ÚZEMNÍ STUDIE E1 VEDENÍ 400 kV NOŠOVICE – PROSENICE a NAPOJENÍ VELKÉHO ENERGETICKÉHO ZDROJE NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
TECHNICKÁ ZPRÁVA ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. květen 2011, úprava prosinec 2011
1
URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. 602 00 Brno, Příkop 8
e-mail:
[email protected] [email protected] tel.: +420 545 175 896 +420 545 175 895 fax: +420 545 175 892
Akce:
VEDENÍ 400 kV NOŠOVICE – PROSENICE a NAPOJENÍ VELKÉHO ENERGETICKÉHO ZDROJE NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
Evidenční číslo:
210 – 004 – 415, úprava 211 – 004 - 470
Objednatel:
Krajský úřad Olomouckého kraje
Zhotovitel:
Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o.
Jednatelé společnosti: Zpracovatelský kolektiv
Ing. arch. Vanda Ciznerová, Ing. arch. Miloš Schneider Ing. arch. Vanda Ciznerová Ing. Pavel Veselý Mgr. Martin Novotný
Datum:
květen 2011, úprava prosinec 2011
2
www.usbrno.cz
ÚZEMNÍ STUDIE E1 VEDENÍ 400 kV NOŠOVICE – PROSENICE a NAPOJENÍ VELKÉHO ENERGETICKÉHO ZDROJE NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
SEZNAM DOKUMENTACE: A. TEXTOVÁ ČÁST Technická zpráva B. GRAFICKÁ ČÁST: Analytická část 1. Problémový výkres
1 : 25 000
Návrhová část 1. Schéma změny vedení 400 kV Nošovice – Prosenice
1 : 100 000
2. Návrhový výkres (aktualizované listy 2.9 a 2.10)
1 : 10 000
3. Návrhová mapa upraveného koridoru pro aktualizaci ZUR
1 : 100 000
4. Širší vztahy
1 : 200 000
3
A/ TEXTOVÁ ČÁST
4
OBSAH: 1. Důvody pro zpracování územní studie...........................................................................6 2. Cíle a využití územní studie........................................................................................... 6 3. Vymezení prověřované trasy..........................................................................................7 4. Analytická část..............................................................................................................10 4.1. Územní dopad koridoru......................................................................................... 10 4.2. Vyhodnocení dopadu na krajinný ráz....................................................................13 5. Návrh............................................................................................................................ 16 6.1. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje..................................................... 17 6.1. Územně plánovací dokumentace obcí.................................................................. 18
5
1. Důvody pro zpracování územní studie Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, vydaným usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje č. UZ/21/32/2008 dne 22. 2. 2008 opatřením obecné povahy č.j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274, bylo vymezeno: •
koridor pro vedení přenosové soustavy - 400 kV č. 456 Nošovice – Prosenice (zdvojení stávajícího vedení č. 403 ve stejné trase) v šířce 400 m.
•
územní rezerva pro koridor nových vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického
výkonu
z plánovaného
velkého
energetického
zdroje
v Blahutovicích (Moravskoslezský kraj) v šířce 400 m. Byl stanoven úkol upřesnit územní studií vymezení těchto koridorů a prověřit vlivy na krajinný ráz, zastavěná a zastavitelná území obcí.
2. Cíle a využití územní studie Územní studie vymezí specifikaci podmínek pro využití území jednotlivých obcí a vytvoří podklad pro zpracovávání územně plánovacích dokumentací kraje i obcí a při rozhodování v území. Koridor pro nadzemní vedení vvn 400 kV v trase Prosenice – Nošovice je navržen za účelem zvýšení spolehlivosti dodávky a přenosové schopnosti elektrizační soustavy v prostoru sever – jih na Moravě. Územní rezerva pro koridor pro nadzemní vedení vvn 400 kV v trase Malhotice – Lučice je navržena k propojení velkého energetického zdroje v Blahutovicích (Moravskoslezský kraj) se stávajícím nadzemním vedením přenosové soustavy 400 kV na území Olomouckého kraje. Územní studie řeší následující okruhy problémů: •
prověření navrženého posílení vedení a vyhodnocení jeho případných územních dopadů,
6
•
prověření trasy územní rezervy v úseku Malhotice – Lučice (Blahutovice – Moravskoslezský kraj), vyhodnocení jejího územního dopadu
•
návrh optimálního vedení trasy územní rezervy.
Územní studie bude využita pro aktualizaci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje.
3. Vymezení prověřované trasy Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje vymezují koridor pro zdvojení vedení velmi vysokého napětí 400 kV v trase Prosenice – Rouské (hranice kraje), územní rezervu pro koridor vedení vvn v trase Malhotice – Lučice (hranice kraje), koridor pro spojku na vedení V 418 Prosenice - Otrokovice. Seznam dotčených obcí (dle ZUR): •
Prosenice
•
Rakov
•
Osek nad Bečvou
•
Býškovice
•
Sušice
•
Malhotice
•
Šišma
•
Rouské
•
Pavlovice u Přerova
•
Bělotín
•
Oldřichov
•
Černotín
•
Kladníky
•
Špičky
•
Radotín
•
Skalička
•
Soběchleby
•
Horní Těšice
•
Týn nad Bečvou
•
Ústí
•
Dolní Netčice
7
Koridor a územní rezerva vymezená v Zásadách územního rozvoje byla pro potřeby zpracování územní studie rozdělena pracovně na tři úseky:
úsek 1 - Prosenice – Rouské, hranice kraje •
dotčené obce: Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Šišma, Pavlovice u Přerova, Oldřichov, Kladníky, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Dolní Netčice, Rakov, Býškovice, Malhotice, Rouské.
•
stabilizovaná trasa nadzemního vedení vvn 400kV. Trasa vychází z rozvodny TR Prosenice východním směrem k obci Osek nad Bečvou, prochází jihozápadně od Oldřichovic, kde přechází řeku Bečvu, na katastru obce Sušice se lomí severovýchodně směrem k obci Kladníky, kterou obchází severně. Trasa je pak vedena mírným jihovýchodním směrem, prochází severně od obcí Radotín, Soběchleby, Dolní Netčice, Býškovice, Rouské, jižně prochází od obcí Rakov a Malhotice.
úsek 2 - Radslavice – vedení 400kV u Sušice •
dotčené obce: Radslavice Sušice, Pavlovice u Přerova
•
navrhovaný úsek propojení stávajícího vedení u Radslavic a stávajícího vedení 400 kV u Pavlovic. Trasa nadzemního vedení vvn pak pokračuje v koridoru úseku 1 až na katastr obce Malhotice, kde se odklání a pokračuje v územní rezervě pro koridor úseku 3.
úsek 3 - vedení 400kV Martinice – Blahutovice •
dotčené obce: Malhotice, Ústí, Skalička, Černotín, Kunčice, Horní Těšice, Špičky, Bělotín.
•
navrhovaný úsek územní rezervy pro koridor vedení propojující stávající vedení 400 kV u Malhotic a plánovaný výhledový energetický zdroj na území 8
Moravskoslezského kraje u Blahutovic. Trasa je vymezena koridorem územní rezervy. Územní rezerva prochází severozápadně obce Malhotice do prostoru mezi obcemi Ústí a Skalička, na k.ú. Skalička se lomí severním směrem, prochází východně od obcí Černotín, kde se lomí severovýchodně pod obec Bělotín, kterou obchází východně v těsné blízkosti zastavěného území. Jižně od Bělotína prochází přes vodní plochu – rybník Horní Bělotín, za kterým se lomí a křižuje komunikaci R48. Severovýchodně se trasa rezervy lomí ve směru východ, před hranicí kraje jižně a je ukončena na této hranici (Blahutovice).
9
4. Analytická část Vymezený koridor a územní rezerva vymezená v Zásadách územního rozvoje je vyhodnocena dle vymezených tří úseků, a to z dvou zvolených pohledů: a) – územní dopad koridoru – vyhodnocen je dopad do hodnot území, a to civilizačních, přírodních a kulturně historických. b) – vliv vedení na krajinný ráz – posuzován je dopad do krajinného rázu území, vliv trasy vedení na krajinné struktury, ovlivnění horizontů, pohledů a výhledů v krajině apod
4.1. Územní dopad koridoru Jednotlivé vytipované územní střety jsou číslovány průběžně za všechny vymezené úseky a jaou identifikovány shodně v grafické části č. 1, v problémovém výkrese. úsek 1 - Prosenice – Rouské - hranice kraje Trasa je stabilizovaná. Při vyhodnocení byly vytipovány následující místa potenciálních územních střetů:
1. koridor trasy nadzemního vedení vvn 400kV kříží trasu nadregionálního biokoridoru v nivě Bečvy, a kříží vodní tok Strhanec. V případě nutnosti rozšíření sloupového vedení bude mít trasa dopad do břehových a lužních porostů, které bude nutno redukovat.
2. koridor trasy nadzemního vedení vvn 400kV je vymezen severně od zastavěného území obce Kladníky. Obec má v severní části odsouhlasené pozemky pro výstavbu, částečně již v realizaci. V případě nutnosti rozšíření sloupového vedení dochází k potenciálnímu střetu s touto rozvojovou lokalitou.
10
3. koridor trasy nadzemního vedení vvn 400kV je vymezen jižně od bývalého dvora Vidláč. V části dvora je provozována koňská farma, která má v platném územním plánu odsouhlasené lokality pro chov. V případě nutnosti rozšíření sloupového vedení dochází k potenciálnímu střetu s touto rozvojovou lokalitou.
4. koridor trasy nadzemního vedení vvn 400kV je vymezen severně od zastavěného území obce Dolní Nětčice, v lokalitě Kopaniny, kde trasa prochází v návaznosti na obytný objekt. V případě nutnosti rozšíření sloupového vedení dochází k potenciálnímu střetu s tímto obytným územím. úsek 2 - Radslavice – vedení 400kV u Sušice Navrhovaný úsek propojení stávajícího vedení u Radslavic a stávajícího vedení 400 kV u Pavlovic. Při vyhodnocení byly vytipovány následující potenciální místa územních střetů:
5. územní rezerva pro navrhovaný úsek vedení trasy nadzemního vedení vvn 400kV je vymezena severně od Pavlovic přes lokalitu s výrazným soliterem (lípa malolistá).
6. zastavěná část obce Sušice – trasa územní rezervy je vymezena v bezprostřední návaznosti na jihovýchodní okraj zastavěného území obce Sušice. V trase územní rezervy se nachází i rozvojová lokalita zastavitelného území obce. úsek 3 - vedení 400kV u Martinic – Blahutovice Navrhovaný úsek územní rezervy pro koridor vedení propojující stávající vedení 400 kV
u
Malhotic
a
plánovaný
výhledový
energetický
zdroj
na
území
Moravskoslezského kraje u Blahutovic. Trasa je vymezena koridorem územní rezervy. Při vyhodnocení byly vytipovány následující potenciální místa územních střetů:
11
7. údolí Malhotického potoka – průchod trasy územní rezervy přes údolí Malhotického potoka. Předpokládaný dopad do pozemků PUPFL. Při umístění trasy vedení se předpokládá zábor ploch PUPFL v severovýchodní části lesního komplexu.
8. regionální biocentrum Níhlovský les – trasa územní rezervy zasahuje západní okraj Níhlovského lesa, který je vymezen jako biocentrum regionálního významu. Dopad do ploch PUPFL a tím i plochy biocentra je však pouze potenciální. Trasa území rezervy zasahuje dotčené plochy jen okrajově a lze předpokládat, že při umístění vlastní trasa vedení el. en. zmíněné plochy neomezí.
9. výletiště východně od Ústí – plocha výletiště s vybudovaným rybníkem. Navrhovaná trasa územní rezervy je vymezena v bezprostřední návaznosti, východně od lokality. Trasa území rezervy zasahuje dotčené plochy jen okrajově a lze předpokládat, že při umístění vlastní trasa vedení el. en. zmíněné plochy výletiště neomezí.
10. niva Bečvy – průchod vymezené trasy územní rezervy přes nivu Bečvy jihovýchodně od Černotína. Trasa územní rezervy je vedena prostorem nivy řeky, po levém břehu, kde se nachází několik vzrostlých solitérních dubů letních. Na pravém břehu řeky trasa územní rezervy kříží vzrostlý porost lužního lesa podél Bečvy.
11. výletiště Hluzov – trasa územní rezervy kříží výletiště a sportoviště obce Hluzov, které je situováno na severovýchodním okraji zastavěného území. Trasa území rezervy je vymezena v přímém územním střetu s lokalitou a realizace vedení el. energie by využívání území omezila.
12. rybník v Bělotíně – trasa územní rezervy je vymezena v přímém územním střetu přes rybníky Horní a Dolní Bělotín. Trasa přes vodní hladinu dosahuje vzdálenosti cca 370m, což je za limitní vzdáleností pro umístění stožárů vedení velmi vysokého napětí. 12
13. jižní obchvat Bělotína - trasa územní rezervy prochází přes železnici a trasu komunikace I/48 – jižní obchvat Bělotína (napojení na dálnici D1). Obchvat Bělotína je veden po estakádě, území je problematické z důvodu překonání převýšení na malém úseku.
14. zastavěná část obce Bělotín – trasa územní rezervy je vymezena v bezprostřední návaznosti na východní okraj zastavěného území obce Bělotín.
4.2. Vyhodnocení dopadu na krajinný ráz úsek 1 - Prosenice – Rouské, hranice kraje Západní část trasy se nachází v plochém až úvalovitém reliéfu nivy Bečvy severovýchodně od Přerova. Trasa vychází z rozvodny Prosenice východním směrem k obci Osek nad Bečvou, kde kříží výrazný krajinotvorný prvek – Bečvu s navazujícími lužními a pobřežními porosty. Prochází zemědělskou krajinou jižně od Oldřichova, kde v prostoru mezi osadou Kudlova vrchem Přísahanec míjí lesní komplex a stoupá do svahů Kelčské pahorkatiny. V tomto prostoru je vliv trasy na krajinný ráz a její vnímání v krajině ovlivněno tím, že je v tomto prostoru zastoupení vedení vysokého napětí velmi početně. Existence rozvodny Prosenice a distribuce el energie do okolí je v tomto území velmi patrná. Na katastru obce Sušice se lomí severovýchodně směrem k obci Kladníky, kterou obchází severně. Trasa je dále vedena jihovýchodním směrem, prochází severně od obcí Radotín, Soběchleby, Dolní Netčice, kde je ze severu omezena lesním komplexem Maleník. Výrazně zemědělský charakter má pak zvlněný reliéf krajiny ve východní části trasy úseku č. 1, a to v katastrech obcí Býškovice, Rouské, Rakov a Malhotice. Trasa prochází v tomto úseku zemědělskou krajinou, kde je již podíl vedení vysokého napětí nižší a trasa tak přebírá dominantní funkci v pohledech a vnímáni krajiny, zejména ve svém v bezprostředním okolí.
13
Při posílení trasy a nutnosti vybudovat vedení nové trasy v souběhu se stávající trasou bude vliv na krajinný ráz a vnímání vedení v okolí výraznější v negativním smyslu. Tento vliv bude zřejmý zejména v úseku od Pavlovic, dále k východu, až po hranice Olomouckého kraje. Posílí se vliv technických prvků v krajině, která má stále zemědělský charakter a svým zvlněným reliéfem a střídáním horizontů s údolnicemi tento prvek technického zařízení v krajině zvýrazňuje. Relativně nižší dopad do krajinného rázu by mělo zdvojené vedení v úseku Radotín – Dolní Nětčice, kdy je při průhledech a pohledech od jihu vedení potlačeno zalesněným horizontem Maleníku. V případě možnosti realizovat posílení vedení v rámci stávajících stožárů by byl dopad do krajinného rázu, vzhledem k současnému stavu, nulový. úsek 2 - Radslavice – vedení 400kV u Sušice Navrhovaná trasa propojení stávajícího vedení východně od Radslavic na stávající vedení 400kV východně od Sušice. Jedná se o cca 2,5 km dlouhý úsek plánovaného vedení. Vedení je vymezeno v prostoru zemědělské krajiny, postupně se zvyšujícím terénu západního úpatí Kelčcké pahorkatiny. Relativně výrazný svah bez lesních porostů, nebo bez jiných pohledových překážek je v širším okolí vnímán nejen jako místo dálkových rozhledů, ale i jako relativně výrazný horizont v otevřené krajině severovýchodně od Přerova. Realizace navrženého vedení by snížila kvalitu a vnímání horizontu z tohoto prostoru. Při vnímání krajiny ze scenérické cesty Pavlovice – Kladníky by byl negativně ovlivněn výhled do krajiny severně od Přerova. Z této cesty by tak byl výrazně znehodnocen výjimečný výhled, jehož horizont je ve vzdálenosti 10 – 12 km v prostoru Přerov - Zábeštní Lhota – Lazníky – Veselíčko. úsek 3 - vedení 400kV - Martinice – Blahutovice Navrhovaná
trasa
propojení
stávajícího
vedení
jižně
od
Malhotic
severně
k plánovanému výhledovému energetickému zdroji Blahutovice, vymezeného na území Moravskoslezského kraje. Jedná se o cca 18 km dlouhý úsek plánovaného vedení velmi vysokého napětí.
14
V jižní části je vedení situováno v území lokálního plochého hřbetu, který se postupně mírně svažuje do údolí Malhostovického potoka a nivy Bečvy. Tento prostor je lokálně exponován při pohledech z území, je vnímán jako horizont a to zejména z prostoru Malhostovic, Opatovic, Horních Těšic a Ústí. V rámci tohoto prostoru není realizováno žádné vedení vvn. Adekvátní úsek ve stejném nebo podobném typu krajiny se nachází v prostoru stávajícího vedení 400 kV mezi Pavlovicemi a Kladníky. Severně od nivy Bečvy je vedení vymezeno v postupně se zvedajícím svahu, překonává lokální horizont tvořený Hluzovským kopcem, severně od Hluzova a pokračuje severovýchodním směrem v mírně zvlněné zemědělské krajině jihovýchodně od Bělotína. Zde se bude plánovaná trasa vvn uplatňovat zejména při pohledech od Černotína a z prostoru přírodních lokalit Hůrky u Hranic a Kobylanky. V severní části úseku je vedení situováno v relativně plochém reliéfu V grafické příloze analytické části studie je v problémovém výkrese vyznačen rozsah prostoru, bezprostředního vnímání navrženého vedení v krajinném obraze. V tomto prostoru by trasa vedení figurovala při průhledech a pohledech do krajiny.
15
5. Návrh úsek 1 - Prosenice – Rouské, hranice kraje •
trasa úseku 1 je stabilizovaná. Zdvojení vedení vvn 400 kV bude realizováno ve stávající trase nadzemního vedení. V praxi to znamená, že pro zdvojení vedení bude využito stávajících stožárů. Stožáry, které jsou nevyhovující, budou nahrazeny lépe technicky vyhovujícími ve stávající trase. Rozsah ochranného pásma zůstává beze změny (navěšením nového vedení se nemění).
•
územní studie prověřila i situaci, kdy by vedení mělo dopad do území větší, než stávající územní průmět ochranného pásma. Důvodem pro rozšíření územního dopadu vedení v úseku č. 1 by mělo až další vyvedení výkonu z energetického zdroje Blahutovice na vedení 400 kV Prosenice – Otrokovice (úsek č. 3), nad rámec plánovaného zdvojení vedení v úseku č. 1. Na základě projednání s budoucím správcem sítě a jeho stanoviska je však toto vyvedení výkonu mimo stávající koncepci. Z tohoto důvodu již není třeba uvažovat s koridorem pro propojení stávajících vedení v prostoru Radslavic (viz úsek č. 2).
úsek 2 - Radslavice – vedení 400kV u Sušice •
na základě projednání s budoucím správcem sítě a jeho stanoviska je trasa úseku 2 navržena ke zrušení. Jedná se o spojku vedení na vedení V 418 Prosenice – Otrokovice, které by generovalo výsledné ztrojení vedení v úseku 1. Toto vedení již ale v energetické koncepci území nemá opodstatnění.
•
Pro zapracování do aktualizace Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje je navrženo vypuštění tohoto úseku z dokumentace.
úsek 3 - vedení 400kV u Martinic – Blahutovice •
trasa v úseku 3 je stabilizovaná do prostoru mezi obcemi Černotín a Skalička. Na základě terénního průzkumu bylo zjištěno, že navržená trasa je dále vedena 16
prostorem s potenciálními střety, a to zejména jihozápadně od Bělotína, při křížení trasy s vodní plochou a nově vybudovaným obchvatem na estakádě. K dalším potenciálním střetům dochází v prostoru zastavěného území Hluzova a severovýchodní části Bělotína, kdy je trasa situována v bezprostřední návaznosti na zastavěné území obce. •
Nově upravená trasa koridoru pro nadzemní vedení míjí katastrální území obce Polom, které bylo dotčeno původní trasou.
•
Územní rezerva je vedena východněji od původní trasy vymezené v platné ZUR, severozápadně Kunčic, po jižním břehu Dolního Bělotínského rybníka. Dále prochází nezastavěným územím mezi obcemi Bělotín a Lučice a je zakončena v původním nápojném bodě. Nově dotčené obce (nad rámec trasy koridoru vymezené v platné ZÚR): Kunčice, Lučice.
6. Závěr 6.1. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje 1
V následné aktualizaci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje je doporučeno zrušení navrženého koridoru v úseku obec Radslavice – trasa stávajícího vedení 400kV u obce Sušice. V grafické části vymezeno jako úsek č. 2.
2
Pro následnou aktualizaci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje je změnou územní studie aktualizována trasa koridoru územní rezervy v úseku od stávajícího vedení 400kV u obce Martinice severním směrem k obci Blahutovice (území Moravskoslezského kraje). V grafické části vymezeno jako úsek č. 3.
17
6.1. Územně plánovací dokumentace obcí 1
Za předpokladu zrušení navrženého koridoru v úseku č. 2 Radslavice – vedení 400kV u Sušice v ZUR Olomouckého kraje v územních plánech obcí Radslavice, Sušice, Pavlovice u Přerova zrušit navržený úsek koridoru.
2
V územních plánech obcí Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Šišma, Pavlovice u Přerova, Oldřichov, Kladníky, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Dolní Netčice, Rakov, Býškovice, Malhotice, Rouské v úseku č. 1 respektovat trasu navrženého koridoru dle ZUR Olomouckého kraje v platném znění.
3
Šířku koridoru vedení vvn v úseku č. 1 lze v územně plánovací dokumentaci dotčených obcí v odůvodněných případech upravit.
4
Vzhledem k tomu, že koridor úseku č. 3 je vymezen jako územní rezerva, nelze v územně plánovací dokumentaci stanovit prostorové regulativy.
18
