VALIDACE INTERAKTIVNÍCH UČEBNIC PRO GEOGRAFII NA 2. ST. ZŠ Petr Simbartl Katedra výpočetní a didaktické techniky, Pedagogická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni F. X. Nohy 965, 334 41 Dobřany
[email protected] Školitel: Ing. Petr Michalík, Ph.D. Abstrakt: Cílem výzkumu je zjištění změny úrovně znalostí faktů, porozumění a zájmu při zařazení interaktivní učebnice zeměpisu jako vyučovacího prostředku do výuky. V současnosti je výzkum na počátku experimentu a jsou k dispozici teoretické poznatky obsahující aktuální stav v České republice a ve světě o zkoumaném problému. K dispozici je i plán výzkumu, který bude proveden v září 2012. Jsou zde navrženy výzkumné metody sběru dat, upozornění na ovlivňující faktory a způsob vyhodnocování výsledků. Abstract: The research is focused on finding a level of change of fact knowledge, understanding and student motivation after implementing interactive textbook of geography into a teaching process. At present the state of research is just before experiment phase and there is a theoretical knowledge available on the subject in context of Czech Republic and other countries. There is a research plan available, that suggest an actual research will start at September 2012. The paper contains concepts of research and data gathering methods and focuses on factors that influence these methods. Klíčová slova: interaktivní učebnice, zeměpis Keywords: inteactive textbooks, geography
1 Úvod Ve škole se už několik staletí učí podle papírových knih. Digitální doba však přináší nové změny a novinky, které do České republiky přicházejí teprve v posledních letech. Samozřejmě, že před tím byla i jiná média, jako videozáznamy či diapozitivy, pak i počítačové prezentace a digitální videozáznamy. Jedná se však o několik posledních let, které jsou známkou masivního nástupu počítačů do škol. Dnes už nenajdeme školu, kde by nebyla počítačová učebna připojená k internetu. Na to, aby počítače úplně nahradili učebnice, je ještě chvíli čas, ale tato doba se pomalu přibližuje. Zatím je to však nákladné oproti ostatním variantám, o kterých bude dále pojednáváno. Moderní výuka požaduje, aby se pro žáky nestávala pouze pasivní, ale více je zapojovala do výuky a aktivizovala jejich působení v hodině. Dále má za úkol pomoci moderních technologií přinášet lépe zprostředkované informace. S postupem času se tak začaly v základních školách objevovat interaktivní tabule. Z počátku nenacházely velké využití, protože někteří učitelé měli obavy z jejich využívání. Ještě i nyní se někde používají
222
interaktivní tabule jako dražší projektové plátno. Nelze však pouze paušalizovat, ale říct, že učitelé postoupili a na internet vkládají mnoho interaktivních příprav na hodinu. Interaktivní tabule lze tak využívat i k běžnému ovládání celého systému místo myši a klávesnice a učitel pak nemusí při svém výkladu přecházet k počítači a opět se vracet k tabuli. Navíc v tu chvíli má stále přehled o tom, co se děje ve třídě. Přestože má učitel vyhrazenou část pracovního času na přípravy, není v jeho silách tvořit velmi dokonalé interaktivní materiály, které by mohl pak používat v hodině. Na tuto skutečnost začala reagovat knižní nakladatelství vydávající učebnice. Jejich pracovníci začali většinou přetvářet běžné papírové učebnice do digitální interaktivní podoby. Většina těchto učebnic se shoduje i stránkami s jejich původní papírovou učebnicí, což je velmi vhodné pokud se pak začne využívat v hodině. V současnosti existují řekněme dvě alternativy využívání těchto učebnic. Žák totiž potřebuje vždy podklady, ze kterých by se mohl učit doma a i s těmi na práci v hodině. Není tak vhodné využívat pouze interaktivních učebnic (na tabuli). Je tu tak kombinace interaktivní učebnice pro učitele (interaktivní tabule), kde mají žáci papírové učebnice. Druhá kombinace je interaktivní učebnice pro učitele a následně i pro žáky, kteří jí mají spuštěnou například na netbooku. Obě tyto varianty přináší do výuky změnu. Interaktivní učebnice slouží především k větší názornosti. Nemusíme se spokojit s pouze malým obrázkem v učebnici, ale hned si můžeme prohlédnout větší či další obrázky související s tématem. Můžeme si prohlídnout video, či využít dalších možností této učebnice. Všechno se zdá na první pohled pěkné, zábavné a vhodné. Otázka je však taková, jaký vliv má toto využívání na žáky. Tyto učebnice nejsou v dnešní době pro školy lacinou záležitostí. Cena jedné učebnice není tak značná, avšak při výpočtu pro většinu předmětů a pro každý ročník se cena velmi mění. Při takovéto investici chce pak ředitel školy znát, jaký opravdový smysl má nákup této učebnice. Některá nakladatelství se tak postupně pouští do vlastních výzkumů. Tyto učebnice mohou mít vliv na chování žáků, jejich přístup k učivu, ale následně i k jejich znalostem. Cílem je zjistit jak se tyto hodnoty mohou změnit. Srovnat změnu znalostí u žáků, kteří jsou těmito učebnicemi ovlivněny a dále u těch žáků, kteří využijí tu samou učebnici, ale pouze papírovou, bez interaktivních audiovizuálních prvků. Pravdou je, že na test a písemné práce se žák musí stejně připravovat doma. Používáním těchto učebnic ale může ovlivnit jeho zapamatování z hodiny nebo i přístup k samotnému učivu. Shlédne-li žák jeden malý obrázek v učebnici, může to být pro něj nezajímavé. Uvidí-li pak více obrázků nebo video, je pravděpodobné, že ho něco zaujme. Tímto to ale nekončí, jeho zájem ho bude provázet doma a sám si o tom začne dál vyhledávat a tím se vlastně učí. Lépe si informace zapamatuje a tím dosáhne lepších výsledků v testu. Další částí je chování samotných žáků v hodině. Většina hodin je vedena výukovou metodou – výklad. Tato metoda směřuje k velké pasivitě žáků, kteří poslouchají ale jen první část hodiny, protože stejně nejsou schopni sledovat aktivně po celou dobu výuky. V případě, kdy je téma méně zajímavé, jejich aktivita klesá ještě dřív. Tyto učebnice tak mohou žáky i aktivizovat lepším poutavějším přístupem. U žáka to projeví zájem, bude sledovat a tím si možná i více zapamatuje. Takto se může zlepšit i celkové klima ve třídě. V tomto případě chci zjišťovat znalosti, případně dovednosti a klima ve třídě – reakce žáků na využívání nových technologií. Jetu však mnoho úskalí a to, že těmito technologiemi jsou žáci neustále obklopeni a nemusí to být pro ně tak poutavé. Druhým případem je dlouhodobější využívání. V prvních chvílích budou nadšení, po čase to bude pro ně běžné a jejich přístup k výuce se vrátí k původnímu.
223
Všechny tyto učebnice obsahují i sadu cvičení, která může korespondovat s pracovním sešitem (i elektronickým). Není ho nutné využívat, studenti mohou plnit cvičení systémemjeden žák u tabule. Tyto učebnice dávají opět větší prostor ke kreativitě přípravy na hodinu. Nemusí to být jen obyčejné vyplňování, ale cvičení je doplněno o audiovizuální prvky, protože tyto materiály může učitel pak doplňovat i o své další poznatky přímo i do učebnice. Celková otázka zní, mají-li tyto interaktivní učebnice nějaký přínosný vliv na výuku nebo je to jen skvělý marketingový tah. 2 Teoretická východiska V současné době byl zřetelný přechod mezi multimediálními výukovými materiály a následně nyní interaktivními učebnicemi. Dostupné byly především pouze nějaké encyklopedie nebo videopořady. Následně se pak objevovaly výukové programy na počítač pro domácí samostudium. S rozvojem počítačů, školství a zřetelného nástupu interaktivních tabulí se objevuje stále více pojem interaktivní učebnice. Důležitým pojmem je tak interaktivita jak jí například definuje pedagogický slovník (Průcha, 2009, s. 111): „Vlastnost systému (např. elektronické učebnice) umožňující aktivní přizpůsobení se uživateli a jeho podíl na řízení průběhu jednotlivých procesů. Systém např. umožňuje výběr z variant postupu, reaguje na specifika uživatele (např. pamatuje si chyby, které konkrétní žák dělá při procvičování a podle toho volí další úlohy), klade nebo zodpovídá otázky apod. Vysokou mírou interaktivnity se často vyznačují multimediální výukové programy. Lit.: Technologické teorie. In Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. Praha, Portál 1998. S tímto pojmem jsou následně spojovány další části jako již zmíněná interaktivní učebnice, dále tabule, atd. Existuje i interaktivní video, kde si divák upraví nebo zvolí cestu děje. 2.1 Interaktivní učebnice V současnosti je několik nakladatelství, které tyto učebnice nabízí. Ve většině případů jsou to již zavedená nakladatelství, která se přizpůsobila trhu a začala předělávat své běžné učebnice na interaktivní. Tyto učebnice nemají zatím k dispozici pro všechny ročníky a předměty, ale postupně se dodělávají. Nabídky velkých nakladatelství jsou často shodné co do produktu i ceny. K dispozici je papírová učebnice shodná s interaktivní a je možno dokoupit cvičení pro interaktivní tabule, která jsou zase shodná s pracovními sešity. Některé nakladatelství pak nabízí různé doplňkové služby a produkty, jimiž je možno ještě více zkvalitnit výuku. Menší nakladatelství se většinou soustředí pouze na určitý okruh předmětů např. matematika + fyzika apod. Učebnice jsou si i podobné nabízenými interaktivními prvky a audiovizuálními částmi. Záleží pak na učiteli/škole, které produkty doposud používali. Pokud se však učebnice začnou nakupovat od jednoho nakladatele, je vhodné využívat i další učebnice od toho samého. Učebnice nabízejí možnost propojení z důvodu mezipředmětových vazeb. Interaktivní učebnice je definována takto: „Nová forma zpracování multimediálních obsahů pro výuku s interaktivní tabulí. Bere za základ „papírovou“ učebnici určitého předmětu. Umožňuje na tabuli zobrazit jednotlivé stránky učebnice nebo jejich části. Má charakter hypertextu, oproti učebnici obsahuje další obrazový materiál, audio- a videoukázky, interaktivní simulace a cvičení, aktivní odkazy do slovníků, jiných učebnic, internetu apod. Výhodou je soustavnost zpracování obsahu (v té míře, v jaké výchozí učebnice odpovídala kurikulárnímu dokumentu), nahrazuje řadu pomůcek (výukové obrazy, mapy, zvuková CD, apod.) (Průcha, 2009, s. 111)
224
Učebnice se postupně rozšiřují a článků a různých kvalifikačních prací je k tomu velmi mnoho. Většina těch kvalifikačních prací se soustředí na samotné využívání, popis interaktivního systému, vytvoření vlastního interaktivního materiálu a závěrem dotazníkové šetření o oblibě a využívání interaktivních učebnic. Z oněch částí se skládá většina bakalářských a diplomových prací v současnosti, které jsou k dispozici v ČR. Jejich přínosnost vidím především pro samotné učitele na ZŠ nebo SŠ, kteří si vyhledají svojí aprobaci a mohou se dozvědět mnoho novinek a zajímavých odkazů. Součástí CD bývají další materiály vhodné pro výuku. Ojedinělý projekt je od společnosti Fraus, která už několik roků a stále v tom pokračuje, provádí výzkum o využití interaktivních učebnic pod záštitou Karlovy Univerzity v Praze. Dále však nejsou k dispozici nějaké další výzkumy, které by potvrzovaly blížeji účinnost těchto učebnic. Otázkou je, proč tomu tak není. Jestli to není zatím větším rozšířením těchto učebnic nebo tím, že uživatelé věří, že tyto učebnice mají účinnost. Tato společnost postoupila o něco dále. K výuce samozřejmě využívá interaktivní učebnice, ale nejen na interaktivní tabuli, ale i na žákovských počítačích. Což má na žáky ještě větší vliv a je to úplná změna výuky, ke které se ve vlastním výzkumu nedostanu. Velkou váhu tam samozřejmě má zastoupení interaktivních učebnic avšak ve větší míře než v mém výzkumu. Jejich výzkum však probíhá také pedagogickým experimentem technikou paralelních skupin. Je však plánován jako dlouhodobý výzkum.(Začátek v roce 2009). Jejichž závěry z testování přímo zatím nepotvrdili vliv digitálních prostředků. Problém nastal také při testování – v chybějících žácích (nepřítomnost na testech) a zatím nemají tak velký požadovaný vzorek dat, aby mohli provádět závěry. Podle ročních závěrečných zpráv je v plánu vyhodnocování videí z hodin, aby mohly být vyvozeny konečné výsledky. (Mazáčová, 2011) V zahraničí už však nějaké výzkumy proběhly na toto téma. Výzkumy, které by se týkaly přímo výuky dětí na ZŠ, tolik není, avšak samotné využití interaktivního materiálu ano. Tyto interaktivní materiály začali využívat především i zaměstnavatelé větších firem, které mají ve svém programu i další vzdělávání zaměstnanců. Tyto interaktivní prvky jsou ale mnohdy součástí e-learningového systému pro domácí samostudium zaměstnanců či pro přímo zaškolení s novými přístroji, které firma zakoupí. Pro zaměstnance je to názornější a uživatelsky přívětivější. Když je to součástí e-lerningového systému, tak firmy šetří za lektory. Tyto systémy, které se tam však vyskytují, nelze běžně koupit a jsou vytvořeny v nějakém autorském systému zaměstnavateli přímo na míru. Je tam především výhoda možnosti interaktivních reakcí na odpovědi od uživatele. Zajímavý je například výzkum z Filipín, kde to ověřovali na dětech, které nepřišli do styku s interaktivní výukou a multimédii (Daluz, 2011). Nyní spouští v Německu projekt digitálních učebnic (Seipel). Nabídnou žákům učebnice v digitální podobě, které si budou moci stáhnout na své zařízení a to na platformu Windows, iOS a Android. Projekt je plánovaný na školní rok 2012/2013. Oznámení proběhlo na veletrhu Didacta 2012. Má to především umožnit žákům koupit učebnice, které znají, avšak nyní v digitální podobě. Projekt je zajímavý především tím, že se ho zúčastní 27 nakladatelství. Uživatel se snadno přihlásí do systému a zde si vybere/nakoupí učebnici kterou potřebuje. Učebnice jsou (z obrázku a popisů) podobné těm co známe u nás. Mají vzhled běžné učebnice, avšak obsahují další multimédia, možnost vkládání vlastních poznámek apod. Vlastnictví učebnic na ZŠ – finanční důvody V současnosti se interaktivní učebnice dostávají do škol. Mnoho škol zatím tyto učebnice nevlastní a to spíše z finančních důvodů. Prvním krokem byl nákup interaktivních tabulí, které jsou nedílnou součástí využívání těchto učebnic. Využívat lze tyto učebnice na většině počítačů s ovládáním pomocí myši či dotykem na vhodných zařízeních. V Plzni se tyto tabule 225
rozšířili, ale ne do značného počtu aby škola disponovala alespoň pěti interaktivními tabulemi na škole. (Radniční listy, 2011)
Obrázek 1 Počet interaktivních tabulí na ZŠ v Plzni
Nákup interaktivních tabulí proběhl částečně z grantů EU, dále financováním ze strany zřizovatele, proto si v grafu mohou dovolit i čísla pro další roky, kde plánují nákup. Dalším krokem je samotné využívání. Ze začátku nebyly využívány nijak, následně začínají sami učitelé tvořit částečně interaktivní materiál. I jakýkoli další prezentační software, například MS Powerpoint je dostačující k vytvoření interaktivního materiálu. Lze tam vkládat multimediální prvky, lze tam vlákat hypertexty a lze hypertexty přecházet v samotné prezentaci. Následně začaly školy kupovat i interaktivní učebnice. Mnohým učitelům to může ušetřit i práci s přípravou. Texty zůstávají stejné, ale někteří učitelé se snažili výuku zlepšit a oživit právě multimediálními prvky. Při nákupu nebudou mít již starost, učebnice většinou tyto materiály obsahují a jsou překontrolované a vhodné do výuky. Problémem se pro školy může stát cena těchto učebnic. Cena se pohybuje kolem 7000 Kč. (některá nakladatelství prodávají po částech –„obsah výuky na půl roku“ – cena je ve výsledku stejná). Podle článku na České školy uvádějí, že počet základní škol, které využívají interaktivní učebnice, přesáhl 50%. Když k tomu připočteme ještě další nakladatelství, je postup interaktivních učebnic zajímavý. Musíme brát v úvahu, že do tohoto hodnocení byly určitě zařazeny i školy co si zakoupily byť jedinou interaktivní učebnici. Když potom vypočítáme náklady pro nákup na více předmětů a ročníků dostáváme se na vysoké částky. Nakladatelé začali však nabízet i výhodnější licence při větším využíváním na škole. 2.2 Interaktivní učebnice a tablet PC Do popředí se v současné době dostávají i zařízení tablet PC. Před rokem to nebylo tak aktuální jako nyní. Většina učebnic byla dostupné pouze pro osobní počítače nebo notebooky. Nyní se upravují i pro tablet PC zařízení. Učebnice musí projít částečnou úpravou a to především do rozměrů stránek, většina tablet PC mají displeje od 7–10 palců, což je značný rozdíl oproti běžnému počítači (či notebooku). Na tuto aktuálnost reagují samozřejmě
226
vydavatelé. Pro tento rok začne Fraus prodávat interaktivní učebnice i na iOS. (FRAUS FlexiBook). Učebnice (avšak v angličtině) je samozřejmě už možné zakoupit i v Apple store (Apple in Education). Tento trend je samozřejmý. Nejenom, že jsou tablety aktuálně populární, ale jsou dle mého mínění vhodné pro kteroukoli věkovou skupinu. A to především i pro ty nejmenší děti. Ovládání je dotykové a tak je jednodušší než pohyb myší. Jedná-li se tak o interaktivní učebnice, kde se skutečně očekává interakce, tak se klávesnice tolik nevyužije jako samotné volby v učebnici (klikání). Tablety jsou přenositelnější a s nižší hmotností než samotný notebook/netbook. Samozřejmě čtení knih na tabletech (elektronických čtečkách) je běžné, interaktivní učebnice pro studenty se tam budou postupně dostávat.
3 Návrh výzkumu Výzkumný problém Je využití interaktivní učebnice zeměpisu pro 6. třídu jako vyučovacího prostředku účinnější k zapamatování znalostí faktů, pochopení a zvýšení zájmu o výuku než v současnosti používané papírové učebnice? Podproblémy − Jaká je účinnost používání interaktivních učebnic na znalosti faktů žáka? − Jaká je účinnost používání interaktivních učebnic na pochopení znalostí žákem? − Jaký vliv má používání interaktivních učebnic na přístup žáků k vyučovacímu předmětu? Pracovní výzkumné hypotézy − Skupina vyučovaná za pomocí interaktivních učebnic dosáhne lepších průměrných výsledků z didaktických testů na znalosti faktů než skupina vyučovaná pouze pomocí papírových učebnic. − Skupina vyučovaná za pomocí interaktivních učebnic dosáhne lepších průměrných výsledků z didaktických testů na porozumění než skupina vyučovaná pouze pomocí papírových učebnic. − Skupina vyučovaná za pomocí interaktivních učebnic bude vykazovat větší aktivitu v hodině než skupina vyučovaná pouze pomocí papírových učebnic. Výzkumný cíl Cílem je zjištění změny úrovně znalostí faktů, porozumění a zájmu při zařazení interaktivní učebnice zeměpisu pro 6. třídu jako vyučovacího prostředku do výuky. Po přezkoumání jednotlivých učebnic, jejich nabídce na trhu a přečtení diplomových prací na toto téma, byla zvolena vybrána učebnice, na které bude probíhat výzkum. Z předchozích soustředění doktorandů a jejich připomínek byla změněna i cesta výzkumu. Z původního plánovaného provedení na 1. st. ZŠ – vlastivěda, tedy 4-5 ročník to bylo přesunuto na 6. ročník ZŠ z důvodu, že při využití na 1. st. ZŠ tam vzniká další ovlivňující faktor.
227
3.1 Způsob provedení Tento výzkum bude proveden pedagogickým experimentem. Kde bude vybráno několik základních škol. Tato škola musí mít minimálně dva 6. ročníky. Na každé jednotlivé škole bude prováděn experiment v jedné skupině. Zároveň každé skupině bude předložen pretest následně posttest. Tabulka 1 Způsob provedení (Chráska, 2007, s. 30)
Skupina A
Skupina B
Počáteční měření
Počáteční měření
Experimentální zásah
---
Konečné měření
Konečné měření
Tento systém lze ještě rozšířit o 2 fázi – technika rotace faktorů. Skutečně jak uvádí učebnice (Chráska, 2007, 30), by to byla nejlepší možnost a to nejen z důvodu výzkumného měření, ale i z pohledu dětí. Paralelní třídy jsou na školách často vedle sebe a komunikace mezi třídami je velmi častá než mezi jinými ročníky. Předávají si pak mezi s sebou informace o tom co se dělo na hodině. V případě, že by je to více bavilo, mohlo by se to pro druhou skupinu stát demotivující, že nemá stejné podmínky jako druhá třída. Didaktické testy Druhý problém však vyvstává v samotném testování žáků. Jak už bylo řečeno o předávání informací, je nejčastějším jevem předávání otázek z testu. To však může značně ovlivnit výsledky a tak celou validitu měření. Žákům budou zadávány testy o několika otázkách. Počet otázek bude ještě vytvořen po konzultaci s učiteli, aby se nijak neměnilo prostředí běžné na ZŠ, avšak bude muset být sjednoceno, aby se počet možných bodů a obtížnost testu shodovala s následujícími testy pro možnost vyhodnocování z jiných škol. Důležitost pak bude kladena na validitu a reliabilitu didaktických testů. Bude se jednat o objektivně skórovatelné testy obsahující především otázky s výběrem odpovědi (jedna správná odpověď, jedna nejpřesnější odpověď), úlohy se stručnou odpovědí. Vzhledem k povaze zeměpisu bude využito i úloh přiřazovacích a na uspořádání. (Chráska, 1999, s. 20-45) Vyhodnocování budou provádět sami učitelé, známky z posttestu by mohly sloužit skutečně jako platná známka, protože pokud by byl test neznámkovaný – děti by se nepřipravily, testu by nevěnovaly důležitost a odbyly by ho. Toto však stojí za úvahu, následně v části ovlivňující faktory – příprava dětí na test. Cílem je zjišťovat změnu úrovně reprodukci jednotlivých faktů, čísel, pojmů apod. ale také i na práci s těmi jednotlivými fakty, tudíž jejichž porozumění. V důsledku se to ale právě stále opírá o to zapamatování, nebude-li informace znát, nemůže je ani použít. Z části to vypadá jako memorování dat, ale v případě zeměpisu je stále nutné znát základní pojmy, které navigace nevyřeší. V případě možností bude vybrána i další část pro zjišťování dle taxonomie učebních úloh, které naplní požadované cíle podle D. Tollingerové. (Kalhous, 2002, s. 330332).
228
Pozorování Z důvodu naplnění dalších částí bude součástí i pozorování. Toto bude provedeno videozáznamem, který bude následně analyzován technikou frekvenční a sekvenční analýzy. Důležité je zjistit jaký je průběh hodiny aktivita žáků v obou třídách, čímž můžeme zjistit, jejich zájem o studium. První problém jsem viděl především ve zkreslení a autentičnosti záběrů, protože většina z nás se chová jinak v přítomnosti nějakého záznamového zařízení. Po přečtení příspěvků, však tato obava opadla – reakce dětí jsou běžné. Viz. (Hübelová, 2008, s. 53-72) a (Janík, 2008, s. 29-52). Následně se záznamy vyhodnotí, především bude sledován podíl účasti žáků na hodině oproti učiteli. Předpokládá se právě větší aktivizace žáků pomocí interaktivních cvičení a jejich práce u tabule. Místo a vzorek pro výzkum Pro analýzu budou využiti žáci 6. ročníku ZŠ. Výběr těchto ZŠ bude následně zdůvodněn. Pro zjištění posunu žáků budou vybrány spíše školy, kde neprobíhá pravidelná interaktivní výuka. Testovány budou vždy paralelní třídy 6. ročníků dané ZŠ. Délka testování této paralelní třídy se předpokládá na jeden tematický celek dle učebnice. Pro testování byly vybrány tyto produkty: − ČERVENÝ, Pavel, Jaroslav DOKOUPIL, Jan KOPP, Alena MATUŠKOVÁ a Pavel MENTLÍK. Zeměpis 6: pro základní školy a víceletá gymnázia. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Fraus, 2009. ISBN 978-80-7238-664-2. − MACHALOVÁ, Petra. Zeměpis 6: pro základní školy a víceletá gymnázia : pracovní sešit. 2. vyd. Plzeň: Fraus, 2007, 64 s. ISBN 978-807-2386-635. − Zeměpis 6 i-učebnice verze 2011 − Zeměpis 6 i-cvičení SMART Board Volba 6. Třídy Jak už bylo zmíněno, byla zvolena 6. Třída a to z několika důvodu. I samotná volba ročníku třídy má vliv na reakce a chování dětí. Z původního předpokládaného zvolení nižších ročníků a to z důvodu, že je větší pravděpodobnost zaujetí, to právě zůstalo u šestého ročníku, kde se částečně předpokládá zájem o takovéto možnosti. Samozřejmě nemohu tvrdit, že přístup žáků z vyšších ročníků je horší. Žák 6. Třídy Žákem šesté třídy se rozumí žák ve věku 11-13 let, do tohoto výzkumu tak budou zahrnuti všichni z vybrané třídy. Bude-li se ve třídě nacházet žák, který tento ročník opakuje, bude z výzkumu vyřazen, samozřejmě všechny testy absolvuje stejně se spolužáky, aby to nebudilo nějaké podezření. 3.2 Ovlivňující faktory Tento výzkum může ovlivnit několik faktorů, každý má však jinou míru a některý nemusí mít takový vliv na výsledky zjištění. Geografická poloha školy: Tato část může mít na výsledky výzkumu částečný vliv, rozdíl může hrát především chování dětí a samotná dostupnost moderních vymožeností. Přestože to nemusí vždy platit, mnoho technologií je pro děti z větších měst snadněji dostupnějších než pro ty z menších. Přesto se tyto rozdíly poměrně srovnaly. Záleží však na samotném financování školy od zřizovatele. Následně pak na interaktivní učebnice mohou tyto skupiny různě reagovat a tak je nutné na tento fakt pamatovat. Spíše záleží na konkrétní třídě, která 229
bude během výzkumu rovněž sledována – osobní hospitace ve výuce. Do výzkumu tak bude vhodné zahrnout obě možnosti. Současné využívání interaktivních učebnic: Velký vliv na výsledky bude mít především aktuální využívání interaktivních učebnic na dané škole. Už ze samotného úsudku je patrné, že na škole s aktivním využíváním těchto učebnic budou reakce a zájem jiný. Vzhledem k postupnému rozšiřování se mohou ještě nalézt školy, kde tomu tak doposud není. Nejvhodnější model pro zjišťování účinnosti interaktivních učebnic je tak škola kde interaktivní učebnice nevyužívají vůbec, nebo pouze částečně a to v některých hodinách. Zájem o samotnou výuku tak může umocnit i to, že je to pro děti „nové“ a mohou tak výsledky ovlivnit. Účelem tohoto výzkumu je však zjistit to případné předpokládané zlepšení při nasazení těchto učebnic do výuky. Ona další možnost by mohla být rovněž zjišťována, avšak by se jednalo o dlouhodobý výzkum právě s využíváním těchto učebnic a sledování jejich prospěchu a reakcí po delší (řádově roky) časový úsek. Přístup učitele: Pozice učitele má rovněž velký vliv. Tyto učebnice nabízejí mnoho možností oslovení žáků, přes mnoho kvalitních obrázků, videí, otázek k zamyšlení a různá cvičení. Je nutné, aby to učitel uměl výborně předat. Někteří výrobci těchto učebnice nabízejí samozřejmě i školení pro práci s těmito učebnicemi. Učebnice jsou velmi jednoduché a intuitivní, přesto vzhledem ke svým znalostem z oboru informatiky předpokládám samozřejmě proškolení jednolitých učitelů, kteří s tím budou pracovat a dále i poskytnutí další pomoci pro práci s touto učebnicí. Učitelé jsou samozřejmě rozdílní a každý učí jinak a nejde to tak snadno sjednotit. Z tohoto důvodu bylo upuštěno i od myšlenky testování na 1. st. ZŠ, protože i v paralelních třídách by měli jiného učitele/ku. Následně byla zvolena možnost 2. st, kde zajišťuje tento předmět ve většině případů pouze jeden učitel. Samozřejmě se budou lišit v závislosti na zvolené škole a tak opět budou nutné osobní hospitace. Z tohoto důvodu, že má učitel velmi značný vliv na výuku a mohl by tak ovlivnit výsledky výzkumu, bude muset být rovněž podroben zkoumání. Toto se vyhodnotí z pořízených videozáznamů z výuky, ale také bude použito psychologických testů na osobnost učitele. Probírané téma ve výuce: Vzhledem k cenám a časovým potřebám výzkumu nebude možno zajistit stejné téma ve výuce. Přestože se může jednat o ovlivňující faktor, zjištění by pak bylo možné použít pouze na tu jedinou zkoumanou kapitolu v knize. Zároveň k přehlédnutí způsobu výuky a to, že každá škola si zpracovává vlastní ŠVP, může mít různé témata i v jiných ročnících, přestože je učebnice určena pro ročník 6. Vše by ale mělo být v pořádku, protože zmíněné učebnice jsou zpracovány v souladu s RVP. Příprava na test: Další z faktorů, který zasahuje do výzkumu. O výkonu dítěte nerozhodují jen výukové prostředky, ale samotný zájem žáků. To se však projeví následně i na testu, protože nemůžeme znát přípravu samotného žáka a tak by případný vliv interaktivní učebnice mohl být neprávem přisuzován zlepšení výkonu, i když to bylo pouze domácí přípravou a učebnice na to neměla vliv. V tomto směru ale předpokládám ovlivnění interaktivou a multimédii a následný zvýšený zájem o sebevzdělávání, která pak zlepší i jejich výkony.
230
4 Praktická část V současnosti je výzkum na počátku započetí experimentu. Z důvodů finanční nákladnosti došlo ke zpoždění, které se ještě následně prodloužilo z důvodu dodržení formalit pro nákup prostředků pro výuku. Nyní probíhá nákup a předpokládá se započetí experimentu v září 2012. V průběhu září se začnou domlouvat konkrétní základní školy. Vzhledem ke konání konference v tomto měsíci, se testování zpustí až po konferenci z důvodu zjištění nových poznatků a dalších pohledů na zvolené metody výzkumu. Po tomto termínu by mohlo proběhnout spuštění testování na pilotní škole. Po vyhodnocení získaných materiálu a to především testů se přistoupí k dlouhodobějšímu testování na vybraných základních školách. Z pilotního testování je potřebné ověřit především testovací a vyhodnocovací metody, aby byly vhodně nastavené pro výzkum. Získávání dat pro kvalitativní výzkum – videozáznam, nebude muset být ověřeno, protože se jedná pouze o následné zpracování videozáznamu, který je vhodné pořídit pouze z několika míst ze třídy. Pro samotný výzkum je důležitý a pravděpodobně pak bude vyhodnocen pouze u samotného výzkumu z důvodu velké časové náročnosti na zpracování. Samotný výzkum první části se tak předpokládá od října do prosince. Prozatím na dvou základních školách protože náklady spojené s výzkumem nejsou nízké. Některé školy sice už učebnice vlastní, ale zde se jedná spíš o to, jaká nastane změna. Pokud škola již tyto interaktivní učebnice využívá často, bylo by velmi nevhodné je jedné skupině odebírat. Základní školy se tak budou vybírat bez nějakého užšího výběru, avšak nejvhodnější budou ty, které doposud nevyužívají interaktivní učebnice pro zeměpis. V současnosti se vyskytuje na většině škol alespoň nějaká interaktivní učebnice, avšak jsou určitě i nějaké další ZŠ, kde doposud s těmito učebnicemi nemají žáci zkušenost. Září: Dokoupení výukových prostředků a materiálů. Září: Sjednávání ZŠ Září: Započetí pilotního výzkumu na jedné ZŠ Říjen–Prosinec: Započetí výzkumu na dvou ZŠ Říjen–Prosinec: Prezentace dílčích výsledků z výzkumu či z alespoň pilotního výzkumu. Prosinec–Červen: Výzkum na dalších ZŠ Dále bylo spuštěno i dotazníkové šetření pro učitele, které zatím není vhodné vyhodnocovat z důvodu nízké návratnosti dotazníků. (Dotazník je umístěn online a učitelé oslovováni emailem).
231
5 Závěr Vzhledem k nízkému počtu dat v současném výzkumu nelze vyvozovat značné závěry o současném stavu výzkumu. Přesto považuji výzkum za vhodný a přínosný především pro samotné učitele, kteří plánují tyto učebnice využívat. Aktuálně si sami učitelé vyměňují na internetu poznatky o využívání interaktivních tabulí a doba potřebuje ještě přesun i k interaktivním učebnicím. Problémem na školách může být nedostatek interaktivních tabulí a nutné přesuny do těchto učeben, následně i nepřítomnost interaktivní učebnice pro jejich aprobaci. Přestože mělo dotazníkové šetření jen několik odpovědí, přítomnost interaktivních učebnice se na školách potvrdila, ačkoli ne pro aprobaci respondentů. Většina jich ale následně vyjádřila pozitivní názor, že by ale učebnice rádi využívali. Proto je důležité těmto učitelům pomoct s jejich výukou a vyřešit tak problém jestli: „Je využití interaktivní učebnice zeměpisu jako vyučovacího prostředku účinnější k zapamatování znalostí faktů, pochopení a zvýšení zájmu o výuku než v současnosti používané papírové učebnice?“. Bibliografie Apple in Education. APPLE INC. [online]. [cit. 2012-08-15]. Dostupné z: http://www.apple.com/education/ibooks-textbooks/ SEIPEL, Björn. VBM SERVICE GMBH. Digitale Schulbücher [online]. [cit. 2012-08-15]. Dostupné z: http://www.digitale-schulbuecher.de/ ČERVENÝ, Pavel, Jaroslav DOKOUPIL, Jan KOPP, Alena MATUŠKOVÁ a Pavel MENTLÍK. Zeměpis 6: pro základní školy a víceletá gymnázia. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Fraus, 2009. ISBN 978-80-7238-664-2. ČESKÁ ŠKOLA. Americké děti se těší na interaktivní učebnice, české s nimi již pět let pracují [online]. 2012 [cit. 2012-06-30]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2012/02/americkedeti-se-tesi-na-interaktivni.html DALUZ, Christine Joyce T.; MAPOY, Mark Joel D. J. The Effect of Interactive Media on Elementary School Childrens. International Journal of Research & Review [online]. 2011-03-01, 6, 1, [cit. 2012-08-15]. s. 108-119. Převzato z kolekce Academic Search Complete. Dostupný z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57463949. ISSN 20941420 Flexilearn: Nabídka produktů [online]. Nakladatelství Fraus: ©2011 [cit. 1.6.2012]. Dostupné z: http://eshop.flexilearn.cz/Nabidka-Produktu FRAUS FlexiBook. NAKLADATELSTVÍ FRAUS. [online]. [cit. 2012-08-15]. Dostupné z: http://www.fraus.cz/fraus-flexibook/ HÜBELOVÁ, Dana, Tomáš JANÍK a Petr NAJVAR. Orbis scholae. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2008. Ročník 2: Číslo 1. ISBN 1802-4637. CHRÁSKA, Miroslav. Didaktické testy. Vyd. 1. Brno: Paido, 1999, 91 s. ISBN 80-859-3168-0. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2007, 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. JANÍK, Tomáš, Marcela JANÍKOVÁ, Petr NAJVAR a Veronika NAJVAROVÁ. Orbis scholae. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2008. Ročník 2: Číslo 1. ISBN 1802-4637. KALHOUS, Zdeněk. Školní didaktika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 447 s. ISBN 80-717-8253-X MACHALOVÁ, Petra. Zeměpis 6: pro základní školy a víceletá gymnázia : pracovní sešit. 2. vyd. Plzeň: Fraus, 2007, 64 s. ISBN 978-807-2386-635. MAZÁČOVÁ, Nataša, Marie HOFMANNOVÁ, Martin CHVÁL, Jaroslava KLOBOUČKOVÁ a Naďa VONDROVÁ. Závěrečná zpráva projektu VZDĚLÁNÍ21 pro školní rok 2010/2011. In: Projekt VZDĚLÁNÍ21 [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.vzdelani21.cz/download/v21/82-2011_10_vzdelani21_ukpedf.pdf
232
Nová škola: E-shop [online]. NOVÁ ŠKOLA, s.r.o.: [cit. 1.6.2012]. Dostupné z: http://www.nns.cz/obchod/?item=nabidka PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009, 400 s. ISBN 978-80-7367-647-6. RADNIČNÍ LISTY města Plzně: Digitální škola je v Plzni samozřejmostí[online]. 2011, Ročník 16(12/2011) [cit. 2012-06-04]. ISSN MK ČR E 14331. Dostupné z: http://www.plzen.eu/Files/MestoPlzen/o_meste/multimedia/radnicni_listy/2011/RL_prosinec_2011. pdf Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf.
233
