V enuše v dubnu až červnu roku 1932

R

I

S

E

H

V

Ě

Z

V enuše v d u b n u až če rv n u ro k u 1932.

B. Š te rn b e rk : O n o vých objevech h v ěz d á řsk ý c h z a v álk y . — V. V and: Theorie vývoje povrch o v ý ch je v ů n a M ěsíci. — A. D ittric h : K línopisy o V enuši z ča su k rá le A m m izad u g y . — li. P a jd u š á k o v á : Z rk ad lo v é o b razy slnečných šk v řn . — J. B o u šk a: M in im a A Jgolu.

vydává

D

K reslil K . Ca

M e r k u r ( 5 ) je jitře n k o u a jeho polohy n a d jihových. obzorem vždy 1 hod. p ře d východem Slunce jso u v y zn ačen y n a obr. č. 1. — V e n u š e ( 2 ) je jitře n k o u , ale m izí v ra n n ím šeru. — M a r s k o n á do 5. pro sin ce p řím ý pohyb v souhvězdí R a k a , n ačež n a sto u p í p o hy b zp ě tn ý ; souhvězdí R a k a je p o č á tk e m prosince v 21 hod. n ízko n a d východo-severovýchodem a v 6 hod. S E Č vysoko n ad jih o záp ad em . — J u p i t e r ( 2\ , ) p o stu p u je v souhvězdí P a n n y a je 20. p ro sin ce nejblíže h v ězd y a P a n n y (S p ic a ). Souhvězdí P a n n y je p o č á tk e m prosin ce v 6 h. S E Č ve stře d n í v ý ši n a d jiho-jihovýchodem . — S a t u r n k o n á z p ě tn ý pohyb v souhvězdí B líženců, k te ré je p o č á tk e m p ro ­ since ve 20 hod. S E Č n ízko n a d v ý ch odo-severovýchodem a rá n o v 6 hodin SE Č vysoko nad záp ad o -jih o záp ad em .

P o l o h y v ý z n a č . s o u h v ě z d í n a d obzorem p o č á tk e m prosince. V ečer v 19 hod. S E Č : p ři severových. obzoru B l í ž e n c i s C a sto re m a P olluxem a je š tě výše V o z k a s Capellou, n a východě v y ch ází O r i o n a výše je B ý k s A ld eb aran em , nízko n ad jih o -jih o záp ad em R y b a j i ž n í s F o m alh au tem , nízko n ad západo -jih o záp ad en a O r e l s A ta ire m , poblíž z en itu C a s s i o p e a , vysoko n a d z á p a d e m L y r a s V egou; nízko n a d sev erem V e l k ý v ů z . — R án o v 6 hod. S E Č : n ízko n a d severovýchodem L y r a s V egou, vysoko n a d jiho v ý ch o d em B o o t e s s A rk tu re m , v e stře d n í výši n a d jiho-jiho v ý ch o d em P a n n a se Spicou, vyso k o n a d jih e m L e v s R egulem , poblíž z e n itu V e l k ý v ů z , vysoko n a d jih o z áp a d e m M a l ý p e s s P rokyonem , n a záp a d ě z a p a d á O r i o n a vysoko n a d n ím jso u B 1 íž e n c i s C asto re m a P olluxem , n ízko n a d zá p ad o -sev ero záp ad em B ý k s A ld eb aran em a je š tě vý še je V o z k a s Capellou, nízko n a d sev erem Cassiopea. Ing. B orecký. P ro d á m re fle k to r ty p u N ew to n F = 75,5 cm, p rů m ě r z rc a d la 120 m m , s h le­ d áčk em a sta tiv e m . P a ra l. m o n táž, volné i jem n é p o h y b y v obou osách. M ožnost leh k é v ý m ěn y z rc a d la do F = 100 cm . Č á sti bronzové nebo

I

ocelové-niklované. A d r .: F r a n t. Svoboda, S oběslav 130/11. (P ř ís tro j je t. č. v P raze.)

Ř

Í

Š

E

h

v

ě

z

d

& ÍD Í V E D O U C Í R E D A K T O R .

Dr. B. Š T E R N B E R K :

O nových objevech hvězdářských za války. (Předneseno v čs. rozhlase.) Rádi byste asi věděli, jaké pokroky udělala astronom ie za války na druhé straně hranic, ve velkých observatořích spojenec­ kých zemí. N a hvězdárnu dostávám e už ruské a anglické odborné publikace, píšou nám kolegové, k teří pracují v Anglii a Americe, a ta k mohu ukojiti vaši zvídavost. Abych ji dlouho nenapínal, řeknu napřed několika větam i, co velkého se za hranicem i v a stro ­ nomii povedlo. Předně se podařilo vyložit, ja k se rodí obrovská energie, kterou neustále vyzařuje naše Slunce a k terá je pram e­ nem veškeré energie na Zemi. H vězdáři dále rozluštili mnoho zá­ had modrobílé záře kolem Slunce, ta k zv. korony. Mimochodem podotýkám , že bylo objeveno zlato na Slunci; dovoluji si upozorniti na to naše zlatokopy, ačkoliv se domnívám, že by jim tam bylo přece jen horko. Také je to trochu daleko: vzdálenost Země od Slunce byla za války nově vypočítána podle výsledků velmi přesných pozorování planetky Eros a bylo značným překvapením , že vyšla poměrně dosti odlišná hodnota 149 670 000 km, což je asi o 200 000 km víc, než vzdálenost dosud uznávaná. Dalším pozoru­ hodným objevem bylo zjištění, že znám á historická nová hvězda z roku 1054 po K ristu je totožná s dnešní R ačí mlhovinou. A ko­ nečně poslední, skutečná sensace: po prvé v dějinách astronom ie se snad našly planety u nejbližších hvězd. Dnes vám povím poněkud víc o tom to posledním objevu ci­ zích planet. Mnozí z vás budou možná překvapeni, že něco tako­ vého bylo třeba objevit; v širší veřejnosti je totiž rozšířeno m í­ nění, že každá hvězda m á své planety, to že už je s ta rá věc. Třebas by bylo velmi povznášející si představit, že je mnoho obydlených světů, na nichž živočichové podobní lidem tropí obdobné líbeznosti, jako lidstvo v posledních letech na Zemi, musím konstatovat, že to všechno byla pouhá domněnka. H vězdáři až do roku 1943 vůbec nezpozorovali ve hvězdném světě ani jediný případ podobný naší

sluneční soustavě. Sluncí, jako je naše, známe nesčetné m iliardy, ale planety kolem nich snad obíhající nemůžeme v dalekohledu přím o uvidět, protože svítí příliš slabě a m ají nablízku ohromně jasná slunce, jejichž záře nás oslňuje. * Už dávno a často nalezli sice hvězdáři dvě hvězdy, obíhající kolem sebe nebo i více takových hvězd. Jsou to však žhavá slunce, asi jako je naše, hm o­ ty m ají přibližně s te j­ né — to je velmi důle­ žité — takže o nějaké obdobě s naší planeto­ vou soustavou nemůže b ýt v tom to případě řeč přes to, že vzájem ­ né vzdálenosti těles v těchto mnohonásob­ ných hvězdných sy­ stém ech odpovídají vzdálenostem našich planet od našeho Slunce a ne vzdále­ nostem jednotlivých hvězd mezi sebou. A ta k bylo teprve za poslední války ob­ jeveno cosi jako cizí planety. Ja k — to je historie, k terá ta k tro ­ chu připom íná film N eviditelný muž, mož­ ná, že si na něj mnozí z vás vzpomenou. Tak si představte tu to filmovou scénu: on a ona se vznášejí v rytm u valčíku sálem. N áhle se dostaví účinek záhadného prep arátu a hrdina počne mizet, až se stane neviditelným. Jeho partnerce to vůbec nevadí, ja k to ve film u bývá, a krouží se svým neviditelným druhem dál. N a první pohled na plátně zjistíme, že tančí s nevidi­ telným druhem a ne sam a: neotáčí se totiž kolem své osy, ale opisuje vedle postupu sálem malé kroužky kolem — abychom tak řekli -— společného těžiště obou tanečníků. Počkat, zvolají učení členové i nečlenové Astronom ické spo­ lečnosti, to není nic nového, už před sto lety zjistil takhle Bessel, že Sirius netančí po nebeském parketu sám, ale že krouží s nevi­ ditelným druhem . Tohoto průvodce skutečně spatřil po dvaceti letech v dalekohledu Clark, od něhož m ám e v Ondřejově objektiv,

a stal se v naší době dokonce představitelem zajím avé tříd y hvězd — bílých trpaslíků. Také se podařilo uvidět Besselem předpově­ děného průvodce Prokyonova a u několika jiných hvězd byly ob­ jeveny řečeným způsobem průvodci, zatím ještě neviditelní. Tyto periodické nepravidelnosti v cestě hvězd po nebeské kouli nejsou, mimochodem, jedinou známkou, podle které stopujem e a objevu­ jem e neviditelné průvodce hvězd. V čem spočívá tedy novost, ba sensačnost objevů, které roku 1943 uveřejnili hvězdáři S t r a n d , H o l m b e r g a R e u y l ? V tom, že našli u tří hvězd neviditelné průvodce, jejichž hm oty jsou m nohem m enší než hm oty obyčejných hvězd, n a př. Slunce, a to způsobuje, že se podobají planetám . Ja k k tom u došlo ? Odchylky od přím očarého pohybu Siria, podle kterých objevil před sto lety Bessel jeho neviditelného průvodce, d«sahovaly dvou až tří obloukových vteřin, u Prokyona byly menší, asi jedna ob­ louková vteřina. Jejich velikost prozrazovala, že hm ota těchto dávno známých průvodců odpovídá asi hm otě našeho Slunce. Od té doby se velmi zdokonalily m ěřicí m etody. P ři m oderním fotografickém sledování dvojhvězd se stanoví jejich vzájem ná po­ loha na jednu tisícinu obloukové vteřiny. Je pro každou posici arci potřebí 24 sním ků v šesti nocích. M ěření ta k přesná mohou odhalit průvodce zcela malé hm oty, což se právě řečeným badatelům šťastnou náhodou podařilo. Byl to předně průvodce hvězdy, označované číslem 61 v sou­ hvězdí Labutě, jedné z nejbližších hvězd ve vzdálenosti 12 světel­ ných let od nás. Už ta k řk a 200 roků ji známe z pozorování daleko­ hledem jako hvězdnou dvojici, ale teprve před 30 lety se zjistilo, že to je skutečná dvojhvězda, že tedy ta tělesa se vzájemně zna­ telně p řitah u jí a obíhají kolem společného těžiště jednou za 720 let v elipse, jejíž velká poloosa m ěří 24 obloukových vteřin. Podle astronom ických zákonů se vypočte, že obě ta to tělesa váží dohro­ m ady o něco víc než naše Slunce a poněvadž jsou stejně jasná, a tedy m ají stejnou hm otu, připadne na každé něco přes hm oty našeho Slunce. S t r a n d sledoval velmi přesně vzájem ný pohyb obou těchto těles podle pozorování z let 1914 až 1942. To je velmi k rá tk á doba vzhledem k tisícileté době oběhu, a proto by se měla za těch třic et let obě tělesa vzájemně posunout prakticky podle přím ky. S t r a n d však zjistil zcela nepatrné odchylky od jedno­ duchého pohybu, a to v rozsahu 0,01" až 0,02", ta k jako by jedna ze složek této dvojhvězdy opisovala m alinkou elipsu kolem své střední polohy, postupující pom alu po té tisícileté elipse. Tato m alinká elipsa má hlavní poloosu v rozm ěru jen 0,020" a perioda oběhu čítá 5 let, při čemž je ta elipsa značně plochá, říkám e, že m á velkou výstřednost. Tento rychlý eliptický pohyb možno vy­ světlit pouze jediným způsobem : jedna z obou jasných, viditelných

hvězd opisuje elipsu kolem těžiště hm oty své a hm oty n e v i d i ­ t e l n é h o p r ů v o d c e , tedy tře tí hvězdy, k terá zase opisuje podobnou dráhu kolem téhož těžiště touž periodou. Nevíme, k terá z obou viditelných hvězd dvojhvězdy 61 L abutě m á neviditelnou složku. Poněvadž obě m ají hm otu přibližně stejnou, nem á tato nejistota velký význam. Podle známých zákonů dá se vypočíst rozm ěr dráhy neviditelného průvodce, velká poloosa m ěří 380 m i­ lionů km, čili 0,7" na nebeské kouli, m á hm otu 35krát menší než hlavní hvězda, čili 60krát m enší než Slunce. To je 9 k rá t méně než nejm enší z dosud znám ých hvězdných hm ot. Podobně došlo k objevu neviditelných průvodců u dalších dvou hvězd. Je to předně dvojhvězda 70 Hadonoše, u níž jedno z obou velkých viditelných těles m á neviditelného průvodce s hm otou m enší než x/100 Slunce, obíhajícího jednou za 17 let ve vzdálenosti 6 až 7 jednotek astronom ických (po 150 milionech kilom etrů). Třetím případem je jednoduchá hvězda, označená číslem 1244 v katalogu hvězdárny v Cincinnati, k te rá m á nevidi­ telného průvodce s hm otou J/50 Slunce, s dobou oběhu 26 let a ve vzdálenosti Ví astronom ické jednotky. To jsou celkem zajištěné výsledky pozorování. Můžeme je shrnouti tak to : hvězdáři objevili u několika nejbližších stálic ne­ viditelné průvodce, jejichž hm oty zaujím ají střední m ísto mezi hm otam i planet naší soustavy sluneční a hm otam i stálic. Přesněji řečeno m ají hm oty lO krát až 15krát větší než Jupiter. V zniká proto o táz k a : ja k á je fysikální p odstata těchto nevi­ ditelných těles, je tře b a je zařad it mezi planety anebo mezi hvěz­ dy? O odpověď se může pokusit za daného stavu věcí jen theorie stavby hvězd. R u s s e 11 vypočetl, že rozm ěr průvodce 61 Labutě je nejm éně i/-^' až i/40 prům ěru Slunce podle toho, jaké m á che­ mické složení. Je to přibližně rozm ěr S aturna. P rům ěrná teplota takového tělesa může dostoupit 100 000 stupňů a teplota jeho já d ra 1% m ilionu stupňů. Teplota jeho povrchu je však nízká, 200° pod nulou až 600° nad bodem m razu. Následkem toho toto těleso a vůbec tělesa o hm otě m enší než i/20 Slunce nesvítí vlast­ ním světlem. Když obíhají kolem hvězdy běžného druhu, odrážejí množství světla, odpovídající světlu velkých našich planet. P rů ­ vodce hvězdy 61 L abutě nemůže b ý t pro pozorovatele na Zemi jasnější než 19. velikosti a ztrácí se proto v záři blízké hlavní hvězdy velikosti šesté. Ze všeho, co jsm e uvedli, vyplývá, že nově objevení průvodci hvězd svými fysikálním i vlastnostm i silně připom ínají planety a R u s s e 11 doporučuje uchovat jim tento název. Nikdo si nestě­ žoval, že se ta k označovaly Ju p ite r a S aturn v době, kdy se pova­ žovaly za žhoucí tělesa. *

P lanety Strandovy a jeho druhů liší se ještě v jednom od planet sluneční soustavy, obíhají totiž po drahách silně výstřed­ ných. Přiblížili jsm e se tedy značně k objevu jednotlivých planet, jsm e arci ještě velmi daleko od objevu planetových soustav, jako je náš sluneční systém. D r. V L A D IM ÍR V A N D :

Theorie vývoje povrchových Jevů na Měsíci. Studium povrchových tv a rů m ěsíčných zasluhuje více pozor­ nosti, než m u dnes přes veliké pokroky pozorovací techniky a vý­ voj fysiky věnují hvězdáři, profesionálové stejně jako am atéři. N áš Měsíc je nejbližší kosmické těleso, přístupné našim daleko­ hledům, a pro zvláštní povrchové podmínky, na př. naprostý ne­ dostatek větrání, je velmi pravděpodobné, že by výsledky pozoro­ vání byly důležitou pomůckou pro nerozřešené otázky po původu naší planetární soustavy, kdyby bylo možno je správně interpretovati. Je tudíž velmi potěšitelné, že na posledních schůzích B ritské astronom ické společnosti byl věnován značný zájem jevům měsíč­ ného povrchu a jejich původu. P rům ěr Měsíce je 3480 km a jeho hm ota 7,36 . 1025 gram ů. Tyto dvě hodnoty poskytují nám dvě důležité konstanty, zrychlení přitažlivosti 160 cm /sec2 a únikovou rychlost 2,38 km /sec. Zrych­ lení tíže je tedy 6 ,lk rá t m enší a úniková rychlost 4,7krát menší než na Zemi. M alá úniková rychlost dostatečně vysvětluje, proč Měsíc nem á pozorovatelnou atm osféru a proč tém ěř jistě nikdy žádnou neměl. Střední rychlost Měsíce n a jeho dráze kolem Země je asi 1 km /sec, ale střední rychlost kolem Slunce, stejná jako rychlost Země, je asi 30 km /sec. Jestliže se srazí s Měsícem m eteo­ rit, patřící sluneční soustavě, pak tato rychlost je řádově rychlostí s rá ž k y ; může býti dv ak rát ta k veliká, když m eteorit letí opačným sm ěrem než Země, nebo v druhém krajním případě rovna pouze velikosti únikové, když m eteorit padá n a Měsíc jen jeho p řita ž ­ livostí. R ád bych uvedl několik čísel k „ledové” theorii povrchu Mě­ síce. Tlak p ar ledu je: při 0° C 6100, při — 10° C 2600, při — 20° C 1040 a při — 30° C 384 dyn/cm 2. R ychlost vypařování nějaké látky do vakua je dána známým vzorcem A'

*

.

jlžTímkŤ kde N je počet molekul látk y opouštějící 1 cm2 jejího povrchu za

vteřinu, p je tla k p ar látk y v dyn/cm 2, m je hm ota jedné molekuly, k te rá je pro vodu 3 . 10~23 gram ů, k = 1,37 .1 0 je Boltzmannova k onstanta a T je absolutní teplota. Použijeme-li tohoto vzorce pro led, dostanem e ty to rychlosti vypařování do vakua v gram ech za vteřinu z povrchu jednoho čtverečního centim etru: při 0° C 0,069, při — 10° C 0,030, při — 20° C 0,012 a při — 30° C 0,0046. Nebudu se těm ito hodnotam i dále zabývati; čtenáři nechť si sami vypočtou, ja k brzy by se „Měsíc z ledu” rozplynul. Ze seku­ lárního zrychlení Měsíce bylo odhadnuto jeho s tá ří řádově na 4 . 10!) let. To je také, ja k se zdá, stá ří nejstarších zemských ho r­ nin. R ád bych jen dodal, že toto neobyčejně rychlé vypařování ledu ve vakuu není žádná „theorie”. Užívá se ho s prospěchem při ta k zv. vysušovací technice m razové k dehydrování organických tk án í před výzkumem v elektronovém m ikroskopu. N yní se pustím e do otázek daleko spornějších. Počněme své úvahy dobou vzniku planet. Mnoho důvodů svědčí, že ať už byl vlastní původ planetární soustavy jakýkoli, přím o z plynné látky mohly se zkondensovati jen velké planety, t. j. počínajíc Ju p ite­ rem . Malé planety a satelity jsou příliš malé, než aby se vytvořily z plynu, zachyceného jejich vlastní gravitací. Kdyby se plyn do­ statečně ochladil tak, aby mohl b ý t polapen m alým tělesem aniž by unikal tepelným pohybem svých molekul stejně rychle, jako by byl zachycován, pak část jeho složek by se ochladila hodně pod bod varu při tlak u plynu, a tudíž molekulová přitažlivost by se uplatnila dřív než gravitační, složky s vysokým bodem v aru by se srážely ve form ě m eteorického prachu dřív, než by byly pola­ peny. Malé těleso zachycuje však prach mnohem snáze než plyn, protože prach nemůže uniknouti, nejsou-li rychlosti nárazu příliš značné. Můžeme tedy pravděpodobně soudit, že Měsíc vznikl z tu ­ hých částic a ne z látk y plynné. Jestliže vše to, co jsm e řekli, je správné, pak nutno očekávat, že n a Měsíci m usí být stopy dávného bom bardování posledními zbytky m eteorické látky, jež zůstala po tvoření p la n e t; že většina těchto znám ek m usí b ý t velmi s ta rá ; že Měsíc zachycoval hm otu v dávkách exponenciálně klesajících, takže je m nohem méně r a ­ ných srážek než srážek sta ršíc h ; a poněvadž mnoho stavební hm oty planetové nezbylo, že je málo naděje sp a třit její dopad na Měsíc v době současné. N ejnápadnější jevy krajinné na Měsíci jsou nepochybně jeho k rá te ry nebo valová horstv a a zdá se, že m eteorická theorie je jejich nejpřirozenějším vysvětlením přes to, že bylo více nebo méně uznáno m noho theorií jejich vzniku. Jen tu to theorii budeme zde probírati. Představm e si, co se stane, když rychlý m eteorit zasáhne po­ vrch Měsíce. N a neštěstí, nebo spíše n a štěstí, nemám e na Zemi

žádné běžné zkušenosti o účincích strašlivých kosmických rych­ lostí při srážce díky ochranném u účinku naší atm osféry. Jde o síly, vůči kterým je norm ální soudržnost hm oty zcela bezvý­ znam ná. Je tudíž tře b a považovat narážející těleso stejně jako po­ vrch Měsíce při srážce za volný shluk atom ů. Jejich vzájem ná kine­ tická energie se zničí a projeví se zahřátím složek v bodě srážky na obrovskou teplotu. Můžeme ji vypočísti podle známého vzorce pro kinetickou energii T = 40 uv'2, kde « je střední atom ová váha srazivších se látek, v je rychlost atom ů, m ěřená v km /sec, a T je absolutní teplota. Zjistili jsm e už, že rychlosti srážky jsou řádově 30 km /sec, což dává pro atomovou váhu na př. 30 teploty řádu 1000 000° C. V bodě srážky tvoří se nesm írně z a h řá tý a stlačený plyn, k terý se rychle rozpíná a jehož explosivní schopnost daleko přesahuje vše, co člověk pro válečné účely vynašel. Teplota plynu při explosi bomby lidmi zhotovené je řádově několik tisíc stupňů, což je tisíck rát méně, než je střední hodnota pro nárazy m eteorů. Musí vzniknouti obrovský k rá te r po explosi, velikostí m nohoná­ sobně převyšující původní těleso, a to kruhového tv aru nezávisle na tv a ru a úhlu dopadu narážejícího tělesa. To výborně souhlasí s pozorováním. E x istu je však jeden jev na Měsíci, k te rý není kruhový a k terý vnuká dokonale tečný náraz. Je to známé Alpské údolí, jež dělá dojem, že horský řetěz byl zasažen tělesem letícím tečně k povrchu Měsíce, které prorvalo dlouhé údolí přím o horským řetězem. Myslili bychom, že takový případ je velmi nepravděpodobný. Ale není tom u tak. V ýška m ěsíčných tv arů je prům ěrně řád u 5 km. Zjednodušme si úvahy tím , že budeme předpokládat rovnoběžný proud m eteoritů, což nemá vlivu na výpočet pravděpodobnosti. Abychom dostali plochu terče, vysazeného v určitém čase tečným nárazům , musíme násobiti tuto výšku obvodem Měsíce, což dá 50 000 km 2. Tečný n áraz pozorujeme na jediné polokouli, a poně­ vadž nevidíme druhou polovici Měsíce, musíme dělit řečenou hod­ notu, dvěma, což dá konečný obraz jednoho nárazu na prům ěrně 25 000 km 2 plochy, nastavené kolmo k proudu. Tělesa dostačující k vzniku údolí způsobila by obyčejným nárazem kruhový k rá te r o velikosti odpovídající velikosti údolí. Možno zhruba odhadnout, že je 400 k rá te rů požadované velikosti na celém měsíčném po­ vrchu. Poněvadž průřez Měsíce je 9 000 000 km 2, dostávám e jeden náraz prům ěrně na 24 000 km 2 plochy vystavené kolmo proudu, což výborně souhlasí se zmíněným číslem. Tento výpočet dobře souhlasí jenom tehdy, když předpokládám e, že m eteority způsobují k ráte ry m nohem větší, než jsou samy. Jin ak je nutno výpočet pozměniti a vyjde m nohem větší pravděpodobnost tečného nárazu na rozdíl od pozorování. Alpské údolí tedy nejenže podporuje m e­ teorickou theorii, ale tak é naznačuje, že předpoklad vysokých

rychlostí m eteoritů a nepatrných rozm ěrů m eteorických těles jsou v podstatě správné. Řekněme si nyní několik slov o prašnosti měsíčného povrchu. Je třeb a rozlišovati mezi pravým kosmickým prachem a prachem vzniklým pulverisačním působením nárazových explosí. Liší se zcela rychlostí, s jakou narážejí na povrch Měsíce. Když n a něj dopadá kosmický p^ach, naprosto se to nepodobá usazování p ra ­ chu na nábytku. Poněvadž není atm osféry, každá i sebemenší čás­ tice naráží na Měsíc plnou m eteorickou rychlostí. V bodu dopadu vzniká explose bez ohledu n a velikost částice. Každá explose způ­ sobí ve skále otvor m nohokrát větší, než je velikost částice, čímž uvolní m nohem více rozprášené horniny, než odpovídá původní částici. Měsíc je asi velmi prašné místo, i když zcela nepatrné množ­ ství původního kosmického prachu se usadilo na jeho povrchu, a skály jsou rozvrtány dutinam i všech rozm ěrů od jem ných dírek do velikých k ráterů . Jem ně pulverisované horniny jsou s výjim kou některých kysličníků kovů jako železa m nohem světlejší barvy než v kusech následkem odrazů světla n a ploškách zrnek. N a Mě­ síci je asi m álo kysličníků, protože chybí kyslík, a ta k veliká p raš­ nost dostatečně vysvětluje jeho pom ěrnou bezbarvost. Pouze málo čerstvě vytvořených roztavených ploch, jež byly jen slabě pokryty prachem , jeví pravou barvu hornin. Často se klade otázka, proč nikdy nevidíme na tm avé straně Měsíce záblesky, způsobené nárazem běžných m eteoritů. Ale toto světlo nemusí b ý t viditelné. M eteorit běžných rozm ěrů, stěží pře­ vyšující váhu několika gram ů, může proniknouti jako kulka hlu­ boko do skály před explosí, takže vlastní záblesk může b ý t zcela odstíněn m račnem prachu a rum u, vym rštěným nad explosi. Větší tělesa neproniknou však hluboko v pom ěru k jejich rozm ěru a způ­ sobí tém ěř určitě obrovský záblesk, ale taková tělesa jsou nyní velmi vzácná. D iskutujm e nyní jasné paprskové jevy, vyzařující z určitých k ráterů . Byly dlouho největší hádankou, kterou bylo těžko uvést v soulad s jakoukoli theorií. N evrhají stín, takže nejsou trhlinam i nebo vyvřelým i stružkam i roztavené hm oty. Jejich okraje nejsou ostré, spíše rozmazané. Běží neodchýleny ze svého sm ěru (na roz­ díl od trh lin ) přes roviny stejně jako přes k rá te ry a horstva, takže vznikly nutně m nohem později než ,tyto jevy. N ejdelší p ru h y vy­ zařují z Tycha v délce asi 1300 km. P aprsky z K operníka tvoří mnohem k ratší, zmotáné síťoví, kdežto p ruhy z jiných k rá te rů skládají se m nohdy pouze z jednoho nebo dvou paprsků. Veliká většina k rá te rů nem á však paprskových soustav vůbec. N utno rozlišovati mezi jasným i pruhy, nejlépe viditelným i při strm ém osvětlení, a pravým i trhlinam i nebo puklinami, nazý­ vaným i též „žlaby, potůčky” . Je jich v některých končinách Mě-

sice hodně, jsou dlouhé, nepravidelné, s hlubokým i srázy, ostrým i k ra ji a různé šířky, m ěnící se kolem jednoho až dvou kilom etrů v nejširších částech, uží se n a konci, až zmizí. Je možné je vysvět­ lit ta k řk a kteroukoliv theorií, s výjim kou snad theorie „ledové”. Skály pod tlakem kontrakce působené ochlazováním nebo jiným i silam i tvoří trhliny. Led však, poněvadž je látkou poměrně plastic­ kou, ja k je p atrno z toho, že ledovce působením tíže relativně rychle tekou, vyplnil by takové trh lin y v pom ěrně krátké, ba do­ konce historické době. Něco světla na vznik paprskových soustav vrhly pokusy na modelech um ělých k ráterů , iak je prováděl Dr. W egener (v. JBAA, č. 8 a 9, p. 187, 1944). W egener vytvářel nárazové k rá te ry na práškovém cementu, při čemž reprodukoval do jisté m íry pod­ m ínky, platné ve velkém m ěřítku. Pozoroval prach vržený do znač­ ných vzdáleností až dvanáctinásobku prům ěru k ráteru . Zdá se, že tyto pokusy jsou značnou oporou pro nárazovou theorií. P ru h y nejsou tedy nic jiného, než ten k á vrstva prachu, vym rštěného z k rá te ru při explosi. Proto nevrhají stíny, proto jsou bílé, neurčité a překládají se přes sta rší jevy. Pouze zcela rané k rá te ry mohou m íti viditelné pruhy, protože paprsky starých k rá te rů jsou za­ k ry ty všeobecnou vrstvou prachovou nebo pozdější dislokací vrstev měsíčného povrchu. Když jsem jednou zkoumal zvětšený sním ek okolí Kopem íka, dívaje se velmi šikmo přes k rá te r pod úhlem asi 6° na jeho pruhy, takže se zkrátily v pom ěru asi 1:10, všiml jsem si velmi nápadné vlastnosti jeho paprskové soustavy. Síť paprsků napodobí přední stran u plástu m edu kruhovým i prsteny vzájem ně se překládají­ cími. To znamená, že paprsky jsou ve skutečnosti elipsy s poměrem os 1:10, při čemž velká osa každé elipsy prochází středem kráteru. Střední část elips je tm avší než úzký pruh’ na kraji, k te rý tvoří vlastní bílý paprsek. Prodloužení paprsku nemusí tedy ve skuteč­ nosti precházeti kráterem . Mnohé elipsy jsou neúplné, jsou zčásti zak ry ty jiným i elipsami, jejichž centrální končiny jsou tedy zcela neprůhledné. Elipsy stěží spatřím e, zkoumáme-li fotografii běž­ ným způsobem, poněvadž oko rozptylují jiné jevy sním ku. N a na­ kloněné fotografii jsou ty to jevy ta k zploštělé, že už oko neruší a tv a r paprsků se projeví. N a neštěstí nelze použiti téhož postupu pro paprsky vyzařující z Tycha pro zakřivení povrchu Měsíce. Abychom je prozkoumali, bylo nejprve nutné soustavu nakresliti (obr. 1) a pak ji rektifikovati podle sítě souřadnic. P ap rsk y pro­ m ítnuté na rovinu tečnou k povrchu Měsíce u Tycha jeví se pak také jako velmi protáhlé elipsy, ja k možno sp atřiti na obr. 2, ale s poměrem os ještě větším, asi 1 :2 0 . Soustavy paprsků jiných k rá te rů projevují tu to eliptickou povahu stejně dobře. Možno ji vysvětliti vym rštěním prachu z k ráterů , jestliže předpokládám e,

O br. 1. S o u sta v a p ru h ů T y c h a podle vzhledu v dalekohledu.

paraboly, proťaly by vodorovnou rovinu v úrovni k rá te ru v elip­ se rozm ěrů daných otvorovým úhlem v r­ hu a s poměrem os daným úhlem, pod kterým vrh nastal. Střed elipsy byl by vyplněn rum em tem ­ nější barvy, tvořícím vrstvu dostatečně sil­ nou, aby zakryla p ru ­ hy dříve vzniklé, a k raje elipsy by tvo­ řil postupně jem nější prach světlejší barvy, dávající viditelný, ja s­ ný vzorek paprsků. P ro velmi dlouhé pa­ prsky, jako u Tycha, geom etrie p ruhů je složitější, protože drá-

že prach byl vyhozen v úzkých kuželích zhruba kruhového průřezu, na př. jako voda z hubice, pod m a­ lým úhlem 3°— 6° od vodorovné roviny. To je zcela možné, proto­ že nepravidelnosti na­ rážejícího tělesa a m ě­ síčného povrchu v po­ čátečních stavech ná­ razu mohly vytvořiti kanály, jim iž hm ota nesm írně z a h řá tá mo­ hla vym rštiti pulverisovanou horninu. D rá­ hy jednotlivých čás­ tic ve vakuu, jež mož­ no považovati v k rá t­ kých vzdálenostech za

p ro m ítn u tím n a p lo ch u tečn o u k p o v rch u M ě­ síce u T y ch a.

hy částic jsou elipsy s ohniskem uprostřed Měsíce a narážejí n a sférický, nikoliv rovinný povrch, ale pro k ratší paprsky možno odvoditi jednoduchou form uli, k terá umožňuje určiti elevační úhel vrhu z pom ěru os paprskové elipsy. Nazveme-li délku osy prochá­ zející kráterem a a délku druhé osy b a je-li pom ěr b /a ----- u, pak elevační úhel je dán vzorcem sm a =

iu

T 7 = :. 1 + ]/i + 8

Když elevační úhel je znám, je snadné vypočítat rychlost v rhu v z dostřelu form ulí sm «

kde g je urychlení tíže na Měsíci a x je vzdálenost středu paprs­ kové elipsy od kráteru. Dostanem e pro K operníka rychlosti řádu 1,5 km /sec a mnohem více pro Tycha. Lze cčekávati, že svah odkloněný od k rá te ru o úhel větší, než je úhel dopadu, nebude zasažen prachem vůbec; úhel dopadu se rovná elevačnímu úhlu. To souhlasí, ja k se zdá, s pozorováním. P ap rsk y Tychovy nejsou spojité, jsou p řetrh án y v úseky od konce ke konci, ja k na to upozornil Goodacre (JBAA , 1925, listopad). P ap rsk y Tychovy byly určitě vym rštěny pod úhlem pouhých asi 3° a strm ější jevy povrchu musí tedy v rh ati dlouhé „stíny”. Je nápadné, že úhel vrhu je ta k m alý. Žádná sopka by nevy­ hazovala hm otu pod ta k m alým úhlem a je pochybné, že by šlapy vyvrhly hm otu takovou rychlostí. Často se říkalo, že paprsky jsou jednou z nejsilnějších nám itek proti m eteorické theorii. Kloním se však k tcm u, že právě ty to paprsky, až porozumíme jejich pod­ statě, budou jednou z nejlepších jejích opor. Obraťme nyní svoji pozornost k jevům zvaným „m oři” . N e­ obsahují vodu, jsou to však tm avší ploché krajiny, k teré nesou znám ky tavení a následujícího ztuhnutí. P ři velkém zvětšení vi­ díme na nich mnoho podrobností jako horské hřebeny, trh lin y a množství k rá te rů všech velikostí, ale je m nohem méně k rá te rů na jednotku plechy v m ořích než jinde. Jejich tm avý vzhled budí domněnku, že jsou mnohem méně pokryty prachem než jiné k ra ­ jiny a že jsou tedy m ladší. E xistuje však daleko přím ější průkaz jejich raného původu: je to částečné zaplavení jejich krajových k ráterů . Nejlepším příkladem takového zaplavení je k rá te r F racastorius, k terý zpola přelévá M are N ectaris; je m noho tako­ vých k rá te rů v Oceanus Procellarum a M are Nubium , jako Hippalus a jiné. Dalo by se dokonce říci, že Sinus Iridum není nic jiného než obrovský k rá te r zaplavený Maxem Im brium . K rá te ry vytvo­ řené na povrchu m oří musí však býti ještě m ladší než moře, jejich paprsky se tedy táhnou přes moře. A ta k počínáme objevovati

chronologické pořadí událostí. Měsíc vznikl pravděpodobně v době, kdy se tvořily m alé planety, z m eteorického stavebního m ateriálu, kroužícího kolem Země. Jeho povrch byl však od počátku podroben neustálým změnám následkem trvalého bom bardování rychlým i m eteority, rozptýleným i a odchýlenými zbytky stavebního m ate­ riálu planet, přítom ného v té době ve velikém m nožství v mezipla­ netárním prostoru. N ejstarší část Měsíce, kterou můžeme nyní vidět, je pravděpodobně k rajin a obklopující T ycha a končina, roz­ kládající se od Ptolem aia ke kraji, rozbrázděné k ráterem vedle k rá ­ teru, při čemž velké k rá te ry se často přesahují a jsou rozvrtány množstvím velmi m alých. N a pozdějším stupni vznikla „m oře”, roztavené m asy hornin, uhlazující velké části měsíčného povrchu, s velikými přelivy roztaveného m ateriálu jako v Oceanus Procellarum a M aře Nubium. Později, když roztavená m oře ztuhla, vzni­ kaly v nich trh lin y následkem sm ršťování ochlazením. P ak se tvo­ řily k rá te ry jen ve velmi m além počtu, některé z nich jeví vidi­ telné soustavy paprsků. Tyto p ruhy a všeobecná vrstva prachu byly posledními příspěvky k scenerii. Zbývá nyní pouze uspoko­ jující vysvětlení vzniku moří. Nelze uniknouti dojmu, že některá z m oří jednoduše vznikla nárazem mnohem větších těles než těch, k terá vytvořila obyčejné k rátery . Četná moře, na př. M are Crisium, se ta k dokonale podobají kráterům , že by bylo těžké je jinak vykládat. Tím nemyslíme, že by všechna m oře byla jednoduše k rá ­ tery. N ěkterá z nich, jako M are Nubium a Oceanus Prccellarum , vypadají spíše jako výrony z M are Im brium než jako nárazové k rátery . Ale M are Im brium samo může b ý t alespoň zčásti veliký nárazový k ráter, s Apenninam i a Alpami jako baštam i, a část valu naproti Alpám byla sm etena výronem přeb ytku roztavených ho r­ nin vzniklých nárazem . Ze přebytek roztaveného m ateriálu může vzniknouti v k rá te ru za určitých okolností, o tom svědčí krásný k rá te r W argentin, k te rý je naplněn až po k raj. Ale musím připustiti, že víme příliš málo, co se doopravdy stane během ta k obrovské k atastrofy, jako je srážka dvou kosmických těles větší velikosti. Není nutné, aby ta to tělesa, k terá dala vznik velkým mo­ řím , pravděpodobně poslední podstatné zbytky lunárního staveb­ ního m ateriálu, narazila na Měsíc velikou rychlostí. Docela dobře m ohla b ý t zemskými satelity a jejich relativní rychlost vůči Mě­ síci m ohla pouze postačit, aby se v rozsáhlé m íře roztavilo těleso a okolní skály při srážce. Abych skončil, viděli jsme, že je možné vysvětlit většinu po­ zorovaných úkazů jednotnou pracovní hypothesou nebo theorií, jež těsně souvisí se skutečným vznikem planet. Zdá se, že je možné ověřiti to dalším pozorováním, a zbývá vykonat m noho práce. Zvláště je tře b a zjem niti chronologii jevů. To se s ta n e :

1. Pečlivým statistickým výzkumem četností velmi m alých k rá te rů na jednotku plochy různých m oří, větších k rá te rů a ji­ ných jevů, při čemž je tře b a pečlivě zaznam enat! nejm enší rozm ěr obsažených k ráterů . Je tře b a vskutku nakresliti křivky vztahu mezi velikostí a četností pro každý studovaný jev. To nám dovolí u rčit pom ěrné s tá ří tv arů , jestliže uznáme, že dopad m alých m e­ teoritů byl rovnom ěrně rozdělen po celém povrchu Měsíce. S ta­ tistický výzkum m oderním způsobem, jakého se dnes užívá v bio­ logii s velkým úspěchem, je mocným nástrojem . Lze ho též použiti k prozkoum ání možnosti, že m alé k rá te ry doprovázejí velké v je ­ jich okolí nebo že rozdělení je zcela nahodilé. 2. Studiem zaprášení roztavených ploch, jako jezer a dna ně­ kterých k ráterů , visuálním i odhady a fotom etrickým m ěřením je­ jich jasností. Mnoho práce se v tom sm ěru už udělalo a kritické přezkoušení výsledků mohlo by nám dáti jiný, neodvislý odhad jejich stáří. 3. Studiem paprskových ú tv arů vyzařujících z určitých k rá ­ terů. To by nám poskytlo úhly a rychlosti vym rštění prachu, což by zase osvětlilo explosivní pochod. 4. Studiem zalitých k rajin a pečlivými poznámkami o tom , ja k jsou postiženy sta rší jevy. To vše možno provádět prostředky, jež jsou k disposici mno­ hým am atérům . Vzpomeňme si, že i skrovný dalekohled ukáže na Měsíci více podrobností než nejlepší sním ky M t Wilsonu. Máte-li vhodný dalekohled, neprom eškejte příležitost a pusťte se do p rá c e ! (V y šlo v dubnu 19^5 v Journal of the B ritish Astrónom ical Association. Překlad B. Šternberka.)

Dr. A R N O Š T D IT T R IO H , Třeboň:

Klínopisy o Venuši z času krále Am m izadugy. (D okončení.)

Jako m y víme, že rok m nichovského d ik tátu byl roku 1938, ta k věděli i pozorovatelé tabulky, kdy byl „rok zlatého trů n u ”. — Komu datovaná událost byla již vzdálenou minulostí, ten arci^ — aby se vyznal — potřeboval seznam ročních form ulí, v nichž si mohl vyhledati krále a rok jeho vlády, kdy to bylo. Takové se­ znamy, spořádané podle panovníků za sebou jdoucích, se nám za­ chovaly a užívám e jich podnes zrovna tak, jako kdysi Babylo­ ňané. Když K ugler chtěl blíže určiti „rok zlatého trů n u ”, prohlédl pro panovníky prvé dynastie od H am m urabiho začínaje seznam ročních form ulí a shledal, že šlo o 8. rok krále Ammi-zadugy. Je to

č tv rtý panovník po H am m urabim . Vládl 21 roků. Ale rok „zlatého trů n u ” je tak é osmý v tabulce a tato se vztahuje na 21 roků. — Jsou to tedy pozorování Venuše za vlády krále Ammi-zadugy. — Další podporou by mohlo býti omen, připojené k pozorování v roce 16/17. Zní: „neštěstí pro tlupy M anda; nad nimi všemi král bude vládnouti”. — Skutečně měl Am m i-zaduga ve svém 16. roce sty k s A rachabem , knížetem národa Manda. J a k ale um ístím e 1. rok Am m i-zadugy v našem čítání času? H istorikové nám pro velkou vzdálenost od našich časů m ohou nabídnouti jen odhady. Grohův Starověk, I., z roku 1935 udává čísla, z kterých pro tento rok plynou možnosti: — 1800, — 1808, -—1853, — 1976, —1793. Astronomové, k teří se tabulkou zabývali jako Kugler, Fotheringham a Schoch, doufali, že přibližnou hodnotu dodanou od historiků podle údajů o Venuši zaostří. Chopme se na př. údaje z 6. roku A m m i-zadugova: V III 28 — 3 — X I 1. — Do tohoto krátkého intervalu padla spodní konjunkce Venuše. Měsíc byl blí­ zký novu, k terý mohl padnouti na 29. V III. Protože první měsíc N isan je jarn í měsíc, je VII. podzimní a A rahsam a, VIII., je v po­ kročilém podzimu. K ugler musil tedy hledati podzimní konjunkci Venuše (spodní) blízko konjunkce Měsíce se Sluncem. Měsíce lunárního kalendáře kolísají vůči tropickém u roku asi jako naše velikonoce. K ugler hledal svou konjunkci mezi 15. listo­ padem až 15. únorem v intervalu 340 let, jenž začínal r. —2080. V ýsledek počtu nedává jediné datum , ale několik možností: — 2040, — 1976, — 1856, — 1800 pro první rok Ammi-zadugův. Rozhodnutí mezi těm ito možnostmi hledal K ugler zúžením intervalu od 15. listopadu do 15. února. Hledal den v gregoriánském kalendáři, kol kterého 1. N isan za krále Am m i-zadugy ko­ lísal. Užil k tom u klínopisů pro smlouvy o placení dluhů „v čas žní”, o najím ání dělníků na žně a o pronájm u rolí. Na. tom to zá­ kladě rozhodl se roku 1912 pro rok — 1976 jako prvý rok Ammizadugy. Historikové vážili si stanovení K uglerova pro jeho astrono­ mickou základnu. Ale již roku 1913 upozornil Meyer, že Kuglerova chronologie nesouhlasí s tradicí assyrskou, a vytkl, že z doby asi 500 let, totiž od r. — 1925 do — 1380, nem ám e dokum enty sou­ krom é a sotva nějaký nápis. — W eidner mínil, že za Ham m urabiho 15. N isan kolísal kol rovnodennosti jarní, a nam ítá, že Kuglerovi střední 15. N isan padne o 50 dnů později. King, tak é roku 1913, vyslovil souhlas, protože K uglerova chronologie vyhovuje 368 letům, jež seznam y králů přiznávají druhé dynastii. — Dále vyslovil U ngnad roku 1920 pochybnosti, že odvádění datlí, jimiž nájem ce platil m ajiteli palmového háje, padlo by podle K uglera příliš pozdě vůči sklizni.

Roku 1922 uznal K ugler nám itky W eidnerovy a Ungnadovy. Redukuje proto svou chronologii o 176 let a klade 1. rok Ammizadugy na — 1800. To není snad zaokrouhlení. Číslo míněno přes­ ně. Změna arci neudělala dobrý dojem mezi historiky. Langdon roku 1923 uveřejnil nápis Blundellova hranolu, k terý až do roku — 3000 určoval vládu všech k rálů skoro na rok, arci podle před­ stav Babyloňanů. Proto požádal Fotheringham a, aby astronom ic­ kou základnu obou chronologií Kuglerových přezkoumal. Fotheringham mohl použiti dokonalejších tabulek pro Slunce, Měsíc a Venuši. Přihlížel též k údajům o neviditelnosti Venuše, v nichž je u k ry to sdělení o délce Slunce při konjunkci. Tak dospěl pro 1. rok Am m i-zadugy k datu — 1920. Důležitým se ukázalo, že získal pro otázku zájem C. Schocha, jenž se vyslovil roku 1925 nejdříve pro datum — 1864, později pro — 1856. Uvádím jeho pom ůcky spořá­ dané podle jejich ceny: 1. Doba sklizně datlí. — 2. Žně zimního ječmene. — 3. Tabulka Venuše. — 4, Rozložení SOdenních měsíců. — 5. Pronájem polí pro zemní ječmen. — 6. Ú daj, že 1. N isan za starých časů padl prům ěrně 14 dní před jarn í rovnodennost. — 7. Zpětné počty od B urnaburiáše a p. — Ale ještě téhož roku vzdal se Schoch i svého druhého n ávrhu a uznal řešení Fotheringhamovo. Pozoruhodná jest svědom itost a pečlivost, s jakou tyto studie byly provedeny. Ohledně sklizně datlí korespondoval Langdon s ředitelstvím agrikulturního ústavu v Bagdadě. Ukázalo se, že hlavní díl sklizně datlové padne od středu září do střed u října. Obecně platil nájem ce m ajiteli palem v datlích během měsíce Tešritu , tedy VII., nanejvýš ke konci, pročež se někdy udává 1. A rahsam na jako den splátek, což je den za posledním Tešritu. —- Podle toho kolísal by 15. T ešrit kol 1. října. Protože víme přesně, kdy a kde se za Am m i-zadugy vkládal přestupný měsíc, lze d a ta ta ­ bulky n a základě sdělení o datlích přenésti přibližně do našeho kalendáře. Není důvodu pro předpoklad, že se změnily během 3000 let klim atické poměry, určující, kdy datle dozrávají. Nyní mohl Schcch, jenž k tom u účelu pořídil nové tabulky, pro každý návrh o 1. rok Am m i-zadugy propočítati zjevy tabulkou zachycené. Tu se ukázalo, že vlastně žádný návrh nepřiléhá uspo­ kojivě, což jest zarážející vzhledem k průhlednosti úvah. Jenom ­ že .. . Stalo se něco m im ořádného, jak ihned vyložím. K ing uznal rok — 1976 za 1. rok Ammi-zadugy, protože vy­ hovuje 368 rokům vlády druhé dynastie. Tato dynastie „P řím oří”, ja k již jméno naznačuje, v Babylóně nikdy nevládla. Tam vládli po první dynastii K aššité. Babylonská učenost, upírajíc těm to b a r­ barským dobyvatelům legitim nost, vypom ohla si dynastií „ P ří­ m oří” -— Podle toho musíme tedy první rok Am m i-zadugy hledati v časové hladině — 1976 - f 368 = — 1608. To ale vypadává z in te r­

valu — 2080 až — 1740, ve kterém astronom ové dosud tab u lk u umisťovali. Konkordanci Slunce, Venuše a Měsíce danou tabulkou mohli tam arci n a jít několikrát. V ýběr prostředky klimatologie a pod. nebyl možný, protože tam tabulka vůbec nepatří. •— V ysa­ zením druhé dynastie odpadne tak é svízel s intervalem asi 500 let, z něhož je jen poskrovnu pam átek v Babylonii, a podobná potíž s dějinam i H ethitů. Mezi králem Telipinušem a začátky nové říše byla též m ezera asi 200 let, z níž nebylo pam átek. Také nové vykopávky posunuly H am m urabiho blíže k nám. Klínopisy z M ari ukázaly, že byl vrstevníkem assyrského knížete Sam si-Adada I. — A ssyrská chronologie do roku 900 př. Kr. je dobře zajištěna zatm ěním Slunce z roku 763 př. K r. Pom ěrně spo­ lehlivý odhad klade Sam si-Adada I. do prvé poloviny 18. století, kol r. — 1725. Od středu vlády H am m urabiho do 1. roku Ammizadugy uplynulo 125 let. P rvní rok Am m i-zadugy připadá tedy někde okolo — 1725 + 125 = — 1600. Tyto odhady silně zlepšil roku 1940 Ungnad. — Upozornil na dosud přehlédnuté sdělení o Samsuilunovi. Je to syn a nástupce Ham m urabiho. Jeho 9. rok m á form uli: „K aššitské vojsko”. Tu se asi po prvé objevili tito horalé, k teří během 147 let se zmocnili celé Babylonie. Jejich králové vyplňují jako 3. dynastie babylon­ ská 576 let 9 měsíců. Langdon udává, že tato dynastie zanikla asi r. — 1176. Přidejm e zaokrouhleně 577 let a dostanem e 9. rok Samsuiluny asi — 1753. Do 1. roku Am m i-zadugy uplynulo 95 let. Padne tedy 1. rok Am m i-zadugy asi r. — 1658. Langdonovo číslo — 1176 je odhad pocházející z roku 1928 (The Venus Tablets of A m m i-zaduga). — Jin í autoři let 1926 až 1935 posouvají je o — 7 až + 1 2 let. Lze tedy očekávati 1. rok Ammi-zadugy mezi — 1640 až — 1680. Přiberem e-li, co víme o d a t­ lové žni a kalendáři za Ammi-zadugy, dostanem e přibližné hod­ noty pro babylonská d a ta klínopisu. Přibližnost je hlavně od toho, že Am mi-zaduga vkládal přestupné měsíce opožděně, což vyrovná­ val tím , že je častěji vkládal d v ak rát po sobě. Když ta k to získaná juliánská data fází Venuše kom binujem e s povšechným věděním o ní, jak je zachyceno Schochovými tabulkam i, objevíme, že v in te r­ valu našem 1. rok Am m i-zadugy by mohl padnouti na —1645 + + 8 n, kde n je celé číslo z řady 0, 1, 2, 3, 4. — N yní vypočteme pro 5 vytčených let a raději ještě o něco více heliakické východy a západy kol spodní konjunkce Venuše. Práce ta je beztak nutná. Kdyby se ukázalo, že 1. rok Am m i-zadugy přísluší hodnotě n, vztahují se data pro n - f 1 na 9. rok tabulky a pro n + 2 na 17. — Třeba tedy trojici 1— 9— 17 zavěsiti na řad u — 1645, — 1653, —1 6 6 1 .. . K tom u cíli přepočítám e juliánská d a ta pro heliakické fáze, jež jsm e nalezli, do ideálního babylonského kalendáře. Skutečný

kalendář zejm éna za špatné interkalace se od něho uchyluje o je ­ den, nejvýš dva měsíce a o jeden, nejvýš dva dny následkem po­ tíží s novým světlem Měsíce. Když tato ideální babylonská data srovnám e s údaji klínopisu, ukáže se, že pro první rok Ammizadugy hodí se nejlépe — 1645. — Číslo to se také na jiných da­ tech tabulky ve vysvětlených hranicích osvědčí. Připom ínka této nejistoty dělá špatný dojem. — Je ale na­ prosto nutná, pro ch a ra k te r babylonské astronom ie neodvratná. Vždyť se mohlo státi, že pro zakalení obzoru pravou poslední fázi neuviděli, nebo první propásli, že dalekozraký stařec pozorovatel byl nahrazen m ladým s norm álním zrakem . Také mohl tu a tam být vzduch výjimečně průhledný. Schoch a N eugebauer, k teří se počtářskou rekonstrukcí zabývali, pracují s prům ěrnou průhled­ ností vzduchu. P řes to liší se jejich výsledky častěji o den, někdy o dva dny, m álokdy o tři. — To není od potíží s babylonským k a ­ lendářem . Ty jsou jinde. Objasnění těchto neurčitostí vedlo k zajím avé změně v hodno­ cení klínopisu o Venuši. — P rvní astronom ové chtěli jím objasniti babylonskou chronologii. Zatím si ale historikové pomohli sami svými domácími prostředky. Tím se uvolnila cesta k jiném u po­ užití ta b u lk y : ke studiu výkonnosti babylonských pozorovatelů kol roku 1600 př. K r. — Zejména jde o jejich prům ěrný arcus visionis. — V an der W aerden uveřejnil roku 1943 studii, nesoucí se tím směrem, v níž zlepšuje Schochovy tabulky. Označil opravy za prozatím ní a oznámil, že vyčkává, až vyjdou studie Schaumbergrovy, zda o areu visionis přinesou nový m ateriál na základě do­ su d neuveřejněných klínopisů Kuglerových a Strassm aierových. Jde tu o pozorování fází Venuše z posledních století př. Kristem . Snad bude nu tná jakási renaissance babylonské astronom ie pro její plné pochopení. Myslím na opravdová pozorování, jež by se konala neozbrojeným okem na př. v Bagdadě či jinde v Mezopotam ii, abychom získali dnešní srovnávací m ateriál k tomu, co nám. poskytují klínopisy. Obdobná pozorování heliakického vý­ chodu Siria v E gyptě se vyplatila. Poskytla inform aci o jeho areu visionis pro E gypt. E. P Á J D l! S A K O V Á , S k a l n a t é Pleso:

Zrkadfové obrazy sinečných skvrn. V ýskyt skupin slnečných škvřn je v heliografiekej dížke ne­ pravidelný, bohatost južnej i severnej pologule sa pravděpodobně riadi přibližné TOročnou periodou. Často sa však stává, že k sku­ pině na jednej pologuli sa vytvori súčasne druhá skupina na druh e j pologuli, k torá m á nielen přibližné tú istú polohu, ale i po-

l

Štáia® tsbfervaiofiuGi Skalnaté Pleso

suX 3,51

Sln-«

1

2 r ::;V'-:.

,

'*&*<„

^,,277... m,a,,„.1231

■

/■ +2S°2 #

3

4. . v

--

\

\

' ■

V

SM,<,t418r-3 4,ééÓ2Í3^32,62,1.

v%i

'

dobný a súčasný vývin, takže připom íná akýsi zrkadlový obraz skupiny prvej. Tento zjav nie je doslal’ vysvetlený, ale dokazuje zrejme, že obidve pologule nie sú na seba nezávislé a že fyzikálně příčiny vedúce k utvoreniu škvřn fungujú na obidvoch pologuliach paralelne. Počas 1231. otočky m álo niekol’ko skupin svoje zrkadlové obrazy. 1945 IX. 28. bolo šest skupin takm er sym etricky usporiadaných do troch dvojíc vzhl’adom n a rovník. N ajpeknejšie zrkadlové zobrazenie od počiatku tejto periody bolo 3. X., ako znázorňuje výkres. N a severnej a na južnej pologuli vytvořily sa súčasne dve skupiny týchto vlastností: H elio g ra fic k á d íž k a

N S

149°4— 137°1 145°3— 123°0

H e lio g ra fic k á š ířk a

P o č e t členov

Typ

21°— 24° 18°—24°

21 33

E E

M inim a Algoiu. Algol (jj P crsei) je jedna ze zákrytových dvojhvězd, t. j. hvězd­ ných systém ů, v kterých nastává zá k ry t jedné složky soustavy slož­ kou druhou. V případě fi Persei jsou rozm ěry obou složek skoro stejné (prům ěry 3,1 O a 3,6 Q ), ale hvězda zakrývající je v po­ m ěru ke hvězdě zakrývané tem ná, ne však úplně, protože tv a r světelné křivky (obr. 1) jeví zřetelně charakteristické sekundární minimum. Algol je tedy soustava hvězd, skládající se ze zmíně­ ných dvou složek velkých a patrn ě další nebo dalších hvězd. Tyto neznámé složky způsobují určité perturbace v průběhu změn jasnosti a radiální rychlosti. Ve vzorcích, jim iž se snažíme dobu m inim a vypočísti, objevují se různé sinové a kvadratické čle­ ny, jejichž výpočet je dosti ob­ tížný a hlavně zdlouhavý, zvlá­ ště při delších časových interva­ lech. Proto se vypočte obyčejně jediné minimum, ke kterém u se s dostatečnou přesností přičítá perioda, což lze ovšem činiti jen pro k ratší období, aby nepřesnost nebyla větší než chyby pozorovací. Velmi zajím avé je srovnání pozorovaného času m inim a s výpočty různých autorů, kde se nám údaje, vypočtené podle různých vzor­ ců, liší o poměrně velké hodnoty, jako na př. m inimum Algola 15. říjn a 1944: pozorované m inim um (V. H ruška) . . . . 22,4 hod. SEČ vyp. min. (Bouška, Říše h v ě z d ) ........................... 21,6 ,, „ (W alter, Eph, v. Bedeekungsverá n d e r l . ) ................................................22,3 ,, (A hnert, Das H im m elsjahr) . . 23 ,, (Schneller, N ordisk A str. Tidssk rift) ................................................23,8. Doby pravděpodobného m inim a se tedy v našem případě liší o více než 2 hodiny, právě vlivem nedostatečné přesnosti výcho­ zích vzorců, k te rá je opět zaviněna nedokonalými znalostm i fysikálních pom ěrů v systém u této proměnné. Abychom zjistili tyto nesrovnalosti mezi pozorováním a jed­ notlivými výpočty podle různě přesných vzorců, je nutno také zdánlivě pravidelné zákrytové proměnné, tedy i Algola, stále sou­ stavně sledovat. Algola je možno pozorovat mimo květen a červen

po celý r o k ; od července do říjn a je večer nad východem a později nad jihovýchodem, v listopadu, prosinci a lednu jej nalezneme večer blízko z e n itu ; nad obzorem je po celou noc a konečně od února do dubna je nad jihozápa­ dem a západem. Jasnost Algola e'f se m ění po dobu 9,3 hod. v každé periodě, k terá je rovna 68,8 hod. Andromeda neboli 2,867 dne. V m axim u do­ sahuje 2,2 hvězdné velikosti, {e . Perseus * <j v m inim u klesne na 3,5 hvězdné , P velikosti, a ta k může b ý t pozoro­ é s ván i pouhým okem. Ke snadné­ mu nalezení na obloze slouží orientační m apka na obr. 2., kde jsou též srovnávací hvězdy: O br. 2. M ap k a okolí A lgolu.

a Persei (a) . y Androm edae /■Persei (c) . o Persei (d) . 51 Androm edae

. . (b) . . . . (e)

1.90 hv. vel. 2,28 2.91 3,10 3,77

V následující tabulce jsou uvedena všechna heliocentrická m inim a p Persei, k te rá nastanou roku 1946 v čase středoevrop­ ském, pokud připadnou na noc: I

II

I' I I I

6 9 12 14 17 29 1 3 6 21 24 26 13 16

li 6,7 3.4 0,2 21,1 17,8 5,0 1,9 22,8 19,7 3,6 0.5 21,4 5,3 2,2

III IV

; V VI V II

1S 21 5 8 10 13 25 28 30 3 30 3 5 23

li h i V II 25 23,8 23,0 19,7 1 V III 15 1,4 3,8 17 22,1 IX 4 3,1 0,7 21,6 7 0,0 18,2 9 20,6 24 4,8 5,5 2,4 27 1,7 29 22,3 23,3 X 2 19,2 19,9 17 3,4 4,3 20 0,0 1,2 22 20,9 22,1 2,9

XI

X II

6 9 11 14; 26 29 2 4 7 19 22 24 27

h 5,0 1.9 22,6 19,4 6,7 3,6 0,5 21,1 18,0 5,3 2,2 22,8 19,7

! i : i

j

Pozorování jasnosti Algola provádím e poněkud jinak, než ostatních prom ěnných hvězd, a to tak, že pozorujem e jen kolém m inima po dobu 3 až 4 hodin v intervalech asi desetim inutových. N astává-Ii tedy m inimum podle naší tabulky ve 23 hod. (18. I I I .) ,

pozorujeme každých 10 m inut od 21 hod. do 1 hod. Pozorování se zapisují zvlášť na tiskopis a zašlou se spolu s ostatním i k zpraco­ vání Sekci pro pozorování prom ěnných hvězd při ČAS. (P rah a IV .-Petřín, hv ězd árn a). Zkoum ání změn jasnosti hvězd z á k ry to -. vých je velice důležité; na tom to poli se mohou vhodně uplatnit i am atéři a vykonat ta k velkou službu astronom ii, hlavně stano­ vením okamžiků minim.

Drobné zprávy. V ýstavba astroíysik áln í observatoře v Birakaim . N a ú p a tí A lag azy , blízko u sedlosti B ira k a n (A rm é n sk á SSR ) b y la z a h á je n a s ta v b a jed n é z n e jv ětších a stro fy s ik á ln íc h o b se rv a to ří S o v ětsk éh o svazu. O b se rv a to ř je v la stn ě m a lý m v ědeckým m ěstem , jeh o ž s tře d e m je b u dova s p ě ti pozorovacím i věžem i. N a záp ad n í věži se m o n tu je fo to g ra fic k ý dalekohled, vy ro b en ý v L e n in g ra d u . P rá c e řídí z n á m ý so v ě tsk ý a stro n o m , a k a d e m ik V. A. A m b arcu m ian . G eologický v ý zk u m ze vzduchu. Z a v á lk y za č ali so v ě tští geologové p o u žív at nových m eto d v ý šk o v éh o geologického fo to g ra fo v á n í a v ý z k u m ­ n ý ch p rací. V ýbor pro geologii p ři R ad ě lidových k o m isa řů S S S R o rg an isoval v ý p rav u , jíž bylo dáno k disposici 15 zv lášť v y b av e n ý ch letad el. Jso u v nich a u to m a tic k é fo to g ra fic k é k a m e ry nebo ae ro m a g n e tic k é p řís tro je sy s té m u p ro fe so ra A. A . L ogačova. T ěm ito p řís tro ji se m ě ří m a g n e tic k á pole, jež se m ění podle toho, n a d ja k ý m d ru h e m h o rn in letad lo letí. P řís tro j um o žň u je z jis tit o b ry sy územ í rozličn ý ch d ru h ů h o rn in u rč ité h o kom plexu. V ý p ra v a působí v o b lastech m ezi O n ěžsk ý m a L ad o ž sk ý m je z e re m n a ploše 40 000 čtv er. k ilo m e trů a n a již n ím U ra lů n a ploše více n ež 15 000 č tv er. k ilo m e trů . V obou o b lastech bylo objeveno m noho in te n siv n ích m a g n e tic ­ k ý c h anom alií, k te r é jso u n y n í pečlivě z k o u m á n y p o zem ním i v ý p ra v a m i geologů. L ete c k é fo to g ra fo v á n í se p ro v á d í p ře v áž n ě v těžk o d o stu p n ý ch ob lastech stře d n í A sie. G eologové sam o čin n ý m i fo to k a m e ra m i fo to g ra fu jí ro zleh lá územ í. P o vyvolání sn ím k ů p ro v á d ě jí pozem ní če ty p rů z k u m n e j­ slo žitějších ú sek ů . L eto s m á b ý t le te c k y fo to g ra fo v á n o a si 10 000 čtv er. k ilo m e trů územ í h o rsk ý c h oblastí, lem u jících F e rg a n s k o u k o tlin u . V jižn ím K a z a c h sta n u se pro v ád í g eologické fo to g ra fo v á n í „bílých s k v r n ” p o u ště B ed p ak -D ala. L e tn í g eo lo g ick á v ý p ra v a , v ed en á p ro feso re m B. J. Ja k o v le vem , z k o u m á po v rch p o u ště o ro z m ě ru 50 000 č tv e r. k ilo m etrů . Geologové p řis tá v a jí v p o u šti a b ero u v zo rk y h o rn in . V p říš tím roce, ja k oznám il v e ­ doucí geologického m ap o v án í A. A . G abrilov, bude leteck éh o fo to g ra fo v á n í širo ce použito ve východních o b lastech S o v ětsk éh o svazu. P ř i té p řílež ito sti se po p rv é použije vzducholodí o nev elik é k u b a tu ře . A stro n o m ie do škol — v SSSR . L e n in ů v závod v N o v o sib irsk u začal v y rá b ě t d alekohledy p ro školy. V po sled n ím č tv r tle tí leto šn íh o ro k u m á b ý t zhotoveno 1800 dalekohledů. Jak pracují so v ětští zem ěpisci. L e to šn í období v ěd eck ý ch zem ěp isn ý ch v ý p ra v skončilo. 16 v ý p ra v so v ětsk éh o Z em ěpisného ú s ta v u A k ad em ie věd SS S R p raco v alo v rů z n ý ch o b lastech so v ětsk éh o s tá tu . V ětšin a z n ich se již v rá tila do M oskvy, k d e z p ra c o v á v a jí n a sh ro m á ž d ě n ý m a te riá l, k te rý bude u v e ře jn ě n v n ě k o lik a svazcích „Z em ěpisu S S S R ” . P ře d e v ším p ro z k o u ­ m a ly v ý p ra v y ty č á s ti s tá tu , k te r é jso u je š tě m álo p ro b á d án y . T a k b y la po p rv é vědeck y stu d o v á n a m o ld a v sk á o b la s t a členové v ý z k u m n é expedice, složené, z děln ík ů a stu d e n tů zem ěpisného oddělení M oskevské u n iv ersity ,

u ra z ili běh em tř í m ěsíců 8000 k m ce sty p ě šk y a n a člunech. D im itrij Kolosov, člen Z em ěpisného ú sta v u , v rá til se do M oskvy po 4 letech v ý zk u m n é p rá c e v severových o d n í č á sti re p u b lik y ja k u ts k é , n e jse v e rn ě jší rep u b lik y S ov ětského svazu. Zde p a n u je n e jd rsn ě jší z im a n a celém sv ětě. T e p lo ta k lesn e až n a 69,9 stu p ň ů pod nulou, z a tím co le tn í te p lo ta se dlouhou dobu p o hy bu je kolem 35 stu p ň ů n ad nulou. V n ě k te rý c h o b laste c h bylo možno z jistiti, že podnebí v d řív ějších le te c h zde bylo m írn ější. V e 4 letech u ra zili s o v ě tští vědci 10 000 k m h o rn a tý m i k ra ji p ěšk y , ve člu n ech a n a vorech, p ři čem ž stu d o v ali ta k z \ \ „stu d en o u to č n u ”, h o sp o d á řstv í a p říro d n í zd ro je J a k u ts k a . Dr. A. B ečv ář v y zn am e n án . A stro n o m ic a l. S ociety of th e P ac ific u d ě­ lila ro k u 1943, ja k se n y n í dovídám e, D onohoe C o m et M edal D r. A n to n ín u B ečvářovi za objev nové k o m e ty n a Š trb sk é m p lese dne 18. ú n o ra 1942. K o m eta ta to b y la sice po p rv é p o zo ro v án a již dne 25. led n a 1042 W hip p lem n a H arv a rd o v ě hvězd árn ě, ale objev B e čv á řů v byl n e z á v islý a p ro to byl p rá v e m poctěn. J e to po p rv é, co se té to cen y dostalo n ašin ci. D r. B eč v á ř je d lo u h á lé ta člen em Čs. společn o sti a stro n o m ic k é a n ašim č te n á řů m je dobře zn á m svým i č lá n k y v Ř íši h vězd a p ra ce m i v m e te o ric k é a stro n o m ii i j. V ěnoval se původně m eteorologii, astro n o m ie b y la v ša k o d ed áv n a jeho láskou. V ynikl ta k é v k o n stru k c i dalek o h led ů i bro u šen í zrca d el a vy bu do ­ val v B ran d ý se souk ro m o u h v ě zd árn u , vyb av en o u s tro ji v la s tn í k o n stru k c e . K dyž p řija l p řed v álk o u m ísto k lim ato lo g a s tá tn íc h lázn í n a Š trb sk é m plese, p řen esl ta m svoji o b se rv ato ř. Z a v á lk y se zasloužil o vybu d o v án í skvělé h v ěz d á rn y n a S k a ln a té m plese, v níž je u m ístě n n á š t. č. n e jv ě tší d alek o ­ hled, 60cm re fle k to r, k te r ý byl z a p rv é re p u b lik y z ak o u p en p ro S ta ro u Ď alu. štk . Prof. J. Malíř zem řel. D ne 15. listo p a d u zem řel po delší chorobě prof. reálného gym n. v. v. J. M alíř ve v ě k u 71 let. Od stu d ijn íc h le t m ěl z á jm y astro n o m ick é. P ů so b il d lo u h á lé ta n a stře d n í škole v Z ábřeze, k d ež si získ al značnou z n a lo st pro b lém ů m enšinových. B yl p ro to p řib rá n ja k o znalec k p racím n aší delegace n a m íro v é k o n feren ci v P a říž i po p rv n í válce sv ě ­ tové. Po n á v ra tu byl p řid ělen r. 1919 s t á tn í h v ězd á rn ě v P ra z e a r. 1920 s tá tn í a stro fy s ik á ln í o b se rv a to ři ve S ta ré Ď ale. N a v rh l ta m z e jm é n a v la stn í k o n stru k c i dvojitého visu áln íh o d alek o h led u p ro h vězdnou fo to m e trii a m a ­ lého, světelného re fle k to ru . B yl čin n ý v k u ltu rn íc h spolcích slovenských. P řelo žen r. 1927 do P ra h y , p ra c o v a l v poslední době ze jm é n a n a n ě k te rý c h g e o g ra fic k ý c h problém ech. B yl z a k lá d a jíc ím člen em Čs. spo lečn o sti a s tr o ­ nom ické a členem Čs. astro n o m ick éh o k o m ité tu . P o h řb e n byl žeh em dne 22. listopadu, za Čs. spo lečn o st astro n o m ic k o u a L idovou h v ě z d á rň u z ú č a s t­ nili se rozloučení se zesn u lý m m ísto p ře d se d a S polečnosti D r. B. Š te rn b e rk a a d m in is trá to r L idové h v ě z d á rn y F. K ad av ý . Š tk . Oprava. D o n ed áv n á n ebyly n á m p řístu p n é p ů vodní p rá c e vědecké lite ­ r a tu r y spojeneckých, zem í a i dnes je š tě m ů žem e se o p íra ti v ě tšin o u jen o re fe rá ty . T a k v č lán k u B. Š te rn b e rk a : „A tom ové p u m y a h v ězd n á e n e r­ g ie ”, u v eřejn ěn ém v 3 ./4 . čísle t. r. n ašeh o časopisu, b y ly uved en y poločasy uhlíko-vodíkového ře tě z c e podle „Ú vodu do fy sik y ja d e r” od W . R iezlera, N yn í jsm e d o stali te x t n á stu p n í p ře d n á š k y p re s id e n ta R oyal A stro n o m ica l S ociety C h ap m an a, v níž jso u dva ze zm ín ěn ý ch poločasů u d á n y h o d notou d e s e tk rá t až s to k r á t m enší, a to re a k c e d u sík ( 1 4 ) + vodík (1) časem 4 mil. le t m ísto 50 m ilionů le t a re a k c e d u sík ( 1 5 ) + vodík (1) časem 20 le t m isto 2000 let. T yto ú d a je jso u o sta tn ě n e jisté až fa k to re m 3 v obou sm ě re ch s v ý jim k o u obou n e jk ra tšíc h . Š tk . P ietn í vzpom ínka na H arvardově observatoři. Ř ed itel slav n é H a rv a rdovy o b serv ato ře v C am bridge, M ass., p ro f. S hapley, p ře č e tl n a k olokviu od b o rn ík ů tohoto ú sta v u , k o n a n é m p o č á tk e m říjn a t. r., p ře k la d dopisu,

k te r ý d o stal D r. K opal od českého k olegy. O bsahoval in fo rm a c e o z trá tá c h , jež u trp ě la za okup ace čs. astro n o m ie a vědy p říb u zn é (p ro f. Svoboda, K la ­ divo, Z áviška, D olejšek a td .). P ro f. S h ap ley doprovodil tu to z p rá v u p o z n á m ­ k a m i a p říto m n í odborníci u c tili p o v stá n ím p a m á tk u o b ětí n a c istic k é hrů zo v lády v Č eskoslovensku. Š tk . R ozhlasové čtvrthodinky n a ší S polečnosti jso u v y sílán y k ažd é p rv é a tř e tí pondělí v m ěsíci ve 13 hod. 45 m in. n a vlně 470 m sta n ic í P r a h a II. Posluchačům , k te ř í n a v rh u jí, ab y b y ly ty to relace p řelo žen y n a v h o d n ější dobu později odpoledne, doporučujem e,' ab y se s to u to ž á d o stí o b rá tili p í­ sem ně n a vedení čs. rozh lasu . V enuše 1932. K re sb y n a obálce t. č. p ro v ed l K. Č acký, a to : IV . 3. 19 hod. 40 m in. zv. 190 X , IV . 26. 19 hod. 45 m in. zv. 190 X , V. 19. 19 hod. 40 m in. zv. 190 X , V. 20. 19 hod. 35 m in . zv. 136 X , V. 25. 19 hod. 50 m in. zv. 136 X , V. 28. 18 hod. 55 m in. zv. 190 X, V I. 12. 17 hod. 00 m in. zv. 85 X a V I. 16. 17 hod. 10 m in. zv. 85 X.

Z p rávy Společnosti. Předsednictvo správního výboru ČAS k onalo schůzi 24. z á ří 1945 za ú č a s ti 7 členů v ý b o ru n a L idové h v ě z d á rn ě Š tefán ik o v ě. N a p ro g ra m u bylo vyhotovení p řih lá šk y v áleč n ý ch šk o d a škod zp ů so b en ý ch m im o řád n ý m i pom ěry. Schůze správního výboru ČAS se k o n ala 9. říjn a 1945 v z a sed a cí síni S lovanského dom u v P ra z e z a ú č a s ti 9 členů vý b o ru , 2 n á h ra d n ík ů a ad m i­ n is trá to ra p. F r. K adavého. Je d n á n í schůze řídil m ísto p ře d sed a S polečnosti D r. Boh. Š te rn b e rk . Do S polečnosti bylo p řija to 5 n o v ý ch členů z a k lá d a jíc íc h a 56 nových členů řád n ý c h . B yl p ře č te n a v z a t n a vědom í z á p is poslední valn é h ro m a d y Společnosti, v z á sad ě sch v álen a k d alším u p ro je d n á n í p ře d ­ sed n ictv u po sto u p en n á v rh Jo s. K lep ešty n a u ctěn í p a m á tk y zem řeléh o D r. J . J. P riče, p ř ija ta re sig n a c e K. A nd ěla n a fu n k c i a člen stv í ve výboru, no v ý m p o k lad n ík em zvolen AI. V rá tn ík a p ro jed n án o je š tě n ěk o lik dalších a k tu á ln íc h zále žito stí. Ke k onci schůze refe ro v al D r. B oh. Š te rn b e rk o n ě ­ k te rý c h nových objevech, k te ré v oboru a stro fy s ik y u činil během v álk y W. B aa d e n a M ount W ilsonu. Pokladník ČAS Karel A nděl z a sla l p o čá tk e m říjn a sp rá v n ím u výb oru S p olečnosti dopis, v n ěm ž oznám il, že re sig n u je z v á žn ý ch z d ra v o tn íc h d ů ­ vodů n a fu n k c i a člen stv í ve výboru.. T outo re sig n a c í z trá c í Č eskoslovenská a stro n o m ic k á společno st zasloužilého fu n k cio n áře, ja k ý c h z a dobu svého tr v á n í m ěla jen m álo. P ře je m e p a n u řed itelo v i b rz k é u z d rav e n í a těším e se, že se s ním potom sejd em e je š tě p ři m n o h ý ch p říle žito stec h ve společné práci. Č lenské příspěvky na rok 1946. K to m u to číslu časo p isu je s t p řip o jen v p la tn í líste k P o što v n í sp o řiteln y . P ro sím e v šech n y členy Společnosti, ab y ho použili k bezodklad n ém u v y ro v n á n í sv ý ch člen sk ý ch p řísp ě v k ů n a ro k 1946 a tím si z a jis tili zasílá n í časopisu „Ř íše h v ězd ” . V ýše č len sk ý ch p ří­ sp ěv k ů z ů s tá v á p ro z a tím nezm ěněna. Členská schůze Č eskoslovenské astro n o m ick é společnosti se k o n á v so­ b o tu 15. prosince 1945 v 17 hod. 30 m in. n a L idové h v ě z d á rn ě Š tefán ik o v ě v P ra z e n a P e třín ě . N a p ro g ra m u schůze budou re f e rá ty z čin n o sti s p r á v ­ ního výboru, m ládeže, p o zo ro v atelsk ý ch sekcí, re f e r á t o dn ešn ím sta v u astro n o m ie atd . N oví členové Společnosti. N a schůzi sp ráv n íh o v ý b o ru Společnosti dne 9. říjn a 1945 bylo p řija to 5 členů z a k lá d a jíc íc h a 56 členů řád n ý ch . Členové

z a k lá d a jíc í: J a n E ich ler, b ern í ú řed n ík , K u tn á H o ra ; K a re l F lo ssm an n , s tu ­ dující, T áb o r; Jo se f C h alu p sk ý , stu d u jící, U h e rsk ý B rod; B o h u slav P e k a ř, profesor, T áb o r; In g . D r. M iloš S p ěv ák , tech n . ú řed n ík , Č elákovice, a M iro­ sla v a V orlová, hud. sk la d a te lk a , P ra h a . Členové řá d n í: In g . A n to n ín A dler, v rch . m ěř. ra d a , P ra h a ; M irek A n d rě s ,'s tu d u jíc í, M or. O strav a-V ítk o v ice; Z deněk B a rtů š e k , stu d u jíc í, Olší, p. V elké M eziříčí; B o h u slav B ašek, ob­ chodník, Libošovice, p. S o b o tk a; B o h u slav B u reš, b a n k . d irig en t, P ra h a : J a ro s la v a B urešová, stu d u jíc í g ra f., P ra h a ; F ra n tiš e k B u rian , k rejč í, Iv a n ­ čice u B rn a ; Jin d řic h D oležal, stu d u jící, P ra h a ; A n to n ín D o u b rav a, obchod­ ník , P ra h a ; Jo se f G allerf, m ech a n ik , M ělník; In g . V ik to r G ů n th er, tech n . ú řed n ík , P ra h a ; J iř í G ut, stu d u jící, P ra h a ; M iro slav H áu f, stu d u jíc í, P ra h a ; J a n H olý, stu d u jíc í, P ra h a ; M ilan H rd ličk a, stu d u jící, P ra h a ; In g . Jo se f Jed ličk a, stro jn í inženýr, K ra lu p y n. V it.; K a re l Jič ín sk ý , ú řed n ík , P ra h a ; F ra n tiš e k J ir á t, stu d u jící, O včáry, p. K olín; L ad isla v Jiro u n e k , ad m in . ú ře d ­ ník, S em ily; Jo se f K laus, zřízenec, L o u n y ; L a d islav K orec, stu d u jící, P ra h a ; J iř í K ouřil, stu d u jící, O lom ouc; F ra n tiš e k K rul, stu d u jící, T řeb íč ; V lastislav K rýzl, stu d u jící, P ra h a ; H a n u š K unz, stu d u jící, P ra h a ; M iro slav L ochm an, z a m ě stn a n e c ČSD, T ý n iště n. O rl.; In g . J o s e f M arek , sta v . inženýr, P ra h a ; V asil M artin ek , in s p e k to r f. s. v. v., K ostelec n. O rl.; M arie M edková, ú ře d ­ nice, B rno; J a n M e jstřík , stu d u jící, B oskovice; A lois P a ro u b e k , stu d u jící, P ra h a ; D ra h o m ír P av lík , n á s tro ja ř , D ubicko, o kr. Z áb řeh ; R ic h a rd P e k á re k , b an k . ú řed n ík , P ra h a ; L a d isla v P e ša, stu d u jící, B osonohy u B rn a ; Č eněk P laček, stu d u jící, P ra h a ; E m il P o čta , stu d u jíc í, U h řín ě v e s u P ra h y ; M iro­ slav P o d lah a, stu d u jící, R oudnice n. L a b .; J iř í P resl, stu d u jící, T řeb o ň ; A n to n ín P ro k eš, ú ř. a u t. civ. g eo m etr, B rn o ; L ad . R oušek, h u d eb n ík , P ra h a ; F e rd in a n d R ybníček, a k t. p o ru čík pěch., D v ů r K rálo v é n. L .; J a n S c h u ste r, stu d u jící, O bořiště u D obříše; V áclav S k ala, s tr. zám ečn ík , P lz e ň ; F r a n t i­ šek Slavík, v ý ro b a m a líř, šablon, D obrovice; Jo s e f S u ry n ek , pošt. ú řed n ík , P ra h a ; Ing-. D r. K a re l Svoboda, civ. inženýr, B rn o ; A n n a Svobodová, P a r ­ dubice; Jo s e f Š k ro m ach , hudeb n ík , H odonín; F ra n tiš e k Š p irk , stu d u jící, N ám ěšť n. Osl.; M arie Toulcová, P ra h a ; J a ro s la v U rb á n e k , stu d u jící, M lák a, p. N ovosedly n. N ež.; Jo se f V lček, m ly n á řsk ý dělník, N ové' B e n á tk y ; J a n V ojáček, adm . ú řed n ík , P ra h a ; Z o ra Z atlo u k alo v á, stu d u jíc í, L u h ačo v ice a V ra tisla v Z buzek, stu d u jící, P ra h a . S p rá v n í v ý b o r S polečnosti v ítá všechny nové členy srdečně k sp o lu p ráci! 143 281 K n a F o n d nové L idové h v ě z d á rn y Š te fá n ik o v y v P ra z e . D a ry n a fond m ožno z a s la ti bianco v p la tn ím lístk e m P o što v n í sp o řiteln y , jehož fo rm u lá ř ob d ržíte n a k až d ém p o što v n ím ú řa d ě a v y p ln íte n a jm én o : Č esko­ slo v en sk á a stro n o m ic k á společnost, F o n d nové L idové h v ě z d á rn y Š te fá n i­ kovy v P ra z e , a číslo šekového ú č tu 56.200. — D nes u v e ře jň u je m e v ý k a z d a rů č. 2, u z a v ře n ý k e dni 30. z á ří 1945. C elková č á s tk a d a rů obsažených ve v ý k a z u činí 21 270 K. — 2000 K : K alles K o n sta n tin , p ro feso r, R oudnice n a d L abem . — 1050 K : V ýsledek sb írk y , k te ro u p rovedl Jo se f P ra š iv k a z M. O stra v y -Z á b ře h u m ezi ú ře d n ic tv e m k o n str. k a n c e lá ře „V álcovny tr u b I ” ve V ítk o v ick ý ch želez árn á c h . — 1000 K : H av el Jo sef, P ra h a ; P a c o v sk ý E m il, P ra h a . — 560 K : Š u b rt C yril, K o já tk y , p. B učovice. — 500 K : Č ulík Jo sef, D ražíce, p. B e n á tk y n. J .; D v o řá k Vine., arch ., P ra h a ; D r. G u th V., O ndřejov; Ja n á č e k J . jun., U h. B rod; K lau s J., L ouny; K o v an d a Jiří, H olice v Č ech ách ; M a je tn ík a v y d a v a te l časopisu „Ř íše h v ěz d ” Č esk o slo v en sk á spo lečn o st a s tr o ­ nom ická, P r a h a IV .-P e třín . O dpovědný re d a k to r: P ro f. D r. F r. N ušl, P ra h a B řevnov, P od L ad ro n k o u čís. 1351. — T isk em k n ih tis k á rn y „ P ro m e th e u s” , P ra h a V III., N a R okosce čís. 94. — N ovinové z n ám k o v á n í povoleno č. ř. 159366:/ I I I a /3 7 . — D ohlédací ú řa d P r a h a 25. — V y chází d e s e tk rá t ročně. — V P ra z e 1. p ro sin ce 1945.

P a ríz e k O ta k a r, U h. H ra d iště ; M U D r. T ísek A nt., P ra h a ; V y h n álek Jiří, M o rav sk á O strav a. — 300 K : In g . B ičiště Ja n , P ra h a : Č ížek A., M ěřín; K lá­ til Jiří, D om ažlice; Ing-. S ta r o s ta A n t., M o ra v sk á O stra v a ; V rab ec Jiří, P ra h a ; M U D r. Z áv ad sk ý V áclav, B rno. — 200 K : B ra tč e n k o v Iv a n , Mor. O stra v a ; M U D r. Č erný F ra n tiš e k , P ra h a ; K o tn o u r Miloš, P ra h a ; M U D r. K ubica F ra n tiš e k , Znojm o; R y c h e tsk ý V ik to r, P ra h a ; Spudil Luboš, Z noj­ m o; T u re k G ustav, H ro n o v ; V ejlu p ek M ario, R oudnice n. L ab .; V íto v sk ý Josef, P ra h a ; M U D r. V ondrovic Ot., P o d ěb rad y ; Z lesák B., P ra h a . — 150 K \ V eselský Prokop , P ra h a : V yskočil F ra n tiš e k , P lzeň. — lit 0 K : Špic F ra n tiš e k , P řelouč. — 130 K : K říž V áclav, H odkovice u L iberce. — 120 K: N e c k á ř A dolf, P ro stě jo v ; N ěm ec B edřich, H o rn í B říza. — 100 K : Členové A stro n o m ick é společnosti v H ra d c i K rálo v é; A rn o ld Josef, Ř ep o ry je ; B a r­ toš Slavom il, H ořice v P o d k rk o n o ší; B o r Ja n , R u zy n ě; B ře sk ý L ad islav , B ran d ý s n ad L ab em ; Č ab la Miloš, M or. O stra v a ; D an eš Jo sef, P ra h a ; Dolejš A ntonín, P ra h a ; D o šk á ř P e tr, P ra h a ; D uch ek F ra n tiš e k , B rno; F ilip M iroslav, M or. O stra v a ; G aisl Jiří, P ra h a ; G ajď o k E m erich , D o u b rav a; H o rá č e k Alois, O lešnice; H u b n er L ubom ír, K řtin y u B rn a ; C hm ela Ja ro sla v , P ra h a ; J a k u b F ra n tiš e k , B rn o ; J a n k ů O ldř., S trá ž n ice , p. V y so k á u M ěl­ n ík a ; Je ž e k P e tr, R ad o tín ; J u r č a B ohuslav, Vidče, p. S třite ž n . B.; K adlec O eněk, L oučany, p. N á m ěšť n a H an é ; In g . K lim eš L adislav, M ydlovary; Kočí K arel P ra h a ; D r. K oluch Š těp án , K unovice u U h. H ra d iště ; K u lh av ý Ja n , P ra h a ; PhM C . M a tě jk o v á H ela, P ra h a ; M o tlík Josef, P ra h a ; N ach ázel Jin d řich , B e n á tk y n. Jiz .; N o v ák Alois, L enešice; N o v ák Z deněk, O stro v a čice; P a n o c h a K arel, P ra h a ; P o p C tirad , P a rn ík ; R a d a S ta n isla v , P ra h a ; R ies Zd., M or. O stra v a ; R ež á b k o v á M arie, P ra h a ; S o m m er J a n , P ra h a ; S te rn e r V lastim il, D o b řan y ; Š edivý Č estm ír, H odonín; Š těp a n o v sk ý B edřich, P ísek ; Š v ih álek A rnold, Č esk á T řeb o v á; T opičová Z denka, P ra h a ; V alníček Miloš, B rno; V aněk Jo sef, P ra h a ; V eselý F ra n tiš e k , T řeb íč ; V ilím K arel, Zlín; V lk Ja n , T áb o r; Z ajíc M iroslav, V alašsk é M eziříčí; In g . Z oubek V ácl., P ra h a . — 70 K : N áv štěv n íc i n a L idové h v ěz d árn ě Š tefán ik o v ě. — 65 K: T o m čiak F ra n tiš e k , O řech, p. Ř ep o ry je. — 60 K : H ero ld F ra n tiš e k , P ra h a ; H y b ler V áclav, B enešov u Sem il; Je lín e k H ugo, Zlín; K alv o v á M arie, P ra h a ; K n o tek F ra n tiš e k , P ra h a ; N ejedlo A dolf, P ra h a ; JU D r. P e p rn ík F ra n tiš e k , Iv an čice; P o lá k F ra n tiš e k , P ra h a ; Š tě p á n e k K arel, P ra h a . — 55 K: K o talík Ja n , P ísek . — 50 K : Č ern ý R udolf, M o ra v sk á O stra v a ; Č ern ý V áclav, Volduchy, p. R o k y can y ; In g . D rš a ta M iloslav, R oudnice n. L ab .; E rb e n R., P ra h a ; E v a n ž in R udolf, Zlín; F é r P řem y sl, P ra h a ; H o lík Josef, Z ádveřice, p. V izovice; In g . K n o tek Ja ro sla v , P ra h a ; K ouba K , Jin d řic h ů v H rad ec; K rálíček Jin d řich , P ra h a ; K rý že J., P ra h a ; D r. K u c h y ň k a K arel, P ra h a ; M alín sk ý F ra n t., P ra h a ; M aro u sek Jo sef, R oškopov, p. S ta r á P a k a ; M a­ tě jů A nna, B rno; P le šá k S., B rno; P o ly d o r F ra n t., P ře ro v ; S rb V., P ra h a ; S ta r ý Iv an , P ra h a ; Svoboda V aldim ír, Č eské B udějovice; T o m ek F ra n tiš e k , P ra h a ; V ajg l K arel, U stí n a d O rl.; V á v ra V áclav, S ta r á B oleslav. — 40 K: G reg o r Ja n , P ra h a ; K alo u sek Jiří, H rad ec K rálo v é; W erfe l F ra n tiš e k , S ta r á B oleslav. — 30 K : N ečite ln ý podpis, Sem ily; M oravec Ja ro m ír, P a rd u b ic e; Svobodová A nna, P a rd u b ic e . — 20 K : H ru b ý A rn o št, P ra h a ; M acoun Jin d ra , P ra h a ; M ašek F ra n tiš e k , P ra h a . D a ry n a fond m ůžete z a sla ti bianco v p latn ím lístk e m P o što v n í sp o ři­ telny, jehož fo rm u lá ř k o u p íte n a k ažd ém p oštovním ú řa d ě a v y p ln íte n a jm é n o : Č eskoslovenská a stro n o m ic k á společnost, F o n d nové Lidové h v ězd árn y Š tefán ik o v y v P raze, a číslo šek. ú č tu 56.200.

P R O P A G U JTE

„Ř ÍŠ I

H V Ě Z D CC

r v

I g h I

r~

I

I \ / i I V

ET CL

f l l R E D A K C E A A D M IN IS T R A C E : I— # i Praha IV -P etřín , Lidová hvězdárna.

A d m in istrace v y řiz u je pouze dotazy, o b jed n áv k y a re k la m a c e tý k a jíc í se časopisu. R ek lam ac e ch y b ějících čísel se p řijím a jí a v y řiz u jí do 15. k aždého m ěsíce, t. j. do 14 d n ů po v y d án í č ísla. U z á v ě rk a č ísla 10. k ažd éh o m ěsíce. R u k o p isy se n ev ra ce jí. Z a o d bornou s p rá v n o s t p řísp ě v k u odpovídá a u to r. K e všem p ísem n ý m d o ta z ů m p řilo ž te z n á m k u n a odpověď.

Č e s k o s l o v e n s k á s p o l e č n o s t astronomická Praha IV -Petřín, Lidová hvězdárna Štefánikova.

T elefon č. 463-05.

Ú ře d n í hodiny: ve všed n í d n y od 14 do 18 hodin, v n ed ěli a ve s v á te k se n e ú řad u je. K n ih y z k n ih o v n y S p o lečn o sti se p ů jč u jí podle k n ih o v n íh o řá d u členům v žd y ve s tře d u a v so b o tu od 16— 18 hodin. Č lenské p řísp ě v k y n a ro k 1945 (v č e tn ě č a s o p is u ): Členové řá d n í K čs 60,— , stu d u jící a dělníci K čs 40,— . N oví členové p la tí záp isn é K čs 10,— (stu d u jíc í a dělníci K čs 5,— ). Členové z a k lá d a jíc í p la tí K čs 1000,— jed n o u p ro v žd y a d o stá v a jí časopis z d arm a . V ešk eré p la ty pouze v p la tn ím i lís tk y P o št. sp o ř. n a še k o v ý ú č e t č. 42.628.

Československá astronomická společnost, Praha IV. (B ianco v p la tn í lís tk y u k a žd éh o p o što v n íh o ú řa d u .)

Lidová hvězdárna Š te fá n ik o v a Tp2


V p ro sin ci je h v ě z d á rn a p řís tu p n a jed n o tliv ců m bez o h lášení v 18 hod. den n ě k ro m ě pond ělk ů , šk o lá m a sp o lk ů m po tele fo n ic k é dohodě, a v š a k v ý ­ h ra d n ě z a ja s n ý c h večerů .

Administrace může dodati nebo obstarati: O táčivá m a p a sev e rn í oblohy. C ena 75 Kčs, č le n sk á c en a 60 K čs, p o što u 64 K čs. V hodná p o m ů c k a p ro běžnou o rie n ta c i p ro z a č á te č n ík y .

N a v š t ě v u j t e č l e n s k é s c h ů z e ČAS. M a je tn ík a v y d av ate l časopisu „Ř íše h vězd” Č eskoslovenská společnost a s tro ­ nom ická, P ra h a IV .-P etřín . O dpovědný re d a k to r: P ro f. D r. F r. N ušl, P ra h a B řevnov, P o d L a d ro n k o u č. 1351. — T isk e m k n ih tis k á rn y „ P ro m e th e u s ” , P r a h a V III., N a R okosce č. 94. — N o vinové z n á m k o v á n í povoleno č. ř. 1 5 9 3 6 6 /IIIa /3 7 . — D ohlédací ú řa d P ra h a 25. — 1. pro sin ce 1945.

Výroční zpráva výboru Č eskoslovenské společnosti astronomické za rok 1944. Zpráva jednatele. P řeh lížím e-li život Společnosti v roce 1944 a činím e-li ta k pod zorným úhlem loňských m im ořád n ý ch válečných pom ěrů, k te ré n e zů staly bez vlivu n a žádný ú sek činnosti lidské společnosti, m ůžem e bý ti opět plným právem s dosaženým i výsledky spokojeni. K ád r o b ětav ý c h a n a d šen ý ch členů věnoval o pět v ě tšin u svého volného času p ráci ve S polečnosti a je p ro to h la v n ě je jich zásluhou, by la-li u p ev n ěn a o rg a n isa č n í z á k la d n a S polečnosti a p ro h lo u b en a a m a té rs k á č in n o st pozoro­ vací i výchovná. Je to je jic h z á slu h a m úžem e-li m lu v iti n a p řík la d o obno­ veni činnosti pozorovatelů p ro m ěn n ý ch hvězd a planet, o u sp o řá d án í pozoro­ v a telsk ý ch k u rsů , o vykonání p říp ra v n ý ch p ra c í ke zřízení A stronom ické sekce p ři P říro d o v ěd eck ém k lu b u v B rně, o u sta v e n í A stro n o m ick é sekce M usejní společnosti ve V alašsk é m M eziříčí nebo o ro zv in u tí ak ce pro p o sta ­ vení h v ězd árn y v R oky can ech ta m ě jš í A stro n o m ick o u sekcí M usejní spo­ lečnosti. V šem těm to nejm en o v an ý m členům d ěk u ji za jejich pro Společnost ta k cennou p ráci. S p rá v n í v ý b o r p ro je d n á v a l z á le žito sti S polečnosti celkem v 9 schůzích výborových a 3 schůzích p řed se d n ic tv a za p rů m ě rn é ú č a sti 16 členů výboru. B yly u sp o řád án y 4 členské schůze za p rů m ě rn é ú č a sti 67 členů. P ře d ­ n ášeli n a nich: 10. ledna Dr. O tto Seydl „O dějin ách P ra ž sk é h v ě z d á rn y ”, 10. ú n o ra D r. A lois Z áto p ek „O n ejn o v ějších n ázo rech n a zem ské n itro ”, 8. b řezn a doc. D r. F ra n tiš e k L in k „O a m a té rs k é p rá c i v a stro n o m ii” a 14. prosince D r. A lois Z áto p ek o tom , „Co n á m řík á se ism o g ra fic k ý z á z n a m ”. N a to m to m ístě je m ojí m ilou povin n o stí o pět co n e jsrd e č n ě ji poděk o v ati Ú stře d n ím u svazu lék á rn ík ů , k te r ý n á m k p o řá d á n i n ašich člen sk ý ch schůzí p ropůjčoval i v m inulém roce z d a rm a p ře d n á šk o v ý sál ve svém L é k á rn ic ­ k ém dom é v P ra z e II. O lenů m ěla Společnost p o čá tk e m ro k u 1944 celkem 2093. V roce 1944 bylo p řija to 339 nových členů, 8 vystoupilo a 153 bylo vy řazen o . Zem řelo 13 členů. K oncem ro k u ted y Společnost m ěla 2258 členů. Z n ačn ý počet v y ­ řazen ý ch členů v y sv ětlu je ta okolnost, že během ro k u bylo přisto u p en o k p řesn é revisi členské k a rto té k y . Zemřeli tito členové: In g . J a n J e s t ř á b e k , P ra h a ; Z deněk K a i l , stu d u jící, P ra h a ; Ivo K a r f í k, stu d u jící, L ounky, p. R oudnice n. L.; J a r o ­ m ír K e r h a r t, obchodník, P o d ěb ra d y ; O ta k a r K o v á ř , ty p o g ra f, Pouchov u H rad ce K rálové; D r. lV ad im ír N o v á k , p ro feso r české tech n ik y v. v., Tišnov; J iř í P r o c h á z k a , stro jn í zám ečn ík , Č eské B udějovice; prof. J. J. S ý k o r a , O ndřejov; P h D r. In g . J a n Š e b o r, docen t vysokého u čen í te c h ­ nického, P ra h a ; S v ato p lu k S t u l í k , m a jo r v. v., P ra h a ; arch . V áclav V e s e 1 í k, K a rlík u D obřichovic; H e řm a n Z e m a n , P ra h a ; K arel Ž á k , šk p t. v. v., B rno, K rál. Pole. Č e s t j e j i c h p a m á t c e ! V roce 1944 n av štív ili členové h v ěz d á rn u 3 004krát, z o b ecen stv a p ři­ šlo n a h v ězd árn u 3574 osob, spolků 23 a škol 25 s 1608 ú častn ík y . U vedené 3004 n á v ště v y n a h v ězd árn ě v y k o n ali 383 členové, z nichž 36 bylo m im o ­ p ražsk ý ch . C elkem 9 členů n av štív ilo h v ě z d á rn u během ro k u více než 5 0 k rá t. Č lenové výb o ru n a v štív ili h v ě zd árn u celkem 74 9 k rát.

V roce 1944 byly udržen y , p o k u d to je n v d an ý ch p o m ěrech bylo m o ž­ né, v zájem n é sty k y s těm ito s tře d is k y a m a té rs k é a stro n o m ic k é č in n o sti v Č echách a n a M orav ě: s Jih o česk o u astro n o m ic k o u společnosti v Č e s ­ k ý c h B u d ě j o v i c í c h , s A stro n o m ick o u společn o stí v H r a d c i K r á ­ l o v é , s A stro n o m ick o u sek cí P říro d o v ěd eck é sp o lečn o sti v M o r a v s k é O s t r a v ě , s A stro n o m ick ý m odborem p ři L idové u n iv ersitě v P l z n i , s A stronom ickou sek cí M usejní společnosti v R o k y c a n e c h , s A stro n o ­ m ick ý m k ro u ž k e m v T á b o ř e a s A stro n o m ick o u sek cí M u sejn í společ­ n o sti ve V a 1 a š s k é m> M e z i ř í č í. S p ráv n í v ý b o r jim. p ře je v d alší čin ­ n o sti m noho ú sp ěch ů a doufá, že v m íro v é době se se všem i s e tk á v užší a plodnější spolup ráci. J m é n e m sp ráv n íh o v ý b o ru d ě k u ji všem , kdož S p olečnost v je jí čin ­ nosti jak ý m k o li způsobem podporovali. D ále d ě k u ji za sp o lu p ráci re d a k to ­ rovi časopisu Ř íše hvězd, a d m in istrá to ro v i Společnosti a všem členům sp rá v ­ ního výboru. C ena prof. Dr. F r. N u šla . Ve schůzi k o n a n é 21. č e rv n a 1945 rozhodl se ro zšířen ý revoluční výbor Společnosti jednom yslně u d ěliti cenu prof. D r. F ra n t. N u šla za ro k 1944 p a n u In g . V i k t o r u R o l č í k o v í z a jeho v zác­ né k o n stru k ce astro n o m ic k ý ch p řístro jů a za záslu h y o Č eskoslovenskou astronom ickou společnost. Jaroslav V lček.

Zpráva správce přístrojů. V m inulém roce 1944 n ebyl žád n ý z dalekohledů an i pom ocných p ří­ stro jů ta k plně v y u ž it ja k o v letech m inulých. Bylo to je d n a k tím , že m lad ší pozorovatelé byli v ětšin o u n asazen i v p rá c i ve vzdálen ějších podnicích, ta k ­ že p ro n e d o sta te k č a su se nem ohli svým p ra c e m n a h v ěz d árn ě d o statečn ě věnovati, je d n a k tím , že se v létě rozhodl v ý b o r S polečnosti z bezpečnost­ ních důvodů, p ři m o žn ém n á le tu , u lo žiti cennější pom ocné p řís tro je v tr e ­ so ru poštovní sp o řiteln y . (D o d atečn ě p a k by ly p o č á tk e m leto šn íh o ro k u od­ m o n to v án y a ta m té ž uloženy i o b je k tiv y až n a h led ač k o m et.) Z odborných p ozorování je p ro to p ly n u lá řa d a pouze u pozo ro v án í slu ­ nečních sk v rn , p ro v á d ě n á p. K a d a v ý m re fra k to re m v z á p a d n í k o p u li (a ny n í pouze hledačem k o m e t ve východní k o p u li). Č e tn ější b y ly je š tě ta k é p rá c e fo to g rafick é, pro v ád ěn é podle p ro g ra m u p. K lepeštou a n ěk o lik a m lad ším i členy ve „ fo to g ra fic k é m d o m ečk u ” 4palc. kom orou. H lav n í r e f r a k to r v ša k sloužil nejvíce jen p o p u lá rn ím pozo ro v án ím obecen stv a, k te ré h o se z a ja s ­ n ých večerů sešlo vžd y ck y dost, ab y poznalo, ja k k rá s n ě lze tím to dlouhofo k áln ím re f ra k to r e m p o zo ro v ati n e je n M ěsíc a p la n e ty , ale i v zd ále n ější a světelně slabší o b jek ty . K rom ě o b vy k lý ch u d ržo v acích p ra c í a č istě n í m ech a n ism ů d alek o ­ hledů nebylo v m in u lém ro ce n u tn é p řik ro č iti k v ě tším o p ra v á m . T u je s t m i poděkovatl se. n ě k te rý m m lad ším členům za provedení n ejrů z n ě jšíc h m enších o p rav p řístro jů , zejm én a kol. P e trá č k o v i a p. K ad av ém u za péči o hodiny h v ěz d á rn y a sl. C h m elařo v é a Z u k rieg elo v é z a v y d a tn o u a pokud jim z a m ě stn á n í dovolilo ta k é p rav id eln o u pom oc p ři m é sn aze u d rž e ti dalekohledy v č isto tě a d o b rém sta v u . Č lenům d o p ro v ázejícím obecenstvo do kopulí d ěk u ji za dohled, k te r ý je n u tn o i p ři od b o rn ém v ý k la d u v ěn o v ati v ešk erém u zaříze n í v kopulích, a b y nebylo nic poškozeno. K a rel Č acký.

Zpráva knihovníka. Ja k o v p řed ešlém roce ta k ta k é v roce 1944 bylo usilovně p o k račo v án o ja k v n á k u p u n o v ý ch i a n tik v á rn íc h k n ih a stro n o m ic k ý c h ta k i v z a řa z o ­ v ání a číslování dosud n e k atalo g iso v an ý ch k n ih a publikací.

K a ta lo g v y k azu je k 31. pro sin ci 1944 4401 čísel. Z n am en á to celkový p řírů s te k 465 k a ta lo g iso v a n ý c h k n ih , p u b lik a c í a časopisů, což je s t p ě ti­ n á so b e k p řírů s tk u v loň sk ém roce. N ově zakoupeno bylo ovšem je n 59 kn ih , m ezi n im i 9 sv a z k ů H an d buch d er A stro p h y sik , 3 sv a z k y K osm ologie T o m áše A k v ín sk éh o od P o sp í­ šila, 24 sv azečk y rů zn ý c h m a te m a tic k ý c h p říru č e k a učebnic a n ěkolik astro n o m ick ý ch sp isů a u to rů zn ám ý c h jm en, ja k o B ěhounka, B o rn stein a, F a u th a , T ra b e rta , U lehly a jiných. D ále došlo 8 re d a k č n íc h v ý tisk ů , 6 p u b lik ací bylo získ án o v ý m ěnou a 23 sv azk y k nihovně la sk a v ě věn o v ali pp. J . F ik a r, K. H loch, O. K ádner, J . K lep ešta, D r. J. K loužek, In g . D r. F r. K o rn alík , D r. J. K v aček a pí B. P o k o rn á. V ýbor jim je ště jednou v yslovuje srd ečn ý dík. C elkové v y dání z a k n ih o v n u č i n i l o ....................................... 11.565,70 z a v az b u 30 k n ih a z a o p rav y poškozených v azeb v y d án o 720,— p ře d p la tn é z a časo p isy a c irk u lá ře činilo . . . . . 698,80 a na zak o u p en í nových k n ih bylo v ěnováno . . , * 16-146,90

K K K K

V roce 1944 bylo půjčen o 708 člen ů m 1119 k n ih , to h o m im o P ra h u 107, ja k v y k a z u je ta to ta b u lk a : n íp I. 111 68 z toho 29

II. 103 64 19

II I. IV . 103 82 62 55 15 9

V.VI. V II. V III. IX . 110 108 58 37 132 67 69 30 24 81 15 24 4 — —

X. X I. 102 95 68 71 — —

X II. 69 k n ih 49 členům — poštou

J a k vidět, bylo od 1. V III. 1944 dočasně z a stav e n o z a sílá n í p ů jčo ­ v an ý ch k n ih poštou. K to m u to o p a tře n í byli jsm e nuceni, jelik o ž byl u z a ­ v ře n p o što v n í ú řad , kde byly b a lík y pod áv án y . P ů jč o v á n í k n ih la s k a v ě o b sta rá v a li pp. F . K ad a v ý a L. Š v e stk a , p ři agendě ve vědecké knihovně byl m i v y d atn o u podporou p. Zd. P ěk n ý . ■Úmornou p rá c i se se stav o v án ím lístk o v éh o in dexu p ro v šech n y ro čn ík y Páše hvězd dokončili velm i ú sp ě šn ě pp. E . H ein l a Zd. R am p as. P rá c i v kn ih o v n ě u sn a d n il svojí o chotou p. M. P ro c h á z k a , k te r ý od­ borně a b ezp latn ě zavedl 3 o sv ětlo v ací tě le sa v m ístn o sti knihovny. D ěk u ji jm én em vý b o ru i jm én e m v la stn ím jim i v šem o s ta tn ím spolu­ p raco v n ík ů m a prosím o další jejich n ep o stra d a te ln o u pomoc. M. B ettelh eim o vá .

Zpráva sekce pro pozorování létavic. A čkoliv ro k 1944 byl ro k em n ejv ě tšíh o v y p ě tí válečného a to tá ln íh o n asazen í sil, nejeví se n ep řízn iv ě v čin n o sti sekce. N a o p a k bilan ce z a ro k 1944 je n e jp říz n iv ě jší ze všech 20 le t trv á n í sekce. P o d sta tn o u z á slu h u o to m á ovšem čin n o st pozo ro v atelů n a S k a ln a té m P lese, k te r á b y la toho ro k u z a h á je n a v e velkém m ě řítk u n a nové o b serv a to ři. V ede ja k p o čte m nocí, ta k i p o čtem pozorovacích h o d in a p o čtem m eteo rů , s ta tis tic k y i fo to g ra ­ fick y zjištěn ý ch . M a te riá l té to sta n ic e tv o ří asi polovinu všech p ozorování dohrom ady; je to z n á m k a ja k velké píle pozorovatelů, ta k i zn am e n itý ch pozorovacích podm ínek (n íz k á oblačnost, v e lk á p rů z ra č n o s t o v zd u ší). P o č te m p o zo ro v atelů p ře d stiž e n a b y la jed in ě P lzní, k te r á společně s Do­ m ažlicem i, K latovy, T lučnou a R o k y c a n y tv o řily v elm i činné stře d isk o z á ­ p adních Čech. V elm i p ěk n o u čin n o st podal v roce 1944 Jičín . V stře d n íc h Č echách stá le p ozoruje B ra n d ý s n. L. (jeho z p rá v a z a ro k 1943 b y la z a slá n a opožděně, ta k ž e n em ohla b ý ti o tiš tě n a v p řeh led u 1943). K č in n o sti h lá sí se sk u p in a m lad ý ch p o zo ro v atelů n a L idové h v ěz d árn ě Š te fá n ik o v ě pod vede-

n ím p. C. V otrubce. M o rav a je čestn ě z a sto u p e n a O lom oucí, k d e stu d e n ti p ra c u jí z a dohledu prof. V. P e tr a ; p, K ra m e r tu p odal v y trv a lý a pečlivý v ýkon; týž z jistil n ěk o lik n o v ý ch ro jů , jejich ž r a d ia n ty p ro p o čítal p ro f. V. , P e tr . O lom oučtí p o zoro v atelé m ěli n a p ro g ra m u a u sk u te č n ili, i n ěk o lik korespondujících pozorování s B rnem . Z velkých ro jů p ozorovány b y ly lyridy, p erseid y (v noci m a x im a byl ro j sledován n a 11 pozorovacích m ístech so u časn ě), d rakonidy, orionidy, leonidy i gem inidy. V ýsledky jsou vesm ěs velm i uspokojivé. F o to g ra fic k y zachyceno bylo n a S k a ln a té m P le se 147 stop, v P lz n i a v O ndřejově po jedné stopě. Č innost jednotlivých sta n ic i p o zorovatelů je p a tr n a z přip o jen é ta ­ b u lk y obvyklého u sp o řá d á n í — pozorovací m ís ta i jm é n a p o zo ro v atelů jso u s e řa z e n a abecedně. Ke jm é n u po zo ro v atele zn ačí p řip o je n á čísla p o stu p n ě : počet nocí, p o čet hodin a p o čet m eteo rů . Ke k onci u v ed en je součet čísel i součet čísel vztah u jících se n a sta n ici ja k o jednotku. Celkem bylo pozo­ rováno 123 nocí v roce, z čehož je n n a jed n o m pozo ro v acím m ístě bylo p o ­ zorováno 60 nocí, n a dvou m ístec h 21 nocí, n a tře c h m íste c h 17 nocí, n a 4 m ístech 12 nocí, n a 5 a 6 m ístech po 5 nocích a n a 7, 10,11 m ístech po 1 noci. Z a d v acet le t čin n o sti sekce z ísk a li n a ši po zo ro v atelé z a 6937 noci a 15.131 hodin 119.919 m eteo rů . S ta tis tik a velk ý ch m e te o rů jev í se ta k to : M ěsíc P o čet m e te o rů

I. II.

II I.

3 1

1

IV . V. 3

1

VI.

V II.

—

3

V III. IX . 19

X. 6

7

X I.

X II.

S.

3

1

48

Z toho po dvou z p rá v á c h došlo o m eteo rech z 27. II., 12. V III. a 9. IX ., po tře c h z p rá v á c h o m eteo rech z 13. IV . a 20. IX . O v elm i ja sn é m m e te o ru z 17. IX . došlo celkem 7 z p ráv . N a podzim ro k u 1944 z a h á jil p. C. V otrubec n a L. H . Š. k u rs m eteo ­ rick é astro n o m ie, k te r ý v ša k p ro u z a v ře n í L. H. Š. byl p ře ru šen . D oufám e, že nyní, k d y v á lk a je skončena, obnovím e n e je n ten to k u rs, ale že i sty k m ezi jed n o tliv ý m i sta n ic em i bude čilejší. V šem p řá te lů m , k te ř í p ře s v álečné o b tíže v y trv a li v p rá c i sekce, p a tř í n ejsrd ečn ější dík. Přehled činnosti m eteorické sekce. 1. Brandýs n. L .:

3. Buštéhrad: hodin 16,7 23,1 20,6 6,420,9 22,1 7,0

meteoru 397 446 328 37 518 344 213

47 10

116,8 23,4

2 283 1 249

Brno-Huso v ic e : S edláček 10 8 R y šav ý

12,6 10,0

77 45

22,6 12,6

122 103

nocí Břeský 8 8 D olan sk á 9 H a rtm a n o v á 2 H aszp ro v á Jan o u še k 8 K re jc á re k 8 4 Zoul 7 pozor.

2 pozor.

18

nocí 4

hodin 3,5

H o rn J a n o ta prof. K látil* K o v ář K ozák K ru tin a P e ro u tk a S liva

11 1 24 1 1 3 1 9

11,0 1,3 31,8 1,3 2,3 3,6 1,3 11,6

281 2 8 13

8 pozor.

51 26

64,2 34,6

462 412

Šebek

m e te o rů

22

4. D om ažlice: 70

—

— 88

j

10. P r a h a II I.: nocí

h o d in

m e te o rů

H ájek K n o tek zap. M atějů M azáček Poledne zap. Š m ahel V icena

36 1 12 7 1 1 23

74,7 1,0 24,0 11,9 4,0 1,0 51,1

400

1 374

7 pozor.

81 36

167.7 74,7

937 937

K latovy: B um ba F ah n rich * N eužil Seidl zap. 4 pozor. Olom ouc : D am ián K ra m e r P e tr p ro f. S ch m id t V oldřich 5 pozor. O ndřejov: G u th D r. P lavec 2 pozor. Plzeň: F áh n rich * H ofm an o v á K áš K látil* K očárek K udlička L acin a L acinová M aleček N ocar* N ováková P e ro u tk a P e tř ík Svoboda Š p o tt V yskočil 16 pozor.

—

106 56 —

2 3 5 1

2,0 5,5 7,5 2,4

16 150 148 —

11 5

17,4 7,5

314 298

o 53 2 4 3

2,4 105,3 4,0 5,0 5,2

6 651 13 13 17

64 54

121,9 106,9

700 683

2 2

5,0 5,0

69 225

4 2

10,0 5,0

294 252

1 3 1 16 3 4 7 3 9 4 1 1 2 4 3 1

1,0 5,4 0,8 22,7 5,8 7,9 12,9 6,2 14,5 8,6 0,6 1,0 5,1 5,0 5,0 0,7

—

118 19 16 19

63 19

103,2 27,0

1 319 887

nocí

h o d in

m e te o ru

0,3

1

3,8 2,0 3,8

36 32 46

5 2

9,5 3,8

114 92

3

6,5

275

13. P ra h a X V II.: H ála* 15

17,0

80

14. P r a h a X V III.: V an ěk 1

0,8

2

15. P r a h a X IX .: K rato ch v íl L an d a

3 1

4,6 1,0

33 6

4 3

5,6 4,6

39 . 38

16. R ačice n. B e r.: 5 F a lla d a

7,7

165

17. R o k y can y : B u fk a F r a n ta H v ížď ala Kesl K ra ft S a n d tn e r Š im ek

1 2 2 2 2 1 1

0,2 4,8 4,6 4,8 4,8 2,6 2,2

5 3 83 85 69 35 76

11 2

24,0 4,8

356 320

V otrubec*

11. P ra h a IV .-L. H . Š.: H ála* 2 1 K rýže 2 V otrubec* 3 pozor. 12. P r a h a X II.: L h o tsk ý

2 pozor.

7 pozor. 29 1 233 69 117 198 52 280 167 1 —

1

18. S k a ln a té P le s o : A m b ru š 3 B akoš 7 B e č v á ř D r. 47 Č a jd a 1 D rozd 6 D zu b ák 75 H oep fn ero v á 5 K iss 22 O lejník 35 P a jd u šá k o v á 69 Šobek 7 T h u rzo D r. 1 U h lár 12 Z á p a tic k ý 3 14 pozor.

288 75

4,3 11,3 73,7 3,0 15,4 127,4 10,2 34,2 68,2 110,0 11,3 . 3,0 20,4 4,3

38 58 1.282 70 457 2.110 145 396 1.150 1.706 58 91 617 111

497,4 134,7

8 245 5.267 o

21. V odňany N ocar* 20. Týn n. Vit.: S teh lík

noci

hodin

meteoru

10

11,9

92

hodin

meteorů

5,7

* 49

hodin

meteorů

noci

4

V otrubec 22. Vratim or K uča

34

3,2

stanic pozorov. noci

Z Z 22 2 22

88

82

683 290

1 218,7 15 914 498,0 11 265 Dr. V. Guth.

Zpráva sekce pro pozorování Slunce. V roce 1944 byl slu n ečn í k o to u č p o zo ro v án so u sta v n ě od 17 členů, k te ří v to m to roce pozorovali celk em 27 3 7 k rát. P o zo ro v án í členů, n ejm én ě z d ru ­ hého pozorovacího ro k ů , b y la z a sílá n a č tv r tle tn ě do ú s tře d n y do C u ry ch u k h ro m ad n ém u sť a tisti‘c k ém ú "zp raco v án í. V c u ry šsk ě v ý ro čn í p u b lik a ci bylo n a ší S ekci ja k o obvykle v ře le poděkováno. Č etn é d o taz y a ž á d o sti o ra d y p ři pozorování svědčí o v z rů s ta jíc ím z á jm u o s ta tis tic k á pozo ro v án í slu n eč­ n ích sk v rn . P ře h le d n á ta b u lk a pozo ro v án í s k v rn od n a šic h členů v roce 1944:

D r. A. B ečvář, S k al. P leso

optiky v mm 130

50 V. B um ba, K lato v y B. Č urda-L ipovsk ý , M or. O. 60 130 D r. A. D uchoň, P re šo v

Zvětšení Met hod.t 60 p ro j. a 45 94 72

60 110 60 160

45 50 40 53

65

20

50 L. N eužil, K lato v y B. Polesný, Č. B udějovice 150 50 M. Sedláček, B rno J . S k ála, B enešov u P ra h y 120 30 J. S ta rý , P ra h a -K o šíře Ing:. P . S v ěrák , M or. O stra v a 50 110 O. Šiler, K rom ěříž 85 In g . J. V enclík, F rý d e k

80 120 45 60 20 70 40 50

K. G oňa, P ra h a -L ib e ň Zd. H vížď álek, R o k y can y O. Ja h n , P rah a-M ich le F r. K adavý, P ra h a - P e třín „ VI. K retsch m er, B y střice pod H o stý n em

heliosk. proj. p řím o p ro j. a heliosk. p řím o p roj. pro j. p roj. p řím o a proj. pro j. p roj. přím o p roj. proj. proj. proj. p řím o

i. 76

Čtvrti ctí 11. 111. 75 80

14 38 56

17 80 84

— — —

29 — 54 62

53 51 71 72

17 — 9 24 — 49 35 21 25

ÍV. 66

Cel­ Od za­ kem čátku 297 3965

—

31 118 140

282 822 819

76 17 71 87

39 — 50 65

197 68 246 286

2717 68 910 4336

41

88

32

178

295

— 33 32 — 80 84 37 57

68 35 37 55 91 83 57 67

14 17 23 19 56 27 26 15

,8 2 94 116 74 276 229 141 164

82 738 399 91 501 617 1280 563

—

—

V šem členů m S ekce d ě k u ji z a je jic h sp o lu p rá ci a p ře ji m noho z d a ru v dalším pozorování! Z a p řed sed u : Zd. P ě k n ý .

Zpráva Skupiny pozorovatelů proměnných hvězd. V roce 1944 b y la se s ta v e n a S k u p in a p o zo ro v atelů p ro m ěn n ý c h hvězd se ste jn ý m p ro g ram em , ja k o m ěla d řív ější Sekce. V podzim ních m ěsících

b y ly p o řá d á n y k u rs y pozo ro v atelů , jejich ž úko lem bylo z ís k a t k á d r p ra co v ­ n ík ů pro dobu poválečnou. V yčísleni v ý sled k ů p ozorování bude d o d atečn ě u v eřejn ěn o v Ř íši hvězd. Z a p o zo ro v atele p ro m ě n n ý c h hvězd : V la d im ír S tr ý č e k .

Zpráva o činnosti Skupiny pozorovatelů planet. Z načný záje m o pozorování p la n e t m ezi našim i a m a té ry dosvědčuje v elik á odezva, již m ělo zn o v u zřízen í sk u p in y p o zo ro v atelů p la n e t p ři n a ší Společnosti. B ěhem n ě k o lik a dnů se p řih lá silo p ře s 10 p o zo ro v atelů k další p rá c i n a poli p la n e tá rn í astro n o m ie. Bohužel, h v ězd n á obloha b y la v posledním č tv r tle tí 1944 n a p la n e ty velm i chudá. T e p rv e p o č á tk e m leto šn íh o ro k u se p o m ěry p o n ěk u d zlepšily a n ě k te ř í členové sn a d v ěnovali p o zo rn o st buď V enuši nebo S a tu rn u či J u p i­ teru , k te ré ž to p la n e ty byly v tu to dobu v é velm i, p říz n iv ý c h polo h ách k p o ­ zorování. V enuše svojí ja sn o stí a zn ačnou v ý šk o u v d ů sled k u v eliké "kladné d ek lin ace u p o u tá v a la n a p ř. v Č esk ý ch B u dějovicích v šeobecnou p o zo rn o st a b y la 1 z a dne s p a tře n a p ři p ře le tu a m e ric k ý c h le ta d el a p o v až o v án a z a v y p u ště n ý balon. T ak é J u p ite rů v j>ovrch se v elm i z a jím a v ě m ění. V m in u ­ lý ch le te c h byly k ro m ě severního ro v níkového p ru h u p a tr n y jen o m uzoučké proužky, viditelné ve v ětšíc h dalek o h led ech a z a p řízn iv ý ch p o v ě trn o stn íc h podm ínek. B ěhem m inulého ro k u se z ačal zv o ln a o b jev o v ati jižn í ro v n ík o v ý p ru h , stá le více a více m o h u tn ěl a n y n í jso u oba ro v n ík o v é p ru h y velm i .široké a k rá s n ě p a trn é , ale zn ačn ě ro zm azan é. N eklidné válečné p o m ěry b y ly jis tě v elm i n ep řízn iv é p o zorování a sdělování výsledků. N y n í se dá o ček á v a ti, že p ozorování p la n e t v k lid ­ n ý c h dobách m íru a rozvoje bude zase k rá s n o u a d o u fám i vděčnou p ra c í pro n a še astro n o m y a m a té ry . P ro s ím v šeck y pozorovatele, a b y m n ě zaslali s v á p říp a d n á pozorování z poslední doby a zv u všechny zájem ce k další sp o lu p ráci. P řih la s te se znovu s n o v ý m i a d resam i. B. P olesný, Č eské Budějovice, S chn eid ro v a 675.

Zpráva revisorů účtů. P odepsaní revisoři ú č tů prohlédli záv ěrk o v é ú č ty Č eskoslovenské spo­ lečn o sti astro n o m ick é v P ra z e za ro k 1944 a shledali ú čto v án í sp ráv n ý m . P ro to n a v rh u jí udělení ab so lu to ria p o k lad n ík o v i i výboru. V P ra z e , 22. k v ě tn a 1945. Dr. K arel K u ch yň ka .

In g . Ja n Š im á ček.

MÁ

ro © «<^• N

C-l,© M N
>>

5' 5' §‘ 5'

- <m

' 2gS g, * SO o“ o^ o^ to to \O \O \O \O \O

V řs g .^

N

N

N

N

C _, © <J^5 o< § ' 5 h3>C OO

a p řTT3 ,£S- < S £: Bc K ^o«■ o■ffg- c ' r V!x- O “r c•+ © « CLco ! - < o

O^ &&

K ON

kn

g' £-; ; •2-i. 53 H

Ol GC GC Ol 05 w ( GC 'h^O cc cr. Ol

bi cí o 05 * o -i — w to «

H-4tO rO f*- il* - 0C5C -3 O 4^ -1

s ss GC 05

©< © O 0< p © Ct- co ©

£>

4©<, go p • _ O O I—I -. © © ^ ©^©>t3 3

<1 © Ol ^

05 M M

bs O QQ^tí>N í-o P' Q P
a ztrát.

<SŽ,

Učet zisků

1co to > Ol

'WGO®l^ba!

cc

©<

< £ ©<^i

® K •■

N

1-3©
o ©

O c: to to co—co 05 O O i — 05 05 Ol

'— tO 05 05

t— M -t*- 05 C5 Ol tO bO' 05

■J * j

O C X Ol Ol

00 tO OtO00 05ČO GC Ol O O i— CO 00

bilanční účty (Uiskoslovonské astronomické společnosti v ťraze za rok 1944.

^ Z £C© S S"

O

DÁTI

V Prazo, 31. prosince 1944.

DAL

i-. Karel K u ch yň ku , v. r., t. č. rovisor účtu. Karel Anděl, v. r., t. č. pukliuhiik. Ing. Jan S i máčel,-, v. i\, t. č. rovisor účtu.

o