1 Vládní návrh
ZÁKON ze dne 2014 o státním dluhopisovém programu na úhradu jmenovitých hodnot státních dluhopisů a některých dalších dluhů státu splatných v roce 2014
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§1 Účel zákona (1) Účelem státního dluhopisového programu podle tohoto zákona je získání peněžních prostředků na úhradu a) jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu splatných v roce 2014, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu splatných v roce 2014, b) jmenovitých hodnot státních dluhopisů s dobou splatnosti delší než 1 rok, odkupovaných z trhu v roce 2014, c) případných předčasných splátek jmenovitých hodnot státních dluhopisů, d) případných předčasných splátek jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, e) případných předčasných splátek jistin úvěrů přijatých od Evropské investiční banky. (2) Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 209 640 831 901 Kč. §2 Splatnost závazků Dluhy vyplývající ze státního dluhopisového programu podle tohoto zákona budou splaceny nejpozději uplynutím 105 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. §3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
2
Důvodová zpráva Obecná část Počínaje státním rozpočtem na rok 1999 jsou ve státním rozpočtu každý rok rozpočtovány vyšší výdaje než příjmy a i ve skutečnosti mají vždy výdaje nad příjmy převahu, tj. rozpočtové hospodaření končí schodkem. Schodek se uhrazuje vypůjčenými peněžními prostředky, a to z největší části vypůjčenými prostřednictvím vydávání a prodeje státních dluhopisů. Každý rok se vydává zvláštní zákon, kterým se stanoví vydání státních dluhopisů k úhradě tohoto schodku resp. jeho největší části (část se někdy hradí peněžními prostředky z přijatých úvěrů). Poslední zákon, zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2013, projednávala Poslanecká sněmovna pod číslem tisku 967, avšak ke dni 28. srpna 2013 byla rozpuštěna, a proto vláda bude musí nové sněmovně, která se po předčasných volbách ustavila, návrh tohoto zákona předložit znovu. Ve státním rozpočtu jsou každý rok rozpočtovány a z něj hrazeny úroky, které se platí osobám ze státních dluhopisů oprávněným, ne však splátky jmenovité hodnoty každého z prodaných státních dluhopisů. Splátky se hradí z příslušného mimorozpočtového účtu Ministerstva financí pro řízení státního dluhu, na kterém se shromažďují peněžní prostředky z prodeje státních dluhopisů. Státní dluh se každý rok zvyšuje o úhrn jmenovitých hodnot státních dluhopisů prodaných v daném roce, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů, které souvisejí s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu a které byly pořízeny v tomtéž roce, a o úhrn jistin úvěrů přijatých ve stejném roce a snižuje o splátky jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu v tomtéž roce zaplacené, o částky jmenovitých hodnot státních dluhopisů v tomtéž roce odkoupených z trhu a o splátky jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu zaplacené v tomtéž roce. Dlouhodobě se státní dluh zvyšuje jen o jmenovité hodnoty státních dluhopisů prodaných za účelem získání peněžních prostředků ke krytí schodku státního rozpočtu, o jistiny úvěrů přijatých za týmž účelem a o jmenovité hodnoty nebo jistiny souvisejících derivátů, zatímco o jmenovité hodnoty státních dluhopisů prodaných za účelem získání peněžních prostředků k úhradě jmenovitých hodnot dříve vydaných a prodaných státních dluhopisů a dalších dluhů státu se státní dluh dlouhodobě nezvyšuje, protože utržené peněžní prostředky se záhy použijí na úhradu těchto dluhů a tím státní dluh opět klesne. To platí i pro státní dluhopisy, které umožní vydat tento zákon. Peněžní prostředky získané jejich prodejem se použijí k úhradě jednotlivých dluhů, ze kterých sestává státní dluh, a proto dopad na hospodaření státu budou mít jen úroky, které bude nutné držitelům dluhopisů vyplatit, a další výdaje na obsluhu státního dluhu (poplatky za vedení peněžních a majetkových účtů u finančních institucí, platby za služby administrátorům emisí státních dluhopisů, poplatky spojené se zápisem a vedením emisí státních dluhopisů apod.). Úroky, které bude nutné vyplatit v roce 2014, budou součástí výdajů státního rozpočtu na tento rok a jejich výše je spolu s ostatními výdaji na obsluhu státního dluhu (mezi něž, jak uvedeno, výdaje na splátky jmenovitých hodnot státních dluhopisů a jmenovitých hodnot resp. jistin derivátů souvisejících
3 s úhradou jmenovitých hodnot resp. jistin státního dluhu nepatří) uvedena v příloze zákona o státním rozpočtu na rok 2014, který Poslanecká sněmovna schválila dne 19. 12. 2013. Navrhovaný text předloženého zákona je v souladu se zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 25 odst. 2 tohoto zákona lze vydávat státní dluhopisy na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu nebo na základě zvláštního zákona, který pověřuje Ministerstvo financí vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje. Navržený zákon není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právem Evropské unie a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Jak je výše uvedeno, prodejem státních dluhopisů vydaných podle navrženého zákona se o celkovou částku jejich jmenovité hodnoty zvýší státní dluh, který ke dni 30. června 2013 činil 1 678,1 mld. Kč (korunová hodnota hrubého státního dluhu), avšak v plné výši vždy jen bezprostředně po prodeji každé tranše dluhopisů. Po každém použití utržených peněžních prostředků na splátky jednotlivých dluhů se státní dluh vždy zase sníží. Jak je též výše uvedeno, úrokové výdaje a poplatky spojené s realizací tohoto zákona jsou vždy řádně rozpočtovány v každoročním zákoně o státním rozpočtu v kapitole Státní dluh spolu s úroky a poplatky týkajícími se státních dluhopisů vydaných již dříve jakož i dříve přijatých úvěrů. Navržený zákon nemá, kromě zmíněného dopadu na kapitolu Státní dluh státního rozpočtu, žádné další hospodářské a finanční dopady.
Zvláštní část K § 1: Jak je uvedeno již v obecné části, stát musí peněžními prostředky utrženými z prodeje státních dluhopisů hradit své dluhy, na jejichž krytí jiné než takto vypůjčené peněžní prostředky nemá k dispozici. Účelem státního dluhopisového programu je získat právní zmocnění státu vydat nové státní dluhopisy, z jejichž prodeje budou uhrazeny splátky jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu splatné v roce 2014, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu splatných v roce 2014, splátky jmenovitých hodnot státních dluhopisů s dobou splatnosti delší než jeden rok odkupovaných z trhu v roce 2014 a splátky jmenovitých hodnot nebo jistin vyplývající z případných rozhodnutí, podle nichž budou v roce 2014 předčasně zaplaceny některé částky, které má stát povinnost zaplatit později, a to splátky vyplývající z případného rozhodnutí o předčasném splacení jmenovitých hodnot některých státních dluhopisů, z případného rozhodnutí o předčasném splacení jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu a z případného rozhodnutí o předčasném splacení jistin úvěrů přijatých od Evropské investiční banky (EIB). Tato rozhodnutí budou učiněna, stejně jako rozhodnutí o odkupu některých státních dluhopisů s dobou splatnosti delší než rok, v případě, že se to ukáže být s ohledem na situaci na
4 kapitálovém trhu výhodné či nezbytné anebo účelné z důvodu podpory likvidity sekundárního trhu státních dluhopisů, anebo v případě předčasného splacení tzv. spořicích státních dluhopisů, jestliže vlastník resp. vlastníci těchto dluhopisů využijí svého práva daného emisními podmínkami a o předčasné splacení požádají Ministerstvo financí. Cílem § 1 je získat povolení k provádění refinancování státního dluhu. Refinancování znamená prodloužení doby trvání dluhu státu, který již reálně existuje a který není možné zrušit jinak než splacením jeho jmenovité hodnoty nebo jistiny. Je to proto, že státní rozpočet je soustavně schodkový, a proto není možné státní dluh splácet tak, aby dlouhodobě klesal (to je možné jen při přebytkovém státním rozpočtu), ani tak, aby zůstával beze změny (to je možné jen při vyrovnaném státním rozpočtu), ale splatné jmenovité hodnoty nebo jistiny je nutné hradit zase jen vypůjčenými peněžními prostředky. Celková jmenovitá hodnota emisí státních dluhopisů s datem splatnosti v roce 2014 je vyčíslena částkou 147 961 996 259 Kč. Jedná se o 62. emisi domácích střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů vydanou v roce 2011 v celkové jmenovité hodnotě 50 000 000 000 Kč, 72. emisi diskontovaných spořicích státních dluhopisů vydanou v roce 2012 v celkové jmenovité hodnotě 8 453 686 071 Kč a 79. emisi diskontovaných spořicích státních dluhopisů vydanou v roce 2013 v celkové jmenovité hodnotě 3 138 910 188 Kč. V roce 2014 budou historicky poprvé splatné také zahraniční emise státních dluhopisů denominovaných v jednotné evropské měně (EUR), které Česká republika vydala podle práva cizího státu (tzv. eurobondy) v letech 2004 a 2009. U těchto eurobondů bylo použito zajištění měnového rizika jmenovitých hodnot deriváty. Celková jmenovitá hodnota dvou emisí eurobondů splatných v roce 2014 činí 3,0 mld. EUR. Splacení jmenovitých hodnot obou emisí eurobondů bylo měnově zajištěno v plné výši pomocí měnových swapů. První emise eurobondů o celkové jmenovité hodnotě 1,5 mld. EUR vydaná v roce 2004 byla plně zajištěna při vydání eurobondů v roce 2004 průměrným kurzem 32,5496 CZK/EUR. Toto zajištění bylo provedeno v souladu s doporučením České národní banky zajistit proti měnovému riziku všechny emise vydávané v cizí měně. K úhradě splacení této emise eurobondů bude tedy nezbytné vydat a prodat státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 48 824 400 000 Kč, což odpovídá částce korunových peněžních prostředků získaných v roce 2004 na financování výpůjční potřeby státu. Čtvrtá emise eurobondů o celkové jmenovité hodnotě 1,5 mld. EUR vydaná v roce 2009 a splatná v roce 2014 byla plně zajištěna v roce 2012 průměrným kurzem 25,03 CZK/EUR. Při splacení jmenovité hodnoty 1,5 mld. EUR v tomto kursu zaplatí Ministerstvo financí pouze 37,545 mld. Kč, zatímco za její prodej utržilo 39,150 mld. Kč, tj. o 1,6 mld. Kč více. Řádné splátky jistin jednotlivých tranší úvěrů přijatých od EIB budou v roce 2014 činit celkem 1 678 835 642 Kč. Splatné státní dluhopisy v roce 2014 jsou definovány společně s dalšími dluhy státu dále v následující tabulce a pro větší přehlednost se spolu s přiděleným mezinárodním číslem ISIN (International Securities Identification Number), kterým jsou cenné papíry jednoznačně identifikovány, uvádějí i pořadová čísla emisí těchto státních dluhopisů:
5
Splátky jmenovitých hodnot nebo ISIN státního jistin státního dluhu splatné v roce dluhopisu 2014
Měna
Jmenovitá hodnota nebo jistina v původní měně státního dluhu
62. emise: Dluhopis České republiky, 2011 – 2014, 2,75 %
CZ0001002869
CZK
50 000 000 000
50 000 000 000
CZ0001003768
CZK
8 453 686 071
8 453 686 071
CZ0001004022
CZK
3 138 910 188
3 138 910 188
1. emise eurobondů, 2004 – 2014
XS0194957527
EUR
1 500 000 000
48 824 400 000
4. emise eurobondů, 2009 – 2014
XS0427020309
EUR
1 500 000 000
37 545 000 000
Splátky jistin úvěrů přijatých od EIB
-
CZK
1 678 835 642
1 678 835 642
72. emise: Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2012 – 2014 79. emise: Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2013 – 2014
Splátky jmenovitých hodnot nebo jistin splatné v roce 2014 podle současného stavu celkem Případné předčasné splátky jmenovitých hodnot státních dluhopisů Případné předčasné splátky jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnost nebo jistin státního dluhu Případné předčasné splátky jistin úvěrů přijatých od EIB Splátky jmenovitých hodnot nebo jistin splatné v roce 2014 v případě předčasného splácení celkem DLUHY STÁTU CELKEM
-
-
Korunová jmenovitá hodnota nebo jistina státního dluhu včetně derivátů (Kč)
-
149 640 831 901
-
CZK
10 000 000 000
10 000 000 000*
-
CZK
10 000 000 000
10 000 000 000*
-
CZK
10 000 000 000
10 000 000 000*
-
-
-
30 000 000 000
-
-
-
179 640 831 901
*
Jedná se o předpokládané jmenovité hodnoty nebo jistiny možných dluhů státu, které mohou být ve skutečnosti vyšší nebo nižší, avšak ve svém souhrnu se předpokládá, že by neměly překročit celkovou jmenovitou hodnotu nebo jistinu ve výši 30 mld. Kč.
U spořicích státních dluhopisů (v současnosti jako u jediných státních dluhopisů) je jejich vlastníkům vymezeno emisními podmínkami právo požádat emitenta o předčasné splacení v předem stanovených termínech. V roce 2014 budou moci vlastníci těchto dluhopisů opět využít této možnosti a Ministerstvo financí tuto možnost vede v patrnosti. Pravděpodobnost využití tohoto práva ve větší míře než doposud roste s rizikem potenciálního růstu úrokových sazeb alternativních spořicích produktů v průběhu roku 2014, které jsou
6 dostupné domácnostem a ostatním osobám oprávněným tyto státní dluhopisy upisovat a vlastnit. Ministerstvo financí je povinno tomuto potenciálnímu závazku vždy dostát, ačkoliv je velice obtížné jeho konečnou výši přesně odhadovat, jelikož závisí na chování jednotlivých vlastníků těchto dluhopisů. Dluhy z případného rozhodnutí o předčasném splacení jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu mohou potenciálně vzniknout v případě rozhodnutí Ministerstva financí ukončit některé deriváty zajišťující měnové riziko jmenovitých hodnot státních dluhopisů denominovaných v cizích měnách před datem splatnosti těchto státních dluhopisů, což se může ukázat výhodné vzhledem k vývoji na finančních trzích při řízení cizoměnové expozice státního dluhu anebo být vyvoláno nezbytností snížení kreditní expozice příslušných protistran Ministerstva financí vůči České republice v souvislosti s potenciálními dopady nových nadnárodních regulatorních požadavků na bankovní sektor. Podle úvěrových smluv s EIB existuje možnost předčasného splacení přijatých úvěrů. Úvěry mohou být splaceny jak na žádost České republiky, tak na žádost EIB. V případě nabídky nové úrokové sazby při revizi sazeb u příslušné úvěrové tranše, kterou Ministerstvo financí vzhledem k situaci na kapitálovém trhu ve srovnání s ostatními možnostmi financování výpůjční potřeby státu neakceptuje, je Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí povinna splatit příslušnou úvěrovou tranši. EIB je na druhé straně oprávněna žádat o předčasné splacení v případě nedodržení smluvních závazků ze strany České republiky. Taková situace může nastat a Ministerstvo financí s ní, jako s možnou, musí obezřetně počítat. Výše uvedené další možné dluhy státu (dluhy z případného rozhodnutí o předčasném splacení jmenovitých hodnot státních dluhopisů, z případného rozhodnutí o předčasném splacení jmenovitých hodnot resp. jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot resp. jistin státního dluhu a z případného rozhodnutí o předčasném splacení jistin úvěrů přijatých od EIB) byly odhadnuty na souhrnnou částku, která by neměla v roce 2014 překročit 30 000 000 000 Kč. Celková splatná úhrada jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu v roce 2014 a jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu splatných v roce 2014 a dalších možných dluhů státu splatných v roce 2014 je 179 640 831 901 Kč. Ze sekundárního trhu se také předpokládá odkoupit státní dluhopisy s dobou splatnosti delší než jeden rok maximálně do celkové výše jmenovitých hodnot 30 000 000 000 Kč. Tyto zpětné odkupy státních dluhopisů jsou jednak konzistentně plánovány v rámci Strategie financování a řízení státního dluhu na příslušný rok a následně realizovány za účelem podpory likvidity sekundárního trhu státních dluhopisů a efektivnějšího řízení likvidity státní pokladny, ale mohou být vyvolány také na žádost EIB v případě státních dluhopisů, které byly EIB prodány v rámci financování vybraných projektů. EIB má na základě uzavřených platných dohod právo za předem určených podmínek požádat o zpětný odprodej těchto dluhopisů a Ministerstvo financí je povinno tyto žádosti akceptovat a státní dluhopisy odkoupit zpět. Toto riziko nemůže Ministerstvo financí opomíjet a musí s touto povinností systematicky počítat.
7 Úhrnem výše uvedených dluhů státu (včetně dluhů možných) a plánovaných a předpokládaných odkupů státních dluhopisů je určen maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu v celkové jmenovité hodnotě 209 640 831 901 Kč. K § 2: Dostatečně dlouhá lhůta splatnosti je nutná z důvodu, aby nedošlo ke kumulaci již stanovených splatností u předchozích státních dluhopisových programů do jednoho časového období. Místo dříve obvyklé lhůty 55 let se navrhuje 105 let jako v předcházejícím zákoně, zákoně č. 295/2013 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 převyšujícího rozpočtovaný schodek a o státním dluhopisovém programu na úhradu dalších závazků státu splatných v roce 2013. Ministerstvo financí bude moci vydat nové státní dluhopisy na úhradu splatných jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, dalších dluhů státu a jmenovitých hodnot státních dluhopisů různých emisí s různou dobou splatnosti odkoupených z trhu, které budou splaceny nejpozději uplynutím 105 let. Navrhovaná maximální doba splatnosti umožňuje vydat státní dluhopisy se splatností až 100 let, která může být zvažována v závislosti na aktuálních podmínkách na domácím a zahraničním finančním trhu. Skutečné emise státních dluhopisů vydané podle tohoto státního dluhopisového programu budou samozřejmě realizovány ve všech dostupných splatnostech podél celé výnosové křivky v souladu s operačním rámcem vymezeným příslušnou Strategií financování a řízení státního dluhu a v závislosti na poptávce domácích a zahraničních investorů a jejich hodnocení důvěryhodnosti České republiky jakožto emitenta. K § 3: Účinnost tohoto zákona je stanovena na den jeho vyhlášení, aby bylo možné zahájit přípravu vydání státních dluhopisů co nejdříve.
V Praze dne 4. prosince 2013
předseda vlády Ing. Jiří R u s n o k, v. r.
ministr financí Ing. Jan F i s c h e r, CSc., v. r.
