r
KY#ffiCK
Rttcostněpr ožitíWinočrlícltsptiÉktž pevnézď.rswa hadněúspěchtÍ p Novémroce
ZÁSTL]PITELSTVO aBCE .
li:
:i'.:. .'"'.:.'!',:j..í.
'*ii;ii%
ljl-:.jr!': .. . i:' - lí. : , j i r . : :i : - : : , . -
i;:
'-J:i:r._..iri1! \.--'!''''-''''
'::_/, '::..:
' .'.;.i,!i. ' ,.-:; -r.i!: 'l l .. :: i1: .,;t'i":,.,,.*r+. ",,.r;:l\; " .-'.1.+.,.
:-.-it.
.i.. . :::.,ri:r]",,..:,
-:+ ' '';:, .
,i iiii..;.'r'i
".,i'aj,
Vážení spoluobčané, dámy a pánové, s blížícím se koncem roku 2009 mi dovolte, abych se poohlédl zpět a zhodnotil průběh roku z pohledu obecního zastupitelstva, co se podařilo vykonat z plánovaných záměrů a co nás ještě čeká v roce následujícím. V červnu jsem byl zvolen obecním zastupitelstvem starostou naší obce. V okamžiku zvolení mi bylo zřejmé, že mne nečeká nic jiného než důsledná práce - časové zvládnutí stavebních projektů za spolupráce s finanční komisí, snaha o zefektivnění kontaktu s občany a zaměření se na spolkovou činnost. Po úvodním stručném seznámení s okolnostmi mého nástupu do úřadu bych se nyní rád věnoval činnostem a projektům, které proběhly v roce 2009 a kterým se obecní zastupitelstvo věnovalo s maximálním úsilím, aby byly implementovány ve stanovených časových lhůtách. Stavební úpravy v budově základní školy a využití poskytnutých dotací Na počátku školních prázdnin se uskutečnila plánovaná nutná generální oprava kotelny a části rozvodů topení v suterénu budovy školy. Místnosti v suterénu budovy ZŠ v současnosti pronajímá obecní úřad na služby kadeřnictví. Při příležitosti generální opravy kotelny bylo s konečnou platností odděleno vytápění ZŠ a pronajatých prostor v suterénu, což by nám do budoucna mělo přinést určitou úsporu a zpětnou návratnost vložených prostředků. Další stavební akce podniknutá v prostorách ZŠ obnášela rekonstrukci sociálního zařízení v přízemí a v I. patře. Žalostný stav sociálního zařízení před a po rekonstrukci jste sami mohli zhodnotit na nástěnce u vchodu do školy (nyní dostupné na: www.skola-jenec.cz). Měsíc před plánovanou rekonstrukcí došlo k vytopení dívčích toalet díky technické závadě, čímž se ještě víc zkomplikoval časově napjatý plán rekonstrukce. Navzdory časové a stavební náročnosti se vše podařilo úspěšně vyřešit včetně jednání o náhradě škody ze strany pojišťovny. Škola tak byla připravena zahájit nový školní rok včas. Tato akce byla z převážné části zaštítěna dotací Krajského úřadu. Souběžně s touto stavební úpravou sociálního zařízení byla zahájena stavba areálu víceúčelového sportovního hřiště u budovy ZŠ. Realizace sportovního hřiště byla významnou částkou hrazena z dotace poskytnuté Letištěm Praha. Náš úkol spočíval pouze ve vybrání vhodné stavební firmy, zajištění dohledu a harmonizace činností v zájmu dodržení termínu stanoveného Letištěm Praha a s tím souvisejícího vyplacení pro nás důležité finanční dotace. Celou akci se podařilo zvládnout a ukončit v požadovaném termínu. Pro rok 2010 zbývá už jen celková vnější úprava kolem hřiště. Podotýkám, že víceúčelové hřiště je využíváno nejen žáky ZŠ, ale možnost využití je zde dána i pro širokou veřejnost při dodržení provozního řádu. Výhledově, maximálně však do 4 roků je nutno počítat s celkovou kompletní opravou střechy ZŠ. Tento rok byla provedena pouze nutná běžná oprava střechy školy, tzn. výměna množství poškozených střešních tašek, aby se tak zabránilo dalšímu zatékání do vnitřních prostor budovy, kde díky tomu dochází ke značnému poškození částí střešních konstrukcí krovů. Budova mateřské školy, která byla postavena v roce 1975, již také vykazuje známky stáří a potřebu nutných stavebních úprav. Rekonstrukce stávající budovy MŠ a uvažovaná vlastní přístavba, momentálně závisí na úspěšném procesu schválení finanční dotace.
Spolková činnost obce Z podnětu několika občanů vznikl Sbor dobrovolných hasičů obce Jeneč s prozatímní působností v obvodu obce. Budova hasičské zbrojnice neustále prochází vnitřními úpravami (úklid, oprava poškozených zařízení apod.) za aktivní pomoci členů sboru. Zásadní obrat musel nastat v pořádku a odpovědnosti ke svěřeným hodnotám. V letošním roce byla v letních měsících provedena instalace nového plynového kotle, výměna popraskaného potrubí a měřiče spotřeby vody. V následujícím roce bychom rádi zrealizovali rekonstrukci střechy včetně zateplení a zároveň kompletní výměnu poškozených a starých rozvodů elektřiny. Vnitřní stavební úpravy a úpravy kolem budovy si po dohodě s OÚ členové sboru zajišťují po pracovní stránce sami, s tím že OÚ hradí náklady na materiál. Při této příležitosti bych velice rád zmínil a vyzdvihl činnost spolků ve vztahu k obci. Sbor dobrovolných hasičů se podílel na čištění kanalizačních vpustí a následného tlakového proplachování. Myslivecký spolek Diana se podílel na úklidu části koryta potoka v obou stranách v prostoru vpusti pod komunikací směrem k Hájku a likvidací náletových dřevin. Úklidu a oboustrannému postupnému čištění koryta potoka bychom rádi, aby se věnovala i nadále pozornost a v této činnosti se pokračovalo i v nadcházejícím roce. Vzorně upravené okolí nádrže či rybníka skýtá krásný pohled hlavně v letním období. Dík za to patří Spolku rybářů starajících se nejen o okolní úpravu, násadu ryb ale též o každoroční pořádání dětského dne letos poprvé ve spolupráci s místními hasiči. Trochu vrásek na čele nám přidělává TJ Sokol Jeneč a jejich nedokončená stavba šaten, kompletního sociálního zařízení a zamýšlené společenské místnosti v 1. patře. TJ Sokol Jeneč se obrátil na obecní zastupitele s požadavkem o finanční příspěvek na dostavění budovy. Tímto požadavkem se bude zastupitelstvo obce zabývat v následujícím roce. Opravy komunikací v obci a otevření nové komunikace V roce 2009 se podařilo dokončit chodníky v ulici Kladenská, Pionýrů, a nově vybudovat alespoň část chodníku v ulici Úhonická včetně výměny třech zkorodovaných a špatně svítících stožárových světel. Úprava a rozšíření parkovacího místa včetně zprovoznění osvětlení v prostoru lékařské ambulantní péče byla rovněž jedním z důležitých bodů OÚ. Z důvodu vysoké frekvence vozidel občanů i vozidel techniky k odvozu kontejnerů jsme dospěli k názoru, že je nutné zpevnění a úprava povrchu sběrného dvora. Nevyhnutelná byla i rekonstrukce autobusových čekáren a odpočinkových laviček poničených jedinci, kteří nerespektují obecní majetek. Termín otevření a zprovoznění nové komunikace propojující rychlostní komunikaci R6 s původní karlovarskou komunikací byl oznámen na 17. prosince 2009. Otevření tohoto západního obchvatu obce by do budoucna mělo přinést odlehčení dopravy v Lidické ulici v souvislosti se zamezením provozu nákladních vozidel.
Chodníkový zákon Dovoluji si požádat všechny spoluobčany před nadcházející zimou o spolupráci při úklidu sněhu před svým obydlím. V tomto roce byl schválen tzv. chodníkový zákon, který zavazuje obec k úklidu sněhu v prostoru chodníku i před soukromým objektem. Tento zákonem stanovený závazek se promítne do obecního rozpočtu o to více, čím menší bude Vaše spolupráce v odklízení sněhu před Vašimi domovy. Finanční ztráta vydaná na úklid sněhu by se pak mohla výrazně promítnout na zamýšlených zlepšeních kvality života v obci v následujícím roce.
Změna č. 2 územního plánu obce Jeneč V současnosti dochází k procesu shromažďování jednotlivých dokumentů požadovaných k vyhodnocení vlivů změny č. 2 ÚPO Jeneč na udržitelný rozvoj území společně s vyhodnocením vlivů této změny na životní prostředí. Tyto dokumenty budou předány k dalšímu jednání firmě PRISVICH, se kterou má obec Jeneč uzavřenou mandátní smlouvu. Na úplný závěr mi dovolte citovat moudrá slova Tomáše Baťi, které pronesl v průběhu hospodářské krize v 30. letech a která nesou svůj nadčasový význam dodnes. „Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“ (1932)
Vážení občané, přeji Vám jménem celého obecního zastupitelstva hezké Vánoce a spokojený nový rok 2010. Ing. Pavel Burgr Starosta
OZNÁMENÍ OBČANŮM Obecně závazná vyhláška obce Jeneč č. 2/2008 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy a třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je beze změn platná i v roce 2010 a poplatek za fyzickou osobu, která má trvalý pobyt v obci Jeneč, činí 500Kč ročně. Rovněž poplatek 500 Kč pro fyzickou osobu, která má ve vlastnictví stavbu sloužící k individuální rekreaci, nacházející se na území obce, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Splatnost poplatku ve dvou splátkách (pololetně) OÚ Jeneč lze uhradit v pokladně OÚ Jeneč do 26.2.2010 a do 30.6.2010. Na základě úhrady poplatku obdrží poplatník nálepku na popelnici. Od 1.ledna 2010 bude odvoz domovního odpadu provádět firma REGIOS Úholičky. Dnem odvozu odpadu zůstává pátek. První pátek v lednu vychází na Nový rok, takže odvoz odpadu bude proveden následující den, v sobotu. Upozorňujeme občany, že odvozce odpadu nebude odvážet popelnice, kde bude stavební suť nebo tráva, listí a větve. Plasty, sklo, papír a plechovky máte možnost odevzdat na sběrný dvůr v ulici U Poradny.
Novelou zákona 338/1996 Sb. s účinností od 1.1.2010 došlo ke změně sazeb daně z nemovitosti. Vyměření daně v nové výši provedl Finanční úřad Praha-západ.
Změna sídla okresní správy sociálního zabezpečení Praha-západ. V letošním roce došlo ke stěhování OSSZ Praha-západ do nového sídla: Praha 9 – Sokolovská 885/225.
Veřejnou knihovnu, která je v Základní škole – suterén, mají možnost občané navštívit vždy ve středu od 15 hodin mimo školních prázdnin.
Na dobré skutky se nezapomíná! Člen zastupitelstva skládá slib na svou čest a svědomí, že svoji funkci bude vykonávat svědomitě v zájmu obce a jejich občanů. To vše do písmene plnili zastupitelé pan Josef Doudera, který pro vážný úraz se vzdal mandátu a funkce starosty. Rovněž mezi námi chybí zastupitel a předseda kontrolního výboru pan Jaroslav Pařil, který odešel tam, odkud není návratu. Za obětavost, svědomitost a spolupráci vyjadřuje zastupitelstvo obce oběma bývalým kolegům velký dík.
Zpráva o hospodaření obce k 30.9.2009 Když jsem v prosinci 2008 sestavovali rozpočet na následující rok, tak jako drtivá většina ostatních jsme ne zcela správně odhadli vývoj české ekonomiky. Naplánovali jsme tedy optimistický rozpočet plněný z převážné části daňovými příjmy přerozdělovanými ze státního rozpočtu. Již na jaře se však ukázalo, že realita bude jiná a příjmy obce nebudou v té výši, jaké jsme předpokládali. Tomu jsme museli přizpůsobovat i výdajovou stranu rozpočtu a došlo tedy k odložení realizace některých akcí, se kterými jsme na letoší rok počítali.
Příjmová stránka rozpočtu byla k 30.9. naplněna následujícím způsobem:
třída 1 třída 2 třída 3 třída 4
daňové příjmy nedaňové příjmy kapitálové příjmy přijaté dotace příjmy celkem
Schválený rozpočet 2009
Skutečnost k 30.9.
10 496 2 782 0 134 13 412
7 516 2 082 2 444 2 506 14 549
Je tedy možno vidět, že ekonomická krize nás také zasáhla, ale díky získaným dotacím se výpadek daňových příjmů podařilo eliminovat. Vítaným vylepšením rozpočtu bylo i vyplacení blokované částky 1 600tis z prostředků SFŽP. V roce 2009 se podařilo zajistit následující dotace: Letiště Praha - „Žijeme zde společně“ 1 831 tis. Kč Letiště Praha – „Dobré sousedství“ 612 Středočeský kraj - POV 150 Středočeský kraj – FROM 720 Výdaje rozpočtu byly naplánovány ve výši 16 090 tis. Kč. Během roku byla provedena rozpočtová opatření, která zohlednila vývoj financování (získané dotace), zrušení některých investičních akcí (cyklostezka) a skutečné náklady na jednotlivé investiční a neinvestiční akce.
třída 5 třída 6 třída 8
běžné výdaje kapitálové výdaje splátky úvěrů výdaje celkem
Schválený rozpočet 2009 12 150 3 020 920 16 090
Skutečnost k 30.9. 8 399 1 663 464 10 526
Z těchto výdajů bylo cca 6 mil. Kč použito na investiční a neinvestiční výstavbu a opravy, zbývající částka pokrývá běžný provoz obce.
ROZPOČET OBCE JENEČ na rok 2010 ( v tis. Kč) par
Daně a poplatky
Daně z příjmů fyzických osob
111
příjmy 2 700
Daně z příjmů právnických osob
112
1 800
Daň z přidané hodnoty
121
3 000
0
Poplatky a odvody v oblasti ŽP
133
715
0
134
165
0
0000
Místní poplatky
Silniční doprava Vodní hospodářství Vzdělávání a školské služby
Kultura, církve Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví
Bydlení, komunální služby a územní rozvoj
Ochrana životního prostředí
Sociální věci a politika zaměstnanosti Bezpečnost
Všeobecná veřejná správa a služby
CELKEM
výdaje 0 0
Správní poplatky
136
150
0
Daně z majetku
151
2 200
0
Neinvestiční přijaté transfery
411
136
0
421
Investiční přijaté transfery Zemědělství, les.hosp., rybářství
pol
0
0
Rybářství
1070
0
60
Pozemní komunikace
2219
0
1 790
2221
0
70
Provoz veřejné silniční dopravy Ostatní záležitosti v silniční dopravě
2229
0
20
Odvádění a čištění odpadních vod
2321
10
1 100
Předškolní zařízení
3111
0
450
Základní školy
3113
0
320
První stupeň ZŠ
3117
0
998
Knihovna
3314
1
10
Sokolovna
3392
0
100
Sportovní hala
3412
700
796
Využití volného času dětí a mládeže
3421
0
530 203
Zdravotní středisko
3511
0
Bytové hospodářství
3612
196
10
Nebytové prostory
3613
596
10
Veřejné osvětlení
3631
0
421
Pohřebnictví
3632
5
112
Územní plán
3635
200
1 100
Komunální služby a územní rozvoj
3639
255
400
Víceúčelová budova
3699
0
20
Sběr a svoz nebezpečných odpadů
3721
70
360
Sběr a svoz komunálních odpadů
3722
5
600
Sběr a svoz ostatních odpadů
3723
0
50
Péče o vzhled obce a veřejnou zeleň
3745
0
731
Ochrana přírody a krajiny
3749
0
20
Veřejně prospěšné práce
4222
0
0
Sociální poradenství
4319
0
50
Bezpečnost a veřejný pořádek
5311
0
150
Požární ochrana
5512
0
220
Zastupitelstvo
6112
0
847
Volby
611
0
0
Činnost místní správy
6171
5
2 937
Příjmy a výdaje z finančních operací
6310
200
30
13 109
14 515
Schodek rozpočtu ve výši 1 406 tis Kč bude uhrazen z přijatých dotací a z finančních prostředků na účtech obce Jeneč. Ing.Rostislav Mičín, př. finančního výboru obce
HISTORIE PIVOVARU V JENČI Na katastru dnešní Jenče, vsi nalézají se západně od burácejících drah ruzyňského letiště a na státní silnice z Prahy na Karlovy Vary, bývaly kdysi dvě osady – Velká Jeneč a Jeneček, též Malá Jeneč. Po stránce historické se jedná o lokality skutečně starožitné, vždyť jsou připomínány již od roku 1115, kdy Jeneč příslušela ke kladrubskému klášteru tamních benediktinů. V církevním vlastnictví byla Jeneč po značnou část raného a vrcholného středověku, pouze na přelomu 13. a 14. století zde hospodařili pražští měšťané. Ve vsi bývalo vícero dvorů a později v ní vznikla i dvojice opevněných sídel – tvrzí. Obě však už byly v držbě světských pánů. V posloupnosti jejich vlastníků a uživatelů rozdrobených statků panuje nepředstavitelný zmatek, a tak jedinou jistotou je, že od poloviny 16. století většinu Jenče skupoval a v roce 1567 pod jediný statek scelil Volf z Vřesovic, královský úředník a tehdejší prezident královské komory. Po jeho smrti a od potomků Jeneč roku 1576 odkoupil Jan z Vchynic a obratem ruky celé panství postoupil Gotthardu Florianovi Žďárskému ze Žďáru. Žďárským patřila Jeneč po dobu více než sta let, až do vymření rodu v roce 1688. Při následném dělení majetku přešlo jenečské zboží pod litovické panství a v roce 1702 je Karel Jáchym Breda připojil k Tachlovicím. Tím byl dán základ budoucímu osudu Jenče, která časem – spolu s Tachlovicemi a řadou dalších středočeských statků, spadla do vlastnictví císařské, habsburské dynastie, v němž setrvala až do konce první světové války, do roku 1918. Obě jenečské tvrze časem zanikly a ani se přesně neví, kde se vlastně nacházely. Základem vsi se tak stal rozměrný hospodářský dvůr (později doplněný drobnou správní budovou), jehož nezanedbatelnou část tvořily pivovar se sladovnou a posléze i mlýn. Jižním krajem dvora procházel Jenečský potok, pramenící v polích pod Hájkem a směřující na východ k Hostivicím a ku Praze. Zakladateli a původci jenečského pivovaru byli nade vší pochybnost Žďářští, chyba je pouze v tom, že neznáme přesné datum založení podniku. Pivovar sice vaříval už v roce 1635, ale toto datum v žádném případě neznamená dobu jeho založení, které je určitě starší. Původní objekt byl nevelký a produkce pivovaru rovněž nepřesahovalo obvyklé výkony. Ve starších dobách šlo zkrátka o běžný vrchnostenský pivovar s ročním výstavem pokrývajícím potřebu panství, za Žďárských ještě nepříliš rozsáhlého. K určité změně došlo už v první polovině 18. století. Tachlovické panství, zahrnující v sobě veliké území táhnoucí se od jihu a svého sídla přes Jeneč a Buštěhrad až ke Zvoleněvsi, potřebovalo jistě větší pivovar a při tehdejších možnostech dopravy dokonce nejeden. Zatímco pivovárek v Tachlovicích byl spíše opomíjen a nijak zvlášť nerozvíjen, přestavba a rozšíření potkaly především oba pivovary ležící ve středu držav – Buštěhrad a Jeneč. Plus více na severu ležící Olovnici. Pivovarská „osa“ Tachlovice-Jeneč-BuštěhradOlovnice tak vytvořila souvislý pás pivovarských podniků, ovládajících po desetiletí západní přípražskou oblast. Jak plyne z výkazu tachlovického panství uvedeného v tereziánském katastru z poloviny 18.století, produkoval tehdy jenečský pivovar ke čtyřem tisícům hektolitrů piva ročně (ovšem i s Tachlovicemi, ale v jejich případě se jednalo a doslovný pivovárek – neboli drtivá část udaného výstavu šla na vrub Jenče). Přes takto uvozené rozšíření však měl čas jenečského pivovaru teprve přijít.
Tachlovické zboží s jenečským a dalšími pivovary přešlo do vlastnictví císařského domu roku 1847. V té době však už v Jenči stál pivovar jako hrad. Habsburská správa jej pouze dotvořila a spíš než rozšířila, tak více zmodernizovala. V poslední třetině 19. století pivovar takřka pravidelné produkoval bohatě přes 20 000 hektolitrů piva ročně. Již v roce 1873 se v něm uvádí parostrojní pohon a varna na 57 hektolitrů horké mladiny. V témže roce se v Jenči vystavilo téměř 24 000 hektolitrů piva, což byl skoro dvojnásobek produkce pivovaru v blízkém Buštěhradu. Zde se nabízí další srovnání: v uvedeném období pracovalo v Čechách něco málo přes devět set pivovarů a parostrojních jich nebyla ani desetina. Jeneč tehdy stála na pomyslném piedestalu své existence… Pro zvýšenou potřebu sladu byla u pivovaru rozšířena sladovna o nové, přízemní humno, ke starému přistavěné ze dvora. U sladovny byl zřízen hvozd. Nepostačující plocha sklepů byla znásobena zcela novými sklepními prostorami, vystavěnými mimo areál pivovaru, jižně od něj v části Jenče zvané Nouzov. Nové sklepy byly opatřeny i lednicemi a výtahem na pivo. Ještě před koncem 19. století byla zrekonstruována varna s kotelnou a strojovnou. Výsledný var činil pro pivovar už konečných 80 hektolitrů vyrážené mladiny. V téže době však poněkud ztrácel na síle, mimo jiné též z důvodů konkurenčních. Přesto si podnik uchovával stále vysokou úroveň, podmíněnou i osobou svého sládka, kterým po dlouhá léta a až do své smrti v roce 1907 byl Antonín Vladimír Toms. Od počátečních let 20.století převzal otěže lídra císařských pivovarů (nepočítaje v to východočeské Smiřice) Buštěhrad. Stejně jako na další podniky fungující pod hlavičkou Nejvyššího soukromého fondu, i na jenečský pivovar byla zkraje roku 1919 uvalena vnucená správa habsbursko-lotrinských statků. Dále jako přes kopírovací papír: v roce 1921 došlo k začlenění podniku do svazku Státních pivovarů, ve kterém Jeneč setrvala – přes peripetie válečné, poválečné a poúnorové – až do ukončení své činnosti. „Státní“ období už bylo pro jenečský pivovar smutné a podnik spěl k nevyhnutelném epilogu. Roční výstavy se pohybovaly v intencích poloviny kapacity pivovaru a bylo jen jistou ironií, že návratem k jeho plné výkonnosti se stala léta protektorátní – tehdy však pivovar vaříval nízkostupňová piva, povolány, a tak zase žádný důvod k radosti. Ale výstavy kolem 20 000 hektolitrů piva připomněly někdejší slávy. Poslední výstavní záznam je z ledna 1949, kdy pivovar v Jenči uvařil závěrečných 209 hektolitrů piva… tři necelé várky. Přitom v konečném protokolu je zapsáno až nadneseně – pivovar zastaven výměrem ministerstva výživy číslo 128.114-IV/3 z 8.12.1948. Mikuláš mohl být v pivovaře ještě veselý. Sládkem, který konečné várky vedl, byl Ladislav Klemša, který pak z Jenče odešel do Benešova u Prahy. Komplex jenečského velkostatku dodnes budí úctu, přestože větší část objektů je dílem buď opuštěna, nebo využívána sporadicky a neúplně. Pivovar se sladovnou zaujímají podstatnou hmotu dvora, v esíčkovitě zalomené sestavě sledují Jenči probíhající rušnou komunikaci. Střed pivovaru, obsahující i široký průjezd zvenku do dvora (pohledově zhodnocen klasicistním portálem), zároveň dělí oba základní výrobní celky – sladovnu a pivovar do bočních křídel. Středová spojená část bývala správním centrem a dnes zde nacházíme penzion a restauraci s kancelářemi novodobých uživatelů statku. Sladovna tvoří levé (z čelního pohledu), západní křídlo komplexu. Vespod jsou rozměrná humna, nepatrně zapuštěná pod okolní terén, s jedním ještě dochovaným a dvěma jen v otiscích patrnými kamennými máčecími štoky. Sladovna zabírá nejen celý jižní trakt, ale krátce zabočuje do západního křídla, kde navazuje na obilné sýpky a chlévy. Přízemí bočního křídla nese stopy po možném starém hvozdu, možná i valachu. Do dvora byla humna rozšířena o přízemní a už svrchu zmíněnou přístavbu pomocných humen – nyní už ve stavu spíše reliktním. V těsné blízkosti spoje obou křídel, taktéž ve dvoře, pak z hmoty nižších
staveb vertikálně vystupuje věž hvozdu, dvojlískového a s dochovaným topeništěm od pankrácké firmy Kaliba & syn. Jinak je hvozd značně zchátralý, podobně jako přídavná humna. Propadávající se střechou do něj prší a to je vždy špatné. Zajímavé – obě tyto části jsou, v porovnání se sladovnou v podstatě novostavbami, pocházejícími z druhé poloviny 19.století, přesto je zub času nahlodal nejpřesvědčivěji. Blok sladovny je barokního původu, na humnech dokladovaného masivními klenbami, nesenými zděnými pilíři značné hmotnosti. Přesto se však stropy na některých místech bortí a musí být v kritických místech nověji podpírány. Nad humny se nacházejí prostory ječných a sladových půd – vesměs nadprůměrné tesařské práce, bohužel dnes prakticky bez využití a tudíž pomalu destruující. Druhý díl, pivovarských, je od prostranství před vjezdem do dvora uvozen původní spilkou, přístupnou širokým vchodem s několika uvnitř sestavenými schodu. Spilka, v jádru obdélného tvaru, je nesena dvěma řadami zděných pilířů podpírajících plackovitou klenbu. Za spilkovou vede chodba do starých sklepů, zasahujících dále pod varnou a dvůr. Sklepy jsou po většinu času zatopeny vodou, a proto i těžko přístupné. Pivovarský trakt pokračuje budovou, v jejímž podstřeší býval chladící štok, půdou kdysi spojený se sousední varnou. Ve štítové příčce mezi oběma provozy je dosud patrný původní varní komín, už dávno nefunkční a zapomenutý. Varna vlastní pivovar uzavírala a ve směru k silnici ji doplňoval nevelký přístavek strojovny. U ní je další komín, novější, ale dochovaný už je ve zbytku. Rovněž pivovar je barokního původu, a je tak znát, že jeho hlavní části stály už před staletími. Pivovarské objekty byly postupně dostavovány a doplňovány, ale podle nepříliš výrazných modernizačních prvků se zdá, že stavební a technický vývoj se v Jenči uzavřel ještě značnou dobu před koncem 19.století. Od osmdesátých let toho věku podnik v podstatě rekonstrukčně stál. K varně je ještě připojen stavebně odlišný a moderněji koncipovaný mlýn, mnohými pozorovateli pokládaný za novou varnu – ostatně není divu, neboť jenečská varna opravdu působí velice skromně a ve hmotové stavbě nevýrazně. Pivovar je podtékán Jenečským potokem, zatrubněným a vyvedeným na povrch až ve dvoře pod varnou. Je možné, že vodní zdroj – kdysi určitě větší kadence než nyní, mohl sloužit i k pohonu původního pivovaru. Nejpozoruhodnějším průmyslovým prvkem jenečského pivovaru jsou nepochybně nové sklepy s lednicemi, zřízené na Nouzově. Vznikly zakutáním do táhlého vršku končícím v polích, zpředu prudce zkoseném a v tarasu prolomeném širokým a pohodlným vstupem. Svrchu jsou sklepy nadstavěny přízemním, stodolovitým přístřeškem, z jehož čela je kolmo dolů vedena výtahová šachta, sloužící k vysklepování sudů a jejich přepravě do bednárny. Část sklepů je i mimo přístřešek, na což upozorňují porůznu na povrch terénu vystupující, komínovitě zakončované sklepní průduchy. Odlehlost sklepního hospodářství od mateřského pivovaru byla určitě jedním z důvodů zrušení pivovaru – už pro neekonomičnost a složitost přetahování piva z pivovarské spilky přes celou ves i otázku hygienickou apod. Převážení rozpracovaného piva nebylo sice nijak výjimečné a dělo se často, ale s racionálně uvažujícím 20.století již tato „dřevnost“,běžná v minulosti, neměla co dělat. V případě Jenče se nabízí srovnání s obdobnou praxí, která se uskutečňuje v blízkém Buštěhradě – ostatně též pivovaru císařských statků. Jenečský pivovar byl ve srovnání s buštěhradským mnohem archaičtějším podnikem, a též proto i dříve zanikl. V současné době je pivovar s příslušenstvím majetkem soukromé firmy, která dává jednotlivé objekty postupně do pořádku a snaží se je rekonstruovat. Otázkou však zůstává, co s nimi dál a jak je do budoucna využít. Nouzovské sklepy jsou ve vlastnictví neznámo koho (ještě před nedávnem sloužily k pěstování žampiónů), na dveřích visí prolezlý zámek a vnitřní útroby jsou tak „dobře“ utajeny.
Informace o provozu obecních zařízení Zdravotní středisko MUDr. Pokorný:
Pondělí: 10.00 - 12.00 hod Úterý: Středa: Čtvrtek: 8.00 - 13.00 hod Pátek: -
MUDr. Fára:
Pondělí: 14.00 - 16.00 hod Úterý: Středa: 14.00 - 16.00 hod Čtvrtek: Pátek: 9.00 - 12.00 hod
MUDr. Veselá:
Pondělí: Úterý: 14.00 - 16.00 hod Středa: Čtvrtek: 8.00 - 10.00 hod Pátek: -
Sportovní hala:
Pondělí: 13.00 – 23.00 hod Úterý: 13.00 – 23.00 hod Středa: 13.00 – 23.00 hod Čtvrtek: 13.00 – 23.00 hod Pátek: 13.00 – 23.00 hod Sobota: 10.00 – 23.00 hod Neděle: 10.00 – 23.00 hod Svátky: 10.00 – 23.00 hod
Hřiště u ZŠ: 1. Za plynulý provoz hřiště odpovídá správce: pí. Z. Balíková, Sportovní 342. Vybíráním poplatků a uzavíráním hřiště je pověřen správce hřiště. 2. Poplatek za pronájem hřiště činí 20,-Kč/1hodina. 3. Denní provozní doba víceúčelového hřiště: Pro potřeby školy: ve dnech školního vyučování od 8 do 15ti hodin Pro ostatní zájemce: po 15. hodině, ve dnech prázdnin, a o víkendech Letní období (1.5. – 31.8.) 8.00 – 21.00 hod Zimní období (1.9. – 30.10. a 1.3.- 30.4.) 8.00 – 19.00 hod v období od 1.11. do 28.2. je hřiště pro veřejnost uzavřeno
