Vážení čtenáři, znovu, po deseti letech, otevíráte publikaci „Zelené město Krnov“. Myšlenka na nové vydání vzešla z kolektivu lidí, kteří považují za dobré vyhodnotit delší uplynulé období a zamyslet se nad tím, jaké změny v rozvoji města přineslo. To, jaké tyto změny jsou, zda k lepšímu nebo k horšímu, necháme i na Vašem posouzení. Autoři myšlenky, členové Iniciační skupiny pro Místní agendu 21 v Krnově, si k vypracování jednotlivých kapitol přizvali osobnosti, s nimiž spolupracují již delší dobu a s některými z nich jste se setkali už v prvním vydání. Chceme, aby brožurka poskytla cenné aktuální informace nejen žákům a studentům škol, ale všem, kteří se zajímají o naše krásné město. Nejedná se o knížku, kterou lze přečíst „jedním dechem“, ale věříme, že každý z Vás v ní objeví něco zajímavého pro sebe a bude se k ní, v případě potřeby získání dalších informací, vracet. Závěrem zbývá poděkovat všem autorům za jejich ochotu i čas věnovaný jednotlivým příspěvkům a Vám, milí čtenáři, popřát radost z nových poznatků. Členové iniciační skupiny MA 21 Krnov.
OBSAH
Přírodní poměry
2
Podnebí Krnova a okolí
6
Vodní toky
9
Lesy 11 Zemědělství 16 Zeleň v zeleném městě 18 Botanické zajímavosti 22 Zoologie 25 Vodovody a kanalizace 29 Ovzduší 32 Odpady 33 Doprava ve městě
36
Zdraví obyvatel 38 Koncepce rozvoje města 41 Místní agenda 21 45 Ekologická výchova
46
1
PŘÍRODNÍ POMĚRY Geomorfologické poměry Přestože desítky tisíc let jsou z pohledu člověka nepředstavitelným časovým úsekem, na pozůstatky z takto vzdálených dob narážíme i dnes. Stalo se tak například nedávno během předběžného geotechnického průzkumu krnovského obchvatu mezi Kosteleckým vrchem a Svinnou. Jeden z průzkumných vrtů odhalil doposud neznámý významný relikt usazenin doby ledové o mocnosti patnáct metrů. Z geomorfologického hlediska náleží katastrální území Krnova provincii Česká vysočina, soustavě Krkonošsko-jesenická soustava, podsoustavě Jesenická podsoustava, celku Zlatohorská vrchovina, podcelku Jindřichovská pahorkatina, okrsku Opavická niva. Město Krnov se nachází v protáhlé depresi (kotlině), založené v kulmských horninách zaklesnutých podél okrajového zlomu Nízkého Jeseníku (opavické zóny) a rozčleněné řadou příčných zlomů směrů severozápadně jihovýchodních a severovýchodně jihozápadních. Dominantním geomorfologickým znakem krajiny v okolí města Krnova je krajina modelovaná pleistocénním zaledněním s charakteristickými glaciálními formami reliéfu. Centrální část katastru Krnova (krnovské kotliny) tvoří typ reliéfu akumulačního, okrajové území na severu, západě a jihu tvoří typy reliéfu erozně denudačního. Reliéf akumulační Je tvořen říční rovinou údolních spojených niv (teras) řek Opavy a Opavice.
2
Tyto údolní nivy jsou z převážné části zastavěné městskou aglomerací. Na severním okraji údolní nivy Opavice jsou zachovány relikty vyšších teras překryté sprašovými návějemi. Reliéf erozně denudační Svahy údolní nivy na jihovýchodě, jihu a jihozápadě náleží Brantické vrchovině, která z této strany obklopuje město Krnov. Vyšší svahy údolní nivy Opavice na severu náleží nejvýchodnějšímu výběžku Jindřichovské pahorkatiny (v Polsku - Góry Opawskie). Směrem k východu přechází reliéf do Poopavské nížiny, která je součástí Opavské pahorkatiny v rámci rozsáhlé Slezské nížiny. Brantickou vrchovinu lze dále rozdělit údolím řeky Opavy na východní - nižší Lichnovskou vrchovinu a západní - vyšší Krasovskou vrchovinu. Nejsevernějším vrcholem Krasovské vrchoviny je Bezručův vrch (389 m n.m.) a Lichnovské vrchoviny Přední Cvilínský kopec (441 m n.m.). Do západní části Krnova odbočuje z hlavního masívu Brantické vrchoviny směrem k východu několik horských hřebenových pásem, u nichž lze předpokládat jejich ponořování pod komplex fluvioglaciálních uloženin dále směrem k východu pod centrální území Krnova. Jedná se například o hřebenová pásma s kótou Vyhlídka (552 m), s kótou Bezručův vrch (389 m) a s Předním Cvilínským kopcem (441 m). Povrch hřbetu Předního Cvilínského kopce ponořeného pod sedimenty údolní nivy byl zastižen průzkumnými vrty prováděnými pro severní silniční obchvat města a to v relativně malých hloubkách pod povrchem terénu. Severní ukončení Brantické vrchoviny v jižní části města Krnova je zvýrazněno
tzv. Chářovským stupněm ležícím v některých místech až 45 m nad hladinou řeky Opavy. Jedná se o starý terasový stupeň řeky Opavy, který v minulosti způsobil, že město se jižně od tohoto terénního stupně nerozšířilo, má protáhlý tvar a nad ním zůstala pole a sportovní letiště (Blucha Vl., 2000). Směrem severním, za řeku Opavici, se město zase nerozšiřovalo pravděpodobně z důvodu častých záplav. Jsou zde převážně zemědělsky obhospodařované plochy a rozsáhlé zahrádkářské kolonie. Nachází se zde také nejvýznamnější krnovský vodní zdroj - jímací území Zlatá Opavice. V územním plánu města je v tomto úseku Krnova navržena trasa severního silničního obchvatu města. V Jindřichovské pahorkatině na severu území dosahují vrcholy maximálně úrovně 376 m nad mořem. V okolí Krnova existují značné výškové rozdíly mezi bázemi přehloubených depresí pod terasovitými stupni, které vznikaly pravděpodobně vlivem tektonických pohybů v terciéru a v nejstarším kvartéru na starých tektonických liniích. Z dosavadních znalostí vyplývá, že hluboká přehloubená deprese Opavice je situována při levém úpatním svahu a přehloubená deprese Opavy při pravém údolním svahu. Terciérní tektonikou byl predisponován vznik mocných glaciálních hydrogeologicky velmi významných akumulací. Fluviální sedimenty jsou zachovány v různě rozsáhlých reliktech podél Opavy a Opavice, kde vedle údolní terasy tvoří místy terasové stupně. Modelace jednotlivých stupňů je dnes z větší části setřena. Podle Zapletala (1969) souvislý ledovcový překryv v pleistocénu na Krnov-
sku přerušovaly pouze nunataky, z nichž nejrozsáhlejší tvořil dnešní Kostelecký vrch a dnes nejznámější byl nunatak vrchu Cvilín, který je protáhlý ve směru od severozápadu k jihovýchodu a má na severní náporové straně ledovce svah mnohem příkřejší než na straně protilehlé. Pedologické poměry V oblasti Jindřichovské pahorkatiny zájmového území jsou zastoupeny hnědozemě, hnědozemě slabě oglejené a hnědozemě oglejené, velmi hluboké, v malém rozsahu se vyskytují i půdy mělké. V oblasti údolní nivy Opavice jsou v zájmovém území zastoupeny nivní půdy a nivní půdy glejové. Tyto půdy jsou středně hluboké až velmi hluboké. Hydrografické poměry Hydrograficky náleží území Krnova do dílčích povodí Opavice, povodí potoka Hůrka (Chomýžka), povodí Ježnického potoka a povodí potoka Mohla, dílčího povodí řeky Opavy, dolní povodí Čírměčického potoka (potok Vysokého břehu). Jižně od krnovského letiště (za horizontem morfologického hřbetu směru Z-V) protéká ve směru od západu k východu, významný krnovský vodní tok Hajnický potok, tvořící zde zároveň jižní hranici katastru, který se vlévá do řeky Opavy za Červeným Dvorem. Geologické poměry Skalní podloží (fundament) zájmového území je budováno moravskoslezským paleozoikem (prvohorami) Českého masivu - spodním karbonem (kulmem). Spodní karbon (kulm) ve východní části Krnova je tvořen moravickým sou-
vrstvím (svrchní visé), v západní části katastrálního území Krnov je pak tvořen hornobenešovským souvrstvím (spodní až střední visé). V obou případech se jedná o flyšová souvrství, která jsou provrásněná a silně tektonicky postižená, prostoupená hustou sítí puklin. Do jihozápadního okraje Krnova (západně od krnovského letiště) v hornobenešovském souvrství zasahuje úzký pruh hornin (lyditů a břidlic) náležící devonskému šternbersko-hornobenešovskému pásmu. Na povrchu terénu lze úlomky těchto hornin sledovat ve směru SSV - JJZ v blízkém okolí silnice z Krnova do Lichnova. Hluboké skalní podloží pod Krnovem je protnuto regionálními zlomy hlubokého založení směrů SZ - JV opavická zóna, nebo také okrajový zlom Nízkého Jeseníku, SV - JZ brantické poruchové pásmo. Výsledkem uvedené tektoniky skalního masivu je deprese (kotlina) povrchu skalních kulmských hornin, překrytá sedimentární formací o mocnosti asi 40 až 80 metrů. Sedimentární formace Kulmská souvrství jsou překryta mocnými sedimenty kvartérního staropleistocenního kontinentálního zalednění, které jsou na povrchu překryty středněpleistocenními a holocenními fluviálními sedimenty. Fluviální sedimenty spojených údolních niv řek Opavy a Opavice dosahují mocnosti 6 až 8 metrů. Kvartérní geologický vývoj zájmového území Území města Krnova se nachází nad protáhlou depresí, založenou v kulmských horninách zaklesnutím podél okrajového zlomu Nízkého Jeseníku a rozčle-
něním řadou příčných zlomů v důsledku neogenní germanotypní tektoniky. Kry Nízkého Jeseníku poklesly relativně i absolutně. V oblasti dnešního Krnova získaly kry jen nevelké nadmořské výšky. Erozní činností vod byly druhotně hluboce rozřezány při vzniku erozních údolí. Do tohoto už silně rozbrázděného reliéfu zasáhl v pleistocénu dvakrát ledovec, jehož vliv je v bližším okolí Krnova dobře sledovatelný. Území je charakteristické mohutným kvartérním pokryvem. V kvartéru bylo toto území nejdříve jako předpolí kontinentálního ledovce vystaveno modelační činnosti periglaciálního klimatu, poté překryto souvkovými hlínami a vlastním ledem. Ze čtyř ledových Slovníček kulm - mořský ráz spodního karbonu (mladší, pátý útvar prvohor) pleistocén - starší období a útvar prvohor glaciální – ledovcový fluvioglaciální uloženiny – usazeniny vzniklé kombinací ledovcových a říčních procesů fluviální sedimenty – usazeniny naplavené tekoucí říční a potoční vodou nunatak - ostrý horský vrchol nebo hřeben vyčnívající nad ledovcem flyšová souvrství - střídání slepenců, drob, prachovců, jílovců till - nezpevněná usazenina vzniklá činností ledovce silt - usazeninové částice hornin o velikosti zrna mezi jílem a pískem deluviální - svahové průlin – propustnost mezi zrny pelity - břidlice a prachovce psamity – droby psefity – slepence
3
dob zasáhly oblast Krnova prokazatelně dvě. Mocnost ledovcového překryvu dosahovala několik desítek metrů, v prostoru ústí Opavice až 100 metrů. Průzkumným vrtem, v rámci předběžného geotechnického průzkumu krnovského obchvatu, byl zastižen doposud neznámý významný relikt glaciálních sedimentů o mocnosti 15,0 m v morfologickém sedle (kóta 407 m) mezi Kosteleckým vrchem (kóta 472 m) a Svinnou (kóta 491 m). Na vrchní části levého údolního svahu Hajnického potoka se v minulosti nacházela významná krnovská geologická
4
kvartérní lokalita. Jednalo se o pískovnu Cvilín rozměrů 250 x 200 metrů, později využitou ke skládkování odpadů. V současné době zde probíhá technická rekultivace, pouze v horní části její západní stěny je pravděpodobně trvale zachována velice malá část původního geologického profilu. Materiál „původní“ výplně pískovny tvořil relikt morénových sedimentů sálského glaciálu, uložený v depresi reliéfu tvořeném kulmskými horninami s bází asi 40 m nad úrovní ledovcových sedimentů zachovalých v severním předpolí
Opavské pahorkatiny. Geologický popis bývalé pískovny na Cvilíně byl publikován v odborné literatuře v r. 1960 (Kroutilík). V severní stěně někdejší pískovny vycházely na den od shora: • 3,5 m mocná poloha hnědožlutého písčitého tillu se silnou příměsí valounů hornin jesenického původu, s minimálním zastoupením severských hornin. Valouny štěrku domácího původu sem byly redeponovány pravděpodobně z vysokých pravobočních teras řeky Opavy. • V podloží tillu bylo asi 6 m mocné souvrství šedožlutého, drobně horizontálně zvrstveného, jemného glacilaskustrinního písku s polohami jílovitého siltu, které bylo glacitektonicky zvrásněno. • Hlouběji pokračovalo asi 4 m mocné souvrství jemných písků s větším množstvím glacitektonicky deformovaných poloh jílovitých siltů až jílů . • Nejnižší bázi pískovny na kótě cca 365 m n.m. tvořila poloha písčité až jílovité hlíny s nahloučenými úlomky kulmského podloží. Po definitivním ústupu ledovce zůstal v oblasti Krnova obroušený povrch a nánosy štěrků a štěrkopísků. V periglaciálních podmínkách bylo území překryto vrstvou sprašové návěje za současného utváření údolní nivy, čímž došlo k dalšímu změkčení a zarovnání reliéfu. V současné době představuje nejvýkonnějšího modelačního činitele člověk. Hydrogeologické poměry Území Krnova je budováno dvěma hydrogeologickými formacemi: Sedimentární formace, ve které jsou zastoupeny: kvartérní
sedimenty glaciální, glacifluviální, fluviální a deluviální, charakterizované průlinovou propustností. Pro oběh podzemních vod jsou nejpříznivěji disponovány sedimenty glacifluviální a fluviální, tvořící spojitý hydrogeologický průlinový kolektor. V tomto kolektoru jsou založena obě krnovská prameniště, využívaná pro vodárenské zásobení města a to prameniště Zlatá Opavice a Kostelec. Pro obě prameniště jsou vyhlášená ochranná pásma. Pro vyšší ochranu jakosti podzemních vod, které jsou jímány v prameništi Zlatá Opavice, je Územním plánem města Krnova vymezena tzv. vodohopodářská zóna zájmu města, zasahující směrem k jihu do městské zástavby až po úroveň Revoluční ulice. V této zóně je nutno důsledně dodržovat všechny vodním zákonem stanovené vodoprávní povinnosti. Rovněž na zemědělsky obhospodařované půdě v severní části vodohospodářské zóny města (severně od řeky Opavice) je nutno důrazně vyžadovat dodržování platných vodoprávních předpisů. Formace fundamentu, která je budována spodnokarbonskými (kulmskými) sedimenty ve vývoji moravického a hornobenešovského souvrství, je charakterizována puklinovou propustností hornin. V rámci obou souvrství plní pelity spíše funkci hydrogeologických izolátorů, z důvodů, že jsou prostoupeny jemnější sítí puklin, jejíž propustnost již od povrchu ztěží přesahuje rámec kapilarity a častěji bývají zcela zatěsněny jílovitou komponentou, nebo chemickými sraženinami. Psamity a psefity je možno označit lokálně za hydrogeologické kolektory
v závislosti na jejich tektonickém postižení. Hrubozrnné typy hornin jsou křehké a vytvářejí průběžně rozpukané úseky pro potenciální puklinový oběh podzemních vod. Neprozkoumaný zůstává hydrogeologický význam úzkého pruhu devonských hornin šternbersko hornobenešovského pásma, zasahujícího do katastru Krnova od JJZ.
Víte, že… … Krnovsko zasáhl dvakrát skandinávský ledovec, který modeloval území, přinášel písky, štěrky, valouny a bludné kameny ze švédské žuly pocházející z Alandských ostrovů v Baltickém moři? Bludný balvan lze vidět u vchodu do Chářovského parku. … ze dna cvilínské pískovny byl v 50. letech minulého století vytěžen jeden z největších bludných balvanů v ČR, tvořený jemnozrnnou načervenalou biotitickou žulou, opracován transportem do oblého tvaru? Podle Zapletala (1969) byl buď zakopán zpět do dna pískovny nebo rozdělen a odvezen jako stavební kámen.
5
PODNEBÍ KRNOVA A OKOLÍ První záznam o meteorologickém pozorování v Krnově je z 1. ledna 1886. Souvislá meteorologická pozorování v Krnově jsou v období let 1886 - 1891, 1895 - 1903, 1906 - 1945, 1947 - 1951. Od ledna roku 1953 je převážně souvislé pozorování do dnešních dnů, pouze s několika krátkými výpadky v řádu týdnů. V letech 1895 - 1903, 1906 - 1925 a 1947 - 1953 bylo v Krnově pouze srážkoměrné pozorování. Od roku 1973 je na letišti místního aeroklubu prováděno měření směru a rychlosti větru univerzálním anemografem s registračním záznamem. V letech 1925 - 1931 probíhalo v Krnově meteorologické měření na třech místech současně. Za celé období meteorologických pozorování v Krnově se vystřídala řada pozorovatelů a stanice byly na šestnácti lokalitách v rámci města. Hlavní meteorologické prvky (teplota vzduchu a půdy, vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, stav počasí a půdy a oblačnost) se měří nebo sledují třikrát Převládající směry větru v Krnově
6
denně v tzv. klimatologických termínech pozorování, v 7, 14 a 21 hodin SEČ (středoevropského času), v době platnosti letního času (SELČ) o hodinu později, tedy v 8, 15 a 22 hodin. Aby bylo zajištěno měření na celém světě ve stejné době, tak se na všech stanicích měří v tzv. místním středním slunečním čase (MSSČ). Pro Krnov je tento čas v 6.49, 13.49 a 20.49 SEČ. V termínu 7 hodin se dále měří denní úhrn srážek, celková výška sněhové pokrývky, výška nového sněhu a vodní hodnota celkové sněhové pokrývky. Během celého dne, popř. noci se sleduje výskyt meteorologických jevů. Teploty a vlhkost vzduchu se měří v meteorologické budce ve výšce dva metry nad zemí. Směr a rychlost větru na stožáru ve výšce deseti metrů. Úhrn srážek se měří ve srážkoměru, který je umístěn jeden metr nad zemí. Podle dlouhodobých pozorování je v Krnově průměrná roční teplota vzduchu 7,8 °C. Nejteplejší v celé historii byl rok 2000 s roční teplotou 9,9 °C a nejchladnější rok 1940 s teplotou 5,7 °C. S průměrně 17 °C je červenec nejteplejším měsícem roku, nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -2,3 °C. V celé historii pozorování byl nejteplejším měsícem srpen roku 1992 s průměrnou teplotou 23,1 °C. S průměrnou teplotou vzduchu -13,8 °C byl únor 1929 nejchladnějším měsícem. Absolutně nejvyšší zaznamenaná teplota vzduchu byla 36,6 °C dne 9. a 29. srpna 1992. 26. leden 1933 byl den s nejnižší zaznamenanou teplotou vzduchu: -30,5 °C. Minimální přízemní teplota vzduchu (měří se v 5 cm nad zemí) byla zaznamenána dne 14. ledna 1987 (-31,7 °C).
V Krnově se průměrně vyskytují minimálně čtyři tropické dny (dny s maximální teplotou vzduchu 30 °C a více). Nejvíce těchto dnů, 23, bylo v roce 1992. Průměrně se vyskytuje 34 letních dnů (maximální teplota vzduchu 25 °C a více). Nejvíce těchto dnů, 68, bylo v letech 1992 a 2002. V jednom roce je průměrně zaznamenáno 113 mrazových dnů (den s minimální teplotou vzduchu nižší než 0 °C). Nejvíce těchto dnů, 139, bylo v letech 1940 a 1980. Průměrně zaznamenáváme 38 ledových dnů, tj. dnů kdy je maximální teplota vzduchu nižní než 0 °C. Nejvíce těchto dnů, 74, bylo v roce 1969. Za dva roky se v Krnově vyskytnou průměrně tři arktické dny, tj. dny s maximální teplotou vzduchu nižší nebo rovnou -10 °C. Nejvíce těchto dnů, 18, bylo v roce 1940. Průměrný nástup prvních mrazů v Krnově je okolo 14. října a průměrné datum posledního mrazu je 28. dubna. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu je 82,4 %. Průměrně nejnižší je relativní vlhkost vzduchu v dubnu (76%) a nejvyšší v prosinci (88 %). V Krnově spadne průměrně za rok 617 mm srážek (1 mm = 1 l.m-2). Je to téměř přesně o 200 mm méně než je srážkový normál pro Moravskoslezský kraj. Srážkový normál pro okres Bruntál je o 150 mm vyšší. Nižší srážkové úhrny této části Moravskoslezského kraje má jen Opava a okolí. Nejvíce srážek spadlo v Krnově v roce 1977 (917,5 mm) a nejméně v roce 1928 (417,0 mm). Nejvyšší měsíční srážkový úhrn byl v červenci 1997 (okolo 314 mm). Tato hodnota byla vypočítána podle měření okolních stanic. Při povodni srážkoměr „uplaval“ a nejsou známy přesné srážkové úhrny ve dnech
7. až 20. července 1997. Nejnižší měsíční srážkový úhrn, 1 mm, byl zaznamenán v březnu 1974 a září 1959. Nejvyšší denní úhrn srážek, 89,2 mm byl zaznamenán dne 6. července 1997. Za rok je průměrně zaznamenáno 134 dnů se srážkami. Nejvíce těchto dnů, 201, bylo v roce 1958. Průměrně je v Krnově naměřeno 90 cm nového sněhu za rok. Nejvíce, 198 cm v roce 1958, nejméně v roce 1989 (nebyla zaznamenána sněhová pokrývka o výšce 1 cm nebo více, pouze sněžení, sněhový poprašek a nesouvislá sněhová pokrývka). Maximální výška celkové sněhové pokrývky, 65 cm, byla zaznamenána
10. ledna 1941. Průměrně je v Krnově zaznamenáno 44 dnů se sněžením a 46 dnů se sněhovou pokrývkou 1 a více cm. Průměrná roční rychlost větru je v Krnově 2,6 m/s. Nejvíce fouká vítr v lednu (3,2 m/s), nejméně v srpnu (2,1 m/s). Převládajícím směrem větru je směr západní, pak směr jižní, jihozápadní a severozápadní. I když se v Krnově nikdy neměřila délka trvání slunečního svitu dá se říci na základě měření okolních stanic, že v Krnově slunce svítí průměrně 1530 hodin ročně. Nejvíce svítí slunce v červenci (více než 200 hodin), naopak nejméně
svítí slunce v prosinci, průměrně 43 hodin. Průměrně se v Krnově vyskytuje 280 dnů se slunečním svitem. Nejvíce těchto dnů je v červenci a srpnu, průměrně více než 28 za měsíc, nejméně v prosinci, kdy je to méně než 16 dnů v měsíci. Podle velmi používané klasifikace klimatu od Quitta, patří město Krnov do oblasti MT9 (dlouhé, teplé, suché až mírně suché léto, přechodné období s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká, mírná a suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky).
Průměrné a extrémní měsíční a roční charakteristiky vybraných meteorologických prvků v Krnově
průměrná teplota vzduchu maximální teplota vzduchu minimální teplota vzduchu průměrný úhrn srážek maximální měsíční úhrn srážek minimální měsíční úhrn srážek maximální denní úhrn sážek průměrný úhrn nového sněhu max. výška sněhové pokrývky průměrná rychlost větru prům. délka slunečního svitu
[°C] [°C] [°C] [mm] [mm] [mm] [mm] [cm] [cm] [m/s] [hod.]
průměrný měsíční úhrn srážek maximální měsíční úhrn srážek minimální měsíční úhrn srážek průměrná měsíční teplota vzduchu maximální denní teplota vzduchu minimální denní teplota vzduchu
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII -2,3 -0,9 2,9 7,6 12,6 15,6 17,0 16,5 13,0 8,6 3,4 -0,6 15,1 18,2 22,7 27,6 31,0 34,0 35,0 36,6 32,1 26,2 20,5 14,8 -30,5 -26,0 -23,1 -8,7 -3,4 -0,5 3,3 1,8 -3,7 -9,0 -15,8 -28,5 23,1 26,6 27,1 46,1 81,5 88,0 91,4 80,7 49,2 36,7 39,8 27,0 57,7 70,9 78,3 101,8 179,8 212,8 314,4 198,0 114,6 106,7 80,5 75,0 2,5 1,5 1,0 3,0 13,5 1,5 18,6 14,2 1,0 1,8 6,4 5,2 20,5 18,0 24,4 44,7 39,4 52,8 89,2 50,1 38,1 39,8 28,0 26,0 21 21 11 7 0 0 0 0 0 0 11 19 65 61 48 35 0 0 0 0 0 20 34 39 3,2 2,9 2,8 2,8 2,5 2,5 2,2 2,1 2,2 2,4 3,0 3,0 52,6 67,8 113,3 148,9 193,0 188,7 203,1 191,6 145,9 119,5 60,8 43,0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 23,1 26,6 27,1 46,1 81,5 88,0 91,4 80,7 49,2 36,7 39,8 27,0 57,7 70,9 78,3 101,8 179,8 212,8 314,4 198,0 114,6 106,7 80,5 75,0 2,5 1,5 1,0 3,0 13,5 1,5 18,6 14,2 1,0 1,8 6,4 5,2 -2,3 -0,9 2,9 7,6 12,6 15,6 17,0 16,5 13,0 8,6 3,4 -0,6 15,1 18,2 22,7 27,6 31,0 34,0 35,0 36,6 32,1 26,2 20,5 14,8 -30,5 -26,0 -23,1 -8,7 -3,4 -0,5 3,3 1,8 -3,7 -9,0 -15,8 -28,5
7
Teplotní a srážkové měsíční charakteristiky pro Krnov
Víte, že… … ačkoliv se Krnov nachází téměř v nejsevernější části Moravskoslezského kraje, patří mezi nejteplejší oblasti v kraji, přitom teplejší oblasti kraje mají nižší nadmořskou výšku než Krnov a nejbližší okolí?
8
Op
avi ce
otok
Thirmic k potok ý
ka ýž m o a) Ch ůrk H (
1880 a v roce 1997. Již v poslední dekádě 19. století se tehdejší správní orgány rozhodly přes střed města přikročit na řece Opavě k velmi radikálnímu zásahu do kapacity jejího koryta, k jeho soustavné regulaci. Projekt, který byl v roce 1892 zpracován (a do dneška se v archivech dochoval), představuje jeden z prvních systematických koncepčních návrhů té doby na území tehdejšího rakouského Slezska a již tehdy byl doložen hydraulickými výpočty (regulační zásahy do toků se předtím totiž spíše navrhovaly a prováděly jaksi „citem“, pomocí „wasserkunst“, jak se v tu dobu říkalo). Zabýval se i návrhem nejoptimálnějšího situování mostních objektů přes řeku s navázáním na tehdejší komunikace. Úprava byla v následujících letech provedena,
cký p
i Ježn
a Opav
ava Op
Značná část lidských sídel bývá již od svého historického založení většinou spojována s vodními toky. Nejinak je to i v případě města Krnova, jehož přirozenou osu tvoří řeka Opava těsně v místě nad soutokem se svým nejvýznačnějším levostranným přítokem – s řekou Opavicí. Člověk je v civilizačním procesu, jehož je původcem, vesměs k vodním tokům vázán tím, že toky tvoří jednak zdroj vody potřebné k jeho životu a ke všem jeho aktivitám, ale dále jsou rovněž místem, kam použité vody vrací. Kromě toho je nucen se sžít i s odtokovými poměry, které na těchto tocích panují. Tím vším dochází k vzájemnému ovlivňování civilizačních pochodů a přirozených poměrů v daném území, které by mělo být, samozřejmě, pokud možno co nejšetrnější. Jak je tomu v Krnově? Ovlivnění kvality vody v tocích je spojeno s využíváním vody obyvatelstvem, které v povodí obou řek žije. V sídlech s největším soustředěním populace (Vrbno pod Pradědem, Město Albrechtice, Krnov) jsou odpadní vody čištěny komunálními čistírnami odpadních vod, které mají velmi solidní čisticí efekt. Navíc charakter obou podhorských toků má obrovský samočisticí potenciál (velký podélný sklon toků s výrazným provzdušňováním), takže kvalita vody na Opavě v Krnově nad soutokem s Opavicí je z převážné části velmi dobře hodnocena, v některých ukazatelích nejhůře jako voda II. třídy jakosti (mírně znečištěná). Na řece Opavici je tomu tak rovněž. Nejvýraznějším znečišťovatelem vo-
dy ve zdejším území je největší sídlo v této oblasti - vlastní město Krnov, a to na řece Opavě v profilu pod soutokem s Opavicí. Město Krnov se vždy se svým znečištěním poměrně dobře vyrovnávalo. Po rekonstrukci čistírny je stav kvality vody v řece Opavě ještě příznivější. Odtokové poměry a povodňová ochrana Nejvýrazněji je vztah města k oběma řekám – Opavě a Opavici - vnímán na úseku odtokových poměrů a povodňové ochrany. Naši prapředkové v případě Krnova si ke svému usídlení vybrali místo, které v nivě toku nebylo příliš převýšeno nad úroveň povodňových hladin, takže byli čas od času sužováni vybřežující vodou. Jedněmi z největších povodní v posledních 150 letech byly povodně v roce
Mohla
VODNÍ TOKY
Petrův rybník
9
její dokončení se jen poněkud protáhlo (pro majetkoprávní komplikace) až do roku 1901. Úprava ukončená na začátku 20. století, která trasově většinou využila původní vinutí toku bez výrazných směrových změn, slouží prakticky do dnešní doby. Povodní v roce 1997 byla sice značně poškozena, plně však splnila svůj účel. Po opravě a rekonstrukčních pracích v poslední době byla opět uvedena do vyhovujícího stavu a jistě poslouží i nadále svému účelu. Obdobně je tomu i na řece Opavici, kde se opravy a rekonstrukce provedly na spodních 2,7 km délky toku, výše přes Chomýž a Krásné Loučky byl zachován víceméně přirozený charakter toku. Na obou tocích se v opravovaných úsecích provedly i určité zásahy do břehových a doprovodných porostů, v některých místech byla provedena jejich dosadba. Do samotného průtočného profilu se doplnění porostů mohlo provést ale jen v omezené míře tak, aby to neomezilo břehovou kapacitu koryt. Ta přes město skýtá svému okolí ochranu před přibližně padesátiletou vodou (Q50 – je voda, která je dostoupena nebo překročena s průměrnou pravděpodobností jednou za 50 let). Průtočnost profilu, zvláště pokud jde o tok Opavy, však snižuje řada přemostění, které jsou dostatečně kapacitní jen na vodu asi dvacetiletou. Nejnižší stupeň ochrany před povodněmi má v současné době zástavba místní části Krnov – Kostelec. Ochranu tohoto prostoru před povodněmi bude možno zlepšit až poté, co se podaří nahradit dnešní vzdutí zde existujícího jezu („U staré prádelny“) daleko nižším spádovým stupněm. Pokud došlo v roce 1997 z řeky Opa-
10
vy k rozsáhlým záplavám ve městě Krnově, bylo tomu tak proto, že koryto přes provedení všech dřívějších úprav svou kapacitou velikosti této povodně nedostačovalo. Vždyť její kulminační průtok (375 m3/s) se pohyboval na úrovni asi sedmisetleté vody. Správce povodí spolu s krajským úřadem Moravskoslezského kraje se v poslední době intenzivně zabývá hledáním řešení, které by úroveň protipovodňové ochrany na celém středním toku řeky Opavy, včetně města Krnova, celkově zvýšilo.
Víte, že … … umělým ramenem řeky Opavy byl Mlýnský potok? Do vnitřního města vtékal u zámku a opouštěl ho značně znečištěn odpadky a splašky u Barvířské ulice. Na své cestě městem poháněl dva mlýny. Byl zasypán v průběhu 20. století. … až do své regulace tvořily obě řeky v katastru Krnova mnohé meandry a na jejich březích rostla bujná vegetace? Regulace řek byla z větší části provedena na počátku 20. století. Tímto bylo zamezeno ničivým povodním, které Krnov v minulosti mnohokrát postihly, například v letech 1593, 1813, 1829, 1847, 1880.
LESY Popis Vymezení oblasti, ke které se vztahují dále uvedené informace, je dáno přibližně spojnicí obcí Úvalno – Lichnov – Krasov – Krásné Loučky – hranice s Polskem. Přírodní podmínky Na Krnovsku se stýkají tři tzv. přírodní lesní oblasti – Nízký Jeseník, Předhůří Hrubého Jeseníku (hranici tvoří řeka Opava nad Krnovem) a Slezská nížina (nivy kolem řeky Opavy pod Krnovem). Z hlediska vegetační stupňovitosti je převážná část lesů v dubobukovém a bukovém lesním vegetačním stupni (LVS), ale v údolních nivách se vyskytují i porosty v dubovém a bukodubovém LVS. Druhová skladba V okolí Krnova převažují smrkové Vývoj zastoupení jehličnanů a listnáčů v období 1992 – 2002 dřevina smrk jedle borovice modřín ostatní jehličnaté dub buk javor jasan lípa ostatní listnaté Celkový součet
rok 1992 59% 2% 11% 13% 0% 6% 3% 1% 1% 1% 3% 100%
2002 54% 3% 12% 11% 0% 7% 6% 1% 1% 1% 4% 100%
lesy. Oproti jiným oblastem je zde však ke smrku přimíšeno více dalších jehličnanů, hlavně borovice a modřínu, i listnáčů. Lesy jsou zde proto pestřejší než jinde v Jeseníkách. Zastoupení smrku se po roce 1992 začalo snižovat v důsledku kalamit a snahy lesníků o změnu způsobu obnovy porostů. Podmínky pro smrk jsou na Krnovsku jednoznačně nepříznivé (sucho, škůdci) a jeho zastoupení v lesích by se mělo výhledově snížit hluboko pod 50 procent To je však úkol na mnoho let. Věková struktura Věková struktura lesů je významným ukazatelem pro vlastníky. Vyvážené zastoupení mladých a starších porostů je pro vlastníka lesa dlouhodobě ekonomicky výhodné, protože umožňuje mýtní těžbou zralého dřeva „vydělat“ na obnovu a výchovu lesa. Z tohoto hlediska mají zdejší lesy poněkud nevýhodnou strukturu, protože převažují mladší – nevýnosové – věkové stupně. Vyrovnanost věkové struktury a tím i ekonomiky lesa je obvykle tím lepší, čím je rozloha lesa jednoho vlastníka větší. Vlastnická struktura Největším vlastníkem lesů kolem Krnova je stát. Státní lesy zde obhospodařuje státní podnik Lesy České republiky, s.p. se sídlem v Hradci Králové. Nejbližší organizační jednotkou je Lesní správa Město Albrechtice. Stát však není jediným vlastníkem. Podstatnou výměru krnovských lesů vlastní Město Krnov (Ježník, Staré Purkartice, Cvilín) a menší plochy v řádu desítek hektarů vlastní další obce v okolí (např. Úvalno, Lichnov, Býkov,
Brantice). Soukromých vlastníků je málo a výměry jejich majetků nepřesahují několik hektarů. Hospodaření Základní principy Základním principem hospodaření v lesích je trvalá udržitelnost. Znamená to využívání lesů takovým způsobem, že jejich stabilita, biodiverzita, produkční schopnost, regenerační kapacita, vitalita a schopnost plnit užitečné funkce lesa zůstanou trvale zabezpečeny. Změny Hospodaření v lesích po roce 1992 probíhá ve znamení zásadních změn. Pro běžné návštěvníky lesů je zřejmě nejvíce viditelný ústup od velkých holosečí a větší pestrost vegetace v lesích, zastoupení různých dřevin včetně křovitých v podrostu, ponechávání klestu v hromadách (neprovádí se pálení klestu) a pod. Někteří tomu říkají „větší nepořádek“, jde však o uplatnění zásady využívání přirozených procesů, k nimž patří i přirozený rozklad biomasy větví a kmenů nebo ponechávání různých hospodářsky méněcenných dřevin, jako je bříza, jeřáb, jíva. Výrazné změny v hospodaření po roce 1992 dokazují i některé údaje z lesních hospodářských plánů (LHP), které vždy po deseti letech popisují stav lesa. Lesní vegetační stupeň (LVS) - vyjadřuje složení potenciální přirozené lesní vegetace podle zastoupení našich základních dřevin – dubu, buku, jedle a smrku. Biodiverzita - druhová pestrost lesů a vegetace vůbec
11
Tak při porovnání LHP z roku 1992 a 2002 zjišťujeme výrazné zvýšení podílu listnatých dřevin při obnově lesa, pokles zastoupení smrku v porostech, zmenšení rozlohy porostů, zvýšení podílu přirozené obnovy lesa a zvýšení podílu etážových porostů, kde k obnově dochází ještě před smýcením starého porostu. Ekonomika Při porovnávání výnosovosti lesa u různých skupin vlastníků je vždy nutno brát v úvahu zejména průměrnou velikost lesního majetku, dřevinnou a věkovou strukturu majetku, popřípadě některé další okolnosti, jako např. poškození lesů imisemi, zvěří a pod. Základní ukazatele v Kč na 1 ha plochy lesa u Lesní správy Město Albrechtice (údaje za rok 2004) náklady celkem z toho náklady na pěstební činnost výrobní režie údržby investičního majetku (lesní cesty, budovy) zalesňování výnosy celkem z toho výnosy z prodeje dříví
2770 1545 509 305 484 3102 2554
V ekonomice lesního hospodářství existuje jeden mýtus, který je třeba stále vyvracet. Totiž, že ekologické obhospodařování lesů je nutně příliš drahé a že si je většina vlastníků nemůže dovolit. Pravdou je, že zvýšení podílu listnatých dřevin jejich umělým zaváděním do porostů je opravdu dražší než zalesňování smrkem. Listnaté dřeviny se však v naší
12
oblasti zmlazují zcela spontánně a hlavní zábranou jejich masivnější přirozené obnovy je stále přemnožená srnčí a jelení zvěř. Ekologické obhospodařování má však mnoho dalších aspektů a jejich společným jmenovatelem je větší využívání přirozených procesů, tzn. nevynakládat prostředky na to, co za nás může udělat příroda. Dalším mýtem je názor, že jedinou „ekonomickou“ dřevinou bude i v budoucnosti smrk. Pravda je, že jeho vlastnosti budou zřejmě i v budoucnu důvodem pro vysokou poptávku po smrkovém dřevě. V přelidněné střední Evropě však bude mít stále větší hodnotu zejména zdravé životní prostředí. Zvýšená hodnota zdravého lesa by měla být finančně vyjádřena a měla by být cenou, kterou společnost zaplatí vlastníkům takových lesů za to, že je takto pěstují ke své ekonomické újmě. Levnou dřevní surovinu pro průmyslové využití bude možné zajistit v méně zalidněných oblastech, popřípadě ji vypěstovat na plantážích. Problémy Zvěř Přemnožení býložravé zvěře (zde srnec, jelen, jinde i muflon, daněk a další) je základním lesnickým problémem nejen v okolí Krnova, ale ve většině lesních oblastí ČR. Zatímco mediálně oblíbený kůrovec umožnil urychlení přeměny nevhodných smrčin v lesy bližší přírodě, zvěř způsobuje nejen přímé ekonomické ztráty, ale také zatím nevyčíslované škody na biodiverzitě. Přímé a nepřímé škody v oblasti lesní správy Město Albrechtice lze vyčíslit takto (roční průměr za posledních 5 let):
- Vyčíslené a na uživatelích honiteb vymáhané škody: 0,32 mil. Kč. - Náklady na omezení škod zvěří: 3,9 mil. Kč. - Nepřímé škody: vyvolané náklady na Víte, že … … lesní dřeviny mají své ekotypy – místním přírodním poměrům přizpůsobené populace, charakterizované určitými vlastnostmi? Na Krnovsku se vyskytují hospodářsky významné ekotypy – tzv. cvilínská borovice lesní a jesenický modřín evropský. Vyznačují se úzkou štíhlou korunou s jemným zavětvením a přímým a bezsukým kmenem. Pro tyto vlastnosti bylo jejich dřevo již v minulých staletích ceněné a například jesenický modřín se dovážel až do Prahy a postupně jej lesníci začali zavádět (vedle alpského ekotypu) i v jiných oblastech Čech a Moravy. … přírodě blízké hospodaření je strategie obhospodařování lesa, při které se les chápe jako ekosystém s mnoha rovnocennými funkcemi a pěstění lesa využívá přírodních zákonitostí takovým způsobem, aby všechny funkce lesa byly trvale zachovány? Tyto zásady lze zčásti také vyjádřit úslovím „nedělejme v lese nic, co za nás může vykonat příroda sama“. … lesníci mohou udělat mnohé proti povodním? Mohou omezit holoseče, zakládat smíšené porosty, ponechávat na povrchu půdy co nejvíce přirozených překážek proti povrchovému odtoku – klest, dřevo, křoviny a nízké dřeviny v podrostu, používat šetrně mechanizaci, dobře projektovat a udržovat lesní cesty. Při extrémních srážkách však ani sebelépe obhospodařované lesy a dokonce ani přírodní lesy povodním zabránit nedokáží.
umělé zalesňování: hrubý odhad cca 4 mil. Kč (polovina nákladů na umělou obnovu). Ekologické škody ze snížení druhové pestrosti zatím vyčíslit neumíme, ale jsou viditelné při porovnání každé jen průměrně udržované oplocenky s vegetací mimo oplocenou plochu. - Proti tomu jsou výnosy z pronájmu honiteb (Lesní správa pronajímá naprostou většinu honiteb) v roční výši kolem 2,5 mil. Kč. Je třeba zdůraznit, že jde o důsledek přemnožení zvěře. Zvěř do přírody patří, ale regulaci jejích početních stavů, kterou v divočině zajišťují šelmy a obecně se nazývá přírodním výběrem, by měli zajišťovat myslivci. Klimatické vlivy Oblast kolem Krnova je poznamenána nedostatkem srážek v důsledku polohy v deštném stínu masívu Hrubého Jeseníku. V posledních letech se vyskytlo více let s podprůměrnými srážkovými úhrny. To má nepříznivý vliv zejména na smrkové porosty, které se tak stávají náchylnější k napadení škůdci, jako je václavka a kůrovci. Často dokonce smrky schnou bez jiné zjevné příčiny. Kůrovci Oslabené lesy jsou poškozovány kůrovci, zejména lýkožroutem smrkovým, lýkožroutem lesklým a lýkožroutem severským. V posledních letech se zejména na severní Moravě rozšiřuje právě lýkožrout severský. Způsobuje vážné problémy v ochraně lesa, protože jeho bionomie neumožňuje použít některé osvědčené metody v ochraně lesa jako u jiných druhů kůrovců. Václavka Oblíbená houba podzimních lesů
působí v oblasti Krnovska (ale zejména Opavska a Ostravska) velké škody na smrkových lesních porostech, a to včetně těch nejmladších. Její rozvoj od poměrně málo škodícího organizmu, způsobujícího hnilobu oddenkové části kmene, až k organizmu působícímu plošný úhyn porostů a následný rozvoj podkorních škůdců, je jedním z neblahých důsledků zhoršení klimatických podmínek, zejména nedostatku srážek. MĚSTO KRNOV A JEHO LESY Podle dochovaných historických dokladů byla krajina v okolí dnešního Krnova až do poloviny 13. století osídlením nedotčeným zeměpanským hvozdem, který byl pokračováním moravského hraničního pásma, rozprostírající se mezi Moravou a Polskem. Tento rozsáhlý zeměpanský les byl kolonizován v druhé polovině 13. století. Město Krnov získalo les již roku 1281, kdy mu kníže Mikuláš (levoboček Přemysla Otakara II.) věnoval 24 lánů lesa nad Opavicí (nyní Staré a Nové Purkartice). Komtur řádu německých rytířů koupil roku 1334 pustou ves Ježník a dal ji Krnovským k vysazení lesa. Markrabí Jan Jiří pustil městu les Mösnig náležející špitálu Sv. Ducha v Krnově. Ucelený obraz o významu lesů pro město Krnov přináší znalecký odhad z druhé poloviny 18. století. Zde jsou lesy brány jako hlavní městské reality, zdroj příjmů a záchrana v případě neštěstí, ohně a válek. Pro tyto případy lesy sloužily jako zásobárna stavebního dřeva. Jako veřejný majetek byly také opatrovány a šetřeny. Po proběhlém navracení historického majetku obcím obhospodařuje město
Víte, proč ... … v lese těžíme dřevo? Protože dřevo je cenná surovina v mnoha oborech lidské činnosti. Navíc při správném hospodaření odebíráme z lesa jen to, co přiroste – dřevo je trvale obnovitelná surovina. Lesy přitom dokáží akumulovat velké množství kysličníku uhličitého – nejvýznamnějšího skleníkového plynu. … jsou v lese stále paseky? Protože současné typy lesních porostů jsou založeny na principu výsadba (obnova) – pěstování – sklizeň holosečí (paseky). Pro zajištění vyrovnanosti těžeb v dlouhém, desítky let trvajícím čase vyžadují dnešní porosty rychlou obnovu, a toho nelze zatím vždy dosáhnout bez holoseče a umělého zalesnění. Mnoho pasek také vzniká v důsledku kalamit. Dnes již nové porosty zakládáme tak, aby jejich obnova v budoucnu mohla probíhat postupně bez jednorázových a násilných holých sečí. … je v lese „nepořádek“? Pokud tím nepořádkem rozumíme místy ponechanou klest, různé křoviny a někdy i suché ležící i stojící stromy („doupné“ stromy), je to záměrné opatření, kterým se vrací do půdy alespoň část organické hmoty a zvyšuje se druhová pestrost v lesních ekosystémech. Mrtvé dřevo je totiž životním prostředím mnoha často i vzácných organizmů. … musíme lovit zvěř? Protože v našich lesích zvěř nemá přirozené nepřátele, kterými jsou jinak velké šelmy (vlk, rys, medvěd). V takových populacích nefungují regulační mechanismy a lov prováděný myslivci je prakticky jedinou možností, jak udržovat uměle rovnováhu mezi zvěří a ostatními složkami lesních ekosystémů.
13
Příměstské lesy na Ježníku
Krnov 1654 hektarů lesů. Tyto spravuje Lesní správa města Krnova, s.r.o., která má své sídlo na Ježníku. Lesy se nachází v deseti katastrálních územích - Horním a Opavském předměstí, Krásných Loučkách, v Radimi, Branticích, České Vsi, Dlouhé Vsi, Křížové, Starých Purkarticích a Nových Purkarticích. Lesní správa města Krnova, s.r.o. byla zřízena za účelem správy lesního majetku ve vlastnictví města Krnova v roce 1993. V současné době obhospodařuje 1637 hektarů lesní půdy. Na práce spojené s její činností zaměstnává trvale v průměru 15 stálých zaměstnanců a 16 soukromníků na smlouvu. Hlavní činností je
14
pěstební činnost spočívající v zalesňování porostů, péči o mladé lesní porosty a ochrana před nepříznivými činiteli a dále těžební činnost, skládající se z vlastní těžby dřeva, jeho přibližování koňmi a traktory, dále odvoz dříví vlastní odvozní soupravou pro vlastní a cizí potřebu a následná manipulace dříví na vlastním dřevoskladě na Ježníku. Průměrné roční úkoly v zalesňování jsou 12 ha a v těžbě dříví je to 12 000 m3. Lesní majetek se nachází z jedné třetiny v okolí Ježníku, část tvoří lesopark pod vrchem Cvilína, menší část nad Guntramovicemi a Krásnými Loučkami, dvě třetiny majetku jsou od Starých Purkartic západním
směrem přes Kamennou boudu, Mořské oko až do Karlovic. Lesní správa se nezabývá pouze hospodářskou činností. V roce 1998 nechala zpracovat studii na rekreační využití příměstských lesů v okolí Krnova. Na základě této studie bylo v okolí Krnova zařazeno 482 hektarů lesů ve vlastnictví města Krnova do kategorie lesa zvláštního určení, kde je omezeno hospodářské využití a jsou posíleny funkce rekreační. Výsledky jsou patrné na vrcholové části Cvilína mezi kostelem a rozhlednou, kde se po prosvětlení porostu a terénních úpravách dosáhlo parkového charakteru, který má sloužit k rekreačnímu využití
návštěvníků a celkově dokreslit vzhled významných krnovských dominant. Nemalou měrou se na zlepšení stavu vrcholové části podepsalo i zakonzervování památníku slezských básníků. Parkové a rekreační využití umožňuje i 22 zabudovaných laviček. Na druhé části lesního majetku na Ježníku se rovněž provádějí opatření k realizaci zpracované studie. Jsou zde zpřístupňovány cesty navržené k rekreaci a zabudovány lavičky k odpočinku, budují se altány, byly obnoveny tři vodní nádrže a vytvořena jedna nová pro lepší hospodaření s vodou v období sucha a vytvoření vhodného prostředí pro vodní živočichy. Byla vybudována rekreační cesta Dolní, která umožňuje příjemnou procházku kolem Ježnického potoka. V těchto lokalitách v bezprostředním okolí Krnova je kladen důraz na zvýšenou čistotu lesa a při obnově lesa na zvyšování druhové skladby obnovovaných porostů. Viditelným dokladem je obnova Jelení studánky na Jelením potoce, která byla realizována ve spolupráci se sousedy z Lesů České republiky. V roce 2001 byla obnovena dřevěná rozhledna na vrchu Vyhlídka nad Ježníkem. Všechny tyto aktivity vedou k tomu, aby se lesy okolo Ježníku staly místem rekreace, odpočinku a rodinných výletů tak, jako tomu bylo dříve. Dalšími projekty, které čeká realizace, je vybudování dětského hřiště v lomu pod Cvilínem a odpočinkového areálu na Ježníku. Připravuje se dále zbudování kondiční a naučné stezky. Ani ve zbývající části lesa z Purkartic do Karlovic se na rekreační činnost nezapomíná. Zde bylo vyčištěno Mořské oko, u kterého bylo zbudováno odpočívadlo.
Rovněž po rekonstrukci Kamenné boudy bylo u tohoto, zejména houbaři velmi dobře známému orientačnímu bodu, vybudováno odpočívadlo, které je návštěvníky hojně využíváno.
Víte na co dát pozor při pobytu v lese? V lese je určitě bezpečněji než na našich silnicích. Snad nejobávanějšími tvory jsou dnes klíšťata, avšak ta se vyskytují i na zahradách a v parcích. Dobrou obranou je očkování a pak už jen „nenechat klíště přisát“. Každý návštěvník lesa by měl vědět, že existuje lesní zákon (č. 289/1995 Sb.), který v §20 uvádí, co se v lese zakazuje: např. jezdit a stát s motorovými vozidly (to platí i pro lesní „asfaltky“), sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les, vstupovat do oplocenek, mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně, znečišťovat les odpady a odpadky.
15
ZEMĚDĚLSTVÍ Základní charakteristiky území: Oblast města Krnova, zahrnující katastrální území Krásné Loučky, Krnov – Horní předměstí, Opavské předměstí, má celkovou výměru 4 430 hektarů. Z toho bylo ke konci roku 2003 dle Českého statistického úřadu 2 208 hektarů zemědělské půdy, tj. 50 procent z plochy všech pozemků. Z těchto čísel vyplývá, že území města Krnova je zemědělsky význam-
né, i když od roku 1994 byl zaznamenám znatelný úbytek zemědělské půdy (28 ha) na úkor ostatních ploch, kterých naopak přibylo 40 ha. Tato skutečnost pravděpodobně dokumentuje rozvoj města a s tím související zábor zemědělských pozemků – průmyslová zóna, zástavby rodinných domků (např. Ježnická ulice), komunikace, provozovny apod. V rámci jednotlivých druhů zemědělské půdy je zajímavý přírůst trvalých travních porostů (30 ha). Tento trend může být důsledkem finančně náročného obhospodařování těžko dostupných lo-
16
kalit popř. lokalit s nižšími produkčními schopnostmi, dále může být způsobeno rozpadem jednotné držby (navrácení restitucí), využití zemědělských dotačních titulů na uvedení půdy do klidu atd.
dukční schopností včetně půd mělkých, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Pro zemědělské účely jsou to půdy postradatelné
Kvalita zemědělských půd Kvalita zemědělských pozemků se určuje především na základě klimatických vlastností regionu, vlastností půdy vyjádřených hlavně hloubkou půdního profilu, ovlivnění vodou, zrnitostí nebo vlastnost-
Z tabulky a grafu vyplývá, že největší zastoupení v Krnově mají nejcennější zemědělské půdy, převážně v plochách rovinatých nebo jen mírně sklonitých. Jedná se především o středně těžké půdy na nivních usazeninách s méně příznivými váhovými poměry. Po odvodnění
mi terénu. Na základě těchto charakteristik a pro názorný přehled jsme zemědělské pozemky na základě bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ) zařadili do pěti „Tříd ochrany“: I. třída - nejcennější půdy, převážně v plochách rovinatých nebo jen mírně sklonitých II. třída – půda s nadprůměrnou produkční schopností III. třída – půdy s průměrnou produkční schopností IV. třída – půdy s podprůměrnou produkční schopností V. třída – půdy s velmi nízkou pro-
jsou příznivé. Tyto půdy vyplňují plochá dna říčních údolí. V Krnově se nachází především jihovýchodně od Krnova v oblasti od Petrova rybníka k Úvalnu, mezi řekou a hlavní silnicí Krnov – Opava. Právě na těchto nejlepších zemědělských půdách se v poslední době rozvíjí průmyslová zóna města Krnova. Méně takových ploch potom je výše proti proudu v okolí řek Opavy a Opavice. Tyto půdy jsou jako orná půda v příznivých klimatických podmínkách vhodné k pěstování cukrovky, pšenice, ječmene, popř. zeleniny. Zajímavostí je vysoký podíl půdy
s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Pro zemědělské účely jsou to půdy postradatelné (V. tř.). V Krnově to jsou především hnědé půdy s malou mocností půdního profilu a v členitém terénu půdy s vysokou skeletovitostí, u kterých je nutné dbát na protierozní ochranu. Z předešlých charakteristik vyplývá, že Krnov je oblast, u které nelze pominout vliv zemědělství na krajinu. Jsou zde zastoupeny vysoce kvalitní půdy s dobrou produkční schopností, které je nutné k tomuto účelu dále využívat. Mimo tyto pozemky se zde však ve velké míře nachází bonitně nekvalitní půdy, které jsou navíc při některých způsobech obhospodařování poškozovány. Na těchto pozemcích je nutné přizpůsobit zemědělské hospodaření nárokům a možnostem půdy. Kulturní rostliny pěstované na orné půdě nemají tak rozvinutý kořenový systém jako trvalé travní porosty, aby mohli účinně zadržovat vodu. Ještě nižší schopnost zadržovat vodu mají takové pozemky v době, kdy je půda obnažena. Při povrchovém odtoku potom dochází ke splavování velkého množství zeminy do spodních partií pozemků a do vodních toků. Naopak v obdobích sucha není půdní horizont dostatečně mocný na to, aby udržel dostatek vody a stanoviště se stává velmi suchým. Toto vše ještě zhoršuje nepříznivé půdní podmínky. Řešení problémů s vodní a větrnou erozí: 1. Organizační opatření - nejjednodušší zásahy závisející na organizaci prací v lokalitě např. včasný výsev plodin, rozmístění plodin podle svažitosti te-
Zastoupení půdy v „Třídách ochrany“ – Krnov Třída ochrany
ha
I.
906,3592
II.
355,6705
III.
208,3865
IV.
275,0762
V.
460,7418
rénu, protierozní osevní postupy, pásové střídání plodin, ochranné zatravnění nebo zalesnění. 2. Agrotechnická opatření - výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových zbytků. 3. Biotechnická opatření - trvalé překážky napomáhající rozptýlení povrchového odtoku např. protierozní meze, zasakovací pásy, protierozní nádrže a příkopy. Jednotlivá opatření nelze aplikovat samostatně. Opatření je nutné kombinovat v návaznosti na klimatické poměry, reliéf terénu, hydrologické poměry nebo ochotě vlastníků pozemků atd. Řešení protierozní ochrany krajiny úzce navazuje na problémy ochrany přírody. Zatravněné pozemky nebo pásy,
popř. zbudovaná biotechnická opatření přirozeně vytváří příznivé prostředí pro živočichy, kterým poskytují celoroční úkryt a zpestřují potravní nabídku v polních kulturách. To má velký význam např. pro výskyt hmyzu nebo pro vyšší živočichy v době hnízdění. Všechna tato opatření se velmi intenzivně podílí na vytváření rázu zemědělské krajiny, její pestrosti, mnohotvárnosti a estetické hodnotě. Z těchto důvodů by bylo vhodné začlenit tato opatření do územního systému ekologické stability krajiny. V roce 2004 byl zpracován Projekt protierozní ochrany pozemků v povodí řeky Opavy a Opavice, který se na základě průzkumu a posouzení vlastností půdy a stanovišť zabývá vytvořením protierozních opatření. Jeho realizací by se mělo postupně omezit zhoršování vlastností půd a zvýšit ochrana intravilánu před působením srážkových vod.
Víte, že… … nejcennější půdy v Krnově se nachází především jihovýchodně od Krnova, v oblasti od Petrova rybníka k Úvalnu mezi řekou a hlavní silnicí Krnov – Opava? Právě na těchto nejlepších zemědělských půdách se v poslední době rozvíjí průmyslová zóna města Krnova.
17
ZELEŇ V ZELENÉM MĚSTĚ „Krnov vždy patřil a stále ještě patří mezi krásná města.“ Touto větou začínala před deseti lety kapitola „Parky, zeleň“. Město je velmi složitý organismus, který potřebuje k zajištění kvalitního života lidí mnoho technických, pragmatických, ale i téměř nepostřehnutelných pocitových a emočních podmínek. Prolínání a vzájemné ovlivňování těchto faktorů společně s nevyzpytatelným „lidským faktorem“ vytváří z města obdivuhodnou živou mozaiku. Termínem „zeleň“ myslíme především rostliny, nejčastěji záměrně vysázené a upravované podle našich představ. V naší paměti si pod tím představíme parky, zákoutí, stromořadí, solitéry, parkově upravené plochy, ale i zahrady, doprovod řek a potoků, trávníky na sídlištích, dětská hřiště apod. Jde však vesměs o plochy upravované a s tímto záměrem udržované. V přeneseném významu však je možné zelení označit „to, co je zelené“, tedy nějakým způsobem „živé“. Takto „živé“ může být téměř cokoliv, co s námi vede „rozhovor“. Tedy i rostlina v dlažbě, pěkný poklop na kanálu, příjemná rukojeť zábradlí, zalité a zdravé letničky, čistý chodník, usměvaví lidé. Toto živé partnerství se otiskuje do naší paměti a vytváří mapu našeho domova. Deset let je pro život zeleně relativní doba. Strom vyroste ze semenáčku do již zřetelné velikosti. Dává svůj první důležitý stín , je už „vidět“. Keře kvetou, plodí, trávníky mají za sebou 30 až 100 sečí, obnovy a proměn. V životě dospělého stromu je to však jen deset letokruhů, někdy širších, někdy užších, podle toho jestli se „urodilo“.
18
Na počátku byla koncepce Situaci, ve které se nacházela naše zeleň před deseti lety, lze charakterizovat jako „na počátku…“. Završily se úvahy o potřebných změnách, které našly svá konkrétní vyústění do jasně formulovaného plánu. Naše město před deseti lety přijalo velkorysou koncepci obnovy zeleně, která si stanovila priority, kroky i cíle. Základním kritériem koncepce bylo: „od středu k okrajům“ „od celoměstského významu k lokálnímu“ od „záchovné údržby ke komplexní tvorbě a péči“. Zásadní podmínkou pro změnu městské zeleně bylo vytvoření systému řízení, který by zahrnoval přesné a odborně věcné informace pro aktuální i dlouhodobé rozhodování. Dále bylo nutné vytvořit podmínky pro zvyšování kvality péče stávající zeleně. Velmi důležité bylo vytvořit odborně zdatný tým pracovníků a spolupracovníků, kteří tuto koncepci postupně realizovali a dále připravovali. Tato poměrně strohá odborná informace v sobě ukrývá mnoho hodin diskusí, vzájemného poznávání a prohlubování důvěry, přesvědčování politiků i sebe samých o správnosti přijatého řešení. Zkušenosti se získávaly z jiných měst, ale především vlastními chybami. Generel zeleně Zeleň je součástí organismu města a je nutné, aby byla s jeho cíly a potřebami v souladu. K tomu slouží především Generel zeleně, který vychází z Územního plánu města a hájí podmínky pro dobré fungování zeleně ve městě. Generel zeleně je „územním plánem“ zelených ploch. Ve městě je nutné nejen vymezit a chránit před zástavbou zelené plochy, ale z těchto
ploch, plošek, linií, bodů vytvořit vzájemně propojenou síť, vnímat jejich proměny i budoucí potřeby, ohrožení i možnosti. Své celospolečenské poslání zeleň nejlépe plní, pokud působí jako systém; stejně jako komunikace nebo inženýrské sítě. Není však podstatná jen výměra, tvar, umístění, způsob využití sousedních ploch, ale často především atmosféra, kterou vytvářejí nenaplánovatelné zvyky a chování lidí. Stačí změnit obchod, přechod, zastávku autobusu, natřít fasádu, jít pomalu a s dobrou náladou.. Jindy zase postačí pták, který zanese semínko; vláha a málo pozornosti už dokonají dílo, aby vyrostl semenáč divoké švestky jako posel dobré nálady a vitality. Tento nekončící rozhovor a radost z objevování je obrazem našeho života i paletou, ze které jej vytváříme. V organismu města je však nutné tuto neopakovatelnost a „duch místa“ přece jen trochu plánovat, připravit pro něj podmínky (nakonec totiž jakákoliv plocha zeleně je vlastně „obyčejným“ dílem provedeným dle předpisů, norem a paragrafů). Pasport zeleně K tomu, aby Generel zeleně mohl dobře sloužit napomáhá Pasport zeleně, materiál k přesné a dostatečné evidenci pro každodenní fungování i péči o zeleň. Z informací pasportu se vytváří každoroční rozpočet na údržbu i obnovu stávající zeleně (eviduje se například i kácení, výsadby, ošetření, počet sečí, hnojení i množství zálivek). Tyto informace se každoročně odborně vyhodnocují a jsou podkladem pro další plán péče. Tato práce se opět zúročuje a zhodnocuje v „Generelu zeleně“, který vytváří dlouhodobé
podmínky pro rozvoj zeleně. Čas a zeleň Rozmístění a kvalita ploch zeleně má své historické souvislosti a nelze ji rychle změnit tak, jako se někdy proměňuje náš život. Vznik parku trvá mnoho desítek let a stejně tak jeho stárnutí nelze zastavit. Příkladem může být Chářovský park, který po povodni v roce 1997 stále ještě chřadne a ztrácí svou jedinečnou atmosféru, přestože se jeho obnově věnovalo obrovské úsilí. Obdobně městský park u řeky (u supermarketu Hypernova) i po dvaceti letech stále ještě není tím „skutečným“ městským parkem a stále mu chybí poklidná městská atmosféra, přestože má ideální polohu a velikost. Jeho význam může vzrůst, ale je nutné provést výraznější zahradně architektonické úpravy a „najít“ to, co by nahradilo „čas historie“, který je zřetelně cítit například ve Smetanových sadech. V jiných případech zase plochy „zeleně“ dočasně nahrazují stavební objekty. Příkladem může být plocha na Hlavním náměstí. Historicky zastavěné území bylo po 2. světové válce zbouráno a plocha je již 60 let zatravněna. Rozhodnutí o jeho dalším využití brzdí nejen nejednotnost názorů, ale i obava ze způsobu dostavby. Zeleň je v tomto případě dobrým kompromisem, který vyhovuje všem. Dnes, po deseti letech se ukázalo toto rozhodnutí jako velmi dobré a v této „dočasné“ úpravě se bude pokračovat. Lidé hledají stín, soukromí a klid, který jim pěší zóna neposkytuje. Sadové úpravy mohou nabídnout příjemné a hlavně potřebné požitky, jako žádná jiná úprava. Možná, že se tato plocha stane díky svému narůsta-
jícímu významu „trvalou zelení města“. A jestliže k zástavbě plochy jednou dojde? Nevadí, pokud vznikne něco nového, co dále povýší malebnost, atmosféru i fungování města. Jistě se najde dost šikovných architektů i stavebních odborníků, kteří najdou řešení. A zeleň? Promění se v girlandy popínavých zelených závěsů, ve vodu, v zajímavou fasádu nebo dlažbu, v jiný pocit nezaměnitelnosti místa. V případě „kostry městské zeleně“, to znamená ploch městské zeleně, které jsou pro fungování zdravého města nezbytné, jako např. stromořadí kolem cest, je však nutné důsledně prostor hájit a chránit. Obnova alejí kolem komunikací je dnes velmi složitým problémem, neboť v minulosti se nerespektovaly prostorové nároky stromů a do zelených pásu se umístily inženýrské sítě (kanalizace, voda, plyn, kabely, atd). Při dnešní obnově však již tyto sítě mají svá ochranná pásma, kde není dovoleno stromy umisťovat. Známe budoucnost? Snad právě toto vzájemné prolínání technického řešení i duchovního přesahu, obtížné i nezbytné hledání řešení, které by pomáhalo kvalitě života, je na „zelené architektuře“ to nejkrásnější poslání i výzva. „Ptáme“ se i nabízíme především těm budoucím. Máme být jednoznační? Máme vytvořit prostor pro volbu? Máme vnutit, nabízet? Budou žít v jiném světě, rádi bychom, aby se tomu našemu podobal, ale víme, že to tak v mnohém nebude. Můžeme doufat, že to obecně lidské zůstane, že lidé budou znovu a znovu užaslí nad jarní přírodou, nad podvečerním zpěvem ptáků, že jim v zeleni bude dobře samotným i ve společnosti druhých. Ale
přibývá i lhostejnosti, násilí, povrchnosti a strachu z lidí. Hledáme proto „nadčasové“ řešení. Naše dnešní technické a ekonomické možnosti svádějí k hledání „umělých řešení“, k odklonu od přirozeného a jednoduchého, ale pro nás osobně náročnějšího na vlastní angažovanost. Můžeme uměle zavlažovat, můžeme řídit příjem živin počítačem, můžeme vše sledovat digitálními kamerami. Možná, že i musíme, jestliže chceme dnes dosáhnout pocitu bezpečí, nezaměnitelnosti a atmosféry místa, jestliže chceme, aby bylo ve městě příjemně. Věřím ale, že to nadčasové je právě ta přirozenost a „přírodě blízkost“ našich řešení. Jak vpustit přírodu do města? Nejlépe tak, že se za ní vydáme sami ven z města a přineseme si ji domů ve formě zážitků, psychické pohody a plni inspirace. Ale času ubývá, civilizační tlak roste, nejde jen o naši psychiku. „Přírodu“ ve městě potřebujeme i z ryze pragmatic-
19
kých důvodů. Život v souladu s přírodními zákony je obecně i méně energeticky náročný, neboť jsme jen spoluhráči, většinu energie „investuje“ příroda. Poznáváme však stále složitější a méně zřetelné zákonitosti „fungování“ přírody a proto najít pro jejich uplatnění technické řešení, vyžaduje důvtip a velkou vůli. Přesto otevřít město těmto možnostem znamená především náročnou změnu myšlení, chuť a sílu ke změně. Právě proto, že město je živý organismus, velmi jemně a citlivě propojený a současně s obrovskou setrvačností jednání. Je to např. využití srážkové vody, které se město snaží co nejrychleji zbavit, přestože se zeleni vody zoufale nedostává. Místo toho je vhodné snažit se u každé plochy zvýšit její zasakovací schopnost (např. zelené střechy, porézní dlažba, dočasná jezírka), aby se odtok zpomalil a vyrovnal. Stejné je to s mikroklimatem, které rostliny vytváří daleko levněji a lépe než umělá klimatizace; energetická bilance budov, kde mohou pomoci netradiční stavební materiály, ale i např. popínavé rostliny apod. Vpustit nejen zeleň, ale „celou přírodu“ do našeho města však opravdu není lehké. Nejen proto, že např. pokud remízek na kraji jakékoliv zástavby nevykosíme a neudržujeme jako dokonale upravený park, stane se velmi často brzy smetištěm. Pokosená tráva, stavební odpad, pneumatiky atd., postupně se vše vrší, až je časem rozhodnuto „udělat pořádek“. Plocha se vykácí, zplanýruje a poslouží jako stavební parcela. Celý proces se opakuje o kousek dál. Dalším příkladem je řeka. Potřebovali bychom, aby městem procházela bezpeč-
20
ně a současně umožňovala využití ploch v bezprostřední blízkosti. Nejpřirozenější řešení je, kolem řeky upravit terén pro rozliv povodní a současně je přizpůsobit rekreaci a volnému času. Taková studie řešení dnes již existuje a její uplatnění by velmi zvýšilo kvalitu bydlení v našem městě. Jedním z nových způsobů, jak město propojit s okolní krajinou a udělat z přírody spojence je „Územní systém ekologické stability“ (ÚSES). Je to vlastně obdoba městského systému zeleně, v tomto případě však na biologických základech. Ukazuje se totiž, že právě tímto způsobem lze snad tohoto cíle – prevence – dlouhodobě a nejefektivněji dosahovat. Tento systém tvoří vzájemně prostorově provázané prvky různého významu a funkce (přemísťování – biokoridory, pobyt – biocentra, kontakt – interakční prvky). Význam může být pro malé okolí – lokální, místní, nebo větší okolí – regionální, nadregionální. Výběr prvků, které tento systém dlouhodobě vytvářejí je poměrně složitý a komplikovaný a podílí se na něm odborníci z oblasti přírodních věd, technici, urbanisté i místní samospráva. Cílem je propojit a respektovat nejen přírodní podmínky (ty jsou zásadní), ale vytvořit krajinu pro člověka, tedy krásnou, zdravou a funkční. Přestože tento cíl mají lidé odpradávna, naše doba pro něj jen hledá nové vyjádření, které by více respektovalo biologický základ našeho života. Systém propojuje přírodní prostředí (biotopy), které mají v krajině trvalé podmínky k životu (v našich podmínkách nejčastěji les) a umožňuje populacím
Rozsah zelených ploch v pravidelné údržbě 1992 42,4523 ha 1996 43,5101 ha 1997 44,7398 ha 1999 45,1306 ha 2005 50,6726 ha + Chářovský park. Další plochy, které nejsou výhledově zelení, jsou udržovány nepravidelně. Významné akce 1995 dosadba aleje Revoluční 1996 - 1997 zahradní úpravy DPS Hlubčická 1998 - 1999 rekonstrukce Chářovského parku a dalších lokalit po povodni 1999 - 2000 ošetření a dosadby alejí Ježnická a Cvilínská 2002 plocha bývalého kluziště 2004 vnitroblok Na hradbách Památné stromy lípa na Cvilíně buk na náměstí Míru dub na náměstí Míru dub na Říčním okruhu převislý červenolistý buk na ulici Revoluční u teplárny javor klen v zahradě MIKS Náhradní výsadba Povinnost náhradní výsadby vyplývá těm, kterým bylo povoleno kácení z § 9 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody. Důsledným dohledem nad jeho plněním, včetně náhradního, finanční formou, byl Krnov obohacen například o 39 javorů na Hlubčické, 43 hlohů, o výsadby stromů a keřů v prameništi v Kostelci či na Zámecké ulici. Nejvíce přispěly firmy Santa, MST Energomont a Město Krnov.
organismů jejich přirozený vývoj (např. hmyzí společenstva, společenstva savců, ryb, obratlovců, společenstva rostlin). Tím je vytvořen základ pro přirozené a energeticky méně náročné udržování biologické stability krajiny. Tato biologická kostra příznivě ovlivňuje a vyvažuje vlivy umělého okolní prostředí (např. reguluje přemnožení organismů, čistí vodu, vzduch, odstraňuje chemické látky). V krajině se samozřejmě nachází mnoho dalších přírodních lokalit různě velkých, různého stupně dosaženého přírodního stavu. Ne všechny mohou, přestože jsou velmi cenná, tvořit ekologickou kostru (vymezení a existence těchto ploch musí být trvalé a není je možné rychle měnit, musí být vzájemně propojitelná), plní proto v krajině jiné funkce. Naším městem prochází jak nadregionální ÚSES (je jím celá niva řeky Opavy, ve které stojí i téměř celé naše město, ale i lesní komplexy procházející Cvilínem), tak také zde je vymezený místní (lokální) systém (užší linie a plochy kolem vodotečí, meze, louky a i např.volné plochy kolem továren apod.). Je velmi obtížné zajistit přírodnímu systému průchodnost zastavěným územím města. Vlivy staveb, dopravy, změna mikroklimatu, množství umělých povrchů, nestálost přírodních podmínek, výrazně se odlišujících od svého okolí za městem, způsobují velkou překážku. Většina ploch ÚSES je proto zatím ještě nefunkčních a vzájemně nepropojených. Jak a kudy dál? Ekologické limity se stále silněji prosazují do našeho každodenního života. Ovlivňují naše rozhodování, náš životní
styl, proměňují materiály, které nás obklopují. Pro další budoucnost je třeba najít s nimi společnou řeč a vnímat je jako inspirující a životodárné. Třídíme odpad, snažíme se recyklovat, volíme výrobky s menšími ekologickými dopady. Pro zeleň ve městě, tedy pro vše „živé“ je to dobrá zpráva. Jedním z nejdůležitějších úkolů budoucnosti je zvýšit prostupnost území pro přírodní procesy a současně zvyšovat jeho malebnost a osobitost. Znamená to hledat nové způsoby „přírodního“ řešení – nejen volbou sortimentu dřevin, volbou způsobu údržby, volbou použitých stavebních materiálů nebo i volbou dočasné regulace využívání ploch (hnízdění, tah obojživelníků), ale i hledáním nového architektonického výrazu nových staveb a nalézání nových nápaditých řešení v souladu s přírodními principy udržitelnosti. Koncepce, která se po deset let v obnově a rozvoji zeleně uplatňovala, se ukázala jako dobrá. Pro její další prohlubování a zkvalitňování máme dnes již své konkrétní zkušenosti a nápady. Zeleň proniká do našich domovů nenápadně a vytrvale, projasňuje a kultivuje naše prostředí a nenápadně nás mění. Bude přibývat nových úprav, které ještě důsledněji propojí nutnou vstřícnost k přírodním zákonům a současně uspokojí i naše duchovní potřeby. U historicky významných ploch se postupně obnoví jejich duch a styl, na mnoha zadlážděných místech se objeví stromy. Postupně se najde i způsob, jak vrátit do města více hravé a osvěžující vody, zvýší se využití popínavých rostlin. Snad se najde odvaha realizovat tzv.
zelené střechy. Společně s drobnými stavebními a řemeslně dokonalými detaily se bude vytrvale zvedat i umělecká úroveň naší zeleně. A to vše více v souladu s „přírodou“, která je věčnou inspirátorkou i nejpřísnějším kritikem.
Víte, že… … mezi nejdůležitější zahradnické triky patří dodržení dvou zásad? Těmi jsou „Správná rostlina na správné místo“ a „Nejlepším hnojivem je zahradníkův stín“. A to nejen doma na zahradě, na balkoně, v pokoji, ale i na sídlišti, ve městě a kdekoliv ve volné krajině. Jestliže budeme bedliví už při posouzení lokality a místa a tuto pozornost vyjádříme i dennodenní všímavostí, bude se rostlinám s námi žít dobře. Po dobré úvaze a dobrém výběru lze vytvořit zahradu nejen krásnou, ale i méně pracnou a více „živou“. K posezení přilákáte motýly, na dobrý výhled k ptačímu napajedlu ptáky, k jezírku užovku a vážku, atd. Rostliny v takovéto zahradě trpí méně nemocemi a i odkvétající a uvadající mohou poskytnout zajímavé detaily a důvod k zamyšlení a radosti. Mít tuto „skutečnou“ přírodu v bezprostřední blízkosti společně s neustálými proměnami, inspirací, poetičnosti i metaforami a jasným přírodním řádem, je velkým obohacením, opravdu skutečným luxusem, za který se neplatí penězi ale vnímavostí a tolerancí. ... soutěž „Šedivé nebo zelené” o nejlépe ozeleněný balkon, dům, zahradu má za sebou již 10. ročník?
21
BOTANICKÉ ZAJÍMAVOSTI Pestrost druhového složení krnovské flory je dána přechodem mezi dvěma typy fytogeografických oblastí - vrchovinnou a nížinnou. Na zajímavosti jí přidává i to, že město prostřednictvím parků, zahrad a alejí přechází do volné, zemědělsky využívané krajiny. V kopcovitém terénu přechází do lesních porostů. Jsme si vědomi toho, jak cenná stanoviště se nachází v okolí města a chceme i Vás seznámit s výsledky průzkumů, které byly provedeny na několika lokalitách v okolí města.
Mochna sedmilistá Přírodní památka Staré hliniště Přírodní památka Staré hliniště se nachází na území bývalé cihelny na severním okraji města Krnova v převážně
22
zemědělsky využívané krajině a je významným refugiem řady živočichů. Lokalitu tvoří svahy a dno bývalé těžební jámy. V současné době probíhá u většiny porostů sukcese. Rostlinná společenstva lze rozdělit na několik hlavních typů. Březové a vrbové náletové lesíky plošně nejrozsáhlejší, dominantní bříza bělokorá, příměsi vrby popelavé, topolu osiky, olše šedé, dubu letního, lípy srdčité a velkolisté. V bylinném patře jsou zastoupeny zástupci konkurenčně zdatných druhů jako třtina křovištní či maliník obecný. Mezofilní ovsíkové louky - dominantní třtina křovištní, z dalších taxonů lze jmenovat např. pupavu obecnou, zeměžluč lékařskou, zvonek rozkladitý, škardu dvouletou. Drobné vodní plochy – důležité pro ranná stadia obojživelníků, hladině dominuje voďanka žabí, okřehek menší, ve vodním sloupci stolístek klasnatý, na březích roste kosatec žlutý a orobinec širolistý. Celkem bylo na lokalitě nalezeno 226 druhů vyšších cévnatých rostlin. Z ohrožených taxonů květeny ČR to byly voďanka žabí (Hydrocharis morsu- ranae), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), bělolist rolní (Filago arvensis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula signifera), ostružiník (Rubus radellus), z druhů vyžadujících pozornost zeměžluč lékařská (Centaurium erythraea), chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia) a chrpa luční ostroperá (Centaurea jacea oxylepis). Přírodní památka Staré hliniště je udržována podle plánu péče (management území) a vede jí naučná stezka do-
plněná informačními tabulemi vybudovaná ČSOP ZO Krnov a obnovená v roce 2003. Cvilínský kopec Cvilínský kopec s kostelem Panny Marie Sedmibolestné, rozhlednou a zříceninou hradu Šelenburk je jednou z dominant města Krnova. Již od konce minulého století patří mezi jednu z botaniky nejčastěji navštěvovaných lokalit v okolí města a vztahuje se k němu řada literárních údajů. Většina výletů na Cvilíně začíná u poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné. V květnu zde na pahorku pod kapličkami rozkvétají ve Slezsku vzácné teplomilné pampelišky, slezská a skandinávská. Spolu s nimi je zde hojný planě rostoucí kmín kořenný, nápadná teplomilná mochna sedmilistá a drobná hluchavkovitá rostlina s hroznem modrofialových květů pamětník rolní. Cestou od kostela k rozhledně upoutá na okrajích lesa lilie zlatohlávek, chráněný lesní druh s nápadnými vonnými červeně nachovými květy vyskytující se na celém Cvilínském kopci pouze na severním svahu Předního vrchu. Dále je v okolí rozhledny možné pozorovat teplomilný javor babyku a u paty věže drobnou jednoletou trávu ječmen myší. Pokud od kostela pokračujeme po zeleně značené turistické cestě vedoucí ke zřícenině hradu Šelenburk a po padesáti metrech odbočíme směrem doprava, dostaneme se do aleje starých lip širolistých s chlupatými listy. Brzy na jaře zde najdeme trsy žlutě kvetoucích křivatců lučních. Turistická cesta k Šelenburku pokračuje lesem a křovinatou strání s nápadnými žlutě kvetoucími keříky z čeledi vikvovi-
tých: čilimníkem nízkým, čilimníkovcem černajícím, kručinkou barvířskou a kručinkou německou. V okolí Krnova patří mezi nejzajímavější rody ostružník (Rubus). Z dvaceti tří druhů zjištěných na cvilínském kopci je jich osm považováno za ohrožené rostliny květeny ČR. Tři druhy známé ze Cvilína patří mezi nedávno rozlišené a dosud nepopsané druhy. Krátce zmíníme alespoň dva nejvýznamnější. Ostružník statný (Rubus perrobustus) má zatím ve Slezsku jedinou lokalitu a to na Předním Cvilínském vrchu. Ostružník blýskavý (Rubus micans) je v ČR znám pouze z šesti lokalit na území severozápadní Moravy a Slezska, v Polsku byl druh nalezen v přilehlé části opolského kraje. Tato poměrně malá oblast výskytu je výrazně oddělena od souvislého výskytu tohoto druhu situovaného až za Rýnem – v západním Německu, ve Francii a Velké Británii. Cesta k Šelenburku pokračuje poměrně jednotvárnými borovými lesy a pasekami. Zřícenina hradu je tvořena zbytky obvodového zdiva, věže a hradních příkopů. Jeho nejbližší okolí bylo v roce 1999 odlesněno, což podpořilo růst světlomilných druhů, omezených svým výskytem přímo na hradby. Tyto odlesněné plochy, zejména hradní příkop rychle obsadily statné ruderální byliny. Nápadná je i přes 2,5 metru vysoká divizna hustokvětá, blín černý, který upoutá kromě svých zajímavě zbarvených květů také jejich příjemnou rybízovou vůní, a statná miříkovitá rostlina bolehlav plamatý zapáchající myšinou. Snad nejzajímavějším místem pro botanika jsou rozpadající se hradby Šelenburku. Dají se přirovnat k umělým
skalkám, na nichž rostou suchomilné, teplomilné a vápnomilné rostliny. Hradby jsou jediným místem na Cvilínském kopci, kde se vyskytuje drobná primitivní a ve Slezsku velmi vzácná kapradina vratička měsíční, dále statná miříkovitá rostlina žebřice pyrenejská, v minulosti zde pravděpodobně pěstovaná původními obyvateli, vápnomilná tráva skalnatých stanovišť strdivka sedmihradská a brukvovitý huseník chlupatý. Zastíněné vlhké stěny jsou porostlé trsy kapradin puchýřníku křehkého, sleziníku routičky a sleziníku červeného. K dalším atraktivním druhům rostoucím na zřícenině Šelenburku patří mochna šedá, pamětník rolní a tařinka kališní. Z hradu je možné pokračovat po zeleně značené turistické cestě na vrch Strážiště u Úvalna a poté po „modré“ k železniční stanici Úvalno. Cesta vede převážně bory a smrkovými lesy. Na pasekách lze nalézt jedovaté rulíky zlomocné a zvláště pozorného výletníka zaujme ve vrcholové části Zadního vrchu teplomilný keř dřišťál obecný. Uvedený výčet je jen malou ukázkou ze 607 druhů tvořících květenu lokality, mezi nimi i druhy chráněné, silně i kriticky ohrožené, například bříza tmavá (Betula obscura), kruštík polabský (Epipactis albensis), rozrazil polní (Veronica agrestis) či večernice lesní (Hesperis sylvestris). Bývalá vojenská střelnice Chomýž Území významného krajinného prvku Chomýž představuje přírodovědecky a ochranářsky atraktivní a místy velmi cennou lokalitu. Území v současné době leží ladem a dochází zde k rozsáhlým
Zvonek klubkatý sukcesním změnám. Osu tvoří potok Hůrka, na něm se nachází dva průtočné rybníky, které slouží rekreačním účelům. Ve spodní polovině svahů dochází k akumulaci vody a tvorbě rozsáhlých pramenišť s rozkolísanou hladinou spodní vody. V jarním období je zde možno pozorovat řadu pramenů a drobných potoků, v létě jsou prameniště pouze mírně vlhká, což svědčí velmi pěkně rozvinutým rostlinným společenstvům typu Molinion (vlhčí svahové bezkolencové louky). Vzhledem k dlouhodobějšímu minimálnímu využití po odchodu sovětských vojsk dochází v současnosti na rozsáhlých původně lučních a bezlesých
23
plochách k sukcesi náletových dřevin, převážně břízy bělokoré, topolu osiky a modřínu opadavého. V sušších částech zarůstají konkurenčně silné rostliny jako třtina křovištní a vlčí bob dříve druhově bohaté luční porosty. Na vlhčích plochách postupuje bezkolenec rákosovitý a vysoké ostřice. Důsledkem je výrazné snižování druhové rozmanitosti ploch a velikosti populací konkurenčně méně zdatných, často ohrožených a chráněných rostlin. Z nich jmenujme zvonek klubkatý (Campanula glomerata), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), vrbu rozmarýnolistou (Salix rosmarinifolia), prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis majalis) či hladýš pruský (Laserpitium prutenicum). V malém rozsahu, na nejcennějších plochách, je prováděno jedenkrát ročně kosení členy ZO ČSOP Levrekův ostrov. Na základě zjištěného výskytu chráněných, ohrožených a významných druhů byly na lokalitě vymezeny jednotlivé plochy od ochranářsky nejatraktivnějších až po málo významné. Nejcennějšími plochami jsou převážně až zcela bezlesá travinná společenstva s výskytem řady světlomilných druhů. Vymezení těchto ploch je důležité pro jejich uvažované využití pro příměstskou rekreaci a sport. A to za současného respektování a zachování přírodních kvalit území a jeho diverzity, sladění zájmů ochrany přírody a rozvoje tohoto území. Botanicky zajímavých míst je v Krnově více, včetně těch pro milovníky exotických druhů (Chářovský a další městské parky). Zajímavá ale jsou zcela běžná stanoviště, například okolí řek, zahrad, lesy či polní cesty, která se podílí na diverzitě
24
našeho přírodního prostředí. Stačí se rozhlédnout.
Ostružiník
ZOOLOGIE Okolí Krnova, ale i samotné město nabízí různorodé životní podmínky pro velké množství živočichů, ať už jde o bezobratlé živočichy, ryby, obojživelníky, plazy, ptáky nebo savce. Základem životního prostředí v okolí města jsou zemědělské pozemky, které jej přímo obklopují. Jsou protkány sítí nejrůznějších remízů, mokřin, neobdělávaných pozemků a lesních porostů, ve kterých luční a polní živočichové nacházejí útočiště v době nouze. Lesní komplexy v západní části (Ježník) a v jižní části (Cvilín) jsou domovem mnohých lesních druhů živočichů (jezevec lesní). Vodní prostředí tvoří zejména řeky Opava a Opavice, ale také množství rybníků a drobných vodních ploch. Mimo tyto lokality jsou pro některé živočichy významná i prostředí přímo ve městě tvořená zástavbou, neudržovanými plochami, zahrádkami, zahradami a městskou zelení. Významnou roli v zastoupení druhů v okolí Krnova hraje také poloha města v podhůří Jeseníků na okraji polské roviny, která umožňuje setkání horských druhů živočichů, například ořešník kropenatý, s druhy teplomilnými jako je otakárek fenyklový. Vztah člověk a živočich Většina živočichů je vázaná na charakteristické životní prostředí, které se skládá z neživé složky přírody a z ostatních organismů. Důležitým faktorem pro přežití druhu na určitém místě je jeho schopnost přizpůsobit se prostředí (potravní nabídka, klid, kryt, trasy pohybu, místa k rozmnožování a výchově
mláďat). Málo přizpůsobivé druhy mají specifické nároky, často nejsou schopny reagovat na změny prostředí nebo na úplné zničení jejich životního prostředí lidskou činností. Jedním z takových druhů je například na Krnovsku kdysi hojná koroptev polní nebo křepelka obecná, které ztratily životní podmínky v souvislosti s přechodem našeho zemědělství na velkoplošné formy. Pro zachování těchto druhů je nutné vyhledávat, vytvářet a chránit vhodné životní prostředí v lokalitách, ve kterých nedochází ke střetům s hospodářskými cíli člověka, popřípadě omezit hospodaření v jejich prospěch. Naopak velmi přizpůsobivé druhy mají široký areál rozšíření, nejsou vázány na specifické prostředí, jsou tedy schopny žít i v člověkem změněné přírodě (srnec obecný) nebo přímo v lidských obydlích a jejich nejbližším okolí (potkan obecný). Z pohledu člověka dochází k případům, kdy tyto druhy „škodí“ jak na polních porostech, tak v domácnostech. BEZOBRATLÍ Skupina živočichů, se kterými se setkáváme na každém kroku. Ve velkém množství obývají všechny druhy prostředí. Střet s člověkem: velmi významným škůdcem na dřevinách ve městě jsou např. lýkožrout smrkový na smrku nebo klíněnka jírovcová na jírovcích. Další druhy mohou být přenašeči chorob (komáři, klíšťata) nebo škodí na zemědělských plodinách (mšice, některé druhy motýlů). Chráněné druhy: střevlík (Carabus spp.), čmelák (Bombus spp.), kozlíček
jilmový (Saperda punctata), mravenec (Formica spp.), otakárek fenyklový (Papilio machaon) Víte že … … denních motýlů je asi 250 druhů a nočních 400 000? … larvy a dospělci slunéček pronásledují mšice? … hmyz je nejpočetnější skupina mnohobuněčných živočichů? … vážka patří mezi největší druhy hmyzu. Vyhynulé vážky měly rozpětí až 75 cm? RYBY A KRUHOÚSTÍ Na území Krnova hlavně živočichové řek Opavy a Opavice. Stojaté vody jsou využívány především k produkčním účelům. Chráněné druhy: mihule potoční (Lampetra planeri), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), vranka obecná (Cottus gobio), vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus).
Víte že … … podle šupiny lze určit věk ryby? … ryby dokáží dýchat atmosférický kyslík tzv. lapáním po vzduchu – vstřebáváním vzdušného kyslíku sliznicí ústní dutiny? … kapr obecný zdomácněl před více než tisícem let – původní divoký kapr obývá povodí Dunaje? … i ryby se dorozumívají zvuky, vydávají je stahem plovacího měchýře, chrastěním kůstkami, skřípáním zubů, nebo i třením obratlů o sebe?
25
Vranka pruhoploutvá OBOJŽIVELNÍCI Vyskytují se u rybníků, vodních nádrží, v bažinách a na silně podmáčených lokalitách. V okolí Krnova to je např. u rybníků v Chomýži, na Ježníku, u Hájnických rybníků a v přírodní památce Staré hliniště. Chráněné druhy: čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka obecná (Bombina bombina), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), Víte že … … velmi významnou lokalitou výskytu obojživelníků v okolí Krnova je Staré hliniště? … obojživelníci mimo dýchání žábrami v larválním stádiu a plícemi v dospělosti významně využívají kožní dýchání? … všichni dospělí obojživelníci jsou masožravci a jejich larvy jsou často všežravé? …námluvy u čolků jsou jakýmsi svatebním rituálem, který má mnoho kroků, a aby mohl postoupit do další fáze, musí samice nejprve odpovědět na předchozí fázi námluv?
26
PLAZI První skupina živočichů, která se zcela přizpůsobila životu na souši. Na Krnovsku obývají všechny druhy prostředí od bažin po slunné suché louky. Střet s člověkem: mezi plazy se vyskytuje jediný jedovatý živočich v okolí Krnova, který může člověka přímo ohrozit - zmije obecná. Chráněné druhy: zmije obecná (Vipera berus), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), užovka podplamatá (Natrix tessellata), užovka stromová (Elaphe longissima). Víte že … … na kousnutí zmije obecné umírá jen velmi malé procento lidí? Má sice účinný jed, ale jedové žlázy ho obsahují velmi málo. … užovka obojková i zmije obecná jsou výborní plavci? … za normálních okolností je slepýš neobyčejně dlouhověký živočich a údajně se při dobré péči v teráriu může dožít až 35 let? PTÁCI Na území Krnova a v jeho nejbližším okolí se vyskytuje velké množství chráněných druhů ptáků. Jsou to druhy, které se tu vyskytují celoročně (výr velký), tažné druhy, které k nám přilétají na jaře hnízdit (čáp bílý), a druhy, které k nám přilétají přezimovat (brkoslav severní). Střet s člověkem: v historii byli obecně považováni za škůdce dravci, proto byli člověkem systematicky pronásledováni a mnohé druhy přivedeny na pokraj
vyhynutí. Systematickou ochranou bylo dosaženo stálých stavů některých druhů v naší přírodě (jestřáb lesní, krahujec obecný). Dále jsou problémy s populací holuba domácího ve městě a s populací volavky popelavé a přelétajícího kormorána velkého na produkčních rybnících. Chráněné druhy: strnad luční (Miliaria calandra), čáp černý (Ciconia nigra), čírka modrá (Anas querquedula), drozd cvrčala (Turdus iliacus), holub doupňák (Columba oenas), chřástal polní (Crex crex), kavka obecná (Corvus monedula), konipas luční (Motacilla flava), krahujec obecný (Accipiter nisus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), křepelka polní (Coturnix coturnix), ledňáček říční (Alcedo atthis), moták pilich (Circus cyaneus), skřivan lesní (Lullula arborea), sýček obecný (Athene noctua), žluva hajní (Oriolus oriolus), brkoslav severní (Bambycilla garrulus), břehule říční (Riparia riparia), čáp bílý (Ciconia ciconia), čírka obecná (Anas crecca), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kalous pustovka (Asio flammeus), koroptev polní (Perdix perdix), krkavec velký
Ledňáček říční
(Corvus corax), moták pochop (Circus aeruginosus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), rorýs obecný (Apus apus), sluka lesní (Scolopax rusticola), drozd cvrčala (Turdus iliacus), lejsek šedý (Muscicapa striata), ťuhýk obecný (Lanius collurio), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), výr velký (Bubo bubo). Víte že … … na Předním a Zadním Cvilínském kopci se vyskytuje 80 druhů ptáků, z toho 19 druhů patří do kategorie chráněných? … ledňáček říční hnízdí v norách na obnažených březích toků? … výr velký je největší sova v Evropě? … na nedalekých Otmuchovkých jezerech v Polsku se na svém jarním a podzimním tahu zastavují miliony hus? … labuť velká se ještě před padesáti lety v ČR pravidelně nevyskytovala a zimující jedinci byli považováni za velikou atrakci? … sedání holubů na římsy či okna budov se lze bránit technickými opatřeními – sítěmi, bodci? SAVCI Některé druhy si našly svůj životní prostor přímo ve městě. Jsou vázány na člověka, na odpadky, které produkuje, na skladování produktů. Jsou to především hlodavci a některé šelmy, které často navštěvují okraje města (kuna lesní, liška obecná). V okolí Krnova žijí druhy, které se přizpůsobily životu v kulturní krajině často navštěvované lidmi. Jsou to srnec obecný, prase divoké, zajíc polní, u řek ondatra pižmová. Hlouběji v lesních komplexech žijí jelen evropský a jezevec lesní.
Střet s člověkem: stejně jako u ptáků považoval člověk za největší škůdce a konkurenty dravce. Na našem území se podařilo vyhubit vlka, medvěda a rysa. V souvislosti s reintrodukcí rysa ostrovida do naší přírody byla rozpoutána debata na téma „Patří šelmy do naší přírody?“. Z ostatních savců nám způsobuje na zahrádkách značné škody hryzec vodní nebo krtek obecný. Ve volné přírodě způsobuje škody spárkatá zvěř na lesních a zemědělských porostech. Rybářům způsobuje škody na chovných rybnících vydra říční a ondatra pižmová, která svými norami narušuje hráze rybníků. Chráněné druhy: veverka obecná (Sciurus vulgaris), všechny druhy netopýrů, v oblasti Jindřichovska byl sledován výskyt rysa ostrovida (Lynx lynx), do okolí Krnova se občas zatoulá i vydra říční (Lutra lutra). Víte že … … přímo ve městě žije králík divoký? … ježek se neživí jablky, ale je hmyzožravec? … zbavit se potkanů otrávenými nástrahami není jednoduché, neboť potkaní kolonie používají „ochutnávače“ – slabé, nebo nemocné jedince? MYSLIVOST Velmi specifickým vyjádřením vztahu mezi člověkem a zvířaty je myslivost. Zákon o myslivosti vymezuje myslivost jako činnosti prováděné v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, jako součást ekosystému a spolkovou činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví .
Zákon vešel v platnost v roce 2001 a umožnil tvorbu nových honiteb. Na základě tohoto zákona zpracovávali vlastníci honebních pozemků podklady pro návrh na uznání honitby. V bezprostřední blízkosti Krnova byly odborem životního prostředí uznány čtyři společenstevní honitby a tři vlastní. Držiteli těchto honiteb jsou registrovaná honební společenstva, LČR, s.p., Pozemkový fond ČR a Město Krnov. Součástí uznání jednotlivých honiteb je stanovení minimálního stavu zvěře, se kterou chce držitel myslivecky hospodařit a to z důvodu zachování všech druhů volně žijící zvěře. Také je nutno stanovit normovaný stav, který je zároveň maximální, z důvodu nenavyšování škod způsobených zvěří zejména na polních plodinách a lesních kulturách. Na Krnovsku si uživatelé honiteb naplánovali myslivecky hospodařit se 347 kusy srnčí zvěře, deseti kusy daňka evropského, dvaceti kusy zajíce polního. Každý ekosystém je schopen uživit určité množství zvěře, které zajišťuje nepřetržitý koloběh života. V případě přemnožení některého z druhů dochází ke snižování úživnosti a v přímé úměře ke zvýšení škod nejen na kulturní krajině, ale na i zvěři samotné. Jelikož zde nejsou velcí přirození predátoři, jako je rys nebo vlk, musí jejich funkci v přírodě nahradit člověk – myslivec. Ten se svou činností v honitbě snaží o úpravu stavů zvěře na optimální stav a zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, o zvyšování genetické kvality zvěře. Viditelnou činností je přikrmování zvěře v době nouze a zlepšování jejího zdravotního stavu podáváním medikamentů.
27
Je nutné podotknout, že dnešní myslivce stojí jejich činnost nemalé peníze. Veřejnost může být jejich činnosti nápomocna tím, že se v přírodě bude chovat tiše, zamezí svým psím miláčkům plašení a štvaní zvěře, bude se pohybovat hlavně po vyznačených turistických stezkách a mláďata ponechá v péči svých zvířecích rodičů, i když se mnohdy zdá, že je jejich matky opustily.
28
VODOVODY A KANALIZACE Krnovské vodovody a kanalizace, s.r.o. byly založeny jediným společníkem, kterým je Město Krnov, 1. ledna 1994. V tomto termínu převedl státní podnik Vodovody a kanalizace Bruntál na žádost města Krnova infrastrukturní majetek vodovodů a kanalizací v pořizovací ceně 153 milióny korun Městu Krnov bezúplatným převodem. Krnovské vodovody a kanalizace začaly provozovat tento majetek bez provozního majetku, který získala na základě schváleného privatizačního projektu akciová společnost Vodovody a kanalizace Bruntál. I přes nelehké začátky lze dnes, po jedenácti letech provozování vodovodů a kanalizací konstatovat, že Město Krnov v souladu s koncepcí rozvoje této oblasti ušlo velký kus cesty. Byla provedena celková rekonstrukce všech tří nejdůležitějších objektů zajišťujících výrobu pitné vody a čištění odpadních vod, a to: - rekonstrukce čistírny odpadních vod Krnov 1997-1998 101,4 mil. Kč, - rekonstrukce prameniště Kostelec 19992000 23,4 mil. Kč, - rekonstrukce úpravny vody Krnov Zlatá Opavice 2003-2004 32,2 mil. Kč. Majetek vodovodů a kanalizací v pořizovacích cenách tak dosáhl výše 381 miliónů korun. Mimo tyto významné stavby byly
v oblasti rozvoje provedeny další v celkové hodnotě 71 mil. Kč. Ve výčtu dokončených staveb jsou uvedeny pouze stavby, mající přímou souvislost s rozvojem města Krnova: vodovod Brantická, vodárenský dispečink Krnov, vodovod Ježník, kanalizace Pionýrů, rekonstrukce kanalizace Chářovská – Čsl.armády, kanalizace a ČOV Krásné Loučky, vodovod a kanalizace Červený Dvůr, rekonstrukce čerpací stanice Městská, kanalizace Městská, M.Švabinského, kanalizace Hlubčické předměstí, kanalizace Libušina – rekonstrukce, vodovod Stará – rekonstrukce, vodovod U lazebníka-Petrův důl, vodovod Cvilín-vrch – rekonstrukce, vodovod Lelkova – rekonstrukce, kanalizace K. Čapka – rekonstrukce. Vodovody V průběhu deseti let došlo v Krnově k těmto významným změnám statistických údajů: - počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou se zvýšil o 445 obyvatel na současných 25 534 osob, - délka vodovodní sítě byla navýšena o 29 km na současných 109 km, - počet vodovodních přípojek se zvýšil o 299 na dnešních 3 489, - voda vyrobená klesla o 472 000 m3/rok na dnešní výrobu 1 886 000 m3 za rok 2004. Pokles množství vyrobené pitné vody je patrný především u vody fakturované
pro obyvatelstvo. U průmyslu dochází v posledních letech k nárůstu, a to díky rozvoji výrobce nealkoholických nápojů firmy Kofola a.s. Kanalizace Také zde došlo v průběhu deseti let k významným změnám statistických údajů: - počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci vzrostl o 411 osob na současných 23 991 osob, - počet kanalizačních přípojek vzrostl o 75 na současných 2 615, - délka kanalizační sítě stoupla o 8 km na současných 58 km, - množství vypouštěných odpadních vod do veřejné kanalizace kleslo o 812 000 m3/rok na 1 578 000 m3 v roce 2004, - množství čištěných odpadních vod kleslo o 977 000 m3/rok na 2 865 000 m3 v roce 2004. Velká většina kanalizace v Krnově je kanalizací jednotnou, nově budované kanalizace v okrajových částech (průmyslová zóna, Cvilín) je již kanalizací oddílnou, to znamená, že na čistírnu odpadních vod nejsou odváděny dešťové vody. Tento trend bude v okrajových částech i nadále pokračovat, to proto, že není možné stávající kanalizační sběrače a čistírnu odpadních vod dále hydraulicky přetěžovat dešťovými a povrchovými vodami.
Množství vyrobené pitné vody v tis. m3 Celkem obyvatelstvo Průmysl
1994 1924 1329 317
1995 1691 1132 294
1996 1608 1071 265
1997 1552 1060 232
1998 1575 1101 238
1999 1555 1064 263
2000 1573 1053 299
2001 1666 1033 398
2002 1634 1012 404
2003 1672 1026 427
2004 1678 989 470
29
Čištění odpadních vod Rekonstrukcí čistírny odpadních vod v Krnově došlo i přes značné navýšení nátokového znečištění k výraznému zlepšení kvality vypouštěných odpadních vod do toku řeky Opavy. Výrazný nárůst znečištění odpadních vod v kanalizaci je u průmyslu způsoben největšími znečišťovateli (Krnovská škrobárna, spol. s r.o. a Kofola a.s.), ale i u obyvatelstva (drtiče odpadků, likvidace biologických odpadů). V neposlední řadě se zde na zvýšeném znečištění promítá i nevhodný způsob čištění komunikací a chodníků a absence čištění dešťových vpustí správci komunikací. Čistírna odpadních vod v Krnově je schopna po rekonstrukci biologicky odstraňovat i dusík a fosfor. Kvalita čištěných odpadních vod vykazuje hodnoty, které jsou pod hranicí hodnot povolených současnými zákonnými předpisy. Z důvodu značného nárůstu znečištění přitékajících odpadních vod na čistírnu a vytvoření rezervy pro další přítok splaškových odpadních vod z okrajových částí Krnova (Kostelec-jih, Chomýž, Ježník, Cvilín) je nutné připravit a zrealizovat intenzifikaci biologické části čistírny. Se zvyšujícím čistícím účinkem čištění výrazně vzrůstá produkce kalu a za rok 2004 dosáhla množství 4 260 tun. Kal je odvážen mimo území města do vzdálené kompostárny. Součástí čistícího procesu je výroba 526 000 m3 bioplynu, kte-
rý slouží k vytápění provozních budov a ohřevu kalu ve vyhnívacích nádržích a k výrobě 678 000 kW elektrické energie v kogenerační jednotce pro potřeby vlastního čistírenského procesu. Na nově vybudované čistírně odpadních vod v Krásných Loučkách jsou čištěny splaškové vody z přilehlých bytových domů. Výroba pitné vody Město Krnov je zásobováno pitnou vodou ze dvou zdrojů podzemní vody, a to ze zdroje Krnov-Kostelec a z úpravny vody Zlatá Opavice. Zdroj Krnov-Kostelec slouží i k zásobování obce Brantice pitnou vodou. Voda z obou zdrojů je čerpána pomocí pěti čerpacích stanic do sedmi vodojemů o celkové kapacitě 5 695 m3. Kvalita surové i upravené vody je pravidelně sledována, v souladu se zákony O vodovodech a kanalizacích a O zdraví lidu, vlastní i nezávislou akreditovanou laboratoří a to pravidelně na obou zdrojích i na různých místech vodovodní sítě. Kontrola je prováděna Krajskou hygienickou stanicí. Ve zdroji Krnov-Kostelec je voda čerpána ze šesti nově vybudovaných vrtů do sběrného objektu a po rekonstrukci je vedena přes aerační věž, kde dochází k odstraňování radonu. Před distribucí do sítě je voda desinfikována plynným chlorem. Podzemní surová voda ve zdroji Zlatá
Opavice vyžaduje úpravu z důvodu vyššího obsahu manganu. Mangan je ze surové vody odstraňován technologií sestávající z aeračních věží, zařízení na dávkování vápna, filtračním zařízením a následnou chlorací. Kvalita surové vody ve srovnání se stavem před deseti lety nevykazuje významnější rozdíly. V zájmu lepší ochrany podzemní vody bylo přistoupeno k rozšíření pásem hygienické ochrany obou vodních zdrojů. Dále je prováděno systematické monitorování podzemních vod v celém jímacím území vodních zdrojů. Upravená voda z prameniště Zlatá Opavice vykazuje po rekonstrukci vyrovnanějších hodnot, což je důsledkem automatizace celého procesu řízení technologického celku, včetně kontinuálního odběru surové vody z devíti vrtů.
Kvalita čištění odpadních vod
1994 2004
30
tis m3/rok 3842 2865
BSK5 t / rok Přítok odtok 979 103 1488 45
CHSK t / rok přítok odtok 1222 270 2284 94
NL t / rok přítok odtok 318 77 1074 14
Kvalita vody v úpravně vody Zlatá Opavice a prameništi Kostelec – průměrné hodnoty za rok 2004 Zlatá hodnoty Ukazatel jednotka Kostelec mezní Opavice Vyhlášky č.252/2004 Zbytkový chlor mg/l 0,23 0,16 0,30 Pach 0,00 0,00 2 Barva mgPl/l 5,00 5,00 20 Zákal mg/l 0,78 0,89 5 pH 7,82 7,24 6,5-9,5 Tvrdost celková mmol/l 1,34 0,99 0,9-5,0 CHSK Mn mg/l 0,18 0,10 3,0 Chloridy mg/l 24,33 13,00 100 dusičnany mg/l 15,87 5,10 50 dusitany mg/l 0,01 0,01 0,50 železo mg/l 0,05 0,05 0,20 mangan mg/l 0,02 0,01 0,05 Amonné ionty mg/l 0,05 0,01 0,50 vápník mg/l 37,70 28,40 doporuč. 30 hořčík mg/l 9,69 6,90 doporuč. 10 Psychrofilní bakterie KTJ/1ml 0,00 0,00 200 Koliformní bakterie KTJ/100ml 0,00 0,00 0 Fek.streptokoky KTJ/100ml 0,00 0,00 0 sírany mg/l 36,67 32,00 150 vodivost μS/cm 327,50 244,00 250 sodík mg/l 11,60 10,30 200 Měď mg/l 0,01 0,01 1,00 Chrom celkový mg/l 0,00 0,00 0,05 nikl mg/l 0,00 0,00 0,02 olovo mg/l 0,00 0,00 0,025 kadmium mg/l 0,00 0,00 0,005 rtuť mg/l 0,00 0,00 0,001 arsen mg/l 0,00 0,00 0,01 selen mg/l 0,00 0,00 0,01 antimon mg/l 0,00 0,00 0,005 berylium mg/l 0,00 0,00 0,001 bor mg/l 0,02 0,02 1 1,2,dichlorethan μg/l 2,00 2,00 10 trichlorethen μg/l 0,20 0,20 10 tetrachlorethylen μg/l 0,10 0,10 10 benzen μg/l 1,00 1,00 1 Benzo(a)pyren μg/l 0,00 0,00 0,01 Živé organismy Jed./ml 0,00 0,00 0 Mrtvé organismy Jed./1 ml 0,00 0,00 50 fluoridy mg/l 0,15 0,07 1,5 Escherichia coli KTJ/100ml 0,00 0,00 0 bromičnany mg/l 0,01 0,01 0,025 hliník mg/l 0,03 0,03 0,2
Víte, že …první vodovod v Krnově byl vybudován koncem 60. let či na počátku 70. let 18. století? Voda byla rozváděna dřevěnými trubkami do veřejných i soukromých kašen. …v 60. letech 19. století bylo ve vnitřním městě osm veřejných kašen? Nacházely se na náměstí před radnicí, na Zámeckém a Horním náměstí, na Dolním náměstí a v Pekařské ulici (nyní ulici U požárníků). … pravděpodobně první rozbor vody v Krnově byl proveden na přelomu let 1881 a 1882 profesorem chemie na krnovské reálce Řehořem Flöglem?
31
OVZDUŠÍ V porovnání s ostatním územím České republiky patří Krnov mezi města s dobrým stavem ovzduší, nedochází zde k plošnému překračování imisních limitů. V průběhu posledních deseti let proběhla na území města celá řada změn, která měla pozitivní vliv na stav ovzduší. Předně se jedná o změny v charakteru průmyslové výroby, nahrazení původních kotelen spalujících uhlí méně znečišťujícími kotelnami na zemní plyn a úplné zrušení řady domovních kotelen a napojení objektů na systém centrálního zásobování tepla společnosti Dalkia ČR, a.s. K významným zásahům došlo i na kdysi nejvýznamnějších zdrojích znečištění ovzduší. Původní uhelné kotle ve výtopně na Sídlišti pod Cvilínem byly v r. 1997 odstaveny a ve výtopně byly instalovány plynové kotle, které dnes slouží jen pro krytí odběrových špiček. Ekologizací prošel i nejvýznamnější energetický celek na území města – teplárna na Revoluční ulici. V roce 1996 byl postaven nový, 123 metrů vysoký komín, který zabezpečuje vyvedení emisí do takové výškové hladiny, že je minimalizován jejich vliv na centrum města, a následně byla instalována technologie odprášení spalin. V roce 2003 se změnila i skladba paliva, v současné době se spolu s uhlím spaluje i biomasa, a to v objemu 25 000 tun ročně, rovněž bylo zahájeno využívaní energetického šťovíku. V průběhu devadesátých let nebyla míra znečištění ovzduší měřena, informace o stavu ovzduší byly zjišťovány rozptylovými studiemi. Jediným měřeným ukazatelem bylo množství polétavého
32
Výsledky celoročního indikativního měření těžkých kovů, benzenu a benzo(a)pyrenu v letech 2003-2004 Sledovaný průměrná Jednotka Roční polutant koncentrace Benzen [μg/m3] 2,78 3,04 benzo(a)pyren [ng/m3] 16,6 PM 10 [μg/m3] 0,71 Cd [ng/m3] 0,02 Pb [μg/m3] 2,01 Ni [ng/m3] 1,37 As [ng/m3] Hg [ng/m3] 4,39
Imisní limit 5 1 40 5 0,5 20 6 50
Imisní limit včetně meze tolerance pro rok 2004 8,75 7 41,6 6 0,6 32 10,5 50
Výsledky jednodenních imisních měření hlavních znečišťujících látek Koncentrace SO2 NO2 O3 hlavních průměrná denní max.1hodinová max. 8 hodinový znečišťujících koncentrace koncentrace klouzavý průměr látek [μg/m3] [μg/m3] [μg/m3] 15.5.2001 5 45 111 4.9.2001 <3 10 54 4.12.2001 15 34 22 19.2.2002 <3 28 61 28.8.2002 5 53 77 11.12.2002 38 51 4 16.6.2003 8 32 54 10.12.2003 48 46 48 29.6.2004 8 28 34 7.12.2004 29 40 20 Imisní limity 125 200 120 prachu. V současnosti je stav ovzduší sledován autorizovaným měřením Zdravotního ústavu Ostrava, které probíhá na náměstí Hrdinů, poblíž křižovatky Albrechtické a Jesenické ulice. Toto místo bylo zvoleno s ohledem na výsledky dosud prováděných rozptylových studií tak, aby se průkazně projevil vliv emisí z dopravy.
Prach PM10 prům. denní koncentrace [μg/m3] 29 14 27 24 39 58 20 42 22 32 50
Víte, že… … se na území našeho města nachází šest velkých zdrojů znečišťování ovzduší: Dalkia ČR, a.s. (Revoluční 51, výtopna SPC), SKS Krnov, a.s., Team K invest, s.r.o., KOS s.r.o., Spojené slévárny, spol. s r.o. a 52 středních zdrojů, které provozuje celkem 26 provozovatelů? Jedná se zejména o kotelny na zemní plyn, šest čerpacích stanic pohonných hmot a pět lakoven.
ODPADY Deset let je v odpadovém hospodářství města relativně dlouhé období. Možná někoho zaujme, že se mezitím třikrát změnil zákon, kterým se odpadové hospodářství řídí a městská vyhláška o odpadech také doznala několika změn. Co se však nezměnilo, jsou důsledky, které má naše počínání. Místa, která byla v minulé publikaci popsána jako místa, která již byla využita ke skládkování odpadů, nezmizela i se svým obsahem neznámo kam. Množství odpadů, které vyprodukujeme a skončí na skládce, je stále vyšší, přestože oproti situaci před deseti lety doznalo třídění odpadů značný pokrok. Stále platí poslední věta z minulé publikace, že nejlepší je odpad, který vůbec nevznikne! I když část vytřídíme a skládkujeme na zajištěné skládce v Holasovicích. Vznik odpadů Množství vznikajícího odpadů nejlépe vystihuje graf – je zkrácený jen na poslední čtyři roky, ale měl by se nám vybavit v okamžiku, když cokoliv nakupujeme. Jistě z něj vyplývá i to, že se nám všem daří lépe, vše je lépe a atraktivněji baleno, častěji nakupujeme zboží a staré nahrazujeme novým. Zkusme přemýšlet, třeba o tom, kde zase bude další skládka, co bude stát a tím nejsou myšleny jen peníze … Svoz odpadů, ale vlastně celý provoz systému, který zahrnuje i třídění, likvidaci a uložení odpadů na skládku, provozují Technické služby Krnov, s.r.o. Náklady stále stoupají, nemalou měrou se na stále stoupající ceně, kterou musí město zaplatit, podílí poplatek za uložení odpadu na
skládku - jeho stoupající výše má zajistit, aby prosté ukládání na skládku bylo méně a méně výhodné. Za provoz systému platí každý občan s trvalým bydlištěm v Krnově poplatek. Ten je stanovován zastupitelstvem města (vyhláškou) na základě nákladů za minulé období. Podnikatelé platí za provedené služby. Třídění odpadu Účelné a maximální třídění komunálního odpadu může vést ke snížení poplatku za odvoz odpadků ve městě, který platí každý člověk, který má v obci trvalý pobyt, i ti, kteří mají ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, v níž není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Občané, kteří papír, sklo, plasty a nápojové kartony nevytřídí a vyhodí společně s komunálním odpadem do popelnic, vyhazují vlastně cennou surovinu. Za surovinu, která je odevzdána ke zpracování, zpracovatel Městu zaplatí a navíc společnost EKO-KOM, a.s., která se zabývá podporou re-
cyklace obalů, přidá Městu Krnov za každou tunu vytříděných plastů, skla, nápojových kartonů a papíru příspěvek, který také není zanedbatelný a musí se dále využít na zlepšení nakládání s odpadem v našem městě. Vytříděné odpady jsou prokazatelně předány k využití a získané peníze zlevní provoz systému. Z PET lahví se vyrábí textilní vlákna, vázací pásky a další lahve. Starý papír putuje do papíren, sklo je využíváno ve sklárnách. Z nápojových kartonů se vyrábí izolační lisované desky využitelné ve stavebnictví. Když tento využitelný odpad vyhodí občané do popelnic, nejenže unikají peníze, ale především se tímto navyšuje množství domovního odpadu ukládaného na skládku. Úroveň třídění v Krnově ve srovnání s jinými městy představuje průměr. Množství separovaných kontejnerů každoročně stoupá a kontejnery jsou rozmístěny ve všech lokalitách Krnova a okolních částech. Je pravdou, že někteří občané, hlavně v okrajových částech, mají poněkud větší donáškovou vzdále-
33
Množství vyseparovaných odpadů 2001 - 2004 Rok 2001 2002 2003 2004
Sklo 65,4 78,8 195,8 143,9
Městský vytříděný odpad (t/rok) Papír Plasty 20,4 26,6 26,9 48,2 34,4 61,4 310,2 68,3
nost do kontejnerů na separovaný sběr, než občané v sídlištní zástavbě. Z peněz, které Město získá za třídění od firmy EKO-KOM, a.s. se bude tento počet dále zvyšovat a v některých částech města začal na podzim roku 2005 i jiný způsob sběru - pytlový. Je zároveň důležité, jak se Městu nadále bude dařit přesvědčit občany o tom, že záleží na nich, jejich vztahu k třídění odpadů, o pohodlnosti či ochotě odpad třídit a celkovém přístupu k ochraně životního prostředí našeho města. O prosazení myšlenky, že péče o ně je jednou z důležitých starostí. Černé skládky Každoročně dochází k úklidu černých skládek na obvyklých lokalitách. Nejčastější místa výskytu černých skládek jsou Krnov-Cvilín a Krnov-Guntramovice. Černé skládky jsou uklízeny ve spolupráci s Technickými službami. Není to zrovna nejlevnější a jedná se o zbytečně vyhozené peníze. Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem V roce 2003 a 2004 byla zpracována Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) na území města Krnova a souvisejícího mikroregionu.
34
Kovy 1,4 1,2 1,2 -
Vyplynulo z ní, že je nutno vytvořit jednotný systém hospodaření s BRO s vybudováním kompostárny s variabilním odbytem výstupních produktů, kterým je biopalivo pro energetické využívání nebo kompost dle potřeby a poptávky . Důležitou součástí nakládání s odpadem ze zahrádek a domácností je domácí kompostování. Kompostiště by nemělo chybět na žádné zahrádce. Navrátit organickou hmotu zpět do půdy je to nejlepší, co své zahrádce můžeme dát. Postupy
kompostování obsahuje každá zahrádkářská publikace. Velkoobjemový odpad Pro sběr velkoobjemového odpadu je určen recyklační dvůr na Karáskově ulici. Lze zde odkládat nábytek, drobný stavební odpad a pneumatiky. Vzhledem k tomu, že organizovaný sběr velkoobjemového odpadu je významným opatřením proti vzniku černých skládek, připravujeme další sběrné dvory v okrajových částech města – na ulici Bruntálské a Opavské. Nebezpečné složky komunálního odpadu Nebezpečné odpady jsou od občanů přijímány rovněž na recyklačním dvoru na Karáskově ulici, kde jsou odděleně ukládány ve speciálních kontejnerech, likvidace je zajištěna u oprávněných firem.
Můžete zde odevzdat upotřebené oleje, fotochemikálie, pesticidy, barvy, baterie, akumulátory, znečištěné obaly a textilie, ledničky, televizory a další elektronická zařízení. Povinnost odebírat nebezpečný odpad je rozšířena i na prodejce (zpětný odběr) – např. léky v lékárně, baterie v elektroobchodech. Rekultivace skládky Cvilín Rekultivace bývalé skládky tekutých odpadů pokračuje za stálého monitoringu jejího vlivu na okolí. K rekultivaci, kterou zajišťují Technické služby Krnov, s.r.o., mohou být používány pouze inertní odpady uvedené ve schváleném provozním řádu a splňující podmínky kvality stanovované analýzou. Konečná úprava by měla mít charakter lesoparku.
Vývoj separace odpadů
Odevzdané množství nebezpečných odpadů na recyklační dvůr v roce 2004 Surovina Jiné převodové a mazací oleje Obaly a zbytky nebezpečných látek Olověné akumulátory Ledničky Televizory
Průměr kg/občan 0,014 0,02 0,269 0,5 0,42
Celkem vytříděno v tunách 0,368 0,518 6,9 12,881 11,681
Víte, že… … je ve městě rozmístěno 63 kontejnerů na papír, 60 kontejnerů na sklo, 62 kontejnerů na PET a nápojové kartony a 18 velkoobjemových kontejnerů na papír, sklo, PET a nápojové kartony? … úklid černých skládek stojí Město Krnov každoročně až 70 tisíc korun? ... odpadové hospodářství města se rozvíjí podle strategického plánu, který je zpracováván na pět let?
35
DOPRAVA VE MĚSTĚ Zamyšlením nad tím, jak ovlivňujeme životní prostředí ve městě zvoleným dopravním prostředkem, končil článek v minulé publikaci a lze takto začít i tentokrát. Kromě chůze existují další dva způsoby osobní přepravy ve městě, které jsou v souladu s jeho udržitelným rozvojem - jízda na kole a autobusová doprava.
36
Cyklistická doprava Jízda na kole je v Krnově velmi oblíbeným způsobem, jak se dostat do práce, do školy či na nákupy. Neznečišťuje prostředí výfukovými plyny, naopak je příznivá i pro náš organizmus. Přejeme si, aby se její podíl na přepravě stále zvyšoval. Vzhledem k tomu, že město je čím dál více zatěžováno auty, je třeba vymezit systém cyklostezek, který umožní pohodlnou, bezpečnou a dostatečně rychlou jízdu na kole mezi všemi cíly cyklistické
dopravy. Město Krnov usiluje o vybudování funkčního systému, a proto již bylo vyprojektováno páteřní propojení SPC přes centrum až po ulici Albrechtickou a Bruntálskou a s výjimkou krátkého, ale velmi komplikovaného úseku na Opavské ulici, mezi ulicí 9. května a ulicí Starou, na něj bylo vydáno i územní rozhodnutí a zpracována dokumentace pro stavební řízení. Realizací, která je sice závislá i na získání dotace a proběhne v nejbližších letech, získají cyklisté možnost překoná-
vat frekventované silniční tahy po oddělených cyklostezkách. V okolí Krnova jsou vyznačeny rekreační cyklotrasy. Jedná se o cykloturistickou trasu Opavice a kondiční trasy o třech stupních obtížnosti v nejbližším okolí města - na Cvilíně a Šelenburku. Mapy jsou k dostání v Informačním centru na Hlavním náměstí. Cyklisté by nikdy neměli zapomínat na bezpečnost, proto přilbu s sebou! Městská hromadná doprava Už jsme si zvykli na to, že se lze autobusem rychle a pohodlně pohybovat v rámci města i přilehlého okolí. Využívání hromadné dopravy však není jen pohodlné, ale také se takto významně šetří životní prostředí. Není bez zajímavosti, že trasy a zastávky „omnibusů“ jsou již vyznačeny v předválečných orientačních mapách našeho města a jedna z tras vedla například i k hotelům na Ježníku. Městskou hromadnou dopravu (MHD) v Krnově provozuje Connex Morava, a.s., Ostrava. MHD, která je plně hrazena z rozpočtu města, poskytuje obyvatelům rychlý a pohodlný přesun v rámci města a jeho příměstských oblastí do místa určení podle potřeb cestujících. Od června roku 2004 je MHD v Krnově zařazena do integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS. Občané mohou cestovat spoji různých dopravců (včetně ČD) na jedinou jízdenku a jednotný tarif. Měsíčně tohoto způsobu přepravy využije průměrně 230 lidí. Městskou hromadnou dopravu provozuje v rámci příměstské dopravy také Osoblažská dopravní společnost, s.r.o. K přepravě v příměstských autobusech, zastavujících na shodných zastávkách se
zastávkami MHD Krnov, lze využít časové jízdenky MHD. Cestujícím jsou na přepravu MHD poskytovány zlevněné časové jízdenky pro děti od 6 do 15 let, žáky a studenty do 26 let a důchodce, které lze uplatnit po předložení průkazky na slevu jízdného. Průkazky lze vyřídit v Městském informačním centru na Hlavním náměstí v Krnově nebo u dopravce Connex Morava, a. s., Albrechtická 155, Krnov. Přestože obyvatelé města používají k přepravě často jízdních kol, je MHD nepostradatelná služba, kterou Město neustále zkvalitňuje a přizpůsobuje potřebám uživatelů. Důležité je dopravit obyvatele do zaměstnání, škol, k lékaři a zpět. Ke kulturnímu cestování patří jistě také obnova městského mobiliáře v Krnově. V roce 2004 byly zakoupeny a instalovány nové autobusové přístřešky, a to autobusové zastávky Krnov - Krásné Loučky (2 kusy), Chomýž - Jednota, KOS a hlavní nádraží. Od 12. června 2005 byl zahájen zkušební provoz autobusových spojů o sobotách a nedělích do významné kulturní a turistické oblasti Krnova - na Cvilín, a to v dopoledních a odpoledních hodinách. V letech 2004 a 2005 proběhla v našem městě rozsáhlá dotazníková akce o městské hromadné dopravě. Dotazníky byly zveřejněny v Krnovských listech a byly rozdány dětem ve školách. Průzkumem se zjistilo vytížení autobusových spojů na vytipovaných místech a požadavky obyvatel na MHD. Z výsledků dotazníkové akce a terénních šetření vznikla studie o optimalizaci městské hromadné dopravy. Podle požadavků občanů, závěru a doporučení studie vyplývá
řada námětů na úpravu MHD, zároveň se však prokázalo, že není třeba provádět zásadní změny v rozsahu a provozu. Drobné úpravy jízdních řádů budou postupně realizovány během 2. pololetí roku 2005 v návaznosti na další souběžné projekty, jako je integrace příměstských autobusových linek a železničních tratí na Krnovsku. Víte, že… …v roce 2005 proběhl v Krnově dopravní průzkum přepravních potřeb obyvatel města Krnov, kterého se zúčastnilo celkem 1050 občanů? Z průzkumu vyplynulo, že pro nejvíce respondentů (36 %) je nejčastějším způsobem dopravy při pravidelných cestách do zaměstnání, do školy, k lékaři, na návštěvu apod. MHD. Dále nejvíce respondentů uvedlo, že chodí pěšky (34 %), jezdí autem (19 %) a používají kolo (11 %). … Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti, které v roce 2000 provádělo Ředitelství silnic a dálnic ukázalo, že denně nejvíce vozidel projede po Opavské ulici v úseku mezi ulicí 9. května a ulicí Starou? V celoročním průměru zde projede 10 208 vozidel denně. Na dalších místech v pomyslné tabulce se umístily ulice Opavská, s průměrnou celoroční intenzitou 8 093 vozidla denně, křižovatka Jesenické a Albrechtické s 8 151 vozidlem denně, křižovatka Revoluční, Říčního okruhu a Jesenické s 8 005 vozidly denně. Následovala Albrechtická ulice - za křižovatkou s ulicí Partyzánů (5 984), ulice Revoluční v místě před železničním viaduktem (5 718), ulice Partyzánů (3 117), Petrovická ulice (2 502) a ulice Čs. Armády (736).
37
ZDRAVÍ OBYVATEL Zdraví a zdravotnictví je chápáno jako velmi citlivý celospolečenský a politický problém. Snahy o reformu systému zdravotní péče probíhaly po celé minulé desetiletí. O rozporuplných názorech na směr reformy svědčí i počet polistopadových ministrů zdravotnictví, stálé mediální spory mezi poskytovateli péče (lékaři a nemocnicemi) a finančními možnostmi (zdravotní pojišťovny a stát), snaha o spoluúčast pacientů na léčbě apod. Před deseti lety byly v publikaci uvedeny informace o zásadách zdravotní politiky a cílech programu WHO „Zdraví pro všechny do roku 2000“, ke kterému se připojila i naše republika. Stále zůstávají v platnosti tzv.determinanty zdraví (tj. faktory, které spoluvytvářejí a ovlivňují celkový zdravotní stav populace). Jako základní předpoklady pro zdravý vývoj člověka jsou nadále chápány zdravý životní styl (stravování, kouření, pohybová aktivita aj.), péče o zdravé životní a pracovní prostředí, úroveň zdravotní péče a genetické faktory. Všechny tyto faktory jsou, s výjimkou faktorů vrozených, ovlivnitelné, to znamená že při dodržování doporučených životních návyků a dietního režimu by mělo postupně dojít ke zlepšení celkového zdraví populace, zvýšení průměrné délky života a prodloužení jeho aktivní fáze. Jedná se o celosvětový problém, proto na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v roce1998 byla přijata deklarace formulující základní politické principy péče o zdraví. Vznikl rovněž nový program WHO
38
– Zdraví pro všechny v 21. století (dále jen Zdraví 21). Program byl formulován do celkem 21 cílů, z nichž většina má dlouhodobý charakter a navazuje tak na program do roku 2000, jehož značná část nebyla do roku 2000 naplněna. Vývoj zdravotního stavu populace v okrese Bruntál ve srovnání s obyvatelstvem Moravskoslezského kraje, případně ČR Vybrané infekce: Přestože infekční onemocnění jako celek již zdaleka nepředstavují u nás i ve vyspělých státech to nebezpečí, co dříve, jedná se stále o závažný faktor ovlivňující zdraví zejména v rozvojovém světě. Při rozvoji masové turistiky do exotických zemí anebo například ve spojení s tzv. bioterorismem představují potenciální riziko i pro naše občany. Graf č. 1: Hlášené počty vybraných průjmových onemocnění v okrese Bruntál
Začátkem 90. let minulého století došlo k významnému nárůstu počtu průjmových onemocnění, zejména salmonelózy a onemocnění Campylobacterem.(graf č.1). Z grafu je patrné, že zatímco počet případů průjmu způsobených salmonelami postupně klesal, počet
kampylobakteriových průjmových onemocnění plynule narůstá a v posledních letech se počty případů zcela vyrovnaly. Nákazu v tomto případě lze získat konzumací kontaminované potraviny nebo nápoje, a jak je zřejmé, ani rozsáhlá preventivní hygienická a veterinární opatření a harmonizace předpisů s předpisy EU zatím tento problém neodstranila. Graf č. 2: Počty hlášených případů klíšťové encefalitidy (KE) a Lymské boreliozy (LB) v okrese Bruntál
Druhou oblastí je problematika výskytu onemocnění přenášených klíšťaty, neboť město Krnov a okolí leží v endemické oblasti výskytu klíšťat. Na grafu č. 2 je znázorněn výskyt případů klíšťové encefalitidy a Lymské boreliozy v posledních deseti letech. Z grafu vyplývá, že počet případů klíšťové encefalitidy je v posledních letech konstantní, zatímco počty hlášených onemocnění boreliozou vykazují nárůst a stagnaci teprve po roce 2002. U počtu případů klíšťové encefalitidy se významně uplatňuje vakcinace, prováděná některými zaměstnavateli v okrese nebo za úhradu u jednotlivých osob. Lymská borelioza jako nedávno objevené onemocnění ve statistice postupně narůstá tak, jak se zlepšuje možnost její správné diagnostiky. Do budoucna je předpoklad stabilizace počtu hlášených případů. Počty případů virových hepatitid A,B
Graf č. 3: Počty hlášených případů virových hepatitid na okrese Bruntál
a C jsou zobrazeny na grafu č. 3. Zde je patrný potěšitelný sestupný trend výskytu u všech onemocnění. Přitom ještě počátkem 90. let minulého století se hepatitida typu A na Krnovsku vyskytovala zejména v problémových komunitách. V roce 1997 bylo však jako preventivní opatření po povodních provedeno plošné očkování dětské populace v povodní postižených lokalitách. Od té doby se další případy prakticky neobjevily. Ve výskytu hepatitidy typu B se opět úspěšně uplatnila vakcinace, zejména u zdravotníků a od roku 2002 pak plošná vakcinace u všech dětí v rámci základního očkování a zlepšení diagnostiky při hospitalizaci pacientů. Hepatitida typu C je častým onemocněním mezi injekčními uživateli drog a některá onemocnění byla vyhledána ve spolupráci s krnovským K-centrem. Celkové ukazatele zdravotního stavu: Ukazatelů zdravotního stavu je velmi mnoho, navíc statistická data se zpracovávají pouze na okresní (krajské, celostátní) úrovni a případné rozdíly mezi jednotlivými částmi okresů tak nelze postihnout. Celková úmrtnost je ukazatelem, který udává celkovou standardizovanou (přepočítanou) úmrtnost obyvatel. V grafu č. 4 je znázorněno srovnání tohoto uka-
Graf č. 4: Celková standardizovaná úmrtnost v okrese Bruntál v MS kraji a ČR (SMR)
Graf č. 5: Vývoj střední délky života při narození - muži
Graf č. 6: Vývoj střední délky života při narození - ženy
zatele pro okres Bruntál, Severomoravský kraj (data do roku 2000) a populaci České republiky. Z prezentovaných údajů je zřejmé, že úmrtnost postupně klesala v průběhu 90. let u mužů i žen. Počáteční hodnoty ukazatele naznačují horší zdravotní stav u populace okresu. Na konci sledovaného období dochází ke zlepšení ve vztahu k populaci kraje, ve srovnání s průměrem České republiky však okres Bruntál vykazuje nadále poněkud vyšší úmrtnost. Střední délka života je ukazatel udávající kolika let života se průměrně dožije člověk, který celý život prožije v dané lokalitě. Pokud srovnáme střední délku života obyvatel našeho okresu s průměrem ČR, zjistíme, že ještě koncem 80. let byla pravděpodobnost dožití u obyvatel v okrese výrazně horší, a to zejména u mužské části populace. Na konci sledovaného období průměrná délka dožití mírně přesáhla u obou pohlaví celostátní průměr. Po celé sledované období a zejména po roce 1990 střední délka života u mužů i žen v Česku sice rostla, přesto však ve srovnání s vy-
spělými zeměmi zůstává stále o tři až pět let kratší (grafy č. 5, 6). Vývoj počtu nádorových onemocnění: Nádorová onemocnění jsou po onemocnění srdce a cév druhou nejčastější příčinou úmrtí u obyvatel vyspělých zemí a jejich podíl na celkové úmrtnosti se stále zvyšuje. Nejinak je tomu i v České republice. Incidence (počet nově zjištěných onemocnění) u nás neustále stoupá. Pro území Moravskoslezského kraje se v posledních letech pohybuje u mužů v rozmezí 650 až 750 nových případů na 100 tisíc trvale bydlících obyvatel za rok, pro ženy je tento ukazatel zatím nižší a pohybuje se kolem 450 nových případů na 100 tisíc obyvatel za rok. Stejný trend platí i pro okres Bruntál. Z nádorů, jejichž výskyt se významně zvyšuje, je třeba uvést například zhoubný novotvar tlustého střeva. Česká republika v rámci Evropy zaujímá v počtu nových onemocnění pri-
39
Graf č. 7: Standardizovaná úmrtnost na zhoubný novotvar tlustého střeva u mužů (Dg.C18)
Graf č. 8: Standardizovaná úmrtnost na zhoubné novotvary tlustého střeva - ženy (Dg.C18)
oritní postavení. Možnosti primární prevence za strany státu jsou jen omezené, neboť jejím základním předpokladem je právě celkové zlepšení kvality stravování a úprava životního stylu (grafy č. 7, 8). Pro prognózu nádorového onemocnění je obecně nejdůležitější včasný záchyt. Čím dříve bývá zhoubný novotvar diagnostikován, tím větší je naděje na úspěšnost léčení. Proto OHS v Bruntále řešila v roce 2002 až 2003 projekt podpory zdraví s názvem „Prevence nádorových onemocnění v okrese Bruntál“. V rámci projektu byl sestaven tým od-
40
borníků, který připravil řadu přednášek pro odbornou i laickou veřejnost, bylo připraveno několik druhů zdravotně-výchovných materiálů pro veřejnost s cílem seznámit občany s významem pravidelných preventivních prohlídek pro včasnou diagnostiku nádorového onemocnění. Po reorganizaci hygienické služby k 1.1.2003 přešlo řešení projektu na Krajskou hygienickou stanici v Ostravě a její bruntálské územní pracoviště. Zdraví 21 v Moravskoslezském kraji Ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva obecně naznačují zhoršený zdravotní stav populace v Moravskoslezském kraji (MSK) ve srovnání s populací v ČR. Proto byl pro MSK zpracován návrh programu „Zdraví 21 v Moravskoslezském kraji“. Obecný základ vychází z definice WHO, zmíněné v úvodu této stati a z usnesení vlády ČR (říjen 2002), kterým vláda schválila rozpracování tohoto programu na národní úrovni. Program „Zdraví 21 v MSK“ si stanovil jako hlavní priority z původních 21 cílů tyto: Cíl 3 Zdravý start do života Cíl 4 Zdraví mladých Cíl 5 Zdravé stárnutí Cíl 9 Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Cíl 10 Zdravé a bezpečné životní prostředí Cíl 11 Zdravější životní styl Cíl 12 Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem Cíl 13 Zdravé místní životní podmínky Naplňování jednotlivých cílů projektu probíhá ve spolupráci s orgány kraje. Bylo ustanoveno několik pracovních skupin složených z odborníků, komu-
nálních a regionálních politiků, zástupců neziskových organizací apod. pro řešení úkolů z jednotlivých oblastí (komise pro seniory, komise pro mládež, komise pro životní styl a neinfekční nemoci, komise pro životní prostředí, řídící a koordinační komise). Program může v sobě zahrnovat řadu aktivit v oblasti životního prostředí a ochrany jeho jednotlivých složek, dále programy na zkvalitnění péče o skupiny občanů (staré lidi, tělesně postižené, mládež apod.), podporu zdravějšího životního stylu ve všech podobách (sportovní aktivity, hromadné stravování, změnu dietního režimu, zdravé bydlení aj.) i podporu mezinárodní, hlavně výměnu zkušeností na všech úrovních. Víte, že… … na zdravotním stavu obyvatel se podepisuje padesáti procenty způsob životního stylu, dvaceti procenty genetika, dvaceti procenty životní prostředí a deseti procenty úroveň zdravotní péče? Své genetické předurčení neovlivníme a úroveň zdravotní péče spíše řeší problémy nemocí - důsledků a ne jejich příčin. Životní prostředí, ve kterém žijeme, voda, kterou pijeme, a vzduch, který dýcháme, máme v kvalitě, že se tím můžeme chlubit. Z toho vyplývá, že ovlivnit můžeme způsob životního stylu a to tak, aby byl zdravý. ... ke zdravému životnímu stylu patří vyvážené stravování, minimalizace zanášení organismu nežádoucími látkami - stresem, kouřením nebo konzumací alkoholu, přiměřená potřeba pohybu a zatěžování organismu pohybovou aktivitou zejména v případech, kdy jsme pohybově omezeni po většinu dne?
KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA Jednou ze základních dlouhodobých koncepcí rozvoje města ve všech oblastech je schválená územně plánovací dokumentace, jejíž uplatňování a dodržování v praxi zaručuje udržitelný rozvoj území. Princip udržitelného rozvoje je základním principem územně plánovací činnosti zakotveným i v platném stavebním zákoně – územní plánování jako mezioborová disciplína vytváří soulad přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Územní plán města Krnova byl schválen 5. května 1994, a to v celém rozsahu zpracovaného návrhu s výjimkou části komunikace I. třídy (tzv. severovýchodního obchvatu) v úseku mezi ulicí Petrovickou a Bruntálskou. Tato neschválená část komunikace byla od roku 1994 problémem v koncepci města, který zásadním způsobem ztěžoval rozhodování v území, kde trasa komunikace nebyla stabilizována. Protože město nesouhlasilo s vyhlášením stavební uzávěry v této části města (do vyřešení stabilizace dopravního koridoru), stalo se, že v neschválené trase obchvatu byly povoleny a realizovány nové stavby, což prakticky znemožnilo zabývat se původně navrženou trasou obchvatu. Přibližně od roku 1996 bylo zpracováno mnoho dopravních studií ke zjištění optimálního trasování komunikace I. třídy a po mnohaletých diskusích bylo zadáno zpracování Generelu dopravy města Krnova (r. 1999), který vyhledal trasování chybějící části komunikace a stal se podkladem pro zpracování zásadní, již páté změny územního plánu města, která
konečně schválením dne 23. října 2002 stabilizovala významnou dopravní trasu důležitou pro rozvoj města. Územní plán města Krnova z roku 1994 je stále platnou a dobře zpracovanou koncepcí a platí ve znění pozdějších změn – změny č. 1 (schválena 1998); změny č. 2 (schválena 2000), změny č. 4 (schválena 1999), výše zmiňované změny č. 5 (schválena 2002), změny č. 6 (schválena 2004) a změny č. 7 (schválena 2004). Významným počinem byla také digitalizace územního plánu města (v roce 2003, po schválení změny č. 5) a jeho zveřejnění na webových stránkách města. Nejvýznamnějšími změnami územního plánu byly změny č. 4 a 6, kterými byla do územního plánu zapracována nová průmyslová zóna v lokalitě Červený Dvůr, dnes již zčásti zastavěná; změna č. 5, která stabilizovala trasu obchvatu a zohlednila ohroženost některých lokalit povodněmi (stanovila závazné regulativy a určitá omezení pro výstavbu v těchto ohrožených lokalitách) a změna č. 7, která reagovala na opatření vodoprávního úřadu (Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství), kterým bylo stanoveno záplavové území řeky Opavy v Krnově při Q100 a vymezeny tzv. aktivní zóny záplavového území, v nichž dle § 67 platného zákona o vodách je stavební činnost zásadním způsobem omezena. Zatímco změna č. 5 umožnila bezproblémové rozhodování o území předtím nestabilizovaném (kvůli neschválené části obchvatu) a změny č. 4 a 6 vytipovaly průmyslovou zónu, která pomůže ekonomickému rozvoji města, změna č. 7 znamenala naopak nepříjemný zásah
do některých významných rozvojových ploch města tím, že se „ocitly“ v aktivní zóně záplavového území, a to znamená prakticky ukončení stavební činnosti v těchto návrhových plochách. Co bylo dle územního plánu realizováno za období uplynulých deseti let? - Byla provedena rekonstrukce městské čistírny odpadních vod a prameniště v Kostelci; byla stabilizována trasa komunikace I/57, pro kterou již v současnosti probíhá územní řízení o umístění stavby. - Bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby přeložky komunikace I/45 (ul. Petrovické) k hraničnímu přechodu. - Byly realizovány tři z navržených čtyř okružních křižovatek, což umožnilo plynulejší provoz v kritických místech dopravní sítě města (poslední křižovatka bude součástí obchvatové komunikace I/57). - Postupně probíhá výstavba v průmyslové zóně Červený Dvůr. - Byla zastavěna část ploch navržených územním plánem pro výstavbu rodinných domů – plocha navazující na Dvořákův okruh; ulice Ježnická 1. etapa; zbytkové plochy na ulici Horní; plocha mezi ulicemi M. Švabinského a Horní; plocha mezi ulicemi Městská a M. Švabinského. - Výstavba pěti malých vodních nádrží v lokalitě Ježník. - Realizace rekreačních cyklostezek na Cvilíně. - Výstavba obchodního centra Hypernova v ploše pro podnikání nerušivé. - Výstavba domů s pečovatelskou službou na ulici Hlubčické. - Rozšíření Domova důchodců. Co se dle územního plánu připravuje? - Nové plochy pro zástavbu rodinnými
41
domy (Petrův Důl, Ježnická 2. etapa, Ježnická – Kabátův Kopec). - Realizace cyklostezek na území celého města (ke zlepšení podmínek v cyklistické dopravě). - Byla zahájena výstavba polyfunkčního
42
domu na Říčním okruhu. - Připravuje se výstavba komunikací I/45 a I/57. - Je připravena urbanistická studie pro další podnikatelskou zónu na ulici Opavská.
O co jsme nevratně za období uplynulých deseti let přišli? - O rozvojové plochy pro městskou čistírnu odpadních vod: Papírový mlýn a rekreační plochy u Petrova rybníka (v důsledku aktivní zóny záplavového území
Q100 zde nelze stavět). - O navržené obnovení železničního spojení do Polska (vlečka na Petrovické ulici) – pokračování trati na polské straně bylo znemožněno tím, že zde trať byla zasypána. V současné době je připraveno snesení kolejového svršku a zrušení této tratě i na naší straně. - O zemědělskou půdu vysoké bonity v lokalitě průmyslové zóny Červený Dvůr. - O některé objekty a plochy pro občanskou vybavenost (objekty bývalých mateřských škol prodané do soukromého vlastnictví). Co nás aktuálně trápí? Jako jinde v Evropě jsou to zejména nevyužívané bývalé průmyslové areály na území města (tzv. brownfields). Za účelem zjištění rozsahu těchto nevyužívaných území a jejich možného dalšího využití v souladu s územním plánem byla v roce 2004 zpracována studie, která tyto plochy mapuje, a to včetně možností napojení na sítě technického vybavení, vlastnických vztahů, možností dalšího využití ploch a objektů a včetně zhodnocení výhod a nevýhod využití. V oblasti nevyužívaných opuštěných objektů se v minulosti podařilo najít nové využití objektů na ulici Opavská – dnes firma Prowork, která zrekonstruovala architektonicky zajímavý secesní objekt na exponovaném místě u hlavní komunikace, podařilo se také najít nové využití podstatné části objektů v bývalém areálu Karnoly na Říčním okruhu, které budou využity jako okresní archív (na přestavbě se již začalo pracovat); byl zdemolován objekt staré slévárny na ulici Revoluční a uvažuje se zde s novou výstavbou ne-
průmyslového charakteru. Stačí vždy územní plán města potřebám rozhodování v území? V průběhu uplynulých deseti let se užíváním územního plánu zjistilo, že pro některá vybraná území bude nutné zpracovat podrobnější územně plánovací dokumentaci (ÚPD) s podrobnějšími zásadami regulace výstavby v území, podle kterých lze snadněji připravovat další výstavbu. V roce 1999 byl schválen územní plán zóny bývalého areálu kasáren v Krnově – území pro výstavbu bytových domů. V současnosti již zde byl realizován jeden bytový dům (2000), chystá se demolice objektů garáží v tomto území (2004 vydán demoliční výměr), výstavba technické infrastruktury (2004 vydáno územní rozhodnutí) a následně výstavba bytových domů. Akce jsou již projekčně připraveny. Pokud se skutečně podaří společně s dotačními programy EU tento projekt realizovat, vznikne z bývalého uzavřeného areálu kasáren hodnotné území pro bydlení přirozeně navazující na sousední urbanizované části města a dojde k opětovnému zapojení území do městské struktury. Dále jsou rozpracovány celkem tři regulační plány: Regulační plán „Centrální zóna Krnov“ – byl projednán koncept řešení. Regulační plán „Krnov – centrální park“ – je rozpracován návrh řešení. Regulační plán „Krnov – Ježnická, Kabátův Kopec“ – je rozpracován koncept řešení. Z výše uvedeného vyplývá, že podrobnější ÚPD je zpracovávána buď pro významnější ucelené lokality, které mají
specifické požadavky na regulaci zástavby (centrum – v historickém pásmu; park – snaha závazně stabilizovat hranice parku a zamezit zmenšování plochy zeleně nekontrolovanou zástavbou) nebo pro „pole neorané“, kde je nutno navrhnout závazně komunikační napojení na stávající komunikační systém, napojení na sítě technického vybavení, parcelaci ploch pro bydlení a rozsah doplňujících ploch pro podnikání nerušivé tak, aby byly lokality připraveny pro postupnou výstavbu. Příkladem může být lokalita Ježnická, Kabátův Kopec, která nabízí atraktivní území pro bydlení – jižní svahy, mimo záplavové území Q100. Jedním z úkolů územního plánování je právě příprava ploch pro různé funkční využití v souladu s principy udržitelného rozvoje – nesmí scházet plochy pro bydlení, pro výrobu a podnikání, pro občanskou vybavenost, pro sport a rekreaci a dále plochy neurbanizovaného území – zemědělské plochy, zeleň ve volné krajině, parková a ochranná zeleň. Územní plánování musí sledovat také trend přednostního využívání ploch v intravilánu obce namísto rozrůstání města do volné krajiny (tzv. suburbanizace). Proto je jedním z prvořadých úkolů snaha o zpětné využití „brownfields“ – opuštěných výrobních areálů. Právě díky schválenému územnímu plánu města Krnova bylo možno zabránit nekontrolovatelnému, neekonomickému plošnému rozrůstání města do okolní krajiny a zejména nekoncepční výstavbě osamocených rodinných domů např. na restitučních pozemcích – na plochách zemědělské půdy ve značné vzdálenosti od kompaktní městské zástavby i od sítí
43
technického vybavení. Požadavek bydlení „na samotě u lesa“ se totiž objevil jako módní záležitost, do budoucna se však pro město může stát ekonomicky neudržitelným. Prvotní kouzlo samoty totiž zákonitě časem nahradí nespokojenost s tím, že město se náležitě nestará o to, aby poskytlo bydlícím stejný standard, jaký je běžný ve městě – napojení na veřejný vodovod, kanalizaci, plynofikace, veřejné osvětlení, kvalitní komunikační přístup se zajištěním odklízení sněhu v zimním období, dostupnost veřejnou městskou dopravou atd. Tím, že územní plán stanoví zastavitelné plochy pro „zdravý“ urbanistický rozvoj města, daří se podobnému neudržitelnému rozvoji města zpravidla zabránit. Závisí to však i na rozumném uvažování politických představitelů města, protože o pořízení změn územního plánu rozhoduje vždy zastupitelstvo města. Územní plán města by měl být v daleko větší míře využíván také v pozemkové politice města – mnohé návrhové plochy nemohly být dodnes využity v souladu s územním plánem právě kvůli nedořešeným majetkoprávním vztahům k pozemkům nebo proto, že město nemá v rezervě dostatek finančních prostředků na odkoupení pozemků pro realizaci svých záměrů. Vytvoření dostatečné finanční rezervy pro tyto účely je také závislé na rozhodování politických představitelů města – zejména při schvalování rozpočtu města.
44
Víte, že… … pojem brownfield se poprvé objevil v sedmdesátých letech minulého století? V řadě zemí začal sloužit pro označení zchátralých, nevyužívaných a funkčně odumřelých budov a další objektů, s nimiž je obvykle spjata nějaká ekologická zátěž. Pro revitalizaci či eliminaci brownfields jsou ve světě používány různé nástroje. Mezi nimi jde zejména o podporu investic z veřejných rozpočtů či daňová zvýhodnění, v některých zemích je dokonce zakázáno stavět mimo městská území, takže investorům nezbývá než využívat i brownfields. Pro ně jsou totiž staré areály samy o sobě ekonomicky málo lákavé - obvyklé stavební náklady totiž zvyšují částky, které padnou na demolice a ekologické práce. Na druhou stranu se brownfields často nalézají v atraktivních lokalitách, kde se volné pozemky už vůbec nevyskytují.
MÍSTNÍ AGENDA 21
Místní Agenda 21 (MA 21) je proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování, zapojování veřejnosti a využívání všech dosavadních poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. Místní Agenda 21 Krnov aktivně zapojuje veřejnost do plánování ve všech jeho fázích i následné realizace a umožňuje tak veřejnou kontrolu, občany zve ke spolupráci prostřednictvím letáčků, plakátů a výzvami v tisku. Nejúspěšnější akce Místní Agendy 21 Krnov: Pes na SPC – na základě projednání problému „pejskařů“ na SPC u kulatých stolů bylo realizováno rozmístění košů na psí výkaly na SPC a zřízena psí loučka. Plánování hřiště na Cvilíně – společně s žáky základních škol vznikly podklady pro zpracování projektu hřiště, bylo vydáno rozhodnutí o využití území. Hřiště vybuduje Lesní správa města Krnova. Plánování hřiště na Ježníku – na základě plánování s občany místní části Ježník byly získány podklady pro zpracování projektu hřiště. Realizace proběhne prostřednictvím Lesní správy města Krnova.
Určení priorit Obce Úvalno – na základě žádosti starosty obce Místní Agenda 21 pomohla s uspořádáním obecního zastupitelstva formou kulatých stolů, kde si sami občané stanovili z přehledu dlouhodobě plánovaných akcí, které akce považují za prioritní.
Víte, že… … více o MA 21 v Krnově se dozvíte na odboru životního prostředí Městského úřadu v Krnově? Kontaktní osobou je vedoucí tohoto odboru. ... Agenda 21 je programem OSN a k jeho naplňování se zavázaly desítky zemí včetně ČR? ... město je zapojeno do těchto aktivit zaměřených na udržitelný rozvoj měst: TIMUR – zabývá se sledováním ukazatelů místního udržitelného rozvoje a srovnává je s jinými městy ČR i EU, ICLEI – je mezinárodní společenství, které sdružuje přibližně 350 místních správních a samosprávných orgánů. Posláním ICLEI je dosáhnout celosvětově výrazného zlepšení životního prostředí a prosazování udržitelného rozvoje měst, projekt Charta Avezzano – aktivita zaměřená na etiku při spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje a výměně programů v rozšiřující se Evropě?
45
EKOLOGICKÁ VÝCHOVA Závěry různých odborných studií a konferencí vyjadřují poznání, že stěžejním bodem péče o životní prostředí je výchova, vzdělávání, osvěta a informovanost lidí o stavu a vývoji životního prostředí. Cílem environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) je probouzet a posilovat v lidech harmonický vztah k prostředí, všemu živému a ostatním lidem a tak vlastně nacházet cestu i k sobě samému. Učí vnímat v souvislostech, používat cit i rozum ve vzájemném souladu, chovat se odpovědně ke světu a být aktérem, nikoli jen pasivním konzumentem dění. Ekologická výchova klade důraz na to, aby se lidé učili vlastní zkušeností - co si sami vyzkouší a „osahají“, to v nich zanechá stopu pro jejich další život. Důležitou složkou je zde proto i přímý kontakt s přírodou či přírodními materiály. Základním předpokladem zapojení veřejnosti do řešení problémů životního prostředí v obci je informovanost obyvatel o stavu a vývoji životního prostředí a o ekologických problémech, o vlivu chování obyvatel na životní prostředí obce a způsobech vhodného chování, o akcích, které se dotýkají životního prostředí a možnostech veřejnosti přispět k řešení ekologických problémů obce. Informace by měly být poskytovány vhodnou a přístupnou formou, měly by být srozumitelné pro laickou veřejnost. Jedním z výrazných společných znaků práce s veřejností a EVVO je cílené působení, kdy je veřejnost rozdělena na cílové skupiny. Většinou jeden člověk náleží současně do více cílových skupin, a je
46
tedy třeba reagovat na ty zájmy, které se vztahují ke konkrétnímu problému nebo které jsou dominující. EVVO i práce s veřejností musí být prováděny, pokud mají být úspěšné, systematicky a soustavně a neobejdou se bez tvořivého přístupu a trpělivosti. Město Krnov pro zajištění informovanosti a vzdělávání obyvatel založilo v roce 1994 Středisko ekologické výchovy (SEV), které funguje jako jedno ze středisek Městského informačního a kulturního střediska Krnov (MIKS). Středisko ekologické výchovy Středisko ekologické výchovy (SEV) sídlí poblíž Starého hliniště, v domě na ulici Petrovické č. 251. Jednotlivé činnosti SEV zahrnují tři základní směry působení, které by měly být v praxi neoddělitelně propojeny. Prvním je poskytnutí informací a vzdělání, potřebných k ochraně životního prostředí (ekologická gramotnost). To je zprostředkováno různými cestami jako jsou přednášky, vydávání osvětových materiálů, spolupráce s regionálním tiskem nebo provozem odborně zaměřené videotéky pro organizace zajišťující výchovu a vzdělávání. Druhým je vytvoření mravně a citově podloženého vztahu k prostředí, směřujícího ke způsobu života příznivému pro životní prostředí i pro jedince samého (ekologická etika), to je náplní vzdělávacích programů pro školská zařízení a tyto myšlenky jsou prezentovány i na akcích pro veřejnost. A třetím je zprostředkování takových dovedností, které umožní ekologicky přijatelný způsob života. Cestou je praktická činnost pro životní prostředí, například formou odborného vedení prací při údržbě přírodní památky Staré hliniště.
Ekologická výchova nebo Enviromentální výchova? V terminologii výchovy k udržitelnému rozvoji panuje v současné době poněkud zmatek. Od přelomu 60. a 70. let se začíná na mezinárodním poli užívat termín „environmental education“, v češtině „výchova a vzdělávání k péči o životní prostředí“, nyní častěji „environmentální výchova“. V současné angličtině je také užíván pojem „public participation“ (účast veřejnosti) nebo „public awareness“ (povědomí veřejnosti). V češtině se od roku 1985 užívá pojem „ekologická výchova“, který má zdůrazňovat podstatu výchovy směřující k pochopení provázanosti vztahů v prostředí (Dr. Kvasničková). Tento termín je významově shodný s termínem ENVIRONMENTÁLNÍ (viz Státní program EVVO a jiné dokumenty státu a územních samosprávných celků). V současné době se na mezinárodním poli prosazuje termín „education for sustainable development“ – „výchova k udržitelnému rozvoji“, který signalizuje provázanost ekologické výchovy s výchovou k pochopení sociálních, ekonomických, kulturních a dalších zákonitostí vývoje společnosti. V současné době SEV zajišťuje environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu v celém mikroregionu Krnovsko. K jeho aktivitám patří osvětové akce pro veřejnost se zaměřením na trvale udržitelný rozvoj, ochranu přírody a ochranu a tvorbu životního prostředí (např. výstavy, přednášková činnost, oslavy Dne Země – Ekojarmark, Dětské slyšení apod.), vzdělávací a ekovýchovné programy pro děti a mládež (ve spolupráci
se základními a středními školami), pořádání vědomostních soutěží pro žáky a studenty všech typů škol a veřejnost (Betula pendula), provoz informační linky Zelený telefon (ve spolupráci se ZČ Asociace Brontosaurus Krnov), provoz odborné knihovny a videotéky ŽP. Co je to ekologický výukový program? Jde o výukový celek, obvykle jedno- až tříhodinový, na určité ekologické nebo přírodovědné téma. Jeho náplní jsou zejména praktické činnosti, tvořivá práce a hry, to vše doplněné v minimální nezbytné míře výkladem. Na programu děti uplatní svoji tvořivost a fantazii, rozvíjejí schopnost myšlení v souvislostech, vcítění se a smyslového vnímání. Programy často probíhají v terénu, aby se děti dostaly do přímého kontaktu s přírodou a získaly motivaci k jejímu zkoumání.Součástí bývají též ruční práce. Náročnost a obsah programu je upraven podle věku dětí a v návaznosti na učební osnovy. Další organizace působící v EVVO na území města Krnova Školní EVVO Problematikou EVVO v oblasti školství se v různém rozsahu i v různé úrovni zabývají v podstatě všechny vzdělávací instituce na území města. Pro další rozvoj EVVO ve školství je významný Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních, který vydalo MŠMT ČR dne 14.prosince 2001, s platností od 1.1.2002. Mateřské školy Většina mateřských škol používá
principy EVVO v každodenní činnosti. Mezi základní dovednosti získávané v předškolní výchově patří mimo jiné i mezilidské vztahy a vztahy ke svému okolí (vztah k přírodě a jejím složkám, upevnění hodnotového systému aj.). Často je používána práce s přírodninami v závislosti na ročním období a probíraném tématickém celku. Část aktivit probíhá přímo v přírodním prostředí (pobyt na zahradě, vycházky do lesa atp.). Základní školy EVVO je postupně zapracovávána do náplně jednotlivých vyučovacích předmětů. Některé školy využívají služeb tzv. koordinátora EVVO (pověřený pedagogický pracovník, který se stará o zapojení EVVO do učebních plánů jednotlivých vyučujících), školy se účastní projektů a aktivit, které rozvíjejí dovednosti a znalosti žáků (např. projekt Tulipán, projekt Globe), nebo vyhlašují vlastní tématické programy pro jednotlivé třídy či celou školu. Na jednotlivých školách fungují zájmové útvary (kroužky), které se účastní jednotlivých aktivit EVVO a EVVO tvoří nedílnou součást práce ve školních družinách. Základní škola, Smetanův okruh 4 Na škole funguje od roku 1993 ekologický kroužek pod záštitou Domu dětí a mládeže Méďa. Každý rok se mnoho žáků zúčastňuje různých soutěží a akcí s ekologickým zaměřením. Žáci rozšiřují své znalosti např. exkurzemi do vodárny, čističky odpadních vod, do teplárny nebo návštěvou Starého Hliniště. Žáci každoročně provádí měření kyselých dešťů a vý-
skytu lišejníků, jejich výsledky pak posílají do Prahy ekologickému sdružení Tereza. Dále se žáci seznamují s chráněnými rostlinami a živočichy našeho regionu. Vyvrcholením snažení je srovnávání vědomostí s podobně zaměřenými dětmi v soutěžích, v nichž žáci Základní školy na Smetanově okruhu dosahují pravidelně výborných výsledků. V roce 2004 na škole proběhl celoroční projekt se zaměřením na planetu Zemi v rámci „Barevných dnů“. Škola je členem sítě škol zabývajících se ekologickou výchovou. Střední školy a odborná učiliště Na těchto typech škol je EVVO většinou pouze součástí výuky přírodovědných předmětů, další aktivity jsou realizovány hlavně formou besed a exkurzí.
Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Škola zdůrazňuje především výchovnou složku, která není vázána pouze na hodiny biologie nebo přírodních věd. Snaha pozitivně ovlivnit vztah k přírodě, přispět k odpovědnosti za jednání vůči prostředí, k ohleduplnosti a ke spolupráci v mezilidských vztazích patří k hlavním cílům školy společně s působením na utváření hierarchie životních hodnot a celkového životního stylu. Snaží se narušit stereotypy lhostejnosti. Pevnou součástí života školy se stalo třídění odpadů, výtvarná „recyklace“ papíru a textilu, poznávání současnosti i minulosti Krnova a aktivní podíl na životě města. Dlouhodobě vytváří podmínky pro konkrétní zapojení jednotlivce do ochrany životního prostředí své školy i svého města.
47
Mimoškolní EVVO Nevládní organizace a zájmová sdružení, která se věnují EVVO Na území Krnova v současné době působí několik organizací, které v různé míře pomáhají realizovat aktivity EVVO. Patří mezi ně hlavně Český svaz ochránců přírody ZO Krnov, ZČ Asociace Brontosaura Krnov, Klub českých turistů – OKČT Krnov, Krajské centrum Duhy MSK, YMCA Krnov, Český Junák, Český kynologický svaz ZO Krnov, Český svaz chovatelů Krnov, Ameba Krnov, Český rybářský svaz MO Krnov. Na území Krnova působí také členové Českomoravské myslivecké jednoty – Okresní myslivecký spolek Bruntál a členové Českého svazu zahrádkářů. Aktivity EVVO tvoří náplň i některých zájmových útvarů Domu dětí a mládeže Méďa Krnov. Aktuální seznam a kontakty jsou k dispozici například na webových stránkách Města Krnov www.krnov.cz Státní organizace a organizace zřízené městem Lesní správa Města Krnova, s.r.o. Naučná stezka na Ježníku, obnova městských lesů, obnova dřevěné rozhled-
48
ny na vrchu Vyhlídka nad Ježníkem, budování dětského hřiště v lomu pod Cvilínem a odpočinkového areálu na Ježníku. Lesy ČR, s.p. – Lesní správa Města Albrechtice Naučná stezka Cvilín, myslivecký kroužek, Program 2000 - Les ve škole, Škola v lese.
Vědomostní test (Kategorie C - 6. až 9. třída) 1. Která rostlina nepatří mezi chráněné druhy? a) vstavač mužský b) sasanka jarní c) lilie zlatohlávek d) koniklec luční 2. Zejk je… a) část zobáku dravců b) střední pařát sov c) prostřední brk v ocase ptáků d) vstupní otvor do hnízdní dutiny 3. Larva (pulec) kterého obojživelníka má v určité fázi vývoje pouze ocásek a zadní končetiny? a) čolek b) mlok c) skokan d) žádný 4. Který z následujících ptáků nežije v lese? a) strakapoud b) sojka c) jiřička d) jestřáb 5. Mezi nekrmivé ptáky patří: a) kukačka b) koroptev c) sokol d) kos 6. Odhadněte, kolik vody za den vypaří vzrostlá bříza. a) až 20 litrů b) až 50 litrů c) až 100 litrů d) až 200 litrů (Správné odpovědi: 1b, 2a, 3c, 4c, 5b, 6c)
Střední odborná umělecká škola varhanářská Spolupracuje s organizacemi na území města v rámci různých aktivit. V minulém období se podílela na výrobě ptačích budek pro Lesy města Krnova a na výrobě opékačích tyček pro Český svaz ochránců přírody. Studenti školy každoročně navštěvují naučnou stezku Staré Hliniště v různých ročních obdobích. Škola disponuje oddělenými nádobami na třídění odpadu.
ZELENÉ MĚSTO KRNOV Zpráva o životním prostředí města Krnova Redakční rada: ing. Jana Kypúsová st., ing. Iveta Laštůvková, ing. Petr Ondruška, Martin Bodešínský, Jan Svrčina, ing. Jana Kypúsová ml., Martin Jargaš, ing. Rostislava Rollerová Redakční úprava: ing. Dita Círová Grafický návrh: Kateřina Kubánková Autoři příspěvků: Jan Galgánek, ing. Jana Kypúsová ml. / Přírodní poměry širšího okolí ing. Pavel Lipina / Podnebí Krnova a okolí ing. Jiří Maníček / Vodní toky ing. Milan Košulič / Lesy ing. Ivan Vrátný / Město Krnov a jeho lesy ing Jaroslav Herman / Zoologie, Zemědělství, část myslivost Tomáš Salvet ing. Petr Ondruška / Zeleň v zeleném městě ing. Petr Suchý / Ovzduší RNDr. Eva Šindelářová / Vodovody a kanalizace ing. Rostislava Rollerová / Odpady, Botanické zajímavosti Martina Kusáková / Odpady Helena Figurová, ing. Petr Suchý / Doprava ve městě MUDr. Petr Kopřivík, PaeDr. Zdeněk Moldrzyk / Zdraví ing. Otakar Válek / Zdraví - poznámky ing. Iveta Laštůvková / Koncepce rozvoje města ing. Dita Círová / Místní agenda 21 Martin Bodešínský / Ekologická výchova, úprava Botanické zajímavosti a školy - Střední odborná umělecká varhanářská škola o.p.s., Střední pedagogická a Střední zdravotní škola, Základní škola na Smetanově okruhu. Některé příspěvky byly redakčně upraveny. Použitá literatura: Zelené město Krnov, kolektiv autorů, ČSOP Krnov, 1994 Geografie Krnovska, Zapletal, 1969 Floristický průzkum Cvilínského kopce u Krnova, ZO ČSOP Levrekův ostrov, 2000 Inventarizační botanický průzkum přírodní památky Staré Hliniště, ZO ČSOP Levrekův ostrov, 2001 Botanický průzkum bývalé vojenské střelnice Krásné Loučky, západně od Krnova – Chomýže, ZO ČSOP Levrekův ostrov, 2000 Publikace byla financována z Ekofondu města Krnov.
