Vládní návrh,
kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 29. srpna 2009 v Tbilisi.
N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR
Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 29. srpna 2009 v Tbilisi.
Předkládací
zpráva
pro Parlament ČR Dne 29. srpna 2009 byla v Tbilisi podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic. Vláda České republiky vyslovila souhlas se sjednáním této dohody usnesením č. 888 ze dne 13. července 2009.
I. Gruzie je prezidentskou republikou. Orgánem zákonodárné moci je jednokomorový parlament, poslanci jsou voleni na čtyřleté období na základě smíšeného volebního systému. První parlamentní volby po tzv. Revoluci růží z listopadu 2003 proběhly 28. března 2004 (jednalo se o mimořádné volby, neboť řádné volby dne 2. listopadu 2003 byly zmanipulovány a následné mírové protesty vyústily v rezignaci stávajícího prezidenta Eduarda Ševardnadzeho). Ve volbách zvítězil blok „Národní hnutí – Demokraté“ v čele s Michailem Saakašvilim. Nové vedení země následně zahájilo rozsáhlé politické, sociální a hospodářské reformy a zintenzívnilo snahy o integraci do euroatlantických struktur, která se stala jednou z hlavních zahraničněpolitických priorit. Úspěchů dosahuje v boji s korupcí. Výrazně se však zhoršily vztahy s Ruskem, zejména od začátku roku 2006. K největšímu vyostření vzájemných vztahů pak došlo v srpnu 2008, kdy Gruzie zakusila tvrdou vojenskou porážku ve válce s Ruskem, po níž Moskva uznala nezávislost obou gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie. Válka vypukla poté, co se Tbilisi pokusilo vojenskou silou obnovit vládu v Jižní Osetii, která se vymkla její kontrole po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Režimu pod vedením prezidenta Saakašviliho, který vzešel z tzv. Revoluce růží v listopadu 2003, se díky hospodářským reformám a opatřením proti korupci do určité míry podařilo nastartovat hospodářský růst a zahájit obnovu země. Růst HDP v roce 2005 činil 9,6 %, v roce 2006 byl růst vlivem ekonomické blokády nižší, přesto dosáhl úrovně 9,4 %. V roce 2007 růst dosáhl dokonce 12,4%, což Gruzii opět zařadilo na přední místo mezi zeměmi SNS spolu s Ázerbájdžánem a Arménií. Nicméně v roce 2008 se růst zpomalil na 2,1 %. Příčinou byla nepochybně válka s Ruskem a také vliv prvních příznaků globální finanční krize. Tyto faktory vedly mimo jiné k poklesu zahraničních investic, které byly hlavním motorem gruzínské ekonomiky v předchozích letech. Gruzie má malý vnitřní trh, proto její ekonomika do značné míry závisí na zahraniční poptávce. Tradičním odbytištěm gruzínských výrobků bývalo Rusko, nicméně kvůli zákazu dovozu gruzínského vína, minerálních vod a zemědělských produktů na jaře 2006 vývoz do RF dramaticky poklesl. Hlavním obchodním partnerem se tak v roce 2006 vinou blokády poprvé stalo Turecko, které si tuto pozici udržuje dodnes. Rusko je však nadále významným dovozcem do Gruzie. Názory na dopady ruského embarga, které bylo plně zavedeno v průběhu roku 2006, se různí, je však zřejmé, že deficit běžného účtu částečně pokrývá příliv zahraničních investic. Kromě toho se Gruzie intenzívně snaží získat nová odbytiště pro své výrobky a hledá
obchodní partnery v Evropě, Severní Americe a Asii. Hlavními exportními komoditami jsou železný šrot, víno, ořechy, letadla, měď a minerální voda, importují se zejména ropné produkty a zemní plyn, cukr, motorová vozidla, léky, turbíny, pšenice a elektřina. Obchodní deficit je však stále velký s rostoucí tendencí. HDP za rok 2008 byl výrazně ovlivněn srpnovým konfliktem s Ruskem, kvůli němuž došlo k výraznému poklesu ekonomického růstu ve druhé polovině roku a k nárůstu deficitu státního rozpočtu v důsledku snížených příjmů do rozpočtu a zvýšených výdajů spojených s postkonfliktní obnovou a výdajů humanitárních a sociálních. V dalším období bude mít na vývoj ekonomiky vliv několik faktorů: vztahy s Ruskem a případné znovuotevření ruského trhu, cena energií, kurz dolaru, množství zahraničních investic, průběh sociálně ekonomických reforem. Připravují se též změny v daňovém systému. Gruzínská ekonomika se rychle rozvíjí, ovšem nadále je potřeba dovážet do země většinu vstupů. V poslední době je zvláštní pozornost vlády věnována rozvoji turistického sektoru, který zde má velký potenciál, a zemědělství, resp. potravinářský průmysl – oba sektory jsou financovány mezinárodními donory, např. programem USA Millenium Challenge Corporation, Světovou bankou. Po celé Gruzii se staví či obnovují silniční komunikace, energetická infrastruktura, hotely, kancelářské prostory atd., což znamená poptávku po stavební technice a architektonických a inženýrských službách. Dosud nerozvinutý je potravinářský zpracovatelský průmysl, prostor je zde pro dodávky investičních celků. Obnova a výstavba městské infrastruktury vyžaduje malou čistící techniku, výstavbu podniků na zpracování odpadů, teplárny atd. Značné možnosti v oblasti energetiky jsou zejména v obnově malých vodních elektráren. Stejně tak víceméně na počátku je těžba, mnoho nalezišť je dosud neprozkoumaných. Perspektivní může být účast českých exportérů a investorů v mezinárodních tendrech vyhlašovaných Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem, EBRD a Millenium Challenge Corporation. Rizika investování jsou v Gruzii spojená s faktem, že je rozvíjející se ekonomikou a mladou demokracií, kde doposud nedošlo k vnitřní konsolidaci a stabilizaci. Přestože vůle vlády k reformám a podpoře zahraničních investic je prokazatelně velká, byrokratické postupy a nedostatečná či nekvalitní implementace legislativy zpochybňuje skutečné odhodlání k reformám a zejména zmenšuje dopad nové legislativy na zlepšení podnikatelského prostředí a tudíž nezaručuje stoprocentní jistotu podnikání v Gruzii – rozhodně zde proto mají výhodu firmy, které mají zkušenost s působením v postsovětském prostoru. Na politické úrovni zde přetrvává důraz na osobnosti, mnoho rozhodovacích procesů může být učiněno pouze na centrální úrovni. Zpochybňována je nezávislosti soudů. Na paměti je nutné mít fakt, že dosud nebyly vyřešeny separatistické konflikty v Abcházii a Jižní Osetii, které jsou hlavním zdrojem napětí v oblasti – stejně jako problematické vztahy s Ruskem, které rozhodně vystupuje proti členství Gruzie v NATO a podporuje separatistické režimy. 26. srpna 2008 Rusko uznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, gruzínský parlament 28. srpna prohlásil ruské jednotky za okupační. Nezávislost obou regionů zatím uznala jen Nikaragua, naopak většina světa podporuje územní celistvost Gruzie v jejích mezinárodně uznávaných hranicích, tj. včetně Jižní Osetie a Abcházie. Obchodní kontakty mezi ČR a Gruzií se zintenzivňují, obchodní výměna meziročně mírně roste. ČR si dlouhodobě udržuje aktivní obchodní bilanci. V roce 2006 se českým investorům (Energo-Pro) podařilo uspět v privatizaci v energetickém sektoru (šest vodních
2
elektráren, dvě distribuční společnosti). V roce 2007 se tak ČR v Gruzii stala největším zahraničním investorem s 220,2 mil. USD. Gruzie představuje pro české investory perspektivní oblast podnikání s rostoucí tendencí co do objemu obchodu a investic. Připravovaná dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic zajistí českým investorům smluvně právní rámec pro realizaci jejich investičních činností a zejména může do určité míry vyvážit výše naznačená rizika spojená s krátkou demokratickou tradicí a s určitou nestabilitou v regionu. Stane se tak důležitým krokem k prohloubení hospodářské spolupráce mezi oběmi zeměmi. II. Předložený návrh Dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic s Gruzií se shoduje s tzv. vzorovou dohodou o podpoře a ochraně investic, která byla schválena usnesením vlády č. 303 ze dne 7. dubna 1999. Dohoda rovněž obsahuje tzv. harmonizační klauzule, které zajišťují soulad této dohody s komunitárním právem v oblastech, jež náleží do výlučné působnosti Evropské unie. Text těchto ustanovení byl odsouhlasen Evropskou komisí, která se k jejich návrhu vyslovila během bilaterálních konzultací o změně dohod o ochraně a podpoře investic, které ČR uzavřela před svým vstupem do Evropské unie s nečlenskými státy EU a které byly shledány jako neslučitelné s komunitárním právem. Návrh Dohody s Gruzií obsahuje, závazky, principy a záruky:
v souladu se vzorovou dohodou,
následující
-
závazek umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu;
-
princip národního zacházení a doložky nejvyšších výhod (záruka proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s tuzemskými nebo jinými zahraničními investory);
-
záruku proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů s výjimkou vyvlastnění na základě zákona, ve veřejném zájmu a proti vyplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady;
-
záruku volného převodu plateb souvisejících s investicí do zahraničí ve volně směnitelné měně;
-
způsob řešení sporů mezi investorem a přijímající smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami navzájem;
Slučitelnost předložené Dohody s právem EU/ES je zajištěna v následujících článcích: V článku 3, odst. 3 a 4 je zakotvena výjimka z národního zacházení a doložky nejvyšších výhod, na jejímž základě nebude Česká republika zavázána poskytovat gruzínským investorům lepší zacházení, než jaké poskytuje z důvodu svého členství investorům a investicím z členských států Evropské unie nebo investorům ze třetích zemí na základě mezinárodních smluv, které EU uzavřela se třetími zeměmi.
3
Na základě článku 6 odstavce 1 předložené dohody bude moci Česká republika provádět opatření přijatá Radou EU podle článků 57.2, 59 a 60 Smlouvy o založení ES a v případě naléhavosti přijmout ochranná opatření omezující volný pohyb kapitálu do a ze třetích zemí, pokud hrozí vážné obtíže při fungování hospodářské a měnové unie. Článek 11 – Obecné výjimky vychází z článku 60 SES, který umožňuje státům EU v případech předvídaných v článku 301 SES a postupem zde uvedeným učinit nezbytná naléhavá opatření vůči příslušným třetím zemím. Jedná se o postup Společenství, pokud je předpokládán ve společných postojích nebo společných akcích přijatých podle Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečností politice, který směřuje k pozastavení, omezení nebo úplnému přerušení hospodářských vztahů se třetími zeměmi. Dle článku 60 SES může Rada také přijmout opatření týkající se pohybu kapitálu a plateb. Česká republika je sice z mezinárodně právního hlediska oprávněna přijímat opatření na ochranu své bezpečnosti, veřejného pořádku a mezinárodního míru, bezpečnostní zájmy však v případě České republiky musí zahrnovat rovněž zájmy, které vyplývají z jejího členství v Evropské unii. Do předložené dohody byl proto vložen článek, na jehož základě bude moci ČR přijímat opatření na ochranu svých bezpečnostních zájmů, které zahrnují rovněž zájmy plynoucí z členství ČR v EU, přičemž tímto jednáním nebude ČR porušovat závazky vyplývající z dohody o ochraně investic s Gruzií. Dohoda byla sjednána v českém, gruzínském a anglickém jazyce. V případě jakéhokoliv rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění. Platnost Dohody byla v článku 13 sjednána na dobu deseti let. Poté zůstane Dohoda v platnosti až do uplynutí roční výpovědní lhůty běžící ode dne, kdy některá ze smluvních stran písemně oznámí druhé straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti Dohody budou ustanovení Dohody účinná po dobu dalších deseti let od data ukončení platnosti. Záruky zakotvené v předkládaném návrhu Dohody se vztahují na všechny budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, a také na investice existující v souladu s právním řádem smluvních stran ke dni vstupu této dohody v platnost. Dohoda se však nebude vztahovat na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost, nebo na nároky, které byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost. III. Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic s Gruzií je mezinárodní smlouvou upravující práva a povinnosti osob a další věci, jejichž úprava je vyhrazena zákonu. Na základě článku 49 písm. a) a e) Ústavy České republiky má tato dohoda charakter prezidentské smlouvy. V souladu s článkem 49 Ústavy České republiky se Dohoda po svém podpisu předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací a poté podle článku 63 Ústavy k ratifikaci prezidentu České republiky. Předkládaný návrh na ratifikaci Dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
4
Uzavření a provádění Dohody nebude mít dopad na státní rozpočet. V Praze dne Předseda vlády
5
