ÚZEMNÍ PLÁN VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE

ÚZEMNÍ PLÁN VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE

VEŘEJNÁ ČÁST

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 760/2011 - 1618

MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY

podle ustanovení § 10 odst.1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

vydává


Grafická část ÚP [obsah dle části I. bodu (3) přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.] je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č.1. Grafická část odůvodnění [obsah dle části II. bodu (2) přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.] je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č.2.

Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

2



3

NÁVRH – obsah textové části Územního plánu Vojenského újezdu Boletice ÚZEMNÍ PLÁN............................................................................................................................................... 2 VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE............................................................................................................. 2 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ........................................................................................................... 5 2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU.......................................................................... 6 3. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU......................................................... 6 4. URBANISTICKÁ KONCEPCE..................................................................................................................... 6 5. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY.............................................................. 7 6. VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ.................................................................................................. 7 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

............................................................................................. 7

7. OBČANSKÉ VYBAVENÍ, DOPRAVA........................................................................................................... 7 8. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU VODOU....................................................................................... 8 9. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ ........................................................................................................................ 8 10. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU PLYNEM .................................................................................. 8 11. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ELEKTRICKOU ENERGIÍ......................................................... 8 12. SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ ..................................................................................................................... 9 13. VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ.............................................................................................................................. 9 14. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................................................ 9 15. CIVILNÍ OCHRANA, OCHRANA A OBRANA STÁTU (AČR)..................................................................... 9 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY......................................................................................................... 10 16. VYMEZENÍ PLOCH A PODMÍNKY PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ.................................................... 10 17. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY............................................................ 10 18. PROSTUPNOST KRAJINY..................................................................................................................... 10 19. VODNÍ TOKY A PLOCHY ....................................................................................................................... 11 20. MELIORAČNÍ ÚPRAVY .......................................................................................................................... 11 21. OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ............................................................... 11 22. DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ............................................................................................................................ 11 23. REKREACE............................................................................................................................................. 11 24. PODMÍNKY PRO VYUŽITELNOST PLOCH DEFINOVANÝCH ÚZEMNÍM PLÁNEM............................. 12 25. PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ......................................................................... 17 26. PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU........................................................................................ 17 27. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VP OPATŘENÍ, STAVBY A OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ POZEMKŮ............................................................................................................................ 17 28. DALŠÍ VPS A VPO S UPLATNĚNÍM PŘEDKUPNÍHO PRÁVA............................................................... 18 29. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTY VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI............................................................................................................................................................. 18 30. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB............................. 18 31. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ............................................................................ 19 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM................................. 25 2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ..................................................................................................................... 29 Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

4

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.................................. 30 4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISEK K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP.................................... 71 4. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA................................................................. 71 5. POSTUP PROCESU POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE................... 72 6. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM........................................................................................................... 73 7. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ......................................................................................................... 73 8. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ..................................................................................................................................................... 74 9. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPORŮ....................................................................................................................................... 74 10. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ.............................................................................. 74 11. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM JAK BYLO ZOHLEDNĚNO......................................................................................................... 74 13. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ...................................................................... 74 12. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK............................................................................................................... 74

1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je území celého vojenského újezdu Boletice, které z státoprávního uspořádání celou svojí rozlohou spadá do Jihočeského kraje.

hlediska

Samotný vojenský újezd se skládá z osmi katastrálních území: 

Arnoštov u Českého Krumlova



Boletice



Jablonec u Českého Krumlova



Maňávka u Českého Krumlova



Ondřejov u Českého Krumlova



Polná u Českého Krumlova



Třebovice u Českého Krumlova



Uhlíkov u Českého Krumlova

Zastavěné území je vymezeno ve zpracovávaném územním plánu a je znázorněno ve výkrese č. 1 – „Výkres základního členění území“. Jednotlivá zastavěná území jsou detailně zakreslena v grafických přílohách „Hlavní výkres – návrh části obce – detaily“ . Sídelní útvary:

Samoty:

Boletice

výkres č. 2-D.

Polná na Šumavě

výkres č. 2-E.

Květušín

výkres č. 2-F.

Třebovice

výkres č. 2-G.

Otice

výkres č. 2-H.


5

Křišťanov

výkres č. 2-I.

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU Koncepce rozvoje obce vychází ze skutečnosti, že celé řešené území vojenského újezdu je určeno k vojenskému výcviku, s respektováním chráněných hodnot území. Celé území vojenského újezdu se bude nadále efektivně využívat k vojenskému výcviku. Část území, jehož uživatelem je VUSS, je určena jako výcviková zóna, kde lze budovat objekty nemovité infrastruktury určené pro zabezpečení výcviku vojsk a k realizaci eventuelní výstavby objektů a zařízení sloužících k obraně státu. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem povolit dostavbu zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. A dále taková technická opatření a stavby, které zlepší životní podmínky jeho využití pro účely rekreace obyvatel vojenského újezdu a okolních obcí, například naučné stezky, cyklistické stezky, hygienická zařízení a ekologická a informační centra.

3. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU Stávající hodnoty kulturní a přírodní jsou územním plánem respektovány a zachovány tyto hodnoty: 

Nemovité kulturní památky



Památky místního významu – kaple



Území s archeologickými nálezy



NATURA 2000 - Evropsky významné lokality Boletice a Polná, které chrání různé typy přírodních stanovišť, obratlovce, bezobratlé živočichy a rostlinné druhy.



NATURA 2000 - Ptačí oblast Boletice zahrnující celý Vojenský újezd Boletice a území o ploše asi 1 600 ha přesahující hranice újezdu.



Chráněná krajinná oblast Šumava



Ochranné pásmo NPP Blanice

4. URBANISTICKÁ KONCEPCE Urbanistická koncepce se územním plánem nemění. Sídelní útvary na území jsou stabilizované a nepřepokládá se jejich rozvoj.

5. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY Územní plán nenavrhuje nové zastavitelné plochy na řešeném území, jsou vymezeny pouze plochy územní rezervy. Územní rezervy: Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

6

Boletice



plochy bydlení - R1 – 4 plochy - v severní části zastavěného území a jižně od komunikace Polná na Šumavě – Boletice – Kájov



plocha rekreace – zahrádkářské osady - R2 - 2 plochy - v centrální části zastavěného území a na jeho západním výběžku.



plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava R3 – v sousedství kostela sv. Mikuláše – plocha parkoviště.

Polná na Šumavě



plochy bydlení - R1 – 3 plochy - v severní části nad stávající zástavbou a v jihozápadním okraji zastavěného území.



plochy občanského vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení R4 – 2 plochy v centrální části zastavěného území a v jeho jihovýchodní části.

Květušín



plochy bydlení - R1 – 1 plocha v severní části sídelního útvaru Plochy přestavby se v řešeném území nenavrhují.

6. VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Plochy sídelní zeleně se v územním plánu řešeného území nenavrhují, stávající jsou respektovány.

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 7. OBČANSKÉ VYBAVENÍ, DOPRAVA V řešeném území je stávající občanské vybavení respektováno. Rozšířeno bude o plochu občanského vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení – v prostoru Houbový vrch. Jedná se o návrh místní lokální sjezdovky s lyžařským vlekem o ploše cca 400 m x 50 m (2, 00 ha). Graficky znázorněno ve výkrese 2-A. „Hlavní výkres“. Dopravní infrastruktura je stabilizována. Koncepce dopravní obsluhy se nemění. Graficky znázorněna ve výkrese č. 2-B. „Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura“. Navrhuje se rekonstrukce křižovatky silnice II/166 s účelovou komunikací VÚj Boletice v k.ú. Třebovice u Českého Krumlova. Graficky znázorněno ve výkrese 2-A. „Hlavní výkres“ a č. 2-B. „Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura“. Územní rezervy vymezeny v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje:



koridor šířky 200 m - D/O1 železniční napojení Špičák



koridoru pro dopravní obsluhu šíře 100 m - D/O2 silniční napojení LA Špičák Návrh ÚP Boletice tato řešení respektuje a přejímá.

8. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU VODOU Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

7

Zásobování vodu je vyhovující, stávající zařízení jsou respektována. Územní plán nenavrhuje změny v řešení zásobování řešeného území vodou. Vodovodní řady navazující na vodojemy dostatečně zásobují sídelní útvary na řešeném území, nepředpokládá se další rozvoj. V grafické podobě je jejich lokalizace uvedena v grafické příloze „Hlavní výkres – technická infrastruktura – zásobování vodou a odkanalizování území“ , výkres č. 2-C. ÚP VÚj Boletice respektuje a přebírá koridor technické infrastruktury z Návrhu ZÚR Jihočeského kraje, konkrétně koridor V19 pro nový vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá.

9. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ Odkanalizování území je vyhovující, stávající zařízení jsou respektována. Územní nenavrhuje změnu řešení odkanalizování území.

plán

Navazující kanalizace je vyhovující a nenavrhuje se další rozšíření. Jejich lokalizace je uvedena v grafické příloze „Hlavní výkres – technická infrastruktura – zásobování vodou a odkanalizování území“, výkres č. 2-C.

10. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU PLYNEM Řešené území není vybaveno rozvody plynu, plynofikace se ani v dalším období neuvažuje. Z Návrhu ZÚR JčK vyplývá povinnost respektovat návrhy tras:



propojení tranzitních plynovodů – záměr realizace velmi vysokotlakého plynovodu (VVTL) v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov).



vedení VTL plynovodu Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá. Zákres v „Hlavním výkrese“ č. 2.

11. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ELEKTRICKOU ENERGIÍ Územní plán respektuje stávající nadzemní vedení veškerých rozvodů VN 22kV včetně jejich ochranných pásem. Stávající distribuční síť je ve vyhovujícím stavu a odpovídá současným požadavkům na přenos elektrické energie. S dalším rozšířením se neuvažuje. V grafické podobě jsou rozvody el. energie zakresleny v výkrese č. 2-B. „Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura“.

12. SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ


8

Telefonní spojení pro civilní prostředí je na území vojenského újezdu realizováno v následujícím přehledu uvedenou sítí podzemních kabelů mobilního operátora Telefonica O2 Czech Republic a.s.: 

Hodňov – Otice – Polečnice – Polná na Šumavě – Květušín



Kájov – Boletice – Chvalšiny – Třebovice

Dále se na území nachází přenosové zařízení operátora T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Současné spoje jsou územním plánem respektovány . Na území je navrženo umístění přenosového zařízení mobilního operátora T- Mobile Czech Republic a.s. na Liščím vrchu. V grafické podobě jsou zařízení spojů zakresleny v výkrese č. 2-B. „Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura“.

13. VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ Stávající systém vytápění objektů na řešeném území zůstává. Rozšíření se nenavrhuje.

14. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Způsob likvidace TKO zůstává beze změn, územní plán nenavrhuje změny likvidace TKO v řešeném území. Skládka Hořičky je rekultivována a je stanovena doba trvání a podmínky péče o skládku po rekultivaci.

15. CIVILNÍ OCHRANA, OCHRANA A OBRANA STÁTU (AČR) Územní plán respektuje v řešeném území zájmy AČR. Vojenské využití území újezdu, jako prioritní způsob využívání území vojenského újezdu, je zcela jednoznačně dáno zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, jako základní norma. Vlastní provozování jednotlivých činností sloužících k vojenskému výcviku a ubytování cvičících vojsk je na základě resortních dokumentů, vypracovaných složkami MO ČR a Generálního štábu AČR. Limity využití území uplatňovaných na území vojenského újezdu jsou uvedeny následující: 

Zájmové území MO o šířce cca 1 km vně okolo hranice řešeného území dle § 175 zákona č. 183/2006 Sb. V tomto pásmu je ochrana zájmů AČR a zabezpečení oprávněných zájmů obrany státu zajištěna povinností předem projednat záměry na výstavbu staveb s VUSS Pardubice, aby po konzultaci s Újezdním úřadem Vojenského újezdu Boletice a armádními složkami mohly být stanoveny podmínky výstavby na civilním území.



Ochranné pásmo radaru Třebotovice - jedná se o zájmové území MO ČR. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.



Omezený prostor LKR-1 pro výcvik vojenského letectva - jedná se o zájmové území MO ČR. Vzdušný prostor je využíván od země až do výšky 12 500 m nad terén. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní objekty a nově budované trasy nebo jejich rekonstrukce jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.


9



Ochranné pásmo muničního skladu Hořičky – jedná se o ochranné pásmo vypočítané pro typ uloženého materiálu a proti jeho případným účinkům.



Zájmové území MO pro nadzemní stavby – komunikační vedení včetně ochranného pásma. V takto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.



Zájmové území MO pro podpovrchové stavby – komunikační vedení včetně ochranného pásma. V takto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit podpovrchovou stavbu jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY 16. VYMEZENÍ PLOCH A PODMÍNKY PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ Územní plán respektuje uspořádání krajiny v celém rozsahu. Respektuje veškerá chráněná území na území vojenského újezdu. (CHKO Šumava - I. III. a IV. zóna, NPP, NATURA 2000) Graficky znázorněno ve výkrese č. 4 „Koordinační výkres“.

17. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Územní plán respektuje všechny prvky ÚSES na řešeném území v tomto složení:



nadregionální biocentrum - NRBC 77



nadregionální biokoridory - NRBK 0, NRBK 171



regionální biocentra - RBC 615, RBC 616, RBC 624, RBC 590, RBC 591, RBC 594



regionální biokoridory - RBK 33, RBK 34 , RBK 35, RBK 45, RBK 3009



ochranná zóna NRBK 13



lokální biocentra - LBC 609, LBC 677, LBC 683, LBC 611, LBC 685, LBC 605, LBC LBC 603, LBC 679, LBC 691, LBC 678, LBC 680, LBC 688, LBC 606, LBC 608, LBC LBC 686, LBC 613, LBC 607, LBC 692, LBC 684, LBC 681, LBC 602, LBC 676, LBC LBC 612, LBC 689, LBC 675, LBC 690, LBC 610, LBC 669, LBC 614, LBC 694, LBC LBC 695.

682, 604, 687, 693,

Plochy jsou nezastavitelné. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti, snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Graficky znázorněno ve výkrese č. 2-A „Hlavní výkres“.

18. PROSTUPNOST KRAJINY Prostupnost krajiny je zajištěna, je vyhovující a stabilizovaná. Pro účel dopravní prostupnosti bude nadále využívána síť účelových komunikací. Systém lesních a polních cest zůstává zachován, prostupnost území není narušena. Graficky znázorněno ve výkrese č. 2-B „Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura“.


10

19. VODNÍ TOKY A PLOCHY Vodní toky a plochy na řešeném území nejsou územním plánem dotčeny, jsou respektovány. Grafické vyjádření ve výkrese č. 2-C „Hlavní výkres – technická infrastruktura, zásobování vodou a odkanalizování území“.

20. MELIORAČNÍ ÚPRAVY Meliorační úpravy nejsou na řešeném území realizovány a nejsou navrženy.

21. OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ V řešeném území nejsou vzhledem k velikosti vodních toků specifikována záplavová území, k povodním nedochází. Protierozní opatření nejsou navržena.

22. DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Poddolovaná území na řešeném území nejsou územním plánem dotčena, jsou respektována a nedotýkají se zastavěných území. 

1558 Horní Brzotice



1513 Mladoňov u Boletic – Míšňany



1674 Boletice Graficky znázorněno ve výkrese č. 4 „Koordinační výkres“.

23. REKREACE V řešeném území jsou respektována stávající rekreační zařízení. Plochy pro jejich rozšíření nejsou navrženy. Jako územní rezerva pro realizaci LA Špičák je respektována vymezená plocha územní rezervy z Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Graficky je vyznačena v „Hlavním výkrese“ – výkres č. 2-A. Stávající cyklotrasy a turistické stezky jsou územním plánem akceptovány a v rámci těchto bude realizována naučná stezka. „Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura“ – výkres č. 2-B.


11

24. PODMÍNKY PRO VYUŽITELNOST PLOCH DEFINOVANÝCH ÚZEMNÍM PLÁNEM Funkční uspořádání území vojenského újezdu stanoví územní plán v grafické příloze „Hlavní výkres“ a v detailech zastavěného území, v němž je řešené území členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. Pro každou plochu s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny základní funkce a druhy staveb a zařízení, které v něm je možno umísťovat, případné nežádoucí vlivy nesmí rušit hlavní funkci. ÚP VÚj Boletice vymezuje tyto základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití:



plochy bydlení v rodinných domech - venkovské

(BV)



plochy bydlení v bytových domech

(BH)



plochy veřejné rekreace

(RV)



plochy rekreace - zahrádkářské osady

(RZ)



plochy občanského vybavení

(OV)



plochy občanského vybavení - tělovýchovné a sportovní zařízení

(OS)



plochy dopravní infrastruktury - silniční doprava

(DS)



plochy dopravní infrastruktury - drážní doprava

(DZ)



plochy technické infrastruktury

(TI)



plochy výroby a skladování

(VZ)



plochy zeleně na veřejných prostranstvích

(ZV)



plochy vodní a vodohospodářské

(W)



plochy zemědělské

(NZ)



plochy lesní

(NL)



plochy přírodní

(NP)



plochy smíšené nezastavěného území

(NS)



plochy specifické – vojenské plochy

(X)



plochy specifické – vojenské plochy v zastavěném území

(XZ)

Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) Hlavní využití:  nízkopodlažní bydlení v domech venkovského charakteru (do dvou nadzemních podlaží s využitelným podkrovím) Přípustné využití:  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  umístění samostatně stojících objektů garáží na vlastním pozemku pro bydlící v lokalitě  možnost pěstitelského a chovatelského zázemí za účelem samozásobení  stavby související s hlavním využitím – zahradní altány, pergoly, bazény apod. Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím


12

Plochy bydlení v bytových domech (BH) Hlavní využití:  nízkopodlažní bydlení v bytových domech (do čtyř nadzemních podlaží s využitelným podkrovím) Přípustné využití:  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  možnost pěstitelského a chovatelského zázemí za účelem samozásobení  umístění samostatně stojících objektů garáží na vlastním pozemku pro bydlící v lokalitě  stavby související s hlavním využitím – zahradní altány, pergoly, bazény apod. Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy veřejné rekreace (RV) Hlavní využití:  plochy veřejné rekreace jsou vymezeny za účelem zajištění veřejně dostupné rekreace Přípustné využití:  veřejná prostranství, stavby a zařízení pro sport a rekreaci  stavby a zařízení občanského vybavení lokálního významu souvisejícího nebo slučitelného s rekreačními aktivitami, v kapacitě úměrné potenciálu území a v souladu s jeho charakterem  stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami Nepřípustné využití:  objekty a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy rekreace - zahrádkářské osady (RZ) Hlavní využití:  plochy zahrádkářských osad Přípustné využití:  umístění zahrádkářských chat se zastavěnou plochou včetně verand, vstupů a teras maximálně do 25 m2 a doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené lokality za předpokladu dodržení pro plochu charakteristického vysokého podílu zeleně Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy občanského vybavení (OV) Hlavní využití:  plochy určené pro občanskou vybavenost, která je nezbytná pro zajištění a ochranu základního standardu a kvality života obyvatel a jejíž existence v území je v zájmu státní správy (např. plochy pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, apod.) Přípustné využití:  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  výsadba zeleně Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy občanského vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení (OS) Hlavní využití:  aktivní nebo pasivní sportovní činnosti a regenerace organismu Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

13

Přípustné využití:  stavby a zařízení pro sport a relaxaci, pro sportovní rybaření  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené lokality za předpokladu dodržení charakteru plochy Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava (DS) Hlavní využití:  plochy určené pro dopravní obslužná zařízení a koridory pro dopravní silniční síť Přípustné využití:  stavby a zařízení pro dopravu, například parkoviště, překladiště, veřejná prostranství, objekty a činnosti související se silniční dopravou  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené lokality za předpokladu dodržení charakteru plochy Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy dopravní infrastruktury – drážní doprava (DZ) Hlavní využití:  plochy určené pro železniční dopravu Přípustné využití:  stavby, objekty a činnosti související s železniční dopravou a provozem železniční dráhy  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené lokality za předpokladu dodržení charakteru plochy Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy technické infrastruktury (TI) Hlavní využití:  technická infrastruktura Přípustné využití:  objekty a stavby dopravní a technické infrastruktury související s hlavním využitím  doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené lokality za předpokladu dodržení charakteru plochy Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy výroby a skladování (VZ) Hlavní využití:  plochy určené pro polní výrobu (chov dobytka, skladování produktů zemědělské výroby, provozování a zajišťování provozuschopnosti techniky využívané k zemědělské výrobě) Přípustné využití:  stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené lokality za předpokladu dodržení charakteru plochy Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

14

Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy zeleně na veřejných prostranstvích (ZV) Hlavní využití:  určení pro plochy veřejných prostranství s funkcí okrasnou a relaxační, přístupné každému bez omezení a sloužící k obecnému užívání Přípustné využití:  přípustné jsou zde zeleň, parkové úpravy a dále zpevněné plochy chodníků, komunikací, parkovišť, doplňkového vybavení a drobný mobiliář za předpokladu dodržení charakteru plochy Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy vodní a vodohospodářské (W) Hlavní využití:  vodohospodářské využití (stabilizace odtokových poměrů v krajině, akumulace vody a odvádění povrchových vod apod.) Přípustné využití:  související vodohospodářské stavby  liniové stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury nemístního významu nerušící hlavní využití  doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené lokality za předpokladu dodržení charakteru plochy Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy zemědělské (NZ) Hlavní využití:  obhospodařování zemědělského půdního fondu Přípustné využití:  liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí apod.) jen dle územních systémů ekologické stability  stavby a zařízení technické vybavenosti odpovídající ustanovení §9 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF za předpokladu dodržení charakteru plochy Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy lesní (NL) Hlavní využití:  plnění funkcí lesa Přípustné využití:  stavby a zařízení lesního hospodářství  liniové stavby dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím  stavby technické infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury  protierozní opatření, travní porosty se solitérními stromy , eventuálně s drobnými remízy, porosty podél mezí  stavby k vodohospodářským melioracím pozemků Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím


15

Plochy přírodní (NP) Hlavní využití:  ochrana stávajících přírodních ploch  dlouhodobá stabilizace prostorů, ve kterých mohou relativně nerušeně existovat a vyvíjet se původní a přírodě blízké ekosystémy  uchování druhového a genového bohatství spontánních druhů organismů  územní ochrana chráněných území podle zákona č. 114/1992 Sb. ve znění zákonného opatření č. 347/1992 Sb. Ochrana územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných částí území (zejména ekologické kostry území) včetně mimoprodukční funkce krajiny Přípustné využití:  zásahy a opatření v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev, ochrany přírody a krajiny  obhospodařování zemědělských pozemků s dlouhodobým cílem ponechat zemědělské půdě pouze mimoprodukční funkce nebo hospodařit „šetrným“ způsobem k přírodním danostem (formou biozemědělství)  produkce dřeva nesmí narušit mimoprodukční funkce lesa  výstavba nezbytně nutných účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků Nepřípustné využití:  nová výstavba, kromě uvedených výjimek, jmenovitě staveb pro pobytovou rekreaci včetně zahrádkářských chat, sportovních zařízení, hřišť, oplocování pozemků s výjimkou těch, které jsou v zájmu přírody, lesa, vodních zdrojů apod.  zřizování skladovacích a odstavných ploch  těžba surovin  meliorační výstavba, která není v zájmu ochrany přírody a krajiny či mimoprodukčních funkcí lesa  změny vodního režimu území, pokud nejsou v zájmu ochrany přírody a ochrany lesa  změny druhů pozemků na ornou půdu, zahrady a sady, scelování pozemků pokud to není v zájmu ochrany přírody a krajiny či ochrany lesa  ukládání odpadů  terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo vodní poměry  zvětšování prostupnosti území výstavbou nových účelových komunikací či pěšin pokud to není v zájmu ochrany přírody a krajiny  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy smíšené nezastavěného území (NS) Hlavní využití:  krajinářské, zemědělské a lesní využití  liniová výsadba, výsadba remízů, stromové a keřové zeleně vhodných přirozených druhů dřevin Přípustné využití:  liniové stavby technické infrastruktury  protierozní opatření, travní porosty se solitérními stromy eventuálně s drobnými remízy, porosty podél mezí při dodržení charakteru plochy  stavby k vodohospodářským melioracím pozemků Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy specifické – vojenské plochy (X) Hlavní využití:  vojenské využití území újezdu dle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

16



výcvik jednotek a útvarů AČR a jednotek armád NATO Přípustné využití:  hospodářská činnost realizovaná v souladu s hlavním využitím vojenského újezdu pro vojenský výcvik, za respektování dlouhodobé péče o životní prostředí  objekty a stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím  na území jehož uživatelem je VUSS, lze budovat objekty nemovité infrastruktury určené pro zabezpečení výcviku vojsk a k realizaci eventuelní výstavby objektů a zařízení sloužících k obraně státu. Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Plochy specifické – vojenské plochy v zastavěném území (XZ) Hlavní využití:  vojenské využití území újezdu dle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky  výcvik jednotek a útvarů AČR a jednotek armád NATO Přípustné využití:  hospodářská činnost realizovaná v souladu s hlavním využitím vojenského újezdu pro vojenský výcvik, za respektování dlouhodobé péče o životní prostředí  objekty a stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím  na území jehož uživatelem je VUSS, lze budovat objekty nemovité infrastruktury určené pro zabezpečení výcviku vojsk a k realizaci eventuelní výstavby objektů a zařízení sloužících k obraně státu. Nepřípustné využití:  ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím

25. PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ Systém navrženého prostorového uspořádání respektuje charakter původní zástavby. Ve stávajících plochách bydlení se nepředpokládá změna současné zástavby. V případě změny současné zástavby, bude měřítkem charakter původních materiálů a bude respektován dosavadní styl uspořádání těchto ploch. Je navržena maximální výška objektů do 10 m.

26. PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Podmínky ochrany krajinného rázu nejsou definovány.

27. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VP OPATŘENÍ, STAVBY A OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ POZEMKŮ WT 1 - Je vymezen koridor propojení tranzitních plynovodů – záměr velmi vysokotlakého plynovodu (VVTL) v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov) jako záměr v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Koridor zasahuje řešené území pouze bodově.


17

WT 2 - Jihovýchodní hranice se okrajově dotýká koridor VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá - záměr vysokotlakého plynovodu včetně regulační stanice. Vymezeno koridorem šíře 200m jako záměr v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. WT 3 - Koridor technické infrastruktury – vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá je vymezen jako záměr v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. WT 4 - Umístění přenosového zařízení mobilního operátora T- Mobile Czech Republic a.s. na Liščím vrchu. WD 1 - Rekonstrukce křižovatky silnice II/166 s účelovou komunikací z VÚj Boletice. A 1 - Plocha pro asanaci v západní části řešeného území je vymezena jako záměr v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Grafické znázornění je ve výkrese č. 3 – „Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací“.

28. DALŠÍ VPS A VPO S UPLATNĚNÍM PŘEDKUPNÍHO PRÁVA Další VPS a VPO s uplatněním předkupního práva nejsou v řešeném území vymezeny.

29. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTY VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Část I – Návrh územního plánu: A I - Textová část 19 listů B I - Grafická část - výkres č. : B I - Grafická část - výkres č. 1.

Výkres základního členění území

1 : 25 000

2 - A.

Hlavní výkres

1 : 25 000

2 – B.

Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura

1 : 25 000

2 – C.

Hlavní výkres – technická infrastruktura – zásobování vodou a odkanalizování zemí

1 : 25 000

2 – D. – I.

Hlavní výkres – návrh části obce – detaily

1 : 2 880

3.

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 10 000

30. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB Architektonicky a urbanisticky významné stavby nejsou v řešeném území vymezeny.


18

31. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Řešení územního plánu respektuje následující vymezené územní rezervy: Územní rezerva pro realizaci LA Špičák. Jedná se o územní rezervu jejíž podmínky možnosti realizace budou prověřeny v navazujícím územně plánovacím podkladu pořízeným budoucím investorem. Územní rezerva pro napojení LA Špičák na železnici – podmínky možnosti realizace budou prověřeny v navazujícím územně plánovacím podkladu pořízeným budoucím investorem. Územní rezerva silničního napojení LA Špičák - podmínky možnosti realizace budou prověřeny v navazujícím územně plánovacím podkladu pořízeným budoucím investorem. Územní rezervy v zastavěných územích – plochy bydlení, plochy občanské vybavenosti, plochy rekreace a plochy dopravní infrastruktury – podmínky možnosti realizace budou prověřeny v navazujícím územně plánovacím podkladu pořízeným budoucím investorem. Boletice  plochy bydlení R1 – 4 plochy - v severní části zastavěného území a jižně od komunikace Polná na Šumavě – Boletice – Kájov



plocha rekreace – zahrádkářské osady R2 - 2 plochy - v centrální části zastavěného území a na jeho západním výběžku.




Polná na Šumavě  plochy bydlení R1 – 3 plochy - v severní části nad stávající zástavbou a v jihozápadním okraji zastavěného území.




Květušín  plochy bydlení R1– 1 plocha v severní části sídelního útvaru Grafické vyjádření územních rezerv je ve výkrese č. 2-A. „Hlavní výkres“ a ve výkresech detailů jednotlivých sídelních útvarů č. 2-D., 2-E., 2-F. „Hlavní výkres – návrh části obce – detail“.


19

ÚZEMNÍ PLÁN VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE ODŮVODNĚNÍ


20

ODŮVODNĚNÍ - obsah textové části Územního plánu Vojenského újezdu Boletice ÚZEMNÍ PLÁN............................................................................................................................................... 2 VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE............................................................................................................. 2 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ........................................................................................................... 5 2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU.......................................................................... 6 3. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU......................................................... 6 4. URBANISTICKÁ KONCEPCE..................................................................................................................... 6 5. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY.............................................................. 7 6. VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ.................................................................................................. 7 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

............................................................................................. 7

7. OBČANSKÉ VYBAVENÍ, DOPRAVA........................................................................................................... 7 8. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU VODOU....................................................................................... 8 9. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ ........................................................................................................................ 8 10. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU PLYNEM .................................................................................. 8 11. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ELEKTRICKOU ENERGIÍ......................................................... 8 12. SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ ..................................................................................................................... 9 13. VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ.............................................................................................................................. 9 14. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................................................ 9 15. CIVILNÍ OCHRANA, OCHRANA A OBRANA STÁTU (AČR)..................................................................... 9 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY......................................................................................................... 10 16. VYMEZENÍ PLOCH A PODMÍNKY PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ.................................................... 10 17. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY............................................................ 10 18. PROSTUPNOST KRAJINY..................................................................................................................... 10 19. VODNÍ TOKY A PLOCHY ....................................................................................................................... 11 20. MELIORAČNÍ ÚPRAVY .......................................................................................................................... 11 21. OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ............................................................... 11 22. DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ............................................................................................................................ 11 23. REKREACE............................................................................................................................................. 11 24. PODMÍNKY PRO VYUŽITELNOST PLOCH DEFINOVANÝCH ÚZEMNÍM PLÁNEM............................. 12 25. PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ......................................................................... 17 26. PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU........................................................................................ 17 27. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VP OPATŘENÍ, STAVBY A OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ POZEMKŮ............................................................................................................................ 17 28. DALŠÍ VPS A VPO S UPLATNĚNÍM PŘEDKUPNÍHO PRÁVA............................................................... 18 29. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTY VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI............................................................................................................................................................. 18 30. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB............................. 18 31. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ............................................................................ 19 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM................................. 25 2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ..................................................................................................................... 29 Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

21

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.................................. 30 4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISEK K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP.................................... 71 4. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA................................................................. 71 5. POSTUP PROCESU POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE................... 72 6. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM........................................................................................................... 73 7. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ......................................................................................................... 73 8. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ..................................................................................................................................................... 74 9. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPORŮ....................................................................................................................................... 74 10. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ.............................................................................. 74 11. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM JAK BYLO ZOHLEDNĚNO......................................................................................................... 74 13. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ...................................................................... 74 12. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK............................................................................................................... 74


22

Vysvětlivky používaných zkratek v textu: AČR

Armáda České republiky

ČOV

čistička odpadních vod

ČD

České dráhy

E.O

ekvivalent obyvatele

E.ON

distributor elektrické energie

EVL

Evropsky významná lokalita

GŠ

Generální štáb

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

IZS

Integrovaný záchranný systém

k.ú.

katastrální území

LDT

letní dětský tábor

LHP

lesní hospodářský plán

LKR

omezený vzdušný prostor pro letectvo

NKP

nemovitá kulturní památka

MK ČR

Ministerstvo kultury České republiky

MO ČR

Ministerstvo obrany České republiky

NP

Národní park

NPP

Národní přírodní památka

NRBC

nadregionální biocentrum

NRBK

nadregionální biokoridor

OP NPP

Ochranné pásmo Národní přírodní památky

PČR

Policie České republiky

PHO

pásmo hygienické ochrany

PO

Ptačí oblast

PS

Provozní středisko

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

PÚR

Politika územního rozvoje

RBC

regionální biocentrum

RBK

regionální biokoridor


23

RZ

rekreační zařízení

ŘSP

ředitelství státního podniku

SST

součinnostní střelnice

SVBF

Správa vojenského bytového fondu

SŽDC

Správa železniční dopravní cesty

TKO

tuhý komunální odpad

ÚAP

územně analytické podklady

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚÚřVÚ

Újezdní úřad vojenského újezdu

ÚSES

územní systém ekologické stability

UVZ

učebně výcvikové zařízení

VLS ČR, s.p.

Vojenské lesy a statky České republiky, státní podnik

VN

vysoké napětí

VŠZ

Výcvikové a školící zařízení

VTL

vysokotlaký plynovod

VVN

velmi vysoké napětí

VVTL

velmi vysokotlaký plynovod

VÚj

vojenský újezd

VÚ

vojenský útvar

VUSS

Vojenská ubytovací a stavební správa

VVP

Vojenský výcvikový prostor

VZ

vojenské zařízení

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR

Zásady územního rozvoje


24

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 1.1.

ŠIRŠÍ VZTAHY Jsou graficky vyjádřeny ve „Výkrese širších vztahů“ č.6 - v části Odůvodnění.

Vojenský újezd Boletice spadá celou svojí rozlohou do Jihočeského kraje. Spadá celou rozlohou do území jednoho okresu - Český Krumlov a svojí severozápadní částí tvoří hranici mezi okresy Český Krumlov a Prachatice. Samotný vojenský újezd zahrnuje osm katastrálních území: Název katastrálního území:

kód katastrálního území:


991694

Boletice

607151


991732


991759


991775


991741


991821


991813

Řešené území vykazuje přirozenou vazbu zejména na sousední obec Český Krumlov ( cca 5 km), ta je dána vzájemnou polohou a vzdáleností. Hlavně přímou dopravní dostupností po silnici. Vazba na okresní město Český Krumlov je dána nutností krytí potřeb správní administrativy, základního i vyššího školství, zdravotnických zařízení, kultury, sportovních aktivit atd. Správní území, tzn. řešené území Vojenského újezdu Boletice v rozsahu 21 950,13 ha,tj. 219,50 km2 sousedí s těmito obcemi: Severní hranice řešeného území

Ktiš, Křišťanov

Severozápadní hranice řešeného území

Volary

Západní hranice řešeného území

Želnava

Jihozápadní hranice řešeného území

Nová Pec

Jižní hranice řešeného území

Horní Planá, Černá v Pošumaví

Jihovýchodní hranice řešeného území

Hořice na Šumavě

Východní hranice řešeného území

Kájov

Severovýchodní hranice řešeného území

Chvalšiny

Řešeným územím neprochází žádná silnice I., II. ani III. třídy, všechny komunikace na území Vojenského újezdu Boletice jsou účelové. Na navazujícím civilním území, umožňujícím m.j. přístup na zájmové území, jsou následující komunikace:  silnice I. třídy I/39 v úseku Kájov – Černá v Pošumaví – Horní Planá – Volary, na jihovýchodní, jižní a jihozápadní straně vojenského újezdu a silnice II. třídy: Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

25



II/141 (v úseku Volary – Blažejovice) na západní straně vojenského újezdu.



II/165 Blažejovice – Zbytiny – Ktiš na severní straně vojenského újezdu.



II/122 v úseku Ktiš – Smědeč (případně III/12268 Ktiš – Březovík).



II/166 v úseku Smědeč – Březovík – Chvalšiny – Kájov na severovýchodní straně vojenského újezdu. Je navržena rekonstrukce křižovatky této silnice s účelovou komunikací z území VÚj.

Hranic Vojenského újezdu Boletice se dále dotýkají následující silnice III. třídy (s pokračováním na území vojenského újezdu jako účelové komunikace):  III/12269 Březovík – Třebovice 

III/1663 Chvalšiny – Boletice



III/15915 Mokrá – Květušín

Na území újezdu je provozována funkční železniční trať. Územím vojenského újezdu prochází železniční trať SŽDC č. 194 České Budějovice – Český Krumlov - Kájov – Černý Kříž, přičemž územím vojenského újezdu prochází zhruba v délce 11 km. Jedná se o jednokolejnou regionální trať celkové délky 95,9 km provozovanou v motorové trakci, v úseku Kájov – Černý Kříž ve zjednodušené traťové technologii a v omezené traťové rychlosti. Na území újezdu má dráha dvě dopravny, jsou jimi komerčně neobsazené nákladiště a zastávky Polná na Šumavě (1 dopravní kolej délky 198 m) a Polečnice (2 dopravní koleje délky 239 m). Z neobsazeného nákladiště a zastávky Polečnice odbočuje železniční vlečka pro nakládku/vykládku vojenské techniky. Řešeného území se dotýká při východní hranici koridor šíře 300 m navrhovaného VVTL tranzitního plynovodu Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov) pod označením Ep 10. Jižně koridor šíře 200 m navrhovaného VTL plynovodu Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá pod označením ZÚR JčK Ep 12. Dále je v řešeném území navržen koridor vodovodu Otice – Maňávka – Horní Planá pod označením V19. Dále se řešeného území dotýká koridor navrhované nové silnice úseku Horní Planá Želnava (Slunečná) pod označením D 13. Je vyčleněno území pro asanaci pod označením A3. Jako územní rezerva je vymezeno území pro napojení LA Špičák na železnici D/O1, silniční napojení LA Špičák D/O2 a plocha pro rekreaci SR 16. Rozvod VN 22 kV (převážně veden vně území vojenského újezdu) je většinou proveden vedením na betonových a ocelových sloupech. Vedení VN na území vojenského újezdu je pouze nadzemní. Na území Vojenského újezdu Boletice je dislokováno přenosové zařízení mobilního operátora Telefonica 02 Czech Republic a.s. poblíž Polné na Šumavě, operátora T- Mobile Czech Republic a.s. - pronájem části pozemku katastru nemovitostí parcela KN 382/2 - ostatní plocha o výměře 1,365 m2 pro umístění technologického kontejneru u paty ocelového stožáru. Přenosové zařízení mobilního operátora Vodafone Czech Republic a.s. je umístěno jižně od obce Květušín. Na řešeném území je navržena místní lokální sjezdová trať jako plocha občasného vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení, na Houbovém vrchu. Technické zázemí této plochy bude umístěno mimo území vojenského újezdu (parkování a technologická část lyžařského vleku). Využití se předpokládá především pro Základní školu a Základní školu s dětským domovem v Městě Horní Planá. V řešeném území je situován a respektován vodní zdroj HV1V a vodovodní řad pro obec Želnava. Z jednotlivých druhů vazeb, uplatňovaných na území vojenského újezdu a okolního civilního území jsou uvedeny následující: Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

26



Zájmové území MO o šířce cca 1 km vně okolo hranice řešeného území dle § 175 zákona č. 183/2006 Sb. V tomto pásmu je ochrana zájmů AČR a zabezpečení oprávněných zájmů obrany státu zajištěna povinností předem projednat záměry na výstavbu staveb s VUSS Pardubice, aby po konzultaci s Újezdním úřadem Vojenského újezdu Boletice a armádními složkami mohly být stanoveny podmínky výstavby na civilním území.



Ochranné pásmo radaru Třebotovice - jedná se o zájmové území MO ČR. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.



Omezený prostor LKR-1 pro výcvik vojenského letectva - jedná se o zájmové území MO ČR. Vzdušný prostor je využíván od země až do výšky 12 500 m nad terén. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní objekty a nově budované trasy nebo jejich rekonstrukce jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.



Ochranné pásmo muničního skladu Hořičky – jedná se o ochranné pásmo vypočítané pro typ uloženého materiálu a proti jeho případným účinkům.



Zájmové území MO pro nadzemní stavby – komunikační vedení včetně ochranného pásma. V takto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.



Zájmové území MO pro podpovrchové stavby – komunikační vedení včetně ochranného pásma. V takto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit podpovrchovou stavbu jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice. Západní část řešeného území leží v Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Zhruba západní polovina území Vojenského újezdu Boletice spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava. Vojenský újezd Boletice představuje z přírodovědeckého hlediska unikátní území mezinárodního významu, kterému se dostává ochrana v rámci soustavy NATURA 2000. Ochrana je poskytnuta jak podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Evropsky významná lokalita Boletice a Evropsky významná lokalita Polná, tak podle směrnice o ochraně volně žijících ptáků - Ptačí oblast Boletice. Ochranné pásmo NPP Blanice - v severozápadní části vojenského újezdu se rozprostírá území ochranného pásma Národní přírodní památky Blanice, která byla zřízena Vyhláškou MK ČR č. 197/89 Sb., ze dne 8.12.1989. Prvky ÚSES zastupují v řešeném území všechny tři stupně. Trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 0 přichází na řešené území v západní části, na ní navazuje NRBC 77 z kterého pokračuje nadregionální biokoridor pod označením NRBK 171 severovýchodně přes k.ú.Třebovice u Č. Krumlova za hranice řešeního území. Ze severozápadu přetíná řešené území trasa RBK 34 na které leží v severní části RBC 616 , v střední části území RBC 591 a jižně RBC 590. Jihovýchodně vede RBK 45 z něho vychází RBC 594, odtud pokračuje RBK 35 s RBC 615 a dále na sever u hranic řešeného území je to RBK 33. Na jednotlivých trasách NRBK a RBK leží plochy lokálních biocenter. Pokrývají značnou část řešeného území, výjimku tvoří východní a jihozápadní část území, kde se lokální biocentra nenachází. V řešeném území nejsou dostatečné pracovní příležitosti, obyvatelstvo dojíždí do sousedních obcí. Řešené území nabízí částečně ve zpřístupněných prostorech svým charakterem a vybaveností svému okolí rekreační příležitosti ve formě turistiky i cykloturistiky a regionálním významem i zimní sportovní aktivity.


27

1.2.

SOULAD S PÚR A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR 2008) stanovuje v úvodu obecné republikové priority územního plánování. Územní plán VÚj Boletice ve svém řešení tyto priority respektuje a upřednostňuje. ÚPD řešeného území je v souladu s PÚR a souběžně pořizovanou dokumentací ZÚR, jejíž vydání se předpokládá souběžně s vydáním ÚPD Boletice. Na území Jihočeského kraje je vymezena jedna specifická oblast republikového významu SOB1 Šumava, která představuje území mimořádně přírodně a krajinářsky cenná a přitom mimořádně atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu republikového významu. Na řešeném území byl proveden geologický průzkum pro případné zřízení hlubinného uložiště. V současné době není vymezena konkrétní plocha. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci a stanovují pro ně tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD: a) podrobně vymezit hranice ploch s nutnou asanací v navazujících ÚP, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek v daném území (kdy v tomto případě je možné rozsah vymezených ploch i zvětšovat do 100 m od hranice vymezené v ZUR nebo přidávat samostatné enklávy ploch s nutnou asanací malého rozsahu dle skutečného stavu a potřeb v území), b) plochy budou rekultivovány, do doby rekultivace je nebude možno využívat k intenzivní hospodářské činnosti ani dlouhodobému pobytu, c) budoucí konkrétní využití těchto ploch bude řešeno v navazujících ÚPD s ohledem na potřeby ochrany životního prostředí (zejména odstranění starých ekologických zátěží), s ohledem na krajinný ráz, na kulturně historické hodnoty v území a na sociální soudržnost obyvatelstva, d) součástí těchto ploch mohou být tam kde je to vhodné a není to v rozporu s ochranou zdravých životních podmínek ucelené areály republikového významu specifického charakteru veřejné infrastruktury, včetně zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, nebo určené pro rekreaci a cestovní ruch, kdy bude voleno takové měřítko a intenzita využití ploch, aby nebylo neúměrně zatíženo okolní prostředí. Pro řešené území vyplývají ze ZÚR požadavky respektovat:  EVL Boletice, EVL Polná 

Ptačí oblast Boletice



CHKO Šumava



CHOPAV Šumava



ÚSES



Návrhy a rezervy ze ZUR:

Návrhy ZUR:  Vodovod Otice – Maňávka - Horní Planá  Propojení tranzitních plynovodů – záměr velmi vysokotlakého plynovodu (VVTL) v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov)  VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá  Asanační území Špičák Územní rezervy ZUR:  LA Špičák  Železniční napojení LA Špičák  Silniční napojení LA Špičák


28

Závěr: Všechny uvedené záměry jsou do územního plánu VÚj Boletice zapracovány. Územní plán vojenského újezdu Boletice není v rozporu s nadřazenou ÚPD, jsou splněny a respektovány požadavky vymezené v zadání územního plánu, navržená koncepce územního plánu VÚj Boletice neomezuje využitelnost ploch pozemků sousedních obcí, rozvoj VÚj Boletice nebude ve svém rozsahu narušovat zájmy okolních obcí.

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Schválené zadání bylo zpracováno obecně bez specifikace zvláštních požadavků. Územní plán je zpracován svým rozsahem v souladu s platnou legislativou, tj. se stavebním zákonem 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláškou 500/2006 Sb. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území vojenského újezdu. Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně ustanovení § 43 až 55 a § 57. Přiměřenost § 43 odst.4 se vztahuje i na § 43 odst.6 a z toho lze odvodit, že přiměřeně se použije i prováděcí vyhláška č.500/2006 Sb. Materiál je zpracován tak, aby v celém plánovacím období a pro celé zájmové území byla dodržena povinnost priority zajištění vojenského výcviku ozbrojených sil a složek IZS. Obsah a rozsah vychází ze současných a výhledových potřeb armády České republiky (v dalším pouze AČR) a závazků ČR vůči aliančním partnerům v oblasti spolupráce jednotlivých armád. Vzhledem k rozloze řešeného území 21 953 ha a jeho specifickému (vojenskému) využití byla grafická část Územního plánu Vojenského újezdu Boletice zpracována v měřítku 1 : 25 000. S ohledem na měřítko Hlavního výkresu byly zpracovány detaily zastavěných území sídelních útvarů na řešeném území v měřítku 1 : 2 880. Detaily sídelních útvarů řeší vztah k civilnímu obyvatelstvu a proto byly zpracovány nad katastrální mapou, uložené na Katastrálním úřadě pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov . Stejně je postupováno u Koordinačního výkresu. Detaily sídelních útvarů jsou rovněž zpracovány v měřítku 1 : 2 880. Výkres Veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací je zpracován nad katastrální mapou v měřítku 1 : 10 000 pouze ve výřezech oblastí, kterých se VPS týká. Ve smyslu znění zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky, § 30, odst. 1 je, cituji: „Vojenský újezd (dále jen „újezd“) je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil“, konec citátu. Vojenský újezd tvoří územní správní jednotku. Z hlediska využívání území vojenského újezdu k vojenskému výcviku respektuje územně plánovací dokumentace zásadu, že celé zájmové území je určeno pro vojenský výcvik (výjimku tvoří pouze území jednotlivých sídelních útvarů, z toho důvodu jsou tyto části zpracovány v detailech Hlavního a Koordinačního výkresu). Na zájmovém území jsou plochy s rozdílným druhem výcviku a jeho rozdílnou intenzitou. Přičemž pod pojmem rozdílného druhu výcviku jsou myšlena různá kriteria realizovaného výcviku, blíže specifikovaná v neveřejné části ÚPD. Toto předmětné území je nedílnou součástí území státu se všemi vzájemnými vazbami na okolní prostředí na jedné straně, na druhé straně jeho specifický způsob využívání, s ohledem na jeho stěžejní určení, má významný vliv na území samotné i na navazující civilní území. V souladu s perspektivami územního rozvoje evropského regionu je globálním cílem dosažení vyváženého a udržitelného rozvoje území především v oblasti jeho funkčnosti a určení. Hlavním cílem zpracování územně plánovací dokumentace je návrh plošného využití území vojenského území pro vojenské potřeby a sladění ostatních činností a funkcí k jeho účelnému a Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

29

efektivnímu provozování. Za jednoznačně stanovené nepřekročitelné podmínky minimalizace ovlivňování kvality životního prostředí v řešeném území, tak i na sousedícím civilním území. Základní informace o plošném využívání zájmového území pro vojenský výcvik a další podrobnosti z této oblasti exploatace území (údaje o jednotlivých učebně výcvikových zařízeních spolu s detailním grafickým zpracováním) jsou uvedeny v neveřejné části ÚPD. Mapový podklad v měřítku 1 : 25 000 je jediným standardem mapových podkladů armád aliančních partnerů. Mají-li být závěry ÚPD prokazatelně vypovídající i pro armády cvičící na územích jednotlivých vojenských újezdů, je nutné je prezentovat v měřítku 1 : 25 000.

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Číslování pododdílů - kapitoly č.3/1 - 31 odpovídá číslování kapitol výroku návrhu. 3.1.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Řešeným územím je území celého vojenského újezdu Boletice, které z státoprávního uspořádání celou svojí rozlohou spadá do Jihočeského kraje.

hlediska

Hranice byla předepsaným způsobem zdokumentována a předána na Katastrální úřad v Českém Krumlově. Nový katastrální operát na území újezdu vstoupil v platnost ke dni 5.5.2003. Dokumentace o průběhu hranice je založena na Katastrálním pracovišti v Českém Krumlově a u VUSS Pardubice – pracoviště České Budějovice. Samotný vojenský újezd se skládá z osmi katastrálních území: 




Boletice



















Zastavěné území je vymezeno ve zpracovávaném územním plánu a je znázorněno v grafické části. Nepředpokládá se rozvoj a rozšiřování zastavěného území Boletice, Polná na Šumavě, Květušín, Třebovice, Otice, Křišťanov. Zastavěná území jsou stabilizována.

3.2.

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU

Koncepce rozvoje území vychází ze skutečnosti, že celé řešené území vojenského újezdu je určeno k vojenskému výcviku, více či méně intenzivnímu a dále z respektování definovaných a chráněných hodnot území, která jsou ve většině zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními. Celé území vojenského újezdu se bude nadále prioritně využívat k vojenskému výcviku. Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

30

Část území jehož uživatelem je VUSS je určena jako výcviková zóna, kde lze budovat objekty nemovité infrastruktury určené pro zabezpečení výcviku vojsk a k realizaci eventuelní výstavby objektů a zařízení sloužících k obraně státu. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem lze povolit dostavbu zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. A dále taková technická opatření a stavby, které zlepší životní podmínky jeho využití pro účely rekreace obyvatel vojenského újezdu a okolních obcí, například naučné stezky, cyklistické stezky, hygienická zařízení a ekologická a informační centra. Výsledky a doporučení územně plánovací dokumentace pro sídelní útvar Boletice jsou shrnuty do následujících závěrů: 

rozdělení jednotlivých zón uvnitř obce je stabilizováno



sociální služby poskytované obyvatelstvu zůstanou zachovány co do objemu



plochy a objekty využívané armádními složkami budou zachovány, důsledně bude uplatňována péče o životní prostředí jak na plochách, tak při využívání jednotlivých objektů a zařízení



plochy v západní a hlavně severní části vyčlenit jako územní rezervy a to R1 plochy bydlení, plochy R2 plochy rekreace – zahrádkářské osady, plochu R3 na plochu dopravní infrastruktury – silniční doprava (parkoviště).

Výsledky a doporučení územně plánovací dokumentace pro sídelní útvar Polná na Šumavě jsou shrnuty do následujících závěrů: 

rozdělení jednotlivých zón uvnitř zastavěného území je stabilizováno






plochy a objekty využívané armádními složkami budou zachovány, důsledně bude uplatňována péče o životní prostředí jak na plochách, tak při využívání jednotlivých objektů a zařízení



plochy v severní části nad stávající zástavbou a v jihozápadní části vyčlenit jako územní rezervy a to R1 plochy bydlení, plochy R4 plochy občanského vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení – v centrální a jihovýchodní části zastavěného území

Výsledky a doporučení územně plánovací dokumentace pro sídelní útvar Květušín jsou shrnuty do následujících závěrů: 

rozdělení jednotlivých zón uvnitř zastavěného území je stabilizováno






plochy a objekty využívané VLS ČR, s.p. budou zachovány, důsledně bude uplatňována péče o životní prostředí jak na plochách, tak při využívání jednotlivých objektů a zařízení¨



plochy v severní části vymezit jako územní rezervy - R1 plochy bydlení

Výsledky a doporučení územně plánovací dokumentace pro sídelní útvar Třebovice jsou shrnuty do následujících závěrů: 

rozdělení jednotlivých zón uvnitř zastavěného území není změněno

3.3.

OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU

V řešeném území jsou respektovány a navrženy tyto objekty a přírodní plochy: Nemovité kulturní památky Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

31

Níže uvedené nemovité kulturní památky, vyskytující se na území Vojenského újezdu Boletice jsou převzaty z celostátní evidence a základní informace o nich jsou převzaty z jednotlivých „evidenčních listů nemovitých kulturních památek“. Kostel sv. Mikuláše evidenční číslo NKP - 1222 Kostel sv. Mikuláše leží asi 10 km západně od Českého Krumlova. Nachází se v sídelním útvaru Boletice, který patří do Vojenského újezdu Boletice. Kostel sv. Mikuláše jehož původ se klade na konec 12. století, je považován za nejstarší památku jižních Čech. Stav památky je dobrý. Opravy byly prováděny v letech 2008, 2009 a 2010. Kostel sv. Martina evidenční číslo NKP – 1376 V Polné na Šumavě se nachází kostel sv. Martina se hřbitovem, jehož původní stavba pochází ze 13. století. Z této doby je i presbytář, loď a věž kostela. Stav památky je dobrý, vyžaduje pouze běžnou údržbu. Kaple Stará Huť evidenční číslo NKP - 6053 Tato kaple jako jediná zbyla z celé vesnice Stará Huť. Obec patřila mezi nejstarší sklářské hutě v Čechách. Stav památky je dobrý, vyžaduje pouze běžnou údržbu. Rybářská bašta evidenční číslo NKP - 102606 Objekt historické bašty zajímavě situované v prostoru staré hráze rybníka Olšina výrazně zhodnocuje okolní prostředí a představuje důležitý krajinotvorný a urbanistický prvek. Jedná se o objekt historicky i památkově velmi cenný. V současné době je objekt po celkové rekonstrukci a probíhají v něm výstavy pro potřeby turistického ruchu. Stav památky je dobrý, vyžaduje pouze běžnou údržbu. Hradiště Raziberg evidenční číslo NKP - 1223 Hradiště leží v k.ú. Boletice, na vrchu Hradec (kóta 658 m), 850 m východně od kostela sv. Mikuláše, parcela č. 166. Jeho původ je datován do střední doby bronzové, doby halštatské a laténské, raného a vrcholného středověku. Halštatsko-laténské mohyly evidenční číslo NKP - 1224 Pohřebiště leží v k.ú. Boletice, parcely č. 82 a 184/1. Jedná se o dvě skupiny mohyl, z nichž první leží 1 200 m JZ od kostela sv. Mikuláše a druhá 800 m JJV od kostela sv. Mikuláše, 100 m SV od kóty 725 m. Mohyly Polná na Šumavě evidenční číslo NKP - 1377 Pohřebiště leží v k.ú. Polná u Českého Krumlova, parcela č. 102. Mohyly se nacházejí 1 400 m SSZ od kostela sv. Martina v Polné, 900 m SZ od Polenského vrchu (kóta 830,4m). Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

32

Hrad Hausberg evidenční číslo NKP - 1367 Zaniklý hrad leží v k.ú. Maňávka u Českého Krumlova, parcela č. 12/1. Památka se nachází na vrchu „Hrad“ (kóta 940,4 m), 1 400 m SZ od kaple Pernek a pochází nejspíše z vrcholného středověku, tedy 13.-14. století. Památky místního významu Kaplička – Boletice Jižně od kostela sv. Mikuláše v sídelním útvaru Boletice. Stav památky je dobrý. Kaplička – Boletice Jižně od kostela sv. Mikuláše v sídelním útvaru Boletice. Památka je opravená. Kaplička – Boletice Jihozápadně od kostela sv. Mikuláše v sídelním útvaru Boletice. Je plánována oprava. Kaplička – Boletice U staré boletické cesty v sídelním útvaru Boletice. Památka je opravená. Kaplička – Střemily Jižně od zaniklé obce Střemily. Památka je opravená Kaplička – Pražačka V lokalitě Pražačka, dobrý stav. Je plánovaná oprava Kaplička – Otice Poblíž statku Otice. Památka je opravená. Kaplička – Ondřejov Východně od zaniklé obce Ondřejov. Památka je opravená.

Území s archeologickými nálezy Území Vojenského újezdu Boletice bylo trvale osídleno již od starší doby bronzové a je v něm registrována řada archeologických lokalit z období zemědělského pravěku až do raného středověku. Celý prostor újezdu je nutné považovat za území s archeologickými nálezy ve smyslu ustanovení &22 zákona č. 20/1987 Sb. NATURA 2000 - Evropsky významná lokalita Boletice Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie ZCHÚ: Druhy:

CZ0314123 Kontinentální 20 348,7324 ha PP

       Kraj: Katastrální území:


střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) vranka obecná (Cottus gobio) popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) rys ostrovid (Lynx lynx) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) Jihočeský Boletice, Jablonec u Českého Krumlova, Ondřejov u Českého Krumlova, Polná u Českého Krumlova, Třebovice u Českého Krumlova, Uhlíkov u Českého Krumlova, Arnoštov u Českého Krumlova, Maňávka u Českého Krumlova. 33

Zaujímá podstatnou část Vojenského újezdu Boletice mimo jeho jihovýchodní části (jižně od komunikace Polečnice-Boletice). EVL chrání 13 typů přírodních stanovišť, dva druhy obratlovců, čtyři druhy bezobratlých živočichů a jeden druh rostliny: Typy přírodních stanovišť:  Přirozené eutrofní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition  Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech  Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílových půdách (Molinion caeruleae)  Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpinského stupně  Extenzivně sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)  Aktivní vrchoviště  Přechodná rašeliniště a trasoviště  Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů  Bučiny asociace Luzulo-Fagetum  Bučiny asociace Asperulo-Fagetum  Lesy svazů Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích – prioritní stanoviště  Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- adion, Alnion incanae, Salicion albae) – prioritní stanoviště  Acidofilní smrčiny (Vaccinio – Piceetea) Obratlovci:

 

Rys ostrovid (Lynx lynx) Vranka obecná (Cottus gobio)

Bezobratlí živočichové:  Střevlík Ménetriesuv (Carabus menetriesi)  Modrásek bahenní (Maculinea nausithous)  Modrásek očkovaný (Maculinea teleius)  Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) Rostliny:



Popelivka sibiřská (Ligularia sibirica)

NATURA 2000 - Evropsky významná lokalita Polná Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie ZCHÚ: Druhy: Kraj: Katastrální území:

CZ0312045 Kontinentální 0,6404 ha PP hořeček český (Gentianella bohemica) Jihočeský Polná u Českého Krumlova

Jedná se o bývalou louku a dno malých lomů nacházející se 550–600 metrů jihovýchodně od kostela v Polné na Šumavě. Lokalita zahrnuje dno malé lomové jámy, která měří v průměru pouze asi 6 metrů, a na ní navazující bývalé louky (v minulosti pravděpodobně i orané) na mírně ukloněných západně orientovaných svazích. Dno bývalého malého lomu bylo ještě v nedávné minulosti pravděpodobně zcela odkryto a bez vegetace, v současné době postupně zarůstá druhy z okolních luk. V roce 2002 v této lokalitě kvetlo přibližně 500 exemplářů rostlin; hlavním předmětem ochrany je zde hořeček český. Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

34

Z rostlin zde dále pak je možno nalézt např. smělek jehlancovitý, pampelišku srstnatou, chrpu čekánek, úročník bolhoj, devaterník velkokvětý, žebřici horskou. Ptačí oblast Boletice Ptačí oblast Boletice má rozlohu 23 546,71 ha a byla zřízena nařízením vlády č. 19/2005 Sb., ze dne 15. prosince 2004. Zahrnuje celý Vojenský újezd Boletice a území o ploše asi 1 600 ha přesahující hranice újezdu od Arnoštova směrem ke Sněžné, Spálenci a Zbytinám. Ptačí oblast Boletice se rozprostírá na katastrálních územích Arnoštov u Českého Krumlova, Boletice, Horní Sněžná, Jablonec u Českého Krumlova, Koryto, Křenov u Kájova, Křišťanov, Maňávka u Českého Krumlova, Ondřejov u Českého Krumlova, Polná u Českého Krumlova, Spálenec, Střemily, Třebovice u Českého Krumlova, Uhlíkov u Českého Krumlova, Volary a Zbytiny. Neboť se v Ptačí oblasti Boletice jedná o velmi pestré území s poměrně vysokou lesnatostí, převažují zde lesní druhy fauny. Zároveň se zde dochovalo také mnoho přirozených stanovišť pralesního charakteru, na něž jsou svým výskytem vázány některé významné druhy ptáků. Velmi významným fenoménem celé oblasti jsou plochy bezlesí v různém stupni sekundární sukcese, které vznikly a jsou udržovány vojenskou činností. Zde hnízdí druhy typické spíše pro biotopy charakteru suchých lesostepí. Hlavním předmětem ochrany jsou populace a biotopy pěti druhu ptáků – jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a skřivana lesního (Lululla arborea). Při systematickém výzkumu v letech 2004 - 2006 se zjistilo, že kritéria splňují další dva druhy – sýc rousný (Aegolius funereus) a pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro výše uvedené druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Chráněná krajinná oblast Šumava CHKO Šumava byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR 27.12.1963. Část zasahuje na západní část území Vojenského újezdu Boletice. Režim využitelnosti ploch v rámci CHKO je dán uvedenou vyhláškou. Ochranné pásmo Národní přírodní památky Blanice V severozápadní části vojenského újezdu se rozprostírá území ochranného pásma Národní přírodní památky Blanice, která byla zřízena Vyhláškou MK ČR č. 197/89 Sb., ze dne 8.12.1989. 3.4.

URBANISTICKÁ KONCEPCE

Urbanistická koncepce se územním plánem nemění. Sídelní útvary na území jsou stabilizované a nepřepokládá se jejich rozvoj. 3.5.

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY

Územní plán nenavrhuje nové zastavitelné plochy na řešeném území, jsou vymezeny pouze plochy územní rezervy. Územní rezervy: Boletice Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

35

plochy bydlení R1



3 plochy v severní části zastavěného území – přístup ze stávající účelové komunikace



plocha jižně od komunikace Polná na Šumavě – Boletice – přístup z této komunikace plocha rekreace – zahrádkářské osady R2



v centrální části zastavěného území navazuje na územní rezervu ploch bydlení



v západní části zastavěného území – v sousedství stávající zástavby. plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava R3 v sousedství kostela sv. Mikuláše – plocha parkoviště.



Polná na Šumavě plochy bydlení R1



plochy v severní části nad stávající zástavbou – přístup je ze stávající účelové komunikace



v jihozápadním okraji zastavěného území poblíž vojenského objektu plochy občanského vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení R4



v centrální části zastavěného území navazující na územní rezervu ploch bydlení



v jihovýchodní části zastavěného území, poblíž komunikace Polná na Šumavě - Boletice

Květušín plochy bydlení R1



v severní části zastavěného území, navazuje na stávající zástavbu, přístup z místní účelové komunikace Plochy přestavby se v řešeném území nenavrhují.

3.6.

VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

Plochy sídelní zeleně se v územním plánu řešeného území nenavrhují, stávající jsou respektovány. Je nutno dbát základních povinností k ochraně pozemků určených k plnění funkce lesa. Je třeba souhlas orgánu státní správy lesů i k dotčení pozemků v ochranném pásmu lesa (ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa).

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 3.7. OBČANSKÉ VYBAVENÍ, DOPRAVA Občanské vybavení V řešeném území je stávající občanské vybavení respektováno. Rozšířeno bude o plochu občanského vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení – v prostoru Houbový vrch. Jedná se o návrh místní lokální sjezdovky s lyžařským vlekem. Plocha navazuje na příjezdovou komunikaci v majetku města Horní Planá. Technické zázemí navržené plochy bude umístěno mimo území


36

vojenského újezdu. Navazující plocha sjezdové tratě stoupá na kótu 913,9 m.n.m. Výměra plochy cca 400 x 50 m (2, 00 ha). Graficky znázorněno ve výkrese 2-A. „Hlavní výkres“. Ostatní služby občanské vybavenosti na území újezdu provozované nejsou. Jiné podnikatelské aktivity hospodářské a jiné také na území újezdu prováděny nejsou. Je zde provozována pobočka České pošty Horní Planá, která v dopoledních hodinách zabezpečuje své služby ve vojenském újezdu. Doprava Dopravní infrastruktura je stabilizována. Navržena je rekonstrukce křižovatky silnice II/166 s účelovou komunikací VÚj Boletice v blízkosti obce Chvalšiny, na řešeném území v k.ú. Třebovice u Českého Krumlova. Hlavní silnice II/166 je vedena nebezpečným obloukem, do kterého je napojena účelová komunikace, kde při odbočování z hlavní silnice na tuto účelovou komunikaci není zajištěn dostatečný rozhled. Rekonstrukce výrazně zlepší podmínky pro motoristickou dopravu. Komunikační přístupnost - letecká doprava V bezprostřední blízkosti Vojenského újezdu Boletice se nenachází žádné velké letiště, které by vyhovovalo požadavkům velkokapacitní přepravy osob a materiálu. K těmto účelům je možné využít bývalé vojenské letiště v Plané u Českých Budějovic. Další možností k využití přepravy vzduchem je použití vrtulníků, se kterými je možné přistát na některém z 16 heliportů nacházejících se na území Vojenského újezdu Boletice. Komunikační přístupnost - železniční doprava Území Vojenského újezdu Boletice je komunikačně přímo přístupné po železnici. Na území újezdu je provozována funkční železniční trať. Územím vojenského újezdu prochází železniční trať České Budějovice – Kájov – Černý Kříž, přičemž územím vojenského újezdu prochází zhruba v délce 11 km. Jedná se o jednokolejnou regionální trať celkové délky 95,9 km provozovanou v motorové trakci; v úseku Kájov – Černý Kříž ve zjednodušené traťové technologii a v omezené traťové rychlosti. V úseku průchodu dráhy územím Vojenského újezdu Boletice je kapacita dráhy využita z cca 58 %. V plánu je revitalizace této trati (bylo vydáno územní rozhodnutí). Na území vojenského újezdu má dráha dvě dopravny; jsou jimi komerčně neobsazené nákladiště a zastávky (dále jen nz.) Polná na Šumavě (1 dopravní kolej délky 198 m), odkud je zajišťována i dopravní obslužnost osob pro obce Polná u Českého Krumlova, Květušín a Polečnice (2 dopravní koleje délky 239 m). Z nz. Polečnice odbočuje železniční vlečka pro nakládku/vykládku vojenské techniky. Vlečka je na p.č. 305/4 v k.ú. Polná u Českého Krumlova. Současný rozsah provozu je limitován objemem vojenského výcviku na území újezdu a množstvím materiálu potřebného k výcviku. V současné době má trať význam především pro rekreační dopravu, objemy dopravy výrazně vzrůstají v letních měsících. Nevýhodou však je poměrně nízká kvalita dopravy z hlediska jízdních dob. Doprava osob mezi železničními zastávkami v okolním civilním prostředí a územím vojenského újezdu může být realizována soukromými dopravními prostředky nebo pomocí pravidelné hromadné přepravy osob, provozované přepravními společnostmi. Zastávky ČD se nachází v Polné na Šumavě a v Polečnici. Jako územní rezerva je vymezen v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje koridor šířky 200 m D/O – železniční napojení Špičák. Komunikační dostupnost – silniční doprava


37

Silniční doprava je realizována jednak mezi civilním územím vojenského újezdu a dále mezi jednotlivými lokalitami na území vojenského újezdu. Všechny komunikace na území Vojenského újezdu Boletice patří do kategorie účelových komunikací. Zvláštní fenomén silniční dopravy tvoří komunikace zajišťující dopravu a spojení mezi okolním civilním prostředím, které vedou přes území vojenského újezdu a komunikace režimové, které podléhají do určité míry režimovému využívání podle momentálního využívání konkrétních učebně výcvikových zařízení. Cesty je možné krátkodobě uzavřít v případě ohrožování jejich tras vojenským provozem. Na území Vojenského újezdu Boletice není v současné době žádná silnice a to jak v majetku a správě státu (I. třídy), tak Jihočeského kraje (II. a III. třídy). Na navazujícím civilním území, umožňujícím m.j. přístup na zájmové území jsou následující komunikace: silnice I. třídy:



I/39 v úseku Kájov – Černá v Pošumaví – Horní Planá – Volary na jihovýchodní, jižní a jihozápadní straně vojenského újezdu

silnice II. třídy:



II/141 (v úseku Volary – Blažejovice) na západní straně vojenského újezdu



II/165 Blažejovice – Zbytiny – Ktiš na severní straně vojenského újezdu



II/122 v úseku Ktiš – Smědeč (případně III/12268 Ktiš – Březovík)



II/166 v úseku Smědeč – Březovík – Chvalšiny – Kájov na severovýchodní straně vojenského újezdu.

silnice III. třídy (s pokračováním na území vojenského újezdu jako účelové komunikace): 

III/12269 Březovík – Třebovice



III/1663 Chvalšiny – Boletice



III/15915 Mokrá – Květušín

Autobusová doprava na území Vojenského újezdu Boletice v současné době je provozována v minimálním rozsahu. Jedna školní linka pro zabezpečení dopravní obslužnosti je vedena v trase Český Krumlov – Chvalšiny – Podvoří – Boletice – Maniny – Polná u Českého Krumlova – Lštín – Květušín. Další autobusový spoj Kaplice – Český Krumlov – Prachatice – Vimperk zajíždějí do Třebovic. Jako územní rezerva je vymezen v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje koridor pro dopravní obsluhu šíře 100 m - D/O2 - silniční napojení LA Špičák. Dopravní obslužnost Koncepce dopravní obsluhy se nemění. Na území vojenského újezdu je zabezpečována dopravní obslužnost autobusovou a železniční dopravou. Jednotlivé zastávky se nachází v zastavěném území a to: Boletice dvě autobusové zastávky (křižovatka u bývalé stanice PHM a křižovatka Boletice – Kájov), Polná na Šumavě - zastávka ČD pod pobočkou České pošty a zastávka autobusu v prostoru Provozního střediska 0228 Vojenského újezdu, Květušín - zastávka autobusu v prostoru obytných domů, Třebovice - zastávka autobusu v prostoru obytných domů. Účelové komunikace pro pásovou techniku Charakteristika komunikace: Komunikace umožňují přesuny pásové vojenské techniky z místa železniční zastávky Polečnice určené pro vykládání a nakládání vojenské techniky na území vojenského újezdu. Dále umožňují přesuny mezi jednotlivými učebně výcvikovými Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

38

zařízeními, event. umožňují výcvik v přesunech a bojové činnosti. Část účelových komunikací pro pásovou techniku je řešena jako vozovka pro jízdu těžké techniky s povrchem bezprašným a odolným proti opotřebení. Část tras je vedena po úrovni rostlého terénu bez zpevnění tělesa vozovky, nebo dalších úprav. V místech křížení tras komunikací pro pásová vozidla s trasami jiných druhů komunikací jsou vybudovány speciální objekty – tankové přejezdy, které mají zabraňovat poškozování, příp. až destrukci komunikací v místech přejezdu pásové techniky. Trasování: Část trasy je účelově budována tak, aby bylo možné pásovou techniku přesouvat ze železniční stanice (jako míst nakládky a vykládky) na území vojenského újezdu. Na území vojenského újezdu jsou trasy vytyčeny pro přesun techniky mezi jednotlivými učebně výcvikovými zařízeními, nebo jako součást UVZ. Určení: Určeny jsou především pro přesuny pásové techniky, provoz kolových vozidel je omezen pouze jejich schopností pohybovat se po obtížném terénu. Omezení: Omezení platí v době provozu pásové a jiné těžké techniky a v době uzavření ohrožených prostorů v průběhu výcviku. Účelové komunikace pro kolovou techniku Charakteristika: Komunikace umožňují pohyb kolové techniky na území vojenského újezdu a přístup techniky na území vojenského újezdu. Trasování: Je jednak ve směru převládajících přesunů. Z míst, kde je prováděna nakládka nebo vykládka z vagonů, z míst ubytování vojsk a parkování techniky, přesuny na jednotlivé UVZ a přesuny mezi nimi. Většina tras vede po původních komunikacích. Určení: Určeny jsou pro provoz kolové techniky všech subjektů, které realizují dopravu na celém území vojenského újezdu. Omezení: Omezení využívání těchto komunikací je limitováno buď povolením ke vstupu a vjezdu na území vojenského újezdu nebo omezení provozu v jednotlivých úsecích vlivem výcviku a zákazu vjezdu do ohrožených prostorů. Účelové komunikace technologické Charakteristika: Komunikace slouží především pro zpřístupnění jednotlivých částí lesního a zemědělského půdního fondu při jeho obhospodařování. Trasování: Komunikace jsou většinou vedeny po původních lesních a polních cestách, které jsou v některých případech rekonstruovány s ohledem na hmotnost a rozměry současných mechanizačních prostředků. Pouze část tras je vybudována zcela nově v případě, kdy bylo potřeba zpřístupnit část území. Určení: V převážné většině jsou tyto komunikace využívány pro hospodářskou činnost a činnosti ostatní související s hospodářskou činností. Tyto komunikace jsou v omezené míře využívány pro přesun vojenské techniky za podmínky, že nedojde k nadměrnému opotřebení nebo jejich devastaci. Omezení: Omezení pohybu na těchto komunikacích je ovlivněno povolením ke vstupu a vjezdu na území vojenského újezdu, omezením plynoucím z platných legislativních norem (zákon o lesích č. 289/95 Sb.,) a omezení vlivem výcviku přes ohrožené prostory jednotlivých UVZ v době jejich používání. Dopravní infrastruktura je stabilizována. Graficky znázorněna ve výkrese č. 2-B. „Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura“. Územní rezervy dopravní infrastruktury vymezeny v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje: 

koridor šířky 200 m - D/O1 železniční napojení Špičák



koridoru pro dopravní obsluhu šíře 100 m - D/O2 silniční napojení LA Špičák Návrh ÚP Boletice tato řešení respektuje a přejímá.


39

3.8.

ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU VODOU

Zásobování vodu je vyhovující, stávající zařízení jsou respektována. Územní plán nenavrhuje změny v řešení zásobování řešeného území vodou. Vodní zdroje na zájmovém území V následujícím jsou uvedeny základní údaje o jednotlivých objektech vodních zdrojů. Lokalizace každého z vodních zdrojů je provedena v grafické příloze č. 2-C. „Hlavní výkres – technická infrastruktura – zásobování vodou a odkanalizování území“. Vodní zdroj pro zásobování Polné na Šumavě Katastrální území Polná u Českého Krumlova Parcela číslo 314 Maximální povolený odběr 2,5 l/s Typ odběrného objektu vrt Vodní zdroj na střelnici Otice Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Polná u Českého Krumlova 188 0,35 l/s vrt

Vodní zdroj pro vodovod Boletice – Podvoří Katastrální území Boletice Parcela číslo 239 Maximální povolený odběr 3,1 l/s Typ odběrného objektu 4 vrty Vodní zdroj pro ubytovnu Jablonec Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Jablonec u Českého Krumlova 145 0,04 l/s vrt

Vodní zdroj pro objekty Třebovice Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Třebovice u Českého Krumlova 55 0,05 l/s vrtaná studna

Neveřejná studna pro rekreační chatu VLS ČR, s.p. v osadě Olšina Katastrální území Polná u Českého Krumlova Parcela číslo 236/1 Maximální povolený odběr 0,2 l/s Typ odběrného objektu vrt Vodní zdroj pro objekty Podvoří Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

Boletice 32 0,04 l/s vrt 40

Vodní zdroj pro VŠZ Křišťanov Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Ondřejov u Českého Krumlova 150 0,50 l/s studna

Vodní zdroj pro Saunu Boletice Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Boletice 353 0,1 l/s vrt

Domovní studna č.p. 462 Křišťanov Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Arnoštov u Českého Krumlova 27/1 1,10 l/s studna

Domovní studna Polná č.p. 270 Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Polná u Českého Krumlova 312/3 0,1 l/s kopaná studna

Vrtaná studna Otice 357 Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Polná u Českého Krumlova 157 0,5 l/s vrtaná studna

Domovní studna č.p. 268, 269 Polná Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Polná u Českého Krumlova 108/1 0,1 l/s kopaná studna

Vodní zdroj pro č.p. 470 Třebovice Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Třebovice u Českého Krumlova 49/2 0,1 l/s vrtaná studna

Domovní studna Třebovice č.p. 470 Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Třebovice u Českého Krumlova 248 0,1 l/s kopaná studna

Vodní zdroje Květušín Katastrální území



41

Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

441/1, 441/2, 440/3, 440/4, 440/1, 442, 429/2, 429/1, 429/4, 429/5 1,31 l/s studny

Vodní zdroj – kopaná studna Boletice č.p. 327 (Flora) Katastrální území Polná u Českého Krumlova Parcela číslo 263/4 Maximální povolený odběr 2,5 l/s Typ odběrného objektu kopaná studna Vodní zdroj kopaná studna (nepitná voda) pro Letní dětský tábor KVĚTUŠÍN Katastrální území Polná u Českého Krumlova Parcela číslo 336/1 zásobování LDT Květušín nepitnou Poznámka vodou Typ odběrného objektu kopaná studna Maximální povolený odběr 0,50 l/s Vodní zdroj Statek Otice Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Polná u Českého Krumlova 188 0,30 l/s vrt

Vodní zdroj Želnava Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Maňávka u Českého Krumlova 33 1,0 l/s vrt

Vodní zdroj Olšina Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Polná u Českého Krumlova 248/1 0,30 l/s vrt

Vodní zdroj pro Uhlíkov Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Uhlíkov u Českého Krumlova 45 0,2 l/s studna

Vodní zdroj pro Arnoštov Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Arnoštov u Českého Krumlova 107/1 0,2 l/s studna

Vodní zdroj Záhvozdí Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

42

Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu Vodní zdroj pro MS Hořičky Katastrální území Parcela číslo Maximální povolený odběr Typ odběrného objektu

Uhlíkov u Českého Krumlova 28/1 0,05 l/s pramen pro jímací objekt v k.ú. Želnava

Boletice 265 0,01 l/s kopaná studna

Ochranná pásma vodních zdrojů 1. Vodní zdroje Olšina čj. 45/3-18/2004-1518, ze dne 10.11.2004. Rozhodnutí vydáno ÚÚřVÚ Boletice. I. stupeň – na p. č. 248/1, v k.ú. Polná u Českého Krumlova, výměra 0,1815 ha – oploceno. II. stupeň – nestanoveno. 2. Vodní zdroj pro vodovod Boletice – Podvoří, čj. 2109-5/2007/DP-1518-VODA, ze dne 30.03.2007. Rozhodnutí vydal ÚÚřVÚ Boletice I. stupeň – 5,87 ha, p.č. 239, 240 a část p.č. 362, v k.ú. Boletice. Čtvercová plocha 250 x250 m, délka oplocení 935 metrů II. stupeň – .p.č. 101, 93, 239, 94, 198, 362, 72, 91, 292, v k.ú. Boletice 3. Vodní zdroj Želnava čj. ŽP 993/95 – Ha, ze dne 22.3.1995, rozhodnutí vydáno Okresním úřadem Český Krumlov, referát životního prostředí. I. stupeň – na p.č. 33, v k.ú. Maňávka u Českého Krumlova, oplocení ve tvaru čtverce o straně 20 metrů. II. stupeň – pozemek p. č. 33, 34, 36, 20, 29, 28, 52, 30, 51, v k.ú. Maňávka u Českého Krumlova. 4. Vodní zdroj pro zásobování Polné na Šumavě čj. 2108-5/DP-1518-VODA, ze dne 30. 3. 2007, rozhodnutí vydal ÚÚřVÚ Boletice I. stupeň – oplocené 20 x 20 m, p.č. 314, v k.ú. Polná u Českého Krumlova. II. stupeň – nestanoveno. 5. Vodní zdroje Květušín čj. 2309 VLHZ/235/86 - Hč, ze dne 13.1.1987, rozhodnutí ONV- odbor VLHZ Český Krumlov I. stupeň – studna 1 s jímacím zářezem 35 x 210 m (oploceno) vrt 1 – 20 x 20 m (oploceno) vrt 2 a 4 – 20 x 50 m (oploceno) p.č. 441/2, 440/4, 440/3, 441/1, v k.ú. Polná u Českého Krumlova II. stupeň – nepravidelného tvaru s poloměrem 82 metrů od vodních zdrojů, p.č. 440/1 a 442, v k.ú. Polná u Českého Krumlova. 6. Rozšíření úpravny vody Horní Planá čj. 1529 VLHZ/83-235/Hč, ze dne 23.12.1983, rozhodnutí vydáno ONV – odborem VLHZ Český Krumlov II. stupeň – 46 ha, cca 1 200 metrů proti toku od odběrného objektu. Pozemky p.č. 280, 278, 275, 273, v k.ú. Maňávka u Českého Krumlova Vodojemy Na zájmovém území se nacházejí celkem 4 objekty vodojemů, určených pro centrální zásobování vodou. Jejich lokalizace je uvedena v grafické příloze Hlavní výkres – technická infrastruktura – zásobování vodou a odkanalizování území. 

Vodojem Boletice


43

Pro akumulaci vody určené k zásobování severozápadně od obce, poblíž kóty 654 m n. m. 

sídelního

útvaru

Boletice.

Lokalizován

Vodojem Otice

Pro akumulaci vody určené pro okolní UVZ a ubytovací kapacity. Lokalizován v místní trati u Otic, poblíž kóty 770,9 m n. m. 

Vodojem Polná

Pro akumulaci vody určené pro všechny objekty Polné na Šumavě. Lokalizován jihozápadně od Polné, poblíž kóty 808 m n. m. 

Vodojem Květušín

Je určen k zásobování všech objektů Květušína. Lokalizován vlevo od komunikace Květušín – Černá v Pošumaví. Vodovodní řady Vodovodní řady navazující na tyto vodojemy dostatečně zásobují sídelní útvary na řešeném území. V současné době není na území Vojenského újezdu Boletice vodovodní síť, která by svým významem a rozsahem přesahovala funkční využití pro jednotlivé obce (Uhlíkov, Arnoštov, Želnava, Záhvozdí). Ochranná pásma vodovodních řadů jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu takto: U vodovodních řádů do průměru 500 mm včetně je 1,5 m. U vodovodních řádů nad průměr 500 mm je 2,5 m. U vodovodních řádů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle výše uvedených průměrů od vnějšího límce zvyšují o 1 m. Koridor technické infrastruktury je vymezen jako záměr v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Jedná se o koridor V19 – vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá.

3.9.

ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ

Odkanalizování území je vyhovující, stávající zařízení jsou respektována. Územní plán nenavrhuje změnu řešení odkanalizování území. V obsahu následující kapitoly jsou uvedeny jednotlivé objekty určené k čištění odpadních vod včetně jejich základních informací o umístění, technickém řešení, atd. V grafické podobě je jejich lokalizace uvedena v grafické příloze č. 2-C. „Hlavní výkres – technická infrastruktura – zásobování vodou a odkanalizování území“.

ČOV Polná na Šumavě Katastrální území Parcela číslo Vodní dílo Vypouštění vod Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

Polná u Českého Krumlova 364 ČOV – sdružený objekt, spojovací potrubí, vodovodní přípojka, kanalizace, objekt ústí do otevření vodoteče 72,000 tis.m3 /rok 44

ČOV Otice Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod

Polná u Českého Krumlova 188 0,286 tis m3/rok

ČOV VŠZ Křišťanov Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod

Ondřejov u Českého Krumlova 152 3,0 tis m3/rok

ČOV Boletice Katastrální zemí Parcela číslo Vypouštění vod

Boletice 132 48,400 tis m3/rok

ČOV Olšina Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod Kapacita

Polná u Českého Krumlova 254/2 6,00 tis m3/rok 270 E.O

ČOV hájenka Polná 268 a 269 Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod Vodní dílo

Polná u Českého Krumlova 110/1, 109, 108/1, 120, 132 0,548 tis. m3/rok kanalizace, biologický septik, zemní pískový filtr

ČOV Květušín Provozovatel Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod

VLS ČR, s.p. Praha Polná u Českého Krumlova 431/18 7,519 tis. m3/rok

ČOV Třebovice č.p.477 Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod Kapacita

Třebovice u Českého Krumlova 232 0,657 tis. m3/rok E.O 12

ČOV Polná 270 Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod Kapacita

Polná u Českého Krumlova 312/1, 312/3, 311/1 0,184 tis. m3/rok E.O 6

ČOV Maniny č.p. 1 Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod

Boletice 173 5,125 tis. m3/rok


45

ČOV Otice – u hájenky č.p. 357 Katastrální území Polná u Českého Krumlova Parcela číslo 157, 161 Vypouštění vod 0,241 tis. m3/rok ČOV Jablonec - učebna Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod

Jablonec u Českého Krumlova 143 0,720 tis. m3/rok

ČOV Křišťanov – u hájenky č.p. 462 Katastrální území Arnoštov u Českého Krumlova Parcela číslo 19 Vypouštění vod 0,241 tis. m3/rok ČOV Třebovice č.p. 470 Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod

Třebovice u Českého Krumlova 56, 248, 49/2 0,241 tis. m3/rok

ČOV a podmok LDT Květušín Katastrální území Parcela číslo Vypouštění vod

Polná u Českého Krumlova 336/8 a 336/1 1,800 tis. m3/rok

Mycí zařízení Polná na Šumavě Katastrální území Polná u Českého Krumlova Parcela číslo 301/1 a 303/1 Vypouštění vod 3,200 tis. m3/rok Odlučovač ropných látek Polná na Šumavě Katastrální území Polná u Českého Krumlova Parcela číslo 301/1 a 303/1 Vypouštění vod 18,600 tis. m3/rok Navazující kanalizace je vyhovující a nenavrhuje se její rozšíření. V současné době není na území Vojenského újezdu Boletice kanalizační síť, která by svým významem a rozsahem přesahovala funkční využití pro jednotlivé sídelní útvary. Ochranná pásma kanalizačních stok jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu takto: 

U kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně je 1,5 m.



U kanalizačních stok nad průměr 500 mm je 2,5 m.



U kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle výše uvedených průměrů od vnějšího límce zvyšují o 1 m.

3.10.

ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU PLYNEM

Řešené území není vybaveno rozvody plynu, plynofikace se ani v dalším období neuvažuje. Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

46

Při východní a jihovýchodní hranici vojenského újezdu, mimo jeho území je plánováno propojení tranzitních plynovodů – záměr realizace velmi vysokotlakého plynovodu (VVTL) v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov). Zařízení je vymezeno koridorem šíře 300 m dle návrhu ZÚR JčK. Jihovýchodní hranice se dle návrhu ZÚR JčK okrajově dotýká koridor pro vedení VTL plynovodu Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá. Koridor je i v ÚP VÚj Boletice vymezen v šířce 200 m. 3.11.

ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Územní plán respektuje stávající nadzemní vedení veškerých rozvodů VN 22kV včetně jejich ochranných pásem. Stávající distribuční síť je ve vyhovujícím stavu a odpovídá současným požadavkům na přenos elektrické energie. S dalším rozšířením se neuvažuje. Pod pojmem objekty pro dopravu elektrické energie jsou myšleny pro potřeby územně plánovací dokumentace jednotlivé distribuční trasy a objekty na těchto trasách, kudy je dopravována el. energie od dodavatele do míst její spotřeby. Pro celý vojenský újezd dodává elektrickou energii a provozuje distribuční trasy E.ON Česká republika, s.r.o. Rozvod VN 22 kV (převážně veden vně území vojenského újezdu) je většinou proveden vedením na betonových a ocelových sloupech. Vedení VN na území vojenského újezdu je pouze nadzemní. Jednotlivé trafostanice jsou pouze dvou konstrukcí – převažují stožárové trafostanice a 1 kompaktní zděná trafostanice. Jednotlivé trasy elektrického vedení z civilního prostředí na území vojenského újezdu: Hodňov – Otice – SSV Jablonec Horní Planá – RZ Olšina – Květušín – Polná na Šumavě kde se větví na :  Polečnici 

Brzotice

Kájov – Boletice – Chvalšiny z této trasy jsou zásobovány el. energií  ŘC Dolany 

Sklady Hořičky



objekty a vojenská zařízení na Podvoří

Březovík – SST Třebovice Ochranné pásmo vedení VN je definováno jako souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení, u venkovního vedení s napětím 22 kV je 10 m. Trafostanice ve správě E.ON Česká republika s.r.o.  Otice 

Polečnice



Polná na Šumavě



RZ Olšina



Chaty Olšina



LDT Květušín



Květušín



Jihovýchodně od Zemědělské správy Květušín


47

 Boletice - u ubytovny  Křišťanov - u hájovny Stávající distribuční síť je ve vyhovujícím stavu a odpovídá současným požadavkům na přenos elektrické energie. S dalším rozšířením se neuvažuje. 3.12.

SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ

Telefonní spojení pro civilní prostředí je na území vojenského újezdu realizováno v následujícím přehledu uvedenou sítí podzemních kabelů mobilního operátora Telefonica O2 Czech Republic a.s.:  Hodňov – Otice – Polečnice – Polná na Šumavě – Květušín 

Kájov – Boletice – Chvalšiny – Třebovice

Na území Vojenského újezdu Boletice je dislokováno přenosové zařízení mobilního operátora Telefonica 02 Czech Republic a.s. poblíž Polné na Šumavě. Na základě uzavřené „Smlouvy o nájmu“ pod č. p. 618 ze dne 23.2.2007 se na území Vojenského újezdu Boletice nachází operátor T- Mobile Czech Republic a.s. , kde předmětem smlouvy je pronájem části pozemku katastru nemovitostí parcela č. KN 382/2 - ostatní plocha o výměře 1,365 m2 pro umístění technologického kontejneru u paty ocelového stožáru. Platnost smlouvy je od 1.3.2007 do 28.2.2012 s možností dalšího prodloužení. Přenosové zařízení mobilního operátora Vodafone Czech Republic a.s. je umístěno jižně od obce Květušín. Komunikační rozvody a zařízení ve správě VÚ 3255 nacházející se na území Vojenského újezdu Boletice, z důvodu citlivosti těchto dat a jejich utajení nejsou volně šiřitelné. Hájení jejich průběhu a umístění je realizováno VÚ 3255 prostřednictvím VUSS Pardubice – Referátu ochrany územních zájmů – pracovištěm České Budějovice. Současné spoje jsou územním plánem respektovány a na území je navrženo umístění přenosového zařízení mobilního operátora T- Mobile Czech Republic a.s. na Liščím vrchu.

3.13.

VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ

Na zájmovém území jsou provozovány zdroje tepelné energie organizací Správa vojenského bytového fondu Praha (v dalším pouze SVBF Praha). Jednotlivé zdroje tepelné energie jsou provozovány v objektech, které jsou jimi vytápěny, odpadají proto teplovodní potrubí do jiných objektů. Přehled tepelných zdrojů ve Vojenském újezdu Boletice provozovaných VUSS Pardubice a VLS a.s.: palivo

výkon zdroje

místo

napojené objekty

Dřevěné brikety

28 kW

Polná na Šumavě

Svobodárna čp. 202

Dřevěné brikety

40 kW

Polná na Šumavě

Administrativa čp.205

Elektrická energie

8,8 kW

Boletice

Svobodárna čp.99

Dřevěné brikety

24 kW

Boletice

Svobodárna čp.99

Elektrická energie

8,8 kW

Boletice

Budova ÚÚřVÚ

Dřevěné brikety

24 kW

Boletice

Budova ÚÚřVÚ

Dřevo

28 kW

Hájenka Křišťanov - VLS hájenka


48

Elektrická energie

RZ Olšina - VLS

RZ Olšina

Přehled tepelných zdrojů ve Vojenském újezdu Boletice provozovaných SVBF Praha: výko n

kotelna

palivo

technologie

Polná KM rota

koks

2x kotel VSB IV.

666

Polná velitelství

koks

2x kotel VSB IV.

558

Podvoří prapor

koks

3x kotel VSB IV.

335

Polná dolní

dřevěné brikety

1x kotel ATMOS 70

70

Polná horní

dřevěné brikety

1x kotel ATMOS 30

30

Polná hasiči

dřevěné brikety

2x kotel PYROS E 40

80

Podvoří statek

dřevěné brikety

1x kotel PYROS E 40

40

Podvoří KM

ELTO

2x kotel FEROMAT 49

98

propan

2x kotel HYDROTHERM, ohřívač TUV stojatý 300 litrů, palivové hospodářství 3x ležatý válcový zásobník na 4858 litrů

240

Boletice, bytovky

vytápěné objekty veterina, jídelna, ubytovna ROTA, kancelářské budovy garáže, obchod, sklady, admin. budova VÚ 6817 ubytovna prapor dílny PS 0228, šatny, admin. budova PS sklady, kanceláře skladníků garáže, admin. budova hasiči kuchyň, jídelna cvičících vojsk učebny, kuchyň, jídelna, admin. budova

ubytovna, bytovky

SVBF Praha má příslušnost hospodařit u objektů:  Kotelna na propan – bytovky. Stavební parcela č. 347, k.ú. Boletice

 Kotelna na koks – velitelství. Stavební parcela č. 83/11, k.ú. Polná u Českého Krumlova  V ostatních objektech kotelen má SVBF Praha převzato pouze technologické zařízení, jinak objekty jsou v příslušnosti hospodařit MO ČR. 

Z kotelny u panelových domů čp. 41 a 42 vede venkovní teplovod.

Přehled tepelných zdrojů ve Vojenském újezdu Boletice provozovaných VÚ 3255 Praha: palivo

výkon zdroje

propan

místo

napojené objekty

VŠZ Křišťanov

VŠZ Křišťanov

Stávající systém vytápění objektů na řešeném území zůstává. Rozšíření se nenavrhuje.

3.14.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Způsob likvidace TKO zůstává beze změn, územní plán nenavrhuje změny likvidace TKO v řešeném území.


49

Tuhý komunální odpad (v dalším pouze TKO) je produkován na zájmovém území v obcích a na ostatních plochách v souvislosti s pobytem cvičících vojsk. Nakládání s odpady vznikající z důvodu pobytu cvičících vojsk probíhá dle platné legislativy, se v ÚPD neřeší, neboť je to činnost neperiodická a závisí i na četnosti vyvedených vojsk. Nakládání s TKO v obcích je předmětem služby obyvatelstvu, poskytované bezúplatně trvale bydlícím obyvatelům. Náklady na tuto službu jsou hrazeny z prostředků AČR. TKO je soustřeďován v kontejnerech a jejich odvoz provádí smluvní dodavatel prací. Ukládání odpadu je mimo území vojenského újezdu na lokalitách k tomu určeným využívaných celým regionem. Odpady s charakterem biologicky rozložitelných odpadů vznikají na celém území vojenského újezdu při různých činnostech jako vedlejší produkt hlavních činností (např. lesní a zemědělské výrobě), případně vznikají s pobytem osob a jejich činnosti. V nakládání s těmito odpady je respektováno znění vládní vyhlášky č.341/2008 Sb., „O podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady“. V současné době je nakládání případně využívání s těmito odpady řešeno službami za úhradu, kdy smluvní partner ÚÚřVÚ provádí odvoz tohoto odpadu a nakládání s ním v rámci smluvních podmínek mimo území vojenského újezdu. Skládka Hořičky je rekultivována. Je stanovena doba trvání a podmínky péče o skládku po rekultivaci. V současnosti je pouze monitorován její vliv na okolní prostředí. Monitorovací systém skládky je zajištěn čtyřmi kontrolními vrty nad skládkou a pod skládkou. Monitorování se provádí 2x ročně. Výsledky monitoringu jsou uloženy u PS 0228 Vojenský újezd Boletice. Doposud nebyly v uvedené oblasti zjištěny nedostatky negativně ovlivňující okolní životní prostředí. K tomu účelu je zpracován plán péče do roku 2038.

3.15.

CIVILNÍ OCHRANA, OCHRANA A OBRANA STÁTU (AČR)

Vojenské využití území újezdu, jako prioritní způsob využívání území vojenského újezdu, je zcela jednoznačně dáno zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, jako základní norma. Vlastní provozování jednotlivých činností sloužících k vojenskému výcviku a ubytování cvičících vojsk je na základě resortních dokumentů, vypracovaných složkami MO ČR a Generálního štábu AČR. Limity využití území uplatňovaných na území vojenského újezdu jsou uvedeny následující:  Zájmové území MO o šířce cca 1 km vně okolo hranice řešeného území dle § 175 zákona č. 183/2006 Sb. V tomto pásmu je ochrana zájmů AČR a zabezpečení oprávněných zájmů obrany státu zajištěna povinností předem projednat záměry na výstavbu staveb s VUSS Pardubice, aby po konzultaci s Újezdním úřadem Vojenského újezdu Boletice a armádními složkami mohly být stanoveny podmínky výstavby na civilním území.  Ochranné pásmo radaru Třebotovice - jedná se o zájmové území MO ČR. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.  Omezený prostor LKR-1 pro výcvik vojenského letectva - jedná se o zájmové území MO ČR. Vzdušný prostor je využíván od země až do výšky 12 500 m nad terén. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní objekty a nově budované trasy nebo jejich rekonstrukce jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.  Ochranné pásmo muničního skladu Hořičky – jedná se o ochranné pásmo vypočítané pro typ uloženého materiálu a proti jeho případným účinkům.  Zájmové území MO pro nadzemní stavby – komunikační vedení včetně ochranného pásma. V takto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice. Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

50

 Zájmové území MO pro podpovrchové stavby – komunikační vedení včetně ochranného pásma. V takto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit podpovrchovou stavbu jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice. Území Vojenského újezdu Boletice je určeno pro výcvik armádních složek zejména: 

Polní výcvik jednotek a útvarů AČR, plnění taktických cvičení, taktických cvičení s bojovou střelbou a součinnostních cvičení.



Výcvik letectva spojený s nácvikem ostré střelby a bombardování pozemních cílů.



Výcvik v překonávání vodních překážek.



Výcvik v řízení bojových vozidel.



Výcvik specializovaných jednotek AČR a PČR.



Výcvik pyrotechnických odborností.



Výcvik složek integrovaného záchranného systému.



Příprava jednotek do mírových misí.



Výcvik zahraničních jednotek.



Součinnostní cvičení jednotek AČR a zahraničních jednotek.

Charakteristika vojenského využívání zájmového území Předurčené zájmové území vojenského újezdu je prioritně využíváno pro výcvik jednotek a útvarů AČR. Využití jednotlivých zařízení se řídí podle Provozních řádů. Před vyvedením vojsk do vojenského újezdu a zahájením výcviku na těchto zařízeních probíhá mezi velitelskými orgány a Střediskem obsluh výcvikových zařízení dohovor k požadavku na jednotlivá výcviková zařízení. Na území Vojenského újezdu Boletice jsou využívány k přechodnému ubytování cvičících jednotek k tomu určené ubytovací objekty a lokality. Plochy určené k vojenskému výcviku a jejich specifikace Mimo 4 sídelní útvary (Polná na Šumavě, Třebovice, Boletice, Květušín), dvě samoty Otice a Křišťanov a prostor Houbový vrch a Olšina dislokovaných na území vojenského újezdu, je na celém území vojenského újezdu realizován vojenský výcvik AČR, policie ČR a dalších složek integrovaného záchranného systému, které jsou zřízeny k obraně ČR, případně k ochraně zdraví a životů občanů ČR. Druhy a formy výcviku se podle jednotlivých lokalit liší druhem a složením cvičících jednotek, typem použité vojenské a jiné techniky, typem používaných zbraňových systémů, municí, výbušninami, případně jejich imitacemi, druhem a formou výcviku cvičících vojsk, případně řadou dalších faktorů a podmínek. V neposlední řadě jsou plochy vojenského újezdu určeny k výcviku jednotek jiných států, které mají s ČR uzavřeny dohody umožňující poskytnutí území vojenského újezdu k výcviku jejich jednotek. Mezi základní plochy určené k výcviku jednotek a ostatních složek patří soubor střelnic a ostatní zařízení pro výcvik jednotlivých druhů vojsk. Nejintenzivnější vojenský výcvik je prováděn na plochách jednotlivých učebně výcvikových zařízení za použití techniky, zbraní, zbraňových systémů, ostré munice, výbušnin a prostředků umožňujících nácvik a provádění konkrétních bojových situací. Takové plochy jsou konkrétně v terénu vytýčeny a pro jejich využívání platí zcela pravidla, se kterými se cvičící jednotky a složky musí seznámit před zahájením jednotlivých druhů výcviku. Ostatní vojenský výcvik je prováděn na většině území vojenského újezdu tak, aby v jeho důsledku nebylo negativně ovlivňováno životní prostředí, nebyla poškozována vegetace nad nezbytně nutný rámec a nedocházelo k neodůvodněným hmotným škodám. Druh, formy a prostředky využívané k vojenskému výcviku vždy respektují zásady k ochraně přírody a berou


51

v úvahu prostředí, kde výcvik probíhá. Zvláštní pozornost vyžadují Evropsky významné lokality Boletice a Polná a Ptačí oblast Boletice.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY 3.16.

VYMEZENÍ PLOCH A PODMÍNKY PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ

Územní plán respektuje zásady ochrany přírody a uspořádání krajiny v celém rozsahu. Respektuje veškerá chráněná území na území vojenského újezdu (CHKO Šumava - I. III. a IV. zóna, NPP, NATURA 2000). Je nutno dbát základních povinností k ochraně pozemků určených k plnění funkce lesa. Je třeba souhlas orgánu státní správy lesů i k dotčení pozemků v ochranném pásmu lesa (ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa). Vyhlášené vybrané lokality a zásady jejich využívání Níže uváděné lokality lze rozdělit na péči o lokality evropsky a celostátně významné a lokality významné v rámci příslušného regionu, nebo zájmového území. NATURA 2000 Vojenský újezd Boletice představuje z přírodovědeckého hlediska unikátní území mezinárodního významu, kterému se dostává ochrana v rámci soustavy NATURA 2000. Ochrana je zajištěna podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Evropsky významná lokalita Boletice a Evropsky významná lokalita Polná) a podle směrnice o ochraně volně žijících ptáků (Ptačí oblast Boletice). Evropsky významná lokalita Boletice Evropsky významná lokalita Boletice o rozloze 20 348,7324 ha byla vymezena nařízením vlády č. 132/2005 Sb., ze dne 22. prosince 2004. Toto nařízení se mění nařízením vlády č. 371/2009 Sb. Zaujímá podstatnou část Vojenského újezdu Boletice mimo jeho jihovýchodní části (jižně od komunikace Polečnice-Boletice). Vyjmenované segmenty patří mezi botanicky a zoologicky cenná území v EVL Boletice: 1. Hvězdáře Rozloha: 19,9 ha Část severního svahu na hřebeni Hvězdáře. Zachovalé porosty horských květnatých bučin na podloží durbachitů a zčásti granulitů s druhově pestrým podrostem. 2. Pod Špičákem Rozloha: 21,7 ha Balvanitý, jižně orientovaný svah pod vrcholem Špičáku. Kvalitní smíšený porost s vysokým podílem listnáčů s květnatým podrostem. 3. Černý potok Rozloha: 25,2 ha Pramenná oblast Černého potoka nad Arnoštovem se zachovalým komplexem přechodového rašeliniště a různých typů lučních porostů na minerálním i organickém podkladu. 4. Mokřad u Bílovic Rozloha: 2,2 ha


52

Ojediněle zachovalé rašeliniště v nižší východní části vojenského újezdu s výskytem vzácné ostřice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa). 5. Markovský potok Rozloha: 9,7 ha Komplex rašelinných luk a přechodových rašelinišť v pramenné oblasti Markovského potoka s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin. 6. Horní Polečnický Rozloha: 5,0 ha Menší rybníček v horní části povodí Polečnice s bohatým výskytem vodních makrofyt a navazující střídavě vlhké bezkolencové louky s výskytem hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe). 7. Rybníčky u Polné Rozloha: 9,7 ha Soustava rybníčků nad Polnou na Šumavě s bohatým výskytem vodních makrofyt. 8. Volský vrch Rozloha: 6,6 ha Protáhlý pahorek budovaný tzv. pestrou sérií s výrazným výchozem vápenců. Borové lesíky s pestrou vápnomilnou flórou, na světlinách dosti bohatá populace hořečku časného českého (Gentianella praecox subsp. bohemica). 9. Podvoří – louky Rozloha: 17,1 ha Niva Boletického potoka a přilehlé louky. Olšiny a druhově pestré bezkolencové porosty s hojným výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica) a hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe). 10. Mokřady u Okrouhlíku Rozloha: 67,5 ha Luční komplex při soutoku Třebovického a Lužného potoka s výskytem ohrožených typů vegetace. Kostru vegetace tvoří druhově pestré bezkolencové louky a navazující slatiniště, výskyt vzácných rostlinných druhů. 11. Třebovický potok Rozloha: 15,2 ha Rybník Okrouhlík a niva Třebovického potoka s olšinami a navazujícími loukami. Velmi početný výskyt kosatce sibiřského (Iris sibirica). 12. Brzotický potok Rozloha: 8,2 ha Mozaika rašelinných louček a potočních olšin při horním toku Brzotického potoka. Výskyt řídkých typů slatinných rašelinišť s vzácnými druhy – kruštíkem bahenním (Epipactis palustris) a suchopýrem širolistým (Eriophorum latifolium). 13. Břevniště Rozloha: 67,0 ha Severní a východní svahy kóty Břevniště. Rozsáhlý komplex zachovalých acidofilních a květnatých jedlin. 14. Kraví hora Rozloha: 31,9 ha Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

53

Komplex lesních porostů s převažující jedlí na hřebeni a východním svahu Kraví hory. Pod vrcholem mrazový srub a plocha otevřené sutě. 15. Holý vrch Rozloha: 34,9 ha Zachovalé lesní porosty s dominantní jedlí na hřebeni Holého vrchu. 16. Dřevíč Rozloha: 120,9 ha Rozsáhlý komplex acidofilních i květnatých jedlin, suťových lesů, potočních olšin a podmáčených smrčin v masivu Dřevíče. Na východních srázech hřebene otevřené mrazové sruby s reliktní vegetací. 17. Mokřady u Osí Rozloha: 2,2 ha Menší rybník a navazující bezkolencové louky a tužebníková lada s výskytem vzácných rostlin. 18. Malý Plešný Rozloha: 19,4 ha Zachovalé jedliny na balvanitých severních a severovýchodních svazích Malého Plešného. Na otevřených místech na sutích reliktní křoviny s rybízem alpským. 19. Chlumanský potok Rozloha: 17,8 ha 20. Strouhy Rozloha: 12,4 ha Pramenná část Chlumanského potoka na východním úpatí Chlumu s rašeliništi a potoční olšinou. 21. Chlum Rozloha: 61,8 ha Strmé východní svahy pod vrcholem Chlumu se zachovalými smíšenými květnatými a acidofilními bučinami. 22. Chlumek Rozloha: 39,3 ha Východní a severní svahy Chlumku. Část souvislého komplexu smíšených bukových lesů s přirozenou druhovou skladbou. 23. Rašeliniště Olšina Rozloha: 74,4 ha Rašelinný bor a rašelinná březina, navazující rašelinné a bezkolencové louky s reliktními křovinami tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Lokalita velmi vzácné popelivky sibiřské (Ligularia sibirica). 24. Olšina – nivy Rozloha: 36,3 ha Část nivy potoka Olšina mezi Oticemi a Jabloncem s komplexem rašelinišť, mokřadních luk, vrbových křovin a potočních olšin s četnými chráněnými druhy rostlin.

25. Bozdova Lhota Rozloha: 3,1 ha Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

54

Skalnatý hřbítek na severovýchodním úpatí Špičáku s porosty suťového lesa a populací oměje vlčího žláznatého (Aconitum lycoctonum subsp. vulparia). 26. Mokřina u Maňávky Rozloha: 22,1 ha Komplex rašelinišť a mokřadních luk v povodí potoka Slatinka pod bývalou osadou Maňávka. Výskyt vzácných a ohrožených rostlinných druhů. 27. Loutecký - u můstku Rozloha: 13,3 ha Část nivy Louteckého potoka pod vrchem Závora. Komplex rašelinných luk a mokřadních vrbin s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin. 28. Loutecký potok Rozloha: 28,4 ha Komplex luční a lesní vegetace v horní části povodí Louteckého potoka. Přechodová rašeliniště, rašelinné, mokřadní a smilkové louky, potoční olšiny a mokřadní vrbiny s pestrou flórou. 29. Nová Víska Rozloha: 23,0 ha Vrchoviště a komplex mokřadní vegetace v pramenné části potoka Olšina. Rašelinný les, otevřené vrchoviště a rozmanité typy rašelinných luk, drobné tůňky s bohatým výskytem rdestu alpského (Potamogeton alpinus). 30. Rašeliniště Chlumany Rozloha: 54,2 ha Rozsáhlý komplex rašelinišť a rašelinných luk v pramenné oblasti Puchéřského potoka. Výskyt více typů mizejících typů vegetace i vzácných a chráněných druhů rostlin. Lokalita se nachází v ochranném pásmu národní přírodní rezervace Blanice. 31. Mokřady pod Lysou Rozloha: 9,3 ha Rašelinné loučky v pramenné části Borského potoka na východním úpatí Lysé. Výskyt vzácného typu lučních pramenišť se zdrojovkou potoční (Montia hallii). 32. Bulov Rozloha: 13,8 ha Smíšené bučiny a jedliny na skalnatém hřbetu vrchů Bulov a Hvězda. Druhově bohatý lesní podrost, na skalách reliktní křoviny s rybízem alpským (Ribes alpinum). 33. Suchá hora Rozloha: 55,2 ha Zalesněné prudké balvanité svahy nad Uhlíkovským potokem s přirozeným zastoupením dřevin, bohatým bylinným patrem, na skalkách reliktní křoviny s rybízem alpským (Ribes alpinum). 34. Černý les Rozloha: 43,7 ha Velmi cenný pralesovitý porost smíšené jedlobučiny s druhově velmi bohatým podrostem na balvanitých svazích. 35. Černá stěna Rozloha: 70,3 ha Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

55

Část lesního komplexu na hřebeni a severních svazích Černé stěny. Převažují květnaté bučiny, přecházející na prameništích až do podmáčených smrčin, mrazové sruby s rybízem alpským (Ribes alpinum). 36. Dlouhý hřbet Rozloha: 158,5 ha Západní část hřebene Dlouhého hřbetu a jeho jižní svahy. Komplex přirozených horských květnatých bučin na úživném podkladě s pestrým podrostem. 37. Vlčí Jámy – Puchéřský Rozloha: 42,4 ha Enkláva bývalé osady Vlčí jámy s komplexem remízků a mozaiky mokřadních a rašelinných louček. 38. Vlčí Jámy Rozloha: 12,5 ha Vrchoviště na rozvodnici Rysího a Puchéřského potoka s rašelinným borem, rašelinnou březinou a navazujícími mokřady. Výskyt vzácných rostlinných druhů. 39. Rašeliniště Puchéřský Rozloha: 17,5 ha Část nivy Puchéřského potoka nad Arnoštovem s vrchovišti a komplexem mokřadních a smilkových luk, ostrůvky vrbin, rašelinných březin a borů, jediná lokalita borovice blatky (Pinus rotundata) v povodí Blanice. Součást ochranného pásma národní přírodní rezervace Blanice. 40. Rysí vrch Rozloha: 12,6 ha Květnatá jedlobučina ve vrcholové části Rysího vrchu. 41. Račín Rozloha: 20,0 ha Zalesněné svahy kóty 956 nad Květenským potokem s květnatými jedlinami a výskytem vzácných druhů v bylinném podrostu. Smluvní ochrana EVL dle § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je uzavřena na plochy mimo CHKO Šumava. Vlastníci dotčených pozemků uzavřeli s orgánem ochrany přírody smlouvy o chráněném území. Předmětem smluvní ochrany je Evropsky významná lokalita Boletice o výměře 8 452,1466 ha a Evropsky významná lokalita Polná o výměře 0,6404 ha. EVL – Boletice Rozloha EVL Boletice : 8 452,1466 ha. Na vyjmenovaných územích leží cenná území, tzv. jádrové zóny. Jedná se o území, na kterých bude prováděn specifický management.

Vlastník A. Vojenské lesy a statky ČR. s.p., Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

56

1) segment – Markovský potok Komplex rašelinných luk a přechodových rašelinišť v pramenné oblasti Markovského potoka s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin. Rozloha lokality - 9,7 ha, z toho 3 ha bezlesí , (4,7 ha – VLS ČR s.p., 5 ha – VUSS). 2) segment – Rybníčky u Polné na Šumavě Soustava rybníčků nad Polnou na Šumavě s bohatým výskytem vodních makrofyt. Rozloha lokality - 9,7 ha, (2,5 ha – VLS ČR s.p., 7,2 ha – VUSS). 3) segment – Volský vrch Protáhlý pahorek budovaný tzv. pestrou sérií s výrazným výchozem vápenců. Borové lesíky s pestrou vápnomilnou flórou, na světlinách dosti bohatá populace hořečku českého. Rozloha lokality – 6,6 ha. 4) segment – Mokřady u Okrouhlíku Luční komplex při soutoku Třebovického a Lužného potoka s výskytem ohrožených typů vegetace. Kostru vegetace tvoří druhově pestré bezkolencové louky a navazující slatiniště, výskyt vzácných rostlinných druhů. Rozloha lokality 27,5 ha. (3 ha - VLS ČR s.p., 24,5 ha – VUSS). 5) segment – Břevniště Severní a východní svahy kóty Břevniště. Rozsáhlý komplex zachovalých květnatých jedlin. Rozloha lokality - 67 ha.

acidofilních a

6) segment – Kraví hora Komplex lesních porostů s převažující jedlí na hřebeni a východním svahu Kraví hory. Pod vrcholem mrazový srub a plocha otevřené sutě. Rozloha lokality - 31,9 ha. 7) segment – Holý vrch Zachovalé lesní porosty s dominantní jedlí na hřebeni Holého vrchu. Rozloha lokality - 34,9 ha. 8) segment – Dřevíč Rozsáhlý komplex acidofilních a květnatých jedlin, suťových lesů, potočních olšin a podmáčených smrčin v masivu Dřevíč. Na východním srázech hřebene otevřené mrazové sruby a reliktní vegetací. Rozloha lokality – 120,9 ha. 9) segment – Mokřady u Osí 10) segment – Malý Plešný Zachovalé jedliny na balvanitých severních a severovýchodních svazích Malého Plešného. Na otevřených místech na sutích reliktní křoviny s rybízem alpským. Rozloha lokality - 19,4 ha. 11) segment – Chlumanský potok Komplex lesních i nelesních stanovišť v nivě Chlumanského potoka. Dříve převážně odlesněné území, v poslední době zčásti původní lesíky, zčásti nálety dřevin do někdejšího bezlesí a zčásti dosud otevřené plochy luční či rašelinné vegetace. V lesních porostech se vyskytují přechody potoční olšiny a acidofilní bučiny s narušenou druhovou skladbou, dříve zřejmě v podobě střídavě vlhké jedliny. Rozloha lokality – 17,8 ha. 12) segment - Strouhy Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

57

Pramenná část Chlumanského potoka na východním úpatí Chlumu s rašeliništi a potoční olšinou. Rozloha lokality – 12,4 ha, (6,6 ha – VLS ČR s.p., 5,8 ha – VUSS) 13) segment - Chlum Strmé východní svahy pod vrcholem Chlumu se zachovalými smíšenými květnatými a acidofilními bučinami. Rozloha lokality - 61,8 ha. 14) segment - Chlumek Východní a severní svahy Chlumku. Část souvislého komplexu smíšených bukových lesů a přirozenou druhovou skladbou. Rozloha lokality - 39,3 ha. 15) segment – Loutecký potok Komplex luční a lesní vegetace v horní části povodí Louteckého potoka. Přechodová rašeliniště, rašelinné, mokřadní a smilkové louky, potoční olšiny a mokřadní vrbiny s pestrou flórou. Rozloha lokality - 28,4 ha, (26,6 ha – VLS ČR s.p., 1,8 ha – VUSS). 16) segment - Podvoří – „M“ Vlhké pozemky s porosty charakteru vlhkých luk v povodí Podvořského potoka. Vyhovujícím stanovištěm je mozaika obhospodařovaných (vždy jednosečných) a dočasně neobhospodařovaných pozemků. Oba druhy modrásků obývají vlhké nehnojené, extenzivně kosené louky, tomu odpovídá i péče o lokality. Oproti modráskovi očkovanému (Maculinea telejus) dokáže M. nausithous využívat (a nově osidlovat) i maloplošné nebo liniové lokality podél komunikací nebo vodních kanálů. Proto je žádoucí zavést vhodný management i na tato člověkem vytvořená stanoviště, jež přispívají k metapopulačnímu charakteru výskytu. Rozloha lokality: 51,5 ha, (21,5 ha – VLS ČR s.p., 30 ha – VUSS). Vlastník B. Ministerstvo obrany ČR - Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice 1) segment – Mokřad u Bílovic, 2) segment – Mokřady u Osí 1) Ojedinělé zachované rašeliniště v nižší východní části vojenského újezdu s výskytem vzácné ostřice plstnatoplodé. Rozloha lokality 2,2 ha 2) Menší rybník a navazující bezkolencové louky a tužebníkova lada s výskytem vzácných rostlin. Rozloha lokality - 6,2 ha, (VLS ČR s.p. – 1,1 ha, 5,1 ha – VUSS). 3) segment – Markovský potok, Komplex rašelinných luk a přechodových rašelinišť v pramenné oblasti Markovského potoka s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin. Rozloha lokality : 9,7 ha, z toho 3 ha bezlesí, (4,7 ha – VLS ČR s.p., 5 ha – VUSS). 4) segment – Rybníčky u Polné na Šumavě Soustava rybníčků nad Polnou na Šumavě s bohatým výskytem vodních makrofyt. Rozloha lokality : 9,7 ha, (2,5 ha – VLS ČR s.p., 7,2 ha – VUSS). 5) segment – Podvoří louky Niva Boletického potoka a přilehlé louky. Potoční olšina a druhově pestré bezkolencové porosty s hojným výskytem kosatce sibiřského a hořce hořepníku. Rozloha lokality 17,1 ha. 6) segment – Mokřady u Okrouhlíku Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

58

Luční komplex při soutoku Třebovického a Lužného potoka s výskytem ohrožených typů vegetace. Kostru vegetace tvoří druhově pestré bezkolencové louky, slatinné louky a navazující slatiniště, výskyt vzácných rostlinných druhů. Rozloha lokality 27,5 ha, . (3 ha - VLS ČR s.p., 24,5 ha – VUSS). 7) segment – Třebovický potok Rybník Okrouhlík a niva Třebovického potoka s olšinami a navazujícími loukami. Velmi početný výskyt kosatce sibiřského. Rozloha lokality - 15,2 ha. 8) segment – Brzotický potok Mozaika rašelinných louček a potočních olšin při horním toku Brzotického potoka. Výskyt řídkých typů slatinných rašelinišť s vzácnými druhy – kruštíkem bahenním a suchopýrem širolistým. Rozloha lokality - 8,2 ha. 9) segment – Strouhy Pramenná část Chlumanského potoka na východním úpatí Chlumu s rašeliništi a potoční olšinou. Rozloha lokality - 12,4 ha., (6,6 ha – VLS ČR s.p., 5,8 ha – VUSS) 10) segment – Loutecký potok Komplex luční a lesní vegetace v horní části povodí Louteckého potoka. Přechodová rašeliniště, rašelinné, mokřadní a smilkové louky, potoční olšiny a mokřadní vrbiny s pestrou flórou. Rozloha lokality - 28,4 ha, (26,6 ha – VLS ČR s.p., 1,8 ha – VUSS). 11) segment – Třebovice – „M“ Vlhké pozemky v povodí Třebovického potoka, ochranné pásmo SST Třebovice. Pozemky mají charakter vlhkých luk. 12) segment – Bílovice – „M“ Vlhké pozemky v ploše Podvoří. Pozemky mají charakter vlhkých luk. 13) segment – Brzotice – „M“ Vlhké pozemky v povodí Brzotického potoka, ochranné pásmo SST Brzotice. Pozemky mají charakter vlhkých luk. 14) segment – Podvoří – „M“ Vyhovujícími stanovišti jsou mozaiky obhospodařovaných (vždy jednosečných) a dočasně neobhospodařovaných pozemků. Vlhké pozemky, které mají charakter vlhkých luk v povodí Podvořského potoka. Rozloha lokality: 51,5 ha, (21,5 ha – VLS ČR s.p., 30 ha – VUSS). Evropsky významná lokalita Polná Rozloha EVL Polná : 0,6404 ha. Jedná se o bývalou louku a dno malých lomů nacházející se 550–600 metrů jihovýchodně od kostela v Polné na Šumavě. Hořeček český - chráněný druh. Jedna z nejperspektivnějších populací celého areálu. Ptačí oblast Boletice Ptačí oblast Boletice má rozlohu 23 546,71 ha a byla zřízena nařízením vlády č. 19/2005 Sb., ze dne 15. prosince 2004 a mohou v nich být stanoveny orgánem ochrany přírody činnosti, Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

59

které vyžadují souhlas. Zahrnuje celý Vojenský újezd Boletice a území o ploše asi 1 600 ha přesahující hranice újezdu od Arnoštova směrem ke Sněžné, Spálenci a Zbytinám. Při mapování biotopů v letech 2001-2005 bylo na území vojenského újezdu zjištěno 21 stanovišť, uvedených v příloze I směrnice o stanovištích, z toho 6 stanovišť prioritních. Podle Katalogu biotopů České republiky, který interpretuje evropsky významná stanoviště a zavádí poněkud jemněji vymezené jednotky, se zde vyskytuje celkem 49 typů přírodních stanovišť, z nich 28 stanovišť Natura 2000 (9 prioritních). Některé z biotopů se vyvinuly nebo dochovaly v nebývalém rozsahu a kvalitě. Velký význam pro výskyt a distribuci ptačích druhů má různorodé klima, závisející hlavně na nadmořské výšce (548-1228 m n. m.). Nejvlhčí a nejchladnější jsou vysoké návětrné polohy vrchů v západní části, zatímco střed a východ území leží ve srážkovém stínu a je ovlivněn fönovým efektem. Ten území výrazně vysušuje a otepluje, což je mimo jiné i důvodem, proč právě zde řada teplomilných prvků dosahuje výškového maxima v ČR. Doposud byl v Ptačí oblasti Boletice prokázán v hnízdním období výskyt 136 druhů ptáků, mezi nimi 53 zvláště chráněných druhů (Vyhláška č. 395/1992 Sb.) a 66 druhů z Červeného seznamu ptáků České republiky a 28 druhů přílohy I směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků. Předmětem ochrany je zde 5 druhů - jeřábek lesní (Bonasa bonasia), chřástal polní (Crex crex), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a skřivan lesní (Lullula arborea). Chráněná krajinná oblast Šumava CHKO Šumava byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR 27.12.1963. Část Vojenského újezdu Boletice spadá do CHKO Šumava. Chráněné plochy I. zóny CHKO jsou zařazeny do kategorie přírodních ploch. Zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy Zhruba západní polovina území Vojenského újezdu Boletice spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava. Průběh hranice CHOPAV Šumava v prostoru Vojenského újezdu Boletice zároveň v podstatě kopíruje východní hranici Chráněné krajinné oblasti Šumava. V severozápadní části vojenského újezdu se rozprostírá území ochranného pásma Národní přírodní památky Blanice, která byla zřízena Vyhláškou MK ČR č. 197/89 Sb., ze dne 8.12.1989.

3.17.

VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY

Systém ÚSES je stabilizován a obsahuje tyto prvky: 

nadregionální biocentrum - NRBC 77 Knížecí stolec



nadregionální biokoridory - NRBK 0, NRBK 171 Knížecí stolec



regionální biocentra - RBC 615 Chlum, RBC 616 Puchéřský potok, RBC 624 Spálenec, RBC 590 Olšina, RBC 591 Nivy, RBC 594 Břevniště



regionální biokoridory - RBK 33, RBK 34 , RBK 35, RBK 45, RBK 3009



ochranná zóna - NRBK 13



lokální biocentra - LBC 609, LBC 677, LBC 683, LBC 611, LBC 685, LBC 605, LBC 682, LBC 603, LBC 679, LBC 691, LBC 678, LBC 680, LBC 688, LBC 606, LBC 608, LBC 604, LBC 686, LBC 613, LBC 607, LBC 692, LBC 684, LBC 681, LBC 602, LBC 676, LBC 687, LBC 612, LBC 689, LBC 675, LBC 690, LBC 610, LBC 669, LBC 614, LBC 694, LBC 693, LBC 695.

Plochy ÚSES jsou nezastavitelné. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutné vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti, snížení ekologické stability a narušení funkčnosti. Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

60

3.18.

PROSTUPNOST KRAJINY

Prostupnost krajiny je zajištěna, je vyhovující a stabilizovaná. Pro účel dopravní prostupnosti bude nadále využívána síť účelových komunikací. Systém lesních a polních cest zůstává zachován, prostupnost území není narušena. 3.19.

VODNÍ TOKY A PLOCHY

Vodní toky a plochy na řešeném území nejsou územním plánem dotčeny, jsou respektovány. Graficky jsou vyznačeny ve výkrese č. 2-C. „Hlavní výkres – technická infrastruktura – zásobování vodou a odkanalizování území“. Vodní plochy Vodní plochy a jejich kapacita významným způsobem ovlivňují ochranu území před povodněmi nejenom na zájmovém území, ale i na navazujícím civilním území. A to i když nejsou na zájmovém území vybudována technická díla určená k tomuto účelu. Na území Vojenského újezdu Boletice jsou rybníky a vodní nádrže, které jsou využívány k následujícím účelům: 

Část vodních nádrží slouží k výcviku ozbrojených sil.



Všechny vodní nádrže slouží jako zdroje vody pro vojenskou hasičskou jednotku k hašení požárů.



Část vodních nádrží (rybníky) slouží pro produkci ryb.



Vodní nádrže slouží jako retenční a krajinotvorný prvek.

Jednotlivé vodní plochy na zájmovém území jsou stabilizované.

1. Černý rybník - retenční, krajinotvorný 2. Vlčí rybník - retenční, krajinotvorný 3. Puchárenský rybník – nefunkční 4. Sádlno - retenční, krajinotvorný, zdroj požární vody, k jejich vzdouvání a akumulaci, k užívání těchto vod pro extenzivní chov ryb a k jinému nakládání s vodami

5. Sádlno – stoka - obtok 6. Račín – povolení k jejich odběru, k akumulaci pro požární účely 7. V houštinách - nefunkční 8. Březovík - hospodářský rybník 9. Okrouhlík - hospodářský rybník 10. Uhlíkovský - retenční, krajinotvorný, zdroj požární vody, povolení k akumulaci vod, k užívání těchto vod pro extenzivní chov ryb a k jinému nakládání s vodami

11. Kokeš - retenční, krajinotvorný, k akumulaci pro požární účely 12. Skelná Huť - nefunkční, připravena oprava po opravě krajinotvorný, retenční 13. Slatinský rybník - retenční, krajinotvorný 14. Blanický rybník - nefunkční


61

15. Loutka - vodní cvičiště s perspektivním využitím do budoucna, povolení k vzdouvání, případně k akumulaci a jinému nakládání s vodami

16. Jablonec - retenční, krajinotvorný, zdroj požární vody, k jejich vzdouvání a akumulaci, možnost odběru povrchové vody pro jiné účely

17. Polná 2 - retenční, krajinotvorný, k jejich vzdouvání a akumulaci,možnost odběru povrchové vody pro jiné účely

18. Polečnický horní - hospodářský rybník 19. Polečnický dolní - retenční, krajinotvorný, zdroj požární vody , k jejich vzdouvání a akumulaci, k užívání těchto vod pro extenzivní chov ryb a k jinému nakládání s vodami

20. Za vodárnou - nefunkční, po případné opravě krajinotvorný, retenční 21. U hájovny - retenční, krajinotvorný 22. Olšina - hospodářský rybník 23. Polná 1 - retenční, krajinotvorný, zdroj požární vody, k jejich vzdouvání a akumulaci. možnost odběru povrchové vody pro jiné účely

24. Květušín - retenční, krajinotvorný, II. stupeň čištění odpadních vod 25. U ovčína – Květušín - retenční, krajinotvorný, zdroj požární a užitkové vody 26. Polná 3 - retenční, krajinotvorný, k jejich vzdouvání a akumulaci, možnost odběru povrchové vody pro jiné účely

27. Osí - hospodářský rybník 28. Podvorský rybník - hospodářský rybník 29. Soustava 5 - slouží k napouštění brodiště na cvičišti Dolany 30. Soustava 4 - hospodářský rybník 31. Soustava 3 - hospodářský rybník 32. Soustava 2 - hospodářský rybník 33. Soustava 1 - hospodářský rybník 34. Dolanský rybník - hospodářský rybník 35. Maninský rybník - hospodářský rybník 36. Prostřední rybník - hospodářský rybník 37. Nový rybník - hospodářský rybník 38. V lukách - retenční, krajinotvorný 39. Hodňovský rybník - rybník mimo VÚj, část zasahuje na území VÚj 40. Květná - retenční, krajinotvorný Drobné vodní toky Funkci správce malých vodních toků za Ministerstvo obrany ČR na území vojenského újezdu podle vodního zákona plní Vojenské lesy a statky ČR s. p. Jednotlivé vodní toky na zájmovém území jsou stabilizované. 1. Blanice Celková délka toku je 96,3 km. Pramení na území vojenského újezdu Boletice západně pod bývalou obcí Zlatá na horské louce, která je v současné době hospodářsky neužívaná. Úsek toku na území vojenského újezdu protéká převážně na lesních pozemcích. Od km 94,500 do km 95,500 byl tok Blanice Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

62

odkloněn z původního koryta a převeden na severovýchodní komunikace.

stranu vybudované

2. Černý potok Celková délka toku je 3,4 km. Potok pramení mimo hranice řešeného území východně od Horní Sněžné. Celý tok se nachází v lesním porostu včetně přítoků. Pouze v části křížící komunikaci Arnoštov – Záhvozdí protéká nelesním územím. 3.

Puchárenský potok Celková délka toku je 7,6 km. Potok pramení na území vojenského újezdu ve výšce cca 1005 m n. m. v oblasti Chluman. Se všemi svými přítoky protéká převážně lesním porostem.

4. Chlumanský potok Charakter toku v celé jeho délce: potok pramení severně od Ondřejova pod kótou 935, protéká podél komunikace Tisovka – Ondřejov v poměrně přímém směru. U kóty 788 a 835 překonává propustky lesní komunikace. Na hranicích vojenského újezdu se vlévá do Křemžského potoka v km 25,300.. 5.

Chvalšinský potok (Třebovický potok) Celková délka toku je 16,1 km. Od km 10,200 (hranice újezdu) je Chvalšinský potok významný vodní tok. Potok pramení jako bystřina na území vojenského újezdu a je ve správě VUSS Pardubice v délce 5,5 km od pramenů až po hranice voj. újezdu. V pramenné oblasti nemá potok jeden výrazný tok, ale skládá se z mnoha drobných přítoků. V km 12,2 se vlévá do Horního střemilského rybníka, dále teče do Prostředního střemilského kam vtékají dva pravostranné bezejmenné přítoky. V km 11,150 přijímá pravostranný přítok Lužného potoka.

6. Křemžský potok Celková délka toku je 29,8 km. Potok pramenící v severní části vojenského újezdu je ve správě VUSS Pardubice ve staničení 27,2 – 29,8 km. Pramení v zalesněné oblasti bez činnosti vojsk. Část potoka cca 3,5 km protékajícího podél hranice řešeného území již není ve správě VUSS. 7. Korunáč Celková délka toku je 0,7 km. Po celé délce toku se jedná o lesní potok. 8. Záhvozdenský potok Celková délka toku je 5,6 km. Potok pramení na území vojenského újezdu a protéká převážně lesním porostem. Na tomto území má dva pravostranné a dva levostranné přítoky. 9. Uhlíkovský potok Celková délka toku je 7,4 km. Potok ve správě VUSS v délce 5,0 km teče podél Kokešské cesty. Protéká převážně lesním porostem. Má jeden levostranný přítok od Zelenky. Celá trasa je porostlá vrbou, osikou, jívou i smrkem. Úsek cca 200 m pod nádrží Kokeš je v mimolesní ploše a břeh je porostlý nekulturní travinou. 10. Starý potok Celková délka toku je 3,8 km. Potok pramení na lesních pozemcích vojenského újezdu. 11. Želnavský potok Celková délka toku je 2,7 km. Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

63

Potok pramení na území vojenského újezdu v louce a protéká lesem až k hranicím újezdu. 12. Pernecký potok Celková délka toku je 5,9 km. Na území vojenského újezdu se nachází pramenní část potoka na zalesněných pozemcích, soutok s pravobřežním přítokem lesního potoka je ještě v újezdu. 13. Slatinka Celková délka toku je 6,1 km. Pramenní část potoka se nachází na území vojenského újezdu na lesních pozemcích, oba levostranné přítoky pramení a protékají loukami. 14. Knížecí potok Celková délka toku je 2,5 km. Tok výrazně bystřinného charakteru je levostranným přítokem Špičáku. Pramení na lesním pozemku jihovýchodně od kóty 1226 Knížecí stolec. Má výrazný spád. 15. Špičák Celková délka toku je 4,5 km. Potok bystřinného charakteru pramenící v lesním porostu protéká i nelesními pozemky Jablonecké střelnice. Má dva významné levé přítoky Borský potok a Knížecí potok a společně dotují Olšinu jako její pravostranný přítok. 16. Borský potok Celková délka toku je 1,75 km. Borský potok je bystřinného charakteru a je levostranným přítokem Špičáku. 17. Květenský potok Celková délka toku je 2,8 km. Bystřinný tok je jedním z velkých přítoků Olšiny v jejím počátku. Pramení v prostoru nad jabloneckou střelnicí a protéká z části lesem a zčásti mimo les. Na prameni má pravý přítok od Předního Boru.. 18. Olšina Celková délka toku je 12,25 km. Potok pramení v zamokřených loukách v okolí panelové komunikace Ondřejov – Květná a sbírá vodu od Chluman. Protéká lesními i nelesními pozemky, střelnicí Jablonec, má několik dále vyjmenovaných přítoků a ústí do rybníka Olšina. Od hráze Olšiny je významným vodním tokem.

19. Loutecký potok Celková délka toku je 7,8 km. Potok pramení pod Ondřejovem v zamokřené louce, napájí výcvikovou vodní nádrž Loutku a požární nádrž Jablonec, protéká podél komunikace a vlévá se do Olšiny. 20. Polečnice Celková délka toku je 29,75 km. Potok Polečnice je ve správě VUSS v délce 7,5 km. V celé délce na území újezdu protéká na mimolesních pozemcích. V horní části toku jsou dva rybníky Horní polečnický a Dolní polečnický. Na levostranném bezejmenném přítoku v km 24,400 jsou tři rybníky Polná 1-3. Potok protéká Polnou na Šumavě. V km 22,200 přijímá levostranný Brzotický potok a pod Svíbou již na hranicích újezdu v km 20,650 má levostranný bezejmenný přítok z kóty 777. V km 20,100 opouští újezd. 21. Ostřice Celková délka toku je 4,84 km. Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

64

Jedná se o potok pramenící na území vojenského újezdu a po 200 m opouští tento prostor. 22. Mokrá Celková délka toku je 3,0 km. Jedná se o potok přitékající do rybníka Olšina z civilního prostředí. 23. Květušínský potok Celková délka toku je 3,3 km. Charakter toku v celé jeho délce: potok pramení východně pod obcí Květušín. 24. Břevniště Celková délka toku je 2,3 km. Potok pramení na území vojenského újezdu jako pravostranný přítok Chvalšinského potoka a má tři levostranné přítoky. 25. Brzotický potok Celková délka toku je 4,2 km. Potok meandruje téměř v celé délce dopadovou plochou Brzotické střelnice v mírném spádu. Několikrát křižuje tankové cesty a v místech křížení jsou betonové trubní nebo rámové propustky. Potok podtéká komunikaci Polná – Boletice a železniční trať Volary – Kájov. 26. Šklebice Celková délka toku je 3,5 km. Potok pramení na území vojenského újezdu jižně od Hořiček. V délce cca 500 m tvoří hranici újezdu a v km 2,5 opouští újezd. 27. Podvořský potok Celková délka toku je 2,2 km. Podvořský potok pramenící v povodí Boletického potoka a jako jeho levostranný přítok napájí soustavu podvořských rybníků. 28. Boletický potok Celková délka toku je 6,2 km. Jedná se tok bystřinného charakteru s mírným spádem, pramenící v mimolesním prostoru mezi vrchem Hořičkou (778 m n. m.) a Holým vrchem (801 m n. m.). V km 5,400 je posilován levostranným přítokem. V celém toku protéká nezalesněnou oblastí. V cca km 3,250 přijímá levostranný přítok v prostoru statku Podvoří. Zde protéká PHO II. stupně vodních zdrojů pro sídelní útvar Boletice. Má tři pravobřežní přítoky. V cca km 1,250 má levostranný přítok z rybníků Podvořské soustavy. U Křenova se vlévá do Chvalšinského potoka. 29. Dolanský potok Celková délka toku je 3,2 km. Charakter toku v celé jeho délce: potok pramení východně od obce Boletice a v jeho povodí se nachází 4 rybníky. Dolanský rybník, Prostřední rybník, Maninský rybník a Nový rybník. Má dva pravostranné přítoky. 30. Lužný potok Celková délka toku je 4,5 km. Potok protéká v celé své délce loukami. Jako hlavní je považována severnější větev. Všechny jeho tři levostranné přítoky, které rovnoměrným rozložením v povodí odvádí vodu, pramení také na hranici lesních porostů. 31. Horní Sněžná Celková délka toku je 2,9 km.


65

Potok pramení severně od Horní Sněžné před hranicemi vojenského újezdu v lesním porostu, územím újezdu prochází taktéž lesním porostem. Je levostranným přítokem Blanice v km 88,080. 3.20.

MELIORAČNÍ ÚPRAVY

Meliorační úpravy nejsou na řešeném území realizovány a nejsou navrženy. 3.21.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ

V řešeném území nejsou vzhledem k velikosti vodních toků specifikována záplavová území, k povodním nedochází. Protierozní opatření nejsou navržena. 3.22.

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

Poddolovaná území na řešeném území nejsou územním plánem dotčena a jsou respektována. rozsah

rok pořízení záznamu

stáří

grafit

ojedinělá

1987

do 19. století

Mladoňov u Boletic Míšňany

grafit

ojedinělá

1987

do 19. století

Boletice

grafit

štola

1984

těžba do roku 1945

klíč

název

1558

Horní Brzotice

1513 1674

surovina

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění: V řešeném území nejsou evidována žádná ložisková území ani území náchylná k sesuvům. V řešeném území je evidováno poddolované území malého rozsahu, které leží mimo navrhované rozvojové plochy a koridory. V řešeném území se neuvažuje s otevřením dobývacích prostorů.

3.23.

REKREACE

V řešeném území jsou respektována stávající rekreační zařízení. Plochy pro jejich rozšíření nejsou navrženy. K rekreačním účelům na území újezdu slouží RZ Olšina – rekreační zařízení ve správě VLS ČR, s.p. Praha. Dále se mezi sídelním útvarem Květušín a Olšinou nachází Letní dětský tábor Květušín – ve správě VLS ČR, s.p. Praha. Jako územní rezerva pro realizaci LA Špičák je respektována vymezená plocha územní rezervy z Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Graficky je vyznačena v „Hlavním výkrese“ – výkres č. 2-A. Stávající cyklotrasy a turistické stezky jsou územním plánem akceptovány a v rámci těchto bude realizována naučná stezka. „Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura“ – výkres č. 2-B. Cyklistické trasy a turistické trasy


66

Armádními složkami dochází k postupnému zpřístupňování okrajových částí území vojenského újezdu. V podstatě se jedná o zpřístupnění okrajových částí území vojenského újezdu ve dnech pracovního volna, pracovního klidu a státem vyhlášených svátků, případně v době organizovaného průběhu jednorázových akcí, pořádaných pro veřejnost na území vojenského újezdu. Zpřístupnění části území je možné využívat jak pro pěší turistiku, tak i k turistice realizované na jízdních kolech. Provozované v současnosti na území vojenského újezdu na základě Výnosu Újezdního úřadu Vojenského újezdu Boletice č. 2025 – 2/2008 ze dne 15.3. 2008, jsou následující: Cyklistická trasa 1251 Hranice vojenského újezdu Březovík – křižovatka Třebovice – křižovatka Sádlno – hranice újezdu směr Tisovka délka – 5 km Cyklistická trasa 1252 Hranice vojenského újezdu od Perneku - směr Bulov – jižně Černý Les – křižovatka Záhvozdí – Arnoštov délka – 18,5 km Cyklistická trasa 1252A Záhvozdí – křižovatka Černý les délka – 2,4 km Cyklistická trasa 1253 Křižovatka Maniny – Křižovatka Boletice – Chvalšinská závora délka – 3,8 km Cyklistická trasa 1254 Kájovská závora – křižovatka Maniny – kostel sv. Mikuláše – křižovatka Hořičky – křižovatka Kovařovice – Polná – Polečnice – Otice – hranice vojenského újezdu – Hodňov – Maňava – hranice vojenského újezdu – Horní Planá délka – 20 km Cyklistická trasa 1254A Maňávka – Horní Planá délka – 1 km Cyklistická trasa 1255 Křižovatka Polná – Květušín – Olšina délka – 7 km Cyklistická trasa 1256 Křižovatka Hořičky – kolem bývalého MS – hranice vojenského újezdu směr Kladenské Rovné délka – 1,5 km Na území vojenského újezdu se dle Výnosu Újezdního úřadu Vojenského újezdu Boletice č. 2025 – 2/2008 jsou vytyčeny tyto turistické trasy: Turistická trasa 1. Červený dvůr – hranice vojenského újezdu – kolem Podvořského rybníka – směr Hraniční les – Nad vápenkou – hranice vojenského újezdu značená zeleně – 9 km Turistická trasa 2. Zastávka ČD Hodňov – Květušín – hranice vojenského újezdu – směr Mokrá značená červeně – 5 km Turistická trasa 3. Arnoštov – Sedmidomí – Čtyři domy – Na skále značená zeleně – 3 km Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

67

Turistická trasa 4. Markov – nad Chlumanským lesem – rozcestí Pod Chlumkem – Tisovka značení žlutě – 3,5 km Turistická trasa 5. Pěkná – Pod hájovnou – Korunáč značení žlutě – 2,5 km 3.24.

PODMÍNKY PRO VYUŽITELNOST PLOCH DEFINOVANÝCH ÚZEMNÍM PLÁNEM

Funkční uspořádání území vojenského újezdu stanoví územní plán v grafické příloze č.2-A. – Hlavní výkres v měřítku 1 : 25 000, v němž je řešené území členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. Pro každou plochu s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny základní funkce a druhy staveb a zařízení, které v něm je možno umísťovat, případné nežádoucí vlivy nesmí rušit hlavní funkci, prostorové uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu. Na stávajících plochách se umožňují umísťovat stavby, které splňují podmínky hlavního a přípustného využití uvedené v textové části Návrhu ÚP Vojenského újezdu Boletice. ÚP VÚj Boletice vymezuje tyto základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití:



plochy bydlení v rodinných domech - venkovské

(BV)



plochy bydlení v bytových domech

(BH)



plochy veřejné rekreace

(RV)



plochy rekreace - zahrádkářské osady

(RZ)



plochy občanského vybavení

(OV)



plochy občanského vybavení - tělovýchovné a sportovní zařízení

(OS)



plochy dopravní infrastruktury - silniční doprava

(DS)



plochy dopravní infrastruktury - drážní doprava

(DZ)



plochy technické infrastruktury

(TI)



plochy výroby a skladování

(VZ)



plochy zeleně na veřejných prostranstvích

(ZV)



plochy vodní a vodohospodářské

(W)



plochy zemědělské

(NZ)



plochy lesní

(NL)



plochy přírodní

(NP)



plochy smíšené nezastavěného území

(NS)



plochy specifické – vojenské plochy

(X)



plochy specifické – vojenské plochy v zastavěném území

(XZ)

3.25.

PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

Systém navrženého prostorového uspořádání respektuje charakter původní zástavby. Ve stávajících plochách bydlení se nepředpokládá změna současné zástavby. V případě změny Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

68

současné zástavby bude měřítkem charakter původních materiálů a bude respektován dosavadní styl uspořádání těchto ploch. Je navržena maximální výška do 10 m. 3.26.

PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU

Podmínky ochrany krajinného rázu nejsou pro řešené území samostatně specifikovány. Obecně je třeba chránit všechny hodnoty jak přírodní, estetické , ale i biologické v podobě všech územních přírodních prvků. Veškerá činnost v území musí tuto zásadu respektovat. 3.27. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VP OPATŘENÍ, STAVBY A OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ POZEMKŮ Propojení tranzitních plynovodů – záměr velmi vysokotlakého plynovodu (VVTL) v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov), parametry DN 800, PN 80, propojení distribučních soustav v ČR a v Rakousku. Vymezeno koridorem šíře 300 m jako záměr v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje, kdy poslední úsek v I. zóně CHKO Šumava bude řešen v maximálním možném souběhu se silnicí. Koridor zasahuje řešené území pouze bodově při východní a jihovýchodní hranici řešeného území. Jihovýchodní hranice se okrajově dotýká koridor VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá - záměr vysokotlakého plynovodu včetně regulační stanice. Vymezeno koridorem šíře 200 m jako záměr v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Koridor technické infrastruktury – vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá je vymezen jako záměr v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. V jižní a střední části vojenského újezdu Boletice na vodovod v Horní Plané, koridor je vymezen podél stávajících komunikací, větví se na úseky Horní Planá – Hodňov, Hodňov – Maňávka a Hodňov - Otice. Šíře koridoru 100 m. Na území je navrženo umístění přenosového zařízení mobilního operátora T- Mobile Czech Republic a.s. na Liščím vrchu. Rekonstrukce křižovatky silnice II/166 s účelovou komunikací VÚj Boletice v blízkosti obce Chvalšiny, na řešeném území v k.ú. Třebovice u Českého Krumlova. Účelová komunikace z řešeného území bude napojena kolmo na silnici II/166. Plocha pro asanaci v západní části řešeného území je vymezena jako záměr v Návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Asanační území Špičák je vymezeno, před civilním využitím ploch je nutné provést opatření k zajištění bezpečnosti života a ochrany zdraví osob formou provedení pyrotechnické asanace. 3.28.

DALŠÍ VPS A VPO S UPLATNĚNÍM PŘEDKUPNÍHO PRÁVA

Další VPS a VPO s uplatněním předkupního práva nejsou v řešeném území vymezeny.


69

3.29.

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTY VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI Část II – Odůvodnění územního plánu: A II - Textová část 60 listů B II - Grafická část - výkres č. : B I - Grafická část - výkres č. 4.

Koordinační výkres

1 : 25 000

4.A – D.

Koordinační výkres - detaily

1 : 2 880

5.

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 25 000

6.

Výkres širších vztahů

1 : 50 000

7.

Limity využití území – doplňující výkres

1 : 25 000

8.

Hospodářské využití – doplňující výkres

1 : 25 000

9.

Plochy zvláštního využití – doplňující výkres

1 : 25 000

3.30.

VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB

Architektonicky a urbanisticky významné stavby nejsou v řešeném území vymezeny. 3.31.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

Řešení územního plánu respektuje následující vymezené územní rezervy z Návrhu ZÚR JčK: Lokalita ŠPIČÁK – vymezení územní rezervy pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci, ukládá se prověření možnosti využití této plochy územní studií; při zpracování této studie budou prověřeny varianty řešení i z hlediska významnosti vlivu na území EVL a PO s cílem vyloučit významný negativní na tato území. Železniční napojení Špičák - územní rezervy pro dílčí části Šumavských elektrických drah v úsecích Polečnice – Špičák (Otice) a Žlábek (Olšov) – Špičák (Otice). Záměr, pro který se územní rezerva vymezuje, bude dále prověřen územní studií. V případě nevyužití jižní části vojenského újezdu Boletice pro cestovní ruch nebude tato územní rezerva využita a místo ní se využije územní rezerva v úseku Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví. Koridor územní rezervy je dělen do dvou úseků spojujících se v Oticích:



úsek Polečnice – Špičák (Otice), šíře koridoru územní rezervy 200 m



úsek Žlábek (Olšov) – Špičák (Otice), šíře koridoru územní rezervy 200 m

Silniční napojení LA Špičák – územní rezerva pro potřebu kapacitnějšího napojení lyžařského areálu Špičák, který je vymezen také jako územní rezerva. Jedná se o přeložky a homogenizace stávajících komunikací. Vymezení územních rezerv - jejich podmínky realizace budou prověřeny v navazujícím územně plánovacím podkladu pořízeným budoucím investorem. Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

70

Územní rezervy v zastavěných územích - plochy bydlení, plochy občanské vybavenosti, plochy rekreace a plochy dopravní infrastruktury - podmínky realizace budou prověřeny v navazujícím územně plánovacím podkladu pořízeným budoucím investorem. Jedná se o tyto sídelní útvary: Boletice  plochy bydlení R1 – 4 plochy - v severní části zastavěného území a jižně od komunikace Polná na Šumavě – Boletice – Kájov



plocha rekreace – zahrádkářské osady R2 - 2 plochy - v centrální části zastavěného území a na jeho západním výběžku.




Polná na Šumavě  plochy bydlení R1 – 3 plochy - v severní části nad stávající zástavbou a v jihozápadním okraji zastavěného území.




Květušín  plochy bydlení R1– 1 plocha v severní části sídelního útvaru

4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISEK K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP Požadavek na vyhodnocení vlivu nebyl uplatněn.

4. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č.13 Ministerstva životního prostřední ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 334/92 Sb., (ve znění pozdějších novel), a přílohy 3. této vyhlášky. Navrhované řešení nenavrhuje žádný zábor ZPF. Zásahy do PUPFL:  Z1 - k.ú. Boletice - výstavba přenosového zařízení mobilního operátora T-Mobile Czech Republic a.s. na Liščím vrchu o ploše 150 m2 .



Z2 – k.ú. Maňávka u Českého Krumlova - plocha občanského vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení – v prostoru Houbový vrch. Jedná se o návrh místní lokální sjezdovky s lyžařským vlekem. Výměra plochy cca 400 x 50 m (2, 00 ha).



Z3 – k.ú. Třebovice u Českého Krumlova – rekonstrukce křižovatky silnice II/166 s účelovou komunikací u VÚj Boletice. PUPFL se dotýká plocha 625 m 2 (trvalý zábor) a 258 m2 (dočasný zábor).

Zábor ostatní půdy pro rekonstrukci křižovatky silnice II/166 a účelovou komunikací VÚj Boletice: Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

71



Z3 - k.ú. Třebovice u Českého Krumlova

- ostatní plocha - 2 088 m2 (trvalý zábor) - ostatní plocha - 1 326 m2 (dočasný zábor)

Z PÚR 2008 prochází okrajem řešeného území část koridoru propojení tranzitních plynovodů VVTL v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov), jedná o koridor, který zasahuje na území pouze místy, z toho důvodu není ZPF a PUPFL bilancován. Jiné využití ploch s důsledky na ZPF a PUPFL není bilancováno.

5. POSTUP PROCESU POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE Rozhodnutí o pořízení územního plánu O pořízení územního plánu VÚj Boletice bylo rozhodnuto SMĚRNICÍ pro činnost újezdních úřadů vojenských újezdů na rok 2009, ze dne 5. prosince 2008, čj. 80124-84/2001-1618, vydanou sekcí rozvoje druhů sil – operační sekce Ministerstva obrany. Hranice řešeného území je vedena po hranici správního území a sestává se z 8 katastrálních území. Zhotovitel spolu s pořizovatelem zpracoval ÚAP, které byly průběžně doplňovány zhotovitelem venkovním šetřením. Zahájení venkovního šetření pro ÚAP bylo 1.5.2009, ukončení 15.11.2009. Zadání bylo zpracováno ve spolupráci se zástupci ÚÚřVÚ Boletice a obsahem respektovalo reálné požadavky na změny v území. V souladu s § 47 odst.2 Zákona č. 183/2006 Sb., bylo pořizovatelem zveřejněno znění návrhu zadání ÚP po dobu 30 dní (28.7.2010 – 27.8.2010) na úřední desce ÚÚřVÚ Boletice a zadání bylo zasláno jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a vybraným subjektům. Žádné požadavky nebyly uplatněny a zadání ÚP bylo předloženo ke schválení. Schválení zadání Rozhodnutím ministerstva obrany - ředitele sekce rozvoje druhů sil - operační sekce MO, č.j. 2156-48/2009/DP-1518 ze dne 20.9.2010 bylo schváleno zadání územního plánu Vojenského újezdu Boletice. Na základě schváleného zadání byl zhotovitelem zpracován Návrh ÚP VÚj Boletice. Společné jednání V souladu s § 50, odst.2 Zákona č. 183/2006 Sb., pořizovatel oznámil místo a dobu společného jednání o Návrhu ÚP dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a vybraným subjektům. Společné jednání se konalo 1.12.2010 v RZ Olšina – VÚj Boletice. Do 30 dnů mohly dotčené orgány uplatnit svá stanoviska, ve stejném termínu mohli uplatnit i všichni ostatní své připomínky. Po celou 30 denní lhůtu (10.11.2010 – 10.12.2010) byla dokumentace vyvěšena na úřední desce ÚÚřVÚ Boletice (www.vojujezd-boletice.cz) a k nahlédnutí na újezdním úřadu. Návrh územního plánu byl projednán dne 1.12.2010 na společném jednání s dotčenými orgány, které ve svých stanoviscích uplatnily určité připomínky. Vyhodnocení připomínek je součástí Odůvodnění ÚP. Následně byl návrh upraven dle požadavků dotčených orgánů. Posouzení upraveného návrhu


72

Návrh spolu se zprávou o jeho projednání byl předložen Krajskému úřadu Jihočeského kraje k posouzení. Vzhledem k souhlasnému stanovisku KÚ č.j.KÚJCK 4243/2011 OREG/2 ze dne 16.2.2011 byl návrh předložen k veřejnému projednání. Veřejné projednání Následně bylo zahájeno Řízení o územním plánu v souladu s § 52 Zákona č. 183/2006 Sb. Dne 22.3.2011 bylo oznámeno veřejnou vyhláškou zahájení řízení o upraveném a posouzeném návrhu ÚP VÚj Boletice. Veřejné projednání proběhlo dne 11.5.2011 v RZ Olšina – VÚj Boletice. Návrh byl vystaven po dobu 30 dní (22.3.2011 – 21.4.2011) na úřední desce ÚÚřVÚ Boletice (www.vojujezd-boletice.cz) a k nahlédnutí na újezdním úřadu. Nejpozději při veřejném projednání, tj. dne 11.5.2011 mohl každý uplatnit své připomínky, námitky a stanoviska. Nebyly uplatněny žádné připomínky, námitky ani stanoviska. Zhotovitelem byly zapracovány drobné připomínky ze strany pořizovatele, návrh byl dopracován a upraven včetně úprav grafické části. Návrh ÚP byl odsouhlasen do podoby čistopisu pro vydání ÚP VÚj Boletice a předložení k podpisu ministru obrany ČR.

6. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Ze schválené Politiky územního rozvoje ČR 2008, řešené území je součástí specifické oblasti SOB1 Šumava. Hranice řešeného území se dotýká koridor technické infrastruktury P1 – VVTL plynovod Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov). Z nadřazené územně plánovací dokumentace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, a z hodnocení širších vztahů vyplývaly pro řešení tyto požadavky: Návrhy ZUR:  Vodovod Otice – Maňávka - Horní Planá  Propojení tranzitních plynovodů – záměr velmi vysokotlakého plynovodu (VVTL) v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov)  VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá  Asanační území Špičák Územní rezervy ZUR:  LA Špičák  Železniční napojení LA Špičák  Silniční napojení LA Špičák Vyhodnocení: Územní splňuje a respektuje všechny výše uvedené požadavky, územní plán Vojenského újezdu Boletice není v rozporu s nadřazenou ÚPD.

7. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ S cíly a úkoly územního plánování, tj. s vytvořením vztahu podmínek pro příznivé životní Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

73

prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, je návrh územního plánu zcela v souladu.

8. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ Návrh územního plánu je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů , vyhlášky č.500/2006 Sb., O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace a dále vyhlášky č.501/2006 Sb., O obecných požadavcích na využívání území.

9. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPORŮ Návrh územního plánu byl projednán s dotčenými orgány chránícími zájmy podle zvláštních právních předpisů a dle jejich uplatněných stanovisek byl upraven. Rozpory ve smyslu ust. § 4 odst.7 stavebního zákona a ust. § 136 odst.6 správního řádu při projednávání návrhu územního plánu nebyly řešeny. Návrh územního plánu je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

10. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ Zadání neobsahovalo požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

11. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM JAK BYLO ZOHLEDNĚNO Ve stanovisku odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic ze dne 16.2.2011 pod č.j. KÚJCK 4243/2011 OREG/2 bylo konstatováno, že posouzení neobsahuje upozornění na nedostatky z hlediska § 51, odst.(2) stavebního zákona.

13. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Nejpozději při veřejném projednání, tj. 11.5.2011 mohli vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti uplatnit námitky. Ve stanovené lhůtě nebyla podána žádná námitka.

12. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

74

Nejpozději při veřejném projednání, tj. 11.5.2011 mohl každý uplatnit své připomínky. Ve stanovené lhůtě byly podány tyto připomínky: Připomínka č. 1 – Městský úřad Horní Planá: V prostoru Houbový vrch doplnit šrafovanou plochu pro sportovní využití a to možnost realizace místní lokální sjezdovky s technologií lyžařského vleku. Plocha bezprostředně navazuje na příjezdovou komunikaci v majetku Města Horní Planá a přiléhá k pozemku ostatní plochy ležící přímo na hranici řešeného území. Na výše uvedených pozemcích bude umístěno potřebné technické zázemí pro plochu sportovního využití (parkování a technologická část lyžařského vleku). Navazující plocha sjezdové tratě od ní stoupá východně na kótu 913,9 m n.m. Celková požadovaná plocha pro zapracování do ÚP Boletice je 2,67 ha, kde půdorysná délka plochy je 550 m při šířce 2 průměrných výšek stávajícího porostu, tedy 50 m. K této specifikaci přikládáme mapový podklad se zákresem plochy pro sportovní využití provedený žlutou barvou. Červenou barvou je značen směr vedení lyžařského vleku. Využití této plochy předpokládáme především pro místní děti, ale i pro Základní školu a Základní školu s dětským domovem, např. k lyžařským výcvikům. Vyhodnocení připomínky: Připomínka je akceptována. V ÚP vojenského újezdu Boletice bude v návrhu uvedena „plocha občanského vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení“. Technické zázemí bude umístěno mimo území vojenského újezdu. Výkres je přílohou dohody. Výměra plochy bude cca 400 m x 50 m = 2 ha. Připomínce se vyhovuje, návrh zapracován do Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Boletice. Připomínka č. 2 – Obec Želnava: Žádost o zanesení do Územního plánu Vojenského újezdu Boletice původního zdroje pitné vody pro obec Želnava včetně staré vodárny, která se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně v povodí Starého potoka na území vojenského újezdu Boletice, viz. přiložená mapa. Vyhodnocení připomínky: Připomínka je akceptována, kromě bodu 3. 1. Vodní zdroj pro obec Želnava je zakreslen v Návrhu ÚP VÚj Boletice. 2. Vodovodní řad je zakreslen do Návrhu ÚP VÚj Boletice. 3. Zanesení původního zdroje pitné vody pro obec Želnava včetně staré vodárny do ÚP VÚj Boletice – tomuto bodu připomínky není vyhověno z důvodu, že není předložena stavební dokumentace. Je nutné se obrátit na vlastníka pozemku pro narovnání stávajícího stavu.

Poučení Do opatření obecné povahy (dále OOP) a jeho odůvodnění může dle ust. § 173 odst.1 správního řádu každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal. Územní plán Vojenského újezdu Boletice veřejná část

75

Proti opatření obecné povahy nelze dle ust. § 173 odst.2 správního řádu podat opravný prostředek.

V Praze

dne

2011

……………………………………… ministr obrany ČR RNDr. Alexandr VONDRA

Seznam grafických příloh, které jsou nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy: Návrh ÚP: výkres č.


76

1.

Výkres základního členění území

2 - A.

Hlavní výkres

2 – B.

Hlavní výkres – dopravní a technická infrastruktura

2 – C.

Hlavní výkres – technická infrastruktura – zásobování vodou a odkanalizování zemí

2 – D. – I.

Hlavní výkres – návrh části obce zastavěné území – detaily

3.

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

Odůvodnění ÚP: výkres č. 4.

Koordinační výkres

4.A – D.

Koordinační výkres - detaily

5.

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

6.

Výkres širších vztahů

7.

Limity využití území – doplňující výkres

8.

Hospodářské využití – doplňující výkres

9.

Plochy zvláštního využití – doplňující výkres


77

Pořizovatel:

Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice Boletice 3 382 29 Boletice

Zhotovitel:

Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Pod Juliskou 5 160 64 Praha 6

Autorizovaný architekt: Ing. arch. Iveta TRTÍLKOVÁ Zodpovědný projektant: Ing. Otakar DOSOUDIL

Zpracovatelský tým: Ing. arch. Iveta TRTÍLKOVÁ Ing. Otakar DOSOUDIL Vlasta MERTOVÁ Pavel URBANEK

Číslo Smlouvy o dílo: 316/2009 Kontakt:

605 206 896 585 351 600 739 532 131


78

Záznam o účinnosti OOP: ÚP vydalo Ministerstvo obrany ČR dne: Opatření obecné povahy č. 760/2011-1618 Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: Oprávněná osoba pořizovatele: Jméno a příjmení: pplk. Ing. Karel Trněný Funkce: přednosta Újezdního úřadu Vojenského újezdu Boletice Podpis: pplk. Ing. Karel Trněný Otisk úředního razítka


79

ÚZEMNÍ PLÁN VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE

Recommend Documents