Ve Dvoře se zase vaří pivo!

Vyšlo v březnu 2009

Z obsahu čísla Vše o dění v regionu Dvora Králové nad Labem

2. číslo / 1. ročník / Cena 7 Kč

Ve Dvoře se zase vaří pivo! T

Rozhovor s Milošem Peterou Kdy a kde bude dálnice ve vztahu k městu Dvůr Králové nad Labem? Ani euroskeptik ani eurooptimista Každý správný hospodář Vídeň: Cesty za uměním

řicet let, a to přesně na den, trvalo obnovení vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem. Dne 28. února v roce 1979 byla uvařena v novodobé historii města poslední várka piva ve zdejším pivovaru. Světlá 11 pod názvem Novopramen byla poslední příslovečnou kapkou, která vytekla v dané době z místního pivovaru. Postupné uzavíraní jednotlivých provozů bylo zahájeno již v roce 1978 uzavřením sladovny. Místní pivovar byl v této neslavné době řízen ředitelem trutnovského pivovaru, který poslušně plnil veškerá politická rozhodnutí krajských a okresních potentátů. Činnost pivovaru byla postupně ukončována v letech 1980–1982, kdy docházelo pouze ke stáčení dovezeného trutnovského piva. V konečné fázi došlo k demontáži samotné technologie. Pamětníci, bývalí montéři ZVÚ, vzpomínají, že „dvorská varna“ (pro neznalce v oboru „srdce pivovaru“) byla převezena do pivovarů ve Svitavách a v Poličce v Čechách.

Lyžování za rohem Groteska: Nejsme žádní muzikanti Výkonnostní sport a problematika sponzoringu Kalendář akcí na březen

Editorial

P

rvopočátky vaření piva jsou datovány do 13. století, kdy Dvoráci vařili pivo doma. V roce 1850 postavili královédvorští právovareční občané poslední novodobý pivovar na místě, kde ho už všichni známe. V současné době se v něm již pivo nevaří.

M

J

edna generace Dvoráků musela vyrůst, aby se dočkala obnovení vaření piva ve městě. Osud a náhoda tomu chtěly, aby na jiném místě ve městě vytrysknul staronový pramen královédvorské vody, která má parametry vody kojenecké. S tak kvalitní vodou z hloubky 130 m nelze než nakládat s patřičnou úctou a pokorou. Kvalitní voda si zaslouží, aby byla samostatně stáčena a nebo z ní bylo vařeno výborné pivo. S tímto názorem se plně ztotožnila i starostka paní Mgr. Edita Vaňková a hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc, kteří se zúčastnili slavnostního vysvěcení varny nového pivovaru, které proběhlo v sobotu 28. února 2009. Za účasti dodavatelů, projektantů a dalších milých hostů byla pronesena ústy

pana faráře ThMgr. Jana Czekały modlitba, kterou vyhledal pro tuto příležitost královéhradecký biskup Mons. ThLic. Dominik Duka. U příležitosti komplexního vyzkoušení technologického zařízení před uvedením do zkušebního provozu ochutnali všichni hosté od našich dvou sládků – Jaroslava Škrabala a Martina Vrby při přátelském posezení prvně uvařenou sladinu z varny nového pivovaru.

N

áš nový rodinný pivovar chce jednoznačně navázat na předchozí tradici vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem. Pivovar přinese na trh tradiční královédvorské pivo

a nově ho doplní o originální název „TAMBOR“. To znamená, že ve Dvoře se vaří a v budoucnosti bude vařit pivo pod značkou „královédvorské pivo TAMBOR“ světlý ležák 11 % a 12 % a tmavý speciál 13 %. Kvalita našeho piva je daná přírodní královédvorskou vodou čerpanou z hloubky 130 m, dále vybranými moravskými slady a skvělým

žateckým chmelem. Tyto vybrané suroviny ve spojení s kvašením kultury spodních pivovarských kvasnic dávají královédvorskému pivu TAMBOR charakteristickou plnou a jemně hořkou chuť.

D

voráci budou moci poprvé naše piva ochutnat ve vybraných

www.kralovedvorsko.cz/km

restauracích a hospodách Dvora Králové nad Labem u příležitosti slavnosti „Majáles“ a to od 30. dubna a 1. května tohoto roku. „Naším přáním je, ať je naše jedinečné pivo opakovaně i vaším pivem!“ Nasik Kiriakovský Foto: Václav Bartoška

oje poštovní schránka se plní různými písemnostmi, dopisy, pohledy, novinami a nejvíce divnými papíry, říká se jim Rek a Klam. Čím více jich je, tím větší má schránka radost. Nejdříve hledám milostná psaníčka, nenacházím. Pátrám po pohlednicích a dopisech od kamarádů. Škoda, dnes mi fotografie poslali jen emailem, tak ani z pohledů nic nebude. Čas kvapí, zdaleka nejsem u konce. Na řadu přichází úřední korespondence. Není těch dopisů od úřadů čím dál více? Proč mi OSSZ posílá čtyři najednou? Že by zase někdo chytrý měnil změny? Přemůžu se, mám dnes odvahu, přečtu dokonce dva. Dopadlo to jako obvykle, obsahu moc nerozumím a tomu, jak vyplnit formulář, už vůbec ne. Asi nemám úřednický mozek. Uf, alespoň to mám pro dnešek za sebou. Zítra vstanu dříve, zatopím si letáky a absolvuji další kurz četby úředního mišmaše. Vivat autority. Aleš Kubica, šéfredaktor

1

Zpravodajství Městského úřadu ve Dvoře Králové nad Labem Městský úřad upozorňuje, že z technických důvodů (příprava na vydávání e-pasů s otisky prstů) bude od 24. 3. 2009 do 1. 4. 2009 omezen provoz v kanceláři cestovních dokladů. Nebude možné podávat žádosti o vydání e-pasu, provádět kontroly e-pasu a předávat e-pasy.

Město podepsalo dohodu se společností Vodovody a kanalizace Dvůr Králové nad Labem spol. s r. o. o výši nájmu a cenách vodného a stočného. Nájemné pro rok 2009 činí 13 350 000 Kč, úhrada vodného činí Kč 25,76 a stočného Kč 43,21. Technické služby města Dvora Králové nad Labem mají nový ceník prací a služeb platný od 10. 2. 2009. Více na www.tsdvur.cz Město Dvůr Králové nad Labem se v únoru účastnilo veletrhu Holiday World. Ministerstvo kultury vyhlašuje dotační řízení na podporu regionálních kulturních tradic pro rok 2009. Podrobnější informace najdete na odkazu. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje výzvu na podporu nových a rozvoj stávajících neziskových projektů směřujících k rozvoji česko-polských vztahů projekty. Ministerstvo kultury vyhlásilo program ,,Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností‘‘. Město chystá rekonstrukci dvou hřišť pro děti. Především plánuje další úpravy sportovního stadionu pod Hankovým domem a další rekonstrukce směřuje na Sylvárov.

Co by se stalo, kdyby Rukopis královédvorský nebyl falzum? V

íte, že vědecké bádání nad pravostí královédvorského Rukopisu je stále aktuální? Existuje občanské sdružení s jménem Česká společnost rukopisná, jehož posláním je popularizace poznatků o staročeských rukopisech, především však řešení sporných otázek kolem Rukopisů královédvorského a zelenohorského a památek s nimi spojovaných. Činnost České společnosti rukopisné, která se plně hlásí k odkazu Františka Palackého a P. J. Šafaříka, spočívá především v samostatném vědeckém bádání a publikování dosažených poznatků. Členové České společnosti rukopisné se scházejí pravidelně v Praze, organizují přednášky a spravují webové stránky na adrese http://kix.fsv.cvut.cz/rkz/csr. O sdružení se začalo mluvit již v roce 1859, a to v souvislosti s prvním útokem na pravost rukopisů, kdy pronesl Pavel Josef Šafařík dnes už historická slova:

S

malířem Milošem Peterou jsme si u kávy povídali o umění, jeho práci a o životě ve Dvoře Králové

Kde berete tu obrovskou vitalitu, máte nějaký tajný elixír? Můj recept je rozumná životospráva, pohyb, setkávání se s přáteli a aktivními lidmi. Pracovat a mít chuť tvořit. A stále se mi líbí hezké, mladé a inteligentní ženy. Tahle kombinace je ale dost vzácná. Kdy jste poprvé začal kreslit a vzal štětec do ruky? Vlastně už v útlém dětství, někdy v mých třech nebo čtyřech letech. Neumělé kresbičky v náčrtnících. Moje maminka pracovala na zámku Kuks u hraběte Sporcka a amatérsky malovala. Později mě předala své olejové barvy a našepsované lepenky. Ty první obrázky byly pokusy o kopie slavných mistrů, jako byl třeba Kosárek nebo Mařák. Narodil jste se v Hradci Králové. Jak jste se dostal do Dvora? Můj tatínek byl četnickým strážmistrem. Ti byli často služebně překládáni. V době mého narození sloužil v Hoříněvsi. Nejbližší porodnice byla v Hradci, takže maminka si tam odskočila. Babička ale měla ve Dvoře rodinný domek a v atmosféře začátku druhé světové války se moji rodiče přestěhovali k ní. Co si myslíte o Dvoře? Jak dnes vypadá a jak se v něm žije umělcům? Víte, já jsem pamětník, takže si pamatuji Dvůr v době jeho prosperity, jako velmi živé, společenské a kulturně bohaté město. Ted se ale nachází v situaci, kdy skončila éra jeho popularity a slávy, postavené na textilním průmyslu. Ruku v ruce s tím pochopitelně upadá i jeho úroveň. Ekonomika a kultura jsou spojené nádoby. Profesionální kultura se bez peněz dělat nedá. Naše vláda seškrtala rozpočet na kulturu o 1,3 miliardy korun. A to se pochopitelně negativně projevilo v městských rozpočtech. Peněz na kulturu je málo. Profesionální instituce či umělec pak musí leštit kliky u podnikatelů a žebrat o sponzorování. I to je problém. Kulturních podnikatelů je u nás asi tak 10 procent. Ti ostatní fandí fotbalu a hokeji. Přeneste si to do místních podmínek a hned víte, na čem jste. Další problém je dostupnost grantů na kulturu. Je to obtížné a složité. Tak je tomu v celém státě. Snad o něco lépe je na tom Praha. Podmínky pro českou kulturu jsou dost smutné. Což platí pochopitelně i pro naše město a umělce v něm.

Rozhovor s Milošem Peterou Miloš Petera, malíř a grafik Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Brně u prof. Karla Jílka. Uspořádal přes třicet samostatných výstav v České republice i v zahraničí, např. ve Frankfurtu nad Mohanem, Curychu, Varšavě, Budapešti, Helsinkách, Hannoveru, Brémách, Halmstadu a Lausanne. Do roku 2003 byl členem předsednictva Unie výtvarných umělců České republiky, OS Hradec Králové. Několik let působil jako kurátor Sporckovy galerie na zámku Kuks. Svými díly je zastoupen ve státních i soukromých sbírkách v České republice, Švýcarsku, Finsku, Švédsku a Německu…

Máte na Královedvorsku nějaké oblíbené místo? Samozřejmě. Často navštěvuji Kuks a obdivuji sochy Matyáše Brauna. Mám svá místa, jako je třeba údolí Sovince. Tam byla rekonstruována kaplička a já do ní zhotovil oltářní obraz s názvem V zahradách Stvořitele. Netradiční. Nechal jsem se inspirovat snímkem mlhoviny M-42 v Orionu, tedy kosmickým prostorem.

Co si myslíte o mladých umělcích ze Dvora? Už jste navštívil jejich výstavu v Městském muzeu? V současné době ještě probíhá jejich výstava s názvem Colportante Artisti Asociali. Abych pravdu řekl, ještě jsem ji neviděl. Hodlám ji ale navštívit. Jsou to zcela jistě, jako vždy, první kroky na dlouhé cestě uměleckého zrání. Nestačí jen talent. Jsou důležité i další osobní

Pochvala

Výtka

V

U

vlastnosti. Jako je pracovitost, vytrvalost, poctivost k sobě a odolnost ryze komerčním tlakům. Při první výstavě si mládí obvykle myslí, že svět je mu u nohou. Často je to dost bolestné poznání, že je tomu jinak. Jste autorem projektu výstavní expozice v Šormově galerii v Dolním Dehtově a programovým ředitelem. Jak vás napadlo udělat koncertní sál ve stodole? S prvotní myšlenkou přišel majitel statku pan Šorm a požádal mě o spolupráci. Zdědil totiž uměleckou pozůstalost po svém strýci, soubor plastik a obrazů. Brzo se ukázalo, že kamennou expozici je třeba oživit kulturními programy. A tak ve druhé části stodoly vznikl zcela unikátní projekt koncertního sálu. I letos chystáme atraktivní program. Komorní orchestr Barocco Sempre Giovane, Alfréda Strejčka a Štěpána Raka s pořadem Erbenovy Kytice, kytarový recitál Lubomíra Brabce a v závěru sezony koncert klasického jazzu. Kdy a kde budeme moci vidět vaše obrazy z poslední doby? Bude to už v dubnu na mladoboleslavském hradě, v Galerii Templ. Vernisáž se bude konat 30.dubna. Zahajovat ji bude PhDr. Pavel Filip a v jazzovém rytmu zahraje Old Timers duo, Bob Bartas na klavír a dr. Jiří Sedláček na saxofon. A něco pochopitelně řekne i autor. Tak Vás zvu do Mladé Boleslavi. Text a foto: Aleš Kubica

„My, Čechové, nemáme, bohužel, žádného spojení, žádného centrum, žádné České společnosti, žádných mužů, kteří by peněz a pár let na to obětovati mohli a chtěli, by to vše sebrali. Měla by se ta obrana našich památek sebrati, stará i nová, neboť již mnoho psáno, co by také ku vysvětlení přispělo. Nová i stará: nebo ten spor není nový.“ P. J. Šafařík Na tato slova navázali v roce 1932 obránci a příznivci staročeských rukopisů založením Československé společnosti rukopisné. Společnost existovala přes dvacet let do dobrovolného rozpadu roku 1952. Po více než čtyřiceti letech, které od zániku Společnosti uplynuly, došlo dne 21. března 1993 k obnovení její činnosti pod názvem Česká společnost rukopisná. Čas ukáže, kam badání ČSR odkráčí, a proto nechávám otázku, co by se stalo, kdyby Rukopis královédvorský nebyl falzum, otevřenou. Aleš Kubica / Foto: Česká rukopisná společnost

2

Podharti vzniklo nové fitness centrum. Nabídka služeb je opravdu pestrá: posilovna, spinning, ricochet, power joga, fitbox, kryosauna, sauna, whirpool a solárium. Čili od obvyklých služeb typu sauna, spinning, hodiny aerobiku až po novinky kryosauna, whirlpool a masáže. Chválíme Sport World v Podharti.

www.kralovedvorsko.cz/km

dělat si pořádek na vlastním parkovišti, to snad umí jen Dvoráci. Když chci zakázat vjezd k sídlišti, postavím u vjezdu dopravní značku – zákaz vjezdu, vjezd povolen dopravní obsluze. Všechny návštěvy mají tedy vjezd zakázán.

Kdy a kde bude dálnice ve vztahu k městu Dvůr Králové nad Labem? J

ako bývalý občan města žijící nyní v hlavním městě jsem přivítal vznik nového magazínu, který se chce věnovat informacím o dění ve městě a okolí. S obsahem magazínu jsem se seznámil a ocenil jsem jeho grafickou úpravu. Při čtení jsem zaznamenal, že jedno z témat, kterému se chce magazín věnovat, je i problematika stavby dálnice. Téma bylo pojato jako otázka ,,Kdy a kde bude dálnice ve vztahu k městu Dvůr Králové nad Labem?‘‘ Protože jsem se této otázce v minulosti profesně věnoval a nyní ji jako důchodce aktivně sleduji z povzdálí, rozhodl jsem se napsat těchto pár řádků. V prvé řadě uvedu, že problematika vedení trasy dálnice D11 od Prahy byla řešena od 70. let minulého století v rámci územně plánovací činnosti na centrální úrovni. Jednalo se o dokument ,,Urbanizace území v ČSSR‘‘ a dálnice D11 a území bývalého Východočeského kraje měla zakreslenu svoji trasu. Tak, jak se postupně měnila politika státu v oblasti dopravy v průběhu 90. let minulého století, se upřesňovaly představy resortu dopravy o charakteru jednotlivých úseků dálnice D11 na území bývalého Východočeského kraje. Vláda České republiky nakonec rozhodla, že dálnice D11 povede z Prahy pouze do Jaroměře a od Jaroměře na státní hranici s Polskem bude mít podobu rychlostní silnice R11. Odrazem tohoto rozhodnutí vlády byl následný průmět koridoru dálnice D11 do území v obsahu Územního plánu velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace (úsek Poděbrady–Jaroměř) schváleného vládou v roce 1998 a následně stabilizace koridoru rychlostní silni-

ce R11 dálničního typu v obsahu Územního plánu velkého územního celku Trutnovsko-náchodsko schváleného v roce 2004 zastupitelstvem Královehradeckého kraje. O poloze koridoru rychlostní silnice R11 dálničního typu v úseku Jaroměř–Královec (státní hranice s Polskem) byla nalezena celospolečenská dohoda. Jedním z resortů, který vyslovil souhlas s polohou koridoru rychlostní silnice, bylo i Ministerstvo životního prostředí České republiky. Stavba rychlostní silnice R11 byla vyhlášena za veřejně prospěšnou stavbu, aby pro její realizaci bylo možno následně získávat práva k dotčeným pozemkům a stavbám. Za této situace by si každý vytvořil názor, že to nejpodstatnější pro to, aby se obyvatelé města Dvůr Králové nad Labem a přilehlého i vzdálenějšího okolí v budoucnu mohli rychle a bezpečně dostávat do svých domovů, bylo vykonáno. Nyní stačí jen vydat územní rozhodnutí, zpracovat projektovou dokumentaci a požádat o stavební povolení a po dostavbě rychlostní silnice R11 a uvedení do užívání očekávat příliv turistů, podnikatelských a pracovních příležitostí, dotací v důsledku zvýšení atraktivity území apod. Z této lákavé budoucnosti či snění byl však takový snílek dozajista vytržen v rámci předvolebních vystoupení přestavitelů Strany zelených před krajskými volbami na podzim roku 2008. Ministr životního prostředí Martin Bursík na besedě za účasti asi dvaceti posluchačů, z nichž většinu tvořili zástupci obcí, kolem kterých rychlostní silnice R11 povede, přítomné potěšil svým osobním pohledem na věc. Prohlásil, že v daném

území, tj. kolem Dvora Králové nad Labem, bude dostačující pouze tříproudová komunikace, tedy na místo považované čtyřproudové rychlostní silnice R11 dálničního typu. Dále uvedl, že ministerstvo má jiný pohled na trasu rychlostní komunikace, a tak z jeho podnětu vznikly další tři varianty vyhovující záměrům ministerstva. V případě přiblížení koridoru rychlostní silnice R11 ke Dvoru Králové nad Labem pak souhlasil s názorem, že se jedná o zbytečné prodloužení a podražení stavby. Problematiku přiblížení koridoru rychlostní silnice R11 ke Dvoru Králové pak komentoval s úsměvem: ,,Právě proto, že je to delší, a tím pádem dražší, to někteří prosazují‘‘. S aktivitami pana ministra a jeho ,,odborným‘‘ pohledem na problematiku polohy koridoru rychlostní silnice R11 kolem Dvora Králové nad Labem jsem se měl možnost seznámit prostřednictvím článku uveřejněném v Krkonošském deníku, který mě sestra stejně tak, jako jiné časopisy týkající se mého rodného regionu pravidelně zasílá. O to víc mě překvapilo, že se následně nikdo z místních politiků neozval proti těmto osobně a politicky zaměřeným názorům pana ministra, lovícího v té době hlasy pro kandidáty Strany zelených do krajského zastupitelstva a nepředložil veřejnosti argumenty dokazující pravý opak prohlášení pana Bursíka. Například skutečnost, že trasa rychlostní silnice R11 kolem Dvora Králové nad Labem je výsledkem uplatněných požadavků právě Ministerstva životního prostředí, že s polohou trasy rychlostní silnice R11 v daném prostoru vyslovilo souhlas, a že je tímto souhlasem podle

platných zákonů vázáno. Dále bych očekával, že v dané složité sociální a ekonomické situaci se budou občané města, podnikatelé, politici bez ohledu na stranickou příslušnost prát a usilovat o urychlení přípravy a výstavby rychlostní silnice R11 v sousedství města, neboť se dle mého názoru jedná a jednu z posledních příležitostí, jak přivést investory a investice do města, zlepšit nabídku pracovních příležitostí a vrátit městu lesk zašlé slávy, ale zaznamenal jsem pravý opak. Jako dlouholetý specialista v oblasti projektování dopravních staveb vím jedno, že příležitostí k rozvoji je velice málo a že se neopakují. První bylo přivedení železnice do měst, druhou je kontakt s kapacitní mezinárodní komunikací, stávající vývoj to dokazuje. Kdo v minulosti propásl přivedení železnice do města, desetiletí stagnoval. Kdo nyní promarní příležitost urychleně se připojit k mezinárodní kapacitní komunikaci co nejkratším a nejjednodušším způsobem, propásne šanci na 21. století. Možná se bude utěšovat, že v budoucnu se ještě taková příležitost naskytne třeba ve formě letiště pro létající talíře. Tímto svým příspěvkem jsem nechtěl moralizovat, hrát si na pana chytrého, ale zajistit diskuzi o tak vážné otázce, jakou je budoucnost mého rodného města ve vztahu k příležitosti, kterou by nemělo minout. Pokud se má nabízená příležitost uchopit bude nezbytné vyvinout příslušnou aktivitu. Nemyslím si, že budoucnost občanů Dvora Králové nad Labem by měl určovat nějaký politik z Prahy prostřednictvím svých osobních názorů, ale sami občané města. Jiří Novák

Názor z dálky

D

oktor zjistí u pacienta otravu krve z rány na noze. Rafinovaně mu nenasadí antibiotika, ale bude mu postupně odřezávat nohu kousek po kousku. To aby se sněť nedostala dál. Chudák pacient to nakonec možná přežije, ale do skoku mu určitě nebude. Ten doktor léčil důsledky a ne příčinu. Podobně jako tenhle šílený felčar přistupuje k řešení problémů naše velmi křehká demokracie, potažmo její státní správa. Ať už se jedná o hořící skládky německého odpadu, předražené dálnice nebo vybrakované firmy se státní účastí. Všichni si jistě pamatujeme na případ lehkých topných olejů, rumovou aféru i české banky zbavené svým vedením peněz. Lesy pokácené nadivoko, vydrancované zemědělské farmy a mohli bychom pokračovat velmi dlouho. Ve všech těchto případech stát, místo aby včas nasadil antibiotika, odřezával kousky pacientovy nohy, a to bez umrtvení. Poslední případ se týká zahraničních dělníků. Stát projevil zájem a oni přišli. Lépe řečeno byli dodáni. Tisíce agentur bez skrupulí dodalo desetitisíce dělníků. A tak se tady ocitlo mnoho pracovitých lidí, kterým někdo nalhal jejich krásnou perspektivu a naprosto gaunersky z nich vymačkal peníze. Oni i jejich rodiny jsou vysáváni jak zdejšími mafiány, tak i mafiány v jejich domovině. A najednou přišla krize a začalo propouštění. A ty tisíce lidí bez znalosti jazyka a prostředí, bez peněz a naopak s velkými dluhy zůstaly napospas ulici. Stát se zalekl tikající sociální časované bomby a začal „konat“. Jenže místo toho, aby reguloval počet personálních agentur a vyžadoval od nich dodržování pravidel hry (pokud vůbec nějaká jsou), sáhne do kapsy a vytáhne naše peníze. Zaplatí cestu domů a přidá něco malého na dárky dětem. Ovšem pokud je těch peněz nezbaví už tady jejich vlastní mafiáni, ubytovatelé, překladatelé a jiní šibalové. Ten, kdo je sem „dotáhnul“ a měl by projevit starost o jejich osud, dělá mrtvého brouka. A tak se léčí s křížkem po funuse a zodpovědní se plácají po ramenou, jací že jsou kabrňáci a jak to šikovně vymysleli. A ten felčar vesele krájí! S podobným přístupem se můžeme setkat kdekoli. Tak to holt chodí, když svoboda trhu nemá hranice a etika, morálka, právo a pořádek nejsou v kurzu. Lubomír Lichý

Rozhovor

Nová významná společnost se usídlila ve Dvoře Králové D

o Dvora Králové nad Labem přišla minulý rok významná zahraniční francouzská firma Trèves, která s sebou přináší mnoho nových příležitostí. Na pár otázek jsme se zeptali ředitele místního závodu pana Ing. Miloše Paděry.

Můžete nám představit společnost Trèves? Jde o francouzskou rodinnou společnost s dlouholetou tradicí, která nese jméno Trèves (čti „trév“, pozn. redakce) podle svých majitelů. Rodina Trèves založila první textilní závod ve Francii již v roce 1836, postupně přibírala aktivity v oblasti automobilového průmyslu, na který se začala od roku 1930 specializovat. Dnes zaměstnává 7500 zaměstnanců po celém světě. Sortiment výrobků tvoří řešení v oblasti konfortu cestujících, tedy sedadel a příslušenství, potahů a textilních materiálů uvnitř auta a akustických a tepelných clon, které cestující chrání před žárem, splodinami a hlukem. Co vyrábí Trèves ve Dvoře? Tady ve Dvoře montujeme zadní sedačky pro jeden nový projekt

našeho zákazníka a v rámci společnosti Trèves patříme do divize, která se zabývá sedačkami a příslušenstvím. V polovině prosince jsme přešli do dvousměnného provozu a během ledna pak do sériové výroby. K polovině února zaměstnáváme 108 stálých zaměstnanců a 18 agenturních zaměstnanců. Celkový stav stálých zaměstnanců by měl dosáhnout 110. Kdo je vaším zákazníkem? Naším zákazníkem je automobilka PSA (Peugeot a Citroën – pozn. redakce) na Slovensku. Proč si společnost vybrala Českou republiku pro svoji

investici, konkrétně pak Dvůr Králové nad Labem? Myslím, že každý z různých zpráv postřehl, že se automobilky stěhují směrem ze západu do středu, popř. na východ Evropy. Ze stejného důvodu založila společnost Trèves v posledních čtyřech letech závody ve Slovinsku, na Slovensku a teď v České Republice. Dvůr Králové nad Labem je jedním z míst, kde se nachází naši dodavatelé, a navíc poskytuje volnou pracovní sílu. Kolik nových pracovních příležitostí královédvorský závod přináší? Jde zhruba o 110 nových pracovních příležitostí, které se otevřely postupně s náběhem výroby, a to převážně v profesích operátorů výrobních linek a obslužných profesí, dále pak příležitost pro již zkušené lidi z automobilového průmyslu, a to v oblasti kvality, technologie nebo údržby výrobních zařízení. Dnes máme plný stav. Našli jste všechny vhodné zaměstnance, které jste hledali?

Ano našli, i když to zpočátku vůbec nebylo snadné. Jaké jsou první výsledky ve vaší výrobě, vše běží dle plánu? Je přece ekonomická krize… O ekonomické krizi se mluví z mého pohledu víc, než je zdrávo. Vzhledem k jistým principům ekonomiky je to vývoj, který musel přijít, protože se chováme způsobem, který to předurčuje. Zvykli jsme si na vysokou životní úroveň a to bez ohledu na to, do jaké míry k ní přispíváme vlastním dílem. Našim výrobním plánům se zatím daří, hlavně protože je to nový projekt a ke konečnému zákazníkovi přijde až v půlce tohoto roku, pak uvidíme, jaká bude odezva. Jaké jsou další plány Trèves ve Dvoře? Pokud se ptáte na velké plány a nové projekty pro náš závod, pak tak daleko nevidím, to je horizont pěti let. Budu-li mluvit o současných plánech, mezi naše hlavní úkoly patří vybalancování výroby, dosažení optimálního logistického toku a posílení kvality ze strany dodavatelů, což následně zvýší procento úspěšnosti při výrobě na takzvaný první pokus a sníží dodatečné náklady, například na přesčasovou výrobu. Ptal se Aleš Kubica

www.kralovedvorsko.cz/km

Anketa

Hledá se královédvorské NEJ pohostinství. Připojte se

O

blíbili jste si nějakou hospodu či restauraci ve Dvoře Králové a okolí? Pak ji můžete díky naši soutěžní anketě pomoci k postupu do finále. Ve finále se mezi sebou utká pět nejlepších z vašeho výběru. Hlasovat můžete pomocí SMS na číslo 777 956 222. Do SMS napište tři názvy zařízení. Dle vámi zvoleného pořadí budeme přidělovat body. Zařízení na prvním místě dostane tři body. Cena SMS zprávy je dle tarifu vašeho operátora. Hlasovat je možné do 18. března do 12.00 hodin. Každé mobilní číslo může hlasovat pouze jednou. Po vybrání TOP 5 bude následovat finále. Vybrané zařízení navštívíme a zhodnotíme kvalitu jídla, pití, ochotu obsluhy, atmosféru prostředí a cenu nabídky. Do komise můžete být zařazeni i vy, stačí hlasovat a být vylosován. Připojte se a vybírejte, kde nabízejí skvělé pivo, výborné jídlo, které nikde jinde nenabízejí, nebo kde je dobrá atmosféra. Ilustrační foto: Aleš Kubica

3

Civilizace

Názory

Každý správný hospodář P

Ani euroskeptik ani eurooptimista N

ejsem vyhraněný euroskeptik ani eurooptimista. Jsem z českomoravské kotliny, a proto si vždy vybírám jen to, co se mně „hodí do krámu“. Jedna optimistická pravda je, že můžeme volně cestovat. Kdo ještě pamatuje doby, když na hraničním přechodu Hřensko vám v rámci „osobní prohlídky“ řekli: „Předkloňte se,“ a pokoukali se vám do rekta, ten si jistě s otevřením hranic oddychl. Na letišti chodíme hrdě dveřmi označenými „EU“ a litujeme ty, kteří podstupují kontroly ve dveřích pro „NON EU„. Že to s sebou přináší i rizika a starosti, budu demonstrovat jen na pár příkladech, i když bychom jich mohli najít stovky. Před několika dny volal můj známý z Německa. Vyslal SOS, abych odvezl jeho syna s rodinou z Harrachova domů do Německa. V noci byl totiž okraden. Z hlídaného parkoviště u hotelu mu někdo odcizil auto. Spekulace, že za nějakých pět minut po krádeži bylo auto již za hranicemi a za několik málo dalších hodin již se volně pohybovalo v některé z východních zemí, hraničí s nejvyšší pravděpodobností, že nejsem daleko od pravdy. Nesporně velkou výhodou je jedna peněženka, kterou můžete mávat v mnoha zemích a stále se vám v ní točí jedna měna. O využívání platebních karet ani nemluvě. Ale pozor! Stávající finanční krize odkryla, jak tato společná, pro drobné střadatele většinou veskrze výhodná měna, může ve svých makroekonomických vlivech nahrávat spekulantům, na což dříve nebo později doplatíme všichni. Další příklad je poněkud jiného rázu, ale vypovídá o stejné realitě. Byl jsem na sklonku prázdnin v Anglii. Mimochodem, tu zemi miluji pro její neopakovatelný vztah k tradicím, demokracii a úctě k soukromému vlastnictví. Poslední noc jsem strávil v pobřežním městě Folkestone. Při večerní procházce jsem najednou uslyšel hovor skupiny mladých lidí. Nemluvili anglicky, ale mně zcela srozumitelným jazykem, pravda s nezaměnitelným dialektem. Předešli mě. Oblečením byli úplně k nerozeznání od ostatních teenagerů. Ze zvědavosti jsem je následoval a za chvíli bylo vše jasné. Zdálo se mně, že jsem se na chvíli ocitl před jedním z domů v Chánově. Ještě nebyl sice tak zdevastovaný, jak je u nás zvykem, ale řadou znaků již připomínal známým způsobem „vybydlený“ činžák. Co k tomu dodat? Posun za lepším ekonomickým polštářem je zřejmý a tady má EU ještě velké rezervy, aby se ujednotila a této účelové migraci předcházela. Nelze přece vždy, když nedodržuji obvyklé místní uzance, běžet do Haagu nebo do Štrasburku! A zde pomalu přecházím do polohy euroskeptika. Při pohledu na prosklené bruselské paláce, při sebestředném chování našich europoslanců, sledujete jejich náhlou aktivitu těsně před novými volbami do Evropského parlamentu, při sledování porodních bolestí a křečí při schvalování Lisabonské smlouvy, při rozkrádání dotačních fondů nemohu být optimistou. Hrůzná představa, že zase bude za nás něco rozhodovat úředník z centra, zcela odtržený od reality, ne, to mě optimismem nenaplňuje. Zcela chápu a ctím, že vstupem do EU jsme se zavázali dodržovat určitá pravidla a přijali řadu předpisů, které nás v jejím rámci omezují. To, že jsme malá zemička v srdci Evropy, ale nikoho a zejména ostatní členy EU, neopravňuje k tomu, abychom se stali poslušnými „kývači“. Nehleďme jenom na sebestředné a mocichtivé politiky (na všech úrovních), kteří myslí jen na sebe a používejme hlavně vlastní rozum. Příslušnost k národu, kterou jsme v nás opětovně probudili, nám umožňuje držet hlavu hrdě vztyčenou. Štěpán Harwot Ilustrační foto: www.badische-zeitung.de

4

o přečtení článku „Zastupitelé odmítli návrh na prověření nových ceníků služeb“ vydaného 2. února v Krkonošském deníku, musím vysvětlit původní záměr minulého vedení města. Jako správní hospodáři jsme byli povinni dbát i na řádné hospodaření příspěvkové organizace Technické služby. Myslím, že nejen vedení města, ale i vy, obyvatelé Dvora Králové nad Labem, nejste vždy spokojeni s čistotou města, dírami v silnicích a chodnících, stejně tak i reznoucími stožáry veřejného osvětlení, s úklidem sněhu a udržováním schůdnosti chodníků, atd. Z důvodu průhlednosti využívaní provozního příspěvku (v roce 2008 to bylo 33 milionů Kč), se téměř rok intenzivně pracovalo na změně zřizovací listiny Technických služeb (dokumentu, který stanovil pravidla pro fungování Technických služeb i s vytvořením ceníku prováděných prací převážně v úkolové formě. Lze tak objektivně kontrolovat vykázaný objem prací, následně jejich odsouhlasení příslušným pracovníkem městského úřadu a jejich proplacení). Vše bylo na dobré cestě až do našeho odvolání dne 11. září minulého roku. Pak se již na dopi-

lování zřizovací listiny intenzivně nepracovalo a výsledkem byl schválený ceník prací. Bohužel se z něj vytratil původní záměr, např. zametení komunikací, postřik komunikací proti plevelům, některé položky v oblasti sekání trávy kde není účtováno za m2, ale hodinovou sazbou. O samotné výši některých cen mám pochybnosti, neboť při tvor-

Názory

bě tohoto ceníku jsme dosti často odhalovali položky, které s danou cenou neměly nic společného. Dále je velkou neznámou stanovená cena za svoz komunálního odpadu, neboť při její kalkulaci nám nebyly předloženy všechny požadované podklady vedením Technických služeb. Pochybení vidím i v tom, že ceník prací pro-

váděných Technickými službami pro město se vytvořil pouhým snížením již používaného ceníku pro jiné subjekty o 15 % zisku! Jsem přesvědčen, že mnou přednesené usnesení na prosincovém zasedání zastupitelstva našeho města nemělo v žádném případě politický podtext. Proto nechápu nepodpoření tohoto návrhu třeba bývalým starostou ing. Rainem, který má obdobnou osobní zkušenost z kontroly Technických služeb jako já. Chtěl jsem, aby zastupitelé pověřili tým svého kontrolního výboru provedením kontroly kalkulace vybraných položek ceníku a předložení návrhu případných opatření. Vzor pro to, jak má vše řádně fungovat, máme v nedalekém Trutnově, kde Technické služby fungují přímo ukázkově jak v prováděných pracích, tak v jejich účtování městu. Závěrem bohužel musím konstatovat, že náš záměr nebyl většinou zastupitelů podpořen hlasováním, aby k této kontrole a nápravě došlo. Tudíž si i nadále mohou Technické služby hospodařit s „našimi“ miliony bez kontroly. Zkrátka „Každý správný hospodář…“ Jan Bém (zastupitel) Ilustrační foto: www.edb.cz

Anketa o nejkrásnější výlohu ve Dvoře Králové nad Labem

Na klasiky se nechodí, na klasiky se sluší chodit

P

ři zastávce před plakátem zvoucím na koncert nebývá vždy rozhodnutí, zda jít nebo nejít, tak jednoznačně kladné, jako v případě 373. koncertu KPH, který se konal v Hankově domě 10. února. Vystoupení Jiřího a Dominiky Hoškových, otce a dcery našich předních violoncellistů, je totiž takovou zárukou kvality jako např. parametry nejšpičkovějšího produktu dlouhodobě prověřeného časem a tradicí. Sálem zněla dueta, ve kterých se snoubilo vrcholné profesorské mistrovství Jiřího s elánem, dynamikou a technickou brilancí Dominiky. Repertoár ve své náročnosti sestavený z děl nejvýznamnějších tvůrců pro tento nástroj. Zněla díla Haydna, Krajta, Offenbacha a Poppera. Jsem přesvědčen o tom, že koncert byl mimořádným a ojedinělým umělecký zážitek pro všechny přítomné posluchače. Těch bylo ovšem nedůstojně málo,jak je již na akcích tohoto typu v našem městě obvyklé. Jména Jiří Hošek a Dominika Hošková, která všude jinde spolehlivě vypro-

dávají mnohem větší sály než je ten náš, nechala královédvorské občany chladnými. Již léta navštěvuji koncerty Klubu přátel hudby v našem městě a jejich obraz je prakticky stále stejný a to tristní. Vedení Hankova domu se s nejvyšším úsilím snaží nabízet svým občanům nejlepší kvalitu hudebního umění, na kterou je schopné dosáhnout. Odměnou je mu trvalý nezájem. Bohužel i ze směrů, nad kterými zůstává rozum stát, umělecká škola, ostatní školy a o osvícené inteligenci ani nemluvě. Nezbývá, než i nadále závidět nejbližším sousedům v Hořicích, Jaroměři a Trutnově, kde mají prakticky celé koncertní cykly naplněny abonentními posluchači. Proč se právě občan královédvorský tak zarputile brání, nechat se kultivovat magickým kouzlem krásného umění hudebního, mi asi ještě dlouho zůstane zahaleno rouškou hlubokého tajemství. Ladislav Machek Ilustrační foto: www.dominikahoskova.com

www.kralovedvorsko.cz/km

Obchod Shamanika je nejlepší První soutěžní anketa Královédvorského magazínu zhodnotila výlohy ve Dvoře Králové nad Labem. Do soutěže bylo vybráno celkem 9 obchodů. A který z obchodů si odnese peněžní poukázku v hodnotě 3000 Kč na reklamu v Královédvorském magazínu? Na prvním místě se umístil obchůdek Shamanika v Tylově ulici. Gratulujeme.

Text a foto: Aleš Kubica

Vídeň: Cesty za uměním

N

ež jsem se v doprovodu syna a vnuka vydal na vytouženou cestu, musel jsem vybojovat dosti náročný duševní souboj. Soupeřem byl značný počet nepříznivých referencí od důvěryhodných lidí, kteří již zájezd absolvovali a v důsledku špatné organizace byli nuceni obětovat značnou část drahocenného času čekáním v nekonečné frontě. Touha spatřit unikátní výstavu jednoho z největších velikánů světového malířství, nakonec zvítězila. Třetí adventní sobotu, v časných ranních hodinách, jsme se vydali na cestu. Ta proběhla hladce a již její atmosféra naznačovala, že by mohlo tentokrát všechno dobře dopadnout. Vitální, příjemná starší dáma v roli průvodkyně nás neúnavně zásobovala zajímavostmi o místech, kterými jsme projížděli,

a hlavně pak o cíli naší cesty, Vídni samotné. Z většiny přednášených informací byla patrná důvěryhodnost osobního prožitku člověka, který má průvodcovské řemeslo jako celoživotní zálibu. Vybaveni kvalitními znalostmi o všech významných místech v centru Vídně jsme se společně vydali k cíli č. 1 naší cesty, k výstavní síni Albertina. Ještě před tím jsme jako bonus obdrželi mapy Vídně, kterými se pro nás paní průvodkyně z vlastní iniciativy vybavila coby jistotou, že nikdo nezabloudí. Vrcholná čísla jejího parádního vystoupení nás však teprve čekala. Když jsme kolem desáté hodiny dorazili na místo, vítala nás asi stometrová fronta v trojstupu čekajících návštěvníků. Byli jsme požádáni, abychom v hloučku setr-

vali poblíž vchodu. Paní průvodkyně zmizela v davu. Asi za patnáct minut se vrátila, v jedné ruce vstupenky, v druhé jakéhosi mladíka ze štábu pořadatelů. Společně nám pokynuli, rozhrnuli zástup čekajících, my jsme vešli do budovy a postranním schodištěm vystoupili do druhého patra. V chodbě, skryté za regály místního art-shopu, jsme na všudypřítomné věšáky odložili svrchníky a prakticky bez zastavení pokračovali dále kolem fronty na schodišti a nekompromisně jsme směřovali ke vchodu do výstavních prostor. Vše v přesné režii naší průvodkyně. Prakticky s nulovou časovou ztrátou jsme jako v Jiříkově vidění stanuli v první místnosti dokumentující počátek tvůrčího života Vincenta van Gogha. Celý velký výstavní prostor byl rozčleněn do barevně a prostorově

oddělených sektorů řazených za sebou a chronologicky představující jednotlivé umělcovy tvůrčí etapy. Počet návštěvníků byl trvale udržován na stejném, přiměřeném počtu. Všechna díla tak byla dobře přístupná s možností klidného prohlédnutí dle gusta každého. Více jak sto padesát děl instalovaného souboru shromážděného z galerií a soukromých sbírek z celého světa defilovalo před návštěvníkem ve fascinujícím několikahodinovém představení, které je k vidění tak maximálně jednou za lidský život. Naplněni ojedinělým uměleckým zážitkem jsme opouštěli Albertinu. Díky ušetřenému a drahocennému času, který jsme nemuseli strávit čekáním ve frontě, nám zbývala ještě velká část odpoledne dostatečná k tomu, abychom si dopřáli návštěvu další unikátní výstavy v nedaleké BA-CA galerii. Ta v zhruba stejném rozsahu představovala život a dílo Georgese Braqua. Cestou jsme na doporučení naší skvělé průvodkyně a oslavu krásného zážitku navštívili jednu z mnoha vídeňských cukráren se znamenitou nabídkou a v cenách ovšem nesrovnatelně přívětivějších než originál Sacher. Výstavu Georgese Braqua jsme si pak už nadělili jako pověstnou třešničku na báječných vídeňských dortech. Vládla tu klidná a vlídná atmosféra, žádné fronty, jen pohoda a báječné umění. Vpravdě důstojné završení krásného dne v magickém čase adventním. Díky dokonalému servisu a nenápadné průvodkyni byl zájezd cestovní kanceláře Jana Menclová ze Dvora Králové nad Labem dokonalým zájezdem. Text a foto: Ladislav Machek

Tip na výlet

Zvičina: Výlet na Raisovu chatu M

ěsto Dvůr Králové nad Labem je obklopeno několika horskými hřebeny a hřebínky. Nejvyšší bod mezi kopci je dominanta, hora Zvičina (671 metrů nad mořem). Při dobrém počasí z ní uvidíte Krkonoše, Milešovku, ale i Petřín v Praze. Na Zvičinu se můžete dostat pěšky i vozem ze všech světových stran. Ať přijdete odkudkoliv, určitě vaše kroky povedou k Raisově chatě. Tato turistická chata zde stojí od roku1891 a nechal ji postavit Machka Patzelt. Na začátku 20. století ji zakoupil Klub českých turistů. V roce 1925 k chatě přibyla věž s unikátní otáčivou prosklenou nástavbou. Velké změny ve vlastnictví zažila chata během 2. světové války i za komunismu. Po

roce 1992 se chata naštěstí vrátila do rukou KČT. Bohužel rozhledna i ubytovna v chatě jsou uzavřeny, lze jen doufat, že se je brzy podaří zprovoznit. V letošní mrazivé zimě vám jistě pomůže a zpříjemní výlet. Restaurace má v zimě otevřeno v pátek od 16 do 24 hodin, v sobotu od 11 do 24 hodin a v neděli od 11 do 20 hodin. Letošní dobré sněhové podmínky přejí lyžařům. Zdejší Ski areál Zvičina je otevřen a nabízí příjemné a levné sjezdové lyžování. Mnoho známých osobností navštívilo vrchol Zvičiny, myslím, že by vám Karel Jaromír Erben výlet na ni dnes záviděl. Aleš Kubica Foto: Kateřina Sekyrková

Názory

N

ebydlím ve Dvoře příliš dlouho. Možná právě proto považuji lyžařské vleky za rohem – na Zvičině a v Debrném – za úžasnou vymoženost města v Podkrkonoší. Návštěvnost těchto areálů tento a minulý víkend mě však utvrdila v tom, že není mnoho lidí, kteří služby těchto „areálů“ dokáží ocenit, a co více, využít je a podpořit tak jejich fungování.

Reklama Někdy mě napadá, že Dvoráci o tom prostě nevědí. Všichni jsme masírováni reklamami velkých lyžařských areálů, ale informace o možnosti lyžování za rohem si vytrubujeme navzájem jen díky náhodnými zkušenostem aktivnějších sousedů. V aktuálním zpravodajství regionálního rádia jsem o lyžování na Zvičině nezaslechla ani zmínku. Zvičina a nejbližší okolí je jaksi vedlejší. A kdo z vás ví o malém vleku na Debrném? Je ideální pro rodinnou lyžovačku, pokud preferujete spokojenost a bezpečnost vašich dítek před svou maximální dosaženou rychlost.

Výhody Za obrovskou výhodu považuji snadnou dostupnost areálu na Zvičině pro dvorské motoristy, a to nejen vzdálenostně, ale také časově. Na silnici přes Bílou Třemešnou jsem nezažila kolony jako při příjezdu do krkonošských areálů. Navíc cesta podzvičinským údolím a dále

Lyžování za rohem nahoru až k Raisově chatě je sice užší, ale o to malebnější má okolí. Parkování může být problém až ve skutečně plně využitém areálu Zvičina. Ovšem je zdarma a v úplné blízkosti vleků. Dle mé sobotní zkušenosti (14. 2. 2009) zde fluktuace aut byla poměrně velká. Cena vleků na Zvičině je podobná či nižší v porovnání s podobnými vleky v jiných částech České republiky. Bodová permanentka navíc

umožňuje větší volnost v době jejího čerpání. Nechybí ani večerní lyžování (od 18 do 21 hodin za 160 Kč) a dětský vlek se sedmdesátimetrovou „sjezdovkou“ za 50 Kč na dvě hodiny, vedle kterého se také sáňkuje. S dítětem tak můžete plynule přecházet z lyží na sáňky a zpět. Navíce tento dětský vlek je provázkový, vyvleče děti nahoru jen pomocí držení se lana, a není tedy třeba pomáhat více jak čtyřletému

dítěti s kotvou atd. Fronty na vlecích jsou spíše výjimkou.

Omyly a chyby Areál je dostupný jen vlastním dopravním prostředkem nebo pěšky, obvyklý přístup ke sjezdovce zezdola neexistuje. Skutečně by byl takový problém o víkendu dvakrát, třikrát denně nahoru vypravit autobus objíždějící blízké vesnice

www.kralovedvorsko.cz/km

a městečka a zajistit silnici pro něj sjízdnou? Možná se to už zkoušelo, dejte mi vědět. Škoda, že areál nenabízí lyžařskou výuku pro děti. Nemyslím si, že by o ni nebyl zájem. Aktuální informace na webu areálu www.zvicina.info jsou dost obecné. Leckomu informace, že „podmínky jsou dobré“ a že „sjezdovka je upravena rolbou“ (chybí aktuální datum), nestačí, chtějí

vědět aktuální stav sněhové pokrývky. Také by se třeba rádi podívali na webkameru a sami usoudili, jestli se nahoru po obědě vypraví. Zarážející je odlišná výše permanentek u pokladny a na webu. Zřejmě jde jen o chybu z nepečlivosti, ale dvacetikorunový rozdíl mezi cenou večerního lyžování na webu a u pokladny (na webu je nižší) může vést k dojmu, že provozovatel nejedná fér. Webu by také slušely informace v době menšího množství sněhu na sjezdovkách o tom, že na sáňkování stávající sníh stačí. Je strategické naučit jezdit na Zvičinu rodiče s dětmi. U dětského vleku jsou „chatky“, které se mohou užít jako přístřeší pro náhlou změnu počasí (děti by si tam mohly přezouvat boty) nebo klidné vypití čaje. Raisova chata sice není daleko, ale pro rodiče s dětmi není tak snadné rychle se přemístit. Ovšem nevím, komu patří, jen tam takové venkovní malé posezení chybí. Důležité by bylo zejména pro ty, co by nepřijeli vlastním autem.

Závěr „Zvičina je hora a my jsme ze Dvora“ je pokřik dvoráků pyšných na Zvičinu. Dlouho jsem tuto horu považovala jen za jeden z kopců, který stojí za to vyšlápnout na kole. Pro obyvatele Dvora a okolí však znamená více. Snad jsem vám její zimní možnosti připomněla a probudila ve vás trochu „nacionálních“ chutí využít služeb v nejbližším okolí. Text: Kateřina Sekyrková Foto: Aleš Kubica

5

Nejsme žádní muzikanti

Z

cela netradičně moje kroky v sobotní podvečer mířily směr Zálabí. Nemá cenu něco nalhávat, byla jsem lehce skeptická k představě, že by se zde mohly začít pořádat koncerty podobné těm na Barakudě. Zároveň jsem ale byla zvědavá už jen proto, že zde koncertovala dvorská kapela Groteska. Sešla jsem se s nimi o chvíli dřív, abych na nich vyloudila pár informací. Těsně před začátkem na nich nebyla znát žádná nervozita, žertovali jak na svůj, tak i na účet všech ostatních. Jejich šestice – Honza (alt saxofon a texty k písním), Lukáš Struna (zpěv a oblek jak z prvorepublikové plovárny), Mak Dostál (kytara a částečné působení v další dvorské kapele a hlavně autor hudby), Lukáš (kytara a zpěv), Láďa (bicí a věčný pesimismus a negativismus) a Pepa (baryton a alt saxofon a několikaleté působení v Big bandu Dvorském).

Sami mi prozradili, že se nepovažují za úplné muzikanty, hrají vlastně pro radost. Dalo by se říci, že je to jejich určité krédo, které si dali už na začátku. Před dvěma roky právě Honza s Lukášem přišli s myšlenkou, že by mohli založit kapelu, a tak se přesunuli od kytar a táborového ohně do zkušebny a postupně začali shánět další hudebníky, až nakonec skončili v dnešním počtu. I když tvrdí, že hledají někoho dalšího – trumpetistu, a co víc, prý je možná i potřeba, aby byl bohatý. K dnešnímu dni mají na svém kontě více než padesát koncertů, což se dá považovat za poměrně slušný úspěch. Jejich současnou největší radostí je však natočení demo desky v Ústí nad Labem. Právě ta pro ně byla velmi důležitá. V současné době totiž probíhá soutěž „Radegast líheň,“ kde spolu soutěží padesát čtyři kapel z celé republiky.

Hlavní cenou pro jednu z mnoha amatérských kapel je pak možnost zahrát si na jednom z velkých festivalů, což je mimochodem i jedním z cílů, o kterém mi kluci pověděli těsně předtím, než se odebrali zvučit a ladit před začátkem koncertu. Groteska hrála jako předkapela seskupení Prague conspiracy. A přestože se zpočátku parket zaplňoval trochu zvolna a s ostychem, nakonec se další a další přidávali, až vytvořili pogující a řvoucí dav.

Lenka Fikrová

EB E
J 5>

! F D9! D?C

5> B?J 1>1 F ? 3 =Œ< xØE æ B?

Ø

_ X } i [ ^ c b   414f_  B Ø< 5 E@É

Nedopsaná prosba

= 7B 1 @B?

2É ;!)

1 5J >

Ù9

49> 8? #  !)

; 1C < 5 1F 5B

:84I=1; 5 É ? =593<8ÕJØ=5À ?>4  > ? 8 ?49 @É

Otoč se. Ať se k tobě mohu obrátit zády. Pohleď na mne. Ať ti můžu plivnout do očí. Promluv. Ať tě mohu umlčet. Podej mi prst. Ať ti mohu vzít celou dlaň. Usměj se. Ať tě mohu rozplakat. Nabídni mi svoji lásku. Ať ji mohu odmítnout. Svěř mi svoji slabost. Ať tě mohu zničit. Odpusť mi. Ať…

xD F

BD5

1:5É5D5?x9

8

>Ø Õ É  @ = ; à æ 9 ?< ?BC; ; Œ F^çXeTRi > _4 `\ 1   T Q  ` Ì B ç  ^ Q  C_]`_^_fXe[vjU[ fvT Y\Qe

ÑJ 1F

 æ"$ D 5B

O tančící tkaničce

2É

) 1! 5J >

; Qf U çS ÌY`b ReT ]_f QVY\ b}]^U Q`U^` f dU fU[ U_`ÌU[ j ^_e

1 <5

<; 1 E 2 Ï39

4UcYW^dYc[*D9C;?6C5DQcdU\*$))((!!'!

 8bQZ

B æ = 1 BC; 1 ? F F 1 4  <

;1

3 >4 21 BFÕ 7 9 1 2 D C 5 2<E

;ß > 1 8

www.kralovedvorsko.cz/km

c YfQ\ 6Ucd

>< r F ? B Õ<

ZU [bQ }X_ TUS[ }XbQ f Ub* ^ \_ d bv `Qb b i; TYv\^ T`_ ]U Q`_ ^ j f v ^ 8\Q U[_

B; ß F 4 = ß F4

Pokud se vám náhodou stalo, že jste z jakýchkoli šílených důvodů nestihli sobotní koncert, ale máte Grotesku rádi a toužíte si ji poslechnout, pak vás můžu nasměrovat na 7. 3. 2009 do České Třebové, kde vystoupí v klubu Modrý trpaslík. Jestliže pro vás není ani tento termín přijatelný, ale i tak toužíte si je poslechnout, stačí se podívat na www. groteska.cz. Barbora Čiháková Foto: Martin Vyhledal

Kulturní pozvánka

Ø

<E 1 F D9 ; C Ø 5 > 6 ? ?x 8 B  r  !% ?F 7 > CG9

Ukázka z některých jejích básní, které se k vám dostávají naším prostřednictvím, byly sepsány v rámci její závěrečné práce. Její poezie je odlehčená, nevztahuje se přímo k všelidským tématům, jen s nimi vzdáleně komunikuje. Nejčastěji vychází ze svých vlastních pocitů a dojmů, navrací se k původní, silně subjektivizované poezii, která je lidem obecně bližší. Často používá i nenápadný, ale za to nápaditý humor, snadno vytvářející úsměv na tváři nejednoho čtenáře.

6

1ÉØ

f} ; Q¹[_ C;r Yd iF Œ CD 5= b5T == 2 W ß 1 = 4 cdQ 1 4< ;ß F i] F r> 81> _cd[ Õ
Lenka Fikrová je mladá, začínající básnířka z naší malé kotliny. Už je to pár let, kdy v Praze nastoupila na Vyšší odbornou školu publicistiky, kterou již zdárně dokončila. Ovšem nejen to. V rámci spojení její školy s Literární akademií Josefa Škvoreckého dovršila takřka nedávno bakalářská studia v oboru Tvůrčí psaní. V současné době pracuje jako redaktorka pro časopis Royal Report.

Rozvázala se tkanička a ona pochopila, že je nejvyšší čas. Rozhlédla se po spícím městě a roztančila se tesknou ulicí. Zpívala si svoje blues a sem tam vyzvala ke hře pouliční světlonoše, kteří se jen lehce rozzářili, když je zasněně odcupitala a láskyplně objala. Ubírala se dál nocí a hvězdy zářily právě tak jako čerstvě napadlý sníh v jejich odlesku. S milým úsměvem na rtech a něžným krokem hopsala kolem stromů, patníků, domů a dopravních ukazatelů. Studený vánek se jí vplétal mezi pramínky zmrzlých vlasů a tkanička se houpala harmonicky v rytmu s jejími boky. Jen v jedné chvíli se nedokázala sladit s dívčinými pohyby. V ten prchavý okamžik, v ten kouzelný moment se ozvala tlumená rána. Městečko se vzbudilo a světlonoši zhasli.

>ØJ

všechny velmi pobavil. Hrají skutečně tak, jak popisují – možná nejsou stoprocentní muzikanti s předchozím hudebním vzděláním, ale je vidět, že se dokážou bavit a zasmát se a všichni, kdo tančí s nimi, jejich pocit sdílejí. Z večera se tak stává nekonečná salva, a když má najednou skončit, z davu se začnou ozývat protesty a hlasitý nesouhlas. Celá kapela se tak musela ještě jednou dostavit zpátky na pódium a přidat víc než jednu skladbu.

Musím přiznat, že hrají lépe, než jak si pamatuji. Byť se občas objevují podobné vtípky, které kdysi, jejich vývoj je patrný a dva roky usilovného zkoušení a koncertování zanechává znatelnou stopu. Nehovořím o dokonalosti, ale o určitém vyvíjení se, které bylo znát i přes ozvučení, které chvílemi nebylo naprosto stoprocentní. Rychlost a rytmika jejich hudby je pro všechny strhující. Navíc působení show, kdy se Lukáš objevil na pódiu ve svém převleku,

^UÌY* @Qbd _Sj bc[ UTf_ T^YSj f \_ Q % g[b g g#& gg g

Dny R. A. Dvorského popatnácté

V

e dnech 19. a 24. března se sejdou v Hankově domě ve Dvoře Králové nad Labem již po patnácté milovníci swingové a jazzové hudby na festivalu Dny R. A. Dvorského, který je pořádán na počest královédvorského rodáka, skladatele, kapelníka, klavíristy, zpěváka, herce a nakladatele, významné osobnosti v dějinách české taneční hudby. Za čtrnáct festivalových let se na jevišti Hankova domu vystřídaly známé i méně známé kapely, zpěváci a herci. V letošním roce oslavíme nejen 15. výročí festivalu, ale připomeneme si i 110. výročí Dvorského narození. Ve čtvrtek 19. března vystoupí Ondřej Havelka a jeho Melody Makers v pořadu „Zavřete oči, přicházíme…“ Úterý 24. března bude patřit komponovanému pořadu. Nejprve se představí místní Big Band Dvorský a po něm vystoupí Blue Star, ansámbl, který založil v roce 1999 Václav Marek a který věrně interpretuje taneční a swingovou hudbu 30. a 40. let 20. století. Celý pořad připravil a také uvádí televizní moderátor Aleš Cibulka, odborník na dobu 30. a 40. let minulého století, autor knih o Nataše Gollové a Zdeně Sulanové. Vstupenky na oba večery zakoupíte v předprodeji Hankova domu, telefon 499 320 110. Zuzana Čermáková

Výkonnostní sport a problematika sponzoringu R

ozhodli jsme se otevřít diskuzi k problémům spojených s výkonnostním sportem a jeho financováním. Byli bychom rádi, kdyby se k tématu vyjádřilo co nejvíce lidí, ať již těch, kteří jsou pro podporu výkonnostního sportu, tak i těch, kteří nepatří k jejím fandům. Nejlépe se bude hovořit o nejdražším sportu z oblasti výkonnostního sportu, ledním hokeji, ale téma platí i pro ostatní druhy sportů.

Minulost a vývoj Je to již dávno, když pan Martínek ze Semechnic vykrmil každý rok dva „bejky“, odvezl je na jatka a utržené peníze věnoval hokejistům místního Sokola. Peníze pokryly všechny náklady celé sezóny na hokejky, výzbroj a výstroj, na autobus i rozhodčí a někdy po vítězném zápase zbylo mančaftu i na párek. Dnes v krajské soutěži nestačí na pokrytí rozpočtu často ani milion korun. Hraje se zásadně v halách, kde je nutné svítit, financovat rolbu, ledaře a strojníky, neskutečně se vyšplhaly ceny za výzbroj a výstroj, vždyť dnes stojí dobrá hokejka i pět tisíc korun. Stoupá počet zápasů, hraje se od října do března, k tomu se musí nejméně dvakrát týdně trénovat, tři rozhodčí na každý zápas také něco stojí. A hráči? Většina hraje zadarmo, ale v každém týmu se najde pár hvězd, které se podařilo získat z vyšších soutěží, a ty nehrají za hubičku. Jejich účast stojí nejen vysoké jízdné, ale často pobírají i pěkný měsíční plat.

Nemůžeme hrát jen se svými odchovanci? Správná, i když těžká otázka. Hvězdy táhnou, diváci se na ně těší a s posilami se snáze vyhrává. Ale proč? Když už se sezóna vyvede a soutěž a kvalifikaci se podaří vyhrát, stejně se z finančních důvodů do ligy nepostupuje. V nejlepším případě se

vyšší soutěž prodá movitějšímu klubu. Tak proč vlastně posily? Krajská soutěž, která patří do výkonnostního sportu, se jen s vlastními odchovanci hrát asi nedá. Jednak je lidí málo co do počtu, jednak je nutné se vyrovnat ostatním klubům, které posily také nakoupily. Pak však posily zabírají místo vlastním odchovancům a velká část juniorů, kteří v klubu vyrůstali od přípravky, končí, v lepším případě odejde do chudšího klubu nebo skončí u neregistrovaných hokejistů-amatérů. Proto se najde dost a dost zastánců myšlenky, hrát soutěže jen se svými hráči i za cenu snížení úrovně a výkonnosti družstva.

Má se výkonnostní sport vůbec podporovat? Opět těžká otázka. Každý klub v krajských soutěžích má nejen tým mužů, kromě „áčka“ se pravidelně po ledě prohání družstva přípravky, mladších i starších žáků, dorostenci, junioři… Dohromady kolem sto padesáti hráčů, každý mančaft nejméně čtyřikrát týdně. Může být pro mládež lepší zábava než sport? Nebo je lepší, aby sto padesát mladých lidí postávalo na ulicích, kouřilo v lepším případě jen modré Petry, později popíjelo a vymýšlelo neplechy? Vždyť to všichni známe: kdo si hraje, nezlobí… Drtivá většina mládežnických družstev vybírá členské příspěvky,

a tak rodiče musí za svoji ratolest sezónu co sezónu vytáhnout z kapsy patnáct set jen na příspěvky, někdy i více, a to nemluvím o kompletním financování výstroje a výzbroje. U menších sportů, jako je například volejbal a házená, „solí“ všichni. Tedy i ti velcí, jinak by oddíl zkrachoval. Ale přesto příspěvky členů tvoří jen zlomek financí na pokrytí potřebných nákladů. Dospělí hrají většinou dvakrát týdně doma. A dvakrát týdně přijde do haly čtyři sta diváků. Patří to již ke společenskému životu, většina bez fandění nemůže být, většina se těší a vždycky přijde povzbudit ty své. Co by za to dali například divadelníci, kdyby na ně dvakrát do týdne přišel plný sál…

Kde vzít na to všechno peníze? Většina těch, kteří nemají sport rádi nebo je sport nezajímá, řekne: „Když chtějí hrát, ať si to zaplatí sami.“ Je naprosto nemyslitelné, aby si hráči hradili náklady sezóny sami. Všichni chodí do práce, živí rodiny a není možné, aby své rodiny ještě „okrádali“ o peníze na sport. Stačí, že jsou velkou část roku tak často od rodiny pryč. A když přijde zranění? Při současném systému nemocenské jsou hráči doma bez peněz a zkuste své manželce vysvětlit, že tento měsíc přinesete domů prostě míň, protože vám na ledě narazili koleno. Naštěstí velká část radních nemá tak vyhraněný názor, a tak město pokrývá velkou část nákladů. Někde je majitelem zimního stadionu, jinde na provoz alespoň přispívá. Bez podpory města je chod hokejového oddílu naprosto nemyslitelný. V mnoha případech je hokejový klub výstavní skříní města, jméno města se objevuje prakticky denně na stránkách krajských novin i v krajském vysílání rozhlasu. Zásluhu na tom mají hokejisté. Ale všechno má své meze. Lidé nechtějí jen hezký zimní stadion, chtějí nové chodníky, autobusové nádraží, pla-

vecký stadion, pěší zónu, divadlo a možná i kino… Chtějí veřejný život. Ale cožpak sport k veřejnému životu nepatří?

Sponzoři, dárci a dobrodějové I když město pomáhá jak jen může, větší část koláče nákladů musí pokrýt sponzoři. Čas od času se najde velký sponzor, který táhne chod oddílu z větší části sám. To byly příklady pana Macha ve Spartě, pana Zubíka ve Vsetíně, pana Starky v Příbrami, pana Chvalovského v Blšanech a dalších. Ale to byl vrcholový sport. A jak tito pánové skončili? Všichni víme… Někdo může namítnout – a co Vrchlabí? No uvidíme… A tak se většinou na malých městech dávají sponzorské příspěvky dohromady jen po desetitisících. Někdy se najde generální sponzor, který dá dvě stě tři sta tisíc a chce, aby se po něm alespoň pojmenovala hokejová aréna. Někdy se najdou i hlavní sponzoři, kteří za svých sto tisíc chtějí vidět svoje logo v kruzích pro vhazování, ale drtivá většina sponzorů dá svých deset dvacet tisíc a chce mít svoji vizitku na tabuli na stadionu, mantinelu či na dresech áčka. Možná ani nevíte, že absolventi sportovních fakult musí u zkoušek vědět, kolikže stojí nápis na rameni, hrudi, rukávu, či stulpnách a přílbě ligového hokejisty. Jde o fantastické částky a manažeři družstev z výkonnostních soutěží se je snaží kopírovat, i když většinou z částek jednu nulu umažou. A tak malí sponzoři za každou svoji korunu něco očekávají. Sponzor z restaurace má dohodnuto, že mu tam pošlou hostující družstvo na večeři, úklidová firma se snaží dostat k zakázce, prodejce aut očekává, že mu stoupne prodej vozů, stavební firma, že postaví více domků, autobusový dopravce by zase chtěl vozit družstva k zápasům atd. Každý za své peníze něco očekává. Pravda, najdou se i takoví dárci, kteří chtějí zůstat v anonymitě. To bývalo, bývalo. Ale dnes? Spoustě firem se přestává dařit, neplní své závazky vůči sportovním klubům, i když je podepsána smlouva, košile bližší než kabát. Krize přichází… Jaká bude příští sezóna? Naplníme potřebný rozpočet? S tím si již nyní láme hlavu celá řada funkcionářů. Již staří Římané dobře věděli: Když je nejhůř, lid chce svoje – „chléb a hry“. Na chleba musí zbýt, ale co hry? Kdo je zaplatí? Milan Šnajdr Ilustrační foto: www.fotbal-dvur.cz

Ohlédnutí za závodní sezónou 2008 R

M Racing Team Dvůr Králové nad Labem se účastní závodů automobilů do vrchu od roku 1975. V loňském roce jsme začínali závodit s vozem Škoda 110 v úpravě A2 1150. Současné závodní auto je Škoda 130RS. Náš tým se nyní skládá z těchto členů: Martin Rejl (jezdec), František Kolowrat a Jiří Mocek mladší a Jiří Mocek starší (mechanici). Do sezony 2008 jsme vstupovali s novým motorem 1300 ccm a s velkým očekáváním. Bohužel při testovacích jízdách se vyskytly

technické problémy, s kterými jsme se potýkali až do léta. Díky dobrým mechanikům a podpoře AC BOOM se nám nakonec podařilo vše vyladit a motor začal běžet jak „švýcarské hodinky“. V sezóně jsme se zúčastnili tří závodů amatérů do vrchu. První závod se uskutečnil 16. 8. v Konicích. Vytrvale pršelo a trať byla pokryta souvislou vrstvou vody, což nám spíše vyhovovalo. Vyzkoušeli jsme nové mokré pneumatiky Michelin. Nové obutí se osvědčilo a v ranním tréninku. V první a druhé soutěž-

ní jízdě jsme s přehledem zvítězili. Druhý závodní den jsme však museli pro technickou poruchu předčasně ukončit. I tak jsme vybojovali cenný bronz. Naše další dva závody se konaly na Mistrovství ČR závodů automobilů do vrchu amatérů v Benecku (12. 9.–14. 9.). Počasí bylo mírně mrazivé, ohřáli jsme tedy naše pneumatiky na maximum. Vyplatilo se. Při tréninku jsme skončili na druhém místě za našim velkým soupeřem Josefem Srbským. Výsledky tréninku slibovaly pro odpolední závody velký boj.

Sportovní pozvánka

V první jízdě jsme byli o 0,1 sekundy rychlejší než Srbský. V druhé jízdě jsme přidali další 0,3 sekundy. Získali jsme cenný zlatý kov pro náš RM Racing Team Dvůr Králové nad Labem. Na novou sezónu připravujeme další vylepšení vozu, například samosvorný diferenciál a novou zadní nápravu pro zlepšení jízdních vlastností našeho závodního speciálu Škody 130RS. Těšíme se na další úspěchy. Za RM Racing Team Dvůr Králové nad Labem Martin Rejl a Jiří Mocek

www.kralovedvorsko.cz/km

T

aké na letošní rok připravila královédvorská sokolská jednota šibřinky pro děti. Ty letošní nesou název Žbluňk! aneb Rybičky a ploutvičky, dušičky a škebličky… A kdy se šibřinky konají? V sobotu 7. března od 14 hodin v sokolovně. Děti a rodiče v maskách mají vstupné 10 Kč, dospělí bez masek 20 Kč. Připraveny budou hry a soutěže a samozřejmě také sladké odměny. Máme pro vás připravené překvapení. Představíme vám jedno nové netradiční náčiní. Pavlína Špatenková

Připravujeme Vyhlášení finalistů v soutěži o nejlepší pohostinství Rozhovor s ředitelem Městské nemocnice Rozhovor s Janem Bémem (ODS) Historie baziliky kostela sv. Jana Křitele

Tiráž Měsíčník KRÁLOVÉDVORSKÝ MAGAZÍN vše o dění v regionu Dvora Králové nad Labem Vydavatel: EPOS CZ s.r.o. Šéfredaktor: Ing. Aleš Kubica, tel.: 736 224 222, e-mail: [email protected] Jazyková korektura: Roman Winter Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Distribuce: trafiky, knihkupectví a obchody a ve Dvoře Králové nad Labem a zdarma do vybraných restaurací, hospod a kaváren ve Dvoře Králové nad Labem a okolí. Nová distribuční místa vítána. Inzerce: [email protected], tel.: 777 956 222 Adresa redakce: Raisova 699, Dvůr Králové nad Labem Uzávěrka příštího čísla: 20. března 2009 Fotografický servis: Václav Bartoška Grafické zpracování: K REPRO Tisk: RK TISK Jičín Registrace: MK ČR 18647 Internetová verze: www.kralovedvorsko.cz/km

7

Kalendář akcí Královédvorsko na březen

KULTURA ..................... HANKŮV DŮM DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.hankuv-dum.cz 3. 3. 19.30 NEJLEPŠÍ KAMARÁDKY, hra v předplatném, DIVADLO NA FIDLOVAČCE 5. 3. 19.00 PUELLA TRIO, 374. koncert KPH koncert mladých umělců 6. 3. 20.00 PLES ZÁKLADNÍ ŠKOLY SCHULZOVY SADY, hraje NOVÝ RESPEKT pod vedením Fr. Hobla 10. 3. 8.30 VZNIK A VÝVOJ POPULÁRNÍ HUDBY, hudební pořad pro žáky, uvádí Mgr. Pavel Urban 16. 3. 13.00 ZÁPIS DO KURZU TANEČNÍCH, kavárna Hankova domu 17. 3. 19.30 KAREL PLÍHAL, sólový recitál 19. 3. 8.30 POVÍDEJME SI, DĚTI…, uvádí Hudební divadlo dětem Hradec Králové 19.30 DNY R. A. DVORSKÉHO – XV. ROČNÍK, ONDŘEJ HAVELKA a jeho Melody Makers 24. 3. 19.00 DNY R. A. DVORSKÉHO – XV. ROČNÍK, Big Band Dvorský a BLUE STAR Václava Moravce 29. 3. 14.30 BROUČCI, loutková scéna Klíček 30. 3. 17.00 BURZA ŠATŮ DO TANEČNÍCH KINO SVĚT DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 3. 3. 19.00 MADE IN FAMU, pásmo krátkých filmů 4. 3. 17.30 SNĚŽENKY A MACHŘI PO 25 LETECH, nostalgická komedie 5. 3. 20.00 SNĚŽENKY A MACHŘI PO 25 LETECH 7. 3. 15.00 LOVECKÁ SEZÓNA 2, animovaná komedie 17.30 KAMARÁDOVA HOLKA, komedie 8. 3. 15.00 LOVECKÁ SEZÓNA 2, animovaná komedie 20.00 KAMARÁDOVA HOLKA, komedie 10. 3. 19.00 BABIČKA, dokumentární film 11. 3. 17.30 MAMMA MIA!, muzikál 12. 3. 20.00 MAMMA MIA! 14. 3. 17.30 OCAS JEŠTĚRKY, drama 15. 3. 20.00 OCAS JEŠTĚRKY 17. 3. 19.00 CHE GUEVARA – REVOLUCE, biografické, historické, válečné drama 18. 3. 17.30 DENÍK NYMFOMANKY, erotické drama 19. 3. 20.00 DENÍK NYMFOMANKY 21. 3. 17.30 LÍBÁŠ JAKO BŮH, komedie 20.00 LÍBÁŠ JAKO BŮH 22. 3. 17.30 LÍBÁŠ JAKO BŮH 20.00 LÍBÁŠ JAKO BŮH

24. 3. 19.00 ZAMILOVANÁ ZVÍŘATA, dokument 25. 3. 15.30 PEKLO S PRINCEZNOU, pohádka 17.30 DOKAŽ TO!, hudební, taneční film 26. 3. 17.30 PEKLO S PRINCEZNOU, pohádka 20.00 DOKAŽ TO!, hudební, taneční film 28. 3. 17.30 JAK SE ZBAVIT PŘÁTEL A ZŮSTAT ÚPLNĚ SÁM, komedie 29. 3. 20.00 JAK SE ZBAVIT PŘÁTEL A ZŮSTAT ÚPLNĚ SÁM KNIHOVNA SLAVOJ DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.slavoj.cz 2. 2.–6. 3. ANKETA SUK 2008, anketa o nejoblíbenější dětskou knihu 2. 3.–25.3. INTERNET PRO ZAČÁTEČNÍKY, výuka internetu 4. 3. 18.00 ALJAŠKA, vypráví MVDr. Lukáš Pavlačík 9. 3. 17.00 POZOROVATELKA, beseda Petry Braunové 18. 3. 18.00 MALAJSIE A SINGAPUR, vypráví Lucie Furchová a Miloš Lammr MĚSTSKÉ MUZEUM DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.muzeumdk.cz 5. 3. 17.00 OBRÁZKY Z KRONIK, uvádí Pavel Janoušek 8. 3. 16.00 O PRINCEZNĚ DOBROVÍLE, Volfovo rodinné loutkové divadlo 12. 3. 17.00 KRÁSA ZA HUMNY, virtuální procházka po královédvorském okolí s manželi Mervartových 19. 3. 18.00 FILMOVÝ AUTORSKÝ VEČER JIŘÍHO BENEŠE, tvorba amatérského filmaře 22. 3. 16.00 POTOPENÝ ZVON, Volfovo rod. lout. divadlo KINO HOSTINNÉ 21.3. 19.30 VÍŠ PŘECE, ŽE NESLYŠÍM, KDYŽ TEČE VODA, předprodej v Infocentru Hostinné NÁRODNÍ DŮM HOSTINNÉ 6. 3. 20.00 MATURITNÍ PLES OKTÁVY MĚSTKÉ MUZEUM JAROMĚŘ 6. 2.–5. 3. VÝSTAVA HISTORICKÝCH MOTOCYKLŮ MĚSTKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO JAROMĚŘ 3. 3. 19.00 BENA HAVLŮ, 320. abonentní koncert KPH, sólové koncerty B. Havlů 6. 3. 19.00 DVA NA SMETIŠTI, III. hra v předplatném, Divadlo R. Brzobohatého

VILA ČERYCH ČESKÁ SKALICE 25. 3. 17.00 KRASLICE A KROJOVANÉ PANENKY

HUDBA ....................... MUSIC HALL ZÁLABÍ DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.zczalabi.com 6. 3. 20.00 MATURITNÍ PLES HOTELOVÉ ŠKOLY 7. 3. 20.00 PLES ANGELES 8. 3. 15.30 DĚTSKÝ KARNEVAL 13. 3. 21.00 HUDEBNÍ GULÁŠEK RADIA ČERNÁ HORA, uvádí moderátor Lukáš Mercl 14. 3. 20.00 PLES HÁZENÉ D. K. N. L. 20. 3. 21.00 TULLAMORE DEW PARTY, uvádí Láďa 21. 3. 20.00 PLES F.S.C. A ZÁLABÍ 27. 3. 21.00 BRUSINKOVÁ NEMIROV PARTY, uvádí duo Karadžos 28. 3. 21.00 TUBLATANKA, koncert slovenské rockové legendy

FOTBALOVÝ STADION POD HANKOVÝM DOMEM DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 15. 3. 14.30 DVŮR KRÁLOVÉ–N. BYDŽOV “A“, divize C 29. 3. 15.00 DVŮR KRÁLOVÉ–TJ KUNICE, divize C HALA ZŠ STRŽ DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 14. 3. 17.00 I. HK DVŮR KRÁLOVÉ N. L.–TJ SOKOL II PROSTĚJOV, 15. kolo 1. ligy házené mužů HALA NA NÁBŘEŽÍ DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 7. 3. 9.00 TJ DVŮR KRÁLOVÉ N. L.–TJ JISKRA JAROMĚŘ, volejbalový dvojzápas muži KP I. tř. 21. 3. 10.00 TJ DVŮR KRÁLOVÉ N. L.–VK REMA RYCHNOV N. K. JUNIORKY, volejbalový dvojzápas ligy juniorek HALA SOKOL DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM 7. 3. 14.00 PŘIJĎTE NA DĚTSKÉ ŠIBŘINKY, připravila královédvorská sokolská jednota 20. 3. 18.00 TJ DVŮR KRÁLOVÉ N. L. C–TJ SOKOL MARKOUŠOVICE A, stolní tenis muži 28. 3. 15.00 TJ DVŮR KRÁLOVÉ N. L. A–TTC SIKO ORLOVÁ A, stolní tenis muži 29. 3. 10.00 TJ DVŮR KRÁLOVÉ N. L. A–SK STONAVA A, stolní tenis muži

PRO DĚTI ..................... DDM JEDNIČKA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.ddmdvurkralove.cz 24. 3.–26. 3. JARNÍ BAZAR 26. 3.–2. 4. HUMANITÁRNÍ SBÍRKA MATEŘSKÉ CENTRUM ŽIRAFA DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.mc-zirafa.wz.cz 6. 3. 15.00 KARNEVAL, dětský karneval

JINÉ ............................ RESTAURACE U HLAVÁČKŮ DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM www.u-hlavacku.wz.cz 27. 3.–29. 3. VEPŘOVÉ HODY

U Hlaváèkù

Dvùr Králové n. L.

Riegrova 346, Dvùr Králové nad Labem, tel.: 499 329 206, mobil: 608 823 552 NOVINKA

VEPØOVÉ HODY 27.3. - 29.3.2009

Tímto si Vám dovolujeme nabídnout od 1. ledna 2009 slevu 2.000,- Kè pøi kadé sjednané objednávce.

toèené kvasnicové pivo ve Dvoøe Králové Pivovar Svijany – originální kvasnicová receptura

Znaèka kvality - Tmavé pivo roku 2008 U jste ochutnali kvasnicové pivo?

stálá sluba 605 966 328, 603 416 213

reality Seifertova 1165 Dvùr Králové n. L.

DŮM KULTURY KORUNA HOŘICE 7. 3. 20.00 PLES CHOVATELŮ 14. 3. 20.00 PYŽAMOVÝ BÁL 19. 3. 18.00 TEENAGER PÁRTY 21. 3. 14.30 POHÁDKA O SLUNCI, loutkářský soubor ZVONEK 18.00 VÍTÁNÍ JARA 2009, hrají Jimi Hendrix Memory Band, Bar’s Brotherss a další 26. 3. 19.30 MANŽEL PRO OPALU, divadelní hra v předplatném 30. 3. 19.30 HANKY PANKY SHOW, populární travesti show

SPORT .........................

Èeská restaurace

Pohøební sluba Bìlohoubek I bez státního pøíspìvku zaøídíte dùstojné smuteèní rozlouèení Vašich blízkých u naší Pohøební sluby

7. 3. 19.00 ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA, III. hra v předplatném, Slezské divadlo Opava 12. 3. 19.00 ABBA WORLD REVIVAL, ABBA show 13. 3. 16.30 BYL JEDEN OSTROV a ŽABÍ PRINC, učebna „Suterén“ 15. 3. 15.00 ČAROVNÉ NÁMLUVY, pohádka pro děti, uvádí A divadlo Havlíčkův Brod. 22. 3. 13.30 BEZHLAVÝ RYTÍŘ, Boučkovo loutkové divadlo 23. 3. 18.00 NÁVRAT K PŘÍRODĚ A INSTINKTŮM, učebna „Suterén“ 27. 3. 19.00 VEČER PRO DOBROU VĚC, charitativní akce 31. 3. 19.00 ENSEMBLE MARTINŮ A SAŠA RAŠILOV, 321. abonentní koncert KPH, básně Ch. Morgensterna