Věcná břemena – obecně a při výstavbě síťové infrastruktury nejen na drahách
Jan Zahradníček
[email protected]
Struktura přednášky
1. Právní úprava věcných břemen 2. Věcná břemena při výstavbě sítí elektronických komunikací 3. Věcná břemena a sítě elektronických komunikací na drahách
Část 1: Obecná právní úprava věcných břemen
Vlastnické právo
vlastnictví - absolutní majetkové právo
působí vůči každému kogentní úprava – nelze se odchýlit dohodou stran pouze vlastník rozhoduje o dispozici s věcí, nezávisle na třetích osobách není však neomezené – výkon vlastnického práva pouze v mezích právního řádu
omezení vlastnického práva soukromoprávní – práva jiných vlastníků, obligační omezení (smlouvy), věcná práva k cizím věcem (věcná břemena, zástavní právo…) veřejnoprávní – řada veřejnoprávních předpisů obsahuje různá omezení a povinnosti vlastníků – např. ochranná pásma sítě
Věcná břemena – právní úprava
patří také mezi absolutní majetková práva působí vůči všem, kogentní úprava, … patří do množiny věcných práv k cizím věcem
oprávněný z věcného břemene je osoba odlišná od vlastníka (s jednou výjimkou – věcné břemeno ve prospěch jiné vlastní nemovitosti) váže se vždy ke konkrétní, individuálně určené věci – lze k věci movité i věci nemovité – novinka v NOZ (dříve pouze nemovitosti)
vlastníkovi věcného břemene náleží ochrana zákonem – obdobná jako v případě vlastnického práva k věci
lze se domáhat soudně – občanskoprávní žaloba
Obsah věcného břemene
podstatou je omezení vlastníka služebné věci ve výkonu jeho vlastnického práva, věcné břemeno služebnou věc zatěžuje povinnosti vlastníka zrcadlově odpovídá právo oprávněné osoby podrobnější úprava oproti občanskému zákoníku č. 40/1964 Sb., dělení na: služebnosti – povinnost vlastníka něco strpět nebo se zdržet reálná břemena – povinnost vlastníka něco dát nebo dělat služebnost může být pozemková – ve prospěch urč. pozemku nezávisle na jeho vlastníkovi osobní – ve prospěch konkrétní osoby
Charakter věcného břemene
věcné břemeno je právem (k cizí věci)
dle NOZ je právo věcí
pokud je věcné břemeno zřízeno k věci movité, pak je věcí movitou v případě, že zatěžuje nemovitost, je věcné břemeno věcí nemovitou
věc nemovitá – zřízení i jiná dispozice (změna, převod) pouze na základě písemné smlouvy věcné břemeno může zatěžovat pouze část věci (právo cesty, inženýrská síť)
nutno vždy přesně specifikovat
Služebnost inženýrské sítě
telekomunikační infrastruktura – služebnost inženýrské sítě (§ 1267 NOZ)
obsah služebnosti inženýrské sítě:
právo na vlastní náklady zřídit, provozovat a udržovat vedení sítě povinnost vlastníka to umožnit a zdržet se všeho, co by síť ohrožovalo, vč. povinnosti umožnit vstup na pozemek za účelem prohlídky a údržby sítě pokud je výslovně dohodnuto, pak také: umístění obslužných zařízení, modernizace a zlepšení výkonnosti sítě povinnost zpřístupnit vlastníkovi dokumentaci sítě v nezbytném rozsahu obecně není v NOZ stanovena povinnost poskytnout náhradu za zřízení věcného břemene – lze tedy i bezúplatně
+ obecné výkladové pravidlo: služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu (příp. místní zvyklosti)
Služebnost X smlouva
oprávnění odpovídající obsahu služebnosti lze zřídit i na základě smlouvy, případně jednostranného úkonu (souhlas s umístěním) rozdíly: věcné břemeno se váže vždy na konkrétní věc, změna vlastnictví věci nemá vliv na existenci ani obsah věcného břemene materiální publicita – u nemovitostí zápis do veřejného seznamu (KN) smlouva vždy mezi dvěma (či více) subjekty – při změně vlastníka věci nemusí závazky přejít na nabyvatele – např. nájem ze zákona přechází na nabyvatele, nepojmenovaná smlouva nemusí ukončení - věcné břemeno zpravidla nelze jednostranně vypovědět
nelze současně sjednat věcné břemeno a nájem se shodným obsahem
Vznik a zánik služebnosti
služebnost lze nabýt na základě řady skutečností smlouvou, závětí, vydržením (v dobré víře), ze zákona, rozhodnutím orgánu veřejné moci (soud, správní orgán) věc zapsaná ve veřejném seznamu – vznik až zápisem do seznamu → pro služebnost k věci nemovité vždy zápis do katastru nemovitostí zánik především zánikem nebo podstatnou změnou služebné věci dohodou (u nemovitostí až výmazem z KN), dle ujednání ve smlouvě smrtí/zánikem oprávněné osoby (osobní služebnosti)
změna věci vyvolávající hrubý nepoměr mezi povinným a oprávněným – lze se soudně domáhat omezení nebo zrušení služebnosti – za náhradu
Část 2: Věcná břemena při výstavbě sítí elektronických komunikací
Právní rámec
zákon č. 127/2006 Sb., o elektronických komunikacích (ZoEK) - § 104 podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn zřizovat a provozovat na cizím pozemku a/nebo cizí stavbě síťovou infrastrukturu (vedení, stožáry, související zařízení …) dále je podnikatel oprávněn vstupovat na cizí nemovitost za účelem přípravy projektové dokumentace, oprav a údržby sítě pouze po předchozím oznámení vlastníkovi/správci nemovitosti v případě poruchy nebo přerušení provozu i bez souhlasu vlastníka legální omezení vlastnického práva – v souladu s LZPS, převládá zájem veřejnosti na poskytování služeb el. komunikací
Právní rámec II.
podnikatel zřídí k výkonu svých oprávnění primárně věcné břemeno
Výjimky z povinnosti zřídit věcné břemeno: pro umístění a provoz anténních stožárů vč. antén a spojů lze na návrh podnikatele uzavřít i jiný typ smlouvy
typicky nájem (úplatný) nebo nepojmenovaná smlouva (může být bezúplatná) vždy písemná forma
v případě stavby lze vnitřní komunikační vedení umístit na základě souhlasu vlastníka nemovitosti – také písemný pozor na SVJ – měl by být souhlas všech vlastníků
ZoEK: Venkovní komunikační vedení (nadzemní i podzemní) lze zřídit a provozovat na cizí nemovitosti pouze na základě věcného břemene!
Zřízení věcného břemene dle ZoEK
věcné břemeno je soukromoprávním vztahem → zřízení primárně na smluvním základě postup: smlouva o smlouvě budoucí – na jejím základě dojde k výstavbě smlouva o zřízení věcného břemene – po zaměření, pouze ke skutečně dotčené části nemovitosti za jednorázovou náhradu – ze zákona smlouva je jen titulem – ke vzniku dochází zápisem do katastru nemovitostí: smlouva musí mít náležitosti vkladové listiny dle katastrálního zákona zejména přesně vymezit dotčenou část pozemku – geometrický plán
Zřízení věcného břemene dle ZoEK II.
pokud nedojde k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, pak ho lze získat na základě vyvlastnění (§ 104/4 ZoEK) oprávnění vzniká právní mocí rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu, věcné břemeno zápisem do KN zákonné předpoklady: pouze pokud je prokázán veřejný zájem na zřízení věcného břemene smlouva není uzavřena do 90 dní ode dne předložení návrhu součástí návrhu smlouvy musí být: znalecký posudek, podle kterého byla navržena cena za věcné břemeno informace o konkrétním záměru (účelu vyvlastnění) s upozorněním, že pokud nedojde k uzavření smlouvy, je možné právo vyvlastnit
Vyvlastňovací řízení
příslušný je úřad obce s rozšířenou působností / magistrát hl. m. Prahy / magistrát statutárního města, dle polohy nemovitosti za vyvlastnění přísluší vždy náhrada: výše náhrady se určí znaleckým posudkem postup dle zákona o oceňování majetku, náklady hradí navrhovatel proti rozhodnutí o vyvlastnění je přípustné odvolání – má odkladný účinek proti druhostupňovému rozhodnutí je dále možné podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu – má také odkladný účinek
→ vyvlastňovací řízení může trvat řadu let
Pozemek/stavba v majetku obce
obec je veřejnoprávní korporací (právnickou osobou), má vlastní majetek v právních vztazích vystupuje svým jménem a na vlastní odpovědnost rozhodování o majetku obce - samostatná působnost → o zřízení věcného břemene (o uzavření smlouvy) rozhoduje zastupitelstvo / rada nejsou stanoveny závazné ceny nebo postup pro určování výše náhrady za zřízení věcného břemene – uplatní se obecné regulativy (zákon o obcích): majetek musí být využíván účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce zájem obce - obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, chrání veřejný zájem … obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku - obec nesmí zmenšovat hodnotu svého majetku
Postup obcí v praxi
řada obcí přijímá svá vlastní pravidla pro zřizování věcných břemen k inženýrským sítím. Jako podklad pro určení ceny slouží: zákon o oceňování majetku - pro účastníky soukromoprávních vztahů není závazný - stanovení ceny znaleckým posudkem určení pevné částky – mohou diskriminovat osoby, které nejsou občany obce tyto metodiky či směrnice obcí nejsou pro podnikatele závazné – jedná se o výkon samostatné působnosti obce nezapomínat, že jedná o soukromoprávní závazkový vztah – podnikatel může předložit vlastní návrh smlouvy, resp. vlastní návrh ceny
Ochranné pásmo sítě
vzniká ze zákona právní mocí rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby/o zřízení ochranného pásma (nadzemní vedení) podzemní vedení - šíře 1,5 m po stranách vedení bez souhlasu vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu je zakázáno: provádět zemní práce nebo terénní úpravy zřizovat stavby, konstrukce či obdobná zařízení předchozí souhlas vlastníka dále k: vysazování trvalých porostů výkonu činností, které by znemožnily přístup nadzemní vedení – parametry určeny v rozhodnutí stavebního úřadu
Ochrana vedení komunikační sítě
ve stavebním řízení je stavebník povinen doložit vyjádření provozovatele sítě o existenci nadzemních nebo podzemních vedení sítě dotčené provozovatele sdělí stavební úřad v rozhodnutí stavební úřad stanoví podmínky ochrany vedení sítě
vedení sítě může křížit a/nebo být kříženo jiným vedením (energetická vedení, vodovody, kanalizace) pozemní komunikace , dráhy, vodní díla apod. včetně jejich ochranných pásem vedení sítě el. komunikací může být s jiným vedením souběžné křížení sítí nesmí způsobit rušení provozu sítí el. komunikací a poskytování služeb el. komunikací
Část 3: Věcná břemena a sítě elektronických komunikací na drahách
Obvod a ochranné pásmo dráhy
zákon č. 266/1994 Sb., o drahách obvod dráhy území určené územním rozhodnutím pro stavbu dráhy u celostátní a regionální dráhy kolmice vedoucí po hranici pozemků určených pro umístění dráhy a její údržbu u ostatních drah 3 m vně od osy krajní koleje, nejméně 1,5 m od stavby dráhy ochranné pásmo dráhy vymezený prostor po obou stranách dráhy (u celostátní a regionální dráhy 100m/60m, ale nejméně 30m od hranic obvodu dráhy ) nezřizuje se v případě dráhy vedené po pozemní komunikaci ,v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu
Stavby v obvodu dráhy
stavba či zařízení zcela v hranici obvodu dráhy → stavba na dráze
stavby na dráze povoluje drážní úřad jako speciální stavební úřad
stavba na dráze musí splňovat technické podmínky a požadavky na bezpečnost
stavba zasahuje do obvodu dráhy pouze zčásti → není stavbou na dráze zřízení a provoz pouze se souhlasem drážního úřadu a za podmínek jím stanovených řízení vede obecný stavební úřad
Sítě el. komunikací na drahách
styk dráhy s cizím vedením § 5a odst. 1 z. o drahách: Z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách, tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze.
v obvodu dráhy lze zřídit a provozovat síť elektronických komunikací, platí také naopak – stavba nové dráhy tam, kde je již umístěno komunikační vedení předvídají to oba dotčené právní předpisy, práva obou vlastníků (provozovatelů) jsou rovnocenná je nutno splnit požadavky obou předpisů (bezpečnost dráhy, nerušený provoz sítě a služeb el. komunikací)
Sítě el. komunikací na drahách II.
sítě elektronických komunikací lze v obvodu železniční dráhy umístit pouze na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene s vlastníkem dráhy pokud nedojde k uzavření smlouvy, lze věcné břemeno vyvlastnit povinnosti stran z věcného břemene při havárii v obvodu dráhy musí provozovatel sítě neprodleně informovat provozovatele dráhy, vč. rozsahu prací na odstranění havárie, dále postupuje dle pokynů provozovatele dráhy při změně stavby dráhy/stavbě nové dráhy hradí stavebník náklady spojené s tomu odpovídajícími změnami sítí
Sítě el. komunikací v ochranném pásmu dráhy
v ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby pouze se souhlasem drážního úřadu za podmínek jím stanovených
Shrnutí: při výstavbě sítě el. komunikací v ochranném pásmu dráhy je tedy nutno řešit vztah s majitelem dotčeného pozemku požadavky stavebního zákona ve stavebním řízení souhlas a podmínky stanovené drážním úřadem
Děkuji za pozornost
Kontakt Jan Zahradníček e-mail:
[email protected] Velíšek & Podpěra - advokátní kancelář s.r.o. Holečkova 105/6, 150 00 Praha 5 tel.: +420 273 131 311, fax: +420 273 131 312 www.akpv.cz
