Vládní návrh ZÁKON ze dne ..... 2012, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) výkon státní správy v oblasti veřejné podpory, práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců veřejné podpory a podpory malého rozsahu vůči příslušnému koordinačnímu orgánu veřejné podpory (dále jen „koordinační orgán“), některé otázky součinnosti České republiky s Evropskou komisí (dále jen „Komise“), jakož i některé další vztahy s poskytováním veřejné podpory a podpory malého rozsahu související.“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1)
Nařízení Rady (ES) č. 994/1998 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory. Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení ES. Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení ES. Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. Nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004. Nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů.“.
2. V § 2 se vkládají nová písmena a) a b), která včetně poznámky pod čarou č. 7 znějí:
1
„a) veřejnou podporou podpora vymezená v článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, b) podporou malého rozsahu podpora poskytnutá na základě přímo použitelných právních předpisů Evropské unie o podpoře de minimis,7) 7)
Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. Nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004. Nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů.“.
Dosavadní písmeno a) se označuje jako písmeno c). 3. V § 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) poskytovatelem podpory malého rozsahu ten, kdo rozhoduje o poskytnutí podpory malého rozsahu,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno e). 4. V § 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) příjemcem podpory malého rozsahu fyzická nebo právnická osoba, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí podpory malého rozsahu rozhodnuto,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena g) a h). 5. V § 2 písm. h) se za slova „den, kdy příjemci“ doplňují slova „podpory malého rozsahu“ a za slovy „vznikne právní nárok“ tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „s tím, že vznikem právního nároku se rozumí den, kdy nabyl právních účinků právní úkon, na jehož základě byla podpora malého rozsahu příjemci poskytnuta.“. 6. V § 3 odst. 3 písmeno c) zní: „c) předkládá Komisi výroční zprávu o poskytnutých veřejných podporách na území České republiky,“. 7. V § 3 odst. 3 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která znějí: „h) vydává poskytovatelům stanovisko k podpoře malého rozsahu před jejím poskytnutím, zejména zda jde o podporu malého rozsahu a zda jsou naplněny podmínky pro její poskytnutí, i) přezkoumává splnění povinnosti podle § 3a odst. 4 a ukládá opatření k nápravě, j) vede řízení podle § 8c odst. 2,“.
2
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena k) a l). 8. V § 3 odst. 3 písm. k) a v § 3a odst. 3 písm. b) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 9. V § 3a odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „Poskytovatel“ vkládají slova „podpory malého rozsahu“. 10. V § 3a odst. 3 písm. a) se za slovo „příjemci“ vkládají slova „podpory malého rozsahu“ a slova „Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropské unie“. 11. V § 3a odstavec 4 zní: „(4) Poskytovatel podpory malého rozsahu uvede v právním úkonu poskytnutí podpory malého rozsahu název přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle kterého byla podpora malého rozsahu poskytnuta7); do 5 pracovních dnů ode dne poskytnutí podpory zaznamená poskytovatel podpory malého rozsahu do centrálního registru údaje o poskytnuté podpoře malého rozsahu a o jejím příjemci.“. 12. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „mimo oblast zemědělství a rybolovu“ zrušují a slova „mimo oblast zemědělství a rybolovu; podrobnosti o plnění této povinnosti stanoví prováděcí právní předpis“ se nahrazují slovy „; informace, které je poskytovatel povinen koordinačnímu orgánu předložit, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie8)“ a doplňuje se věta „Informace je poskytovatel povinen koordinačnímu orgánu zaslat i v případě, že v daném roce nevyplatil v rámci oznámené veřejné podpory žádné prostředky,“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8)
Příloha III nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení ES.“.
13. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Mlčenlivost Zaměstnanci koordinačního orgánu vykonávající činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, jsou povinni o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení jejich pracovněprávního vztahu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže zaměstnanci podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí informací a údajů Komisi, Úřadu, ministerstvu nebo jiným správním orgánům pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti informací a údajů jako předávající. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí koordinačního orgánu nebo jím pověřený pracovník.“. 3
14. Nadpis nad § 8a zní: „Správní delikty“. 15. V § 8a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „se jako poskytovatel“ vkládají slova „nebo poskytovatel podpory malého rozsahu“. 16. V § 8a odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neuvede název přímo použitelného předpisu Evropské unie v právním úkonu poskytnutí podpory malého rozsahu podle § 3a odst. 4,“. Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d). 17. V § 8a odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje. 18. V § 8a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) ve stanovené lhůtě nesplní povinnost uloženou opatřením k nápravě podle § 8c.“. 19. V § 8a odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo b)“. 20. V § 8a odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e),“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmeno c) a d). 21. V § 8a odst. 3 písm. c) se slovo „b)“ se nahrazuje slovem „c)“. 22. V § 8a odst. 3 písm. d) se slovo „c)“ nahrazuje slovem „d)“. 23. Za § 8b se vkládá nový § 8c, který včetně nadpisu zní: „§ 8c Opatření k nápravě (1) Jestliže koordinační orgán zjistí, že poskytovatel podpory malého rozsahu neuvedl název přímo použitelného předpisu Evropské unie v právním úkonu poskytnutí podpory malého rozsahu nebo nezaznamenal do centrálního registru údaje o poskytnuté podpoře a o jejím příjemci podle § 3a odst. 4, může uložit poskytovateli opatření k nápravě, a to a) povinnost dodatečně označit poskytnutou podporu jako podporu malého rozsahu, nebo b) povinnost provést záznam do centrálního registru; k tomu mu stanoví přiměřenou lhůtu k nápravě. (2) Řízení o přezkoumání splnění povinnosti podle § 3a odst. 4 může koordinační orgán zahájit nejdéle do 3 let ode dne poskytnutí podpory malého rozsahu.“. 4
24. V § 8b se odstavec 6 zrušuje. 25. V § 9 odst. 1 se slovo „ Koordinační orgán“ nahrazují slovy „Ministerstvo zemědělství a Úřad“ a slova „formu a obsah plnění informační povinnosti poskytovatelů podle § 5 odst. 1 písm. a)“ se nahrazují slovy „obsah a rozsah údajů, které je poskytovatel podpory malého rozsahu povinen zaznamenat do centrálního registru, a postup při jejich zaznamenávání“. 26. V § 9 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Čl. II Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté veřejné podpoře, se zrušuje. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. června 2012.
5
Důvodová zpráva I. Obecná část
Oblast veřejné podpory je v současné době v českém právním řádu upravena zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Přestože zákon byl přijat v roce 2004 v souvislosti se vstupem České republiky do Evropských společenství (k 1.5.2004), byl již novelizován, konkrétně zákonem č. 109/2009 Sb. Tato novela zavedla do českého prostředí tzv. registr podpor malého rozsahu, v němž jsou zaznamenávány relevantní údaje k poskytnutým podporám malého rozsahu ve smyslu nařízení Evropské komise č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. Pro podporu de minimis platí pouze omezení z hlediska výše, tj. že celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu příjemci nesmí v kterémkoli tříletém období přesáhnout částku 200 000 EUR. Na základě výše uvedeného nařízení lze poskytnout podporu de minimis rovněž do odvětví dopravy, s výjimkou podpory nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu podnikům, provozujícím tento druh dopravy pro cizí potřebu. Pro odvětví silniční dopravy je maximální částka podpory stanovena na 100 000 EUR. Období, které se pro tento účel bere do úvahy, tvoří fiskální roky používané příjemcem pro daňové účely v dotčeném členském státě. Částka se přepočítává kurzem devizového trhu vyhlášeným Evropskou centrální bankou platným ke dni, kdy příjemce získá na tuto podporu podle platného vnitrostátního právního režimu právní nárok. Na základě čl. 3 nařízení je pak příslušný veřejný poskytovatel povinen příjemci písemně sdělit zamýšlenou částku podpory, upozornit jej na charakter de minimis podpory s výlučným odvoláním na výše uvedené nařízení, citací jeho názvu a jeho zveřejnění v Úředním věstník Evropské unie. Před udělením podpory si pak musí poskytovatel vyžádat od příjemce prohlášení v psané či elektronické podobě o jakýchkoli dalších podporách de minimis, které tento příjemce obdržel v předchozích dvou rozpočtových letech a v současném rozpočtovém roce. V souvislosti s provozem registru podpor malého rozsahu vyvstaly konkrétní výkladové ale i praktické problémy, které má navrhované znění novely zákona za cíl překonat. Konkrétně se posiluje koordinační a kontrolní úloha Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva zemědělství. Novelou by měly mít tyto koordinační orgány pravomoc posuzovat naplnění podmínek pro poskytnutí podpory malého rozsahu a
6
rozhodovat o zápisu do centrálního registru podpor malého rozsahu všude tam, kde nedošlo ze strany poskytovatele podpory malého rozsahu k plnění jeho zákonné povinnosti zápisu podpory malého rozsahu do centrálního registru. Aby se předešlo výkladovým problémům u otázky, co je a co není podporou malého rozsahu, zavádí se nově možnost poskytovatele takové podpory zažádat koordinační orgán o předběžné posouzení otázky, zda-li se jedná o podporu malého rozsahu či nikoliv. Ostatní navrhované změny jsou pouze technického charakteru, resp. upřesňují některé pojmy tak, jak vyplynulo z potřeb praxe. Současná právní úprava ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády nemá dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava nemá dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právními akty EU. V oblasti navrhované právní úpravy se uplatňují zejména následující přímo použitelné právní předpisy Evropské unie:
Nařízení Rady (ES) č. 994/1998 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory.
Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení ES.
Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení ES.
Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis.
Nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004.
Nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů. Navrhovaná právní úprava je slučitelná s mezinárodní smlouvami, jimiž je ČR vázána.
7
Navrhované znění nebude mít žádné hospodářské a finanční dosahy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty (rozpočty krajů a obcí), na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopady na životní prostředí. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA Vzhledem k tomu, že návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, je převážně technického charakteru, provedl předkladatel hodnocení dopadů regulace pouze k bodům 11 a 16. 1. Důvod předložení
Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů
v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejné podpoře“).
Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Identifikace problému: Nabytím účinnosti vybraných ustanovení zákona o veřejné podpoře, k níž došlo dne 1. 1. 2010, byl v ČR zaveden centrální registr podpor malého rozsahu (dále jen „centrální registr“). Účelem centrálního registru je zajistit efektivní kontrolu nepřekročení limitní částky podpory malého rozsahu (pravidlo de minimis), jenž je stanovena přímo použitelným předpisem EU, a to nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (dále jen „nařízení“) na částku 200 tis. 8
EUR pro jednoho příjemce za období 3 let (dále jen „rozhodné období“). Tento strop platí pro všechny druhy zapojených veřejných rozpočtů. V oblasti zemědělství a rybolovu upravují problematiku poskytování podpory malého rozsahu nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004 a nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů. Platí, že pro odvětví rybolovu nesmí celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku v kterémkoli tříletém daňovém období přesáhnout částku 30000 EUR a pro produkční odvětví zemědělských produktů celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí v kterémkoli tříletém rozpočtovém období přesáhnout částku 7500 EUR. Tuto podporu je možné kumulovat s obecnou podporou de minimis pouze za předpokladu, že nedojde k celkovému překročení maximální výše podpory de minimis 200 000 EUR. Opatření pokryté pravidlem de minimis není de iure veřejnou podporou, a to z důvodu, že neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU a nenarušuje soutěž na vnitřním trhu. Opatření z veřejných prostředků poskytnuté příjemci nad uvedenou výši znamená zpravidla poskytnutí protiprávní veřejné podpory, což může mít fatální důsledky jak pro příjemce, tak i pro příslušný členský stát, resp. poskytovatele. ČR tak v zájmu zajištění objektivních dat o všech podporách malého rozsahu poskytnutých na jejím území, vytvořila centrální registr, kam mají všichni poskytovatelé podpory malého rozsahu povinnost do 5 pracovních dní ode dne poskytnutí příslušného opatření zaznamenat předepsané údaje o této podpoře a jejím příjemci. Praxe ukazuje, že pravidlo de minimis je mezi poskytovateli hojně využívané, neboť taková opatření mohou být poskytována bez předchozího oznámení (notifikace) Evropské komisi. Tím odpadá byrokratická zátěž poskytovatelů související s řízením před tímto orgánem EU. Po zkušenostech s více než ročním fungováním centrálního registru ovšem vyvstaly aplikační a interpretační nejasnosti bránící efektivnímu využití informací z tohoto informačního systému. Mezi hlavní problémy lze uvést, že poskytovatelé obtížně určují, na jaké případy pravidla upravující podporu malého rozsahu aplikovat. Přitom jsou to právě oni, kdo mají hlavní odpovědnost za použití příslušných pravidel. Do centrálního registru se tak mohou dostávat opatření, u nichž není pravidlo de minimis nutné vůbec aplikovat. Proto je třeba 9
výslovně stanovit odpovědnost poskytovatelů podpory malého rozsahu za správné vyhodnocení příslušného opatření. V této souvislosti budou poskytovatelé oprávněni si vyžádat předběžné stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jakožto koordinačního orgánu. Pokud má centrální registr plnit svou funkci, je nutné trvat na včasném záznamu o poskytnuté podpoře malého rozsahu ze strany poskytovatelů. Je tomu tak proto, aby ostatní poskytovatelé měli objektivní přehled o výši čerpaného limitu v případě konkrétního příjemce. Přestože platná právní úprava považuje nezaznamenání předepsaných údajů do centrálního registru za správní delikt, za jehož spáchání může být uložena pokuta, neřeší skutečnost, že v důsledku absence takových údajů bude centrální registr nekompletní a jeho vypovídací hodnota bude zkreslená. Proto by měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže disponovat kompetencí uložit poskytovateli povinnost provést záznam do centrálního registru. Od 1. 1. 2012 bude centrální registr obsahovat kompletní údaje za období 3 let. Půjde tedy o systém plně funkční a poskytovatelé podpory malého rozsahu již nebudou nuceni si vyžadovat od příjemců čestná prohlášení o jimi obdržených podporách za rozhodné období. Z tohoto důvodu je nutné rovněž zajistit možnost kontroly nepřekročení stanoveného limitu podpory malého rozsahu poskytnuté v rozhodném období konkrétnímu příjemci. V opačném případě je příjemce vystaven riziku, že dané opatření bude Evropskou komisí posouzeno jako neslučitelná veřejná podpora, kterou bude nucen navrátit spolu s úroky za dobu jejího držení. Realizací navrhovaných změn by mělo rovněž dojít k zintenzivnění spolupráce mezi poskytovateli podpory malého rozsahu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, která napomůže snížení rizika porušování pravidel. Cíl: Zajistit možnost efektivní kontroly dat zaznamenávaných do centrálního registru ze strany poskytovatelů podpor malého rozsahu. Asistovat poskytovatelům ve fázi rozhodování, zda určité opatření, jenž hodlají poskytnout z veřejných prostředků, spadá pod aplikovatelnost nařízení, a zda má následně být předmětem záznamu do centrálního registru.
10
Popis existující regulace a vládní politiky pro danou oblast: Regulace poskytování podpory malého rozsahu je primárně záležitostí práva EU. Dochází však k významnému dopadu na vnitrostátní vztahy, především na poskytování nejrůznějších druhů veřejných prostředků, u nichž je pravidlo de minimis užito. Podpora malého rozsahu byla v ČR upravena již před vstupem do EU. Její vymezení bylo obsaženo v § 4 odst. 1 písm. a) dnes již zrušeného zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), avšak nesprávně byla řazena do kategorie veřejné podpory. Poskytování podpory malého rozsahu je v ČR realizováno na všech úrovních veřejné správy. Z tohoto pohledu se ČR řadí ke standardním členským státům EU. Rizika spojená s nečinností: V případě zachování stávající právní úpravy je ohrožena možnost kontroly úplnosti a přesnosti údajů zaznamenávaných do centrálního registru. Důsledky pro příjemce podpory malého rozsahu, potažmo pro ČR jakožto adresáta rozhodnutí příslušných orgánů EU o prohlášení poskytnutého opatření jako veřejné podpory neslučitelné s vnitřním trhem, mohou být přitom nedozírné. 2. Návrh variant řešení
Návrh možných řešení, včetně „nulové“ varianty
Varianta 0 Nulová varianta reprezentuje zachování současného stavu. Varianta 1 Vymezit přesně pojmy, které v praxi poskytovatelům podpory malého rozsahu (uživatelům centrálního registru) činí interpretační potíže. Zabezpečit možnost efektivní
11
kontroly poskytovatelů podpory malého rozsahu, což je nezbytné pro nepřekročení limitu této podpory. Tímto krokem dojde k zajištění co největší míry právní jistoty příjemců podpory malého rozsahu v rovině, že poskytnuté opatření je v souladu s pravidly EU a nebude v budoucnu předmětem případného navracení. Dotčené subjekty
Poskytovatelé podpory malého rozsahu.
Příjemci podpory malého rozsahu. 3. Konzultace Novela zákona je připravována na základě praxe Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže. Vychází z reakcí poskytovatelů podpory malého rozsahu (především ve fázi zavedení institutu předběžného stanoviska) k aplikovatelnosti nařízení. 4. Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů Navrhovaná právní úprava nebude mít hospodářské či finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na podnikatelské prostředí ČR ani hospodářské subjekty, neboť těmto subjektům nejsou ukládány žádné povinnosti. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady ani dopady na životní prostředí. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na rovnost mužů a žen.
Zhodnocení variant a výběr nejvýhodnějšího řešení: Jako vhodnější řešení byla zvolena Varianta 1, a to vzhledem k nutnosti zajistit od
1.1.2012 efektivní kontrolu úplnosti záznamů v centrálním registru. Stejně tak byla vzata 12
v potaz snaha koordinačního orgánu umožnit poskytovatelům podpory malého rozsahu získat předběžné stanovisko ve věci nutnosti aplikovatelnosti nařízení.
Implementace a vynucování Věcné řešení vyžaduje změnu zákona o veřejné podpoře. Vynucování zavedených povinností bude v kompetenci koordinačních orgánů.
Přezkum účinnosti Vzhledem k navrhovaným změnám, lze účinnost přezkoumat v časovém horizontu let
2013 - 2014. Kontakt na zpracovatele: Mgr. Jiří Harnach ředitel Legislativně-právní odbor Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tř. Kpt. Jaroše 7 604 55 Brno tel.: 542 167 244 e-mail:
[email protected]
II. Zvláštní část Čl. I K bodu 1 Návrh reaguje na změny provedené v primárním právu Evropské unie po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a účinnost. Konkrétně touto změnou došlo k získání právní subjektivity ze strany Evropské unie a k zastřešení všech politik pod jednu mezinárodní organizaci, kterou je právě Evropská unie. V souvislosti s tím se přestalo užívat označení „Evropská společenství“.
13
Dosavadní právní úprava obsahuje v poznámce pod čarou č. 1 výčet přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti veřejné podpory. Z důvodu úplnosti je vhodné do výčtu doplnit nařízení Rady (ES) č. 994/1998 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory, neboť tímto nařízením zmocňuje Rada Evropské unie Evropskou komisi k vydávání nařízení o blokových výjimkách v oblasti veřejné podpory a podpory malého rozsahu. Nařízení tedy představuje obecný rámec pro přijetí konkrétních nařízení v oblasti veřejné podpory, na které se právní úprava veřejné podpory v České republice dále odvolává. Další změnou bodu 1 je doplnění pojmu „podpora malého rozsahu“ tak, aby bylo jasné, že zákon se vztahuje i na vztahy související s poskytováním podpory malého rozsahu. Definice podpory malého rozsahu je dále specifikována v novém písmenu b) § 2. K bodům 2, 3, 4 a 5 Právní úprava obsahuje pojmy „veřejná podpora“ a „podpora malého rozsahu“. Z důvodu přehlednosti a úplnosti je navrhováno doplnit „Vymezení pojmů“ v § 2 o obecnou definici těchto pojmů. S tímto vymezením koresponduje poznámka pod čarou č. 7), která obsahuje odkaz na nařízení Evropské komise upravující podporu malého rozsahu v odvětví prvovýroby zemědělských produktů, rybolovu a v ostatních oblastech. Dosavadní právní úprava obsahuje pouze definici poskytovatele a příjemce veřejné podpory. Podpora malého rozsahu, která de iure nepředstavuje veřejnou podporu, neboť vzhledem ke své omezené výši nenaplňuje definiční znaky veřejné podpory v části ovlivnění obchodu a narušení soutěže na vnitřním trhu EU, ve vymezení současné právní úpravy chybí. Vzhledem k povinnostem, které jsou zákonem ukládány poskytovatelům podpory malého rozsahu, nikoli pouze veřejné podpory, se z pohledu přesnosti a úplnosti definic jeví jako vhodné, uvést rovněž definice poskytovatele a příjemce podpory malého rozsahu. Tato změna byla provedena v § 2 novými písm. d) a f). Co se týče změny provedené v § 2 písmenu h), při stávajícím provozu registru podpor malého rozsahu se projevilo několik nedostatků v současnosti platné a účinné právní úpravy. Jedním z nich byla právní otázka vzniku právního nároku na podporu malého rozsahu, jakožto okamžik poskytnutí podpory malého rozsahu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se v tomto ohledu dotazoval Evropské komise na bližší specifikaci tohoto pojmu vyplývajícího z nařízení Evropské komise č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis, nicméně Komise konstatovala, že k určení dne poskytnutí podpory malého rozsahu je příslušný právní řád členského státu. V souvislosti 14
s tím si Úřad nechal vypracovat posudek, z nějž vyplynulo, že v praxi dochází k poskytnutí podpory dvěma odlišnými metodami – rozhodnutí kompetentních orgánů schvalujících podporu malého rozsahu doprovázené smlouvou o podpoře malého rozsahu a rozhodnutí kompetentních orgánu bez dalšího doprovodného aktu. V prvním případě je nutné vázat okamžik poskytnutí podpory malého rozsahu až na okamžik účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory malého rozsahu, neboť jak vyplynulo i z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3049/2007 „Samostatné rozhodnutí zastupitelstva obce nebo rady není právním úkonem. Usnesení příslušného orgánu obce představuje materiálně právní podmínku pro projev vůle obce, který se stává perfektním teprve v případě podpisu příslušné smlouvy starostou.“ V druhém případě je den poskytnutí podpory malého rozsahu vázán na právní moc příslušného rozhodnutí o podpoře malého rozsahu, které zpravidla nabývá právní moci dnem doručení příjemci. Jelikož v praxi přinášela otázka okamžiku poskytnutí podpory velké problémy pro poskytovatele podpory malého rozsahu, jež mají povinnost tuto podporu malého rozsahu zaznamenat do centrálního registru, byla zvolena upřesňující formulace, jež se opírá o výše zmíněné závěry odborného posudku a váže datum poskytnutí podpory malého rozsahu ke dni, kdy nabyl právních účinků právní úkon, na jehož základě byla podpora malého rozsahu příjemci poskytnuta. Pojem „právní úkon“ je navrhován i s ohledem na charakter dokumentů, kterými je podpora malého rozsahu poskytována. Jedná se zejména o smlouvy a rozhodnutí, které naplňují definici dvou či vícestranného právního úkonu. K bodu 6 Dosavadní právní úprava obsahuje zavádějící informaci, že koordinační orgán „vede evidenci poskytnutých veřejných podpor na území České republiky“. Koordinační orgány ovšem pouze pro potřeby evidence Evropské komise shromažďují rámcové informace o objemové výši vyplacené veřejné podpory v rámci Evropskou komisí schválených individuálních podpor a programů podpor. Navržené znění právní úpravy proto reflektuje skutečnou roli koordinačních orgánů při shromažďování údajů o poskytnuté veřejné podpoře v České republice. K bodu 7 Účelem rozšířeného výčtu působnosti koordinačních orgánů v oblasti veřejné podpory je nutnost zajištění efektivní kontroly a zvýšení právní jistoty poskytovatelů podpory malého 15
rozsahu. V souvislosti s více než ročním fungováním centrálního registru získal koordinační orgán poznatky z praxe, jejichž uplatněním v zákoně hodlá asistovat poskytovatelům podpory malého rozsahu při jejich rozhodování o podřazení daného opatření pod pravidla EU. Tato asistence bude probíhat zejména formou vydávání předběžných stanovisek k podpoře malého rozsahu, jež budou podléhat režimu části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jež nebudou pro žadatele právně závazná. Tato stanoviska budou představovat praktický návod pro žadatele, jak postupovat. V rámci nových písmen i) a j) se bude jednat o nové působnosti koordinačních orgánů, jež směřují k realizaci nově navržených pravomocí s ohledem na znění § 3a odst. 4 a § 8c. Koordinační orgán je schopen problematiku aplikovatelnosti předpisů vztahujících se k poskytování podpory malého rozsahu komplexně posoudit a doporučit poskytovateli legální postup při poskytování opatření z veřejných finanční zdrojů tak, aby byl v souladu s příslušnými pravidly EU. Koordinační orgán má za to, že tímto preventivním přístupem budou eliminovány pochybnosti poskytovatelů o charakteru jimi poskytovaných podpor, čímž se do značné míry zvýší relevance dat zaznamenávaných do centrálního registru. K bodu 8 Změna reaguje na změny provedené vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. K bodům 9 a 10 Jedná se pouze o terminologické zpřesnění dosavadního pojmu s ohledem na změny provedené v § 2 – do zákona byl zaveden nový definiční pojem poskytovatele podpory malého rozsahu. Dále je reagováno na změny v souvislosti s vstupem Lisabonské smlouvy v účinnost, podobně jako u novelizačního bodu 1. K bodům 11 Vzhledem k faktu, že centrální registr bude od 1.1.2012 jediným legálním prostředkem, jak ověřit nepřekročení limitní částky podpory malého rozsahu poskytnuté konkrétnímu příjemci v rozhodném období, musí obsahovat přesná a aktuální data. Kterýkoli poskytovatel podpory malého rozsahu musí mít po nahlédnutí do centrálního registru nejvyšší možnou míru jistoty, že poskytnutím zamýšlené částky podpory malého rozsahu nedojde
16
u příjemce k překročení limitní částky podpory malého rozsahu, a tudíž příjemci nebude poskytnuta nelegální veřejná podpora. V tomto bodě se tak zpřesňují povinnosti poskytovatele podpory malého rozsahu v návaznosti na zaznamenávání poskytnutých podpor malého rozsahu do registru podpor malého rozsahu. Uvedená ustanovení pak mají přímou návaznosti na vymezení správních deliktů podle § 8a.
K bodu 12 Upřesněním vymezení předmětu informační povinnosti koordinační orgán reaguje na názor některých poskytovatelů veřejné podpory, jež si v současné úpravě uvedený pojem „informace o veřejných podporách“ vykládali velmi extenzívním způsobem. Domnívali se, že pokud v daném roce na základě programu podpory neposkytli žádné prostředky, pak informační povinnost vůči koordinačnímu orgánu, potažmo Evropské komisi, nemusejí plnit. Účelem novelizovaného textu tedy je přesně specifikovat, že poskytovatelé veřejné podpory musejí informační povinnost vůči koordinačnímu orgánu plnit každoročně, i v případě, že je výše podpory poskytnuté v předchozím roce nulová. Odpadnou tak pochybnosti koordinačního orgánu, zda poskytovatel veřejné podpory v předchozím roce žádnou podporu neposkytl, či zda pouze svou informační povinnost opomněl splnit. Z důvodu jednotného přístupu obou koordinačních orgánů v rámci informační povinnosti byla z dosavadního znění ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) odstraněna část o vyloučení informací v oblasti zemědělství a rybolovu. Povinnost poskytovatelů podávat každoročně informace o výši poskytnuté veřejné podpory je společná pro působnost obou koordinačních orgánů. Z důvodu častých změn rozsahu a obsahu informací, které Evropská komise stanoví pro poskytovatele veřejné podpory, se navrhuje uvést odkaz (v poznámce pod čarou č. 8) na příslušný předpis Evropské unie, jež přehledným způsobem stanovuje obsah informační povinnosti poskytovatelů veřejné podpory v členských státech. Koordinační orgány tak nebudou muset přistupovat k časté úpravě obsahu prováděcí vyhlášky k plnění informační povinnosti. V této souvislosti se rovněž ruší dosavadní vyhláška č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté veřejné podpoře. Poznámka pod čarou číslo 8 má ulehčit orientaci poskytovatelů veřejné podpory, jaké typy opatření je nutné v rámci plnění informační povinnosti koordinačnímu orgánu hlásit – jedná se pouze o veřejnou podporu, kterou v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování
17
Evropské unie byla Evropskou komisí schválena, anebo program podpory oznámený Evropské komisi v souladu s nařízením Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), dále v oblasti zemědělství se jedná o nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 a nařízení Komise (ES) č. 736/2008 ze dne 22. července 2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh. K bodu 13 Tento bod se váže k opakovaným problémům vyplývajícím Úřadu v souvislosti s informacemi, které má Úřad ve své dispozici a jež získal v rámci své koordinační role při řízení vedených před Komisí Evropské unie. Jedná se svojí povahou o dokumenty obsahující citlivé informace, které není možno poskytnout třetím osobám, přičemž dosud neexistoval účinný nástroj jejich ochrany. V dřívější národní úpravě (konkrétně v zákoně č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění pozdějších předpisů) byla tato oblast shodně upravena, novelou se tak vrací předešlý stav. K bodu 14 Je zavedeno jednotné označování správních deliktů s ohledem na stávající praxi i v jiných právních předpisech. K bodu 15 Změna reaguje na zavedenou změnu rozlišování poskytovatele veřejné podpory a poskytovatele podpory malého rozsahu provedenou i v jiných ustanoveních novely zákona. K bodu 16 Vzhledem k faktu, že centrální registr bude od 1.1.2012 jediným legálním prostředkem, jak ověřit nepřekročení limitní částky podpory malého rozsahu poskytnuté konkrétnímu příjemci v rozhodném období, musí obsahovat přesná a aktuální data. Kterýkoli poskytovatel podpory malého rozsahu musí mít po nahlédnutí do centrálního registru nejvyšší možnou míru jistoty, že poskytnutím zamýšlené částky podpory malého rozsahu nedojde 18
u příjemce k překročení limitní částky podpory malého rozsahu, a tudíž příjemci nebude poskytnuta nelegální veřejná podpora. Úkolem koordinačních orgánů je zabezpečit, aby centrální registr obsahoval všechna relevantní data od každého poskytovatele podpory malého rozsahu. Z tohoto důvodu je nutné vybavit koordinační orgán pravomocí kontrolovat, zda v rozhodném období stanoveném pro podporu malého rozsahu, byly údaje o této podpoře do centrálního registru poskytovatelem podpory malého rozsahu skutečně zaznamenány. Stanovuje se nový správní delikt spočívající v neuvedení názvu přímo použitelného předpisu Evropské unie v právním úkonu poskytnutí podpory malého rozsahu podle § 3a odst. 4. V případě, že nejsou údaje zaznamenány do centrálního registru poskytovatelem podpory malého rozsahu vůbec, koordinační orgán může uložit nápravné opatření dle ust. § 8c, spočívající v povinnosti dodatečně označit poskytnutou podporu jako podporu malého rozsahu a povinnosti provést záznam do centrálního registru. V případě nesplnění této povinnosti může koordinační orgán na základě ust. § 8a odst. 2 písm. e) zahájit řízení o spáchání správní deliktu nebo vymáhat výkon nápravného opatření. Koordinační orgány samy nemají možnost samostatného zápisu o podpoře malého rozsahu do centrálního registru s ohledem na celkové nastavení systému, kdy zápisy provádí pouze poskytovatelé. K bodu 17 Změna stylisticky reaguje na vložení nového písmene e) do ust. § 8a odst. 2 zákona. K bodu 18 Novelizační bod reaguje na změny provedené v § 3a odst. 4 a na nutnost zavést pokutu za nový správní delikt definovaný v § 8a odst. 2 písm. e), jež se dotýká situace, kdy poskytovatel podpory malého rozsahu ani přes uložení nápravného opatření neprovede zápis do centrálního registru. Z důvodu větší nebezpečnosti ohrožení chráněného zájmu při porušení povinnosti vykonat uložené nápravné opatření a provést zápis do centrálního registru podpor malého rozsahu, kdy není o podpoře malého rozsahu veden žádný záznam a koordinační orgány nemohou samy zápis do registru provést, je navrhována vyšší sankce u nesplnění nápravného opatření.
19
K bodům 19, 20, 21 a 22 Navrhované znění odráží změny provedené v ust. § 8a odst. 2 zákona, konkrétně vložení dvou nových správních deliktů spočívajících v neuvedení názvu přímo použitelného předpisu Evropské unie v právním úkonu poskytnutí podpory malého rozsahu podle § 3a odst. 4 zákona a v nesplnění povinnosti uložené opatřením k nápravě podle § 8c ve stanovené lhůtě. Dále dochází ke změnám jednotlivých písmen v závislosti na změnách provedených v ust. § 8a odst. 2 zákona. K bodu 23 Novelizačním bodem je navrhována úprava řízení o spáchání správního deliktu dle § 8a odst. 2 písm. a), b) a e), jež spočívají v neoznačení podpory malého rozsahu v právním aktu nebo smlouvě o poskytnutí, v nezaznamenání podpory malého rozsahu do centrální registru vůbec anebo po marném uplynutí lhůty 5 pracovních dní pro zápis anebo v případě nesplnění nápravného opatření, jež je dále specifikováno jako povinnost dodatečně označit poskytnutou podporu jako podporu malého rozsahu a povinnost provést záznam do centrálního registru. Navrhované znění reaguje na stávající praxi, kdy koordinační orgány nemají možnost nařídit zpětný zápis podpory malého rozsahu do centrálního registru. Vzhledem k zachování plné funkčnosti tohoto systému je nutné, aby koordinační orgány mohly právě pomocí nápravného opatření donutit poskytovatele podpory malého rozsahu k dodatečnému zápisu a mohly postihovat jeho případné nesplnění. K bodu 24 V souvislosti i s ostatními zákony v působnosti koordinačních orgánů a obecnou strategií vlády dochází ke změně obecného správce daně tak, aby tato pravomoc přešla na místně příslušného obecného správce daně. Postavení obecného správce daně vyplývá pro celní úřady ze zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě ČR (dále jen „ZOCS“). Ustanovení § 5 odst. 4 písm. m) ZOCS říká, že „Celní úřad dále zajišťuje placení peněžitých plnění podle § 2 písm. d), nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.“ Placení peněžitých plnění je v § 2 písm. d) ZOCS definováno jako „vybírání a vymáhání peněžitých plnění, která vznikla bez vydání správního aktu ze zákona, nebo která byla uložena jinými správními úřady v řízení podle správního řádu, a která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků“.
20
Novelou je zamyšléno vypustit speciální úpravu § 8b odst. 6, který pravomoc vymáhat a vybírat pokuty svěřoval Úřadu. Od účinnosti novely zákona tak tato pravomoc v souladu s § 2 písm. d) ZOCS přejde na Celní správu, resp. místně příslušný Celní úřad. K bodům 25 a 26 Změna reaguje na zrušení prováděcí vyhlášky č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté veřejné podpoře. Nově budou koordinační orgány vydávat pouze prováděcí vyhlášku k centrálnímu registru podpor malého rozsahu.
Čl. II Změna navazuje na změny provedené v § 5 odst. 1 zákona, kdy nově bude rozsah informační povinnosti vyplývat z přímo použitelných právních předpisů Evropské unie.
Čl. III Tímto bodem je vymezena účinnost novely zákona.
V Praze dne 7. prosince 2011
předseda vlády, v. r.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v. r.
21
