ÚZEMNÍ STUDIE MĚSTSKÉ ČÁSTI STARÉ MĚSTO
PROSINEC 2007
Územní studie městské části Staré Město
Územní studie městské části Staré Město A. Textová část
Prosinec 2007
POŘIZOVATEL
MAGISTRÁT MĚSTA KARVINÁ, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU
ZPRACOVAL, OBCHODNÍ FIRMA, NÁZEV
ING.ARCH. JAROSLAV HALUZA Hynaisova 3 *Ostrava-Mariánské Hory* PSČ 709 00 *TEL/FAX 596 621 003
ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT
ING.ARCH. HELGA KOZELSKÁ BENCÚROVÁ Sokola Tůmy 18*Ostrava-Mariánské Hory* PSČ 709 00*TEL/FAX 596 625 434
ČÁST DÍLA :
SPOLUAUTOŘI DÍLA :
URBANISMUS
ING. ARCH. HELGA KOZELSKÁ BENCÚROVÁ
DOPRAVA
UDI MORAVA, SPOL. S R.O., ING. BEDŘICH NEČAS ING. ROBERT MANDA
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
ING. ALENA KIMLOVÁ
ENERGETIKA - EL.ENERGIE - PLYN - SPOJE
ARKO, SPOL. S R.O., ING. ZDENĚK CHUDÁREK ING. MOJMÍR VÁLEK ING. ZDENĚK CHUDÁREK
KRAJINÁŘSKÉ ÚPRAVY
ING. ALENA HALAMIČKOVÁ
KRESLIČSKÉ A KONSTRUKTERSKÉ PRÁCE
ZORA LOJKOVÁ
DIGITALIZACE
PAVEL MAREN
Obsah A.Textová část : Obsah: A.1. Úvod .......................................................................................................................................................................... 2 A.1.1. Úvod, základní údaje, použité podklady..................................................................................................................... 2 A.1.2. Vymezení řešeného území........................................................................................................................................ 3 A.2. Zhodnocení Územní studie z hlediska souladu s dříve zpracovanou a schválenou územně plánovací dokumentací ............................................................................................................................................................ 4 A.3. Vazby řešeného území na město .............................................................................................................................. 5 A.4. Zhodnocení současného stavu v území ................................................................................................................... 6 A.4.1.Přírodní podmínky ..................................................................................................................................................... 7 A.4.2. Plochy pro dobývání ložisek nerostů a pro jejich Technické zajištění .......................................................................... 9 A.4.3. Ovlivnění území důlní činností................................................................................................................................... 9 A.4.4. Vyhodnocení stavu krajiny v řešeném území ........................................................................................................... 10 A.4.4.1.Lesy a vzrostlá zeleň ............................................................................................................................................ 16 A.4.4.2. Náletové a doprovodné porosty .......................................................................................................................................... 16 A.4.4.3.Zeleň zahrad, zahrádkových osad a záhumenků .............................................................................................................. 16 A.4.4.4.Ostatní zeleň.......................................................................................................................................................................... 17
A.5. Rozvojové předpoklady území................................................................................................................................ 17 A.6. Rozbor limitů využití území..................................................................................................................................... 18 A.7. Základní urbanistická koncepce (organizace a využití území ................................................................................ 22 A.8. Návrh krajinářských úprav...................................................................................................................................... 26 A.9. Doprava ................................................................................................................................................................... 29 A.9.1. Širší dopravní vazby ............................................................................................................................................... 29 A.9.2. Intenzity automobilové dopravy ............................................................................................................................... 30 A.9.3. Automobilová doprava ............................................................................................................................................ 30 A.9.4. Pěší a cyklistická doprava....................................................................................................................................... 31 A.9.5. Statická doprava..................................................................................................................................................... 32 A.9.6. Veřejná osobní doprava.......................................................................................................................................... 32 A.9.7. Ostatní doprava...................................................................................................................................................... 33 A.9.8. Návrh etapizace v území......................................................................................................................................... 33 A.10. Návrh koncepce technické infrastruktury............................................................................................................ 33 A.10.1. Návrh vodního hospodářství............................................................................................................................... 33 A.10.2. Návrh koncepce energetiky................................................................................................................................ 34 A.11. Životní prostředí ................................................................................................................................................... 38 A.12. Závěr, doporučení dalšího postupu..................................................................................................................... 39 A.13. Fotodokumentace................................................................................................................................................. 40 Seznam zkratek................................................................................................................................................................ 40 Přílohy, dokladová část..................................................................................................................................................... 41
B.Grafická část : B.1. Urbanistický návrh Detail návrhu lokality centra ve vazbě na kapli andělů strážných
M 1 : 5 000 M 1 : 2 000
B.2. Návrh krajinářských úprav
M 1 : 5 000
B.3. Návrh technického vybavení – vodní hospodářství
M 1: 5 000
B.4. Návrh technického vybavení – energetika, spoje
M 1: 5 000
B.5. Širší vztahy
M 1 : 10 000
1
A.1. ÚVOD
A.1.1. ÚVOD, ZÁKLADNÍ ÚDAJE, POUŽITÉ PODKLADY
Územní studie městské části Staré Město byla zpracována na základě smlouvy uzavřené mezi zadavatelem, kterým je Statutární město Karviná a zpracovatelem – firmou Ing. arch. Jaroslav Haluza v listopadu 2007. Hlavním cílem řešení předkládané územní studie je poskytnout námět na další postup při rozvoji zástavby v území. Dalšími cíli Územní studie městské části Staré Město je rozšířit oblast příměstské rekreace obyvatel města Karviná, nastínit možnost jeho vhodného rekreačního využití a zapojení do organizmu města. V urbanistické studii se v souvislosti s výše uvedeným klade důraz na následující úkoly: a) návrh nových ploch pro bydlení, sport, rekreaci, podnikání a průmyslovou výrobu; b) prověření možnosti přeložení sil. I/67 v oblasti rybníků, dopravní zklidnění zastavěného území; c) návrh krajinářských úprav; d) návrh na doplnění cykloturistických tras, hippotras. Územní studie městské části Staré Město byla ve stadiu rozpracovanosti konzultována s městem Karviná na jednání, které se konalo 26. 11. 2007 v kanceláři zpracovatele. O projednání byl proveden záznam. Výchozím podkladem pro zpracování územní studie byl Územní plán města Karviná a jeho dosud schválené změny, návrh Územního plánu velkého územního celku Ostrava - Karviná, Generel infrastruktury cestovního ruchu Ostrava – Karviná, projekty rekultivací a další koncepční materiály poskytnuté zadavatelem.
Přehled podkladů využitých při zpracování územní studie : 1. Územně plánovací dokumentace a územně pl ánovací podklady
- Územní plán velkého územního celku Ostrava- Karviná, návrh (Urbanistické středisko Ostrava, spol. s r. o., Ing. arch. Gajdušek a kol., 06/2005); - Územní plán města Karviná (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 09/1994); ÚP města Karviná – změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 04/1996); ÚP města Karviná – změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 05/1999); ÚP města Karviná – změna č. 3 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 10/2000); ÚP města Karviná – změna č. 4 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 07/2002); ÚP města Karviná – změna č. 5 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 2004); ÚP města Karviná – změna č. 6 (Územní středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 2005); ÚP města Karviná – změna č. 7 (Územní středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 2006);
2
- Generel cykloturistiky pro region Severní Moravy a Slezska (UDIMO spol.s.r.o. Ostrava, 05/1995); - ÚTP–dopravní problematika VI.b transevropského multimodálního dopravního koridoru v prostoru Moravy a Slezska (Ing. arch. J. Haluza, UDIMO Ostrava, 09/2000); - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI-Morava, spol. s .r. o., Dopravní projektování, spol. s .r. o., Ing.arch.J.Haluza, 06/2003); - Koncepce vyhodnocení dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení programového dokumentu z r.2004 (rozpracovaný koncept) , UDI Morava s.r.o., 2007. - Studie rozvoje česko-polského příhraničí (Atelier T-plan, 11/2002). 2. Digitální podklady
Podklady poskytnuté pořizovatelem dle předávacích protokolů 12/2007 (kopie doložené v dokladové části studie); 3. Další použité podklady
- Sborník prací z konference Strategie obnovy hornické krajiny (Ostrava, 09/2003); - Plán sanace a rekultivace 2005, činné doly OKR (IMGE, 02/2005); - Projektové dokumentace DSP+RSD Karviná – rozšíření kanalizace, Karviná – kanalizace Staré Město (Hydroprojet, a.s. , OZ Varenská 49, Ostrava, Ing. Markéta Mullerová, 10/2007) - Využití posthornické krajiny - levobřežní část řeky Olše (ORAG Bohemia s.r.o., Ing. V. Doležel, Ing. Martin Munka, 09/2005); - Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r.1990, 1995, 2000, 2005, ŘSaD ČR; - Stabilizace trasy silnice I/67 v úseku Karviná – Bohumín, UDI Morava s.r.o., 2006; - Karvinská část OKD a. s.,výsek DP Karviná - Doly 1, poklesy v cm z předpokládaného dobývání v letech 2007 - ukončení těžby (výkres zpracovala Ing. Galačová v 08/2007); 5. Elektronická síť (internet)
- Stránky krajského úřadu Moravskoslezského kraje (http://www.kr-moravskoslezsky.cz); - Stránky města Karviná (http://www.karvina.org); - Stránky Geofondu ČR (http://www.geofond.cz); - Stránky OKD a.s. (http://www.okd.cz/home.aspx) A.1.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešené území se nachází v katastrálním území Staré Město u Karviné a je součástí administrativně správního území statutárního města Karviná. Celková rozloha území řešeného v této studii je 849,91 ha.
3
A.2. ZHODNOCENÍ ÚZEMNÍ STUDIE Z HLEDISKA SOULADU S DŘÍVE ZPRACOVANOU A SCHVÁLENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ
Územní plán města Karviná, schválený v roce 1994, byl zpracován Urbanistickým střediskem Ostrava, spol. s r. o., Ing. arch. J. Šimíčkovou. Dosud bylo zpracováno a schváleno jeho sedm změn (r. 1996 - 2006). Funkční využití stávajících ploch nebylo v studii zásadním způsobem měněno. Odlišný náhled na využití ploch je v oblasti u železniční tratě, kde byla navržena výstavba podnikatelských areálů, plochy bydlení byly navržené na změnu funkce - na plochy smíšeného bydlení. Plochy pro technickou vybavenost (čerpací stanice vody, rozvodna) byly ponechány dle ÚP. Proti územnímu plánu byl návrh ploch v územní studii podstatně rozšířen o nové plochy vhodné pro bydlení, nové plochy pro komerční aktivity (hobby-market, výrobní služby), plochy pro sport a plochy pro rekreačně-krajinářské areály (lesoparky, parky). Část ploch zahrádkových osad je v ÚzS (dále územní studie) navržena pro funkci bydlení, která se již na těchto plochách pozvolna stabilizuje. Transformace zahradních domku na rodinné domy je v současnosti ve Starém Městě již zcela běžná. V územním plánu navržený systém dopravní obsluhy zůstává v zásadě zachován. Novým prvkem návrhu dopravního řešení v ÚzS je přeložka sil. I/67, vedená v oblasti rybníků mimo koridor stávající stopy, severozápadně od stávající zástavby. Dlouhodobým sledovaným záměrem je rekonstrukce sil.I/59, vedené po obvodu řešeného území, na parametry rychlostní komunikace. Tento záměr však dosud nebyl podrobněji rozpracován. Rekonstrukce sil. I/59 si vyžádá úpravy napojení řešeného území na tuto komunikaci. V územní studii se na rozdíl od UP nenavrhuje vybudování vlečky do průmyslové zóny Nové Pole. Převážná část pozemků v této zóně je již zastavěna a potřeba zavlečkování areálů dosud nevznikla. Návrh nových ploch vyvolává kromě změn v řešení dopravy také změny v zásobování vodou a energiemi. Byla provedena aktualizace stávající vodovodní sítě. Pro lokality navržené k zastavění touto studií byly navrženy trasy pro doplnění této sítě. V studii se respektuje návrh plochy pro rozšíření čerpací stanice Špluchov. Byla provedena aktualizace návrhů odkanalizování stávající zástavby dle DUR „Karvinározšíření kanalizace, Karviná - kanalizace Staré Město“ zpracované Hydroprojektem v 10/2007. Pro lokality navržené k zastavění touto studií byly navrženy trasy pro doplnění této sítě. Bylo zakresleno stanovené záplavové území řeky Olše včetně aktivní zóny dle opatření MSK z r. 2007. Tímto opatřením nebylo zrušeno stanovené záplavové území včetně aktivních zón pro Karvinskou Mlýnku a Železárenský potok, ty byly zakresleny dle opatření z r. 2003. Návrhy a úpravy řeky Olše jako řešení spádových stupňů, úpravy koryt apod. v rámci stávajících pozemků evidovaných jako vodní tok nebyly předmětem řešení této územní studie. V oblasti zásobování elektrickou energií neodpovídá aktuální stav v území, z větší části příslušnému výkresu grafické části územního plánu. Z hlediska distribuční sítě 110 kV odpovídá aktuální stav v území příslušnému výkresu v grafické části územního plánu. Z hlediska distribuční sítě 22 kV, tj. trasy stávajících vedení 22 kV a stávající distribuční transformační stanice (DTS) 22/0,4 kV neodpovídají územnímu plánu. Zejména chybí část DTS včetně jejích přípojek 22 kV, část navržených DTS v ÚP včetně přípojek 22 kV je zrealizována, ale jejích umístění a trasy přípojek jsou jiné. Z tohoto důvodu byla grafická část územní studie výkres energetiky zpracován
4
zcela nově, dle podkladů získaných od správců sítí a výkres byl doplněn o návrh nových zařízení a trasy vedení v souladu s návrhem v ÚzS. V oblasti elektronických komunikací jsou trasy komunikačních vedení přístupové a přípojné komunikační sítě v územní studii v souladu s příslušným výkresem v grafické části územního plánu. V oblasti zásobování teplem a plynem je územní studie v souladu se schváleným územním plánem města Karviná a jeho 7 změnami. Řešeného území se týká změna č.4, kterou se návrh doplňuje o trasu horkovodní přípojky 2 x DN150 do průmyslové zóny Nová Pole a změnu č.6 upravující trasu tepelného napáječe 2 x DN800 Elektrárna Dětmarovice - Karviná. Oproti původnímu návrhu se upouští od záměru realizace vtl/stl regulační stanice RS Staré Město situované ve středu obce. Její funkci převzala RS Nová Pole. Změny stavu a návrhu v oblasti dopravy a technické infrastruktury jsou podrobně rozpracovány v příslušných kapitolách. Plochy vymezené pro územní systém ekologické stability v ÚP byly v návrhu ÚzS plně respektovány. Nově jsou vymezena chráněná území přírody (Narura 2000, ptačí oblast). Úpravy navržené v urbanistické studii oproti ÚP jsou promítnuty do výkresu B.5. Širší vztahy, jenž je součástí grafické části územní studie.
A.3. VAZBY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ NA MĚSTO
Staré Město se nachází ve vzdálenosti cca 2 km severozápadně od centra města. Část původní staroměstské zástavby nacházející se mezi železniční tratí a řekou Olše je z města přístupná z ul. Bohumínské přes výrobní zónu Nová Pole ze silnice I/67 nebo ze silnice I/59 po ul. Lešetínské. Do lokalit Hlíny a Olšiny je přístup zabezpečen jednak ze sil. I/67 po ul. Staroměstské kolem ČOV nebo z ul. Na vyhlídce a ul. Bažantnice z Karviné - Nové Město. Vazbu mezi jednotlivými zastavěnými části v k. ú. Staré Město u Karviné zabezpečuje ul. Dětmarovická, mezi Olšinami a Nová Pole vedena přes železniční trať na nadjezdu. Kromě silnic I/67 a okrajově i I/59 řešené území protíná železniční trať ČD č. 320. Po obou stranách sil. I/67 se nachází průmyslová zóna Karviná - Nová Pole, ve které na ploše 45 ha jsou vybudovány areály firem např. : Shimano Czech Republic (Japonsko) - výroba jízdních kol, invalidních vozíků ad. Dexon Czech (ČR) - elektroakustika Mölnlycke Health Care Klinipro (Švédsko) - výroba zdravotnických přístrojů a prostředků Stant Manufacturing (USA) – automobilový průmysl Lift Comp (ČR) – výtahy Další vhodné rozvojové plochy určené pro podnikatelské aktivity se nachází naproti pozemkům ve stávající zóně Nová Pole, které jsou již plně obsazeny - na opačné straně sil. I/67. V řešeném území je situována městská ČOV, přístupná ze sil.I/67 po ul. Staroměstské a Olšiny. Z hlediska širších vztahů je území atraktivní jako příměstská oblast pro každodenní rekreaci obyvatel Karviné pro zachovalá přírodní a krajinářská území - les Oblázek a soustavu rybníků, které jsou územím Natury 2000 a současně i prohlášenou ptačí oblastí.
5
O atraktivitě území svědčí i již založené zahrádkové osady, které ovšem území z hlediska architektonického nekultivují. Objekty v zahrádkových osadách se ve větší míře začínají využívat i pro bydlení. A.4. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V ÚZEMÍ
Město Karviná se nachází v území poznamenaném těžkým průmyslem a hlubinnou těžbou černého uhlí. Na severozápadním a jihozápadním okraji města se nacházejí činné doly (Důl ČSA, Důl Darkov, Důl ČSM Sever a Důl ČSM Jih.). Krajina v okolí města je narušena, v jejím obrazu se uplatňují haldy doplněné proláklinami často zatopenými vodou, resp. následně zaváženy hlušinou. Nalézá se zde mnoho antropogenních odvalů, násypů a poklesových kotlin, které jsou významným hnízdištěm vodního ptactva. V poměrně chudé flóře řešeného území je charakteristický větší výskyt lužních, mokřadních a vodních druhů. Území městské části Staré Město bylo dosud terénních deformací ušetřeno, typické důsledky hornické činnosti se zde projevují minimálně. Krajina obzvláště v části Olšiny, kolem soustavy rybníků a směrem k Olši, jižně od zástavby Starého Města si zachovala převážně přírodní ráz. Ostatní části městské části jsou již do značné míry zastavěné buď formou drobně strukturované zástavby - rodinnými domy v sídle Staré Město u řeky Olše, v lokalitě Olšiny a lokalitě Hlíny nebo v průmyslové zóně Nové Pole výrobními halami. Mohutnost a obzvláště nevhodná barevnost průmyslových objektů krajinu značně narušuje. Ztvárnění těchto objektů nutno věnovat vyšší pozornost a investory při volbě povrchových úprav hal usměrňovat do tlumených, zemitých barev v odstínech okrové, zelené, žluté apod. Nezbytnou součástí celkového řešení areálů v průmyslové zóně by mělo být i zakomponování výrobních objektů do krajiny, zmírnění negativních dopadů zóny zastíněním výrobních objektů zelení. Páteří komunikační sítě řešeného území je sil. I/67. Silnice I. třídy je vedena přes zastavěné území Starého Města, na ní jsou napojeny ostatní směrné a obslužní komunikace. Z hlediska technické infrastruktury – vodovod - je řešené území napojeno na veřejný vodovod města Karviné, zásobovaný z OOV a lokálního zdroje - prameniště Staré Město. Území je odkanalizováno pouze částečně. V řešeném území je situována městská ČOV, která bude sloužit po vybudování kanalizačních svěračů i pro čistění odpadních vod z městské části Staré Město. Z hlediska odtokových poměrů je řešené území výrazně zasaženo záplavovým územím Karvinské Mlýnky. V studii jsou zakreslena stanovená záplavová území pro Olši, Karvinskou Mlýnku i Železárenský potok. Územím městské části Staré Město prochází dvojité venkovní vedení distribuční sítě 110 kV čís. 630 a 678 pro napojení transformační stanice 110/22 kV Petrovice u Karviné a dvojité vedení distribuční sítě 110 kV čís. 673 a 674 provozovatele ČEZ Distribuce, a.s. . Městská část Staré Město je napájená z distribuční sítě 22 kV a z transformační stanice 110/22 kV Petrovice u Karviné. Distribuční síť nn je v dobrém mechanickém a elektrickém stavu. V oblasti zásobování elektrickou energií neodpovídá aktuální stav v území, z větší části příslušnému výkresu v grafické části územního plánu. Pro územní studii musely být získány nové podklady stávajícího stavu, zejména distribuční sítě 22 kV. Řešeným územím vede trasa horkovodní přípojky s potrubím 2 x DN150 mm, která zajišťuje potřebu tepla v průmyslové zóně Nová Pole. Přípojka je vedena z Teplárny Čs. Armády, od tratě ČD v ulici „ Za Vsi“, v blízkosti garáží uhýbá a směřuje do průmyslové zóny.
6
Trasa tepelného napáječe 2 x DN800 EDĚ - Karviná je vedena podél tratě ČD Dětmarovice – státní hranice SR ve vzdálenosti 15 – 25 m od krajní koleje. Řešeným územím prochází vysokotlaké plynovody : Karviná – Mizerov č.622 019 DN300/200 PN40 Karviná – Kovona č.622 057 DN150 PN40 (vede okrajem území) Dětmarovice - Karviná č.623 013 DN300 PN40 Připojka do RS Nová Pole (Bohumínská) DN100 PN40 Středotlaký plynovod DN500 č.6260400062 dopravující koksárenský plyn z Koksovny ČsA označený v územním plánu ke zrušení je v současné době zrušen. Na území Starého Města se nachází 3 nemovité kulturní památky. Jedná se o : - areál hospodářského dvora Olšiny (rejstř. čís. ÚSKP 512143 / 8 - 4054) na parc.č. 1008/7, 1008/8, 1008/9, 1008/11, k.ú. Staré Město u Karviné. Hospodářský dvůr byl postaven v r. 1767 Mikulášem hrabětem von Taaffe jako velmi hodnotný a ojedinělý areál dokládající typ hospodářského panského dvora z poloviny 18. století. Areál tvoří stavby : obytný dům, parc.č. 1008/11, v SV části areálu (zděná přízemní budova obdélného půdorysu z r. 1767, stavební úpravy ve 20. století); komplex hospodářského zázemí na parc. č. 1008/9, SZ a JZ části areálu (komplex stodol na sebe navazujících na půdoryse L z r. 1832); komplex chlévů na parc.č. 1008/7, v JV část areálu (tři budovy chlévů přiléhají k oběma branám); východní brána na parc.č. 1008/11 a 1008/7; západní brána na parc.č. 1008/9 a 1008/7.
- erb hrabat Taafe na fasádě hospodářské budovy (rejstř. čís. ÚSKP 12718 / 8-3514), hospodářský dvůr Olšiny, parc.čís. 1008/7, k.ú. Staré Město u Karviné ze 60. let 18. století, erb majitelů panství Fryštát - kaple Andělů strážných (rejstř. čís. ÚSKP 101865), na parc. č. 242, k. ú. Staré Město u Karviné V roce 2004 byla navržena k prohlášení nemovitou kulturní památkou také mramorová socha Madony, nacházející se na parcele č. 1775, k.ú. Staré Město u Karviné na ul. Lešetínské Z chráněných území přírody se v řešeném území nachází zvlášť chráněné území zařazené do systému Natura 2000 pod názvem „Karviná – rybníky“ (páchník hnědý). Jedná se o hráze rybníků Lipový,
Dubový a Olšový s výskytem starých listnatých dřevin v soustavě rybníků mezi Karvinou a Dětmarovicemi. Soustava rybníků je také součástí ptačí oblasti „Heřmanský stav - Odra - Poolzí“. Oblast je v zimních měsících útočištěm více druhů vodních ptáků. Řešeným územím, probíhá směrem od severozápadu k jihovýchodu regionální biokoridor podél toku Olše (lužní lesy a břehové porosty), s regionálními biocentry a lokálním ÚSES. A.4.1.PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Území náleží z hlediska členění ČR do vyšších geomorfologických jednotek do provincie Karpaty, subprovincie Západní Karpaty, oblast Vněkarpatské sníženiny, celku VIIIB Severní Vněkarpatské sníženiny VIIIB1 Ostravská pánev, podcelku VIIIB-1-b Ostravská niva. Dělící hranici s podcelkem VIIIB-1-c Karvinská plošina tvoří tok řeky Olše. 7
Ostravská niva je východní součástí Ostravské pánve. Zahrnuje zde rovinu na souvrství čtvrtohorních říčních sedimentů tvořených převážně hlinitopísčitou vrstvou nánosů holocenních a štěrků pleistocenních, nižší stupeň tvoří holocenní údolní nivy s četnými haldami a násypy antropogenního původu, vyšší stupeň málo zalesněné území s převážně lužními porosty. Ostravskou pánev charakterizuje rovina a plochá pahorkatina s různě mocným souvrstvím mořských sedimentů třetihorních a glacigenních, fluviatilních a eolických sedimentů čtvrtohorních, spočívajících na zpevněných sedimentech karbonských, obsahujících sloje černého uhlí. Území je silně porušené radiální tektonikou třetihorní. V reliéfu jsou významné četné antropogenní tvary, haldy a poklesy. Plochý reliéf se pohybuje v rozmezí nadmořských výšek 220 – 230 m. Reliéf původní nivy je místně navýšen až o několik metrů navážkami hlušiny. Půdní pokryv je silně antropogenně změněn. Přírodě blízká společenstva se zachovala ostrůvkovitě na plochách podél toku Olše a v okolí rybníků. V přírodním stavu by se zde pravděpodobně nacházela společenstva lužních lesů 3. vegetačního stupně.Původně zemědělsko-lesní krajina, typ polně – luční s lužními lesy a rozptýleným osídlením se postupně přetváří v krajinu průmyslovo- zemědělskou s ojedinělými pozůstatky lesů a luk, částečně s ruderálními porosty a rozptýlenou zelení. Důsledky pokračující těžební činnosti a rozšiřování průmyslové zóny vedou k postupné přeměně jednotlivých biotopů. V důsledku poklesů a zvednutí hladiny podzemní vody budou přecházet sušší typy nivních biotopů na vlhčí , např. habrojilmové jaseniny / Ulmi-fraxineta carpini / na olšové vrbiny / Alni glutinosae- saliceta / a jasanové olšiny / Fraxini- alneta /. Území z hlediska členění ČR do vyšších geomorfologických jednotek náleží do provincie Karpaty,subprovincie Západní Karpaty, oblast Vněkarpatské sníženiny , celku VIIIB Severní Vněkarpatské sníženiny VIIIB1 Ostravská pánev, podcelku VIIIB-1-b Ostravská niva. Dělící hranici s podcelkem VIIIB-1-c Karvinská plošina tvoří tok řeky Olše. Ostravská niva je východní součástí Ostravské pánve - zahrnuje zde rovinu na souvrství čtvrtohorních říčních sedimentů tvořených převážně hlinitopísčitou vrstvou nánosů holocenních a štěrků pleistocenních,nižší stupeň tvoří holocenní údolní nivy s četnými haldami a násypy antropogenního původu , vyšší stupeň málo zalesněné území s převážně lužními porosty. Ostravská pánev – rovina a plochá pahorkatina s různě mocným souvrstvím mořských sedimentů třetihorních a glacigenních, fluviatilních a eolických sedimentů čtvrtohorních, spočívajících na zpevněných sedimentech karbonských obsahujících sloje černého uhlí. Území je silně porušené radiální tektonikou třetihorní. V reliefu jsou významné četné antropogenní tvary,haldy a poklesy. Plochý reliéf se pohybuje v rozmezí nadm. výšek 220 – 230 m , reliéf původní nivy je místně navýšen až o několik metrů regulací toku Olše, půdní pokryv je silně antropogenně změněn. Z hlediska hydrogeologických poměrů patří Staré Město do hydrogeologického rajónu č. 153 - Fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Olše ač. 156 - Glacigenní sedimenty Podbeskydské pahorkatiny a Ostravské pánve. Podzemní vody jsou vázány v největší míře na kvartérní fluviální uloženiny, v podstatně menší míře na glacifluviální a glacilakustrinní sedimenty. Hlavní hydrogeologický kvartérní kolektor v dané oblasti tvoří průlinově propustné fluviální písčité štěrky (kolektor je souvisle zvodněný), méně pak - mimo terasové systémy toků -glaciální písčité a štěrkopískové sedimenty (převážně zvodnění čočkovitého charakteru, nesouvislé). Hladina podzemní vody v kolektoru je volná až mírně napjatá. Zvodeň kolektoru je dotována převážně z prosakujících atmosférických srážek a vod stékajících z vyšších terasových stupňů. Přírodě blízká společenstva se zachovala ostrůvkovitě na plochách podél toku Olše a v okolí rybníků. V přírodním stavu by se zde pravděpodobně nacházela společenstva lužních lesů 3. 8
vegetačního stupně. Původně zemědělsko-lesní krajina, typ polně – luční s lužními lesy a rozptýleným osídlením se postupně přetváří v krajinu průmyslovo- zemědělskou s ojedinělými pozůstatky lesů a luk, částečně s ruderálními porosty a rozptýlenou zelení. Důsledky pokračující těžební činnosti a rozšiřování průmyslové zóny vedou k postupné přeměně jednotlivých biotopů. V důsledku poklesů a zvednutí hladiny podzemní vody budou přecházet sušší typy nivních biotopů na vlhčí , např. habrojilmové jaseniny / Ulmi-fraxineta carpini / na olšové vrbiny / Alni glutinosae- saliceta / a jasanové olšiny / Fraxini- alneta /. A.4.2. PLOCHY PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PRO JEJICH TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
Významnou součást ekonomického potenciálu Karvinska představují ložiska nerostných surovin. Ostravsko – karvinský revír je jedinou surovinovou základnou pro těžbu černého uhlí v České republice. Těžba v karvinské části pánve probíhá v 6 činných dolech, z nichž v těsné vazbě na řešené se nachází Důl Darkov a Důl ČSM. Ochrana výhradních ložisek, vyplývá ze zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších úprav. Do území řešeného zasahuje těžba v rámci CHLÚ, dobývacích prostorů a evidovaných výhradních ložisek černého uhlí, ve smyslu horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití ložisek nerostných surovin) : 1. DOBÝVACÍ PROSTORY TĚŽENÉ Identifikační číslo Název IČO Organizace 20041
Nerost
Stav využití Surovina
Karviná - Doly I 26863154 OKD, a.s.Ostrava černé uhlí těžené
Uhlí černé - Uhlí černé
2. CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Identifikační číslo Název
Surovina
07040000
Karviná - Doly
Zemní plyn - Zemní plyn
14400000
Čs.část Hornoslezské pánve
Uhlí černé - Uhlí černé,Zemní plyn - Zemní plyn
3.LOŽISKA VÝHRADNÍ PLOCHA Identif. Číslo Subregistr číslo ložiska
Název
Těžba
Organizace
Surovina
Nerost
307060000
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
3070600
Důl ČSA, lok.Jan Karel
1 - současná hlubinná
OKD, a.s.Ostrava
Uhlí černé černé uhlí
307062500
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
3070625
Důl ČSA, lok.Jan Karel
A - dřívější hlubinná
OKD, a.s.Ostrava
Uhlí černé černé uhlí
307060100
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
3070601
Důl ČSA
6 - dosud netěženo
OKD, DPB, a.s.,Paskov
Zemní plyn
A.4.3. OVLIVNĚNÍ ÚZEMÍ DŮLNÍ ČINNOSTÍ
Negativní vlivy hornické činnosti se projevují výrazným ovlivněním reliéfu krajiny, ve které se stávají dominantou odvaly, resp. vznikají v ní depresi vlivem poklesu podloží, které ve většině případů znamenají změnu hydrických podmínek v území. Následkem poklesů podloží v poddolovaném se často mění spádové poměry vodních toků, vznikají zlomy v dopravních stavbách (silnice, železnice apod.), škody na inženýrských sítí, na budovách apod. Častým jevem je pronikání metanu do obydlených oblastí. V území řešeném v územní studii je evidováno poddolované území - plocha:
9
List ZM 1:50000 Název 1544
Surovina Rozsah
Rok pořízení záznamu Klíč
KARVINÁ-DOLY 1 PALIVA SYSTEM 2005
4586
Karviná - Doly 1 Stáří dobývání: před i po r.1945 Dobývaná surovina: paliva Projevy: haldy + propadliny + ústí Plocha v ha zasahující na území obce: 819,86 ha Území je ovlivněno důlní činností v dobývacích prostorech DP Karviná - Doly I lokality Jan Karel Dolu ČSA. Hlavní důlní dílo Název
List ZM 1:50 000 Hlavní surovina Druh díla Rok pořízení záznamu Katastrální území Klíč
Úvodní v Novém poli 1544
Uhlí černé
Šachta
2002
Zastavěné území Starého Města bude postižené poklesy zcela minimálně, a to : 1. západní okraj zastavěného území sídla Staré Město poklesy do max. 0,7 m (lokalita navazující na Olši do úrovně cca čerpací stanice provozní vody a ul. Myslivecké). Ve volné krajině západně od Olše (plochy zahrnuté do regionálního biokoridoru) lze předpokládat poklesy cca 2,0 - 2,5 m. Poklesové centrum s max. poklesem 6,4 m se nachází v zástavbě obce Doubrava. 2. jižní okraj katastrálního území Staré Město poklesy zcela minimálně - cca 0,1 m. Poklesové centrum se nachází v prostoru Lipiny, přibližně uprostřed území mezi řekou Olše a vodním tokem Stonávka (max. pokles 2,0 m). V zastavěném území v lokalitě Olšiny je evidován sesuv - bod aktivní, plocha je vyznačena ve výkresu B.1. Lokalita
Klasifikace Stupeň aktivity Rok pořízení záznamu
Staré Město u Karviné
sesuv
aktivní
2006
A.4.4. VYHODNOCENÍ STAVU KRAJINY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A.4.4.1. Chráněné části krajiny a významné krajinné prvky
Na řešeném území se nenachází zvlášť chráněné území, vyhlášené ve smyslu zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje uchovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo umožňuje tento stav obnovit. Legislativním předpokladem pro ochranu přírodních stanovišť , volně žijících živočichů a volně rostoucích rostlin jsou směrnice Rady EHS č.92/43/EHS ze dne 21.5. 1992 o ochraně přírodních stanovišť a směrnice č. 79/4 9/EHS ze dne 2.4.1979 o ochraně volně žijících ptáků. Do systému Natura 2000 , zahrnujícího evropsky významné lokality , je zařazeno území na k. ú. Staré Město pod názvem „Karviná – rybníky“ /kód 3284 CZ 0813451 / o výměře 14, 6032 ha. Fenoménem ochrany je výskyt ohroženého druhu – páchníka hnědého / Osmoderma eremita /. Území bylo prohlášeno Nařízením vlády ČR dne 22.12.2004. 10
10934
Přírodní památka se nachází v soustavě rybníků mezi Karvinou a Dětmarovicemi a je tvořena částmi hrází rybníků Lipový, Dubový a Olšový s výskytem starých listnatých dřevin. Lokalita zahrnuje aleje listnatých stromů vyšší věkové kategorie s četnými dutinami , fragmenty tvrdého luhu nížinných řek L2.3B s dubem letním,javorem babykou, habrem obecným a jasanoolšového dubu L2.2B s olší lepkavou. Území je také zařazeno do ptačí oblasti „Heřmanský stav-Odra-Poolzí /kód CZ0811021/o rozloze 5 041,39 ha. Pro něj je charakteristický výskyt biotopů s různými typy mokřadů, na něž jsou vázány četné ptačí druhy. Území je důležitou tahovou lokalitou a v zimních měsících zde nachází útočiště množství druhů vodních ptáků. Pro hnízdění ptactva mají značný význam kromě samotných vodních ploch rákosové porosty v jejich okolí a další přechodně až trvale zamokřené plochy u menších vodotečí, okrajích zemědělsky obhospodařovaných pozemků a ruderální porosty . Z platné právní úpravy ochrany přírody a krajiny /zákon č. 114/ 1992 Sb. v platném znění/ vyplývá, že poškozování evropsky významné lokality je zakázáno. Za poškozování se nepovažuje řádné hospodaření. Výjimku ze zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu za stanovených podmínek. Co se týče významných krajinných prvků, zákon je definuje jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. V zákoně jsou přímo uvedeny některé části krajiny, které jsou významnými krajinnými prvky. Jsou jimi dle ust. § 3 písm. b) lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále mohou být významnými krajinnými prvky části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. Na základě registrace ve smyslu ust. § 6 zákona se pak mohou významnými krajinnými prvky stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky vodní tok Olše a její údolní niva, část toku Stonávka,rybníky Větrov, Čerpák,Mělčina, Lipový,Dubový,Olšový,Vdovec,Ženich,Panic,Šafář a Sirotek, tvořící součást rybniční soustavy ostravsko- karvinské pánve, Karvinský a Staroměstský potok a další drobné vodní toky a menší plochy lesa v západní části území. Ostatní významné krajinné prvky, vyjmenované v zákoně, se v řešeném území nenacházejí. Byť je krajina zájmového území silně poznamenaná antropogenními zásahy s dominantním působením industriálních struktur, zejména plošně rozsáhlé území rozrůstající se průmyslové zóny, sukcesními pochody se vytvářejí na několika místech, zejména na plochách bez intenzívního zemědělského hospodaření druhotné biotopy, které se mohou stát refugii různých druhů živočichů, včetně ohrožených. Kostru přírodních prvků krajiny tvoří dochované zbytky vysoké zeleně. Mohutné duby a lípy, které zůstaly zachovány podél hrází, drobných vodních toků, či jako solitéry v zahradách a záhumencích, podél místních komunikací apod., jsou útočištěm dutinových druhů ptáků a nejrozmanitějšího hmyzu. Bezesporu nejhodnotnějším biotopem je řeka Olše s lužním lesem a soustava rybníků tvořící severní hranici území na navazující na lesní porost Oblasek.. Zde je průběžně sledována malakofauna, prováděno hodnocení entomocenóz brouků apod. a další průběžné mapování biotopů . Území spadá do dubo-bukového vegetačního stupně, potencionální přirozenou vegetací zde byla převážně acidofilní bučina a jedlina /podmáčená dubová bučina s ostřicí třeslicovitou Carici-Quercetum/ a lužní lesy v okolí řeky Olše /střemchová jasenina, místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnion glutinosae,Salicion triandrae a Salicion albae/. Lužní lesy a dubové bučiny se dochovaly pouze ojediněle. Základní dřevinou přírodních geobiocenóz je dub letní
11
/Quercus robur/, pravidelnou příměs tvoří jasan ztepilý /Fraxinus exelsior/ a v říčních nivách jilm /Ulmus laevis/. Na sušších místech bývaly vtroušeny javor klen /Acer pseudoplatanus /, babyka /Acer campestre/, lípa malolistá /Tilia cordata/, velkolistá /T. platyphyllos/, habr obecný /Carpinus betulus/, na vlčích stanovištích olše lepkavá /Alnus glutinosa/, střemcha obecná /Prunus avium/ a stromové vrby /Salix alba, Salix fragilis/. Podél vodních toků, zejména Olše a komunikací pronikají ruderální cenózy a neofyty – ve značné míře křídlatka japonská /Reynoutria japonica/, křídlatka sachalinská /Reynoutria sachalinensis/, netýkavka žláznatá /Impatiens glandulifera/, zlatobýl kanadský /Solidago canadensis/ a v lesích hojná /netýkavka malokvětá /Impatiens parviflora/. V souvislosti s rozšiřováním průmyslové zóny a komunikační sítě bude docházet místně k odstranění ekologicky významných struktur, zároveň budou vznikat plochy nové s nadějným vývojem, např. druhotně vzniklé mokřady, rákosiny apod., zejména v okolí rybníků a neobhospodařovaných ploch, které by se měly zachovat. Důležité bude jejich zařazení do stávajících či nových územních systémů ekologické stability , kde budou ponechány samovolnému vývoji anebo řízené sukcesi formou odborných pěstebních zásahů.Proces přeměny biotopů vytváří časově a prostorově proměnlivou ekologickou síť, která je nazývána v souvislosti s programem „Natura 2000“ perspektivními antropogenně podmíněnými biotopy. Tento vývoj je nutno sledovat a v maximální možné míře perspektivní biotopy zachovat. A.4.4.2. Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability, který zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, formuluje jako vzájemný soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu, je v řešeném území vymezen Územním plánem sídelního útvaru Karviná, schváleným v roce 1994. Územní systém ekologické stability (ÚSES) svým charakterem reaguje na specifické podmínky poddolovaného území, kde jednak dochází vlivem poklesů k postupné přeměně původních biotopů, a na druhé straně jsou prvky ÚSES – biokoridory a biocentra – vymezeny v území, které bylo totálně přeměněno (stav po technické rekultivaci) nebo ho přeměna čeká v důsledku poklesů území a jejich následné technické rekultivace. Vymezenou soustavu ÚSES je v tomto případě, kdy je krajina podstatně ovlivněna důsledky těžební činnosti, které navíc ještě nejsou ukončeny (očekávané poklesy) považovat za nástroj územního plánování k postupné obnově krajinné diverzity a ekologické stability v dlouhodobé perspektivě. Biocentrum -biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného nebo přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor – území, které neumožňuje trvalou dlouhodobou existenci rozhodující části organismů, ale umožňuje jejich migraci mezi biocentry. Prostorové limity skladebných částí místního ÚSES: LBC minimální plocha v ha RBC minimální plocha v ha LBK maximální délka v km RBK maximální délka v km LBK minimální šířka v m RBK minimální šířka v m
lesní 3 20-50 2 0,4-0,7 15 40
vodní 1 10 10 1 20 40
luční 3 30-50 1-2 0,7 20 50
V případě přerušení biokoridoru u lesního typu je přípustný maximální rozsah až 15m, u mokřadního typu 50 m zpevněnou plochou, 80m ornou půdou , 100 m ostatní kulturou a u lučního typu je možné přerušení až 1500 m. 12
Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena na ochranu před poškozováním a snahu o zachování přírodních ekosystémů, v případě porostů je nutno sortiment přizpůsobit přirozené skladbě bez introdukce cizích dřevin, používat jemnější způsoby hospodaření bez holosečí a preferovat přirozenou obnovu. Při pěstebních opatřeních omezovat těžkou mechanizaci. Zájmovým územím, které má podélný tvar a směřuje od severozápadu k jihovýchodu, prochází biokoridor podél toku Olše a zaujímá lužní lesy a břehové porosty , propojuje lokální biocentra s regionálním. K jednotlivým skladebným prvkům regionálního systému ÚSES, který prochází řešeným územím, uvádíme jejich charakteristiky, stručně hodnotíme jejich současný stav a výhledový návrh řešení. Číslování prvků ÚSES odpovídá materiálu „Koordinace územních systémů ekologické stability okresu Karviná, UHÚL 1996“, který zpracoval UHÚL Frýdek-Místek, zodpovědný projektant Ing. Martin Mrázek v roce 1996, jsou uvedena tato území: Regionální biocentrum č.62 Lužní lesy Olše Funkční typ F,N výměra 23 ha Zahrnuje přírodě blízké nivní lesy a porosty a neobhospodařované louky. Návrhové plochy pro realizaci výsadby v rámci rozšíření se nacházejí na levém břehu Olše. Cílem ochrany je podpora klimaxových dřevin, dolesnění Lokální biocentrum č.63 bez názvu Zahrnuje břehové porosty , funkční typ F,N výměra 3,2 ha Cílem ochrany je podpora klimaxových dřevin Lokální biocentrum č.96 Olše, Staré Město Funkční typ F výměra 8,1 ha Listnatý lesní porost , cílem podpora klimaxových dřevin Lokální biocentrum č.97 bez názvu Funkční typ F, výměra 7,1 ha Listnatý lesní porost, cílem je podporovat klimaxové dřeviny Pro dobudování jednotlivých biocenter a biokoridorů ÚSES by měl být vypracován projekt výsadeb včetně návrhu pěstebních opatření. Obecně platí, že při přeměnách druhové skladby a zakládání nových výsadeb musí být sazenice místní provenience a odpovídajícího ekotypu. V biokoridorech zahrnujících břehové porosty se předpokládá přirozená obnova včetně skupinového nebo jednotlivého výběru. Na plochách navrhovaných biocenter a biokoridorů by se neměly nově zřizovat trvalé stavby – zde na území možnými poklesy a ochranným pásmem vodních zdrojů to není možné. Z hlediska dlouhodobého cíle – vytvořit věkově a druhově diferencované přírodě blízké lesní společenstvo- je žádoucí chránit i spontánní nálety a samozřejmě i dochované jednotlivé solitery nebo skupiny dřevin. V případě, že se nelze vyhnout křížení biocenter a biokoridorů s inženýrskými sítěmi, je nutné toto křížení vést v nejkratším možném směru (nejlépe kolmo). Při dodržování ochranných pásem inženýrských sítí je vhodné zachovávat a doplňovat keřové výsadby a nárůsty do maximální možné výšky
13
Postupná přeměna území zejména vlivem poklesů se zdá se natolik nepředvídatelná, že systematické plánování územních systémů ekologické stability se na plochách zejména s předpokladem výrazných poklesů jeví částečně jako spekulativní, což přiznávají i sami zpracovatelé, a je nutno pravděpodobně postupovat v budování struktury ÚSES aktuálně na základě skutečného stavu při dodržení spojitosti struktur a reprezentativnosti společenstev. Výsadby dřevin i celistvých porostů i v případě výhledově odlišného trasování biokoridorů nemohou znamenat újmu, ale naopak přispějí k potřebnému doplnění deficitu zeleně v krajině. Územní systém ekologické stability , jeho vypracování a začlenění do územně plánovací dokumentace je v případě tak náročného a nestabilního území , silně poznamenaného důlními poklesy včetně doprovodných jevů dosti náročné. Trasování biokoridorů spojujících jednotlivá biocentra lze považovat za orientační, vzhledem k obtížně předvídatelnému vývoji území. Nicméně zde existuje nutnost spojení jednotlivých biocenter zalesněnými biokoridory po stabilizaci území. V případě řešeného území pravděpodobně v dohledné době nedojde k zásadním změnám v souvislosti s hlubinnou těžbou resp. jejími důsledky. Zachování a rozvoj prvků ÚSES /RBC,LBC a LBK / bude možný, jelikož se jedná o území s významnou ochranou vodních zdrojů, která do jisté míry znemožňuje radikální zásahy, které by narušily navrhovaný systém ÚSES. Dílčí prvky ÚSES mohou ohrozit změny trasování komunikací,úpravy vodního režimu pozemků a doprovodné jevy rozvoje průmyslové zóny. A.4.4.3. Krajinná ekologie, zhodnocení provedených a připravovaných rekultivačních opatření
Potencionální přírodní ekosystémy (STG, Zlatník 1976, Lacina 1994) tvoří na fluvizemích v aluviích řek a větších potoků jilmové jaseniny 2B/C4 Ulmi-fraxineta carpini,- s přirozenou dřevinou skladbou směsi s převahou dubu letního a jasanu ztepilého, s příměsí jilmu, javoru mléče, olše lepkavé, olše šedé, javoru klenu, jedle a lípy. Okolo pramenišť se spodní vodou vystupující až na půdní povrch, půdním typem hnědým až zbahnělým glejem, by se vyskytovaly olšiny 3B5b Alneta s převahou olše lepkavé, doplněné jasanem ztepilým a příměsí vrby. V deluviích a konkávních svazích, kde je půdotvorným substrátem spraš a zvětraliny a půdním typem je kambizem typická, by rostla přirozeně dubová bučina lipojavorová 3BC3a Querci-fageta tiliae-aceris s nadpoloviční převahou buku, doplněná lípou malolistou, dubem letním a příměsí javoru mléče, jasanu ztepilého, jedle. Vlhké dubové bučiny 3BC4 Querceta roboris-aceris sup. by se potencionálně vyskytovaly na svahových prameništích a půdách s pohybující se okysličenou půdní vodou. Půdním typem je kambizem glejová až glej kambizemní, přirozená dřevinná skladba je zastoupena převážně bukem lesním, dubem letním a jedlí bělokorou, příměs tvoří javor mléč, jasan ztepilý a lípa malolistá. V úzkých nivách potoků, kde je půdním typem fluvizem pseudoglejová, jsou potencionálním společenstvem jasanové olšiny JVM3B/C5b Fraxini- alneta s převahou olše lepkavé a zhruba třetinu porostu tvoří jasan ztepilý. V terénních úpadlinách, kde je půdním typem glej typický, potenciálně roste společenstvo vrbových olšin 3C5B Salici fragilis, kde v přirozené dřevinné skladbě převládá olše lepkavá, zhruba třetinu tvoří vrba a přimíšen je topol a osika. Rekultivace představuje komplexní činnost ve smyslu obnovy krajiny, zajištění její ekologické vyváženosti, hygienické nezávadnosti, odpovídající produktivitě či vhodnému využití z hlediska územního plánování a v důsledku rekultivační činnosti by se území měla časem stát i krajinářsky zajímavými. Podle rekultivačního cíle je rekultivace chápána jako zemědělská nebo lesnická s odlišnostmi pro další využití jednotlivých ploch.
14
K dalším obnovným postupům náleží revitalizace, kterou lze považovat za způsob, jak činností člověka výrazně negativně ovlivněnou krajinu opět přiblížit blízkému původně přírodnímu stavu. Rovněž renaturalizace je hodnocena jako obnova přírodního stavu po ukončení lidského zásahu, ale při obnově těžbou poškozeného území se uvádí praktická nemožnost tohoto postupu. Přestože regenerace znamená rovněž obnovu stejně jak renaturalizace, dnes je chápána jako systematická činnost, směřující k posílení přirozených ekologických vazeb v krajině, postupný a časově náročnější návrat přírodního prostředí do poškozené krajiny. Cílem by měl být vyvážený poměr přírodních prvků a území s výraznějšími lidskými aktivitami. Optimálním postupem při obnově krajiny postižené důlní činností je řízená sukcese, která znamená přírodě blízký postup při sanacích poškozených prvků v krajině. Předpokladem je autoregenerační schopnost vegetačních prvků a schopnost využít jednotlivá sukcesní stadia v určitém typu půdního substrátu. Řízená sukcese obnovuje přírodě blízké krajinné složky s různým funkčním využitím. Zhodnocení provedených a připravovaných rekultivačních opatření : Na řešeném území se nenacházejí plochy rekultivované v souvislosti s důsledky hlubinné těžby, pouze na území průmyslové zóny Nová pole došlo k poměrně rozsáhlým terénním úpravám lokalit určených pro výstavbu. V okrajových plochách navážek dochází ke spontánní sukcesi, uplatňují se zde náletové porosty měkkého luhu z nedalekého porostního pláště u řeky Olše, na reprezentativních plochách jsou provedeny výsadby dřevin, převážně stromů. Některé plochy určené pro budoucí výstavbu jsou porostlé skupinově perspektivními nálety ve složení – topol, osika, vrba,olše,bříza,topol bílý, javor mléč,dub letní, lípa, svída krvavá, krušina olšová, hloh, růže šípková, v bylinném podrostu pak převládají suchomilné trávy a polní plevele. Z hlediska plánovaných poklesů dobývacího prostoru Karviná – Doly I dojde ke změnám terénu v severozápadní části území s centrem v Doubravě , poklesy se předpokládají zejména v území levého břehu Olše, a to až 300 cm na okraji , na pravém břehu Olše budou poklesy nižší – od 50 do 10 cm a minimálně se budou dotýkat obytné a průmyslové zóny A.4.4.4. Aktuální stav krajiny, vysoká zeleň
V rámci krajinné typologie ČR je předmětné území možno zařadit do krajinné kombinace typu A – kterým je krajina silně poznamenaná civilizačními zásahy s dominantním až výlučným výskytem sídelních a industriálních prvků - těžební krajina s kalovými nádržemi, odvaly, rekultivovanými plochami a ojedinělými zbytky lužního lesa, mozaikou náletových porostů, místními mokřady a terénními depresemi s typem B /intermediární/, kterou představují ojedinělé zbytky původní krajiny v blízkosti toku Olše a okolí soustavy Karvinských rybníků. Podle způsobu využití včetně jeho důsledků, je možno oblast zařadit do krajiny těžební, kde je nevratně změněna primární krajinná struktura. Těžba uhlí a její doprovodné projevy jsou zde nejvýznamnější krajinotvornou funkcí. Z hlediska budoucích a dlouhodobých zásahů v této oblasti je nutno postupovat aktivním formováním krajiny s respektováním významných krajinných prvků, které jsou významné nejen z hlediska zájmů ochrany přírody, ale i z důvodu „ zachování paměti“ krajiny. Těžební krajina je typická svou sníženou až devastovanou krajinářskou hodnotou, kde mají prioritu rekultivace – tvorba nových přírodních a kulturně společenských hodnot. Ochrana přírodních prvků se musí zaměřit na rehabilitaci ekosystému a zachování územně rozptýlených dochovaných přírodních prvků – biocenter a tvorbu mezičlánků biokoridorů, respektování významných prvků rozptýlené zeleně při stavebních zásazích, zejména trasování sítí.
15
Centrální část řešeného území bude zahrnovat poměrně rozsáhlé plochy průmyslové zóny, která bude doplněna plochami komerčních aktivit – hypermarkety . Toto území, zahrnující železniční trať a komunikaci Karviná - Bohumín je vklíněno mezi doposud relativně zachovalé lokality s výrazně krajinotvornou funkcí – nivou řeky Olše a soustavou rybníků. Z hlediska ochrany krajinného rázu je území možno zařadit do IV – V stupně: IV stupeň – základní ochrana krajinného rázu zahrnuje ochranu dominantních typických znaků krajinného rázu – zde například pozůstatků soliterních dřevin, hodnotné rozptýlené zeleň, ploch lužního lesa, meandrujícího neupraveného koryta řeky s vegetací apod. V stupeň – bez ochrany území, kde krajinný ráz není dochován, nebo je nutné jej z celospolečenských hledisek změnit, ochrana je víceméně zbytečná a znamená tvorbu krajiny nové. Předmětem ochrany jsou pouze izolované a vzácně dochované krajinné prvky. Lesy a vzrostlá zeleň
K nejstarším a nejcennějším prvkům vzrostlé zeleně patří lipová alej tvořící doprovodný porost původní komunikace z Bohumína do Karviné podél Karvinského potoka, skupiny dlouhověkých dřevin u místních komunikací a menších vodotečí, a soliterní dřeviny na zemědělských pozemcích, na křižovatkách u kapličky, v zahradách bývalých statků / centrum obce Staré Město/ , hospodářských dvorů / Olšiny / apod. Jedná se zejména duby letní– Quercus robur, a lípy – Tilia cordata .Krajinářsky nejvýznamnější jsou smíšené porosty alejí na hrázích jednotlivých rybníků soustavy, z nichž část je chráněna systémem Natura 2000, kde převažuje zejména dub letní.. Ojediněle v blízkosti drobných vodotečí se objevují vzrostlé olše / Alnus glutinosa / , v trase dnes zatrubněných potoků vrby / Salix / , částečně se rozpadající a ošetřované ořezem na hlavu / Staré Město / . Mohutné dřeviny měkkého luhu jsou součástí kompaktních lesních porostů podél řeky Olše Náletové a doprovodné porosty
Značnou sadovnickou hodnotu vzhledem k intenzívní úrovni dopravy a budování průmyslové zóny mají i dorůstající liniové porosty podél stávajících cest a železniční trati, kde se vyskytují již perspektivní dobře rostoucí domácí dřeviny – zejména dub letní- Quercus robur a lípa srdčitá – Tilia cordata. Tyto porosty představují kromě své ochranné zejména protihlukové funkce značný dendrologický potenciál a měly by být ponechány a případně uvolňovány ze zápoje. Nadějné jsou původně náletové porosty olše lepkavé- /Alnus glutinosa/ , břízy bílé / Betula pendula /, osiky / Populus tremula /, jasanu ztepilého / Fraxinus excelsior /, dubu letního / Quercus robur / v blízkosti železniční trati a dále na plochách extenzivně kosených ploch bývalých luk a zahrad, a zarůstajících okrajích rybníků, ploch terénních depresí apod. Nejvýznamnější plochou doprovodné zeleně je niva řeky Olše s porosty měkkého luhu, tvořeného převážně vrbami a topoly s podrostem bezu, lísky, krušiny olšové a invazivními druhy – zejména křídlatkou. Skupiny vzrostlých stromů doprovázejí místní vodoteče i ve východní části území a podél Staroměstského potoka. Zeleň zahrad, zahrádkových osad a záhumenků
Plochy původních zahrad jsou součástí intravilánu zástavby Starého Města a zahrnují kromě mohutných soliterních dřevin i novější kvalitní výsadbu, tvořenou převážně ovocnými sady, ojediněle pak výsadbu introdukovaných dřevin. Rozloha zahrad a záhumenků se průběžně zmenšuje novou zástavbou rodinných domů. Plochy záhumenků navazují na uliční zástavbu a pronikají skupinovitě do celistvých ploch zemědělské půdy, v některých případech pak navazují na
16
souvislé lesní porosty a i zde převažují ovocné dřeviny, ojediněle nevhodná výsadba cizokrajných dřevin . V severovýchodní části území se nachází několik poměrně rozlehlých zahrádkových osad – mezi rybníkem Šafář a železniční tratí , jižně od rybníků Ženich a Panic, mezi starým hřbitovem a přítokem Karvinského potoka, menší lokality pak mezi intravilánem Starého Města a Olší . Zahrádkové osady mají hospodářský charakter a stavebně jsou značně předimenzované. Z krajinářského hlediska oproti zeleni záhumenkových ploch neznamenají žádný přínos a z důvodu oplocení mají omezený význam pro migraci živočichů.. Složení sortimentu zahrad je poměrně různorodé, největší význam mají domácí ovocné dřeviny, mnohdy doprovodné stavby mají větší rozlohu než plocha zeleně. Ostatní zeleň
V rámci budování areálu průmyslové zóny jsou vysazeny aleje, skupiny či solitérně dřeviny uvnitř areálu a v blízkosti hal. Okrajové plochy terénních nerovností jsou plošně porostlé náletem převážně vrbového porostu, ojediněle vtroušeně jasan či dub. Poměrně velké plochy zaujímají pozemky ochranného pásma vodních zdrojů. Tyto plochy se specifickými nároky na obhospodařování se nacházejí oboustranně podél toku Olše . Zejména v prostoru mezi řekou a intravilánem obce jsou tyto plochy porostlé přestárlým ovocným sadem, který kromě vodohospodářské ochranné funkce má značný krajinářský význam. Svým umístěním a koncepcí výsadby umožňuje průhledy mezi porosty kolem Olše a obcí, je důležitý z hlediska ochrany přírody jako zdroj potravy /včely, ptáci, zvěř/ a v době květu znamená oživení výrazu lužní příměstské krajiny. A.5. ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY ÚZEMÍ
Území je důlní činností postiženo zcela minimálně. Rozvoj je limitován dopravními koridory, záplavovým územím s aktivními zónami a ochrannými pásmy zdrojů vody. Nejvýznamnější bariéry územního rozvoje této městské části byly ovšem vytvořeny nekoncepčním budováním inženýrských sítí, jejichž ochranná a bezpečnostní pásma zasahují veškeré dosud nezastavěné plochy, jinak vhodné pro územní rozvoj sídla (vedení VVN, VN, VTL plynovodů). Z trasování sítí je patrno, že při výstavbě nebyl kladen důraz na jejich vedení podél stávajících koridorů dopravy, nebyla vyhledávaná optimální stopa tak, aby ochranná a bezpečnostní pásma zasáhly do nezastavěných ploch co nejméně. Z toho důvodu bude nutno zástavbu v navržených plochách umísťovat pouze do ploch bez limitů a plochy s ochrannými pásmy zahrnout do zahrad, resp. veřejné či ochranné zeleně. Pro každou navrženou plochu bude potřeba zpracovat územní studii na základě zaměření stávajících sítí a navrhnout s ohledem na stanovenou koncepci co nejekonomičtější způsob zástavby. V území existuje rezerva pro rozšíření průmyslové zóny, dostatek ploch pro rozvoj individuálního bydlení a také možnosti rozšíření ploch využitelných pro sport a příměstskou rekreaci (Olšiny, U Bažantnice, Za panelárnou). V severní části území - v lokalitě, Olšiny a Hlíny, navazující na les Oblázek a Karvinské rybníky, nutno respektovat území, které musí zůstat nezastavěné jako součást krajiny, plochy agrocenóz, které budou doplněny alejemi, remízky a skupinami vyšší zeleně, která jsou stežejní pro dotvoření obrazu sídla a dochován krajinného rázu.. Z forem aktivní příměstské rekreace jsou v řešeném území nejpříznivější podmínky pro turistiku a cykloturistiku, resp. odpočinek v rámci navržených krajinářských parků ve vazbě na statek v Olšinách a rekreační areál Bažantnice (dětská hřiště, tělovýchovné stezky, cyklotrial apod.) 17
Navržené trasy navazují na centrum města a usměrňují pohyb cyklistů a pěších do území krajinářsky zajímavých podél Olše a rybníků. Dalším rozvíjejícím se sportovně – rekreačním odvětvím je jezdectví. Ve studii se navrhuje vytvořit koňskou stezku z navrženého jezdeckého areálu v Olšinách podél Olše až do oblasti u kostela sv. Barbory v Loukách. Podrobný popis cyklistických tras, resp. společných stezek pro cyklisty a pěší je uveden v kapitole A.9. Doprava. Trasy bude potřeba vybavit odpočívadly a nezbytným mobiliářem – lavičky, přístřešky, informační tabule, příp. místy ve vhodných polohách možno vybudovat ohniště. A.6. ROZBOR LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Základními a určujícími limity pro další územní rozvoj jsou limity vyplývající z platné legislativy : 1.1. dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů nutno respektovat :
a) chráněná ložisková území b) ložiska výhradních nerostů c) dobývací prostory (podrobněji viz kapitola A.4.2.) a podmínky ochrany ložiska černého uhlí v souladu s horním zákonem. Dle dokumentace „Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava-město“ zpracované OKD, a.s. IMGE, o.z. v únoru r.1998 je řešené území převážně v ploše A, pouze v severní části zasahuje plocha B1. Plocha A je zařazena v souladu ČSN 730039 do I. až II. skupiny stavenišť, není tedy vhodná k zástavbě vyjma nezbytných liniových staveb, účelových objektů a ojedinělých změn staveb. Plocha B1 je zařazena dle ČSN 730039 do III.skupiny stavenišť, kde v souladu s §19 horního zákona je povolení veškerých staveb a zařízení, které nesouvisí s dobýváním s výjimkou rodinných domů a změn staveb, možno vydat pouze se souhlasem MŽP ČR vydaným po projednání s OBÚ. Dle ČSN 730039 Navrhování objektů na poddolovaném území se doporučuje:
trasy liniových staveb situovat podle možností ve směru izokatabáz
inženýrské sítě, které je třeba častěji rektifikovat, neumisťovat v tělesech komunikací, aby byl zajištěn snadný přístup k potrubí při opravách
1.2. dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody v platném znění : a) ptačí oblast Heřmanský stav-Odra-Poolzí b) evropsky významná lokalita Natura 2000 „Karviná – rybníky“ c) vymezení ploch pro realizaci ÚSES v souladu s grafickou části US d) významných krajinných prvků e) ochranné pásma kolem pozemků určených k plnění funkce lesa - v souladu s grafickou části US 1.3. dle zákona č. 13/1997 Sb. (silniční zákon) v platném znění nutno respektovat : a)
Silnici I/59 Ostrava – Petřvald – Orlová – Karviná
b) Silnici I/67 Bohumín – Dětmarovice – Karviná – Český Těšín 18
Silniční ochranná pásma - pro silnici I. třídy prostor vymezený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky. Silniční ochranná pásma jsou znázorněna v grafické části ÚS, ve výkresu B.1. U významných křižovatek jsou ve výkresové části vyznačeny rozhledové trojúhelníky. 1.4. dle zákona č. 35/2001 Sb. (drážní zákon) v platném znění nutno respektovat : c) Železniční trať ČD č. 320, která je řazena do koridorové tratě Dle zák. č. 35/2001 Sb. nutno respektovat ochranné pásmo 60 m od osy krajní koleje, nebo 30 m od hranic obvodu dráhy. 1. 5. dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) v platném znění a zákona č. 274/2001 Sb ve znění pozdějších předpisů :
a)
stanovená záplavová území včetně aktivních zón povodně, kde platí povinnost žádat ke všem stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám o souhlas příslušný vodoprávní úřad dle §17 zákona o vodách : - stanovené záplavové území řeky Olše včetně aktivní zóny dle opatření MSK č.j. 129441/2006 z 16.10.2006 - stanovené záplavové území vodního toku Karvinská Mlýnka včetně aktivní zóny dle opatření čj.ŽPZ 1670/03 z 2.4.2003 - stanovené záplavové území vodního toku Železárenský potok bez aktivní zóny dle opatření čj.ŽPZ 1670/03 z 2.4.2003
b) manipulační pruh podél obou břehových hran vodních toků dle §49 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) , v šířce do 8 m u významných vodních toků (řeka Olše a Stonávka) a v šířce do 6 m u ostatních vodních toků (Železárenský potok a Karvinská Mlýnka), sloužící provozu a udržování vodních děl a zařízení a zároveň pro výsadbu břehové a doprovodné zeleně c)
ochranné pásmo vodovodního přivaděče OOV 6 m od osy potrubí DN600 na obě strany
d)
ochranné pásmo 1,5 m oboustranně od obrysu kanalizačních sběračů nebo vodovodních řadů do průměru 500 mm a 2,5 m u větších průměrů potrubí, v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. § 23, kde některé v zákoně vyjmenované činnosti lze provádět jen s písemným souhlasem vlastníka potrubí
e)
ochranné pásmo vodního zdroje - prameniště Staré Město 1. a 2.astupně dle rozhodnutí ONV Karviná čj. OVLHZ-voda-481/72-Ri z 4.12.1972
f)
ochranné pásmo vodního zdroje -prameniště Špluchov 1. a 2.stupně dle rozhodnutí ONV Karviná čj. OVLHZ-voda-499/74-Pl z 2.8.1974
Z vodohospodářského hlediska je třeba kromě podmínek stanovených v souvislosti s ochranou ložiska černého uhlí, respektovat níže uvedené podmínky vyplývající z ČSN 730039 : trasy liniových staveb situovat podle možností ve směru izokatabáz inženýrské sítě, které je třeba častěji rektifikovat, neumisťovat v tělesech komunikací, aby byl zajištěn snadný přístup k potrubí při opravách kanalizační stoky navrhovat v největších dosažitelných spádech materiály kanalizačních stok a tlakových potrubí volit co nejpoddajnější na staveništích I.skupiny nenavrhovat podzemní vedení tras vodovodních řadů, na staveništích II.skupiny posoudit možnost nadzemního vedení trasy
19
1. 6. dle zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění nutno respektovat následující limity : 1. Plošnou rezervu pro výstavbu nové transformační stanice 110/22 kV v lokalitě Nové Pole nacházející se na území městské části Staré Město. 2. Trasu venkovního dvojitého vedení distribuční sítě 110 kV č. 630 a 678 pro napájení transformační stanice 110/22 kV Petrovice u Karviné. 3.
Trasu dvojitého venkovního vedení distribuční sítě 110 kV č. 673 a 674 procházející v krátkém úseku jihovýchodním územím městské části Staré Město.
4.
Trasy distribučních vedení 22 kV ČEZ Distribuce, a.s č. 60, 164 a 170 napojených z TR 110/22 kV Petrovice u Kar. a distribuční transformační stanice 22/0,4 kV včetně trasy distribučního vedení přípojek 22 kV k DTS.
Podle zákona č.458/2000 Sb. v úplném znění ve Sbírce zákonu - částka 26/2005 jsou v blízkosti zařízení elektrizační soustavy stanovena ochranná pásma k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení
7m 2m 1m
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní
12 m 5m
c) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
1m
Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí d) u vestavěných elektrických stanic
20 m 7m 2m 1m od obestavění
Plynárenská zařízení , která nutno v území respektovat dle zákona č. 458/2000 Sb. :
1. Vysokotlaký plynovod Karviná – Mizerov č.622 019 DN300/200 PN40 2. Vysokotlaký plynovod Karviná – Kovona č.622 057 DN150 PN40 (vede okrajem území) 3. Vysokotlaký plynovod Dětmarovice - Karviná č.623 013 DN300 PN40 4. Vysokotlaká připojka do RS Nová Pole (Bohumínská) DN100 PN40 5. Středotlakou rozvodnou síť vč. plynovodních přípojek .
20
Návrh terénních a sadových úprav v ochranném pásmu je nutno koordinovat a odsouhlasit s provozovatelem plynovodu. Nadzemní objekty nebudou umísťovány v bezpečnostním pásmu vysokotlakého plynovodu. Teplárenská zařízení , která nutno v území respektovat dle zákona č. 458/2000 Sb. :
1. Trasa horkovodní přípojky s potrubím 2 x DN150 mm do průmyslové zóny Nová Pole. 2. Koridor pro trasu tepelného napáječe 2 x DN800 EDĚ - Karviná podle „Studie vyvedení tepelného výkonu z EDĚ – aktualizace technického řešení“ .
Podle Zákona č.458/2000 Sb.(energetický zákon) jsou plynárenská zařízení k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu chráněna ochrannými pásmy, které vzniká dnem nabyti právní moci územního rozhodnutí. Ochranné pásmo činí : a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek , jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, c) u technologických objektů 4m na všechny strany od půdorysu. d) V ochranném pásmu i mimo něj je zakázáno provádět činnosti , který by ve svých důsledcích mohly ohrozit plynárenské zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. U zařízení na rozvod tepelné energie (horkovody) je stanoveno ochranné pásmo ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m měřeno kolmo k tomuto zařízení. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečností pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení : Regulační stanice vysokotlaké 10 m vysokotlaké plynovody do DN 100 15 m vysokotlaké plynovody do DN 250 20 m vysokotlaké plynovody nad DN 250 40 m Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. V návrhových plochách určených k zástavbě bude dispozice zástavby navržena tak, aby byla dodržena výše uvedená, zákonem stanovena ochranná a bezpečnostní pásma. 1.7. dle zákona č. 127/2005 S b . o elektronických komunikacích v platném znění n u t n o respektovat následující limity:
-
trasy podzemních komunikačních vedení (dálkové optické kabely), s ochranným pásmem 1,5 m po stranách krajního vodiče
Podmínky pro styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím, ochranné pásma podzemního a nadzemního komunikačního vedení, rozsah omezení a podmínky činnosti v ochranném pásmu komunikačních vedení stanoví Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikací v § 101 a § 102. Ochranné pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanoví Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikací v § 103
21
A.7. ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE (ORGANIZACE A VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Městské části Staré Město není území kompaktně zastavěným. Zástavba je soustředěna do několika lokalit - Staré Město, Olšiny, Hlíny a Nová Pole. Historicky nejstarší částí je v řešeném území původní sídlo Staré Město, jehož urbanistická struktura nebyla dosud závažněji narušena. Je současně i územím s archeologickými nálezy a jakákoliv stavební činnost v této oblasti podléhá ohlášení a postupu dle “Zákona o státní památkové péči“ (č. 20/1987 Sb. v platném znění). Lze konstatovat, že ve Starém Městě se původní zástavba, její strukturování, urbanizmus z vetší míry dosud dochovala a půdorys sídla v převážné části odpovídá mapám stabilního katastru z 19. století. Historicky založeným původním areálem je i statek v Olšinách, který byl pro dochované kvality již prohlášen kulturní památkou. Ostatní lokality v Olšinách, Hlínách i ve vazbě na původní sídelní celek byly budovány ve 20. století. Ve druhé polovině 20. století byly postupně rozšiřovány z hlediska funkce a struktury formou kobercové zástavby zahrádkových osad se stavbami nevalné architektonické kvality, které nelze považovat v daném prostředí za nejvhodnější. V následujícím období se doporučuje tyto osady postupně transformovat na bydlení a transformaci podmínit provedením estetizace nekvalitní architektury. V území se doporučuje zachovat pouze zahrádkové osady v ochranných pásmech zdrojů vody, avšak bez jakýchkoliv rozvojových možností – s umožněním pouze záchovné údržby. Do urbanistické struktury sídla závažně zasáhla také lokalizace průmyslové zóny Nová Pole. Měřítko výrobních objektů, jejich nevhodná barevnost sídlo i krajinu značně narušuje. Území je vzhledem ke kvalitám okolního přírodního prostředí vysoce atraktivní pro bydlení i pro rozvoj dalších funkcí s ním spojených. V těsné vazbě na řešené území se nachází les Oblázek (k. ú. Petroviče u Karviné) a dosud nenarušená chráněná území přírody (Karvinské rybníky). Z hlediska zachování přírodního prostředí, krajinného rázu, které se promítá do vysoké kvality bydlení nesmí být v tomto území stavební činností zasahováno ani do ploch zemědělských, nacházejících se severovýchodně od ul. Hlíny, které spolupůsobením dotváří jedineční krajinný ráz jednoho z mála území města, které nebylo zasaženo hornickou činností a dramaticky změněno jako v jiné městské části (viz Louky, Darkov atd.). Málo narušený krajinný ráz v partiích kolem lesa Oblázek a rybníků je nejvyšší hodnotou tohoto území. Celkově jsou v této územní studii navrženy nové rozvojové plochy pro bydlení (vč. smíšeného bydlení) v lokalitách 1 - 18, ve kterých by bylo možno vybudovat cca 95 - 100 nových rodinných domů (výkres B. 1.). Nové lokality pro bydlení se navrhují : - v lokalitě Olšiny a Hlíny (plochy č. 1 - 4, 6 - 9), - prolukách podél komunikace u rybníků (historická stopa stezky) - u sil. I/67, kterou ve studii navrhujeme přeložit směrem na západ za zahrady stávající zástavby a les u Olše (plochy č. 5, č. 12 - 13) - v území mezi železniční tratí a zástavbou sídla Staré Město (plochy č. 10, 11, 18). Plochy č. 14, 15, 16, 17 jsou již zastavěné rodinnými domy, navrhuje se zde změna funkčního využití na plochy smíšené zástavby, ve kterých bude umožněno podnikání. Pro každou z navržených ploch je potřeba zpracovat studii v M 1 : 500 s konkrétním návrhem dopravní obslužnosti navržených ploch, napojením na inženýrské sítě a lokalizací jednotlivých RD na základě zaměření sítí nebo jiného hodnověrného podkladu s přesnou polohou sítí.
22
Možnosti pro sportování se rozšiřují návrhem plochy č. 19, přístupné z ul. U Řeky, vhodné pro vybudování univerzálního hřiště (nutná přeložka vedení VN 22 kV) a plochy č. 20 - pro letecké modeláře, přístupné z ul. Za Panelárnou. Další plochy rekreačně využitelné se navrhují rozšířením stávajících sportovních, resp. ploch krajinářsky významných : - plochy ve vazbě na rekreační areál v Novém Městě s rozšířením směrem na sever do ploch lánu orné půdy, ve které by měly být provedeny krajinářské úpravy s výsadbou vyšší zeleně (park), vybudovány tělovýchovné stezky (s přírodně pojatým cvičebním nářadím v parku), okruhy pro jogging, inline bruslení, případně plocha pro cyklotrial apod. (plocha č. 29). -
v Olšinách, ve vazbě na areál statku Olšiny - přírodně krajinářský park s parkúrem, otevřenou jízdárnou (v nevyužívané konstrukci bývalého polního hnojiště), procházkovými trasami ve vazbě na rybníky (plocha č. 28) atd..
Pro podnikání s rušivými vlivy se vymezují nové plochy v území navazujícím na železniční trať (plochy č. 21 - 23) a ul. Za Vsí. Jedná se jednak o nové využití chátrajících nefunkčních areálů, resp. zcela nově vymezené plochy (plocha č. 22), ve které by bylo nejvhodnější vybudovat hobby centrum (market) pro širší okolí města. Plocha je limitována vedením vtl. plynovodu a vysokého napětí, pro vlastní objekty však zůstává dostatečná disponibilní plocha, na které by je bylo možno je vybudovat. Rozšíření průmyslové zóny ve Starém Městě vychází jednak z územního plánu, jednak z návrhu této studie. Jedná se o plochy č. 25, 26, 27. V těchto plochách nutno věnovat mimořádnou pozornost ztvárnění průmyslových staveb. Nutno zvažovat měřítko staveb, jejich architektonické ztvárnění, barevnost. Investory při volbě povrchových úprav hal nutno usměrňovat tak, aby se volily tlumené, jemné odstíny zemitých barev, v blízkosti hal byla vysazena vysoká zeleň, vysoký důraz by měl být kladen na vhodné zakomponování areálů do krajiny. Ve studii byla zachována plocha pro rozšíření čerpací stanice provozní vody (ploch č. 30), navržena v územním plánu a navržena plocha pro vybudování rozvodny (č. 30), podrobněji viz kapitola A.10.2. Navržené nové plochy jsou vymezeny ve výkresu B. 1. Přehled a využití ploch navržených k zástavbě: OZN. PLOCHY
VYUŽITÍ PLOCHY
SOUČASNÉ VYUŽITÍ PLOCHY
1
2
5
VÝMĚRA V HA 6
POZNÁMKA
Výstavba rodinných domů
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení
Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zastavěná plocha
1,2 1,63 2,01 0,32 0,45 0,61 3,24 5,76 1,73 9,59 6,03 0,32 0,85
14
Smíšené bydlení
Zastavěná plocha
15 16
Smíšené bydlení Smíšené bydlení
Zastavěná plocha Zastavěná plocha
0,64 0,37 0,49
23
7 - “ - “ - “ - “ - “ - “ - “ - “ - “ - “ - “ Změna využití plochy, možnost budování prostorů pro podnikání - “ - “ -
Pokračování tabulky OZN. PLOCHY
VYUŽITÍ PLOCHY
SOUČASNÉ VYUŽITÍ PLOCHY
1
2
5
17
Smíšené bydlení
18 19 20
VÝMĚRA V HA
POZNÁMKA
6
7
Zastavěná plocha
0,48
Smíšené bydlení
Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda
2,01 1,02 0,72
25 26
Sport a rekreace Sport a rekreace Podnikání s rušivými vlivy Podnikání s rušivými vlivy Podnikání s rušivými vlivy Podnikání s rušivými vlivy Průmyslová výroba Průmyslová výroba
- “ Návrh nové plochy, výstavba mimo ochranné a bezpečnostní pásmo vtl. plynovodu Univerzální hřiště, podmíněno přeložkou VN 22 kV
27
Průmyslová výroba
28
Krajinářský park
Zemědělská půda
29 30 31
Krajinářský park Technická vybavenost Technická vybavenost
Zemědělská půda Zemědělská půda Zastavěná plocha
21 22 23 24
Zastavěná plocha Zemědělská půda Zemědělská půda a zast. plocha Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda a zast. plocha
Areál pro letecké modeláře Výrobní služby
1,87 8,37
Hobby markety, parkoviště, stavby mimo ochranná a bezpečnostní pásma
1,42 1,37 15,36 3,56 4,71 13,7 9,51 0,57 0,51
Výrobní služby Výrobní služby Areály v průmyslové zóně - “ - “ Rekreační areál s hřišti v přírodě, jízdárna, parkúr jezdectví Lesopark, cyklotrial, stezky Rozšíření čerpací stanice Rozvodna
Návrh úprav centra ve vazbě na kapli Andělů strážců
Stávající stav Centrum Starého města se rozkládá na obou stranách Staroměstského potoka. Jeho páteří jsou dvě souběžné komunikace, vymezující Náměstí Ondry Foltýna. Komunikace jsou zpevněné asfaltové, bez obrub a slouží automobilové, cyklistické i pěší dopravě. Usek mezi hospodou a kaplí je z bezpečnostních důvodů chráněn rychlostními prahy. Plochy pro parkování nebyly vymezeny. Před hospodou je v ploše komunikace v letním období vytvořena zahrádka s venkovním posezením. Komunikace jsou v převážné částí centra lemovány zatravněným pruhem širokým cca 1,0 - 1,5 m, na který navazuje oplocení pozemků zastavěných rodinnými domy. Území centra navazující těsně po obou stranách na Staroměstský potok je v úseku od hospody po ul. Požárnickou volné, travnaté s keřovitou a vyšší zelení. Zeleň centra je tvořena stávající vzrostlou zelení v jednotlivých zahradách, které jsou součástí rodinné zástavby a doprovodnou výsadbou podél Staroměstského potoka. Zeleň v zahradách tvoří převážně ovocné stromy, místy je doplněna výsadbou keřů v předzahrádkách. Nejhodnotnější jsou skupiny mohutných dřevin – převážně dubů , jasanů a lip, rostoucí v blízkosti nejstarších statků v místech lemující pravděpodobně původní pěší spojnice či drobné vodoteče, nebo v blízkosti veřejných budov – škola, hostinec. Tyto dřeviny jsou krajinářsky velmi důležité a je třeba je co nejdéle zachovat. Zeleň jednotlivých zahrad je velmi různorodá, ve starých zahradách se pravděpodobně dochovaly krajové odrůdy ovocných dřevin, místy se objevují dosadby cizokrajných dřevin s různou úrovní. V centrální části se nachází kromě starší doprovodné výsadby podél Staroměstského potoka (olše, dub), pozůstatek přerostlého sadu a chaotické dosadby jehličnanů (smrk). Centrem obce prochází výrazněji neupravovaný tok Staroměstského potoka, který je značně znečištěn (místy divoké skládky) a do břehů zasahují torza oplocení zrušených zahrad.
24
Nadzemní vedení EN přechází centrem obce po obou stranách, což limituje budoucí výsadbu vzrostlých dřevin. Z hlediska občanské vybavenosti lze konstatovat, že nové plochy pro vybavenost nejsou ve Starém Městě potřebné, počet, druh a kapacita zařízení je dostatečná a proto se v této studii ani nenavrhují. Nutno využít již vybudované objekty vybavenosti a opětovně provozovat objekty vybavenosti, v současnosti z různých důvodů nevyužívané. Návrh Ve studii se navrhuje celkové dotvoření centra sadovnicky koncipovanou zelení, dobudování ploch pro parkování, lávek pro pěší, umožňujících příčné vazby, propojení přes potok vždy po cca 100 m, nezbytná je estetizace všech objektů, ploch předzahrádek a materiálové a výškové sjednocení oplocení. Architektonicky nejkvalitnější zástavbu představuje nejstarší část domovního fondu, která není v nejlepším stavebnětechnickém stavu. Doporučuje se tyto stavby opravit při respektování jejich charakteristik tvarových, materiálových, výtvarných a neprovádět jejich modernizace, v jejíž důsledků by sídlo ztratilo svou výjimečnost a území centra genius loci. Objekty po stránce vzhledu (fasády, střechy) je vhodné řešit tradičně, tradičními materiály, včetně krytiny (červené střechy z tašky) a specifika v maximální možné míře zachovat. Obzvláště je důležité odstranit zastřešení přístupového schodiště ke kapli nevzhlednou stříškou na slopech (trubkách), které je nedůstojné, po architektonické stránce naprosto nezvládnuté a nejvýznamnější objekt v centru po estetické stránce zcela znehodnocuje. Nezbytné bude i definitivní dořešení předzahrádky před hospodou. Centrum obce vyžaduje revitalizaci, zdůrazňující výrazné hodnoty území, v případě zeleně významné a cenné stromy, plochu pro společenské využití a cenný úsek otevřeného koryta potoka. Revitalizace Staroměstského potoka bude spočívat v pročištění koryta, odstranění starého oplocení a jiného odpadu. Břehy potoka ponechat volně , pomístní úpravu realizovat přírodě blízkým způsobem, například zpevnění břehů hatěmi, vodoteč místně přerušit dřevěnými prahy a vytvořit menší tůně k zadržení vody. Dřevěnými můstky umožnit procházení a spojení mezi souběžnými ulicemi a nahradit nevzhledné a místy nebezpečné lávky. Dosadbu břehů navrhnout z domácích dřevin v kombinaci keřového a stromového patra, v přístupných místech možno doplnit trvalkovými záhony. Z dřevin je vhodné vysadit především vrby (Salix), a to kombinaci keřových i stromových druhů s barevně výraznou kůrou, dále olši lepkavou (Alnus glutinosa), dub letní (Quercus robur), střemcha (Prunus padus), jasan ztepilý (Fraxinus exelsior), olši zelenou (Alnus viridis), svídy (corpus), atd. V centrální části u kapličky a hostince travnatou plochu s s poškozenými ovocnými dřevinami výrazně prosvětlit a ponechat pouze perspektivní dřeviny (lípy kolem pomníku). Plochu doplnit novou výsadbou zejména skupinami kvetoucích keřů (Forsythia, Hydrangea, Hypericum, Cornus, Deutzia, Lonicera, Rosa, Syringa, Chaenomeles, Weigela, Philadelphus, Spirea) a stromy menšího vzrůstu (Catalpa, Crataegus , Fraxinus ornus, Laburnum anagyroides), okrasné jabloně či třešně (Malus, Primus). Architektonicko - urbanistické a sadovnické řešení revitalizace centrální části obce vyžaduje zpracování podrobné projektové dokumentace min v M 1 : 500.
25
A.8. NÁVRH KRAJINÁŘSKÝCH ÚPRAV
Staré Město je dopravně dobře přístupná lokalita ve směru S-J komunikací ve směru Bohumín - Karviná, ve směru V-Z místní komunikací a nepřístupné navzájem jsou oba břehy Olše.Území je charakteristické intenzívním osídlením jižní části s centrem obci Staré Město a lokalitami rodinných domů podél Karvinského potoka, silnice Karviná – Bohumín a oboustranně podél přístupové cesty směrem na Olšiny. Návrh krajinářských úprav zeleně vychází z možné funkční členitosti území , přičemž je nutno respektovat zachování významných prvků v zájmu ochrany přírody a vyrovnat se s narůstajícími územními požadavky intenzívní dopravy, výstavbou průmyslové zóny a dalších komerčních staveb. Návrh doporučuje v maximální možné míře respektovat rozsah vzrostlé zeleně, v odůvodněných případech dotvářet plochy s náletovými porosty a formou pěstebních zásahů postupně naplňovat jejich především ochrannou funkci a počítá s doplňováním včetně systému ochranné zeleně. Příliš rozlehlé volné plochy zemědělské půdy jsou navrženy k dělícím dosadbám liniové a rozptýlené zeleně s cílem rozčlenění nepřirozeně velkých ploch bez zeleně a umožnění vstupu do krajiny . Tyto skupinové výsadby budou interakčními prvky, vhodnými pro migraci a úkryt zvěře. Lesy a vzrostlá zeleň: V rámci návrhu doplnění kompaktních lesních porostů je navrženo dolesnění proluk mezi stávajícími porosty, zejména na plochách levobřežně od toku Olše z důvodu zcelení krycí zóny vůči areálu dobývacího prostoru dolu a usnadnění obhospodařování zemědělských pozemků. K částečnému dolesnění jsou navrženy volné proluky mezi řekou a areálem průmyslové zóny, kde odlesněním se posílí okolí stávajícího RBC a zároveň se vytvoří optický předěl mezi hrází řeky a rozlehlými stavbami zóny. K dolesnění je určena i plocha v areálu rybníků SV od železniční trati, na které v rámci sukcese dochází k postupnému zarůstání původně obhospodařovaných zemědělských ploch a některé menší lokality mezi železniční tratí a silnicí Bohumín – Karviná, kde se nepředpokládá již žádné využití zemědělské půdy. Zalesněné pozemky budou plnit mj. i funkci protihlukových barier a sloužit k odclonění průmyslových areálů. Pěstební opatření budou spočívat v probírkách porostu uvnitř zalesněných ploch , prosvětlování zarůstajících ploch a tvarování vnitřních náletových porostů, likvidaci přehoustlých náletů v trasách možných pěších průchodů, extenzívní údržbě kosením doposud volných nezarostlých ploch, zachování eventuelně ošetření výrazných soliterních dřevin a jejich uvolnění od podrostů náletů. Zásahy v RBC a LBC budou podléhat doporučením orgánů ochrany přírody. Z hlediska sortimentu dřevin je třeba respektovat přirozená stanoviště a dosazovat zejména domácí dřeviny a to v kombinaci výplňových a doplňkových dřevin s dřevinami cílovými dlouhověkými. Na plochám sousedících s RBC a LBC doporučujeme provádět dosadby ve složení stejném jako jsou porosty těchto lokalit – dřeviny měkkého luhu, na hrázích rybníků - zejména v severní části území na hrázích rybníka Větrov a Čerpák, vysazovat duby letní / Quercus robur / , stejně jako doplňovat výsadbu dubů na hrázích rybníků v chráněném území Natura 2000. Na březích rybníků provádět citlivé úpravy s cílem podpořit cílové dřeviny – duby a průběžně odstraňovat krátkověké nepůvodní druhy – např. topoly / Populus nigra ´Italica´/ . Poškozené vzrostlé dřeviny dle možností podél hrází ponechávat jako doupné stromy a refugia hmyzu. Ponechávat v areálu rybníků a zejména volné krajině v místech původního trasování drobných vodotečí malebné vrby, řezané na hlavu, průběžně provádět ořezy a ponechávat v nekonfliktních místech na dožití. U dlouhověkých soliterních dřevin doporučujeme provádět monitoring zdravotního stavu a průběžně provádět odborné arboristické zásahy, což se týká rovněž původní 26
lipové aleje podél Karvinského potoka a některých stromů rostoucích v intravilánu Starého Města a poblíž Staroměstského potoka. Liniová a doprovodná zeleň: Porosty s ochrannou funkcí tvoří doprovodné linie dřevin domácího původu podél Olše,, Staroměstského a Karvinského potoka a některých menších přítoků a rovněž liniová zeleň podél komunikací včetně železniční trati.. Cílem navržených úprav je respektování perspektivních dřevin včetně mladých nárůstů, které je nutno průběžně dopěstovávat, likvidace neperspektivních poškozených či nemocných dřevin a jejich náhrada novou výsadbou. Zásahy v areálu řeky Olše by se měly omezit pouze na asanaci dřevin ohrožující průtoky či stabilitu břehů a naopak doplňovat dle možností dosadby domácích dřevin / měkký luh / na březích s cílem optického propojení řeky a okolních porostů tak, aby se tok nestal z krajinářského hlediska pouhou „ vodní silnicí „ bez zeleně. Z okrajového pláště doprovodné zeleně průběžně odstraňovat porosty křídlatky a tak umožnit přístupy k vodě. Na stávající ochranný porost budou navazovat výsadby domácích dřevin realizované v rámci tvorby ÚSES. Návrhy lokalit liniové zeleně jsou soustředěny především na výsadbu eventuelně pěstební zásahy ve stávajících plochách podél komunikací – železniční tratě a jednotlivých silničních komunikací. Tvorba liniové zeleně bude spočívat spíše v ochraně náletových porostů, které jsou většinou složeny z domácích krátkověkých dřevin / olše, vrba, topol, osika, / keřových porostů / líska, kalina, bez černý, / ,nárůstu středněvěkých dřevin / jasan, javor, / ojediněle se vyskytuje dub či lípa. Nově založená liniová zeleň podél trati bude respektovat ochranné pásmo trati, její manipulační plochy, svou ochrannou protihlukovou funkci by měla plnit především v blízkosti zástavby. Zapojený porost přípravných dřevin převážně pocházejících z náletů, které tvoří optickou clonu mezi železniční tratí a územím průmyslově využívaným, bude zachován, průběžně prováděny prořezávky poškozených a odumřelých dřevin, podporován růst cílových dřevin – dubu,javoru, jasanu, lípy, z náletu či vysazovaných. Liniová zeleň bude doplňována rovněž podél hlavní komunikace Bohumín-Karviná formou aleje, nejlépe oboustranné a stejně tak podél jednotlivých místních komunikací. Limitujícím faktorem bude nynější mnohde nesmyslné trasování nadzemního vedení EN, křižujícího komunikace způsobem, který ztěžuje či přímo znemožňuje kompozičně jednotné krajinářské dosadby. Podél komunikací vedou rovněž trasy podzemních sítí, případné návrhy by měly tuto skutečnost zaznamenat a situovat dosadby mimo ochranné pásmo. Sortiment dřevin vhodných k dosadbám liniové a doprovodné zeleně bude respektovat stanovištní podmínky jednotlivých lokalit a růstové parametry vybraných druhů v souvislosti s ochrannými pásmy inženýrských sítí. Optimální budou druhy domácích dřevin, v blízkosti komunikací s intenzívní dopravou pak druhy se značnou odolností vůči zasolení, suchu , méně či vůbec neplodící. Naopak poblíž extenzívně využívaných komunikací pak dosazovat dřeviny s výrazným květem, plodící, které v době květu jsou krajinářsky atraktivní a mají význam z hlediska potravy pro živočichy. Liniovou zeleň formou alejí podél zachovaných místních komunikací založit z druhů , zajímavých barevným olistěním, květem či plody, opět z důvodu potravy pro ptactvo. Jako vhodné druhy mohou být použity např. javor babyka / Acer campestre /, javor mléč / Acer platanoides /, bříza bradavičnatá / Betula pendula / , habr obecný / Carpinus betulus /, jasan ztepilý / Fraxinus exelsior /, dub letní / Quercus robur /, jeřáb / Sorbus /, ořešák královský / Juglans regia / , lípa velkolistá / Tilia platyphyllos / a ovocné dřeviny jabloň / Malus /, třešeň / Prunus / hrušeň / Pyrus /. Liniové dosadby dle možností budou střídat keřové a stromové patro / podél menších komunikací eventuelně remízků u polních cest/ podél komunikací s dopravou pak stromová výsadba formou aleje s vyšším nasazením koruny a odpovídající potřebnou šířkou. Při výsadbě je nutno respektovat stávající inženýrské sítě a jejich ochranná pásma. V případech , že je podél 27
komunikací vedena trasa EN, možno vysadit liniovou zeleň z keřů, dorůstajících maximálně 2 m. výšky - trnka / Prunus spinosa / , brslen / Euonymus europeus /, ptačí zob / Ligustrum vulgare /, zimolez obecný / Lonicera xylosteum /, zimolez tatarský / Lonicera tatarica /, tavola kalinolistá / Physocarpus opulifolius /, růže šípková / Rosa canina /,řešetlák počistivý / Rhamnus catharticus /, meruzalka krvavá / Ribes sanquineum / a kalina obecná / Viburnum lantana / a kalina obecná / Viburnum opulus/. Rozptýlená zeleň : Nachází se především v jižní části území a částečně v lokalitě směrem na Olšiny včetně jejich areálu. Ponechání stávajících prvků rozptýlené zeleně je nutné z důvodu možnosti dalšího doplňování a dosadeb větších celků zeleně. Návrhy dosadeb skupin či soliterní výsadba zeleně budou sloužit k rozčlenění větších celků zejména zemědělské půdy. Kromě výsadeb mohou být využity náletové porosty a rozšiřující se původní výsadby větších keřových skupin. Likvidaci stávající rozptýlené zeleně by mělo předcházet vyhodnocení jejího potenciálu pro další úpravy Nezbytné je zachování významných soliterních dřevin – dubů a lip, ojediněle se vyskytují i vzrostlé olše a borovice lesní. Návrh počítá s komponovanými dosadbami skupin či jednotlivých dřevin, které v menších úsecích rozdělí nynější rozsáhlé zemědělské plochy tak, aby při zachování možnosti obhospodařování se obnovilo přirozenější měřítko krajiny s návazností na funkčně odlišné plochy / les, zástavba / a umožnily tak zajímavé průhledy. Rovněž budou vhodné promyšlené dosadby budoucích soliterních dřevin / křižovatky,kapličky, rozcestníky a jiná místa/ , které mohou mít funkci orientačních bodů v poměrně rovinatém terénu. Rozšířené skupiny budou výškově a druhově členité, kombinovány dřeviny pouze domácího původu s výrazným barvením listů, kvetením a plody , důležitými pro místní faunu. Luční porosty by měly být doplňovány výsevy anebo umožněn rozvoj pestřejšího bylinného podrostu a tomu přizpůsobeny agrotechnické zásahy, kosení , hnojení apod. v případě skupin je možno využít odrostků v kombinaci se školkařskými výpěstky, soliterní zeleň vysazovat pouze k kvalitních školkařských výpěstků s balem a domácího původu. Sortiment dřevin je stejný jako u liniové zeleně s možností více využít dřevin vzrůstných s mohutnou korunou v dospělosti – lípa, dub, jasan, javor, borovice. Návrhy dosadeb rozptýlené zeleně budou zpracovány formou projektové dokumentace zejména v lokalitách se speciální programovou náplní – např. rozšíření krajinářských úprav v okolí statku v Olšinách nebo plocha navazující na park Stromovku ve východní části území. Specifickou výsadbu rozptýlené zeleně představuje návrh revitalizace ovocného sadu v jižní části území v lokalitě vodoochranného pásma v blízkosti pravého břehu Olše. Nynější stárnoucí porost ovocného sadu navrhujeme obnovit opět jako sad. Tato forma umožní oproti dosadbám kompaktního porostu jak průhledy do okolí Starého města z navrhované rekreační trasy podél řeky, bude mít význam i z hlediska potravy pro zvěř a nezanedbatelný bude i kvetoucí jarní efekt včetně podzimního zbarvení. Plochy mohou být následně využity pro prodej ovoce či pro lihovar. V případě, že nebude možno vysadit domácí ovocné odrůdy / vhodnější řešení / , je možno dosadit novější méněplodící kultivary ovocných dřevin. V areálu bývalých sadů je nutno zachovat původní vrby ořezávané na hlavu a porost , který navazuje na LBC. Území Starého města představuje intenzívně osídlenou plochu s vysokým podílem dopravy, která se bude nadále zvyšovat mj. i v souvislosti s budováním průmyslové zóny a dalších
28
komerčních aktivit. Zachování přírodě blízkých lokalit bude nezbytné pro zajištění minimálního pobytového komfortu místních obyvatel a umožnění rozšíření krátkodobé rekreace obyvatel Karviné. Proměny prognozované, skutečné a neočekávané budou vyvolávat potřebu stálého výzkumu a hodnocení, tvorba krajiny bude nadále vyžadovat variantní řešení, jejichž prosazování se nebude vlivem neustále zhoršování kvality životního prostředí odvíjet pouze na základě ekonomického vyhodnocení. Krajinářské úpravy, resp. kompoziční řešení zeleně budou odrážet zároveň trendy určitého časového úseku s rizikem omylů a nutnosti reakce, protože limitujícím faktorem je zde na rozdíl od stavebních úprav čas, který je potřeba pro vyhodnocení původních záměrů a případnou nápravu nevyhovujícího řešení. Tvorba krajinné zeleně bude vyžadovat v navrhovaném území zajištění průběžných průzkumů s cílem zabezpečit významné prvky krajinné zeleně a všech součástí dochované krajiny jako potenciál dalšího vývoje . Součástí tvorby krajiny bude vyhodnocování úspěšnosti dosavadních zásahů . Nutná je spolupráce s odbornými organizacemi a výzkumnými ústavy při zpracování projektové dokumentace jednotlivých krajinných segmentů / ÚSES, Natura 2000/, kompozice rozptýlené zeleně, liniová ochranná zeleň komunikací a podobně. A.9. DOPRAVA
Území okresu Karviná vykazuje v porovnání s republikovým průměrem vysokou hustotu osídlení a v návazném polském území je průměrná hustota osídlení ještě vyšší. Odpovídající dopravní infrastruktura a dostupnost území je proto podmínkou pro využití řešeného území pro rekreaci nejen našimi, ale i polskými občany. Jedná se o silniční síť, síť cyklistických a pěších tras, nabídku parkovacích ploch v místech významných cílů a dostupnost území veřejnou osobní dopravou. Návrh dopravního řešení lokality zohledňuje záměry nadřazené dopravní infrastruktury dostavbu silniční sítě (přeložka sil.I/67), rekonstrukci koridorové tratě ČD , omezení kolizí s pěšími a cyklisty (např. podchod pod tratí ČD v prostoru žst.Karviná s vazbou dále na centrum) a současně vytváří podmínky provedení cyklistických tras podél Olše i do návazného území západně od řeky. Navržené dopravní řešení sleduje vytvoření podmínek pro dopravní obsluhu území veřejnou osobní dopravou a zajištění návazností na obytné území města Karviná bezpečnými a atraktivními tahy pro pěší a cyklisty. Přeložka sil.I/67 zajistí nejen dosažení požadovaného jízdního komfortu pro vazby Karviné směrem na dálnici D47, ale umožní i dopravní zklidnění stávající sil.I/67 podél rybníků, které jsou zařazeny do sytému Natura. A.9.1. ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY
Příhraniční česko-polský dopravní koridor je veden ve směru SZ-JV podél hranic s Polskem v ose Jablunkovský průsmyk - Český Těšín - Havířov - Ostrava - Opava - Krnov – Bartultovice Polsko. V současné době zajišťuje tyto vazby v úseku Jablunkovský průsmyk - Bohumín stávající sil.I/11 a I/67 a celostátní železniční trať č.320. Ve výhledu by měla potřeby silniční dopravy zajišťovat rychlostní komunikace R67 trasovaná od Mostů u Jablunkova přes Hnojník, Havířov a Orlovou do oblasti Bohumín, Vrbice, kde by měla být napojena na dálnici D47. Ve vazbě na výstavbu této komunikace je třeba zajistit odpovídající napojení Karviné. 29
Sil.I/67 má v řešeném úseku profil dvoupruhové komunikace, která je vedena podél hranice a spojuje velká města na severu aglomerace - Bohumín, Karviná a Český Těšín. Pouze v průchodu přes Karvinou má profil čtyřpruhové směrově nedělené a dělené komunikace. Na trase jsou plánovány obchvaty v Bohumíně, Dolní Lutyni, Dětmarovicích, Karviné i v oblasti KarvináLouky. Komunikace je plánována v šířkové kategorii S 11,5/80. Intenzita na sil.I/67 v úseku Bohumín – Karviná – Český Těšín v současné době dosahuje 5000 – 8000 voz/24 hod s výjimkou centra Karviné, kde dosahuje až 176000 voz/24hod. Část dopravního zatížení této komunikace by měl převzít výhledový tah silnice pro motorová vozidla označovaný jako přeložka sil.I/11 (R67). A.9.2. INTENZITY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY
Informace o stávajícím dopravním zatížení v řešeném území Karviná, Staré město byly převzaty z výsledků celostátního sčítání dopravy na dálniční a silniční síti. Pro vzájemné porovnání jsou uvedeny na vybraných sčítacím profilu výsledky sčítání v letech 1990/1995/2000/2005. profil číslo 7-1606
situování sčítacího profilu sil.I/67, Karviná, úsek trať ČD – ul.Havířská
intenzita 1990 N
intenzita 1995 N
intenzita 2000 7332/817
intenzita 2005 8647/1246
Poznámka: intenzity uváděné v tabulce jsou roční průměry denních intenzit (RPDI) ve vozidlech za 24 hod za lomítkem uveden objem těžké dopravy (nákladní + BUS ) A.9.3. AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Silnice I/67
Páteří komunikační sítě řešeného území je sil.I/67, vedená jako průjezdní úsek silnice I.třídy přes zastavěné území Karviné. Na této trase je sledována modernizace v úseku Karviná, průmyslová zóna – Karviná MÚK sil.I/67 x I/59 s okružními křižovatkami v křižovatce ul.Nádražní s ul.Havířskou a ul.Nádražní s rampou MÚK. V řešeném území je navržena rekonstrukce sil.I/67 v úseku vedeném nadjezdem nad tratí ČD v šířkové kategorii S 11,5/70 či její případné modifikace pro uspořádání v obrubách (předpoklad souběžného vedení pěších a cyklistických tras). V severozápadní oblasti řešeného území je navrhována přeložka sil.I/67 mimo zastavěné území. Navržené řešení vytváří podmínky pro zlepšení ochrany obytného území před povodněmi, vyloučení zásahu do břehové partie rybníků, využití území mezi řekou Olší a přeložkou pro přírodní partii (kompenzace v území za dopady budování trasy přeložky) a zvyšuje komfort dopravní vazby na dálnici D47. Pro napojení rozvojových ploch podél tratě ČD je navrhována rekonstrukce stávající stykové křižovatky severozápadně nadjedu tratě ČD na malou okružní křižovatku s vnějším poloměrem okružního pásu cca 32 – 36m.
30
Návrhová kategorie
*)
Šířka v m
Písmenný
b
Návrhová rychlost
znak
m
Km/h
S
11,5
90;80;70
a*)
v
c
e
3,50
0,25
1,50
0,50
základní hodnota bez rozšíření ve směrovém oblouku.
V základním výkresu B.1 je dokladována trasa přeložky dle zpracované studie UDI Morava z r.2007, která respektovala oplocení stávajícího průmyslového areálu. Tato trasa je podmíněna přeložkou VTL plynovodu. Přílohou na následující straně je doložena varianta trasy přeložky, která za cenu dílčího záboru nezastavěné plochy areálu (s možnou kompenzací náhrady území) redukuje rozsah vyvolaných přeložek. Upřesnění trasy bude předmětem připravované technické studie tahu sil.I/67 v úseku Karviná – Bohumín. Podrobnější informace budou získány po zaměření území. Silnice I/59
Jedná se o důležitou komunikací, zajišťující spojení Karviné a Ostravy, která má v řešeném uzemí profil čtyřpruhové směrově nedělené komunikace. V návrhu je v souladu s platným ÚP předpokládáno napojení řešeného území na sil. I/59 stávající stykovou křižovatkou.. Komunikační síť stávajících místních komunikací zůstává v zásadě beze změny, pouze je do ní zapracováno zapojení původní trasy sil.I/67 vedené podél rybníků. Tato komunikace zůstane i ve výhledu trasou pro možné vedení autobusové dopravy. V rámci rekonstrukce sil.I/67 je v návrhu nového nadjezdu nad tratí ČD sledováno vytvoření podmínek pro vedení souběžné komunikace pro obsluhu území severovýchodně tratě ČD. Návrh předpokládá rekonstrukci a dobudování stávajících úseků místních a účelových komunikací pro dopravní obsluhu území a pro příjezd k navrhovaným rozvojovým plochám. A.9.4. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA
Do dálkových tras
Moravskoslezského kraje je zařazena příhraniční dálková trasa republikového významu Těšínsko - Ostravsko , vedená od Bukovce a Třince přes Český Těšín, Karvinou k Bohumínu, sledující tok řeky Olše. Tato trasa prochází ze směru od Chotěbuzi (archeopark) směrem na Karvinou, přičemž využívá některé z navržených cyklistických tras v lokalitě Lipiny a Louky. V návazném území Lipiny byla navržena síť cyklistických a pěších tras,. které mimoúrovňově kříží nadřazenou silniční síť a železniční trať. Do řešeného území Staré město směruje z oblasti Lipiny cyklistická trasa podél Olše. Kromě výše uvedené trasy podél Olše bude mít velký význam trasa podél sil.I/67 v režimu společné dělené nebo nedělené stezky pro pěší a cyklisty, vedená mimo hlavní dopravní prostor,. zajišťující vazby zaměstnanecké dopravy do průmyslové zóny a dále též trasa směrující k navrhovanému podchodu pod tratí ČD v oblasti žst.Karviná.. Důležitým prvek návrhu je vybudování lávky přes Olši, zajišťují vazby směrem na Doubravu. Navrhovaná síť cyklistických tras vytváří rošt, který podle možností tvoří úseky stávajících místních obslužných a účelových komunikací, které umožňují volbu okruhů a polookruhů, tak aby si cyklista i pěší mohli vybrat trasu podle svých možností i času V řešeném území se mohou uplatnit následující typy cyklistických tras. . 31
a) samostatná cyklistická stezka Šířka cyklistického pásu pro obousměrný provoz je 300cm, šířku zpevněné části redukovat až na 200cm s tím, že v místě bočních bezpečnostních odstupů již není provedeno zpevnění. b) nedělená stezka pro pěší a cyklisty Nejmenší šířka stezky je doporučována 300cm. Tato šířka zajistí v případě setkání jednoho cyklisty a dvou pěších v jediném profilu nezbytný prostor 100cm pro cyklistu, 2 x 75cm pro pěší a zbývajících 50cm lze pokládat za bezpečnostní odstup cyklisty a pěších. c) dělená stezka pro pěší a cyklisty Minimální šířka stezky je 400cm, přičemž je navrhováno dělení 200cm + 200cm. Tato šířka zajistí v případě setkání dvou cyklistů a dvou pěších v jediném profilu nezbytný prostor 2 x 100cm pro cyklisty, 2 x 75cm pro pěší a zbývajících 50 cm lze pokládat za bezpečnostní odstup cyklistů a pěších. d) cyklistická trasa na polní a lesní cestě Pro cyklistický provoz jsou využívány málo frekventované účelové komunikace, jejichž šířka bývá obvykle v rozpětí 2,5 – 5m. e) cyklistická trasa vedená společně s motorovou dopravou na obslužné komunikaci Pro cyklistický provoz je využívána komunikace s malou intenzitou dopravy. Na vybraných úsecích cyklistických trasách je doporučováno provedení živičné konstrukce. Tento požadavek je žádoucí zejména pro trasu podél Olše, kde lze předpokládat její využívání i pro jízdu na in-line bruslích. Tento předpoklad by měl být promítnut i do návrhu šířkového řešení (doporučená šířka cca 300cm). A.9.5. STATICKÁ DOPRAVA
U významných cílů v řešeném území je třeba vybudovat potřebné kapacity pro parkování. V grafické části jsou vyznačeny návrhy na parkoviště u těchto lokalit. parkoviště v centru řešeného území modelářský areál
28 stání 6 stání
Výše uvedené kapacity parkovacích stání jsou pouze směrné, jejich kapacita bude upřesněna podle skutečné náplně a skutečných potřeb. Při technickém návrhu parkovacích ploch je preferována vhodná kombinace zpevněných ploch s travnatými plochami pro výsadbu dřevin, které zlepší začlenění dopravní plochy do krajiny a budou současně sloužit i jako clona proti oslunění v letních měsících. Problematika parkování pro rozvojové záměry musí být zajištěna v rámci vymezených ploch. A.9.6. VEŘEJNÁ OSOBNÍ DOPRAVA, MHD
V oblasti rozvoje autobusové dopravy je navrhována rekonstrukce stávajících a doplnění nových autobusových zastávek. na sil.I/67 a síti místních komunikací. V návrhu přeložky sil.I/67 je v prostoru křižovatky napojující průmyslovou zónu sledováno vytvoření podmínek pro odbavení autobusových linek vedených jak po stávající trase (s obsluhou obytného území), tak i po navržené přeložce. 32
Záměry zkvalitňování železniční sítě jsou dány modernizací železničních koridorů, mezi něž patří i trať. 320, která prochází řešeným územím. A.9.7. OSTATNÍ DOPRAVA
Návrh obsahuje též vymezení hippotras nabízejících volnočasové aktivity. Jedná se o trasu od lokality Olšiny (Karviná), odkud trasa vede v koridoru účelové komunikace směrem na Dětmarovice, po hrázi rybníka směruje do pojezdu pod tratí ČD a mimo řešené území navazuje podchodem pod přeložkou sil. I/67 na trasu podél Olše. Podél řeky pak v patě hráze přes řešené území Karviná, Staré města pokračuje do oblasti Karviná, Lipiny, kde se napojuje na trasy navazující na areál jízdárny u golfového areálu. Hippotrasy musí být vhodným způsobem odděleny od cyklistických stezek a pěších tras, např. vegetací, silniční tahy jsou kříženy mimoúrovňově. Při jejich výstavbě je předpokládáno vhodné zpevnění např.„mlatovou“ konstrukcí. A.9.7. NÁVRH ETAPIZACE V ÚZEMÍ
Rekonstrukce území je předpokládána ve čtyřech základních etapách, jejichž vzájemný sled je dán limity vlivů důlní činnosti a zejména pak získáním potřebných investičních prostředků. Obsahem jednotlivých etap budou následující úpravy: 1.etapa - vybudování ploch pro statickou dopravu, etapové řešení pěší a cyklistické trasy podél I/67 pro vazbu do průmyslové zóny, vybudování cyklistických a pěších tras a hippotras podél Olše 2. etapa – přeložka a rekonstrukce sil.I/67, cílové řešení pěší a cyklistické trasy podél I/67 3. etapa– výstavba lávky přes Olši a napojení území směrem na Doubravu 4. etapa– úpravy dopravní infrastruktury v koridoru sil.I/59 v důsledku její rekonstrukce na parametry rychlostní komunikace
A.10. NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
A.10.1. NÁVRH VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
Řešené území je z převážné části nezastavěné, postižené vlivy poddolování. A.10.1.1. Zásobování pitnou vodou Zhodnocení stávajícího stavu
Z hlediska technické infrastruktury - vodovodu je řešené území napojeno na veřejný vodovod města Karviné, zásobovaný z OOV a lokálního zdroje - prameniště Staré Město. Provozovatelem vodovodu je SmVaK Ostrava a.s. Návrh
Pro lokality navržené k zastavění jsou navrženy trasy pro doplnění veřejné vodovodní sítě, s napojením na stávající veřejný vodovod. A.10.1.2. Návrh koncepce odkanalizování území Zhodnocení stávajícího stavu
Z hlediska technické infrastruktury - kanalizace je řešené území odkanalizováno pouze částečně, převážná část zbývající stávající zástavby bude napojena na navrženou kanalizaci dle projektu Hydroprojektu. Městská ČOV má dostatečnou kapacitu pro napojení i dalších odpadních vod z řešeného území.
33
Návrh
Pro většinu lokalit navržených k zastavění jsou navrženy trasy pro doplnění veřejné kanalizační sítě, s napojením na stávající kanalizaci odvádějící odpadní vody na městskou ČOV. Je navržen systém oddílné kanalizace, do veřejné kanalizace budou odváděny pouze splaškové odpadní vody, dešťový vody budou v maximálně možné míře zasakovány, odváděny krátkými přípojkami do vodotečí. Pouze pro rozsáhlé areály navržené k zastavění u ulice Bohumínské jsou navrženy trasy pro dešťové sběrače vyústěné do Karvinské Mlýnky nebo odlehčovacího příkopu z ČOV. Lokality navržené k zastavění podél ul. Olšiny v SV části řešeného území je navrženo odkanalizovat pomocí 2 přečerpávacích stanic napojených do společného výtlaku dlouhého cca 1450 m vyústěného u ČOV do stávajícího sběrače. Pouze pro odloučené lokality je nadále uvažováno se zneškodňováním odpadních vod přímo u zdroje, t.j. v bezodtokých žumpách umístěných u jednotlivých nemovitostí nebo v domovních ČOV , s vyústěním předčištěných odpadních vod do vodotečí, za podmínek stanovených vodoprávním úřadem. Na úseku vodního hospodářství je přednostně nutno dořešit napojení stávající zástavby na městskou ČOV. A.10.1.3. Odtokové poměry Zhodnocení stávajícího stavu
Z hlediska odtokových poměrů je řešené území výrazně zasaženo záplavovým územím Karvinské Mlýnky. Toto záplavové území stanovené v r.2003 pro povodňové průtoky velkých vod společné pro řeku Olši i Karvinskou Mlýnku nebylo v rámci stanovení nových záplavových území řeky Olše řešeno a platí tedy původní rozsah stanovených záplav, který již ale neodpovídá skutečnosti. Rozhodnutí z r.2003 je ale platné a je nutno ho respektovat. V této územní studii jsou zakreslena stanovená záplavová území pro Olši, Karvinskou Mlýnku i Železárenský potok. Je třeba vyřešit stanovení samostatného záplavového území vodního toku Karvinská Mlýnka, bez ovlivnění vodami z Olše. To umožní realizovat zástavbu v plochách, nyní ležících uvnitř záplavového území stanoveného dle již nyní neplatných skutečností. A.10.2. NÁVRH KONCEPCE ENERGETIKY A.10.2.1. Zásobování elektrickou energií Zhodnocení stávajícího stavu
Územím městské části Staré Město prochází dvojité venkovní vedení distribuční sítě 110 kV pro napojení transformační stanice 110/22 kV Petrovice u Karviné, vedení čís. 630 Bohumín – Petrovice u Kar. a vedení č.678 Doubrava - Petrovice u Kar. V jihovýchodní části prochází v krátkém úseku řešeným územím dvojité vedení distribuční sítě 110 kV čís. 673 a 674. Městská část Staré Město je napájená z distribuční sítě 22 kV vedeními 22 kV čís. 60, 164 a 170 provozovatele ČEZ Distribuce, a.s. Z těchto vedení distribuční sítě 22 kV jsou napojeny přípojkami 22 kV distribuční transformační stanice 22/0,4 kV a podnikové (cizí) transformační stanice 22/0,4 kV. Venkovní vedení 22 kV jsou provedené zejména vodiči AlFe na příhradových a betonových stožárech, částečně kabelovým vedením. Zásobování městské části Staré Město elektrickou energií je zajištěno z těchto transformačních stanic (DTS) 22/0,4 kV:
34
číslo DTS 10014 10020 10032 10036 10045 10057 10060 10061 10063 10070 10113 10119 10120 10190 10203 93199 93209 93210 93212 93226 93230 93231 93331 93417 93430 93434
Napojeno z vedení VN čís. 170 170 170 164 60 170 170 60 60 170 60 164 164 60 164 60 164 164 60, 164 170 60 60, 170 164 170 164 164
Název DTS Lešetinská - Hefnér Lešetinská U řeky U haldy Škola Ka5 – U potoka Za vsi Ka5 – obecní úřad Koukolná Ferfetský Ka5 - Staroměstská Olšiny Olšiny - Hlíny Uhelné sklady Olšiny 2 ČOV Karviná Nové Pole - Hala A Nové Pole – Hala B Shimano Ka5 - vodárna Ka5 - Zahradník OKD-čerpací stanice Špluchov Baumann Springs Vodárna SmVaK Czech Klinipro Shimano II
vlastník ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce Cizí Cizí Cizí Cizí Cizí Cizí Cizí Cizí Cizí Cizí Cizí
Významnými odběrateli elektrické energie na území městské části Staré Město jsou podniky nacházející se v průmyslová zóně Karviná - Nové Pole, s vlastními transformačními stanicemi 22/0,4 kV. Transformační stanice 22/0,4 kV podniků v průmyslové zóny Nové Pole jsou napájeny z vedení distribuční sítě 22 kV čís. 164 a 60. Pro napojení dalších výrobních podniků ve výrobní zóně Nové Pole, jejíchž výstavba je plánovaná v rámci II. etapy, není již ve stávajících vedeních distribuční sítě čís. 60 a 164 dostatečná výkonová rezerva. Z distribučních transformačních stanic (DTS) 22/0,4 kV je napojena distribuční síť nn, ze které jsou napojení jednotliví odběratele městské části Staré Město. Venkovní vedení distribuční sítě 22 kV je v dobrém mechanickém stavu s dostatečnou přenosovou schopnosti pro rozšíření distribuční sítě 22 kV o výstavbu dalších DTS, mimo zásobování nových podniků v průmyslové zóně. Distribuční síť nn je v dobrém mechanickém a elektrickém stavu. ČEZ Distribuce plánuje pro posílení stávající distribuční sítě 22 kV a zároveň z důvodu rozšiřování průmyslové zóny Karviná - Nové Pole výstavbu nové transformační stanice 110/22 kV na území městské části Staré Město, v lokalitě Nové Pole. Návrh
Pro posílení distribuční sítě 22 kV v Karviné a také pro zásobování průmyslové zóny Karviná - Nové Pole je plánována výstavba nové transformační stanice 110/22 kV v místní části Staré Město, v blízkosti průmyslové zóny Nové Pole. Pro napojení transformační stanice 22/0,4 kV nového velkého odběratele v průmyslové zóně Karviná – Nové Pole (podnik vybudovaný v rámci II. etapy) jsou navržené tři samostatné přípojky vedením 22 kV z transformační stanice 110/22 kV Petrovice u Kar., transformační stanice
35
110/22 kV Orlová a ze stávajícího venkovního distribučního vedení 22 kV čís. 60. Přípojka 22 kV z transformační stanice 110/22 kV Petrovice u Karviné bude provedená kabelovým vedením 22 kV. Přípojka z transformační stanice 110/22 kV Orlová bude provedená novým venkovním vedením 22 kV ve společné trase s vedením čís. 60 až na hranici Starého Města a pak bude provedená kabelovým vedením 22 kV. Přípojka z venkovního vedení čís. 60 bude provedena kabelovým vedením 22 kV. Zásobování nových, větších odběratelů elektrické energie v lokalitách pro podnikáni bude zajištěno z nových, podnikových (cizích) transformačních stanic 22/0,4 kV TS-N3 a TS-N4, které se napojí přípojkami 22 kV ze stávajících venkovních distribučních vedení 22 kV. TS-N3 je navržena pro lokalitu k podnikání č.22, situovanou ve východní části Starého města, jižně od ulice Bohumínská, před železniční trati. TS-N3 bude napojena přípojkou 22 kV z distribučního vedení 22 kV čís. 60. TS-N4 je navržena pro lokalitu k podnikání č. 26 v průmyslové zóně Nové Pole. TSN4 bude napojena přípojkou 22 kV z distribučního vedení 22 kV čís. 164. Zásobování elektrickou energií nových odběratelů v lokalitách s plánovanou zástavbou pro bydlení v rodinných domech a smíšené bydlení bude zajištěno ze stávající distribuční sítě nn, napájené ze stávajících distribučních transformačních stanic 22/,04 kV a z nové distribuční sítě nn napájené ze dvou nových distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV označených TS-N2 a TSN5. TS-N2 je navržena pro posílení distribuční sítě nn v lokalitě Olšiny, kde jsou navržené nové plochy pro zástavbu v rodinných domech. TS-N2 bude napojena přípojkou 22 kV z distribučního vedení 22 kV čís. 164. TS-N5 je je navržena pro posílení distribuční sítě nn v lokalitě čís. 11 severně od ulice Lešetinská, kde jsou navržené nové plochy pro zástavbu v rodinných domech. TS-N5 bude napojena přípojkou 22 kV z distribučního vedení 22 kV čís. 170. Pro uvolnění navrhované plochy pro sport č. 18 je navržena přeložka venkovního vedení 22 kV přípojky pro DTS 10032. Přeložka přípojky pro DTS 10032 je navržena kabelovým vedením 22 kV, Navrhovanými plochami pro bydlení v rodinných domech č. 10 a 11 prochází venkovní vedení 22 kV č. 170. včetně venkovního vedení přípojky 22 kV pro DTS 10070. Plochou navíc ještě prochází potrubí vtl plynovodu. Z důvodu, že plochy slouží pro individuální výstavbu byla by cena přeložky vedení 22 kV neúměrná hodnotě stavebních pozemků. Z tohoto důvodu nebyla v ÚS přeložka vedení 22 kV mimo tyto plochy navržená. A.10.2.2. Zabezpečení elektronických komunikací Zhodnocení stávajícího stavu
Místní část Staré Město telekomunikačně přísluší do telefonního obvodu (TO) Moravskoslezského kraje. Účastnická přípojná komunikační síť je napojená z hlavní digitální automatické ústředny HOST v Karviné, operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s. V místní části Staré Město je vybudovaná kabelová účastnická přípojná komunikační síť operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Mimo operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s. v řešeném území poskytuje komunikační služby další řada operátorů využívajících kabelové a rádiové komunikační sítě. Mezi ně patří operátoři veřejné radiotelefonní komunikační sítě T-Mobile Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a.s., České Radiokomunikace a.s., a jiní. Místní části Staré město prochází podzemní komunikační vedení přístupové a přípojné komunikační sítě (dálkové optické kabely) operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Řešené území je pokryto kvalitním televizním a rozhlasovým signálem z televizních a rozhlasových vysílačů operátora České Radiokomunikace a.s. 36
V rámci ÚS nebyly zjišťované stávající trasy radioreléových spojů. Návrh
Možnost připojení nových účastníků k elektronické komunikační síti je zajištěn ze stávající přípojné komunikační sítě operátora Telefónica O2 Czech Republic, případně jiným operátorem s různým způsobem připojení do elektronické komunikační sítě. Kapacita hlavní digitální telefonní ústředny HOST v Karviné, kapacita přístupové a přenosové komunikační sítě je dostatečná pro zajištění požadovaných služeb elektronických komunikací v řešeném území. A.10.2.3. Zásobování plynem Zhodnocení stávajícího stavu
Řešeným územím prochází a jsou v provozu vysokotlaké plynovody provozované společnosti RWE SmP a.s. : Karviná – Mizerov č.622 019 DN300/200 PN40 Karviná – Kovona č.622 057 DN150 PN40 (vede okrajem území) Dětmarovice - Karviná č.623 013 DN300 PN40 Připojka do RS Nová Pole (Bohumínská) DN100 PN40 Středotlaký plynovod DN500 č.6260400062 dopravující koksárenský plyn z Koksovny ČsA označený v územním plánu ke zrušení je v současné době zrušen. Zásobování Starého Města plynem je z regulační stanice Nová Pole (Bohumínská), která dodává plyn do středotlaké rozvodné sítě, jejíž poslední etapa byla koncem roku 2007 uvedena do provozu. Návrh
Stávající i navrhovaná zástavba je zásobována plynem z distribuční soustavy SmP, kterou tvoří v řešeném území výše uvedené vysokotlaké plynovody, regulační stanice Nová Pole (Bohumínská) a na ni napojena středotlaká rozvodná síť. Se zástavbou v návrhových plochách, bude jako součást technické infrastruktury budována a rozšiřována plynovodní síť v rozsahu umožňujícím dodávku plynu k jednotlivým odběratelům. Navrhovaná trasa přeložky silnice I/67 dokumentována ve výkresu B.1. a B.4. vyvolá nutnost přeložky kolizního úseku vysokotlakého plynovodu č. 623 013 Dětmarovice – Karviná DN300/PN40. Přeložený plynovod v délce cca 350 m směrově i výškově respektuje navrženou trasu silnice I/67. V kapitole A.9. Doprava je vložena varianta vedení přeložky sil. I/67 navržena na hranici bezpečnostního pásma, nevyvolávající nutnost přeložení vtl plynovodu. Trasu přeložky I/67 bude potřeba prověřit v podrobnější projektové dokumentaci na základě zaměření inženýrských sítí v území dotčeném přeložkou. A.11.2.4. Zásobování teplem Zhodnocení stávajícího stavu
Řešeným územím vede trasa horkovodní přípojky s potrubím 2 x DN150 mm, která zajišťuje potřebu tepla v průmyslové zóně Nová Pole. Přípojka vychází z tepelného napáječe 2 x
37
DN600 mm z Teplárny Čs. Armády. Od tratě ČD vede trasa horkovodu v ulici „ Za Vsi, v blízkosti garáží uhýbá a směřuje do průmyslové zóny. Trasa tepelného napáječe 2 x DN800 EDĚ - Karviná podle „Studie vyvedení tepelného výkonu z EDĚ – aktualizace technického řešení“ je na území Karviné vedena podél tratě ČD Dětmarovice – státní hranice SR ve vzdálenosti 15 – 25 m od krajní koleje . Trasa tepelného napáječe bude ukončena v propojovací šachtě na stávajícím potrubí 2 x DN600 z TČA do Karviné. Potrubí bude vedeno nad zemí na nízkých patkách v kombinaci s vedením na vysokých sloupech. Návrh
Ze systému CZT, prostřednictvím horkovodní přípojky 2 x DN150 je zajišťována dodávka tepla do průmyslové zóny Nová Pole. Případné využití volné kapacity horkovodu pro potřeby rozšíření výrobní zóny je nutno individuelně posoudit v širších souvislostech. Návrhové plochy bydlení v rodinných domech budou napojeny na stávající středotlakou plynovodní síť, která bude v souladu s postupem výstavby rozšiřována. Pro decentralizovaný systém vytápění v rodinných domech i v podnikatelských objektech bude převažujícím palivem zemní plyn.. Vedle plynu je nutno podporovat využití všech obnovitelných zdrojů energie, zejména energie slunce, země, vzduchu a vody. A.11. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ O ch ra na o v zdu ší :
- Ovzduší je na území Karvinska považováno za nejvíce negativně ovlivněnou složku životního prostředí. Přestože tento druh škodlivin do životního prostředí má trvale klesající tendenci, imisní situace na Karvinsku vykazuje v hodnocených krátkodobých koncentracích často nadlimitní hodnoty, obzvláště za inverzních stavů. Karvinsko náleží k rozhodujícím producentům znečištění ovzduší v kraji prakticky ve všech sledovaných ukazatelích znečištění. Ve městě a jeho nejbližším okolí se nachází 3 velké zdroje znečišťování ovzduší (ČMD, a.s. – Důl ČSM. o.z. – Teplárna Sever, OKD, a.s. – Důl Darkov, Teplárny Karviná, a.s.). Kromě místních bodových zdrojů se na špatné imisní situaci podílí rovněž přenos znečištění ze zdrojů mimo řešené území, a to zejména z Třince a Polska. Program snižování emisí a imisí Moravskoslezského kraje hodnotí dosavadní stav ovzduší v regionu a stanovuje opatření k dosažení zlepšení stavu ovzduší i na Karvinsku. Pro zlepšení situace byl nařízením č. 1/2004 Moravskoslezského kraje schválen Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje uvádějící rozbor situace v kvalitě ovzduší kraje i nástroje k dosažení zlepšení stávajícího stavu. - Aktivity navrhované v řešeném území nebudou snižovat kvalitu ovzduší. - V území převládá krajinná zeleň a celkově lze předpokládat, že vzhledem k celkovému stavu ovzduší na Karvinsku se kvalita životního prostředí v řešeném území v důsledku jeho intenzivnějšího využívání nezhorší . O ch ra na p od zem ní ch a p ov rc ho vý ch vod :
-
Splaškové odpadní vody budou čištěny v lokálních ČOV, po vybudování kanalizace ve městské ČOV
-
V lokalitách na území Starého Města nebude povoleno umísťování aktivit, které mohou způsobit znečištění podzemních a povrchových vod.
38
Li kvi da ce odp ad ů :
-
Odpad se bude třídit a shromažďovat v nádobách na tento účel vymezených. Svoz odpadu bude organizačně zabezpečovat město. TKO se bude odvážet na řízenou skládku. V řešeném území nesmí vzniknout divoké skládky, ukládat odpad do přírody je nepřípustné.
O ch ra na p ř ed hl uk em :
-
Území zastavěné u sil. I/67 je postižené zvýšenou hladinou hluku. Pronikání hluku do území od železniční tratě č. 320 a sil. I/67 bude zmírněno po vybudování přeložky sil. I/67 a po provedení navržených výsadeb ochranné zeleně kolem obou dopravních koridorů.
A.12. ZÁVĚR, DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU
Územní studie je jedním z podkladů, nezbytným pro vytvoření strategie pro investování v řešeném území. Z řešení územní studie vyplývají následující doporučení:
Územní studii projednat s dotčenými orgány státní správy, správci sítí a s organizacemi;
Je třeba vyřešit stanovení samostatného záplavového území vodního toku Karvinská Mlýnka, bez ovlivnění vodami z Olše. To umožní realizovat zástavbu v plochách, nyní ležících uvnitř záplavového území stanoveného dle již nyní neplatných skutečností;
Pro území centra městské části Staré Město zpracovat podrobnou studii v M 1 : 500;
Studijní dořešení výstavby cyklistické a pěší trasy podél Olše vč. výstavby lávky a možného vedení souběžné hippotrasy, návrh by měl zohlednit i využití pro jízdu na in-line bruslích;
Studijní dořešení výstavby cyklistické a pěší trasy směrem k podchodu pod tratí ČD v oblasti žst.Karviná; Studijní dořešení rekonstrukce sil.I/59 na parametry rychlostní komunikace vymezení nezbytných dopadů na dopravní napojení území; Změny proti schválenému Územnímu plánu města zapracovat do změny ÚP, resp. zpracovat územní plán nový dle nového stavebního zákona;
Do zadání změny územního plánu, resp. nového územního plánu Karviné zapracovat nové lokality dle závěrů z projednání studie;
Před započetím výstavby v území zabezpečit zaměření inženýrských sítí a zpracovat podrobnou projektovou dokumentaci pro stavby technické a dopravní infrastruktury; Zpracovat rozvahu o způsobu financování přípravy lokality (vybudování dopravní a technické infrastruktury); Zpracovat projekty rekultivací a sadovnických úprav pro všechny lokality řešené touto urbanistickou studií; Tvorba krajinné zeleně bude vyžadovat : - zajištění průběžných průzkumů s cílem zabezpečit významné prvky krajinné zeleně a všech součástí dochované krajiny jako potenciál dalšího vývoje,
39
-
projektovou dokumentaci jednotlivých krajinných segmentů (ÚSES, kompozice rozptýlené zeleně ochranná zeleň komunikací atd.) zajištění finančních zdrojů a organizace spolupráce či podílnictví na systematické péči o území – spolupráce s OKD, st. organizacemi – povodím, sportovními a zájmovými organizacemi, soukromými investory atd. péče o území v rámci programu snížení nezaměstnanosti shromažďování obrazové, textové či jiné dokumentace o vývoji území (archívní materiály, letecké snímky, historie těžby atd.), které bude možno využít pro následnou propagaci rekreace obyvatel a návštěvníků s cílem měnit zažité představy o regionu a vhodným způsobem začlenit do systému např. odpočívadel, pěších tras, cyklostezek atd. (informační tabule, artefakty, připomínající likvidaci osídlení a lidské osudy).
A.13. FOTODOKUMENTACE
Územní studie městské části Staré Město by mohla napomoci při vytvoření strategie pro investování v řešeném území. V této části jsou dokumentovány části území s kvalitní zelení, s charakteristickou zástavbou, význačnějšími stavbami, ale i plochy devastované, neudržované, jejichž krajinářská hodnota je nižší.. SEZNAM ZKRATEK CBC CR ČR EU CHKO IC KI OV RBK RBC Sb. SR TJ TU ÚP ÚPD VRT VŠB-TU VÚC
Přeshraniční spolupráce Cestovní ruch Česká republika Evropská unie Chráněná krajinná oblast Informační centrum Karviná Ostrava Regionální biokoridor Regionální biocentrum Sbírka zákonů Slovenská republika tělovýchovná jednota Technická univerzita Územní plán Územně plánovací dokumentace Vysokorychlostní tratě Vysoká škola báňská -Technická univerzita Velký územní celek
40
PŘÍLOHY, DOKLADOVÁ ČÁST
41
Fotodokumentace – zeleň Staré Město
Stará lipová alej u karvinské cesty a potoka
Soliterní borovice v poli
Skupina dubů na okraji území u Stromovky
Soliterní dřeviny u Olšin
Lesní porost Oblasek
Nevhodné umístění sloupů EN
Výplňové topoly s cílovým podrostem dubů
Dub na hrázi rybníka Větrovce
Smíšené porosty na hrázích
Porost na hrázích rybníků
Dominantní dubový porost hráze
Stará vrba u potoka
Skupina lip u křižovatky
Skupina zeleně Staroměstského potoka
Staré vrby u zatrubněného příkopu
Olše na břehu potoka
Neudržované okolí Staroměstského potoka
Doprovodné porosty Olše
Náletová ochranná clona
Soutok Stonávky a Olše
Staré vrby a sad v ochranném pásmu vod
Pobřežní porosty Olše s křídlatkou
Sady v ochranném pásmu vod
Zemědělské plochy určené k dosadbám rozptýlené zeleně
Perspektivní náletová zeleň Výsadba v okolí průmyslové zóny
Centrum obce Náletové porosty okraje průmyslové zóny
Plocha budoucího remízku či aleje
