Věda a víra MUDr. Norbert Cibiček, Ph.D., ÚLCHB, LF UP Olomouc
přednáška pro Klub zdraví Hranice, 27. 5. 2015
Motto Bůh stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo… proto, aby jej lidé hledali… a přece není od nikoho z nás daleko… Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné… Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle… (zdroj: Bible, Skutky 17:26,27 a Římanům 1:19,20)
Motto
"Nebesa vypravují o velké Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou!"
(zdroj: Bible, Žalm 19:2)
Co je to věda? (1) • Věda je propracované a obecné empirické a rozumové poznávání, vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu. (Durozoi – Roussel, Filozofický slovník, str. 313)
• Věda je systém metodicky podložených, objektivních vět o určité předmětné oblasti. Předmětnou oblastí je přitom každý fakt uchopitelný buďto bezprostředně, nebo pomocí instrumentálních, pomocných prostředků. (Filosofický slovník Universum, str. 340)
Co je to věda? (2) • „Věda je řetězec vzájemně spojených koncepcí a
jejich systémů, které se vyvinuly prostřednictvím pokusů a pozorování a pak vedou k dalším pokusům a pozorováním.“ (James B. Conant, býv. rektor Harwardovy univ., zdroj: J. McDowell, Více než tesař)
• „Vědecký důkaz spočívá v tom, že se zkoumaný jev
předvede v přítomnosti člověka, který o tom pochybuje. Vyžaduje kontrolované podmínky, za kterých je možné provádět pozorování, získat potřebné údaje a empiricky ověřit pravdivost hypotézy.“
(Josh Mc Dowell, teolog, evangelista a spisovatel, zdroj: J. McDowell, Více než tesař)
Co je to věda? (3) • „Věda jako něco hotového je jasná každému, zatímco věda ve
vývoji, která se tvoří a je na hranicích poznávání, bývá věcí velmi nejasnou. Bývá věcí dohody, co to je.“ (A. Einstein)
• Kritéria vědeckého postupu dle Am. spol. pro rozvoj věd, AAAS: – pozorování – měření – třídění – kvantifikace – usuzování – předpověď – určení vztahů – způsob sdělování kritériem „vědeckosti“ není příslušnost k určité profesní skupině, ale pouze správné užití a naplnění citovaných kritérií (+ vnitřní motivace, IQ větší než 120, dlouhodobý předchozí výcvik…) (zdroj: Prof. MUDr. Dylevský Ivan, DrSc., šéfredaktor, editorial časopisu Kontakt, 2005)
Co je to víra? (1) • Epistemologický význam – – – – –
(pravdivé, nebo mylné) přesvědčení, že něco je skutečné či pravdivé poznání bylo filozofy definováno jako „odůvodněná pravdivá víra“ gramaticky odpovídá vazbám „věřit, že …,“ „věřit čemu“ angl. belief používá se, není-li mluvčí úplně přesvědčen o realitě či pravdivosti předmětu víry (vs. vědění, jistota)
• Psychologický a náboženský význam – – – –
důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku gramaticky odpovídá vazbám „věřit v co“, „věřit komu“ angl. faith, trust používá se k vyjádření vysokého stupně důvěry (ve starší češtině znamenalo i věrnost nebo úvěr)
(zdroj: Wikipedia)
Co je to víra? (2) Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jisti tím, co nevidíme. Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného. (Bible, Židům 11:1-3)
můj spravedlivý - říká Bůh - bude žít, protože uvěřil… (Bible, Židům 10:38)
Víra má přesah ( spravedlnost, život), je víc než pouhá důvěra (v cokoliv/kohokoliv)...
Otázky: věda vs. víra • Věda může zodpovědět na otázku: Jak? • Víra může zodpovědět na otázku: Proč? Např. otázky smyslu věcí, etiky, lidských hodnot, morálky nelze vědecky zodpovědět…
V co musí věřit úplně každý vědec? • že jeho bádání (vědecký výzkum) má nějaký smysl, kvůli kterému ho dělá (Proč?) čili že: a) existuje pravda jako objektivní realita b) tato pravda je poznatelná c) poznání této pravdy je pro společnost přínosné
Věda nedokáže člověka plně uspokojit „V každém z nás je nekonečná propast, kterou může naplnit pouze Bůh“ "Víra říká něco, co neříkají smysly. Netvrdí však opak toho, co ony vnímají. Je nad nimi, ne proti nim." (filozof, matematika fyzik Blaise Pascal, 1623 - 1662)
Co víme o vzniku života? • Je tato otázka dnes ještě relevantní? – Více než kdykoliv předtím! • Řada odborných společností zabývajících se stvořením • Odborné časopisy, knihy, elektronické nosiče • Diskuse na webu, ve školách, dokonce i na soudech
• Máme k dispozici zcela uspokojivé, čistě materialistické vysvětlení pro vznik komplexních živých systémů???
Co skutečně víme?
4 x Big bang ?… 1.
•Kosmologický (vesmír)
2.
•Biologický (život)
3.
•Antropologický (člověk)
4.
•Psychologický (etika)
Věda byla dávno proti teorii samoplození „Omnis cellula e cellula“ (lékař a politik Rudolf L. K. Virchow, 1821-1902)
•
ardent anti-evolutionist, but an agnostic
•
referred Charles Darwin as "ignoramus" and his student Ernst Haeckel as a "fool„
•
discredited the original specimen of Neanderthal as nothing but that of a deformed human
Víme, že musíme věřit… „Věřím, ale nemohu to dokázat, že veškerý život, všechna inteligence, všechna kreativita a veškerý ´design´ kdekoliv ve vesmíru je přímý či nepřímý produkt darwinovského přírodního výběru.“ (zoolog Richard Dawkins, The Daily Telegraph, článek „Science´s scourge of believers declares his faith in Darwin“)
Jak vysvětlit vznik něčeho (řádu) z ničeho (chaosu)? „Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně.“ (biolog Edwin G. Conklin, 1863-1952, University of Princenton)
Víme, že (opět) nic nevíme Biology has progressed tremendously due to the model that Darwin put forth. But the black boxes Darwin accepted are now being opened, and our view of the world is again being shaken.
(biochemik Michael Behe)
Vědecké objevy 20. stol. Nejdůležitější objevy a jejich závěry • Obecná teorie relativity (A. Einstein, 1915) – Vesmír má počátek (teorie velkého třesku, Hawking, Ellis a Penrose, 1968)
• Objev a popis DNA (Watson a Crick, 1953) – Kódování, přenos informace, genetika, HUGO 2000 Otázka dokonalé poznatelnosti všeho (19. vs. 20 stol)
Naivita a pýcha vs. poznání a pokora
„The larger the island of knowledge, the longer the shoreline of wonder.“
(Ralph W. Sockman)
Naivita a pýcha „...Vědci... mají výhodu v tom, že jsou na vrcholu vědění a mají hlubší vhled do pravdy... osvobozují pravdu od předsudků a svou prací dávají křídla touhám a nadějím společnosti. Zatímco poezie vzrušuje a teologie zatemňuje, věda osvobozuje.“ (anglický chemik, profesor na Oxford University Peter Atkins, Universum 24/1997)
Poznání a pokora… Intuitivně pociťujeme potřebu hledat odpověď také jinde než jenom ve vědě.
Existence a vývoj vesmíru nám dnes připadá snad ještě tajemnější než v dobách, kdy naši předkové věřili na bohy blesku, vod a sopek. Čím více svůj obor vědec studuje, tím více žasne. Čím více se rozšiřuje jeho vlastní poznání, tím obtížnější je pro něj cokoli přesně popsat. (astrofyzik J. Grygar)
Dopady různých odpovědí • Model evolucionistický – inspirace filozofů i státníků Darwinem • Nietzsche, Marx, Hitler, Stalin, Mao Ce-tung… • Touha po nadřazenosti a moci, eugenika…
• Model kreacionistický – věda versus náboženství (šíření Islámu…) • Možný dopad obou teorií na jednotlivce • Možný dopad obou teorií na společnost – např. etické otázky v medicíně
Dopad na vědce • Může moderní vědec připustit metafyzické konsekvence výsledků vědeckého výzkumu? • Může např. věřit v Boha? – Co mu to dává a co mu to bere?
• Musí přitom spáchat intelektuální sebevraždu? – Řada zahraničních vědců věřila v Boha • Boyle, Faraday, Newton, Kepler, Pascal, Wirchow, Planck, Einstein…
– Čeští věřící vědci • Král, Grygar, Potoček, Tyc, Sedláček…
Pravá víra nemusí brzdit vědu, právě naopak „Nádherné uspořádání a harmonie vesmíru mohly vzniknout jen podle plánu všemohoucí bytosti. To je a zůstane mým posledním poznatkem.“ (fyzik, matematik, astronom, alchymista a teolog Sir Isaac Newton, 1643 – 1727)
Pravá víra nemusí brzdit vědu, právě naopak Poněvadž jsem hodně studoval, věřím jako bretoňský sedlák. Kdybych byl studoval ještě více, věřil bych jako bretoňská selka.
(biolog, chemik a lékař Luis Pasteur, 1822-1895, vyvrátil teorii abiogeneze)
Věda může mít (a má) metafyzický přesah "Pro náboženství znamená Bůh základ, východisko. Zatímco pro vědu vrchol, ukončení každého světonázorového hloubání." (fyzik, zakladatel kvantové teorie, Max Planck, 1858-1947, nositel Nobelovy ceny)
Věda může mít (a má) metafyzický přesah "Na celém světě je skutečně jen jediné místo, kde není ani stopa temna. Je to osobnost Ježíše Krista, v něm se před nás Bůh postavil nejzřetelněji." (fyzik Albert Einstein, 1879-1955, nositel Nobelovy ceny)
Věda může mít (a má) metafyzický přesah „Astronomie nás vede k jedinečné události. Vesmír byl stvořen s velice delikátní rovnováhou, která vytváří podmínky pro život. Je to jistě výsledek nadpřirozeného plánu. Takový pořádek nemohl vzniknout z chaosu, všechny důkazy nás vedou k nadpřirozenému designu.“ (Arno Penzias, Nobelova cena za fyziku 1978)
Metafyzika může být dobře zdůvodnitelná a tím i vědecká „Funkci mozku je možné úplně vysvětlit pouze za předpokladu, že za ní stojí „kormidelník“, já – určitý duchovní princip a vědomí, které nelze odvodit ze samotných biologických funkcí.“ John Eccles, Nobelova cena za medicínu a fyziologii 1963 (v knize „Člověk a jeho mozek“)
Existují pro vědce důkazy designu? „Fyzikální zákony se zdají býti produktem důvtipně vymyšleného designu.“ „Za svůj život jsem viděl dostatek důkazů toho, že za tím vším se ještě něco děje. Existence designu je nezpochybnitelná.“ (fyzik a spisovatel Paul Davies, bývalý evolucionista)
Věda podporuje víru Pro mě jsou věda a víra věci, které se v žádném případě vzájemně nevylučují, ale naopak se podporují. Když žasnu nad pozoruhodnou krásou některých přírodních zákonů a nad tím, jak do sebe ve fyzice všechno zapadá, musím ještě tím více obdivovat Stvořitele, který to všechno vymyslel a naplánoval. Nezdá se mi možné, že by to vše vzniklo samo od sebe pouhou náhodou. A víra podporuje vědu v tom, že mi ukazuje, že má cenu se snažit přírodní zákony poznat, že Stvořitel nám něco ze své kuchyně odhalil a zve nás k tomu úžasnému dobrodružství jít po Jeho stopách a objevovat zákonitosti, které do světa vtiskl. (Prof. Tomáš Tyc , 1973, teoretický fyzik a astrofyzik, PřF MU v Brně)
A co Bible vs. evoluce? Může křesťan věřit Bibli i evoluci? Francis S. Collins (1950) • • • •
• •
•
•
American physician-geneticist leadership of the Human Genome Project director of the NIH in Bethesda, Maryland director of the National Human Genome Research Institute (NHGRI) received the Presidential Medal of Freedom and the National Medal of Science number of books on science, medicine, and spirituality, including the New York Times bestseller, The Language of God: A Scientist Presents Evidence for Belief he founded and served as president of The BioLogos Foundation, which promotes discourse on the relationship between science and religion and advocates the perspective that belief in Christianity can be reconciled with acceptance of evolution and science, esp. through the advancement of evolutionary creation appointed by Pope Benedict XVI to the Pontifical Academy of Sci.
A co Bible vs. evoluce? • Může křesťan věřit Bibli i učení o evoluci? – Tzv. „teistická evoluce“ • výhoda je zřejmá: relativně uspokojivé spojení vědy a víry • hlavní problémy: – Otázka Boží přirozenosti (Dokonalý? Všemohoucí? Vše dobré?)
– Riziko propagování boha mezer („God of gaps“) – Podkopání věrohodnosti Bible (čemu v Písmu lze ještě věřit?) – Potřeba Spasitele, Vykupitele? (definice hříchu – „pád“ které opice?, mytologizace vykupitelského díla) – Ztráta biblického časového měřítka (délka dne a týdne, stáří Země, věk patriarchů…)
Jsou v principu jen dvě možnosti "Když přijde na původ života na Zemi,
jsou zde jen dvě možnosti: stvoření nebo spontánní plození (evoluce). Není žádná třetí možnost. Spontánní plození bylo popřeno před 100 lety, a to nás vede jen k jednomu závěru: nadpřirozené stvoření. My to nemůžeme přijmout z filozofických důvodů, a tak volíme víru v nemožné: že život povstal spontánně náhodou." (biochemik a fyziolog George Wald, 1906-1997, Nobelova cena za fyziologii a medicínu, 1967)
Co říká Bible o poznání? • Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše. (Izajáš 55:9) • Hle, Bůh je vyvýšený, nad naše poznání… (Job 36:26) • Jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost, budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech, tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha. (Přísloví 2:3-5) • Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk. (Přísloví 17:27) • Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci. (Přísloví 1:7) • Vždyť naše poznání je jen částečné… až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. (1. Korintským 13:9-10)
Co říct závěrem? • Jistý druh a míru víry potřebují všichni • Bůh nás ve všem nesmírně převyšuje a navíc je naše chápání teď a tady nutně omezené • Zákl. předpokladem pro správné pochopení a interpretaci přírody (God´s work) a Božího slova (God´s word) je pokora (vs. pýcha) • Věda a víra (v Boha) pak nebudou v opozici
