Vánoce. číslo 23. zima online

online

číslo 23 zima 2010

Vánoce

HYPNOTIZÉR 03 VÁNOČNÍ TIPY 04 MARTIN PEŠKA 07 DOBRODRUŽSTVÍ KRÁLÍČKA PETRA 09 OSUD JE ČERNÝ JEZDEC 10 SIMONŮV KOCOUR 10 HISTORIE TROCHU JINAK 11

Knihy opravdu levneˇ Slevy od 30-45 % každý týden jiná kniha

www.slevkupectví.cz

slevkupectví je projektem serveru knihovnice.cz projekt vzniká ve spolupráci se serverem pro-nakladatele.cz

CE

RECENZE

VÁŠ KLÍČEK

Milí čtenáři,

HYPNOTIZÉR autor: LARS

několik měsíců jste svůj Klíček do emailových schránek nedostávali, chyba ale není na Vašem přijímači, na vině jsou technické problémy naší redakce. Z důvodu trestuhodné časové nedostatečnosti bude nyní Váš oblíbený e-zin vycházet již pouze jako čtvrtletník, k měsíčnímu vydávání se vrátíme, jakmile to situace dovolí.

Román „Hypnotizér“ je dalším obrovským čtenářským úspěchem švédské literatury, který jakoby převzal štafetu po celosvětovém bestselleru Stieg Larssona „Milénium“. Snad jen na rozdíl od Larssona si autor (vlastně autoři) „Hypnotizéra“ slávu a s ní spojované bohatství užijí.

Nyní se již ale společně nalaďme na literárně-sváteční notu a prolistujme následující stránky. Čekají Vás jako obvykle zajímavé recenze, rozhovor s (tentokráte internetovou) osobností a jelikož Vám mohou ještě chybět nějaké ty vánoční dárky, naši recenzenti si pro Vás nachystali své dárkové tipy.

Co vlastně „Hypnotizér“ je? Velmi dobře to charakterizuje citace z přebalu : „…thriller, který odhaluje temné stránky lidské duše a otvírá bránu lidského zatracení.“ Tento až snad dantovsky laděný popis skutečně vystihuje to podstatné z knihy. Naprosto bezcitné vraždy dospělých, ale i dětí, jsou už obsahem mnoho stovek thrillerů a všeobecně bychom mohli říci, že pachatelé těchto činů nejsou zcela psychicky normální bytosti. V případě „Hypnotizéra“ se ale o psychické zvrácenosti dá mluvit zcela bezprecedentně. Hlavní pachatelé jsou skutečně lidé z diagnostikovanou nepříčetností. O „normálnosti“ se v jejich případě mluvit nedá.

Dovolujeme si Vám popřát klidné prožití zimních svátků a mnoho úspěchů do roku 2011. Budeme doufat, že nám zachováte svou laskavou přízeň a těšíte se na příští, jarní číslo.

Co jsem myslel tím „autoři“? Jméno Lars Kepler je totiž pseudonym manželské dvojice Alexandera a Alexandry Coelho Ahndorilových, ve Švédsku už zavedených autorů.

Vaše redakce Příběh začíná naprosto bestiální vraždou jedné rodiny, kdy jsou těla členů nalezena doslova rozřezána jako prasata na jatkách. Jen jeden z rodiny

3

Ekových masakr snad přežije. V jeho stavu ho nelze normálně vyslechnout, a proto je povolán Erik Maria Bark, uznávaný psychiatr a bývalý odborník na hypnózy coby terapeutického prostředku. Ale před deseti lety za dramatických událostí s hypnózou skončil a veřejně přísahal, že už ji nikdy nepoužije. Nyní je na nátlak policie ochoten přeživšího zhypnotizovat a dostat z něj podrobnosti vraždění. Tím vypustí do světa démona, který ho s celou rodinu uvrhne do zatracení. Román patří svým pojetím k proudu evropských detektivek, či thrillerů, kde se na rozdíl od amerických příběhů jakoby nekladl důraz jen na samotné vyšetřování zločinu, kde hlavní roli nehraje tak v Americe populární forenzní vyšetřovací metody, ale kde se hlavní důraz klade především na člověka samotného. Ať to jsou případy Wallandera od Henninga Mankela, román „Sluneční bouře“ Asa Larssonové či irská detektivka „V lesích“ od T. Frenchové, i v „Hypnotizérovi“ nelze jednoznačně tvrdit, kdo je hlavní postavou.

KEPLER

Každá postava je zde důležitá, každé se věnuje stejné množství prostoru. Díky tomu je kniha napsaná netypickým stylem, kdy děj je rozdělen do mnoha kapitol, ve kterých je příběh vyprávěn z pohledu různých postav. To je myslím jedním z hlavních prvků těchto „evropských“ moderních detektivních románů. Člověk v nich není brán jen jako vyšetřovatel, oběť, nebo pachatel, ale jako neopakovatelná svébytná postava, které má svůj vlastní život.

Přitom ale „Hypnotizér“ je skutečně napínavé čtení plné bestiální vražd. Autoři dokázali vytvořit tak děsivý obraz zločinů, že po přečtení bych do Švédska nejel, ani kdyby mi to někdo zaplatil. Manželé Ahndorilovi vykreslili svoji zemi jako místo balancující na hraně anarchie a nekontrolovatelného zločinu. A to nemluvím o samotných vraždách. Čtenář se musí až podivovat nad „démonickou“ fantazií autorů. Způsob myšlení pachatelů překonal hranici normálnosti a pohybuje se v oblasti krvavého šílenství. Moc bych snad nepřeháněl, kdybych tvrdil, že i kultovní dr. Hannibal Lecter by se mohl přiučit. Autoři se sice nevyžívají v morbidních popisech, přesto i chladné náčrtky vražd jsou pro čtenáře šokující. Pokud bych měl knize něco vytknout, tak možná to, že autoři se pohybují na velmi tenkém ledu, co se týče uvěřitelnosti. Těch hrůz, které se udály vlastně jedné rodině během několika předvánočních dnů, je skutečně až neuvěřitelně mnoho. I z pohledu psychické výdrže jednotlivých postav. Tento celoevropský bestseller přeložila pro brněnské nakl. HOST Azita Haidarová, překladatelka Stieg Larssona. BoboKing

[email protected]

KLÍČEK KE KNIHÁM www.knihovnice.cz/klicek číslo 23, zima 2010

VÁNOČNÍ TIPY

Vánoční tipy: Jaromír Kopeček Již s ohledem na zakladatele Knihovnice je potřeba před letošními Vánoci zmínit Jungovu Červenou knihu. Je to, pravda, dobrodružství pro majetnější čtenáře, ale domnívám se, že temnoty hlubin lidské psýché budou v tomto hlubinně psychologickém deníku Carla Gustava Junga hlubší než v leckterém hororu a, slovy profesora Cílka, bych neváhal napsat i hlubší než hlubina sama.

Malá kapitola ve sbírce esejů Dějiště: Čechy ukázala, že plánované vzpomínky Petera Demetze na období pádu demokratického Československa a protektorátu budou zcela nevšedním čtením. Všichni ti, kteří vědí, že dějiny se neodvíjejí přímočaře a že všechno bývá v detailu tak trochu jinak, by neměli minout knihu „Praha ohrožená 1939-1945“ - osobní vzpomínky polovičního Žida, polovičního Němce a polovičního Čecha.

U vědy zůstaneme i v poslední pozvánce k četbě. Poslední vůle odtajnily nejen Jungovu Červenou knihu, ale také více než 3,000 stran z pozůstalosti Einsteinovy nevlastní dcery. Jistě dobrý důvod k sepsání nového, více než 600 stránkového Einsteinova životopisu. Vydala Paseka: více zde

Vydal Portál: více zde Vydala Mladá fronta: více zde

Pro čtenáře hledající cosi finančně i formálně lehčího vychází zápisky Martina Gilara Nebojte se Ameriky s podtitulem „Vyprávění nejen o maršmalou na klacku“, který bystrého čtenáře upozorní, že zas tak oddychové čtení to nebude vzdor slibovanému a čtenářům fanzinu Interkom známému humornému nadhledu. Připomeňme si, že smíchem občas řešíme situace, nad kterými bychom chtěli řvát nebo plakat. Vydala Jalna: více zde

Předchozí kniha měla v titulu Prahu, ale její autor popisuje taktéž svůj život v Brně. Toho se dotýká i román Mendelův trpaslík, popisující osudy vědce, praprapravnuka Gregora Mendela a ...trpaslíka. Zajímavé čtení, které neuchvátí jen výčtem brněnských ulic. Vydala Kniha Zlín: více zde, jediné nakladatelství, jehož vyhledávač na jeho vlastní stránce nenalezne jeho vlastní knihu. pokračování na další stránce

4


VÁNOČNÍ TIPY

pokračování z předchozí stránky

Vánoční tipy: BoboKing

Tana French

Jean-Louis Fournier

Matěj a Jan Homolovi

V LESÍCH

KAM JEDEME, TATI!

Cena A. E. Poea 2007 říká sama o sobě o kvalitě tohoto irského detektivního románu. Dokonalá charakteristika postav, reálný pohled na nedovolání se spravedlnosti v dnešním světě „lidských“ práv.

Jedna z nejemotivnějších knih, které jsem v životě četl. Pro rodiče nemůže být snad nic hroznějšího, než to, co prožil autor a musíme ho skutečně obdivovat za odvahu přiznat své skutečné pocity a myšlenky.

NAMASTÉ BABÁ, ANEB, KAPELA V INDII

Philippe Claudel

ŠEDÉ DUŠE Moderní francouzský román, který na pozadí vyšetřování vraždy malé dívky přináší kriticky upřímný pohled na maloměšťáckou společnost během první světové války.

Skutečně úžasný cestopis po exotické Indii, který se čte jako krutě upřímný (vtipný) román. Autoři jsou členové skupiny Wohnout.

Rob Thurman

V TEMNOTĚ V záplavě urban fantasy je to titul, který mi svými hláškami a dialogy letos asi nejvíce zůstal v paměti. Nevlastní bratři Kal a Niko v boji proti všemu nadpřirozenému „sajrajtu“ v ulicích New Yorku.

pokračování na další stránce

5


VÁNOČNÍ TIPY

Vánoční tipy: alza


Markus Zusak

Ildefonso Falcones

Stephen Clarke

ZLODĚJKA KNIH

KATEDRÁLA MOŘE

Skvělý příběh malé Liesel, prožívající své dětství během 2. světové války v Německém městečku. Smutný, ale hlavně dechberoucí román, jehož vypravěčkou je sama Smrt. Nečekejte morbidní čtení, jde o silný a emocemi nabitý text.

Drsný příběh drsného muže drsné doby aneb Barcelona 14. století, muž (chlapec), který se vypracoval ze sirotka přes nosiče k bohatému obchodníkovi a bankéři, ale osud si s ním stále pohrává a on musí bojovat ne-li o štěstí nebo lásku své vyvolené, pak o přežití svou i své rodiny. Výborný historický román.

STEPHEN CLARKE MERDE IMPOSSIBLE A jako poslední navážu na své loňské tipy a doporučím úsměvnou knihu plnou britsko-francouzských kulturních rozdílů a z nich vyplývajících nedorozumění. Vše s britským nadhledem, kombinováno s francouzským šarmem.

Stephen Baxter Kateřina Tučková

VYHNÁNÍ GERTY SCHNIRCH Trochu se tématicky opakuji, ale opět velmi působivý a na emoce útočící příběh, tentokráte mladé ženy z období konce 2. světové války. Gerta je svobodná matka a jako brněnská Němka zažívá z první ruky hrůzy překotného řešení tzv. německé otázky po vítězství spojenců. Mrazivé, ale opravdové líčení, brilantně zpracované sympatickou mladou (30) autorkou.

6

CÍSAŘ, DOBYVATEL, MOŘEPLAVEC, TKADLEC Sled historických událostí tak trochu jinak, od vylodění starověkých Římanů ve Velké Británii po 2. světovou válku ve čtyřech svazcích. Co by se stalo, kdyby zavraždili císaře Konstantina dříve, než ustanovil křesťanství hlavním římským náboženstvím? Nebylo vítězství Viléma Dobyvatele jen souhrou náhod? A co Kryštof Kolumbus, co kdyby se vydal na úplně jinou výpravu? Jak by to asi ovlivnilo rozložení válečných sil... Napínavé a zajímavé čtení.

pokračování na další stránce


VÁNOČNÍ TIPY


Vánoční tipy: Jana Rezková Simon Mawer

SKLENĚNÝ POKOJ Román Skleněný pokoj mne zaujal od první věty. Koho by nezajímal osud vily Tugendhat? Jen málo knih z poslední doby dokázalo popsat osudy naší země tak jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize. Velice upřímně knihu doporučuji, četla se mi velmi dobře. Silný příběh, který nemá konkurenci. Dlouho jsem nemohla číst jinou knihu...

ROZHOVOR S OSOBNOSTÍ

MARTIN PEŠKA

Martin Peška je manažerem internetového magazínu pro mladé Topzine.cz. Topzine má za sebou rok existence a počet čtenářů stále roste. Na Facebooku má už šest a půl tisíce fanoušků, a to jen na oficiální stránce. Magazín Topzine.cz nedávno oslavil první narozeniny, čtenáři se s ním setkávají čím dál tím častěji především na různých kulturních akcích. Co všechno se za ten rok podařilo vybudovat? Za něco málo přes rok existence našeho magazínu se povedlo vybudovat především dobře fungující magazín přinášející denně aktualizovaný, ryze autorský obsah. A jeden rok je dost dlouhá doba na to, aby se z původně úplně neznámých lidí, kteří se redakčně podílí na fungování Topzine. cz, stali kamarádi. V neposlední řadě je potřeba pochválit naše čtenáře, kteří nás často vychvalují před svými známými. Díky nim nás čte už téměř 200 tisíc lidí měsíčně! Často je možné Topzine. cz vidět v pozici mediálního partnera. Se kterými subjekty spolupracujete? Spolupracujeme jednak se subjekty, které nás osloví se žádostí o mediální partnerství a líbí se nám, a druhý případ je, že si sami předem vyhlídneme například nějakou zajímavou kulturní akci, kterou sami s nabídkou oslovíme. Takto jsme spolupracovali například s festivalem Měsíc

7

autorského čtení, velmi přínosná spolupráce probíhá mezi námi a českým PEN Klubem, ale to jsou opravdu jen namátkou vybrané subjekty… Co se vůbec za názvem Topzine. cz skrývá? Topzine.cz je vlastně složení dvou anglických slovíček. Prvním slovem je top, tedy něco jako špičkový. Druhým slovem je e-zine, tedy elektronický magazín. Proč jste vlastně Topzine.cz založil? Na mediálním trhu byla díra, vypukla finanční krize, spousta novinářů byla nezaměstnaných, studenti žurnalistiky měli problém získat praxi… A tak jsem s deseti kamarády založil Topzine.cz; z těch už zbyl v redakci jenom Radek Lang, šéfredaktor. Ale jinak se v současné době na chodu Topzinu podílí více jak 300 lidí. Kdo tvoří redakci magazínu Topzine.cz, jak vaši redaktoři vypadají? Vzhledem k tomu, že naši redaktoři pracují z domova, tak pokud nepřijdou na nějaký redakční sraz či party, nevíme, jak vypadají. Většinou jsou to

vysokoškoláci, někdy studenti, kteří mají před maturitou. Ti všichni buď chtějí získat praxi v oboru, anebo je nějaký konkrétní žánr zkrátka baví. A pak je tu ještě specifická skupina maminek na mateřské: to jsou velmi často novinářky, které nemají moc času, ale zároveň chtějí mít kontinuální praxi. A to my jim umožníme. Jak se pojišťujete proti tomu, aby vám redaktoři neodcházeli? Tak… my s tím, že nám frknou, vlastně počítáme. Od toho tu Topzine. cz vlastně je – má redaktory vychovávat a poskytovat jim praxi. Za jejich práci jim neplatíme, takže s tím zkrátka musíme počítat. Snažíme se je vychovávat k jakési novinářské gramotnosti – a pokud se nám to daří, máme radost. Jak reagují jiná média na Topzine.cz? Stále mě překvapuje, že nás berou vážně, mnohá média nás dokonce citují. Nedávno jsme objevily citace z našich filmových recenzí v Instinktu nebo ve vysílání rádia City. Kolik článků na stránkách magazínu Topzine.cz vychází? Před rokem a půl, když jsme začínali, to byl jeden článek denně. Dnes nám vyjde v každé rubrice minimálně pokračování na další stránce


ROZHOVOR S OSOBNOSTÍ


jeden článek denně, nových článků je každý den celkem asi 25. Rozmach zažívá rubrika Divadlo a umění, kterou jsme původně chtěli sloučit s rubrikou Literatura, ale v obou rubrikách nyní vycházejí dva až tři články denně, čtenáři si na ně zvykli – a my najedou nemáme důvod je slučovat, což nás samozřejmě těší.

Nejmladší rubrikou magazínu je Literatura. Co všechno v ní čtenáři najdou? Doufám, že všechno, co takový knihomol rád: recenze na literaturu českou i překladovou, reportáže, fotoreportáže ze křtů knih… Především našim mladším čtenářům jsou určeny články o knihách patřících mezi povinnou literaturu, popřípadě profily spisovatelů. Někdy uveřejňujeme fejetony,

popularizační články třeba o lingvistice. A konečně: každý týden uveřejňujeme alespoň jednu ukázku z nějaké nové knihy, chybět nesmí ani pozvánky na literární akce. Jaká komunita čtenářů se okolo magazínu Topzine.cz vytváří? Naší cílovou skupinou jsou čtenáři mezi 15 a 30 lety a musím říct, že podle toho, kdo se nachází mezi fanoušky našich stránek na Facebooku a podle letmých průzkumů, které jsme si nechali provést v době letních prázdnin, se nám daří tuto cílovou skupinu zasáhnout. S tím jsme spokojeni. V současné době se připravuje spuštění několika dalších webů. O co půjde? Jedná se o nové weby provázané s magazínem Topzine.cz, které by ho měly v lecčems doplňovat či rozšiřovat. Čtenářům by tyto weby měly nabídnout možnost sdružovat se, diskutovat, nebo například hodnotit hudbu. Budou to dva komunitní weby v obdobné grafice, jako je náš magazín.

8


RECENZE

DOBRODRUŽSTVÍ KRÁLÍČKA PETRA Pokud se řekne dětská kniha, absolutní většině z nás se vybaví jména jako J. Lada, O. Sekora, B. Němcová atd. V angloamerických zemích toto postavení má anglická autorka Beatrix Potterová. Žila v letech 1866 až 1943 a většinu svého života strávila, řečeno dnešním jazykem, jako ekologická aktivistka. V „boji“ o záchranu přírody, zvířat atd. Ale do podvědomí se zapsala především jako autorka a ilustrátorka dětských knih, ve kterých jsou hlavní hrdinové zvířátka. Podle mnohých se dokonce považuje za nejvíce prodávaného autora dětské literatury v dějinách. A zatímco na západním trhu se její knihy vydávají ve stovkách vydáních a verzích (stačí se podívat na anglický Amazon), česká vydání se dají spočítat na prstech jedné ruky. Tedy přesněji mi vychází pouhé tři tituly – „Flopsík a chundelatý ocásek“, „Krejčík z Gloucestru“ a právě vydaná kniha „Dobrodružství králíčka Petra“ (orig. The Complete Adventures of Peter Rabbit).

9

A právě příběhy králíčka Petra patří asi k jejím nejznámějším. V knize se nám předkládají čtyři příběhy, ve kterých více či méně králíček Petr vystupuje – Dobrodružství králíčka Petra, O králíku Benjaminovi, Hoplinčini králíčci a Příběh o panu Todovi. Čtyři příběhy, které svojí poetičností musí okouzlit každého čtenáře, snad bez rozdílu věku. Svojí upřímností, jednoduchostí a přitom dějovostí, mi a i mým dětem značně připomínají snad nejoblíbenějšího naše dětského autora Arnolda Lobela (Pan Sova, Kvak a Žbluňk). Nejsou to totiž nějaké idylizované, přeslazené příběhy. Atraktivitu vidím především v tom kouzlu zvířecích hrdinů, kteří mají lidské charaktery, a přesto si zachovávají své králičí osobnosti. Tím se stávají pro dětské čtenáře či posluchače zajímavějšími. Žijí ve svých norách, kde mají nábytek, kuchyň atd. Nosí botky a kabátky, kouří fajfky s králičím tabákem. Přitom ale když je hlad,

autor: BEATRIX POTTER jde se tajně na farmu ukrást nějakou tu hlávku zelí či jiné zeleninky. Přestože jsou to postavy milých ušáků, nejsou to žádní svatoušci. V každém příběhu udělají něco, co nejen že by se nemělo, ale mnohdy to některého z nich může stát i život.

Profesionální webová řešení

PRo naKladaTele reklama on-line inzerujte na literárním serveru Knihovnice.cz, nebo v eZinu Klíček ke knihám, nebo inzerci kombinujte a získejte bonus

Oslovíte tisíc zájemců o literární dění denně!

sociální sítě

A stejně jako Ladovy příběhy by ztratily své kouzlo bez jeho ilustrací, tak i u Potterové polovinu krásy příběhu tvoří její nádherné, méně než u Lady naivní a více propracované ilustrace. Sama autorka se většinu života věnovala odborné ilustraci a na jejich kresbách je vidět, že zvířata mají skutečnou podobu. Samozřejmě skombinovanou s pohádkovými rekvizitami.

pomůžeme vám využít všech možností sociálních sítích Facebook a Twitter, mladí jsou často on-line

Upřímně doufám, že Albatros neskončí jen u této knihy, ale vydá i další z asi 23 příběhů, které Potterová vydala. A které svojí popularitou i po sto letech od vzniku dokazují jejich čtivost a literární kvalitu, aspoň v žánru dětské knihy.

jedinečná prezentace literárního autora na internetu v rámci originálního projektu s řadou doplňkových služeb

Budete svým 15–30letým čtenářům co nejblíže!

nakladatelské weby podle vašich představ profesionálně vytvoříme kompletní webovou prezentaci malého či začínajícího nakladatelství

Umožníme vám naplno se věnovat svému nakladatelství!

autorské weby Máte už autorský web pro své dvorní autory?

knižní weby výjimečné knihy a zajímavé edice si jistě zaslouží vlastní webové stránky, tematické zpracování nebo unikátní hry

Ten správný bonus pro vaše mimořádné knihy a edice! Pro nakl. Albatros Kateřina Závadová.

přeložila

Radek Červený

BoboKing

[email protected]

+420 605 51 71 81 [email protected]

www.pro-nakladatele.cz KLÍČEK KE KNIHÁM www.knihovnice.cz/klicek číslo 23, zima 2010

RECENZE

RECENZE

OSUD JE ČERNÝ JEZDEC SIMONŮV KOCOUR autor: GEORGE

Čtenářská oblíbenost klasických anglických autorek jako J. Austenové, sester Brontëových, či E. Gaskellové, je i v našich končinách stále značná, což dokazují nová vydání jejich slavných i méně známých děl. Další časem ověřené jméno je i George Eliot (1819-1890), pravým jménem Mary Ann Evansová. U nás známá především romány Middlemarch či Silas Marner. Nakladatelství Čas nám nabídlo podívat se i na povídkovou tvorbu G. Eliotové, vydáním knihy „Osud je černý jezdec“, ve které jsou dva delší příběhy - Opona budoucnosti (The Lifted Veil, 1859) a Bratr Jakoubek (Brother Jacob, 1864). Přestože je dneska autorka více proslavená svými romány, do světa literatury vstoupila právě povídkami

vycházejícími v Blackwood‘s Magazine. Tyto své první výtvory vydávala skrytě pod mužským jménem George Eliot, pod kterým je známá dodnes. Slavný Charles Dickens její první příběhy charakterizoval takto: „Jestliže u jejich zrodu nestála žena, pak jsem přesvědčen, že co svět světem stojí, nezvládl dosud žádný muž umění natolik se ženské duši přiblížit.“ Povídka „Opona budoucnosti“ má svým námětem až fantaskní nádech. Hlavní hrdina má totiž nezvyklý dar - umí číst myšlenky druhých a v některých situacích či stavech dokonce jakoby nahlížel do věcí budoucích, které ho v životě potkají. Tohoto daru využívá především ve vztahu ke krásné ženě, která ale jako jediná bytost je pro něj „nečitelná“. Příběh „Bratr Jakoubek“ je více humornou povídkou, která se zaměřila ironickým pohledem na tehdejší mravy a společenské normy. Hrdinou je mladý pan David Levý, který se cítí nad své bratry povznesený, důležitější a chytřejší. Své nerozvážné mladické rozhodnutí stát se cukrářem cítí jako nehodné jeho velikosti. Proto se

10

ELIOT

rozhodne tajně si „vypůjčit“ od matky nějaké ušetřené peníze a odjet do Ameriky, aby se stal panem Velkým a Důležitým. Ale vše se samozřejmě zvrtne zcela jinak, a ze všeho David Levý viní svého golemovského prostoduchého bratra Jakoubka, který se vždy najednou připlete k jeho životním krokům. Obě povídky jen potvrzují to, co se už píše na záložce knihy: „…George Eliotová zaujme…nečekanými dějovými zvraty a v neposlední řadě smyslem pro humor.“ Především ironický humor obou příběhů je asi jejich nejvýraznějším prvkem. K tomu „austenovsky“ dokonale vykreslené postavy a jako u všech děl z této doby pro mne nepochopitelné, někdy až směšné společenské zásady a reálie. Kniha v překladu Kristýny Julinové je určitě dalším skvělým doplněním k neustále čtivé a žádané anglické literatuře 19. století. BoboKing

[email protected]

CHLUPATÝ POSTRACH OKOLÍ

autor: SIMON

TOFIELD

Zapomeňte na Garfielda, přichází Simonův kocour! Ale ne, na Garfielda nesahejte, to je klasika, která je už něco jako kultovní značka. Simonův kocour je celkem nová věc, kterou má na svědomí britský komiksový kreslíř a animátor Simon Tofield, jinak též výtvarník a ředitel studia Tandem Films. Proslavil se především sedmi kreslenými filmy o Simon´s Cat, které jsou volně umístěny na stránkách YouTube. com, kde jejich návštěvnost přesáhla desítky miliónů shlédnutí. A právě tento obrovský zájem byl podnětem pro vytvoření knihy na téma Simon´s Cat, která vyšla v roce 2009. O knihu byl neuvěřitelný zájem. Jak sám Tofield přiznává, něco takového neočekával. Tato kniha kočičích stripů vyšla už ve dvaceti zemích a celkem se prodalo už asi půl miliónů výtisků. A tak nikoho nepřekvapí, že se chystá už druhá kniha, která se bude jmenovat „Simon´s Cat - Beyond the Fence“ a na trhu v UK by se měla ukázat v říjnu letošního roku. A co je to za kocoura? Kocour jako každý druhý, aspoň z pohledu milovníka a chovatele koček. Jediné, co ho zajímá, je jídlo. Přesně jak to vystihuje ilustrace na obalu. A na druhém místě je jeho pohodlí. Tak jak to vystihují desítky stripů v knížce. A na třetím místě je to dělání si bláznů z každého

v okolí, jak to vystihuje snad každý strip v knize. Stejně jako jeho slavnější kolega Garfield i on je neustále cílem převýchovy ze strany svého pána, a stejně jako u Garfielda je to zcela nesmyslný boj, upřímně řečeno s přesně opačným výsledkem. Jinak na rozdíl od Garfielda jsou možná Simonovy stripy kreslené o něco jednodušeji a hlavně bez „bublin“, ale celkový výsledek je naprosto stejný – člověk se směje od začátku do konce, a pokud sedíte ve voze MHD, můžete pozorovat, jak se od vás spolucestující pomalinku odtahují, jako od případného „nebezpečného“ psychopata. Nakladatelství Paseka nám tím přináší po skvělých knížkách od Andyho Rileyho dalšího autora moderního kresleného vtipu, který zaujme určitě všechny trochu vyspělejší čtenáře. BoboKing

[email protected]


RECENZE

VÁŠ KLÍČEK

HISTORIE TROCHU JINAK

Dá se vůbec o historii, učitelce života, psát nevážně? Publicista historických zajímavostí, moderátor, zpívající klavírista a jachtař Richard Händl (1952) vás přesvědčí, že ano. Ve své nejnovější knize Historie trochu jinak se autor zaměřil na „ošemetné“ okamžiky českých dějin, o nichž školní učebnice mlčí, nebo je všelijak překrucují proto, aby je mohly dětské hlavičky „správně“ pochopit. Názor, že historie je učitelka národů totiž Richard Händel absolutně nesdílí. „Kdyby to byla pravda, lidé by nemohli opakovat stále stejné chyby a dnes bychom museli žít v dokonalé, bezchybné společnosti,“ píše autor v předmluvě knihy. Jeho do jisté míry radikální náhledy na historii možná pobuřují odborníky, ale je pravda, že něco na Händelově postřehu, že „historie spíše ukazuje na to, že lidé jsou stále stejní, ať se

doby mění, nebo ne,“ prostě bude! Richard Händel není odborníkem ani učitelem dějepisu, historii nikdy nestudoval a přesto má o ní znalosti, které by mu absolventi historie na českých filosofických fakultách mohli závidět. Věděli jste třeba, že kosti svatého Vojtěcha byly před převozem z Polska do Čech ovařené? Nebo jakým způsobem zavraždil levoboček Rudolfa II, Julius Caesar, v Krumlově svou milou, lazebníkovu dceru Markétu Pichlerovou? Ne všechny kapitoly knihy jsou tak morbidní, ale přiznejme si, krutost k českým (a nejen českým) dějinám vyloženě patří. S humorným nadhledem začíná autor Historii trochu jinak událostmi našich nejranějších dějin a přináší několik originálních teorií a hypotéz se solidní oporou v pramenech. Právě ta solidní opora v pramenech může odborníkům iritovat. Škoda jen, že kniha neobsahuje poznámkový aparát, nejednomu čtenáři bude jistě vrtat hlavou, kde že se to ten Händl vlastně dočetl, jak on to vlastně ví? První kapitola Takhle Jirásek nepsal, vychází ze srovnání Jiráskových pověstí, kroniky Václava Hájka z Libočan a Kosmy. Také v dalších kapitolách, v Pohledech do raného středověku a v Padlých královnách vychází autor

11

autoři: RICHARD

z legend, pověstí a kronik. Pro nejednoho učitele dějepisu bude zajímavá kapitola nazvaná Zakonzervované omyly, vyvracející teorii o vymření Přemyslovců v Olomouci v roce 1306. Další kapitoly připomínají středověký bulvár. Autor vypráví o rozmarném biskupovi, bláznovi, který ve Stadicích tvrdil, že je panovníkem, či o zvrácených choutkách pánů inkvizitorů. Středověký bulvár nahradí bulvár novověký (ano, kapitoly se opravdu jmenují Trocha středověkého bulváru a Trocha novověkého bulváru), kde autor vypráví o mentální anorektičce císařovně Sisi nebo jejímu záletnému synovi Rudolfovi. Poslední tři kapitoly přijdou čtenáři spíše jako přílepek k prvnímu vydání. Händel se totiž v souhrnu zaměřuje na násilné smrti českých panovníků, zasloužilé panovnice – matky, Žižkovy potomky mezi námi či dnešního politika Karla, knížete Schwarzenberga. V jedenácté kapitole nazvané Evropa v nás, my v Evropě rozvíjí autor teorii příbuzenství našich vládců s panovníky nejen evropskými a dochází k zajímavému závěru: Georg Bush možná, ale prezident Obama asi s českými Přemyslovci příbuzný nebude.

HÄNDL

dvě mouchy jedním plácnutím. Bylo rozhodnuto, že si vezme Bélovu vnučku Kunhutu, které bylo v té době šestnáct let. Určitě byl informován o jejích fyzických přednostech, a protože mu sňatek měl zajistit klid s uherským sousedem, nevadilo ani, že byla nevěsta chudá. Vždyť Přemysl byl přece „zlatý král“. Královna Markéta nedělala problémy a sama podala žádost o rozvod (byla prostě hodná). Poté už nic nebránilo, aby se v dnešní Bratislavě (tehdy hrádek Poszony) konala svatba Přemysla a Kunhuty. To bylo v roce 1261. Teď už chybí jenom dodatek, že spolu žili šťastně, měli kupu dětí a tak dále. Což o to, Kunhuta Přemyslovi porodila pět dětí, a co bylo hlavní, poslední z nich byl chlapec, pozdější král Václav II.“ Také toto vyprávění pokračuje vyvracením některých obecně zažitých omylů, v oficiální historii často překrytých pruderností pozdější doby. Knihu Historie trochu jinak doporučuji koupit hlavně učitelům historie, a všem, kteří nevěří, že historie - i ta nejstarší může být zajímavá i pro nás, lidi „moderního“ 21. století. Jana Spálenková

[email protected]

O tom, že autor bere historii trochu s nadhledem, svědčí nejen humorné názvy jednotlivých kapitol, ale také styl, který si autor k napsání Historie trochu jinak zvolil: „Po dohodě s dřívějším nepřítelem, uherským králem Bélou, zabil Přemysl

Máte nějaký nápad na to, o čem byste si v našem časopise rádi přečetli? Chcete nám sdělit, že jsme úplně vedle nebo snad máte v úmyslu utrousit několik pochvalných slov? Napište nám a podělte se s námi o své názory, budou-li zajímavé, otiskneme je v příštím čísle. Na sdílné čtenáře stále čekají zajímavé knižní odměny. Adresa pro Vaše e-maily je : [email protected] Redakce

Knihovnice.cz

eZin Klíček ke knihám

Vydavatel:

Radek Červený – Knihovnice.cz Letňanská 330/15, 190 00 Praha 9 IČ: 69509361 www.knihovnice.cz [email protected]

Sazba a grafické zpracování: www.omicrone.net

Šéfredaktor: Alžběta Červená

Internetové stránky:

www.knihovnice.cz/klicek/

ISSN 1803-4446 Na adrese www.knihovnice.cz/klicek/ najdete všechna předcházející čísla a přihlášení k odběru. Pokud máte zájem o inzerci v tomto časopise, dozvíte se všechny informace na následující stránce: www.knihovnice.cz/reklama/#reklama-klicek


Vánoce. číslo 23. zima online

Recommend Documents