Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Vápnomilný bor u Líského CZ0210726
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Vápnomilný bor u Líského Kód lokality: CZ0210726 Kód lokality v ÚSOP: 5385 Rozloha (ha): 4,0755 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha 115a
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Navrhovaná NPP. Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 4,0755 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Hořešovice, Líský
Dotčená katastrální území Hořešovice, Líský
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží je budováno cenomanskými slíny, ve východní části se geologický substrát dramaticky mění a na povrch zde vystupují pískovce. Geomorfologie: Lokalita leží v severovýchodní části Řevničovské pahorkatiny (celek Džbán) při její hranici s Peruckou tabulí. Reliéf: Východní část hřbetu Háje, který je posledním výraznějším vrcholem na rozvodí Bilichovského a Bakovského potoka.
Pedologie: Na vápnitém podloží jsou vyvinuty hnědozemě a pararendziny, v místech výskytu pískovců to jsou pak kyselé písčité půdy. Krajinná charakteristika: Zalesněná část hřbetu Háje s menším, nevyužívaným hliníkem s plochami bez vegetace a místy podmáčenými až trvale zavodněnými ploškami. Biota Porosty slabých a nepřírůstavých borovic lesních (Pinus sylvestris) se slabou příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), dubu zimního (Quercus petraea) a dubu letního (Q. robur) lze hodnotit jako vápnomilné lesostepní bory (L8.2). Keřové patro tvoří krušina olšová (Frangula alnus), dřišťál obecný (Berberis vulgaris) či ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a další, vzácně se vyskytuje jalovec obecný (Juniperus communis). V bylinném patře se jako dominanty střídají válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostřice chabá (Carex flacca) a sveřep vzpřímený (Bromus erectus). Poměrně hojný je i zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus). V nevyužívaném hliníku s řídkým náletem borovic zatím sukcese směřuje k suchým širokolistým trávníkům (T3.4) sv. Bromion, ale jsou zde zachovány i otevřené volné plochy, místy dlouhodobě zavodněné s přítomností parožnatek rodu Chara. Jedna z floristicky a vegetačně unikátních lokalit Džbánu, vápnomilné bory se jinde v širokém okolí již nezachovaly. Z významných druhů zde roste: hruštička zelenokvětá (Pyrola chlorantha), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), smrkovník plazivý (Goodyera repens), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v. zelenavý (P. chlorantha), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vstavač nachový (Orchis purpurea), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), k. širolistý (E. helleborine), k. růžkatý (E. muelleri), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), bradáček vejčitý (Listera ovata), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), mochna bílá (Potentilla alba), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus) a řada jiných, v opuštěném hliníku navíc hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) a zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a při okraji pole dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), štěničník paprskující (Bifora radians), hořinka východní (Conringia orientalis), konopice úzkolistá (Galeopsis angustifolia) či myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus) a jiné dnes již vzácné segetální druhy. Ze zoologického hlediska nebyla lokalita podrobně zkoumána, v lesních částech lze předpokládat běžné lesní druhy obratlovců. Entomologicky cenná jistě bude plocha bývalého hliníku s přítomností ploch bez vegetace. Zaznamenáni byli například svižníci rodu Cicindela, trvale podmáčené a zavodněné plošky slouží k rozmnožování obojživelníků
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 91U0 Název předmětu ochrany: Lesostepní bory Rozloha (ha): 3,7389 Relativní rozloha (%): 91,74 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Cílem je zachovat druhově bohaté porosty borů s přítomností řady ochranářsky významných druhů (zejména orchidejí), velmi vhodná je v dlouhodobém horizontu úprava složení či prostorové a věkové struktury stromového patra (mírně zvýšit podíl listnáčů - zejména dubů a břízy, při zachování dominantního zastoupení borovice; naopak snížit podíl ostatních jehličnanů - modřínu a smrku). Zachovat rozvolněné plochy v bývalém hliníku.
2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 91U0 Název předmětu ochrany: Lesostepní bory Popis nároků předmětu ochrany: Lesostepní bory (biotop L8.2) se vyskytují na svazích jižní orientace i v rovinatých polohách pahorkatin. Zde jsou většinou vyvinuty jako druhotné společenstvo z bývalých teplomilných doubrav. Na několika málo lokalitách rostou také v oblasti skalních výchozů, kde jsou pravděpodobně přirozeně jako relikty. Půdy jsou mělké, s velkým podílem skeletu a mají tendenci ke střídavému zamokřování a vysychání. Jedná se o rozvolněné, často zakrslé porosty borovice lesní s duby a břízou pýřitou jako přimíšenými dřevinami. Keřové patro má pokryvnost do 50 % a může být druhově bohaté. Velmi bohaté a hustě zapojené je bylinné patro s charakteristickým výskytem vstavačovitých a druhů suchých trávníků. Většina porostů lesostepních borů se vyvinula z teplomilných doubrav, v nichž byla různými vlivy člověka dlouhodobě zvýhodňována borovice na úkor dubu. Některé porosty vznikly zarůstáním širokolistých suchých trávníků a v minulosti byly využívány k lesní pastvě či senoseči. I tyto sekundární porosty lesostepních borů si ale zaslouží ochranu, jelikož jsou biotopem mnoha ohrožených druhů rostlin a bezobratlých. Nebezpečím pro diverzitu tohoto biotopu je zarůstání křovinami a ústup světlomilných druhů. K negativním vlivům patří také přeměna porostů s vhodnou druhovou skladbou na kultury geograficky nepůvodních dřevin a šíření invazních dřevin jako borovice černá (Pinus nigra), b. vejmutovka (P. strobus), trnovník akát (Robinia pseudacacia), příp. pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Na některých lokalitách dochází k ruderalizaci a šíření expanzivních rostlin. Na strukturu porostů a přirozenou obnovu mají jako ve většině našich lesů vliv vysoké stavy spárkaté zvěře. Pro ochranu lesostepních borů a jejich typické podoby je nutné zachovat a podporovat přirozenou druhovou diverzitu daných společenstev. Je nežádoucí výsadba porostů geograficky nepůvodních dřevin, naopak je nutná eliminace invazních druhů dřevin a expanzivních rostlin. Na lokalitách s výskytem ohrožených druhů je vhodné provádět prořezávky keřů a náletu v podrostu. V některých chráněných územích lze uvažovat o vhodně načasované seči bylinného patra či pastvě. Na produkčních stanovištích raději volit jemnější (byť i holosečné) obnovní prvky, případná příprava půdy pro nový porost musí být přiměřena biologické hodnotě keřového a bylinného patra. Mladé porosty je vhodné včas prořeďovat, aby nevznikly husté mlazinové porosty, z kterých ustupuje podrost světlomilných bylin. Zastoupení břízy bělokoré je v porostech vhodné udržet alespoň v hodnotách udávaných modelem přirozené skladby. Při provádění opatření proti hmyzím škůdcům využívat chemickou asanaci jen v nezbytně nutné míře.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Teoreticky možný je konflikt mezi předmětem ochrany EVL (lesostepní bory) a druhovou ochranou (zvláště orchidejí, především kriticky ohrožených druhů Goodyera repens a Gymnadenia densiflora). Nicméně při realizaci
optimální péče o předmět ochrany lze předpokládat pozitivní vliv na druhovou pestrost bylinného podrostu a početnost zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Převážná část pozemků v této EVL je v katastru nemovitostí vedena jako les, okrajově sem zasahují pozemky označené jako orná půda. V území tedy probíhá lesní hospodaření, vzhledem k poměrně nepříznivým půdním podmínkám (jílovité půdy jsou těžké a výrazně vysýchavé) není produkce dřeva nijak vysoká a byť velkou část plochy tvoří dřeviny v obmýtní době, jde o poměrně zakrnělé stromy. Na severně orientovaném svahu, kde jsou edafické podmínky příznivější, byla po změně majitele v nedávné době provedena holoseč na ploše ca 0,3 ha velké. K obdobně rozsáhlé těžbě dřeva došlo v JV části lokality (pod hliníkem). Je nutné podotknout, že obě tyto plochy nepatří k těm "ochranářsky" nejcennějším. Na následných pasekách pak byly vysázeny zejména borovice, hojně se zde vyskytuje i nálet břízy. Místy byly ponechány výstavky dřevin (borovice). Paseky byly sice po těžbě herbicidovány, ale v současnosti jsou z velké části zarostlé bujnou vegetací pasekových druhů (kupříkladu Eupatorium cannabinum, Cirsium arvense, Cirsium palustre atd., dále pak Rubus sp. div. či Cornus sanguinea a objevuje se již první nálet dřevin v čele s břízou). Okolí vysázených stromů (borovice) je mechanicky vyžínáno. Podle LHP by k těžbě dřeva v nejbližších letech mělo postupně docházet v nejcennějších částech vápnomilného boru, zde je nutné postupovat maximálně šetrně s ohledem na předmět ochrany a také přítomnost citlivých mykorhizních druhů orchidejí a čeledi Pyrolaceae (Pyrola chlorantha), podrobnosti viz kapitola péče o EVL. Lze předpokládat, že tyto lesy (alespoň z části) v minulosti sloužily jako pastevní lesy. Střední část území byla v minulosti (již dávnější - viz například ortofotomapy z let padesátých, např. geoportal.gov.cz) využívána k těžbě jílovité hlíny. Díky tomu vznikl velmi cenný biotop bezlesí, kde je sukcese dřevin a konkurenčně silných bylin částečně blokována velmi nepříznivými půdními podmínkami (ve vlhkých obdobích jílovité půdy nepropouštějí vodu a vytvářejí se tak zamokřené půdy, naopak v sušších obdobích jde o půdy silně vysýchavé a vytvářející krustu na povrchu půdy, kde je možnost uchycení rostlin prakticky nulová). Nadto na svazích hliniště dochází k pohybům půd (obdoba sutí) a menším sesuvům, čímž je opět sukcese blokována. Jílovité půdy obsahují řadu minerálů a umožňují existenci subhalofytních druhů. To vše umožňuje přežívání konkurenčně slabých rostlin, z nichž řada patří mezi druhy ohrožené či chráněné - Gentianopsis ciliata, Centaurium pulchellum, Chara sp., Gymnadenia densiflora. Okolní pole jsou pravidelně využívány k produkci plodin. Při této činnosti jsou běžně využívány chemické přípravky (hnojení, herbicidy, možná i postřiky proti chorobám a působení živočišných škůdců), což může mít při necitlivé aplikaci nepříznivý vliv na okrajové části EVL (eutrofizace a následná přítomnost ruderálních druhů vyžadující vyšší obsah dusíku a jiných živin; resp. likvidace vegetace působením herbicidů), dále je nutné upozornit, že přítomné mykorhizní druhy orchidejí a hruštiček jsou velmi citlivé vůči chemickým přípravkům. Nicméně okrajové části pole nebývají obhospodařovány tak intenzivně jako zbývající pole, což se mimo jiné projevuje přítomností dnes již vzácných segetálních druhů. K jiným významnějším způsobům využívání tohoto EVL nedochází, vedle výše zmíněného byl zaznamenán občasný (snad pro komerční účely, vzhledem k množství) sběr jmelí v předvánočním období ze stromů v EVL. Podmáčené části jsou občas využívány jako kaliště pro lesní zvěř. Území leží mimo turisticky značené cesty, a také bokem významnějších lesních cest, kromě zájemců o flóru (a houbařů) není pro běžné návštěvníky příliš atraktivní, okrajové části mohou sloužit k odkládání odpadků.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 9 Rakovnicko-kladenská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: ZO Lužná, LHO102802 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 4,0755 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2003 - 31. 12. 2012 Organizace lesního hospodářství: neuvedeno Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Základem optimální péče o EVL je citlivé a šetrné lesní hospodaření (hospodaření tedy není vyloučeno). Při tomto hospodaření je ovšem třeba dodržovat několik základních pravidel či doporučení. Jednoznačně je preferována (neřkuli nutná) těžba výběrová, nikoliv holosečná (s ohledem na přítomnost řady ochranářsky významných rostlin, pro něž by odlesnění znamenalo významný zásah do jejich biotopových nároků a mohlo by způsobit jejich vymizení). Při těžbě dřeva nelze používat těžkou mechanizaci a dřevo je třeba stahovat mimo populace těchto druhů, tak aby nedošlo k mechanickému poškození jednotlivých populací. Lesní porosty je možné mírně prosvětlit, ale nikoliv podstatně (viz Jersáková a Kindlmann 2004). Těžba dřeva by měla probíhat v období vegetačního klidu. Dále je při obnově lesa nutné se vyhnout užívání chemických prostředků herbicidního charakteru a pokud možno chemii obecně (ošetřit je možné mladé stromky proti okusu, ale s maximální šetrností). Je třeba zachovat dominantní podíl borovice v nejcennějších porostech na hřbítku, možné je mírné zvýšení podílu dubu (Q. robur, Q. petraea) a břízy. Naopak nevhodnými dřevinami jsou smrk a modřín, akát, vejmutovka, dub červený, ale i jasan (nejen v EVL, ale i v okolních lesních porostech - tak aby nedocházelo k jejich pronikání do EVL). Výrazněji zvýšit podíl listnáčů je možné na severně orientovaných svazích hřbetu a v JV části EVL (pod hliníkem), tj. na stanovištích odpovídajících spíše suchým acidofilním doubravám než bazifilním lesostepním borům. Žádoucí je i jakékoliv zvýšení podílu mrtvého dřeva (ležícího i stojícího), s ohledem na živočišnou složku bioty (mrtvé dřevo zde v současnosti víceméně chybí). Vhodná je též redukce keřového patra (v některých místech velmi výrazná), přičemž na pomezí les/pole je naopak vhodné ponechat keřový lem (ca 2 m široký), který by bránil průniku chemických prostředků používaných při obdělávání polí (herbicidy, hnojiva, prostředky prosti chorobám a škůdcům) do lesního porostu. V lesních porostech je třeba redukovat zejména trnku, hlohy či růže, naopak je vhodné ponechávat vzácnější druhy keřů dřišťál a jalovec. Naopak trvale udržovat bezlesí a minimální zastoupení křovin je nutné v prostoru bývalého hliníku s ohledem na přítomnost konkurenčně slabých a světlomilných druhů. V krátkodobém horizontu bude potřeba vyřezat některé dřeviny (například borovici). Pokud v budoucnosti dojde k výraznému zvýšení pokryvnosti bylinného patra (zejména trav a ostřic) a zároveň razatnímu poklesu velikostí populací zájmových druhů, bude nutné realizovat nějaké aktivní opatření ke vytvoření ploch bez vegetace (nebo s vegetací s nízkou pokryvností), například stržení drnu, použití bran atd. (ovšem mimo plochy s výskytem Gymnadenia densiflora). Okraje polí navazující na lesní porosty (byť leží již mimo EVL) je třeba obhospodařovat šetrně, jednak kvůli výskytu dnes již vzácných plevelů (Bifora radians, Conringia orientalis atd.), jednak kvůli možnému úniku chemických prostředků do samotné EVL. To se týká hnojení a hlavně používání herbicidních přípravků a látek proti škůdcům. Optimální variantou je nehnojit (a nepostřikovat chemickými prostředky) okraje polí v šířce ca 10-20 m, tento pás je ostatně poměrně málo produktivní. Možné je též tyto okrajové pásy neosívat plodinami vůbec a orat je jen občasně (například 1 x za dva roky). Rozhodně tyto polní kultury nesmí být obdělávány až k samotnému okraji lesa.
3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
1 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu 91U0 Prioritou je částečné prořezání křovin a mladšího náletu dřevin v prostoru bývalého hliníku a v jeho nejbližším okolí. Vhodná je i částečná probírka keřového patra v okolních lesních porostech (jednorázová, v případě potřeby je ale možné ji opakovat) - zejména v nejcennějších částech lesostepního boru (při ponechání pásu dřevin oddělujícího lesní porost a okolní polní kultury). Při probírce keřů prioritně ponechávat vzácnější keře jalovec a dřišťál. Pařízky po odstranění keřů nelze ošetřovat chemicky kvůli hrozícímu riziku destrukce vzácných mykorhizních rostlin (Orchideaceae, Pyrolaceae). Odstraněnou biomasu beze zbytku odstranit z území, možno vyřezávat ručně nebo i křovinořezem, při zásahu v lesních porostech dbát opatrnosti, aby nedošlo k poškození skupinek Goodyera repens (které přezimují ve formě růžice). Mimo vegetační sezónu, říjen až březen.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Anonymus (2006): Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. – Planeta 14/9: 1-39. Háková A., Klaudisová A. & Sádlo J. (eds) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. - Planeta XII, 3/2004: 1-144. Houda J. (1969): Džbán (ochranářská studie). - Louny. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. a Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky : Habitat catalogue of the Czech Republic. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha Jersáková J. a Kindlmann (2004): Zásady péče o orchidejová stanoviště. - Kopp, České Budějovice.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Michal Štefánek E-mail:
[email protected] Organizace: KS Praha a střední Čechy Zpracovatel: Ing. Jaroslav Pipek E-mail:
[email protected] Poznámka: Lesnická část Organizace: ZO ČSOP Silvatica, Brejl Zpracovatel: Ing. Václav Somol CSc. E-mail:
[email protected] Poznámka: Rozšíření Orchideaceae a poznámky k lesnické části. Organizace: KS Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Poznámka: Mapové přílohy Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
LHC
lesní hospodářský celek
LHO
lesní hospodářská osnova
LHP
lesní hospodářský plán
MZCHÚ
maloplošné zvláště chráněné území
NPP
národní přírodní památka
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PLO
přírodní lesní oblast
RS
rámcová směrnice pro lesní stanoviště
SDO
Souhrn doporučených opatření
SLT
soubor lesních typů
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0210726_Vapnomilny_bor_u_Liskeho_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0210726_Vapnomilny_bor_u_Liskeho_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0210726_Vapnomilny_bor_u_Liskeho_ramcova_smernice.doc
