t v ů j
p r ů v o d c e
s v ě t e m r o č n í k
1
/
ú n o r
I S I C 2 0 0 3
Z OBSAHU
s. 4 Rozhovor s O. Smejkalem
s. 6 Zimni fotogalerie
s. 7 GTS uvádí valentýn
s. 8 Cestování v JAR
Valentýn, neuvěřitelné ceny letenek nejen pro zamilované !!!
Alive aneb Tvůj průvodce světem ISIC
Měsíčník: roč. 1., č. 4.
Registrace: MK ČR E 13829
Adresa redakce: C l e a r C a r d s , s . r. o . Letenská 1/118, 118 00 Praha 1 e-mail:
[email protected]
Úvod
Sekretariát: Martina Patková Te l . : 2 5 7 1 8 7 3 1 2 e-mail:
[email protected]
Vážení!
Vydavatel: C l e a r C a r d s , s . r. o . G T S i n t e r n a t i o n a l , s p o l . s r. o .
Je únor a mě už nebaví být člověkem. Chci být psem - psem Dingo - a tím psem já už jsem. Potloukám se po australských pláních, děsím farmáře a lebku si nechávám rozezvučet zvukem božského digeridooo. Nemůže mě zastavit ani zlý apartheid, jsem přece taky ragbysta a nedělá mi problém si poplakat, zasouložit na sněhu, nebo si na finančním úřadě v USA vydyndat zpět svoje daně. V každém z nás je trochu američana, co si budeme povídat. I tak ale můžu jít na záchod. Před zrcadlem si tam nechám od funk- symbola Romana Holého vyprávět všechny možný smysly i nesmysly. Naučím se ještě anglicky a budu kulturní. V téhle době je už totiž skoro všechno možné, a kdo je aspoň trochu Aliveä, ví, o čem tu mluvím. Tak čtěte, možná se něco dovíte. Kdybyste si mysleli, že jste se nic nedověděli, kdybyste chtěli vědět víc, nebo prostě chtěli dát o sobě vědět, napište nám do
[email protected]. My vám rádi odpovíme, vyhovíme, nebo poradíme, a jestli ne, budeme určitě aspoň rádi, že píšete. Vaše redakce P. S.: Každý pátý Dingo, co napíše, vyhrává 50 dkg klokaní šunky od kosti a poukaz na hodinovou masáž božským didgi.
Redakční rada: Matt East Klára Sadílková Zuzana Slepičková Martina Patková Barbora Červená Jakub Geisler
Redaktoři: Martina Kubíčková Barbora Červená D a v i d Vo j á č e k Jakub Geisler Klára Eichlerová Kamil Černohlav Ye n a Robert Bundil Joke Cooper Petra Singhová Pavel Čiernik
Grafický návrh: Dílna
Předtisková příprava, tisk: Agentura GM
Fotoarchiv: International Student Confederation (ISTC)
Tr a v e l
Uzávěrka: Do patnáctého každého měsíce
Náklad: 20.000 kusů / 10x ročně
To t o č í s l o v y c h á z í 30. 1. 2003
Inzerce: Pavlína Myslivečková Te l : 2 5 7 1 8 7 3 1 4 GSM: 728 708 128 e-mail:
[email protected]
A l i v e
a n e b
T v ů j
p r ů v o d c e
s v ě t e m
I S I C
3
Rozhovor ONDŘEJ SMEJKAL JEDEN Z PŘEDNÍCH EVROPSKÝCH HRÁČŮ NA DIDGERIDOO Didge je australský domorodý nástroj - podíval jsi se do země jeho původu ? V Austrálii jsem strávil sedm měsíců, všechno ohledně domorodců a didgeridoo je tam jinak, než si většina lidí představuje. Řekl bych že mi to otevřelo oči, a všem bych moc přál, aby, pokud to s tímhle nástrojem myslí opravdu vážně, aby tam měli možnost jet, a zažít si to. Možná by se pak
4
zbavili takového toho falešného uctívání, možná by přišli na to, že to je jen obyčejná roura ze dřeva,kolem který je velkej byznys a možná by pak didge začli brát jak nástroj. Prostě jako nástroj.
v Německu a Rakousku a poměrně často také na Slovensku. Ale s cestováním zatím moc netlačím na pilu, ještě čekam na svůj "velký třesk". Jak cestuješ s nepříliš skladným nástrojem, vozíš didge více ladění?
Hrál jsi ještě někde v cizině? Kromě těch sedmi měsíců v Austrálii, kde jsem hrál na tržištích, v klubech, na ulicích a s domorodci, hraju občas
Co se týče ladění, vozím nástroje podle toho s kým hraji, pokud hraji sám, vystačím si s dvěma nástroji, i tak je ale s vozením neustálá práce, ale to k tomu patří.
rozhovor
Během vystoupení hraješ ještě na fujaru - dostal jsi se k ní coby slovanské podobě didge, nebo to má jiné kořeny? Ukázal mi ji před lety jeden kamarád, ja jsem si na ní zkusil zahrát a bylo to. Fujaru mám rád. Je to pastevecká flétna, jako nástroj má obrovský potenciál. A málokterá opravdu zní. Kde je Tě možno slyšet v této době? K slyšení a videní jsem např. v klubu Klamovka 21. 12., od 19:30 (dnes už je bohužel pozdě, pozn. red.), po vánocích bude opět něco s Monikou Načevou,doufám, že se také opět rozjedou Wooden Toys. Jinak pracuji na sólové podobě vystoupení,dospěl jsem k závěru že je pro mě nutné pracovat s tímto nástrojem sólově. Je to tak frekvenčně bohatý zvuk, že každý další přidaný nástroj je už redukce. Musím si to ověřit. Zároveň dělám na sólovem CD. Jen didgeridoo. Na jakých dalších CD je možné zaslechnout tvou didgeridoo? Jsem k slyšení na CD Ian Wood - Pražské snění - Faust records 1996. Na CD Wooden Toys - Faust records 1999. Na CD Fontanela Moniky Načevy - Sony music 2001. Kdy jsi didgeridoo zaregistroval poprvé? Slyšel jsem ho prvně někdy jako malej v rádiu a vůbec si mi to nelíbilo, až když jsem slyšel hrát Adama Placka a Johnyho "White Ant" tak jsem nástroj pochopil a poprvé pocítil jeho sílu. A to Tě přivedlo zatroubení?
k
prvnímu
Ne to bylo dřív, k prvnímu zatroubení mě přiměla zvědavost, ale výsledek byl více než odpuzující, a tak bylo na dlouho nic.
A l i v e
a n e b
T v ů j
jako hudebního nástroje, například k masážím ?
S kým vším jsi kde hrával ? Myslím, že se to nedá vyjmenovat, ale bylo pár setkání, který mě posunuly. První vážná spolupráce byla s Ianem Woodem, pak s Pavlem Richtrem, teď s Monikou Načevou. Při vystoupení s Načevou obsluhuješ ještě syntetizátor - jaké další nástroje ovládaš?
ale
Říkám na to proč ne, důležité je, aby to prováděli seriózní lidé. Také bych chtěl zdůraznit že masáž se dá dělat mnoha nástroji. Jakou nejraději posloucháš muziku - se zvukem didge i bez?
Než jsem začal hrát vážně na didgeridoo, zkoušel jsem hodně nástrojů, ale nic seriózního. Teď cvičím na klarinet a heligon, připravuji velký třesk.
Abych pravdu řekl, jsem v poslední době dost bezradný. Ale čím dál víc smekám před každým hudebníkem, který se nebojí velké práce, upřímných emocí, silných příběhů a osobní zodpovědnosti.
Co říkáš na využití didge nejen
Dik za rozhovor !!!
p r ů v o d c e
s v ě t e m
I S I C
5
Alive servis
ZIMNÍ FOTOGALERIE Zima je v plném proudu a malá výstavka nejlepších kusů podzimní soutěže „vyfoť zimu a pak vyhraj lyže atd.“je proto na místě. Budiž vám naše malá fotogalerie inspirací k všemožnému zimnímu podnikání a taky podnětem k focení. Další fotosoutěže na sebe nenechají dlouho čekat! Blbněte, blbněte blbněte a foťte foťte foťte!
Jana Proksikova Radka Alexy
Na prvním místě se umístila tato omrzlá žena. Hm.
Uznejte, že tenhle souložící párek je rozkošný. Já bych teda asi roztál.
Jakub Hájek
Ó jaký klid a jaká symetrie! Není to náhodou ten slavnej Matrhórn?
Radovan Kautský
Docela happy partička, Radovane. Ani to nevypadá, že by vám byla zima.
6
Joanna Chodorowska
Tak, ale tady ten člověk někam letí. Ani si v tom klidu a tichu netroufám říct, odkud kam.
GTS international uvádí: Valentýn Doba trvání: 10.2. – 15.2. 2003 Režie: Jaké si to uděláš, takové to máš! Scénář: Píše láska aneb jiný kraj, jiný mrav Střih: Na míru všem zamilovaným studentům, mladým lidem do 26 let a učitelům!
zbraň stačí vytáhnout a ceny začnou padat k zemi… Jenže studenti nejsou jediní, kdo si zaslouží slevy. Proto byla vyrobena další zbraň pro všechny mladé lidi, u kterých věková hranice nepřesáhla 26 let. IYTC! Tuto zbraň u sebe mohou bez obav nosit mladí lidé ve více než 50 zemí
V hlavní roli: ISIC, IYTC a ITIC Zvláštní poděkování: Všem zamilovaným, kteří netrpělivě čekali celý rok na tuto jedinečnou, jednou do roka pořádanou akci, kdy se letenky autobusové jízdenky, jazykové kurzy a pracovní pobyty v zahraničí dostávají na celoroční minima!
Pobočky najdete:
Příběh se odehrává na počátku roku 2003. Všichni studenti dostanou šanci podívat se všude po světě za pohádkově nízké ceny, snížit náklady na kulturu, sport, stravování a další služby v ČR a dalších 95 zemích světa. Společnost GTS international jim dá totiž do rukou unikátní a pro hromadu služeb nebezpečnou zbraň. ISIC! Tuto
a n e b
T v ů j
GTS international Vám důvěřuje a těší se na Vaše happyendy, kterých dosáhnete díky naším zbraním. Nejzajímavější zkušenosti budou uveřejněny v magazínu Alive, který je tu pouze pro Vás. Vaše zážitky z cest můžete zasílat na e-mailovou adresu: redakce.alive @alive.cz S GTS International si teď opravdu užijete!
K dostání: Na všech pobočkách GTS international v ČR. (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, České Budějovice, Plzeň, Liberec, Pardubice, Hradec Králové, Ústí nad Labem)
A l i v e
bojovat za levnou kulturu, cestování a další výhody. ITIC! Ceny mohou prohrát, ovšem je tu jeden háček. Zbraně to dokáží pouze s Vaší pomocí! Váš osud a osud cen je ve Vašich rukou. Konec je tedy otevřený, záleží pouze na Vás!
světa a stejně tak jako studenti bojovat proti vysokým cenám v oblasti dopravy, stravování, ubytování,… Ovšem v GTS international se experti přes zbraně rozhodli, že dají šanci i učitelům, o kterých je dobře známo, že jejich platy nepatří k nejvyšším. Proto vznikla další zbraň, která bude nekompromisně
p r ů v o d c e
s v ě t e m
I S I C
Ve Smečkách 33, Praha 1 Tel.: 222 211 204 Bechyňova 3, Praha 6 – Dejvice Tel.: 224 325 235 Lannova 63, České Budějovice Tel.: 387 425 750 Denisova 5, Ostrava 1 Tel.: 596 115 324 Pražská 12, Plzeň Tel.: 377 328 621 Vachova 4, Brno Tel.: 542 221 996 Husova 75, Liberec Tel.: 485 353 531 Studentská 519, Pardubice Tel.: 466 036 685 Čelakovského 623, Hradec Králové Tel.: 495 515 825 Velká Hradební 3121/50, Ústí nad Labem Tel.: 475 216 467 Horní náměstí 371/1, Olomouc Tel.: 585 237 190
Informační centrum 257 187 100
7
cestování
Nejen o stolování
na Stolové hoře 20. ledna 1999 jsem za ukrutného mrazu opustil Českou republiku a vydal se na jih, kde jsem měl strávit rok v Jihoafrické republice v místní nadaci I Can Foundation, která se zabývala vzděláváním dříve znevýhodňovaných skupin obyvatelstva. Po 15 hodinách jsem přistál na letišti v Johannesburgu. Teplota 30 stupňů mi byla celkem příjemná a v ten moment jsem si uvědomil, že se mi v Jihoafrické republice bude líbit. O této zemi jsem toho nevěděl moc, měl jsem s ní spojeno pár slov – apartheid, Nelson Mandela, kriminalita a Krugerův národní park. Po roce pobytu v této zemi se mi můj obrázek hodně změnil, ale pěkně postupně.
8
Práce Celý rok jsem pracoval spolu s dalšími dvěma studenty – Viktorem ze Slovenska a Kristianem z Maďarska – na přípravě vzdělávacích kurzů pro místní lidi, kteří měli značně omezený přístup ke vzdělání. Jezdili jsme do těch nejchudších čtvrtí předávat lidem znalosti, které by jim pomohli především při hledání pracovního uplatnění. Takže jsme učili práci na počítači, zásady vedení jednoduchých i složitějších projektů a radili jsme jim jak postupovat při výběru a získání zaměstnání. Navíc jsme se díky týdennímu intenzivnímu školení stali odborníky na AIDS a základní principy ochrany před touto hroznou nemocí jsme přenášeli na místní obyvatelstvo. AIDS je v Jihoafrické republice, a vlastně
v celé Africe, ohromný problém, infikováno je přibližně 25% populace. Co pro mě bylo obrovsky příjemným překvapením byl přístup účastníků našich seminářů. Byla na nich vidět touha něco nového se naučit, velký zájem a také vděčnost za to, že bílí studenti z Evropy přijeli až za nimi s úmyslem pomoci, něco naučit. I když všichni účastníci kurzů byli dospělí lidé, občas mi upřímností a zápalem připomínali spíše děti v dobrém smyslu slova. To ale byla jen jedna část naší práce. Díky postavení našeho šéfa Davida Molapa, majitele I Can Foundation, jsme 5 měsíců pracovali v týmu, který připravoval úvodní a závěrečný ceremoniál Celoafrických her (All Africa Games), což je africká olympiáda pořádaná jednou za 4 roky. S Viktorem
cestování a Kristianem jsme měli na starost veškerou logistickou činnost pro všechny vystupující na obou ceremoniálech, což bylo v konečné fázi téměř 5 tisíc lidí. Byla to úžasná zkušenost zaplacená mnoha nocemi beze spánku, ztrátou tělesné váhy a pár šedivými vlasy, ale konečný výsledek mě ještě dnes naplňuje pýchou z dobře vykonané práce. Příroda „…a jednou bych chtěl vidět západ slunce ze Stolové hory…“ říkalo se v jedné místní reklamě. Tak jsem si to vyzkoušel a pochopil. Tento moment, když jsem stál na Stolové hoře, pod sebou celé Kapské město a viděl jak za obzorem zapadá tmavě oranžová koule, která proměnila moře ve obrovskou třpytící se plochu, se mi vždy vybaví při zmínce o Africe. Ještě jsem sice neviděl
všechny města světa, ale z těch co jsem navštívil je Kapské město mé nejoblíbenější. Je to hlavně kvůli uvolněné atmosféře, usměvavých lidech a sluncem zalitých plážích. Kdykoli jsem měl pár dnů volno, vydal jsem se do tohoto města. Co jsem měl ale nejraději, byla wine route ve vinné oblasti Stellenbosch (asi 20 km od KM), kde každý mohl jezdit od jedné vinné farmy ke druhé a ochutnávat různé vzorky místních vín. Asi nemusím dodávat, že po návštěvě páté farmy jsem se cítil téměř jako v nebi… Co se však v Jihoafrické republice nesmí vynechat je návštěva Krugerova národního parku, případně některého z místních soukromých parků. Krugerův park zabírá území velké jak polovina České republiky a můžete zde vidět všechny zvířata z Velké
info o JAR Kdy tam? Listopad – Únor – v nížinách je až příliš horko. V horských oblastech příjemné teplo, ale připravte se na vlhkost a srážky. Ve východních oblastech Kwa-Zulu Natal období dešťů. Turistická špička od poloviny Prosince do konce Ledna.
Zdravotní rizika: AIDS, malárie (severovýchodní a východní nížiny a přípobřežní oblasti Kwa-Zulu Natal), bilharzie, vzteklina, tetanus, tyfus, hepatitida A, různé druhy horečnatých a infekčních průjmových onemocnění. Více na http://www.vakciny.net
Vízum: Na zastupitelském úředě Jihoafrické republiky v Praze (Ruská 65, P.O.Box 133, Praha 10, tel 267 311 114), žádosti zpravidla 14 dní před odletem, vízum se uděluje zdarma. Více info na http://www.mzv.cz
Pozor na: Levostranný provoz a trochu odlišná pravidla silničního provozu Do Krugerova národního parku a východních oblastí Kwa-Zulu Natal si pořiďte antimalarikum Velká míra kriminality – krádeže a loupežná přepadení – především ve veřejných dopravních prostředcích, v okolí železničních stanic. Nesnažte se vypadat jako majetný turista a ukryjte veškeré cennosti na bezpečné místo. Vyhýbejte se okrajovým čtvrtím a po setmění nevycházejte sami do ulic. Školní prázdniny v Dubnu, Červenci a Srpnu – pláže, národní parky a další atrakce jsou přeplněné.
A l i v e
a n e b
T v ů j
p r ů v o d c e
s v ě t e m
I S I C
9
cestování
pětky – lev, slon, leopard, nosorožec a buvol. Při své pětidenní návštěvě tohoto parku jsem měl štěstí, že jsem viděl všechny. Každý den jsme s průvodcem vstávali kolem čtvrté hodiny ráno, abychom zastihli pijící se zvířata za prvních ranních paprsků. Sport Oblíbenost sportů se téměř přesně dělí podle barvy pleti – ragby a kriket jsou sporty oblíbené bílým obyvatelstvem, fotbal zase původními obyvateli. Rád bych se s vámi podělil o dvě historky. Při jedné z mých mnoha cest do Kapského města jsme se zastavili v jednom vesnickém baru. Důvodem bylo semifinále ragbyového mistrovství světa mezi Jihoafrickou republikou a Austrálií. Během celého šampionátu se život v republice téměř zastavil a během zápasů národního týmu se každá hospoda a každý bar změnil v místo zaplavené televizními obrazovkami, národními vlajkami a hordami fanoušků. Vesnický bar, který jsme navštívili, byl podobný, plný hromotluků s váhovým průměrem kolem 100 kg a plných napětí a očekávání. Byl to nádherný zápas (i já jsem byl nucen propadnout kouzlu tohoto sportu), plný krásných soubojů a přesných kopů. V normálním
10
čase zápas skončil nerozhodně a muselo se prodlužovat. Atmosféra byla téměř elektrická. Nakonec Jihoafrická republika v prodloužení těsně prohrála. A potom se to stalo. Bar se ocitl v naprostém tichu a když jsem se rozhlídnul kolem sebe, viděl jsem všechny hrozivě vypadající hromotluky plakat. Během pěti minut jsme zůstali v baru sami, všichni odešli prožít ten ohromný smutek o samotě. A v tom jsem to pochopil – ragby není pro bílé občany této republiky pouze sport, je to jejich smysl života, jejich náboženství. Jednou jsem byl spolu s několika mezinárodními studenty pozván místním kamarádem na finále fotbalového poháru mezi dvěmi nejlepšími místními týmy – Orlando Pirats and Kaiser Chiefs. Když jsem vstoupil do kotle téměř stotisícového stadiónů, téměř mě polil studený pot. Ať jsem se rozhlížel jak jsem se rozhlížel, já a 4 mí kamarádi jsme byli jiní než všichni ostatní, byli jsme bílí. I když jsem se během zápasu občas cítil nesvůj a cítil jsem v zádech všechny pohledy, nakonec to byl velice příjemný zážitek. Všichni kolem nás byli přátelští, dávali se s námi do řeči a někteří nás dokonce zvali, abychom se přišli podívat na zápasy týmů, ve kterých oni hráli. Jak skončil zápas si už nemůžu vzpomenout, zůstal mi pouze
pocit, že rasová nesnášenlivost v této zemi už skončila. Kriminalita Upřímně řečeno, Jihoafrická republika a zvláště Johannesburg nejsou nejbezpečnější místa na zemi. Velmi vysoká nezaměstnanost spolu s tisíci přistěhovalců a ohromnými rozdíly v bohatství viditelnými na první pohled (nejluxusnější část města od té nejchudší dělí jen dálnice) jsou předpokladem pro velké množství loupeží a vražd. Je pravda, že několik mých přátel bylo oloupeno, proto bych rád připojil pár rad. Vyhýbejte se centru Johannesburgu, nechoďte nikam sami, vyhýbejte se místům, která neznáte, jezděte vždy v uzamčeném autě a buďte ostražití. Zní to možná hrozivě, ale pokud se budete chovat rozumně a rozvážně, nehrozí vám větší nebezpečí než v centru Prahy. Já osobně jsem se během celého roku neocitnul v žádné nepříjemné situaci. Jeden z básníků jednou řekl, že pokud někdy navštívíte Afriku, vaše srdce tam zůstane a vy budete mít neustále nutkání vrátit se opět zpět. A nakonec podlehnete. To teď můžu potvrdit, určitě se tam aspoň jednou vrátím. RB
zrcadlo
R O M A N H O LÝ VÁ M O S O B N Ě O S O B Ě Lednové zrcadlo, rubrika kulturní, vám přináší slibované pokračování exkluzivního rozhovoru Kamila Černohlava Co. s předním šoumenem české funk scény Romanem Holým (za občasné asistence Oty Klempíře), tentokrát o všem možném, co vás, milí čtenáři, napadlo. Zde je tedy pel - mel originálních odpovědí těchto originálních umělců na vaše všetečné otázky. Kuba, 23: Slyšel jsem, že prý máš novou ameriku (auto, pozn. red.) Zajímalo by mě, co to je za typ a kolik to žere. Roman: Ameriku mám už asi čtvrtou, nově jsem si koupil Jaguára. To ale není amerika, to je britský auto. Ameriku mám úžasnou, Forda Ranchero, obsah 5.8. Žere tak kolem 23 litrů.
Roman: Téměř nikdy, bohužel. Někdy v kocovině mívám euforické okamžiky a záblesky štěstí.
Takže hnedle z kraje měsíce, 5. 2., těžký kalibr SOUL FLY, sólový pro-
Petra, 20: Bude ještě někdy Kinobox s tebou? Roman: Bude. Všechno je ale v jednání, tak nemůžu říct nic bližšího.
jekt Maxe Cavalery (ex Sepultura) v Malé sportovní hale v Praze…den poté v Abatonu zimní mutace festivalu ROCK 4 PEOPLE, kde mimo jiné vystoupí Mňága
Miki, ?: Je BOX v kinobox sport, nebo krabice? Roman: Lodice. Zdenda, 52: Tvoje kapela snů: kdo by tam všechno hrál a na co? Roman: Dennis Chambers - bicí Marcus Miller - basa Nile Rodgers - kytara Ricky Peterson - klávesy Tower of Power - Dechy Prince a Matthew Ruppert - zpěv Jenda, 25: Kdy už konečně složíte něco originálního a přestanete krást? Roman, Ota: (Ďábelský smích): Nikdy!!!
Zuzana, 19: Jaký je tvůj fetiš? Roman, Ota: Penis. Ota: ...a prdel.
HUDEBNÍ TIPY ZRCADLA NA ÚNOR
a
Žďorp,
Divokej Bill, Lety Mimo, Walk Choc Ice, Vypsaná fixa nebo Ready Kirken...8. 2. si to tamtéž rozdají čeští breakers ve velké B-Boy Style Battle… a 22. 2. se budete muset rozhodnout mezi výbornou APOKALYPTIKOU ve Veletržním paláci a velkým punko-ska-rockabilly festivalem BIG FIREHAT No. 3, který je věnován památce nedávno zesnulého člena legendárních The Clash Joe Strummera, kde vystoupí např. Polemic, 100 zvířat, Zóna A, Šanov
1,
E!E,
Fidel
Castro,
Bobcats a mnoho mnoho dalších.
Helenka, 25: Jak se jmenuje tvůj účes? Roman: Ten se jmenuje “Der Bambuloid”. Ota: A víš, jak se jmenuje můj účes, vole? Pancéřová pěst! Denis, 22: Chodíš ještě s Aňou Geislerovou? Jestli ano, bude se po svatbě jmenovat Holá? Roman: S Aňou stále jsem, ženit se nechci, ale pakliže bych se ženil, tak se bude jmenovat, jak bude chtít. Ota: Holá... Monika, 27: Jakej používáš šampón? Roman: Zelenej kondicionér i šampón “Fruchties”. Sabina, 19: Jaka je tvoje životní filosofie? Roman: Žij a nech žít, dělej si cokoli, jen s tím proboha neobtěžuj bližního. Tolerance, pozitivita, slušnost. Vilém, 23: Kdy se cítíš dokonale šťastný?
A l i v e
a n e b
T v ů j
p r ů v o d c e
s v ě t e m
I S I C
11
kariéra
Stručný průvodce programem Work and Travel USA 2
§ 1 Existuje více variant příjezdu do USA, podle toho, jaké podmínky si kladou američtí partneři. Ideální samozřejmě je, když člověk může letět přímo do místa, kde pracuje, a nemusí se účastnit tzv. Orientation, kterou pořádají američani. Když se americká agentura rozhodne, že orientation bude ještě před odletem (v což samozřejmě doufají všichni včetně českých agentur), letí pak skutečně všichni tam, kam potřebují. V druhém případě se můžou američani rozhodnout pro variantu Orientation v USA. To pak člověk letí povinně do některého z předem určených měst, kde má zajištěné ubytování a zároveň absolvu-
je tuto schůzku. Doteď nelze předem říci, jak tomu bude například u amerických Council Exchanges, kteří se pořád rozhodují, jak to vlastně bude. § 2 O co vlastně na Orientation jde? Dozvíš se tam všechno možné o tom, co tě v USA může potkat. Jak postupovat v případě nemoci až po to, co dělat, kdyby tě třeba omylem zatkli. Určitě se budou hodit informace o daních a to hlavní – můžeš požádat o vystavení Social Security Card. Bez této karty, nebo spíš bez čísla na kartě, jsi v USA jako bez ruky. Zařadíš se tím do daňového systému a zároveň ti můžou dávat výplatu. Pracovat ale můžeš ode dne, co o kartu požádáš. Samotná karta obvykle dojde poštou po 3-4 týdnech, ale na ten úřad můžeš zavolat už za nějakých 10 dní a číslo ti nadiktují, takže o výplatu nepřijdeš. Je to tak zařízený a funguje to tak už léta, takže nic na tom nezměníš. Hlavně pamatuj na to, jakou adresu jim udáváš pro zaslání té karty. Z Čech ti nikdo špatně zaslanou kartu pomáhat vyhledávat nebude. Pokud však třeba na Orientation zapomeneš vyplnit formulář žádosti, nebo pokud letíš k zaměstnavateli přímo, nic si z toho nedělej. Každý zaměstnavatel ti řekne, kde je nejbližší úřad, kde o kartu můžeš požádat. Ostatně bys jednal tak, jako každý američan, takže zkušenost navíc. § 3 Pamatuj na to, že v USA můžeš pracovat tak dlouho, jak je uvedeno v podkladech pro víza, která jsi podepisoval už v Praze při žádání o víza. Byly to ty DS 2019 formuláře – jednoduše ty 3 barevné papíry (bílý, žlutý, růžový). Bílý a žlutý ti sebrali při imigrační kontrole, společně s půlkou přistávací karty, kterou jsi dostal v letadle. V ruce ti zůstavá akorát pas, růžový formulář a druhá půlka přistávací karty, kterou odevzdáš při
odletu domů. Takže pracovat můžeš přesně v rozmezí, jak je uvedeno ve formuláři – a toto období nikdy nepřekročí 4 měsíce. Nezapomeň, že poslední den legální práce v USA je 19 říjen 2003. Potom máš ještě možnost cestovat po USA, ale jen 1 měsíc. Zůstaneš-li v USA déle než do 18 listopadu 2003, jsi v maléru – jedná se o ilegální pobyt. § 4 Ještě trochu o daních. Platit jako účastník programu budeš jen některé. Jsou to federální daň z příjmu, státní daň z příjmu a někde navíc I místní daň z příjmu. Nikde nejsou uvedeny přesné částky, o kolik se jedná, počítej kolem 10% u té federální a kolem 5% u státní, ale je to hrubý odhad. Ostatní daně, jako zdravotní nebo sociální platit nemusíš. Pokud ti je strhnou, ozvi se hned a odkaž je na amerického partnera (Council, CCI, InterExchange podle toho, přes koho jsi jel). Po návratu musíš podat americké daňové přiznání, což v praxi znamená, že všechny (někdy jen skoro všechny – třeba 90%) daně dostaneš zpátky. O to se staráš až v novém kalendářním roce, poté, co ti zaměstnavatel (nebo zaměstnavatelé, bylo-li jich víc) pošlou výpisy příjmů a daní. Pak žádáš o vrácení většinou přes nějakou specializovanou agenturu, která vše zařídí. Takže následující jaro nebo léto navíc dostaneš další slušnou částku, pro kterou určitě najdeš vhodné užití.
GTS international hledá:
Promotion Executive odd. marketing Příprava, realizace a vyhodnocování reklamních akcí společnosti. Praxe na obdobné pozici výhodou. Dobrá znalost AJ a ŘP podmínkou. Kontakt: Matt East, tel. 257 187 311 E-mail:
[email protected]
ZÍSKEJTE SVÉ DANĚ ZPĚT!
www.taxback.com/praha 12
inzerce
JOE’S BOX
#1: continuous verb forms
- the Destruction of your Czenglish by the New Joe Method
A l i v e
a n e b
T v ů j
p r ů v o d c e
s v ě t e m
I S I C
13
Styl
DIDGERIDOO Hlásná trouba aboridžinijských bohů i hudební nástroj nového tisíciletí Didgeridoo je jedním z nejstarších hudebních dechových nástroju na světe. Podle zobrazení na skalních stěnách v Arnhemské zemi v Austrálii se jeho stáří odhaduje na 30 až 40 tisíc let. O jeho původu se traduje několik legend. Jedna z nich vypráví o samém stvoření světa pomocí zvuku božského didgeridoo. Jiná pověst popisuje únos dvou dívek obrem, který se po jejich útěku chytil do vykopané pasti, kde se v obraně před dopadajícími oštěpy stočil a začal troubit na svuj penis. Vše pronikající hluboký zvuk, který přitom vydal, se lidé snažili dlouho napodobit až uspěli s dutým eukaliptovým kmenem, vyžraným termity.Další variace na původ didgeridoo hovoří o pravěkém ochránci přírody, který se při udržování ohně slitoval nad termity sídlícími ve větvi a při snaze o jejich vyfouknutí poprvé vyloudil jinde neslýchaný zvuk. Počáteční impuls pro fouknutí do dutého kmene eukaliptu zůstane navždy v mlhách pravěku, ale podoba nástroje se do dnešních dnů zachovala témeř beze změny. Didgeridoo je dutý kmen nebo jen klacek různé délky a šířky, zpravidla zakončený náústkem z včelího vosku. Tradiční nástroje jsou z eukaliptového dřeva s dutinou vytvořenou termity, ale v našich končinách se setkáte i s nástroji půlenými a vydlabanými převážne do tvrdčích dřev a dokonce můžete vidět i didgeridoo z umělé hmoty. Stejně jako legendy a podoba se různí i použití a chápání didgeridoo v sou-
14
časnosti, kdy se tento dutý klacek stává velice populárním hudebním nástrojem. V samotné zemi původu se didgeridoo tradičně užívá coby doprovodný nástroj pro zpěv písní při různých veřejných ceremoniích, jako jsou pohřby, obchodní jednání, iniciační obřady, ale také zahájení novodobých kulturních a sportovních událostí či otevření nové budovy. Využití didgeridoo v moderní populární hudbě napodobuje po zvukové stránce tradiční styly hry, které jsou ozvěnou zvuku australské buše, štěkáním psa dinga, zpěvu ptáků, burácejícího větru a mořského příboje, ale často je hra euroamerických hráču obohacena o nápodobu zvuků spojených s naší civilizací, jako jsou např. startující letadla nebo zvuky křižovatky I.P.Pavlova v pátek po čtvrté hodině. Technika hry ovšem zůstává stejná pro všechny hráče. Základní klasický zvuk didgeridoo se vytváří bzučivým vibrováním rtu, které je podpořeno cirkulárním dechem, kdy se hráč zjednodušeně řečeno při výdechu pusou nadechuje nosem, což mu umožní držet základní tón nepřetržitě. Ozdobou a mistrovstvím hry na didgeridoo je přidání alikvótních, tedy přeznívajících, tónů a prokládání neustálého proudu zvuku dalšími jinými zvuky, skřeky a slovy, která nástroj zesiluje a deformuje. Ze zkomoleného pokřiku je odvozen i sám název didgeridoo. Zaslechnout jej lze v hudbě mnoha stylů od world music, přes New Age, filmovou hudbu a samozřejmě v rockové a taneční hudbě, případně i s přidanými efekty, jako je hall a delay. zdroj: www.didgeridoo.cz
svět ISIC & IYTC & ITIC
Nejčastější dotazy Jelikož nás pravidelně kontaktujete s nejrůznějšími dotazy týkající se mezinárodních karet, rozhodli jsme se některé z nich, ty nejčastější, zveřejnit. Pokud se pídíte po informaci, na kterou nemůžete nalézt odpověď, hledejte pomoc na http://www.alive.cz,
Vratislav, 27: Ve svých 27 letech jsem začal opět studovat. Můžu vzhledem ke svému věku získat ISIC? Pokud jsi studentem řádného denního (prezenčního) studia, tak ano. Vystavení je omezenou pouze dolní věkovou hranicí, která je 12 let.
pište na
[email protected] či volejte 257 535 936 (pracovní dny od 09-18 hod).
Lenka Černá, 21: Byla mi odcizena karta ISIC. Můžete mi vystavit její duplikát? Ať se ISIC karta ztratí či je odcizena bohužel nelze vyhotovit duplikát nýbrž se musí vystavit nová. V obouch případech musíš opět předložit školou potvrzenou a vyplněnou žádost, fotografii, občanský průkaz či pas (u VŠ studentů index) a zaplatit poplatek 250 Kč. David P, 24: Vlastním IYTC kartu. Můžu získat Junior pas ISIC? Ne, na Junior pas ISIC mají nárok pouze studenti do 26 let, vlastnící ISIC. Ty máš nárok na Junior pas nebo zákaznickou kartu. Více info nalezneš na www.cd.cz. Karel, 19: Jak je to s vystavením karty ISIC, pokud studuji v zahraničí? Tady může nastat několik případů. Pokud žádáš o vystavení karty v zemi, ve které studuješ, řídíš se všeobecnými podmínkami platné pro danou zemi. Obdobně jako u nás – lokální formulář, fotografie a poplatek. Jestliže ovšem žádáš o vystavení karty u nás v ČR, potřebuješ kromě občanského průkazu a fotografie doložit pas se studentským vízem a originál dopisu ze školy potvrzující tvé přijetí k řádnému dennímu studiu v dané zemi. Poplatek je i v tomto případě Kč 250,-.
A l i v e
a n e b
T v ů j
p r ů v o d c e
s v ě t e m
I S I C
Únorové novinky ISIC Opět nově i na tento měsíc... komplet menu ISIC, IYTC a ITIC naleznete na http://www.alive.cz KUR sport cyklocentrum Provozovny: Děčínská 554, Benešov nad Ploučnicí tel. 412 586 205 Zimní stadion, Děčín 3 tel. 412 518 897 Držitelé karet ISIC, IYTC a ITIC mohou uplatnit slevy v následující výši: 5% sleva na zboží 15%, 20% sleva na servis kol zakoupených v KUR sportu 20% sleva na pujčení kol Předplatné týdeníku RESPEKT R-Presse, spol. s r.o. Křemencova 10, Praha 1 Infolinka: 800 100 634 Chcete mít týdeník RESPEKT přímo ve vaší schránce a ušetřit 156,- Kč? Nová sleva 15% na předplatné pro držitele karet ISIC, ITIC, IYTC. HORAL SPORT OUTDOOR třída TGM 105, Kladno tel. 312 242 227 Uplatněte svou ISIC/IYTC/ITIC kartu při koupi sportovního zboží. Horal sport má pro vás slevu 3 % na veškeré zboží a 5 % na vybrané zboží.
15