Vážený pan MUDr. Michal Chromec předseda představenstva společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. V Olomouci dne 4.7.2005
Věc: stanovisko ve věci Smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií a dalších
Vážený pane doktore, na základě Vaší žádosti, kterou jste mi jako předseda představenstva společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. tlumočil, jsem se zabýval otázkou platnosti Smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií a s ní související Smlouvy o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv a Příkazní smlouvy a charakteru plné moci vystavované obcí jako akcionářem k účasti na valné hromadě a výkonu akcionářských práv. Tímto si Vám dovoluji předložit mé stanovisko. I.
Podklady pro zpracování stanoviska
Podkladem pro zpracování tohoto stanoviska byly: • • • • • • II.
Smlouva o budoucí smlouvě o koupi akcií ze dne 9.11.2001 uzavřená mezi Českou spořitelnou, a.s. a obcí Troubky, Smlouva o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky - převodu samostatně převoditelných práv ze dne 11.9.2001 uzavřené mezi stejnými subjekty, Příkazní smlouva ze dne 9.11.2001 uzavřená mezi stejnými subjekty, Usnesení zastupitelstva obce Troubky č. 19 ze dne 15.10.2001, Substituční plná moc vystavená Českou spořitelnou, a.s. pro společnost Moravská infrastrukturní, a.s. ze dne 18.5.2004 Stanovy společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. ve znění ke dni 15.5.2003
Skutkový stav
Dne 9.11.2001 byla mezi Českou spořitelnou, a.s. (jako budoucím kupujícím, budoucím postupníkem a příkazníkem) a obcí Troubky (jako budoucím prodávajícím, budoucím postupitelem a příkazcem) uzavřena skupina smluv - Smlouva o budoucí smlouvě o koupi akcií, Smlouva o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv a Příkazní smlouva, jejichž předmětem byla úprava (budoucích) práv k 20.000 kusů zaknihovaných akcií na jméno společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. (dále jen „VaK Přerov“). V souladu s čl. 13 stanov společnosti VaK Přerov jsou akcie na jméno převoditelné jen se souhlasem valné hromady společnosti. K udělení souhlasu s převodem akcií na jméno se vyžaduje i souhlas osoby vykonávající práva spojená s akcií se zvláštními právy. Valná hromada společnosti je povinna odmítnout udělení souhlasu k převodu akcií na jméno v případech, kdy nepůjde o převod mezi stávajícími akcionáři, kteří jsou držiteli akcií na jméno, nebo stávajícím akcionářem, který je držitelem akcií na jméno, a
územním samosprávným celkem (obcí). Dne 18.5.2004 udělila Česká spořitelna, a.s. substituční plnou moc společnosti Moravská infrastrukturní, a.s. k účasti na veškerých valných hromadách společnosti VaK Přerov, k přijímání rozhodnutí, podávání návrhů a k výkonu hlasovacích práv vážících se k akciím vyjmenovaných obcí – akcionářů společnosti VaK Přerov. III.
Předmět právního stanoviska
Předmětem tohoto právního stanoviska je výlučně posouzení platnosti Smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií a s ní související Smlouvy o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv a Příkazní smlouvy a dále posouzení charakteru plné moci vystavené obcí jako akcionářem k účasti na valné hromadě a výkonu akcionářských práv. IV.
Předpoklady a výhrady
Toto právní stanovisko vychází z předpokladu skutkového a právního stavu výše uvedeného. Při jeho zpracování jsem vycházel z materiálů, které mi byly předány a které jsou uvedeny v bodě I. tohoto stanoviska. Pokud by tento předpoklad neodpovídal skutečnosti nebo byl neúplný, mohlo by to mít podstatný vliv na obsah tohoto právního stanoviska. V.
Posouzení
V.I. Otázka, zda předmětné smlouvy jsou v souladu s právním řádem České republiky Dne 9.11.2001 byly mezi obcí Troubky a Českou spořitelnou, a.s. uzavřeny Smlouva o budoucí smlouvě o koupi akcií, Smlouva o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv a Příkazní smlouva (pozn. na Smlouvě o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv je uvedeno datum 11.9.2001, předpokládám však, že tato smlouva byla za Českou spořitelnu, a.s. podepsána stejného dne, jako obě zbývající smlouvy, tj. 9.11.2001). Smlouva o budoucí smlouvě o koupi akcií se řídí dle výslovně vyjádřené vůle smluvních stran obsažené v záhlaví smlouvy ustanoveními zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (ostatně obchodním zákoníkem by se tato smlouva řídila i v případě, kdy by jeho režim nebyl výslovně sjednán smluvními stranami. Úplatné smlouvy týkající se cenných papírů patří mezi tzv. absolutní obchody (ust. § 261 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku a režimem obchodního zákoníku se proto řídí bez ohledu na charakter smluvních stran). Z tohoto důvodu je i smlouva o uzavření budoucí smlouvy podřízena obchodnímu zákoníku, tj. jeho ust. § 289 a násl. Obdobný závěr jako z ust. § 261 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku plyne i z ust. § 13 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., zákona o cenných papírech, v platném znění, kde je stanoveno, že smlouvy o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku. Příkazní smlouva se řídí ust. § 724 a násl. občanského zákoníku. Samostatně převoditelná práva dle ust. § 156a obchodního zákoníku se převádí smlouvou o postoupení pohledávky dle ust. § 524 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na skutečnost, že nejde o vztah týkající se zabezpečování veřejných potřeb (ust. § 261 odst. 2 obchodního zákoníku) ani nebyl smluvními stranami režim smlouvy podřízen obchodnímu zákoníku (ust. § 262 obchodního zákoníku), bude třeba i Smlouvu o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv podřídit režimu občanskému zákoníku (ust. § 50a občanského zákoníku) a ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě o uzavření budoucí smlouvy (ust. § 289 a násl. obchodního zákoníku) se neužijí. Uzavírám tedy, že zatímco Smlouva o budoucí smlouvě o koupi akcií se řídí obchodním zákoníkem, zbylé dvě smlouvy jsou podřízeny režimu toliko občanského zákoníku.
2
Všechny tři uzavřené smlouvy lze pokládat za smlouvy úzce související. To lze jednoznačně dovodit z jejich účelu (viz níže) i z textu smluv samotných. Čl. VI. Smlouvy o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv a shodně čl. IV. odst. 1 Příkazní smlouvy stanoví, že tyto smlouvy jsou uzavřeny na dobu určitou, a to na dobu platnosti a účinnosti Smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií. Jde tedy o smlouvy vzájemně závislé, když (z účelu smluv i textu smluv samotných) vyplývá, že Smlouva o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv a Příkazní smlouva závisí na Smlouvě o budoucí smlouvě o koupi akcií. Ust. § 275 odst. 2, 3 obchodního zákoníku o závislých smlouvách však není možné aplikovat, protože pouze jedna ze tří smluv se řídí obchodním zákoníkem. Je zřejmé, že účelem uzavření předmětných smluv bylo vypořádat se s omezenou převoditelností akcií na jméno společnosti VaK Přerov vyplývající z ust. § 156 obchodního zákoníku a stanov společnosti (zejména Preambule, čl. 2.1, 2.2 a 3.1 Smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií). Dle ust. § 156 odst. 4 obchodního zákoníku mohou stanovy omezit, nikoliv však vyloučit, převoditelnost akcií na jméno. Nejsou-li splněny podmínky pro převod akcií na jméno určené stanovami, je smlouva o převodu těchto akcií neplatná, ledaže nabyvatel akcií jednal v dobré víře. Převod akcií na jméno může být též podmíněn souhlasem orgánu společnosti, smlouva o převodu akcií na jméno pak nemůže nabýt účinnosti dříve, než tento orgán souhlas s převodem udělí. Jestliže je převoditelnost akcií podmíněna souhlasem některého orgánu společnosti, mohou stanovy též určit, kdy je tento orgán povinen udělit k převodu souhlas, popř. v jakých případech je povinen udělení souhlasu odmítnout. Akcie na jméno společnosti VaK Přerov jsou převoditelné pouze s předchozím souhlasem valné hromady společnosti. Ta je přitom povinna udělení souhlasu odmítnout, nejde-li o převod mezi akcionáři, kteří jsou držiteli akcií na jméno, nebo stávajícím akcionářem, který je držitelem akcií na jméno a územním samosprávným celkem (čl. 13 stanov). V případě České spořitelny, a.s. by tedy valná hromada společnosti VaK Přerov byla povinna odmítnout udělení souhlasu s převodem akcií na jméno. Smyslem ust. § 156 odst. 4 obchodního zákoníku je umožnit společnosti, která vydala akcie na jméno, kontrolovat převody akcií a ovlivňovat tak strukturu svých akcionářů. Je tedy možné, aby za tím účelem byla převoditelnost akcií na jméno omezena nebo vázána na souhlas některého orgánu společnosti, současně však platí, že převod nelze stanovami zcela vyloučit. Je přípustné, aby stanovy určily, že akcie mohou být převáděny pouze na určitý okruh subjektů. Jsem toho názoru, že posouzením předmětných smluv v jejich souhrnu, lze dojít k závěru, že účelem jejich uzavření bylo obejít ust. § 156 odst. 4 obchodního zákoníku a čl. 13 stanov, tj. vytvořit takovou právní konstrukci, která umožní České spořitelně, a.s. vykonávat veškerá práva s předmětnými akciemi na jméno spojenými bez toho, aby valná hromada společnosti VaK Přerov vyslovila s převodem akcií na jméno souhlas. V této souvislosti je třeba přihlédnout zejména k následujícím skutečnostem: -
-
-
Smlouva o budoucí smlouvě kupní byla uzavřena na dobu 20-ti let, nedojde-li v této době k uzavření Smlouvy o koupi akcií, prodlužuje se o dalších 20 let. Od této smlouvy lze odstoupit jen ze stanovených důvodů, smluvní strany se ve Smlouvě o budoucí smlouvě kupní dohodly o pozastavení práva nakládat s akciemi dle ust. § 26 zákona o cenných papírech, a to na dobu určitou v délce 20-ti let. Obec Troubky se zavázala neprovádět jakékoliv jednostranné kroky směřující ke zrušení registrace pozastavení výkonu práva nakládat s akciemi, 80% kupní ceny mělo být uhrazeno ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne podpisu Smlouvy o budoucí smlouvě kupní, Smlouvou o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv se smluvní strany dohodly na uzavírání smluv o postoupení
3
-
pohledávky, kterými měly být postupovány jednotlivé pohledávky obce Troubky jako akcionáře společnosti VaK Přerov na vyplacení dividendy, na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku a přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a přednostních dluhopisů. Postoupení těchto pohledávek mělo být vždy bezplatné. Příkazní smlouvou umožnila obec Troubky České spořitelně, a.s. vykonávat veškerá akcionářská práva, zejména účastnit se jednání valných hromad společnosti VaK Přerov, hlasovat na nich a vykonávat další práva náležející akcionáři dle ust. § 180 obchodního zákoníku. Česká spořitelna, a.s. je oprávněna vykonávat všechna tato práva dle svého samostatného užívání. Vypovězení plné moci vystavené České spořitelně, a.s. je přitom považováno za porušení smlouvy a sankcionováno smluvní pokutou.
Předmětnými smlouvami tak měla být vytvořena situace, kdy Česká spořitelna, a.s., aniž by byla vlastníkem předmětných akcií na jméno, mohla vykonávat dle svého uvážení téměř veškerá práva spojená s akciemi (s výjimkou zcizování akcií nebo jejich zatížení právy třetích osob), včetně přijímání veškerých plnění poskytovaných společností (dividenda, popř. podíl na likvidačním zůstatku). Ačkoliv obec Troubky je i nadále formálně vlastníkem předmětných akcií na jméno, fakticky veškerá práva vykonává Česká spořitelna, a.s. (respektive třetí subjekt, na kterého by Česká spořitelna svá práva převedla). Předmětné smlouvy jsou tak dle mého názoru neplatné dle ust. § 39 občanského zákoníku z důvodu obcházení zákona, konkrétně ust. § 156 odst. 4 obchodního zákoníku ve spojení s čl. 13 stanov společnosti VaK Přerov. Právní úkon obchází zákon (právní úkon in fradudem legis), jestliže sice není v přímém rozporu se zákonným zákazem, avšak svými účinky zákonu, jeho smyslu a účelu odporuje, neboli je obchází. Neplatnost smlouvy je v tomto případě objektivní skutečností. Taková smlouva nemá účastníky zamýšlené právní účinky bez ohledu na to, který z účastníků neplatnost způsobil a zda některý z účastníků uzavřel smlouvu v dobré víře1. Ačkoliv neplatnost Smlouvy o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv lze dovodit již z výše uvedených skutečností, považuji za vhodné učinit k této smlouvě několik dalších poznámek. Předmětem této smlouvy je dle čl. 1.1 uzavření smlouvy o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv spojených s akciemi (právo na vyplacení dividendy, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů a právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku). Ze samotného určení předmětu smlouvy nelze s jistotou říci, zda předmětem budoucích smluv o postoupení pohledávky má být např. právo na dividendu jako takové, nebo právo na vyplacení konkrétní dividendy (tj. dividendy schválené valnou hromadou). Pokud by předmětem smlouvy mělo být právo na dividendu jako takové, pak by se nejednalo o přípustný předmět cesse, protože tím může být pouze pohledávka, tj. právo na plnění, ať již peněžité nebo nepeněžité. I kdybychom však připustili, že úmyslem smluvních stran bylo postupovat konkrétní pohledávky (tomu se zdá nasvědčovat čl. II smlouvy), je třeba dále posoudit, zda je vůbec přípustné takovou smlouvu o budoucí smlouvě uzavřít. Předmětem cesse může být kromě existující pohledávky (splatné i nesplatné) též budoucí pohledávka2 (lze však soudit, že taková smlouva nabude účinnosti až vznikem takové pohledávky). Výjimku z tohoto pravidla může stanovit zákon a jednou z těchto výjimek je i možnost převodu samostatně převoditelných práv spojených jinak s akcií dle ust. § 156a obchodního zákoníku. Podle ust. § 178 odst. 12 obchodního zákoníku je právo na výplatu dividendy samostatně převoditelné ode dne, kdy valná hromada rozhodla o výplatě dividendy. Přednostní právo na upisování akcií je v souladu s ust. § 204a odst. 3 obchodního zákoníku samostatně převoditelné ode dne, kdy bylo do obchodního rejstříku zapsáno usnesení valné hromady podle ust. § 203 odst. 4 obchodního zákoníku. Právo na podíl na 1
Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č.j. II Odon 53/96 ze dne 12.6.1996 Viz např. Karel Eliáš: Co může být předmětem cesse – Výklad § 524 občanského zákoníku, in Právník, č. 1011, 1997, s. 910 a násl. 2
4
likvidačním zůstatku je dle ust. § 220 odst. 1 obchodního zákoníku je samostatně převoditelné ode dne, k němuž byl schválen návrh na rozdělení likvidačního zůstatku. Dle ust. § 204a odst. 3 věta třetí obchodního zákoníku dále platí, že je-li převoditelnost akcií na jméno omezena, platí stejné omezení i pro převod přednostního práva na upisování akcií. Shodná úprava platí i pro přednostní právo na upisování vyměnitelných a prioritních dluhopisů (ust. § 160 odst. 5 věta první obchodního zákoníku). To neplatí pouze v případě, jestliže nepřipadá na jednu dosavadní akcii jedna nová akcie. Zákon zde nepředpokládá, že by muselo ve stanovách společnosti existovat výslovné omezení převoditelnosti těchto práv, ale postačí, že je omezena převoditelnost akcií na jméno, shodné omezení se pak přímo uplatní i na přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů. Pokud tedy obchodní zákoník výslovně vylučuje možnost cesse budoucí pohledávky, jde-li o výplatu dividendy, podíl na likvidačním zůstatku a přednostní upisování akcií a přednostních a vyměnitelných dluhopisů, pak lze dle mého názoru dovodit, že v těchto případech nelze uzavřít ani smlouvu o budoucí smlouvě o postoupení pohledávky, protože by tím opět byl obcházen zákon a šlo by tedy o právní úkon neplatný dle ust. § 39 občanského zákoníku. Ve všech předmětných smlouvách je obsaženo ustanovení o postoupení práv ze smlouvy (čl. 7 Smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií, čl. VII. Smlouvy o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv a čl. VI. Příkazní smlouvy). Podle všech těchto ustanovení je Česká spořitelna, a.s. oprávněna převést práva a povinnosti z těchto smluv na jakoukoliv třetí osobu s tím, že obec Troubky výslovně souhlasí s převzetím práv a povinností z této smlouvy takovouto třetí osobou. Zde je dle mého názoru opět překročen možný rozsah cesse. Předmětem postoupení zde již není pohledávka (právo na plnění), ale celý závazkový právní vztah (obligace). Ten však v žádném případě předmětem postoupení být nemůže. Zamýšlená změna účastníka právního vztahu může být dosažena výlučně dodatkem ke smlouvě podepsaným všemi smluvními stranami včetně nového, do závazkového vztahu vstupujícího subjektu. Ust. § 265 obchodního zákoníku stanoví, že výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. Ujednání, ze kterého by vzešlo takové právo by nebylo neplatné, ale pouze nevymahatelné. Toto ustanovení však nebude na předmětnou věc aplikovatelné. Ust. § 265 obchodního zákoníku dopadá pouze na situace, kdy ke zneužití práva dochází nikoli uskutečněním právního úkonu, ale výkonem práva. O takový případ se však v dané situaci nejedná, protože je dovozována přímo neplatnost samotného právního úkonu. Dále je třeba vzít v úvahu, že režimem obchodního zákoníku se řídí toliko Smlouva o budoucí smlouvě o koupi akcií (viz výše). Vzhledem k tomu, že smluvní stranou předmětných smluv byla obec, je nutné dále posoudit, zda posuzované právní úkony odpovídají též ustanovením zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění. Dle ust. § 84 odst. 2 písm. f) zákona o obcích rozhoduje o založení nebo rušení právnických osob, schvaluje jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy a stanovy a rozhoduje o účasti v již založených právnických osobách zastupitelstvo obce. Ze zákona neplyne, co se rozumí rozhodováním o účasti v právnické osobě, avšak vzhledem k první části tohoto ustanovení (rozhoduje o založení i rušení právnických osob) lze předpokládat, že se takové rozhodnutí vztahuje na nabytí i zcizení účasti na právnické osobě. V případě, že určitý úkon (smlouva) musí být schválen zastupitelstvem obce, musí být dle mého názoru i smlouva o smlouvě budoucí schválena shodným orgánem obce. V daném případě udělilo zastupitelstvo obce Troubky na svém zasedání konaném dne 15.10.2001 souhlas s návrhem na prodej 20 000 kusů akcií společnosti VaK Přerov České spořitelně, a.s. Pokud jde o uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií tak bylo splněno ust. § 84 odst. 2 písm. f) zákona o obcích. Naopak z předaných podkladů není vůbec zřejmé, zda některý z orgánů obce Troubky, schválil uzavření Smlouvy o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv. Ze zápisu
5
zastupitelstva obce konaného dne 15.10.2001 takové schválení nevyplývá. Pokud skutečně nebyl souhlas s uzavřením této smlouvy dán, šlo by i z tohoto důvodu o neplatný právní úkon dle ust. § 41 odst. 2 zákona o obcích. V.II. Otázka, zda je Česká spořitelna, a.s., popř. jí zmocněný třetí subjekt, oprávněna vykonávat akcionářská práva na valných hromadách VaK Přerov. Příkazní smlouva se řídí ust. § 724 a násl. občanského zákoníku. Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Podstatnou náležitostí příkazní smlouvy je určení činnosti, kterou má příkazník uskutečnit. Z ust. § 724 občanského zákoníku vyplývá, že činnost, která je předmětem příkazní smlouvy se uskutečňuje pro příkazce, tj. v jeho zájmu, a v souladu s jeho pokyny. V daném případě je sporné, zda je tento podstatný znak příkazní smlouvy naplněn. Dle čl. I. Příkazní smlouvy je příkazník (Česká spořitelna, a.s.) oprávněn vykonávat všechna práva dle svého samostatného uvážení při dodržení svých povinností podle příkazní smlouvy a Smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií. Jedinými povinnostmi příkazníka však je postupovat s náležitou odbornou péčí a pravidelně informovat příkazce. Vzhledem k obsahu ostatních uzavřených smluv (Smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií a Smlouvě o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv) je pravděpodobnější závěr, že předmětná práva vykonává příkazník spíše ve vlastním zájmu než v zájmu příkazce. Příkazní smlouvu je tak dle mého názoru třeba posoudit jako součást předmětné skupiny smluv, které obchází zákon a jsou proto neplatné dle ust. § 39 občanského zákoníku. Obecně platí, že neplyne-li z příkazní smlouvy něco jiného, je příkazník povinen jednat vlastním jménem na účet příkazce. V předmětné Příkazní smlouvě se však předpokládá, že příkazník bude jednat jménem příkazce, za tím účelem je nedílnou součástí smlouvy plná moc. Příkazní smlouva v případě, kdy jde o jednání jménem příkazce a na jeho účet, představuje úpravu vnitřního vztahu mezi příkazcem a příkazníkem (tj. mezi zmocnitelem a zmocněncem). Navenek vůči třetím osobám se projeví ve formě plné moci jako jednostranného prohlášení příkazce o osobě příkazníka a rozsahu jeho oprávnění jednat s účinky pro příkazce. V souladu s ust. § 731 občanského zákoníku o zániku příkazní smlouvy se přiměřeně použijí ust. § 33b občanského zákoníku o zániku plné moci. Z této úpravy vyplývá, že příkazce může příkazní smlouvu kdykoli vypovědět. Tohoto práva se příkazce nemůže ve smlouvě vzdát. Z tohoto důvodu mám za to, že ustanovení čl. V. Příkazní smlouvy, které sankcionuje vypovězení plné moci příkazcem smluvní pokutou ve výši 3,4 mil. Kč by (ani v případě, že samotná Příkazní smlouva by byla platná) je neplatné pro rozpor se zákonem. I v tomto případě je třeba zkoumat, zda příkazní smlouva a plná moc, která byla její nedílnou součástí, byly schváleny (resp. vystaveny) v souladu s ustanoveními zákona o obcích. Ust. § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích požaduje, aby delegování zástupce obce, s výjimkou ust. § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích, na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, schválilo zastupitelstvo obce. Z předaného zápisu ze zasedání zastupitelstva obce Troubky konaného dne 15.10.2001 neplyne, že by byla Česká spořitelna, a.s. zastupitelstvem obce delegována k účasti na valné hromadě VaK Přerov (uvedeno je pouze schválení návrhu na prodej 20 000 kusů akcií VaK Přerov). V takovém případě chybí nutná náležitost plné moci zmocňující k účasti na valné hromadě společnosti VaK Přerov a plná moc je s ohledem na ust. § 41 odst. 2 zákona o obcích neplatná. Pokud by se zmocněnec s neplatnou plnou mocí účastnil valné hromady společnosti VaK Přerov, hledělo by se na takovou situaci, jako by se obec (prostřednictvím svého zástupce) jednání valné hromady vůbec neúčastnila. Na tom nic nemění ani vystavení substituční plné moci Českou spořitelnou, a.s. pro společnost Moravská infrastrukturní, a.s., protože vystavení substituční plné moci nemůže nijak zhojit nedostatek plné moci pro Českou spořitelnu, a.s., tj. Česká spořitelna, a.s. nebyla vůbec oprávněna jakoukoliv substituční plnou moc vystavit.
6
V.III. Otázka, zda je Česká spořitelna, a.s., popř. jí zmocněný třetí subjekt, oprávněna vykonávat akcionářská práva na základě obecné plné moci. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsem toho názoru, že Česká spořitelna, a.s. ani žádný jí zmocněný třetí subjekt nemůže na základě předložených dokumentů vykonávat akcionářská práva ve společnosti VaK Přerov. K samotné otázce, si dovoluji uvést následující. Zastupování akcionáře na valné hromadě není plnou mocí k uskutečnění právního úkonu za zmocnitele ve smyslu ust. § 31 odst. 1 občanského zákoníku, ale je speciální plnou mocí, která opravňuje zmocněnce k účasti na valné hromadě konkrétní společnosti. Možnost udělit takovou plnou moc upravuje ust. § 184 odst. 1 obchodního zákoníku, které také předepisuje její obligatorní písemnou formu3. Pro zastupování na valné hromadě proto v žádném případě nelze využít obecnou (generální) plnou moc udělenou akcionářem (jako zmocnitelem) zmocněnci. Z textu zákona ani dostupných závěrů právní teorie a judikatury však nelze jednoznačně dovodit, zda taková speciální plná moc musí být vystavena na každou valnou hromadu zvlášť, nebo postačí vyhotovení jedné plné moci i na více v budoucnu se konajících valných hromad (rozumí se valné hromady konkrétní, jednoznačně určené společnosti). Osobně se přikláním ke stanovisku, že by plná moc měla být vystavena pro každou valnou hromadu zvlášť, a to již z toho důvodu, že akcionář nemůže do budoucna předvídat program jednání valné hromady. Na druhou stranu žádné ustanovení zákona vystavení plné moci pro zastupování na více valných hromadách (všech valných hromadách, které se budou v budoucnosti konat) nezakazuje a nelze proto vyloučit, že i tato varianta je přípustná4. V každém případě taková plná moc musí být speciální plnou mocí zmocňující k účasti na valné hromadě konkrétní společnosti vystavenou v písemné formě. Musí též splnit náležitosti, které pro takovou plnou moc určují stanovy společnosti. V případě společnosti VaK Přerov musí být podpis zmocnitele na plné moci úředně ověřen a je-li akcionářem obec, je nutné též předložit usnesení obecního zastupitelstva o pověření k zastupování na valné hromadě (čl. 18 stanov), tj. rozhodnutí obecního zastupitelstva o delegaci zástupce obce na valnou hromady ve smyslu ust. § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích. Pokud tyto požadavky nebudou splněny, akcionář (obec) by neměl být zapsán do listiny akcionářů přítomných na valné hromadě (ust. § 185 odst. 2 obchodního zákoníku) a připuštěn na jednání valné hromady. Výše uvedený názor, že plná moc má být vystavena na každou valnou hromadu zvlášť, podporuje v případě obce – akcionáře i ust. § 84 odst. 2 písm. f), h) zákona o obcích, které určité kroky týkající se společnosti, v níž má obec majetkovou účast, podmiňuje předchozím schválením ze strany zastupitelstva obce. Nicméně ani v tomto případě nelze vyloučit přípustnost vystavení plné moci pro zastupování na více valných hromadách. Je však zřejmé, že i v případě vystavení plné moci (ať již na konkrétní valnou hromadu, nebo na více valných hromad) nemůže zmocněnec platně činit kroky naznačené v ust. § 84 odst. 2 písm. f), h) zákona o obcích bez toho, aby existoval předchozí souhlas zastupitelstva obce s takovými kroky. Tento postup je nezbytný, jde-li o zakládání nebo rušení společností (právnických osob) nebo návrh na zvolení zástupců obce do orgánů společnosti nebo návrh na jejich odvolání. Dle mého názoru je třeba, aby takové schválení obsahovalo i jména osob, které obec navrhuje zvolit do orgánů společnosti, nebo z těchto orgánů odvolat. Nebude-li takové rozhodnutí zastupitelstva existovat, není zástupce obce oprávněn na valné hromadě takové návrhy činit, to mu však nebrání, aby hlasoval o návrzích jiných akcionářů 3
Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č.j. 29 Odo 215/2002 ze dne 27.11.2002 Viz např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 7 Cmo 420/96 ze dne 25.2.1997, v tomto případě soud neshledal neplatnost plné moci udělené nikoli na konkrétní valnou hromadu, ale trvale. Dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo rozsudkem Nejvyšším soudem ČR č.j. 1 Odon 95/97 ze dne 17.12.1997 zamítnuto. 4
7
(společníků) společnosti na zvolení jejich zástupců do orgánů společnosti, resp. o jejich návrzích na odvolání, protože takové kroky předchozímu schválení zastupitelstva obce nepodléhají. VI.
Závěr
S ohledem na předané materiály a výše uvedené skutečnosti a úvahy se přikláním k názoru, že Smlouva o budoucí smlouvě o koupi akcií, Smlouva o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky – převodu samostatně převoditelných práv a Příkazní smlouva uzavřené mezi obcí Troubky a Českou spořitelnou, a.s. jsou neplatné a Česká spořitelna, a.s. ani žádný třetí subjekt jí dále zmocněný není oprávněn vykonávat akcionářská práva na valných hromadách společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.
___________________________ JUDr. Petr Dítě, MBA advokát
8
