V l á d n í
n á v r h
ZÁKON ze dne ………. 2013, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení Čl. I Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 333/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní: „(1) Matrika je státní evidence a) narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) a úmrtí fyzických osob na území České republiky, b) narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky (dále jen „občan“) a c) uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen15) a nejde-li o občany. _______ 15)
§ 667 občanského zákoníku.“.
2. V § 1 odst. 2 písm. c), § 4 odst. 2, § 4a odst. 2, části první hlavě I nadpisu dílu 6 a § 73a se slovo „registrovaného“ zrušuje. 3. V § 1 odst. 3 se slovo „registrovaného“ nahrazuje slovem „kniha“. 4. V § 1 odst. 4 se slovo „registrovaného“ nahrazuje slovem „vzniku“. 5. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní: „§ 1a V tomto zákoně se nezletilým rozumí fyzická osoba mladší 18 let, která nenabyla plné svéprávnosti.“. 1
6. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Matriční úřad příslušný k přijetí prohlášení o vstupu do partnerství (dále jen „registrující matriční úřad“) vede jednu matriční knihu pro správní obvod vymezený prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)].“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 7. V § 4 odst. 2 a v § 4a odst. 2 se za slova „31. prosince 1958,“ vkládají slova „jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí,“. 8. V § 4 odst. 3 a v § 4a odst. 3 se za slova „31. prosince 1958“ vkládají slova „, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí,“. 9. V § 4 se odstavec 4 zrušuje. 10. V § 4a odstavec 1 zní: „(1) Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou ročně.“. 11. V § 4a odstavec 4 zní: „(4) Krajský úřad provádí zkoušku odborné způsobilosti k vedení matričních knih a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s vedením matričních knih a sbírek listin (dále jen „zkouška“) u zaměstnance obce, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části nebo zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu (dále jen „matrikář“), který je zařazen do jeho správního obvodu.“. 12. V § 4b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 13. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zápisy matričních událostí, matričních skutečností, dodatečných zápisů, změn a oprav pomocí výpočetní techniky se provádějí na základě uzavřeného zápisu ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. Jestliže se údaje v zápise provedeném pomocí výpočetní techniky odlišují od údajů uvedených v matriční knize rukopisně vedené, považují se za správné údaje uvedené v matriční knize rukopisně vedené.“. 14. V § 7 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, není-li dále stanoveno jinak“. 15. Nad § 8 se vkládá nadpis, který zní: „Sbírka listin“, a nadpis § 8 se zrušuje. 16. V § 8 odst. 1větě první se za slova „knihu úmrtí“ vkládají slova „a registrující matriční úřad pro knihu partnerství“. 17. V § 8 se odstavce 6 až 10 zrušují. 18. § 8a včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: 2
„§ 8a (1) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob, b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, nebo d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků. (2) Registrující matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin vedené ke knize partnerství a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci, b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, nebo c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků. (3) V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do sbírky listin až po nabytí svéprávnosti. (4) Do sbírky listin vedené k zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě. (5) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá kopii sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků. (6) Za členy rodiny se pro účely tohoto zákona považuje manžel, partner, rodiče, děti, prarodiče, vnuci a pravnuci. _______ 22)
§ 37 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).“. 19. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který zní: „§ 8b Je-li prvopis matriční knihy a druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 uložen v Národním archivu, Vojenském historickém archivu, státním oblastním archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, 3
a) archiv, v němž je uložen prvopis matriční knihy, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do tohoto prvopisu. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře. Listiny, na jejichž podkladě byl dodatečný zápis podle věty první proveden, spolu s písemným sdělením se zněním tohoto zápisu tento archiv předá Národnímu archivu, Vojenskému historickému archivu, státnímu oblastnímu archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, b) archiv, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny na základě písemného sdělení podle písmene a), do tohoto druhopisu. Listiny, na jejichž podkladě byl proveden dodatečný zápis podle věty první, se ukládají mimo příslušný druhopis do samostatné složky za každý kalendářní rok s uvedením odkazu na prvopis matriční knihy, ve kterém byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře.“. 20. V § 9 odst. 1 se slova „ úřadu s rozšířenou působností nebo“ zrušují. 21. V § 9 odst. 2 větě první se slova „úřadem s rozšířenou působností nebo“ zrušují. 22. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 23. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a (1) Snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před a) starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které jsou matričním úřadem, a to pouze ve správním obvodu tohoto matričního úřadu, b) starostou nebo místostarostou obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu, a to pouze ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, c) primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i před primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního města nebo pověřeným členem zastupitelstva statutárního města, a to pouze ve správním obvodu hlavního města Prahy nebo statutárního města. (2) Prohlášení snoubenců podle odstavce 1, že spolu vstupují do manželství, musí být učiněno v přítomnosti matrikáře matričního úřadu, v jehož správním obvodu se manželství uzavírá. (3) Manželství se uzavírá v místě určeném obcí pro konání slavnostních obřadů. (4) Je-li život snoubence přímo ohrožen15), snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo úředníkem zařazeným do obecního úřadu, a to na kterémkoli místě i 4
bez přítomnosti matrikáře.“. 24. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 666 odst. 1 občanského zákoníku.“. 25. V § 13 se na konci odstavce 1 doplňují věty „K žádosti o vydání osvědčení je třeba předložit doklady potřebné k uzavření manželství. Požádají-li snoubenci o vydání osvědčení prostřednictvím zmocněnce, musí být jejich podpisy na plné moci úředně ověřeny.“. 26. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a (1) Příslušný k zápisu partnerství je registrující matriční úřad. (2) Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matrikářem registrujícího matričního úřadu. (3) Registrující matriční úřad přijímá prohlášení na místě, které k tomu určí ve svém správním obvodu.“. 27. V části první hlavě I nadpisu dílu 2 se za slovo „manželství“ vkládají slova „, vzniku partnerství“. 28. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 29. V § 15 odst. 2 se slovo „ustanovený“ nahrazuje slovem „jmenovaný“. 30. V § 16 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „otcovství“ vkládají slova „nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23)“. Poznámka pod čarou č. 23 zní: 23)
§ 778 občanského zákoníku.“.
31. V § 16 odst. 3 písm. b) se za slova „ rodičů o určení otcovství“ vkládají slova „nebo písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb“. 32. V § 16 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila. (5) Pokud je rodič neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka6). Účast tlumočníka zajišťuje jeden z rodičů na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství v těchto 5
případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a tlumočnících. Určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze pouze jednou a nelze je vzít zpět. Rodiče současně stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem nebo před soudem.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 33. V § 16 odst. 6 se za slovo „republiky“ vkládají slova „, azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany“. 34. V § 17 odst. 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 6a nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 22. 35. Poznámka pod čarou č. 6a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 36. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „§ 17a Dodatečný záznam o změně pohlaví se do knihy narození provede na základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který je povinen toto potvrzení oznámit matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů ode dne provedení změny pohlaví. Dnem změny pohlaví je den uvedený v tomto potvrzení24). Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. __________ 24)
§ 29 odst. 1 občanského zákoníku.“.
37. V § 18 odst. 1 se slova „nebo je-li rodič pravomocným rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo je mu výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven, anebo je-li pravomocným rozhodnutím soudu rodič zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena“ nahrazují slovy „je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“. 38. V § 19 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „(3) Dítěti, které se narodí v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, nebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, se zapíše příjmení, na kterém se manželé dohodli při uzavření manželství, pokud matka neuzavřela nové manželství8). _______ 8)
§ 776 odst. 1 občanského zákoníku.“.
39. V § 19 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, u něhož se má za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), zapíše se dítěti do knihy narození příjmení, na němž se rodiče dohodli podle odstavce 2.“. 6
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 40. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní: „§ 20a Kniha partnerství (1) Do knihy partnerství se zapisují a) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů, b) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství, c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů, d) datum zápisu a podpis matrikáře. (2) Zápis do knihy partnerství se provede na základě protokolu o vstupu do partnerství (§ 40a). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných ke vstupu do partnerství (§ 33 až 35).“. 41. V § 21 odst. 2 písm. a) a v § 22 odst. 1 se slovo „mrtvého“ nahrazuje slovem „zemřelého“. 42. V § 21 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit úmrtí příslušnému matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů od prohlídky těla zemřelého, popřípadě od provedení pitvy na listu o prohlídce zemřelého9). ___________ 9)
Vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého).“. 43. V § 22 odst. 2 se slova „sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu úmrtí do matriční knihy“ nahrazují slovy „místo, kde bylo tělo nalezeno25)“. Poznámka pod čarou č. 25 zní: 25
) § 28 odst. 1 občanského zákoníku.“.
44. V § 23 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) kniha partnerství po dobu 75 let,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 45. V § 23 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) jde-li o zápisy partnerství, sbírky listin po dobu 75 let,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 46. V § 24 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a je opatřen zvláštními zajišťovacími 7
prvky proti jejímu padělání a pozměnění“. 47. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní: „§ 24a Rodným listem se prokazuje narození, oddacím listem se prokazuje uzavření manželství, dokladem o partnerství se prokazuje vznik partnerství a úmrtním listem se prokazuje úmrtí.“. 48. V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, popřípadě do sbírky listin“ zrušují. 49. V § 25 odst. 1 písm. a) se slova „zplnomocněným zástupcům“ nahrazují slovy „dále zmocněncům těchto osob“. 50. V § 25 odst. 2 se slova „dosažení zletilosti i osvojenec“ nahrazují slovy „dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí svéprávnosti.“. 51. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Do zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 52. V§ 25 odst. 5 se za slovo „anebo“ vkládají slova „osobě, která“. 53. V § 25 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Doslovný výpis z matriční knihy se vydává a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písmeno a), b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu. (7) Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c) a d) nebo odstavci 5 o vydání matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.“. 54. Za § 25 se vkládají nové § 25a a 25b, které znějí: „§ 25a (1) Registrující matriční úřad vydá doklad o partnerství nebo povolí nahlédnout do knihy partnerství a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci, b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, nebo 8
c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků. (2) Doslovný výpis z knihy partnerství se vydává a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), nebo b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu. (3) Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) a c) o vydání matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen. § 25b (1) Matriční úřad vydá fyzické osobě matriční doklad nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí. (2) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí.“. 55. V § 26 odst. 1 se za slova „než českém jazyce“ vkládají slova „, s výjimkou kopie matričního zápisu,“. 56. V § 26 odst. 3 větě první se za slovo „jména,“ vkládají slova „a příjmení“ a ve větách druhé a třetí se za slovo „jmen,“ vkládají slova „a příjmení“. 57. V § 26 odst. 3 se za větu první vkládají věty „Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem6). Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let.“. 58. V § 26 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu.“. 59. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní: „§ 30a Doklad o partnerství obsahuje a) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství, b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení partnerů, a jejich rodná čísla, 9
c) den, měsíc, rok a místo narození partnerů, d) osobní stav partnerů, e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů partnerů, f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení registrujícího matričního úřadu a otisk razítka registrujícího matričního úřadu, který doklad vydává.“. 60. V § 31 písm. a) se slova „; nelze-li zjistit den, měsíc a rok úmrtí, postupuje matriční úřad při zápisu podle § 22 odst. 3“ zrušují. 61. V části první hlavě I se na konci textu nadpisu dílu 4 doplňují slova „a ke vstupu do partnerství“. 62. § 32 zní: „§ 32 Snoubenci nebo ti, kdo chtějí vstoupit do partnerství, vyplní před uzavřením manželství nebo vstupem do partnerství předepsaný tiskopis a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno nebo partnerství vzniknout.“. 63. V § 33 úvodní části ustanovení se slova „Snoubenec, který je občanem a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice“ nahrazují slovy „Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem přihlášeným k trvalému pobytu v České republice“. 64. V § 34 odst. 1 se slova „Snoubenec, který je občanem a má trvalý pobyt v cizině“ nahrazují slovy „Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem, který má trvalý pobyt v cizině“. 65. V § 34 odst. 2 se za slovo „snoubenec“ vkládají slova „nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství,“. 66. V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 35 odst. 2 větě první se slova „Snoubenec, který je cizincem“ nahrazují slovy „Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem“. 67. V § 35 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, je-li cizím státem vydáván“. 68. V § 35 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo dokladu o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“. 69. V § 35 odst. 1 písmeno f) zní: „f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jde-li o rozvedeného cizince,“. 70. V § 35 odst. 1 písm. g) a v § 40 písm. b) se slovo „zástupcem“ nahrazuje slovem „zmocněncem“. 71. V § 35 odst. 2 větě první se za slova „uzavřením manželství“ vkládají slova „nebo vznikem partnerství“ a slova „Policií České republiky“ se nahrazují slovy „Ministerstvem vnitra“. 10
72. V § 35 odst. 2 větě druhé se za slova „uzavření manželství“ vkládají slova „nebo vzniku partnerství“. 73. V § 35 odst. 4 se za slova „k uzavření manželství“ vkládají slova „nebo doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“ a za slova „datu uzavření manželství“ se vkládají slova „nebo vzniku partnerství“. 74. V § 35 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Registrující matriční úřad může na žádost osoby, která chce vstoupit do partnerství a která žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky nebo je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, předložení dokladů uvedených v odstavci 1 písm. a) až g) prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.“. 75. § 37 až 39 včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 znějí: „§ 37 Nezletilý, který není plně svéprávný a dovršil 16 let věku, připojí k předepsanému tiskopisu (§ 32) rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství12). § 38 (1) O povolení uzavřít manželství zmocněncem rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o povolení uzavřít manželství zmocněncem přiloží snoubenci doklady, které jsou přikládány k uzavření manželství, a písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem13). (2) Písemná plná moc obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, rodná čísla a místo trvalého pobytu snoubenců a zmocněnce, b) prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí v mužském a ženském tvaru, c) prohlášení, že zmocniteli nejsou známy překážky, které by mu bránily uzavřít manželství, že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence a že spolu zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. (3) Zmocněncem může být pouze zletilá fyzická osoba, jejíž svéprávnost není v této oblasti omezena. § 39 Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky je nutná při prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka6). Účast tlumočníka zajišťuje jeden ze snoubenců nebo osob, které chtějí vstoupit do partnerství, na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o uzavření manželství nebo o vstupu do partnerství v těchto případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou 11
matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a tlumočnících. _________ 12) 13)
§ 672 občanského zákoníku. § 669 občanského zákoníku.“.
76. V § 40 písm. b) se slovo „zástupce“ nahrazuje slovem „zmocněnec“. 77. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní: „§ 40a O vstupu do partnerství se sepíše protokol, který podepisují a) partneři, b) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o vstupu do partnerství nutná (§ 39), c) matrikář, který prohlášení o vstupu do partnerství přijal.“. 78. V § 41 odst. 1 písmeno b) zní: „b) v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice, a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky, rovněž před velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně zvláštní matrice prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky a na území České republiky přímo; jsou-li oba snoubenci cizinci, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně Úřadu městské části Praha 1, který je příslušný k provedení zápisu do matriční knihy.“. 79. V § 41 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Jde-li o manželství podle odstavce 1 písm. b), oddávající spolu s protokolem o uzavření manželství doručí vyjádření lékaře o zdravotním stavu manžela, a není-li to možné, prohlášení manžela. Jsou-li oba snoubenci cizinci, oddávající je před uzavřením manželství poučí, že takto uzavřené manželství nemusí být platné na území jejich domovského státu.“. 80. V § 42 odst. 1 písm. c) se slovo „lodi“ nahrazuje slovy „námořním plavidle“. 81. V § 42 odst. 2 se slova „uzavřená občany“ nahrazují slovy „občana vzniklá“. 82. V § 42 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Došlo-li k narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí občana v cizině a stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis, že je občan povinen předložit matriční doklad, je občan nebo pozůstalý, jde-li o zápis úmrtí, povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou. (4) Uzavřel-li cizinec manželství nebo partnerství s občanem v cizině, je povinen předložit při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) oddací list nebo doklad o partnerství vydaný zvláštní matrikou, nelze-li požadované údaje ověřit jinak.“. 12
83. V § 43 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „, u“ a za slova „matričního úřadu“ se vkládají slova „nebo u krajského úřadu, před nímž občan složil státoobčanský slib nebo učinil prohlášení o nabytí státního občanství České republiky,“. 84. V § 43 odst. 2 se za číslo „20“ vkládá číslo „, 20a“. 85. V § 43 odstavec 4 zní: „(4) Zápis do zvláštní matriky se provede i na základě protokolu o uzavření manželství v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen15), pokud k uzavření manželství došlo před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky, velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice nebo velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, je-li alespoň jeden ze snoubenců občanem.“. 86. V § 45 se věta druhá zrušuje. 87. V § 46 odstavec 3 zní: „(3) Požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení prostřednictvím zmocněnce, musí být jeho podpis na plné moci úředně ověřen.“. 88. § 53 zní: „§ 53 (1) Do matriční knihy se zapíše osvojení občana nebo cizince podle právních předpisů cizího státu za předpokladu, že jeho narození nebo uzavření manželství je zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem podle tohoto zákona. Pokud žije cizinec v manželství s občanem, zapíše se změna příjmení v důsledku osvojení i u tohoto občana, popřípadě u jejich nezletilých dětí.“. 89. V § 55 odst. 3 větě druhé se slovo „fotokopií“ nahrazuje slovem „kopií“. 90. V § 55 odst. 4 se slovo „fotokopie“ nahrazuje slovem „kopie“. 91. V § 56 odst. 2 se za slova „ uložené v“ vkládají slova „Archivu hlavního města Prahy,“. 92. V § 56 odst. 3 se slova „a pro území města Brna Úřad městské části Brno-střed“ zrušují. 93. V § 56 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. prosince 2002 pro území města Brna, vydá Úřad městské části Brno-střed.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 94. V § 56 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 95. V § 58 odst. 1 se za slovo „manželství,“ vkládají slova „vzniku partnerství,“. 96. V § 58 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: 13
„(4) Matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje uvedeného v odstavci 1 v zápise provedeném v matriční knize u fyzické osoby, které se zápis týká a u jejích nezletilých dětí. U zletilých dětí této fyzické osoby matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje pouze na jejich žádost. (5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno na vydaných dokladech. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let.“. 97. § 61 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „§ 61 (1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. (2) Jménem se rozumí osobní jméno podle občanského zákoníku26). _____________ 26)
§ 77 odst. 1 občanského zákoníku.“.
98. V § 62 odst. 1 se věta první nahrazuje větami „Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká.“. 99. V § 62 odst. 2 se slovo „povinen“ nahrazuje slovem „povinna“. 100.
V § 68 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví.“. 101.
V § 69 odstavec 2 zní:
„(2) Při zápisu uzavření manželství nebo vzniku partnerství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství nebo vznik partnerství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství nebo vstupu do partnerství užívat, v mužském tvaru, jde-li o a) cizinku, b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo d) občanku, která je jiné než české národnosti.“. 102.
V § 69 odst. 3 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“.
103.
V § 69 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „nebo je-li rodič pravomocným 14
rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo je mu výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven, anebo je-li pravomocným rozhodnutím soudu rodič zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena“ nahrazují slovy „ je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“. 104.
Za § 69 se vkládají nové § 69a a 69b, které znějí: „§ 69a
(1) Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru, jde-li o a) cizinku, b) občanku, která má trvalý pobyt v cizině, c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo d) občanku, která je jiné než české národnosti. (2) Na základě žádosti rodičů dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jeho příjmení v mužském tvaru, je-li dítě a) cizincem, b) občanem, který má trvalý pobyt v cizině, c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo d) občanem, který je jiné než české národnosti. Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů. (3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky. (4) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad nebo registrující matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru. (5) Uvede-li se příjmení ženy nebo dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru podle odstavce 1 nebo 2, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru. (6) Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou. Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako změna příjmení (§ 72). § 69b Užívá-li žena v souladu s § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly české mluvnice. Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.“. 15
105.
Poznámka pod čarou č. 20 zní:
„20) § 660 písm. c) občanského zákoníku.“. 106. V § 70 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „e) nabyl-li je v souvislosti s osvojením27). ___________ 27)
§ 835 odst. 2 a § 851 odst. 2 občanského zákoníku.“.
107.
V § 70 odst. 2 větě první se za slovo „před“ vkládá slovo „kterýmkoli“.
108. V § 70 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich. Prohlášení se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení28). ___________ 28
) § 661 odst. 2 občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 109.
V § 70 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
110.
Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní: „§ 70a
(1) Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, uvede v matriční knize jméno, popřípadě jména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo a tradice tohoto jiného členského státu Evropské unie, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou tohoto jiného členského státu Evropské unie. Prohlášení se činí před matričním úřadem, v jehož knize narození nebo knize manželství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého staršího 15 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. (2) K prohlášení podle odstavce 1 nezletilého dítěte musí být přiložen písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, musí být podpis na listině obsahující souhlas druhého rodiče úředně ověřen. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se prohlášení podle druhého z rodičů.“.
16
111.
Poznámka pod čarou č. 21 zní:
„21) § 759 občanského zákoníku.“. 112.
Za § 71 se vkládá nový § 71a, který včetně poznámky pod čarou č. 29 zní: „§ 71a
Po zrušení osvojení může osvojenec prohlásit před kterýmkoli matričním úřadem, že si příjmení nabyté v souvislosti s osvojením ponechá29). ___________ 29) § 842 občanského zákoníku.“. 113. V § 72 odst. 1 se za slovo „ příjmení“ vkládají slova „, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat,“. 114.
V § 72 odstavec 5 zní:
„(5) Matriční úřad povolí na základě žádosti fyzické osoby a potvrzení poskytovatele zdravotních služeb změnu jména, popřípadě jmen, a příjmení a) na neutrální jméno a příjmení, byla-li zahájena léčba pro změnu pohlaví, nebo b) na jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení, byla-li léčba pro změnu pohlaví dokončena24). Nepožádá-li fyzická osoba po změně pohlaví o změnu jména a příjmení, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícímu novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.“. 115.
V § 73 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 116.
V § 75 písm. a) se slovo „, partnerství“ nahrazuje slovy „nebo vzniku partnerství“.
117. V § 76 odst. 4 písm. b) se slova „zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo byl-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven, popřípadě pokud byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena“ nahrazují slovy „rodičovské odpovědnosti zbaven nebo byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ a v části věty za středníkem se slovo „ustanoven“ nahrazuje slovem „jmenován“. 118. V § 84a odst. 1 písm. i) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“. 119. V § 84a odst. 1 písm. o) a v § 84b odst. 1 písm. o) se slova „osvojeném dítěti“ nahrazují slovem „osvojenci“ a slovo „dítěte“ se zrušuje. 120.
V § 84a odst. 1 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:
„p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“. 17
Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena q) a r). 121.
V § 84b odst. 1 písmeno i) zní:
„i) omezení svéprávnosti,“. 122.
V § 84b odst. 1 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:
„p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,“. Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena q) a r). 123.
§ 87 zní: „§ 87
Pokud se žadateli podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) nebo d), § 8a odst. 2 písm. a) nebo c), § 8a odst. 3 nebo 4, § 12, 13, § 16 odst. 6, § 19, § 25 odst. 1 písm. a) nebo d), § 25 odst. 2 nebo 3, § 25 odst. 6 písm. a), § 25a odst. 1 písm. a) nebo c), § 25a odst. 2 písm. a), § 25b, § 26 odst. 2 nebo 3, § 28, 45, 53, § 57 odst. 2, § 62 odst. 1, 3 nebo 5, § 63 odst. 2, § 64 odst. 1, § 69 až 71 nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.“. 124. V § 95a se slova „nebo obecnímu úřadu“ nahrazují slovy „, obecnímu úřadu, starostovi, místostarostovi nebo pověřenému členu zastupitelstva“. 125.
V § 96 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) registrující matriční úřady a jejich správní obvody,“. Dosavadní písmena b) až n) se označují jako písmena c) až o). 126.
V § 96 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní:
„m) vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví,“. Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena n) až p). Čl. II Přechodné ustanovení Rodné příjmení, které fyzická osoba užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rodné příjmení podle zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
18
Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. IV Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. … /2013 Sb., zákona č. …/2013 Sb. a zákona č. …/2013 Sb. se mění takto: 1. V § 87u odstavec 1 zní: „(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se v potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu.“. 2. V § 117a odst. 3 písm. a) se za bod 6 vkládá nový bod 7, který zní: „7. záznam podle § 117b odst. 1,“. Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 8. 3.
V § 117a odst. 3 písm. b) se za bod 5 vkládá nový bod 6, který zní: 19
„6. záznam podle § 117b odst. 1,“. Dosavadní body 6 a 7 se označují jako body 7 a 8. 4. V § 117b odstavec 1 zní: „(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizinci vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu.“. 5. V § 158 se doplňuje odstavec 18, který zní: „(18) Jménem, popřípadě jmény, a příjmením cizince se v odstavcích 1, 9 a 17 rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v cestovním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v matriční knize.“. 6. V § 158b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a), i) až k) a l) bodu 2, 5 a 6 se rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v matričním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v cestovním dokladu cizince, pokud byl matričnímu úřadu předložen.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. V V zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. …/2013 Sb., zákona č. …2013 Sb. a zákona č. …/2013 Sb., § 22d zní: „§ 22d (1) Jsou-li v informačním systému vedeny o obyvatelích, popřípadě o jiných fyzických osobách, údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení, zpracovávají se tyto údaje v písmenné podobě uvedené v matričním dokladu obyvatele19c). Nebyl-li vydán matriční doklad, zpracovávají se údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení, v podobě uvedené latinkou v cestovním dokladu, v průkazu nebo v potvrzení cizince vydaném podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o azylu. 20
(2) V případě, že v písmenné podobě jména, popřípadě jmen, a příjmení dojde v průběhu zpracovávání těchto údajů v informačním systému k jakékoliv změně v jejich přepisu, přechýlení nebo v doslovném písmenném přepisu, oproti tvaru, který je uveden v cestovním dokladu, v průkazu nebo v potvrzení cizince vydaném podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o azylu , vede se v informačním systému údaj podle posledního platného aktuálního stavu písmenného tvaru a současně se jako historické údaje k příslušné fyzické osobě uchovávají také veškeré předcházející jazykové nebo gramatické podoby jejich jména, popřípadě jmen, a příjmení.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 165/2004 Sb. Čl. VI Zákon č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. Nadpis čl. II zní: „Přechodné ustanovení“. 2. V čl. II se body 2 až 7 zrušují a zároveň se zrušuje označení bodu 1. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o registrovaném partnerství Čl. VII Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto: 1. V§ 2 odstavec 2 zní: „(2) Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matričním úřadem1).“. 2. V § 2 se odstavce 3 až 5 zrušují. 3. V § 3 se odstavce 3 a 4 zrušují. 4. V § 4 odst. 4 písm. b) se slova „nemá způsobilost k právním úkonům“ nahrazují slovy „má omezenou svéprávnost v této oblasti“. 5. V části první se hlava VI až IX zrušují.
21
ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o základních registrech Čl. VIII V § 19 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 424/2010 Sb., se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Jsou-li u subjektů údajů uvedených v § 17 písm. b) až e) vedeny údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení, zpracovávají se tyto údaje v podobě uvedené v matričním dokladu. Nebyl-li matriční doklad vydán, zpracovávají se údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení, v podobě uvedené latinkou v cestovním dokladu, v průkazu nebo v potvrzení cizince vydaném podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o azylu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014, s výjimkou čl. I bodu 47, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
22
Důvodová zpráva Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu 2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o matrikách“), nabyl účinnosti dnem 1. července 2001. Dnem 1. ledna 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník. Část druhá občanského zákoníku je věnována rodinnému právu a zahrnuje právní pravidla upravující m. j. manželství, určování rodičovství a osvojení. Na novou právní úpravu zakotvenou v občanském zákoníku je nezbytné reagovat změnou zákona o matrikách, když návrh občanského zákoníku v některých ustanoveních přímo odkazuje na jiný právní předpis. Současně jsou do návrhu novely zapracovány poznatky z matriční praxe. Novelou zákona o matrikách se mění rovněž zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o partnerství“), který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006. Umožnil párům stejného pohlaví založit registrované partnerství zákonem uznanou formou s rozsahem práv a povinností přesně stanoveným samostatnou právní úpravou. Registrace partnerství je matriční událostí, stejně jako narození, manželství nebo úmrtí, její zápis se provádí do matriční knihy vedené matričním úřadem. Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matričním úřadem (matrikářem) v kraji, který je podle místa trvalého pobytu alespoň jedné z osob vstupujících do partnerství příslušný k přijetí prohlášení. Příslušné matriční úřady stanovilo Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou (příloha č. 1 k vyhlášce č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon o partnerství a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách, ve znění vyhlášky č. 389/2007 Sb.). Navrhuje se možnost vstupu do registrovaného partnerství před kterýmkoliv příslušným matričním úřadem bez ohledu na trvalý pobyt osob, které chtějí vstoupit do registrovaného partnerství. Postup při zapisování do matričních knih, způsob a postup při vedení rejstříku, postup při vydávání matričních dokladů, potvrzení a doslovných výpisů z matričních knih, postup při zasílání matričních dokladů do ciziny, obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní, postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních dokladech, postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci, atd., je, až na menší odlišnosti, shodný s výkonem této agendy při narození, manželství nebo úmrtí. Zákon o partnerství tak upravoval tyto činnosti duplicitně. Navrhuje se proto zrušit v zákoně o partnerství příslušná ustanovení týkající se registrace partnerství a doplnit je k příslušným ustanovením do zákona o matrikách. Následně se předpokládá provedení příslušných změn ve vyhlášce č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon o matrikách, a zrušení celé vyhlášky č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon o partnerství. Novelou zákona o matrikách se mění rovněž zákon o pobytu cizinců v části, jakým způsobem bude uváděno jméno, popř. jména a příjmení cizinců a občanů Evropské unie do 23
dokladů vydávaných orgány České republiky. 3. Hlavní principy navrhované právní úpravy K části první – změna zákona o matrikách V novele zákona o matrikách se nově upravují, resp. doplňují, ustanovení zákona o matrikách zejména na úseku - kontrolní a metodické činnosti krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úseku matrik, užívaní a změny jména a příjmení a provádění zkoušek matrikářů; - stanovení okruhu fyzických osob, před kterými snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství; - předkládání dokladů při zápisu narození dítěte mimo zdravotnické zařízení, - evidence přijatých oznámení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, - zápisu příjmení dítěte do knihy narození v souvislosti s domněnkami otcovství; - uzavření manželství zástupcem/zmocněncem; - uzavření manželství v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen; - změny příjmení, resp. prohlášení státního občana České republiky, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie. K části druhé, třetí a šesté – změna zákona o pobytu cizinců, zákona o evidenci obyvatel a zákona o základních registrech Nově se upravuje způsob uvádění jména, popř. jmen a příjmení cizinců a občanů Evropské unie do dokladů vydávaných orgány České republiky a v příslušných informačních systémech veřejné správy. K části čtvrté – změna zákona č. 165/2004 Sb. Navrhuje se zrušit v tomto zákoně ustanovení týkající se používání příjmení a doplnit je k příslušným ustanovením do zákona o matrikách. K části páté – změna zákona o registrovaném partnerství Navrhuje se zrušit v zákoně o partnerství příslušná ustanovení týkající se registrace partnerství a doplnit je k příslušným ustanovením do zákona o matrikách. 4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod a jinými ústavními zákony. 5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Evropské
unie
Pro vedení matrik nejsou v rámci Evropské unie stanovena jednotná pravidla. Právní úprava na tomto úseku je plně ponechána v pravomoci národních orgánů jednotlivých zemí; akty práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují. Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká 24
republika vázána, se na danou oblast nevztahují. Vedení matrik se nicméně dotýkají obecné právní zásady práva Evropské unie, tj. princip diskriminace zakotvený v článcích 18, 20 a 21 Smlouvy o fungování Evropské unie. V navrhovaném § 70a zákona o matrikách se pak přímo reaguje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „ESD") /C – 148/02 Garcia Avello v. Belgian State/ ve věci změny příjmení nezletilých dětí majících dvojí státní občanství. V širším smyslu se vedení matrik dotýká Úmluva o ochraně základních práv a svobod, konkrétně její čl. 8 Úmluvy, a na něj navazující judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Navrhovaná právní úprava je s Úmluvou i uvedenou judikaturou v souladu. V navrhovaném § 58 odst. 5 zákona o matrikách se pak přímo reaguje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva č. 44378/05 Daróczyová proti Maďarsku. Navrhovaná právní úprava dále zohledňuje Úmluvu o právech dítěte, pokud jde o nahlížení do sbírky listin a do matriční knihy v případech osvojení nebo utajeného porodu, konkrétně čl. 7 odst. 1 Úmluvy. V navrhovaném znění § 26 odst. 3 se pak zohledňuje čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin. 6. Finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele Navrhovaná právní úprava na úseku matrik a registrovaného partnerství nepředpokládá zvýšené nároky na státní rozpočet, či rozpočty obcí a krajů. K předkládanému návrhu zákona nebyla v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2013 zpracována závěrečná zpráva z hodnocení dopadu regulace (RIA). 7. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně osobních údajů a soukromí Navrhovaná právní úprava v definici rodného příjmení v § 68 odst. 2 zákona o matrikách zohledňuje náležitě ochranu osobních údajů a soukromí v případech osvojení, určení otcovství a v souvislosti se změnou pohlaví. Rozšíření možnosti nahlédnout do sbírky listin, popřípadě do zápisu v matriční knize v případech osvojení nebo utajeného porodu i na dítě po dovršení 12 let věku respektuje čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 8. Zhodnocení korupčních rizik Návrh zákona reaguje na právní úpravu zakotvenou v občanském zákoníku, a představuje v tomto ohledu tzv. technickou novelu. Současně přejímá dosavadní úpravu v zákoně o partnerství. Dále jsou v návrhu zákona zpřesňována některá ustanovení v návaznosti na poznatky matriční praxe. Návrh zákona je svým rozsahem přiměřený těmto cílům a nijak neúměrně nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy. Zpřesněním ustanovení by mělo docházet k odstranění nejednotného postupu matričních úřadů při aplikaci zákona. Návrh zákona nerozšiřuje dosavadní pravomoci matričních úřadů, jejich působnosti se 25
dotýká pouze tím, že v některých případech stanoví, že jednotlivý úkon může být proveden u kteréhokoli matričního úřadu. V návrhu nedochází ke změnám, pokud jde o možnost opravných prostředků. Zásahy do právní sféry dotčených osob jsou formalizovány správním rozhodnutím, proti kterým je možné bez výjimky podat řádné i mimořádné opravné prostředky. Pokud jde o kontrolní mechanismy, návrh zákona vymezuje rozsah kontroly krajských úřadů vůči všem matričním úřadům v jejich správních obvodech, což by mělo přispět k větší efektivitě kontroly prováděné na tomto úseku veřejné správy. Současně zůstává v dosavadním rozsahu kontrola prováděná ministerstvem. V rámci kontrolních mechanismů v širším smyslu slova lze uvést, že návrh zákona soustřeďuje ověřování způsobilosti k výkonu funkce matrikáře pouze u krajských úřadů. Návrh zákona nezužuje dosavadní míru zveřejňování údajů ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Lze uzavřít, že návrhem nedochází k zvýšení korupčního rizika. Korupční rizika by měla být snížena shora uvedeným zpřesněním ustanovení zákona, jež jednoznačněji budou stanovovat postup matričních úřadů a jejich příslušnost, a dále zefektivněním kontrolních mechanismů, ať už jde o vlastní výkon kontroly, nebo o ověřování způsobilosti k výkonu funkce matrikáře.
26
Zvláštní část
K části první (změna zákona o matrikách, jménu a příjmení) K čl. I K bodu 1 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem, pokud jde o uzavření manželství v cizině dvěma cizinci v případě ohrožení života před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice. K bodu 2 V textu zákona se promítá legislativní zkratka „partnerství“ zavedená v § 2 odst. 1. K bodu 3 a 4 Legislativně technická úprava. K bodu 5 Reaguje se na změnu terminologie v souvislosti s novým občanským zákoníkem a nově se stanoví, že pro účely zákona o matrikách se nezletilým rozumí fyzická osoba mladší 18 let, která nenabyla plné svéprávnosti. K bodu 6 až 9 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 10 Rozsah kontroly prováděné v současné době obecními úřady obcí s rozšířenou působností (pouze kontrola vedení matričních knih a sbírek listin) se s ohledem na poznatky praxe jeví jako nedostatečná. Při provádění samotné kontroly je nezbytné, aby se kontrolující orgán zaměřil na komplexní výkon matriční agendy, zahrnující i správní řízení na úseku matrik, jména a příjmení. Nově se proto navrhuje, aby krajské úřady prováděly podle potřeby kontrolu přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména příjmení, i u matričních úřadů, zařazených do správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v jeho správním obvodu. K bodu 11, 20 a 21 Navrhuje se, aby krajský úřad ověřoval způsobilost pro výkon funkce matrikáře všech matričních úřadů, tj. nejen u úřadů s rozšířenou působností, které jsou matričním úřadem, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu. Poznatky z praxe naznačují, že příprava k vykonání zkoušky i průběh zkoušky samotné není mnohdy na dostatečné úrovni. K bodu 12 Legislativně technická úprava; při výkonu kontroly u matričních úřadů, úřadů s rozšířenou působností a krajských úřadů postupuje ministerstvo podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
27
K bodu 13 Upřesňuje se, že zápisy matričních událostí, matričních skutečností, dodatečných zápisů, změn a oprav pomocí výpočetní techniky se provádí na základě uzavřeného zápisu ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. Údaje jsou shodné s údaji uvedenými ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. K bodu 14 Legislativně technická úprava v souvislosti s navrhovaným ustanovením § 25b. K bodu 15 Legislativně technická úprava. K bodu 16 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 17 až 19 V současné době je v zákoně o matrikách rozdílně upraveno nahlížení do sbírky listin v případě, pokud jsou ještě uloženy u matričního úřadu (§ 25), nebo se již nacházejí u obecního úřadu obce s rozšířenou působností či krajského úřadu (§ 8). Tato úprava se jeví jako nesystémová. Navrhuje se proto sjednotit okruh osob oprávněných k nahlížení do sbírek. Současně se upravuje okruh osob oprávněných k nahlížení do sbírky listin vedené ke knize registrovaného partnerství. Nově se umožňuje nahlížení do sbírky listin vedené k zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, a to pouze matce tohoto dítěte. K bodu 22 Ruší se odkaz na zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. K bodu 23 Nový občanský zákoník nestanoví, před kým mohou snoubenci učinit prohlášení, že spolu vstupují do manželství. Odkazuje se zde pouze na jiný právní předpis. Nově se proto navrhuje doplnit přímo do zákona o matrikách okruh oddávajících. Současně se navrhuje přímo v zákoně o matrikách upravit, že se manželství uzavírá v místě, které matriční úřad určí ve svém správním obvodu. K bodu 24 Aktualizuje se odkaz v poznámce pod čarou – místo na zrušený zákon o rodině bude poznámka pod čarou č. 4 odkazovat na příslušné ustanovení nového občanského zákoníku. K bodu 25 Vzhledem k charakteru údajů, uváděných na osvědčení k církevnímu sňatku, se navrhuje, že podpisy snoubenců musí být na plné moci úředně ověřeny, požádají-li o vydání osvědčení prostřednictvím zmocněnce. K bodu 26 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách.
28
K bodu 27 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 28 Ke dni 1. dubna 2012 byla zrušena vyhláška č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky, která upravovala hlášení o narození dítěte. Nová vyhláška č. 297/2012 Sb., náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého), hlášení o narození dítěte, a to ani odkazem na zákon č. 301/2000 Sb. neupravuje. Uvedenou změnu je třeba promítnout do novely zákona o matrikách. K bodu 29 Legislativně technická změna v souvislosti s novým občanským zákoníkem. K bodu 30 a 31 Navrhuje se doplnit ustanovení, které stanoví, co je nutné předložit k zápisu do knihy narození dítěte, o doklad, který prokazuje, že muž dal svůj souhlas s umělým oplodněním neprovdané ženy, čímž došlo k určení otcovství dle občanského zákoníku (§ 778 a 779 občanského zákoníku). K bodu 32 Ze statistiky provedené ve spolupráci s krajskými úřady vyplynulo, že v roce 2011 bylo do knihy narození v České republice provedeno 311 zápisů narození dětí, které se narodily mimo zdravotnická zařízení za účasti porodní asistentky, duly nebo lékaře. Některým z těchto dětí byla po porodu poskytnuta péče zdravotnickým zařízením. Zápisy do knihy narození tak byly provedeny na základě ústního oznámení o narození dítěte matkou, otcem či oběma rodiči, hlášení o narození porodní asistentky, hlášení o narození od lékaře, který poskytl pomoc matce po porodu, hlášení pediatra o narození, potvrzení pediatra o ošetření dítěte, potvrzení gynekologa o porodu (těhotenský průkaz), zpráva porodní asistentky o porodu, zpráva porodní asistentky o novorozenci, prohlášení duly o porodu, případně na základě hlášení zdravotnického zařízení o narození. Ve 29 případech bylo matrikářem přijato k zápisu narození pouze oznámení rodičů o narození dítěte, které je naprosto nedostatečné, s ohledem na možné páchání trestné činnosti (obchod s dětmi). Nově se proto stanoví, že v těchto případech jeden z rodičů dále předloží zejména doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila. Podle stávajícího zákona o rodině je možno souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství učinit před kterýmkoliv matričním úřadem nebo před soudem. Toto předpokládá i nový občanský zákoník. Navrhuje se, že je možné určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět a rodiče stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem nebo před soudem. Vzhledem k závažnosti úkonu – souhlasného prohlášení o určení otcovství se nově stanoví, že je-li jeden z rodičů neslyšící, nebo němý, popřípadě nemluví nebo nerozumí česky, je nutná přítomnost tlumočníka. Obdobně jako při uzavření manželství nebo při vstupu do partnerství (§ 39), snoubenci, nebo osoby, které chtějí vstoupit do partnerství, a které jsou cizinci, mohou učinit čestné prohlášení o tom, „že rozumí českému jazyku a nepotřebují tlumočníka“. Toto bude spolu s protokolem o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů založeno do příslušné sbírky listin. 29
Jak vyplývá z důvodové zprávy k občanskému zákoníku, „i pro řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů platí pravidla Úmluvy o právech dítěte a ustanovení tohoto zákona ustanovující o právech dítěte, tudíž popřípadě i pravidla o potřebě ustavení opatrovníka apod. Takto je třeba ustavit opatrovníka vždy, jde-li o dítě již narozené. Opatrovníka lze ustanovit i dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. Jedná se o ochranu zájmů dítěte, proto pokud je dítě dostatečně schopné záležitosti uznání otcovství porozumět, má se mu dostat řádné informace, aby se mohlo k věci vyjádřit. To by mělo platit obdobně i v řízení před matričním úřadem. Schopnost nezletilého, který není plně svéprávný, posoudí vždy soud podle obecných ustanovení o posouzení schopnosti, resp. způsobilosti takových osob“. Podle našeho názoru se nejedná o správní řízení ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení opatrovníka v případě určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů tak nepřipadá v úvahu. K bodu 33 Důvody hodné zvláštního zřetele, ve kterých může matriční úřad připustit nahrazení některých dokladů potřebných k zápisu narození dítěte čestným prohlášením, jsou uvedeny demonstrativně, přesto se navrhujeme doplnit do tohoto ustanovení i poživatele mezinárodní ochrany. Poživatelé mezinárodní ochrany se nacházejí ve stejné situaci, jako žadatelé o mezinárodní ochrany, neboť ani oni nemohou kontaktovat státní orgány své země za účelem získání potřebných dokumentů pro účely zápisu narození dítěte. K bodu 34 a 35 Odkazuje se nově na zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a ruší se odkaz na již zrušený zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. K bodu 36 Občanský zákoník poprvé upravuje problematiku týkající se změny pohlaví. Stávající zákon o matrikách řeší v § 72 odst. 5 pouze změnu jména a příjmení na neutrální u fyzické osoby, u níž probíhá změna pohlaví. Nově se nyní upravuje provedení dodatečného záznamu do knihy narození o změně pohlaví, den, od kdy ke změně pohlaví dochází a splnění oznamovací povinnosti matričním úřadem. Poskytovatel zdravotních služeb bude oznamovat matričnímu úřadu, který vede knihu narození, změnu pohlaví fyzické osoby do 3 pracovních dnů ode dne provedení změny pohlaví potvrzením, jehož vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Současně ministerstvo stanoví vzor potvrzení o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví (na základě potvrzení o zahájení léčby pro změnu pohlaví může fyzická osoba požádat o povolení změny jména a příjmení na neutrální – dále viz novelizační bod 90). K bodu 37 Reaguje se na změnu terminologie v souvislosti s novým občanským zákoníkem. K bodu 38 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem doplněním textu stávajícího ustanovení § 19 odst. 3. Současně se upravuje odkaz v poznámce pod čarou na nový občanský zákoník. K bodu 39 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem, pokud jde o domněnku otcovství u dítěte, které bylo počato umělým oplodněním. 30
K bodu 40 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 41 Legislativně technická úprava v souvislosti s nabytím účinnosti vyhlášky č. 89/2012 Sb., resp. vyhlášky č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého), když došlo ke změně názvu stávajícího tiskopisu List o prohlídce mrtvého na List o prohlídce zemřelého. K bodu 42 Podle stávajícího znění ustanovení § 21 odst. 3 zákona o matrikách je povinen prohlížející lékař oznámit úmrtí na listu o prohlídce mrtvého do 3 dnů. Lhůtu 3 dnů však v některých případech nelze stihnout (např. sobota, neděle, následně svátky). Navrhuje se proto změnit stanovenou lhůtu z 3 dnů na 3 pracovní dny, v rámci kterých poskytovatel zdravotních služeb oznámí úmrtí příslušnému matričnímu úřadu. Současně se aktualizuje odkaz v poznámce pod čarou. K bodu 43 Podle stávajícího znění § 22 odst. 2 zákona o matrikách nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby, uvede se v zápisu jako místo úmrtí sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu úmrtí do matriční knihy. Nyní se reaguje na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem a upravuje se, že se jako místo úmrtí uvede místo, kde bylo tělo nalezeno. K bodu 44 a 45 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 46 S účinností od 1. ledna 2015 budou matriční doklady opatřeny zvláštními zajišťovacími prvky proti jejich padělání a pozměnění. Uvedenou změnu je nezbytné promítnout do zákona o matrikách. K bodu 47 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Podle navrhovaného ustanovení § 26 odst. 1 se smrt člověka prokazuje veřejnou listinou vystavenou po prohlédnutí těla mrtvého stanoveným způsobem. Aby se předešlo nejasnostem při prokazování nejen úmrtí, ale i dalších matričních událostí (narození, manželství a registrovaného partnerství), navrhuje se přímo v zákoně o matrikách stanovit, že rodným, oddacím a úmrtním listem a dokladem o registrovaném partnerství se prokazuje narození, uzavření manželství, úmrtí a registrované partnerství. K bodu 48 Legislativně technická úprava v souvislosti se změnou ustanovení § 8 a 8a zákona o matrikách.
31
K bodu 49 Legislativně technická úprava – upřesňuje se okruh osob, kterým může být vydán matriční doklad, nebo nahlédnutí do matriční knihy a činit výpisy z nich. K bodu 50 Legislativně technická úprava – upřesňuje se, kdo může nahlédnout do matričního zápisu v případě osvojení. K bodu 51 Nově se upravuje, že do zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, může nahlédnout i dítě po dovršení 12 let. K bodu 52 Rozšiřuje se okruh osob, kterým matriční úřad vydá úmrtní list fyzické osobě o právnické osoby, jsou-li vypravitelem jeho pohřbu. K bodu 53 a 54 Legislativně technická úprava, nově se dále stanoví, že požádá-li oprávněná fyzická o vydání matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen. K bodu 54 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. Dále, s ohledem na četné požadavky fyzických osob o nahlížení do matričních knih a vydání matričních dokladů ze zápisů provedených v matričních knihách, u nichž od provedení posledního zápisu neuplynula lhůta 75 či 100 pro jejich archivaci, navrhuje se doplnění nového ustanovení § 25b a umožnit nahlížení do matriční knihy, popřípadě do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy, činit výpisy z nich a vydat matriční doklad ze zápisu, od jehož provedení uplynula lhůta 100 let u knihy narození a 75 let u knihy manželství, registrovaného partnerství a 30 let u knihy úmrtí. K bodu 55 Legislativně technická úprava. K bodu 56 a 57 Podle ustanovení § 26 odst. 3 zákona o matrikách se na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, uvede jeho jméno, popřípadě jména, v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Do matriční knihy se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, v této podobě. Zákon o matrikách zde odkazuje na čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin, podle něhož se strany zavazují uznávat, že každý příslušník národnostní menšiny má právo používat své příjmení (jméno po otci) a křestní jména v menšinovém jazyce a právo na jejich oficiální uznání způsobem určeným jejich právním řádem a dále na § 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož příslušníci národnostních menšin mají právo na užívání svého jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny za podmínek stanovených zvláštním 32
právním předpisem. Zákon o právech příslušníků národnostních menšin zde odkazuje na zákon o matrikách. Zákon o matrikách přímo neupravuje uvádění příjmení státních občanů České republiky, kteří jsou příslušníky národnostní menšiny, (s výjimkou ustanovení § 69 odst. 2 písm. d) a § 69 odst. 3 písm. d) zákona o matrikách, resp. čl. II. bod 2. písm. d) a bod 3. písm. d) zákona č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon o matrikách, která upravují užívání příjmení žen, resp. nezl. dítěte ženského pohlaví, v mužském tvaru). Otázky, které výslovně upravuje mezinárodní smlouva a které nejsou upraveny zákonem, byly řešeny přímo podle dané mezinárodní smlouvy. To znamená, s ohledem na čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin, kterou je Česká republika vázána, že příjmení státního občana České republiky jiné než české národnosti může být uvedeno ve tvaru, který odpovídá jazyku té národnosti, ke které se hlásí, pokud takovou podobu umožňuje nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 100/2007 Sb. V tomto smyslu se navrhuje upravit užívání příjmení příslušníky národních menšin v doplnění stávajícího ustanovení § 26 zákona o matrikách. K bodu 58 Nově se navrhuje, že do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jména, popřípadě jmen, uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu. K bodu 59 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 60 Legislativně technická úprava. K bodu 61 až 68 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 69 a 70 Legislativně technická úprava. K bodu 71 až 74 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 75 Podle stávajícího znění § 37 zákona o matrikách nezletilá fyzická osoba starší 16 let, osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je rozhodnutím soudu omezena, nebo fyzická osoba stižená duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům, připojí k dotazníku k uzavření manželství rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství. Navrhovaným zněním § 37 zákona o matrikách se reaguje na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem, když soud může ve výjimečných případech povolit uzavření manželství nezletilému, který není plně svéprávný a dovršil šestnácti let věku, avšak manželství již nemůže uzavřít osoba, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena. Současně se aktualizuje se odkaz v poznámce pod čarou č. 12.
33
O povolení uzavřít manželství zmocněncem bude napříště rozhodovat pouze krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Současně se ponechává, aby v územně členěných statutárních městech Brně, Ostravě a Plzni a hl. m. Praze rozhodovaly magistráty těchto měst (viz též § 2 odst. 1 písm. c) zákona o matrikách, kde je zavedena legislativní zkratka pro „krajský úřad“). Současně se doplňuje obsah plné moci, a kdo může být zmocněncem. K bodu 76 Legislativně technická úprava. K bodu 77 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 78 a 79 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Upravuje se uzavření manželství státními občany České republiky nebo cizinci v případě ohrožení života v cizině. Nově se stanoví příslušnost Úřadu městské části Praha 1 k zápisu manželství dvou cizinců v případě ohrožení života v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice. Spolu s protokolem doručí vyjádření lékaře o zdravotním stavu manžela, popřípadě dodatečně učiněné prohlášení manželů. Před uzavřením manželství poučí cizince, že takto uzavřené manželství nemusí být platné na území jeho domovského státu. K bodu 80 Legislativně technická úprava. K bodu 81 a 82 Za účelem zajištění užívání jména, popřípadě jmen ve správné pravopisné podobě se nově stanoví povinnost státnímu občanu České republiky, (dále jen občan“), předkládat matriční doklad vydaný zvláštní matrikou, došlo-li k matriční události občana v cizině zákon o matrikách nebo jiný zvláštní právní předpis stanoví povinnost předkládat matriční doklad. Totéž platí i pro cizince, uzavřel-li manželství nebo partnerství s občanem v cizině a nelze-li požadované údaje ověřit jinak. K bodu 83 Podle nového zákona o státním občanství České republiky, jehož účinnost se předpokládá od 1. 1. 2014, se bude státoobčanský slib skládat do rukou ředitele krajského úřadu nebo jím pověřené osoby. Vzhledem k tomu, že bude mít krajský úřad k dispozici veškeré doklady potřebné pro zápis do zvláštní matriky, navrhuje se umožnit „novým“ občanům požádat o zápis do zvláštní matriky i prostřednictvím krajského úřadu. K bodu 84 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 85 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Upravuje se příslušnost zvláštní matriky k zápisu uzavření manželství občana v cizině v případě ohrožení 34
života. K bodu 86 Legislativně technická úprava. K bodu 87 Vzhledem k charakteru údajů, uváděných na vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, se navrhuje, že požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení prostřednictvím zmocněnce, musí být jeho podpis na plné moci být úředně ověřen. Zrušení stávajícího znění § 46 odst. 3 reaguje na nové ustanovení § 81a, doplněné do zákona o matrikách s účinností k 1. červenci 2012. K bodu 88 Podle stávající právní úpravy lze osvojit pouze nezletilého. Proto podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona o matrikách se do matriční knihy se nezapíše osvojení státního občana České republiky, k němuž došlo v cizině podle právních předpisů cizího státu a byl-li tento v době osvojení starší 18 let. Podle ustanovení § 846 občanského zákoníku však lze osvojit i osobu zletilou a je nezbytné na tuto změnu reagovat i v novele zákona o matrikách. K bodu 89 a 90 Legislativně technická úprava. K bodu 91 Podle ustanovení § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, po uplynutí lhůt stanovených v § 23 zákona o matrikách jsou matriční knihy z území hlavního města Prahy uloženy v Archivu hlavního města Prahy. Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize uložené v Archivu hlavního města Prahy, vystaví Úřad městské části Praha 1. V tomto smyslu se navrhuje doplnit ustanovení § 56 odst. 2 zákona o matrikách. K bodu 92 až 94 Úřad městské části města Brna, Brno-střed (ÚMČ Brno-střed) vykonává matriční agendu pro matriční obvod Brno-střed, jehož správní obvod je vymezen v příloze č. 1 vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách, ve znění pozdějších předpisů. Nad rámec tohoto matričního obvodu jsou u ÚMČ Brno-střed uloženy a vedeny matriční knihy narození, manželství a úmrtí pro celé území města Brna a to až do 31. 12. 2002. Matriční knihy byly ÚMČ Brno-střed předávány postupně v důsledku změn v územním členění města Brna. Navrhuje se proto v zákoně o matrikách výslovně upravit, že matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. 12. 2002 pro území města Brna vydá Úřad městské části Brno-střed. K bodu 95 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. K bodu 96 Nově se upravuje, že matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje v zápise provedeném v matriční knize u fyzické osoby, které se zápis týká a u jejích nezletilých dětí; u zletilých dětí pak provede opravu chybně zapsaného údaje pouze na jejich žádost. Dále se nově upravuje postup v případech, kdy fyzická osoba užívá své příjmení 35
v nesprávné podobě po řadu let v důsledku pochybení matričního úřadu nebo soudem jmenovaného překladatele. Je na místě, aby jí bylo umožněno prohlásit, že bude nadále užívat své příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno na vydaných dokladech a které v dobré víře nejméně 5 let užívala. Fyzická osoba v důsledku pochybení úřadu nebo tlumočníka užívala své příjmení v nesprávném tvaru, avšak s tímto příjmením se nepochybně ztotožnila. Pak nelze spravedlivě požadovat, aby byla nucena žádat o povolení změny příjmení, chce-li toto příjmení i nadále užívat. Vychází se zde z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva č. 44378/05 Daróczyová proti Maďarsku. K bodu 97 Podle ustanovení 77 odst. 1 občanského zákoníku je jméno člověka jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí. Podle zákona o matrikách fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. Novelou zákona o matrikách se proto řeší, že tam, kde občanský zákoník hovoří o osobním jménu, rozumí se tím jméno, popřípadě jména podle zákona o matrikách. K bodu 98 Doplňuje se, jaké jméno lze zapsat do matriční knihy. K bodu 99 Legislativně technická úprava. K bodu 100 Nově se definuje, co se rozumí rodným příjmením. K bodu 101 až 104 Zápis příjmení žen v mužském tvaru při uzavření manželství, narození dítěte nebo úmrtí je upraveno ve stávajícím znění ustanovení § 69 odst. 2 až 4. V čl. II, bodech 2 až 7 zákona č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon o matrikách, jsou upraveny podmínky, za kterých může nositelka příjmení, resp. zákonní zástupci/e nezl. dítěte ženského pohlaví, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, požádat o uvedení jejího příjmení v mužském tvaru. Nově se navrhuje zařadit obsah ustanovení čl. II, bodů 2 až 7 citovaného zákona přímo do zákona o matrikách, a to včetně užívání příjmení v mužském tvaru ženy, která vstoupila do registrovaného partnerství a jejíž příjmení je matriční knize uvedeno v souladu s pravidly české mluvnice. Zároveň se stanoví, že žena může před kterýmkoli matričním úřadem požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly českého pravopisu. K bodu 105 Aktualizuje se odkaz v poznámce pod čarou – místo na zrušený zákon o rodině bude poznámka pod čarou odkazovat na příslušné ustanovení nového občanského zákoníku. K bodu 106 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem, pokud jde o příjmení osvojence. Současně se doplňuje odkaz v poznámce pod čarou na příslušné ustanovení nového občanského zákoníku.
36
K bodu 107 Stanoví se příslušnost matričního úřadu, před kterým může fyzická osoba prohlásit, že bude užívat pouze jedno, popř. dvě příjmení. K bodu 108 a 115 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Nově se stanoví, že pokud si manželé ponechají po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit pouze prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, tedy nikoliv žádat o změnu příjmení ve správním řízení, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich. Prohlášení se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. Současně se doplňuje odkaz v poznámce pod čarou na příslušné ustanovení nového občanského zákoníku. K bodu 109 Legislativně technická úprava. K bodu 110 Ministerstvo obdrželo v roce 2004 od Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „ESD") /C – 148/02 Garcia Avello v. Belgian State/ ve věci změny příjmení nezletilých dětí majících dvojí státní občanství. Výrok rozsudku ESD se týká situace, kdy nezletilé děti příjmení podle právních předpisů státu, v němž mají pobyt, již získaly a stanovuje povinnost orgánů státu pobytu povolit žádost o změnu příjmení nezletilých dětí tak, aby odpovídala právu a tradici druhého členského státu, jehož jsou tyto děti také občany. Soud vychází z toho, že by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy o určování příjmení, příslušné úřady by však ve výše uvedeném případě měly na žádost povolit změnu příjmení podle práva a tradice druhého členského státu. Právní úprava změny příjmení je provedena v ustanovení § 72 zákona o matrikách. Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení lze fyzické osobě změnit pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. O žádosti o povolení změny příjmení rozhoduje místně příslušný matriční úřad (§ 74 zákona o matrikách). Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy V případech, kdy státní občan ČR, který bude současně státním občanem jiného členského státu EU, požádá o povolení změny příjmení na podobu, kterou právní řád státu, jehož je státním občanem, umožňuje užívat a k jehož užívání je oprávněn podle práva a tradice druhého členského státu, matriční úřad požadovanou změnu příjmení povolí, neboť v této skutečnosti je třeba spatřovat vážný důvod, který § 72 zákona o matrikách předpokládá. K žádosti o povolení změny příjmení žadatel v současné době připojí doklad o tom, že členský stát EU, jehož je státním občanem, umožňuje užívání příjmení v požadovaném tvaru podle práva a tradice tohoto státu. Povolení změny příjmení je s účinností od 01. července 2008 (po novele provedené zákonem č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím) v tomto případě osvobozeno od úhrady správního poplatku (položka 11 část I, část „Osvobození“, bod 4. sazebníku uvedeného v příloze zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Nyní se nově navrhuje jednodušší způsob změny jména a příjmení státního občana České republiky, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie – pouhým prohlášením před matričním úřadem, v jehož knize narození nebo knize manželství, je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, zapsáno. K bodu 111 V souvislosti s novým občanským zákoníkem aktualizuje se odkaz v poznámce pod 37
čarou na příslušné ustanovení občanského zákoníku, namísto na zrušený zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. K bodu 112 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem. K bodu 113 Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popř. jména a příjmení, popř. více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu (§ 61 a § 68 zákona o matrikách). Jméno, popř. jména, nebo příjmení lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců (§ 71 odst. 4 zákona o matrikách). Zákon o matrikách přímo nestanoví, jaké jméno nebo příjmení lze fyzické osobě změnit. Z uvedeného lze pouze dovodit, že povolit lze pouze změnu toho jména, popřípadě jmen nebo příjmení, popřípadě více příjmení, které je žadatel aktuálně povinen užívat. Např. je-li žadatel svobodný, může požádat o povolení změny příjmení, které má uvedeno na rodném listu; uzavřel-li žadatel manželství, může požádat o povolení změny příjmení, které má uvedeno na oddacím listu a které je povinen užívat po uzavření manželství, atd. Uvedenou otázku je nezbytné řešit přímo v zákoně o matrikách. Navrhuje se proto doplnění stávajícího ustanovení § 72 odst. 1 tak, že lze změnit fyzické osobě to jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je povinen užívat. K bodu 114 Stávající zákon o matrikách upravuje v § 72 odst. 5 otázky spojené se změnou jména a příjmení na neutrální u fyzické osoby, u níž probíhá změna pohlaví. Nyní se samostatně upravuje změna jména a příjmení na neutrální, byla-li zahájena léčba pro změnu pohlaví, nebo změna na jiné jméno a příjmení po ukončení léčby. K bodu 115 Legislativně technická úprava. K bodu 116 až 122 Reaguje se na změny v souvislosti s novým občanským zákoníkem. K bodu 123 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. Dále se povolení podle § 12 o místě a době uzavření manželství přesouvá do režimu dosavadního § 87. K bodu 124 Změna se činí v návaznosti na navrhovanou úpravu v § 11a. K bodu 125 Legislativně technická úprava v souvislosti s přeřazením vybraných ustanovení zákona o partnerství do zákona o matrikách. Registrující matriční úřady budou uvedeny v příloze vyhlášky č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Účinnost vyhlášky, kterou se mění v uvedeném smyslu stávající vyhláška č. 207/2001 Sb., se rovněž předpokládá k 1. lednu 2014.
38
K bodu 126 Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví budou uvedeny v příloze vyhlášky č. 207/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K čl. II V návaznosti na nový § 68 odst. 2 obsahující definici rodného příjmení je třeba upravit dosavadní užívání rodných příjmení. K čl. III Vzhledem k rozsahu novelizace se navrhuje uvést zmocnění k vyhlášení úplného znění. K části druhé, třetí a šesté (změna zákona o pobytu cizinců, zákona o evidenci obyvatel a zákona o základních registrech) Podle ustanovení § 61 zákona o matrikách má fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, povinnost užívat v úředním styku jméno, popř. jména a příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. Matriční úřad postupuje při zápisu jména a příjmení do matriční knihy a do matričního dokladu v souladu s nařízením vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 100/2007 Sb. Naopak ministerstvo a policie zapisuje jména a příjmení cizinců do informačního systému cizinců dle jejich cestovního dokladu. Odstraňuje se poslední věta ustanovení § 87u odst. 1 a a § 117b odst. 1, dle které byl cizinec povinen užívat v úředním styku jméno a příjmení dle dokladů o povolení k pobytu. Cizinec bude nadále v úředním styku užívat jméno a příjmení dle českého matričního dokladu, pokud mu byl vydán. Výslovně se stanoví, že v informačním systému cizinců a v informačním systému evidence obyvatel a v základním registru obyvatel se vedou a z tohoto systému i poskytují jak jména a příjmení dle cestovního dokladu cizince, tak jména a příjmení uvedená v matričních dokladech vydaných matričním úřadem České republiky. S tím souvisí i nově zavedená povinnost matričních úřadů oznamovat policii za účelem provozování informačního systému cizinců údaje o jménu a příjmení cizince dle jeho cestovního dokladu. K části čtvrté (změna zákona č. 165/2004 Sb.) Navrhuje se zrušit v tomto zákoně ustanovení týkající se používání příjmení a doplnit je k příslušným ustanovením do zákona o matrikách. K části páté (změna zákona o registrovaném partnerství) Navrhují se změny navazující na přeřazení ustanovení týkající se registrace partnerství do zákona o matrikách a rovněž změny reagující na změnu terminologie v novém občanském zákoníku.
39
K části sedmé Stanoví se účinnost navrhovaného zákona ke dni 1. ledna 2014, s výjimkou čl. I bodu 46, který upravuje zvláštní zajišťovací prvky matričních dokladů.
V Praze dne 17. dubna 2013
RNDr. Petr Nečas, v. r. předseda vlády
Jan Kubice, v. r. ministr vnitra
40
