ÚZEMNÍ STUDIE PLOCHY PRO OVĚŘENÍ LOKALIZACE A ROZSAHU ROZŠÍŘENÍ JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY

ÚZEMNÍ STUDIE PLOCHY PRO OVĚŘENÍ LOKALIZACE A ROZSAHU ROZŠÍŘENÍ JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY

TEXTOVÁ ČÁST ZÁŘÍ 2009

ÚS Plochy pro ověření lokalizace a rozsahu rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany

POŘIZOVATEL: Krajský úřad kraje Vysočina Žižkova 57 587 33 Jihlava

OBJEDNATEL: ČEZ, a.s. 675 50 Dukovany

ZPRACOVATEL: Arch. Design, s.r.o., Sochorova 23, 616 00 Brno AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno

ZPRACOVALI: URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Ing. arch. Anna Kolegarová Ing. Arch. Jana Janíková

DOPRAVA

Ing. Petr Mynář

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Ing. Petr Mynář

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Mgr. Jana Švábová Nezvalová

ÚSES

Mgr. Jana Švábová Nezvalová

DIGITÁLNÍ DATA

Martina Kučírková

Brno, září 2009

Strana 2


OBSAH 1

DŮVODY A ÚČEL POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE ..............................................................................5 1.1

2

3

Cíle řešení ............................................................................................................................... 5

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ...............................................................................................................................6 2.1

Přírodní podmínky ................................................................................................................... 6

2.2

Současný stav areálu EDU ...................................................................................................... 7

KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ............................8 3.1

Politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydaná krajem ......................... 8

3.2

Strategické a rozvojové plány................................................................................................ 10

3.3

Územní plány dotčených obcí ............................................................................................... 10

4

DOPADY DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ SOUSEDNÍCH KRAJŮ A DOTČENÝCH OBCÍ ...................................................................................................................... 12

5

URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY14 5.1 návrh urbanistické koncepce (plošného a prostorového uspořádání území), do které je promítnuta celková koncepce rozvoje území a ochrany jeho hodnot ................................................ 14

6

7

5.2

Hlavní cíle rozvoje ................................................................................................................. 15

5.3

Hlavní cíle ochrany a rozvoje hodnot .................................................................................... 15

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ . 18 6.1

Dopravní infrastruktura .......................................................................................................... 18

6.2

Technická infrastruktura ........................................................................................................ 21

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ ........................................................................................... 23 7.1

Souhrn nejzávažnějších environmentálních charakteristik zájmového území ...................... 23

7.2

Koncepce uspořádání krajiny ................................................................................................ 32

7.3

Koncepce řešení územního systému ekologické stability (ÚSES) ........................................ 34

7.4

Prostupnost krajiny ................................................................................................................ 35

7.5

Protierozní opatření ............................................................................................................... 35

7.6

Ochrana před povodněmi ...................................................................................................... 35

7.7

Koncepce rekreačního využití krajiny .................................................................................... 35

8

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ .................................... 36

9

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, ............ 37 9.1

Širší vztahy ............................................................................................................................ 37

Strana 3


9.2 10

Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .................................................. 37

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ............................................................................................. 38

10.1 Odůvodněnost jaderných zdrojů pro krytí budoucí spotřeby a soulad se strategickými dokumenty přijatými na národní úrovni .............................................................................................. 38 10.2 Předpokládané vlivy územní Studie na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území .............................................................................................................. 45 10.3

Vyhodnocení přínosu územní studie k naplnění priorit územního plánování ........................ 46

11

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY .................................................................................................................... 49

12

POUŽITÉ PODKLADY ......................................................................................................................... 50

Příloha: Zkratky v územním plánování

Strana 4


1 DŮVODY A ÚČEL POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE Požadavek na prověření plochy pro ověření lokalizace a rozsahu rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany (EDU) územní studií je obsažen v krajské územně plánovací dokumentaci Zásady územního rozvoje kraje Vysočina (dále ZÚR), vydané dne 16. 9. 2008 Zastupitelstvem kraje Vysočina. ZÚR zpřesnily plochu pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektrárny Dukovany navrženou Politikou územního rozvoje ČR (2008). Politika územního rozvoje ČR počítá s plochou pro rozšíření elektrárny Dukovany včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu. Důvodem vymezení je územní ochrana pro obnovu stávajících nebo pro nové zdroje v lokalitách s vhodnými územními podmínkami a s potřebnou veřejnou infrastrukturou a podmínkami pro vyvedení jejich výkonu do přenosové soustavy. Účelem územní studie Plochy pro ověření lokalizace a rozsahu rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany je posouzení rozsahu potřebné plochy pro budoucí rozvoj elektrárny v rozsahu ochranného pásma Jaderné elektrárny Dukovany, možnost využití řešeného území pro rozvoj jaderné elektrárny včetně vyvedení elektrického výkonu, prověření možnosti dopravního řešení, technické infrastruktury, umístění občanské vybavenosti, zeleně, územního systému ekologické stability a rozsah stávajícího pásma hygienické ochrany atp. za podmínek ochrany hodnot území (bod 169 dle ZÚR kraje Vysočina).

1.1

CÍLE ŘEŠENÍ

Plocha v ZÚR je vymezena z důvodu potřeby zpřesnit území, které bude pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany potřebné, zanést jej do územních plánů okolních obcí a do ZÚR. V území vymezeném stavební uzávěrou se zakazuje stavět budovy sloužící k obytným účelům, tělovýchovná a rekreační zařízení a jakékoliv průmyslové i jiné provozy pokud tyto nebudou v přímém vztahu k provozu jaderné elektrárny.

Strana 5


2 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Řešené území se nachází na katastrálních územích Skryje, Slavětice, Mohelno, Rouchovany, Dukovany, Heřmanice, Lipňany v okr. Třebíč v rozsahu stavební uzávěry Jaderné elektrárny Dukovany vydané 24. 10. 1984 ONV v Třebíči. Rozloha vyhlášené stavební uzávěry je cca 2 479 ha. Zájmové území – rezervní plocha pro rozvoj elektrárny se rozkládá uvnitř hranic stavební uzávěry na ploše cca 761 ha, zabírá tudíž podstatně menší plochu než stavební uzávěra. Území stavební uzávěry v pásmu hygienické ochrany se rozkládá na jihu k Rouchovanům a Rešicím, na severu až na levý břeh vodní nádrže Mohelno a řeky Jihlavy, na západě k Slavěticím a na východě k Dukovanům. Areál stávající elektrárny se nachází mezi obcemi Dukovany, Rouchovany, Slavětice a na severu vodní nádrží Mohelno v řídce osídlené oblasti kraje Vysočina na upravené rovinné ploše náležející k Jevišovické pahorkatině. Řešené území je územím s dobrou kvalitou životního prostředí, území v okolí elektrárny je přírodovědně i krajinně hodnotné s velkou rozmanitostí zastoupených rostlinných i živočišných druhů. Charakteristické je suché a teplé klima. Zdravotní, sociální a ekonomické podmínky pro obyvatelstvo jsou příznivé. Severně od elektrárny leží na řece Jihlavě vodní dílo Dalešice-Mohelno, které se skládá z horní nádrže Dalešice a z dolní vyrovnávací nádrže Mohelno. Vodní dílo plní funkce energetické, vodohospodářské a nadlepšovací. Zájmové území západně od současného areálu EDU morfologicky tvoří ploché rozvodí mezi údolími Skryjského potoka na severu a říčky Olešné na jihu. Vrchol hřbetu se nachází v nadmořské výšce 396 m n.m., u rozvodny Slavětice nadmořská výška dosahuje 408 m n.m., k severovýchodu se povrch území svažuje až na úroveň 378 m n.m. Obdobně nadmořská výška povrchu území klesá i k jihovýchodu, a to až na úroveň 370 m n.m. Na jižní straně zájmové území přilehá k jižnímu okraji stávajícího areálu EDU v prostoru mezi bývalými osadami Lipňany a Heřmanice. Morfologicky a hydrologicky se tato lokalita nachází na levém údolním svahu říčky Olešné a zasahuje do pramenných oblastí jejích levostranných přítoků – Lipňanského a Heřmanického potoka. Povrch území generelně klesá k jihu a jihovýchodu, z úrovně 385 m n.m. na hranici současné elektrárny až 354 m n.m. na jihovýchodě této plochy, u bývalých Heřmanic. Výškový rozdíl k terénu současné elektrárny 389 m n.m. je -4 až -35 m. Východně od stávající elektrárny, směrem k obci Dukovany se nachází plochý hřbet o nadmořské výšce okolo 390 m n.m. ve středním V-Z pásu plochy, k severu i k jihu terén pozvolna klesá až na úroveň 374 m n.m. Řešené území se nachází v zóně havarijního plánování a je zahrnuto do havarijního plánu kraje Vysočina a Vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování JE Dukovany. Řešené území se nachází v ochranném pásmu letiště Náměšť nad Oslavou. V řešeném území se nachází poddolované území – východně od obce Rouchovany. Leží mimo zájmové území rezervy pro rozšíření jaderné elektrárny.

2.1

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Jaderná elektrárna Dukovany je situována v jihovýchodní části Českého masivu na severovýchodním okraji Jevišovické pahorkatiny. Lokalita, kde leží EDU, je pozvolna skloněna směrem k východu až jihovýchodu se zahloubenými údolími Oslavy, Jihlavy a Rokytné s přítoky. Území, na němž byl vybudován areál Jaderné elektrárny Dukovany, se nachází na plochém hřbetu v nadmořské výšce okolo 390 m n.m, na rozvodí mezi zaříznutými údolími Jihlavy a Rokytné. Údolí jsou pokryta zachovalými lesními porosty. Ostatní mírně zvlněná část území je intenzivně zemědělsky využívána. Lesy se zde vyskytují v menším rozsahu, větší plochy lesů jsou vázány především na říční zářezy. Většina katastru je součástí intenzívně využívané zemědělské krajiny s dominantou Jaderné elektrárny Dukovany. Sídelní útvary v okolí jsou vesnického charakteru. Širší oblast je pro svoji členitost a zajímavost turisticky a rekreačně využívána. Atraktivní jsou zejména lokality v údolí řeky Jihlavy a Rokytné.

Strana 6


Elektrárna Dukovany je vzhledem k umístění na vyvýšené poloze viditelná i z velmi velké vzdálenosti. Pro elektrárnu jsou typické zejména chladicí věže s oblaky páry, které tvoří technicistní pohledovou dominantu. S provozem elektrárny souvisí i přítomnost rozvodny (Slavětice) a řada vzdušných elektrických vedení. Do řešeného území zasahuje vodní nádrž Mohelno. Údolím Jihlavy prochází funkční nadregionální biokoridor a biokoridory regionální úrovně. Dále jsou zde vymezena nadregionální biocentra Mohelenská hadcová step a Stráně nad Jihlavou. V areálu elektrárny a ploše pro její rozšíření se nevyskytují lokality soustavy Natura 2000. V souvislosti s novelou vymezení soustavy Natura 2000, je navrhována lokalita EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy v těsném sousedství zájmového území. Rozkládá se směrem na východ od pravého břehu Skryjského potoka po obou březích Jihlavy resp. VN Mohelno. Zahrnuje stávající EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy a EVL Mohelenská hadcová step. Platnost se předpokládá cca od IV. Q/2009.

2.2

SOUČASNÝ STAV AREÁLU EDU

Jaderná elektrárna Dukovany (EDU) je první českou jadernou elektrárnou. Byla uvedena do provozu v letech 1985 až 1987. Je tvořena čtyřmi energetickými bloky VVER-440 typ V 213. Reaktory bloků 1,2 a 4 jsou v současnosti provozovány na nominálním tepelném výkonu 1 375 MW t/blok,. Tomu po rekonstrukci NT dílů turbogenerátoru (ukončená v roce 2008) odpovídá elektrický výkon 455,5 MW e/blok. Na 3. bloku byla v roce 2009 provedena modernizace spojená se zvýšením tepelného výkonu reaktorů o 5 % (vůči současné nominální hodnotě 100 %), což představuje zvýšení tepelného výkonu z 1 375 MW t na 1 444 MW t. Zvýšením výkonu reaktoru o 5 % společně se zvýšením účinnosti tepelného cyklu bylo dosaženo elektrického výkonu 3. bloku cca 499 MW e. V letech 2010 až 2012 bude tato modernizace postupně provedena i na zbývajících 3 blocích a celkový elektrický výkon EDU bude potom cca 1 996 MW e. Každý rok dodává do sítě kolem 13 TWh elektrické energie, což představuje cca 20 % z celkové spotřeby elektřiny v České republice. V areálu Jaderné elektrárny Dukovany jsou kromě čtyř reaktorových bloků další dvě jaderná zařízení – sklad použitého jaderného paliva a úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů. K elektrárně patří i dvě vodní elektrárny a jedna fotovoltaická. Vodní elektrárny tvoří s jadernou elektrárnou jeden technologický komplex. Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v roce 1978. Technologie přečerpávací elektrárny, která na něm byla instalována, plní významnou úlohu při regulaci výkonu celostátního energetického systému i jako okamžitá výkonová rezerva. Součástí vodního díla Dalešice je průtočná malá vodní elektrárna Mohelno. Nádrž průtočné vodní elektrárny Mohelno slouží k vyrovnání odtoku z přečerpávací vodní elektrárny Dalešice a je i spodní nádrží pro čerpání. Je rezervoárem vody pro odběr chladicí vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Fotovoltaická elektrárna slouží především v rámci informačního centra k demonstračním účelům. S provozem elektrárny souvisí i rozvodna Slavětice a řada nadzemních vedení vysokého napětí. Dalšími objekty mimo areál elektrárny zajišťujícími provoz jsou čerpací stanice na pravém břehu vodní nádrže Mohelno, vodojem, areál ČOV a záchytná nádrž na Skryjském potoce. Mimo provoz elektrárny jsou v současné době funkční tři malé vodní elektrárny (MVE) na Skryjském potoce: • • •

v areálu záchytné nádrže, pod záchytnou nádrží, u čerpací stanice ČEZ.

Strana 7


3 KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

3.1

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÁ KRAJEM

PÚR ČR (2008) PÚR ČR byla schválena 19. 7. 2009 vládou České republiky (Usnesení vlády České republiky ze dne 20. července 2009 č. 929 o Politice územního rozvoje České republiky 2008) Politika územního rozvoje vymezuje koridory a plochy technické infrastruktury a související rozvojové záměry. Rozšíření EDU se týkají tyto body v oblasti energetiky E4a Vymezení: Plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník, a Dukovany. Důvody vymezení: Územní ochrana pro obnovu stávajících nebo pro nové zdroje v lokalitách s vhodnými územními podmínkami a s potřebnou veřejnou infrastrukturou a podmínkami pro vyvedení jejich výkonu do přenosové soustavy. E7 Vymezení: Koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Důvody vymezení: Dlouhodobá územní ochrana pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let. Citace z Vyhodnocení vlivů PÚR ČR 2008 na udržitelný rozvoj území: „Je zřejmé, že navrhované koridory a plochy energetické infrastruktury jsou správně vymezené, neboť si kladou za cíl zajistit v nastávajícím období vyšší flexibilitu a kapacitní možnosti umožňující řešit bez velkých ztrát případné poruchy v zásobování státu jak elektrickou energií tak i zemním plynem a ropou. Z hlediska imisních limitů jednoznačně pozitivní efekt přináší převedení části výkonu na jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Z územního hlediska nepředstavuje výstavba těchto zařízení zásadní problém, neboť ve všech uvedených lokalitách se předpokládá využití nebo rozšíření stávajících areálů. Je nutné řešit především s ohledem na minimalizaci vlivů na obyvatelstvo a přírodní hodnoty dotčeného území.“

ZÚR kraje Vysočina •

Zpřesňují koridor republikového významu E7, tj. koridor dvojitého vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice do Mírovky vymezené PÚR 2006 a to: a) koridoru v šířce 600 m pro umístění stavby napojení TR Mírovka na stávající vedení ZVN 400 kV Řeporyje – Prosenice; b) územní rezervy koridoru v šířce 600 m pro prověření budoucího umístění stavby nadzemní vedení ZVN 400 kV Mírovka – Kočín.

Strana 8


• • •

2

Vymezují plochu o výměře 120 000 m pro umístění stavby rozvodna Slavětice. Vymezují plochu pro ověření lokalizace a rozsahu rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany v rozsahu ochranného pásma jaderné elektrárny. Vymezují nadzemní vedení VVN 400 kV rozvodna Slavětice – hranice Jihomoravského kraje – koridor o šířce 600 m.

Územní studie je v souladu se ZÚR kraje Vysočina.

ZÚR Jihomoravského kraje ZÚR vymezují níže uvedené koridory TE2 – TE4 pro vedení VVN 400kV včetně rozvoden (veřejně prospěšné stavby): • TE2 (Slavětice –) hranice kraje – Sokolnice, nové vedení v souběhu se stávající linkou 400 kV (V435/V436) šířka koridoru – 400 m • TE3 Čebín – Přibyslavice – hranice kraje (– Mírovka), zdvojení vedení 400 kV (V422) šířka koridoru – 400 m • TE4 Sokolnice – hranice ČR/Rakousko (– Bisamberg), nové vedení, šířka koridoru – 600 m Pro plánování a usměrňování územního rozvoje v koridorech vedení VVN 400 kV se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování: Požadavky na uspořádání a využití území: a) Vytvořit územní podmínky pro vedení koridorů vedení VVN 400 kV včetně rozvoden. Úkoly pro územní plánování: a) Zpřesnit a vymezit koridor v součinnosti se správci sítí a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na obytnou a rekreační funkci území, přírodní hodnoty, krajinný ráz a minimalizaci střetů s limity využití území. b) Zajistit přeshraniční koordinaci koridoru TE4 se sousední zemí Dolní Rakousko a mezikrajskou koordinaci koridoru TE3 se sousedním krajem Vysočina. c) Zajistit územní koordinaci a ochranu koridorů TE2-TE4 vedení VVN 400 kV v ÚPD dotčených obcí.

Rozvodny 400 kV: •

ZÚR vymezují plochy TE5 Rozvodna 400 kV Čebín, rekonstrukce a rozšíření a TE6

•

Rozvodna 400 kV Sokolnice, rekonstrukce a rozšíření (veřejně prospěšné stavby) takto: Plocha: 10 ha Územní identifikace: Iden. kód ORP Obec TE5 KUŘIM Čebín TE6 ŠLAPANICE Sokolnice

Pro plánování a usměrňování územního rozvoje v plochách rozvoden 400kV se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování: Požadavky na uspořádání a využití území: a) Vytvořit územní podmínky pro umístění ploch TE5, TE6 rozvodny 400kV. Úkoly pro územní plánování: a) Zpřesnit a vymezit plochu v součinnosti se správci sítí a s ohledem na minimalizaci střetů s limity využití území. b) Zajistit územní koordinaci a ochranu ploch TE5, TE6 rozvoden 400 kV v ÚPD dotčených obcí. ZÚR vymezují územní rezervu pro prověření budoucího umístění stavby - koridor technické infrastruktury – produktovod nadmístního významu TER1 horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany; hranice kraje JMK/Vysočina – Brno.

Strana 9


ZÚR Jihočeského kraje (návrh) ČEPS uplatnil požadavky na posílení přenosové soustavy v souvislosti s výstavbou nových jaderných zdrojů, zahrnující výstavbu nového dvojitého vedení 400 kV Mírovka – Kočín, které je schváleno v PÚR 2008.

3.2 STRATEGICKÉ A ROZVOJOVÉ PLÁNY Státní energetická koncepce české republiky (schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004) počítá s jadernou energií po roce 2025 jako s nejvýraznější technologií výroby elektřiny. Cíl s vysokou prioritou, směřující k optimalizaci podílu jaderné energetiky v rámci dlouhodobě bezpečného energetického mixu, při respektování nezbytných požadavků na bezpečnost jejího provozu. Plnění tohoto cíle přispěje ke snižování ekologické zátěže území ČR, včetně snížení produkce skleníkových plynů. Jaderná energetika rovněž podpoří priority maximalizace nezávislosti státu na zdrojích energie z rizikových oblastí a maximalizace nezávislosti státu na spolehlivosti dodávek cizích energetických zdrojů. Palivo pro jaderné elektrárny lze získat na trzích v politicky stabilních oblastech a jeho zásoby lze vytvořit a udržovat na velmi dlouhé období.

3.3

ÚZEMNÍ PLÁNY DOTČENÝCH OBCÍ

Územní plány dotčených obcí respektují stavební uzávěru Jaderné elektrárny Dukovany a na většině ploch stavební uzávěry ponechávají stávající využití, což jsou převážně plochy zemědělské výroby, lesy, areál EDU a vodní plochy. Dále se ÚS zabývá těmi částmi územních plánů dotčených obcí, které jsou relevantní z hlediska rozšíření EDU:

ÚP Slavětice Územní plán byl vydán 5. 9. 2008 V ÚP Slavětice je navržena nová plocha technického vybavení pro rozšíření rozvodny VVN a následující veřejně prospěšné stavby: • obchvat silnice II/152 • venkovní rozvodna VVN • nové trasy VVN • venkovní rozvodna VVN (T1) • rozvodna TR Slavětice • distribuční trafostanice včetně napojení (T2)

ÚP Rouchovany Územní plán Rouchovany se v současné době nachází ve stádiu projednávání návrhu ÚP, nebyl dosud vydán. Jižně od areálu EDU je navržena rezerva pro výrobu a podnikání (plocha je menší než rezerva pro rozšíření EDU). V hranicích plochy rezervy pro rozšíření EDU jsou navrženy následující veřejně prospěšné stavby – plochy a koridory s možností vyvlastnění i uplatnění předkupního práva: • horkovod Dukovany – Brno • lokální biokoridor • lokální biocentrum • interakční prvek plošný • interakční prvek liniový

ÚP Dukovany Pořízení územního plánu bylo schváleno 22. 1. 2009. V návrhu zadání ÚP Dukovany jsou mimo jiné vzneseny tyto požadavky týkající se rozšíření EDU:

Strana 10


• •

V územním plánu bude zakreslena plocha pro územní rezervu nebo zastavitelná plocha pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. V územním plánu bude respektován koridor pro nadzemní vedení VVN 400 kV rozvodna Slavětice – hranice Jihomoravského kraje dle ZÚR.

Strana 11


4 DOPADY DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ SOUSEDNÍCH KRAJŮ A DOTČENÝCH OBCÍ Dopady rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany do územně plánovacích dokumentací v rámci České republiky: •

•

koridor zásobování elektrickou energií – nové dvojité vedení 400 kV v trase Kočín – Mírovka, včetně ochranného pásma bude zohledněn v ZÚR Jihočeského kraje (požadavky jsou uplatněny, ZÚR nebyly v době zpracování této studie vydány) a ZÚR Vysočina (koridor je zahrnut), rezervu pro prověření budoucího umístění podzemního vedení horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany je potřeba zahrnout do ZÚR kraje Vysočina v souladu s PÚR 2008.

Požadavky na koridory energetických sítí a rozšíření rozvoden, které byly zapracovány do návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje: • výstavba souběžného vedení 400 kV Slavětice – Sokolnice, včetně ochranného pásma, • rozšíření (prakticky výstavba nové rozvodny 400 kV) Sokolnice jižním směrem cca 300 × 400 m, • rozšíření rozvodny Čebín o cca 150 m západním směrem, • zdvojení vedení 400 kV Čebín – Mírovka, • přeměna dnešního dvojitého vedení 220 kV na 400 kV v trase Sokolnice – Bisamberg (Rakousko), bez rozšíření ochranného pásma. Zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic bylo uplatněno v ZÚR kraje Vysočina. Tyto požadavky budou dále uplatněny v územních plánech obcí.

Dopady rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany do územně plánovacích dokumentací dotčených obcí: ÚP Slavětice • zakreslit plochu pro územní rezervu pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany, • plochu technického vybavení pro rozšíření rozvodny VVN rozšířit východně na hranici katastru, • zvážit rozšíření ÚSES o biokoridor respektive interakční prvek propojující větve ÚSES v údolí Olešné a v údolí Jihlavy severozápadně od Slavětic. ÚP Rouchovany • rozšířit plochu rezervy pro výrobu a podnikání jižně od areálu EDU na velikost územní rezervy pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany, • lokální biokoridor, lokální biocentrum, interakční prvek plošný a interakční prvek liniový v ploše rezervy přeložit, popřípadě zrušit, viz kapitola 7.3.2. ÚSES na lokální úrovni. ÚP Dukovany • zakreslit plochu pro územní rezervu pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany, • respektovat koridor pro nadzemní vedení VN 400 kV Rozvodna Slavětice – hranice Jihomoravského kraje dle ZÚR, • zapracovat návrhové plochy technické infrastruktury pro rozšíření čerpací stanice na pravém břehu vodní nádrže Mohelno, rozšíření vodojemu – výtlačné řady, rozšíření areálu ČOV a rozšíření záchytné nádrže na Skryjském potoce, • rezervovat koridory 15 m od osy stávajících podzemních řadů na obě strany (pro možnost navýšení kapacity výtlačných řadů surové vody do vodojemu, gravitačního přivaděče z vodojemu do úpravny vody a pro potenciální umístění odpadního řadu) a zakreslit potrubní propojení mezi potrubním koridorem a dnešním areálem ČOV, • v návrhu ÚSES respektovat plochu rezervy pro rozšíření EDU. Skladebné prvky ÚSES navrhovat mimo tuto plochu,

Strana 12


•

zakreslit nové potrubní propojení mezi záchytnou nádrží na Skryjském potoce a Mohelenskou nádrží souběžně s dnes existujícím potrubím podél Skryjského potoka a potoka Luhy.

Strana 13


5 URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY

5.1

NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE (PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ), DO KTERÉ JE PROMÍTNUTA CELKOVÁ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ A OCHRANY JEHO HODNOT

Zájmové území o ploše cca 761 ha - rezervní plocha pro rozvoj elektrárny - obklopuje ze všech stran současný areál Jaderné elektrárny Dukovany, tj. severovýchodně a jihozápadně od komunikace č. II/152 vedoucí ze Slavětic do Dukovan podél stávajícího areálu EDU. Na jihozápadě je zájmové území ohraničeno vedeními VVN 400 a 110 kV, vedenými z rozvodny Slavětice, a na jihu místní komunikací z Rouchovan. Na východě účelovou komunikací a na severovýchodě potokem Luhy a vedením VVN. Na severu se zájmové území strmě svažuje až ke hladině vodní nádrže Mohelno, na jejímž břehu u ústí Skryjského potoka je situována čerpací stanice pro EDU. Prioritním koncepčním přístupem je využít území v současné době již zastavěné komplexem Jaderné elektrárny Dukovany a vytvořit kompaktní areál. Stejně tak technická a provozní zařízení budou v maximálně možné míře využívat objekty již vybudované a sloužící provozu stávající elektrárny Dukovany. Toto řešení je výhodné jak z ekonomického a technického hlediska, tak i z hlediska dalších zásahů do krajiny. K narušení krajinného rázu a trvalému snížení jeho hodnoty došlo již výstavbou stávající elektrárny a doprovodných technických zařízení. Z toho důvodu bude díky snížení nároků na další doprovodná zařízení a využití již vybudovaných objektů zásah do krajiny podstatně menší než při vybudování nového areálu na zelené louce v jiné lokalitě. Při situování objektů je třeba věnovat zvláštní pozornost zakomponování nových staveb vzhledem k technickým dominantám současného areálu s cílem minimalizace dalšího dopadu do krajinného rázu a narušení dálkových pohledů. Je žádoucí stavby pro výrobu situované ve vazbě na krajinu odclonit izolační zelení. Jednou z rozhodujících podmínek pro konkrétní umístění jaderného zdroje a souvisejících staveb budou vyhovující inženýrsko-geologické a hydrogeologické podmínky staveniště, vzdálenost od zastavěného území okolních obcí, soustředění technické infrastruktury v podobě koridorů vedení VVN na severní a jižní straně zájmového území, vedení železniční vlečky a další faktory. Dle doposud provedených průzkumných prací jsou poměry v zájmovém území vhodné pro umístění nového jaderného zdroje. Rezervy Vzhledem ke stavu prací na přípravě rozšíření EDU byla zvolena ochrana území formou rezervy. Území rezerva určená pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany souvisí bezprostředně se stávajícím areálem a může tak s výhodou využívat již vybudovaná provozní zařízení. Také narušení krajinného rázu a dálkových pohledů bude soustředěno do jedné lokality, výstavbou již dotčené stavebními dominantami stávající elektrárny. Nejnápadnější dominantu v krajině tvoří osm chladicích věží ve tvaru rotačního hyperboloidu. Převážnou plochu rezervy tvoří plochy zemědělské půdy a částečně plochy lesa. Po ukončení výstavby budou nevyužité plochy vráceny svému původnímu využití. Přitom budou zohledněny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny. Plochy rezervy zahrnující ucelené plochy lesa budou sloužit pouze k vedení koridorů sítí, pokud to bude možné v souběhu se stávajícími sítěmi, se snahou o co nejmenší zásah do přírodních prvků a ÚSES tak, aby byl v maximálně možné míře minimalizován zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Zastavitelné plochy V území rezervy dojde k rozšíření zastavitelných ploch technické infrastruktury.

Strana 14


Pro obsluhu technickou infrastrukturou lze variantně uvažovat s rozšířením čerpací stanice na pravém břehu vodní nádrže Mohelno, navýšením objemu vodojemu, výtlačných řadů, rozšířením areálu úpravny vod a ČOV i kapacitními úpravami záchytné nádrže na Skryjském potoce. Koridory sítí Pro možnost navýšení kapacity výtlačných řadů surové vody do vodojemu, gravitačního přivaděče z vodojemu do úpravny vody a pro potenciální umístění odpadního řadu mohou být rozšířeny koridory stávajících podzemních řadů 15 m od osy na obě strany. Jako jedna z variant je navrženo potrubní propojení mezi potrubním koridorem a dnešním areálem ČOV. Je uvažována rovněž varianta vyvedení odpadních vod potrubním vedením v koridoru stávajícího potrubního vedení odpadní vody (respektive jako přílož ke stávajícímu potrubnímu vedení) v trase Skryjského potoka, které využívají malé vodní elektrárny (MVE). Plochy potřebné v průběhu výstavby pro zařízení staveniště nepřesáhnou plochu určenou jako rezerva pro rozšíření EDU. Pro zapojení nového zdroje do energetické soustavy je dále potřeba: • Vyvedení výkonu z elektrárny do rozvodny Slavětice – bude realizováno v rámci rezervní plochy pro rozvoj EDU. • Rozšíření rozvodny Slavětice východním směrem (cca 200 m) – částečné rozšíření rozvodny už je schváleno v územním plánu Slavětice. • Výstavba souběžného vedení 400 kV Slavětice – Sokolnice včetně ochranného pásma – obsaženo v návrhu ZÚR Jihomoravského kraje. Plochy přestavby Na ploše rezervy v k.ú. Lipňany se nachází plocha výroby a v k.ú. Heřmanice brownfield. Tyto plochy se stanou v případě realizace záměru rozšíření EDU plochami přestavby. V rámci územní studie není navrhována změna stavební uzávěry ani změna rozsahu pásma hygienické ochrany. Přeložky ÚSES, komunikací Je předpokládáno budoucí oplocení areálu rozšířené EDU a tudíž nutnost přeložení návrhových prvků ÚSES, navrhovaného v územním plánu Rouchovany, do vhodnější lokality jižně od předmětných ploch do souběhu s přeložkou silnice III/15249. Pokud dojde ke konfliktu plochy pro výstavbu s komunikacemi (silnice III/15249, silnice III/15248, cyklistická stezka). budou místní komunikace z Rouchovan, cyklistické a pěší stezky přeloženy na okraj zájmového území tak, aby byla zachována prostupnost území.

5.2

HLAVNÍ CÍLE ROZVOJE

Jaderná elektrárna Dukovany je důležitým zdrojem energie v současné době těžko nahraditelným jiným způsobem. Vzhledem k potřebě náhrady tepelných elektráren z hlediska technologie i k omezeným zásobám uhlí je kladen stále větší důraz na jadernou energetiku. Rozšíření jaderné elektrárny v geologicky prověřené bezpečné a stabilní lokalitě umožní efektivní využití doprovodných zařízení stávající elektrárny uvedené do provozu v roce 1985. Z hlediska bezpečnosti patří EDU podle měřítek WANO (World Association of Nuclear Operators) mezi pětinu nejlépe provozovaných jaderných elektráren na světě. Z hlediska vlivu na životní prostředí patří elektrárna Dukovany mezi velmi šetrné zdroje výroby elektrické energie. Při jejím provozu nevznikají skleníkové plyny a nespotřebovávají se uhlí ani ropa, které mají nenahraditelný význam pro budoucí generace.

5.3

HLAVNÍ CÍLE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT

Rezervní plocha pro rozšíření EDU nepřesahuje hranice pozemků stavební uzávěry. Provoz nebude negativně ovlivňovat a zatěžovat život místních obyvatel. Rezerva zahrnuje i lesní pozemky z důvodu

Strana 15


potřeby rozšířit čerpací stanici a nutnosti vedení koridoru inženýrských sítí lesem. Aby byly minimalizovány zásahy do PUPFL (pozemků určených k plnění funkce lesa), je snaha sloučit navržené sítě do společných koridorů se sítěmi již vybudovanými, tak aby protínaly les a biokoridor vedený na svazích podél vodní nádrže v co nejužším pásu. Ochrana přírodních podmínek • • •

Rozvojové plochy musí respektovat přírodní podmínky území, terénní reliéf, vodoteče a vodní plochy. Nová zástavba musí respektovat urbanistické a krajinářské hodnoty území. Rozvojové plochy musí respektovat ochranné pásmo elektrárny, trasy technické infrastruktury a jejich ochranná a bezpečnostní pásma.

Přímo v ploše rezervy uvažované územní studií pro rozšíření EDU se nevyskytují žádná zvláště chráněná území. V navazujícím území se nacházejí tato zvláště chráněná území: • Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step • Přírodní rezervace Dukovanský mlýn • Přírodní rezervace Mohelnička • Přírodní rezervace Velká skála • Přírodní památka Kozének • Přírodní památka Bílá skála u Jamolic • Přírodní park Střední Pojihlaví • Přírodní park Rokytná V řešeném území se nacházejí následující památné stromy: • Lípa u Lipňan • Borovice u Dukovanského mlýna • Lípa u Loupalova mlýna u Rouchovanky • Dvojčata • Knolův dub Návrh řešení územní studie tyto památné stromy respektuje. Elektrárna se nachází v k.ú. obcí zaniklých při výstavbě elektrárny – Skryje, Lipňany a Heřmanice. Z těchto obcí byly zachovány pouze ojedinělé stavby (kaple, boží muka), které dnes stojí osamoceně ve volné krajině. Nejbližší trvale obývanou zástavbou jsou tyto obce: Dukovany (2,5 km), Rouchovany (2,8 km) a k nim administrativně přičleněné Šemíkovice (3,6 km), dále Slavětice (2,8 km) a Mohelno (3,5 km), z bývalého okresu Znojmo jsou to Horní Dubňany (3,9 km) a Rešice (3,3 km). Na katastrech výše uvedených obcí se nacházejí následující kulturní nemovité památky zahrnuté 1 v národním seznamu kulturních nemovitých památek : Dukovany (včetně k.ú. zaniklých obcí) 31715/7-2625 hrad Rabštejn, zřícenina v údolí Jihlavy 47221/7-2628 kostel sv. Václava 23771/7-2629 kaple Nejsvětější Trojice 37966/7-2633 kaplička sv. Jana Nepomuckého 14976/7-2634 kříž před čp. 27 85319/7-2630 socha sv. Floriána, náves 85320/7-2631 socha sv. Jana Nepomuckého, náves 18383/7-2632 socha sv. Josefa, s. okraj obce 16005/7-2626 zámek Horní Dubňany 40536/7-6316 kostel sv. Petra a Pavla Mohelno

1

zdroj: Monumnet, informační systém Národního památkového ústavu

Strana 16


27737/7-2843 27942/7-2847 25491/7-2849 68924/7-2848 24256/7-2846

kostel Všech svatých boží Muka při NPR Mohelenská hadcová step kříž při silnici do Kramolín krucifix socha sv. Jana Nepomuckého náměstí

Rešice 14771/7-7121 zámek 30216/7-6696 kaple sv. Jana Nepomuckého 39867/7-6704 socha P. Marie Rouchovany vč. Šemíkovic 30601/7-3035 kostel Nanebevzetí P. Marie 40756/7-3038 boží muka při čp. 215 41074/7-3037 socha sv. Jana Nepomuckého náves Rouchovany 45158/7-3073 škola - působiště rodičů Vítězslava Nezvala – Šemíkovice Územní studie tyto památky respektuje.

Strana 17


6 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

6.1

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Silnice Územím prochází silnice II/152 II/392 III/15248 III/15249

Nová Bystřice – Moravské Budějovice – Ivančice – Brno Velké Meziříčí – Kralice – Tulešice Dukovany – spojka Heřmanice – Rouchovany

Silniční komunikační síť je v území stabilizovaná, Zásady územního rozvoje kraje Vysočina zde neuvažují s rozvojovými záměry. Nároky na silniční dopravní infrastrukturu: Plocha pro rozšíření elektrárny může být v prostorové kolizi se silnicí III/15249. Silnice bude přeložena v rámci plochy pro rozšíření elektrárny, o jejím přesném trasování bude rozhodnuto až po volbě varianty umístění elektrárny. Pro provoz rozšířené elektrárny je silniční dopravní infrastruktura vyhovující bez dalších koncepčních změn. Pro výstavbu rozšířené elektrárny a souvisejících staveb je silniční dopravní infrastruktura území vyhovující. Specifickou oblastí je doprava těžkých a nadrozměrných komponent, která musí být zabezpečena nejenom pro JE Dukovany, ale také pro dnešní a budoucí průmyslová centra v kraji, aby byl umožněn jejich průmyslový rozvoj. Soupravy s takovými komponentami budou mít hmotnost až cca 800 t, délku až cca 30 m a profil cca 8,2 × 9,9 m (závisí na vybraném dodavateli technologie, uvedené hodnoty představují teoretické maximum z potenciálně možných dodavatelů). Půjde o jednotky pojezdů. Nejde o dopravu nebezpečného zboží (komponenty nejsou radioaktivní), významné jsou pouze hmotnost a rozměry. Pro dopravu těžkých a nadrozměrných komponent jsou uvažovány variantně tyto trasy: • Labe – Kolín – EDU, • Dunaj – Bratislava – Hodonín – EDU. Obě trasy vychází z existujících vodních cest: • labská vodní cesta (Hamburg – Mělník – Kolín), • dunajská vodní cesta (černomořské přístavy – Dunaj – Bratislava (jižní trasa) resp. Antverpy, Rotterdam, Amsterdam – Rýn – Mohan – kanál Mohan-Dunaj – Dunaj – Bratislava (severní trasa)). Trasy jsou zřejmé z následujících schematických obrázků:

Strana 18


Obr. 1: Trasa s využitím labské vodní cesty

Silniční trasa z labské vodní cesty začíná v Klavarech severozápadně od Kolína, kde bude pod hrází plavební komory zřízeno překladiště. Odtud se trasa napojuje na silnici I/38, pokračuje přes Kolín, objede Kutnou Horu a Čáslav, pokračuje přes Golčův Jeníkov a Habry k Havlíčkovu Brodu. V Havlíčkově Brodě využívá stávajících komunikací v průtahu městem, pokračuje ke křížení s dálnicí D1 a dále k Jihlavě, kterou projíždí s využitím stávajících komunikací. Dále pokračuje trasa přes Čížov, Stonařov a Dlouhou Brtnici ke křižovatce se silnicí I/23 (Kasárna), kde odbočí vlevo. Pokračuje přes Hory, Předín a Štěměchy do Třebíče. Z Třebíče pokračuje po silnici II/351 kolem obcí Slavičky, Třebenice a Dalešice, dále po silnici II/399 do křižovatky se silnicí II/152 u Hrotovic a dále do lokality EDU.

Strana 19


Obr.2: Trasa s využitím dunajské vodní cesty

Silniční trasa z dunajské vodní cesty začíná v Bratislavě v místě překladiště Karloveské rameno. Odtud trasa vede po stávajících účelových komunikacích a po silnici I/2 přes Lamač. Pokračuje přes Stupavu, Malacky, Kúty a Kopčany do Holíče a odtud po silnici I/51 do Hodonína. Hodonín obchází západně města po stávajících účelových komunikacích a napojuje se na silnici I/55 směrem na Břeclav. Od křížení s dálnicí D2 u Břeclavi pokračuje trasa po silnici II/425 kolem Podivína přes Hustopeče až před Židlochovice. Židlochovice obchází jihozápadně a pokračuje po silnici II/416 přes Pohořelice a dále po silnici I/53 do Branišovic. Odtud pokračuje po silnici II/396 v trase Olbramovice, Dobelice, Vémyslice, Tulešice a dále po silnici II/392 Horní Dubňany – EDU. Alternativně je uvažováno s nahrazením úseku Bratislava – Hodonín vodní trasou, buď s využitím nového plavebního kanálu Wien – Angern – Morava – Dyje – Břeclav – Kyjovka – Hodonín, nebo s využitím koryta Moravy. Protože tyto vodní cest neexistují a jejich realizace v požadovaném čase je pro závažné střety s ochranou přírody nepravděpodobná, je tato alternativa pouze teoretická. Doprava vyžaduje řadu provizorních respektive dočasných opatření na trase (překladiště, úpravy komunikací, výstavba provizorních komunikací a mostů, přerušení elektrických a trakčních vedení, respektive jiných). Z trvalých opatření, přesahujících rámec požadavků výstavby rozšířené elektrárny, doporučujeme zapracovat do územních plánů dotčených obcí tyto komunikační stavby: • přeložka silnice I/23 Krahulov

Strana 20


• • • •

přeložka silnice I/23 Štěměchy přeložka silnice I/23 Markvartice – Předín přeložka silnice I/38 Hladov přeložka silnice I/38 Rančířov – Vílanec

V rámci ÚP Slavětice je zahrnuta tato komunikační stavba: • přeložka silnice II/152 Slavětice Železnice Elektrárna Dukovany je napojena vlečkovou kolejí délky cca 16 km ze stanice Rakšice, nacházející se na železniční trati č. 244 Hrušovany nad Jevišovkou – Moravské Bránice – Brno. Železniční vlečka je v území dlouhodobě stabilizovaná. Z podstatné části je vlečka umístěná na území Jihomoravského kraje. Nároky na železniční dopravní infrastrukturu: Nejsou kladeny dodatečné nároky na železniční dopravní infrastrukturu. Je požadováno vlečku zachovat a dodržovat její územní ochranu v rámci ochranného pásma (30 metrů od osy krajní koleje). Případné úpravy či rozšíření vlečky budou provedeny v rámci rezervní plochy pro rozšíření elektrárny, a to v závislosti na zvoleném řešení elektrárny a ploch zařízení staveniště. Ostatní Veřejná letiště a vodní cesty se v území nevyskytují. Cca 8 km severně od lokality EDU se nachází vojenské letiště Náměšť (Sedlec). Podél severovýchodního okraje elektrárny Dukovany probíhá cyklotrasa č. 5175. V území je dále síť polních cest, sloužících pro přístup k zemědělským pozemkům, které jsou spolu se silničními komunikacemi používány jako pěší resp. turistické trasy. Významnější plochy pro dopravu v klidu (parkovací plochy) jsou vybudovány pouze při elektrárně Dukovany. Nároky na ostatní dopravní infrastrukturu: Cyklotrasa bude případně přemístěna v rámci plochy pro rozšíření elektrárny, o jejím přesném trasování bude rozhodnuto až po volbě varianty umístění elektrárny. Totéž se týká sítě polních cest. Podmínkou je zachování přístupu na pozemky a prostupnosti území.

6.2

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Energetika V území se nachází elektrárna Dukovany (EDU) ve vlastnictví společnosti ČEZ, a.s. V areálu elektrárny se dále nachází úložiště nízko a středně aktivních odpadů ve vlastnictví státu, spravované státní organizací Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Výkon elektrárny Dukovany je vyveden linkami 400 kV do rozvodny Slavětice, která je ve vlastnictví společnosti ČEPS, a.s., a která je součástí přenosové soustavy České republiky. Ze stejné rozvodny (sekce 110 kV ve vlastnictví E.ON) je zajištěno i napojení elektrárny na nezávislý zdroj napájení. Stávající elektrárna bude zachována. Rozšíření elektrárny bude provedeno na navazujících plochách, rozhodnutí o umístění v rámci plochy rezervy bude provedeno později. Nároky na energetickou infrastrukturu: Vyvedení výkonu z rozšířené elektrárny (a napojení této elektrárny na nezávislý zdroj napájení) do rozvodny Slavětice bude provedeno v rámci rezervy pro rozšíření elektrárny. Rozvodna Slavětice bude rozšířena na hranici katastrálního území Slavětice. Posílení přenosové soustavy bude realizováno výstavbou linky Slavětice – Sokolnice souběžně se stávajícím dvojitým vedením V435/V436 Slavětice – Sokolnice. Zásady územního rozvoje kraje Vysočina i Jihomoravského kraje zahrnují koridor nového vedení v souběhu se stávajícím dvojitým vedením jako veřejně prospěšné stavby (v kraji Vysočina pod označením E04, v Jihomoravském kraji pod označením TE2). V příštích aktualizacích zásad územního rozvoje kraje Vysočina

Strana 21


i Jihomoravského kraje je nutné tento koridor zachovat včetně jeho zařazení do veřejně prospěšných staveb. Do studie je zapracována rezerva pro trasu horkovodu (dle PÚR 2008), jedná se o podzemní vedení. Plynárenství, produktovody Územím neprochází plynovody ani jiné produktovody nadmístního významu. Vodovody Územím prochází vodovod Třebíč – Moravský Krumlov ve správě Vodárenské akciové společnosti, a.s. Severozápadně rezervy pro rozšíření elektrárny je umístěn vodojem a čerpací stanice Slavětice 3 (1 000 m ), ze kterého vycházejí dvě větve vodovodu (DN 300/250 a DN 125), prochází severně podél stávající elektrárny (která je zásobena z větve DN 300/250) a dále pokračují směrem na obec Dukovany. Správce vodovodu nedisponuje zaměřením, pouze zákresem do mapy v měřítku 1 : 10 000, kde větev DN 125 prochází pod rozvodnou Slavětice. Nároky na vodovody: Doporučujeme do příští aktualizace Zásad územního rozvoje kraje Vysočina zaměřit skutečnou trasu vodovodu (zajistí jeho správce) a prověřit jeho kapacitní možnosti pro potřeby rozšířené elektrárny. Telekomunikace Územím neprochází žádné telekomunikační sítě nadmístního významu. Ostatní Elektrárna Dukovany je zásobena technologickou vodou z toku Jihlavy, odběrné místo se nachází na pravém břehu nádrže Mohelno. Do téhož profilu jsou zavedeny odpadní vody z elektrárny. Surová voda je čerpána z čerpací stanice do vodojemu surové vody, umístěného nad čerpací stanicí. Odtud je voda samospádem dopravována do úpravny vody. Touto vodou jsou doplňovány ztráty chladicích okruhů elektrárny a slouží též pro výrobu demineralizované vody. Odpadní voda z elektrárny se vypouští výsledným sběračem do záchytné nádrže na Skryjském potoce a prostřednictvím toku tohoto potoka do recipientu, řeky Jihlavy ve vzdutí nádrže Mohelno. Do výsledného sběrače jsou zavedeny: dešťová kanalizace (přes retenční nádrže), splašková kanalizace (přes čisticí stanici odpadních vod), průmyslová kanalizace zaolejovaná (přes čisticí stanici zaolejovaných vod) a průmyslová kanalizace speciální (odluhy z chladicích okruhů, vody z chemických provozů a vody z kontrolovaného pásma (přes kontrolní nádrže). Na Skryjském potoce se nachází tři malé vodní elektrárny napojené na stávající systém potrubních náhonů v trase koryta toku, které zužitkovávají energii odpadních vod. Tyto elektrárny jsou ve vlastnictví soukromých osob, nejsou provozovány vlastníkem elektrárny Dukovany. Nároky na ostatní infrastrukturu: Uvedený systém je uvažován po příslušné úpravě kapacity i pro rozšířenou elektrárnu. Rozšíření kapacity čerpací stanice, výtlačného řadu, vodojemu, vodovodu surové vody respektive odpadního řadu bude řešeno v rámci rezervní plochy pro rozšíření elektrárny. Při volbě instalovaného výkonu rozšířené elektrárny bude třeba zohlednit kapacitu vodohospodářské soustavy. V případě vyšší potřeby vody respektive omezení zdrojů (např. v závislosti na instalovaném výkonu rozšířené elektrárny a v důsledku očekávaných klimatických změn) je dle provedených vodohospodářských studií možno zajistit další posílení vodohospodářské soustavy realizací vodní nádrže Čučice dle platných Zásad územního rozvoje kraje Vysočina. Detailní vodohospodářská analýza bude provedena v rámci projektové přípravy elektrárny. Totéž se týká i systému odvádění odpadních vod.

Strana 22


7 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

7.1

SOUHRN NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Stávající elektrárna se nachází v řídce osídlené oblasti jižní Moravy, 3 km západně od obce Dukovany na upravené rovinné ploše, morfologicky náležející k Jevišovické pahorkatině. Dotčené území je územím s dobrou kvalitou životního prostředí. Území v okolí elektrárny je přírodovědně i krajinně rozmanité a hodnotné, s relativně vysokým podílem přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a s relativně vysokým stupněm ekologické stability. Zdravotní, sociální a ekonomické podmínky pro obyvatelstvo jsou příznivé, vyhovující hygienickým požadavkům, v mnoha ohledech jsou lepší než v jiných oblastech České republiky. Výsledky monitorování stavu jednotlivých složek životního prostředí ukazují na celkově dobrou kvalitu prostředí. V důsledku provozu elektrárny nedochází k poškozování životního prostředí ani veřejného zdraví. Veškeré výstupy z elektrárny jsou kontrolovány a pohybují se dlouhodobě v rámci požadovaných limitů, stanovených příslušnými úřady. V radiační oblasti jsou dávky optimalizovány a jsou tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout (tzv. princip ALARA). Elektrárna proto významně neovlivňuje kvalitu životního prostředí v území (s výjimkou nepopiratelného negativního vlivu na estetické kvality území, tedy vlivů na krajinu a krajinný ráz). Řešené území je charakterizováno následovně: • Řešené území není územím hustě zalidněným. • Řešené území nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. • Řešené území není územím zatěžovaným nad míru únosného zatížení. • V řešeném území se nachází prvky územního systému ekologické stability na lokální, regionální i nadregionální úrovni. • V řešeném území se nachází zvláště chráněná území, prvky soustavy Natura 2000 a významné krajinné prvky. • V řešeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost záměru. • Řešené území nezasahuje na území jiných států. Bližší údaje jsou součástí následujících podkapitol: 7.1.1

Kvalita ovzduší

Řešené území nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, uvedené ve sdělení MŽP ČR, uveřejněné ve věstníku MŽP, částka 6 z června 2009. V blízkosti elektrárny se nachází stanice imisního monitoringu ČHMÚ 1498 – Dukovany. Z výsledků měření uskutečněných na této stanici v průběhu roku 2008 vyplývá, že imisní zátěž oxidem dusičitým se zde pohybuje cca do 21,5 % imisního limitu, imisní zátěž tuhými látkami PM10 nepřekročila v ročním průměru 50 %, maximální denní hodnoty dosahují hodnot imisního limitu s podlimitní četností. Imisní zátěž SO2 dosahuje cca 6 % denního imisního limitu. Imisní situaci v okolí elektrárny lze tedy označit za dobrou. 7.1.2

Klimatické faktory

Elektrárna Dukovany je umístěna v relativně úzkém pruhu rovinatého povrchu Znojemské pahorkatiny, ohraničeném zaříznutými údolími řek Jihlavy a Rokytné. Z makroklimatického hlediska se tento prostor nachází v mírně teplé oblasti, specifikované jako klimatická jednotka MT11 (dle Quitta).

Strana 23


Popis klimatické jednotky MT11: • dlouhé léto, teplé a suché, • krátké přechodné období, s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, • krátká zima, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Vliv elektrárny na vlhkost vzduchu, průměrnou teplotu, množství srážek, ovlivnění počtu dnů s mlhou, námrazou a snížení hodin slunečního svitu je minimální. Ve většině případů jsou změny nižší než klimatické změny vyskytující se v průběhu extrémnějších roků. Cca 1 km severozápadně od elektrárny se nachází meteorologická observatoř ČHMÚ, zřízená za účelem meteorologického zabezpečování provozu elektrárny. Observatoř je vybavena 136 m vysokým stožárem, ze kterého jsou získávány meteorologické informace o přízemní vrstvě atmosféry. 7.1.3

Povrchová voda Charakteristika povodí a vodních útvarů

Podle hydrografického členění se uvažovaná rezervní plocha pro rozšíření JE Dukovany rozkládá na hranici dvou dílčích povodí 4-16-01 Jihlava a 4-16-03 Rokytná. Území řešené územní studií zasahuje do čtyř drobných povodí. Členění z vodopisného hlediska: •

hlavní povodí 4-00-00 řeky Dunaje, • dílčí povodí 4-16-01 Jihlava po Oslavu, • drobné povodí 4-16-01-105 Jihlava od Skryjského potoka po Mohelničku • drobné povodí 4-16-01-104 Skryjský potok • dílčí povodí 4-16-03 Rokytná, • drobné povodí 4-16-03-046 Olešná nad Řešickým potokem • drobné povodí 4-16-03-047 Řešický potok

Nejbližším povrchovým vodním tokem, který protéká ve vzdálenosti cca 1 km severním směrem od elektrárny je řeka Jihlava, která je v tomto místě vzdutá ve vodní nádrži Dalešice – Mohelno. Jihlava pramení na jižních svazích Lísku u Jihlávky ve výšce 670 m n.m. a ústí do střední nádrže Nové Mlýny 2 u Iváně v nadmořské výšce 170 m. Plocha jejího povodí je 3 117 km , délka toku je 184,6 km. Vodní 2 tok Jihlava je významným vodním tokem od ústí po pramen. Správcem vodního toku Jihlavy je Povodí Moravy, s.p. Pravostrannými přítoky řeky Jihlavy, tekoucí severně od jaderné elektrárny, jsou potoky Skryjský (nad 3 -1 Luhy s průměrným ročním průtokem 0,0105 m .s ) a jeho pravostranný přítok potok Luhy (průměrný 3 -1 roční průtok 0,0099 m .s ), které se vlévají do vyrovnávací nádrže Mohelno. Oba protékají v horní části povodí bezlesým, v dolní části zalesněným územím s příčným spádem 4,5 %. Do Skryjského potoka jsou zaústěny technologické vody z JE Dukovany a tok je tím nadlepšován průtokem cca 0,55 3 -1 m .s . V povodí Rokytné je největší z drobných toků říčka Olešná, levostranný přítok Rokytné, tekoucí jihozápadně od JE Dukovany. Nejblíže objektu JE Dukovany pramení její přítoky – potoky Lipňanský 3 -1 3 -1 (u ústí průměrný roční průtok 0,004 m .s ) a Heřmanický (u ústí 0,005 m .s ). Uvedené potoky odvodňují bezlesé území o malé sklonitosti - příčný spád 5 %. Říčka Olešná v profilu Lipňany protéká na úrovni 340 m.n.m, tj. 49,30 m pod úrovní areálu JE Dukovany. Řešené území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Řešené území zasahuje do zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb. Řešené území se nenachází v záplavovém území vodního toku Jihlava, stanoveném dne 26. 1. 2006 pod č.j. KUJI7490/2006, sp. zn. KUJI 20308/2005-OVLHZ-3. Cca 1 km severně od elektrárny se nachází na řece Jihlavě vodní dílo Dalešice-Mohelno, které sestává z horní nádrže Dalešice a z dolní vyrovnávací nádrže Mohelno. Vodní dílo plní funkce energetické, vodohospodářské a nadlepšovací. Vodní dílo dále slouží jako zdroj surové 2

Ve smyslu vyhlášky ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. a vyhlášky č. 267/2005 Sb.

Strana 24


(technologické) vody pro elektrárnu Dukovany i jako recipient odpadních vod z elektrárny a jako ochrana před povodněmi. Surová voda je odebírána z nádrže Mohelno, kam jsou vypouštěny i odpadní vody. Rychlost proudění vody v korytě řeky je 0,3 až 1 metr za sekundu, průtok na přítoku 3 -1 do horní Dalešické nádrže se pohybuje kolem ročního průměru 6 m .s . Okamžitá hodnota průtoků v průběhu roku značně kolísá. Jako nadlepšovací funkce vodního díla je udáváno nadlepšování průtoku pod nádrží Mohelno na MQ 3 -1 3 -1 1,200 m .s v době běžné manipulace a 0,780 m .s v období velmi přísných manipulací. V pořadí důležitosti využití vodního díla se uvádí zabezpečení minimálních průtoků pod nádrží Mohelno, dodávka průmyslové vody pro JE Dukovany a ostatní účely (odběry vody pro závlahy a průmysl). Hospodaření s vodou v nádrži Dalešice se za normálních okolností smí provádět pouze v rozsahu zásobního prostoru nádrže mezi kótami 365,90 až 380,50 m.n.m. Aby byla zajištěna dodávka vody do JE Dukovan, nesmí hladina vody v nádrži Mohelno klesnout pod minimální provozní hladinu. Ohrožení povodní Protipovodňovou ochranu řešeného území zajišťuje zejména VN Mohelno. Záplavové území řeky Jihlavy je vymezeno pod vodní nádrží. V lokalitě starého lomu Skryje na pravém břehu vyrovnávací nádrže Mohelno je umístěna nábřežní čerpací stanice pro čerpání surové vody pro potřeby JE Dukovany. Prostory čerpací stanice, které nemají být zaplaveny jsou umístěny na kótě 0,00 m (303,80 m n. m.) tj. nad maximální hladinou ve vyrovnávací nádrži Mohelno (303,30 m n. m.). Z těchto údajů je patrné, že čerpací stanice průmyslové vody by v případě průtoku Q1000 v řece Jihlavě nebyla ohrožena. 7.1.4

Podzemní voda 3

Podle hydrogeologické rajonizace náleží území v širším okolí JE Dukovany do rajónu 6550 – Krystalinikum v povodí Jihlavy. Lze v něm vymezit svrchní zvodeň, vázanou především na kvartérní pokryv, zónu zvětrávání a podpovrchového rozpojení hornin, a spodní zvodeň, vázanou na propustné tektonické zóny v hlubších částech krystalinika. Většina podkladů hydrogeologické prozkoumanosti charakterizuje propustnost hornin a oběh podzemních vod v dosahu zvětrávacích procesů (MICHLÍČEK, et al. 1986). Doplňování a vznik zásob podzemní vody se v tomto území situovaném na rozvodnici děje téměř výhradně infiltrací atmosférických srážek. Hloubka oběhu je dána úrovní místní erozní báze. Hladina podzemní vody je převážně volná a sleduje konformně terén. K infiltraci dochází prakticky v celé ploše rozšíření krystalinika, v závislosti na míře propustnosti kvartérního pokryvu a zvětralinového pláště. Průlinovo-puklinový oběh podzemních vod je silně rozkolísaný a nepravidelný, s lokální závislostí na petrografickém složení, tektonické predispozici a charakteru kvartérních pokryvných útvarů. Mělké podzemní vody krystalinika jsou převážně kalcium hydrogenuhličitanového nebo kalcium sulfátového typu. K přirozenému odvodňování dochází severním i jižním směrem k místním erozním bázím, tj. k vodotečím Jihlavy, Rokytné a jejich přítokům. Rozvodnice mezi povodími těchto řek prochází zhruba středem areálu EDU ve směru VJV – ZSZ. KRÁSNÝ (1982) řadí studované území do oblasti se -1 -2 specifickým odtokem 0,5-1,0 l.s .km , který je charakterizován jako velmi nízký až nepatrný (BURDA, 1995). Srovnáním výsledků hydrogeologických průzkumů je možné vysledovat jistou diferenciaci v hydrogeologických vlastnostech jednotlivých horninových komplexů. Amfibolitový masív se jeví jako prostředí relativně homogennější. Hladiny podzemní vody sledují určitou horizontální úroveň. V granulitech hladina podzemní vody spíše sleduje průběh terénu, avšak vyskytují se zde četné anomálie, kdy je hladina silně zakleslá. Nejpříznivějším prostředím pro oběh podzemní vody jsou eluvia podložních krystalinických hornin ve spojení se zbytky kvartérních eluviodeluviálních sedimentů, částečně i neogenních sedimentů a zóna podpovrchového rozpojení hornin. V blízkém okolí elektrárny Dukovany se nevyskytují žádné významné zdroje podzemní vody pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. Většina okolních obcí (Dukovany, Mohelno, Slavětice, Rešice, Horní Dubňany) včetně elektrárny je zásobováno z vranovského skupinového vodovodu. 3

Zdroj: Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M., www.heis.vuv.cz.

Strana 25


Obec Rouchovany využívá vlastní zdroj který je umístěn mezi obcemi Hrotovice a Bačice, menší část spotřeby pokrývá též vranovský vodovod. V obcích a rekreačních objektech se nachází studny pro individuální zásobování vodou. Infiltrací z řeky jsou ovlivněny studny ležící v blízkosti řeky Jihlavy. 7.1.5

Horninové prostředí

Jaderná elektrárna Dukovany je situována v jihovýchodní části Českého masivu, na jihovýchodním okraji konsolidované hercynské platformy. Regionální geologické jednotky jsou v blízkém okolí JE Dukovany zastoupeny moldanubikem, jeho dílčí jednotkou označovanou jako moravské moldanubikum. Z hlediska geologické stavby je zájmová oblast součástí pestré série katazonálně metamorfovaného krystalinika střední části moravské větve moldanubika. Krystalinické podloží řešeného území tvoří granulitová formace moravského moldanubika, ke které náleží zejména náměšťsko-krumlovské granulitového těleso, a rokytenské těleso gföhlských rul. Granulity jsou velmi úzce geneticky spjaty s ultrabazity, amfibolity a gföhlskými rulami, přičemž granulity jsou považovány za paleovulkanity původních předmetamorfních komplexů hornin později předhercynsky metamorfovaných do facie granulitové. Během hercynské metamorfózy byla část granulitových hornin retrográdně přeměněna a nabyla vzhledu leukokrátních ortorul (rula gföhlská). Kromě granulitů vystupuje v řešeném území v tělese mohelenského serpentinitu asociace ultrabazitů s gabroidy (peridotity, pyroxenity a různé eklogitové a gabroidní horniny). Krystalické horniny moldanubika se v lokalitě vyskytují ve třech hlavních typech: Ruly a jejich modifikace (amfibolicko – biotitické ruly, biotitické ruly, migmatitizované ruly). Převládají šedé, středně zrnité, biotitem dosti bohaté facie, které přecházejí až do typicky páskovaných migmatitů. Z texturního hlediska převládají typy břidličnaté nad masivními. Amfibolity, které se střídají s rulami v pruzích a čočkách, přičemž jednotlivé pruhy vždy obsahují vložky druhé horniny. Jsou jemně až středně zrnité, šedočerné, jen málo usměrněné. Granulity až granulitové ruly. Převládají světlé, středně zrnité granulity. Granulitový masív obsahuje místně pruhy a tělesa serpentinitů, ojediněle migmatitů. Řešené území leží v oblasti styku rokytenského tělesa s náměšťsko – krumlovským granulitovým masívem. Styk obou těles není ostrý. Horniny do sebe zpravidla „prstovitě zapadají“. Granulity jsou v pásmech styku místy rozpukané až podrcené, bazické horniny většinou alterují až do charakteru zemin. Často jsou postiženy mylonitizací a chloritizací. Stykové pásmo probíhá ve směru SSV-JJZ. Všechny výše uvedené moldanubické metamorfity pestré série podlehly v období předneogénní peneplenizace reliéfu hlubokému zvětrávání, přičemž bazální část profilu zvětrávání je zachována prakticky na všech parovinných úsecích zájmového území. Při povrchu moldanubického masívu je téměř souvisle vyvinuta zóna rozložených hornin (eluvium) o velmi proměnlivé mocnosti 0,3 – 18,5 m. Převažující mocnost této zóny je 1 – 6 m. Hlouběji následuje přechod do zvětralého skalního podkladu. Mocnost zóny zvětrání je opět značně proměnlivá a pohybuje se v širokém rozmezí 0,2 – 13,5 m. Největší hloubkový dosah (báze zóny) byl ověřen v místech výskytu amfibolicko – biotitických rul, na jejich styku s amfibolity a v místech tektonických linií. Pod touto zónou se vyskytuje zóna hornin slabě zvětralých, s bází v proměnlivé hloubce 4,7 – 20,5 m od původního povrchu území a pod ní pak zóna zdravých hornin bez podstatnějších vlivů zvětrávání na masív krystalických hornin moldanubika. Zvětrávacími procesy jsou nejvíce postiženy ruly, méně amfibolity a nejméně pak granulity. Hloubka zvětrání je velmi rozdílná a její dosah výrazně ovlivňuje intenzita rozpukání masívu. Z doby transgrese spodnobádenského moře do nitra Českého masívu se v nadloží krystalinika zachovaly relikty sedimentů bývalých mořských zálivů. Jedná se převážně o písky proměnlivého zrnitostního složení lokálně s polohami drobnozrnného štěrku. Písky se nepravidelně střídají s čočkami, proplástky až polohami jílů, nebo písčitého jílu. V horní části souvrství jsou ojediněle přítomny polohy jílovitých hlín písčitých s příměsí drobného štěrku a písčité jíly, lokálně s polohami drobnozrnného štěrku. Sedimenty neogénu se vyskytují na severním okraji rezervní plochy pro rozšíření JE Dukovany, kde tvoří Z – V směrem protažený pruh – pánvičku o šířce 200 – 250 m. Výplň pánvičky tvoří písky proměnlivého zrnitostního složení, lokálně s polohami drobného štěrku tvořeného valounky o průměru 2 – 3 mm. Písky jsou velmi ulehlé, na bázi souvrství zvodnělé. Písky se nepravidelně střídají s čočkami, proplástky popř. polohami jílů nebo písčitého jílu. Mocnost sedimentů neogénu se pohybuje převážně v rozpětí 1,2 – 8,0 m, lokálně dosahují i mocnosti větší než 16 m. Na území JE Dukovany byly tyto sedimenty ověřeny v mocnosti až 16 m, a to v jeho severní části, mimo oblast hlavních objektů jaderné elektrárny. Kvartérní pokryv je tvořen eluviálními hlinitými, písčitojílovitými uloženinami s proměnlivým obsahem úlomků podložních hornin, které byly většinou

Strana 26


překryté vrstvou humusového horizontu. Tyto sedimenty, pleistocénního až holocenního stáří, byly během výstavby na ploše stávající EDU při úpravách terénu odtěženy. Sedimenty kvartéru jsou v daném území reprezentovány především deluviálními hlínami. Jedná se o hlíny, písčité hlíny a jílovité hlíny písčité, tuhé až pevné konzistence. Často obsahují příměs úlomků o velikosti 1 – 3 cm tvořených navětralými až zvětralými minerály, případně štěrkovými valounky a úlomky vůči zvětrávacím procesům odolnějších hornin (migmatitizované ruly, granulity). Mocnost tohoto hlinitého pokryvu se pohybuje v rozpětí 0,2 – 4,6 m, převážně 0,5 – 1,5 m. 7.1.6

Přírodní zdroje

Důlní činnost v řešeném území není provozována. Důlní činnost v Rosicko – oslavanské oblasti (cca 10-15 km severovýchodním směrem od elektrárny Dukovany) byla ukončena. Rozsáhlejší povrchová těžba se v řešeném území neprovádí, rovněž žádný rozsáhlejší archeologický výzkum. V řešeném území se nenalézají žádná důležitá ložiska ani výrazné ložiskové indicie. Okolí je známo spíše mineralogicky, a to lokálním výskytem tmavě zelených až černozelených impaktních skel – vltavínů. V zájmovém území se nachází stará poddolovaná území v obci Rouchovany a Dukovany a dále poddolované území na východním okraji k.ú. Dukovany v lokalitě Cihelna a na hranici k.ú. Rouchovany a Rešice. Přímo v ploše rezervy pro rozšíření JE Dukovany se nachází drobné poddolované území v místě zaniklé obce Lipňany u Skryjí. 7.1.7

Geomorfologická charakteristika zájmového území

Pro geomorfologický charakter blízké lokality JE Dukovany je charakteristický pozvolný sklon povrchu směrem k východu až jihovýchodu. Do takto skloněného povrchu jsou zahloubena údolí Oslavy s přítokem Chvojnicí, Jihlavy a Rokytné s přítoky Olešnou a Rouchovankou. Území, na němž byla vybudována JE Dukovany, včetně jejího blízkého okolí, představuje dle geomorfologického hodnocení úzký prvek peneplenizovaného povrchu na rozvodí mezi zaříznutými údolími Jihlavy a Rokytné. Vznik základních morfotektonických struktur v lokalitě JE Dukovany byl důsledkem tektonického oživení spojeného s alpinským vrásněním. Nové struktury při svém vzniku jednak obnovily zděděné tendence po starších strukturách a samozřejmě se přizpůsobily nové geodynamické situaci. Oživené staré geologické struktury se v plochém reliéfu jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny projevují buď jako ploše vyklenuté elevace, lokálně označené také jako hřbety, klenby a plošiny, nebo jako ploché sníženiny. Jde o tvary reliéfu obnažené (exhumované z pokryvu miocénních sedimentů) během zdvihu východního okraje Českého masivu – jako např. antiklinální stavba náměšťskokrumlovského granulitového tělesa, brachysynklinální struktura gföhlských rul u Rokytné apod. Stávající JE Dukovany se nachází na plochém hřbetu v nadmořské výšce okolo 390 m n.m. Hřbet je součástí Dukovanská elevace o délce cca 21 km a šířce až 6 km. Na východě je Dukovanská elevace ukončena průběhem Boskovické brázdy. Elevaci podélně přetíná údolí řeky Jihlavy. Směrem na jih se terén svažuje do přilehající Rouchovanské sníženiny s údolími říček Rouchovanky a Rokytné. Sníženina je na východě rovněž ukončena průběhem Boskovické brázdy, do které se otvírá jako visuté údolí. V Rouchovanské sníženině jsou uloženy největší mocnosti nesouvisle se vyskytujících miocénních sedimentů, a to jak ze staršího miocénu – ottnangu (3-5 m mocné), tak i mladšího miocénu - karpatu (do 3 m mocnost) a spodního badenu (5-10 m). 7.1.8

Půda

Řešené území je charakteristické výskytem reliktů teras fluviálních usazenin tercierního stáří. Jedná se o nezpevněné převážně jílovité štěrkopísky případně i jemnozrnnější usazeniny. Jejich mocnost a výskyt jsou vzhledem k jejich genezi značně proměnlivé. Lokálně může jejich mocnost přesáhnout i 10 metrů. Vyšší horizonty tvoří kvartérní sedimentární horniny. Zde jsou zastoupeny hlíny, jílovité písky a písčité sprašové hlíny. V těchto horninách je zastoupena i proměnlivá příměs zvětralin podložního krystalinika. Jejich mocnost je také s ohledem na konfiguraci podloží značně proměnlivá, nedosahuje však mocnosti podložních fluviálních usazenin. Rozbor současného stavu kontaminace půdy v prostoru elektrárny není k dispozici.

Strana 27


Významné zasažení pedosféry spady radionuklidů vzhledem k jejich hluboce podlimitním výpustím 134 137 z elektrárny nepředpokládáme. Měření aktivity radionuklidů Cs a Cs v půdách, které provedl v roce 1991 VÚV TGM v Praze ukázalo, že zvýšený stav radionuklidů v půdách vzdálenějšího okolí elektrárny je způsoben spíše spadem po havárii v Černobylu, než vlastním provozem elektrárny Dukovany. 7.1.9

Krajina řešeného území

Řešené území leží na severovýchodním okraji Jevišovické pahorkatiny. Jedná se o území poměrně členité. Především činností řek Jihlavy, Rokytné a v menší míře i Rouchovanky se zde vytvořily hluboké údolní zářezy. Údolí jsou pokryta zachovalými lesními porosty a vytváří celou řadu rozmanitých biotopů, které se střídají na malé ploše. Ostatní mírně zvlněná část území je intenzivně zemědělsky využívána. Lesy se zde vyskytují v menším rozsahu, větší plochy lesů jsou vázány především na říční zářezy. Ve větších lesních celcích se lesnicky hospodaří. Zbývající území zaujímají malé plochy nevhodné pro zemědělskou výrobu. Specifickým fenoménem, ovlivňujícím podstatným způsobem složení flóry a fauny, je místní výskyt hadců. Řešené území má charakter kulturní krajiny, jejíž ráz určují především rozsáhlé plochy intenzivně obhospodařované zemědělské půdy a průmyslové objekty jaderné elektrárny Dukovany. Lesní celky se nacházejí především v severní části řešeného území v údolí Jihlavy – z ekostabilizačního i kulturně – estetického hlediska se jedná o nejcennější partie v širokém okolí. Zajímavým přírodním fenoménem je především Mohelenská hadcová step – unikátní biotop na hadcích s jedinečnými rostlinnými společenstvy. V jihozápadní části území se nachází drobnější lesní celky při toku Rokytné. Dnešní podobu nelesní krajiny podstatně ovlivnila intenzifikace zemědělství, která proběhla v druhé polovině dvacátého století – scelování pozemků, chemizace, velkoplošné odvodnění. K nejvýraznějším negativním projevům intenzifikace zemědělství patří v krajině snížení její prostupnosti (díky zrušení řady polních cest), pokles podílu rozptýlené dřevinné vegetace (na mezích, kolem zrušených cest apod.), zrychlený odtok vody spojený s rozvojem půdní eroze a se zvýšenou pravděpodobností výskytu povodňových jevů, celková nadměrná eutrofizace krajiny (obohacení živinami) spojená se šířením ruderální (plevelné) vegetace, regulace vodních toků. Charakter vegetačního krytu území vyplývá především z přírodních podmínek a způsobu využití krajiny. Celkově převažují produkční společenstva kulturních plodin na orné půdě. Podíl ploch s trvalou vegetací dřevinných a bylinných společenstev je podstatně nižší. Nelesní porosty dřevin se vyznačují převážně pestrou, místně proměnlivou dřevinnou skladbou, s převahou náletu autochtonních (geograficky původních) druhů (olše, vrba, jasan, bříza, osika, dub, lípa, bez černý, růže šípková, svída aj.). Bylinné porosty jsou reprezentovány především loukami a pastvinami, rozptýlenými v různých částech řešeného území (např. při okraji obcí či podél některých úseků vodních toků) a vyznačujícími se většinou nízkou druhovou diverzitou a tudíž i nepříliš vysokým ekologickým významem. Charakteristická liniová společenstva (částečně udržovaná i neudržovaná) s významným podílem ruderálních (plevelných) druhů tvoří doprovodnou vegetaci silnic a některých úseků cest a vodních toků. Podél komunikací jsou často doplněná o výsadby stromořadí ovocných dřevin. Mimo souvislejší porosty trvalé vegetace je třeba zmínit ještě ojedinělé vzrostlé solitérní stromy (v rezervní ploše pro rozšíření JE Dukovany se nachází památný strom Lípa u Lipňan), které obvykle oživují především zemědělsky intenzívně využívané části krajiny. Stupeň zemědělského hospodaření v zájmovém území je obvyklý v tomto klimatickém regionu. Jedná o bramborářskou zemědělskou výrobní oblast s vysokým stupněm zornění. Sídelní útvary v okolí jsou vesnického charakteru. Oblast je pro svoji členitost a zajímavost turisticky a rekreačně využívána. Atraktivní jsou zejména lokality v údolí řeky Jihlavy a Rokytné. V otevřené, zemědělské krajině centrální části území je nutno za ekostabilizující prvek považovat především doprovodné porosty v údolí toku Olešné, ale rovněž i sady a zahrady v extravilánu přilehlých sídel. Zastoupení rozptýlené zeleně v centrální části území není dostatečné. Negativně se v krajině projevují především průmyslové objekty jaderné elektrárny Dukovany, jež jsou dominantním krajinným prvkem při pohledu ze vzdálenosti cca 20 km. Jedná se zejména o chladící věže, které vzhledem ke svojí výšce nemají v rámci krajinné struktury žádné ekvivalenty a v souvislosti

Strana 28


se stoupajícími vlečkami vodní páry nad nimi se jeví ještě mnohem výrazněji. Jejich negativní vliv na krajinný ráz se projevuje v regionálním měřítku. Negativním prvkem krajinného rázu jsou rovněž četná vedení VVN a VN s uzlovým bodem v rozvodně Slavětice. 7.1.10

Chráněná území

Přímo v ploše uvažované územní studií jako územní rezerva pro rozšíření JE Dukovany se nevyskytují žádná zvláště chráněná území. V navazujícím území se nacházejí tato zvláště chráněná území: Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, cca 2,5 km severovýchodně od elektrárny. Mohelenská hadcová step je unikátní území, kde se na nevelké ploše nachází výjimečné množství rostlinných a živočišných druhů. Na pastvinné stepi lze najít nanismy (trpasličí formy rostlin), jejichž vzrůst je podmíněn specifickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi půd s podložím hadce. Některé druhy zde dosahují severní hranice svého rozšíření a mají zde jedinou nebo jednu z mála lokalit svého výskytu v rámci ČR. Lokalita je zcela jedinečným a nezastupitelným stanovištěm rozmnožování hmyzu z širokého okolí. Z živočišných druhů zde byli nalezeni téměř všichni až dosud v našich zemích popsaní mravenci. Z více než čtyř set druhů na světě známých pavouků jich na Mohelenské stepi bylo zjištěno více než tři sta. Hadcové rokle jsou bohaté i na nálezy minerálů jako jsou chromit, bronzit, chalcedon, jaspis, opál a další. To vše svědčí o výjimečnosti území. Přírodní rezervace Dukovanský mlýn, cca 1,5 km severovýchodně od elektrárny. Tato zajímavá lokalita nedaleko Mohelenské hadcové stepi se rozkládá na ploše téměř 18 hektarů. V severní části zde najdeme strmé svahy s hodnotnými lesními společenstvy, občasnými výstupy hadců, které se střídají s bohatšími stanovišti. Na nich dominuje na velké ploše pěchava vápnomilná, v jižní části se potom nachází jediná lokalita kriticky ohroženého druhu – lýkovce vonného v této oblasti. Přírodní rezervace Mohelnička, cca 4 km severovýchodně od elektrárny. Jde o kaňonovité údolí s inverzními podmínkami. Významná flóra, např. brambořík nachový. Přírodní rezervace Velká skála, cca 4,5 km severovýchodně od elektrárny. Prudké svahy údolí Jihlavy se zachovalými lesními porosty. Terén je typický pro teplomilné prvky bylinné a dřevinné vegetace. Přírodní památka Kozének, cca 6 km severovýchodně od elektrárny. Pastviny s přirozenými rostlinnými společenstvy. Přírodní památka Bílá skála u Jamolic, cca 5 km severovýchodně od elektrárny. Skalisko se suťovým polem, bohaté keřové patro a ornitofauna. Přírodní park Střední Pojihlaví, cca 2 km severovýchodně od elektrárny. Smyslem vyhlášení tohoto území za přírodní park v roce 1988 bylo zachování krajinného rázu kaňonovitého údolí řeky Jihlavy s rozsáhlými plochami poměrně zachovalých lesních společenstev. Údolí řeky Jihlavy v těsném sousedství elektrárny Dukovany, pod přehradními hrázemi Vodního díla Dalešice a vodní nádrže Mohelno, má vysokou estetickou i přírodovědnou hodnotu. Je možné zde uvidět přirozené porosty dubu, borovice, lípy, jeřábu ptačího a muku. Botanický průzkum zde prokázal i přítomnost lišejníků, jestřábníků a dalších ohrožených druhů rostlin. Navíc se jedná o velice zajímavou ornitologickou lokalitu. Přírodní park Rokytná, cca 3 km jižně od elektrárny. Přírodní park se rozkládá na území o celkové rozloze 2 700 hektarů a zahrnuje údolí řek Rokytné a Rouchovanky. Říčka Rokytná je lemována břehovým porostem, který tvoří olše, vrby a jasany, vzácně kleny, mohutné duby a staré babyky. Na údolní nivě, na svazích a postranních žlebech rostou přírodně blízká lesní společenstva, složená z lípy, dubu letního, habru, klenu, jilmu drsného, s ojedinělými exempláři buku a babyky a s bohatým podrostem. V bylinném podrostu jsou zastoupeny druhy velmi vzácné, jako například brambořík evropský, česnek medvědí, prvosenka vyšší, kruštík proměnlivý, oměj vlčí mor (ohrožený druh) a plicník nejměkčí. Nejcennější zde rostoucí bylinou je sněženka předjarní (ohrožený druh). Zdejší výskyt sněženky spolu s výskytem v údolí Dyje jsou poslední zbytky dřívějšího bohatého rozšíření této rostliny na jihozápadní Moravě. V území se dále vyskytuje řada významných krajinných prvků, ze zákona jde o všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy případně další registrované lokality (VKP Zámecký park Dukovany a VKP Kopaninky v k.ú. Rouchovany).

Strana 29


7.1.11

Lokality soustavy Natura 2000

V areálu elektrárny a rezervní ploše pro její rozšíření se nevyskytují žádné lokality soustavy Natura 2000. Nejbližšími lokalitami soustavy Natura jsou následující evropsky významné lokality: EVL CZ0613325 Mohelenská hadcová step, cca 2,5 km severovýchodně od elektrárny. Skalnatý, převážně k jihu obrácený amfiteátr na levém údolním svahu Jihlavy a přilehlá plošina holoroviny. Na pravém břehu je zahrnut skalnatý ostroh zakleslého meandru Jihlavy, tzv. Čertův ocas, a přilehlý svah. Ve skalních štěrbinách hadcových skal se vyskytuje štěrbinová vegetace svazu Asplenion serpentini s kapradinami Asplenium cuneifolium, jenž je striktně vázán na hadcový podklad a Notholaena marantae, která místním exklávním výskytem (v ČR jediným) dosahuje absolutní severní hranice svého areálu. Na strmých skalnatých svazích nacházíme skalní vegetaci svazu Alysso-Festucion pallentis s dominující Festuca pallens, kterou doprovázejí např. Stipa dasyphylla, Genista pilosa, Alyssum montanum, Seseli elatum, Linaria genistifolia, Allium flavum, Scorzonera austriaca a Tithymalus seguieriana subsp. minor. Na méně ukloněných svazích s hlubším půdním profilem převládají úzkolisté suché trávníky s Carex humilis, kterou doplňuje např. Dorycnium germanicum, Stipa capillata, Seseli hippomarathrum, Senecio erucifolius, Dianthus cf. pontederae a Crinitina linosyris. Maloplošně se vyskytují otevřená společenstva jarních efemérů s Gagea bohemica. Porosty na hlubší půdě náhorní plošiny tvoří krátkostébelné trávníky svazu Festucion valesiacae s převládajícím podílem Festuca pseudovina a F. valesiaca, které hostí další obligátní serpentinofyt Armeria vulgaris subsp. serpentini a další druhy, např. Verbascum phoeniceum a Pseudolysimachion spicatum. Potenciální lesní vegetaci území představují hadcové sleziníkové doubravy (Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae). V dnešních porostech, většinou vzniklých sekundární sukcesí i umělým zalesňováním, zcela převládá Pinus sylvestris a jen málo se vyskytuje (Quercus petraea). V jejich podrostu dominuje (Berberis vulgaris). Místy nacházíme hercynské dubohabřiny a fragmenty suťového lesa mimo hadce na pravém břehu řeky i acidofilní bukové doubravy. Ze vzácnějších druhů bylinného patra lze uvést např. Thlaspi montanum, jenž roste na Čertově ocasu, a Sesleria albicans. V řece Jihlavě je vyvinuta makrofytní vegetace vodních toků s Batrachium fluitans. Pozoruhodná je flóra nižších rostlin, lišejníků a mechorostů na hadcových skalách, ze vzácných druhů lišejníků se zde vyskytují např. Acarospora suzai, Lecanora leatokkaensis, Harpidium rutilans a Lichinella stipatula. Stanoviště početné populace přástevníka Callimorpha quadripunctaria, s rozsáhlým souborem vhodných biotopů. Populace sysla obecného, nedávno ještě na pokraji vyhynutí, se nyní rozvíjí na sousedních zatravněných plochách v těsné blízkosti lokality. Předmět ochrany: přástevník kostivalový (Panaxia quadripunctaria). V současnosti je připravováno zařazení EVL Mohelenská hadcová step, spolu s EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy a přilehlého území do EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy. EVL CZ060112 Hadcové stráně v údolí Jihlavy, cca 10 km severovýchodně od elektrárny. Území se nachází západně od Ivančic, v údolí řeky Jihlavy, mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice. Převažující typ vegetace tvoří mezofilní ovsíkové louky. Na prudších svazích převažují subpanonské úzkolisté stepní trávníky a úzkolisté suché trávníky místy v mozaice se suchými vřesovišti a skalní vegetací. V okolí řeky se vyskytují fragmenty údolních olšin. V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujícím Batrachium fluitans. Z ochranářského hlediska jsou nejvýznamnější zachovalá a reprezentativní společenstva subpanonských stepních trávníků a úzkolistých suchých trávníků a společenstva skalní vegetace s kostřavou sivou. Ve vlastním toku Jihlavy se vyskytují cenná společenstva vodních makrofyt s dominujícím Batrachium fluitans. Území představuje unikátní lokalitu nelesní vegetace na hadcích s výskytem řady ohrožených a chráněných druhů rostlin (Pulsatilla pratensis, Pulsatilla grandis, Gagea bohemica, Orchis morio, Ventenata dubia, Asplenium cuneifolium, Crinitia linosyris). Travinná vegetace je ohrožena zarůstáním, invazí akátu a Calamagrostis epigejos a náletem Pinus sylvestris. V současnosti je připravováno zařazení EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy, spolu s EVL Mohelenská hadcová step, a přilehlého území do EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy. EVL CZ0623819 Řeka Rokytná, cca 3,7 km jižně od elektrárny. Dolní část toku Rokytné od obce Pulkov po soutok s Jihlavou v délce cca 50 km. Území údolí říčky Rokytné je geomorfologicky a mikroklimaticky mimořádně členité, v některých úsecích hluboce zaříznuté údolí meandrujícího toku s minimem přítoků typické vysokou rozkolísaností průtoků až vysycháním s bohatým oživením dna vodními bezobratlými. Zachovány jsou často staré břehové porosty (olše, vrba, jasan, dub, babyka.) Potvrzen byl výskyt kriticky ohroženého velevruba malířského (Unio pictorum). Z chráněných druhů se dále vyskytují např. užovka obojková (Natrix natrix), užovka podplamatá (N. tessellata). Lokalita je významná především z hlediska výskytu hrouzka běloploutvého, pro kterého jde o jednu ze tří

Strana 30


vymezených lokalit v ČR. Její hodnota spočívá zejména v rozsahu a do značné míry v přirozeném stavu řečiště. Předmět ochrany: hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus), velevrub tupý (Unio crassus). EVL CZ0622176 Pod Rybníkem, cca 4,2 km jihovýchodně od areálu elektrárny. Stepní lada na levobřežním svahu Dobřínského potoka. Předmět ochrany: koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). Dominantu porostu na lokalitě tvoří úzkolisté suché trávníky sv. Koelerio-Phleion phleoidis. Výskyt populace Pulsatilla grandis - cca 500 rostlin, druh se vyskytuje také na světlinách v borovém lese 100 m východně. EVL CZ0622161 Ve Žlebě, cca 5,3 km jihovýchodně od areálu elektrárny. Asi 900 m dlouhá stráň u Jamolic. Na lokalitě se vyskytují suché trávníky sv. Koelerio-Phleion phleoidis. Perspektivní lokalita s vitální populací, jedna z trojice blízkých lokalit (Pod rybníkem, Široký). Výskyt dalších zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin - např. Gagea bohemica, Orchis morio, Iris pumila aj. Předmět ochrany: koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). EVL CZ0622179 Široký, cca 5,8 km jihovýchodně od areálu elektrárny. Jedná se o zachovalý fragment stepní vegetace, zbytek kdysi rozsáhlé pastviny. Dominantu porostu na lokalitě tvoří úzkolisté suché trávníky sv. Koelerio-Phleion phleoidis. a sv. Festucion valesiacae. Výskyt populace Pulsatilla grandis (cca 500 jedinců). Předmět ochrany: koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy, jedná se o návrhovou lokalitu vymezenou v souvislosti s připravovanou novelou vymezení soustavy Natura 2000, jež těsně sousedí se zájmovým územím. Rozkládá se směrem na východ od pravého břehu Skryjského potoka po obou březích Jihlavy resp. VN Mohelno. Zahrnuje stávající EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy a EVL Mohelenská hadcová step. V současnosti probíhá mezirezortní připomínkové řízení. Platnost se předpokládá cca IV.Q/2009. 7.1.12

Biogeografická charakteristika území

Okolí elektrárny je bohaté na přírodní krásy a vyznačuje se velkou rozmanitostí zastoupených rostlinných i živočišných druhů. Podmiňujícím faktorem druhového spektra bioty v okolí Dukovan je suché a teplé klima, utváření reliéfu a geologické podloží. Podle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) patří zájmové území do bioregionu 1.23 Jevišovický. Z hlediska regionálně-fytogeografického členění (Skalický in Hejný et Slavík, 1988) se zájmové území nachází ve fytogeografické oblasti termofytikum, v místě, kde se setkává fytogeografický obvod Českomoravské mezofytikum s Panonským termofytikem a okresy 16. Znojemsko – brněnská pahorkatina a 68. Moravské podhůří Vysočiny. Podle zoogeografického členění (Mařan in Buchar, 1983) leží zájmové území v panonském úseku provincie stepí a přechodné zóně českého a podkarpatského úseku provincie listnatých lesů. Blízké okolí elektrárny spadá do biochory 2.23.2 – biochora teplých plochých pahorkatin. 7.1.13

Fauna

Převážně silně zkulturnělá krajina východního předhůří Českomoravské vrchoviny hostí ochuzenou faunu, silně ovlivňovanou sousedstvím severopanonské podprovnicie na východě (ježek východní, myšice malooká, lejsek bělokrký, bramborníček černohlavý apod.). Tento vliv se silně projevuje zejména průnikem mediteránního a pontomediteránního prvku směrem do nitra Českomoravské vrchoviny údolími západomoravských řek, hlavně Dyje a Jihlavy. Nejsevernější výspu jihovýchodní fauny představuje subendemická fauna Mohelenské hadcové stepi, vyskytuje se zde kobylka Ephippigera ephippiger, kudlanka nábožná, makadlovka Depressaria cervicella, můra Odice arcuinna, vřetenuška čtverotečná, mravenec Strongylognathus bulgaricus, žahanka Scolia hirta, ještěrka zelená aj. Hlavní řeky náležejí do parmového pásma, pod přehradami se však vytvořilo druhotné pstruhové pásmo. Významné druhy: vydra říční (Lutra lutra), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), lejsek bělokrký (Ficendula albicollis), užovka stromová (Elaphe longissima), modrásek Rebelův (Maculinea rebeli) a další.

Strana 31


7.1.14

Flora

Současná flóra je velmi pestrá, s mezními prvky zejména mezi termofyty. Převažují druhy hercynského lesa, obohacené o druhy alpidských podhůří, jako je dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a skutečné perialpidy norického migrantu, např. husenčník chudokvětý (Fourraea alpina) či brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). V xerotermín flóře jsou četné acidofyty západního migroelementu např. rozchodník skalní (Sedum reflexum) i východního migroelementu např. křivatec český (Gagea bohemica). Vyznívá zde řada termofytů s panonskou tendencí např. koniklec velkokvětý (Pulsatila grandis), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), řada kavylů (Stipa spp.). V nelesní flóře jsou četní perialpidi (hadí kořen větší - Bistorta major) a dealpidi např. lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata) a pěchava vápnomilná (Sesleria albicans). 7.1.15

ÚSES

Údolím Jihlavy prochází funkční nadregionální biokoridor K140 a K181a biokoridory regionální úrovně. Dále jsou zde vymezena nadregionální biocentra NRBC 2004 Mohelno a Stráně nad Jihlavou a regionální biocentrum RBC 1803 Slavětice. V údolí Olešné jsou na lesní půdě vymezeny souvislé úseky lokálních biokoridorů s částečně funkčními, případně po přestavbě funkčními lokálními biocentry. Na nelesní půdě je zastoupení funkčních prvků kostry ekologické stability nedostatečné, proto je na těchto plochách většina lokálních biokoridorů a biocenter vymezena směrně. Bez porostů začlenitelných do systému jsou nejen plochy polí, ale také nivy upravených toků.

7.2

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

Koncepce uspořádání krajiny zajišťuje ekologickou stabilitu krajiny. Vychází z předpokladu vzájemně oddělit ekologicky nestabilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů a propojit izolované relativně přirozené biotopy, které jsou pro řešené území charakteristické. Pro udržení a posílení ekologické stability území je navržen územní systém ekologické stability. Z přírodních hodnot v řešeném území jsou při řešení územní studie respektovány zejména základní skladebné prvky ÚSES, chráněná území přírody, lokality NATURA 2000, pozemky určené k plnění funkcí lesa a krajinný ráz. Návrh koncepce uspořádání krajiny vychází ze stávajícího stavu krajiny řešeného území a z jejího současného využívání. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Obecně platí tyto zásady: • posilovat podíl vzrostlé zeleně v krajině i sídlech, • posilovat podíl rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů v krajině, realizovat zalučnění v plochá orné půdy a v plochách navržených jako ÚSES, • udržovat a zlepšovat estetickou hodnotu krajiny výsadbami alejí podél komunikací a cest, revitalizací toků s doplněním břehových porostů a obnovením nebo výstavbou nových vodních ploch, • při realizaci záměrů je nutno zachovat dostatečný počet účelových komunikací zajišťujících přístup k pozemkům a lepší prostupnost krajiny. 7.2.1

Ochrana krajinného rázu a obecná ochrana přírody

Přírodních parky Střední Pojihlaví a Rokytná budou dotčeny případnou výstavbou nových dominant v krajině. Krajinný ráz řešeného území je však již významně poznamenán objekty stávající Jaderné

Strana 32


elektrárny Dukovany. Z tohoto hlediska se lokalizace případných dalších energetických objektů v kontextu se stávajícími a maximální využití existujících zařízení jeví jako relativně optimální řešení střetu s hledisky ochrany krajinného rázu a ochrany životního prostředí. Za účelem ochrany krajinného rázu je třeba dodržovat tyto zásady: • stavby pro výrobu situované ve vazbě na krajinu odclonit izolační zelení, • nové uvažované dominanty v krajině (např. nové chladící věže) umisťovat v kontextu s již existujícími disturbancemi krajinného rázu, tak aby nedošlo k narušení dosud nedotčených pohledových horizontů, • v krajině jsou přípustné stavby (např. rozhleden, sakrálních staveb) v případě, že umocňují a spoluvytvářejí krajinný ráz, • respektovat charakter přírodních horizontů okolních obcí (nekácet vzrostou zeleň na pohledově exponovaných horizontech). Významný krajinný prvek je definován § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jedná se o ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, jež utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou v řešeném území všechny rybníky, vodní toky a lesy. Z registrovaných významných prvků se v řešeném území nachází VKP zámecký park Dukovany a VKP Kopaninky v k.ú. Rouchovany. Řešení územní studie tyto VKP respektuje. V řešeném území se nachází následující památné stromy: • Lípa u Lipňan • Borovice u Dukovanského mlýna • Lípa u Loupalova mlýna u Rouchovanky • Dvojčata • Knolův dub Návrh řešení územní studie tyto památné stromy respektuje. 7.2.2

Zvláště chráněná území

V řešeném území či jeho souvisejícím okolí se nachází řada přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území, jež podléhají režimu zvláštní ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (viz. kap. 7.1.11). Řešení územní studie tato existující území plně respektuje. 7.2.3

Lokality soustavy Natura 2000

V řešeném území či jeho bezprostředně souvisejícím okolí se nachází několik lokalit chráněných dle části čtvrté, § 45a až 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jejich výčet je uveden v kapitole 7.1.12. Řešení územní studie tyto existující lokality respektuje. V současné době je připravováno doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit v rámci kterého, bude na základě nařízení vlády (očekávané vydání NV cca září 2009) rozšířen národní seznam o lokalitu EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy. V současnosti probíhá mezirezortní připomínkové řízení. Jedná se o návrhovou lokalitu o celkové ploše cca 862,3959 ha, jež sousedí s plochou rezervy pro rozšíření JE Dukovany. Rozkládá se směrem na východ od pravého břehu Skryjského potoka po obou březích Jihlavy resp. VN Mohelno. Zahrnuje stávající EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy a EVL Mohelenská hadcová step. Předmětem ochrany uvedené EVL Údolí Jihlavy je přástevník kostivalový, suťové lesy a převážně xerotermní vegetace otevřených nebo polootevřených společenstev. Dle vyjádření Ing. Čecha z AOPK Havlíčkův Brod se v bezprostřední blízkosti Skryjského potoka, předmět ochrany EVL nevyskytuje. Při pořizování navazující územně plánovací dokumentace bude třeba si vyžádat stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (součástí koordinovaného stanoviska KÚ k návrhu zadání) a na základě tohoto stanoviska případně provést vyhodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000.

Strana 33


7.3 7.3.1

KONCEPCE ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) ÚSES na regionální a nadregionální úrovni

Územní systém ekologické stability na nadregionální a regionální úrovni zůstává zachován dle Zásad územního rozvoje kraje Vysočina a územně analytických podkladů jednotlivých ORP. Řešení územní studie se nijak nedotkne územního vymezení ÚSES na regionální a nadregionální úrovni. Při realizaci záměru bude třeba přetnout nadregionální biokoridor v údolí Jihlavy vedením technické infrastruktury k čerpání resp. vypouštění vod a elektrického vedení sítí k čerpací stanici, všechna vedení budou soustředěna do podzemního koridoru v trase stávajícího podzemního vedení výtlačného řadu a elektrické energie do čerpací stanice. Variantně je řešeno vyvedení odpadních vod, které mohou být vedeny potrubním vedením v koridoru stávajícího potrubního vedení odpadní vody převážně v korytě Skryjského potoka, jež slouží jako náhony k MVE. V sousedství stávající čerpací stanice na břehu Jihlavy je vymezena plocha pro její další rozšíření. Tato plocha zasahuje do ochranné zóny nadregionálního biokoridoru bez zásadního vlivu na jeho funkčnost. 7.3.2

ÚSES na lokální úrovni

Do plochy rezervy pro rozšíření JE Dukovany zasahuje částečně navržený lokální systém ekologické stability tak, jak byl vymezen v územním plánu obce Rouchovany a v níže uvedených podkladových studiích: • Územně technický podklad regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability České republiky z roku 1996 (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a Společnost pro životní prostředí Brno, s.r.o., 1996); • Místní systém ekologické stability pro řešené území a aktualizace generelu., zpracoval Agroprojekt Brno - ing. David Mikolášek; • ZÚR kraje Vysočina (2008); • ÚAP Třebíč. Tyto studie se však navzájem liší, zejména v kategorizaci jednotlivých prvků ÚSES. Z toho důvodu byly jako aktuální podklad vzaty v úvahu především územně analytické podklady ORP Třebíč. V jihozápadní části řešeného území, v údolí Olešnice na hranici katastrálních území Rouchovany, Lipňany u Skryjí, Heřmanice a Dukovany je dle dostupných podkladů navržen kombinovaný biokoridor sestávající z hydrické i terestrické větve, který vede podél Olešnice od Slavětic směrem k jihovýchodu jižně od zájmové plochy rezervy pro rozšíření JE Dukovany. Tento biokoridor je proložen několika lokálními biocentry jak hydrické tak terestrické řady ÚSES a dvěma biocentry kontaktními. Navržený biokoridor je vzhledem k charakteru a stavu bioty v jeho trase funkční resp. po rekonstrukci perspektivně funkční pro další sledování. Z biokoridoru v údolí Olešnice vybíhá dle ÚAP Třebíč několik větví ÚSES směrem k severu za účelem propojení k nadregionálnímu biokoridoru v údolí Jihlavy. Tyto větve nejsou v krajině realizovány a v původních podkladech měly převážně funkci interakčních prvků ve formě navrhovaných doprovodných výsadeb podél komunikací. Jsou zde navrhována rovněž dvě biocentra v místech původních obcí Lipňany u Skryjí a Heřmanice. Výše uvedené nefunkční větve ÚSES jsou v územním střetu s rezervní plochou pro rozšíření JE Dukovany a v dalším sledování v rámci připravovaného územního plánu Dukovany je doporučeno je přeložit mimo tuto plochu resp. je nadále v územně plánovací dokumentaci nesledovat. Jedná se o nefunkční biokoridor podél silnice III/15249, který je navrženo v navazující územně plánovací dokumentaci přeložit spolu s přeložkou silnice na hranici rezervní plochy pro rozšíření JE Dukovany. Navržené biocentrum u Heřmanic v místě bývalého zemědělského družstva, severně od silnice III/15249 je navrženo přeložit jižně od silnice ke kapličce na místě zaniklé obce Heřmanice a navrhnout k realizaci jako biocentrum s parkovou výsadbou a zároveň památné místo připomínající zaniklou obec. Dříve navržené dosud nerealizované lokální biocentrum Lipňany u Skryjí je doporučeno přeložit jižně od stávající polohy jako vložené biocentrum v trase lokálního biokoridoru Olešnice. Nefunkční

Strana 34


biokoridor propojující biocentra heřmanice a Lipňany u Skryjí je doporučeno zrušit resp. přeložit jižně od plochy rezervy pro rozšíření JE Dukovany. Rovněž dosud nerealizovaný biokoridor propojující kontaktní lokální biocentrum nad Olešnou s regionálním biocentrem Slavětice, který je navrhován podél hranice k.ú. Skryje na Jihlavou a Slavětice s vloženým biocentrem východně od rozvodny Slavětice, je doporučeno v připravovaném územním plánu Dukovan nesledovat a následně jej přeložit severozápadně od Slavětic v rámci aktualizace ÚP Slavětice.

7.4

PROSTUPNOST KRAJINY

Vymezení rezervní plochy pro rozšíření JE Dukovany se nedotkne systému pěších ani cyklistických tras v krajině. Rovněž nebude dotčen systém zemědělských resp. lesnických účelových komunikací. V případě převedení rezervní plochy mezi návrhové bude v následujících územně plánovacích dokumentech přeložena cyklistická trasa spojující Rouchovany s údolím Jihlavy, která vede ze západní strany kolem areálu JE Dukovany, mimo plochu pro rozšíření elektrárny.

7.5

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ

Katastrální území Lipňany u Skryjí, Heřmanice u Rouchovan, Rouchovany a Slavětice jsou zranitelnou oblastí podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladovaní hnojiv a statkových hnojiv v těchto oblastech, v platném znění. Centrální část řešeného území je v současné době intenzivně obdělávána ve scelených honech orné půdy, jež nejsou navzájem odděleny bariérami v podobě větrolamů, doprovodné zeleně podél komunikací apod. Z hlediska ochrany před větrnou a vodní erozí je doporučeno realizovat v otevřené krajině mimo rezervní plochu pro ověření lokalizace a rozsahu rozšíření JE Dukovany protierozní bariéry v podobě výsadby vzrostlé zeleně podél komunikací a hranic bloků orné půdy.

7.6

OCHRANA PŘED POVODNĚMI

V řešeném území, pod VN Mohelno, je vymezeno záplavové území řeky Jihlavy stanovené rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina č. j. KUJI 7490/2006 sp.zn.KUJI 20308-OVLHZ-3 ze dne 31. 1. 2006. Toto záplavové území nebude řešením územní studie nijak dotčeno. V souvislosti s ochranou území před povodněmi nejsou navrhována žádná další opatření.

7.7

KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽITÍ KRAJINY

Rekreační využití krajiny není předmětem řešení územní studie Plochy pro ověření lokalizace a rozsahu rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. V této souvislosti nejsou navrhovány žádné změny funkčního využití krajiny.

Strana 35


8 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Územní rezerva pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany je vymezena z důvodu stavu prací na přípravě záměru – vstupy nejsou dosud natolik jasné, aby mohla být určena plocha s rozdílným způsobem využití. Zároveň je potřeba zpřesnit území, které bude pro rozšíření potřebné a zanést jej do územních plánů okolních obcí. Rezerva zabírá podstatně menší plochu než vyhlášená stavební uzávěra. Plochy, které nebudou pro výstavbu využity, budou vráceny svému současnému využití. Překryvné ploše rezervy bylo přiřazeno využití pro plochu výroby. Zároveň jsou vymezeny územní rezervy koridorů pro vedení VVN resp. ZVN a vyvedení tepelného výkonu.

Strana 36


9 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM,

9.1

ŠIRŠÍ VZTAHY

9.1.1 Postavení lokality v systému osídlení Lokalita stávající elektrárny a rezervy pro rozšíření se nachází na severovýchodním okraji Jevišovické pahorkatiny mezi obcemi Dukovany, Rouchovany, Slavětice a na severu vodní nádrží Mohelno v řídce osídlené oblasti kraje Vysočina. Jedná se o území poměrně členité především činností řek Jihlavy, Rokytné a v menší míře i Rouchovanky, které zde vytvořily hluboké údolní zářezy. Údolí jsou pokryta zachovalými lesními porosty, ostatní území jsou využívána zemědělsky. Krajinný ráz řešeného území je významně poznamenán objekty stávající Jaderné elektrárny Dukovany s dominantami chladicích věží. 9.1.2

Širší dopravní vztahy

Dopravní dostupnost - areál EDU je napojen na komunikaci II/152 Nová Bystřice - Moravské Budějovice - Ivančice – Brno, dále je elektrárna Dukovany napojena vlečkovou kolejí délky cca 16 km ze stanice Rakšice, nacházející se na železniční trati č. 244 Hrušovany nad Jevišovkou - Moravské Bránice - Brno. 9.1.3

Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů

ÚSES Údolím Jihlavy prochází funkční nadregionální biokoridor K140 a K181a biokoridory regionální úrovně. Dále jsou zde vymezena nadregionální biocentra NRBC 2004 Mohelno a Stráně nad Jihlavou a regionální biocentrum RBC 1803 Slavětice. Lokality Natura 2000 V areálu elektrárny a rezervní ploše pro její rozšíření se nevyskytují žádné lokality soustavy Natura 2000. Nejbližšími lokalitami soustavy Natura jsou následující evropsky významné lokality. EVL CZ0613325 Mohelnská hadcová step, cca 2,5 km severovýchodně od elektrárny, EVL CZ0623819 Řeka Rokytná, cca 3,7 km jižně od elektrárny, EVL CZ0622176 Pod Rybníkem, cca 4,2 km jihovýchodně od areálu elektrárny. V současné době je připravováno doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit v rámci kterého, bude na základě nařízení vlády (očekávané vydání NV cca září 2009) rozšířen národní seznam o lokalitu EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy.

9.2

SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Řešení územní studie je v souladu se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina. Řešené plochy jsou zařazeny do územní rezervy, což odpovídá etapě předprojektových příprav záměru výstavby nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany.

Strana 37


10 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

10.1 ODŮVODNĚNOST JADERNÝCH ZDROJŮ PRO KRYTÍ BUDOUCÍ SPOTŘEBY A SOULAD SE STRATEGICKÝMI DOKUMENTY PŘIJATÝMI NA NÁRODNÍ ÚROVNI 10.1.1 Politické a koncepční materiály 10.1.1.1 Politika územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje (PÚR) je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje (mimo jiné) koordinuje záměry na změny v území republikového významu pro dopravní a technickou infrastrukturu a pro zdroje jednotlivých systémů technické infrastruktury, které svým významem, rozsahem nebo předpokládaným využitím ovlivní území více krajů. Politika územního rozvoje České republiky 2008, schválená vládou České republiky usnesením č. 929/2009, zahrnuje vymezení ploch pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník a Dukovany. Důvodem pro vymezení je územní ochrana pro obnovu stávajících nebo pro nové zdroje v lokalitách s vhodnými územními podmínkami a s potřebnou veřejnou infrastrukturou a podmínkami pro vyvedení jejich výkonu do přenosové soustavy. Záměr nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany je proto v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky. 10.1.1.2 Státní energetická koncepce České republiky Státní energetická koncepce (SEK) patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. Koncepce byla schválena vládou ČR usnesením č. 211 ze dne 10. 3. 2004. Státní energetická koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů státní energetické koncepce jsou respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Vize státní energetické koncepce je dána základními prioritami, které vytváří rámec pro dlouhodobý vývoj energetického hospodářství České republiky. Základními prioritami státní energetické koncepce je maximalizovat: • nezávislost (nezávislost na cizích zdrojích energie, nezávislost na zdrojích energie z rizikových oblastí, nezávislost na spolehlivosti dodávek z cizích zdrojů), • bezpečnost (bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie, racionální decentralizace energetických systémů) a • udržitelný rozvoj (ochrana životního prostředí, ekonomický a sociální rozvoj). Tyto priority jsou v koncepci definovány čtyřmi cíli (dále obsahujících několik dílčích cílů), které směřují ke splnění její vize a rozpracovávají základní priority do konkrétnější podoby. Tyto cíle (seřazené podle jejich důležitosti) a jejich dílčí cíle jsou následující: •

maximalizace energetické efektivnosti:

Strana 38


• • • • •

maximalizace zhodnocování energie, maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů, maximalizace úspor tepla, maximalizace efektivnosti spotřebičů energie, maximalizace efektivnosti rozvodných soustav,

•

zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů: • podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie, • optimalizace využití domácích energetických zdrojů, • optimalizace využití jaderné energie,

•

zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí: • minimalizace emisí, poškozujících životní prostředí, • minimalizace emisí skleníkových plynů, • minimalizace ekologického zatížení budoucích generací, • minimalizace ekologické zátěže z minulých let,

•

dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství: • dokončení transformačních opatření, • minimalizace cenové hladiny všech druhů energie, • optimalizace zálohování zdrojů energie.

Jak vyplývá z tohoto výčtu, jedním z dílčích cílů státní energetické koncepce je optimalizace využití jaderné energie. Jde o cíl s vysokou prioritou, směřující k optimalizaci podílu jaderné energetiky v rámci dlouhodobě bezpečného energetického mixu, při respektování nezbytných požadavků na bezpečnost jejího provozu. Plnění tohoto cíle přispěje ke snižování ekologické zátěže území ČR, včetně snížení produkce skleníkových plynů. Jaderná energetika rovněž podpoří priority maximalizace nezávislosti státu na zdrojích energie z rizikových oblastí a maximalizace nezávislosti státu na spolehlivosti dodávek cizích energetických zdrojů. Palivo pro jaderné elektrárny lze získat na trzích v politicky stabilních oblastech a jeho zásoby lze vytvořit a udržovat na velmi dlouhé období. Prověření záměru realizace nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany v dlouhodobém horizontu je tedy v souladu s cíli státní energetické koncepce, směřující k optimalizaci podílu jaderné energetiky a růstu jejího podílu v rámci dlouhodobě bezpečného energetického mixu, při respektování nezbytných požadavků na bezpečnost provozu. 10.1.1.3 Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu (tzv. Pačesova komise) Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu (zkráceně Nezávislá energetická komise, NEK) byla zřízena na základě usnesení vlády č. 77 ze dne 24. ledna 2007. Předsedou NEK byl jmenován Václav Pačes, předseda Akademie věd ČR (odtud název tzv. Pačesova komise). Komise byla vládou ČR požádána, aby přezkoumala minulé energetické koncepce ČR a realizační možnosti současného programového prohlášení vlády v oblasti energetiky a na základě nezávislých odborných analýz doporučila vládě další postup při zajišťování energetických potřeb ČR. Komise se soustředila především na dlouhodobé koncepce a možnosti jejich realizace, které svým významem přesahují horizont jednoho volebního období. Hlavními motivy pro práci NEK byla snaha: • snížit energetickou náročnost ČR, • uspokojit rozvoj společnosti energiemi, • motivovat k investicím do špičkových inovací a snížení emisí a • omezit rizika zásobování ČR energií. Energetickou problematiku posuzovala komise ze čtyř hledisek, a to z hlediska ekonomického, environmentálního, bezpečnostního a společenského, tj. v souladu s principy udržitelného rozvoje. Prognózy jsou koncipovány s výhledem do roku 2030 a 2050. Zpráva komise představuje komplexní dokument, který mapuje pohled na energetiku České republiky v širokém rozsahu. Kromě shrnutí analýz s případnými scénáři zároveň přináší pohled na energetiku i jako na jev sociální, strategické odvětví, bez kterého není život moderní společnosti možný.

Strana 39


Stav energetiky v ČR Analýza české energetiky, uvedená ve zprávě Pačesovy komise, vede k následujícím závěrům: Celkový instalovaný výkon výroby elektrické energie na konci roku 2007 činil v ČR 17561 MWe, jeho struktura je uvedena na následujícím obrázku. Obr. 3: Struktura instalovaných výkonů elektrizační soustavy České republiky, rok 2007 [MW, %]

Výroba elektrické energie po roce 2000 stoupá, při rozhodujícím podílu uhlí na výrobě a při rostoucím podílu elektřiny vyrobené z jádra, viz následující obrázek. Obr. 4: Vývoj struktury výroby elektřiny v letech 2005 - 2007 [GWh]

Situace ČR v zásobování elektřinou i teplem (při 50 % podílu centralizované výroby tepla) je na jedné straně dlouhodobě stabilní, na druhé straně je dodnes přežívajícím důsledkem socialistické struktury národního hospodářství s orientací zejména na hutnictví a těžké strojírenství, která byla postavena na významně předimenzovaném, ale současně velmi spolehlivém instalovaném výkonu parních elektráren a tepláren na uhlí, dále spolehlivým provozem jaderného zdroje Dukovany a později Temelín. To bylo a je vhodně doplněno regulačním výkonem v teplárnách a špičkovým výkonem v průtočných a přečerpávacích vodních elektrárnách. Ke stabilitě dodnes přispívá i dobře volený palivový mix, založený na využití domácích zdrojů primární energie. Tyto sice spolehlivé, avšak dnes již zastaralé akvizice byly až na výjimky pořízeny před 30 až 40 lety, a tedy s parametry a účinnostmi tomuto období odpovídajícími. V případě ČR ilustrujeme stejný fakt na vývoji celkového instalovaného výkonu pro výrobu elektřiny (viz následující obrázek) v následujících čtyřiceti letech, pokud nebudou postaveny další zdroje; graf

Strana 40


sice neodráží možné prodloužení životnosti obou jaderných elektráren až na 60 let, nicméně i v takovém případě je rychlé zastarávání zdrojů zjevné. Obr. 5: Elektrizační soustava České republiky - vývoj instalovaného výkonu při nerealizaci dalších zdrojů [MW]

Budoucí vývoj energetiky Z tradičních palivoenergetických zdrojů disponuje Česká republika významnými zásobami černého a hnědého uhlí a řadí se na 10. až 15. místo mezi zeměmi na světě, disponující jeho zásobami. Zdroje ropy a plynu na území ČR jsou vzhledem k existující spotřebě mizivé. I přes poměrně vysoké stavy geologických zásob a bilančních zásob hnědého uhlí jsou stavy vytěžitelných zásob v ČR nízké a životnost jednotlivých lomů se pohybuje od 14 do 50 let. To umožňuje obnovit jen část kapacit postupně dožívajících výroben elektřiny a tepla při setrvání na této palivové základně. Objem vytěžitelných zásob černého uhlí vystačí maximálně do roku 2030. Česká republika patří mezi 10 až 15 zemí na světě, které disponují zásobami přírodního uranu, a jeho těžba u nás v současnosti stále probíhá. Z analýzy zásob vyplývá, že v ČR existuje významný potenciál těžby (obnovení těžby) uranu. Pokud dojde k výraznějšímu rozvoji jaderné energetiky jak u nás, tak ve světě, a při stávajícím trendu cen komodit (včetně uranu) na světových trzích, pak minimálně z ekonomického hlediska se stanou zásoby českého uranu reálnou strategickou komoditou. Týká se to jak těžby v dalších patrech lokality Rožná I, tak již ověřených zásob v dalších lokalitách. Z obnovitelných zdrojů energie by v České republice bylo možno vyrobit 49,8 TWh elektřiny. Jde o dostupný potenciál, jehož čerpání bude nabíhat postupně několik desetiletí. Předpokladem je, že bude pokračovat rychlý technologický vývoj zařízení pro využití obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických materiálů a systémů skladování energií, dosavadním tempem, a rovněž že se podaří osvojit si využívání hlubinné geotermální energie aplikacemi HDR (energie horkých suchých hornin). V kratším horizontu do roku 2030 je dostupný potenciál pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice 22,5 TWh. Většinu z tohoto množství můžeme získat díky biomase – v bioplynových stanicích a čistému spalování i spoluspalování v teplárnách. Výraznější nárůst navazující na dnešní trendy lze očekávat ve fotovoltaických a větrných elektrárnách. Nově by pak měly být zprovozněny první geotermální zdroje.

Strana 41


Tab.1: Očekávaný vývoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030 [TWh]

Absolutní výroba i relativní podíl obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém mixu poroste. Obnovitelné zdroje jsou (spolu s úsporami) prostředkem k omezení spotřeby neobnovitelných zdrojů a bezpečnosti dodávek energie. Jejich celkový využitelný potenciál je však poměrně nízký a nejsou samy o sobě schopny pokrýt poptávku po elektrické energii ani nahradit výkon dožívajících uhelných elektráren. Potenciál energetických úspor v ČR Celková energetická náročnost české ekonomiky bude dle Zprávy Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu dále konvergovat k nižším hodnotám a tedy vyšší efektivnosti využití energií. Absolutní spotřeba elektrické energie však neklesne, předpokládán je spíše nárůst. Potenciál úspor tedy představuje (spolu s obnovitelnými zdroji energie) vítaný vklad k energetické bezpečnosti. Sám o sobě však není schopen zajistit pokrytí poptávky po energii. Závěry V současné době tak stojí energetika ČR na významném mezníku. Celková dovozní energetická náročnost je z hlediska standardu EU sice přijatelná, ČR je však země zcela závislá na dovozu ropy a plynu, tedy dvou surovin zásadních pro budoucnost; to je významné strategické omezení, i když z pohledu dnešní české energetiky platí, že tuzemská výroba elektřiny je na ropě a plynu prakticky nezávislá a výroba tepla pouze částečně na zemním plynu. Zásoby uhlí, v současné době rozhodujícího energetického zdroje, však mohou být během několika desetiletí vyčerpány a je zjevné, že ve střednědobém horizontu se bude těžba hnědého i černého energetického uhlí snižovat a energetické firmy stojí před rozhodnutím, čím budou tyto zdroje nahrazeny. Proces přijetí těchto rozhodnutí je časově zpožděn, aktuální je především riziko, spojené s centrálním zásobováním teplem. Hlavním problémem české energetiky bude náhrada podstatného podílu domácího uhlí bezpečnostně přijatelným a ekonomicky únosným palivovým mixem. Tato "palivová reforma" váže na úbytek produkce uhlí po roce 2015 a nedostatek domácího uhlí po roce 2030. Producenti elektrické energie a tepla by měli včas na tuto situaci reagovat. Vláda by měla prosazovat zlepšení celoevropských tranzitních soustav pro elektřinu, plyn a ropu jako nezbytného technického předpokladu nejen pro vytvoření konkurenčního trhu, ale i pro bezpečné a stabilní energetické zásobování. Vzhledem k nejistotě dodávek ropy a plynu z východu je třeba věnovat náležitou pozornost maximálnímu využití domácích zdrojů, případně zdrojů, které lze dlouhodobě v dostatečné míře skladovat. Z tohoto hlediska je důležitá role zásobníků plynu a ropy a vyhodnocení potenciálu obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky. Nezávislá energetická komise se shodla na základních doporučeních z hlediska dlouhodobého zabezpečení ČR energií. K těmto doporučením patří i podpora inovací a nejnovějších technologií a odpovídající vzdělanosti a kvalifikace v odvětví. Závěry a doporučení Nezávislé odborné komise pro vládu ČR jsou při zohlednění ekonomických, sociálních a environmentálních souvislostí shrnuty v následujících základních bodech: V energetické politice se protínají aspekty, vyplývající z ekonomických, sociálních a environmentálních souvislostí dalšího vývoje české společnosti. Jde především o následující oblasti: • zvyšování důrazu na odpovědné chování svobodných občanů - výrobců, podnikatelů a spotřebitelů (konečná spotřeba, její objem a forma, ovlivňuje energetické toky a tedy i negativní zátěž populace), • důsledná ochrana životního prostředí před průmyslovou a dopravní zátěží, • zajištění šetrného využívání obnovitelných i neobnovitelných energetických zdrojů,

Strana 42


• •

úspory energií, racionální nakládání s odpady včetně recyklace, postupné snižování energetické náročnosti dopravy.

Dlouhodobý rozvoj energetiky, která je již nyní značně závislá na dovozu energetických vstupů (a tato závislost dále vzroste), je spojen i s dlouhodobou bezpečností dodávek energie. Dlouhodobá energetická politika musí proto přihlédnout i ke strategii celosvětového vývoje energetiky, bezpečnosti země původu energetických zdrojů a spolehlivosti přepravních tras včetně vytváření strategických zásob energetických komodit a hospodaření s nimi. Z těchto principů vyplývají následující doporučení nezávislé energetické komise pro další kroky vlády: • Vláda by měla aktivně podporovat každé opatření, které povede k prohloubení konkurence na energetických trzích. Tuto politiku bude sledovat především v kontextu postupného vytváření jednotného energetického trhu v rámci EU. • Vládě se doporučuje umožnit a usnadnit zahájení posuzovacích procesů produkce všech typů energie. • Význam hnědého uhlí bude v dlouhodobém horizontu klesat, bude nákladnějším palivem, nicméně bude představovat stále významný energetický zdroj. • Vláda by měla považovat podporu procesů, vedoucích k úsporám energií, za prioritu a mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie. Doporučuje se jim proto věnovat této oblasti zvýšenou pozornost, vyšší finanční prostředky než dosud a systémovou podporu. • Jaderná energetika představuje jednu z variant výroby elektrické energie a je důležitou součástí energetického mixu. • Vláda by měla považovat obnovitelné zdroje za nezpochybnitelnou součást budoucího palivoenergetického mixu. Vládě doporučujeme zvážit podporu výroby tepla z OZE, avšak tuto podporu (stejně jako stávající podporu výroby elektřiny z OZE) pravidelně přehodnocovat s důrazem na minimalizaci tržních deformací. Dále se doporučuje podpořit výzkum a vývoj příslušných technologií a významně posílit informační kampaně, podporující hlubší využití OZE. • Vláda by měla konat aktivní politiku ochrany klimatu na domácí i mezinárodní scéně. • Vláda by měla využívat tranzitní elektrickou přenosovou síť k posílení pozic ČR na energetickém trhu. • Vládě se doporučuje přehodnotit energetickou a související legislativu ČR a EU tak, aby nedocházelo přednostně k řešení dílčích energetických úkolů na úkor důležitých energetických potřeb společnosti, zejména stability odvětví včetně přenosu energie. • Vláda by měla aktivně spolupracovat s partnery z EU a NATO při budování dalších přepravních cest ropy a zemního plynu do ČR. • V rámci EU by měla vláda usilovat o prosazení realistické a skutečně efektivní podpory výroby energie z OZE a pro zhodnocení systému obchodování s emisními povolenkami. • Komise doporučuje, aby se dlouhodobými trendy zejména výzkumu nových technologií a koncepcí v energetice a průběžným sledováním energetické situace státu v návaznosti na evropskou a světovou energetiku zabýval stálý orgán. Doporučuje, aby vláda podpořila plánované vybudování Institutu aplikovaných věd, společného pracoviště Akademie věd ČR a ČVUT Praha, kde by tento orgán měl pracovat. Z uvedených údajů vyplývá, že územní studie prověřující plochu pro ověření lokalizace a rozsahu rozšíření JE Dukovany je v souladu se závěry a doporučeními nezávislé energetické komise, představuje tak jednu z variant výroby elektrické energie v dlouhodobém horizontu a spolu s úsporami je důležitou součástí energetického mixu. 10.1.2 Jaderná energetika Jaderné elektrárny Česká republika disponuje dvěma jadernými elektrárnami – Jadernou elektrárnou Temelín (ETE) a Jadernou elektrárnou Dukovany (EDU). Celkový instalovaný výkon obou elektráren je cca 3820 MW e, celková výroba elektrické energie z jaderných zdrojů (rok 2007) činila cca 26,2 miliónů MWh, což je asi 30 % celkové výroby elektřiny v České republice.

Strana 43


10.1.3 Environmentální pilíř udržitelného rozvoje Stávající elektrárna se nachází v řídce osídlené oblasti jižní Moravy, 3 km západně od obce Dukovany na upravené rovinné ploše, morfologicky náležející k Jevišovické pahorkatině. Řešené území je územím s dobrou kvalitou životního prostředí. Území v okolí elektrárny je přírodovědně i krajinně rozmanité a hodnotné, s relativně vysokým podílem přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a s relativně vysokým stupněm ekologické stability. Zdravotní, sociální a ekonomické podmínky pro obyvatelstvo jsou příznivé, vyhovující hygienickým požadavkům, v mnoha ohledech jsou lepší než v jiných oblastech České republiky. Výsledky monitorování stavu jednotlivých složek životního prostředí ukazují na celkově dobrou kvalitu prostředí. Emise skleníkových plynů z jaderných elektráren jsou srovnatelné s obnovitelnými zdroji. To je dáno především tím, že při samotné výrobě elektřiny nedochází k žádné přímé produkci skleníkových plynů, dalším důvodem je vysoký zisk vyrobené energie. Všechny vzniklé emise jsou nepřímé. Jejich množství je tedy dáno podílem nízkoemisních zdrojů v energetickém mixu. Vyšší podíl jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů tak zároveň vede ke snížení těchto nepřímých emisí. Obr.6:Porovnání emisí skleníkových plynů ze všech energetických zdrojů [g CO2-e/kWh]4

V důsledku provozu elektrárny nedochází k poškozování životního prostředí ani veřejného zdraví. Veškeré výstupy z elektrárny jsou kontrolovány a pohybují se dlouhodobě v rámci požadovaných limitů, stanovených příslušnými úřady. V radiační oblasti jsou dávky optimalizovány a jsou tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout (tzv. princip ALARA). Elektrárna proto významně neovlivňuje kvalitu životního prostředí v území (s výjimkou nepopiratelného negativního vlivu na estetické kvality území, tedy vlivů na krajinu a krajinný ráz). Rovněž v případě jejího rozšíření založené na vyspělejších technologiích nejsou očekávány významné změny kvality životního prostředí v území. Nejvýznamnějším zásahem do okolního území bude výstavba nových pohledových dominant v podobě průmyslových objektů, jež však budou umístěny v kontextu s již existujícími zařízeními. 10.1.4 Ekonomický pilíř udržitelného rozvoje I přes vysoké investiční náklady na výstavbu jaderné elektrárny (60 % pro jádro, 25 % pro uhlí, 15 % pro plyn), jsou vzhledem k velmi nízkým palivovým nákladům (10 % pro jádro, 45 % pro uhlí, 80 % pro plyn) celkové výrobní náklady elektrické energie v jaderné elektrárně velmi konkurenceschopné a v mnoha zemích i nejnižší (např. USA, ČR). Světové ceny uranu zůstávají dlouhodobě na nízké a stabilní úrovni. Investice tohoto charakteru bude pravděpodobně pozitivním impulsem pro rozvoj podnikatelských aktivit s celostátním významem.

4

Zdroj: Bc. Martin Kiš, Bilance oxidu uhličitého při výstavbě nového jaderného zdroje v porovnání s ostatními typy zdrojů, Západočeská univerzita v Plzni, fakulta elektrotechnická, katedra technologií a měření, 2009, diplomová práce.

Strana 44


10.1.5 Sociální pilíř udržitelného rozvoje Pokud nebude pokračovat setrvalý trend v koncepci energetiky a podpory vzdělávání v energetice a energetickém strojírenství, mohla by Česká republika během krátkého času ztratit nejen soběstačnost v dodávkách energie, ale také pozici silného vývojáře a dodavatele investičních celků. Příčinou bude slabá vzdělávací základna pro energetiku, a to jak ve středním odborném školství, tak ve vysokoškolských studijních programech a nabídce studia. Energetická reforma ČR povede k podpoře vzdělávacích programů pro energetiku na celostátní i regionální úrovni. Rozšíření EDU poskytne cca stovky stálých pracovních míst ve fázi provozu, ve fázi výstavby se bude jednat o jednotky tisíc dočasných pracovních míst. 10.1.6 Energetická bezpečnost ČR Jaderným štěpením se získává na jednotku hmoty cca 3 000 000 × více energie než spalováním. Současné jaderné elektrárny využívají jako palivo převážně obohacený uran, což je přírodní uran, 235 U z původních zhruba 0,5 % na 2-5 %. Ekonomicky těžitelné v němž byl zvýšen obsah izotopu zásoby uranu ve světě (bez fosfátových rud) činí více než 12 mil. tun (včetně odhadovaných a neprozkoumaných zásob). Ve fosfátových rudách je dalších více než 20 mil. tun. Životnost zásob je při stávající spotřebě (cca 64 000 t/rok) cca 200 let, s rozvojem jaderné energetiky bude úměrně nižší. Těžba fosfátových rud může pokrýt i významně vyšší nasazení jaderné energetiky. S využitím rychlých reaktorů je pak využitelnost zásob vyšší o dva řády. Riziko spojené s nákupem uranu je nižší, než u fosilních paliv. Těžba uranu není soustředěna v jedné oblasti, je tedy možné lokální výkyvy pokrýt z dalších oblastí. Nedostatek uranové suroviny pro uvažovanou dobu provozu nového jaderného zdroje nehrozí. V porovnání s klasickými elektrárnami nepatrné objemy paliva, které jsou potřebné pro provozování jaderné elektrárny, umožňují vytvořit i několikaleté zásoby paliva přímo v lokalitě elektrárny nebo formou skladování u jednotlivých dodavatelů. Běžná mimopánevní uhelná elektrárna má kapacitu skládky uhlí, které umožňuje 1,5 až 3 měsíce provozu. Oproti tomu např. v jaderné elektrárně Dukovany kapacita skladu paliva umožňuje navýšení zásob až na 3,5 roku provozu. Je tedy zřejmé, že z hlediska dostupnosti paliva pro výrobu je jaderný zdroj nadstandardně spolehlivý.

10.2 PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚZEMNÍ STUDIE NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ 10.2.1 SWOT analýza V rámci vyhodnocení vlivu územní studie na udržitelný rozvoj území byla provedena následující zjednodušená SWOT analýza (volně řazeno dle jednotlivých deseti základních témat dle § 4 odst. 1 b) 1. vyhl. č. 500/2006 Sb. a členěno na části dle jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje).

Strana 45


Tab. 2: SWOT analýza

Životní prostředí

Hospodářský rozvoj

Soudržnost společenství

• Silné stránky • Zabezpečená legislativní ochrana všech přírodě blízkých krajinných segmentů jako ZCHÚ resp. lokality Natura, ÚSES a VKP • Vysoký podíl úrodných půd v širším okolí • Zachované vysoce hodnotné části území v údolí Jihlavy a Rokytné a unikátní ekosystém Mohelenské hadcové stepi • Nízká produkce emisí z jaderných zdrojů • Dostatečné zdroje technologické vody • Geologicky prověřená, bezpečná, stabilní lokalita • Slabé stránky • Nedostatek krajinných struktur v centrální části území • Ovlivněný ráz krajiny díky dominantě EDU • • • • • • •

Příležitosti Realizace skladebných částí ÚSES Podpora obnovy krajinných struktur Snížení využití fosilních paliv Snížení emisí z tepelných elektráren Snížení emisí skleníkových plynů Umístění stavby takového rozsahu v kontextu již existující stavby

• Hrozby • Možnost klimatických změn a s tím související nedostatek vody v soustavě VN Dalešice - Mohelno • Nevyvážená preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny • Nevyřešená otázka dlouhodobého skladování vyhořelého paliva • Vznik další migrační bariéry

• Jaderná energetika je (ze všech současných kapacitních zdrojů) objektivně nejlevnější a nejekonomičtější variantou • Infrastrukturní připravenost řešeného území, kontext existujících energetických zařízení • Dobrá dopravní dostupnost pro dopravu velkých komponent • Vysoká stabilita dodávek elektrické energie z jaderných zdrojů do energetické přenosové a distribuční soustavy

• Příznivá demografická struktura populace • Trvale nízká nezaměstnanost • Bezpečnostní charakteristiky JE Dukovany

• Končící životnost tepelných elektráren • Omezený rozsah palivových zdrojů v ČR • Vysoká závislost na dovozu paliv z nestabilních regionů

• Převážně monofunkční struktura sídel • Poněkud nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva v rámci kraje

• Využití hospodářského potenciálu výstavby takového rozsahu pro uplatnění produkce českých firem • Stimulace podnikatelských aktivit zejména v oblasti dodávek pro elektrárnu a v oblasti maloobchodu a služeb pro obyvatelstvo • Podpora stabilizace energetické bezpečnosti ČR v dlouhodobém horizontu • Vytvoření pracovních příležitostí • Stabilizace cen energií • Nízká spotřeba neobnovitelných zdrojů

• Zvýšení nabídky pracovních míst, trvalých i dočasných po dobu výstavby • Snížení energetické závislosti ČR na fosilních palivech • Rozvoj středního a vysokého školství v oblasti energetiky • Poptávka po vzdělané pracovní síle

• Energetická závislost na dovozu paliv z nestabilních regionů – hrozba energetická krize • Nadměrná intenzifikace rostlinné výroby spolu s očekávanými klimatickými změnami mohou významně snížit úrodnost zemědělských půd

• Riziko stárnutí personální platformy kvalifikovaných pracovních sil

10.3 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍ STUDIE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 10.3.1 ZÚR Kraje Vysočina Požadavek na prověření plochy pro ověření lokalizace a rozsahu rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany územní studií je obsažen v krajské územně plánovací dokumentaci Zásady územního rozvoje kraje Vysočina, vydané dne 16. 9. 2008 Zastupitelstvem kraje Vysočina. ZÚR zpřesnily plochu pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektrárny Dukovany navrženou

Strana 46


Politikou územního rozvoje ČR (2008). Politika územního rozvoje ČR počítá s plochou pro rozšíření elektrárny Dukovany včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu. Důvodem vymezení je územní ochrana pro obnovu stávajících nebo pro nové zdroje v lokalitách s vhodnými územními podmínkami a s potřebnou veřejnou infrastrukturou a podmínkami pro vyvedení jejich výkonu do přenosové soustavy. Účelem územní studie Plochy pro ověření lokalizace a rozsahu rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany je posouzení rozsahu potřebné plochy pro budoucí rozvoj elektrárny v rozsahu ochranného pásma Jaderné elektrárny Dukovany, možnost využití řešeného území pro rozvoj jaderné elektrárny včetně vyvedení elektrického výkonu, prověření možnosti dopravního řešení, technické infrastruktury, umístění občanské vybavenosti, zeleně, územního systému ekologické stability a rozsah stávajícího pásma hygienické ochrany atp. za podmínek ochrany hodnot území. 10.3.2 Priority územního plánování na národní úrovni Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) vymezuje koridory a plochy technické infrastruktury a související rozvojové záměry. PÚR ČR 2008 byla schválena 19. 7. 2009. Celé řešené území spadá dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního rozvoje do plochy vymezené pro elektroenergetická zařízení E4a. Vymezení: Plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník, a Dukovany. Důvody vymezení: Územní ochrana pro obnovu stávajících nebo pro nové zdroje v lokalitách s vhodnými územními podmínkami a s potřebnou veřejnou infrastrukturou a podmínkami pro vyvedení jejich výkonu do přenosové soustavy. Dle vyhodnocení Politiky územního rozvoje na udržitelný rozvoj území, jež bylo provedeno v rámci projednávání strategie, je zřejmé, že navrhované koridory a plochy energetické infrastruktury stanovené v PÚR jsou vymezeny v souladu s udržitelným rozvojem, neboť si kladou za cíl zajistit v nastávajícím období vyšší flexibilitu a kapacitní možnosti umožňující řešit bez velkých ztrát případné poruchy v zásobování státu jak elektrickou energií, tak i zemním plynem a ropou. Z hlediska imisních limitů jednoznačně pozitivní efekt přináší převedení části výkonu na jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Z územního hlediska nepředstavuje výstavba těchto zařízení zásadní problém, neboť ve všech uvedených lokalitách se předpokládá využití nebo rozšíření stávajících areálů. Z tohoto hlediska je předkládaná území studie v souladu s prioritami územního plánování na národní úrovni. 10.3.3 Vyhodnocení přínosu řešení územní studie na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Kvalita životního prostředí: • prakticky nulová produkce skleníkových plynů (CO2), • prakticky nulové znečišťování ovzduší pevnými částicemi, • dlouhodobým provozem EDU prokázána neškodnost k životnímu prostředí, • výhody vyplývající z již prověřené a ověřené lokality, existující zdroje surové vody v území, • vyšším podílem výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách se šetří cenné suroviny jako je např. hnědé a černé uhlí zejména pro chemický a farmaceutický průmysl, • jaderná energetika šetří spotřebu fosilních paliv z neobnovitelných zdrojů, • jaderná energetika patří svým charakterem téměř mezi obnovitelné zdroje elektrické energie, • geologicky prověřená, bezpečná, stabilní lokalita mezi obcemi Dukovany, Rouchovany a Slavětice.

Strana 47


Hospodářský rozvoj: • výroba elektřiny v jaderných elektrárnách je (ze všech současných kapacitních zdrojů) objektivně nejlevnější, nejekonomičtější variantou, • vysoká stabilita dodávek elektrické energie z jaderných zdrojů do elektroenergetické přenosové a distribuční soustavy, • obnova a rozvoj Jaderné elektrárny Dukovany by byly významnými příležitostmi pro uplatnění produkce českých firem (stavebnictví, strojírenství a další obory), následně by se pro tyto firmy otevřely nové možnosti i na zahraničních zakázkách podobného charakteru, • v případě rozsáhlé investiční výstavby realizované v rámci obnovy, příp. i rozvoje Jaderné elektrárny Dukovany by vzniklo velké množství nových pracovních míst a rozsáhlé příležitosti zakázek pro potenciální dodavatelské firmy, • velmi významným faktorem je vliv na budoucí rozvoj podnikání, stimulace podnikatelských aktivit zejména v oblasti dodávek pro elektrárnu a v oblasti maloobchodu a služeb pro obyvatelstvo. Sociální vztahy a podmínky: • stále ještě existující personální zdroje v území (postupně však roste nutnost generační obměny personálu), • zvýšení nabídky pracovních míst v regionu, • potenciál rozvoje středního a vysokého školství, • potenciál přílivu mladých vzdělaných obyvatel v rámci širšího zázemí Jaderné elektrárny Dukovany. Bezpečnost: • vojensky dobře chráněná lokalita (radary, letiště Náměšť nad Oslavou), • v sousedství hydroelektrárna s možnou „startovací“ a bezpečnostní funkcí pro případ „blackoutů“ (napájení řídících systémů), • pozitivní význam pro stabilitu elektroenergetické přenosové a distribuční soustavy, • Jaderná elektrárna Dukovany prokazatelně dlouhodobě patří mezi 20 % nejbezpečnějších a nejspolehlivějších jaderných elektráren na světě, • instalovaná bezpečná, provozem dobře a dlouhodobě ověřená technologie tlakovodních reaktorů s bezpečnostním kontejmentem Strategické priority energetické politiky ČR: • růst spotřeby a náhradu dosluhujících tepelných „uhelných“ elektráren (dosluhují technologicky i z hlediska přísunu paliva) není možné efektivně řešit jinak, než výstavbou nových zdrojů, • vývoj v oblasti úspor ani zdaleka nemůže vést k reálnému poklesu spotřeby elektřiny v ČR, • závěry tzv. Pačesovy komise – ČR se neobejde bez jaderné energetiky, • oponentní posudek k tzv. Pačesově komisi zpracovaný pro Vládu České republiky klade ještě větší důraz na jadernou energetiku, Temelín a Dukovany nezbytné, úvahy o dalších lokalitách (Blahutovice, Středočeský kraj). Předkládaná územní studie naplňuje úkoly územního plánování dané národními strategickými dokumenty a ZÚR Kraje Vysočina za současného respektování vhodných podmínek v území z hlediska stavu a vývoje životního prostředí v řešeném území, technicky – ekonomického řešení a respektování urbanistických hodnot území. Plocha rezervy pro rozšíření JE Dukovany je umístěna v sousedství stávající elektrárny za účelem optimalizace její lokalizace vzhledem k dotčení krajinného rázu a nezastavěného území, využití stávající infrastruktury a zdrojů a minimalizace negativních důsledků do území. Koridory technické infrastruktury související se záměrem rozšíření JE Dukovany rovněž využívají existující trasy čímž je minimalizován zásah do území v širším měřítku.

Strana 48


11 SHRNUTÍ A ZÁVĚRY Územní studie prokázala, že z hlediska územního plánování lze záměr rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany realizovat, řešené území tuto očekávanou zátěž snese. Řešení územní studie není v rozporu s rozvojovými záměry okolních obcí. Území má dostatečné prostorové parametry pro umístění záměru a souvisejících objektů. Je vybaveno nezbytnou infrastrukturou pro napojení záměru na přenosovou a distribuční soustavu a vyvedení vyrobeného elektrického výkonu. K dispozici je dostatečná prostorová rezerva pro nezbytné posílení elektrifikační soustavy. Území je napojeno na dopravní infrastrukturu, která umožňuje jak provoz záměru, tak i jeho výstavbu, a to včetně dopravy těžkých a nadrozměrných komponent. Umístění záměru nevede k významným změnám ve stávajícím uspořádání území. Vyvolané přeložky komunikací jsou malého rozsahu a jsou řešitelné v rámci rezervní plochy pro rozvoj JE Dukovany. Pro posílení kapacity souvisejících objektů (čerpací stanice surové vody, výtlačný řad, vodojem, čistírna odpadních vod vč. retenční nádrže, odpadní řad, rozvodna Slavětice a vyvedení tepelného výkonu) jsou k dispozici dostatečné plochy v prostoru bezprostředně navazujícím na jejich stávající umístění. Rezervní plocha pro rozvoj JE Dukovany přímo nezasahuje do žádných zvláště chráněných území ani lokalit Natura 2000. Požadavky na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví jsou při zajištění požadavků radiační ochrany a jaderné bezpečnosti splnitelné. Do územně plánovacích dokumentací obcí Rouchovany, Slavětice a Dukovany je potřeba zapracovat body viz kapitola 4. Dopady do územně plánovacích dokumentací sousedních krajů a dotčených obcí. Po technickém prověření skutečné potřeby návrhových ploch a po rozhodnutí o umístění rozšíření EDU je potřeba rezervu pro rozšíření EDU změnit v územních plánech dotčených obcí na zastavitelnou plochu (výroba) procesem změny územních plánů. Pro výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech se předpokládá realizace opatření uvedených ve studii.

Strana 49


12 POUŽITÉ PODKLADY PÚR ČR 2008 ZÚR kraje Vysočina (2008) ZÚR Jihomoravského kraje ZÚR Jihočeského kraje ÚAP ORP Třebíč ÚAP ORP Náměšť ÚP Slavětice ÚP Rouchovany Návrh zadání ÚP Dukovany Interní materiály ČEZ Rozhodnutí o stavební uzávěře pro území v pásmu hygienické ochrany pro stavbu JE Dukovany (1984) Státní energetická koncepce české republiky Závěrečná zpráva Komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, Úřad vlády ČR 2008

Strana 50


PŘÍLOHA: Zkratky v územním plánování: PÚR - politika územního rozvoje ZÚR - zásady územního rozvoje ÚAP - územně analytické podklady ORP - obec s rozšířenou působností VPS - veřejně prospěšné stavby ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚTP - územně technické podklady ÚP - územní plán ORP - obec s rozšířenou působností ÚSES - územní systém ekologické stability NRBC - nadregionální biocentrum NRBK - nadregionální biokoridor RBC - regionální biocentrum RBK - regionální biokoridor NATURA - lokality ochrany přírody zařazené do evropského seznamu EVL – evropsky významná lokalita OP - ochranné pásmo VKP - významný krajinný prvek ZCHD – zvláště chráněné druhy MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území VKP – významný krajinný prvek KPÚ - komplexní pozemkové úpravy ZPF - zemědělský půdní fond PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa VVT - významný vodní tok CHLÚ - chráněné ložiskové území ČD - České dráhy, s. p. ČOV - čistírna odpadních vod VN - vysoké napětí VVN - velmi vysoké napětí ZVN - zvláště vysoké napětí MVE – malá vodní elektrárna VTL - vysokotlaký plynovod STL - středotlaký plynovod NTL - nízkotlaký plynovod VDJ - vodojem

Strana 51

ÚZEMNÍ STUDIE PLOCHY PRO OVĚŘENÍ LOKALIZACE A ROZSAHU ROZŠÍŘENÍ JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY

Recommend Documents