ÚZEMNÍ PLÁN VOJENSKÉHO ÚJEZDU BŘEZINA VEŘEJNÁ ČÁST

Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Praha skupina Projekce Velký Újezd Velitelství společných sil AČR VÚ 3739 - Centrum geografického zabezpečení Olomouc

ÚZEMNÍ PLÁN VOJENSKÉHO ÚJEZDU BŘEZINA VEŘEJNÁ ČÁST

Vedoucí skupiny Projekce VLS ČR s.p.: Ing. Ladislav TOMEŠ Autorizovaný architekt: Ing. arch. Karel TYPOVSKÝ Náčelník CGeoZ: mjr. Ing. Pavel UDVORKA, Ph.D.


ZPRACOVATELÉ.........................................................................................................................................................................5 POUŽITÉ ZKRATKY. ...................................................................................................................................................................6

1. VŠEOBECNÝ ÚVOD........................................................................................................................................... 9 2. DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ...................................................... 11 2.1. ÚČEL A HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ. .........................................................................................................................................12 2.2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE..................................13 2.2.1. Důvody ztráty aktuálnosti dříve zpracované ÚPD. .......................................................................................................14 2.2.2. Výměra Vojenského újezdu Březina.............................................................................................................................15 2.2.3. Výcviková zařízení ........................................................................................................................................................15 2.2.4. Ubytovací kapacity pro vojska ......................................................................................................................................16 2.2.5. Sídelní útvary ................................................................................................................................................................16 2.2.6. Počet trvale žijících obyvatel ........................................................................................................................................16 2.2.7. Zhodnocení plánovací dokumentace............................................................................................................................16

3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................................... 18 4. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ A VZTAHŮ S OKOLNÍM CIVILNÍM PROSTŘEDÍM .................................................................................................................................................. 21 4.1. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VÝVOJE ÚZEMÍ A OCHRANY JEHO HODNOT..........................................................................24 4.2. ŠIRŠÍ VZTAHY ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU A NAVAZUJÍCÍHO OKOLNÍHO ÚZEMÍ. ...............................................26 4.2.1. Vazby a vztahy na státní správu...................................................................................................................................26 4.2.2. Komunikační přístupnost - železniční doprava .............................................................................................................27 4.2.3. Komunikační přístupnost - silniční doprava ..................................................................................................................28 4.2.4. Komunikační přístupnost – vstupy na území vojenského újezdu. ................................................................................29 4.2.5. Vztahy a vazby v oblasti služeb pro obyvatelstvo.........................................................................................................30 4.2.6. Zdravotnictví. ................................................................................................................................................................30 4.2.7. Vazby v oblasti protipožární ochrany a prevence. ........................................................................................................31 4.2.8. Vazby a vztahy v oblasti dodržování zákonnosti, ochrany zdraví, života lidí a ochrany majetku. ................................32 4.2.9. Vazby plynoucí z hospodářské činnosti........................................................................................................................32

5. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY A PODMÍNKY PRO CELKOVÉ ŘEŠENÍ. ............................................................... 34 6. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKLADNÍCH DEMOGRAFICKÝCH A EKONOMICKÝCH ÚDAJŮ VČETNĚ JEJICH VÝHLEDU............................................................................................................................ 36 6.1. STAV OSÍDLENÍ PRO OBYVATELE TRVALE ŽIJÍCÍ NA ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU. ............................................37 6.2. HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST REALIZOVANÁ NA ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU. .........................................................38 6.2.1. Prostorové uspořádání hospodářské činnosti...............................................................................................................38 6.2.2. Prognóza hospodářské činnosti....................................................................................................................................39 6.3. PLOCHY S NESTANDARDNÍM ZPŮSOBEM VYUŽÍVÁNÍ.................................................................................................43 6.3.1. Plochy dočasně využívané pro hospodářskou činnost. ................................................................................................43 6.3.2. Plochy dočasně využívané jako políčka pro zvěř. ........................................................................................................44 6.4. Restituční nároky na pozemky uvnitř zájmového území.................................................................................................45

7. POŽADAVKY NA ROZVOJ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA VZÁJEMNÉ VZTAHY A FUNKCE V ÚZEMÍ............................................................................................................................................................... 46 7.1. ROZVOJ VOJENSKÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA NOVÝCH POHLEDŮ A POŽADAVKŮ NA SYSTÉM VEDENÍ VOJENSKÝCH OPERACÍ A VÝVOJ VOJENSKÉ TECHNIKY. .................................................................................................47 7.2. VYUŽITÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ PRO POTŘEBY INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU. ...............................49 7.2.1. Výcvik složek IZS na zájmovém území. .......................................................................................................................49 7.2.2. Kontaktní místa pro IZS v případě konkrétního nasazení.............................................................................................49 7.3. SYSTÉM KOMUNIKACÍ NA ÚZEMÍ A JEJICH DELIMITACE.............................................................................................51 7.3.1. Komunikace veřejně přístupné. ....................................................................................................................................51 7.3.2. Komunikace pro kolovou a pásovou techniku. .............................................................................................................52 7.3.3. Komunikace technologické. ..........................................................................................................................................52 7.4. PLOŠNÉ VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH A JEJICH SPECIFICKÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ. .........................................53 7.4.1. Plošné vymezení ploch pro zajišťování vojenského výcviku. .......................................................................................53 7.4.2. Plošné vymezení ploch pro hospodářskou činnost.......................................................................................................54 7.4.3. Všeobecné zásady využívání zájmového území pro vojenský výcvik. .........................................................................54 7.5. VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY JAKO VÝZNAMNÉ PRVKY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ. .....................................................56 7.5.1. Vodní toky na zájmovém území....................................................................................................................................56 7.5.2. Vodní plochy na zájmovém území................................................................................................................................60 7.6. LES JAKO VÝZNAMNÝ PRVEK NA ÚZEMÍ, OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ FUNKCÍ LESA....................................................66 7.6.1. Opatření ke zvýšení produkčních funkcí lesa. ..............................................................................................................66 7.6.2. Opatření ke zvýšení mimoprodukčních funkcí lesa. .....................................................................................................67 7.7. OPATŘENÍ SMĚŘUJÍCÍ KE ZVÝŠENÍ EFEKTIVNOSTI VYUŽÍVÁNÍ PLOCH ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY. ..............................69 7.8.UPŘESNĚNÍ POŽADAVKŮ NA ÚZEMÍ SE SPECIFICKÝM ZPŮSOBEM VYUŽÍVÁNÍ.......................................................70 7.8.1. Lokalita „Buchtelka“ – upřesnění požadavků na využívání území................................................................................70 Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

2


7.8.2.Lokality s omezenou intenzitou vojenského výcviku – upřesnění požadavků na využívání území. ..............................71 7.9.STANOVENÍ LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA POTŘEB RESPEKTOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH POTENCIÁLŮ ÚZEMÍ. .......................................................................................................................................................................................72

8. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE SCHVÁLENÝCH UPD NAVAZUJÍCÍHO CIVILNÍHO PROSTŘEDÍ A CELOREPUBLIKOVÝCH ÚZEMNĚ TECHNICKÝCH PODKLADŮ................................................................. 74 8.1.POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NAVAZUJÍCÍHO ÚZEMÍ. .................................76 8.2.VAZBY VYPLÝVAJÍCÍ Z CELOREPUBLIKOVÝCH ÚZEMNĚ TECHNICKÝCH PODKLADŮ. ............................................77

9. POŽADAVKY NA KOMPLEXNÍ OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY, NA VYUŽITELNOST PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ.................................................................................................................................... 78 9.1. NÁVRH OPATŘENÍ SMĚŘUJÍCÍCH KE ZKVALITŇOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. ....................................................81 9.1.1. Systém komplexní péče o životní prostředí. .................................................................................................................81 9.1.2. Systém pravidelné údržby výcvikových zařízení. .........................................................................................................82

10. POŽADAVKY NA OCHRANU KULTURNÍCH PAMÁTEK, PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÝCH OBJEKTŮ A JEJICH OCHRANNÁ PÁSMA.......................................................................................................................... 84 10.1. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY, JEJICH STAV A POŽADAVEK NA JEJICH OCHRANU. ........................................86 10.1.1. Nemovité kulturní památky, popis, doporučení...........................................................................................................86 10.2. ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY, JEJICH STAV A POŽADAVEK NA JEJICH OCHRANU. ..............................................88

11. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ VÝZNAMNÝCH ROZVOJOVÝCH PLOCH, ÚZEMÍ SPECIFICKÝCH ZÁJMŮ, PŘÍPADNĚ PLOCH PRO UMÍSTĚNÍ OBJEKTŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU. ................................. 93 12. POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY MÍSTNÍHO I NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU. ............................................................................................................................. 96 12.1. POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY...........................................................................................97 12.1.1. Železniční doprava a její řešení..................................................................................................................................97 12.1.2. Silniční doprava a její řešení.......................................................................................................................................98 12.2. PROBLEMATIKA DOPLNĚNÍ SÍTĚ KOMUNIKACÍ. .......................................................................................................100 12.3. HROMADNÁ DOPRAVA OSOB......................................................................................................................................101 12.3.1. Hromadná doprava osob účastnících se vojenského výcviku. .................................................................................101 12.3.2. Hromadná doprava osob zabezpečujících výcvikové funkce na území. ..................................................................101 12.3.3. Doprava osob realizujících hospodářskou činnost. ..................................................................................................102 12.3.4.Doprava osob mezi civilním prostředím a územím vojenského újezdu. ....................................................................102 12.3.5.Doprava speciální. .....................................................................................................................................................103 12.4.ZAJIŠŤOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE NA ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU.......................................................................104 12.4.1.Zajišťování zdravotní péče pro cvičící jednotky. ........................................................................................................104 12.4.2.Zajišťování zdravotní péče pro trvale žijící obyvatele na území. ...............................................................................105 12.4.3.Zajišťování zdravotní péče v případech ohrožení zdraví a života osob.....................................................................105 12.5.ZAJIŠŤOVÁNÍ DODÁVEK JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ENERGIE K MÍSTŮM JEJICH SPOTŘEBY, VEDENÍ PRO SDĚLOVÁNÍ INFORMACÍ........................................................................................................................................................106 12.5.1.Zajišťování dodávek elektrické energie. ....................................................................................................................106 12.5.2.Zajišťování dodávek tepelné energie.........................................................................................................................109 12.5.3.Síť podzemních vedení pro telefonní spojení. ...........................................................................................................112 12.5.4.Zajišťování dodávek plynu. ........................................................................................................................................112 12.5.5.Televizní a radiokomunikační vykrývače. ..................................................................................................................112 12.6.VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, PROBLEMATIKA ZÍSKÁVÁNÍ VODY A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD. ............................113 12.6.1.Protipovodňová opatření a jejich reálná řešení. ........................................................................................................113 12.6.2.Odvodnění významných zpevněných ploch a likvidace odpadních vod z takových ploch. .....................................113 12.6.3.Odpadní vody z UVZ a jejich likvidace. .....................................................................................................................114 12.6.4.Vodní toky a péče o ně. .............................................................................................................................................114 12.6.5.Vodní plochy, péče o ně a jejich využití.....................................................................................................................115

13. POŽADAVKY NA OCHRANU LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN. .......................................................... 116 14. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z DALŠÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ. ............................................................ 118 14.1.VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ PRO POTŘEBY VOJENSKÉHO VÝCVIKU. ....................................................................................120 14.2.PÉČE O OCHRANU PŘÍRODY. ......................................................................................................................................121

15. OKRUHY PROBLÉMŮ ŘEŠENÍ, VYPLÝVAJÍCÍ Z PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ A STÁVAJÍCÍCH DOKUMENTACÍ. ............................................................................................................................................ 122 15.1.PROBLEMATIKA PLNĚNÍ FUNKCE VOJENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ. .....................................................................124 15.2.PROBLEMATIKA PLNĚNÍ DOPRAVNÍ FUNKCE ÚZEMÍ................................................................................................125 15.3.PROBLEMATIKA PLNĚNÍ HOSPODÁŘSKÉ FUNKCE ÚZEMÍ.......................................................................................126 15.4.PROBLEMATIKA PLNĚNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ FUNKCE ÚZEMÍ. ...........................................................................128 15.5.PROBLEMATIKA EKOLOGIE A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA ÚZEMÍ..........................................................................130 Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

3


15.6.PROBLEMATIKA KRAJINNĚ ESTETICKÉ FUNKCE ÚZEMÍ..........................................................................................131 15.7.PROBLEMATIKA SÍDELNÍ FUNKCE ÚZEMÍ...................................................................................................................132 15.8.OSTATNÍ FUNKCE ÚZEMÍ. .............................................................................................................................................133

16. VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ. ............................................................................................................... 134 17. NÁVRH REGULATIVŮ UPD. ........................................................................................................................ 136 17.1.NÁVRH REGULATIVŮ VŠEOBECNĚ..............................................................................................................................138 17.1.1.Návrh regulativů pro oblast vojenské funkce. ............................................................................................................138 17.1.2.Návrh regulativů pro oblast dopravní funkce. ............................................................................................................139 17.1.3.Návrh regulativů pro oblast hospodářské funkce území............................................................................................139 17.1.4.Návrh regulativů pro oblast vodohospodářské funkce území. ...................................................................................140 17.1.5.Návrh regulativů pro ekologii a životní prostředí na území........................................................................................141 17.1.6.Návrh regulativů pro krajinně estetickou funkci území. .............................................................................................141 17.1.7.Návrh regulativů pro sídelní funkci území..................................................................................................................142 17.1.8.Návrh regulativů pro ostatní funkce území. ...............................................................................................................142 17.2.NÁVRH SMĚRNÉ ČÁSTI ŘEŠENÍ UPD. .........................................................................................................................144 17.2.1.Návrh směrné části vojenské funkce území. .............................................................................................................144 17.2.2.Návrh směrné části dopravní funkce území. .............................................................................................................145 17.2.3.Návrh směrné části hospodářské funkce území........................................................................................................145 17.2.4.Návrh směrné části vodohospodářské funkce území. ...............................................................................................146 17.2.5.Návrh směrné části ekologie a životního prostředí na území. ...................................................................................146 17.2.6.Návrh směrné části krajinně estetické funkce území.................................................................................................146 17.2.7.Návrh směrné části sídelní funkce na území.............................................................................................................147 17.2.8.Návrh směrné části ostatních funkcí území...............................................................................................................147

18. GRAFICKÉ PŘÍLOHY ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE................................................................ 149

Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

4


Zpracovatelé. Ing. arch. Karel TYPOVSKÝ Ing. et. Ing. Ladislav TOMEŠ mjr. Ing. Pavel UDVORKA, Ph.D. Vlasta MERTOVÁ npor. Ing. Martin FURO


5


Použité zkratky. AČR

- armáda České republiky

ARO

- asanační a rekultivační opatření (vědomá činnost směřující ke zlepšení životního prostředí)

BVP

- bojové vozidlo pěchoty

ČD

- České dráhy (organizace zabývající se železniční dopravou)

ČOV

- čistička odpadních vod

DPS

- Dělostřelecká průpravná střelnice

EU

- Evropská unie

FMO

- Federální ministerstvo národní obrany ČR (v současné době MO ČR)

HSÚS – MNO

- Hlavní stavební a ubytovací správa Ministerstva národní obrany (původní organizační útvar MO)

IZS

- integrovaný záchranný systém

KLLP

- Kultura Lužických popelnicových polí

KNV

- Krajský národní výbor (název orgánu státní správy při tehdejším státoprávním uspořádání)

KVUSS

- krajská vojenská a ubytovací správa (dnes nepoužívaný název)

k.ú.

- katastrální území jako vyšší územní celek

LHC

- lesní hospodářský celek (organizační útvar hospodářské organizace zabývající se lesní výrobou)

LHP

- lesní hospodářský plán (legislativní předpis hospodaření na příslušném LHC)

LS

- lesní správa (organizační útvar hospodářské organizace)

MO ČR

- Ministerstvo obrany České republiky

MS Vešperk

- Muniční sklady Vešperk

MŽP

- Ministerstvo životního prostředí

NATO

- vojenské alianční seskupení

PHM

- pohonné hmoty a mazadla Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

6


POMAVÚ

- pozemkové mapy vojenského újezdu (katastrální operát na kterém byla vedena pozemková držba ve VU

POŠ

- posádková ošetřovna

PUPFL

- pozemky určené k plnění funkce lesa (v předcházejícím lesní půdní fond)

ŘeVD

- Ředitelství pro výcvik a doktríny (organizační útvar MO ČR pro specifickou činnost vojenského charakteru)

SC BVP

- Střelecké cvičiště bojových vozidel pěchoty

SOVZ

- středisko obsluh výcvikových zařízení (náhrada původního velitelství VVP)

SpS

- správa služeb (organizační útvar hospodářské organizace)

SRDS – OS MO

- Sekce rozvoje druhů sil – operační sekce Ministerstva Obrany

TPC

- takticko – průpravné cvičiště

UPD

- územně plánovací dokumentace

ÚzPD

- územně plánovací dokumentace

ÚzP

- územní plán

US Hamry

- Universální střelnice Hamry

ÚÚřVÚ

- Újezdní úřad vojenského újezdu (orgán zajišťující státní správu území vojenského újezdu)

UVZ

- učebně výcvikové zařízení

VC

- Vodní cvičiště

VGHMÚř

-Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad

VL

- Vojenské lesy (nespisovný název hospodářské organizace provozující hospodářskou činnost na území VÚ)

VLS ČR, s.p. Praha

- Vojenské lesy a statky České republiky, státní podnik, Praha, ředitelství státního podniku

VLS ČR, s.p., divize Plumlov

- Vojenské lesy a statky ČR, státní podnik, ředitelství divize Plumlov

VHJ

- vojenská hasičská jednotka

VOP

- vojenský opravárenský závod Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

7


VP

- vojenská policie

VN

- vojenská nemocnice

VTUO

- Výcvikové zařízení Kamenná chaloupka

VVP

- vojenský výcvikový prostor (dříve používaný termín pro území vojenského újezdu, kde byl prováděn vojenský výcvik. Dnes pouze termín vojenský újezd.)

VVŠ PV

- Vysoká vojenská škola pozemního vojska

VUSS

- vojenská ubytovací a stavební správa (dnes používaný název, nahrazující výše uvedený dřívější název)

VVŠ

- vysoká vojenská škola

VZ

- vojenské zařízení

ZTO

- zkušební terénní okruh


8


1. VŠEOBECNÝ ÚVOD


9


Všeobecně platí pro území celého státu, že v souladu s perspektivami územního rozvoje v celé Evropě je globálním cílem dosažení vyváženého a udržitelného rozvoje území především posilováním jeho silných stránek v oblasti funkčnosti. Obecný požadavek zahrnuje nejen zdravý ekologický rozvoj, který zachovává stávající zdroje pro využití příštím generacím, ale obsahuje i vyvážený územní rozvoj. To znamená, že budou uváděny do souladu všechny nároky na exploataci území z hlediska hlavního využití (vojenského a hospodářského), ale i ostatních funkcí (ekologických, vodohospodářských, kulturních, atd.). V souladu s Evropskými perspektivami územního plánování a cíli územního rozvoje na jedné straně a na druhé straně v souladu s požadavky vojenského uskupení na území Evropy a z toho plynoucích požadavků na přípravu aliančních armád je cílem předkládané územně plánovací dokumentace dosažení: ¾ Rozvoje území vojenského újezdu ve všech jeho mnoha funkcích, za respektování jednoznačné priority vojenského využívání. ¾ Zachování přírodních hodnot území, kulturního dědictví cestou prozíravé a systematické péče o tyto hodnoty. ¾ Zajistit vyvážený rozvoj území cestou optimálního využití území ve všech jeho základních funkcích. ¾ Chránit a nadále dotvářet ucelený systém kvalitního životního prostředí, včetně vytváření podmínek pro jeho upevňování a ochranu biodiverzity. ¾ Vytvořit systém cílené ochrany vybraných určitých částí území v rámci ekologické péče, který však nebude znemožňovat, nebo nadměrně bránit vojenskému využití území. Zpracování územně plánovací dokumentace území vojenského újezdu vychází z povinnosti a potřeby naplňování státní strategie pořizování takové dokumentace pro území celého státu. V rámci naplňování státní direktivy je zpracován předkládaný doklad jako územní plán ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.


10


2. DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ


11


2.1. Účel a hlavní cíle řešení. Účelem jejich zpracování je komplexní řešení dalšího rozvoje území vojenského újezdu, rozvoje činností všech složek využívajících území vojenského újezdu při vzájemném respektování potřeb těchto složek. Dále je účelem zpracování územně plánovací dokumentace určení priorit při exploataci území a realizaci všech navrhovaných opatření a zásahů. Hlavním cílem zpracování územně plánovací dokumentace celek je navrhnout plošné využití území za respektování hierarchie priorit jednotlivých funkcí na jedné straně. Na straně druhé potom sladění potřeb všech funkcí území s cílem efektivního využití území s minimalizací negativního ovlivňování životního prostředí na území vojenského újezdu a navazujícího civilního území. Přičemž hlavním dokladem pro řešení celku je koncepční materiál týkající se rozvoje AČR v budoucím období. Pro zpracování územně plánovací dokumentace Vojenského újezdu Březina existují následující obecné důvody: ¾ Doposud zpracovaná územně plánovací dokumentace (v dalším pouze UPD) byla zpracována v době jiného geopolitického rozdělení světa i Evropy a z toho plynoucí potřeby výcviku AČR. ¾ Stávající UPD respektovala danou technickou a personální úroveň v armádě a její potřeby polního výcviku. Nebrala vůbec v úvahu potřeby nácviku součinnosti mnohonárodních sil před jejich nasazením do oblastí lokálních konfliktů, nebo mírových misí. ¾ Nově zpracovaná UPD musí zejména respektovat požadavky zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Globálním cílem zpracování UPD Vojenského újezdu Březina je komplexní zpracování a ověření požadavků, variant a potřeb všech složek využívajících území. ÚPD má zabezpečit využití a rozvoj všech ploch při respektování priorit jednotlivých složek působících na tomto území včetně ovlivňování prostorů mimo hranici vojenského újezdu. Cílem zpracování je poskytnout vlastníkovi daného území (státu), jeho správci (MO ČR) a jednotlivým uživatelům (armádním složkám, výrobní jednotce a ostatním institucím) soubor informací o způsobech a možnostech jeho využívání při zabezpečení požadavku ochrany životního prostředí a urbanistické kvality.


12


2.2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace. Pro území Vojenského újezdu Březina byla doposud zpracována dokumentace, s cílem, cituji: „Účelem zpracování ÚzPD Vojenského újezdu Březina je zabezpečit doklad, který na základě objektivního zhodnocení stavu řešeného voj. újezdu, určí jeho nejvhodnější učebně výcvikovou funkci v koordinaci s optimálním hospodářským využitím.“, konec citátu. Ke zhodnocení dříve zpracované územně plánovací dokumentace byl využit Návrh Územního plánu Vojenského újezdu Březina, jehož objednatelem byla Krajská vojenská a ubytovací správa Brno (v dalším pouze KVUSS), zpracovatelem byl Vojenský projektový ústav Praha, odloučený ateliér Brno (v dalším pouze VPU). Návrh územně plánovací dokumentace Vojenského újezdu Březina byl datován rokem 1991 a jeho předpokládaná platnost byla do roku 2000. Při zpracování posuzované ÚPD byla plně respektována směrnice FMNO „Územní plány vojenských výcvikových prostorů“ (2. prozatímní vydání) - Praha 1987. Tato směrnice definovala ÚzP VVP jako územně plánovací dokumentaci ve smyslu § 10 zákona č. 50/1976 Sb., která řeší funkční vymezení a uspořádání ploch tohoto prostoru, stanoví zásady jeho organizace, postup při jeho dalším využívání a podmínky výstavby v souladu s hlavními cíli rozvoje ČSA. Zpracovanou územně plánovací dokumentací měla být z hlediska vojenskohospodářských zásad zachycena kontinuita mezi stavem zjištěným při zpracovávání územního plánu a potřebami zabezpečení vojenské a hospodářské činnosti ve Vojenském újezdu Březina minimálně do roku 2000. Hlavními úkoly, kladenými na Návrh ÚzP, byly (ve stručném výtahu): ¾ Zabezpečit taktický výcvik posluchačů VVŠ PV Vyškov ve všech sférách jejich činností. ¾ Umožnit při případných změnách v organizaci jednotek, při zavádění nových poznatků a zásad v taktice vedení boje, operativně provádět modernizaci a přestavby již vybudovaných zařízení UVZ, doplňovat je o nové prvky k vedení boje a snadnější provádění údržby v celém VVP. ¾ Vytvořit v týlových prostorech pro cvičící vojska takové podmínky pro přípravu, doplňování PHM a ošetřování techniky odpovídající stupni technické úrovně včetně péče o životní prostředí a podmínky cvičících vojsk při respektování všech zásad péče o životní prostředí, ekologické rovnováhy a ochrany vodohospodářských zájmů na celém území VVP. ¾ Zabezpečit jednotné a operativní velení především vybudováním jednotné a spojovací sítě. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

13


¾ Umožnit dobudování ubytovacích prostorů pro vojska zabezpečující činnost VVP. ¾ Zabezpečit řádné hospodaření VL. ¾ Zajistit zlepšení životních podmínek a to výstavbou ČOV, dobudováním skladů PHM, zlepšením celkového režimu cvičících vojsk.

2.2.1. Důvody ztráty aktuálnosti dříve zpracované ÚPD. Dříve zpracovaná územně plánovací dokumentace ztratila na významu zejména z následujících důvodů: ¾ Na území vojenského újezdu není již prioritní zabezpečování výcviku posluchačů VVŠ (dříve VVŠ PV Vyškov), zejména v oblasti motostřeleckých a tankových jednotek. ¾ V současné době jsou již využívány nové poznatky a zásady v taktice vedení boje, než byly využívány v době schvalování předcházející územně plánovací dokumentace. ¾ Není potřebné realizovat výcvik tankových a motostřeleckých jednotek v rozsahu, jaký se předpokládal v době schvalování ÚPD. ¾ Profesionalizace armády vytváří zcela odlišné požadavky na jednotky zabezpečující provoz VVP, než tomu bylo v období služby vojáků z povolání a vojáků základní služby. ¾ Změnu vyžaduje i systém soustav zajišťujících dodávku energií na území vojenského újezdu, zejména s ohledem na změny odběrných míst elektrické energie (rušení některých učebně výcvikových zařízení), uvažovaná plynofikace části území VVP, atp. ¾ Oblast zásobování tepelnou energií bude vyžadovat nové zpracování s ohledem na očekávané změny v počtu a způsobech využívání jednotlivých učebně výcvikových zařízení. ¾ Oblast slaboproudých sdělovacích zařízení zabezpečujících potřeby ubytovaných a cvičících vojsk, velení VVP, funkčnost ÚÚřVÚ, požární ochrany jsou již dnes zajišťovány v souladu s technickou úrovní zařízení v současném období. ¾ Péče o životní prostředí, zmírňování, nebo odstraňování negativních vlivů vojenského využití území na životní prostředí území vojenského újezdu je v současné době řešeno v souladu s předpisy a požadavky EU na tuto činnost.


14


2.2.2. Výměra Vojenského újezdu Březina. Výměra Vojenského újezdu Březina byla podle Pozemkových map vojenského újezdu (v dalším pouze POMAVÚ) 15 817,4702 ha. Přičemž celé území bylo rozděleno na jednotlivé kategorie pozemků, jejichž využívání, nebo případná priorita v jejich využívání byla určena předem předpisy a nařízeními resortu Ministerstva obrany. Uživateli těchto pozemků byly pouze armáda Československé republiky, nebo hospodářská organizace Vojenské lesy a statky Praha. V současném období je systém ve využívání pozemků uvnitř vojenského újezdu řešen v rámci tvorby nových map vojenských újezdů na zcela jiném principu. Hranici území vojenského újezdu tvořily převážně okraje lesních porostů, na navazujícím civilním území. Okolo vojenského újezdu jsou následující katastry obcí a osad: Stínava, Vícov, Hamry, Žárovice, Krumsín, Prostějovičky, Křenůvky, Myslejovice, Kobylničky, Vincencov, Otaslavice, Drysice, Pustiměř, Zelená Hora, Radslavice, Dědice, Hamiltony, Rychtářov, Krásenko, Kulířov, Studnice, Odrůvky, Nové Sady, Březina, Drahany, Bousín, Repechy, Protivanov, Hradisko. Civilní enklávu uvnitř vojenského újezdu tvoří i nadále katastr civilní obce Podivice. Zájmové území vojenského újezdu tvořilo ochranné pásmo šířky cca 1 km okolo hranice vojenského újezdu a v rámci zpracované ÚzP bylo optimalizováno podle pokynů FMO č.j. 7/16-20/1988. V tomto ochranném pásmu veškerou stavební činnost civilních organizací a jednotlivců schvalovala KVUSS Brno.

2.2.3. Výcviková zařízení. V období zpracování předcházející územně plánovací dokumentace byly zcela odlišné kvantitativní i kvalitativní požadavky na realizaci polního výcviku vojsk, zejména s ohledem na způsob vedení boje, vybavení a technickou úroveň zbraní a zbraňových systémů používaných v rámci AČR a tehdejších aliančních partnerů. Tomu odpovídaly i požadavky na vybudování nebo modernizaci učebně výcvikových zařízení určených zejména k nácviku střeleb z tanků a děl. Zejména s ohledem na změnu koncepce výstavby a profesionalizaci armády České republiky ztrácí část UVZ již provozovaných, nebo doporučovaných k výstavbě význam a jejich existence pozbývá významu..


15


2.2.4. Ubytovací kapacity pro vojska. V předcházejícím období byly ubytovací kapacity (v ukazatelích kvantity a kvality) významnou skutečností ovlivňující způsob a efektivitu využívání území vojenského újezdu k polnímu výcviku vojsk. Významnou část ubytovacích kapacit využívali vojáci základní služby, zajišťující obsluhu učebně výcvikových zařízení a jejich ostrahu. Ostatní ubytovací kapacity, využívané pro cvičící vojáky základní služby i vojáky z povolání, byly provozovány v jiném režimu a v oblasti jiných požadavků.

2.2.5. Sídelní útvary. V územním plánu se předpokládalo, že osídlení trvale bydlícími osobami bude i výhledově soustředěno pouze do objektů roztroušené zástavby (hájenek) po okrajích vojenského újezdu. Na území vojenského újezdu není soustředěná zástavba, která by umožňovala trvalé bydlení obyvatel. Za soustředěnou zástavbu lze považovat pouze zámeček Ferdinandsko, který však slouží zcela jinému účelu, než je trvalé bydlení.

2.2.6. Počet trvale žijících obyvatel. V územním plánu není uveden údaj o předpokládaném výhledovém počtu obyvatel, pouze je konstatováno, že stav obyvatel na území vojenského újezdu se nemění a bude se nadále pohybovat pouze na úrovni obyvatel celkem 5 hájenek dislokovaných v okrajových částech území vojenského újezdu. Přičemž hájenka Doubrava je v současné době neobyvatelná a hájenka u Stínavy je využívána pouze jako příležitostné rekreační zařízení, nepředpokládá se ani v budoucnu změna v jejím využívání.

2.2.7. Zhodnocení plánovací dokumentace. Posuzovaná územně plánovací dokumentace byla zpracována pro zcela jiné podmínky geopolitického rozdělení světa. Zbraňové systémy, používané u armády ČR i armád tehdejšího vojenského uskupení byly na jiné technické úrovni, mnohdy vyžadovaly jiný systém obsluhy a byly i v jiném režimu provozovány. Současnost vyžaduje jiné postupy v přípravě armádních složek, je kladen důraz na některé jiné druhy vojsk, jinou taktiku boje a hlavně je kladen důraz na součinnost více druhů vojsk za použití jiné moderní výzbroje a nácviku součinnosti mnohonárodních jednotek. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

16


Tomu musí odpovídat i podmínky pro výcvik, které poskytuje území vojenského újezdu jako celek i jednotlivá učebně výcviková zařízení na území se nacházející. Významným činitelem je i dosažení souladu všech subjektů, působících na území, zejména s cílem efektivního využití území na jedné straně a minimalizace negativního ovlivňování území celého regionu na straně druhé. To vše za dosažení vysoké efektivity všech činností. S ohledem na vytvoření podmínek pro dosažení výše uvedených cílů je nutné nově zpracovat územně plánovací dokumentaci, která bude připravovat podmínky pro jejich praktickou realizaci v provozních podmínkách především vojenské funkce území. Za dosažení maximálního možného efektu vojenského i hospodářského využívání území.


17


3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ


18


Vojenský újezd Březina vznikl jako Vojenský výcvikový prostor Dědice na základě zákona č. 169/1949 Sb., z 1. února 1953 o vojenských újezdech. Podle rozhodnutí tehdejšího KNV v Brně uveřejněného v „Úředním listu“ částka 152/1952 ze dne 9. 12. 1952 byl den 15. listopadu 1952 dnem rozhodným pro Vojenský újezd Březina. Vytýčení hranice se uskutečnilo 27. srpna 1953. Vojenský újezd Březina je dislokován celou rozlohou v Jihomoravském kraji podle nového státoprávního uspořádání. V předcházejícím uspořádání ležel převážnou svojí částí v okrese Vyškov. Území vojenského újezdu se rozkládá severně od Vyškova a bezprostředně navazuje na katastrální území Vyškov, celé území je součástí území Drahanské vysočiny. Okolo hranice vojenského újezdu je stanoveno zájmové území AČR o šířce cca 1 km vně od hranice vojenského újezdu, dle § 175 zákona č. 183/2006 Sb.. Ve vytyčeném pásmu je ochrana zájmů AČR a zabezpečení oprávněných zájmů obrany státu zajištěna povinností předem projednat záměry na výstavbu staveb s VUSS Brno, aby po konzultaci s Újezdním úřadem vojenského újezdu Březina a dalšími armádními složkami mohly být stanoveny případné podmínky civilní stavební výstavby. V období do konce roku 2002 byl zpracován nový katastrální operát pozemkové držby uvnitř vojenského újezdu včetně nového zaměření průběhu hranice vojenského újezdu a jejího předepsaného značení v terénu. Práce byly realizovány na základě smlouvy mezi Českým úřadem zeměměřičským a katastrální a Ministerstvem obrany ČR. Výsledky v zákonem předepsané podobě jsou uloženy na Katastrálním úřadě ve Vyškově. V současné době je na území Vojenského újezdu Březina 6 katastrálních území: ¾ k.ú. Doubrava ¾ k.ú. Kotáry ¾ k.ú. Osina ¾ k.ú. Pulkava ¾ k.ú. Stříbrná ¾ k.ú. Žbánov ¾ enklávu uvnitř území vojenského újezdu tvoří k. ú. civilní obce Podivice V dalším je uvedeno schéma rozdělení území vojenského újezdu na jednotlivá katastrální území, jak jsou uvedena v pozemkovém operátu na Katastrálním úřadě Vyškov. Vnitřní členění území, především s ohledem na způsob jeho využívání je rozděleno podle vnitřního prováděcího předpisu a jeho podobou se zabývá jiná část územně plánovací dokumentace. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

19


Rozsah území vojenského újezdu, využívaného pro vojenskou činnost, je uveden na mapě Vojenský újezd Březina v měřítku 1: 25 000, kde jsou vyznačeny hranice území s omezením vojenského výcviku. Mapové dílo je resortním dokladem a na základě jeho obsahu byla vytvořena grafická část územně plánovací dokumentace vojenského újezdu.


20


4. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ A VZTAHŮ S OKOLNÍM CIVILNÍM PROSTŘEDÍM


21


Pojem ”širší vztahy v území” zahrnuje vztahy jednotlivých subjektů působících na území Vojenského újezdu Březina bez ohledu na skutečnost, jestli se jedná o právnické nebo fyzické osoby. Tyto širší vztahy jsou definovány především legislativními podklady a k nim vydanými prováděcími vyhláškami, předpisy rezortními a nařízeními ředitele organizace, provozující na území hospodářskou činnost. V prostředí Vojenského újezdu Březina se jedná především o následující dokumenty a předpisy: ¾ Zákon č.222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky. ¾ Provozní předpisy rezortní, vydávané Ministerstvem obrany a Generálním štábem AČR, složkami a útvary v jejich podřízenosti (jednotlivými organizačními útvary MO, Velitelstvím společných sil, Velitelstvím SOVZ, Újezdním úřadem vojenského újezdu, Vojenskou policií, VUSS, atd.). ¾ Předpisy a nařízení ostatních subjektů, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je Ministerstvo obrany ČR ( např. Vojenské lesy a statky s.p.). ¾ Provozní nařízení a opatření ostatních subjektů s různou úrovní působností na území vojenského újezdu (Policie ČR, Vojenská hasičská jednotka, jednotky integrovaného záchranného systému, správci jednotlivých inženýrských sítí, atd.). Určujícími vztahy pro exploataci území vojenského újezdu i pro definování podmínek vývoje celého území jsou vztahy a z toho plynoucí omezení i způsoby vzájemného ovlivňování mezi hlavními subjekty na území působícími: ¾ Hlavní (vojenskou) činností na území vojenského újezdu, řízenou přednostou Újezdního úřadu vojenského újezdu a velitelem SOVZ, vrcholně pak Sekcí rozvoje druhů sil – operační sekcí Ministerstva obrany ČR (v dalším pouze SRDS OS MO). ¾ Civilně správní činností na území vojenského újezdu, řízenou přednostou Újezdního úřadu vojenského újezdu, vrcholně pak Sekcí rozvoje druhů sil operační sekcí Ministerstva obrany ČR. ¾ Hospodářskou činností z níž největší rozsah vykonává VLS ČR, s.p. divize Plumlov, řízená ředitelem divize, vrcholně pak ředitelem VLS ČR, s.p., Praha a Ministerstvem obrany. ¾ Při střetu zájmů, týkajících se užívání Vojenského újezdu Březina, má prvořadé postavení zájem obrany státu, s nezbytným respektováním obecně závazných právních předpisů a nařízení souvisejících především se státní správou území..


22


Pod pojmem „vztahy s okolním civilním prostředím“ jsou myšleny především vazby na státní správu okolního civilního prostředí a vazby na skutečnosti ovlivňující exploataci území v regionálním měřítku. Což přestavuje zejména: ¾ Vztahy v oblasti silniční a železniční dopravy. ¾ Vztahy v oblasti potřeby osob pobývajících na území vojenského újezdu trvale i po přechodnou dobu výcviku. ¾ Vazby charakterizující vzájemné ovlivňování životního prostředí na obou předmětných územích.


23


4.1. Základní podmínky vývoje území a ochrany jeho hodnot. Nezbytnými podmínkami pro vývoj území Vojenského újezdu Březina v žádoucím směru je celá řada skutečností a podmínek, která ve svém celkovém a vzájemném působení zajistí pro území: ¾ Jeho prioritní využití pro vojenský výcvik s ohledem na předpokládané potřeby AČR a očekávané potřeby smluvních partnerů. Zejména s ohledem na potřeby realizovat výcvik specialistů, výcvik frekventantů speciálních kurzů a posluchačů vojenských škol podle standard NATO. ¾ Plnění všech dalších funkcí území a to bez ohledu na kvalitativní i kvantitativní ukazatele realizovaného vojenského výcviku, nebo skutečností s vojenským výcvikem souvisejících. ¾ Území vojenského újezdu bude do jisté míry organickou součástí území regionu jak v jednotlivých funkcích a funkčních vazbách, tak i v rámci územně plánovacích dokumentací sousedících území. ¾ Jmenovitě u území Vojenského újezdu Březina bude respektováno jeho začlenění do okolní krajiny zejména s ohledem na území Moravského krasu, které je v blízkosti území vojenského újezdu. Ochranou jeho hodnot rozumíme z hlediska zpracování územně plánovací dokumentace navržení opatření, které zajistí při exploataci území ochranu přírodních hodnot území, ochranu obnovitelných zdrojů energie i surovin a neustálé zlepšování životního prostředí na území vojenského újezdu. Dále minimálně udrží současnou kvalitativní úroveň jednotlivých funkcí území, nebo jejich funkčnost ve vybraných částech ještě zlepší proti současnému stavu. Pro vojenský újezd a systém jeho exploatace jsou rozhodující dvě oblasti vztahů a skutečností, určujících jeho faktické fungování, které musí být brány v úvahu i při zpracování územně plánovací dokumentace: ¾ Požadavky vyplývající z širších vztahů v území. ¾ Zvláštní požadavky a podmínky pro navrhované řešení. Požadavky vyplývající z širších vztahů v území jsou v podstatě dány jednotlivými předpisy a nařízeními, citovanými v předchozím. Vztahy jednotlivých subjektů na území působících jsou jimi determinovány, jsou fixní a lze s jejich současnou podobou operovat i nadále jak ve faktickém provozování území, tak i při zpracovávání územně plánovací dokumentace. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

24


Zvláštní požadavky a podmínky pro navrhované řešení vycházejí především ze skutečnosti, že území je multifunkční ve svém fungování a jednotlivé funkčnosti dokonce nelze srovnávat s podobnými funkcemi realizovanými v civilním prostředí. Jednoznačně lze říci, že celá řada funkcí území je pouze modifikovanou podobou obdobných funkcí civilního prostředí a návrh řešení nelze posuzovat kriterii platnými pro takové prostředí. Z hlediska dalšího fungování celého vojenského újezdu jsou specifikovány rozhodující oblasti exploatace území vojenského újezdu způsobem uvedeným v následujících kapitolách.


25


4.2. Širší vztahy území vojenského újezdu a navazujícího okolního území. Území vojenského újezdu je nedílnou součástí území státu s vazbami na okolní prostředí a skutečnostmi vyplývajícími z takových vazeb. Území vojenského újezdu, spolu s navazujícím civilním prostředím, zajišťuje institucemi a svojí existencí všechny funkce nutné pro pobyt osob bez ohledu na délku pobytu na území. Je územím s potenciálem využívaným pro hospodářskou činnost, činnost související s využíváním obnovitelných i neobnovitelných zdrojů surovin a energie i s řadou dalších činností souvisejících s existencí a zejména způsobem využívání území. Vzájemné vazby území vojenského újezdu a navazujícího civilního prostředí lze charakterizovat následovně.

4.2.1. Vazby a vztahy na státní správu. Orgánem zastupujícím státní správu na území vojenského újezdu je Újezdní úřad vojenského újezdu, který vykonává státní správu na území újezdu v rozsahu úkolů, které stanoví zákon 222/1999 Sb. (Zákon o zajišťování obrany České republiky) a ostatní platné právní předpisy. Újezdní úřad vojenského újezdu je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu a je podřízen Generálnímu štábu AČR. Ve státní správě mimo území vojenského újezdu byly Újezdnímu úřadu vojenského újezdu partnery okresní úřady (až do doby ukončení jejich existence) a nyní jsou krajské úřady na území, které bezprostředně navazuje na území vojenského újezdu. V případě Vojenského újezdu Březina to jsou Jihomoravský krajský úřad a Krajský úřad Olomouckého kraje. Újezdní úřad jako správní orgán na území je povinen plnit všechny povinnosti dané jednotlivým orgánům státní správy odpovídajícího stupně. Navíc Újezdní úřad, jako správní úřad podle 222/1999 Sb. § 35 odst. 1., plní úkoly nutné k zajišťování obrany státu, k výcviku ozbrojených sil, vojenského a hospodářského využití území újezdu a další úkoly související s existencí a exploatací území vojenského újezdu. Z těchto jeho povinností vyjímáme: ¾ Zpracovává podklady pro tvorbu územního plánu újezdu a zajišťuje koordinaci vojenského a hospodářského využití spravovaného území. ¾ Zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních podmínkách. ¾ Rozhoduje o vstupu a pobytu fyzických osob na území újezdu. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

26


¾ Zajišťování práva a povinnosti fyzických osob, kterým byl povolen pobyt na území újezdu podle 222/1999 Sb. § 40. Újezdní úřad zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní rozvoj území újezdu, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí a uspokojuje potřeby obyvatel újezdu (které by jinak zabezpečovala obec) podle zvláštních právních předpisů v těchto oblastech. ¾ Plní další povinnosti, které jinak zajišťují orgány státní správy na civilním území státu s rozšířenou pravomocí. ¾ Do určité míry, podle delegovaných pravomocí, přebírá a plní povinnosti orgánů Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zemědělství a výživy.

4.2.2. Komunikační přístupnost - železniční doprava. Území Vojenského újezdu Březina není přímo komunikačně přístupné po železnici. Na území újezdu není provozována žádná funkční železniční trať. Ve vzdálenosti cca 1 km od hranice vojenského újezdu na přístupovém směru Vyškov – kasárna ŘeVD – VÚ Březina je vybudovaná vojenská nákladová vlečka se dvěmi nakládacími rampami (boční i čelní), která má sloužit k dopravě vojenské techniky na území a z území vojenského újezdu. Technickým provedením se jedná o cca 6,3 km jednokolejné tratě bez elektrifikace s možností realizace dopravy běžným vozovým parkem ČD. Část zařízení je dislokována na pozemcích, jejichž vlastníkem není stát, respekt. resort MO ČR. V nejbližším okolí Vojenského újezdu Březina na navazujícím civilním prostředí vede pouze jedna trať provozovaná Českými drahami, s.p.: č. 21/01 Brno – Nezamyslice – Vyškov – Olomouc. Pokud je využívána pro přepravu vojenské techniky a osob z místa posádky na území vojenského újezdu železniční doprava, děje se tak pouze po výše uvedené trati s možností nakládky a vykládky na zařízení poblíž hranic vojenského újezdu. V budoucím období se nepředpokládají žádné změny oproti současnému stavu v přepravě vojenské techniky a cvičících vojsk. Doprava osob mezi železničními zastávkami v okolním civilním prostředí a územím vojenského újezdu může být realizována soukromými dopravními prostředky nebo pomocí pravidelné hromadné osobní přepravy, provozované dopravními společnostmi. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

27


Železniční doprava a její význam pro území vojenského újezdu bude v nastávajícím období na stejné úrovni, jak tomu je doposud. Nelze očekávat ani rozšíření návazné veřejné autobusové dopravy z vybraných železničních stanic směrem na území vojenského újezdu. Nebude realizováno ani další účelové dopravní spojení mezi navazujícím civilním prostředím a územím vojenského újezdu.

4.2.3. Komunikační přístupnost - silniční doprava. Silniční doprava jako fenomén komunikační přístupnosti území vojenského újezdu je realizována jednak mezi civilním územím a územím vojenského újezdu a dále mezi jednotlivými lokalitami na území vojenského újezdu. Zvláštní fenomén silniční dopravy tvoří komunikace veřejně přístupné, zajišťující dopravu a spojení mezi okolním civilním prostředím, které vedou přes území vojenského újezdu. Tyto komunikace podléhají do určité míry režimovému využívání v případě momentálního využívání daných konkrétních učebně výcvikových zařízení. Jedná se o následující komunikace: ¾ Silnice II. třídy Drahany – Žárovice II/377 ¾ Silnice III. třídy Rychtářov – Studnice III/37728 ¾ Silnice III. třídy Zelená Hora – Podivice – Sněhotice III/37731 Silniční doprava, bez ohledu která místa území spojuje a kde je realizována, se uskutečňuje: ¾ Jako organizovaná hromadná doprava osob, nebo doprava osob individuální. ¾ Organizovaná hromadná nebo jednotlivě prováděná vojenská přeprava osob, techniky a materiálu. ¾ Doprava související s realizací hospodářské činnosti na území vojenského újezdu a s dodávkou prací a služeb pro hospodářskou činnost. ¾ Doprava související se zajišťováním pobytu osob na území vojenského újezdu a jejich požadavky. ¾ Doprava speciální, prováděná sporadicky (při zajišťování zdravotní péče, při kontrolní a inspekční činnosti, doprava související s činností Policie ČR a Vojenské policie, atp.). Z hledisek evidence, správy a využívání komunikační sítě na území vojenského újezdu lze tuto členit na: Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

28


¾ Účelové komunikace ve správě Újezdního úřadu vojenského újezdu, jejichž přístupnost pro veřejnost je podmíněna vlastnictvím “Povolení vstupu - vjezdu do Vojenského újezdu Březina”. Celková délka komunikací II. a III. třídy je 23,4 km. ¾ Účelové komunikace využívané pro výcvik vojsk, které jsou ve správě SOVZ Březina. Celková délka těchto komunikací je cca 80 km, bez specifikace určení pro kolovou a pásovou techniku. ¾ Komunikace ve vojenských objektech a učebně výcvikový zařízeních, které jsou ve správě SOVZ, Provozního střediska, VOP Šternberk a ostatních útvarů a zařízení, realizujících činnost na území vojenského újezdu. ¾ Účelové komunikace sloužící hospodářskému využití voj. újezdu, tj. lesní a zemědělské výrobě, které jsou ve správě VLS ČR, s.p., divize Plumlov, v délce cca 265 km. Výkon státního dozoru nad všemi komunikacemi provádí Újezdní úřad vojenského újezdu Březina se všemi povinnostmi a právy příslušejícími orgánu státní správy. Stav komunikační sítě na území vojenského újezdu a všechny skutečnosti navrhované na úseku dopravního zpřístupnění území vojenského újezdu jsou uvedeny v grafické příloze “Vojenský újezd Březina - Komunikační síť”.

4.2.4.

Komunikační přístupnost vojenského újezdu.

–

vstupy

na

území

Zcela jednoznačně nejzatíženějším přístupovým místem na území Vojenského újezdu Březina je přístup z jižní strany ve směru Vyškov – Ferdinandsko po hlavní páteřní komunikaci vedoucí ve směru J-S po celém území vojenského újezdu. Z ostatních směrů jsou následující vstupy, vždy od sídelního útvaru:


29


¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Vyškov – Dědice Rychtářov Odrůvky Studnice Drahany Bousín Repechy Stínava

¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Zelená Hora Podivice Sněhotice Myslejovice Krumsín Prostějovičky Hamry

4.2.5. Vztahy a vazby v oblasti služeb pro obyvatelstvo. S ohledem na minimální počet osob trvale bydlících na území vojenského újezdu není v současné době řešeno poskytování sociálních služeb těmto osobám a tato problematika není předmětem řešení ani v územně plánovací dokumentaci. Ostatní služby charakteru sociálních služeb pro obyvatelstvo mají svoje provozovny na civilním území s územím vojenského újezdu bezprostředně sousedícím a obyvatelé trvale žijící na území vojenského újezdu si zajišťují požadované služby dojížděním do místa poskytování služeb a to na svoje náklady. I nadále se budou zajišťovat některé služby obyvatelům vojenského újezdu v civilním prostředí bezprostředně navazujícím na území vojenského újezdu a jejich dostupnost bude zcela záležet na možnostech osob, které budou služby požadovat.

4.2.6. Zdravotnictví. Na území vojenského újezdu není žádné zdravotnické zařízení, které by poskytovalo služby zdravotnické povahy cvičícím vojskům a civilnímu obyvatelstvu. Služby zdravotnické povahy pro osoby pohybující se po území Vojenského újezdu Březina budou i nadále zajišťovány následujícím způsobem: ¾ Z úrovně prostředků a sil AČR bude poskytována základní lékařská péče ve Vojenském zařízení VZ 5423 Vyškov (v dalším pouze POŠ Vyškov), event. v Posádkové ošetřovně Bučovice (v dalším pouze POŠ Bučovice).


30


¾ Následná zdravotní péče v rámci resortu MO bude poskytována ve spádové Vojenské nemocnici Brno (v dalším pouze VN Brno), event. ve Vojenské nemocnici Olomouc (dále pouze VN Olomouc). ¾ Státní zdravotní péče bude poskytována (ve smyslu závěrů státní zdravotní politiky) v okolních nemocnicích dislokovaných na navazujícím civilním území (nemocnice Brno, Blansko, Boskovice a Prostějov). Fakultní nemocnice Brno – Bohunice a Brno u Sv. Anny poskytují i specializovanou péči v nadstandardním rozsahu, případně je k dispozici fakultní nemocnice Olomouc. Zdravotní péče u vojsk AČR vyvedených na území vojenského újezdu je zajišťována zdravotní lékařskou službou příslušného vojenského útvaru, provádějícího polní výcvik. V případech vážných zdravotních problémů potom ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními na území ČR v rámci běžných podmínek poskytování lékařské péče občanům ČR. V případě poskytování zdravotní péče vojskům cizích armád je základní zdravotní péče poskytována vlastní lékařskou službou vyvedených útvarů. V případě vážnějších zdravotních problémů je lékařská služba poskytována smluvními lékařskými institucemi na území ČR za úhradu v rámci smluvních vztahů mezi ČR a státem, jehož příslušníkům je taková péče poskytnuta. Vztahy a způsoby poskytování péče v takových případech jsou obsahem smluvních vztahů souvisejících s podmínkami, za kterých je uskutečňován výcvik na území ČR.

4.2.7. Vazby v oblasti protipožární ochrany a prevence. Řešení požární ochrany na území Vojenského újezdu Březina se řídí všeobecně platnými předpisy, především zákonem č. 133/85 Sb. o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů. Za plnění úkolů požární ochrany na území sídelních útvarů újezdu je odpovědný přednosta újezdního úřadu ve smyslu § 37, odst. 2, písm. d, zákona č. 222/1999 Sb., na ostatním území vojenského újezdu určení uživatelé (především VLS). Požární ochranu na území Vojenského újezdu Březina zajišťuje Vojenská hasičská jednotka Vyškov (v dalším pouze VHJ), která je dislokována v areálu vojenských zařízení posádky Vyškov. Organizačně v současné době spadá pod příslušný útvar VZ 1383 Brno. Jednotka zajišťuje represní i preventivní část požární ochrany na území vojenského újezdu svými prostředky. V souladu s plánem výcviku a na základě požadavků velitele SOVZ zajišťuje VHJ veškerou vojenskou činnost na území Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

31


vojenského újezdu systémem asistencí, dále zajišťuje prevenci a represivní zásahy v oblasti výrobních a hospodářských činností VLS ČR, s.p. divize Plumlov. Vojenská hasičská jednotka Vyškov je na základě smlouvy o spolupráci uzavřené mezi MO ČR a MV ČR zařazena do integrovaného záchranného systému v rámci republiky a je využívána k zabezpečení zásahů na civilním území navazujícím na území Vojenského újezdu Březina. Kontaktní místa pro setkání jednotek IZS na území vojenského újezdu jsou součástí grafické části Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Březina. Veškeré údaje jsou odsouhlaseny hlavními subjekty působícími na území vojenského újezdu.

4.2.8. Vazby a vztahy v oblasti dodržování zákonnosti, ochrany zdraví, života lidí a ochrany majetku. Na základě dohody Újezdního úřadu s Policií ČR a Vojenskou policií (dále pouze VP) AČR je na území vojenského újezdu zajišťováno dodržování zákonnosti, ochrany zdraví, života lidí a ochrany majetku vzájemnou spoluprací obou výše uvedených policejních složek v případě osob trvale, nebo po přechodnou dobu pobývajících na území vojenského újezdu bez ohledu zda se jedná o civilní osoby, nebo příslušníky AČR. Obě složky mají za povinnost postupovat ve smyslu zákonů, vztahujících se na jejich činnost a ve smyslu právních předpisů, upravujících působnost, vzájemnou spolupráci a koordinaci svých činností na území vojenského újezdu. Vazby a vztahy v oblasti dodržování zákonnosti, ochrany zdraví, života osob a ochrany majetku v případě pobytu cizích státních příslušníku jsou řešeny vždy případ od případu zvláštními ujednáními, které jsou determinovány ve smluvním vztahu určujícím podmínky, za kterých probíhá pobyt cizích armád a jejich výcvik na území vojenského újezdu. Zcela jasně jsou stanoveny i kompetence jednotlivých represních složek podle státní příslušnosti osob porušujících zákony a předpisy a pravomoci složek v případech nutnosti řešení porušení zákonnosti, nebo předpisů vztahujících se k pobytu a výcviku cizích státních příslušníků na území vojenského újezdu.

4.2.9. Vazby plynoucí z hospodářské činnosti. Na území Vojenského újezdu Březina probíhá hospodářská činnost, související s užíváním pozemků určených k plnění funkce lesa (v dalším PUPFL), Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

32


pozemků zemědělské půdy a vodních ploch v rámci činnosti Vojenských lesů a statků ČR, divize Plumlov. Divize VLS Plumlov realizuje hospodářskou činnost i mimo území vojenského újezdu Březina a to především na pozemcích určených k obraně České republiky. Jedná se zejména o následující činnosti: ¾ Lesnická prvovýroba a s tím související činnosti (především pěstební a těžební činnost). ¾ Výkon práva myslivosti na pozemcích uvnitř vojenského újezdu. ¾ Využívání vodních nádrží pro sportovní rybářství a produkci ryb. ¾ Práce spojené s péčí o životní prostředí uvnitř vojenského újezdu. Hospodářská činnost na území vojenského újezdu je vždy vykonávána tak, aby nenarušovala vojenské využití a je s vojenským využitím konfrontována s respektováním priority vojenské činnosti. Výjimkou v prioritě vojenského využití území jsou případy, kdy by byl ohrožen život nebo zdraví lidí realizujících hospodářskou činnost, kdy by byl ohrožen život hospodářských zvířat, případně ohrožen život volně žijící zvěře. Dále platí výjimka v prioritě vojenského využití na úkor hospodářské činnosti v případech likvidace požárů, nebo živelných pohrom, případně jiných skutečností, ovlivňujících významným způsobem obnovitelné zdroje surovin a energie na území vojenského újezdu. Veškerá hospodářská činnost je prováděna na pozemcích, jejichž uživatelem je státní podnik VLS ČR, včetně pozemků technologických komunikací. Část nutné dopravy při hospodářské činnosti je provozována na ostatní síti komunikací, vždy však se souhlasem jejich uživatelů, nebo správců.


33


5. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY A PODMÍNKY PRO CELKOVÉ ŘEŠENÍ


34


Obsah územně plánovací dokumentace a její zpracování musí jednoznačně podporovat vojenské využití území újezdu a kvalitativní i kvantitativní požadavky na takový výcvik. A to s ohledem na očekávané i nepředvídatelné požadavky týkající se objemu i kvality výcviku s ohledem na součinnost složek AČR se složkami armád aliančních partnerů a požadavků ostatních složek využívajících území vojenského újezdu k výcviku a upevňování již získaných návyků a bojových zkušeností. Zcela jednoznačně celkové řešení územně plánovací dokumentace musí umožňovat: ¾ Zachování celistvosti území vojenského újezdu pokud možno v původním průběhu hranice, nebo pouze s nevýznamnými změnami hranice v důsledku jejich arondace. ¾ Minimalizování vydávání pozemků na základě restitučních nároků uvnitř území vojenského újezdu. Případné oprávněné restituční nároky řešit cestou vykoupení pozemků od restituentů. ¾ Efektivní využití území vojenského újezdu pro polní výcvik v nových způsobech boje s využitím moderních zbraňových systémů a způsobů vedení boje. To vše při provozování pouze nezbytně nutného počtu učebně výcvikových zařízení s vysokou technickou vyspělostí a spolehlivostí takových zařízení. ¾ V maximální možné míře využít pro nácvik polního výcviku trenažéry s možností virtuální reality terénu jednotlivých učebně výcvikových zařízení na území vojenského újezdu. ¾ Územně plánovací dokumentaci a její závěry musí být zcela v souladu se schválenou koncepcí rozvoje území vojenského újezdu i v souladu k tomu účelu vyčleněnými finančními prostředky. ¾ Zachování výjimečnosti území vojenského újezdu v oblasti zoocenózy a fytocenózy, které se na území vyskytují. ¾ Řadou realizovaných opatření věnovat soustavnou péči o životní prostředí a minimalizaci vlivu vojenské činnosti na území vojenského újezdu. ¾ Zvyšovat retenční schopnosti území vojenského újezdu budováním nových vodních nádrží, případně opravou stávajících objektů. Využívat stromovou a keřovou vegetaci jako významný krajinotvorný prvek a prvek, který je součástí plošných protipožárních opatření. ¾ Zcela jednoznačně celý soubor opatření cíleně zaměřovat na maximální zefektivnění funkce území vojenského újezdu ve všech jeho projevech a činnostech. Dále na minimalizaci vlivu vojenského využití území na stav životního prostředí a jeho neustále zlepšování systémovými opatřeními s dlouhodobou účinností. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

35


6. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKLADNÍCH DEMOGRAFICKÝCH A EKONOMICKÝCH ÚDAJŮ VČETNĚ JEJICH VÝHLEDU


36


6.1. Stav osídlení pro obyvatele trvale žijící na území vojenského újezdu. Na území Vojenského újezdu Březina se nenachází soustředěný sídelní útvar určený k trvalému bydlení civilního obyvatelstva. Bydlení civilních osob je v roztroušené zástavbě jednotlivých objektů, v původním počtu celkem 5 objektů. V současné době jsou trvale obydleny celkem 3 objekty. Všechny objekty určené k trvalému bydlení jsou dislokovány v okrajových částech území vojenského újezdu a nejsou přímo ohrožovány vojenským využitím území. Jedná se o následující objekty a jejich současné využití: ¾ Hájenka Osina západně od civilní obce Krumsín, v těsném sousedství vodní plochy Osina, (trvale obydlena). ¾ Hájenka u Křenůvek západně od civilní obce Křenůvky (trvale obydlena). ¾ Hájenka u Podivic, východně od civilní obce Podivice, v těsné blízkosti komunikace Podivice – Sněhotice (trvale obydlena). ¾ Hájenka Doubrava v těsné blízkosti veřejně přístupné komunikace Rychtářov – Studnice (v neobyvatelném stavu). ¾ Hájenka Brněnka východně od civilní obce Bousín, poblíž komunikace vedoucí od civilní obce na území vojenského újezdu. Stávající bytový fond na území vojenského újezdu je majetkem VLS ČR s.p. Praha, ve správě VLS divize Plumlov. Bytový fond nebude v následujícím období rozšiřován jak co do počtů, tak co do ubytovací kapacity. Bude prováděna pouze nezbytně nutná údržba a opravy jednotlivých objektů. Nebude měněno ani stávající využití jednotlivých objektů s výjimkou hájenky Doubrava. S ohledem na stav objektu, a ostatní skutečnosti negativně ovlivňující stávající využití a využití v budoucnu je doporučeno v souladu s majitelem objektu hájenku Doubrava odstranit.


37


6.2. Hospodářská činnost realizovaná na území vojenského újezdu. Na území vojenského újezdu realizuje hospodářskou činnost státní podnik VLS ČR Praha jehož zřizovatelem je Ministerstvo obrany ČR. Organizačně je výroba organizována a zajišťována organizačním útvarem v podřízenosti ředitelství státního podniku VLS ČR a to divizí VLS Plumlov. Divize VLS Plumlov vykonává převážnou část své hospodářské činnosti na území vojenského újezdu (část zejména lesní výroby je v odloučených enklávách sloužících k výcviku AČR). Organizačně je členění divize následující: ¾ Ředitelství divize a společná správa. ¾ Lesní správa Žárovice s lesními úseky Příhon, Osinka, Březina, Starý Plumlov, Brněnka, Hranáč, Ježův hrad. ¾ Lesní správa Myslejovice s lesními úseky Kotáry, Křivá Bříza, Melice, Stříbrná, Habart, Borohrádek (odloučená lokalita) , Zdravá Voda, Bílý Vlk (odloučená lokalita), Ketkovice (odloučená lokalita). ¾ Lesní správa Rychtářov s lesními úseky Česlava, Doubrava, Kluč, Nové Sady, Holanda Hrádek, Mechlov, Manerov. ¾ Správa služeb Plumlov. Celá činnost státního podniku VLS ČR i jeho jednotlivých divizí, všeobecně řečeno, je zaměřena na tvorbu zisku. Přičemž prioritní pro všechny činnosti je vojenské využití území a hospodářská činnost je prováděna v koordinaci s činností vojenskou. Za úhradu potom divize Plumlov provádí činnosti související s péčí o životní prostředí na území vojenského újezdu, zejména v oblasti zmírňování nebo odstraňování negativního vlivu vojenského využívání území. Akce asanací a rekultivací (v dalším pouze ARO), kdy na území využívaném pro potřeby vojenského výcviku jsou odstraňovány nálety plevelných dřevin, keřů, stromů a nebo jsou na celém území vojenského újezdu zmírňovány nebo odstraňovány následky vojenského využívání území.

6.2.1. Prostorové uspořádání hospodářské činnosti. V zásadě lze říci, že hospodářská činnost divize VLS Plumlov je prováděna pouze na pozemcích určených k obraně státu, jejímiž vlastníky je stát a uživatelem VLS ČR. Jak je patrné z následující tabulky cca 97,4 % z celkové výměry půdy obhospodařované divizí VLS na území vojenského újezdu je půda určená k plnění Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

38


funkce lesa (dále pouze PUPFL), cca 0,8 % je zemědělská půda a cca 0,2 % z celkové výměry půdy jsou vodní plochy. Ke dni 1. 1. 2006 obhospodařují VLS divize Plumlov následující výměru půdy podle kategorií. Výměra ( ha ) Druh pozemků

ve vojenském újezdu

Zemědělská půda

104

38

142

12 643

4 545

17 188

20

9

29

0

9

9

207

73

280

12 974

4 674

17 648

Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celkem

mimo vojenský újezd

Celkem

Prostorové uspořádání hospodářské činnosti na území vojenského újezdu je graficky uvedeno v mapové příloze územně plánovací dokumentace „Mapa prostorového uspořádání hospodářské činnosti“. Přičemž určujícím územním členěním hospodářského využití je organizace lesní výroby do jednotlivých lesních hospodářských celků (v dalším pouze LHC).

6.2.2. Prognóza hospodářské činnosti. Prognóza hospodářské činnosti na území vojenského újezdu je dána především prognózou v hlavním oboru činnosti, v lesní výrobě a navazujících činnostech. Přičemž základními a určujícími druhy činností a jejich objemy se zabývá závazný legislativní předpis - LHP, který předepisuje jak základní objemy jednotlivých činností, tak i jejich umístění na území LHC a tudíž i na území vojenského újezdu. Výjimku tvoří případy, kdy dojde vlivem nepříznivých povětrnostních a jiných podmínek (větrná kalamita, kalamita živočišných škůdců napadajících lesní porosty) k narušení běžného způsobu hospodaření a objem činnosti je podřízen likvidaci nebo zmírnění následků kalamity. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

39


V oblasti prognóz hospodářské činnosti na území vojenského újezdu v období platnosti územně plánovací dokumentace lze charakterizovat vývoj verbálně následujícím způsobem: ¾ Nedojde k výrazné změně ve výměře obhospodařované půdy a pokud ano, dojde k jejímu nepodstatnému navýšení (ve prospěch pozemků PUPFL), případně ke změně ve výměře vodních ploch. ¾ V těžbě dřeva přechod na výrobu hotových sortimentů na lokalitě pařez. ¾ Maximální využití podrostního hospodaření a přirozeného zmlazení v obnově lesa. ¾ Změna druhové skladby dřevin v porostech ve prospěch listnáčů. ¾ Obnova přestárlých porostů. ¾ Vyšší využívání služeb dodavatelskými firmami při zajišťování výrobních úkolů a snížení průměrného počtu stálých zaměstnanců oproti roku 2005 o cca 15 -20%. V ostatních oborech činnosti jsou prognózy jejich objemu v následujících létech platnosti ÚPD v návaznosti na očekávanou úroveň a intenzitu využívání území vojenského újezdu následující: ¾ Na rozloze vodních ploch v oblasti chovu a tržní produkce ryb nebude změna proti současnému stavu. ¾ Na objemu finančních prostředků věnovaných z úrovně AČR na akce asanačních a rekultivačních opatření (v dalším pouze ARO) souvisejících s péčí o životní prostředí na území vojenského újezdu bude zachována úroveň stávající, pouze v případě výrazných změn v systému využívání území bude výše přidělovaných prostředků měněna. ¾ V ostatních činnostech bude jejich objem záviset na potřebě vyplývající z hlavní výroby a jejich potřeb. V období platnosti UPD bude hospodářská činnost na území vojenského újezdu realizována v obdobných objemech jak tomu bylo v předcházejícím období, vždy však v rozmezí předpisů LHP. Pro ilustraci uvádíme průměrné hodnoty jednotlivých ukazatelů, které byly realizovány v období platnosti minulých LHP, tj. v období roků 1991 - 2000. Pro upřesnění, hodnoty uvedené v následujícím jsou objemy činnosti dosahované v běžném způsobu hospodaření, tj. bez negativního ovlivňování hospodaření kalamitou škůdců a výraznými vlivy klimatickými. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

40


Průměrný roční ukazatel za období 1991 – 2000 jednotka

ukazatel

hodnota

m3

103,378

m

3

84,880

m

3

18,498

m

3

103,147

m

3

88,824

m

3

14,323

m

3

103,567

m

3

102,279

m

3

1,287

Příprava půdy před zalesněním

ha

139

Obnova lesa umělá

ha

291

Ošetřování lesních kultur

ha

8

Ochrana lesních kultur

ha

2,322

Oplocování lesních kultur

ha

29

Prořezávky

ha

422

Probírky

ha

865

ha

312

ha

16

Těžba dřeva celkem z toho: jehličnatá listnatá Přibližování dřeva celkem z toho: vlastními prostředky cizí Odvoz dřeva celkem z toho: vlastními prostředky cizí

z toho: do 40 let Čistky

V oblasti výkonu práva myslivosti, provozovaném v honitbě Březina, jejíž hranice jsou v podstatě identické s hranicemi vojenského újezdu je normována zvěř jelení, srnčí, dančí, mufloní a zvěř černá. Z drobné zvěře je v honitbě normována zvěř zaječí a bažantí.


41


Průměrný roční počet ulovených kusů zvěře zvěř

jednotka

počet ulovených

Jelení celkem

ks

cca 130

Dančí celkem

ks

cca

5

Mufloní celkem

ks

cca

5

Srnčí celkem

ks

cca 300

Černá celkem

ks

cca 700

Počet kusů ulovené drobné zvěře je nevýznamný a úlovky jsou realizovány většinou formou drobnoprodeje účastníkům lovu. Z hlediska očekávaného rozvoje prelimináře lovu zvěře je možné očekávat pouze určité navýšení počtů ulovené černé zvěře a to v důsledku jejich vysokých stavů a zvyšování škod zvěří způsobovaných především na navazujícím civilním území. Rybářské právo vykonává VLS ČR, divize Plumlov na rybářském revíru Myslejovická přehrada a hospodářských rybnících Příhon, Orálek, a Jandovka. Rybníky Lávky, Hrubá louka, Kadlečka, Osina a Osinka jsou využívány pro polointenzivní rybářské hospodářství.


42


6.3. Plochy s nestandardním způsobem využívání. Pod pojmem plochy s nestandardním způsobem využívání jsou myšleny pouze a jen jednotlivé parcely, nebo ojediněle více parcel na území vojenského újezdu, které mohou být krátkodobě využívány k jinému účelu, než ke kterému jsou původně určeny. Dohoda pouze se zástupci tří hlavních subjektů (AČR, ÚÚřVÚ a VLS) a hlavně pro potřeby exploatace daného území. Zdůrazňujeme, že se jedná o krátkodobé a přechodné využívání ploch. Jedná se o následující způsoby využívání: ¾ Jako deponia pro krátkodobé skladování dřevní hmoty v případě kalamitní těžby. ¾ Jako deponia stavebního materiálu při dodávkách prací v akcích ARO, případně jiných stavebních prací na území vojenského újezdu. ¾ Jako krátkodobá deponia dřevní hmoty a např. pařezů a při odstraňování náletů z rekultivovaných ploch. Dalším možným způsobem dočasného využívání ploch bez ohledu na současného uživatele jsou: ¾ Semenné sady. ¾ Plochy využívané pro produkci biomasy k topným účelům. ¾ Políčka pro zvěř, jako dočasné opatření na nelesní půdě. ¾ Plantáže vánočních stromků. ¾ Přezimovací obůrky, příkrmiště pro zvěř a krmné linky v zimním období, nebo jiná myslivecká zařízení na nelesní půdě. ¾ Plochy v bezprostředním dislokovány na PUPFL.

6.3.1.

Plochy činnost.

okolí

dočasně

loveckých

využívané

chat,

pro

pokud

nejsou

chaty

hospodářskou

Jedná se o plochy, které bude možné krátkodobě využívat pro skládkování dřevní hmoty v případě kalamitní těžby dřeva a plochy, které bude možné využívat jako deponia materiálu při realizaci stavební činnosti a akcí ARO na území vojenského újezdu. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

43


Na území vojenského újezdu Březina se jedná o plochy s blíže neurčenými hranicemi v lokalitách: ¾ Ferdinandsko u panelky (LHC Rychtářov) ¾ Jandovka (LHC Rychtářov) ¾ Sad Kozí Horka (LHC Rychtářov) ¾ V areálu staré myčky techniky (LHC Rychtářov) ¾ ŽMC Úpalí (LHC Žárovice) ¾ Původní letecká střelnice Žárovice (LHC Žárovice) ¾ SBV Ferdinandsko, tylová část (LHC Myslejovice) ¾ Střelecké cvičiště bojových vozidel Ferdinandsko (LHC Myslejovice) ¾ Původní sklad PHM (LHC Myslejovice)

6.3.2. Plochy dočasně využívané jako políčka pro zvěř. Účelem ploch využívaných na území vojenského jako políčka pro zvěř jsou následující skutečnosti: ¾ Produkcí krmiva je zajišťována výživa zvěře na území. ¾ Zvěř nepůsobí škody na porostech a životním prostředí. ¾ Je možné vytvořením krmných linek zvěř dlouhodoběji odlákat z exponovaných cílových ploch a ploch, kde je vojenským provozem ohrožována na životě. ¾ V konečném důsledku je realizace využívání políček pro zvěř součástí komplexní péče o životní prostředí na zájmovém území (v oblasti zoocenózy a fytocenózy na území dlouhodobě se vyskytující). Systém využívání ploch na území vojenského újezdu jako políčka pro zvěř je dlouhodobě realizován na pozemcích PUPFL, ale i na pozemcích ostatní půdy. Významnou skutečností oproti stávajícímu stavu je jejich rozšíření na část ploch s cílem dosáhnout optimálního rozmístění ploch z hlediska potravních potřeb zvěře na jedné straně a jejího soustředění do míst, kde budou minimálně ohrožovány vojenským provozem a budou působit jen nezbytně nutné škody na životním prostředí. Lokalizace těchto ploch je v UPD uvedena pouze místními názvy a tyto plochy nejsou definovány svými hranicemi. V UPD jsou uváděny proto, že je třeba tato Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

44


zařízení brát v úvahu jak při vojenském, tak i ostatním využívání území vojenského újezdu. Jedná se o následující trati, kde by měla být vybudována a využívána políčka pro zvěř nad současné lokality: ¾ u LS Rychtářov lokality Hanice a Lokýtek ¾ u LS Žárovice lokalita Nová leč ¾ u LS Myslejovice lokality Na cimbále, Koňačka a Mravenečná

6.4.

Restituční nároky na pozemky uvnitř zájmového území.

Uvnitř území vojenského újezdu Březina byly doposud uplatněny restituční nároky celkem 8 restituentů, jejichž nároky jsou prokázány a jsou postupně řešeny. Lze konstatovat, že řešením těchto oprávněných restitučních nároků nedojde k omezení zejména vojenského využívání území, nebo dokonce k úplnému znemožnění některých částí vojenského výcviku. Na území vojenského újezdu kromě výše uvedeného existují případy, kdy na listu vlastnictví některých parcel (v dalším pouze na LV) jsou zapsány soukromé fyzické osoby, které jsou vlastníky pozemků. Jedná se pouze o výjimečné případy vyskytující se v bezprostředním okolí hranice újezdů a zahrnující pozemky s nevýznamnou výměrou. Tato situace vznikla pravděpodobně nedůsledností při tvorbě pozemkového operátu. Náprava této situace nijak neovlivní způsob a objem exploatace území vojenského újezdu jak ve vojenském, tak i hospodářském využití.


45


7. POŽADAVKY NA ROZVOJ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA VZÁJEMNÉ VZTAHY A FUNKCE V ÚZEMÍ


46


7.1. Rozvoj vojenského využití území z hlediska nových pohledů a požadavků na systém vedení vojenských operací a vývoj vojenské techniky. Funkce vojenského újezdu spočívá především ve vytvoření podmínek polního výcviku, které v maximální míře umožní jeho přiblížení podmínkám za jakých mohou být armádní jednotky AČR nasazeny v případě mírových misí, nebo nasazení jako součásti mnohonárodních jednotek v místech lokálních konfliktů. A to v různých klimatických a povětrnostních podmínkách, včetně použití ostré munice i trhavin. Po geopolitických změnách v Evropě a vzhledem k našemu členství v NATO je jasné, že AČR se pravděpodobně nebude účastnit vedení masivních pozemních operací, ale bude v rámci NATO poskytovat specializované armádní jednotky pro speciální účely nasazení. K účelům získání vysoké úrovně připravenosti armádních jednotek AČR i jednotek aliančních partnerů je vojenský újezd se svými učebně výcvikovými zařízeními intenzivně využíván. Lze konstatovat, že stav a možnosti výcviku na jednotlivých učebně výcvikových zařízeních v současné době odpovídá objemu finančních prostředků investovaných do údržby, rekonstrukcí a modernizací zařízení. Pokud bude muset území vojenského újezdu v celém komplexu zajistit očekávané kvalitativní i kvantitativní požadavky na výcvik AČR i výcvik ostatních potenciálních uživatelů, bude nezbytně nutné dobudovat nebo upravit stávající cvičiště a polygony pro následující: ¾ Nácvik vedení boje ve městech, zastavěných oblastech a obytných budovách. ¾ Nácvik speciální tělesné přípravy (překážkové dráhy, lezecká příprava, nácviky slanění z budov, vrtulníků a ostatní dovednosti související s tělesnou připraveností, atd.). ¾ Výcvik služby COMBAT SAR, SAR. ¾ Rozvíjení nových druhů střeleckých v neobvyklých prostředích a situacích.

dovedností

s ručními

zbraněmi

¾ Chemický polygon pro výcvik specialistů chemiků a činností souvisejících s ochranou osob a techniky při hrozbě chemického napadení. ¾ Ohňovou dráhu pro nácvik překonávání prostorů s otevřeným ohněm a získávání návyků v překonávání stísněných prostorů. ¾ Výcvik jednotek vyslaných do zahraničních mírových misí. ¾ Nácviku speciálních taktických dovedností (patroly, přepady, doprovody VIP, atd.).


47


¾ Další specifické činnosti, související s úlohou AČR ve strukturách NATO a v rámci IZS. Pro realizaci těchto činností je nutné pokračovat v modernizaci stávajících učebně výcvikových zařízení, zejména s ohledem na možnost využívání moderních komunikačních metod při vyhodnocování výsledků výcviku. V neposlední řadě bude nutné v maximální možné míře využít možností trenažérů pro nácvik polního výcviku ve virtuální realitě polních podmínek výcviku na území Vojenského újezdu Březina. Problematikou minimalizace, případně úplného odstranění vlivu vojenského výcviku na území vojenského újezdu se zabýváme v jiné části územně plánovací dokumentace. Obdobně problematikou péče o životní prostředí se zpracovatel zabývá v následující části.


48


7.2. Využití zájmového území pro potřeby integrovaného záchranného systému. Současně je jednou z úloh AČR také účinná spolupráce s IZS a nácvik součinnosti složek v reálných podmínkách případného nasazení. Integrovaný záchranný systém a jeho jednotlivé složky v podstatě působí do jisté míry na území vojenského újezdu ve dvou oblastech. A to v oblasti řešení operací formou nácviku základních návyků a dovednosti včetně upevňování již získaných zkušeností a nácviku součinnosti jednotlivých složek IZS. Druhá oblast je potom konkrétní nasazení složek v případě potřeby jejich zásahu na území vojenského újezdu.

7.2.1. Výcvik složek IZS na zájmovém území. Výcvik složek IZS na území vojenského újezdu je prováděn většinou na jednotlivých učebně výcvikových zařízeních k tomu účelu určených (např. na zařízení Koloseum, na ohňové dráze, aj.), kde je prováděn specializovaný výcvik. Konkrétním rozvojem této činnosti a zařízeními k tomu účelu využívanými se zabývá Územní plán Vojenského újezdu Březina – vojenská část, který je zpracován podle metodiky územně plánovací dokumentace obce. UPD je rezortním dokladem se stanoveným stupněm utajení, obsah je zcela v souladu s dokumentací veřejné části UPD.

7.2.2. Kontaktní místa pro IZS v případě konkrétního nasazení. V případě ohrožení zdraví, nebo života osob pohybujících se na území vojenského újezdu, v případě hrozícího nebezpečí živelné pohromy a jiných situací, objektivně vyžadujících nasazení složek IZS je vypracován seznam kontaktních míst pro jejich soustředění na území vojenského újezdu. Účelem této části Územního plánu Vojenského újezdu Březina je zpracovat platný seznam kontaktních míst na území vojenského újezdu, který bude možno využít jako objektivní podklad pro všechny složky IZS. Cílem je potom zcela jednoznačně určit jednotlivá místa na území vojenského újezdu a identifikovat je souřadnicemi souřadnicového systému WGS 84, platného v rámci AČR. Celý systém kontaktních míst na území Vojenského újezdu Březina je zpracován následujícím způsobem:


49


poř. č. místa 110 111 112 113 114 115 116 117 118 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156

souř. kont. místa

místní název lokality Lesní správa Žárovice Hranáč (chatka) Rozcestí Špicnosek Nosek (chatka) Rozcestí Šindelák Rozcestí Splálená bouda Rozcestí Kožený most Rozcestí Chmelény Rozcestí u Klece Lesní správa Myslejovice Dílna Srdečníky Lesní školka Kaňačka Křižovatka Fučíkův žlíbek Hlavní brána obory Lesní školka Mravenečná Skládky Panáčkova cesta Zámeček Ferdinandsko Skládky Lávka Chata u Huberta Skládky Škaredý dub Bývalá hájenka Vešperk Lesní správa Rychtářov Telefonka u hájenky Baranská u Odrůvek Březinská U dubu Státní silnice Hájky Baranská křižovatka Zásypská Baranská parkoviště E Pustiměřská U vojáka Státní silnice u hájenky Doubrava Státní silnice V Boří Krásenská křižovatka nad Cupíkem U Kamenné chaloupky Krásenská křižovatka k přehradě Kuchlovská pod Saubotem Na Kulaté Státní silnice křižovatka Kateřinská svážnice U Svaté Anny Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

50

E

N

3643914 3637078 3639149 3636141 3639000 3640742 3642857 3640891 3638463 3647356 3646103 3644301 3644599 3643557 3646252 3644139 3642395 3646669 3648099 3645016 3643185 3639119 3638478 3636721 3640325 3634964 3638821 3640370 3637823 3637004 3633058 3635753 3640116 3637987 3636930 3642827

5480770 5482811 5482468 5481366 5478894 5480904 5477092 5477658 5475767 5474683 5474545 5475394 5476169 5474650 5472967 5471403 5470078 5468350 5467740 5468008 5466295 5466236 5473384 5473041 5472669 5471061 5471775 5470956 5469780 5469080 5468038 5468380 5468172 5466772 5465878 5465163

3636349 5464085 3642020 5468589


7.3. Systém komunikací na území a jejich delimitace. Systém komunikací na a trasováním má umožňovat:

území

vojenského

újezdu

svojí

konstrukcí

¾ Přepravu a pohyb osob. ¾ Pohyb, přesuny a provádění výcviku cvičící vojenskou technikou. ¾ Technologickou dopravu při všech činnostech na území vojenského újezdu realizovaných. Delimitace jednotlivých komunikací na území vojenského újezdu mezi jednotlivé subjekty byla provedena jednak s ohledem na povinnosti správy komunikací a potom s ohledem na to, kdo je zapsán jako uživatel na LV parcely, kde se komunikace nachází. Z tohoto hlediska jsou na území vojenského újezdu následující komunikace: ¾ Silnice II. třídy ( II/377) a III. třídy ( III/37728 a III/37731) ve správě jednotlivých orgánů státní správy v podřízenosti Jihomoravského krajského úřadu. ¾ Komunikace pro kolovou a pásovou techniku ve správě VUSS. ¾ Komunikace technologické ve správě VLS ČR, divize Plumlov. Problematika systému komunikací, jejich delimitace a ostatních podrobností, týkajících se dopravy realizované na území vojenského újezdu, je detailně řešena v grafické příloze č. 1 územně plánovací dokumentace s názvem „Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – komunikační síť“.

7.3.1. Komunikace veřejně přístupné. Komunikace veřejně přístupné jsou na území vojenského újezdu celkem 3 a to vedoucí v následujících trasách: ¾ Silnice II. třídy Drahany – Žárovice II/377 ¾ Silnice III. třídy Rychtářov – Studnice III/37728 ¾ Silnice III. třídy Zelená Hora – Podivice – Sněhotice III/37731 Silnice jsou ve správě místně příslušných orgánů státní správy Jihomoravského kraje, přičemž všechny tři trasy je možné krátkodobě uzavřít v případě ohrožování jejich tras vojenským provozem. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

51


Vlastníkem všech tří komunikací je Jihomoravský kraj a státní správu na silnicích vykonává Městský úřad Vyškov, odbor dopravy, silniční správní úřad.

7.3.2. Komunikace pro kolovou a pásovou techniku. Rozdělení komunikací pro kolovou a pásovou techniku je rozdělení především z hlediska jejich údržby a provozování orgány vojenské správy, tj. v současnosti prováděné organizací VUSS Brno. S ohledem na změnu ve využívání území vojenského újezdu jsou vojenskou kolovou technikou využívány veškeré komunikace, které se na území vojenského újezdu nacházejí. Vždy však s vědomím, že není možné na používaných komunikacích působit škody. Vojenská pásová technika se může pohybovat po území vojenského újezdu po vlastní ose pouze a vždy jen po komunikacích k tomu účelu určených. Pohyb po ostatních komunikacích je zakázán.

7.3.3. Komunikace technologické. Technologické komunikace na území vojenského újezdu jsou komunikace, které ve valné většině případů existují na pozemcích, jejichž uživatelem jsou VLS. V případech na grafickém podkladu označených červeně, jsou technologické komunikace ve správě AČR. V návrhu regulativů UPD jsou uvedeny návrhy jak tyto skutečnosti řešit. Kategorie technologických komunikací na území vojenského újezdu je využívána především pro dopravu v rámci činnosti hospodářské organizace (VLS) a v menší míře k dopravě kolovými vozidly v rámci uskutečňovaného vojenského výcviku na území.


52


7.4. Plošné vymezení jednotlivých ploch a jejich specifické funkční využití. Vymezení jednotlivých ploch a jejich specifické využívání je graficky znázorněno na příloze územně plánovací dokumentace s názvem „Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část, výkres č.5, „Vojenská činnost vojenského újezdu“ a na příloze „Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část, výkres č. 4, Hospodářská mapa“. Zákon č. 222/1999 Sb. v § 30, odst. 1 zcela jednoznačně uvádí definici vojenského újezdu a účel jeho existence, z čehož vyplývá priorita ve využívání – jako území určené k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Exploatace území vojenského újezdu je realizována v prakticky dvou úrovních, které musí být propojeny i přes jednoznačnou prioritu vojenského výcviku a vzájemně se respektují. Jedná se o následující: ¾ Zajišťování vojenského výcviku a jeho příprava. ¾ Hospodářské využití k tomu vyčleněných ploch na území vojenského újezdu.

7.4.1. Plošné vymezení ploch pro zajišťování vojenského výcviku. Území celého vojenského újezdu je určeno pro realizaci polního výcviku, přičemž intenzivní výcvik je prováděn na celém území vojenského újezdu vyjma ploch označených jako plochy s omezenou intenzitou výcviku. V podstatě lze říci, že výcvik na předmětném území je prováděn ve dvou formách a územně ve dvojím členění. A to: ¾ Intenzivní vojenský výcvik s použitím ostré munice a výbušnin (na územích jednotlivých učebně výcvikových zařízení), s použitím imitace střeliva a výbušnin včetně použití vojenské techniky na ostatním území vyjma území označeném jako území s omezenou intenzitou vojenského využití. ¾ Omezený intenzivní vojenský výcvik na plochách, kde je možný pouze vojenský výcvik (především jednotlivých osob), jehož dopad na životní prostředí není vůbec žádný, nebo minimální (nácvik bojových operací bez použití techniky a střelných zbraní). Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

53


7.4.2. Plošné vymezení ploch pro hospodářskou činnost. Hospodářská činnost na území vojenského újezdu je realizována pouze na území, které je v pozemkovém operátu vedeno jako plochy jejichž uživatelem jsou VLS. Graficky jsou znázorněny plochy využívané pro hospodářskou činnost v grafické příloze UPD č. 4 s názvem „Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část, Hospodářská mapa“. Výměry půdy jednotlivých kategorií jsou uvedeny v kapitole „6.2.1 Prostorové uspořádání hospodářské činnosti“. Pouze na těchto plochách má právo hospodařit subjekt VLS ČR, přičemž systém hospodaření je dán celostátně platnou legislativou (zákon o lesích č.289/1995 Sb.) a interními předpisy na pozemcích ostatních kategorií.

7.4.3. Všeobecné zásady využívání zájmového území pro vojenský výcvik. Z hlediska exploatace území vojenského újezdu lze mluvit o dvou variantách ve využívání území. ¾ Je to část území vojenského újezdu, která je určena pouze a jen pro vojenské využití (plochy jednotlivých učebně výcvikových zařízení s možností použití ostrého střeliva, výbušnin a ostatních prostředků umožňujících imitaci bojových podmínek). ¾ Všechny ostatní plochy na zájmovém území, kde je možné používat při výcviku pouze imitací prostředků boje, ale je možné používat vojenskou techniku, vždy však způsobem, který nenarušuje životní prostředí, porosty, stavby a zařízení na plochách se vyskytující. V případě ploch s omezenou intenzitou vojenského výcviku je možné provádět výcvik bez využití vojenské techniky, nebo s jejím výrazně omezeným využíváním. Využívání celého území vojenského újezdu se řídí předpisy a nařízeními, závaznými pro všechny tři hlavní subjekty podílejícími se na exploataci jeho území. Zcela jednoznačné jsou nařízení a předpisy pro část území, kde jsou dislokována jednotlivá učebně výcviková zařízení. Ostatní části území vojenského újezdu (využívaná společně pro vojenskou i hospodářskou činnost) jsou využívána pro vojenský výcvik při dodržování m.j. následujících rámcových zásad: ¾ Nezpůsobit neodůvodnitelné škody na porostech a zařízeních sloužících pro potřeby hospodářské činnosti. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

54


¾ Využívat komunikace způsobem a jen technikou, která nebude působit škody na komunikacích. ¾ Pokud bude použito maskování techniky, případně osob, v této oblasti není možné využívat biologický materiál. ¾ Akceptovat zákony o ochraně přírody a zásady využívání vyhlášených území se specifickým způsobem hospodaření. ¾ Chránit území s kulturními a přírodními památkami. ¾ Respektovat potřeby a požadavky sídelních útvarů a obyvatel s trvalým pobytem na území vojenského újezdu.


55


7.5. Vodní toky a vodní plochy jako významné prvky zájmového území. Území vojenského újezdu je svojí rozlohou, reliéfem i vegetačním pokryvem významným fenoménem z hlediska hospodaření s vodními srážkami v daném regionu. Na jedné straně vysoké procento zalesnění spolu s vodními nádržemi působí jako retenční faktor, na druhé straně některé vodní toky, zejména v severní části území, jsou v hlubokých zářezech s poměrně vysokými spády v korytech a zejména v období vyšších stavů vody ovlivňují krajinu ve svém vlastním povodí, ale i významným způsobem ovlivňují navazující civilní území.

7.5.1. Vodní toky na zájmovém území. Vodní toky na území vojenského újezdu jsou významné zejména z hlediska ovlivňování navazujícího civilního prostředí zejména v období vysokých průtoků vody. Na území vojenského újezdu není nikde vyhlášeno zátopové území. Tato skutečnost je projednána s Povodím Moravy, viz zápis o jednání ohledně připomínek k veřejnému projednávání Konceptu územního plánu. Hustota sítě vodních toků na území újezdu je přiměřená, dominantními toky jsou řeky Malá a Velká Haná, Hloučela - Okluka a Brodečský potok. Vodní toky na území vojenského újezdu jsou minimálně ovlivňovány vojenským využitím území, jejich koryta jsou v minimálním počtu případů překonávána přejezdem vojenské techniky přes vodní tok. Na většině toků však dlouhodobě absentují práce charakteru údržby koryta vodního toku v jeho profilu (nánosy snižující průtočný profil a stromová vegetace v profilu koryta), v celé délce toku a mnohdy stavby na toku provozované jsou ve špatném stavu (opěrné a regulační zdi, porušené konstrukce mostků). Správcem vodních toků na území Vojenského újezdu Březina jsou VLS ČR s.p. Praha, divize VLS Plumlov.


56


Seznam vodní toků na území vojenského újezdu Číslo Název p.č. hydrologického místo pořadí 1

4-12-01-047, 049

2

4-12-01-048

3

4-12-01-048

4

4-12-01-052, 050

5

4-12-01-051

Úsek ve správě MO ČR Délka Název toku, dle řádu toku povodí vodního díla Vlastnictví (km) na toku VI V IV III 17,020,4

Hloučela Repešský potok Bousínský potok Žbánovský potok Drahanský potok

0,07,0

4-12-01-054

l. přítok v 2,5 0,0km 2,5

8

4-12-02-043

Brodečka (Drahanský potok)

9

4-12-02-047

10

4-12-02-047

13

4-12-02-044

14

4-12-02-046

Hraniční potok

3,9

2,5 14,621,9 26,233,2

p. přítok v 19 km l. přítok v 20 km l. přítok v 27 km p. přítok v 28 km kolem Buchtelky Pytlácký potok

Žbánov

VLS ČR, s.p.

4,5 1,65,5

7

4-12-02-043

7,7

0,04,5

Osina

12

3,5 0,38,0

4-12-01-054

11

7

0,03,5

6

3,4

7,3 7,0

0,04,0

4

0,45,5

5,1

0,09,7

9,7


57

Příhon, U Prokopa, VLS ČR, Osina, s.p. Osinka, Stalingrad Mostinky, U VLS ČR, rybníčka s.p. VLS ČR, Hrubá louka, s.p., Myslejovická VUSS přehrada Brno rybníček u VUSS VTÚO Brno VUSS U přehrady Brno U koženého VLS ČR, mostu s.p. R2 (Vítězná)

VUSS Brno

VLS ČR, s.p. VLS ČR, Orálek, s.p., Zadní Lipová VUSS Brno Kadlečka


15

4-12-02-046

16

4-12-02-046

17

4-12-02-048

4-12-02-001, 003

20

4-12-02-001

21

4-12-02-003

22

4-12-02-003

24

4-12-02-002

23

4-12-02-003

25

4-12-02-002

26

4-12-02-005

27

4-12-02-007

28

4-12-02-027

29

4-12-02-028

0,03,2

3,2

0,04,0

4

Ferdinandský potok p. přítok Bumbálky

18 19

p. přítok v 2,9 km Studený žleb p. přítok v 2,1km Dudín

0,08,2

8,2

z 0,02,1

2,1 42,810,2 53,0

Velká Haná l. přítok z Klíčového žlebu v 48,1 km p. přítok z Vábeného žlebu v 44,3 km l. přítok od Kamenné chaloupky v 44,2 km l. přítok z Cigánského žlíbku v 38,0 km Hanice l. přítok v 1,5 km Kulířovský potok Rakovec Pustiměřský potok Drysický potok

VLS ČR, s.p., u VUSS Brno U jezevčích VLS ČR, děr s.p. Lávky, rybníček ČOV

0,02,6

2,6

Želivka

0,03,5

3,5

Kamenná chaloupka

0,03,0

3

VLS ČR, Jandovka, s.p., Bedřichovka, VUSS U jeptišek Brno

0,05,5

5,5

0,04,2

4,2

0,03,0

VLS ČR, s.p.

VLS ČR, s.p.

3 0,02,4 2,55,0 11,215,0 4,04,7


58

2,4 2,5 3,8 0,7

Mechlov II.

I., VLS ČR, s.p.


7.5.2. Vodní plochy na zájmovém území. Vodní plochy na území vojenského újezdu mají několikerou funkci, mnohdy nezastupitelnou, mnohdy stejně významnou a vzájemně se doplňující. V globálním vyjádření lze říci, že soustava vodních nádrží na zájmovém území má celý komplex následujících významů: ¾ Soustava vodních ploch má význam jako krajinotvorný prvek daného území. ¾ Vodní plochy ovlivňují příznivě mikroklima krajiny v jejich bezprostředním okolí na ploše 2-3 x převyšující plochu vodní hladiny. ¾ Spolu s vysokým procentem zalesnění ovlivňují zvýšení retenční schopnosti území v případě klimatických srážek. ¾ Působí jako protipožární opatření pasivního charakteru (udržují ve svém okolí vysokou hladinu spodní vody a z toho důvodu není v jejich okolí vyschlá vegetace umožňující pozemní šíření požáru) a jsou zdrojem vody při hasebních zásazích. ¾ Slouží k chovu ryb pro sportovní rybaření a pro tržní produkci ryb. ¾ Velmi významná je funkce výcvikového zařízení sloužícího k výcviku armádních složek i složek IZS. Systém vodních ploch na území vojenského újezdu je tvořen soustavou nádrží vyskytujících se na území již dávno před založením vojenského újezdu. Dále nádrže, které byly původně na území, byly zdevastovány a opětovně zprovozněny. V době existence vojenského újezdu byly nově budovány nádrže pro účelový vojenský provoz, další pak pro hospodářské využívání (různý stupeň rybochovného hospodářství) a v neposlední řadě je to síť protipožárních nádrží. V následujícím období bude vhodné obnovit funkčnost původních rybníků, případně vybudovat zcela nové vodní plochy.


59


Seznam vodních ploch Pořadové číslo

Využití

Lokalizace

Vlastník

Navrhovaná opatření

01

akumulace vody v povodí

Rybník Želivka se VL nachází 600 m Plumlov severovýchodně od bezejmenné kóty 468,8 m n.m.

Bez úprav

02


Rybník U Jeptišek se VUSS nachází 200 m Brno jihozápadně od lokality Ferdinandsko

Bez úprav

03

Retenční

Rybník Jandovka se nachází asi 500m západně od páteřní komunikace Vyškov – Ferdinandsko – Myslejovice u rozcestí dvou komunikací směřujících do Odrůvek a k lokalitě Kamenná chaloupka.

Bez úprav

04

Retenční

Rybník Orálek se nachází severozápadně od lokality Ferdinandsko a asi 1 km západně od kóty Zadní Lipová 521,4 m n.m.

Bez úprav

Protipožární Rybník Zadní Lipová se nachází 250 m západně od kóty „Zadní Lipová“ 521,4 m n.m., severním směrem za cílovou plochou dělostřelecké střelnice.

Bez úprav

05


60


06

Retenční

Rybník Lávky se nachází asi 1 km jihovýchodně od civilního sídelního útvaru Podivice a ve stejné vzdálenosti severozápadně od kóty „Vojenská“ 442,4 m n. m.

Bez úprav

07

N/A

Bezejmenný rybník se nachází v blízkosti rybníku Lávky

Rybník byl budován v rámci ARO, není dokončen je zarostlý.

08

Retenční

Rybník U jezevčích děr se nachází asi 800 m severozápadně od lokality Kotáry a 500 m severovýchodně od bezejmenné kóty 451,2 m n.m.

Bez úprav

09

Retenční

Rybník U ČOV Ferdinandsko se nachází asi 300 m východně od lokality Ferdinandsko a 900 m severně od kóty „Srnčí“ 537,9 m n.m.

Vyčistit výpusti

10

Retenční

Rybník Mechlov I se nachází na západ od technologické komunikace vedoucí mezi sídelními útvary Studnice a Rychtářov asi 500 m východně od lokality Rakovec s kótou 522,2 m n.m.

Bez úprav

11

Retenční

Rybník Mechlov II se nachází na západ od technologické komunikace vedoucí mezi sídelními

Vyčistit výpusti


61

koryto

koryto


útvary Studnice a Rychtářov asi 500 m východně od lokality „Rakovec“ s kótou 522,2 m n.m. 12

Protipožární Rybník Kamenná chaloupka se nachází západně od páteřní komunikace Vyškov – Ferdinandsko – Myslejovice v těsné blízkosti Kamenné chaloupky.

Vyčistit rybníka

13

Retenční

Rybník Bedřichovka se nachází západně od páteřní komunikace Vyškov – Ferdinandsko – Myslejovice při technologické komunikaci vedoucí z rozcestí u rybníka Jandovka směrem na Kamennou chaloupku.

Bez úprav

14

Retenční

Rybník U přehrady se nachází v těsné blízkosti Myslejovické přehrady a je od ní oddělen pouze technologickou komunikací, která vede po vyvýšeném východním břehu přehrady.

Dobudovat výpustné zařízení

15

Výcvikový

Přehrada Myslejovice se nachází při východní hranici VÚ Březina asi 1 km západně od civilního sídelního útvaru Kobylničky a 500 m jižně od kóty „Perná“ 396,7 m n.m.

Bez úprav

16

Chov ryb

Rybník Hrubá louka se

Bez úprav


62

dno


nachází při východní hranici VÚ Březina asi 1 km jihozápadně od civilního sídelního útvaru Myslejovice, mezi kótami „Mravenečný“ 410,4 m n.m. a „Kozák“ 423,3 m n.m. 17

Retenční

Rybník U VTÚO se nachází východně od páteřní komunikace Vyškov – Ferdinandsko – Myslejovice v areálu terénního okruhu asi 2 km severně od sídelního útvaru Podivice.

Bez úprav

18

Retenční

Rybník Kadlečka se nachází západně od páteřní komunikace Vyškov – Ferdinandsko – Myslejovice asi 2 km západně od sídelního útvaru Myslejovice, blízkosti bezejmenné kóty 418,5 m n.m.

Bez úprav

19

Retenční

Rybník U koženého mostu se nachází asi 2 km západně od sídelního útvaru Prostějovičky poblíž kóty „Průkles“ 460,9 m n.m.

Zpevnit odtokové koryto

20

Retenční

Rybník U rybníčka se nachází jižně od komunikace II. třídy 377 ve směru Žárovice – Drahany asi 1,5 km za vjezdem na území újezdu.

Bez úprav

21

Retenční

Rybník nachází

Bez úprav

Mostinky jižně

se od


63


komunikace II. třídy 377 ve směru Žárovice – Drahany asi 800 m východně od bezejmenné kóty 514,1 m. 22


Rybník Příhon se nachází při východní hranici VÚ Březina asi 1 km západně od civilního sídelního útvaru Krumsín.

Bez úprav

23

závlaha les. Rybník U Prokopa se školky nachází při východní hranici VÚ Březina asi 1 km západně od civilního sídelního útvaru Krumsín.

Bez úprav

24

závlaha les. Rybník Osinka se nachází školky při východní hranici VÚ Březina asi 1 km jihozápadně od civilního sídelního útvaru Krumsín.

Bez úprav

25

závlaha les. Rybník Osina se nachází školky při východní hranici VÚ Březina asi 1 km jihozápadně od civilního sídelního útvaru Krumsín.

Bez úprav

26

Retenční

Rybník Stalingrad se nachází při východní hranici VÚ Březina asi 1,5 km jihozápadně od civilního sídelního útvaru Krumsín.

Bez úprav

27

Retenční

Rybník Vítězná se nachází na západním okraji lokality Buchtelka, asi 1 km severozápadně od kóty Dlouhá seč 484,1 m n.m.

Bez úprav


64


28

Retenční

Rybník Žbánov se nachází při východní hranici VÚ Březina asi 800 m západně od sídelního útvaru Žárovice.

Bez úprav

29

Výcvikový

Rybník na ŽMC Úpalí se nachází na východ od páteřní komunikace Vyškov – Ferdinandsko Myslejovice v prostoru Ženině - metodického cvičiště Úpalí, severně od heliportu a 500 m jižně od bezejmenné kóty 435,2 m n.m.

Bez úprav

30

Výcvikový

Nádrž na TPC 3 se nachází uprostřed zařízení pod terénním zlomem

Bez úprav

31

Retenční

Rybník se nachází na hranici Pěší střelnice a Tankové střelnice

Vyčistit


65


7.6. Les jako významný prvek na území, opatření ke zvýšení funkcí lesa. Všeobecně řečeno, zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a doplnění některých zákonů (dále pouze lesní zákon) platí v plném znění i pro zájmové území jak pro exploataci území, tak i pro zpracování územně plánovací dokumentace zájmového území. V § 1 lesního zákona je uvedeno, cituji: „Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.“, konec citátu. Z ostatních základních povinností vyplývajících z lesního zákona lze citovat §11, odst. 1, kde je uvedeno, cituji: „Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese.“, konec citátu. Posledním z významných ujednání tohoto zákona, týkajících se předkládaného materiálu je znění § 14, odst. 1, kde je uvedeno, cituji: „Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, návrhů na stanovení dobývacích prostorů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se při tom ustanovení tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; při tom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby.“, konec citátu. Význam lesa na zájmovém území je dán nejenom z výše citovaného zákona, ale význam lesa je z objektivního hlediska dokladován i jeho vysokým zastoupením na zájmovém území. Z celkové výměry území vojenského újezdu 15. 817 ha tvoří lesní porosty 12.643 ha, což je cca 80 % z celkové výměry území.

7.6.1. Opatření ke zvýšení produkčních funkcí lesa. Jednoznačně je odpovědným subjektem za plnění a zvyšování produkčních funkcí lesa organizační útvar VLS ČR s.p., divize VLS Plumlov, která v rámci delegovaných pravomocí realizuje hospodářskou činnost na pozemcích PUPFL v hranicích zájmového území. V rámci globálního využívání území vojenského újezdu jsou produkční funkce lesa a jejich případné zvyšování zajišťovány doslova i v přeneseném slova smyslu legislativními opatřeními a rezortními předpisy a řády. Cílem těchto opatření je především minimalizace negativního ovlivňování porostů lesa a lesní půdy. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

66


Okrajově se týkají vlivu na životní prostředí a jeho případného poškozování. Jedná se zejména o následující opatření: ¾ Provozními řády jednotlivých učebně výcvikových zařízení, obsahující pokyny pro jejich využívání. ¾ Rezortními pokyny pro pobyt a pohyb osob účastnících se výcviku na zájmovém území. ¾ Pokyny a předpisy pro situace požárů, živelních pohrom a situací ohrožení zdraví a života osob na území. ¾ Ostatními blíže nespecifikovanými předpisy a nařízeními týkající se osob, techniky využívající území a provozování zařízení na území trvale nebo po přechodnou dobu umístěných. V rámci vlastní hospodářské činnosti divize VLS Plumlov jsou realizována provozní opatření směřující ke zvýšení produkční schopnosti lesa, zajištění stability porostů a zvýšení odolnosti porostů proti biotickým a abiotickým vlivům charakteru: ¾ Pěstebními a těžebními zásahy je podporováno přirozené zmlazení porostů. ¾ Při zalesňování je měněna druhová skladba dřevin ve prospěch listnatých dřevin na úkor jehličnanů. ¾ Jsou postupně těženy přestárlé porosty. ¾ Na extrémních stanovištích jsou voleny jemnější způsoby hospodaření, zejména těžeb. ¾ Hrany porostů lesa jsou chráněny proti poškozování vojenským provozem (např. postřelováním v cílových a dopadových plochách) ponecháním kulisy náletových plevelných dřevin před hranou lesa.

7.6.2. Opatření ke zvýšení mimoprodukčních funkcí lesa. Mimoprodukční funkcí lesa je široká škála skutečností a jevů souvisejících s existencí lesních porostů a v důsledku toho jejich ovlivňování zájmového území i navazujícího civilního území. Z celého souboru funkcí lesa i na území vojenského újezdu je možné především vyzdvihnout následující: ¾ Les v celém komplexu své existence (od nadzemních částí, po zemní kryt až po podzemní části spolu s půdním stanovištěm) působí jako retenční faktor při akumulaci a postupném uvolňování vody z klimatických srážek. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

67


¾ Do určité míry je prostředím k rekreačnímu pobytu a zájmové činnosti. ¾ Dotváří ráz krajiny. ¾ Zabraňuje vodní a větrné erozi půdy na zájmovém území. Řadu mimoprodukčních funkcí je možné ovlivňovat v žádoucím směru přijetím a realizací následujících opatření: ¾ Především výchovnými a těžebními zásahy zajistit rovnoměrné zakmenění porostů bez neproduktivních holin. ¾ Změnou druhové skladby dřevin zajistit nejenom stabilitu porostů proti bořivým větrům, ale také tím zajistit stabilitu stanovišť porostů rovnoměrným zastoupením mělce kořenícími a hluboko kořenícími dřevinami. ¾ Uvážlivým zpřístupňováním lesních porostů, zejména jejich botanicky a přírodně zajímavých lokalit, dosáhnout zviditelnění výrazných úspěchů lesnické práce u laické i odborné veřejnosti. ¾ Zpřístupnění význačných lokalit lesních porostů řešit jak budováním trvalých tras, tak i pořádáním odborných akcí jako prostředek k podtržení významu lesa na zájmovém území, tak i prezentace výsledků práce subjektu působícího na území v oboru lesního hospodářství a jako ukázku společného využívání území pro vojenskou i hospodářskou činnost. ¾ Vhodnými opatřeními v lesním hospodářství a chovu zvěře ve volné přírodě vytvářet podmínky pro výkon práva myslivosti na území jako významný faktor mimoprodukční funkce lesa. ¾ I přes vysoké procento výměry lesa z celkové plochy zájmového území zvážit případné možnosti rozšíření lesní půdy o plochy v současné době obsazené náletem vegetace plevelných dřevin, nebo plochy po nevyužívaných učebně výcvikových zařízeních. ¾ Za využití v předchozím uvedených opatření provést do určité míry arondaci stávajících hranic lesních porostů. ¾ V některých lokalitách umělým zalesněním, případně podpořením přirozeného zmlazování, nebo výchovou porostů nalétnutých dřevin dosáhnout stabilizace půdního stanoviště a omezení vodní a větrné eroze.


68


7.7. Opatření směřující ke zvýšení efektivnosti využívání ploch zemědělské půdy. Zemědělskou půdu dislokovanou na zájmovém území lze charakterizovat následujícími skutečnostmi. ¾ Z hlediska podílu na celkové výměře zájmového území je výměra zemědělské půdy nevýznamná – tvoří pouze méně jak 1 % z celkové výměry zájmového území. ¾ Jednotlivé parcely zemědělské půdy jsou různé velikosti a jsou nerovnoměrně rozmístěny po území vojenského újezdu. ¾ Produkce z těchto ploch není využívána k prodeji výrobků ani přímo, ani zprostředkovaně na trhu. ¾ Intenzita obhospodařování většiny parcel zemědělské půdy je spíše malá. S ohledem na výše uvedené charakteristické znaky zemědělské půdy a jejího využívání je v rámci územně plánovací dokumentace navrženo dále postupovat ve využívání zemědělské půdy následovně: ¾ Využívat nadále výměru zemědělské půdy v celém rozsahu, jak je vedena v pozemkovém operátu půdní držby s uživatelem VLS ČR. ¾ Využívat produkce z těchto ploch nadále jako krmivo pro zvěř chovanou na zájmovém území. ¾ V případě produkce konzervovaných krmiv pro zimní období vytipovat k tomu účelu část ploch, které budou jednak intenzivněji obhospodařované a na druhou stranu budou zařazeny do vojenské části UPD, čímž dosáhne uživatel používání omezeného vojenského výcviku na těchto plochách. ¾ Plochy využívané pro produkci krmiva k přímému zkrmování zvěří zařadit do krmných linek spolu s plochami, které v rámci předkládané UPD navrhujeme vyčlenit i na vojensky využívaných plochách. Celý systém potom zařadit do vojenské části UPD, do ploch s nižší intenzitou vojenského využívání.


69


7.8. Upřesnění požadavků na území se specifickým způsobem využívání. Specifický způsob využívání území je charakterizován jinou formou využívání, než je dnes běžné (vojenské využívání, nebo společné vojenské a hospodářské využívání) jak je uvedeno v základních legislativních normách určujících způsob a formu využívání zájmového území. Na druhou stranu navrhovaná opatření jsou opatřeními, kterými vlastník (ČR) a hlavní uživatelé (AČR a VLS) z vlastního rozhodnutí realizují opatření, která podpoří dosavadní příznivý vývoj ve výskytu významných druhů rostlin a živočichů. Příznivý stav v oblasti životního prostředí na území je dán existencí vojenského újezdu a způsobem dosavadního využívání. Cílem návrhu je přijmout takové zásady a opatření, včetně jejich zařazení do provozních předpisů jednotlivých subjektů na územích působících, aby za jejich respektování byl stávající stav prostředí minimálně stabilizován na současné úrovni, lépe však neustále zlepšován. Z hlediska způsobu využívání území jsou možné následující kroky a opatření: ¾ Způsob využívání, který zajišťuje ochranu významných druhů rostlin a živočichů na dané lokalitě se vyskytujících. ¾ Omezení intenzity a způsobu zejména vojenského využívání části území vojenského újezdu. Na území Vojenského újezdu Březina se jedná v podstatě o oba způsoby reakcí na požadavky specifického využívání území a způsob řešení. Jednou z lokalit je lokalita s místním názvem Buchtelka. Další jsou lokality označené v grafické příloze č. 5 Územní plán Vojenského újezdu Březina – vojenská část. Kde je činnost jako lokality s omezenou intenzitou vojenského výcviku.

7.8.1. Lokalita „Buchtelka“ – upřesnění požadavků na využívání území. Lokalita je významná zejména botanickým složením bylinného patra a předmětem požadavků na specifický způsob využívání je snaha zabránit sukcesi plevelných dřevin, které svým stanovištěm nad bylinným patrem vytlačují žádoucí rostliny. Územně plánovací dokumentace doporučuje v této lokalitě následující.

vojenského


70

újezdu

svým

obsahem


¾ Zpracovat management území, který svými závěry umožní pravidelnou údržbu ploch zajišťující svými dopady rozvoj významné flory na dané lokalitě. ¾ Rámcově vytyčit průběh hranice území opatřeními a způsobem, který nebude bránit vojenskému využití území, respektive bude minimálně omezovat intenzitu vojenského výcviku. ¾ Využít alespoň část této lokality a vybudovat přezimovací obůrku zejména pro jelení zvěř. ¾ Zajistit, aby v rámci dohovoru mezi velitelstvím SOVZ a velením cvičících jednotek, které připravují a následně realizují výcvik na zájmovém území, jim byly sděleny podmínky, za jakých případných opatření mohou provádět výcvik.

7.8.2.Lokality s omezenou intenzitou vojenského výcviku – upřesnění požadavků na využívání území. V části území vojenského újezdu, uvedené v grafické příloze UPD č.5, jsou lokality, na které jsou uplatněny restituční nároky civilních fyzických osob. Důvodem pro upřesnění požadavků na využívání území je na jedné straně nutnost chránit stav majetku, který je předmětem restitučního řízení. Na druhé straně je snahou řešit minimální omezení ve využívání celého území vojenského újezdu k vojenskému výcviku. Územně plánovací dokumentace vojenského újezdu doporučuje v obou lokalitách následující. ¾ Tyto lokality využívat k vojenskému výcviku v takové formě a takovým způsobem, aby nedocházelo k poškozování zejména lesních porostů, lesní půdy a případných objektů na těchto pozemcích. ¾ Zajistit, aby požadavky na způsob využití těchto území byly součástí poučení cvičícím vojskům, v rámci součinnostních porad a dohovorů při přípravě a plánování výcviku. ¾ Zajistit, aby požadavky na způsob vojenského využívání byly zcela jednoznačně vyjádřeny v materiálech, které jsou součástí provozních řádů a statutů, platných na území Vojenského újezdu Březina.


71


7.9.Stanovení limitů využití území z hlediska respektování ekologických potenciálů území.

potřeb

Z hlediska respektování ekologických potenciálů území jsou v územně plánovací dokumentaci stanoveny dvě oblasti, které jsou významné jak z hlediska využívání území k vojenskému výcviku, tak i z hlediska udržení a případného zvýšení kvality životního prostředí. Jedná se o následující lokality: ¾ Celé území vojenského újezdu, využívané jako pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). ¾ Lokalita v místní trati Buchtelka. Výše uvedené lokality jsou významné jak rozlohou území (v případě PUPFL), tak i kvalitou prostředí na příslušné lokalitě. V případě Buchtelky kvalitou a jedinečností botanického společenství na území se vyskytujícího. Na zájmovém území jsou v době zpracování územního plánu připravovány v dalších několika lokalitách instituty managementu území s cílem upevnit stávající stav přírody ve všech aspektech a zajistit rezortními předpisy její zachování i nadále. Jedná se o omezený počet lokalit s menším rozsahem plochy, jejichž přesná lokalizace na území bude uvedena ve vojenské části. Přičemž tyto lokality jsou roztroušeny nerovnoměrně po celém území vojenského újezdu a důvody návrhu opatření jsou různorodé přírodní cennosti na těchto plochách se vyskytující. Pro maloplošnost těchto lokalit, navíc i s ohledem na skutečnost, že svým vznikem a existencí jsou úzce vázány na způsob jejich dosavadního specifického využívání (především k vojenskému výcviku), nejsou detailní jejich popisy a přijatá opatření uváděna ve veřejné části UPD, aby nebyl porušen předpis o režimu využívání některých informací. Veřejná kontrola úrovně navrhovaných opatření na těchto lokalitách a jejich následného dodržování je zajištěna výkonem státní správy území, přenesené v oblasti životního prostředí na Újezdní úřad vojenského újezdu. Navíc vybrané činnosti v oblasti životního prostředí jsou v kompetencích vyjmenovaných civilních institucí. Vlastní konkrétní návrhy opatření a činností souvisejících s těmito plochami jsou uveřejněny ve vojenské (neveřejné části) územně plánovací dokumentace pro potřeby zájmového území a následně (po jejich schválení) budou včleněny do provozních řádů a statutů jednotlivých učebně výcvikových zařízení. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

72


Vojenská část územního plánu vychází z veřejně projednávané a schvalované veřejné části a je do jisté míry jejím rozpracováním. Bez ohledu na schvalování vojenské části (pouze v rámci resortu MO ČR) jsou závěry veřejné i vojenské části po jejich schválení v plné míře závazné pro všechny orgány a instituce působící na zájmovém území dlouhodobě i v případech využití území pouze pro polní výcvik.


73


8. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE SCHVÁLENÝCH UPD NAVAZUJÍCÍHO CIVILNÍHO PROSTŘEDÍ A CELOREPUBLIKOVÝCH ÚZEMNĚ TECHNICKÝCH PODKLADŮ


74


Vycházíme ze skutečnosti, že zájmové území je součástí daného regionu, respekt. státu a jeho existence i využití je též ve vztahu na okolní civilní prostředí. A to jak v oblasti exploatace území, tak ve sféře územně plánovací dokumentace a v neposlední řadě i v ovlivňování životního prostředí na navazujícím civilním území. Výše uvedené oblasti jsou v územně plánovací dokumentaci řešeny jako následující: ¾ Vazby vyplývající z územně navazující civilní prostředí.

plánovací

dokumentace

zpracované

pro

¾ Vazby vyplývající z celorepublikových územně technických podkladů. Přičemž v podstatě všechny tyto oblasti jsou řešeny v územně plánovací dokumentaci Jihomoravského kraje a kraje Olomouckého. Při zpracovávání územně plánovací dokumentace vojenského újezdu jsou zohledněny zpracované, případně zpracovávané územně plánovací dokumentace civilních obcí, tvořících okolí zájmového území. Institut státní správy území, reprezentovaný Újezdním úřadem vojenského újezdu Březina, je přizván k projednávání územních plánů obcí jako dotčený orgán státní správy a využívá legislativně daná práva a povinnosti se k těmto dokumentacím vyjadřovat. Celá problematika řešení vazeb a závislostí na územních plánech a celostátně platných územně technických podkladech je řešena s ohledem na priority v užívání zájmového území. Jinými slovy, územně plánovací dokumentace pro území vojenského újezdu je zpracovávána ve vazbách na okolní prostředí a s ohledem na specifický způsob využívání území.


75


8.1.

Požadavky vyplývající z územně dokumentace navazujícího území.

plánovací

Na jedné straně je dán specifický způsob exploatace území a na druhé straně je území využíváno pro hospodářskou činnost a řadu dalších činností, které mají specifické požadavky a vazby na civilní prostředí. Pochopitelně řada těchto činností je obsahem řešení územně plánovací dokumentace pro okolní civilní prostředí a je tudíž i ve zpracovaném Územním plánu vojenského újezdu. Navíc je v UPD řešena i řada skutečností, vazeb a vzájemných propojení mezi územími civilními i vojenskými. Obsah územně plánovací dokumentace VÚ respektuje a vychází ze závěrů a obsahů UPD civilního území a je zpracován v následujících oblastech: ¾ V řešení dopravní sítě mezi civilním územím a územím vojenského újezdu. A to v oblasti dopravy na veřejně přístupných komunikacích vedoucích po území vojenského újezdu, tak i dopravy vojenské techniky a osob realizujících polní výcvik na území. V neposlední řadě i dopravy technologické, jejichž síť je nejhustší a významným způsobem ovlivňuje UPD civilních obcí, tvořících obálku civilního území okolo hranice VÚ. ¾ V inženýrských sítích, pomocí kterých jsou zajišťovány dodávky el. energie na území, v oblasti spojů a přenosové sítě mobilních operátorů i pevné telefonní sítě. ¾ Oblast zdravotnických služeb a jejich poskytování na území vojenského újezdu je obdobně ve vzájemné vazbě na civilní území. Včetně organického začlenění fungování složek Integrovaného záchranného systému. Dokladem vzájemné spolupráce s IZS je i traumatologická mapa, zařazená v grafické příloze UPD. ¾ V ostatních, blíže nespecifikovaných oblastech, které jsou z hlediska fungování území vojenského újezdu významné.


76


8.2.

Vazby vyplývající z celorepublikových technických podkladů.

územně

Z celorepublikových územně technických podkladů (v dalším pouze UTP), které mají platnost na území vojenského újezdu a jsou předmětem zpracování v územním plánu Vojenského újezdu Březina jsou ÚTP týkající se nadregionálních biocenter (v dalším NRBC), regionálních biocenter (v dalším RBC), nadregionálních biokoridorů (v dalším pouze NRBK) a regionálních biokoridorů (v dalším pouze RBK). Vazby na okolní civilní území a prověření jejich umístění s ohledem na maximální funkčnost je zajištěna projednáním těchto skutečností mezi zpracovatelem UPD VÚ Březina, zpracovatelem UPD Olomouckého a Jihomoravského kraje s Mgr. Brotánkovou, pracovnicí odpovědnou na MŽP ČR za tuto problematiku v rámci ČR. (Na celém území vojenského újezdu není umístěno území vyhlášené v rámci akce NATURA 2000 a na celém území vojenského újezdu není vyhlášeno území Ptačích oblastí.)


77


9. POŽADAVKY NA KOMPLEXNÍ OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY, NA VYUŽITELNOST PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ


78


Zcela jednoznačně lze říci, že vlastní využívání zájmového území i problematika péče o životní prostředí jsou řízeny všeobecně platnými legislativními předpisy platnými pro celé území státu. S ohledem na specifický způsob využívání zájmového území jsou některé vybrané rezortní doklady formulovány tak, aby odpovídaly potřebám a zněním základních vládních dokumentů na jedné straně a na druhé straně plně respektovaly potřeby zájmového území, včetně delegování pravomocí při jejich využívání i kontrole orgány MO ČR. Vojenské újezdy všeobecně, a tedy i Vojenský újezd Březina, jsou zřejmě v současné době jedním z mála území republiky, které má zachovaný původní ráz krajiny na jedné straně a minimální ovlivňování území vědomou činností lidí na straně druhé. V nejširším slova smyslu jsou dnes reálné podmínky pro udržení vysoké úrovně kvality životního prostředí a soustavné péče o ochranu přírody ve všech jejich projevech na celém území vojenského újezdu. Vysoká úroveň kvality přírodních podmínek z hlediska ochrany přírody a stavu prostředí byla a je dosahována zejména: ¾ Absencí soustavného ovlivňování území nejrušivějšími vlivy, jaké se projevují na celém území státu (stavební činnost, intenzivní zemědělství, průmysl a jeho produkty, městské aglomerace obyvatel, rekreační zařízení, apod.). ¾ Vojenská činnost, jako faktor ovlivňující negativně životní prostředí, je soustředěna do vyhrazených lokalit území a ovlivňuje pouze menší část rozlohy území. Navíc intenzita výcviku není tak vysoká, aby její působení na přírodu zanechávalo dlouhodobé, nebo trvalé následky na výrazné rozloze území. ¾ Trvalého osídlení území Vojenského újezdu Březina v podstatě neexistuje (pouze 6 lidí ve třech lokalitách při hranicích újezdu) a tudíž i ovlivňování životního prostředí z tohoto důvodu je oproti okolí téměř zanedbatelné. ¾ Práce spojené s rekultivacemi a asanacemi území vojenského újezdu byly dlouhodobě a cíleně směřovány k výstavbě komunikací pro vojenskou techniku a přejezdů přes vodní toky, aby tak byl omezen pohyb vojenské techniky po rostlém terénu pouze na nezbytně nutnou míru a vodní toky byly ovlivňovány přejezdem techniky minimálně. ¾ Asanace a rekultivace jsou důsledně a dlouhodobě zaměřovány na zlepšování životního prostředí v celém komplexu na územích, jejichž uživatelem je VUSS Brno. Na území, jejichž uživatelem jsou VLS ČR, divize Plumlov jsou prováděna opatření ke zlepšení životního prostředí jednak formou hospodářských opatření i formou jednorázových, či periodicky se opakujících opatření účelových. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

79


¾ V posledních cca 10 letech byly rekultivace prováděny jako opatření, která se snaží ve svém důsledku zachovat podmínky pro udržení a případné rozšíření výskytu přírodě blízkých a chráněných rostlinných a živočišných druhů. I v důsledku výše uvedených skutečností, přes mnohé populistické a neuvážené reakce a vyjádření orgánů a organizací zabývajících se životním prostředím, patří území vojenského újezdu mezi nejcennější a ekologicky nejhodnotnější území státu. Aby byl zachován trend v udržení vysoké úrovně kvality životního prostředí na území vojenského újezdu, jsou realizována, případně se k realizaci připravují následující opatření: ¾ V rámci pasportizace vodních toků na zájmovém území byl objektivizován stav toků i území, bezprostředně na vodní toky navazující. ¾ Vlastník území uzavřel smluvní vztah na plnění funkce správce vodních toků s VLS ČR v jehož kompetenci a za úplatu je realizována soustavná péče o vodní toky s přiléhajícím územím na celém předmětném území. ¾ Pokud jsou prováděny asanace a rekultivace, neděje se tak formou velkoplošných zásahů zejména charakteru technických opatření s přesuny velkého množství zeminy. ¾ Jsou zastaveny práce na melioračních zásazích a jsou vytvářeny předpoklady pro zachování mokřadů, zpomalení odtoků srážek z území a zadržení vody v krajině formou budování nových, nebo obnovování starých vodních nádrží. ¾ Lesnická činnost, jako významný činitel ovlivňující ráz krajiny, je zaměřována na zvýšení podílu listnatých dřevin a snížení stavů spárkaté zvěře. ¾ Péče o životní prostředí je důsledně rozdělena na činnost periodicky se opakující a činnost jednorázovou, jejichž potřeba je určována momentálním stavem území. Na území Vojenského újezdu Březina nejsou v současné době žádné lokality, kde by byla prováděna těžba nerostných surovin pro komerční účely nebo pro potřeby území vojenského újezdu. Vyjma produkce dřeva není na území vojenského újezdu žádný jiný obnovitelný zdroj energie, který by byl, nebo mohl být využit k účelům získávání energie.


80


9.1. Návrh opatření směřujících ke zkvalitňování životního prostředí. Problematika péče o životní prostředí je v podstatě fiktivně dělena podle uživatelů na: ¾ Péči o území jejímž uživatelem je VUSS Brno (v podstatě se jedná o pozemky určené k vojenskému využívání). ¾ Péče o území jejímž uživatelem jsou VLS ČR, prostřednictvím divize VLS Plumlov. Graficky je toto dělení uvedeno ve dvou přílohách územně plánovací dokumentace a to na výkresu č. 7, „Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část, Systém péče o životní prostředí“ a výkresu č. 9 „Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část, systém pravidelné údržby výcvikových ploch“. Z rozdělení ploch, na kterých je prováděna péče o životní prostředí je patrné, že celé území vojenského újezdu je ošetřováno hlavními subjekty na území působícími.

9.1.1. Systém komplexní péče o životní prostředí. Systém komplexní péče o životní prostředí na území vojenského újezdu je realizován soustavou opatření, jejichž výsledkem je minimalizace, nebo úplné odstranění negativního vlivu vojenského využívání území. Na druhé straně jeho výsledkem je stabilizace stávajícího stavu v oblasti životního prostředí, nebo jeho zlepšování. Posledním významným cílem je vytvoření podmínek pro udržení vzácných druhů rostlin živočichů na zájmovém území, pokud se tam již vyskytují a není rozhodující, zda pouze sporadicky nebo ve významném rozsahu. Systém komplexní péče o životní prostředí na území vojenského újezdu je postaven na legislativních a provozních povinnostech dvou subjektů, provozujících na území vojenského újezdu největší objem činností, tj. na složkách AČR provozujících vojenský výcvik a hospodářské organizaci VLS ČR, která na části území provozuje činnost lesní výroby. Každá ze složek realizuje péči o životní prostředí na svoje náklady, různými postupy a prostředky. AČR tento systém realizuje na jím spravovaném území způsobem a formami, které lze charakterizovat následovně:


81


¾ Všechny plochy jejichž uživatelem je AČR (v grafickém vyjádření výkres č.7 – červeně označené) jsou pravidelně udržovány, ovšem s různou periodicitou a intenzitou. ¾ Vybrané plochy jsou udržovány obsluhami výcvikových zařízení v rámci jejich jmenovitých povinností (jedná se ve většině případů pouze o vlastní výcvikové zařízení a běžnou údržbu formou odstranění vegetace bylinného patra, případně odstranění náletů plevelných dřevin). ¾ Ostatní plochy používané k vojenskému výcviku (okolí výcvikových zařízení, dopadové plochy, ostatní plochy určené k vojenskému výcviku) jsou udržovány v rámci asanačních a rekultivačních opatření (v dalším pouze ARO). ¾ Zásahy prováděné v rámci ARO jsou akce rozsáhlejšího charakteru spočívající v technických a biologických opatřeních (na plochách) včetně charakteru oprav, údržeb, případně výstavby technických zařízení (tankových přejezdů, mostků, propustí, hrazení bystřin, vodních ploch, atp.). ¾ Tyto akce jsou realizovány podle střednědobého plánu akcí ARO, projekčně jsou připravovány a jejich financování je prováděno z centrálních zdrojů MO ČR. Divize VLS provádí údržbu ploch, které jsou přiděleny do jejího užívání, formou a způsobem s následujícími charakteristickými rysy: ¾ Jsou to plochy v grafické příloze označené zelenou barvou, jejichž údržba a prováděná péče z hlediska životního prostředí je realizována různými způsoby. ¾ Největší podíl ploch tvoří plochy PUPFL, kde je tato péče prováděna formou hospodářských opatření v lesní výrobě. Tato opatření jsou prováděna podle předpisů a nařízení platných pro lesní hospodářství a jsou prováděna v rámci běžných způsobů hospodaření na vrub nákladů uživatele pozemků. ¾ Obdobně na ostatních pozemcích, kde uživatelem jsou VLS, je prováděna činnost související nejenom s jejich hospodářským využitím, ale i v rámci tohoto jsou pozemky a plochy udržovány nad rámec hospodářských opatření. ¾ Opatření charakteru oprav, údržeb a výstavby nových zařízení je prováděno po předcházející projektové přípravě a na úkor nákladů VLS ČR.

9.1.2. Systém pravidelné údržby výcvikových zařízení. Systém pravidelné údržby výcvikových zařízení je graficky znázorněn na příloze územně plánovací dokumentace č. 9, kde jsou vyznačeny všechny Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

82


lokality, které jsou ošetřovány v rámci pravidelné údržby výcvikových zařízení i ostatních ploch využívaných k vojenskému výcviku přímo, nebo zprostředkovaně. Cílem těchto opatření je ovlivňování životního prostředí žádoucím směrem na jedné straně, na druhé straně zajistit takové prostředí pro vojenský výcvik, které bude umožňovat jeho naplnění v požadovaných objemech i kvalitě. Výcvik nemůže být negativně ovlivňován prostředím příslušného výcvikového zařízení, nebo celého území. Pro tento systém a jeho realizaci na celém území vojenského újezdu jsou charakteristické následující skutečnosti: ¾ Systém je uplatňován pouze a jen na části území vojenského újezdu, jehož uživatelem je AČR, prostřednictvím VUSS Brno. ¾ Systém je členěn na část periodicky se opakujících opatření v časovém horizontu jednoho roku a část opatření, periodicky se opakujících v časové prodlevě větší jak jeden rok. ¾ Všechna opatření v rámci tohoto jsou prováděna v akcích ARO a jsou prováděna institucemi a dodavateli, kteří nejsou součástí obsluhy příslušného výcvikového zařízení. ¾ Akce jsou před započetím projekčně připravovány, jejich realizace je financována ze zdrojů k tomu účelu vyčleněných v rámci rozpočtu MO a jejich splnění v projektovaném rozsahu i finančním plnění je protokolárně vyhodnoceno. ¾ Rozsah a obsah opatření není definován, řídí se stavem území před realizací a požadavkem na cílový stav. ¾ Realizace opatření není překážkou využívání jednotlivých výcvikových zařízení, nebo částí území po dobu delší, než je nezbytně nutné období pro realizaci projektovaných opatření.


83


10. POŽADAVKY NA OCHRANU KULTURNÍCH PAMÁTEK, PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÝCH OBJEKTŮ A JEJICH OCHRANNÁ PÁSMA


84


Kulturní památky na území Vojenského újezdu Březina jsou vázány na historické osídlení Vyškovska a jeho okolí. Současný stav co do počtů i stavu památek souvisí s historickým vývojem oblasti, především s vytvořením vojenského tábora v roce 1935 a s jeho rozvojem před a v průběhu 2. světové války. Významným způsobem ovlivnil stav a počet památek i způsob využívání území po roce 1953, kdy byl vyhlášen na území Vojenský výcvikový prostor Dědice. Podklady o památkách na území újezdu a jejich stavu jsou uvedeny na základě údajů, které dodaly zpracovatelům územně plánovací dokumentace Ministerstvo kultury ČR Praha, odbor památkové péče a Újezdní úřad vojenského újezdu Březina, jako orgán státní správy zájmového území. Zpracovatel převzal údaje od obou státních institucí bez jejich posuzování a zpracoval příslušnou pasáž územně plánovací dokumentace. Celá problematika kulturních památek, památkově chráněných území a jejich případná ochranná pásma jsou v územně plánovací dokumentaci uvedeny v členění: ¾ Nemovité kulturní památky. ¾ Archeologické lokality.


85


10.1. Nemovité kulturní památky, jejich stav a požadavek na jejich ochranu. Nemovité kulturní památky, které jsou podle odpovědných institucí na území vojenského újezdu uvádíme v následujícím: ¾ Zámek Ferdinandsko ¾ Hrad Horní Melice ¾ Hrad Vícov (Ježův Hrad) ¾ Hradiště Obrova Noha

10.1.1. Nemovité kulturní památky, popis, doporučení. 1. zámek Ferdinandsko Lokalita: Areál zámku Ferdinandsko je po pravé straně páteřní komunikace Vyškov – Myslejovice, cca 7 km od jižní hranice území vojenského újezdu. Charakteristika: V podstatě se jedná o 5 historických budov barokního loveckého zámečku z období okolo roku 1745 v oploceném samostatně dislokovaném areálu spolu s dalšími budovami, postavenými v následujícím období. Stav – doporučení: Současný stav většiny historických objektů je narušený způsobem dosavadního využívání a absencí alespoň základní údržby. Je prováděn stavební a historický průzkum. Doporučení - jednoznačně provést opravy podle požadavků historického průzkumu a objekty zachovat pro jejich jedinečnou hodnotu k využití pro ubytování a akce reprezentující AČR.

2. Hrad Horní Melice Lokalita: Zřícenina hradu Horní Melice se nachází v jihovýchodní části území vojenského újezdu, poblíž civilní obce Pustiměř. Charakteristika: Původní hrad Melice byl založen v roce 1339, v husitských válkách byl rozbořen. Stav – doporučení: Na lokalitě jsou zachovány pouze některé terénní rýhy a zbytky kamenů z původní stavby. Lokalitu je nutno zachovat bez zásahů a zemních prací. Všechny zásahy u těchto objektů a v jejich bezprostředním okolí by měly být předem konzultovány s orgány státní památkové péče.


86


3. Hrad Vícov (Ježův Hrad) Lokalita: Zřícenina hradu Vícov je asi 1 km severozápadně od Hamerského rybníka. Charakteristika: První písemná zmínka o hradu je z roku 1355, v roce 1418 byl považován za zříceninu. Stav – doporučení: Do dnešní doby se zachovaly pouze zbytky zdí. Všechny zásahy u těchto objektů a v jejich bezprostředním okolí by měly být předem konzultovány s orgány státní památkové péče.

4. Hradiště Obrova Noha Lokalita: Ve východní části vojenského újezdu, u hranice území, nedaleko kóty Chaloupka 413,4 m n.m. Charakteristika: Velké hradisko nálevkovitých pohárů, které se rozkládá na ploše cca 16 ha. Stav – doporučení: Do dnešní doby se zachovaly pouze terénní rysy. Všechny zásahy u těchto objektů a v jejich bezprostředním okolí by měly být předem konzultovány s orgány státní památkové péče.


87


10.2. Archeologické lokality, jejich stav a požadavek na jejich ochranu.


88



89



90



91



92


11. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ VÝZNAMNÝCH ROZVOJOVÝCH PLOCH, ÚZEMÍ SPECIFICKÝCH ZÁJMŮ, PŘÍPADNĚ PLOCH PRO UMÍSTĚNÍ OBJEKTŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU


93


V podstatě se jedná o plochy a území vojenského újezdu jejichž navrhované využívání, uvedené v územně plánovací dokumentaci, je zcela nad rámec stávajícího, nebo běžného využívání. A to bez rozdílu, který ze subjektů se bude na navrhovaném způsobu využívání podílet, nebo jaký bude výsledný způsob využívání území. Z hlediska stávajících zvyklostí ve využívání území, dále z hlediska možných způsobů a forem využívání území je v územně plánovací dokumentaci členěna celá problematika na: ¾ Oblast vojenského využívání území jako prioritní požadavek. ¾ Oblast zásobování území energií a využívání zdrojů pitné vody. ¾ Oblast životního prostředí a významných skutečností tuto oblast ovlivňujících. ¾ Oblast zařízení a požadavků na významné skutečnosti celorepublikového významu. Oblast vojenského využívání území. Z hlediska potřeb vojenského využívání území je v územně plánovací dokumentaci specifikován jediný požadavek na využívání plochy se speciálním významem a to plochy na bývalé letecké střelnici Žárovice, kde je nutné ponechat část plochy pro výcvik v trhání a použití výbušnin útvaru speciálních sil AČR. Veškeré ostatní požadavky z hlediska vojenského výcviku jsou a budou realizovány na stávajících zařízení, případně po jejich rekonstrukci, modernizaci, nebo rozšíření. Oblast zásobování území energií. Na zájmovém území vojenského újezdu není prozatím reálná výstavba plynovodu pro zásobování jednotlivých míst spotřeby zemním plynem, jak bylo v předchozím období avizováno. Pokud bude změna v topném mediu u jednotlivých UVZ, je uvažováno s projektem spalování propan-butanu z individuálních nádrží. Oblast pásem hygienické ochrany vodních zdrojů. Z hlediska rozlohy je na území významné vyhlášené pásmo hygienické ochrany Opatovické nádrže vnějšího stupně II b a ochranné pásmo u východní hranice vojenského újezdu poblíž civilní obce Krumsín. Vodní zdroje pro jednotlivé UVZ mají vyhlášená ochranná pásma z hlediska rozlohy nevýznamná a jsou v terénu vyznačeny oplocením. Jedná se o ochranná pásma následujících vodních zdrojů: ¾ Zámeček Ferdinandsko ¾ Myslejovická přehrada Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

94


¾ Červený domek ¾ DPS Kotáry ¾ Pěchotní střelnice ¾ MS Vešperk ¾ Kamenná chaloupka ¾ US Hamry ¾ US Hamry – srubový tábor Oblast životního prostředí. Problematika životního prostředí na území vojenského újezdu z hlediska vymezení ploch s omezeným využitím je na zájmovém území řešena pouze v jednom případě v lokalitě Buchtelka. Lokalita bude zvláštními provozními opatřeními ušetřena běžného využívání zejména k vojenskému výcviku s ohledem na zachování cenných rostlinných společenstev. V oblasti životního prostředí jsou řešeny i plochy USES, které jsou vytyčeny schváleným vládním dokumentem na území celé ČR, tudíž i na území vojenského újezdu. Dokumentem „Záznam z mezirezortního jednání mezi MŽP a MO ČR ve věci řešení NR ÚSES ze dne 28. 4. 2003“ bylo rozhodnuto v UPD vojenských újezdů se zabývat pouze nadregionálními a regionálními USES. Oblast případného řešení požadavků zařízení a objektů celorepublikového významu. Pod tímto pojmem jsou myšlena zařízení, případně objekty, jejichž využívání, případně jejich budování přesahuje rámec potřeb a požadavků území vojenského újezdu. Na území vojenského újezdu nejsou v současné době provozována žádná taková zařízení, ani v období předpokládané platnosti UPD provozována taková zařízení nebudou.


95


12. POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY MÍSTNÍHO I NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU


96


12.1. Požadavky na řešení dopravní infrastruktury. Dopravní zpřístupnění území vojenského újezdu v návrhu územně plánovací dokumentace v podstatě nedozná změn oproti stávajícímu stavu. K takovému závěru vedou zpracovatele UPD následující závěry: ¾ Očekávaná intenzita vojenského využití předmětného území bude vzrůstat pozvolně, nové UVZ by měly vzniknout podle návrhu koncepce na místě původních nebo jejich rozšířením. V současné době je většina UVZ zpřístupněna po páteřní komunikaci vedené po území ve směru S –J a odbočkami z ní. ¾ Zejména vojenská technika,přesunující se po pozemních komunikacích nebude rozdílná ve svých požadavcích na konstrukci a rozměry přístupových koridorů, aniž by bylo nutné měnit rozměry stávajících koridorů. ¾ Ani ostatní činnosti, realizované na území vojenského újezdu, nebudou svojí četností a objemem přepravovaného množství nákladu výrazně přesahovat stávající stav, takže nebude nutné ani z tohoto důvodu přistupovat ke změnám. ¾ Přeprava osob na území vojenského újezdu a okolním civilním prostředím, realizovaná soukromými dopravními prostředky, prostředky veřejné dopravy, i přeprava osob podílejících se na provozování vojenské činnosti na území vojenského újezdu nepřevýší výrazně stávající četnost a objem takové dopravy. Není proto důvod, v územně plánovací dokumentaci měnit, či doplňovat stávající stav komunikační sítě.

12.1.1. Železniční doprava a její řešení. Přeprava osob, techniky a materiálu po železnici za účelem realizace vojenského výcviku na předmětném území bude realizována i do budoucnosti na zařízení sloužícím pro nakládku a vykládku ze železničních vagonů. Zařízení sestávající ze systému kolejového svršku, zabezpečovacích a signalizačních zařízení pro kolejovou dopravu, dvou vykládacích ramp (čelní a boční) a objektů logistického zabezpečení (objektu obsluhy a mobilního objektu pro velitelský sbor přesunující se jednotky) bude i nadále využíváno za předpokladu: ¾ Dořešení majetkových vztahů k pozemkům, na kterých je na přístupové trase položen kolejový svršek. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

97


¾ Stav kolejového svršku a zabezpečovacího zařízení bude odpovídat platným drážním předpisům. ¾ Přesun nakládané a vykládané techniky nebude poškozovat přístupové komunikace na civilním prostředí a komunikace na území vojenského újezdu. ¾ Místo nakládky a vykládky osob, techniky a materiálu potřebného pro realizaci vojenského výcviku na zájmovém území bude využíváno pouze a jen pro výše uvedené účely a za dodržení uvedených předpokladů.

12.1.2. Silniční doprava a její řešení. Dopravní funkce související s exploatací území vojenského újezdu je realizována ve dvou oblastech. Jednak se jedná o dopravní funkce probíhající na území vojenského újezdu a potom probíhající mezi civilním územím a územím vojenského újezdu. Doprava na území vojenského újezdu je realizována především formou přepravy vojenské techniky a osob účastnících se polního výcviku na území vojenského újezdu. Dále je významnou částí dopravní funkce technologická doprava v rámci hospodářské činnosti VLS na území vojenského újezdu. A neméně významnou je část dopravní funkce realizované na některých komunikacích, sloužících jako průjezdné komunikace pro veřejnou dopravu. Silniční síť na území vojenského újezdu tvoří v současné době: ¾ 23,4 km silnic II. a III. třídy (II/377, III/37728, III/37731) ¾ 80 km místních účelových komunikací ve správě SOVZ. ¾ 265 km místních účelových komunikací a lesních cest ve správě VLS ČR s.p. Komunikační přístupnost jednotlivých lokalit na území vojenského újezdu a přístupnost území vojenského z vnějšího prostředí je graficky vyjádřena na grafické příloze UPD č. 1 s názvem „Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – komunikační síť“, kde jsou uvedeny jednotlivé druhy komunikační sítě a graficky jsou vyznačeny vstupy na území vojenského újezdu. Pokud považujeme komunikační přístupnost pro pásovou techniku a dopravní trasy za specifikum, ostatní doprava kolovými vozidly je realizována: ¾ Po veřejně přístupných komunikacích II. a III. třídy, vedených po území vojenského újezdu, pokud tomu vojenské využívání území újezdu nebrání. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

98


¾ Po účelových komunikacích, jejichž oprávněné využívání po území vojenského újezdu je podmíněno vlastnictvím povolení ke vjezdu na území vojenského újezdu. ¾ Po komunikacích určených pro přesuny vojenské kolové techniky, kde lze provádět přepravu všemi kolovými dopravními prostředky. V případě mobilních kolových prostředků civilních subjektů je možné provádět přepravu pouze v době, kdy nejsou komunikace ohrožovány vojenským výcvikem a s vědomím AČR. ¾ Po komunikacích ve správě VLS, které jsou vedeny po pozemcích, jejichž vlastníkem jsou Vojenské lesy a statky. Doprava realizovaná po takových komunikacích je ve většině případů dopravou technologickou. Doprava realizovaná jinými subjekty po těchto komunikacích může být pouze se souhlasem vlastníka komunikace (VLS). Územně plánovací dokumentace ve svých závěrech doporučuje některé změny v parcelách, po kterých jsou vedeny především technologické komunikace. Jedná se především o změny mezi uživatelem AČR a VLS, jednosměrně od AČR k VLS v případech: ¾ Při východní hranici u civilní obce Drysice, mezi místní tratí Kluč a kótou 404,1 m n.m. ¾ Část komunikace mezi lokalitou v místní trati U Jezírek a Kotáry. ¾ Část komunikace východně od lokality Buchtelka. Pro silnice II. a III. třídy na území vojenského újezdu je vyhlášeno ochranné pásmo v předepsaném rozsahu, není však uvedeno v grafické části. Návrhová kategorie pro výše uvedené silnice je S 7,5/50-70.


99


12.2. Problematika doplnění sítě komunikací. Zpracovatelský kolektiv územně plánovací dokumentace nenavrhuje budování nových komunikací na území vojenského újezdu. Na území vojenského újezdu je dostatečně hustá síť komunikací pro stávající i předpokládanou intenzitu vojenského využívání území. V rámci údržby a rekonstrukcí stávající sítě komunikací bude nutné provést na části komunikací opravy vrchní konstrukční vrstvy a zajistit plnou funkčnost objektů na komunikacích vybudovaných (mostky, propustky, opěrné zdi a odvodňovací otevřené příkopy). Zvláštní pozornost je nutné věnovat ochranným pásům okolo komunikací, zejména v oblasti odstraňování nežádoucí vegetace v bezprostředním okolí komunikací. I nadále bude převážná část vojenské dopravy kolovými vozidly realizována z civilního území od jihu, přes civilní sídelní útvar Vyškov, případně přes civilní sídelní útvar Rychtářov. Ostatní přístupová místa na území vojenského újezdu a komunikace po území vojenského újezdu budou i nadále využívána pouze sporadicky a jejich význam z hlediska objemu takové dopravy bude nevýznamný. Hlavním komunikačním tahem, přes který je a bude umožněna doprava je: ¾ Vyškov - Dědice - Úpalí - Ferdinandsko - Myslejovice, ze které jsou na území vojenského újezdu odbočky východním směrem na Zelenou Horu a Podivice, západním směrem na Rychtářov a Odrůvky. ¾ Rychtářov – Kamenná chaloupka – Jandova bouda – Odrůvky. Vojenská doprava směr V – Z je nevýznamná s ohledem na celkový objem přepravy. V tomto směru je významně využívaná veřejně přístupná komunikace: ¾ Drahany – Žárovice v severní části území vojenského újezdu. ¾ Komunikace vedoucí z Plumlova přes Hamry na Universální střelnici Hamry je využívána pouze v případě výcviku na výše uvedené střelnici, nebo v případě využívání ubytování na srubovém táboře Hamry.


100


12.3. Hromadná doprava osob. Hromadná doprava osob po území vojenského újezdu je realizována v několika oblastech. V reálném čase a prostředí se jedná o následující: ¾ Doprava osob účastnících se vojenského výcviku. ¾ Doprava osob zabezpečujících provozování výcvikových zařízení a funkcí souvisejících s vojenským výcvikem realizovaným na území. ¾ Doprava osob realizujících hospodářskou činnost na území. ¾ Doprava osob mezi civilním prostředím a územím vojenského újezdu. ¾ Doprava speciální.

12.3.1. Hromadná doprava osob účastnících se vojenského výcviku. Hromadná doprava osob účastnících se na území vojenského výcviku je organizována velením cvičících jednotek, je nesystematická a vždy je v přímé vazbě na časový a prostorový požadavek vojenského výcviku. Cvičící jednotky realizují přepravu svými dopravními prostředky a na svoje náklady. Z hlediska nároků dostupnosti komunikační sítě pro takovouto přepravu má přeprava cvičících jednotek prioritu na území vojenského újezdu a všech druzích komunikací. Dokonce v rámci platné legislativy a za přítomnosti orgánů zabezpečujících bezpečnost na území, má taková přeprava prioritu i na veřejně přístupných komunikacích, vedených na území vojenského újezdu.

12.3.2. Hromadná doprava osob zabezpečujících výcvikové funkce na území. Hromadná doprava osob zabezpečujících výcvikové funkce je účelová doprava a je realizována dopravními prostředky AČR. Četnost a objem přepravy je přizpůsoben pracovní době na jednotlivých výcvikových zařízeních (dovoz a odvoz osob z jednotlivých pracovišť) a pracovním přestávkám (doprava k výdeji a konzumaci stravy). Její konkrétní časy a trasy přepravy jsou v přímé souvislosti s uskutečňovaným výcvikem a uzávěrami jednotlivých částí území vojenského újezdu. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

101


K dopravě jsou využívány v drtivé většině případů pouze komunikace určené pro kolovou techniku.

12.3.3. Doprava osob realizujících hospodářskou činnost. Hromadná doprava osob podílejících se na realizaci hospodářské činnosti je prováděna především prostředky subjektu realizujícího takovou činnost (divize VLS) na její náklady. Pokud subjekt některé práce realizuje dodavatelsky, dodavatel zajišťuje dopravu svými prostředky, nebo prostředky svých zaměstnanců. Takto realizovaná doprava je podmíněna povolením vstupů osob a dopravních prostředků na území vojenského újezdu, která vydává ÚÚřVÚ Březina. Doprava je realizována nepravidelně vždy ve vztahu k prováděným pracím a lokalitám, kde jsou práce prováděny. K dopravě jsou využívány komunikace pro kolová vozidla a komunikace technologické.

12.3.4.Doprava osob mezi civilním prostředím a územím vojenského újezdu. Hromadná autobusová doprava osob na území vojenského újezdu není ze strany civilních firem organizována vzhledem k nízkému počtu obyvatel žijících na území vojenského újezdu. Doprava mezi civilním prostředím a územím vojenského újezdu pro civilní obyvatelstvo je řešena pouze a jen jako doprava individuální.


102


Nejbližší autobusové zastávky pro organizovanou autobusovou dopravu na civilním území Název obce

Typ vozidla

Název obce

Typ vozidla

Vyškov-Dědice Rychtářov Odrůvky, Studnice Myslejovice Drahany Bousín, Repechy Stínava

autobus autobus autobus autobus autobus autobus autobus

Zelená Hora Podivice Sněhotice Nové Sady Prostějovičky Žárovice

autobus autobus autobus autobus autobus autobus

12.3.5.Doprava speciální. Doprava speciální není předmětem zpracování v UPD. Jedná se o dopravu jednorázově a nepravidelně prováděnou po celém území vojenského újezdu a po všech komunikacích.


103


12.4.Zajišťování zdravotní péče na území vojenského újezdu. Zdravotní péče a její poskytování na území vojenského újezdu lze fiktivně rozdělit na následující problematiku: ¾ Zajišťování zdravotní péče pro příslušníky cvičících jednotek. ¾ Zajišťování zdravotní péče pro trvale žijící obyvatele na území. ¾ Zajišťování zdravotní péče v případě ohrožení zdraví a života osob na území se vyskytujících bez ohledu na příčiny takového stavu.

12.4.1.Zajišťování zdravotní péče pro cvičící jednotky. Zajišťování zdravotní péče pro armádní jednotky pobývající na území vojenského újezdu je řešeno v podstatě dvojím způsobem a to podle státní příslušnosti jednotek a jejich příslušníků. Příslušníci jednotek cizích státu, kteří v rámci smluvního vztahu využívají území vojenského újezdu, mají způsob zajištění zdravotní péče taxativně specifikován ve smlouvě. V podstatě základní péči si provádějí svými specialisty a svými prostředky. Pokud je nutná péče v nemocničních zařízeních, je tento případ řešen ve smlouvě o poskytnutí výcviku na území a podmínek takového výcviku (smluvně je zajištěno poskytování péče v civilních i vojenských nemocnicích na území ČR), včetně zásahů rychlé zdravotní péče. Příslušníci AČR, kteří provádějí výcvik na území vojenského újezdu, mají zajištěnou zdravotní péči následujícím způsobem: ¾ Během konkrétních úkonů polního výcviku je na jednotlivých zařízení přítomna lékařská služba AČR svými osobami a prostředky. ¾ V případě nutnosti ambulantního ošetření cvičících osob, nebo případně jejich krátkodobé hospitalizace, jsou k dispozici Posádkové ošetřovny Vyškov, event. Bučovice (v dalším pouze POŠ). ¾ Při řešení situací, vyžadujících komplikovanější a složitější zásahy lékařské péče jsou k dispozici Vojenská nemocnice Olomouc a Brno, případně jiná zdravotnická zařízení odpovídajícího typu.


104


12.4.2.Zajišťování zdravotní péče pro trvale žijící obyvatele na území. Zajišťování zdravotní péče pro osoby trvale žijící na území vojenského újezdu je přes praktické prvosledové lékaře na civilním území. Následná péče je potom zajišťována ve spádových nemocnicích místně příslušných praktickým obvodním lékařům, případně specializovaným pracovištím v krajských nemocnicích.

12.4.3.Zajišťování zdravotní péče v případech ohrožení zdraví a života osob. V takových případech na území vojenského újezdu zajišťuje péči civilní složka Rychlé záchranné služby, případně složky Integrovaného záchranného systému. Pro potřeby zásahů obou dvou složek je součástí územně plánovací dokumentace grafická příloha č. 8 s názvem „Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – Traumatologická mapa“. V této grafické příloze jsou uvedena místa na území vojenského újezdu, určená pro styk mezi prostředky Rychlé záchranné služby, nebo IZS v případě jejich zásahu na území vojenského újezdu. Souřadnice uvedené u všech kontaktních míst jsou uvedeny v systému WGS 84, navíc bude tento systém předán jednotlivým složkám, které se potenciálně mohou účastnit zásahů na zájmovém území. Součástí schváleného zadání územně plánovací dokumentace je návrh takového systému kontaktních míst a jejich předání na příslušné instituce Jihomoravského a Olomouckého kraje.


105


12.5. Zajišťování dodávek jednotlivých druhů energie k místům jejich spotřeby, vedení pro sdělování informací. V předkládané územně plánovací dokumentaci jsou řešeny dodávky energie do míst spotřeby na poli dodávek elektrické energie, dodávek plynu a získávání tepelné energie k vytápění jednotlivých objektů nebo zařízení. Zcela jednoznačně veškeré dodávky energie jsou organicky spjaty s místy její spotřeby, což jsou objekty jednotlivých vojenských učebně výcvikových zařízení, ubytovací objekty a objekty speciální. Inženýrské sítě a základní informace o nich jsou uvedeny v grafické příloze UPD VU Březina č. 3 s názvem „Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – Inženýrské sítě“. Kde jsou uvedeny jak trasy jednotlivých sítí, tak základní informace charakterizující tyto sítě.

12.5.1. Zajišťování dodávek elektrické energie. Dodávky elektrické energie na území vojenského újezdu budou i nadále zajišťovány stávajícími trasami a stávajícími rozvodnými sítěmi a zařízeními. V budoucím období nedojde ke změnám v provozování jednotlivých odběrních míst jak co do počtu, tak i jejich dislokace. Dodavatelem elektrické energie na území vojenského újezdu jsou energetické závody E~ON energie a.s. České Budějovice. Vlastní dodávky jsou realizovány ze tří směrů, následujícími organizačními útvary dodavatele: ¾ Ze směru od Vyškova trasa č. 795 (dle evidence e~on energie a.s.). ¾ Ze směru od Podivic ze služebny Prostějov trasa č. 22 (dle evidence e~on energie a.s.). ¾ Ze směru od Rychtářova ze služebny Prostějov trasa č. 22 (dle evidence e~on energie a.s.). Ve všech případech je vzdušné vedení VN 22 kV, vedené na betonových a dřevěných sloupech.


106


Trasy dodávek elektrické energie po předmětném území. Na území vojenského újezdu jsou tři hlavní přívodní vedení VN 22 kV, jejichž umístění na území vojenského újezdu je v grafické příloze UPD č.3, zpracovaných na základě podkladů PS 0624 Vyškov a na základě venkovního šetření. Trasa č.1 Trasa č.1 vede ze vstupní rozvodny, která je umístěna u severní hranice areálu ŘeVD, severním směrem po levé straně páteřní komunikace, přes areál provozního střediska VUSS Brno. Od areálu provozního střediska po 500 metrech křižuje vedení páteřní komunikaci a probíhá po pravé straně páteřní komunikace na Úpalí a dále na tankodrom. Ve vzdálenosti 250 metrů před řídící věží na UVZ CŘBV křižuje vedení páteřní komunikaci a probíhá po levé straně páteřní komunikace k odbočce na Červený domek. U odbočky se vedení stáčí cca o 90° a pokračuje směrem k Červenému domku. Jedná se o nadzemní kabelové vedení. Na trasu vedení č.1 jsou napojeny tyto trafostanice: ¾ TS 8 Jeseník. ¾ TS 9 Skladové plochy. ¾ TS 10 Úpalí. ¾ TS 11 Tankodrom. ¾ TS 12 TPC – Červený domek. Trasa č.2 Trasa č.2 probíhá podél technologické komunikace z obce Podivice směrem na Ferdinandsko. Ve vzdálenosti 250 metrů před odbočkou na UVZ Srubový tábor se vedení stáčí cca o 30° jižním směrem a vede přes Srubový tábor na Zámeček Ferdinandsko. Na Zámečku se vedení stáčí cca o 40° jižním směrem a vede na SC BVP Ferdinandsko. Další část trasy pokračuje ze Zámečku severozápadním směrem přes páteřní komunikaci na TS – TPS a Pěchotní střelnici. Z TS – TPS pokračuje vedení jihozápadním směrem na Kamennou chaloupku. Jedná se o nadzemní kabelové vedení. Na trasu vedení č.2 jsou napojeny tyto trafostanice: ¾ TS 19 Srubový tábor. ¾ TS 13 SC BVP Ferdinandsko. ¾ TS 14 Zámeček Ferdinandsko. ¾ TS 15 Pěchotní střelnice. ¾ TS 16 TS – TPS. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

107


¾ TS 20 Kamenná chaloupka. Trasa č.3 Vede z Rychtářova severním směrem na Kamennou chaloupku. Jedná se o podzemní kabelové vedení. Na trasu vedení č.2 je napojena tato trafostanice ¾ TS 20 Kamenná chaloupka Seznam trafostanic a objektů napájených z vedení trasy č. 1 Na vedení trasy č. 1 jsou napojeny následující transformátory a dále jsou napájeny elektrickou energií objekty: ¾ TS 8, ze kterého je vedena elektrická energie do skladových ploch a přístřešků Jeseník v areálu provozního střediska VUSS Brno a do objetu velitelství Střediska obsluh výcvikových zařízení. ¾ TS 9, ze kterého je vedena elektrická energie do ESO přístřešků a dílen pro opravu automobilů v areálu provozního střediska VUSS Brno a do objektů na UVZ Koloseum (provozní budova – strážnice, provozní hala – sklad a do vrtulníkového a výsadkového trenažéru JAKUB KOLOSEUM 1030 CZ). ¾ TS 10, ze kterého je vedena elektrická energie do skladových ploch, přístřešků a dalších objektů v areálu skladů Úpalí. ¾ TS 11, ze kterého je vedena elektrická energie do hájenky Vešperk, objektů, budov a řídící věže na Cvičišti řízení bojových vozidel a do budovy a trenažérů na Cvičišti řízení kolových vozidel. ¾ TS 12, ze kterého je vedena elektrická energie do objektu Červený domek a řídící věže na TPC1 a do muničního skladu Vešperk. Seznam trafostanic a objektů napájených z vedení trasy č. 2 Na vedení trasy č. 2 jsou napojeny následující transformátory a dále jsou napájeny elektrickou energií objekty: ¾ TS 13, ze kterého je vedena elektrická energie do pozorovací věže, provozní budovy, skladu a houpaček pro BVP na SC BVP Ferdinandsko. ¾ TS 14, ze kterého je vedena elektrická energie do všech budov zařízení Zámeček Ferdinandsko. ¾ TS 15, ze kterého je vedena elektrická energie na UVZ Pěchotní střelnice, t.j. do provozní budovy, učebny, řídící věže a ostatních objektů. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

108


¾ TS 16, ze kterého je vedena elektrická energie na Tankoprůpravnou střelnici a zásobuje energií všechny objekty. ¾ TS 19, ze kterého je vedena elektrická energie do celého srubového tábora Ferdinandsko. ¾ TS 21, který zásobuje elektrickou energií Zkušební terénní okruh ZTO a budovu umístěnou v tomto zařízení. ¾ TS 22, jedná se o nevyužívaný transformátor umístěný v blízkosti VC Myslejovice. Seznam trafostanic a objektů napájených z vedení trasy č. 3 Na vedení trasy č. 3 je napojen následující transformátor a dále je napájen elektrickou energií objekt: ¾ TS 20, který zásobuje elektrickou energií areál Školícího a výcvikového střediska VTÚ Brno – Kamenná chaloupka.

12.5.2. Zajišťování dodávek tepelné energie. Dodávky tepelné energie do jednotlivých objektů a zařízení jsou realizovány jednotlivými zdroji, které jsou v majetku a správě následujících subjektů: ¾ Vojenské ubytovací a stavební správy Brno – Provozního střediska PS 0624 Vyškov. ¾ Střediska obsluh výcvikových zařízení VVP Dědice. ¾ VÚ 8280 Prostějov. ¾ VLS ČR s.p., divize Plumlov. Seznam a umístění zdrojů tepelné energie VUSS Brno, PS 0624 Vyškov trvale provozuje následující zdroje tepelné energie na území vojenského újezdu: ¾ Bloková kotelna na cvičišti řízení kolových vozidel, umístěná v učebním bloku, sloužící k vytápění bloku učeben, kanceláře vedoucího zařízení, řídící věže a sociálního zařízení. ¾ Centrální kotelna na cvičišti řízení bojových vozidel, umístěná v objektu řízení provozu a vytápějící všechny objekty u výchozí čáry výcviku.


109


¾ Teplovzdušná kotelna Termogen, Úpalí 1, umístěná ve vícelodním objektu skladu Úpalí, vytápějící ženijní dílny. ¾ Teplovzdušná kotelna Termogen, Úpalí 2, umístěná ve vícelodním objektu skladu Úpalí, vytápějící tankové dílny. ¾ Teplovzdušná kotelna Termogen, Úpalí 3, umístěná ve vícelodním objektu skladu Úpalí, vytápějící autodílny. ¾ Dále jsou provozovány v objektech skladů Úpalí samostatné zdroje tepelné energie na bázi elektrických přímotopů, nebo akumulačních zdrojů v jednotlivých místnostech sloužících pro administrativu a ostrahu objektů. Středisko obsluh výcvikových zařízení provozuje následující zdroje tepelné energie na území vojenského újezdu: ¾ Kotelnu jako zdroj tepelné energie v objektu velitelství SOVZ. ¾ Kotelnu jako zdroj energie v objektu vedoucího UVZ Koloseum a hlídací služby VLS. ¾ Lokální zdroje tepelné energie provozované v jednotlivých objektech střelnice bojových vozidel. ¾ Lokální zdroje tepelné energie v objektech pěchotní střelnice. ¾ Dnes nevyužívané zdroje tepelné energie Zámečku Ferdinandsko. ¾ Lokální tepelné zdroje v jednotlivých objektech srubového tábora. ¾ Kotelnu jako zdroj tepelné energie v objektu provozní budovy TSC 100. ¾ Samostatné zdroje tepelné energie na bázi elektrických přímotopů nebo akumulačních zdrojů v jednotlivých místnostech řídící věže a v místnostech provozního týlového objektu na TPC 2. ¾ Samostatné zdroje tepelné energie na bázi akumulačních zdrojů v jednotlivých místnostech řídící věže na TPC 1. ¾ Samostatné zdroje tepelné energie na bázi elektrických v jednotlivých místnostech strážnice v areálu muničního skladu.

přímotopů

¾ Lokální tepelné zdroje v provozní budově na SC BV. ¾ Lokální tepelné zdroje v objektu správce ženijně – metodického cvičiště Úpalí. ¾ Samostatné zdroje tepelné energie na bázi elektrických přímotopů nebo akumulačních zdrojů v objektu správce zkušebního terénního okruhu ZTO. ¾ Lokální zdroje tepelné energie v objektech vodního cvičiště Myslejovice. ¾ Lokální zdroj tepelné energie v objektu správce myčky techniky (staré).


110


¾ Kotelnu jako zdroj tepelné energie v budovách školícího a výcvikového střediska VTÚ Brno – Kamenná chaloupka. VÚ 8280 Prostějov ve svém učebně výcvikovém zařízení Universální střelnice Hamry využívá následujících lokálních tepelných zdrojů: ¾ Lokální elektrické zdroje tepelné energie v objektu vedoucího zařízení, dílenských a doprovodných provozů. ¾ Lokální zdroje tepelné energie v samostatném objektu učebního bloku. ¾ Lokální zdroj tepelné energie v objektu řídící věže na střelnici. ¾ Jednotlivé lokální zdroje tepelné energie v objektech srubového tábora. VLS ČR s.p., divize Plumlov provozuje lokální zdroje tepelné energie na území vojenského újezdu především v objektech hájenek, které jsou trvale obydlené. Jedná se o následující: ¾ Hájenka Osina, 4 osobami.

která

je

v současné

době

trvale

obydlena

celkem

¾ Hájenka u Křenůvek, v současné době je osídlená trvale jednou osobou. ¾ Hájenka u Podivic, taktéž trvale osídlená jednou osobou. ¾ Hájenka Brněnka je v současné době trvale obydlena 1 osobou.a využívání lokálního zdroje tepelné energie. ¾ Z ostatních objektů na území vojenského újezdu provozovaných divizí VLS jsou to lovecké chaty, jejichž roční fond využívání je velmi krátký a nejsou v podstatě žádným znečišťovatelem ovzduší na území vojenského újezdu. V současné době se uvažuje o teplofikaci, nebo rekonstrukci stávajících kotelen některých objektů výhledově v roce 2009. Jedná se o následující objekty: ¾ Teplofikace objektu strážnice MS Vešperk. ¾ Teplofikace objektu „Červený domek“. ¾ Teplofikace objektu na TS a TPS. ¾ Teplofikace objektu na PS Ferdinandsko. ¾ Teplofikace objektu na SC - BVP Ferdinandsko. ¾ Teplofikace objektu na přehradě Myslejovice. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

111


¾ Teplofikace objektu na DPS Kotáry. ¾ Teplofikace objektu ubytovna Podivice. ¾ Teplofikace objektu na Srubovém táboře.

12.5.3. Síť podzemních vedení pro telefonní spojení. Na území vojenského újezdu jsou dva provozovatelé podzemních vedení pro telefonní spojení: ¾ Dálkový kabel telefonního vedení ve správě Českého Telecomu, a.s. na trase Žárovice – Drahany. ¾ Kabelová síť telefonního vedení ve správě VÚ 3255 Praha, spojovací uzel Vyškov.

12.5.4. Zajišťování dodávek plynu. V současné době jsou realizovány dodávky zemního plynu jako topného media do kasárenského areálu ŘeVD Vyškov a objektů Technického ústavu. O plynofikaci se uvažuje v několika formách. Jednotlivé případy plynofikace částí území vojenského újezdu budou řešeny podle vývoje cenové výhodnosti takových řešení, případně podle rozvoje plynofikace v civilním prostředí bezprostředně navazujícím na území vojenského újezdu. V případě nereálnosti připojení plynovodů na veřejnou síť z důvodu velkých připojovacích vzdáleností a s tím spojené nerentabilnosti provozu je možné použít lokální plynové zásobníky u jednotlivých objektů či jejich skupin jak navrhuje jedna varianta. Podrobněji je tento problém rozebrán v kapitole 16.

12.5.5.Televizní a radiokomunikační vykrývače. V současné době přes území Vojenského újezdu Březina prochází páteřní radioreléová trasa veřejné komunikační sítě v úseku RKS Kojál, k.ú. Krásensko – RS Holý kopec, k.ú. Stará Ves u Přerova. Jiné zařízení se na území VÚ Březina nenachází.


112


12.6.Vodní hospodářství, problematika získávání vody a likvidace odpadních vod. Problematika vodního hospodářství na území vojenského újezdu a její navrhované řešení je rozděleno na následující oblasti: ¾ Protipovodňová opatření a jejich reálná řešení. ¾ Odvodnění významných zpevněných ploch a likvidace odpadních vod z těchto ploch. ¾ Likvidace odpadních vod z učebně výcvikových zařízení. ¾ Vodní toky a péče o vodní toky. ¾ Vodní plochy a jejich provozní využití.

12.6.1.Protipovodňová opatření a jejich reálná řešení. Za přípravu řešení protipovodňových opatření a jejich reálné řešení odpovídá na území vojenského újezdu orgán státní správy území – Újezdní úřad vojenského újezdu. Na podporu jejich operativního řešení je vypracován „Plán protipovodňových opatření“ a je vytvořena komise ve složení: ¾ velitel SOVZ Dědice ¾ ředitel VLS divize Plumlov ¾ zástupce VUSS Brno Komise činí opatření a vydává příkazy k zabezpečovacím záchranným pracím, přičemž pro tyto případy má velitel SOVZ právo nařídit přítomným cvičícím jednotkám poskytnutí přímé pomoci cestou výpomoci pracovními silami a prostředky. Obdobnou pravomoc na jedné straně má komise vůči divizi VLS Plumlov, na druhé straně je povinností VLS účinně se pracovními silami a prostředky zúčastňovat záchranných prací.

12.6.2.Odvodnění významných zpevněných a likvidace odpadních vod z takových ploch.

ploch

Na území vojenského újezdu není řešeno shromažďování vod ze zpevněných ploch jednotlivých UVZ a jejich ekologická likvidace. Zpevněné plochy na jednotlivých UVZ a ostatních zařízeních určených k vojenskému výcviku jsou Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

113


odvodňovány otevřenými odvodňovacími stružkami do okolního terénu, kde volně zasakují. Výjimku tvoří část ploch skladů Úpalí, kde z části ploch je voda odváděna do kanalizační sítě (z části ploch je voda odváděna na okolní terén) a plochy nové myčky techniky, kde jsou všechny plochy napojeny na kanalizační síť.

12.6.3.Odpadní vody z UVZ a jejich likvidace. Na celém území Vojenského újezdu Březina nejsou odpadní vody čištěny v ČOV a odváděny zpět do okolního prostředí. Odpadní vody jsou soustřeďovány v odpadních jímkách, vyváženy k tomu určenými firmami a ekologicky likvidovány mimo území vojenského újezdu. Původně na území vojenského újezdu byla v provozu jediná ČOV sloužící pro likvidaci odpadních vod ze zámečku Ferdinandsko, v současné době není provozována.

12.6.4.Vodní toky a péče o ně. Správcem vodních toků na území vojenského újezdu jsou VLS ČR s.p., divize VLS Plumlov a to na základě smluvního vztahu mezi GŠ AČR a ředitelstvím s.p. VLS Praha. Předmětem smluvního vztahu je výkon povinností správce vodních toků na území vojenského újezdu a to na základě závěrů dokončené pasportizace vodních toků. Z hlediska péče o vodní toky je nutné provádět údržbu zejména drobných staveb na jednotlivých tocích umístěných a údržbu břehových porostů. Stav obojího je ve valné většině případů dlouhodobě opomíjený a nezabezpečuje dostatečnou funkčnost při odtoku vody za běžného průtoku a už vůbec není dostatečný v případě zvýšených průtoků. Takováto opatření musí být součástí dlouhodobé péče o území, zejména v severní části vojenského újezdu, kde jsou vodní toky součástí hlubokých zářezů do krajiny a jejich nedostatečná údržba by mohla být příčinou problémů na navazujícím civilním území.


114


12.6.5.Vodní plochy, péče o ně a jejich využití. Vzhledem ke specifickým podmínkám při vzniku Vojenského újezdu Březina, jsou i vodní nádrže na jeho území různého charakteru. Jde v podstatě o nádrže vyskytující se na území již dávno před založením vojenského újezdu. Dále nádrže, které byly původně na území, dále byly zdevastovány a opětovně zprovozněny. V době existence vojenského újezdu jsou nově budovány nádrže pro účelový vojenský provoz, další pak pro hospodářské využívání (různý stupeň rybochovného hospodářství) a v neposlední řadě je to síť protipožárních nádrží. V rámci provedených „Průzkumů a rozborů“ byla provedena inventarizace všech vodních nádrží včetně jejich popisu a posouzení současného stavu a z těchto závěrů vycházíme při zpracování UPD. Vzhledem k tomu, že zadržování vody v krajině je v současné době jedním z nejdůležitějších hledisek vodního hospodářství, je u všech vodních nádrží třeba vyzvednout především funkci retenční a funkci krajinotvornou. Retenční a krajinotvorná funkce všeobecně řečeno je nezastupitelná ve fungujících vyvážených vztazích v krajině. Nenavrhujeme v dohledné době výstavbu rozsáhlejšího vodního díla, pouze je třeba u stávajících vodních ploch, pro úspěšné plnění požadovaných funkcí, realizovat opatření, která umožní úplné plnění požadovaných funkcí, nebo její plnění zlepší ( např. vybudování odběrného místa včetně přístupu techniky až k odběrnému místu v případě zdroje vody při hasebních zásazích, atp.). Na území vojenského újezdu není uvažováno o tom, že by byly budovány poldry nebo jiná zařízení určená k zachycení povodňových vln a není na zájmovém území vyhlášeno ani zátopové území.


115


13. POŽADAVKY NA OCHRANU LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN


116


V současné době se na území vojenského újezdu Březina nenachází žádné naleziště nerostných surovin, ani území s těžební činností. V minulosti se těžil kámen ve Žbánovském žlebu, v současné době již lom není funkční. Na území vojenského újezdu nejsou ani lokality, kde by byl těžen materiál (zejména kamenivo, případně štěrkopísek), který by mohl být využíván k údržbě nebo opravám např. komunikací na zájmovém území. Báňský úřad Brno nemá ve své evidenci žádnou lokalitu, která by v minulosti byla k těžbě surovin využívána, ani lokalitu, která by k těžbě byla připravována.


117


14. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z DALŠÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ


118


Vojenský újezd Březina je určen k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil. Funkce území je definována zákonem č.222/1999 Sb, zejména § 30, odst.1. Na jeho území probíhají jevy a činnosti, které jsou realizovány s ohledem na požadavky obrany státu v souladu se zněním zákonných předpisů, platných i na ostatním území celého státu (např. předpisy pro lesní hospodářství, zemědělství, ochranu životního prostředí, hospodaření s vodními zdroji a nerostným bohatstvím, ochrana kulturních památek, atd.). Při zpracování jednotlivých částí územně plánovací dokumentace jsou respektovány zákonné předpisy vztahující se ke zpracovávané problematice, vždy však s respektováním priority vojenského využívání území. Na druhé straně ani priorita ve využívání území k vojenskému výcviku není jednoznačně nadřazena povinnostem respektovat zákonná opatření pro péči o životní prostředí, péči vyplývající z lesního zákona, zákona o ochraně půdního fondu a ostatních zákonných norem souvisejících s územím a jeho bohatstvím (zdroje vody, obnovitelné zdroje energie, atp.). Je věcí zejména orgánu státní správy území vojenského újezdu, aby citlivě a zcela jednoznačně v rámci zákonem stanovených povinností a práv rozhodoval o prioritách ve využívání území a přijímal opatření k případnému zmírnění negativního ovlivňování území vojenským provozem. K plnění svých práv a povinností má k dispozici taxativně vyjmenované postupy, nástroje a instituty, kterých využívá ke koordinační činnosti mezi zejména vojenským a hospodářským využíváním území vojenského újezdu. V této činnosti je orgán státní správy území – Újezdní úřad vojenského újezdu konečná instance v řešení rozporů a stanovování priorit a postupů vedoucích k efektivnímu využívání území na jedné straně. Na straně druhé je orgánem, v jehož pravomoci je využívání sankcí a prostředků správního řízení k prosazování jím vydaných vyhlášek a nařízení ve všech činnostech a oborech, ve kterých jsou tomuto orgánu delegovány pravomoci při státní správě území.


119


14.1.Využívání území pro potřeby vojenského výcviku. Území vojenského újezdu je územím, kde jsou na jedné straně jednoznačné priority dané zákonnou normou při jeho zřizování, na druhé straně je součástí území státu s danými funkcemi. Na území je zcela jednoznačně nutné sladit řadu rozdílných požadavků činností na území v průběhu roku realizovaných a dosáhnout i v takovém případě efektivního využívání území. Pro dosažení takového výsledku jsou využívány prostředky ze sféry organizačních opatření a ze sféry operativního řízení jednotlivých činností. K tomu jsou zřízeny instituty plánování činností na rok a jednotlivé měsíce, aby bylo možné koordinovat vojenské i hospodářské využívání území. Způsob využívání území pro vojenskou činnost je realizován způsobem a formou, která je patrná i z grafického vyjádření v příloze územně plánovací dokumentace č. 5 s názvem „Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část“, výkres Prostor s omezenou intenzitou vojenského výcviku. Vlastní využívání lze charakterizovat následujícími skutečnostmi: ¾ Celé území je využíváno k vojenskému výcviku, pouze na menší části území je intenzita vojenského výcviku omezena. ¾ Omezení vojenského výcviku spočívá pouze v tom, že na územích s omezenou intenzitou výcviku nemohou cvičící vojska používat ostrou munici a výbušniny a nesmí způsobovat škody na lesních porostech, půdě i vegetaci více, než je nezbytně nutné pro realizaci výcviku. ¾ Priorita vojenského výcviku je zcela jednoznačná, pouze v taxativně vyjmenovaných případech toto neplatí (ohrožení zdraví a života osob, živelné pohromy, nutnost odvrácení škod na majetku, atp.). ¾ Vzhledem k očekávaným kvantitativním a kvalitativním požadavkům na výcvik je nutné zajistit odpovídající úroveň zařízení, na kterých je výcvik realizován. ¾ Pokud v průběhu platnosti územně plánovací dokumentace vyplyne potřeba doplnit zařízení určená k vojenskému výcviku o nová zařízení, nebo doplnit části stávajících zařízení, bude to předmětem doplňku schválené územně plánovací dokumentace.


120


14.2.Péče o ochranu přírody. Jak bylo uvedeno již v předchozím, území vojenských újezdů všeobecně a u Vojenského újezdu Březina konkrétně, má zachovalé přírodní prostředí s mnoha jedinečnými představiteli zoocenózy a fytocenózy včetně lokalit s ojedinělými společenstvy těchto představitelů. Tento stav je zapříčiněn jednak způsobem využívání území a potom dlouhodobou péčí o životní prostředí ze strany hlavních subjektů, na území působících (AČR a VLS). V současné době vykonává v oblasti legislativy delegované pravomoci Ministerstva životního prostředí ÚÚřVÚ Březina. V oblasti činností zabývajících se konkrétními pracemi v péči o životní prostředí vykonávají tyto práce AČR a VLS v centrálně organizovaných akcích ARO. Konkrétní činnost v oblasti péče o životní prostředí na území vojenského újezdu lze charakterizovat následujícími skutečnostmi: ¾ Jednotlivé akce jsou v souladu se střednědobým plánem takové činnosti, který je pro území v platnosti od roku 1976 jako Generel asanačních a rekultivačních opatření. ¾ Každá z akcí je v době projektové přípravy komisionálně posuzována zejména s ohledem na soulad potřeb vojenského výcviku, stávajícího stavu životního prostředí a požadavku jeho cílového stavu. ¾ Veškeré prováděné práce a zásahy jsou realizovány citlivě s ohledem na stav přírody na území, v minimálním nutném rozsahu zejména zemních prací a pokud jsou používány chemické prostředky např. pro hubení nežádoucích rostlin, jsou využívány moderní látky, v přírodě lehce odbouratelné. ¾ V rámci zpracované UPD jsou doporučena organizační opatření, která zabrání poškozování zejména vegetace na vybraných lokalitách (Buchtelka). ¾ Využívání jednotlivých učebně výcvikových zařízení a komunikací pro vojenskou techniku je organizováno tak, aby negativní ovlivňování životního prostředí vojenským využíváním území bylo minimalizováno na nejmenší možnou míru. ¾ Komplexním přístupu k péči o životní prostředí svědčí i závěry této UPD v oblasti budování políček pro zvěř na pozemcích mimo PUPFL jako příspěvek ke snižování škod zvěří na lesních porostech a rozptýlení zvěře po území VÚ, respektive její odvedení z exponovaných výcvikových ploch.


121


15. OKRUHY PROBLÉMŮ ŘEŠENÍ, VYPLÝVAJÍCÍ Z PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ A STÁVAJÍCÍCH DOKUMENTACÍ


122


Z hlediska závěrů Průzkumů a rozborů územně plánovací dokumentace bylo nutné řešit řadu následujících problematik, které se týkají exploatace území jako celku. Přičemž je nutné podotknout, že soubor okruhů k řešení byl zpracován na jedné straně na základě detailní znalosti problematiky území a jeho skutečného stavu. Na druhé straně byl zpracován na základě koncepčních materiálů, týkající se rozvoje AČR jako celku, i jejich jednotlivých funkcí a dále z předpokládaného objemu výcviku armád aliančních partnerů. Uvedené materiály a odhady požadavků na využití území byly potom využity pro doporučení a návrh opatření zejména ve sféře vojenského využití. Všechna doporučení a závěry územně plánovací dokumentace jsou zpracována pro celé území vojenského újezdu v celém komplexu jeho funkcí. Funkcí počínajících vojenským využitím, ale i funkcí krajinotvorných, funkcí souvisejících s životním prostředím a péčí o něj až po funkci hospodářskou. Významným pro předkládanou územně plánovací dokumentaci je komplexní pohled na problematiku území vojenského újezdu a snaha o efektivní využití území cestou dosažení souladu mezi nároky na využití území a jeho potřeby. Předkládaná územně plánovací dokumentace je zpracována zcela ve smyslu legislativních podkladů pro takovou činnost. Detailní rozpracování podle metodiky územního plánu obce je provedeno v neveřejné, vojenské části územního plánu vojenského újezdu a to pouze pro výcviková zařízení a ostatní doprovodná zařízení s vojenským výcvikem související.


123


15.1.Problematika plnění funkce vojenského využívání území. S ohledem na stávající způsoby a úroveň využívání území řeší vzhledem k předpokládaným a očekávaným změnám zejména v nárocích na uplatnění výcviku v moderních způsobech a vedení vojenských operací jsou nutné změny ve využívání území pro vojenský výcvik a změny v technické úrovni jednotlivých zařízení k vojenskému výcviku určených. Všeobecně řečeno jedná se v globálním vyjádření o následující skutečnosti, postupy a řešení v oblasti vojenského využívání území bez označení priorit takových opatření, které je nutné realizovat: ¾ Využívání celého území vojenského újezdu k vojenskému výcviku, přičemž provozními řády a jinými předpisy pro výcvik je nutné upravit intenzitu a druh výcviku pro jednotlivé konkrétní lokality na území VÚ Březina. ¾ Zajistit modernizaci zejména technických zařízení na jednotlivých učebně výcvikových zařízeních tak, aby bylo umožněno plnit požadovanou úroveň výcviku, objektivní metody hodnocení průběhu a výsledků výcviku a v neposlední řadě, aby bylo možné provádět nácvik polního výcviku v prostředí virtuální reality příslušného výcvikového zařízení. ¾ Zajistit, aby zařízení pro zkušebnictví a výcvik armádních specialistů umožňovala nácvik situací a prostředí jejich reálného nasazení. Obdobně zařízení pro nácvik součinnosti složek Integrovaného záchranného systému musí umožňovat získávání návyků a zručností umožňujících účinné nasazení složek IZS v případech jejich reálného nasazení. ¾ Zajistit rekonstrukci a dostavbu Universální střelnice Hamry do podoby, která umožní výcvik respektovaných operátorů speciálních sil pro jejich nasazení v podmínkách skutečných bojových operací v místech lokálních vojenských konfliktů ve světě. Týká se pouze staveb a opatření nacházejících se na území vojenského újezdu. ¾ Skloubit společné využití ploch, jejichž uživatelem je VUSS Brno, s krátkodobým využitím takových ploch pro skládky dřevní hmoty při likvidaci větrné nebo kůrovcové kalamity. Případně využití takových ploch pro založení políček pro zvěř jako opatření ke komplexní péči o snižování škod zvěří na porostech a kulturách v zájmovém území. To vše bez újmy na kvantitě a kvalitě požadovaného vojenského výcviku. ¾ Zcela jednoznačně odstranit nevyužívaná učebně výcviková zařízení, nebo zbytky technických zařízení původně využívaných při vojenském výcviku.


124


15.2.Problematika plnění dopravní funkce území. Území vojenského újezdu a plnění dopravní funkce lze hodnotit jako odpovídající potřebám území, ale s výhradami. Výčet problematických míst na komunikačním systému, případně problémů souvisejících s jejich provozováním je proveden následně bez rozlišení váhy jednotlivých vyjmenovaných skutečností. Jedná se o následující: ¾ Uživatelem převážné části komunikační sítě v oblasti technologických komunikací je divize VLS Plumlov. V některých případech zcela nelogicky na komunikaci jejichž uživatelem je VLS navazuje část trasy, jejichž uživatelem je VUSS Brno. Je třeba dořešit převod nevýznamných částí tras do užívání VLS (viz výkres č. 1 „Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – Komunikační síť“ jako grafická příloha územně plánovací dokumentace). ¾ Část tras komunikací ve skutečnosti neodpovídá trasám uvedeným v mapových dílech Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. ¾ Je nutné dořešit právní stránku využívání všech komunikací na území vojenského újezdu společně armádními složkami i hospodářskou organizací, zejména však financování oprav a údržeb společně využívaných komunikací ze zdrojů hospodářské organizace nebo armádních prostředků. ¾ Pokusit se změnit některé nevyhovující úseky tras a konstrukčních prvků komunikací v oblasti Kamenné Chaloupky a Jandovy boudy (úzká komunikace, oblouky o malém poloměru, atp.). ¾ Pokusit se o změnu výhledových poměrů na křižovatce hlavní páteřní komunikace Vyškov - Myslejovice s odbočkou na pěší střelnici u zámečku Ferdinandsko. ¾ Ostatní problémy v oblasti komunikací jsou problémy provozního charakteru, které je nutné řešit v rámci oprav a údržeb komunikací, nebo objektů na komunikacích se vyskytujících.


125


15.3.Problematika plnění hospodářské funkce území. Vysoké procento území, pokryté lesními porosty, nese s sebou řadu souvislostí, které je třeba řešit i v rámci územně plánovací dokumentace, nejenom v rámci operativního řešení exploatace území z důvodů realizace lesní výroby. Lesní porosty a jejich stanoviště na území vojenského újezdu plní následující funkce. ¾ Jsou významným krajině-estetickým článkem regionu území. ¾ Jsou prvkem zajišťujícím stabilitu území proti vodní a větrné erozi. ¾ Významně působí jako faktor ovlivňující akumulaci a pomalé uvolňování srážek odtékajících z území. ¾ Do určité míry omezují šíření hluku a prachových částí vznikajících na území při vojenském výcviku. ¾ Jsou producentem dřevní hmoty, která zpeněžována v rámci hospodářské činnosti.

je

hospodářskou

organizací

Území vojenského újezdu svým zastoupením lesních porostů a vytvořením subjektu realizujícího hospodářskou činnost v lesním hospodářství významně zasahuje i do sociální sféry v regionu vytvářením pracovních příležitostí. Hospodářská funkce území je plněna zcela v souladu s účelem, pro který bylo území vytvořeno na jedné straně a na druhé straně jsou plněny všechny povinnosti související s legislativními předpisy platnými pro lesní hospodářství. Nově je v územně plánovací dokumentaci i nových provozních předpisech pro realizaci výcviku zakotvena skutečnost, že vojenský výcvik je realizován na celém území vojenského újezdu, pouze s různou intenzitou. V rámci plnění hospodářské funkce území jsou na území realizovány výkony práva myslivosti a rybářské právo na vodních plochách. Obojí činnost je v podstatě provozována v režii hospodářské organizace (divize VLS Plumlov) a jejich provozování není v rozporu s určením území vojenského újezdu pro vojenský výcvik. Z hlediska vlastního využívání území k v reálném využití území řešit následující:

hospodářské činnosti je nutné

¾ Zcela jednoznačně respektovat potřebu vyčlenění některých parcel na území vojenského újezdu ke krátkodobému využívání pro skládky těžené Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

126


dřevní hmoty (v případě kalamitních těžeb), případně jako deponia stavebního a skrývkového materiálu při realizaci akcí ARO. ¾ Dále je nutné brát v potaz potřebu hospodářské organizace v oblasti budování políček pro zvěř i na plochách, jejichž uživatelem nejsou VLS. Důvodem účelového rozmístění políček na území je rozptýlení zejména spárkaté zvěře po celém území vojenského újezdu a zamezení vysokých škod zvěří na některých lesních porostech. ¾ Z hlediska zabránění škodám postřílením dřevní hmoty je vhodné zvažovat ponechání náletu dřevin za terči a dopadovými plochami před hranou hospodářského lesa. ¾ I přes vysoký stupeň pokryvu území lesními porosty je možné zvažovat převod některých parcel na pozemky PUPFL a tím dosáhnout vyšší hodnoty lesních porostů i zkvalitnění životního prostředí na území vojenského újezdu.


127


15.4.Problematika plnění vodohospodářské funkce území. Problematika plnění funkce vodohospodářské je významná pro okolní civilní prostředí zejména z následujících důvodů: ¾ Na území vojenského újezdu pramení řada vodních toků významným způsobem ovlivňujících vodohospodářské poměry na navazujícím civilním území. ¾ Zejména severní část zájmového území je značně členitá a vodní toky jsou v terénních zářezech s vysokým spádem dna, což může způsobovat výrazné ovlivňování okolí zejména při vysokém stavu vody. ¾ I přes vysoký stupeň zalesnění a z toho plynoucí značnou retenční schopnost území je spad srážek na území jednorázově a výjimečně vysoký, což by mohlo způsobovat problémy v civilním prostředí. ¾ Orgán státní správy spolu s příslušnou vodohospodářskou správou nevyhlásil na území vojenského újezdu zátopové území. S ohledem na důležitost plnění vodohospodářské funkce území a omezení problémů s plněním této funkce je nutné dopracovat následující problematiku: ¾ Zcela jasně absentovala v minulém období údržba břehových porostů okolo vodních toků a jejich stav může způsobovat problémy jak v odtokových poměrech na jednotlivých tocích, tak i znepřístupnění koryta toků. ¾ Stavby na vodních tocích nejsou udržovány a v mnohém případě významně negativně ovlivňují průtoky vody v korytech a v důsledku toho ohrožují okolní terén. ¾ Ve významném počtu případů jsou nefunkční, nebo omezeně funkční otevřené odvodňovací příkopy v okolí komunikací, a jsou ve stejném stavu propustky na jejich přejezdech. ¾ Vyústění části otevřených odvodňovacích příkopů je provedeno přímo na povrch páteřní komunikace (sklady Úpalí), nebo jsou vyústěny na rostlý okolní terén, čímž je prostředí devastováno vymíláním zeminy v prostoru vyústění příkopku. ¾ Je nutné zvážit možnost vybudování nových vodních ploch v místech trvalého zamokření pozemků obzvlášť v případech, kdy je trvalé podmáčení pozemku způsobeno přítokem vody, nebo vyvěráním spodní vody na povrch. Plnění vodohospodářské funkce území je zcela v souladu s potřebami širších vztahů s okolním civilním územím a výše vyjmenovaná problematika k řešení nemá výrazný negativní vliv na kvalitu vodohospodářské funkce. Po realizaci Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

128


uvedených opatření a návrhů bude vodohospodářská funkce území na kvalitativně ještě vyšší úrovni a v součinnosti s ostatními funkcemi v rámci životního prostředí bude dávat zájmovému území statut téměř výjimečnosti.


129


15.5.Problematika ekologie a životního prostředí na území. Problematika péče o ekologii a životní prostředí na území vojenského újezdu je stejně důležitá jako všechny ostatní funkce zájmového území. Velice významným faktorem ovlivňujícím vnímání území vojenského újezdu je vysoká úroveň kvality životního prostředí a péče o ekologii na zájmovém území. Svojí kvalitou životní prostředí je nesrovnatelné se stavem na navazujícím civilním území a tento stav je především díky dosavadnímu způsobu využívání území. Z hlediska zajištění minimálně stávající úrovně kvality životního prostředí, vytvoření podmínek pro jeho zlepšování, je nutné realizovat řadu následujících opatření, jejichž nutnost byla zjištěna v průběhu zpracovávání průzkumů a rozborů. Jedná se o následující: ¾ Postupně likvidovat starou ekologickou zátěž v místech původních zařízení sloužících vojenskému výcviku, která nebyla důsledně odstraněna při upuštění od jejich provozování. ¾ Zajistit, aby nebyly v objektech nepoužívaných vojenských zařízení živelně skladovány neznámé chemické látky. ¾ Odstranit případy živelného skladování odpadků a neorganizovaných skládek různých materiálů v areálech provozovaných vojenských objektů. ¾ V několika případech může docházet k průsaku srážek do půdního podloží přes porušené zpevněné plochy v provozovaných vojenských zařízeních. ¾ Problémem, který je nutné odstranit, je odvádění povrchových vod z části areálu skladů Úpalí na povrch páteřní komunikace bez jakýchkoliv úprav. ¾ V areálu skladů Úpalí jsou podzemní jímky s neidentifikovatelným určením, prázdné, případně plné, s kanalizačním přívodem a odvodem bez zjevného cíle takových potrubí. ¾ Problematika nedostatečné údržby především bylinného a keřového patra vegetace byla řešena v předcházejícím, kdy je navrhováno systematické udržování ploch takovým způsobem, aby nebyly tyto plochy producenty nežádoucích zástupců fytocenózy a zoocenózy napadající ostatní plochy, ale i prostředí na civilním území. ¾ Zajištění péče o plochy s výskytem chráněných, nebo vzácných druhů rostlin nebo živočichů. Jak bylo uvedeno v úvodu kapitoly, péče o životní prostředí a zachování jeho kvality je spolu se zajišťováním vojenského výcviku je jednou z priorit organizačních a velitelských opatření pro území vojenského újezdu. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

130


15.6.Problematika krajinně estetické funkce území. Na území vojenského újezdu se uplatňuje i funkce krajinně estetická v širším kontextu, zejména s ohledem na regionální snahy vytvoření navazujících oblastí na oblast Moravského krasu. Území vojenského újezdu je netypickým územím z hlediska osídlení, z hlediska industriálních zásahů do krajiny, na druhé straně je třeba vyzdvihnout hodnoty území v oblasti krajinně estetické zejména s ohledem na rozsáhlé komplexy lesa, bezlesí ovlivňované původními společenstvy trav, keřů i stromové vegetace. A to vše je v přímé souvislosti s využíváním území pro vojenský výcvik. Samotný vojenský výcvik se realizuje na vymezených územích s vysokou intenzitou, na ostatním území s menší intenzitou, nikdy však neovlivňoval a neovlivňuje území tak, jako jej ovlivňuje intenzivní hospodaření, existence sídelních útvarů a činnost spojená s průmyslem a využíváním zdrojů surovin. K tomu, aby byla ještě zvýrazněna funkce krajinně estetická na území vojenského újezdu je v rámci UPD doporučováno: ¾ V případech realizace akcí ARO dbát důrazně o citlivé odstraňování náletů zejména stromové vegetace, a část takových porostů ponechat na území jako remízky a funkční krajinný prvek. ¾ Ponechávat část stromové vegetace podél vodotečí, vodních toků, případně podél komunikací jako prvek doplňující vegetaci na území bezlesí. ¾ Zajistit dostatečnou údržbu břehových porostů jak podél vodních toků, tak i v okolí vodních ploch, zejména s ohledem na jejich funkci nejenom zpevnění břehů a hrází, ale i jako funkční zeleň v krajině. ¾ Po předchozí inventarizaci a stanovení významných prvků zejména fytocenózy na území v interních usneseních zajistit opatrné využívání příslušných lokalit s jejich výskytem a dosáhnout ochrany případného rozšíření takových území. ¾ Začlenit péči o krajině estetickou funkci i do provozních předpisů jednotlivých učebně výcvikových zařízení jako součást vědomé a trvalé péče o tuto funkci i v rámci využívání území pro vojenský výcvik. Jak již bylo několikrát uvedeno v UPD, území vojenského újezdu je z hlediska životního prostředí a jeho úrovně jedním z území republiky, kde je stav přírody minimálně negativně ovlivňován lidskou činností na jedné straně. Na druhé straně jsou na území velmi významné atributy společenstev rostlinné tak i živočišné říše. A pouze na základě znalostí jednotlivých hodnot na území se vyskytujících a soustavnou péčí o udržení, případně ještě zlepšování soustavného stavu lze dosáhnout významné priority území v úrovni životního prostředí v rámci celé ČR. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

131


15.7.Problematika sídelní funkce území. Na území vojenského újezdu není soustředěná zástavba v podobě sídelního útvaru s objekty zajišťujícími doprovodné služby pro trvale žijící obyvatele. Velmi nízký počet trvale žijících osob (celkem 6 osob) bydlí v individuálních objektech, které jsou v majetku divize VLS Plumlov (celkem 3 objekty) a jsou dislokovány na hranicích území vojenského újezdu. Další z objektů je využíván pouze krátkodobě jako rekreační objekt, poslední objekt bude demolován (hájenka Doubrava). Služby související s životem obyvatel jsou zajišťovány individuálně jednotlivými obyvateli, vlastními prostředky a na vlastní náklady na civilním území bezprostředně sousedícím s územím vojenského újezdu. Orgán státní správy zajišťuje na svoje náklady pouze likvidaci TKO. Z hlediska stávajícího počtu trvale žijících osob na území vojenského újezdu je sídelní funkce území dostatečná a v rámci územně plánovací dokumentace nejsou navrhovány žádné změny. Problematika sídelní funkce pro cvičící vojska je řešena v neveřejné vojenské části územně plánovací dokumentace.


132


15.8.Ostatní funkce území. Pod pojmem ostatní funkce území jsou pro potřeby územně plánovací dokumentace řešeny: ¾ Kulturní památky na území. ¾ Území a lokality hodné zřetele při exploataci území vojenského újezdu. Funkce území v oblasti výskytu a péče o památky probíhá v podstatě ve dvou úrovních. Jednak v oblasti nemovitých kulturních památek a potom archeologických lokalit. V rámci nemovitých kulturních památek je doporučení v územně plánovací dokumentaci pouze pro zámeček Ferdinandsko, kde doporučujeme po provedení průzkumných prací realizovat doporučení v opravách a rekonstrukcích historicky cenných objektů zámečku. U ostatních nemovitých kulturních památek a archeologických lokalit je obsahem UPD doporučení, aby veškeré, především však zemní práce, byly předem konzultovány a projednány s příslušnou odbornou institucí. Doporučujeme subjektům zajišťujícím vojenské využití území, aby informace o výskytu takových lokalit a jejich územní identifikace byla součástí provozních předpisů pro realizaci výcviku na území vojenského újezdu. Území a lokality hodné zřetele jsou takové, kde se vyskytují ojediněle významné druhy rostlinstva, méně potom významné druhy živočichů. Jedná se o lokality svojí rozlohou nevýznamné, přesto chceme brát v úvahu jejich existenci a přijmout opatření k jejich stabilizaci a zachování společenstev na nich se vyskytujících. Z tohoto důvodu doporučujeme subjektům zajišťujícím vojenské využití území, aby informace o výskytu takových lokalit a jejich územní identifikace byla součástí provozních předpisů pro realizaci výcviku na území vojenského újezdu.


133


16. VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ


134


Ve smyslu požadavků stavebního zákona a vyhlášky považujeme a vydáváme za předepsaný výkres využití území grafickou přílohu č. 5 Prostor s omezenou intenzitou vojenského výcviku Územního plánu Vojenského újezdu Březina, veřejná část – vojenské využití území. Zcela jednoznačně je jediným limitem pro využití území vojenského újezdu využití pro vojenský výcvik a vše ostatní je tomuto využití podřízeno. Újezdní úřad vojenského újezdu Březina, jako orgán státní správy území nevyhlásil na předmětném území zátopová území. Nejsou proto uvedena ani na žádném z grafických příloh územně plánovací dokumentace pro území. Není ani v textové části územně plánovací dokumentace slovní zmínka o zátopových územích. V grafické příloze – č. 11 „Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část - Hranice zájmového území navazujícího na území vojenského újezdu“ je uvedeno zájmové území AČR, kde všechny stavby v tomto zájmovém území musí být předem projednány s VUSS Brno, aby po konzultaci s Újezdním úřadem vojenského újezdu Březina a dalšími armádními složkami mohly být stanoveny případné podmínky civilní výstavby. .


135


17. NÁVRH REGULATIVŮ UPD


136


Rozsah regulativů je zásadním a určujícím kriteriem pro využití území a doporučení v územně plánovací dokumentaci. Zdůrazňujeme, že předkládaná územně plánovací dokumentace je zpracována na základě zadání schváleného Ministerstvem obrany ČR, a je zpracována s ohledem na koncepční materiály, které determinují vývoj a cíle ve výstavbě AČR jako celku i jednotlivých jejích složek. A to i s ohledem na zdrojový rámec výstavby AČR v oblasti finančních i lidských zdrojů. V následujícím uvedené regulativy závazné části a doporučení pro směrnou část jsou platné pro území Vojenského újezdu Březina, pro které byla zpracována předkládaná územně plánovací dokumentace. Prostřednictvím navrhovaných a v dalším odsouhlasených regulativů se zabezpečuje koordinace zájmů jednotlivých subjektů, působících na území vojenského újezdu a to bez ohledu na předpokládanou délku jejich působení na území. Při řešení rozvoje jednotlivých funkcí území jsou potom regulativy nástrojem pozitivního ovlivňování rozvoje území Vojenského újezdu Březina a předpokladem dosažení očekávaných výsledků. Při rozvoji území a rozvoji všech jeho funkcí musí být respektovány následující skutečnosti na území se vyskytující, případně s rozvojem území nevyhnutelně spojené. Zároveň musí územně plánovací dokumentace jednoznačně respektovat priority, kvůli kterým bylo území vyhlášeno na jedné straně, na druhé straně musí UPD stanovit hranice kompromisu mezi realizací jednotlivých funkcí území, umožňujících v konečné podobě dosažení efektivního využívání celého území. Zdánlivě neslučitelné funkce a způsoby využívání území musí být realizovány na území za respektování následujících skutečností, faktů a předpokladů: ¾ Územní požadavky jednotlivých subjektů na území působících na plošné využití a priority při jeho využívání musí být součástí organizačních opatření s jasnou a vymahatelnou vážností. ¾ Musí být stanoveny jasné a reálné cíle rozvoje území a jeho dílčích částí s ohledem na potřeby hlavních subjektů využívajících zájmové území. ¾ Vazby a funkční vztahy mezi subjekty, jejichž dodržení je podmínkou maximální efektivnosti ve využití území, musí být obsaženy v dokumentech, které mají na území vojenského újezdu váhu a vážnost. ¾ Optimální funkční řešení problematiky rozvoje území připravovat a realizovat i z ohledem na neustálé zlepšování životního prostředí na zájmovém území. ¾ Respektovat potřebu využití území i pro jiné složky než složky AČR a jejich aliančních partnerů. Jedná se např. o složky IZS. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

137


17.1.Návrh regulativů všeobecně. Závazná část územně plánovací dokumentace pro vojenský újezd Březina je charakterizována následujícím souborem opatření, postupů a požadovaných činností: ¾ Územně chránit celistvost území Vojenského újezdu Březina v souladu s definicí jeho funkce dle zákona č. 222/1999 Sb. ¾ Organizačními opatřeními a provozními řády pro konkrétní vojenskou činnost zabezpečit využívání celého území vojenského újezdu pro vojenský výcvik. ¾ Zajistit soustavnou přednost vojenského využití území, jako jeho prioritního poslání avšak současně s rozvojem ostatních funkcí území. ¾ Zabezpečit, aby vojenským výcvikem bylo negativně ovlivňováno území pouze na nezbytně nutnou míru a následky negativního ovlivňování životního prostředí zmírňovat, případně zcela odstraňovat následnými cílevědomými opatřeními. ¾ Zajistit, aby zájmové území bylo skutečnými projevy i plánovanými opatřeními včleněno do širších územních celků z pohledu chránění ekologické stability území a zvyšování úrovně životního prostředí v regionu. ¾ Respektovat pásma hygienické ochrany vodních zdrojů nacházejících se na zájmovém území. Ale i části pásem hygienické ochrany vodních zdrojů ležících mimo zájmové území. ¾ Připravit podmínky pro cílové globální využívání celého zájmového území ve všech jeho funkcích s ohledem na požadavky EU a s ohledem na vytvoření podmínek pro možnost čerpání finančních zdrojů EU na jeho rozvoj.

17.1.1.Návrh regulativů pro oblast vojenské funkce. Pro zajištění bezproblémové funkce vojenského využití území je nutné v dalším realizovat nebo dodržet následující závazné ukazatele územně plánovací dokumentace: ¾ Při vojenském využívání území nepřekročit hranice vojenského újezdu jak při vlastní činnosti tak i ochrannými pásmy střelnic a ostatních vojenských zařízení. ¾ Celé území vojenského újezdu efektivně využívat k vojenskému výcviku a část území jehož uživatelem je VUSS určit jako výcvikovou zónu, kde lze budovat objekty nemovité infrastruktury určené pro zabezpečení výcviku vojsk. Objekty nutné pro obranu státu je možné budovat na celém území vojenského újezdu. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

138


Tato skutečnost je uvedena i ve výkresu limitů území v části „hospodářská mapa“. ¾ Provést redukci vojenských zařízení v rámci území vojenského újezdu tak, aby byl provozován jen nezbytně nutný stav vojenských zařízení. ¾ Postupně realizovat taková opatření na území jednotlivých ÚVZ, aby bylo možné dosáhnout vysoké efektivnosti výcviku a minimalizace doby jejich využívání pro splnění předepsaného objemu výcviku. ¾ Na územích jednotlivých ÚVZ postupně uskutečňovat řadu účinných opatření směřujících k minimalizaci negativního ovlivňování území vojenského újezdu. ¾ Rekonstruovat, modernizovat a provést dobudování Universální střelnice Hamry do stavu, který bude odpovídat potřebám výcviku speciálních sil a podmínkám jejich reálného nasazení. Týká se pouze staveb a opatření nacházejících se na území vojenského újezdu. ¾ Zajistit, aby jednotlivá UVZ byla schopna poskytovat podmínky pro výcvik i jiných složek (např. IZS, HZS, atp.). ¾ V provozních řádech a statutech SOVZ uveřejnit místa pro krátkodobé skladování (deponia, odvozní místa) a plochy políček pro zvěř, umístěných na plochách vojenských zařízení.

17.1.2.Návrh regulativů pro oblast dopravní funkce. Pro bezproblémové plnění funkce dopravní na území vojenského újezdu je nutné realizovat následující opatření a doporučení: ¾ Zcela jednoznačně vypořádat majetkové vztahy k parcelám, po kterých jsou vedeny některé technologické komunikace (bez logického důvodu navazují na trase části v užívání VLS a část v užívání AČR). Jednoznačně specifikovány jednotlivé případy na grafické příloze č. 1 . ¾ V rámci provozních předpisů jednotlivých subjektů na území působících je nutné jednoznačně stanovit pravidla pro používání komunikací na území vojenského újezdu.

7.1.3.Návrh regulativů pro oblast hospodářské funkce území. Pro hospodářskou funkci území vojenského újezdu jsou rozhodujícími regulativy předpisy a legislativní podklady pro takovou činnost. UPD tedy neuvádí návrh regulativů pro tuto oblast funkce území vojenského újezdu. Pro největší Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

139


objem hospodářské činnosti, lesní výrobu, plní funkci regulativů lesní zákon a LHP.

17.1.4.Návrh regulativů funkce území.

pro

oblast

vodohospodářské

Oblast vodohospodářské funkce území zahrnuje vodní toky, vodní plochy, zdroje vody a likvidaci odpadních vod na území vojenského újezdu. Z hlediska zabezpečení bezchybné příslušné funkce je nutné zabezpečit v následujícím období: ¾ Zajistit především soustavnou údržbu a ošetřování břehových porostů na všech rozhodujících vodních tocích, které jsou na území vojenského újezdu. ¾ Práce spojené s údržbou koryt vodních toků a jejich rekonstrukcí směřovat především do oblasti zachování odtokových poměrů jednotlivých toků. ¾ V oblasti s intenzivním vojenským provozem a potřebou opakovaného překonávání vodních toků během výcviku, budovat na vodních tocích technické stavby umožňující jejich překonávání bez nebezpečí ohrožení toků ropnými látkami. ¾ Nerealizovat na vodních tocích opatření urychlující odtok vody z území, naopak podporovat přirozené i uměle vytvořené podmínky umožňující zadržování vody na území, nikoliv však na úkor zvyšování nebezpečí záplav. ¾ K objektivizaci potřeby opatření a nutných zásahů na vodních tocích využít pasportizaci vodních toků na zájmovém území. ¾ Realizací řady stavebních opatření zajistit fungování všech vodních nádrží na území se vyskytujících bez ohledu na jejich stávající stav. ¾ U vodních ploch určených jako zdroje vody při hasebních zásazích vytvořit podmínky pro jejich bezproblémové využívání k výše uvedenému účelu. ¾ Pokud jsou vodní plochy hospodářsky využívány provést taková opatření, aby ekonomický efekt činnosti byl co nejvyšší, u ostatních ploch zabezpečit využívání ploch alespoň pro sportovní rybářství, pokud tomu nebrání jiné specifické důvody. ¾ Pro zásobování objektů a zařízení pitnou vodou využívat individuální zdroje pitné vody a zabezpečit jejich předepsanou ochranu. ¾ Zajistit pitnou vodu na všech výcvikových zařízeních a objektech jak pro obsluhu a cvičící vojska, tak i pro ubytované. ¾ Zajistit odběrní místa pro odběr pitné vody mobilními dopravními prostředky a pro jejich dopravu k cvičícím vojskům ubytovaným v polních podmínkách. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

140


¾ Problematiku likvidace odpadních vod v jednotlivých místech jejich vzniku řešit budování ČOV. Pokud bude takové řešení nerentabilní, zajistit jejich soustředění do jednoznačně nepropustných jímek. Likvidaci odpadních vod z jímek zajistit způsobem, který odpovídá požadavkům předpisů pro takovou činnost. ¾ Zajistit, aby zplachy klimatických srážek ze zpevněných ploch neodtékaly z těchto ploch neupravené volně do okolního terénu.

17.1.5.Návrh regulativů pro ekologii a životní prostředí na území. V oblasti ekologie a péče o životní prostředí na území vojenského újezdu je nutné realizovat následná opatření, závěry a doporučení. ¾ Jednoznačně zlikvidovat staré ekologické zátěže, živelné a černé skládky odpadků, nepřipustit sankčními opatřeními, aby takové skládky vznikaly na provozovaných vojenských zařízeních. ¾ Dbát toho, aby při pravidelné údržbě ploch byl biologický vytěžený materiál využit jako biomasa. Hledat vhodné formy a způsoby jak takový materiál využít. ¾ Zvážit možnost dlouhodobého a pravidelného využívání biologického materiálu pro účely výroby el. energie, případně k výrobě tepelné energie. ¾ Zajistit organizačními a provozními opatřeními ochranu lokalit s významnými druhy rostlin a živočichů při realizovaném vojenském výcviku na jedné straně a na druhé straně obdobnými opatřeními zajistit vhodnou péči a postupy ošetřování takových ploch, zajišťujících udržení stavu přírody na plochách.

17.1.6.Návrh regulativů pro krajinně estetickou funkci území. Jak již bylo uvedeno v předchozím, krajinně estetická funkce území vojenského újezdu je nedílnou součástí multifunkčnosti území na jedné straně, na druhé straně pozornost věnovaná zlepšování této funkce území může přispět ke společenskému uznání jak stavu území, tak i ke společenskému ocenění managementu hlavních subjektů na území působících. K podtržení významu této funkce bude nutné:


141


¾ Zajistit především to, aby v rámci akcí ARO nebylo prováděno odstraňování náletu dřevin a keřů plošně, ale aby byly uvážlivě ponechávány jednotlivé solitéry, nebo skupiny, které se stávají významným prvkem v krajině. ¾ Cíleně v rámci péče o životní prostředí zajišťovat výsadbu zeleně formou keřového nebo stromového patra např. v okolí liniových staveb, případně zajistit odborné a fundované ozelenění parcel zámečku Ferdinandsko. ¾ V případě zakládání nových políček pro zvěř zvážit druh vegetace na těchto políčkách (klasické polní plodiny, plodiny speciální, okusové dřeviny), protože i políčka pro zvěř mohou v dané lokalitě působit jako významný prvek krajinně estetický. ¾ Cestou pravidelné specifické údržby některých vybraných ploch dosáhnout jejich zapojení jako významného prvku dotvářejícího ráz a estetickou úroveň dané krajiny.

17.1.7.Návrh regulativů pro sídelní funkci území. Jak bylo uvedeno v předchozím, sídelní funkce území není tak významná v oblasti bydlení trvale žijících osob na území vojenského újezdu. Z hlediska ubytování osob zúčastňujících se výcviku je již významnější taková funkce. Z hlediska plnění sídelní funkce bude nutné: ¾ Provést demolici bývalé hájenky Doubrava a rozhodnout o způsobu dalšího využívání pozemků, které byly součástí stavební parcely a okolní zahrady. ¾ Rozhodnout o způsobu a cílech rekonstrukce zámečku Ferdinandsko s cílem vybudovat středisko s nadstandardní úrovní ubytování, především pro vysoké důstojníky armád, které se budou účastnit výcviku a VIP osoby, jejichž pobyt bude souviset s vojenským využitím území. ¾ Zajistit dostatečnou kapacitu ubytování s vysokým standardem způsobu ubytování na zařízení Kamenná chaloupka.

17.1.8.Návrh regulativů pro ostatní funkce území. Jako jednoznačné a prioritní z návrhů regulativů týkajících se ostatních funkcí je zachování celistvosti území vojenského újezdu a k tomu přijatých regulativů. Z ostatních skutečností, spojených s využíváním území vojenského újezdu je to problematika péče o kulturní památky všeobecně řečeno a problematika zachování významných fenoménů týkajících se stavu přírody na území:


142


¾ Zajistit vypořádání několika případů majetkoprávních vztahů k pozemkům, jejichž vlastníky jsou soukromé fyzické osoby a pozemky jsou vedeny na katastru vojenského újezdu. ¾ Problematiku dvou enkláv na území vojenského újezdu, kde je omezená intenzita vojenského výcviku řešit buď vykoupením pozemků od soukromých vlastníků a nebo legislativním postupem změnit průběh hranice území vojenského újezdu. ¾ Zajistit odpovídající rekonstrukci a obnovu nemovité kulturní památky zámečku Ferdinandsko. ¾ Zajistit odpovídající péči a pozornost všem archeologickým lokalitám na území vojenského újezdu. ¾ V oblasti lokalit hodných zřetele zajistit jejich vyznačení a způsob péče o ně tak, aby existovaly dál na území a svojí existencí a prosperitou dokládaly úroveň řízení exploatace území složkami AČR.


143


17.2.Návrh směrné části řešení UPD. Směrná část územního plánu Vojenského újezdu Březina je souborem doporučení a citovaných souvislostí, které je vhodné respektovat a brát v úvahu pro reálnost a účinnost opatření navrhovaných v územně plánovací dokumentaci. Regulativy uvedené v předchozím jsou nedílnou součástí celého komplexu účinných opatření souvisejících s přechodem od stávajícího stavu na území ke stavu cílovému. Pro jednotlivé oblasti funkcí zájmového území se jedná o soubory následující, bez ohledu na váhu a účinnost opatření.

17.2.1.Návrh směrné části vojenské funkce území. Ve vojenské části využití zájmového území je nutno se především řídit a respektovat následující skutečnosti. ¾ Při rozhodování o optimálním počtu výcvikových zařízení a objektů souvisejících s vojenským využitím území brát v úvahu zdůvodnitelný objem výcviku složek AČR, složek využívajících území pro nácvik součinnosti se složkami AČR a předvídatelný objem výcviku smluvních partnerů. ¾ Při tomto rozhodování o počtu výcvikových zařízení brát v úvahu i jejich počet na jiných územích vojenských újezdů ČR a s vědomím dosažení jejich optimálních, nebo zdůvodnitelných počtů, rozhodnout o řešení pro území Vojenského újezdu Březina. ¾ Rekonstrukce a modernizace jednotlivých vojenských zařízení na území Vojenského újezdu Březina provádět s ohledem na potřeby zavádění nových zbraňových systémů, nových metod výcviku i v prostředí virtuální reality a objektivních, případně expertních systémů vyhodnocujících průběh výcviku v reálném čase a výsledky výcviku. ¾ U některých zařízení pro speciální výcvik brát v úvahu, že zařízení mají sloužit již dnes pro smluvní partnery jiných armád a tomu přizpůsobit cílových stav rekonstrukcí a dobudování takových zařízení. ¾ Jmenovitě věnovat náležitou pozornost úplnému dobudování universální střelnice Hamry s ohledem na požadavky přípravy operátorů speciálních sil AČR vzhledem k jejich nasazení v místech lokálních konfliktů. Týká se pouze staveb a opatření nacházejících se na území vojenského újezdu.


144


17.2.2.Návrh směrné části dopravní funkce území. V řešení dopravní funkce zájmového území se především řídit a respektovat následující skutečnosti: ¾ Zcela jednoznačně bude nutné stanovit pravidla pro využívání jednotlivých druhů komunikací na území vojenského újezdu jednotlivými subjekty a problematiku údržeb a oprav komunikací. Jako příklad lze uvést stav, kdy armádní složky provádějí výcvik na celém území vojenského újezdu a využívají všech druhů komunikací, tedy i technologických komunikací VLS. ¾ Na druhou stranu hospodářská organizace využívá pro svoji činnost komunikace, které jsou v užívání AČR. ¾ Zvážit nutnost objektivizování druhů a tras některých komunikací na území vojenského újezdu, kdy je rozdíl mezi topografickými produkty VGHMÚř Dobruška a skutečností.

17.2.3.Návrh směrné části hospodářské funkce území. Pod pojmem hospodářské funkce území vojenského újezdu je myšlena především lesní výroba, výkon práva myslivosti a chov ryb. V této oblasti je nutné klást zřetel zejména na: ¾ V oblasti zakládání lesa a výchovy lesa dbát doporučení a realizovat opatření ke změně skladby lesních dřevin v porostech ve prospěch listnatých dřevin a tím docílit větší odolnosti porostů na území proti větrným a živočišným kalamitám. ¾ Posoudit možnost převodu některých pozemků nelesní půdy do půdy kategorie PUPFL a zalesnit cílovou skladbou dřevin, případně výchovnými zásahy převést stávající porosty do kategorií lesa. ¾ Využít v některých případech k ochraně hran porostů kategorie hospodářského lesa proti poškozování vojenským provozem clonu stromového patra, vytvořenou z náletových plevelných dřevin na nelesní půdě. ¾ Zvážit možnost využití biologického materiálu (stromů, keřů i trav), těžených v rámci realizací akcí ARO, jako biomasy k získávání tepelné, případně elektrické energie ke krytí části jejich spotřeby na území vojenského újezdu. Případně zvážit možnost využití vybraných ploch k produkci biomasy k výše uvedeným postupům. ¾ Ve vzájemném dohovoru s velitelstvím SOVZ připravit založení políček pro zvěř a políček s okusovými dřevinami, které budou umístěny Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

145


na nelesní půdě jako příspěvek ke zkvalitňování potravní základny lovné zvěře na jedné straně a na druhé straně budou příspěvkem ke snižování škod zvěří na lesních porostech.

17.2.4.Návrh směrné části vodohospodářské funkce území. Vodohospodářská funkce území již byla zdůrazněna v předchozím, pouze pro podporu zkvalitnění její funkce na území navrhujeme začlenit a realizovat následná doporučení ve směrné části územně plánovací dokumentace: ¾ Ke stanovení nejúčinnějších vodohospodářských opatření v oblasti vodních toků důsledně využívat závěry pasportizace vodních toků a na základě tohoto materiálu navrhovat a realizovat opatření vedoucí ke zlepšení jejich funkce. ¾ V oblasti vodních ploch využít zpracovávané pasportizace vodních ploch a s jejich pomocí zajistit odpovídající stav ve využívání vodních ploch. ¾ Je nutné zajistit funkčnost otevřených odvodňovacích příkopů jako součásti vodohospodářských opatření na území vojenského újezdu. ¾ Nanejvýš nutné je přistoupit k řešení problematiky likvidace odpadních vod splachujících zpevněné plochy na území vojenského újezdu.

17.2.5.Návrh směrné části ekologie a životního prostředí na území. Problematika ekologie a životního prostředí na území vojenského újezdu je významným fenoménem dokladujícím úroveň využívání území. V následujícím je nutné realizovat, případně připravit k realizaci opatření: ¾ Systematicky je nutné odstraňovat starou ekologickou zátěž na území vojenského újezdu a nepřipouštět tvorbu nelegálních skládek odpadů, případně důsledně dbát na to, aby v areálech vojenských zařízení nebyly skladovány nežádoucí materiály. ¾ Vytvořit institut „managementu území“ pro lokality s významnou fytocenózou a zoocenózou jako opatření k udržení stavu a vytvoření soustavy opatření pro údržbu a ošetřovaní takových lokalit v rámci AČR.

17.2.6.Návrh směrné části krajinně estetické funkce území. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

146


Tato funkce území neovlivňuj přímo a není v přímé vazbě s úrovní využívání území. Na druhou stranu významným způsobem dokresluje ráz a charakter územního celku. S ohledem na zvyšování vážnosti této funkce je potřebné následující: ¾ V následujícím období využívat stromového a keřového patra vegetace k dotváření funkční zeleně na zájmovém území. ¾ Využít stávajících vodních ploch i event. nově vybudovaných vodních ploch na zájmovém území jako významný krajinotvorný prvek a prvek ovlivňující pozitivně mikroklima krajiny.

17.2.7.Návrh směrné části sídelní funkce na území. V předchozím je uvedeno, že sídelní funkce na zájmovém území je nevýznamná s ohledem na počet trvale žijících obyvatel. Z hlediska funkce ubytovací pro potřeby cvičících vojsk je nutné: ¾ Při rekonstrukci zámečku Ferdinandsko dbát požadavků orgánů památkové péče na jedné straně, na druhé straně dbát vhodného začlenění celého komplexu do rázu krajiny. Obdobně respektovat potřebu začlenění celého areálu do krajiny při úpravách ozelenění celého areálu. ¾ Při rekonstrukci ubytovacího zařízení Srubového tábora dbát nejenom stavebního u technického řešení ubytování, dbát i na vhodné architektonické a urbanistické řešení celého areálu vzhledem k rázu krajiny a účelovosti ubytovacích kapacit.

17.2.8.Návrh směrné části ostatních funkcí území. Z hlediska ostatních funkcí území jsou významné problematika péče o kulturní památky a problematika související s aktualizací územně plánovací dokumentace. Jedná se o následující: ¾ Zajistit v provozních předpisech statuty území, kde se vyskytují kulturní památky a archeologické lokality tak, aby nedocházelo k jejich devastaci vojenským provozem. ¾ Brát v úvahu některé významné skutečnosti uvedené v územně plánovacích dokladech vyšších územních celků regionu, ve vazbě na vojenský újezd a jeho specifické potřeby a to i v průběhu platnosti UPD. Územní plán Vojenského újezdu Březina – veřejná část

147


¾ Koordinovat záměry a potřeby Vojenského újezdu Březina se záměry a potřebami ostatních ÚPD, zpracovaných pro území bezprostředně navazující na území Vojenského újezdu Březina. ¾ Zabezpečovat průběžně případné přepracovávání územně plánovací dokumentace vojenského újezdu, které by mohlo vyplynout z organizačních a strukturálních změn armády ČR. ¾ Koncepčně dotvářet postupy a prostředí pro zlepšování kvantitativních i kvalitativních ukazatelů využívání území vojenského újezdu. ¾ V případech, kdy bude nutné změnit některé závěry uvedené v územně plánovací dokumentaci, zcela v duchu zákonných předpisů a nařízení zajistit zpracování doplňku územně plánovací dokumentace.


148


18. GRAFICKÉ PŘÍLOHY ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE


149


Nedílnou součástí územně plánovací dokumentace Vojenského újezdu Březina jsou následující grafické přílohy: ¾

výkres č. 1

„Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – KOMUNIKAČNÍ SÍŤ“

¾

výkres č. 2

„Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – VODOHOSPODÁŘSKÁ MAPA“

¾

výkres č. 3

„Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – INŽENÝRSKÉ SÍTĚ“

¾

výkres č. 4

„Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – HOSPODÁŘSKÁ MAPA“

¾

výkres č. 5

„Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – PROSTOR S OMEZENOU INTENZITOU VOJENSK0HO VÝCVIKU“

¾

výkres č. 6

„Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – PAMÁTKOVÁ PÉČE“

¾

výkres č. 7 „Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – SYSTÉM KOMPLEXNÍ PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“

¾

výkres č. 8

„Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – TRAUMATOLOGICKÁ MAPA“

¾

výkres č. 9

„Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část – SYSTÉM PLOCH“

¾

PRAVIDELNÉ

ÚDRŽBY

VÝCVIKOVÝCH

výkres č. 10 „Územní plán vojenského újezdu Březina, veřejná část – ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY“

¾

výkres č. 11

„Územní plán Vojenského újezdu Březina, veřejná část HRANICE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ NAVAZUJÍCÍHO NA ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU“


150

ÚZEMNÍ PLÁN VOJENSKÉHO ÚJEZDU BŘEZINA VEŘEJNÁ ČÁST

Recommend Documents