Váš partner pro spolupráci
Italská republika Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha, 28 června 2016
Itálie – aktuální ekonomická situace
- dědictví dvou hospodářských recesí - výsledky r. 2015 – růst HDP o 0,8% (pokulhávají za očekáváními) - vládní předpoklady reálného růstu HDP pro 2016 ve výši: 1,2% ... v dalších letech pokračování mírného růstu: 2017: 1,4%, 2018: 1,5% a 2019: 1,4% - mírné zvyšování zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti – v r. 2015 poprvé po letech krize nezaměstnanost pod úrovní 12% (předpoklady vlády: 11,4% v r. 2016, 10,8% v r. 2017, prolomení hranice 10 % v r. 2019) - exportní ekonomika: zvyšující se italský export v uplynulých letech přispíval ke zlepšení ekonomických ukazatelů země, která se v dobách krize potýkala s výrazně sníženou domácí spotřebou a investicemi - poslední období - zpomalení exportů do evropských i některých mimoevropských zemí
Itálie – vývoj veřejných financí
- vysoký státní dluh - 132,7% HDP kulminoval v r. 2015 ; od letošního roku má zahájit sestupnou trajektorii až na úroveň 123,8% v roce 2019 - tři scénáře snižování veřejného dluhu: a) nejoptimističtější: prolomení hranice 120% vůči HDP již na přelomu 2018/2019, b) nejpesimističtější: až v letech 2025/2026; EK dluh z hlediska udržitelnosti označuje velmi příznivými indexy - předpoklad snižování výše půjček a využití úrokových sazeb na historických minimech - snižování deficitu rozpočtu - 2,6% v r. 2015; r. 2019 - dosažení vyrovnaného rozpočtu (o rok později než loňské předpoklady) - Itálie pravidelně dosahuje primárního přebytku rozpočtu – očekávání růstu: v r. 2015 skončil na výši 1,6 %, v roce 2018 má dosáhnout výše 2,7 % a v následujícím roce pak výše 3,6 % - v květnu t.r. se vláda dohodla s EK flexibilitu v rámci rozpočtu na rok 2016 v rozsahu 0,85 % HDP (zvýšení výdajů na investice, reformy a výdaje související s migrační krizí) - vázáno na udržení deficitu rozpočtu v r. 2017 ve výši 1,8% HDP - vláda usiluje o zrušení/odložení platnosti ochranných doložek pro rok 2016, které předpokládají zvýšení DPH a spotřební daň z pohonných hmot
Itálie – ekonomická situace Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let
2011
2012
2013
2014
2015
27 300
26 800
26 500
26 600
26 950
8,4
10,6
12,2
12,7
11,9
Míra inflace (%)
2,7
3,0
1,1
0,2
0,1
Růst HDP
0,4
-2,4
-1,9
-0,4
0,8
Růst HDP v ČR
2,0
-0,8
-0,7
2,4
4,3
Nominální HDP/obyv. (EURO) Míra nezaměstnanosti (%)
Reformní program Renziho vlády Rozpočtová opatření na rok 2016 - „spending review“ - rozšíření strukturálních škrtů ve veřejných výdajích, opatření na zvýšení výdajové efektivity: racionalizace poskytování služeb lokálními veřejnými poskytovateli
- tříletý plán daňových škrtů, revize daní - zrušení daně z první nemovitostí (vč. revize hodnot, z nichž je vypočítávána) - daň z půdy a strojního vybavení (IMU a TASI) - od r. 2016 zavedení investičních pobídek, např. bonus na amortizaci majetku a nové investice do strojního vybavení - podpora snížování nezaměstnanosti (snížení příspěvků na sociální pojištění o 40% pro nové zaměstnance v režimu smluv na dobu neurčitou), zmírnění chudoby, podpora inovací, energetické účinnosti a jižních regionů Itálie - zajištění zvyšování příjmů rozpočtu lepším výběrem daní a dobrovolným přiznáváním příjmů ze zahraničí a majetku v držbě italských občanů - zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky: návrh zákona - opatření proti podvodům v sektoru pojišťovnictví, liberalizace obchodu s pohonnými hmotami, liberalizace některých profesí (notáři a právníci), odstranění omezení týkající se vlastnictví lékáren
Reformní program Renziho vlády Připravovaná rozpočtová opatření na rok 2017 - návrh na snížení zdanění příjmů firem z 27,5 % na 24 % a dále výjimky v placení IRAP v zemědělském sektoru - pokračuje úsilí na zabránění zvýšení DPH a spotřební daně z pohonných hmot (odpovídající 0,9 % HDP) a snaha krýt rozpočtový výpadek jinými opatřeními: větší úspory ve vládních výdajích či zvýšení jiných daní a dále pozvolnější fiskální konsolidace - vláda předpokládá, že ke snížení deficitů veřejných rozpočtů v letech 2017 až 2019 přispějí nižší než aktuálně kalkulované platby za úroky z půjček - opatření na boj proti daňovým únikům, efektivnější výběr daní a snižování daňového zatížení práce a příjmů firem
- pokračování „spending review“ – v období let 2018 až 2019 hodlá vláda šetřit ve výdajích (předpoklád úspor ve výši téměř 29 mld. EUR do roku 2018)
Reformní program Renziho vlády - sociální oblast a stav implementace - reforma pracovního trhu - od března 2015 plně implementován Jobs Act (aktuálně vyhodnocuje pověřená skupina expertů dopady zákona) - fiskální pobídky pro nově přijímané zaměstnance (až do výše 8060 EUR/ročně na tříleté období) - v platnosti od konce r. 2014 a nyní dochází k jejich snížení (do výše 3250 EUR ročně, pobídka až do výše 8060 EUR na dva roky zůstává v platnosti pro jihoitalské regiony) - podíl pracovních smluv na dobu neurčitou z počtu nových či upravených pracovních smluv vzrostl z 31,6 % v roce 2014 na 41,1 % v r. 2015 - opatření na snížení chudoby a zvýšení sociální inkluze (přijetí tříletého národního plánu): zřízení Zvláštního fondu na snížení chudoby dotovaného 600 mil. EUR pro r. 2016 a 1 mld. EUR počínaje r. 2017 - opatření na zvýšení školní docházky a pro osoby s omezeními na pracovním trhu; Zvláštní strategický plán na podporu jihoitalských regionů - předpokládá efektivnější využití unijních fondů a podporu výrobních kapacit - schvalování reformní legislativy z dob vlád Letti a Montiho (přihlášení se k závazkům předchozích vlád!): únor 2014 až březen 2016 snížení počtu implementovaných opatření z 889 na 211 - EK shledala zpoždění v implemetaci: „spending review“
Bilaterální (obchodní) vztahy
Bilaterální obchodní vztahy - charakteristika - v rámci bilaterálních vztahů je spolupráce v ekonomické oblasti klíčovým prvkem - Itálie dlouhodobě v první desítce nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR - od roku 1999 výrazná proměna obchodu s Itálií: objem téměř setrvale roste, přes určité kolísání především v období hospodářské krize (zejména v letech 2008 – 2009) téměř trojnásobný nárůst obratu - od r. 2006 setrvale pozitivní obchodní bilance pro ČR (výrazný růst za poslední rok) - kvalitativní změny obchodu: kompozicí odráží rostoucí vyspělost české ekonomiky; geografická blízkost - značným podílem se vyvážejí výrobky s nižší přidanou hodnotou a zčásti zpracované komodity, roste však podíl zboží s vysokou přidanou hodnotou - výkyvy u některých kategorií – reflektují obchodní politiku svých nadnárodních majitelů. - limitující faktory českého vývozu: hospodářský růst a s tím spojená domácí spotřeba pozitivní ponaučení, že české zboží má na italském trhu šanci uspět i v letech hospodářského útlumu, pokud je konkurenceschopné či pokud dokáže vhodně doplňovat export italských firem, který si naopak i během krize udržoval značnou dynamiku
Bilaterální obchod - statistika
ČR ve statistikách zahraničního obchodu Itálie (2015)
- ČR v žebříčku nejrychleji rostoucích exportních destinací Itálie na 9. místě, po boku několika málo partnerů, s nimiž Itálie ve sledovaném období rozvíjela bilaterální obchod nejrychleji Italský export: 5,05 mld. eur – 19. nejdůležitější trh s podílem 1,2%
(20. trh v r. 2014 ve výši 4,68mld. eur s podílem 1,2 %) Italský import: 5,62 mld. eur – 15. největší dodavatel zboží s podílem ve výši 1,5% (16. v r. 2014 ve výši 4,86 mld. eur s podílem 1,4%) Zdroj: MISE
Bilaterální obchod - statistika Itálie ve statistikách zahraničního obchodu ČR (2015) - obrat - rekordní výše (poprvé přesáhl hranici 10 mld. EUR) - zvýšení přebytku obchodní bilance - rychlejší růst českého vývozu do Itálie a to o 9,8%, italský vývoz do ČR rostl „pouze“ o 6,5% - nárůst obratu s Itálií shodný s ročním růstem obratu s Německem (nárůst obratu o 8,2% , v roce 2014 o 7,4%)
- Itálie se v žebříčku největších obchodních partnerů ČR loni znovu umístila na 6. příčce (s podílem ve výši 3,9%) za Německem, Slovenskem, Polskem, Čínou a Francií a před Velkou Británií a Rakouskem - podíl Itálie na zahraničním obchodu ČR činil 3,9% a proti předchozímu roku zůstal nezměněn (7. místo v export (podíl 3,8%) e 5. místo v importu (podíl 4,0%) -
výsledky vzájemného obchodu s Itálií plně potvrdily rekordní rok českého vývozu a také trend zvětšování závislosti českého exportu na zemích EU, kam za rok 2015 směřovalo až 83% veškerého zboží z ČR Zdroj: ČSÚ
Bilaterální obchod 2015 - komoditní analýza vývozu
Hlavní kategorie dováženého zboží z ČR do Itálie (2015) – I. - v relaci s Itálií potvrzuje i závislost českého exportu na některých tradičních komoditách, především automobilech
- motorová vozidla, jejich součásti, stroje, elektronika – podíl na celkovém českém vývozu do Itálie : v objemu 146 mld. Kč činily téměř 73 mld. Kč - v r. 2015 byly do Itálie vyvezeny automobily poprvé za více než 20 mld. Kč - železo a ocel (téměř 7 mld. Kč) a výrobky ze železa nebo oceli (přes 4 mld. Kč) vývoz v uplynulých letech setrvale rostl a to dynamickým tempem: objem položek železo a ocel se zněkolikanásobil a objem výrobků ze železa nebo oceli téměř zdvojnásobil oproti hodnotám z počátku prvních let tohoto století (úspěšné využití problémů, které zažívá italský ocelárenský průmysl ); u kategorie výrobků ze železa nebo oceli rostl nicméně výrazně též jejich dovoz do ČR
Bilaterální obchod 2015 - komoditní analýza vývozu Hlavní kategorie dováženého zboží z ČR do Itálie (2015) – II. - tabák a tabákové výrobky, cigarety – jeden z nejvyšších přebytků ve prospěch českého vývozu; do r. 2004 se prakticky nevyvážely, vývoz zahájen od r. 2006 a pak od r. 2008 strmě vyskočil na současné objemy 6,8 mld. Kč - dovoz stejné položky do ČR z IT byl po celou dobu konstantní, prakticky mizivý
- plasty a výrobky z nich (v r. 2015 byly vyvezeny v částce téměř 5,5 mld. Kč) a kaučuk a především pneumatiky (4 mld. Kč) - dřevo (2,6 mld. Kč) - textilie a výrobky z vlny (dohromady téměř 4 mld. Kč) - oděvy a obuv (přes 4 mld. Kč)
- hračky (za téměř 3 mld. Kč) - sklo a skleněné výrobky (za rok 2015 bylo vyvezeno zboží za cca 2,7 mld. Kč) - potraviny (především mléko a mléčné výrobky), za cca 2,3 mld. Kč
Bilaterální obchod 2015 - dovoz - komodity Italský export v roce 2015 - do zemí EU28 směřovalo 54,9 % italského exportu, v r. 2014 pak 55 %, z toho do zemí eurozóny pak 40,2 %, zatímco v r. 2014 40,5 %, naopak rostly vývozy např. do UK a USA, které se podílí na celkovém vývozu Itálie z 5,4%, resp. 8,7 % Hlavní kategorie dováženého zboží z Itálie do ČR (2015) - stroje a dopravní prostředky, především osobní automobily - tradiční tahoun obousměrné obchodní výměny - náhradní díly pro automobily; železo, ocel; elektrospotřebiče; kovové výrobky; obráběcí stroje; farmaceutické výrobky; textilie; stroje a zařízení pro výrobu energie; plasty; drahé kovy a další kovy kromě železa; palivo do jaderných zařízení; oděvy; další výrobky oděvního průmyslu; upravená a vydělaná kůže, kožené zboží
Sektorové příležitosti pro český export Mapa oborových příležitostí Ministerstva zahraničích věcí, CzechTrade, MPO a další .. perspektivní položky českého exportu
Automobilový průmysl - nejvýznamnější položka českého vývozu - šanci na růst po výrazném poklesu trhu s novými automobily v Itálii kvůli recesi - oživení poptávky (od počátku r. 2015 nárůst počtu registrací nových automobilů) - šance i pro dodavatele automobilových součástek - automobilka Fiat vyrábí většinu produkce mimo Itálii, ale výrobu dražších a luxusních vozů chce v Itálii ponechat - růst by znovu mohl i vývoz autobusů Letecký a kosmický průmysl – perspektivní spolupráce mezi českým a italským kosmickým průmyslem, pravidelná organizace setkání
Chemický, zdravotnický a farmaceutický průmysl Chemický průmysl - od r. 2009 dominují destilované mastné kyseliny; několikanásobně vyšších objemů vývozu z ČR bylo dosaženo u iniciátorů a urychlovačů reakce nebo u přípravků k čištění kovových povrchů a pájení – problémem náklady na přepravu vzhledem k nízké marži Antibiotika - vývoz této komodity do Itálie od vstupu ČR do EU vzrostl téměř na dvojnásobek, avšak nedosahuje zatím úrovně z konce 90. let; italský farmaceutický průmysl patří k evropské špičce - ostrá konkurence Léky neodměřené, antiséra, vata apod. - relativně nově ve vývozu Potravinové a vitamínové doplňky - zajímavá položka z pohledu tendence trhu, poptávka na italském trhu, Italové i přes recesi považují zdraví za hlavní hodnotu
Zemědělský a potravinářský průmysl Slad i pražený - vývoz se ve sledovaném období od roku 1999 dramaticky zvýšil, růst popularity sladových piv v Itálii Cukr třtinový, řepný, sacharóza, chemicky čistý - Itálie není soběstačná a cukr dováží, aby pokryla jeho spotřebu v potravinářském průmyslu Pivo - prostor pro další růst, úspěch belgických piv na italském trhu; růst pivní kultury a spotřeby; ve velkých městech na severu Itálie poptávka soustředěna především na pivní speciály, piva z mikropivovarů a řemeslně vyráběná piva, piva nefiltrovaná, růst počtu minipivovarů a řemeslné výroby piva
Sklářský průmysl
- stolní sklo v Itálii v uplynulé dekádě ztrácelo své pozice - vývoz ostatních skleněných výrobků rostl (tradiční české dekorativní sklo se v Itálii muselo vypořádat s levnou konkurencí a změnou vkusu) - nutnost do budoucna zajistit své pozice díky kvalitě a originálnímu designu (požadovány především hladší linie a modernější design - především na severu země) - české sklo si zachovává v Itálii stále dobrý zvuk; čeští výrobci skla se pravidelně účastní místních sektorových veletrhů - stabilně poptávané jsou vánoční dekorace a figurky (obrovská konkurence na místním trhu - levné výrobky z Polska a Číny)
Kovozpracovatelský průmysl - dřevo
Železo a ocel - významné komodity v obou směrech toku zboží;
+ vývoz z ČR mohl růst kvůli problémům italských železáren - pokles italské poptávky po oceli a železe (stagnující stavební sektor, nicméně čeká se oživení ve strojním a perspektivně i ve stavebním sektoru) Dřevo a výrobky ze dřeva - spolu s chemickými surovinami jde o zboží s relativně nižší přidanou hodnotou; dřevo a výrobky ze dřeva Itálie však do velké míry dováží, tradičně i z ČR
Vodohospodářský sektor - vykazuje silný deficit infrastruktury ve srovnání s ostatními zeměmi EU, zastaralá zařízení, dochází k velkým ztrátám, voda nesplňuje vždy zdravotní normy přítomnosti škodlivých látek (řízení s EK) > pokuty > roste tlak na realizaci projektů ve vodohospodářství
- předpokládaná výše investic na obnovu infrastruktury během příštích 10 let – až 60 mld. eur - z hlediska konkurenceschopnosti je vodohospodářský sektor pro ČR zajímavý: zkušenosti z významných investic do výstavby čističek vod a do zlepšování vodovodní sítě
- české firmy disponují čerstvými referencemi z významných infrastrukturních projektů, které italským firmám chybějí
Segment loveckých a sportovních zbraní - Itálie světovou zbrojařskou velmocí, zbrojní trh, navzdory krizi, vykazuje dobrý stav, šance pro specializované výrobky z ČR - vedle vzduchových pušek a pistolí jde o lovecké a sportovní zbraně a o náboje, krize v tomto odvětví místní firmy nezasáhla - veškerá národní výroba střelných zbraní soustředěna do klastru v okolí města Brescia v údolí Val Trompia - ruční palné zbraně (včetně sportovních a loveckých), a těžké zbraně (např. námořní děla); klastr je velmi semknutý
Aktivity velvyslanectví v Římě v roce 2016
Propagace českých dodavatelských firem pro vodohospodářství a tzv. zelené energie na Velvyslanectví ČR v Římě - rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie MZV organizují Velvyslanectví ČR v Římě společně s kanceláří CzechTrade v Miláně a Czech Water Aliance dne 22. září 2016 podnikatelský seminář na propagaci českých firem, které dodávají výrobky, technologie a služby pro vodohospodářství a tzv. zelené energie na italském trhu - cíl semináře: podpora českým firmám při hledání italských partnerů pro spolupráci - možnost B2B jednání s italskými partnery - přihlášky u Czech Water Aliance
Jiří Jílek Ekonomický rada
[email protected] [email protected] www.mzv.cz/rome
tel: + 39 06 3609 5729-30 fax: + 39 06 3244 466 Via dei Gracchi, 322 - Rome
Děkuji za Vaši pozornost
