Územní soudr nost. tento stupeò koncentrace ještì zvýší, proto e zvìtší rozlohu a poèet obyvatel EU, ale HDP zvýší pomìrnì málo;

1. èást — Soudrnost, konkurenceschopnost, zamìstnanost a rùst

tento stupeò koncentrace ještì zvýší, protoe

Územní soudrnost

zvìtší rozlohu a poèet obyvatel EU, ale HDP zvýší pomìrnì málo;

Ústøedním cílem EU, jak je stanoveno ve smlouvì (èlánek 2), je „podporovat hospodáøský a sociální pokrok a vysokou zamìstnanost a dosáhnout vyváené-

–

vyváeností mezi hlavními metropolitními oblast-

ho a udritelného rozvoje, zvláš prostøednictvím

mi a zbytkem státu, pokud jde o hospodáøský

vytvoøení oblasti bez vnitøních hranic, prostøednictvím

rozvoj, co je zvláš charakteristické pro pøistupu-

posilování hospodáøské a sociální soudrnosti a pro-

jící zemì;

støednictvím vytvoøení hospodáøské a mìnové unie...“ Z toho vyplývá, e lidé by nemìli být znevýhodnìni, a ijí nebo pracují kdekoliv v Unii. Proto byla do návrhu

–

mì tìch, které lze zmìøit HDP nebo nezamìstna-

doplòuje cíle Unie týkající se hospodáøské a sociální

ností. Hospodáøský rozvoj doprovází zvláš

soudrnosti. Její význam také oceòuje èlánek 16

vzrùstající dopravní zácpy a zneèištìní ovzduší a

(Principy) smlouvy, který uznává, e obèané by mìli

pøetrvávání sociálního vylouèení v hlavních mìst-

mít pøístup k základním slubám, infrastruktuøe a ke

ských aglomeracích, zatímco mnoho venkov-

znalostem, kdy vyzdvihuje význam „slueb obecné-

ských oblastí trpí nedostateèným hospodáøským

ho hospodáøského zájmu podporujících sociální a

spojením se sousedními malými a støedními mìs-

územní soudrnost.“

ty, co èasto vede k oslabování jejich hospodáøství. Velké mìstské oblasti se rozrùstají a zabírají

Koncepce územní soudrnosti rozšiøuje pojem hos-

okolní krajinu zároveò s tím, jak se zvyšuje jejich

podáøské a sociální soudrnosti, protoe jej doplòuje i

hospodáøská aktivita a poèet obyvatel, a vytváøejí

posiluje. Co se politiky týèe, cílem je pomoci dosáh-

tak tzv. obytné hospodáøské oblasti, zatímco ven-

nout vyváenìjšího rozvoje zmenšením stávajících

kovské oblasti, kde nejsou ádná mìsta, zaívají

nerovností, zabránìním vzniku územní nevyváenos-

pokles poètu obyvatel a sniování dostupnosti zá-

ti a vytváøením koherentnìjších sektorových politik s

kladních slueb;

územním dopadem i politiky regionální. Centrem lupráci mezi regiony.

–

doucích letech: –

s omezenou dostupností základních slueb; –

oblasti daleko na severu a nìkteré horské oblasti) obyvatelstvo ubývá a stárne, zatímco dostupnost

ské èinnosti a obyvatelstva v centrální oblasti ne-

je stále problémem a ivotní prostøedí zùstává

boli v tzv. pìtiúhelníku (rozprostírajícím se mezi

køehké,

severním Yorkshirem v Anglii, Franche-Comté ve

18 % rozlohy EU15 a tvoøí 41 % obyvatel, 48 % HDP a 75 % výdajù na výzkum a rozvoj. Rozšíøení

Tøetí zpráva o ekonomické a sociální soudrnosti

ohroované

napøíklad

pravidelnými

poáry, suchy a povodnìmi.

Francii, Hamburkem v severním Nìmecku a Miláetapové zprávì o soudrnosti a který pokrývá

v mnoha konkrétních oblastech omezených zemìpisnými podmínkami (ostrovy, øídce obydlené

na úrovni EU je to vysoká koncentrace hospodáø-

nem v severní Itálii), který byl oznaèen v Druhé

v rámci regionù a mìst je to rozvoj hnízd chudoby a sociálního vylouèení v oblastech èasto pouze

V EU existuje mnoho aspektù územní rovnováhy, které ohroují harmonický rozvoj hospodáøství Unie v bu-

na regionální úrovni je to zvìtšování nebo alespoò pøetrvávání velkého poètu územních rozdílù kro-

ústavy (èlánek 3) zahrnuta územní soudrnost, která

zájmu je také zlepšit územní integraci a podpoøit spo-

na národní úrovni je to pøetrvávání znaèných ne-

–

v nejvzdálenìjších oblastech s nahromadìnými pøírodními a geografickými nevýhodami (jak uvádí èlánek 299.2 Smlouvy o EU) je to pøetrvávání váných sociálních a hospodáøských problémù,

27


které lze tìko øešit v dùsledku jejich vzdálenosti,

spoleèností, výzkumná èinnost a vzdìlávací a

izolovanosti, topologických podmínek, podnebí,

kulturní zaøízení (Londýn, velké nizozemské

malého trhu a závislosti na malém poètu výrobkù.

mìstské oblasti a severozápadní nìmecká velkomìsta stále zaznamenávají významné zvyšování

Tyto územní rozdíly nelze ignorovat, nebo kromì

poètu obyvatel). Všechny tyto hlavní strategické

váných potíí v periferních a nejvzdálenìjších oblas-

funkce zajišuje více ne 70 velkomìst nebo

tech nebo problémù s dopravními zácpami v nìkte-

mìstských aglomerací, z nich 44 má více ne 1

rých

celkovou

milión obyvatel a které lze povaovat za „metropo-

konkurenceschopnost hospodáøství EU. Pokrytí ná-

le“ rùstu evropského významu. Zvláš významný

kladù na dopravní zahlcení nebo øešení sociálních dù-

mezi tìmito mìsty je oblouk rozprostírající se

sledkù vyplývajících z tìchto rozdílù s sebou nese

od Londýna k Milánu a procházející mìstskou

neoptimální rozdìlení prostøedkù i niší výkonnost a

aglomerací sestávající z mìst podél Rýna (Essen

hospodáøskou konkurenceschopnost, ne jaké by

a Kolín);

mohlo

centrálních

být

v

oblastech

postiených

ovlivòují

regionech

pøípadnì

dosaeno, a se ji jedná o atraktivní oblasti v centru

–

v pøistupujících zemích navzdory poklesu poètu

nebo znevýhodnìné oblasti na periferii. Tyto problé-

obyvatel dochází k významnému nárùstu v hlav-

my mohou uvést do pohybu kumulativní proces, ve

ních mìstech, zvláštì v Budapešti, Praze, Lublani

kterém napøíklad potíe s pøístupem do center výzku-

a hlavních mìstech pobaltských státù. Jedinou

mu a inovací nebo k sítím informaèní a telekomuni-

výjimkou je Polsko, kde Varšavì konkuruje pìt

kaèní

velkých metropolitních oblastí;

technologie

hospodáøského

(ICT)

rozvoje

dále

sníí

regionù,

potenciál

které

ji

tak

zaostávají.

–

vznik nových tendencí — ménì polarizovaný rozvoj a rùst poètu mìstských oblastí v periferních èástech EU, vèetnì:

Boj s územními rozdíly a dosaení prostorovì vyváenìjšího

vzorce

hospodáøského

rozvoje –

vyaduje urèitou koordinaci rozvojových politik, mají-li

rozšiøování centrálních oblastí na východ, rùst

být koherentní a navzájem konzistentní. Z tohoto dù-

takových mìst, jako je Berlín, Mnichov a

vodu Evropská rada v Postupimi definovala v roce

Vídeò;

1999 Perspektivu evropského územního rozvoje. – Podpora vyváeného rozvoje

hospodáøsky silnými, zvláštì v nových technologiích, se stávají hlavní mìsta ve Skandinávii, Stockholm a Helsinky;

Územní nevyváenosti ve výskytu –

mìst a metropolí

mnoho mìstských oblastí v periferních èástech EU, jako je Dublin, Atény a Lisabon, v po-

Mìstské systémy jsou motory regionálního rozvoje a

sledním desetiletí také zaívá významný

právì z hlediska jejich geografického rozmístìní v EU

nárùst HDP na osobu;

je nevyváenost mezi centrem a periferií nejviditelnìjší. Analýza tìchto systémù, jejich potenciálu a rozsahu spolupráce

mezi nimi odkrývá

následující

10

tendence :

–

zdá se, e mnoho mìstských regionù mimo centrum má dostateèný poèet obyvatel i silný hospodáøský

potenciál,

aby

dokázalo

pøilákat

výzkumnou èinnost a èasem se spojit s hlavními –

28

k rùstu stále dochází v centrálních èástech Evropy

evropskými, a dokonce mezinárodními centry roz-

a v hlavních mìstech, kde se soustøeïují ústøedí

hodování. Tyto oblasti budou zøejmì v budoucnu



z hlediska jednoho (znalosti) a Porto a Krakov mají Znaèné rozdíly mezi mìsty a v rámci mìst

podle všech ètyø kritérií dohromady hodnocení pouze prùmìrné. Celkovì tìchto 40 mìstských regionù vy-

Mìstský audit II, který je v souèasnosti k dispozici pro 189 mìst v EU15 (65 v centrálním pentagonu a 124 v periferních oblastech), umoòuje analyzovat tøi

kazovalo v letech 1995 a 2000 rùst HDP 3,3 % a 4,1 % roènì oproti 3 % u metropolí rùstu a 4–5 % u

typy rozdílù — mezi mìsty v centru a na periferii,

mnohých mìstských regionù, které se rychle rozvíjejí,

mezi velkými a støedními mìsty a mezi oblastmi

jak uvádíme dále.

uvnitø mìst. Hlavní zjištìní jsou následující:

Analýza sítí spolupráce mezi mìsty ukazuje existenci: – Nedostateèná bezpeènost je výraznìjší ve vìtších ne ve støedních mìstech. Napøíklad ve Velké Bri-

–

tánii je poèet pøípadù násilných útokù ve velkých

(pokud jde o obchod, vysoké školy a komunikaèní

mìstech dvakrát tak vysoký jako ve mìstech

spojení), vèetnì Londýna, Paøíe, Frankfurtu,

støedních a poèet vrad je tøikrát vyšší. Stejnì vý-

Amsterodamu, Milána a v blízké budoucnosti

raznìjší je také ve mìstech v centrální èásti EU

Berlína;

ne na periferii. – Jasný vzorec centrum-periferie vykazuje zneèištì-

silné sítì velkých „metropolí“ ve støedu Evropy

–

mimo tuto skupinu ukazuje na nedostateènou

ní ovzduší, napø. mìsta v centru mají roènì 14 dní

strategickou spolupráci mezi mìsty a v pøistupují-

s maximálními hodnotami ozónu oproti ménì ne

cích zemích absenci sítí malých a støedních mìst,

jednomu dni roènì u mìst na periferii.

s výjimkou Èeské republiky a Slovinska.

– Zdá se, e nezamìstnanost souvisí více s národními faktory ne s tím, zda se mìsta nacházejí

Intraregionální nevyváenosti

v centru nebo na periferii, nebo s jejich velikostí. To samé platí pro chudobu (podíl osob pod hranicí

Budoucnost venkovských oblastí je stále více svá-

chudoby je prùmìrnì 9 % v centrálních oblastech

zána s rozvojem venkovského hospodáøství jako

a 16 % v oblastech periferních). Zároveò existují

celku a v nìkterých pøípadech vyaduje skuteènou

velké rozdíly mezi rùznými oblastmi ve mìstech,

zmìnu hospodáøské a sociální základny, fyzické in-

napøíklad v Portu, kde je prùmìrná nezamìstna-

frastruktury, pøístup k ICT a jiným novým technolo-

nost nízká, je rozdíl 8 ku 1 a v Marseille, kde je vy-

giím, rùst nových zdrojù zamìstnání (jako malých a

soká, 5 ku 1.

støedních podnikù nebo venkovské turistiky) a zachování veøejných slueb. Tuto politiku je nutné integrovat do regionální strategie pro rozvoj hospodáøských vztahù a spolupráce s mìstskými

schopné stimulovat rùst periferních oblastí a zajis-

oblastmi.

tit lepší rovnováhu hospodáøského rozvoje v EU. Úkol, pøed kterým venkovské oblasti stojí, se liší Pøiblinì 40 tìchto mìstských regionù situovaných

podle toho, kde se nacházejí ve vztahu k výše uve-

mimo centrální „pìtiúhelník“ lze oznaèit a kategorizo-

deným mìstùm: Lze rozlišit pøiblinì tøi typy ven-

vat pomocí ètyø kritérií, která ukazují jejich silné i slabé

kovských oblastí podle míry jejich integrace do

stránky — pomocí poètu obyvatel a jeho rùstu, konku-

zbytku ekonomiky a jejich spojení s velkými hospo-

renceschopnosti, komunikaèních spojení a zapojení

dáøskými centry:

do ekonomiky zaloené na znalostech. Napøíklad Lyon je dobrým pøíkladem mìsta silného z hlediska všech ètyø kritérií, zatímco Bilbao se umísuje vysoko


–

oblasti integrované do globální ekonomiky, které zaívají hospodáøský rùst a jejich poèet

29


obyvatel se zvyšuje. Nacházejí se obvykle blíz-

Geograficky znevýhodnìné regiony

ko metropolí, pracovní místa jsou ve výrobì a slubách, ale vìtšina pùdy se vyuívá pro zemì-

Jak bylo uvedeno výše a upozornìno v Druhé etapo-

dìlství (napøíklad ve Francii je v tìchto oblas-

vé zprávì o soudrnosti, mají regiony se specifickými

tech situována tøetina hospodáøství). Velké

a trvalými zemìpisnými podmínkami, které brání je-

zvyšování poètu obyvatel a tlak urbanizace zna-

jich rozvoji, jako jsou nejvzdálenìjší regiony, ostrovy,

menají, e je zapotøebí lepší øízení vyuívání

horské regiony a øídce obydlené oblasti daleko na se-

pùdy, aby se pøedešlo zhoršování ivotního pro-

veru Evropy, zvláštní problémy s dostupností a s inte-

støedí a konfliktnímu uívání. Navzdory rostou-

grací do zbytku EU.

címu

významu

neberou

mìstské

politiky

v èlenských státech, s výjimkou Velké Británie a

Sedm nejvzdálenìjších regionù EU zahrnuje 25 ost-

Švédska, dostateèný ohled na vztahy mezi

rovù plus Guayanu a dohromady mají pøiblinì 4 mili-

mìstskými a venkovskými oblastmi;

óny obyvatel. Jejich problémem je nahromadìní pøírodních znevýhodnìní, v dùsledku èeho je

–

støednì vyspìlé venkovské oblasti pomìrnì da-

obtíné zlepšovat hospodáøské a sociální podmínky,

leko od metropolí, ale s dobrým dopravním spo-

hlavnì vzdáleností od hospodáøských i administrativ-

jením

vyvinutou

ních center a od nejbliší pevniny. Nejvzdálenìjší, Ré-

infrastrukturou. Mívají stabilní poèet obyvatel a

union, je více ne 9 000 km od Paøíe a 1 700 km od

prodìlávají proces hospodáøské diverzifikace.

pobøeí Afriky, zatímco region nejblíe k pevninì, Ka-

V mnoha èlenských státech se v tìchto oblas-

nárské ostrovy, je stále 250 km od pobøeí. Jejich

tech nacházejí velká hospodáøství. Je potøeba

vzdálenost znásobují jejich pøírodní podmínky (mno-

zachovat jejich zemìdìlský potenciál, zvýšit

hé jsou souostroví, s malou rozlohou a nízkým po-

tempo hospodáøské diverzifikace a posílit vzta-

ètem obyvatel), nároèný terén a podnebí.

a

s

relativnì

dobøe

hy s malými a støedními mìsty; Mimo Kanárské ostrovy (které tvoøí témìø 45 % celko–

izolované venkovské oblasti, øídce obydlené a

vého poètu obyvatel ze sedmi nejvzdálenìjších regio-

èasto situované v periferních oblastech, daleko

nù a kde HDP na osobu byl pouze asi 6 % pod

od metropolí a hlavních dopravních sítí. Jejich

španìlským prùmìrem) je HDP na osobu pouze 57 %

izolaci èasto zpùsobují jejich topografické pod-

z prùmìru EU15 a Réunion, Guayana a Azory figurují

mínky (jako pohoøí) a mívají stárnoucí obyvatel-

mezi deseti nejménì prosperujícími regiony. Všechny

stvo; jejich infrastruktura bývá špatnì dotovaná,

trpí kombinací zaostávajícího hospodáøského rozvo-

úroveò základních slueb a pøíjmu na osobu

je, nadmìrné závislosti na zemìdìlství a vysoké ne-

bývá nízká a mívají špatnì kvalifikované pra-

zamìstnanosti,

covní síly a nebývají dobøe integrovány do glo-

územích se poèet obyvatel stále znaènì zvyšuje, na

bální ekonomiky. Jejich obyvatelé jsou èasto do

Madeiøe a Azorech, které mají vysokou míru odchozí

velké míry závislí na zemìdìlství a jejich poèet

migrace, klesá. Kanárské ostrovy navíc zaívají tlak

klesá. Vìtšinou se nacházejí v jihozápadním

populaèního rùstu, jsou nadmìrnì závislé na turistice

Portugalsku, v severním a severovýchodním

a nerozšiøují èinnost na jiná odvìtví.

ale

zatímco

na

francouzských

Španìlsku, støední Francii, ve Skotsku, Finsku a

30

Švédsku. Úkolem je zde provést revitalizaci a

Kromì toho je v EU15 284 obydlených ostrovù s 9,4

zachovat hospodáøskou èinnost a dostupnost

miliónu lidí (3 % celkového poètu v EU15) a s rozlohou

adekvátních veøejných slueb. A je také zapo-

95 000 km ètvereèních (3 % celkové rozlohy v EU15).

tøebí navázat spojení s mìsty, i kdy jsou po-

Jejich hospodáøskému rozvoji trvale brání jejich po-

mìrnì daleko.

mìrná izolace a dodateèné náklady, které z toho



vyplývají. Navíc mají v mnoha pøípadech hornatý te-

oblastech poblí velkých prùmyslových metropolí

rén nebo jsou souèástí zaostávajících periferních re-

nebo v oblastech, které mají tyto metropole na svém

gionù jako v italském Mezzogiornu, v Øecku nebo

území, jako jsou oblasti ve Walesu, severní Apeniny

Skotsku. Mnohé jsou také souèástí souostroví, co ve

v Itálii a podél severních a jiních okrajù Alp ve Francii,

vìtšinì pøípadù pùsobí jako další omezení z hlediska

Nìmecku a Itálii. Existují však výjimky jako Ardeny

dopravního spojení s pevninou, pøièem veøejné

v Belgii a Krušné hory v Èeské republice a Nìmecku.

sluby se nacházejí na hlavním ostrovì. I kdy je zapotøebí další výzkum, závìry z provedeOstrovy jsou pomìrnì rovnomìrnì rozmístìny mezi

ných studií naznaèují, e k hospodáøské diverzifikaci

Atlantikem, Baltským a Støedozemním moøem, i kdy

od zemìdìlství ke slubám dochází rychlejším tem-

v posledním jmenovaném pøípadì 119 ostrovù tvoøí

pem v níinách ne v horských regionech, e existen-

95 % jejich celkového poètu obyvatel, 85 % z nich ije

ce velkých mìst v horských oblastech nebo poblí

na Sicílii, Sardinii, Baleárách, Krétì a Korsice. Jinde

významnì stimuluje prùmyslovou èinnost (nebo jinak,

bývají ostrovy naopak menší a øidèeji obydlené. Jedi-

e bohatství pøírodních zdrojù v horských oblastech

ný velký je švédský ostrov Gotland, skotské ostrovy

mùe vést k rozvoji velkých mìst v jejich blízkosti) a e

Lewis a Harris a hlavní ostrov Orknejí. Jejich prùmìr-

zamìstnanost ve slubách bývá vyšší ve více prospe-

ný HDP na osobu èinil v roce 2001 72 % prùmìru

rujících horských oblastech, hlavnì v turistice (jako

v EU15 a ve vìtšinì pøípadù (hlavní výjimkou jsou Ba-

v Alpách) nebo ve veøejných slubách v øídce obydle-

leáry) byl niší ne v ostatních èástech jejich pøísluš-

ných oblastech (zvláštì ve Švédsku nebo Finsku).

ných zemí. Bývají zranitelné z hospodáøského hlediska, protoe jejich hospodáøství se soustøeïuje

Od roku 1994, kdy do EU vstoupilo Finsko a Švédsko,

do dvou širokých odvìtvích — do zemìdìlství a rybo-

zaèaly být tématem politiky soudrnosti øídce obydle-

lovu a do turistiky.

né oblasti. Subarktické a arktické èásti v tìchto dvou zemích mají prùmìrnou hustotu zalidnìní ménì ne 5

V EU15 se rozprostírají horské oblasti, které pokrývají

obyvatel na km ètvereèní, co je hluboko pod úrovní

40 % rozlohy a mají pøiblinì 67 miliónù obyvatel ne-

kdekoliv jinde v Unii s výjimkou Highlands and Islands

boli asi 18 % z celkového poètu v EU. Po rozšíøení na

ve Skotsku11.

EU s 25 èleny budou tvoøit stejný podíl obyvatel, ale o nìco menší podíl rozlohy, nebo v nových èlenských

Prùmìrný HDP na osobu v tìchto oblastech tvoøí 87 %

státech je hustota obyvatelstva v horských oblastech

prùmìru EU, co je mnohem ménì ne v ostatních

mírnì vyšší ne v ostatních regionech. Horské oblasti

èástech pøíslušných zemí. Nezamìstnanost také

jsou závislejší na zemìdìlství ne ostatní oblasti

bývá nad národním prùmìrem. Velká èást pracovních

zvláštì v pøistupujících zemích, ale také v EU15. Aè-

pøíleitostí je ve Švédsku obvykle ve slubách, zvláštì

koliv se velký poèet hornatých oblastí nachází v blíz-

ve veøejných slubách, zatímco ve Finsku pracuje

kosti hospodáøských center a velkých trhù, bývají

více lidí v zemìdìlství a prùmyslu, zvláštì v døe-

náklady na dopravu v dùsledku terénu vyšší a mnohé

vozpracujícím, výrobì celulózy a papírenském

zemìdìlské èinnosti nevhodné.

prùmyslu.

Nezamìstnanost bývá vyšší v horských oblastech,

Zvláštì ve švédských regionech je rùst HDP od polo-

které se nacházejí na nejvzdálenìjší periferii, jako

viny 90. let potlaèen (tempo rùstu je pouze pøiblinì

napø. severní èásti severských zemí, Skotska, Sever-

polovina prùmìru EU) a zamìstnanost se nevzpama-

ního Irska a Velké Británie, jiní pohoøí ve Španìlsku,

tovala z podstatné ztráty pracovních míst utrpìné bì-

na Korsice, v jiní Itálii a na Sicílii. Naopak nezamìst-

hem recese na poèátku 90. let. Poèet obyvatel

nanost je vìtšinou pomìrnì nízká v horských

obvykle klesá tempem, které lze jinde vìtšinou


31


EUROPEAN SPATIAL PLANNING OBSERVATION NETWORK

1.6 Zmìna poètu obyvatel, 1996-1999: hlavní sloky Zvýšení poètu obyvatel se kladným migraèním zùstatkem a kladným pøirozeným zùstatkem

AT, CH, DE, FI, EL, MT, NL, PT, SE, UK: NUTS2

kladným migraèním zùstatkem a záporným pøirozeným zùstatkem záporným migraèním zùstatkem a kladným pøirozeným zùstatkem Sníení poètu obyvatel se záporným migraèním zùstatkem a kladným pøirozeným zùstatkem

Zdroj: Databáze ESPON Pùvod údajù: EU s 15 èleny a kandidátské zemì: Eurostat; Norsko a Švýcarsko: národní statistické úøady Tato mapa nutne neodráí názor kontrolního výboru ESPON

kladným migraèním zùstatkem a záporným pøirozeným zùstatkem záporným migraèním zùstatkem a záporným pøirozeným zùstatkem bez údaju

32

0

100

500 km

© Sdruení EuroGeographics pro administrativní hranice



pozorovat pouze v regionech s vánými strukturálními problémy. Bìhem 90. let Kainnu a Laponsko ve Fin-

Dostupnost horských oblastí

sku ztrácely v prùmìru 1 % obyvatel roènì, zatímco v Norrbottenu ve Švédsku poèet obyvatel klesal o 0,6 % roènì12 (tabulka A1.8).

V rámci nedávné studie horských oblastí byl vytvoøen index k jejich klasifikaci podle jejich dostupnosti, kdy se brala v úvahu jejich vzdálenost vzdušnou èarou od hlavního mìsta pøíslušného státu a od ostat-

Spoleèné problémy oblastí s

ních mìst,od vysokých škol a zdravotnických

geografickým znevýhodnìním

zaøízení, jako i podle hustoty dopravních sítí (silnic, eleznic a letiš).

Všechny tyto regiony, a se nacházejí v jakékoliv èásti EU, mají spoleèné problémy s dostupností a se vzdáleností od významných trhù, co zvyšuje cestovní výdaje

i

náklady

na

dopravu

a

brání

jejich

hospodáøskému rozvoji. Zároveò výstavba infrastruk-

Horské oblasti s „velmi dobrou“ nebo „dobrou“ vzdáleností se nacházejí napøíklad na severu Anglie, na Sicílii a na Slovensku. Patøí sem také Alpy, Karpaty, Sudety, všechny nìmecké oblasti a Ardeny i tøi španìlské a dvì portugalské oblasti. První

tury všech druhù a poskytování zdravotní péèe, vzdì-

dvì skupiny obklièují oblasti s „uspokojivou“ do-

lávání a jiných základních slueb jsou obvykle také

stupností. Sem patøí oblasti v Øecku, Španìlsku,

nákladnìjší v dùsledku povahy terénu a vzdálenosti

Walesu a Finsku a Centrální masív ve Francii. Ob-

lokality a obtínìji ospravedlnitelné v dùsledku malé-

lasti se “špatnou“ dostupností se nacházejí na se-

ho poètu obyvatel, jim jsou sluby poskytovány.

ver od tøetí skupiny, konkrétnì se jedná o

V mnoha pøípadech je poèet obyvatel neboli velikost

Highlands and Islands ve Skotsku a o vìtšinu

trhu menší ne „kritické mnoství“ nutné k tomu, aby si

švédských a finských horských oblastí.

tyto oblasti z hospodáøského hlediska zaslouily investice. Tento problém navíc násobí stárnoucí a ubývající obyvatelstvo, jeliko mladí lidé odcházejí (mapa

Rovnìjší pøístup ke slubám

1.6).

obecného hospodáøského zájmu

Zdá se, e pro ostrovy je kritická velikost populace asi

Navzdory potíím v nìkterých regionech je hlavní

4–5 000 obyvatel, nad ní poèty obvykle rostou a souvi-

podmínkou územní soudrnosti rovnost pøístupu

sí s pomìrnì velkým podílem mladých lidí a existují

k základním zaøízením, nezbytným slubám a ke

dobrá vzdìlávací a zdravotnická zaøízení. Pod touto

znalostem — k tomu, co nazýváme „slubami obec-

úrovní je normou èistá emigrace, stárnutí obyvatel a

ného hospodáøského zájmu“.

nedostateèná vybavenost. Prvním faktorem rozhodujícím o perifernosti regioV horských oblastech v EU15 je hustota zalidnìní

nu je pøístup k efektivnímu dopravnímu systému

(51 obyvatel na km ètvereèní) menší ne polovina

s dostateèným spojením s centrální oblastí Unie.

prùmìru EU, i kdy v bezprostøednì okolních ob-

Regiony s lepším pøístupem na trhy budou pravdì-

lastech bývá mnohem vyšší, co odráí skuteènost,

podobnì produktivnìjší a konkurenceschopnìjší

e jsou pomìrnì atraktivní pro ivot a práci. V prù-

ne ostatní. V souèasnosti bývá silnièní sí mno-

mìru dochází k prùbìnému poklesu poètu obyva-

hem rozvinutìjší v centrálních èástech EU ne v pe-

tel, ale mnohé oblasti zaèaly lákat lidi a nové

riferních regionech, a i kdy se výstavba dálnic

podniky. V pøistupujících zemích je obrázek podob-

v posledních letech zvýšila, dostupnost centrálních

ný, i kdy hustota obyvatel je v tìchto oblastech

oblastí, kde se soustøeïují trhy, zùstává mnohem

témìø dvakrát vyšší ne v EU15 a pouze mírnì pod

niší po silnici z periferních regionù ne jinde.

prùmìrem jinde.

Zvláš špatná je ve vìtšinì oblastí spadajících pod


33


Cíl 1 v Portugalsku, Øecku, na západì Irska a v po-

hospodáøská výkonnost národního hospodáøství,

baltských státech (mapa A1.5).

jeho jsou souèástí.

To samé ještì více platí pro eleznici, nebo sí v nej-

Geografické znevýhodnìní ne vdy znamená nepøíz-

perifernìjších regionech obvykle neudrela tempo ani

nivé hospodáøské podmínky. Jak ve skuteènosti uka-

s rozvojem silnic. Obzvláš špatná dostupnost cent-

zuje mnoství pøíkladù, lze je pøípadnì promìnit

rálnìjších oblastí EU po eleznici je z Rumunska, Bul-

v pozitiva, která mohou otevøít nové cesty rozvoje.

harska, jiní a støední Itálie a severního Dánska i z

Kromì toho mnoho tìchto regionù tvoøí dùleitou sou-

Øecka a z èástí Španìlska mimo trasu TGV Madrid —

èást pøírodního dìdictví EU a je místem mnoha zábav-

Sevilla (mapa A1.6).

ních, kulturních a jiných aktivit. Jen z tohoto dùvodu je dùleité, aby byly zachovány a zùstaly obydleny, co

Letecká dostupnost centrálních regionù je výraznì

znamená, e je zase dùleité zlepšit jejich dostupnost

lepší díky pøítomnosti mezinárodních letiš i v tìch nej-

a zachovat nebo rozvinout základní sluby.

vzdálenìjších oblastech, zlepšení propojenosti tímto zpùsobem je však tøeba posuzovat i s ohledem na re-

Stejnì dùleité je, aby cesta hospodáøského rozvoje,

lativnì malý objemy zboí, které se obvykle pøepravu-

kterou sledují, respektovala jejich pøírodní dìdictví a

je letecky (mapa A1.7).

neohrozila právì ty geografické rysy, které jsou nebo mohou být hlavním aspektem jejich pomìrné výhody,

Aèkoliv výstavba transevropských sítí dostupnost

aby v nich nejen ili lidé, ale aby v nich pùsobily také

zlepší, zvláš v pøistupujících zemích — nejvíce v Bul-

podniky. Proto s rozvojem ekonomiky zaloené na

harsku a Rumunsku — se bude úèinek mezi jednotli-

znalostech blízkost surovin, nebo dokonce velkých

vými regiony na periferii znaènì lišit v závislosti na

trhù zaèíná být ménì významným rozhodujícím fakto-

tom, jak dobøe jsou napojeny na hlavní trasy, co zase

rem lokality a na dùleitosti nabývá atraktivita pøírod-

záleí na stavu sekundárních sítí.

ního a fyzického okolí — samozøejmì spolu s dostupností výše popsaných základních slueb a

Pro periferní a geograficky znevýhodnìné regiony je

zaøízení.

obzvláš dùleitý pøístup k novým technologiím, zvláštì k ICT. A to nejen proto, e pomáhají sníit význam

Hospodáøský rozvoj tìchto citlivých oblastí proto ještì

vzdálenosti a èasu potøebného k dosaení centrálních

více ne jinde musí brát v úvahu nutnost chránit ivot-

oblastí EU, ale (co je dùleitìjší) proto, e kadé

ní prostøedí, co znamená nejen zapojení této priority

omezení jejich dostupnosti témìø jistì poškodí šance

do investièního rozhodovacího procesu, ale také všu-

tìchto regionù na rozvoj a odradí podniky od toho, aby

de tam, kde je to moné, hledání variant, které pomo-

se tam usídlily.

hou zlepšit ivotní prostøedí a zároveò posílí regionální konkurenceschopnost. Pøíklady takových-

Priority rozvoje

to moností, kterými lze jedinì získat, je vyèištìní oblastí døíve poškozených prùmyslovou èinností a jejich

Aèkoliv hospodáøské a sociální podmínky se v geo-

zpìtná pøemìna v místa pro rozvoj nových podnikù,

graficky znevýhodnìných regionech velmi liší, obvyk-

modernizace eleznièních tratí za úèelem zlepšení

le tyto regiony ménì prosperují a mají vyšší

dostupnosti místo výstavby nových dálnic, nebo roz-

nezamìstnanost ne zemì, kde se nacházejí nebo,

voj èistých obnovitelných zdrojù energie, které nahra-

v pøípadì nejvzdálenìjších regionù, ke které patøí.

dí uhelné nebo naftové elektrárny, je jednak

Nicménì kromì poslednì jmenovaných regionù HDP

vyèerpávají vzácné pøírodní zdroje a jednak zneèišují

na osobu i zamìstnanost nevyhnutelnì ovlivòuje

ovzduší.

34



Canarias (E)

Guadeloupe

Martinique

Réunion

Guyane (F)

Açores (P)

Madeira

1.7 Územní rozmanitost – stupeò fragmentace pøírodních oblastí ménì ne 20 % pøírodních oblastí 20 % a 50 % pøírodních oblastí; vysoká fragmentace 20 % a 50 % pøírodních oblastí; mírná fragmentace 20 % a 50 % pøírodních oblastí; nízká fragmentace více ne 50 % pøírodních oblastí zastavìné plochy

Pøírodní oblasti = všechny oblasti (úroveò NUTS 3) kromì zastavìných a zemìdelských ploch Zdroj: CORINE Landcover

bez údaju 0

100

500 km

© Sdruení EuroGeographics pro administrativní hranice


35


Není vdy moné nalézt øešení, které je jednoznaènì

–

zajistit plnou zamìstnanost zdùraznìním potøeby

pozitivní, nicménì ústøední zásadou politiky rozvoje

otevírat pracovní pøíleitosti, zvyšovat produktivi-

v citlivých oblastech i jinde by mìlo být dret se strate-

tu a kvalitu v práci a podporovat celoivotní

gií, které minimalizují veškeré škody na ivotním pro-

vzdìlávání;

støedí, a tak zajistit jejich dlouhodobou udritelnost, aby nepøedstavovaly jen krátkodobé prostøedky pro

–

zajistit integraèní trh práce, kde je omezená nezamìstnanost a menší regionální rozdíly v pøístupu

stimulaci rùstu.

k zamìstnání; Ekologické problémy jsou v EU zvláš akutní jak v oblastech, kde je vysoká koncentrace obyvatel, a tedy

–

„propojit“ Evropu, pøedevším uší integrací a roz-

hospodáøských èinností rùzného druhu, tak v oblas-

vojem dopravních, telekomunikaèních a energe-

tech, kde je vyvíjen tlak na pøírodní zdroje zvláš ze-

tických sítí;

mìdìlstvím, ale také hornictvím a podobnými èinnostmi. Tyto oblasti nejsou v EU v ádném pøípadì

–

chránit ivotní prostøedí tím spíše, e ochrana ivot-

rozloeny rovnomìrnì, ale soustøedí se na konkrét-

ního prostøedí stimuluje inovaci, a zavádìt nové

ních místech (mapa 1.7). V tìchto oblastech je nutné

technologie, napøíklad v energetice a dopravì.

vyèistit ivotní prostøedí a zabránit dalšímu poškozování. Ale neménì dùleité je zabránit dalšímu zhoršo-

Evropská politika soudrnosti pøispívá k tìmto cílùm

vání

nebo

velkým dílem, zvláštì v regionech, kde je nevyuitý

polopøírodních oblastech, do kterých postupnì zasa-

hospodáøský a zamìstnanecký potenciál, který lze re-

huje lidská èinnost nebo které jsou opuštìny a buï

alizovat cílenými opatøeními politiky soudrnosti a tím

jsou èím dál tím roztøíštìnìjší nebo jim chybí ochrana

pøispìt k rùstu hospodáøství EU jako celku.

ivotního

prostøedí

v

pøírodních

jejich pøírodních zdrojù. V dùsledku toho musí být tyto cíle nedílnou souèástí strategie hospodáøského roz-

Pro trvalý regionální rozvoj je z politického hlediska

voje v celé EU, aby se zajistil udritelný rozvoj.

nutné vytvoøit pøíznivé podmínky na národní úrovni, zvláš makroekonomické prostøedí vedoucí k rùstu,

Faktory urèující rùst, zamìstnanost a konkurenceschopnost

zamìstnanosti a stabilitì a daòový a regulaèní systém podporující podnikání a tvorbu pracovních míst. Na regionální úrovni je tøeba splnit dva doplòující se

V bøeznu 2000, na vrcholné schùzce v Lisabonu, si

soubory podmínek. Prvním je existence vhodné do-

Evropská unie stanovila cíl stát se nejkonkurence-

taèní politiky základní infrastruktury (v podobì efektiv-

schopnìjší a nejdynamiètìjší ekonomikou zaloenou

ních dopravních, telekomunikaèních a energetických

na znalostech na svìtì, schopnou trvalého a udritel-

sítí, spolehlivé zásoby vody a ekologických zaøízení

ného hospodáøského rùstu s více a lepšími pracovní-

atd.) i pracovních sil s pøíslušnou úrovní dovedností a

mi místy a pevnìjší sociální soudrností. Pøitom urèila

odborného vzdìlání. Posilování produkèního i lidské-

mnoství priorit:

ho kapitálu spolu se zlepšením institucionálních podpùrných zaøízení a existujícího administrativního

–

upøednostòovat inovace a podnikání, zejména vy-

rámce je zvláš dùleité v regionech spadajících pod

tváøením uších spojení mezi výzkumnými ústavy

Cíl 1 a v pøistupujících zemích, kde obì tyto oblasti za-

a prùmyslem a pøíznivých podmínek pro výzkum a

znamenávají závané nedostatky.

rozvoj, zlepšováním pøístupu k finanèním pro-

36

støedkùm a know-how a podporou nového ob-

Druhým souborem podmínek, který pøímo souvisí

chodního podnikání;

s faktory regionální konkurenceschopnosti, je jsou


Územní soudr nost. tento stupeò koncentrace ještì zvýší, proto e zvìtší rozlohu a poèet obyvatel EU, ale HDP zvýší pomìrnì málo;

Recommend Documents