ZPRAVODAJ C V tSM VŠČHT V PtyZE 21.BREZNR ČÍSLO 7 ROC. lil. V
V dnešním čísle najdete : »
Anaraz Uala Nachnu -
i
r
Dnes je zkquška - (pokračování) Článek Ing. Novotného ke studijní situaci i
-
Výrobní praxe ,• I HBBwEwi^r^jM *wkJÉ. i," Kulturní rubriky ' 9
•
.
M *
—
r
«
n
f
^
' HP; - J - '
4
4"
Ca
Stránku poezie ' Křížovku
aj
E L I X Í R
N A
K 0. N F E R E N C
I
" 2 8 .února uspořádal UV CSM konferenci redaktorů- studentských, časopisů z celé republiky. V zasedací síni v Senovážné ulici se sešlo na 30 zástupců -studentských časopisů vysokých i některých středních škol. Úvodní projev měl s*. Hajný z Mladé fronty. Zabýval se problematikou studentských časopisů, hlavně jejich náplňovou a tdecvou úrovní a kritizoval na příkladech nékteré nedostatky. Jíž be.hera úvodního .projevu s± mnozí delegáti dělali četné poznámky ár brzy propukla rušná až bouřlivá diskuse, která trvala několik hodin. isopisu PoXno dárskej vysokej zmínil, že jejich'tištěný časopis je dotován rektorátem vysekou sumou a že příspěvky Prý dokonce za jpříliš malé honoráře nikdo nechce psát. Hned nato si účastníci porady ujasnili -po'jjem studentského časopisu a odlišili jej od representačního časopisu školy. ^Většina pravých studentských časopisů má podobné problémy a také podobnou úroveň jako náš Elixír. Některé jsou ovšem lépe vybaveny a to barevným rotaprintem. Snad se také jednou dočkáme l = " ' J -vh-
ANARAZ
UALA NACHNU.
Sest a půl roku trvá alžírská" válka. Nevznikla jen tak z nenadání a z ničeho« Arabové a Berbeři, obyvatelé Alžírska, se nikdy nesmířili s okupací své země. V çkbe našich pradědečků vzrušuvala celý . svět Kabylská válka v roce 1378« Te&dy po hrdinném boji Alžířané podlehli Stejně tomu bylo i v řadě krajových povstání, která něla všechna společný znak : byla pouze místní. Chybilo jednotné vedení« Avšak již před první svetovou válkou se začali Alžířané organisovat« Jejich první strana Etoile Nord-Africaine nemela dlouhého trvání« By1a zakázána a její vůdce Messali Hadj byl deportován do Jižní Afriky» Její pokracovotelkou se stala strana PPA - lidová alžírská strana« ŕ . r, Po dobu okupace Francie sídlila prozatímní - de Gaullova vlada. í v Alžírsku«'. Je jí .situace nebyla tenkrát příliš dobrá« A tehdy de Gaulle Alžířany potřeboval» Za pomoc Francii slíbil nezávislost« v »
j.
j
u
-
1
.
— r
B
-
—
• H
l
=
i
^
H
m
M
•
•
i
81-,
•
. 9
t i
• •
i
*
Tenkrát ještě Alžířané francouzské vládě uvěřili« Y den vítěz ukonč vyšli do ulic s francouzskými alžírskými OdpověS Francie byla krvavá« Y Guelma,•Setifu, Sidi Ali-Bounabu a jiných městech zůstalo n dlažbě 45.000 mrtvých Alžířanů« Miliony Alžířanů poznaly, že c svoji svobodu budou muset bojovat« %
Po válce byla zakázána i strana PPA» Místo ní se objevily nové politické organisace« Nacionalistická strana MTLD - Hnutí za vítězství a demokratické svobody, umírněná EDMA a také Komunistická strana Alžírska, vzniklá pod vlivem Francouzské komunistické strany« Tehdejší koncepce alžírských komunistů byla zůstat s Francií a společně vybcjova socialismus« Pomery po druhé světově valce se v Alžírsku nezlepšily, spise zhoršily« Bí'la, bezpráví, diskriminace» Práci dostávali přednostně. Francouzi, na Alžířany mnoho nezbylo«ffiovše zvyšovalo odhodlání vystoupit otevřeně proti okupantům* Začaly se.tyořit .tajné organisace, připravující se'k^boji. Tehdy "již sousední země Maroko a Tunisku bojovaly o nezávislost. Situace byla krajně napjatá a čekalo se již na . signál. A ten přišel 1. listopadu 1954. Ben Bella, Ben Boulaid a Krim Belkasem utvořili Revoluční výbor akční jednoty CRUA. Vydali výzvu ke zrušení všecfa stran a ke vstupu do jediné bojové organisace •onty národního osvobozeníFIN« •
#
Alžírská krajina je výhodná pro vedení partyzánské války« Stovky vlastenců se uschovaly do hor a spojpvaly se v oddíly« Začátky byly skrovné : měli jen luvecké zbraně, revolvery, nože Takto ozbrojeni přepadávali francouzská vozidla a menší oddíly a získávali tím už skutečnou válečnou* výzbroj. Okupanti odpověděli terorem proti obyvatelstvu. Mstili se na rodinách partyzánů. Koho nepřivedla do hor výzva CRUA, vydal se tam tehdy, když viděl řádění Francouzů v alžírských městeth a vesnicích«
*
\ t
- 3- -
t
Až do šestapadesátého roku rozhlašovali Francouzi, žé -partyzáni jsou hrstka banditů, které alžírský lid nepodporuje. Zvláště alžírské studenty považovali Francouzi za svoji oporu« Studenti však ukázali jasno na čí jsou strane, 3»září 1956 patnáct d*ií pred zahájením zkoušek vstoupili do stávky. Vydali prohlášení, že nepůjdou ke zkouškám na protest proti neochotě Francie poskytnout Alžírsku nezávislost * Vyzvali všechny studenty, aby se připojili k partyzánůmAnaraz uala nSchnu, říkají Berbeři a znamená to : lze nás zlomit, aŘe ne ohnout I
*
l
i
~
T
|
^
p
-
V době ke které jsme se dostali v historickém úvodu, byl Mohamed práve před maturitou'na gymnasiu v alžírském město Tizi-Ouzou v Kybylii (část Alžírska obývaná převážně Berbery)* Spolu se třemi kamarády byl partyzány vybrán do oddílu a odešel do hor. První měsíc mezi partyzány byl až kupodivu snadný» Ačkoliv provedli několik nakolik přepadů francou ských oddílů, podařilo se jim vždy klidně se stáhnout, aniž byli pronásledováni« Vysvetlilo se to až za měsíc* Tehdy skončila jedna z velkých událostí alžírské války* Poslechněte jak se to stalo : Francouzský ministr Robert Lacoste se snažil utvořit pro francouzské partyzánkse oddíly, které by bojovaly proti PLN* Vypravil se za nacionalistou Áhmedem Ouzaidem o kterém mel zprávy, že ho partyzáni nechtěli mezi sebe, prý proto, že měl zmrzačenou nohu. Lacoste se domníval, že se jim bude Ouzaid chtít pomstít a požádal ho, aby zorganizoval oddíly kontrapartyzánů* Ten požádal o týden na rozmyšlenou a mezi tím se sešel s jedním z vůdců FLN,. Krimem Belkasemem* Za týden na nové naléhání Lacosta souhlasil, dostané~li dobrou výzbroj a výstroj* Brzytdostal skutečně uniformy a francouzsk zbrane. V krátké době shromáždil 1800 mužů* Lacoste považoval tuto armádu za svoji oporu a v oblasti, kde byla Ouzaidova armáda, nebyly jiné francouzské oddíly* Samo vedení FLN však určovalo, kdo má být přijat do této armády» Mazi Ouzaidovými vojáky a mezi obyvatelstvem v oné oblasti působili agitátoři vlastenců, kteří vysvětlovali program FL1T* Hatím oddíly partyzánů přepadávaly francouzské jednotky a stahovaly se do oblasti kontrolované Ouzaidem. Tam TT vládli "spojénci Francouzů a samy francouzské jednotky clo tet j oblasti v a nevstupovaly * *} . 'W ;V - — ^ . Komedie trvala osm měsíců a Lacoste začal cosi tušit* Zatím ale 1.října 1956 hlásila Aozaidova armáda, že byla přepadena partyzány a povolala na pomoc francouzský oddíl o 90 mužích* K překvapení Francouzů byla proti nim zahájena palba a celý oddíl byl zničen* Téhož dně'uvítal Bolkasela Ouzaidovu armádu mezi ostatními bojovníky FLN, . ' f, Tehdy dostal Mohamedův oddíl nové zbraně. Další měsíce a roky už"se nepodobaly'prvnímu měsíci partyzánského života*--Kabylii obsadilo 74#000 Francouzů* Tvrdé boje, přepady francouzských oddílů se střídaly s rychlými uniky do hor. Zažil těžké chvíle* obklíčení přesilou a viděl take padnout mnoho svých kamarádů. _
&
m
—»'
»
""•"(•¡•¡P
r
S
"W~V
— ^
•
j
I
~ y
^
Ale Alžírsko myslí i na svoji budoucnost. Velitelství nabídlo bývalým studentům možnost dalšícho studia v zahraničím Mohamed'odmítal# Je prý už příliš starý .... Velitel vsak' změnil ton : rozkázal* A tak se s několika dalšími kamarády vydal Mohamed ria cestu do Tuniska*
^ ¡ ^ • ¡ A
Bylo &o nejtSzší co kdy'zažil. Oklikami přen Biskru šli'45 dní až clo tuniského Souk El~Tninu. Bylo to 1500 km horským terénem. V Tunisku byl Mohamed vybrán na studium námořnické školy Egypta, Tohle zaměstnání se mu ale vůbec nelíbilo, a tak se za 9 měsíců vrátil zpět do íunisu a připojil se znovu k alžírské armádě. Podruhé b; án do školy uz definitivně. Dostal československé stipendium a nyní studuje * r>aší škole# A zeptáte-li se na něho, řeknou Vám, že studuje výborne*
/
/
Soutěž o vzorný.studentský kolektiv
Soutěže se mohou zúčastnit všechny kroužky. Hodnotit se bude v prvé řadě studium celého kroužku jako kolektivu. Cizinci budou vyhodnoceni zvlášť* Dále se bude hidnotit činnost brigádnická i politická. a
1« S t u d i u m
^
• >
^
^
studijní vedoucí spolu s důvěrníkem kroužku musí tvehem kroužku musí být ihned zajištěna pomoc těm studentům, kteří mají v současné době nedostatky ve studiu. Kroužek si musí včas rozvrhnout termíny zkoušek a p<; skupinách se na. ně připravovat. Hodnotí se rovněž docházka na před ky a kroužky termíny. První termíny jsou povoleny se do průměru. Pro jednotlivé roční byly navrženy průměry, které by kroužek neměl přesáhnout. Tyto průměry nejsou zatím přesně stanoveny, protože definitivní úprava bude provede až po hodnocení souběžného semestru. Při he-dntcení ihlížet na specifičnost fakult a množství ln k áhne studentů, než ten,'kde průměr zlepší několik vynikajících jednotlivců. '
Stbanovené průměry
n
V
# * « » « »## #ml1 i# s # # • . 2 , 2 Z « S 0 * . .1,8 1 i • 1 « S f m ..2,3 z. š . , . ..2,3 f • S 1 * aS ^ m.•.2,0 •
Z.S .
4 •
# • • • * * •
#
é é 1 . S 0 ..1,6 0 z. s - . 1,6
z.s.. Povinností důvěrníka a studijního referenta je cr^aniscvat poracc studentům a plně využívat konsultací asistentů i přednášejících; hodnotí se i pomoc zahraničním studentům. • •
labším
2» Politická činnost
Hodnotí se zapojení členů kroužku do práce ;na škole i mino školu- Jde o funkcionáře všech výborů* členy "Elixíru", kolejní rady, tanečního souboru,(účast v SIM), o členy uličních výborů, vedoucí PO, dobrovolné trenéry cvičitele atd* Kontroluje se účast na ..plenárkách ČSM a studijních skupinách i účast na besedách, pořádaných v učebním roce CSM#
3# Brigády a společné akce : fiV kontroluje plnení společných brigádních f akcí během semestru i dlouhodobých letních brigádo Hodnotí se účast kolektivu na kulturních i'sportovních akcích,"které kroužek organisu je© Jedním z největšíoh problémů, které musí Č3M na naší"škole vyřešit, je zlepšení prospěchu. Nechceme tady dělat rozbor příčin neúspěchů. Je to thema tak často opakované, že je zbytečné sě o nem dále šířit. Úkolom všech členů svazu je jasný, zlepšit prospech a snížit propadovosiT, ovšem ne na ukor kvality« Jsou různé návrhy na reálné provádění tohoto ukolu; mimo jiné také kolektivní zkoušky, které studenti "kolektivně zavrhují"r %
i
Dnes přicházíme s jiným návrhem« Chceme na naší škola rozvinout soutěž c vzorný studentský kolektiv, Keni to nic nového* Podobná akce na naší škole probíhala« S kriterii soutěže budete podrobne seznámeni. Soutěže se může zúčastnit každý studentský kolektiv. Kriteria jsr-e se snažili udělat co ne¿objektivnojší. Při nejvetší snaze se nám nepodařilo. Naráželi jsme na specifičnost fakult, zejména u vyšších ročníků, Drahou překážkou bylo stanovit průměry u nižších ročníků, které mají nové rozvrhy. Pro stanovení průměru bylo přihlíženo ke zkušenostem posluchačů z vyšších ročníkův _. *
1,1
JkI
—
9
*
_
|
"-w *
•
Ä
9
"
•
IHI
A
*
^
I
Kriteria jsou pouze vďdítkem pro soutěž. Při hodnocení se bude přihlížet na veškerou činnost Jsiffoysíku 1
Vítězné kolektivy budou odměněny zájezdy do hor; a pod, Touto soutěží chceme zvýšit zájem o zodpovědnost studijních skupin jako celku o studium.
JE
/
acovan Y
Universita v Bagdadě je sama rozdělena do jedenácti COLLEGES (fakult) všech možných oborů a zaměření a na. dalších sedm INSTITUTES (na úrovni našich odborných škol), Mezi nimi zaujímá místo i mé nynější působiště College of Engineéring (technická fakulta)• Podobně jako u nás je studium chemie rozděleno na studium v College of Science a na studium chemického inženýrství, které je vyučováno na Colle^B of Engineering, Naše - promiňte - tato škola je rozdílena na 6 velkých kateder : strojní, elektro, stavební, architektury? zeměměřičská a ohenická, Já jsem zařazen do strojní, ale část výuky vedu t&ké v chemickém Předmět, který vyučuji
- ,
^
v
h
s
- 6-
se nazývá Machino ľ.nsi^n and rrawing ( konstrukce a rýsování strojů, resp. strojních součástí). Nebudu Vám- lícit své zdejší učitelské začátky, mluvilo by no v nich hlavne o přípravo, přípravo a daleko nejmenší části z vjich bybyla vlastní učitelské provedení. Pokusím se Vám popsat několik vlastních zážitků, ktdré jrou úzce spjaty s mým působením. Při rve první přednášce (cvičení a výklad současna) jsem popisoval jakousi strojní součást a tabule byla již úplně popsána-, Chci jí smazat a. hledám očima, čím by se dala vůbec mazat - houba, hadr nikde. !T Nepříliš molo no ptám rtudentů ^Plejrse, where in the sponge or a rag? Na ttářích r.túd^ntů vidím le ký usnev a pokynutí několika rukou současné t smerem za mne. Otočím re - nic, divám se na rám tabule - opět nic. Pozorně 11 • ' teH prohlížím colo ol^lí. - Nesmím a e "-shodit 1 - Oči křižují sem a tam, v hlavě se rodí spousta varovných myšlenek. Aha t Tamhle je nějaký papíá. N« budiž I Jiný kraj, jiný mrav a tak bez váhání jsem jej uchopil a mažu tabuli. V hlavě sě mi to přemílá, ně o o o zaostalém školství a pod., ale možft vytrvale dál. Enáte ten.zvuk šustícího papíru o tabuli ? Ten tak zesílil a zároveň rozvířil křídový prach v úplné mraky. Za mnou smích. Náhle jeden ze studentů mne lehce poklepal na ramen* a podává mi kus ohoblovaného dřova í No tohle I Papi nebo dřevo - obojí má stejnou podstatu - mažu dál. Tu posluchač to nevydržel a začal mazat sám - dřevem. A tc dřevo má dokonce i malou rukojeť ? Konečně byla tabule čistá,- beru de ruky dřevo a prohlížím je. Na širší stráně je totiž plsť, kterou jsem před tím neviděl r\ sihada je vysvětlena. Ještě teč[. kdy je zarnnou několik"těch přednášek, hledám očima hadr, avšak ruce se chápou dřeva s plstí, Druhý ze zážitků je vzat z přestávky mezi hodinami, kdy člevěk bucf vysvětluje5 konsultuje nebo jer v kříži otázek •> všem možném. Pokud jäou zamořeny k životu, podnebí a úrovni v Československu, pák jsou odpovědi jarné, ale jakmile otázky sklouznou na náboženství, tu musím být velmi opatrný. Na Universito je asi 30% křesťanů (ať již různých vyznání) a ostatní jsou moslemíni. Neřekli byste, jak j^oú zdejší křesťané sveřepí, pokud jde o víru,, o takové jedné přestávce, v hloučku studentů sc mne jea^n ze ."tudentů zeptal, věřím-li^v Boha. Má odpověčí byla poněkUd lakonická, A řokl jr/em pou ZP, že j Jem pochopitelně křesťan. Z mnohých dotazníků a ze zkušeností ostatních jsem si byl vědom, že křesťan zde alespoň něco.znamehá, zatímco člověk bez víry není zde vůbec nic. "Kam chodíte zde v Bagdadě projevovat svou křesťanskou příslušnoát?" Co tečí? Já byl rád5 že mne zbývá čas na jídl* a na spánek a kólem kostela jezdím 2x denně do školy, ale jak se j menuj e ml? o opravdu nevím. Nšteotí jsem si vzpomněl, že v íraw Times (jediné zdejší vydávané'anglická noviny) psali nedávno, že biskup budf; sloužit mši cscbns a to v kostele St. George. "Střílím"tedy : "Saint George!" "To jste tedy příslušník stejné církvo jakb já!" ! Začíná přihořívat. "Kde sedáváte?" - Situace se přiostřuje. "Obvykle stojím""Já také"! Provedu prudkou otáčku a utck : "Nejraději se modlím v přírodě - Bůh je všudypřítomný! a co vy, raději se modlíte v kostele ?" "Pochopitelně, vždyť a jeho další otázku přehlušuje zvonění, začátek další hodiny. Snad nikdy jsem tak přesně v životě nezačal výuku jako tenkrát Ječtě te3 když ho potkám, snažím se ho nenápadne obejít nebfe prohlídnout#
6 ¿4
t
- 7Naposledy jsem s nía mel
vánoc
doufá nepřijdeme v nedeli dne 25.12, do školy, neboí je jáš křesťanský svátek. slíbil a tento slib dodržel. (Pro vás na vysvětlenou uvádím, iíího volna je zde v pátek, zatímco v neděli se všude normálně pracuje) . p
Zkouška se pomalu chýlí ke konci. Někteří studenti již odevzdávají šve práce, shlukují se a ti co ještě sedí, se na ně závistivě dívají. Zvoní. Poslední odevzdávají, živě rokují a pomalu vycházejí ze třídy. clAv í - na shledanou. i m a j 1 a w
m
•
.
Také já jsem dopsal a odevzdávám Vám tyto řádky a zdravím Vás všechny, mdlí přátelé ve škole - dtma v Československu
F i m a á 1. a l 1 ' iá'- Sfl jra ' . í FEj| -_a • í pj i" • rU p ^ ^ -* ^ iffiP " - ^ -j* Závěrem svého-dopisu bych Vás chtěl upozornit^ budete-li nit zájem o další články7 obraíte se laskavě na Ing. J.DaXka - ustav strojnictví, který zná moji«adreéu a postup odesílání přes MZV, aby Vám poradil a brzy frdepištä l ,
4
t
%
Váš
Nrvák Vratislav •
*é
K současné diskusi o (pokračování) Je známo, Se z naší škcly, stejně jako z jiných vysokých škol, neodcházejí pro neprospěch pouze nezodpovědní lajdáci nebo studenti velmi málo nsdaní, ale i celá'řada svědomitých, pilných a nadaných. To je věc velmi N vážná a Rušíme se nad ní zamyslet. Příčina tohoto zjevu je oelkem známa«- Student, který přichází ze. střední školy, je zvyklý studovat pod téměř každodenní kontrolou učitele dne na den* Při t a ksvé m způso
bu studia zvládá najednou jen malé množství látky z jednoho předmětu a má zaručenu dostatečnou pestrost a tedy i zajímavost studia. fituduje* proto rád a s chutí, vždy pocit jistoty (mluvím o nadaných a pilných studentech). Po příchody na vysokou školu začne nejprve také studovat. Ale brzy pozná, že jeho studi-um z hodiny na hodinu nikdo nekontroluje a když kontroluje, tak že výsledek kontroly není důležitý.pro konečnou
é
- 8-
Dal ko nejvíce však mohou pomoci pro konečneu známku. Latky z hodiny é postiženým studentům (kterých není na hodin* je uaké s jednotlivých pj:edmálo) ti z jejich spolužáků, kterým metů více* ( i když předmětů je méně) studium neděla potíže* A organisace a íiení tak snadné j ak * na' střední takové pomoci by měla být jednou z náplškole ji vždy celou zopakovat* ní práce RV Cotó v nižších ročnících. K tomu přistupuje spousta nových dojmů Je naprosto noudržitelým a škodlivým z neznámého prostředí a-výsledek je, sobecký názor, který zastává" na pr. že student podlehne mimoděk lákads.Ondřej Wein, předseda II.RV CSM lům studentské svobody« Začne se S C O na FAT. S* Wein hrává karty .se studenléhat na 14 dní vánočních prázdnin Jbem o němž ví, že těžko studuje* Když a 4 týdny zkušebního bodboí* Přijdo mu to spolužáci vytkli, prohlásil, že vánoce a venkovský student jede ¿lomů každý má sám vedet, cc si může dovolit s pevnou vůlí se učit*• Ale doma sp a že je to tedy věc každého studenta, nevyhne vyptávání rodičů, známých, zda studuje nebo hraje karty, jak si kamarádů, a tak mu uběhne týden ani naplánuje zkoušky a pod* S.Wein přitom neví jak,. Pak začne tvrdé • stu*xurn Student studuje týden, dva, stále jeden studuje dobřo a, ačkoliv je předsedou RV, necítí spoluodpovědnost za studifim ostatpředmět a po této dobw studia zjistí, ních studentů svého ročníku* Přitom, že etna nastudcv nadaným studentům, kteří ne nemohou začátku. Dříve stále jistý student na vysoké škole uchytit, často stačí, začíná ztrácet hlavu* Má-li trochu s když s nimi někdo ze spolužáků spoluslabší nervy, nespí, nejí a žije* ve pracuje ve studiu nějakou dobu, aby stálém strachu n svůj osud* se zcela zbavili svých potíží. Taková Pražští o ton nejsou o mnoho lépe, spolupráce se studentem bez studijních protože hlavní problém není v t »m. ze pioblému může postiženého studenta normálních tudium okolností by nadaný student za šest týdnů uklidnit a dodat mu odvahy i pozx eonou jistotu týdnů celkového času skutečně zvládl ' iistotu při Dři zkoušce* Jindy nestačí pro-;tá dobrovolná spolupráce, ale je třeba «zkoušky), ale v tom, studenta, který ji propadl panice, že není zvyklý, a proto ani schopen/ přímo přinutit ke studiu*, A tc je také množství látkv z " ' ¡jen ' tak, že některý z dobrých mozne jednoho předmětu najednou* Když takový dobrovolně a nesobecky studentů se /jej student neodchází hned po 1*semestru ujme a vnutí mu svou spolupráci kc studiu. se mu absolvovat všechny zkous TI Obyčejní stačí taková "cběí pouze pro ky, je úplně Vyčerpán a během letního jeden semestr a postižený se vzpamatuje semestru odpočívá* Ale ani tent* od- • a je zachráněn* Svému zachránci je pak vJ počinek mu nevrátí dřívější klid a ľ tv T&ečen» w^^y jistotu, takže se historie opakuje ještě s horším výsledkem a student na Vedle problémů neumění zvládpodzim «pouští školti* nout množství látky vyskytuje se často Tímto psychologickým problémem i oroblém strachu studentů píed zkouškou* studentů se již zabývali- ucitrlé naší Na střední škcle takový student čekal školy .a rozhodli se, že- usnadní stuve strachu, až bude vyvolán,, ale nemohl dentům nejnižších ©rčníků priechod na se zkoušce vyhnout* Na vysoké škole školu takovou formou výuky, fcterá by může zkoušku odkládat až do konce zkušebse. příliš nelišila ©d. středoškolské* ního období, a tam se mu pak nahromadí Jisté i střední školy by v najvyšších •třeba tří zkoušky v jednom týdnu, na studentům třídách mely dbát na t i př* s* Kubíkovi z II*ročníku FAT * tšího Pak'není zkouška otázkou vědomostí,, množství ale fysická zdatnost a odolnost. Nervozvládnutí také důsledné kontrolovaly* vyčerpány x
.
v
V /
A
.
v
/
/
.
.
.
m m
-
v
/
v/
~ 9Jak je vidět problémů studia je velmi mnoho a téměř všechny mohou řešit studenti mezi sebou. Proto myslím, že by bylo ucolné, kdyby moje příspěvky aby se do diskuse aly zabývat a pak se jistě při dobré vůli najdou rozumné způsoby řešení všech problémů studia. Ty ročníkové výbory, které 3e chtějí vážně zabývat otázkami studia by měly také své názory a zkušenosti sdělit prostřednictvím ELIXÍRU druhým; s f. Přeji všem studentům i ELI1IRU v této práci plný úspěch II I
se zkoušek neudělá, pak přijde o prázdniny a i kdy S v opravnom termínu byva zahajuje další semestr s otřesenou nervovou soustavou, cos so projeví v dalším z'ňť'e zkušebním období, Keni nic těžkého, aby spolužáci včas varovali takového studenta a pomohli mu zkoušky správně naplánovat, připadne plánovali zkoušky společně, takže"by si nemohl ze strachu zkoušku odložit. A
*
Tf '
I
*
^
'
I
_
•
L.Novotný
ZPRAVA
0
ČINNpSTI
FV-FPT.v zimním semestru.
FV FPT se'v uplynulém zimním semestru zabýval převážně studijní situací Na naší fakultě byla poměrně špatná studijní situace, zvláště ve II* ročníku. Usporadali jsme schůzi s dekanátom, která měla pom vyřešit neutěšenou situaci. Zástupci jednotlivých ročníků informovali s, mnohé hned na schůzi V těchto schůzkách bychom chtěli pokračovat i v příš: x tích obdobích, • * Studijní referenti kroužků vytvořili pedagogickou komisi fakulty, aby bylo umožněno pru otázek, Studijní referenti jsou povinni navštěvovat schůze ročníkových výborů, aby byli informováni, c všech záležitostech ročníků. v
Ve IV,ročníku se pokusili zlepšit prospěch u některých studentů tak, že jim byli přiděleni patroni z řad posluchačů, Úkolem patronů kontrolovat přípravu ke zkouškám a plán zkoušek. Toto opatření se velmi dobře osvědčilo. Úkoly ukládané nám celoškolským výborem jsme plnili v termínech, ^ ^
'
m
«jí
i*™
P9
H
jBt*
**
n l
R
E
"® *
•-
jfl
^K
1
m
H
:
i
H t I
i
Evidence a převedení členů I .roční ku j snu v / příspěvky v pořádku*
—-.
ukončeny,
- 10 -
Pro práci v PO jsme získali 9 lidí, kteří budou pracovat jako vedoucí chemických kroužků. 4 posluchači pracují v PO již od léta minuléhoroku. Přednášky Rok stranického školení navštěvuje 9 posluchačů. Pracovní závazek - eclpracoval na Stavbo mládeže je již zčásti splněn (IV ..ročník odpracoval 320 hod.).-Ostatní ročníky závazek splní v letním semestru. <
I>c práce v redakční radě ELXLIRU se zapojilo 10 lidí, vedle 4, kteří již dříve zda pracovali. Skolení pro průvodce Prahou absolvovalo 5 posluchačů naší fakulty. Tímto vyjmenováním splněných úkolů nechceme říci, že naše práce je skencena. V příštím semestru budeme pokračovat v řéšení studijní situace. Zvláště budeme věnovat pozornost I.ročníku, aby jeho"umrtnost" nebyla tak vy3cká jekc v předcházejících letech.
Pracovní skupina IV.řečníku specialisace ekonomika, or^anisace a plánování chemické výroby fakulty automatisace a ekonomiky Vysoké školy chemickotechnologické se tímtf> přihlašuje do soutěže o titul . "Skupina socialistického studia". Po ukončení studia, ná vysoké škole se máme stát ekonomickými pracovníky v chemickém průmyslu. Na teto své budoucí povolání chceme být nejlépe připraveni. Aby bylo možno naší přípravu soustavně kontrolovat, rozhodli jsme se vytvořit po vzoru pracujících na závodech kolektiv soutěžící • titul "Skupina socialistického studia". Jsme přesvědčeni, že je to najsprávnejší cesta k tomu, aby naše budoucí ' práco v chemickém průmyslu byla co nejlepší. Vyzýváme všechny prac.cromí skupiny na naší škole k následování ! ! ! K e l e k t i v n í
-z á v a z e k
s k u p i n y .
Zavazujeme se průběžně kontrolovat činnost členů kolektivu v jejich veřejné činnosti dosud nezapojeným členům kolektivu pomoci najít vhodné uplatnění že náš studijní průměr jako kroužku nebude horší než 1,8
- 11 4
-n
pravidelne n.avš £ vovat cvičení a přednášky s docházkou průměrně 30^ . t
soustavng.prohlubovat politické uvedomení všech členů kolektivu formoft besed a diskusí alespoň jedenkrát ně»íčno navštěvovat kulturní podniky # i jinak rozšiřovat svůj kulturní obzor 1-1 U^jfi-v - / ' * -31= Jr * * " r qM .-i' ~ 1 . ' Jř ľ |- £ f í : : ľHj ft: zdy c „en kolektivu bude zvyšovat své znalosti v některé oblasti vědy, techniky a kultury podlo svých zájmů a bude ostatní členy na schůzkách seznámovat s poznatky, které při studiu načerpal •"V
-<•• I .
MM
"""Í^bV1
41
•
•
^^• "
»
JI—
*
1
p
i
W
L
že členové kolektivu, kteří navštěvují vojenskou přípravu, budou vzorně plnit své povinnosti v
Ze budeme nadále prohlubovat a rozvíjet kolektivní způsob studia a to formou vzájemné spolupráce a pomoci ze kazdy clen kolektivu odpracuje 10 brigádnických hodin v akci Z rze budeme zvyšovat svoji tělesnou zdatnost a každý člen kolektivu získá odznak "Plavec ČSSR" že během letních prázdnin odpracujeme 1500 brigádnických hodin /
že budeme pravidelně měsíčná hodnotit činn^^t.jednotlivců kolektivu * * "i « &
•
t
%
že budeme pravidelně měsíčně hodnotit plnění tohoto závazku ja společně projednávat případné nedostatky Tato prihláška byla projednána a schválena všemi' cleny kolektivu na schůzi dne 23. února 1961.
o
V
f i r s M . Vracíme se ještě jednou k výrobní praxi prvního ročníku, zvláště té části, která pracovala ve 'SPOLANĚ* Celá praxe byla vlastně prvním - a nutno též zdůraznit - pokusným podnikem na naší škole, jehož cílem je seznámit studenty s prací a životem našich pracujících v závodech. A protože to bylo poprvé, stalo se, že věc nedopadla zcela ke spokojenosti všech. První, cc většinu studentů nepříjemně zatěžovalo, byla ranní cesta do. závodu. P: *
I
JB
*
^ -
!
J
B.
.
-
•
•
_
a
J
+ _
^v
MB-®»-«!
IB^1
I
__
fc
I
Pokud student přisel na naši školu z jedenáctiletky či průmyslovky, nebyl divu, že z nezvyku žehral na vše- a někdy slovynevybíravými, neboí s "To je nekřesťanské vstávat před pátou"-( a někdy i před čtvrtou hodinou) *
" p»
-
-|J
' g -
1 1
I
-
-
"
•
S
* " r f ^ í í i » ""
•
,
m
u
% "~ "
I
9 WM
'
I I
j p . - ' "
.
1
I
L
-
- »:
^
• O
*•
Hs í r - .. »
- ^ t
a
ř ^ W • - ' E M
' a
-
.
1
_
m
*
E
^
W
TStó
1< • .
1
~
^
f
— '
,
v
. '
' R r
* >
4
L H
j
fc
J
^
1
*
»
» ,
.
4 - I f a
•
Často pak, když přijel večer domů, taktak se najecjl a šel si lehnout.
í « -
(
A
1
12 -
Toho večera ov š e a*.
p i *
' .
.
.
.
«clpacll* učení. Situaci by ulehčily dva autobusy, které
*
•
m +
*
I
*
1
I
•
by zpříjemnily cestu alespoň o 100%• Byle něco naznačeno v říjnu, listopadu a pak uz nic.
Rozhodne bychom přxštínu prvnímu ročníku ty autobusy přáli, ""T^^*
•
B
wĚ
I
• *
~ J
BB^^B
k
•JB,
.
i
5
* ť ™ -4
¡"ir«
•
k k l(
~
H'
^
"
—
O
^ _
a sotva by někdo řekl : "Jo, aí si vytrpí svoje". Totiž to cestování malt ještě jeden háček. Když pomineme ty, co usnuli ve vlaku a prájeli do Mol'1IL;'ľ o t
—
é
' "
í
¡^B®""**
musíme uvést, že se studenti dostali do j^vodu až po sedmé hodino ( a několikrát i později). Tomu se nabude divit ten, kdo několikrát jel flakem v tom směru, Narušené hodiny nechtěli někteří mistři Uznávat a zde to ji jsou i peníze, • •
-
y
.
.
.
^
i
. - . . . v , .
A kapitola těch., kterým vlak ujel pro : budík nezvonil, mám astma, nemohu #
utíkat, r#no jede málo tramvají a ty jsou nabité, zapomel jsem průkazku atd, » • é
- J
1
i
•U^Ml
J
'
H
*
^¿M
•—
m
^
1"
ľ
r
¡Bj
• f
m
|
Nebo co snad zklamalo studenty nejvíce, že odpadla prohlídka továrny. Během času několik šťastných kroužků uspořádalo exkursi po závodě, ale to bylo málo. Další bolestí bylo, še* někdo půl roku pracoval jen a jen na jednom místě "z fleku se nehnul", někdy nepoznal ani celou část výroby před i a za sebou (tohle záleželo na tom, jakého měl kdo mistra, po případě, jak ho -A
H
p
B
-O
"vv •
t i
i
A
* *
* H i ^ M Ä
^ ^ I ^ B M *
H
1
I
™'
H
•
H Mí
"t-
"
*
H
Oj
* •
I •
_.
•—r
\
' J
P^
mm
— "*
dovedl naladit) ; Jediným vytržením z nudy jršedního dne byla řepná brigáda,To nekomentuji. Je pravda,.že některým na zvláštní přání bylo dovoleno přejít z jednoho cecjiu do druhého. To bylo několik jednotlivců a dost. Nedalo by se to organisovat tak, aby na cech přicházela celá skupina lidí, po případě celý kroužek, který by" si po určité době vyměnil pracovní místo s jiným a tak by poznal více pracovních odvětví závodu. Mělo by to výhodu též tu, že i
B _ *— •
W ^
,
—
i
p i
by studijní vedoucí
i
t
.
_
a důvěrník (JSM mohl pracovat již tam a zlepšila by se i práce politicko-výchovná 4
Možná, že by se dala najít ještě více věcí, které by usnadnily 1
4
^^«fc^L' *
— —
L
*
Ä
«
I
práci příštího prvního ročníky. Nemá cenu ponechávat si něco pro sebe, ^
Jř
V
«5
•
ta.
*i, *
*
Ml
•
IO
V
|
4 -
* -
r
_
M
• •
JH
g
^
l
|H
^ .
»'
' I
w
*I
Možná, že; i zdánlivá Bfeliokost by dovedla pomoci, ^ ú b
1
ftrir
%
- L •
• ,
• •
B-B
1
m
% "OL
1
N »
L
• |
•
. •
'
'
4
'
J
—
;
S
1
ľ^
Nezamyslíte-se ^naď tím ?
4
r
I aS
. [S
^ ^ I
>
i ^ ^
» i f f l ť
*
"
- 13 -
\
K U L T U R ÎÎ í
R U B R I K A
Z galerie nesmrtelných postav.
Existují určitá jména, která žádnému člověku, ať ŕ se již zabývá čímkoliv, nejsou cizí. Mezi ne se /
v
r
M
p
řadí i ¡jméno nejslavnějšího pěvce všech dob,- jméno Enrico
CARUSO.
4 ř
A ačkoliv drive znali současníci Carusa nejen jeho hlas., nýbrž i všechny ŕ . JĚ mJ detaily. z jeho života, dnes máme poměrně malou možnost, kromě několika \ rozhlasových relací, seznámit se trochu blíže s touto kdysi tak populár ní a obdivuhodnou ostbností.
Proto probíhalo nedávno v Radiopaláci na
Vinohradech velmi zajímavé pásmo o životě Anrica Carusa spojené se světelnými obrazy jakožto* ukázkami jeho vlastní malířské ttorby a dopisy psa••
f
" I
T
i
-
"
"
%
-
* j
• •
v •
•p ä
t
_ •
r
v
.
-
I •
^^ ^
1»
V
^
nými bu<í Carusem samým nebo jeho přáteli. Těžiště' pořadu spočívalo samozřejmě hlavně v gramofonových nahrávkách jeho zpěvu* Zaznívaly zde nejkrásnejší i.
arie z Toscy,
Madame Butterfly, Traviaty, Carmen, R&goletta, Lovců perel
i mnohých jiných oper vedle prostých motivů z italských písní. Když dozněl v ten večer Carusuv hlas, odcházel div,ák j f .
'
».
v
V
O
• O -
m-
Í J
* "
současné nadšen i dojat, okouzlen překrásným zpěvem, který navzdory tomu, že jeho tvůrce oněměl již dávno, zcela ovládá opět jednou srdce všech přítomných -sat-
- 14 -
SCHS
l.kolo soutežo • nejlepší
SGHS
SGMS
studentskou rjráci v SCHS.
SCHS
V utery dne 21.února 1961 se konalo školní kolo soutěží • nej lepší studentskou práci v rámci SCHS. Celkem bylo rererovánc 12 prací, z toho 3 z FOT, pět z FAT a čtyři z FPT. Přehled tématických námětů prací z jednotlivých fakult ukazuje, že šlo o řešení nejrůznějších problémů* .ť Za FOT podali.práce s, Bárta (V.r.)
- Syntéza pyrrolizidinu
s, Paleta (V.r.)
- Iontová adice chloridu uhličitého na triflluorchlorethylen a její průběh
s, Dvořák (V»r»)
- Chlormethylace v thiofenové řadě a její preparativní využití : .*
>
FAT representovali
Kliment/Veselý (IV r.)- Rovnováha kapalina - péáa v systému butýlacetátfenol při tlaku 760 mm Hg i f L
—~~
• •
m
.
Fiala. Čermáková (V.r«)-HatroIit z Hrádku v CeskénřStředohoří. • Rychlí (Il.r.)
•
- Mineralogické zhodnocení cínovcového naleziste • ů Krupky (Práce doporučena k soutěži na geologické fakultě Karlovy university v Praze) i - Elektrodialýza síranu sodného za použití ionteměničových membrán.
*
Tichý (V.r.)
A
r
rlrma (tr,) v
- Strukturní mechanika koloidních systém* a 5 e Ji ^aplikace na s^^stém jíl - voda 3e zřetelem k techno logii keramiky.
FPT byla zastáupena pracemi Kubíček (V.r.)
- Studium proteolytického štěpení soji enzymy, Aspergillus Tryzae-,
Smažík (IV.r.)
- Zjištění aktivity, proteáz při odumírání tkáně s
Čepička (IV.r.-.)
- Stanovení jodového čísla nenasycených mastných kyselin, bromnanem v alkalickém prostředí. a *
*
Filipe^ (,IY r«.)•'
l,
- Papírová chroma t ógrafie peroxy.řlů mastných kyselin. . % mm
I
"
I]
•
—
^ ^
«
+
^
nenasycených .
•
*
*
Soutěžní porota rozhodla, že prófcěŽEÍech účastníků, kromě s*Hrmy (FAT) a Smržíka (FPT) postupují do celostátního kt.la, které bude pořádat 7. dubna tohoto roku naše škola* ŕ Většina prací byla velmi dobré úrovně a bylo vudet, že účastníci soutěže věnovali řešení a zpracování svých problémů mnoho r volného času* . = -. y ' ;= V" K přednesu referátů nunto podotknout, že referující uváděli velmi mnoho bezprostředně experimentálních podrobností a své referáty víceméně četli* m
-dk-
SCMS
TT
1 I
4
•
1
i
SCHS
s o w
SCH-S
5CH
S
2CH&
Ja po ulici jdu* Ha staré vížky domů, jež šedá mlha obestírá padne zrak málokomu z tech chodců kolem.Každý zírá jen do prázdna ulic pred sebe a neví, co cítí ten druhý. Pak slunce když vyjde zlatými kruhy, ^ •
•
v
r y
•
• ,
,§*"•
>
1
k-aždý pohlédne na nebe. Myšlenky podobu společnou dostávají. Starosti zapomen,když známí se tě ptají Cítíš to teplo ve vzduchu a slyšíš kosa ? Vzákoutí uliček si malé děti hrají; sáčky, jež mají plné kuliček, ti našeptávají: Blíží se jaro*
Vítr ji čechral vlasy lehkým letem. Já viděl jsem je nad hlavou ¿jíáilét - jak rudá růže s tmavě černým květem Bez pohnutí jsem stál, V i
4
jako na zázrak díval jsem se na ni ona pak zvolna mizela mi v dál, a já jsem dlouho, dlouho ještě stál, až vzbudilo mne prvé světlo ranní.
i
nka
Vodorovně : i
•
•
•
•
••
H
i
B: tlak ~ klesání mořské hladiny, C: poloměr mezi stejnými samohláskami - německá řeka ~ vanad, síra a kyslík, D2 primitivní plavidlo (~br.) - p foneticky - lepidlo, E: značka čisticího prostředků - provaz se smyčkou sdružení řemeslníků. F: MĚSTO, KDE JE JEDEN
Z NAŠICH největšich chemických závodu
G zinek a platina - Kudá hvezäa - slovenská číslovka. H : příslušníci vyhynulého sarmatského národa - polní práce, I :MSSTO S RAFINERIÍ MINERÁLNÍCH OLEJU, - uspořádání. J: zde zkratka Športového klubu, K. : EC ~ uspořádání L : francouzský určitý člen - hydroxyl M: neúčinná složka - nabroušeně (slovensky) N : jehličnatý strom - velkoměsto v Nigérii druh. 0 : opaklk uvnitř (ebr.) - části vozu (obr*) - dřevařské plavidlo. P: jenom - šálím. Q: římsky 496 - Zolův román - ozdoba obrazu. R: tvořit pěnu (obr.) - tropické šílenstvíl n ženské jméno - ženské jméno - český reformátor, T :nástupový tvar jednotky - ukazovací zájmeno velká místnost. U: tepleta - SEVER Oč ESKE S CHEMICKÝM ZÁVODEM. - předložka
Svisle c
a
2 : plynné skupenství vndy -ukazovací zájmen* - akt před rozchodem - P ^ starých - násep, .žena)[J, 3: recept r&cvjj b -— státní til/dl/IiX pokladna jJ u xlx. c*-U krajní li cX — prsty A-X c: jii--L přitažlivá ^-oi/J — - předložky 4 : uran, kyslík a círa. - odměna za práci - nikl,vodík a značka kákat poloměru OBEC 2 S CHEMICKÝM ZÁVODEM. 5: škrábat - druh jablka - anglicky ská: souillas. o : poháněči element říčního parníku - biokatalyzátor - otvory ve zdi - jdi s břemenem - 7: ypsilon a ruský souhlas - podnik zahraničního obchodu český realistický spisovatel - ošizení. 8: souhlásky ruly - psovité šelmy - Eebká tkanina - výrobek z mléka - skandium. 9: francouzská řeka římská stovka mezi stejnými samohláskami ~^druh církevní slavnosti - hmatový vjem - samohlásky pulzace Pomůcky : - N-Kano
9 - Oisn 0
/ylosovaný řešitel bude opět odměněn knihou. Je třeba zaslat rozluštění, tajenky o výrazů, jejichž legenda je proložena. Za řešení křížovky z lednového čísla bude odměněn s. Libor Jarský, FAI -vh-
/
