v ú z e m í k o l e m P r o s t ě j o v a

P o s o u z e n í p o l o h y k o r i d o r u p ř e l o ž k y s i l n i c e I I / 1 5 0 v ú z e m í k o l e m P r o s t ě j o v a

textová část

Posouzení polohy koridoru přeložky silnice II/150 v území kolem Prostějova

akce:


evidenční číslo zhotovitele:

213-004-572

objednatel:

Olomoucký kraj Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc

zhotovitel:

Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. Příkop 8, 602 00 Brno

jednatelé společnosti:

Ing. arch. Vanda Ciznerová Ing. arch. Miloš Schneider

hlavní projektant:

Ing. arch. Vanda Ciznerová

projektanti: urbanismus:

Ing. arch. Aleš Stuchlík

doprava:

Ing. Jiří Hrnčíř

vodní hospodářství, energetika, spoje:

Ing. Pavel Veselý

datum:

duben 2013

[email protected]

+420 545 175 896

[email protected]

+420 545 175 796

[email protected]

+420 545 175 798

[email protected]

+420 545 175 792

3


obsah dokumentace: •

textová část, vč. odhadu nákladů

•

grafická část

obsah grafické části: 1. širší vztahy

1 : 50 000

2. situace

1 : 10 000

3. situace – zákres do ortofotomapy

1 : 10 000

4. řešení křižovatky na ul. Kostelecká

1 : 2 000

obsah textové části: A.

Základní údaje................................................................................................................................ 7

B.

Návrh ............................................................................................................................................. 9

1.

Širší vztahy ..................................................................................................................................... 9

2.

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje .............................................................................. 10

3.

Územní plán Prostějova ................................................................................................................. 10

4.

Intenzity dopravy ........................................................................................................................... 11

5.

Výhledové intenzity dopravy ......................................................................................................... 13

6.

Dopravní analýza řešeného území ................................................................................................. 14

7.

Návrh řešení .................................................................................................................................. 16

8.

Ochranná pásma ............................................................................................................................ 19

9.

Technická infrastruktura................................................................................................................ 20

10.

Odhad nákladů .............................................................................................................................. 20

5


A.

Základní údaje

Posouzení polohy koridoru přeložky silnice II/150 v území kolem Prostějova se zpracovává na základě smlouvy o dílo č. 213-004-572 uzavřené mezi objednavatelem – Olomouckým krajem a zhotovitelem – Urbanistickým střediskem Brno, spol. s r.o. Cíle studie Cílem posouzení bylo prověřit využitelnost severního obchvatu Prostějova (přeložka silnice II/366) a jižního obchvatu Prostějova (přeložka silnice II/150) v rámci dopravní obslužnosti Olomouckého kraje. Posouzení bude využito jako podklad pro druhou aktualizaci ZÚR Olomouckého kraje. Vymezení řešeného území Řešené území se nachází na správním území statutárního města Prostějov a obcí Mostkovice, Smržice a Držovice. Podklady •

ZÚR Olomouckého kraje, aktualizace č. 1; UDI Morava, spol. s r.o.; Ing. Bedřich Nečas; prosinec 2011

•

Územní studie rozvoje cyklistické dopravy Olomouckého kraje; Dopravní projektování, spol. s r. o., středisko Olomouc; říjen 2009

•

Územní plán Prostějov; Knesl + Kynčl s. r. o.; srpen 2011

•

ÚAP SO ORP Prostějov

•

Celostátní sčítání dopravy; ŘSD ČR; 2010

•

Dopravní průzkum města Prostějova; UDIMO; 2006

•

Zásady dopravní politiky města Prostějova; Odbor koncepce a rozvoje města MěÚ Prostějov; září 2002

•

DÚR Silnice R46 MÚK Žešov; Dopravoprojekt Ostrava; 2012

•

DÚR Silnice II/366 Prostějov – přeložka silnice; Dopravoprojekt Ostrava; 2012

•

ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na pozemních komunikacích; červen 2012

•

ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic; Z1 – leden 2009

•

ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací; Z1 – únor 2010

•

zákon 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění

•

zákon 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v platném znění

•

vyhl. 104/97 Sb. kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

•

vyhl. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

•

TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích

•

TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty

•

Cenové normativy staveb pozemních komunikací 2010; Ministerstvo dopravy

•

průzkum v terénu

•

ortofotomapa

•

digitální katastrální mapa

7


Seznam použitých zkratek

8

ZÚR OK

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje

ÚAP

územně analytické podklady

ORP

obec s rozšířenou působností

ÚP VÚC OA

územní plán velkého územního celku Olomoucké aglomerace

ÚP

územní plán

ÚS

územní studie

MÚK

mimoúrovňová křižovatka

ČSPH

čerpací stanice pohonných hmot

ČSN

česká technická norma

VVTL

velmi vysoký tlak (plynovod)

VTL

vysoký tlak (plynovod)


B.

Návrh

1.

Širší vztahy

Současný stav dopravní infrastruktury je dán polohou města na křižovatce celorepublikově významného hlavního dopravního tahu spojujícího Prahu a Brno s Olomoucí a Ostravou a krajských silničních tahů v oblasti střední Moravy. Městem procházejí dva hlavní dopravní směry – severojižní reprezentovaný rychlostní silnicí R46, která tangenciálně míjí centrum města po jeho východní straně, a západovýchodní směr reprezentovaný silnicí II/150, vedenou jižní větví vnitřního městského okruhu po ulicích Plumlovská, Palackého, Wolkerova, Dolní a Kralická. Severní část vnitřního městského okruhu vedená po ulicích Blahoslavova, Vápenice a Újezd doplňuje nejzatíženější část dopravní sítě, jejíž uzly v centru města se blíží hranicím svých kapacitních možností. Radiály dopravního systému města tvoří dále tahy silnic II. třídy, které současně představují hlavní městské třídy – silnice II/433 (ul. Brněnská) vedená na jih směrem na Němčice nad Hanou, silnice II/366 (ul. Kostelecká) vedená severozápadním směrem na Kostelec na Hané a silnice II/367 (ul. Kojetínská) vedená na jihovýchod směrem na Kojetín. Zbývající severní směr představuje silnice III/44934 (ul. Olomoucká) a jihozápadní směr silnice III/37766 (ul. Žeranovská a Určická). Hlavní silniční tahy zajišťující dopravní dostupnost města a jeho okolí: silnice I. třídy: •

R46 (I/46)

Vyškov – Olomouc – Opava – Sudice – st. hranice Česko / Polsko

silnice II. třídy: •

II/150

Votice – Havlíčkův Brod, Sebranice – Prostějov – Valašské Meziříčí

•

II/366

Svitavy – Jevíčko – Konice – Prostějov

•

II/367

Prostějov – Kroměříž – Tlumačov

•

II/377

Tišnov – Černá Hora – Prostějov

•

II/433

Prostějov – Morkovice – Střílky

•

II/449

Rýmařov – Litovel – Prostějov

silnice III. třídy: •

III/3674

Prostějov – Kralice na Hané

•

III/37760

Mostkovice – Smržice

•

III/37766

Prostějov – Určice

•

III/37762

Vrahovice – Určice – Domamyslice

•

III/4357

Vrahovice – Vrbátky – Dubňany

•

III/44932

Smržice – Držovice – Vrahovice

•

III/44934

Prostějov-spojovací

•

III/0462

Žešov – Brodek u Prostějova – Pustiměř – Vyškov

•

III/3679

Čechůvky – Kralice na Hané

•

III/37771

Prostějov – Seloutky

9


2.

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje

ZÚR Olomouckého kraje navrhují na území města následující záměry silniční dopravní infrastruktury: •

D 31 severozápadní obchvat Prostějova (přeložka silnice II/366)

•

D 012 severní obchvat Prostějova (přeložka silnice II/366) – záměr převzat bez věcné změny z platného ÚP VÚC OA dle odst. 2 § 187 zákona č. 183/2006 Sb.

•

D 027 jihozápadní obchvat Prostějova (přeložka silnice II/150) – záměr převzat bez věcné změny z platného ÚP VÚC OA dle odst. 2 § 187 zákona č. 183/2006 Sb.

•

D 042 homogenizace rychlostní silnice R46 na normový profil směrově dělené komunikace – záměr převzat bez věcné změny z platného ÚP VÚC OA dle odst. 2 § 187 zákona č. 183/2006 Sb.

3.

Územní plán Prostějova

Připravovaný územní plán v souladu se ZÚR OK vymezuje celý koridor rychlostní komunikace R46 jako plochu přestavby. Pro řešení problematických úseků a jednotlivých mimoúrovňových křižovatek na R46 územní plán navrhuje zejména: •

vybudování nové mimoúrovňové křižovatky s přeloženou II/150 jižně od hřbitova, přičemž stavba MÚK nesmí přesáhnout úroveň terénu z důvodu ochranného pásma nedalekého letiště

•

úprava stávající křižovatky II/150 (ul. Dolní) s R46, exit 24, zrušením stávající nájezdové větve ve směru na Brno

•

úprava stávající křižovatky II/150 s R46, exit 25, doplněním na standardní MÚK typu „osmička“ vybudováním nájezdové větve směrem na Brno u výjezdové větve ve směru od Olomouce

V souladu se ZÚR OK územní plán vytváří podmínky pro systém obchvatů města a vymezuje: •

navrhovaný severní obchvat (sil. II/366), tj. pokračování ulice Konečné od přebudované mimoúrovňové křižovatky R46 (Prostějov-sever) s napojením na ulici Olomouckou, rozvojovou oblast Pod Kosířem (včetně úpravy připojení sil. II/449) a ulici Kosteleckou

•

navrhovaný severozápadní obchvat, tj. spojení ulice Kostelecké a Plumlovské s možností napojení na ulici Domamyslickou

•

navrhovaný jihozápadní obchvat (sil. II/150) od křižovatky na ul. Plumlovské s napojením na ulici Domamyslickou, Západní, Určickou, Brněnskou a mimoúrovňovou křižovatkou s R46 jižně od městského hřbitova

•

okružní křižovatku na ul. Dolní s propojením přes Joštovo náměstí na ul. Pražskou, Kralickou, Leteckou a prodlouženou ulici Okružní

Pro dobudování vnějšího městského okruhu a pro zajištění obsluhy města územní plán navrhuje: •

•

10

prodloužení ul. Okružní směrem k ul. Dolní podél R46 na místě zrušené nájezdové větve směrem na Brno prověřované ve třech variantách: o

varianta 1 – vnější městský okruh vedený na místě asanovaných bytových domů na ul. Dobrovského, bez vlivu na trasování R46

o

varianta 2 – odsun trasy R46 ve stávající niveletě cca 15 m jihovýchodně

o

varianta 3 – zaklenutí stávajícího levého jízdního pásu R46 tunelovým objektem (galerií), na jehož povrchu je navrženo výše zmíněné propojení vnějšího městského okruhu

propojení vnějšího městského okruhu od křížení s ul. Dolní přes Joštovo nám. po napojení na ul. Pražskou a Janáčkovu


•

propojení vnějšího městského okruhu v severovýchodním sektoru mezi ul. Janáčkovou (Vrahovickou) a Barákovou s úpravou připojení na ul. Olomouckou současně s vybudováním podjezdu na silnici II/150 (ul. Vrahovická) pod železničními tratěmi č. 275 a č. 301 s úpravou připojení ul. Janáčkovy a ul. Průmyslové

•

propojení ul. U Stadionu a Martinákovy

•

úprava křižovatky ulic Josefa Lady a U Stadionu

•

spojení ul. Okružní – Anglická

Další významná spojení základního komunikačního skeletu města navrhovaná v ÚP Prostějova: •

úprava ul. Kostelecké s novou okružní křižovatkou v místě připojení severního obchvatu (sil. II/366), propojení ul. U Stadionu a Plumlovské za areálem nemocnice

•

připojení ul. Pod Kosířem na sil. II/366 (severní obchvat) včetně mimoúrovňového propojení MK směrem na Smržice

•

prodloužení ul. Západní k jižnímu obchvatu sil. II/150

schéma silniční dopravy dle ÚP Prostějov (zdroj: Knesl + Kynčl s. r. o.; 08/2011)

4.

Intenzity dopravy

V roce 2010 bylo provedeno celostátní sčítání dopravy na silnicích a dálnicích. Z výsledků je zřejmé, že nejzatíženější je rychlostní silnice R46 a vnitřní městský okruh. Podíl těžké dopravy se pohybuje okolo 10 % mimo výjimky uvedené níže. Orientační hodnoty součtu všech vozidel jsou uvedeny v následujícím přehledu: •

R46

25 – 33 tis. voz. / 24 h, podíl těžké dopravy 21 %

•

II/150

14 – 15,5 tis. voz. / 24 h (vnitřní okruh)

•

II/367

10,5 – 12,5 tis. voz. / 24 h (přivaděč na R46 MÚK Prostějov-centrum)

11


•

III/44934

11 tis. voz. / 24 h (přivaděč na R46 MÚK Prostějov-sever)

•

II/150

9,5 – 11,5 tis. voz. / 24 h (od Mostkovic, Plumlovská)

•

II/366

9 tis. voz. / 24 h (od Kostelce na Hané)

•

II/433

8,5 tis. voz. / 24 h (jižní přivaděč na R46 MÚK Prostějov-Žešov – ul. Brněnská)

•

II/367

7 tis. voz. / 24 h (od Kojetína), podíl těžké dopravy 18 %

•

II/150

4,5 tis. voz. / 24 h (od Přerova)

kartogram intenzit dopravy dle sčítání dopravy v roce 2010 (zdroj: ŘSD ČR)

V roce 2006 byl zpracován firmou UDIMO „Dopravní průzkum města Prostějova“. Na základě provedeného směrového dopravního průzkumu byly vyčísleny celkové objemy cest vnitroměstských, vnějších a tranzitních (mimo R46). Jako vnitroměstské byly definovány cesty, jejichž zdroj i cíl se nacházejí na území města. Vnějšími cestami byly označeny cesty, jejichž zdroj, nebo cíl jsou mimo řešeného území, tzn. za hranicemi města. Cesty začínající a končící za hranicemi města byly vyhodnoceny jako cesty tranzitní. Vyhodnocením zaznamenaných údajů bylo zjištěno celkem 47 559 cest. Rozhodující podíl, cca 88 %, představují cesty osobními automobily, zbylých cca 12 % jsou cesty realizované nákladními automobily a autobusy. Největší podíl, cca 52 %, tvoří cesty v hranicích města Prostějova. Zdrojové a cílové cesty, tzn. dojížďka a vyjížďka vzhledem k městu představují téměř 44 %. Tranzitní cesty, tj. cesty napříč vymezeným územím, se na celkovém objemu cest podílejí přibližně více než 4 %. Nákladní vozidla provedla v úhrnu cca 49 % cest v hranicích města, 47 % vnějších cest a 4 % tranzitních cest. Osobní vozidla vykonala celkem přibližně 53 % cest na území města Prostějova, cca 43 % vnějších cest a zhruba 4 % tranzitních cest.

12


vyhodnocení směrového průzkumu (Dopravní průzkum města Prostějova; UDIMO; 2006) počet cest podle charakteru – sledované období celkem vozidla

vnitro

osobní

vnější

tranzit

celkem

podíl

21 936

18 090

1 759

41 785

87,9 %

nákladní

2 828

2 704

242

5 774

12,1 %

celkem

24 764

20 794

2 001

47 559

100 %

podíl

52,1 %

43,7 %

4,2 %

100 %

–

5.

Výhledové intenzity dopravy

Pro stanovení výhledového zatížení pro rok 2030 bylo použito výhledových koeficientů růstu dopravy vydaných ŘSD ČR zpracovaných na základě výsledků celostátního sčítání dopravy v r. 2005. Na silnicích I. až III. tříd se předpokládá mezi lety 2010 a 2030 celkový nárůst dopravy o 29 %. Orientační hodnoty výhledového zatížení pro rok 2030 jsou uvedeny v následujícím přehledu: •

R46

32 – 42 tis. voz. / 24 h

•

II/150

18 – 20 tis. voz. / 24 h (vnitřní okruh)

•

II/367

13,5 – 16 tis. voz. / 24 h (přivaděč na R46 MÚK Prostějov-centrum)

•

III/44934

14 tis. voz. / 24 h (přivaděč na R46 MÚK Prostějov-sever)

•

II/150

12 – 14,5 tis. voz. / 24 h (od Mostkovic, Plumlovská)

•

II/366

11,5 tis. voz. / 24 h (od Kostelce na Hané)

•

II/433

11 tis. voz. / 24 h (jižní přivaděč na R46 MÚK Prostějov-Žešov – ul. Brněnská)

•

II/367

9 tis. voz. / 24 h (od Kojetína)

•

II/150

6 tis. voz. / 24 h (od Přerova)

Dopravní průzkum města Prostějova (UDIMO; 2006) se mimo jiné zabýval i modelováním dopravy ve vnějším městském území, přičemž důraz byl kladen zejména na hodnocení a posouzení sledovaných koncepčních záměrů: •

severní obchvat Prostějova (přeložení silnice II/366)

•

jižní obchvat Prostějova (přeložení silnice II/150)

Uvedené stavby jsou situovány především ve vnějším městském území a jsou nejvíce ovlivňovány tranzitní a vnější dopravou, která má zdroj resp. cíl právě v tomto vnějším městském území. Tranzitní doprava v Prostějově dle provedeného průzkumu vykazuje objem přibližně 4 600 voz. / 24 h, což představuje cca 4,2% z celkového počtu cest. Do vnějšího městského území je sice významně koncentrován obchod a průmysl, nicméně k těmto lokalitám jednoznačně převažují vazby městské nad vnějšími. Dle zmíněného modelování dopravy (UDIMO; 2006) vyplývá výsledné výhledové dopravní zatížení pro kompletovaný severní obchvat města cca 3 900 voz. / 24 h (rok 2025). Z čehož cca 1 900 voz. / 24 h (48 %) je doprava tranzitní. Regionální význam obchvatu, který přinese další zatížení, nebyl započten. Pro hodnocení přínosů jižního obchvatu bylo nutné zmínit rozbory zatížení ulice Brněnské a Plumlovské. •

ulice Plumlovská – celkové zatížení

7 812 voz. / 24 h

tranzit 1 361 voz. / 24 h, tj. 17,4 %

– směrování tranzitu:

severní oblast

710 voz. / 24 h, tj. cca 52 %

východní oblast

301 voz. / 24 h, tj. cca 22 % 13


•

jižní oblast

350 voz. / 24 h, tj. cca 26 %.

– celkové zatížení

8 018 voz. / 24 h

tranzit 1 244 voz. / 24 h, tj. 15,5 %

– směrování tranzitu:

západní oblast

449 voz. / 24 h, tj. cca 36 %

severní oblast

622 voz. / 24 h, tj. cca 50 %

východní oblast

173 voz. / 24 h, tj. cca 14 %

ulice Brněnská

Výsledkem modelového zatěžování byla pro jižní obchvat Prostějova vypočtena poměrně velmi nízká výhledová intenzita cca 900 – 1 600 voz. / 24 h. Z toho je tranzitní doprava cca 450 – 1 070 voz. / 24 h (51 – 67 %). Významný byl i nízký efekt jižního obchvatu pro ulici Okružní, kde byla vypočtena poměrně vysoká intenzita dopravy cca 5 400 – 7 100 voz. / 24 h. Funkce přeložení silnice II/150 by měla spočívat především: •

v převedení dopravy od jihu západním směrem, ta dnes využívá ulici Okružní nebo vnitřní městský okruh; zjištěno v průzkumu 449 voz. / 24 h

•

v převedení dopravy z jižních partií města na R46 ve směru na Olomouc, dnes se využívají především ulice Okružní, Šárka a Dolní

•

v převedení dopravy ve směru západ – východ s využitím jižního úseku R46, tato doprava dnes využívá komunikace vnitřního městského okruhu; v průzkumu zjištěno 301 voz. / 24 h

V prvních dvou případech je účinnost zastoupena rozvojovými stavbami vnějšího městského okruhu, konkrétně propojením ulice Anglické a Okružní pro vazby západním směrem a propojením ulic Okružní a Joštovo náměstí pro vazby východním směrem. Třetí funkce vyvolává konkurenci tras, vazby západovýchodním směrem lze také realizovat prostřednictvím městského úseku R46 a kompletovaného severního obchvatu města. Závěrem bylo konstatováno (Dopravní průzkum města Prostějova, UDIMO; 2006):

6.

•

přednostně usilovat o zapojení úseku rychlostní silnice I. třídy R46 do základního komunikačního systému města; jedná se o zrušení zpoplatnění

•

doporučuje se sledovat tyto priority v rozvoji komunikační sítě města: o

kompletace vnějšího městského okruhu, přednostně propojení ulice Anglické a Okružní pro vazby západním směrem

o

část severního obchvatu v úseku ulic Kostelecká – Olomoucká

•

doporučujeme časově upřednostnit kompletaci severního obchvatu před přeložením silnice II/150; zvážit možnost propojení severního obchvatu s ulicí Plumlovskou

•

potřebnost přeložení silnice II/150 (jižní obchvat) je z pohledu využitelnosti pro město Prostějov diskutabilní, rozhodující zde musí být jeho regionální funkce

Dopravní analýza řešeného území

Severní obchvat Prostějova je zpracován v souladu se ZÚR OK a ÚP Prostějova v dokumentaci pro územní rozhodnutí „Silnice II/366 Prostějov – přeložka silnice“ (Dopravoprojekt Ostrava; 2012). Dokumentace navrhuje prodloužení ulice Konečné v úseku Olomoucká – Kostelecká v severní části Prostějova. Součástí projektu je i přeložka silnice II/449, která řeší problematickou křižovatku silnic II/336 a II/449 v blízkosti železničního přejezdu. ZÚR OK a ÚP Prostějova navrhují severozápadní obchvat jako pokračování severního obchvatu od ulice Kostelecké s propojením do ulice Plumlovské a možností napojení na ulici Domamyslickou. Vznikne tak souběžná komunikace se silnicí III/37760, dojde k dalšímu dělení volné krajiny, záboru ZPF a křížení s biokoridorem Hloučely.

14


V územním plánu města chybí propojení ulice Josefa Lady (u nemocnice) na připravovaný severní obchvat (napojení sídlišť na západě města na R46 mimo centrum města). Problematická je průsečná křižovatka silnic II/366 a III/37760 (Mostkovice – Smržice), kde je nevyhovující vzdálenost železničního přejezdu od křižovatky. To je vždy zdrojem nebezpečných dopravních situací a potenciálním nehodovým místem. Nepřehledná dopravní situace je v Mostkovicích u hřbitova – nedostatečná vzájemná vzdálenost křižovatek na silnici II/150. Např. styková křižovatka silnice II/150 se silnicí III/37761 a průsečná křižovatka silnic II/150 a III/37760 se nachází ve vzájemné vzdálenosti cca 150 m. Styková křižovatka silnice II/150 se silnicí III/37759 a styková křižovatka silnice II/150 se silnicí III/37761 se nachází ve vzájemné vzdálenosti cca 500 m. Diskutabilním prvkem se zdá být samotná přeložka silnice II/150 (jižní obchvat Prostějova). Závěry dopravního průzkumu města Prostějova (UDIMO; 2006) jasně naznačily, že by vytíženost takto navrženého obchvatu byla minimální a k požadovanému odlehčení centrální části města by jižní obchvat přispěl jen minimálně. Daleko významnější je pro město Prostějov severní obchvat, protože tranzitní doprava ze silnice II/150 (ul. Plumlovská) směřuje zejména severním směrem na Olomouc. Připravovaný územní plán Prostějova navrhuje dopravní stavby, které vyřeší dopravní situaci i bez jižního obchvatu města a MÚK u hřbitova: •

severní a severozápadní obchvat – zajistí napojení silnic II/150 (Boskovice), II/377 (Plumlov), II/366 (Kostelec na Hané) a II/449 (Smržice) na R46 mimo centrální část Prostějova, vedení severně od Prostějova je zároveň výhodnější pro převažující směr tranzitu (směr Olomouc)

•

propojení Okružní – Anglická (poslední chybějící úsek jihozápadního segmentu vnějšího městského okruhu) – zajistí propojení jižní a západní části města mimo vnitřní okruh, s ohledem na přepokládané intenzity bude spojení dostatečně kapacitní, doposud realizované části jsou doplněny o PHS eliminující negativní vlivy dopravy na okolní zástavbu

•

propojení Okružní – Joštovo náměstí + přestavba MÚK Prostějov-střed – zajistí propojení jižní a východní části města mimo vnitřní okruh, spolu s výše uvedeným propojením Okružní – Anglická pak zajistí i propojení západní a východní části města a napojení západní a jižní části na R46 prostřednictvím přestavěné MÚK Prostějov-střed

•

napojení plánované průmyslové zóny východně od hřbitova na ulici Letecká – zajistí napojení průmyslové zóny na R46 prostřednictvím přestavěné MÚK Prostějov-střed směrem na Olomouc, s menší zajížďkou i ve směru na Vyškov

Pro plné nahrazení jižního obchvatu a MÚK u hřbitova by dále měly být realizovány stavby: •

přestavba MÚK Prostějov-Žešov (doplnění chybějících větví) – zajistí všesměrné napojení rozvojových ploch na jihu Prostějova a obcí jižně od Prostějova (Žešov, Výšovice, Skalka, Vřesovice, Určice atd.) na R46, které dnes kvůli chybějícím rampám není možné a musí být realizováno buď na sousedních exitech Prostějov-střed, resp. Vranovice-Kelčice, nebo nelegálním průjezdem přes ČSPH severně od MÚK Prostějov-Žešov

•

napojení plánované průmyslové zóny východně od hřbitova podjezdem pod R46 na ulici Brněnská (bez přímého napojení na R46) – zajistí napojení průmyslové zóny na R46 prostřednictvím Brněnské ulice a výše zmíněné přestavěné MÚK Prostějov-Žešov

Na základě těchto skutečností považujeme jižní obchvat města a MÚK u hřbitova za nadbytečné. Při projednávání analytické části přítomní zástupci Olomouckého kraje a statutárního města Prostějova s tímto tvrzením souhlasili a shodli se na následujících závěrech: •

změna dopravní koncepce města Prostějova (výhledové vypuštění jižního obchvatu, úprava trasy severozápadního obchvatu)

15


•

vypuštění jižního obchvatu umožňuje odlišné řešení severozápadní části obchvatu – pro trasování severozápadního obchvatu lze částečně využít stávající silnici III/37760 Smržice – Mostkovice a na stávající II/150 se napojit až u mostkovického hřbitova (odpadne křížení biokoridoru kolem Hloučely, sníží se fragmentace krajiny a zábor ZPF)

•

pro město Prostějov je potřebné propojení ulice Josefa Lady (u nemocnice) na připravovaný severní obchvat (napojení sídlišť na západě města na R46 mimo centrum města)

•

doplnění MÚK Prostějov-Žešov o chybějící větve a obsluha průmyslové zóny v rezervě mezi R46 a letištěm bylo řešeno samostatnou studií

Nehodovost v řešeném území Na základě údajů poskytnutých Policií ČR na http://www.jdvm.cz lze vysledovat počet nehod v řešeném území pro období let 2007 – 2012, jejich umístění, příčiny a důsledky. Za hlavní příčiny nehod lze označit skupinu „Nesprávný způsob jízdy“, která může být částečně ovlivněna technickým stavem vozovky, či špatným směrovým nebo výškovým vedením komunikace, umístěním křižovatek atd. Za druhou nejvýznamnější příčinu nehod lze označit skupinu „Nedání přednosti v jízdě“ zejména v oblasti křižovatek, ale i v místech připojení účelových komunikací nebo ČSPH. Za nejproblémovější lokality lze označit: •

styková křižovatka silnice II/150 a III/37760 (u hřbitova v Mostkovicích)

•

styková křižovatka silnice II/366 a II/449 (v blízkosti železničního přejezdu)

•

styková křižovatka silnic II/366 a III/37760 (v blízkosti železničního přejezdu)

Při návrhu opatření bude zvláště přihlíženo k řešení těchto lokalit.

7.

Návrh řešení

Vzhledem k výhledovému vypuštění jižního obchvatu bylo posouzeno trasování severozápadního obchvatu Prostějova a napojení ulice Josefa Lady (u nemocnice) na severní obchvat. Návrh řešení byl koordinován s potřebami ochrany přírody stejně jako s ostatními rozvojovými záměry v území včetně navrhovaných rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity, které jsou v tomto území vymezovány územním plánem města Prostějova. Při hodnocení hledání řešení severozápadního obchvatu byl kladen důraz na zabezpečení dostatečné kapacity silniční infrastruktury s ohledem na její funkci, význam, stávající a očekávané dopravní zatížení, kvalitu a bezpečnost všech účastníků provozu a minimalizaci dopadů na životní prostředí. Podél silnice II/366 a železniční trati č. 271 je vedena cyklostezka pro usnadnění cyklistické dopravy ve směru Prostějov – Kostelec. Cyklostezka je respektována a zohledněna při návrhu řešení. Návrh úprav Návrh řešení vychází z dokumentace pro územní rozhodnutí „Silnice II/366 Prostějov – přeložka silnice“ (Dopravoprojekt Ostrava; 2012). Dokumentace navrhuje prodloužení ulice Konečné v úseku Olomoucká – Kostelecká v severní části Prostějova. Součástí projektu je i přeložka silnice II/449, která řeší problematickou křižovatku silnic II/336 a II/449 v blízkosti železničního přejezdu. Přeložka silnice II/366 kříží železniční trať č. 271, stávající silnici II/366 a cyklostezku nadjezdem a na stávající silnici II/366 je připojena navrhovanou tříramennou okružní křižovatkou o průměru D = 40 m. Tato dokumentace je v plném rozsahu respektována, navrhované úpravy a trasování komunikací na ni přímo navazují. Do tříramenné okružní křižovatky na silnici II/366 (dle výše uvedeného projektu) navrhujeme navíc připojit severozápadní obchvat Prostějova (na Mostkovice) a propojení severního obchvatu k nemocnici (ul. Josefa Lady). To vyvolá přestavbu tříramenné okružní křižovatky na pětiramennou okružní křižovatku. Vnější průměr tříramenné okružní křižovatky je v DÚR navržen v parametrech D = 40 m, což 16


pro pětiramennou okružní křižovatku zřejmě nebude dostačující. Tento rozměr bude nutný po prověření průjezdnosti vozidel upravit tak, aby bylo možné zapojení všech pěti uvažovaných větví okružní křižovatky. Severozápadní obchvat Prostějova je uvažováno vést částečně v trase stávající silnice III/37760. Dojde tím k úspoře finančních nákladů, zamezení nadbytečné fragmentace krajiny a zásahu do biokoridoru kolem Hloučely. Trasování severozápadního obchvatu z prostoru Mostkovic převede veškerou tranzitní dopravu ve směru Boskovice – R46 a spolu se severním obchvatem a připojením ulice Josefa Lady (u nemocnice) dojde k významnému snížení dopravní zátěže centrální části města. Trasa severozápadního obchvatu je vedena mimo zastavěné území. Problematika průsečné křižovatky silnic II/366 a III/37760 (Mostkovice – Smržice) spočívá zejména v nevyhovující vzdálenosti železničního přejezdu od křižovatky, což je vždy zdrojem nebezpečných dopravních situací a potenciálním nehodovým místem. Vzhledem k uvedené problematice je průsečná křižovatka navržena k posunu od železničního přejezdu o 50 m a k přestavbě na čtyřramennou okružní křižovatku. Umožní se tím odstranění dopravní závady křižovatky v blízkosti železničního přejezdu a odstranění křižných bodů protisměrných levých odbočení. Dojde tak ke zvýšení bezpečnosti dopravy pro všechny účastníky silničního provozu. Vnější průměr čtyřramenné okružní křižovatky je navržen v parametrech D = 40 m. Tento rozměr lze následně dle potřeby a po prověření průjezdnosti vozidel upravit. Nepřehledná situace v Mostkovicích u hřbitova je dána nedostatečnou vzájemnou extravilánovou vzdáleností křižovatek na silnici II/150. Styková křižovatka silnice II/150 se silnicí III/37761 a průsečná křižovatka silnic II/150 a III/37760 se nachází ve vzájemné vzdálenosti cca 150 m. Vzhledem k uvažovanému vedení severozápadního obchvatu Prostějova v trase stávající silnice III/37760 je navržena úprava těchto křižovatek. Stávající silnice III/37760 je u hřbitova navržena k uslepení před stávající křižovatkou se silnicí II/150 a k převedení do sítě místních komunikací pro dopravní obsluhu hřbitova. V prostoru křížení silnic II/150 a III/37761 je navržena čtyřramenná okružní křižovatka, do které bude přeložena stávající silnice III/37760 na Smržice, jakožto uvažovaný severozápadní obchvat Prostějova. Dojde tím ke zvýraznění odklonu tranzitní dopravy na plánovaný obchvat a přímému napojení Mostkovic na nadřazenou komunikační síť. Vnější průměr čtyřramenné okružní křižovatky je navržen v parametrech D = 40 m. Tento rozměr lze následně dle potřeby a po prověření průjezdnosti vozidel upravit. Návrhové prvky pro úpravu severozápadního obchvatu Prostějova Dle zadání byla prověřena vhodná návrhová kategorie silnice. Pro uvažovanou výhledovou dopravní zátěž severozápadního obchvatu (cca 3 900 voz./24 hod.) je dle ČSN 736101/Z1 tab. 5 navržena návrhová kategorie S 7,5. Tato kategorie vyhovuje v požadované kvalitě dopravy pro silnice II. třídy – stupeň D (hustota dopravy max. 30 voz./km) až do výše 10 000 voz./24 hod. Pro uvažovanou výhledovou dopravní zátěž tak bude úroveň kvality dopravy odpovídat vyšším stupňům než je požadovaná. Návrhová rychlost se na silnicích volí v rozsahu 30 až 100 km/h na základě rozboru konkrétních územních, klimatických, geologických a dalších podmínek, jakož i technicko-ekonomických ukazatelů. Na uvažované přeložce silnice jsou pro určení návrhové rychlosti rozhodující především územní podmínky. Území vedení přeložky silnice lze považovat za rovinaté až mírně zvlněné, kde přirozené sklony terénu zpravidla nepřevyšují 5 %. Dle ČSN 73 6101/Z1 tab. 9 byla zvolena pro návrhovou kategorii S 7,5 návrhová rychlost 70 km/h.

17


návrhová kategorie

šířka v m

b

návrhová rychlost

písmenný znak

S

m

km/h

7,5

70

a

v

c

e

3,00

0,25

0,00

0,50

Návrhové prvky, které mají zásadní vliv na bezpečnost silničního provozu, se navrhují na směrodatnou rychlost. Dle ČSN 73 6101/Z1 čl. 8.3.5 se směrodatná rychlost u pozemní komunikace kategorijního typu S 7,5 neuvažuje a tyto prvky se navrhují na rychlost návrhovou. Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků ve vztahu k uvažované rychlosti a dostředném sklonu: návrhová rychlost km/h

poloměr kružnicového oblouku v metrech při dostředném sklonu vozovky v % 2,5

3

3,5

4

4,5

5

5,5

6

6,5

7

se základním příčným sklonem 2,5 %

80

775

650

550

500

450

400

350

325

–

–

1700

70

600

500

425

375

330

300

270

250

–

–

1300

60

450

375

325

270

240

220

200

180

170

–

950

50

300

250

220

190

170

150

140

125

120

110

700

Rozšíření jízdního pásu ve směrovém oblouku se provádí pouze u poloměrů menších než 250 m (ČSN 73 6101 čl. 9.3) základní návrhové prvky návrhové kategorie S 7,5/70: návrhové prvky

hodnota

největší dovolený podélný sklon

4,5 %

největší dovolený výsledný sklon

7,5 %

délka rozhledu pro zastavení (v závislosti na podélném sklonu komunikace) délka rozhledu pro předjíždění nejmenší poloměry vydutých výškových oblouků (nejmenší doporučený)

18

70 – 80 m 450 m 2 000 m


návrhové prvky

hodnota

nejmenší poloměry vydutých výškových oblouků (nejmenší dovolený)

1 500 m

nejmenší poloměry vypuklých výškových oblouků (nejmenší dovolený pro zastavení)

3 200 m

nejmenší poloměry vypuklých výškových oblouků (nejmenší dovolený pro předjíždění)

25 000 m

nejmenší dovolené vzájemné vzdálenosti křižovatek: návrhová rychlost v km

vzdálenost křižovatek v km na silnicích II. a III. třídy (silnice s neomezeným přístupem, směrově nerozdělené)

80

1,5

70

1,0

60

0,5

50

0,25

V extravilánu je uvažováno s maximálním omezením napojení místních a účelových komunikací. Nejmenší dovolené vzdálenosti křižovatek na místních komunikacích: •

funkční skupina B – sběrné komunikace – 150 m (70 m při vhodné organizaci dopravy)

Návrh severozápadního obchvatu Prostějova výše uvedené návrhové prvky respektuje. Šířka stávající zpevněné části silnice III/37760 se pohybuje okolo 5,5 m, v případě využití stávající silnice III/37760 pro severozápadní obchvat Prostějova bude třeba rozšíření silnice na návrhovou kategorii S 7,5 (2× jízdní pruh š. 3,0 m + 2× vodicí proužek š. 0,25 m). Snahou bylo, aby nové trasování dodrželo základní parametry týkající se vzdálenosti křižovatek. Zároveň by křižovatky měly být optimalizovány tak, aby umožňovaly co nejlepší obsluhu území.

8.

Ochranná pásma

Ochranné pásmo silniční je dáno zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění, § 30 a činí (mimo zastavěné území): •

silniční ochranné pásmo rychlostní silnice: o

•

silniční ochranné pásmo silnice II. třídy o

•

100 m od osy přilehlého jízdního pásu rychlostní silnice anebo od osy větve jejich křižovatek, mimo souvisle zastavěné území

15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území

silniční ochranné pásmo silnice III. třídy o

15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území

Ochranné pásmo dráhy je podle § 8 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách: •

u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy

19


9.

Technická infrastruktura

Limity a záměry dotčené dopravním řešením Technické řešení křížení inženýrských sítí s dopravním řešením silnice bude řešeno podrobnější dokumentací. Na řešeném území dochází ke křížení s inženýrskými sítěmi, a to: •

se stávajícím i navrženým VTL plynovodem a jeho ochranným a bezpečnostním pásmem

•

s navrženým VVTL plynovodem a jeho ochranným a bezpečnostním pásmem (dle ZÚR Olomouckého kraje)

•

se stávajícím telekomunikačním vedením

•

se stávající kanalizací a jejím ochranným pásmem

•

se stávajícím vodovodem a jeho ochranným pásmem

Dopravní řešení silnice zasahuje do vymezeného záplavového území včetně aktivní zóny záplavového území a zvláštní povodně pod vodním dílem.

10.

20

Odhad nákladů

v ú z e m í k o l e m P r o s t ě j o v a

Recommend Documents