Územní plán velkého územního FOTO LÁĎA PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Územní plán velkého územního celku A D R ŠP A ŠS K O – B R O U M O V SK O

FOTO LÁĎA

NÁVRH

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

ZÁŘÍ 2005

ÚP VÚC ADRŠPAŠSKO - BROUMOVSKO - NÁVRH

Pořizovatel:

Královéhradecký kraj Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové

Projektant:

SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové Třída ČSA 219, 500 03 Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace:

Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa

spolupráce:

Ing. arch. Václav Kout Ing. arch. Ladislav Metelka

ekologie, ochrana ZPF a PUPFL:

Ing. Josef Příkaský RNDr. Jiří Veselý

geologie:

RNDr. Jana Krausová

demografie:

Leona Rambousková, DiS.

doprava:

Ing. Josef Smíšek

vodní hospodářství:

Ing. František Weisbauer

energetika, telekomunikace:

Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček

digitální zpracování:

Vladimír Kraus Leona Rambousková, DiS.

spolupráce:

Martina Švarcová

2


OBS AH E LABOR ÁT U

1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA textová část doplněná tabulkami

2. GRAFICKÁ ČÁST 2.1.

Hlavní výkres – komplexní řešení a graficky vyjádřitelné regulativy 1 : 50 000

2.2.

Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby

1 : 50 000

2.3.

Zákres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 1 : 50 000

2.4.

Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability, ochrana přírody 1 : 50 000

2.5.

Koncepce dopravy a technického vybavení 1 : 50 000

2.6.

Širší vztahy

1 : 100 000

3. NÁVRH REGULATIVŮ ÚZEMNÍHO ROZVOJE - D

3


OBS AH P RŮV ODN Í ZP RÁ VY (dle vyhlášky č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentací, ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb.) A.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

A.1.

Údaje o zadání, podkladech a hlavních cílech řešení

A.2.

Zhodnocení dříve vypracované a schválené územně plánovací dokumentace

5

9 A.3.

B.

Zhodnocení výsledků projednání koncepce řešení a projednání závazných zásad s příslušnými orgány státní správy, obcí a veřejnosti 11

NÁVRH ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

B.1.

Vymezení řešeného území

12

B.2.

Popis a zdůvodnění navrhované základní urbanistické koncepce řešení

15

B.3.

Rozvoj sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů jednotlivých sídelních útvarů 32

B.4.

Důsledky růstu nebo poklesu obyvatelstva, jeho ekonomických aktivit, migrace a dojížďky za prací na rozvoj území 35

B.5.

Návrh prostorového uspořádání území a návrh zásad jeho využití včetně změn jeho využití 41

B.6.

Důsledky a technické zajištění předpokládané exploatace nerostných surovin 46

B.7.

Komplexní vyhodnocení kvality životního prostředí

B.8.

Komplexní hodnocení navrženého řešení, zejména ekonomických, sociálních a územně technických důsledků

B.9.

Návrh regulativů funkčního a prostorového uspořádání území včetně limitů využití území 72

B.10.

Návrh územních systémů a prvků ekologické stability

77

B.11.

Vymezení ochranných pásem a chráněných území

79

B.12.

Návrh koncepce dopravy a technické vybavenosti

84

B.13.

Vymezení veřejně prospěšných staveb

51 ekologických, 60

C.

DOKLADOVÁ ČÁST – uložena u pořizovatele

D.

NÁVRH REGULATIVŮ ÚZEMNÍHO ROZVOJE – samostatný svazek

135

4


A.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

A.1. ÚDAJE O ŘEŠENÍ

ZADÁNÍ,

PODKLADECH

A

HLAVNÍCH

CÍLECH

A.1.1. Údaje o zadání a hlavních cílech řešení Práce na Územním plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) Adršpašsko Broumovsko byly zahájeny v návaznosti na soubor opatření odsouhlasených vládou ČR dne 6. 3. 1991 k zabezpečení aktuálnosti a platnosti územních plánů schválených vládou a bývalými krajskými národními výbory. Hlavní cíle, kterých má být dosaženo, byly stanoveny v Územních a hospodářských zásadách (ÚHZ) schválených Ministerstvem hospodářství ČR dne 18. října 1993 pod č.j. 714 887/93/365 – 35. K zadání nového územního plánu došlo v době, kdy ekologické hodnoty některých krajinných celků Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko jsou již narušeny zejména zemědělskou činností, nerespektující vodohospodářskou problematiku i ochranu významných přírodních a kulturních hodnot celého území. K základním koncepčním důvodům přistupují další, a to potřeba sladění požadavků na území vyplývajících ze společensko-ekonomických změn v území, respektování požadavků na zabezpečení stabilizace, zejména venkovského obyvatelstva při česko-polské hranici. Územní zabezpečení rozvojových programů pro tuto oblast by mělo být dalším úkolem územního plánu. Cílem návrhu územního plánu musí být i stanovení takové koncepce využití území, aby tato přispívala k zajištění souladu územního a ekonomického rozvoje s optimálním rozvojem ekologických a vodohospodářských funkcí především se zřetelem na poslání CHKO.

A.1.2. Údaje o podkladech Pro zpracování této územně plánovací dokumentace byly použity následující podklady: • Území se zvláštními podmínkami geologické stavby, Poddolovaná území, Mapy 1:50 000, vysvětlivky - Královéhradecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR, 2003 • Mapy ložiskové ochrany, Mapy 1:50 000, vysvětlivky - Královéhradecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR, 2002 • Registr sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací, Mapy 1:50 000, vysvětlivky - Královéhradecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR, 2000 • Regionální surovinová studie okresu Náchod, Knotek Z. a kol., GMS Praha, 1992 • Nerostný surovinový potenciál CHKO Broumovsko a limity jeho využití, J. Spudil a kol., GET, s.r.o., Praha 2002 • Atlas ČSSR , Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966 • Květena České socialistické republiky 1, Akademia, 1988

5


• Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Neuhauslová Z. Academia, 341 s. Praha, 1998 • Údaje Českého statistického úřadu V Hradci Králové • Materiály Správy CHKO

- Plán péče o CHKO Broumovsko na období 2003 - 2012 - zákres zonace CHKO - upřesnění místních ÚSES

• Biogeografické členění České republiky, RNDr. Martin Culek (editor) a kolektiv, Lelekovice 1995 • Nadregionální a regionální ÚSES ČR, územně technický podklad, Společnost pro životní prostředí Brno 1995, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí, 1996 • Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ústav územního rozvoje Brno, 1998 • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) Královéhradeckého kraje, Hydrogeologická společnost Ústí nad Orlicí, 2004 • Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod – Polická pánev, Doc. RNDr. Krásný J., CSc., 1993 • Studie využití Polické křídové pánve i pro Trutnovsko, Výzkumný ústav vodohospodářský Praha, 1974 • Studie Malé vodní nádrže pro zemědělství a tvorbu a ochranu životního prostředí, Agroprojekt Vysoké Mýto • Studie odtokových poměrů Stěnava na území České republiky, Povodí Labe Hradec Králové, 1995 • Studie odtokových poměrů Metuje Nové Město nad Metují – Teplice nad Metují, Povodí Labe Hradec Králové, 2001 • Hydroekologické mapy včetně textové části, Geotest Brno, 2000, 2001 • Vodohospodářský sborník SVP ČR 1995 vydaný jako publikace č. 44 – 1997 • Sdělení č. 6 Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany vod, 6. prosinec 2001 • Studie „CHKO Broumovsko, Vztahy podzemních a povrchových vod“ (ztrátové zóny), Hydrogeologická společnost,s.r.o. Praha, září 2002- říjen 2003 • Podklady z Krajského úřadu Královéhradeckého kraje: - signální informace Geofondu - ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů - záplavová území - ortofotomapy - rastrový podklad (např. ZM 50) - správní členění - dílčí údaje o „radioaktivitě zemského povrchu v CHKO Broumovsko“

6


- dílčí údaje z oblasti kultury - výkres vyhodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko - 1. a 2. část (určení hodnot krajinného rázu) - barevná fotokopie - výkres vyhodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko - 1. a 2. část (vyhodnocení území a návrh ochrany krajinného rázu) - barevná fotokopie - Surovinový potenciál a limity jeho využití - barevná fotokopie • Územní plán ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko, etapa návrh, Urbaplan, Projektový ateliér Hradec Králové, 2000/2003 • Vyjádření Správy CHKO Broumovsko k návrhu ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko, 2004 • Územní a hospodářské zásady pro řešení ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko, Ministerstvo hospodářství ČR, 1993 • Souborné stanovisko Ministerstva hospodářství ČR ke konceptu ÚP VÚC Adršpašsko Broumovsko, 1995 • Koncepce ÚP VÚC Adršpašsko - Broumovsko, Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle §14 zákona č. 244/1992 Sb., EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové, 1996 včetně protokolu o výsledku veřejného projednání této dokumentace • Prognóza územního a hospodářského rozvoje Královéhradeckého kraje, SURPMO, inženýrská a projektová společnost, a.s. Praha, Atelier Hradec Králové, 2001 • Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje, SURPMO, a.s. Praha, Projektové středisko Hradec Králové, 2003 • Studie dopravní infrastruktury Královéhradeckého Projektové středisko Hradec Králové, 2004

kraje, SURPMO, a.s. Praha,

• Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970 • Statistický lexikon obcí ČSSR 1982 • Statistický lexikon obcí České republiky 1992 • Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1.3. 2001, Český statistický úřad, 2001 • Zdravotnictví Královéhradeckého kraje 2002, ÚZIS ČR, 2003 • Analýza sociální situace a služeb Královéhradeckého kraje, PhDr. Martin Sháněl, 2001 • Registr školských zařízení - databáze Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, 2004 • Památkové zóny – databáze GIS Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, 2004 • Program rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje, 2002 • Územní plán velkého územního celku Trutnovsko-náchodsko, SURPMO, inženýrská a projektová společnost, a.s. Praha, Atelier Hradec Králové, 2001 • Podklady Českého inspektorátu lázní a vřídel, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2004 • Program rozvoje CR turistického regionu Východní Čechy, ARC Mikulov, 2003 • Královéhradecký kraj – Urbanistická studie, SURPMO, inženýrská a projektová společnost, a.s. Praha, Atelier Hradec Králové, 2000 • Studie přístupnosti a využití potenciálu Polsko-Královéhradeckého příhranicí, SURPMO, a.s. Praha, Projektové středisko Hradec Králové, 2003 • www stránky měst, obcí a dobrovolných svazků obcí ležících v řešeném území nebo do něj zasahujících včetně Euroregionu Glacensis

7


8


• územně plánovací dokumentace měst a obcí ležících v řešeném území (archiv Krajského úřadu Královéhradeckého kraje) • materály a dokumenty poskytnuté při pracovních jednáních správci inženýrských sítí, dopravní sítě, vodních toků a dalšími řešením ÚP VÚC dotčenými institucemi • Královéhradecko – Chráněná území ČR V., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2002 • CHKO Broumovsko – hodnocení krajinného rázu (Ing.arch. J. Brychtová, 1. část – 2001, 2. část – 2002)

9


A.2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE VYPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Původní ÚPR Adršpašsko - Broumovsko (Terplan 1972) byl zpracován pro celou severovýchodní část bývalého východočeského kraje a schválen Radou Východočeského KNV v roce 1974. Od té doby došlo k vyhlášení Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Polická pánev (nařízení vlády ČSR č. 85/81 Sb.) a Chráněné krajinné oblasti Broumovsko (vyhl. vlády ČSR 157/91 Sb.) a byly podstatným způsobem změněny právní předpisy i v dalších oblastech. Prohloubila se spolupráce se sousedním Polskem v rámci příhraniční spolupráce, včetně zpracovávání společných projektových dokumentací (Povodí Stěnavy, Náchod Běloves a pod.). Původní ÚPR je po zpracování nové dokumentace použitelný již pouze jako informativní územně plánovací podklad. Základním kriteriem hodnocení bylo respektování schválené ÚPD obcí v řešeném území. Koncepce územního rozvoje formulovaná v návrhu ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko si vyžádá změny ÚPD: Broumov, Teplicenad Metují, Hronov, Meziměstí, Police nad Metují, Adršpach. Stav ÚPD měst a obcí Obec s rozšířenou působností Broumov

Náchod

Náchod

Obec

Etapa ÚPD/rok zpracování

Rok schválení

Adršpach Božanov Broumov Hejtmánkovice Heřmánkovice Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Meziměstí Otovice Šonov Teplice nad Metují Vernéřovice Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje Hronov Machov Police nad Metují Stárkov Suchý Důl Velké Petrovice Velké Poříčí Vysoká Srbská Žďár nad Metují Žďárky

Návrh/2001 Návrh/1998 Návrh/1999 Návrh/2003 Koncept Koncept/1999 Návrh/2002 Návrh/2000 Návrh/2003 Návrh/1995 Návrh/2002 Návrh/2002 Návrh/1986 Návrh/1999 Návrh/2001 Návrh/2000 Návrh/1998 Návrh/1984 Zadání/2005 Návrh/1999 Návrh/1999 Návrh/2000 Návrh/2000 2) Návrh Návrh/2000 Návrh/2000

2001 2000 2000 1) 1) 2001 2004 2000 1) 1) 1989 2000 2001 1) 2001 1988 2002 1999 2000 2001 2000 2000 2001

10


Obec s rozšířenou působností Trutnov

Poznámka:

Obec


Rok schválení

Batňovice Chvaleč Jívka Malé Svatoňovice Rtyně v Podkrkonoší Radvanice Velké Svatoňovice

Koncept/2004 Koncept/2004 Návrh/2002 Návrh zadání/2004 Návrh/2003 Návrh/2002 Koncept řešení/2005

3) 3) 2004 2004 2002 -

1) návrh ÚPD před schválením 2) řešeno v rámci ÚPD Hronova 3) schváleno souborné stanovisko

V obcích se stanoveným záplavovým územím je třeba při územně plánovací činnosti postupovat ve smyslu § 30 a 31a Stavebního zákona

11


A.3. ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROJEDNÁNÍ KONCEPCE ŘEŠENÍ A PROJEDNÁNÍ ZÁVAZNÝCH ZÁSAD S PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY, OBCÍ A VEŘEJNOSTI

Výsledky projednání byly pořizovatelem shrnuty do návrhu Souborného stanoviska, které bylo dohodnuto a schváleno Ministerstvem hospodářství ČR dne 11. září 1995 pod č.j. 204115/95/910-35. Zde obsažené pokyny jsou členěny do čtyř oddílů: 1. Celková koncepce rozvoje území a časový horizont, 2. Sociálně ekonomický rozvoj, 3. Rozvoj jednotlivých funkčních složek území, 4. Úprava a rozsah dokumentace. Požadavky obsažené v oddílu 1. a 2. byly jako celek splněny. V oddíle 3. byl při řešení návrhu vypuštěn bod 3.3.2. – problematika stávající chatové zástavby na lesním půdním fondu. Tento úkol svým charakterem přísluší nejvýše do kategorie „územní plán obce“ v závislosti na konkrétním řešení dle §88 Stavebního zákona.

Pokyny obsažené v oddíle 4. byly pořizovatelem upřesněny a smluvně ošetřeny takto: §

Dokumentace bude na základě výjimky udělené Ministerstvem pro místní rozvoj ČR zpracována dle Přílohy č. 2 vyhlášky č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb.

§

Grafická část bude zpracována v měřítcích 1 : 50 000 a 1 : 100 000 takto:

2.1.

Hlavní výkres – komplexní řešení a graficky vyjádřitelné regulativy 1 :

2.2.

Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby

2.3.

Zákres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 1 : 50 000 Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability 1 : 50 000

50 000

2.4.

1 : 50 000

2.5.

Koncepce dopravy a technického vybavení

1 : 50 000

2.6.

Širší vztahy

1 : 100 000

12


B.

Návrh řešení územního plánu

B.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

2

v části okresu Náchod (rozloha 405,99 km ) :

Obec s rozšířenou působností Broumov

Obec

Část obce

Katastrální území

Adršpach

Dolní Adršpach Horní Adršpach Božanov Benešov Broumov Kolonie 5. května Nové Město

Dolní Adršpach Horní Adršpach Božanov Benešov u Broumova Broumov Broumov Broumov Velká Ves u Broumova Broumov Broumov Rožmitál Velká Ves u Broumova Hejtmánkovice Heřmánkovice Janovičky u Broumova Hynčice u Broumova Jetřichov Křinice Martínkovice Březová u Broumova Meziměstí Vižňov Ruprechtice u Broumova Meziměstí Vižňov Otovice u Broumova Šonov u Broumova Bohdašín Dědov Dolní Teplice Horní Teplice Javor u Teplic nad Metují Lachov Skály u Teplic nad Metují Teplice nad Metují Libná Zdoňov Vernéřovice

Božanov Broumov

Teplice nad Metují

Olivětín Poříčí Rožmitál Velká Ves Hejtmánkovice Heřmánkovice Janovičky Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Březová Meziměstí Pomeznice Ruprechtice Starostín Vižňov Otovice Šonov Bohdašín Dědov Dolní Teplice Horní Teplice Javor Lachov Skály Teplice nad Metují

Vernéřovice

Zdoňov Vernéřovice

Hejtmánkovice Heřmánkovice Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Meziměstí

Otovice Šonov Teplice nad Metují

13


Obec s rozšířenou působností Náchod

Obec

Část obce


Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje

Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje Skalka Vlásenka Hronov Malá Čermná Rokytník Velký Dřevíč Zbečník Žabokrky Bělý Machov Machovská Lhota Nízká Srbská Hlavňov Hony Pěkov Police nad Metují Radešov Velká Ledhuje Bystré Horní Dřevíč Chlívce Stárkov Vápenka Slavný Suchý Důl Maršov nad Metují Petrovice Petrovičky Velké Poříčí Vysoká Srbská Závrchy Zlíčko Žďár nad Metují Žďárky

Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje Skalka u České Metuje Metujka Hronov Malá Čermná Rokytník Velký Dřevíč Zbečník Žabokrky Bělý Machov Machovská Lhota Nízká Srbská Hlavňov Hony Pěkov Police nad Metují Radešov nad Metují Velká Ledhuje Bystré u Stárkova Horní Dřevíč Chlívce Stárkov Stárkov Slavný Suchý Důl Maršov nad Metují Velké Petrovice Velké Petrovice Velké Poříčí Vysoká Srbská Vysoká Srbská Zlíčko Žďár nad Metují Žďárky

Hronov

Machov

Police nad Metují

Stárkov

Suchý Důl Velké Petrovice

Velké Poříčí Vysoká Srbská

Žďár nad Metují Žďárky

14


v části okresu Trutnov (rozloha 102,31 km2) : Obec s rozšířenou působností Trutnov

Obec

Část obce


Batňovice Chvaleč

Batňovice Chvaleč Petříkovice Jívka

Batňovice Chvaleč Petříkovice u Trutnova Jívka Dolní Vernéřovice Hodkovice u Trutnova Horní Vernéřovice Janovice u Trutnova Studnice u Jívky Malé Svatoňovice Odolov Petrovice u Strážkovic Strážkovice v Podkrkonoší Radvanice v Čechách Slavětín u Radvanic Rtyně v Podkrkonoší

Jívka

Malé Svatoňovice

Radvanice Rtyně v Podkrkonoší Velké Svatoňovice

Malé Svatoňovice Odolov Petrovice Strážkovice Radvanice Rtyně v Podkrkonoší Markoušovice Velké Svatoňovice

Markoušovice Starý Sedloňov Velké Svatoňovice

15


B.2.

POPIS A ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉ URBANISTICKÉ KONCEPCE ŘEŠENÍ

ZÁKLADNÍ

Nové změněné celospolečenské, ekonomické i strukturálně správní podmínky bezprostředně ovlivňují územní rozvoj, mají úzkou návaznost na tvorbu a ochranu životního prostředí. Územní plánování pracuje v oblasti řízení s konkrétními nástroji, které vyžadují v rozhodovacím procesu zohlednit podmínky dosavadního vývoje, s cílem navázat na základní urbanistickou koncepci. To vyžaduje se soustředit na základní faktory dlouhodobého rozvoje území. Územním plánem velkého územního celku je třeba vytvořit návrh územních předpokladů pro tuto činnost včetně nástinu řešení problematiky energetických a vodohospodářských zdrojů i všech komunikačních a dopravních vztahů. Územní plán musí vyjadřovat především možnosti vývoje spíše než konečný „budoucí“ stav, a to při zachování stávajících hodnot prostředí a za předpokladu respektování všech limitů využití území. Nedílnou součást celkového rozvoje tvoří ochrana přírody a krajiny, historického dědictví i jednotlivých památek, funkční aktivace atraktivních oblastí včetně obohacení o nové prvky. Koncepce vychází v podstatě ze stávajícího stavu resp. z dlouhodobého vývoje jednotlivých sídel (městských i venkovských) a ze skutečnosti, že síť těchto sídel je stabilizována. Urbanistická skladba charakteristická pro jednotlivé oblasti je zachována a při návrhu je vycházeno z komplexního posouzení dostupných podkladů při zhodnocení vzájemných vztahů a vazeb. Celková koncepce vychází z předchozích etap prací na ÚP VÚC a ze závěrů jejich projednání včetně podkladů uvedených v kap. A.1.2. Návrh řešení vychází ze základních předpokladů a podmínek vývoje území a je zde sledován prioritní cíl strategie rozvoje řešeného území, resp. celého regionu - vytvořit pro bydlící obyvatelstvo dobré podmínky pro život - bydlení, práci, služby i rekreaci. Návrh uspořádání území je koncipován s ohledem na demografickou prognózu se zohledněním možného rozvoje podloženého urbanistickou koncepcí, která vychází z územně technických podmínek, limitů využití území a zohledňuje i možnosti výhledu. Návrh ÚP VÚC vychází současně z konfrontace, která byla provedena v rámci řešení jednotlivých funkčních složek, ve vztahu k ÚPD jednotlivých měst, obcí a plně respektuje požadavky vyplývající ze skutečnosti, že převážná část řešeného území leží v CHKO. V koncepci rozvoje ÚP VÚC jsou vyznačeny plochy, které svým rozsahem ovlivňují nejen příslušné sídlo, ale i celý region. Stěžejní náplní těchto rozvojových ploch nadmístního významu je podpora bydlení, výroby, rekreace a sportu. Tyto plochy jsou navrženy v souladu se zásadami stanovenými Prognózou rozvoje území Královéhradeckého kraje a jsou potvrzeny příslušnými územními plány obcí. Dlouhodobé demografické předpoklady vyplývají ze skutečnosti, že z hlediska prognóz v řešeném území vycházejí nepříznivé vývojové tendence. Tyto tendence mohou být pozitivně ovlivněny velikostí migrace (kladného migračního salda), pro které jsou v koncepci ÚP VÚC vytvářeny územní podmínky - v souladu s vypracovanou ÚPD sídel směřující nejprve ke stabilizaci a následně pak i k eventuálnímu nárůstu počtu obyvatel. Řešené území je mimořádně bohaté na přírodní, kulturní a historické hodnoty, kde je prioritním cílem udržení jejich funkčnosti a využití ve prospěch celého regionu jak pro cestovní ruch, tak i pro obohacení života obyvatel.

16


Koncepce ochrany přírodních a kulturních hodnot vychází z daných skutečností, respektuje je a navrhuje opatření na prohloubení této ochrany včetně doplňujících doporučení. Zároveň však vytváří takový hodnotový systém, který nevylučuje územní rozvoj, pouze stanovuje jeho regulativy a naopak využívá těchto hodnot pro zvýšení atraktivity daného území. U hodnot nadregionálního významu je třeba sledovat prioritu ochrany, a to vytvořením takových opatření, aby nedošlo k nenávratným škodám. Nezbytnou podmínkou pro stabilizaci i možný rozvoj je řešení infrastruktury, neboť zkvalitnění silniční sítě, rozšíření sítě železnic a doplnění ostatní technické infrastruktury umožní udržitelný rozvoj podnikání, zlepší životní podmínky obyvatel a zkvalitní životní prostředí. Komplexní náhled na řešení dopravního systému i další technické infrastruktury (energetika, vodní hospodářství, telekomunikace) jsou řešeny v souladu s požadavky vyplývajícími z ÚHZ a Souborného stanoviska a sledují cíl vytvořit technické podmínky nezbytné pro rozvoj celého řešeného území. Problematika je řešena nejen oborově, ale i komplexně při posouzení vzájemných vazeb. Výsledné koordinované řešení je obsahem Hlavního výkresu. Při sledování hlavního cíle - vytvoření podmínek pro stabilizaci trvale bydlícího obyvatelstva jsou v rámci koncepce ÚP VÚC sledovány i další okruhy, obory, které spoluvytvářejí podmínky pro možný rozvoj celého řešeného území. Zhodnocení možností nových aktivit v rámci dílčích oblastí (viz následující text) vychází ze stávajícího stavu posuzovaného z hlediska celkové koncepce ÚP VÚC. V případě důležitých souvislostí jsou závěry uvedeny u rozvojových předpokladů jednotlivých obcí. Významnou složkou dnešního života se stává rozvíjející se spolupráce jednotlivých obcí v rámci vytvářených mikroregionů na bázi sdružování obcí do dobrovolných svazků obcí.

BYDLENÍ Průmyslově zemědělský charakter hospodářství řešeného území se odrazil i ve struktuře bytového fondu, kde převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a tedy i s převahou rodinných domů ve struktuře bytového fondu. Mezi lety 1991-2001 došlo v regionu k nárůstu domů o 2,3 % tj. absolutně o 207 domů. Počet trvale obydlených domů dle SLDB 2001 činil 8 967, z toho rodinných domů bylo 7 742, což je 88,4 % z celkového počtu trvale obydlených domů. Počet neobydlených domů činil 2 737. Tabulka: Domovní fond v roce 1991 a 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností dotýkajících se řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Broumov Náchod (jen řešené území) Trutnov (jen řešené území) Celkem řešené území

Trvale obydlené domy

Počet rodinných domů k 1.3.2001

Počet rodinných domů v % k 1.3.2001

Počet neobydlených domů k 1.3.2001

1991 2 955 3 981

2001 3 101 4 028

2 498 3 600

80,6 92,8

929 1 276

1 824

1 838

1 644

85,4

532

8 760

8 967

7 742

88,4

2 737

17


Mezi lety 1970 a 2001 došlo v regionu k nárůstu počtu bytů o 4,5 %, tj. absolutně o 747 bytů. Mezi lety 1991 a 2001 došlo k nárůstu bytů o 4%, tj. absolutně o 667 bytů. Počet neobydlených bytů činil 3 563, z toho plných 47 %, činí byty, které jsou využívány k rekreaci. Tabulka: Vývoj bytového fondu 1970-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností dotýkajících se řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Broumov Náchod (jen řešené území) Trutnov (jen řešené území) Celkem řešené území

Počet trvale obydlených bytů

Počet neobydlených bytů k 1.3.2001

Počet neobydlených bytů k 1.3.2001 sloužících k rekreaci

1970 5 648 7 204

1980 5 813 7 262

1991 5 995 6 890

2001 6 614 6 813

1 226 1 663

647 870

3 090

3 262

3 137

3 262

674

369

3 563

1886

15 942 16 337 16 022 16 689

Základním předpokladem pro zvyšování rozsahu nové bytové výstavby bude i nadále růst ekonomiky a příjmové úrovně obyvatelstva. Dalším předpokladem pak je podpora vstupu investorů do oblasti bytové výstavy, pokračování realizace stimulačních nástrojů zaměřených na podporu výstavby nájemních bytů a postupné zvyšování účasti zaměstnavatelů na investičním procesu. Vedle podpory nové bytové výstavy je nutno zaměřit se v dalším období na větší podporu péče o existující bytový fond a jeho optimální využití. V této oblasti by měl být Královéhradecký kraj poradním orgánem, jeho regionální přístup k bytové politice by měl umožnit lépe reagovat na nebezpečí vzniku větších sociálních nerovností i na zachycení potřeb měnící se ekonomiky. Další role kraje by měly spočívat především v koncepční činnosti, ve vytváření právního a ekonomického rámce pro oblast bydlení a v koncipování a tvorbě podpůrných opatření. Kraj by měl rozhodovat o příjemcích státních dotací v rámci celostátních programů a měl by na svém území metodicky vést obce v oblasti územního rozvoje tak, aby byly připraveny realizovat svou bytovou politiku. Úloha obcí v bytové politice bude i nadále velmi významná - obce by měly poskytovat kraji informace nezbytné ke zpracování krajských programů bytové politiky, neboť trh bydlení je trhem významně lokálním. V rámci řešeného území je v územně plánovací dokumentaci jednotlivých měst a obcí s ohledem na očekávaný demografický vývoj několikanásobně vyšší územní rezerva pro bytovou výstavbu. Ze závěrů materiálu „Průzkum venkovského osídlení a bydlení“, který připravila Česká společnost pro rozvoj bydlení ve druhé polovině roku 2002, vyplynuly konkrétní poznatky, problémy a náměty pro oživení bytové výstavby. Jedná se především o: • řešení nedostatku volných pozemků pro bytovou výstavbu ve vazbě na schválený územní plán, • zajištění lokalit pro bytovou výstavbu kvalitní technickou infrastrukturou, • budování podnikatelských a výrobních zón, které znamenají především příliv investic a vznik nových pracovních příležitostí, • zajištění možnosti výstavby obecních bytů, • zlepšení a podporu finanční stránky výstavby (nižší splátky úvěru, delší splatnost, vyšší příspěvek státu a stavebních spořitelen a pod.), • využívání prostředků Státního fondu rozvoje bydlení.

18


19


I nadále tedy zůstane bytová politika především v rukou obcí a měst, výjimečně budou v této oblasti vznikat projekty nadmístního významu. Role kraje v oblasti bydlení bude spočívat především v koncepční činnosti, vytváření právního a ekonomického rámce pro oblast bydlení a v koncipování a tvorbě podpůrných opatření.

VZDĚLÁVÁNÍ Problematiku školství je třeba řešit koncepčně ve spolupráci mezi obcemi, městy, regiony, krajem, školskými úřady a v neposlední řadě také s ministerstvem školství. Problematikou vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy se zabývá také koncepční materiál „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje“ (DHZ) zpracovaný Krajským úřadem Královéhradeckého kraje odborem školství, mládeže a tělovýchovy. Tento materiál svou povahou představuje periodicky vyhodnocovaný a projednávaný materiál a jeho cílem je udržení vazeb mezi státní vzdělávací politikou a institucionálním vlivem krajských a obecních samospráv. V řešeném území je dostačující síť mateřských škol i základních škol. Vzhledem k předpokládanému pokračujícímu negativnímu vývoji populace v předproduktivním věku, způsobeném nízkou porodností, je třeba tuto síť průběžně optimalizovat se zohledněním spádovosti a dopravní obslužnosti u menších obcí nebo využít možnosti sloučení MŠ se ZŠ. Toto opatření však není vždy možné, a proto bude třeba hledat jiné citlivější řešení (např. zřizení školních autobusů atd.). Střední školství je v řešeném území zastoupeno sítí státních i soukromých škol (viz. tabulka Vybraná vzdělávací zařízení v řešeném území) nabízejících úplné střední všeobecné a odborné vzdělání a střední odborné vzdělání v omezené škále oborů. I v tomto regionu se snižuje počet žáků a studentů studujích na středních školách, čímž je nutné se zabývat. Dalšími problémy mohou i zde být roztříštěná oborová nabídka a nedostatečné provázání spolupráce mezi školami, podnikatelskou sférou a úřady práce. Průběžnou optimalizací je třeba vytvořit takovou oborovou nabídku (např. snižováním počtu škol, které vyučují stejné obory), která bude odpovídat očekávaným potřebám trhu práce, ale hlavně dlouhodobým potřebám hospodářství regionu a také pokrývat dlouhodobé potřeby jednotlivých skupin profesí. K tomu byl vytvořen v Královéhradeckém kraji poradní orgán – Komise pro rozvoj lidských zdrojů ze zástupců výrobní sféry, vzdělávací sféry, úřadů práce i nevládních neziskových organizací, a dalších zainteresovaných subjektů, přispívající rovněž k formování zájmu budoucích uchazečů i jejich rodičů o regionálně perspektivní obory. Přitom bude třeba kontinuálně sledovat a reagovat na rozvojové trendy celosvětové, ale i regionální úrovně. Vyšší odborné školy a vysoké školy v řešeném území nejsou. Studenti dojíždějí do škol v Královéhradeckém kraji i mimo něj. Tabulka: Vybraná vzdělávací zařízení v řešeném území Správní obvod obce s rozšířenou působností Broumov

Název školského zařízení Gymnázium Střední odborné učiliště společného stravování Základní umělecká škola Středisko volného času Ulita, dům dětí a mládeže

Sídlo školského zařízení Broumov Teplice nad Metují Broumov Broumov

20


Správní obvod obce Název školského zařízení s rozšířenou působností Náchod (jen řešené území) Střední odborná škola a Střední odborné učiliště – Centrum odborné přípravy Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSO Hronov, s.r.o. Střední průmyslová škola textilní a Střední odborné učiliště Základní umělecká škola Základní umělecká škola Trutnov (jen řešené Střední odborné učiliště a Učiliště území) Základní umělecká škola

Sídlo školského zařízení Hronov Hronov Velké Poříčí Hronov Police nad Metují Malé Svatoňovice Rtyně v Podkrkonoší

V oblasti zájmových a volnočasových aktivit, které významně přispívají k prevenci sociálně patologických jevů, se doporučuje podporovat rozvoj občanských sdružení a jiných spolků působících v této oblasti (v Broumově - TJ Slovan, Aeroklub Broumov, TJ Jiskra Olivětín, Pěvecký sbor Stěnavan, Komorní soubor Canticum, Dobrovolné sdružení milovníků divadla Propadlo, Loutkářský soubor Brum, Dechová hudba Broumovanka, Country skupina Modrá tráva, Občanské sdružení Diakonie Úpice, Začít spolu, v Hronově TJ Sokol Velký Dřevíč, Aeroklub Hronov, Turistický oddíl mládeže Vodáci, Bowling klub, Volejbalový klub, v Polici nad Metují - TJ Sparkak, TJ Sokol, Ochotnický spolek Kollár, v Teplicích nad Metují – TJ Slavoj, Hasiči, Myslivci, Rybáři, Zahrádkáři, Klub důchodců, Klub invalidů, v Adršpachu – TJ Jiskra, Hasiči, ve Rtyni v Podkrkonoší - Orel-Jednota, TJ Baník a další spolky působící ve městech a obcích regionu) a pracujících zejména s dětmi a mládeží, spolupracovat s nimi, poskytovat poradenskou činnost a pomáhat při hledání vhodných zdrojů pro financování jejich činností. Je třeba řešit také ekonomické a materiální podmínky pro rozšiřování organizovaných i neorganizovaných forem tělovýchovy a sportu, zajišťování výstavby, rekonstrukcí a provozování sportovních zařízení, péči o sport pro všechny věkové skupiny a přípravu talentovaných sportovců včetně zdravotně postižených občanů a seniorů. Dále by bylo vhodné podporovat činnost institucí, jejichž hlavní činností je zájmové vzdělávání – základní umělecké školy (ZUŠ – v řešeném území působí 4, viz. tabulka), školní družiny, domy dětí a mládeže, plavecké školy, jazykové školy, střediska ekologické výchovy atd. U ZUŠ bude třeba podporovat změnu sítě a homogenizaci jejich vzdělávací nabídky a především zřizovatelské funkce. Dále také je třeba motivovat školy a školská zařízení k polyfunkčním činnostem pro využití volného času mládeže (po vyučování).

SOCIÁLNÍ PÉČE Sociální péče a její služby stále ještě převážně využívají starší spoluobčané a občané s nějakým zdravotním postižením, u nichž se projevuje snížení schopností, např. schopnost zajistit si stravu, postarat se o svou osobní hygienu, schopnost samostatné chůze atd., tedy jsou využívány spíše služby základní, preferenční (hygiena, zprostředkování kontaktu s okolním prostředím, pomoc při zajištění chodu domácnosti, stravování, terapie, ubytování, vzdělávací a aktivizační služby) než intervenční druhy sociálních služeb (odborné poradenství, domy na půli cesty, denní centra, terapeutické komunity, azylové domy), které jsou stále ještě nedoceňovány. Zařízení sociální péče na Náchodsku vlastní subjektivitu nemají, tyto organizace jsou řízeny Okresním centrem sociálních služeb Náchod. Vedle zařízení „krajských“ existují na řešeném území i další zařízení a služby provozované obcemi, městy a neziskovými organizacemi (viz. tabulka Vybraná zařízení sociální péče).

21


Tabulka: Vybraná zařízení sociální péče Správní obvod obce s rozšířenou působností Broumov

Název zařízení poskytujícího sociální služby Domov důchodců Domov důchodců 2 Domy s pečovatelskou službou Dům s pečovatelskou službou Dům s malobyty s pečovatelskou službou Pečovatelská služba Pečovatelská služba Azylové ubytování a další služby Náchod (jen řešené území) Domov důchodců Dům s pečovatelskou službou Hedvábnice Dům s pečovatelskou službou Kalinův Dům Pečovatelská služba Sociální ubytování Domov důchodců Domov důchodců Dům s pečovatelskou službou Domov odpočinku ve stáří Justynka Trutnov (jen řešené Domov důchodců území) Domov důchodců Domov důchodců Dům s pečovatelskou službou Zdroj: KrÚ Hradec Králové

Sídlo zařízení Broumov Teplice nad Metují Broumov Teplice nad Metují Meziměstí Broumov Teplice nad Metují Broumov Hronov Hronov Hronov Hronov Hronov Police nad Metují Stárkov Police nad Metují Hronov Radvanice Velké Svatoňovice Rtyně v Podkrkonoší Malé Svatoňovice

Pro určování potřebnosti sociálních služeb je třeba vycházet z procesu komunitního plánování na všech úrovních z pohledu územního uspořádání kraje (komunita, obec město, pověřený úřad, mikroregion, kraj), kdy nezbytnou podmínkou při stanovování potřeb je i určení dostupných finančních prostředků pro jejich realizaci. Při tvorbě komunitních plánů je důležité zachování partnerství všech složek, vzájemná spolupráce za účelem odhalení skutečných potřeb daného území, přiřazení potřebných finančních zdrojů a realizace opatření naplňující identifikované potřeby finančně nejvýhodnějším způsobem, prostřednictvím finanční odpovědnosti všech složek. Vzhledem k neexistenci komunitních plánů, a tím nemožnosti porovnat tyto plány mezi sebou, je nutné stanovit obecné normativy pro určování potřebnosti jednotlivých služeb pro jednotlivé typy území dle přirozené spádovosti sociální služby, vhodnosti pro daný typ území, principů funkčnosti, ekonomičnosti a subsidiarity (určení spádovosti). Metodicky pomáhat obcím, městům a mikroregionálním sdružením se zpracováním jejich komunitních plánů by měl i kraj. V řešeném území jsou poskytovány převážně rezidenční služby (domovy pro seniory a občany s postižením, chráněné bydlení a penziony), které preferují poskytování ústavních služeb a tedy izolaci klienta mimo jeho přirozené prostředí. Dále, ale bohužel v mnohem menší míře, jsou zde poskytovány terénní (asistenční) služby v místě pobytu klienta (osobní asistence, pečovatelská služba, stacionáře, chráněné dílny, respitní péče). Obě služby by se měly vzájemně doplňovat, pro soběstačnější klienty by měly být poskytovány především služby terénní a rezidenční služby by měly být poskytovány až v době, kdy už služby terénní nemohou splnit své poslání. Intervenční služby jsou i v řešeném území podceňovány. Zařízení typu ústavu sociální péče v regionu není. V řešeném území je celkově nedostatečný počet lůžek v zařízeních poskytujících rezidenční služby, a velký nedostatek terénní (asistenční) služby). Existují mikroregiony, kde není přítomna ani rozvinuta žádná tato služba. Doporučuje se zajistit alespoň stávající úroveň rezidenčních služeb, zkvalitňovat je, více se zabývat problémy jednotlivých obcí, měst, pověřených úřadů a mikroregionů a zajistit tak koordinaci ve spolupráci s krajským úřadem v oblasti poskytování všech druhů sociálních služeb na základě komunitního

22


plánování. Nutné je podporovat rozvoj terénních služeb, propojit sociální služby a práci se všemi dalšími souvisejícími disciplínami a podporovat aktivní sociální práce ve zdravotnictví. Je třeba také rozšířit počet zařízení, či alespoň lůžek, která by poskytovala respitní péči. Dále v regionu zcela chybí specializovaná zařízení nebo oddělení např. pro psychotiky a psychopaty, alkoholiky, nemocné postižené Alzheimerovou chorobou, denní stacionáře pro postižené občany atd. ZDRAVOTNÍ PÉČE Na řešeném území je zdravotní péče poskytována v Broumovské nemocnici a specializovaným zařízením je VISUS – zařízení očního lékařství se sídlem v Polici nad Metují (viz tabulka Vybraná zařízení zdravotní péče). Broumovská nemocnice zajišťuje v současnosti péči na odděleních: interním, chirurgickém, gynekologickém, intenzivní péče a následné péče. Celková lůžková kapacita činí 113 lůžek s využitím lůžek na 77,7 %. Počet lůžek s akutní péčí přesahuje aktuální potřeby. Do budoucna se doporučuje uvažovat o transformaci lůžek s akutní péčí na další lůžka s následnou či hospicovou péčí nebo o sloučení Broumovské nemocnice s Všeobecnou nemocnicí Náchod - např. ponechání sídla v Broumově, převedení části lůžek do následné či hospicové péče a zajištění vedení prostřednictvím Všeobecné nemocnice v Náchodě. Pro část řešeného území na Trutnovsku je zdravotní péče poskytováná Státní oblastní nemocnicí v Trutnově. V oblasti ambulantní péče je v regionu dostatečné zajištění. Problémem zůstává horší dostupnost zdravotní péče pro starší spoluobčany nebo občany z obcí, kde je špatná dopravní dostupnost. V současné době se zvyšují kapacitní nároky především na lůžka v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN) v důsledku stárnutí populace. Toto zařízení není v regionu, nejbližší zařízení je Hospic Anežky České v Červeném Kostelci a LDN Jaroměř. V rámci zkvalitnění péče a s ohledem na předpokládaný demografický vývoj se doporučuje rozšíření kapacity i případné rekonstrukce těchto zařízení v návaznosti na územní spádovost. Na řešeném území je rychlá záchranná pomoc (RZP) dostupná všem obyvatelům, ovšem na Broumovsku zvláště v zimním období bývají dlouhé čekací doby na příjezd RZP. Jsou zde 2 dispečinky rychlé záchranné zdravotnické pomoci se stanovišti výjezdních skupin. V oblasti Trutnovska zasahuje také RZP z Trutnova. Časová dostupnost záchranné služby je pro každého obyvatele v mezích normativu. Územní středisko záchranné služby v Hradci Králové má k dispozici i vrtulník letecké záchranné služby a zasahuje v případě potřeby i na řešeném území. Velmi důležitými zařízeními v oblasti péče o děti v regionu jsou Dětská ozdravovna Teplice nad Metují a Kojenecký ústav, Dětský domov a Středisko výchovné péče Kompas v Broumově. Tato zařízení je třeba zachovat, neboť mají nadregionální působnost a výrazný sociální aspekt. Tabulka: Vybraná zařízení zdravotní péče Správní obvod obce s rozšířenou působností Broumov

Název zařízení poskytujícího sociální služby Broumovská nemocnice Dětský domov Kojenecký ústav Středisko výchovné péče Kompas Dětská ozdravovna PFH Středisko rychlé záchranné pomoci Náchod (jen řešené území) VISUS-zařízení očního lékařství Středisko rychlé záchranné pomoci Trutnov (jen řešené území) Zdroj: KrÚ Hradec Králové

Sídlo zařízení Broumov Broumov Broumov Broumov Teplice nad Metují Broumov Police nad Metují Velké Poříčí -

23


24


LÁZEŇSTVÍ Lázeňství nejen v Královéhradeckém kraji, ale i v řešeném území má nezastupitelnou funkci, která se výrazně podílí na kvalitě zdraví člověka. Prioritní postavení lázeňského místa současně integruje nejen význam obcí a měst ve struktuře osídlení, ale pozitivně ovlivňuje širší spádové území a krajinu všeobecně. Limitující prvky - statut lázeňského místa, specializace, ochranná pásma - vyžadují v územní dokumentaci mimořádnou koordinaci se zájmy ostatních odvětví především na úseku ochrany přírody, občanské vybavenosti a služeb, dopravy a ostatních zařízení technické infrastruktury. Lázeňství na řešeném území je zastoupeno přírodním léčivým zdrojem v Hronově, který má stanovena i ochranná pásma I. a II. stupně, která byla vyhlášena Vyhláškou MZ č. 156/2001 Sb., o ochranných pásmech přírodního léčivého zdroje v Hronově, ze dne 25. 4. 2001. Při řešení výstavby v tomto území je nutno respektovat podmínky a omezení stanovené citovanou vyhláškou a dále i ustanovení § 37 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Do řešeného území zasahuje také ochranné pásmo II. stupně II B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Běloves, vyhlášeného Usnesením rady VčKNV č. 252 ze dne 8.11.1978. Při řešení výstavby v tomto území je nutno respektovat podmínky a omezení stanovené citovaným usnesením a dále i ustanovení § 37 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejích zákonů (lázeňský zákon). Tabulka: Vybraná lázeňská zařízení Oblast

Lázně a léčebné prameny

Náchodsko • Hronov Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

Lázně a léčebné prameny-dočasně mimo provoz • Lázně Běloves

Lázeňská a pobytová místa zaniklá -

OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT A NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK Kulturním dědictvím národa jsou unikátní urbanistické celky i památkové objekty soliterní. Jejich ochrana je zakotvena v zákoně ČNR č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území se jedná zejména o historické soubory, drobnou architekturu, zvonice, sochy, plastiky, pomníky, náhrobní kameny, morové a Mariánské sloupy, kamenné brány, hřbitovy, městské hradby, zbytky opevnění atd. Jmenovitý seznam nemovitých kulturních památek je součástí schválené ÚPD jednotlivých měst a obcí. V ÚP VÚC jsou registrovány Národní kulturní památky, Památkové rezervace a Památkové zóny: NKP: Benediktinský klášter a kostel sv. Vojtěcha v Broumově, PR:

Křinice,

PZ:

Broumov, Stárkov, Police nad Metují, Dolní Vernéřovice (Jivka) a Radvanice.

Nesporná a z funkčního využívání jednoznačná je ochrana památkových objektů církevního charakteru. Další skupinou chráněných památkových objektů, většinou mimo intravilány obcí, jsou četné hrady, zříceniny a tvrze. Obohacují celkovou estetiku a kulturnost krajiny a

25


stávají se významnými atraktivitami obohacujícími rozvoj cestovního ruchu a tím nepřímo i ekonomickou složku území. Následná ochrana jejich okolního přírodního prostředí je také nanejvýš žádoucí. Kromě těchto památek obohacují rozvoj cestovního ruchu daleko významněji památky civilní historické architektury - zámky různých typů, významu a důležitosti. Zcela zvláštní kapitolou ochrany památek je ochrana objektů lidové architektury, jejichž stavební stav je mnohdy již velmi zanedbán a statika nanejvýš ohrožena. V řešeném prostoru představuje lidová architektura, která je zastoupena ještě v poměrně hojném počtu, výrazný krajinotvorný prvek. Nejen stavebním materiálem, koncepcí architektonického projevu v proporcích, v obrysovém utváření štítů, sklonem střech, výzdobnými detaily jednotlivých objektů, nýbrž i skladbou usedlostních jednotek a jejich řazením v urbanistickém celku sídla, se úzce přimyká ke krajinnému reliefu navazujíc na místní přírodní, hospodářské i historické podmínky. I když některé objekty vesnické architektury nemůžeme z vědeckého hlediska zahrnout mezi objekty památkové a nebyly tudíž zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek, je třeba jim přiznat patřičné místo v souhrnu, který nazýváme místní zástavbou lidového rázu. Charakteristické je, že se v tomto prostoru prolíná a z části i vzájemně překrývá lidový roubený dům s lidovým domem zděným. Starší roubený dům patřící k regionu roubeného domu českého severovýchodu je zde především reprezentován výrazným okrskem domu Sudetského Mezihoří. Jeho charakteristickými vnějšími znaky jsou zejména vysoké lomenice vybíhající ve vrcholu v ostrý úhel, vyřezávané okenní rámy, barevnost stěn i detailů. Z hlediska půdorysného vyskytují se tu jinde neobvyklé formy, jako např. půdorysy - křížový, nebo ve tvaru T, tvořené přístavky roubených světniček vystupujících z boku domu, či v patře nad vstupem podepřené sloupky podsíně. Část Trutnovska, která je připojena k řešenému území, představuje přechodný a styčný koridor okrsků roubeného lidového domu Sudetského Mezihoří a českého Podkrkonoší. Jde z převážné části o stavby drobnějších rozměrů, usedlosti trojstranné nebo úhlové. Na jižním okraji Policka jsou pak typické velké dvorcové usedlosti roubené. Druhým zcela svébytným okrskem v oblasti českého zděného lidového domu je zděný dům v kotlině Broumovské. Nejrozvinutějších forem dosáhl typ výstavného dvorcového statku s prostorným dvorem, obestavěným ze čtyř stran budovami. Na obytný trakt, který bývá zpravidla patrový a obrácený štítem do průčelí, navazují chlévy, vzadu uzavírá dvůr mohutná stodola a v druhém pořadí, proti obytnému a chlévnímu traktu, jsou umístěny kolny. Uprostřed průčelní strany, mezi štíty kolny a obytného stavení, stojí obvykle výměnek, přízemní nebo i patrová stavba bočně orientovaná. Vytvořila se zde samostatná skupina zděného statku, která nemá obdoby v ostatních českých oblastech. Jejich poměrná slohová čistota je výrazným příkladem nepřerušeného přejímání a rozvíjení klasicistní architektury městské (v tomto případě Broumovské) ve vesnickém prostředí. V územním plánování je nutno respektovat zejména charakteristickou síť a urbanistickou skladbu vesnických sídlišť. Právě tak, jako zde zastoupená roubená i zděná lidová architektura, patří k výjimečným a jinde se neopakujícím jevům půdorysná forma sídel. Převažují obce řetězového typu, táhnoucí se v délce i několika kilometrů, s dvorci rozsazenými v pravidelných intervalech na zdvižených okrajích mělkých údolí. K tomuto typu patří téměř všechny kolonizační obce broumovského kláštera v Broumovské kotlině (Hejtmánkovice, Velká Ves, Ruprechtice, Heřmánkovice, Šonov, Křinice, Božanov, Jetřichov, Martínkovice, Vernéřovice). Z dřevěné architektury je pozoruhodný dvorec v Jetřichově č.p. 65 a dům č.p. 31 v Dolním Adršpachu. Urbanistická skladba sídlel na Policku patří převážně k typu silničních nebo přípotočních řetězových obcí. Téměř neporušené urbanistické celky, kde se uplatňuje lidová zástavba na historickém půdorysu, jsou obce Machov, Bystré, Chlívce, Maršov, Bukovice, Suchdol, Hlavňov, Bělý, Nízká Srbská. V oblasti Trutnovska bude třeba věnovat pozornost

26


obcím Rtyně, Svatoňovice, Markoušovice, Janovice, Jívka. V řešeném území jsou vyhlášena chráněná území uvedená v kapitole B.11. Významnými doklady osobité stavební kultury jsou také roubené domy městské, které se v podstatě dnes už zachovaly v severovýchodních Čechách, a to v ojedinělých případech. V řešeném území jsou to zejména domy: č.p. 15 v Polici nad Metují, domy v Úpici č.p. 136, 165, 92 a 305. Významným objektem z kulturních památek je dům č.p. 147 „U doktorů" v Malých Svatoňovicích. Jedná se o rodný dům spisovatele Karla Čapka, kde je mimo jiné umístěno muzeum bratří Čapků. V Hronově se nachází rodný dům Aloise Jiráska. V obcích, kde se zachovaly urbanistické celky lidové architektury, je nutno přihlížet také k zachování celého prostředí těchto souborů - pokud by nešlo o památky prvořadého významu, alespoň v exteriéru nebo náznaku - a to ve všech stupních územního plánu a při projekci i realizaci urbanistických nebo i jednotlivých stavebních úprav či akcí, zejména při přestavbě zemědělských sídel. Řešené území se svými přírodními a krajinnými hodnotami nabízí jako významná rekreační oblast, která však dosud byla opomíjena. Navrhovaná rekreační zařízení by měla být situována především do objektů lidové architektury, ať už jde o rozsáhlé stavební komplexy zděných statků na Broumovsku, či formou rozptýlené rekreace v objektech drobných roubených chalup. V řešeném území se nachází početný soubor barokních kostelů, z nichž devět tvoří tzv. skupinu broumovských kostelů („Kostely broumovské skupiny"): - kostel sv. Barbory v Otovicích - kostel sv. Jakuba většího v Ruprechticích - kostel sv. Markéty v Šonově - kostel sv. Maří Magdaleny v Božanově - kostel sv. Prokopa v Bezděkově - kostel Všech svatých v Heřmánkovicích - kostel sv. Anny ve Vižňově - kostel sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích - kostel sv. Michala ve Vernéřovicích.

Archeologická památková péče Z hlediska archeologických zájmů je třeba respektovat území s archeologickými nálezy. - archeologické nálezy ve smyslu § 23 odst. 1 zák. č. 20/87 Sb., resp. území archeologického zájmu, tj. území s archeologickými nálezy dle § 22, odst. 2 cit. zákona. Na podkladě požadavku orgánů památkové péče je třeba z hlediska ochrany archeologických památek již na uvedeném stupni územně plánovací dokumentace upozornit, že zásahy v rámci zemních prací zvláště u liniových veřejně prospěšných staveb nadmístního významu mohou narušit archeologické situace. Ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů požadují orgány památkové péče provádění odborného archeologického dozoru případně záchranného archeologického výzkumu. V důsledku toho je třeba ihned podat informaci o stupni připravenosti staveb a o zahájení zemních prací příslušnému odbornému pracovišti Národního památkového ústavu.

27


28


CESTOVNÍ RUCH Půvabná kotlina v severovýchodním pohraničí Čech obklopená lesnatými kopci si získává srdce návštěvníků klidem, krásou a nedotčenou přírodou. Přitažlivé a romantické jsou pískovcové skalní útvary Broumovských stěn. Turistická cesta vedoucí po jejich hřebeni nabízí místa s krásnou vyhlídkou do údolí. Pohraniční Javoří hory s podhůřím na severu jsou vhodné pro letní i zimní turistiku a tvoří jeden horský masiv s Kamennými horami v Polsku. Další místa atraktivní pro pěší turistiku a cykloturistiku jsou Stárkovsko, Machovsko, Hronovsko a Žďárecko. Přirozeným hospodářským, kulturním a správním střediskem oblasti je město Broumov s významnými kulturními památkami jako jsou kostel „U naší milé paní“, nejstarší dochovaný dřevěný kostel v českých zemích, nebo mohutný klášter benediktinů, jemuž současnou barokní podobu dali Diezenhoferové. Unikátní architektonickou památkou oblasti jsou barokní kostely ze 17. a 18. století, tzv. broumovská skupina, postavené v obcích Šonov, Martínkovice, Božanov, Vernéřovice, Ruprechtice, Otovice, Heřmánkovice, Bezděkov nad Metují a Vižňov, vybudované K.I. Diezenhoferem a jeho žáky. Zcela ojedinělými jsou zděné statky „broumovského typu“ převážně z 19. století, dominující zástavbě lánových vesnic v Broumovské kotlině, které doplňují stavení podkrkonošského a slezského typu na Policku. Při putování Broumovskem mohou návštěvníci využít dobře značené sítě turistických cest a cyklostezek a poznat památky a přírodu, ale i osobitý ráz obcí. Celé území Broumovska je od roku 1991 součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, Broumovské stěny jsou Národní přírodní rezervací (638 ha). Města Broumov a Meziměstí, východiska pro turisty, jsou dobře dostupná vlakem i silniční dopravou. Ze tří stran sousedí Broumovský výběžek s Polskou republikou. Hranici lze překročit na silničních hraničních přechodech Meziměstí – Golińsk a Otovice – Tłumaczów, vlakem z Meziměstí a na turistických cestách přechody Janovičky – Gluszyca, Božanov – Radków, Machovská Lhota – Ostra Gora a Zdoňov – Łaczna. To umožňuje spojit pobyt na Broumovsku s návštěvou zajímavých míst v polském pohraničí. Adršpašské skalní město je menší částí rozlehlého komplexu Adršpašsko teplických skal, který je tvořen kvádrovými pískovci. Základní charakter jim byl dán saxonskými horotvornými pohyby, o ostatní se zasloužil vítr, mráz a voda. Pískovcové plošiny byly rozčleněny na mnoho celků, zbrázděny kaňony a soutěskami. Tato národní přírodní rezervace je cenná nejen z hlediska geomorfologického, ale i svým rostlinstvem (bylo zjištěno přes 200 původních druhů) a zvířenou. Pískovcová skalní města národních přírodních rezervací Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, přírodní rezervace Ostaš, Křížový vrch a přírodní památky Kočičí skály patří mezi nejznámější horolezecké terény v České republice. Lezeckým centrem v Čechách jsou však nejmladším. Prvním sportovním výstupem byla v Adršpašských skalách zdolána vysoká věž „Král“. Stalo se tak 21. 5. 1923. Celá dlouhá staletí lidé o skalních labyrintech v okolí Adršpachu a Teplic nad Metují mnoho nevěděli. Snad jen v dobách válek nacházeli místní obyvatelé ve skalách útočiště. Teprve kolem roku 1700 začali do Adršpachu cestovat první průkopníci turistiky. Nejstarší vyobrazení Adršpašských skal pochází z roku 1739. V době, kdy Adršpašské skály byli již navštěvovány, zůstaly nádherné skalní útvary u Teplic stále neznámé a zcela zakryté neprostupným pralesem. Když roku 1790 navštívil Adršpašsko-teplické skály německý básník Johann Wolfgang Goethe, mohl spatřit jenom několik skalních útvarů na okraji skalního města. Roku 1824 vznikl v prostoru skal velký lesní požár, který trval několik týdnů a jemuž padl za oběť takřka všechen lesní porost. Teprve tehdy se stala skalní bludiště prostupnější. Rozvoji turistiky dále přispělo vybudování sítě turistických stezek v první polovině 19. Století. Adršpašskoteplické skály se staly oblíbeným cílem výletů. Každoročně je v Teplicích nad Metují pořádán Mezinárodní horolezecký filmový festival.

29


Pěší turistika Oblast Broumovska, Teplicka a sousedního Polska může díky svému reliéfu a rozmanitosti krajiny nabídnout zájemcům o pěší turistiku mnoho stezek a označených turistických cest. Z tradičních turistických pochodů je každoročně KČT organizován „Polický vandr“, „Pochod Broumovskými stěnami“, běh „Od pípy k pípě“, „Katovská třicítka“, „Hronovská padesátka“, „Teplická třicítka“ a nepravidelně i další akce s méně jak 300 aktivními účastníky.

Národní přírodní rezervace Broumovské stěny Z jihozápadu je Broumovská kotlina ohraničena skalnatým pásmem Broumovských stěn, které přes Machovské sedlo (620 m) pokračují dále v Polsku Hejšovinou (Szczeliniec Wlk. A Ml.) a Borem (Skalniak) - Národní park Góry Stolowe, Broumovské stěny - národní přírodní rezervace (638,08 ha, vyhl. r. 1956) kvádrových pískovců s převážně jehličnatými porosty, skalními bludišti a stržemi je známá především okolím Hvězdy, Supího hnízda a Kovářovy rokle. Zhruba 12 km dlouhý hřeben Stěn, s přikrytými skalními srázy, spadajícími do širokého údolí Stěnavy, skrývá však mnohem více kouzelných míst, k nimž sice nevedou bezprašné vozovky, ale stojí za to je vyhledat. Od turistické chaty na Hvězdě je pěkný rozhled: Walbrzyšské hory, Javoří hory, Soví hory, Meziměstí, Vižňov, Rzprechtice, Broumov, Křinice, Martínkovice, Janovičky, Rožmitál, Heřmánkovice a další. Ještě lepší možnost rozhledu nabízí Supí koš na červené značce vedoucí z Hvězdy na Slavný. Švýcarský sloh dřevěné chaty z minulého století doplňuje na Hvězdě další zajímavost - barokní kamenná kaple s půdorysem tvaru hvězdy, dílo K. I. Dientzenhofera (1733). Hvězda je východiskem několika turistických cest. Jihovýchodní část Broumovských stěn je nejsnadněji přístupná z Machova - jedná se zejména o oblast Božanovského Špičáku (773 m, nejvyšší vrch Broumovských stěn), Junáckou vyhlídku a Bludiště. Zajímavým útvarem je Koruna (769 m), odkud je pěkný pohled směrem do Polska. Celá oblast Stěn nabízí lezecké terény.

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály a okolí Pískovcová skalní města u Teplic nad Metují a Dolního Adršpachu jsou bezesporu jedním z nejkrásnějších míst České republiky. Návštěvníky tohoto malebného koutu okresu Náchod čekají rozsáhlé labyrinty skal, průchody hlubokými a chladnými soutěskami, ale i daleké výhledy z vrcholků kopců a skalních srázů. Hustá síť značených stezek poslouží návštěvníkům při turistických výletech nejen ve skalách, ale i v jejich nejbližším okolí. Adršpašsko-teplické skály jsou od roku 1933 národní přírodní rezervací.

Javoří hory Nad vsí Ruprechtice se zdvihá zalesněný vrch - Ruprechtický Špičák. Svojí výškou 880 m n.m. je nejvyšším bodem oblasti viditelným téměř ze všech vyhlídek kraje. Na jeho vrcholu je postavena železná rozhledna - poskytuje výhled do Broumovské kotliny, na táhlý hřeben Broumovských stěn, Hejšovinu (Szczeliniec), část Boru (Skalniak), Ostaš, Orlické hory, Turov, a na masiv Teplicko-Adršpašských skal. Také ale na Vraní hory, Rýchory a Krkonoše. Na Javoří hory bezprostředně navazují polské Góry Kamennie a dále potom Góry Sowie. Po hřebenu Javořích hor prochází státní hranice s Polskem, kterou kopíruje turistická značka z Broumova přes Janovičky do Ruprechtic. Většinou zalesněné, k jihu příkře spadající pásmo Javořích hor, je přibližně 25 km dlouhé. Dalšími vrcholy Javořích hor jsou Široký vrch, východním směrem potom výraznější kopce, jejichž rozsochy se sbíhají ke

30


Stěnavě: Hraniční vrch, Jelení vrch, Jedlový vrch a Šišák. Téměř na hřebenu je rozložena rekreační osada Janovičky s několika penziony a sjezdovými lyžařskými terény. Javoří hory chrání Broumovskou kotlinu ze severu a tvoří malebnou kulisu krajině, kterou protéká Stěnava.

Cykloturistika Díky spolupráci KČT, Správy CHKO Broumovsko a Dobrovolného svazku obcí Broumovsko probíhá několik let postupné značení cyklotras dle standardů KČT. Jednotlivé trasy jsou v terénu doplněny odpočívadly a informačními tabulemi (mapa, informace o zajímavostech v daném úseku tras, informace o nejbližších službách). V současné době jsou v regionu Broumovsko vyznačeny tyto cyklistické trasy: Trasa č. 4000 Okruh Stěny (56 km), červené značení - část vede přes Polsko. Mezinárodní trasa vede přírodními rezervacemi okolo horských hřbetů se skalními útvary, roklemi a vyhlídkami na obou stranách státní hranice. Cyklotrasa vede převážně po klidných vedlejších silnicích a lesních cestách. Vhodná MTB, treková i silniční kola (krátké úseky nutno občas přejít pěšky). Trasa: Police nad Metují - Suchý Důl - Hlavňov - sedlo Pasa pod Honským Špičákem - Amerika pod Broumovskými stěnami - Křinice - Martínkovice (cesta po úpatí Broumovských stěn s výhledy do Broumovské kotliny) - Božanov: turistický hraniční přechod do Polska - Radków - Karlów - Machowska Droga - turistický hraniční přechod Machovská Lhota - Machov - Bělý - Police nad Metují. Trasa č. 4001 Vyhlídková cesta (27 km), modré značení - „Vyhlídková cesta“ částečně sdílí trasu a značení s cyklostezkou „Stěny“. Vede ale více terénem, po lesních a kamenitých cestách v oblasti NPR Broumovské stěny. Doporučené kolo: MTB nebo trekové. Trasa: Z Police nad Metují do Martínkovic na rozcestí je trasa totožná se „Stěnami“ (červené značení) - cesta pod Korunou - rozcestí pod Božanovským Špičákem - Pánův kříž - Slavný Suchý Důl - Police nad Metují. Trasa č. 4003 Pánova cesta (5 km), zelené značení, Zkratka z okruhů „Stěny“ i „Vyhlídková cesta“. Začíná v Americe pod Broumovskými stěnami a vede přes hřeben do obce Suchý Důl. Pro horské kolo - náročný terén i velké převýšení. S trekovým kolem nebo silničním kolem lze tento úsek projít pěšky. Trasa č. 4020 Stolové hory (126 km) - 63 km vede Polskem. Vhodná pro všechny typy kol celá trasa vede po asfaltových cestách. Trasa: Dolní Adršpach - Zdoňov - turistický hraniční přechod - Mieroszowske Sciany - Mieroszów - mezinárodní hraniční přechod Starostín Meziměstí - Hynčice - Olivětín - Broumov - Velká Ves - Otovice: mezinárodní hraniční přechod - Tłumaczów - Gajów - Radków, Ratno Dolne - Wambierzyce (poutní bazilika) Duszniki Zdrój: hraniční přechod (malý pohraniční styk) - Malá Čermná (náhradou za tento přechod může být nedaleký mezinárodní hraniční přechod Duszniki Zdrój - Náchod) - Velké Poříčí - Hronov - Rokytník - Turov - Bystré - Stárkov - Dolní Vernéřovice - Jívka - Janovice Hodkovice - Horní Adršpach - Dolní Adršpach. Kromě výše uvedených tras skýtá Broumovsko mnoho dalších možností pro cyklisty. Seznam všech cyklotras je uveden v kapitole Doprava této Průvodní zprávy. Je zde značena také trať 123 km dlouhého MTB závodu Rallye Sudety“, který se koná každoročně v září.

31


Lyžování Broumovský výběžek leží mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Na rozdíl od těchto známých a v zimě lyžaři hojně navštěvovaných pohraničních hor nemá CHKO Broumovsko v zimním období stejně dobré podmínky pro lyžování jako obě jmenovaná pohoří. Jen v nejvyšších nadmořských výškách od 600 do 800 m se souvislá sněhová pokrývka udrží v nejchladnějších zimních měsících lednu a únoru. Táhlá mírná stoupání a sjezdy však vytvářejí při dostatku sněhu ideální podmínky pro běžkaře prakticky v celé Polické vrchovině a v Javořích horách. Středisky běžkařů jsou Machov a Police nad Metují. I výšková členitost CHKO nezakládá nejlepší podmínky pro sjezdové lyžování. Většina prudších svahů (např. v Teplicích nad Metují, Machově, na Turově, na Janovičkách i v Hronově a Polici nad Metují) je zpřístupněna pro sjezdaře lyžařskými vleky a krátkým sjezdovkami. Další lyžařské vleky v řešeném území jsou v Radvanicích a Malých Svatoňovicích. Agroturistika V regionu je nabídka turistiky na koních v oblastech Stárkov a Jívka. O tento typ turistiky je ze strany návštěvníků území turistů a rekreantů velký zájem. Ubytovací a stravovací zařízení Existující ubytovací kapacity nejsou v obcích a městech plně využívány a i v hlavní turistické sezóně zatím převládá nabídka těchto služeb nad poptávkou. Zjistit skutečné ubytovací kapacity v obcích i městech regionu je prakticky nemožné, protože legislativně není pro právnické a fyzické osoby stanovena ohlašovací povinnost vybavenosti a poskytovaných služeb, řada pronajímaných chat a chalup je pronajímána nelegálně. Jinak je zastoupeno ubytovací a stravovací zařízení ve většině měst a obcí regionu. Nedostatek dobrých stravovacích zařízení se projevuje zejména v centrech turistického ruchu v Adršpachu, Teplicích nad Metují, v Machově a ve Stárkově. Větší poptávka po službách stravovacích zařízení v letní turistické sezóně může stimulovat další podnikatelské aktivity. Na okraji Stárkova vzniká nový rekreační areál „Zelené údolí“. Bude zde 52 domků na 13 ha luk a pastvin v údolí potoka Dřevíč. Všechny související aktivity kromě ubytování, stravování a parkoviště musí být umístěny v zastavěném území obce Stárkov. Správa CHKO dala souhlas s touto akcí, která byla původně koncipována jako hotel s agroturistikou a chatkami. V současné době je přímo v CHKO Broumovsko evidováno 70 lokalit vhodných k postavení stanových táborů v letním prázdninovém období. Tyto lokality jsou evidovány na loukách v údolí potoků a řek i na rovinatějších místech kopcovitého reliéfu Javořích hor, Polické a Žacléřské vrchoviny. Asi polovina z nich je každoročně obsazena. Některé z těchto míst bezprostředně navazují na rekreační objekt, který v takových případech zpravidla vytváří hospodářské zázemí tábora. Autokempingy jsou dle dostupných informací v řešeném území 3 - v Teplicích nad Metují, v Dolním Adršpachu a ve Velkém Dřevíči. Další vybraná zařízení občanského vybavení Ve většině obcí v řešeném území jsou vybudována a využívána fotbalová a volejbalová hřiště, tenisové kurty, tělocvičny, v Broumově sportovní hala a kluziště v Olivětíně a Polici nad Metují. Některá větší rekreační zařízení nabízejí svým klientům minigolfová hřiště.

32


Koupaliště jsou v letním období v provozu v Polici nad Metují, Meziměstí, Teplicích nad Metují, Žďárkách, Žďáru nad Metují a Velkém Dřevíči. Ke koupání jsou využívány rovněž některé rybníky (např. v Hejtmánkovicích) nebo zatopené bývalé lomy či odkaliště (např. Kuprovka v Jívce). K dalším zařízením patří v regionu muzea (např. v klášterech v Polici nad Metují a v Broumově, v Malých Svatoňovicích, Rtyni v Pokrkonoší atd.), divadla (např. Městské divadlo v Broumově, Kollárovo divadlo v Polici nad Metují atd.), výstavní síně, kina a další. Informační centra jsou ve většině větších měst a obcí v regionu - v Adršpachu, Stárkově, Broumově, Hronově, Machově a dalších. V Broumově sídlí také Informační centrum Broumovsko.

Návštěvnost území Doporučené limity návštěvnosti jednotlivých krajinných celků je třeba stanovit podrobnější dokumentací zpracovanou pro tyto krajinné celky při respektování zásad Plánu péče CHKO Broumovsko a regulativů obsažených v Hodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko (1. a 2. část – 2001/2002).

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Lesy v řešeném území spadaly do LHC Broumov, který byl rozdělen a nyní sestává z jedenácti revírů. Lesy státní a lesy vlastníků výměr do 50 ha (Lesní správa Broumov s Lesním hospodářským plánem - LHP platným do r. 2006 a lesy vlastníků nad 50 ha kteří mají samostatný LHP). Restituce nejsou dosud ukončeny. Původní LHC Broumov Lesní statek Radvanice Městské lesy Police Městské lesy Trutnov Teplice na Metují Teplice nad Metují 1 Vápenka Stárkov Hejtmánkovice Obec Adršpach - připravuje se Česká Metuje Lesy vlastníků s výměrou nad 50 ha. Městské lesy Hronov Obecní lesy Machov Městské lesy Červený Kostelec Městské lesy Úpice

Funkce lesa se dělí na funkce produkční (produkce dřeva, semen, plodů a ozdobného klestu) převažující u kategorie lesů hospodářských a funkce mimoprodukční (půdoochranná, vodohospodářská, klimatická, krajinotvorná, biologická, rekreační a p.), které jsou upřednostňovány u lesů zvláštního určení a lesů ochranných.

33


Podle rozhodnutí o kategorizaci lesů MZe Ú0 Hradec Králové čj.32/98-LHP z 30. 3. 1998, čj.33/98-LHP z 11. 5. 1998, čj.35/98-LHP z 30. 3. 1998, 38/98-LHP z 21. 5. 1998 a čj.č0/98 z 1. 7. 1998, jsou některé lesy zájmového území zařazeny do kategorie lesů ochranných dle § 7 odst.1 písm.a) zákona č.289/1995 Sb. a kategorií lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 1 a 2. Lesy ochranné jsou na mimořádně nepříznivých stanovištích - lesy národních přírodních rezervací Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny a lesy na prudkých svazích Javořích hor a při vodotečích. Lesy zvláštního určení jsou lesy v I. zóně CHKO, přírodních rezervacích a přírodních památkách, lesy příměstské, lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti a lesy v uznaných oborách. Do této kategorie jsou zařazeny (pokud nejsou lesy ochrannými) všechny lesy ležící ve vybraných lokalitách Správou CHKO jmenovitě sledovaných a lesy v biocentrech nadregionálního a regionálního významu. Ostatní lesy jsou v kategorii lesů hospodářských.

Ohrožení lesa V řešeném území vysoký podíl nahodilých těžeb. Lesní ekosystémy nejvíce poškozují imise (zejména vyšší polohy jsou zařazeny do pásem ohrožení lesa imisemi C – 14,76 ha, B – 1313 ha) a spárkatá zvěř loupáním, ohryzem a okusem.

Cíle lesního hospodářství Zajistit vyváženost všech funkcí lesa na principech trvale udržitelného rozvoje. Preferovat obnovu geneticky kvalitním materiálem místní provenience. Materiál dovezený v případě nutnosti z jiných oblastí nepoužívat v I. a II. zóně CHKO, lesích zvláštního určení v zájmu ochrany přírody, lesích ochranných, v evidovaných lokalitách ochrany přírody, v biocentrech ÚSES a v blízkosti porostů s výskytem pravděpodobně původních ekotypů. Zvláštní pozornost věnovat záchraně většinou jednotlivě vtroušené jedle bělokoré (Abies alba) a jilmu horského (Ulmus glabra). Veškeré zásahy v botanicky významných lokalitách předem prokonzultovat s botanikem (mj. nebezpečí náhodného zničení při neznalosti přesné lokalizace). Na území CHKO Broumovsko hospodařit pouze podle lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) zohledňujících Plán péče o CHKO a projednaných se Správou CHKO Broumovsko.

ZEMĚDĚLSTVÍ Řešené území je řazeno do bramborářského zemědělského výrobního typu, podtyp ovesný (Broumovská kotlina a nižší polohy směrem k Trutnovu), ve vyšších polohách je typ horských hospodářství jednak podtyp horských hospodářství na hlubší půdě (zejména Machov) a podtyp horských hospodářství na mělčí půdě. Původní dva státní statky (Broumov s 15 646 ha zemědělské půdy a Trutnov s 9 475 ha zemědělské půdy) a šest JZD se rozdělily na množství menších až drobných zemědělských podniků, z nichž některé jsou již v likvidaci. Rozvoj zemědělství v broumovské části území okresu Náchod je prioritou regionálního programu, zpracovaného územním odborem Ministerstva zemědělství ČR v Náchodě. V zemědělství jsou stále více preferovány mimoprodukční funkce a alternativní, případně extenzivní způsoby hospodaření. Je zdůrazňována zejména funkce krajinotvorná a ekologická. Na území CHKO je hospodaření přímo podřízeno podmínkám stanoveným

34


v Plánu péče o CHKO Broumovsko pro jednotlivé zóny ochrany CHKO. Zemědělské areály v řešeném území nejsou plně využity, některé objekty jsou opuštěny. Tyto plochy a objekty jsou vhodné pro rozvoj jiných aktivit (zejména výroba, služby, sklady) na místní úrovni, což přispěje ke zlepšení ekonomické úrovně a stabilizaci obyvatel. Předpokládá se podpora zmenšování lánů (zejména orné půdy), podpora převodů orné půdy do trvalých travních porostů (zejména na plochách ohrožených erozí, na plochách sousedících s prvky ÚSES vodními plochami a vodotečemi), podpora výsadeb liniové zeleně, remízků, keřových porostů i soliterů, podpora obnovy nivních luk, rybníků a výstavby retenčních nádrží. Dále se předpokládá podpora alternativních a extenzivních výrobních technologií včetně podpory úzkých vazeb na jiná odvětví (energetika – spalování zbytkové biomasy, pěstování biomasy speciálně pro energetické účely, turistika, údržba krajiny, ochrana přírody, zpracovatelský průmysl, obchod, služby aj.). Při eventuelním zalesňováním ZPF postupovat citlivě s ohledem na zachování jedinečného krajinného rázu. Zejména nezalesňovat velké souvislé plochy.

35


B.3. ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH PŘEDPOKLADŮ JEDNOTLIVÝCH SÍDELNÍCH ÚTVARŮ

Rozvoj sídelní struktury Řešené území zasahuje do tří správních obvodů obcí s rošířenou působností: Broumov (celý obvod, obce: Adršpach, Božanov, Broumov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Meziměstí, Otovice, Šonov, Teplice nad Metují a Vernéřovice), Náchod (jen část obvodu, obce: Bezděkov nad Metují, Bukovice, Česká Metuje, Hronov, Machov, Police nad Metují, Stárkov, Suchý Důl, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Vysoká Srbská, Žďár nad Metují a Žďárky) a Trutnov (jen část obvodu, obce: Batňovice, Chvaleč, Jívka, Malé Svatoňovice, Rtyně v Podkrkonoší, Radvanice a Velké Svatoňovice). Tabulkový přehled správních obvodů dotýkajících se řešeného území (od 1. 1. 2003) 2

Správní obvody

Počet obcí

Rozloha v km

Počet obyvatel

Hustota obyvatelstva 2 na 1 km

Broumov Náchod

14 36 (řešené území: 13 obcí)

259 355 (řešené území 147)

69 176

Trutnov

32 (řešené území: 7 obcí)

604 (řešené území 102)

17 812 61 908 (řešené území: 18 336 obyvatel) 66 053 (řešené území: 8 637 obyvatel)

106

Z hlediska velikostních skupin obcí do skupiny do 199 obyvatel nepatří žádná obec v řešeném území, do skupiny 200-499 obyvatel patří 14 obcí, do skupiny 500-999 obyvatel patří 9 obcí, do skupiny 1000-1999 obyvatel patří 5 obcí, do skupiny 2000-4999 patří 3 města (Rtyně v Podkrkonoší, Police nad Metují a Velké Poříčí) a ve velikostní skupině 5000-9999 obyvatel jsou města Broumov a Hronov.

Zhodnocení rozvojových předpokladů jednotlivých sídelních útvarů (se sídlem městského/ obecního úřadu) Města a obce, resp. jejich jádrové sídelní útvary v řešeném území, lze s ohledem na jejich charakter, lokalizaci v území, míru občanského vybavení a postavení ve struktuře osídlení zařadit do následujících skupin: A) sídla městského typu (a), případně s možnou zástavbou městského typu (b): a) Broumovsko: Broumov, Meziměstí, Teplice nad Metují, Náchodsko: Hronov, Police nad Metují, Stárkov, Velké Poříčí, Žďárky, Trutnovsko: Rtyně v Podkrkonoší, b) Broumovsko: Broumov, Meziměstí, Teplice nad Metují, Náchodsko: Bezděkov nad Metují, Bukovice, Žďár nad Metují, Trutnovsko: Malé Svatoňovice.

36


B) sídla venkovského typu s mimořádně zachovalou urbanistickou strukturou (a), běžného charakteru (b): a) Broumovsko: Božanov, Heřmánkovice, Hynčice, Křinice, Martínkovice, Otovice, Šonov, Vernéřovice, Náchodsko: Machov, Trutnovsko: Radvanice, b) Broumovsko: Adršpach, Hejtmánkovice, Jetřichov, Náchodsko: Česká Metuje, Suchý Důl, Velké Petrovice, Vysoká Srbská, Trutnovsko: Batňovice, Chvaleč, Jívka, Velké Svatoňovice.

Významnou roli v hodnocení potenciálu rozvoje těchto sídel hraje i kvalita jejich dopravního napojení na základní silniční a železniční síť včetně dostupnosti sítí technického vybavení (viz kapitola B.12.), dále hodnoty životního prostředí (viz kapitola B.7.), současný rozsah a kvalita občanského vybavení a hodnoty kulturního dědictví (viz kapitola B.2.). Na základě posouzení všech těchto souvislostí se navrhují - rozvojové plochy bydlení nadmístního významu v Adršpachu, v Broumově, v Hejtmánkovicích, v Hronově, v Polici nad Metují a ve Rtyni v Podkrkonoší, - rozvojová plocha výroby nadmístního významu ve Velkém Poříčí, - regenerace plochy výroby nadmístního významu v Radvanicích. Rozsah jednotlivých rozvojových ploch je uveden v „Tabulce vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL“. Pro zabezpečení stabilizace a územního rozvoje sídel je nezbytné vymezení funkčního využití území a stanovení zásad prostorového uspořádání v jejich územně plánovací dokumentaci. Současný aktuální stav pořizování těchto základních rozvojových dokumentů obcí je obsažen v následující tabulce. Stav ÚPD měst a obcí Obec s rozšířenou působností Broumov

Obec

Adršpach Božanov Broumov Hejtmánkovice Heřmánkovice Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Meziměstí Otovice Šonov Teplice nad Metují Vernéřovice


Rok schválení

Návrh/2001 Návrh/1998 Návrh/1999 Návrh/2003 Koncept Koncept/1999 Návrh/2002 Návrh/2000 Návrh/2003 Návrh/1995 Návrh/2002 Návrh/2002 Návrh/1986 Návrh/1999

2001 2000 2000 1) 1) 2001 2004 2000 1) 1) 1989 2000

37


Obec s rozšířenou působností Náchod

Náchod

Trutnov

Poznámka:

Obec


Rok schválení

Bezděkov nad Metují Bukovice Česká Metuje Hronov Machov Police nad Metují Stárkov Suchý Důl Velké Petrovice Velké Poříčí Vysoká Srbská Žďár nad Metují Žďárky Batňovice Chvaleč Jívka Malé Svatoňovice Rtyně v Podkrkonoší Radvanice Velké Svatoňovice

Návrh/2001 Návrh/2000 Návrh/1998 Návrh/1984 Zadání/2005 Návrh/1999 Návrh/1999 Návrh/2000 Návrh/2000 2) Návrh Návrh/2000 Návrh/2000 Koncept/2004 Koncept/2004 Návrh/2002 návrh Zadání/2004 Návrh/2003 Návrh/2002 Koncept řešení/2005

2001 1) 2001 1988 2002 1999 2000 2001 2000 2000 2001 3) 3) 2004 2004 2002 -

1) návrh ÚPD před schválením 2) řešeno v rámci ÚPD Hronova 3) schváleno souborné stanovisko

38


B.4. DŮSLEDKY RŮSTU NEBO POKLESU OBYVATELSTVA, JEHO EKONOMICKÝCH AKTIVIT, MIGRACE A DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ NA ROZVOJ ÚZEMÍ

ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY Řešené území svojí rozlohou celkem 508 km2 zaujímá 11 % správního území Královéhradeckého kraje. Úroveň zalidnění v řešeném území je nerovnoměrná. Například vysoká úroveň 2 zalidnění je na Náchodsku (176 obyv/km ) a naopak nízká úroveň zalidnění je na 2 2 Broumovsku (69 obyv/km ). Průměrná hustota zalidnění České republiky je 130 obyv/km . K 1. 3. 2001 (dle Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001) trvale žilo v řešeném území 44 785 obyvatel, což je 8 % z celkového počtu obyvatel Královéhradeckého kraje. Počet obyvatel Počet trvale žijících obyvatel v řešeném území se v období let 1961-2001 snížil absolutně o 3 609 obyvatel, tj. relativně o 7,5 %. Přírůstek obyvatel se v tomto období projevil v některých jednotlivých městech a obcích regionu např. v Broumově, Polici nad Metují, Malých Svatoňovicích, Meziměstí, Radvanicích, Velkých Svatoňovicích a Žďárkách, v ostatních městech a obcích se projevila depopulační tendence, přičemž se zároveň zvyšoval úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Migrační bilance byla v uplynulých letech kladná, i když migrační přírůstek byl nižší než celostátní průměr. Průměrný věk za celý region je vyšší, i zde se projevuje stárnutí populace. Nejmladším regionem v řešeném území, z pohledu průměrného věku, je Broumovsko (37,5). V dalším období, tj. k roku 2010 lze očekávat stabilizaci, případně pouze mírný úbytek (0,5%) trvale žijících obyvatel. Další výhled k roku 2020 předpokládá mírný nárůst celkového počtu obyvatel (cca 1%) s ohledem na stabilizaci a zlepšení životních podmínek v závislosti na územních předpokladech vytvořených koncepcí této ÚPD. Správní obvod obce s rozšířenou působností

Počet trvale bydlících obyvatel

1961

Broumov

1970

1980

Podíl obyvatel ve věku (v procentech) k 1.3.2001

Index mládí k 1.3.2001

Průměrný věk k 1.3.2001

1991

2001

0-14 let

15-59 let

60 a více let

18 976 18 382 17 828 20 234 19 255 19 276

17 483 18 629

17 684 18 336

18,6 16,2

64,4 63,1

17,0 20,7

109,3 77,9

37,5 39,1

9 056

9 266

8 630

8 637

16,3

63,2

20,5

79,8

39

48 266 46 656 46 370

44 742

44 657

17,2

63,6

19,2

89,3

38,5

Náchod (jen řešené území) 9 019

Trutnov (jen řešené území) Celkem řešené území

39


40


Demografická prognóza

Celkem řešené území

1961

1970

1980

1991

2001

48 226

46 656

46 370

44 724

44 657

2010

2020

44 400

44 800

- 44 600

- 45 000

Věková struktura obyvatelstva

Mezi lety 1991 a 2001 došlo k poklesu počtu obyvatel ve věkové skupině 0-14 let (předproduktivní věk) o 3,9 % a ke zvýšení počtu obyvatel ve věkové skupině 15-59 let (produktivní věk) o 2,1 % i ve věkové skupině 60 a více let (poproduktivní věk) o 2 %. Mezi lety 1991 a 2001 došlo v regionu k poklesu u ukazatele Index mládí (počet obyvatel ve věku 0-14 let na 100 obyvatel ve věku 60 a více let), což je způsobeno nižší porodností a přechodem dětí z věkové skupiny 0-14 let do produktivního věku, tedy poklesem počtu dětí mladších 15 let a zvýšením počtu obyvatel v poproduktivním věku. Do roku 2010 je nutné počítat s pokračováním dosavadního trendu - zhoršování věkové struktury, a to především v dalším (ale již mírnějším) poklesu dětské složky, velice nízkým růstem podílu osob v produktivním věku a výrazným růstem váhy obyvatel v poproduktivním věku. V souvislosti s prudkým snížením porodnosti v uplynulých letech a zejména s přechodem silných poválečných ročníků do poproduktivního věku po r. 2005 dojde i při nezměněné úmrtnosti k rychlému stárnutí populace. Ekonomické zatížení obyvatel v produktivním věku spojené s tímto vývojem, které je v současné době zeslabeno vstupem silných ročníků ze 70. let na pracovní trh, se po r. 2005 začne rychle zvyšovat. Předpokládané nepříznivé změny věkové struktury obyvatelstva, jejichž dynamika nemá v dosavadním demografickém vývoji obdoby, budou vyžadovat řešení celé řady praktických a v řadě případů i politicky citlivých problémů.

41


TRH PRÁCE

Nezaměstnanost Situace v řešeném území není dlouhodobě příznivá, meziročně vzrůstá počet nezaměstnaných i přesto, že klesá počet ekonomicky aktivních obyvatel, vzrůstá tím i míra nezaměstnanosti. Dále jsou zde značné rezervy ekonomického růstu a zaměstnanosti, což je do jisté míry ovlivněno i nerozvinutou dopravní a technickou infrastrukturou. Dalšími hlavními problémy, nedostatky a překážkami v dalším rozvoji v oblasti nezaměstnosti jsou: kvalifikační a profesní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, nesoulad mezi přípravou pracovní síly a požadavky trhu práce, demotivující poměr sociálních dávek a možné mzdy, nedostatek volných pracovních míst atd. Počet ekonomicky aktivních osob, počet zaměstnaných a počet osob vyjíždějících za praci mimo obec trvalého pobytu k 1. 3. 2001, počet uchazečů o zaměstnání a míru nezaměstnanosti k 30. 6. 2004 uvádí následující tabulka. Nejvyšší počet nezaměstnaných je v oblasti Broumovska a naopak nejnižší v oblasti Náchodska. Zhruba 50 % obyvatel regionu vyjíždí za prací mimo obec trvalého pobytu. Toto vše souvisí s nabídkou volných pracovních míst, v oblasti Náchodska je větší nabídka pracovních příležitostí, sídlí zde i více podnikatelských subjektů. Tabulka: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností dotýkajících se řešeného území v roce 2001 Správní Počet obvod obce ekonomicky s rozšířenou aktivních působností osob

Počet zaměstnanýc h

Počet uchazečů o zaměstnání k 30.6. 2004

Míra nezaměstnanosti v % k 30.6.2004

Počet vyjíždějících osob za prací mimo obec trvalého pobytu

Broumov

8 823

7 973

965

11,1

3 824

Náchod (jen řešené území)

9 114

8 672

562

5,9

4 615

Trutnov (jen řešené území)

4 126

3 912

362

8,9

2581


22 063

20 557

1889

8,6

11 020

Mezi nejproblémovější mikroregiony, které mají zároveň velký počet ekonomicky aktivních obyvatel a velký počet nezaměstnaných, patří v Královéhradeckém kraji právě Broumovsko. Nezaměstnanost je nutné koncepčně řešit v rámci kraje za spolupráce místní správy a samosprávy, úřadů práce, vzdělávacích zařízení a podnikatelských subjektů. Počet ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích národního hospodářství uvádí následující tabulka. Nejvíce obyvatel regionu pracovalo v odvětví průmyslu, své sídlo zde mají větší průmyslové podniky např. VEBA Broumov, TEXTONNIA CZECH, Hronov, ČKD Hronov, Kovopol Police nad Metují, RUBENA Hronov atd.

42


Tabulka: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle hlavních odvětví a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností dotýkajících se řešeného území v roce 2001 Správní obvod obce s rozšířenou působností

Počet ekonomicky aktivních v odvětví

zemědělství

průmysl

stavebnictví

ostatní odvětví

nezjištěné odvětví

Broumov

523

3 437

565

3 411

887


437

4 045

619

3 537

621


143

1 923

346

1 518

196

1 103

9 405

1 530

8 466

1 704


Vzdělanost obyvatelstva Vzdělanost obyvatelstva se považuje nejen za důležitou kulturní charakteristiku populace, ale stále častěji i za významnou charakteristiku ekonomickou. Pouhé základní a neukončené vzdělání má 25 % dospělého obyvatelstva regionu (Královéhradecký kraj – 22,6 %, ČR – 23,5 %). Také podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity 42 % byl vyšší než krajský (39,9 %) a celostární podíl (38 %). Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je mnohem nižší 5,3 % (kraj – 7,5 %, ČR – 8,9 %). Nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a nejvyšší podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity má Broumovsko. Tabulka: Obyvatelstvo starší 15 let podle stupně vzdělání a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností dotýkajících se řešeného území v roce 2001 Správní obvod obce s rozšířenou působností

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání

základní ukončené a neukončené

vyučení a úplné střední střední odborné odborné bez maturity

vyšší odborné školy a vysokoškolské

nezjištěno

Broumov

3 991

6 363

3 264

530

153


3 638

6 513

3 746

526

129


1 873

3 204

1 536

196

32


9 502

16 080

8 546

1 252

314

43


Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se měří několika ukazateli. Jedním z nich je i ukazatel podílu obyvatel s úplným středním vzděláním a úplným vysokoškolským vzděláním v přepoču na 100 obyvatel starších 25 let – index vzdělání. V roce 2001 byl v řešeném území ukazatel nejnižší v oblasti Broumovska – 31,9 (v kraji 44 a celorepublikově 45,3). Druhým ukazatelem je úhrnný počet let školního vzdělání obyvatelstva staršího 15 let. Ten měl v roce 2001 v oblasti Broumovska hodnotu 11,1 (v kraji 11,6 a celorepublikově 11,7) roku.

EKONOMICKÝ POTENCIÁL

Výroba, výrobní služby

Velké podniky Z pohledu kritérií EU, které převzala ČR, jsou velkými podniky myšleny subjekty zaměstnávající 250 a více osob. Vedle podniků sídlících v regionu, působí zde některé významné závody v postavení poboček podniků registrovaných i mimo Královéhradecký kraj. Tyto provozovny nejsou podchyceny do výsledků ČSÚ. K prosinci 2003 se jedná o podniky: • VEBA, Textilní závody, a.s. Broumov, TEXTONNIA CZECH, s.r.o. Hronov, ČKD Hronov, a.s., Kovopol, a.s. Police nad Metují, RUBENA, a.s., provozovna Hronov, VDO Česká republika s.r.o. – závod Adršpach, Hynčické strojírny Hynčice, a.s., Strojtex Meziměstí, Broumovská nemocnice a Lesní společnost Broumov holding, a.s., manipulační sklad LČR, s.p. Meziměstí, Hobra-Školník Broumov, Granit Lipnice - Teplice nad Metují, Kamenická firma Bradle Teplice nad Metují, BRONAS Heřmánkovice, Pivovar BroumovOlivětín, Milpo Police nad Metují, General Bottlers, s.r.o. Teplice nad Metují, Keramický závod Police nad Metují, Hauk Police nad Metují, Barum Jetřichov, Tiskárna Matěna Teplice nad Metují aj.

Malé a střední podniky V podnikatelské činnosti výrazně převažuje sektor malého a středního podnikání, který na jedné straně dokáže pružněji reagovat na změny ekonomického prostředí, na druhé straně potřebuje dostupné pomocné programy včetně dokonalejší organizovanosti svého sektoru. Celkový hospodářský rozvoj území je velmi závislý právě na rozvoji malého a středního podnikání. To má specifickou vlastnost pronikat do všech obcí a měst a přispívat tak k harmonickému rozvoji celého území kraje. Průmyslové zóny spolu s obchodně-správními zónami představují v současnosti důležitý základ pro zajištění hospodářsko-sociálního růstu regionů. Jde především o vytváření nových pracovních míst, rozvoj subdodavatelských činností, rozvoj stávajících drobných výrob, příliv kapitálu a nových progresivních technologií za plného respektování zásad ochrany životního prostředí při hledání jejich optimální lokalizace v rámci sídelní struktury. Přitom je třeba prioritně využít systém podpory poskytované ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturami vytvářejícími programy podpory a z dalších státních dotačních programů pro konkrétního či případného (v té době ještě neznámého) investora pro zajištění připravenosti, zatraktivnění území.

44


45


Z podkladů poskytovaných agenturou CzechInvest vyplývá, že na 1 ha průmyslové zóny, obsazené investorem, připadá v průměru asi 50 nových pracovních míst a investice ve výši 180 mil. Kč. Adršpaško-broumovsko díky nenapojení na dálniční síť, komunikační a sídlelní oddělenosti, vyšší nezaměstnanosti a kvalifikačním a profesním nesouladům nepředstavuje zatím příliš atraktivní oblast pro vytváření nových vhodných lokalit a zájem investorů. Zaměření a výrobní obory vycházejí především z původní místní tradice. V současnosti jde hlavně o textilní výrobu, strojní výrobu, potravinářskou výrobu a gumárenský průmysl. Nepředpokládá se vytvoření tzv. strategické průmyslové zóny (v rozsahu kolem 200 ha), neboť její vznik by vyvolal závažné změny v historicky vzniklé sídelní struktuře včetně změn v dopravní síti.

46


B.5. NÁVRH PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSAD JEHO VYUŽITÍ VČETNĚ ZMĚN JEHO VYUŽITÍ

NÁVRH

Převážná část řešeného území je součástí CHKO Broumovsko, na jehož území lze především na základě hodnocení krajinného rázu vymezit z hlediska prostorového uspořádání následující krajinné celky: A) Policko – teplický; B) Jestřebí hory, Radvanická vrchovina; C) Broumovská kotlina, Javoří hory. Tyto krajinné celky se dále člení na jednotlivé krajinné prostory, na jejichž území se navrhuje postupovat dle následujících obsahových doporučení: Krajinný celek A Policko – teplický Krajinný prostor

Obecné zásady

A – 1 Broumovské stěny

- chránit prostor Národní přírodní rezervace Broumovské stěny - vyjímečná místa – barokní kaple Hvězda

A – 2 Machovsko – suchodolský

- chránit krajinné hodnoty, spočívající v jedinečném utváření terénu a rozložení lesních a mimolesních prostorů

A – 3 Policko – žďárský

- podpořit větší propojení zemědělsky obhospodařované krajiny se sídlem a s okolními přírodě blízkými lokalitami - celkově kultivovat prostředí městské krajiny, návaznost na okolí

A – 4 Bezděkovsko – petrovický

- zmírnit kontrast mezi velkými nečleněnými plochami intenzívně zemědělsky využívanými a navazujícími, přírodě blízkými lokalitami (údolí Metuje, svahy kuest)

A – 5 Metuje

- chránit prosotr hlubokého údolí - chránit a obnovovat krajinu mezi Adršpašsko – teplickými skalami a stolovou horou Ostaš, provázanost krajinářsky velmi cenných prostorů

A – 6 Teplicko – bohdašínský

- zhodnotit nevyužitý potenciál města Teplice nad Metují, využití prázdných objektů, úprava veřejných ploch, celková regenerace města - krajina mimo město – podpořit členění - prostor Orlíku již více nezastavovat, kultivace objektů

47


Krajinný celek A Policko – teplický Krajinný prostor

Obecné zásady

A – 7 Ostaš

- chránit výjimečný charakter prostoru - chránit typickou siluetu stolové hory - prostor v okolí alespoň 2 km – ochranné pásmo výjimečné krajiné složky – chránit před nevhodnými zásahy – nezastavovat, neumisťovat technické stavby

A – 8 Adršpašsko – teplické skály, Křížový vrch

- přísná ochrana krajiny jedinečného významu, jedinečný soubor - zhodnotit navazujícíc krajinářsky hodnotné prostory luk a pastvin v sousedství, s výhledy na cenné krajinné složky

A – 9 Mirošovské stěny, Hranbiční hřbet, Závora

- chránit pohledově exponované linie hřebenu Mirošovských stěn a linie hrany kuest - uchovat celkově klidný, až komorní charakter prostředí - vhodnou obnovou Zdoňova, vzhledem k okolnímu cennému prostředí (Křížový vrch, hrany kuest, cenné stavby, historické stopy) přispět ke krajině jedinečných hodnot

A – 10 Stárkov, údolí Dřevíče

- chránit výraznou horizontální linii hrany kuesty před nevhodnými zásahy - s výjimkou Stárkova zachovat venkovský charakter zástavby

Krajinný celek B Jestřebí hory, Radvanická vrchovina B – 1 Jestřebí hory

- chránit prostorový předěl vymezující prosotr CHKO z jihozápadu

B – 2 Radvanická vrchovina

- chránit a obnovovat drobné členění krajiny

B – 3 Hronov, Velký Dřevíč

- snaha o zachování přijatelného měřítka staveb a krajiny, kultivace městské zástavby, vymezit jasnou linii, hranici města a již volné krajiny

B – 4 Zlíčko, Žďárky

- chránit severovýchodní část prostoru - doplnění stromů především v jižní části

Krajinný celek C Broumovská kotlina, Javoří hory C – 1 Stěnava

- chránit tok řeky s nivou a břehovými prostory - chránit prostor řeky jako celek, cennost fenoménu řeky v krajině (meandrující části s doprovodnými porosty) - přítomnost a ochrana prvků výjimečného charakteru – benediktinský klášter (objekty, poloha, zachování dominantnosti, vztah vůči městu)

48


Krajinný celek C Broumovská kotlina, Javoří hory Krajinný prostor

Obecné zásady

C – 2 Heřmánkovicko - šonovský

- zachovat venkovský charakter sídel, strukturu uspořádání zástavby - přednostně využívat stávající objekty - zmírnit kontrast mezi velkými nečleněnými plochami intenzívně zemědělsky využívanými a drobněji členěnými plochami, které navazují na zalesněné svahy, postupným doplněním rozptýlené zeleně u polních cest, mezí - regulativy vyplývající z navržené památkové ochrany Heřmánkovic

C – 3 Vižňovsko – ruprechtický

- zachovat venkovský charakter sídel - přednostně využívat stávající bytový fond - podpořit větší propojení zemědělsky obhospodařované krajiny se sídlem a s okolními, přírodě blízkými lokalitami

C – 4 Javoří hory

- území ponechat přírodní charakter, stavby jen v souvislosti či obhospodařovaném území - obnovu porostů provádět v souladu s lesním zákonem a vycházet při tom z platného plánu péče o lesy CHKO Broumovsko

C – 5 Křinicko - božanovský

- přísná ochrana prostoru z hlediska návaznosti na cenné sousedící okolí (Hejšovina, Koruna, Hvězda), souvisí především se stavbami technického a zemědělského charakteru nevhodné výšky, měřítka, použitýách materiálů, funkce, umístění - zachovat venkovský charakter sídel, strukturu uspořádání zástavby - limity vyplývající ze statutu PR Krinice

C – 6 Vernéřovicko

- zachovat venkovský charakter sídel, strukturu uspořádání zástavby - regulativy vyplývající z navržené pam. ochrany - ochrana drobnějšího členění krajiny zejména části prostoru, která navazuje na zalesněné svahy a také na prostor řeky - kultivovat prostor v okolí Vernéřovic (dílčí KP), přímá návaznost na zalesněné svahy Mirošovických stěn, Bukovou horu

C – 7 Hejtmánkovice

- chránit výraznou pohledovou hranu Mlýnský vrch, Ráj, Spořilov - neumisťovat výškové prvky stavby na hraně údolí, zalesněném hřbetu s Mlýnským vrchem a vrchem Spořilov, leží uprostřed kotliny a proto se pohledově uplatňuje z obou protilehlých svahů, zejména ve vztahu k hlavní dominantě – klášteru

Zdroj: CHKO Broumovsko – hodnocení krajinného rázu (Ing.arch. J. Brychtová, 1. část – 2001, 2. část – 2002)

49


V části řešeného území mimo CHKO Broumovsko je nezbytné postupovat v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací obcí. Kde tyto základní dokumenty dosud chybí, je třeba v řízeních o umístění staveb nebo o využití území vždy postupovat s vědomím sousedství cenného území CHKO. Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulkturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jako hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Pro řešené území se proto navrhují následující zásady jeho využití včetně změn jeho využití: §

Sídelní strukturu považovat za stabilizovanou.

§

Na území Chráněné krajiné oblasti Broumovsko je prioritou funkce ekologická a vodohospodářská – Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Polická pánev.

§

Respektovat urbanistickou strukturu zástavby a její typy.

§

Rozvoj měst a obcí, přednostně zajišťovat modernizaci stávajících fondů a technické infrastruktury.

§

Při řízení územního rozvoje respektovat zonaci CHKO Broumovsko ve smyslu vyhl. č. 157/1991 Sb., ze dne 27. března 1991, o zřízení CHKO Broumovsko.

§

Respektovat národní kulturní památky včetně ochranných pásem, památkovou rezervaci, památkové zóny včetně ochranných pásem a území archeologických zájmů.

§

Respektovat vymezené prvky nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability.

§

Zemědělskou výrobu podřídit zájmům ochrany přírody, krajiny a vodního hospodářství.

§

Na území CHKO respektovat Plán péče (I. a II. zóna). Rozorávání mezí nepřipustit na celém řešeném území.

§

Změnu kultur z orné na louky nebo pastviny preferovat především na pozemcích ohrožených erozí, pozemcích sousedících s vodními plochami, s vodotečemi, s lesem a s prvky ÚSES.

§

V zemědělské výrobě rozvíjet i doplňující služby.

§

Živočišnou výrobu rozvíjet především ve stávajících zemědělských areálech. Stávající velkokapacitní zařízení živočišné výroby v CHKO provozovat jen při dodržení požadavků orgánů ochrany přírody a vodohospodářských orgánů.

§

Meliorace a úpravy pozemků, které snižují akumulaci vod, biodiverzitu a ekologickou stabilitu vyloučit.

§

Lesní hospodářství dle lesních hospodářských plánů (LHP) ve spolupráci s orgány ochrany přírody a státní správy.

§

Vzhledem k tomu, že se jedná o lesy s výraznými mimoprodukčními funkcemi, je nutno technologie hospodaření podřídit zájmům ochrany přírody a krajiny, půdy a vodních zdrojů a preferovat přirozenou obnovu lesa.

§

Vynětí pozemků z ploch určených pro plnění funkce lesa a trvalé odlesnění pouze v souladu se schválenou ÚPD.

50


§

Vytvářet podmínky pro zachování a reprodukci genofondu lesních dřevin, biologickou diverzitu a maximální možnou míru autoregulace lesních ekosystémů.

§

Záměry těžby surovin na území CHKO podřídit prioritám ochrany přírody, krajiny a povrchových a podzemních vod.

§

Likvidovat důsledky důlní těžby především rekultivací krajiny.

51


B.6. DŮSLEDKY A TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ EXPLOATACE NEROSTNÝCH SUROVIN

PŘEDPOKLÁDANÉ

Úvod Na základě studia archivních materiálů ze zájmové oblasti jsou stručně shrnuty geologické poměry a předložen návrh problematiky, kterou je nutno se zabývat před návrhem dalšího využití území. Grafická část ÚP byla zpracována v měřítku 1:50 000, tj. v měřítku shodném s měřítkem map, ve kterém jsou zpracovány svodné materiály, které vydává MŽP ČR prostřednictvím Geofondu Praha. Jsou to tři soubory map, v nichž jsou vymezena území se zvláštními podmínkami geologické stavby ve smyslu § 13 zákona ČNR č. 62/88 Sb. ve znění zákona č. 543/91 Sb. Jedná se o poddolovaná území, sesuvná území a území jiných nebezpečných svahových deformací a území vymykající se běžným podmínkám využití z důvodu ochrany ložisek nerostných surovin. Po novém krajském uspořádání území ČR byly nově přepracovány uvedené soubory map vždy samostatně pro území jednotlivých krajů a zároveň byly novelizovány i zaznamenané závazné informace. Zájmový region se nachází na území Královéhradeckého kraje. Zájmové území zpracovávaného ÚP VÚC zaujímá mapové listy map 1:50 000 0342, 03-44, 04-31, 04-33, 04-32 a 04-34 a tyto jsou tradičně k dispozici v tištěné podobě. Mapy jsou doplněny vysvětlujícími tabulkami. Z iniciativy krajských orgánů bylo Geofondu Praha zadáno zpracování souboru Map ochrany ložisek a Map sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací v digitální verzi. Předané digitální mapové podklady byly vzaty za základ výkresové části zpracovávaného ÚP VÚC Adršpašsko – broumovsko. Digitální verze Map ložiskové ochrany a Map sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací byla konfrontována s tištěnou formou těchto map.V zákresech byly shledány jen drobné odchylky, liší se však zpracování tabulkové formy. Proto jako příloha se přikládá samostatné zpracování tabulek, odvozené především z obvyklého (tradičního) zpracování k tištěným mapám. V souboru map ložiskové ochrany jsou zakresleny vytýčené dobývací prostory (rozdělené na těžené a netěžené), chráněná ložisková území, výhradní ložiska nerostných surovin, zařazená do státní bilance zásob území, a schválené prognózní zdroje surovin dle MŽP ČR (v digitální podobě mapy je opomenut prognózní zdroj černého uhlí Malé Svatoňovice – P9 072600). K jednotlivým typům vyznačené ochrany ložisek nerostných surovin se vztahují odlišné podmínky postupu při projednávání vydání územního rozhodnutí při uvažovaném využití území. V přiložených tabulkách, sloužících jako vysvětlivky, je uvedena rozloha ložiska, typ suroviny, způsob těžby a provozovatel těžby nebo správce ložiska. Mapy ložiskové ochrany byly aktualizovány k 10. 6. 2002. Dalším svodným podkladem, který je nutno v návrhové části územního plánu zohlednit, jsou Mapy sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací. Základem pro jeho sestavení byl terénní průzkum prováděný pracovníky ÚÚG na začátku 60. let minulého století. Od té doby je registr pravidelně doplňován – poslední aktualizace proběhla v roce 2000. Ve vysvětlivkách k mapovým podkladům jsou jednotlivé lokality opět blíže specifikovány. Je zde popsán typ svahové deformace a plošné rozměry.

52


Registr sesuvů upozorňuje na oblasti, v nichž je možno realizovat výstavbu pouze na základě podrobného geologického průzkumu, který určí podmínky výstavby tak, aby nedošlo k aktivizaci sesuvů a aby sesuvnými pohyby nebyla narušena jak nová výstavba, tak stávající objekty v sousedství nově prováděné výstavby. Nebezpečí v tomto případě mohou přinést zejména nezodpovědně navržené a prováděné zemní práce. Řešená oblast ÚP VÚC Adršpašsko – broumovsko patří k oblastem se zvýšeným nebezpečím svahových deformací. Sesuvná území jsou vyznačena na všech listech map, a to relativně ve velkém počtu lokalit. Poddolovaná území nejsou součástí výkresové dokumentace. Mapy poddolovaných území byly využity jako pracovní podklady při celkovém hodnocení území. Registr poddolovaných území byl zpracován z fondů Geofondu ČR, ÚÚG, státních archivů, archivů průzkumných a těžebních organizací a z odborné literatury. Je pravidelně doplňován a přehodnocován. Poslední verze Map poddolovaných území pro Kralovéhradecký kraj je datována rokem 2003. Registr upozorňuje na plochy, kde existovala nebo existuje hornická činnost, jejíž důsledky se mohou projevit na povrchu území. V místech vyznačeného poddolování mohou orgány územního plánování vydat územní rozhodnutí jen se souhlasem MŽP ČR nebo po splnění jím stanovených podmínek. Na poddolovaných územích lze uvažovat výstavbu jen po provedení individuálního geologického průzkumu, který vymezí míru nebezpečí a určí komplex technických opatření nutných pro zakládání staveb v takto postižených oblastech. K jednotlivým důlním oblastem a důlním dílům nejsou stejně spolehlivé archivní podklady. O části dolů, které byly např. v provozu v době před 18. stoletím, se zachovaly jen neurčité písemné zprávy, neumožňující často přesnou lokalizaci. Proto jsou některá místa starého dolování vyznačena jen bodově nebo schematicky. Novější poddolování je zpravidla alespoň částečně vázáno na vyhlášená platná chráněná ložisková území.

Geologické poměry území Území vytýčeného Velkého územního celku Adršpašsko – broumovsko je z geologického hlediska charakterizováno převážnou přítomností mladých pánevních útvarů – tj. komplexů nevrásněných a nemetamorfovaných mladopaleozoických a mesozoických sedimentů. Horniny hlubokého krystalinického skalního podkladu vystupují v drobných výchozech při okraji pánevní struktury (vesměs mimo zájmové území), kde se zpod permských a křídových uloženin vynořuje krystalinikum Orlických hor. Zájmové území VÚC Adršpašsko – broumovsko je budováno v zásadě dvěma geologickými celky – staršími permokarbonskými horninami dolnoslezské pánve a okrajově i pánve podkrkonošské a mladšími platformními jednotkami, hlavně usazeninami křídového moře. Dolnoslezská pánev obsahuje hospodářsky významné kamenouhelné sloje. Permokarbon Vnitrosudetská deprese (dolnoslezská pánev) je mladopaleozoická sedimentační pánev, ležící uprostřed starších, většinou krystalinických masivů. Vnitrosudetská deprese má brachysynklinální stavbu s podélnou osou směru SZ-JV. Na našem státním území vystupuje jihozápadní křídlo deprese, které je označováno jako Žacléřsko-svatoňovická pánev. Severovýchodní křídlo vnitrosudetské deprese je již v Dolním Slezsku v Polsku.

53


V podkrkonošské pánvi, která zasahuje do zájmového území jen okrajově, nebyly tak příznivé podmínky sedimentace pro vznik uhelných slojí jako ve vnitrosudetské depresi; proto tady vzniklo jen několik obzorů organogenní sedimentace a to spíše jen v západní části pánve. Podkrkonošský permokarbon je výplní deprese protáhlé ve směru V-Z. Hranici mezi dolnoslezskou pánví a podkrkonošským permokarbonem tvoří hronovsko-poříčská porucha. Oba sedimentační prostory představují pánve vnitrohorské. Jejich výplň je tvořena převážně usazeninami kontinentálního původu. Hronovsko-poříčská porucha je svým vznikem starého data. Existovala již při variském vrásnění a pravděpodobně se uplatňovala při sedimentaci celého permokarbonu. Podél hronovsko-poříčské poruchy na jihozápadě probíhá hronovsko-poříčský příkop. Dolnoslezská pánev má nejúplnější vrstevní sled mladšího paleozoika. Sedimentace začala ve spodním karbonu po bretoňské fázi variské orogeneze a trvala s kratšími přestávkami až do spodního triasu. Přibližně na počátku stefanu začalo vyplňování pánve podkrkonošské a tím došlo k jejich propojení. V dolnoslezské pánvi jsou rozlišena souvrství žacléřské a odolovské, stářím odpovídající karbonu. Následující souvrství chvalečské, broumovské, trutnovské a bohuslavické jsou označována jako souvrství permská. Závěr sedimentace tvoří souvrství bohdašínské, stářím odpovídající triasu. Uhlonosná souvrství Žacléřsko-svatoňovické pánve jsou pouze souvrství karbonského stáří. Nejvýznamnější jsou souslojí žacléřských vrstev, ve vrstvách odolovských se nachází souslojí svatoňovické a radvanické. Karbonskou i permskou sedimentaci občas přerušila magmatická činnost, která se nejvýznamněji projevila ve spodním permu při sedimentaci souvrství broumovského. Výlevy a tufy magmatických hornin se významně projevují v morfologii terénu Broumovska, kde vytvářejí kopce Javořích hor. Složení hornin ve výlevech je proměnné od melafyrů k ryolitům. Podkrkonošská pánev zasahuje na zájmové území jen minimálně, jen svým východním výběžkem a to především do oblasti Hronova. Křída Po dlouhodobé přestávce v sedimentaci v období svrchní trias – spodní křída dochází k obnovení sedimentace ve svrchní křídě. Ukládání převážně marinních sedimentů probíhalo v období celé svrchní křídy a pravděpodobně na celém území. Díky následnému postsedimentárnímu vyklenování území a denudaci jsou křídové uloženiny opět rozloženy na dvě oblasti výskytu a to na polickou pánev a hronovsko-poříčský příkop. V zájmovém území vystupují všechny stratigrafické jednotky známé ve svrchní křídě Českého masivu. Nejstarším stupněm je cenoman (I - II), vyvinutý jednak ve facii sladkovodní a brakické, jednak ve facii mořské (vrstvy perucké a korycanské). Cenoman mořský neměl průběžné plošné zastoupení v celém území. Litologicky je cenoman sladkovodní zastoupen pískovci a jílovci, cenoman mořský pískovci, které místy dosahují mocnosti až 50 m a jsou velmi významné často z hydrogeologického hlediska. Daleko větší zastoupení než cenoman má turon. Vrstvy bělohorské, jizerské a spodní vrstvy teplické (III - IX, spodní část série X), jsou tvořeny v převážné části území jílovitými (slinitými) a velmi jemně písčitými, často spongilitickými sedimenty. Svrchní část teplických vrstev je reprezentována pískovci (tzv. pískovci skalních měst), které dosahují mocnosti až 200 m.

54


Kvartér Typickými kvartérními sedimenty podhůří Krkonoš a Orlických hor jsou svahoviny. Směrem k jihu a západu se postupně uplatňují říční sedimenty, avšak jasné terasové stupně se zde nacházejí jen zřídka. Zde se také můžeme setkat s typickými produkty periglaciálního období, což jsou spraše a sprašové hlíny.

Hydrogeologické poměry Řešené území je považováno za vodohospodářsky mimořádně významnou oblast, která byla dlouhodobě předmětem hydrogeologických studií. Zájmový prostor spadá podle hydrogeologické rajonizace do tří rajónů. Prvním je rajón 516 (dolnoslezská pánev), druhým rajón 411 (polická pánev ) a třetím rajón 421 (hronovsko-poříčská křída). Pro permokarbon a trias vnitrosudetské deprese je charakteristické střídání poloh s různou propustností – střídají se zde polohy propustných slepenců a pískovců přes málo propustné až nepropustné prachovce a jílovce. Střídání těchto poloh podmiňuje řadu zvodní s omezenou komunikací. V polické pánvi byla vyčleněna řada těles a zón s rozdílnými charakteristikami. Z hlediska vodohospodářského významu je nejdůležitějším hydrogeologickým prostředím bazální komplex – cenomanské pískovce společně s podložními triasovými pískovci. V hronovsko-poříčském příkopu jsou křídové sedimenty tektonicky omezeny. Tvoří zapadlou kru o mocnosti až 600 m. Propustné polohy jsou opět soustředěny na bázi polohy křídových uloženin. Zvodnění centrální části hronovsko-poříčské křídy je minimální, vzhledem k obtížnosti doplňování hluboce uložených zvodní. Propustnější partie a významnější zvodnění jsou vázány na okolí tektonických poruch. Část zájmového regionu spadá do chráněné přirozené akumulace vod Polická pánev, na níž se vztahují zvlášť přísná omezení zásahů do přirozeného prostředí. Mimo jiné je v těchto oblastech omezena i stavební činnost a zejména těžba nerostů. Ložiska nerostných surovin a jejich těžba Řešené území VÚC Adršpašsko – broumovsko představuje celek s omezenou variabilitou nerostných surovin a zároveň i celek relativně chudý na jejich zásoby. Mimoto vymezený prostor zpracovávaného územního plánu je prakticky v celém rozsahu shodný s územím CHKO Broumovsko. Ochranářská opatření proto nutně dlouhodobě omezují rozsah vyhledávacích průzkumných prací, těžbu i přípravu těžby nerostných surovin. V regionu bylo v minulosti a je v současnosti nutno za nejdůležitější těženou surovinu považovat černé uhlí. Těžba se zde datuje od přelomu 16. a 17. století. V začátcích bylo uhlí těženo povrchově na výchozech uhelných slojí, v průběhu doby těžba postupovala do stále větších hloubek. Současná doba je však obdobím útlumu uhelného hornictví. Do zájmového regionu zasahuje oblast Žacléřsko-svatoňovické pánve. Je to oblast, vyznačující se z hlediska územního plánování rozsáhlým starým poddolováním území, současnou těžbou i prognózními zásobami kvalitního černého uhlí. V minulosti mělo značný význam ložisko sklářských a slévárenských písků Dolní Adršpach. Většina zásob byla vytěžena a těžba byla ukončena v roce 1972. Průzkumně byly ověřovány lokality náhradní, které však byly z důvodu ochrany Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály rovněž opuštěny.

55


V současné době jedinými ložisky v těžbě (těženými nebo připravovanými) jsou ložiska kamene a to jak kamene stavebního, tak zejména žádaného kamene pro hrubou i ušlechtilou kamenickou výrobu. Pokud se týče dalších stavebních materiálů jako jsou štěrkopísky a cihlářské suroviny, je oblast VÚC Adršpašsko – broumovsko dlouhodobě deficitní. Jak již bylo uvedeno, je zpracovávané území VÚC Adršpašsko – broumovsko prakticky shodné s územím CHKO Broumovsko. Při této příležitosti je nutno připomenout, že MŽP ČR na základě usnesení vlády ČR ve znění „Přehodnotit surovinový potenciál velkoplošných zvláště chráněných území přírody“ zadalo firmě GET, s.r.o. Praha zpracování úkolu „Nerostný surovinový potenciál chráněné krajinné oblasti Broumovsko a limity jeho využití“ (J. Spudil a kol., 2002). Tento elaborát přináší podrobný přehled geologických a hydrogeologických poměrů území, přehled ložisek nerostných surovin i s jejich aktuálním hodnocením a návrhy řešení střetů zájmu.

56


B.7.

KOMPLEXNÍ VYHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Biogeografická poloha Řešené území leží v nadmořské výšce od cca 350 m, v místech, kde území opouští řeka Úpa a cca 360 m v místech, kde území opouští řeka Stěnava po kóty 660 m Švédský vrch, 739 m Žaltman, 769 Koruna, 771 m Supí skály, 773 Božanovský Špičák a nejvyšší bod 881 m n. m. Ruprechtický Špičák. Dle fytogeografického členění Josefa Dostála (Atlas ČSSR 1966) je řešené území zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum) severovýchodní a západní část do obvodu přechodné květeny hercynsko-sudetské (Praesudeticum), okrsku Podkrkonoší (20), střední a jihozápadní část do obvodu rybniční a pískovcové květeny hercynské (Boreohercynicum), okrsku severočeských pískovců (30). Podle regionálního fytogeografického členění V. Skalického a B. Slavíka (Květena České socialistické republiky, Academia 1988) leží území ve fytogeograficé oblasti mezofytikum (Mesophyticum), obvod Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okres Sudetské mezihoří (58) s podokresy Polická kotlina (58 b), Broumovská kotlina (58 c), Žaltman (58 e), Ostaš (58 f), Broumovské stěny (58 g), Javoří hory (58 h) a Hejšovina (58 i). Podle Culka (členění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES ČR, Společnost pro životní prostředí Brno 1995) řadíme oblast do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie (1), bioregionu Podkrkonošského (1.37 - západní okraj řešeného území) a Broumovského (1.38). Původními společenstvy v území byly (Neuhauslová Z., Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Academia, 341 s. Praha, 1998) acidofilní bučiny a jedliny, květnaté bučiny, méně acidofilní bory a dubohabřiny. Rozložení potenciální přirozené vegetace je znázorněno na kartogramu na následující stránce.

Geomorfologie, reliéf, eroze Řešené území leží v provincii Česká Vysočina, v Krkonošské soustavě, v Orlické podsoustavě, v orografickém celku Broumovská vrchovina, Žacléřská vrchovina, Polická vrchovina a Meziměstská vrchovina.

Reliéf Reliéf řešeného území je převážně erozně denudační. Při SV hranici s Polskem a v pásu na JV jsou to vrchoviny v oblasti kerných pohoří a tektonických kleneb silně rozrušené erozí, v Broumovských stěnách jsou to sedimentární stupňoviny silněji rozčleněné, se zbytky paleogenního zarovnaného povrchu a křídového zarovnaného povrchu, u Metuje to je sedimentární tabule tvořená strukturami subhorizontálně uložených zpevněných předneogenních sedimentů a u Stěnavy to je strukturně podmíněná kotlina, místy se zbytky předkvartérních sedimentů.

57


Maximální výškový rozdíl ve čtverci 4 x 4 km je v Broumovské kotlině 70 až 150 m, na SV okraji a západě území 150 až 300 m.

Eroze Protierozní ochranou území je nutno se zabývat při veškeré činnosti dotýkající se zemského povrchu. V řešeném území je to zejména činnost zemědělská, lesní hospodářství a veškerá činnost stavební.

Vodní eroze V řešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vodní erozí obecně jsou ohroženy (podle kultur, způsobu obhospodařování, ale i konfigurace terénu a délky svahů) plochy na svazích větších než 4 % (při shodě nepříznivých okolností i méně). Vodní erozí plošnou a výmolnou (rýhová a výmolová) je postiženo od 25% do 50%, místy až 75 % plochy. Území patří převážně do oblasti nepatrné hustoty stržové sítě (méně než 2 100 m/km ), na severu a jihovýchodě do oblasti až střední hustoty stržové sítě (0,1 až 1 2 km/km ).

Větrná eroze Ohrožení erozí větrnou je (zejména díky rozptýlené zeleni a členitosti terénu) malé a není evidováno.

PŮDNÍ PODMÍNKY Zvětralinový plášť tvoří ve středu území a v oblasti Metuje převážně mechanické zvětraliny různého zrnitostního složení, vzniklé za mírného až glaciálního klimatu na horninách mezozoických, (převážně křídových). Ve východní části a na jihozápadním okraji území jsou převážně jílovito - písčité až jílovité zvětraliny, původně vzniklé za tropického klimatu na horninách mladopaleozoických (permských a svrchnokarbonských) a ovlivněné čtvrtohorním zvětráváním. Čtvrtohorní pokryvy jsou plošně malé o nepatrných až malých mocnostech. Půdotvorné substráty jsou zvětraliny sedimentů - kvádrových pískovců. Na SV od Stěnavy a na JZ okraji území horniny permokarbonu, v Broumovských stěnách a Adršpašských skalách kvádrové pískovce a na JZ opuky, slínovce a slinité vápence. V území se vyvinuly převážně hlinitopísčité až písčitohlinité půdy s obsahem štěrku 10 až 50 %. Rozložení půdních typů je v kartogramu na následující stránce. Hrubé charakteristiky půd dle Atlasu ČSSR 1966: Půdy převážně středně hluboké, minerálně chudé a velmi chudé, kyselé až silně kyselé (zemědělské půdy pH pod 5,5, v lese pod 4,5), v severní části Broumovské kotliny slabě kyselé až neutrální (pH 5,6 až 7,2, v lese 4,6 až 6,5), s malou zásobou přijatelného draslíku (6- 10 mg K2O/100g půdy) a velmi malou zásobou přijatelné kyseliny fosforečné (do 2 mg P2O5/100g půdy). Bližší údaje o kvalitě půd podávají bonitované pedologicko ekologické jednotky (BPEJ) zpracované v měřítku 1 : 5000 (v digitální i tiskové podobě je spravuje i dodává Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, Žabovřesská ul. Praha 5 Zbraslav).

58


59


Půdy jsou podle kvality (dané kódem BPEJ) rozděleny do pěti tříd ochrany ZPF. I. třída ochrany ZPF - nejcennější půdy, převážně na rovině nebo jen mírném svahu. ze ZPF je lze vyjmout pouze výjimečně, převážně na obnovu ekologické stability a liniové stavby zásadního významu. II. třída ochrany ZPF - půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jen podmíněně odnímatelné a podmíněně zastavitelné. III. třída ochrany ZPF - půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro eventuální zástavbu. IV. třída ochrany ZPF - půdy s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, zastavitelné. V. třída ochrany ZPF - zbývající půdy, převážně s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd mělkých, svažitých hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně ohrožených, U těchto půd se předpokládá nezemědělské využití efektivnější. Pokud na těchto plochách nejsou jiné důvody ochrany (chráněná území, ochranná pásma, území dalších zájmů ochrany přírody aj.) jde o nejnižší stupeň ochrany půd.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY Řešené území leží v mírně teplé až chladné klimatické oblasti.

Charakteristické hodnoty Klimatické charakteristiky

Počet letních dnů Počet mrazových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období

Klimatické oblasti MT 2

MT 7

CH 7

20 - 30 110 - 130 o -3 až -4 C o 16 až 17 C 120 - 130 450 - 500 250 - 300

30 - 40 110 - 160 o -2 až -3 C o 16 až 17 C 100 - 120 400 - 450 250 - 300

10 - 30 140 - 160 o -3 až -4 C o 15 až 16 C 120 - 130 500 - 600 350 - 400

OCHRANA PŘÍRODY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Základní právní rámec stanovují: Zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon 161/99 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a mění se zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 157/91 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko, vyhláška č 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále zákon o životním prostředí č. 17/92 Sb., ve znění zákona 123/98 Sb., a zákon 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů.

60


Chráněná území S výjimkou malého území na západním okraji leží území v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko. V CHKO je 6 maloplošných chráněných území přírody (MCHÚ). Jsou to 2 národní přírodní rezervace, 2 přírodní rezervace a 2 přírodní památky. Mimo CHKO leží území navrhované k vyhlášení přírodní památky (částečně mimo řešené území). CHKO Broumovsko byla vyhlášena v roce 1991 Ministerstvem životního prostředí 2 vyhláškou č. 157/91 Sb. Zaujímá plochu 410 km na severovýchodě okresu Náchod a jihovýchodě okresu Trutnov. Cílem CHKO je ochrana mimořádných přírodních a krajinářských hodnot území a šetrné využívání přírodních zdrojů. Jednotlivé plochy jsou zařazeny do zón ostupňované ochrany přírody CHKO 1 až 4. Do 1. zóny (s nejpřísnějším režimem) jsou zařazeny plochy maloplošných chráněných území a další nejhodnotnější (nebo nejohroženější) lokality (Správa CHKO eviduje 318 lokalit, převážně z botanických důvodů). Z celkové výměry CHKO je cca 40 % lesní půdy, 20 % luk a pastvin, 30 % orné půdy a 10 % zastavěných ploch, nádvoří a ostatní neplodné půdy. CHKO leží v dubo bukovém až smrko bukovém vegetačním stupni. V druhové skladbě lesních porostů převládá smrk ztepilý rozšířený lesním hospodářství na úkor jedle a listnáčů. Floristicky jsou nejcennéjší květnaté bučiny a suťové lesy. Druhově pestré polokulturní louky jsou velmi zredukovány intenzívní zemědělskou výrobou. Specifická společenstva rostlin se dochovala především na chudých pískovcových podkladech se zvláštními mikroklimatickými podmínkami (skalní města). Díky nepřístupnosti těchto území se zde dochovaly také populace některých vzácných živočichů. Ze zoologického (ale i botanického) hlediska jsou zajímavými také biotopy vytvořené agresivní lidskou činností (především těžba) a zpracováním surovin (odkaliště a odvaly). Velmi významný úkol Správy CHKO je (mimo jiné) i ochrana krajinného rázu daného specifickým utvářením terénu, lesními i mimolesními porosty, historickým využíváním krajiny, prvky lidové architektury a dalšími osobitosmi. Zákres hranic jednotlivých zón byl převzat z materiálů poskytnutých Správou CHKO Broumovsko.

Maloplošná zvlášť chráněná území přírody Č.

Název

Katastrální území Stručný popis

Pozn.

Mimo CHKO Broumovsko Návrh Čížkovy kameny

PP Markušovice

Geomorfologicky i biologicky cenná lokalita.

V CHKO Broumovsko 1

NPR Dolní Adršpach, Největší celistvé skalní město ve Střední Evropě. Adršpašsko - Dolní Teplice, Skály Významná lokalita geologická, botanická teplické skály u Teplic nad Metují, a zoologická. Teplice nad Metují, Hodkovice uTrutnova, Janovice u Trutnova a Studnice u Jívky

30

NPR Broumovské stěny

Bělý, Božanov, Skalnatý hřbet z kvádrových pískovců. Významná Hlavňov, Hony, lokalita geologická, botanická a zoologická. Křinice, Martínkovice, Slavný a Suchý Důl

61


Č.

Název

199

PR cesta

Katastrální území Stručný popis Křížová Dolní Adršpach

Pozn.

Skalní město z kvádrových pískovců na vrcholu Křížovém vrchu. Relikt původně rozsáhlé plošiny.

V CHKO Broumovsko 293

PR Ostaš

Žďár nad Metují

Vrcholová část stolového vrchu Ostaš.

22

PP Borek

Teplice nad Metují

Pískovcový vrchol reliktního boru.

176

PP skály

Kočičí Žďár nad Metují

Lysého

vrchu

se

zbytky

Pískovcové skalní útvary navazující na terén jihovýchodního svahu vrchu Ostaš.

Plochy zařazené do soustavy Natura 2000 Dle Směrnice o ptácích (směrnice Rady č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků) byla v území vymezena Ptačí oblast Broumovsko. Dle Směrnice o stanovištích (směrnice Rady č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) jsou v řešeném území vyhlášeny 4 lokality (CZ0520511 Žaltman, CZ0520518 Broumovské stěny, CZ0520519 Adršpašsko-teplické skály a CZ0523280 Metuje a Dřevíč

Památné stromy V území je dle zákona č. 114/92 Sb. vyhlášených 21 památných stromů (všechny na území CHKO).

Významné krajinné prvky Na území ležícím mimo CHKO nejsou mimo významných krajinných prvků (VKP) stanovených zákonem č. 114/92 Sb. [§3 odstavec b) - lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy] a již zmíněného návrhu přírodní památky žádné registrované významné krajinné prvky, ani lokality zájmu orgánů ochrany přírody.

OCHRANA KRAJINY Broumovská kotlina má jedinečné uspořádání prostoru. Hornatý obvod je porostlý lesy, nížinné jádro území tvoří převážně zemědělská krajina prostoupená doprovodnou zelení vodotečí a alejemi ovocných i neovocných dřevin podél silnic. Tento ráz je nutno chránit a dotvářet (revitalizací toků včetně doprovodné zeleně, rekonstrukcemi alejí podél cest a silnic, zakládáním nových alejí a výsadbami izolační zeleně při zastavěných částech obcí).

OCHRANA OVZDUŠÍ Ochranu ovzduší upravuje zákon č. 86/2002 Sb. Tento zákon je v souladu s příslušnými právními předpisy Evropského společenství a mezinárodními závazky. Povinnosti uložené znečišťovatelům ovzduší jsou popsány prováděcími předpisy. (Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a dále Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se

62


stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu a Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Vyhláškou MŽP č. 357/2002 Sb. jsou stanoveny požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. Povinnosti při ochraně ozónové vrstvy Země jsou popsány ve Vyhlášce č. 358/2002 Sb. Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. jsou stanoveny imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Nařízením vlády č. 351/2002 Sb. jsou stanoveny závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Imisní limity vybraných znečišťujících látek: imise

IHK3*

IHD3**

IHR3***

polétavý prach

60

150

500

oxid siřičitý

60

150

500

oxidy dusíku

80

100

200

oxid uhelnatý

nestanoven

5 000

10 000

IHK * ** IHD *** IHR

- průměrná půlhodinová koncentrace (ug/m3) 3 - průměrná denní koncentrace (ug/m ) 3 - průměrná roční koncentrace (ug/m )

Největší znečišťovatelé ovzduší v databázi REZZO I a jejich produkce emisí (V území převládá zemědělská výroba. Průmyslová výroba je soustředěna především do měst) Provozovatel

Okres

Tuhé Oxid znečišťující siřičitý látky

Oxidy dusíku

Oxid uhelnatý

Organické látky

Pozn.

1

ČEZ, a.s., Elektrárny Poříčí, Trutnov 60,454 provoz Elektrárna Poříčí

1734,376 723,523

129,166

73,323

VEBA, textil. závody závod Olivětín

205,710

28,716

51,285

9,700

6,983

2,703

1,154

2,130

a.s. - Náchod 31,897

VEBA, textil. závody a.s. závod Meziměstí, kotelna

- Náchod 19,803

ČEZ, a.s., Elektrárny Poříčí, Náchod 10,595 provoz Teplárna Náchod

1101,559 213,243

2,056

9,772

1

Slévárna kuplovny

2,851

34,922

0,009

1

TUPRON,

s.r.o. Náchod 5,053

0,589

Pozn.: 1 - zdroj mimo řešené území ale s velkým vlivem na řešené území

Největším plošným znečišťovatelem jsou domácí topeniště a doprava. S postupnou plynofikací a modernizací topenišť se předpokládá stabilizace úrovně znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší z dopravy se navrhuje zmenšit podporou železniční dopravy, vyvedením tranzitní dopravy mimo zastavěné části obcí a zlepšením povrchů vozovek. Trvalé znečišťování prostředí se (s určitým zpožděním) vedle vymírání rostlinných i živočišných druhů výrazně viditelně projevuje na lesních porostech. Celé území Česka je podle ohrožení porostů imisemi rozděleno do čtyř pásem. Řešené území je zařazeno do pásem „B“, „C“ a „D“ (pásmo „A“ s největším imisním ohrožením lesů v řešeném území

63


není). Z hlediska volby hospodářských opatření se za rozhodující pro vylišení pásem ohrožení považuje životnost smrkových porostů, tedy průměrná rychlost zvyšování stupně poškození porostu. Hranice pásem ohrožení se vylišují bez ohledu na hranice jednotek rozdělení lesa. Mimo Iesní půdu se zakreslují pravděpodobné hranice pásem ohrožení bez ohledu na průběh dopravní sítě a vodotečí. Pásma ohrožení jsou při nezměněné imisní situaci trvalá a nemění se ani v důsledku změn stupňů poškození, ani v důsledku změn druhové a věkové struktury lesních porostů. V témže pásmu ohrožení, vylišeném ve vztahu ke smrku, reagují další dřeviny podle svých regeneračnich schopností a tolerance. Imisní a ekologické charakteristiky pásem ohrožení exhalacemi stanovilo MZ Vyhláškou č. 78/1996 Sb. Pásmo "A" Do pásma ohrožení „A“ se řadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během pěti let. V území se nevyskytuje. Pásmo "B" Do pásma ohrožení „B“ se řadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během šesti až deseti let. Pásmo "C" Do pásma ohrožení „C“ se řadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během jedenácti až patnácti let. Pásmo "D" Do pásma ohrožení „D“ se řadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o jeden stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Základní právní rámec pro nakládání s odpady tvoří zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. Na něj navazuje Plán odpadového hospodářství České republiky a Plány odpadového hospodářství jednotlivých krajů. Na plány odpadového hospodářství kraje navazují plány odpadového hospodářství původců, tj. těch subjektů, které produkují ročně více jak 10 tun nebezpečných odpadů nebo více jak 1000 tun ostatních odpadů. Vedle již výše zmíněného zákona o odpadech - č.185/2001 Sb., je dalším zákonem v oblasti odpadového hospodářství zákon o obalech č. 477/2001 Sb. a vyhlášky č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorách, č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů ….., č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB, PCT, … . Vyhlášky č. 115/2002, 116/2002, 117/2002 Sb. se vztahují k obalovému zákonu, nařízení vlády č. 31/1999 Sb., stanoví seznam výrobků a obalů, na než se vztahuje povinnost zpětného odběru a nařízení

64


č. 111/2002 Sb., stanoví výše záloh pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů. Z ostatních norem jsou významnými dokumenty Basilejská úmluva o odpadech (sdělení č. 100/1994 Sb.) a řada dokumentů platných v Evropské unii např. Směrnice č. 75/442/EHS o zneškodňování odpadů, č. 199/31/EC o skládkování odpadů, č. 91/689/EHS o nebezpečných odpadech a mnohé další, které jsou již do našeho právního řádu zapracovány. Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje (ISES 2004) v souladu se současnou legislativou staví za prioritu „zajištění přednostního využití odpadu před jeho odstraněním, přičemž materiálové využití má přednost před jiným využitím“. Koncepce tedy stanoví skládkování jako nejnevhodnější možnost odstraňování odpadů a spalování jako další méně vhodnou metodu odstraňování s odpadů. Tyto možnosti odstraňování odpadů zákon připouští jako možné „jen v případech neexistují-li v daném čase a místě jiné technické nebo ekonomické předpoklady pro lepší využití odpadu“. Komunální (domovní) odpad je sbírán do popelnic nebo rozmístěných kontejnerů a pověřenými firmami (zejména RUND Jaroměř, Marius Pedersen, Transport Trutnov a.s. (dceřinná společnost a.s. Marius Pedersen) na řízené skládky, především Trutnov – Kryblice II, ale i na skládky v řešeném území. V řešeném území jsou dvě řízené skládky odpadu (Rtyně v Podkrkonoší a Radešov v CHKO). Tříděný dále využitelný odpad (téměř všude sklo a plasty, místy i papír a železný šrot) je sbírán do kontejnerů rozmístěných v obcích (především u prodejen potravin) a odvážen k dalšímu využití (smluvenými dopravci). Nebezpečný a toxický odpad je sbírán minimálně 2 x ročně ve sběrových dnech organizovaných samosprávnými úřady nebo průběžně ve sběrných dvorech. V řešeném území je velké množství ploch (dříve louky a pastviny) u rekreačních objektů sklízených pouze z důvodů estetických, kde posekaná tráva není zkrmována a problémem se stává její likvidace (vznikají drobné „černé“ skládky při cestách a vodotečích). Průmyslové a nebezpečné odpady (převážně o odpady z textilního průmyslu, galvanické kaly a odpady kožedělného průmyslu se odstrňují převážně mimo řešené území (spalovna, UD Rožínka, spalovna odpadu Všeobecné Masarykovy nemocnice a Nemocnice s poliklinikou v Náchodě, Skládka Lodín aj.). Zvláštní zpracovatelský závod na likvidaci nebezpečných odpadů se na řešeném území nenachází, s výjimkou malých zařízení na likvidaci olejových filtrů, spalování použitých motorových olejů a skládky zemin kontaminovaných rop. produkty Hejtmánkovice. V území jsou staré zátěže. K nejnebezpečnějším patří skládky Pasa, Broumov, Starostín, Teplice nad Metují a Malá Ledhuje, které je nutno soustavně sledovat a zabezpečovat zejména proti kontaminaci podpovrchových vod. Celková kapacita úložného prostoru skládek pro potřeby celého řešeného území je dostatečná (především velká kapacita skládky Kryblice II). Zřizování nových skládek odpadů (z.č. 185/2001 Sb, ve znění pozdějších předpisů) na území CHKO Územní plán VÚC nepředpokládá.

Návrh V územních plánech obcí zajistit plochy pro vybudování skládek inertního odpadu sítě sběrných dvorů včetně třídících linek, kompostáren organického materiálu a překladišť pro ekologičtější odvoz jednotlivých složek odpadu k dalšímu využití, spalování nebo uložení na skládky.

65


Věnovat pozornost starým zátěžím a provádět jejich zabezpečení proti kontaminaci spodních vod. Podporovat sběr tříděných odpadů.

RADONOVÁ PROBLEMATIKA Dle Mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 1:50 000) se střední pás řešeného území od SZ k JV nachází v nízké kategorii s enklávami kategorie přechodné (jižně od Hronova, v okolí České Metuje). Západní a severovýchodní část území se nachází v kategorii střední. Vysoká kategorie se v řešeném území nevyskytuje. Při umisťování staveb s pobytovýmni místnostmi ve významných rozvojových plochách se však doporučuje provést vždy předběžný radonový průzkum pro určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku a následný adekvátní návrh protiradonových opatření.

66


B.8. KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA EKOLOGICKÝCH, EKONOMICKÝCH, SOCIÁLNÍCH A ÚZEMNĚ TECHNICKÝCH DŮSLEDKŮ V návrhu ploch pro rozvoj území byl respektován zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/92 Sb., zákon o životním prostředí č. 14/92 Sb., zákon o ochraně ZPF č. 334/92 Sb. ve znění jeho novel č. 10/93 Sb a č. 98/99 Sb, vyhláška MŽP č. 13/94 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 a zákon 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Obecně - aby realizace návrhu ÚP VÚC Adršpašsko - broumovsko byla přínosem pro životní prostředí a rozvoj území, je nutno především dodržovat všechny zákony, vyhlášky a předpisy v jejich platném znění v době realizace. Při všech opravách a úpravách stávajících komunikací a výstavbě nových komunikací je nutno zlepšovat v současné době silně narušenou ekologickou prostupnost území. Zejména je nutno překonávat všechny biokoridory a vodoteče dostatečně dlouhými mosty (přemosťujícími i břehové pásy), nezatrubňovat žádné vodoteče, úseky komunikací vedené v dostatečně hlubokých zářezech překrývat zeminou, eventuálně vést tunelem a vysoké náspy nahrazovat mostními konstrukcemi. Dodržením těchto zásad budou zmírněny negativní dopady stávajících i navrhovaných dopravních cest na životní prostředí. Všechny plochy navrhované pro rozvoj území byly posuzovány z mnoha pohledů (ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa, ochrana přírody, vhodnost prostorového uspořádání aj.) a v rámci konceptu projednány. Popis a zdůvodnění navrhovaného řešení

Plochy pro dopravu Návrh ploch pro dopravu řeší potřeby obyvatel v území ve vazbě na trvale udržitelný rozvoj. Plochy jsou navrhovány se zřetelem na minimalizaci negativních vlivů dopravy na udržení komunikačních možností organizmů v krajině (zamezení vzniku ostrůvkových populací – platí především pro živočichy vázané na prostředí vodních toků a aktivních niv, platí to však také pro migrující suchozemské živočichy). Počítá se s tím, že pro snížení negativních dopadů budou vodní toky včetně pobřežních pásů a aktivních niv přemostěny dostatečně světlými a dlouhými mosty a úseky v dostatečně hlubokých zářezech budou přemostěny (zelené mosty) nebo řešeny tunelem. Celé stavby budou vhodně začleněny do krajiny jak směrovým a výškovým vedením, tak následnými sadovými úpravami, aby dopady na krajinný ráz byly minimální.

8

Vypuštěno.

11 Realizací stavby budou odstraněny dopravní závady na silnici II/303 vyvedením mimo zastavěné části obcí od Police nad Metují po Pěkov. Trasa je vedena v členitém prostoru a kříží drobnou vodoteč. Střetu se nelze vyhnout. 12

Vypuštěno.

15 Realizací stavby budou odstraněny dopravní závady na silnici II/301 uvnitř zastavěného území Police nad Metují. Umístění je dáno prostorovými možnostmi.

67


17 Realizací stavby budou odstraněny dopravní závady na silnici II/303 uvnitř zastavěného území Hronova a Velkého Poříčí. Umístění je dáno prostorovými možnostmi a snahou nezasahovat do svahů a volné krajiny (vedení podél železnice a zastavěné části obcí). 19

Vypuštěno.

20

Vypuštěno.

23 Stavba řeší dopravní závadu na silnici II/303 uvnitř zastavěného území Velkého Poříčí a Malého Poříčí mimo řešené území. 24 Stavba řeší dopravní závadu na silnici II/302 uvnitř zastavěného území Meziměstí, místní část Starostín. 26 Realizací železniční dopravní stavby dojde k obnovení bývalého železničního propojení (včetně hraničního přechodu) ve stávající trase, která kříží drobnou vodoteč. Stavba je na pozemcích Českých drah a nevyžaduje zábor ZPF ani PUPFL. Plochy pro energetiku Jediná plocha navrhovaná pro rozvoj energetiky je uvažována pro výstavbu elektrické stanice ve výhledu po návrhovém období, jako územně hájená. Plocha pro vodní nádrž Jediná plocha navrhovaná pro rozvoj vodního hospodářství je vodní nádrž Vlčinec, s níž se uvažuje jako s možnou výhledovou akumulací vody, jejíž profil má být dle platného SVP územně hájen. Plochy pro protipovodňová opatření a revitalizace vodních toků. 27 Plocha pro hráz poldru. Hráz zadrží přívalové vody a sníží nebezpečí povodní území pod hrází. Plochy pro revitalizace vodního toku Stěnavy. Plochy pro revitalizaci vodního toku Hornoteplického potoka. Revitalizací toků dojde ke zpomalení odtoku vod a zmírnění eventuální vlny přívalových vod (tím i ke snížení nebezpečí povodní). Plochy pro nadřazený vodovod 10 Stavba řeší propojení vodovodních systémů Trutnov a Červený Kostelec. Je mimo CHKO. Plochy pro nadřazenou kanalizaci 9

Stavba řeší odkanalizování Janoviček a Benešova. Je vedena podél stávající silnice.

14 Stavba řeší odvod splaškových vod z Malých Svatoňovic a části Velkých Svatoňovic na ČOV. Je vedena podél silnic a místních komunikací. 22 Stavba řeší odvod splaškových vod z Machova a Nízké Srbské do Bezděkova na ČOV. Je vedena podél stávající silnice. Plochy pro bydlení 1 Plocha vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel v příhraniční oblasti. Plocha je v návaznosti na současně zastavěné území Adršpachu. Nezasahuje do 1. ani 2. zóny ochrany CHKO. 2

Vypuštěno.

68


3, 4 a 5 Plochy vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel v Broumově. Plocha je v návaznosti na současně zastavěné území Broumova. Nezasahuje do volné krajiny, 1. ani 2. zóny ochrany CHKO. 6 Plocha vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel v Broumově. Plocha je v návaznosti na současně zastavěné území Broumova. Minimálně zasahuje do volné krajiny. Nezasahuje do 1. ani 2. zóny ochrany CHKO. 13 Plochy vytvářejí podmínky pro stabilizaci obyvatel v Polici nad Metují. Plochy jsou v návaznosti na současně zastavěné území obce. Minimálně zasahují do volné krajiny. Nezasahují do 1. ani 2. zóny ochrany CHKO. 16 Plocha vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel ve Hronově. Plocha je v návaznosti na současně zastavěné území obce. Minimálně zasahuje do volné krajiny, nezasahuje do CHKO. 21 Plocha vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel ve Rtyni v Podkrkonoší. Plocha je v návaznosti na současně zastavěné území obce. Nezasahuje do volné krajiny, leží mimo CHKO. Plochy pro rekreaci a sport 7

Vypuštěno.

Plochy pro výrobu 18 Plocha vytváří podmínky pro rozvoj výroby ve Velkém Poříčí. Plocha je v návaznosti na současně zastavěné území obce a stávající výrobní plochy. Minimálně zasahuje do volné krajiny, nezasahuje do CHKO. 25 Plocha bývalého dolu v Radvanicích je vhodná na regeneraci plochy pro výrobu nadmístního významu. Vyhodnocení ekologických dopadů navrhovaného řešení

Vlastní vyhodnocení vlivů na životní prostředí je rozděleno do dvou kapitol. V první kapitole jsou jednotlivé návrhy posuzovány podle jednotlivých profesních pohledů. Ve druhé kapitole jsou vyhodnoceny dopady na ZPF a PUPFL. V území proběhla rebonitace. Do čistopisu budou hodnoty aktualizovány. Hodnocení dopadů na vybrané složky životního prostředí Vysvětlivky k tabulce Ozn.

- označení rozvojové plochy nebo stavby shodné s grafickou přílohou územního plánu č. 2.3.

List mapy

- číslo mapového listu Základní mapy ČR na níž se plocha nachází.

V dalších sloupcích jsou vyhodnoceny dopady na vybrané složky životního prostředí. Ve sloupci je hodnocení vyjádřené hodnotami od +2 do -2. +2 +1 / -1 -2

- pozitivní (navrženým umístěním stavby dojde k odstranění stávajícího negativního vlivu) - převážně pozitivní (technické řešení stávající vliv zlepší) - na úrovni ÚP VÚC nelze vliv vyhodnotit - převážně negativní (obecné negativní ovlivnění) - negativní (výrazné negativní ovlivnění nebo negativní ovlivnění zvláště chráněných ploch)

69


-

- bez vlivu

Upřesnění hodnocení jednotlivých složek ZCHÚ - dotčená zvláště chráněná území přírody - dotčení MCHÚ - dotčení CHKO - odstranění negativního vlivu na CHKO - odstranění negativního vlivu na MCHÚ

-2 -1 +1 +2

není není není

ÚSES - územní systém ekologické stability (zde nejsou podchyceny vlivy na prvky ÚSES místního významu) - přerušení biokoridoru, zásadní zásah do biocentra - dotčení prvku ÚSES - zlepšení průchodnosti biokoridoru, odstranění kontaktu s ÚSES - odstranění stávající neprůchodnosti biokoridoru - poloha v ochranné zóně biokoridoru nadregionálního významu

-2 -1 1 2 oz

není není

Krajina - vliv na krajinný ráz - významné narušení krajiny - narušení krajiny - odstranění krajinné závady - odstranění výrazné krajinné závady není

ZPF

-2 -1 1

není 2

- vliv na zemědělský půdní fond (v ha dotčených ploch) - I-II -výměra dotčených půd I. a II. třídy ochrany ZPF - III-V -výměra dotčených půd III. až V. třídy ochrany ZPF

PUPFL- vliv na pozemky určené k plnění funkcí lesa (v ha) - výměra dotčených ploch Zonace – čísla dotčených zón ochrany CHKO Broumovsko

Jiné

- jiný vliv - dotčení záplavového území

z

Poznámky – další upřesnění

70


Ozn.

List mapy

ZCHÚ ÚSES Krajina ZPF

PUPFL Zonace Jiné

Poznámky

I-II III-V Plochy pro rozvoj dopravy 8*

04-31, 04-32

vypuštěno -1

oz

-1

4,7

3,71

11 *

04-31, 04-33

-

3

-

12 *

04-33

15 *

04-33

-1

-

-

-

-

-

3

1,2

17 *

04-33

-1

-2

-1

3,1

7,46

1,58

3

-

19 *

04-33

vypuštěno

20 *

04-33

vypuštěno

23 *

04-33

-

-

-1

2

-

-

-

z

24 *

04-31

-1

-

-1

-

0,75

-

-

z

-

-1

-

-

-

0,26

-

-

vypuštěno

část mimo CHKO

Nadřazený vodovod 10 *

04-33

1,35

trvalý zábor dočasný z.

Nadřazená kanalizace 9*

04-32

-1

-

-

-

-

0,36

3,4

-

14 *

04-33

-1

-

-

-

-

0,3

-

-

22 *

04-33

-1

-

-

-

-

0,05

3

-

-1

-

-1

8,2

-

3

-

Plochy pro bydlení 1

04-31

2

04-31

3

04-31

-1

-

-

5,59

-

-

4

-

4

04-32

-1

-

-

7,85

-

-

4

-

5

04-31

-1

-

-

5,33

-

-

4

-

6

04-31

-1

-

-1

12,38

-

-

4

-

13

04-33

-1

-

-1

13,15

1,24

-

3

-

-1

17,46

-

-

3

-

-

-

3

-

-

-

16 21

04-33 04-33

-

vypuštěno

-1 -

oz oz

Plochy pro rekreaci a sport 7

04-31, 04-32

vypuštěno

Plochy pro výrobu 18 25

04-33

-

oz

-1

-

2,55

-

-

-

Mimo CHKO

-

-

-

-

-

-

-

-

Mimo CHKO

71


Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na plochy zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)

V návrhu ploch pro rozvoj obcí byl respektován zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/92 Sb., zákon o životním prostředí č. 14/92 Sb., zákon o ochraně ZPF č. 334/92 Sb. ve znění jeho novel č. 10/93 Sb a č. 98/99 Sb, vyhláška MŽP č. 13/94 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 a zákon 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Obecně - realizace záborů ZPF i PUPFL je podmíněna dodržením podmínek zákonů v platném znění. Při všech opravách a úpravách stávajících komunikací a výstavbě nových komunikací je nutno zlepšovat v současné době silně narušenou ekologickou prostupnost území. Zejména je nutno překonávat všechny biokoridory a vodoteče dostatečně dlouhými mosty (přemosťujícími i břehové pásy), nezatrubňovat žádné vodoteče a úseky komunikací vedené v dostatečně hlubokých zářezech přemostit a překrýt zeminou (zelený most), eventuálně vést tunelem. Dodržením těchto zásad budou zmírněny negativní dopady dopravních cest na životní prostředí Pro rozvoj byly vybírány především neplodné pozemky (ostatní plochy), plochy v současně zastavěném území obcí (SZÚO), plochy na SZÚO těsně navazující, pozemky s nižším stupněm ochrany ZPF a pozemky zemědělsky hůře využitelné. Přesto bylo nutno přistoupit i k záborům půd velmi kvalitních. Kvalitní půdy jsou navrhovány k záborům pouze v případech záborů pro rozvoj v těsné návaznosti na současně zastavěná území, nebo v místech z jiných důvodů pro výstavbu příznivých (kdy nebylo z hlediska ochrany půdy nalezeno vhodnější místo) a k záborům pro dopravu. Trvalé odnětí zemědělské půdy se v případě pokládání řadů inženýrských sítí omezí na revizní body, rozdělovací uzle, nebo uzle s trasovými uzávěry a patky sloupů nadzemních vedení. Tyto zábory nejsou v ÚPD vyčíslovány. Dočasné zábory ZPF nejsou vyčíslovány s předpokladem, že stavby budou realizovány v době kratší než 1 rok. Se záborem pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) je uvažováno pouze pro liniové stavby. V případě průchodů inženýrských sítí lesem se předpokládá vedení navrhovaných inženýrských sítí v trasách lesních účelových cest, eventuálně v trasách průseků na hranicích porostů. Případnou nutnost průchodů lesním porostem nebylo možno v daném měřítku přesně vyhodnotit, proto byly do záborů započteny celé plochy PUPFL bez ohledu na cesty a průseky. Opětovně se však upozorňuje, že při předpokládaném šetrném přístupu k výběru trasy a volbě vhodné technologie výstavby mohou být dočasné i trvalé zábory lesní půdy podstatně menší. (Pozn.: Pro vydání rozhodnutí o odnětí nebo omezení využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa podle §§15 – 18 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů je třeba k žádosti přiložit doklady uvedené v §1 vyhlášky č. 77/1996 Sb.). Zábory pro ÚSES nebyly vyčíslovány. Převážně se bude jednat pouze o omezení hospodaření dané plánem péče o konkrétní prvek (na PUPFL i ZPF, kde se bude jednat o převod do kultury luk, místy o doplnění dřevinami, případně převod do PUPFL). Vyčíslení záborů je zpracováno do tabulky. Řazení je dle obcí a katastrálních území. Součty záborů pro jednotlivé rozvojové plochy ve všech dotčených kastastrálních území je uveden v tabulce na straně 58. Plochy označené "*" jsou plochy pro veřejně prospěšné stavby. Plochy pro zeleň (u funkcí, kde se její přítomnost předpokládá) jsou součástí ploch zabíraných pro tyto funkce.

72


Vysvětlivky k tabulkám záborů ZPF a PUPFL

Výměry jsou uváděny v hektarech, zaokrouhleně nahoru Mapa

- označení mapového listu M = 1 : 50 000

Obec (tučně), katastrální území

- výčet katastrálních území jichž se rozvojová plocha dotýká

Návrh funkce

- navrhované funkční využití ploch

Výměra plochy celkem

- celková výměra plochy navrhované pro rozvoj v daném k.ú.

Odnětí ZPF I - II

- plocha zemědělského půdního fondu navrhovaná k záboru v daném k.ú. - plocha půd I. a II. třídy ochrany ZPF navrhovaná k záboru v daném k.ú.

III - V - plocha půd III. až V. třídy ochrany ZPF navrhovaná k záboru v daném k.ú. Odnětí PUPFL- plocha pozemků určených k plnění funkcí lesa navrhovaných k záboru (vše zábor trvalý, pokud není, uvedeno v poznámce rozlišení) Kategorie / faktor ek. váhy lesa - kategorie lesa uvedená zkratkou / hodnota faktoru ekologické váhy lesa „f“ (H – les hospodářský f = 1,4; ZU – les zvláštního určení – les v uznané oboře a samostatné bažantnici f = 5) Ostatní ha)

- plocha ostatní neplodné půdy navrhovaná k záboru (nad 0,1

Poznámky

- další údaje o dotčených plochách, nebo jejich částech

1, 2, 3, 4

- čísla dotčených zón odstupňované ochrany CHKO

5

- plocha zasahuje do sousedního katastrálního území (řešené území)

6

- plocha zasahuje mimo řešené území

7

- plocha zasahuje do CHOPAV

K

- plocha zasahuje do osy biokoridoru nadregionálního významu

oz

- plocha zasahuje do oochranné zóny biokoridoru nadregionálního významu

Převážná část ploch byla převzata z ÚPD měst a obcí. Plochy pro silnice jsou vyčísleny rámcově včetně ploch pro doprovodnou zeleň, bez ohledu na usazení do terénu, pro silnici 1. třídy v šířce 30 m, pro silnici 2. třídy 25 m. Pro vodovod a kanalizace není počítáno ani s dočasným záborem ZPF, protože se předpokládá, že stavba bude realizována v době kratší než 1 rok. Trvalý zábor PUPFL je počítán v šířce 4 m, dočasný zábor je počítán jen v případě, že trasa není vedena při stávající silnici nebo cestě, s jejímž využitím pro stavbu lze počítat.

73


Tabulka vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL Návrh Číslo Mapa


Odnětí ZPF

Odnětí PUPFL

funkce


Celkem

Třída ochrany I - II

Třída ochrany III-V

Výměra

Kategorie Ostatní / faktor ek. váhy lesa

Poznámky

bydlení

8,2

8,2

8,2

-

-

-

-

3, 4, 7

10 * 04-33 Batňovice

nadřazený vodovod

-

-

-

-

0,2/1,35

H / 1,4

-

14 * 04-33 Batňovice

nadřazená kanalizace

-

-

-

-

0,3

H / 1,4

-

Trvalý zábor/ dočasný zábor 5, 6 5


-

-

-

-

-

-

-

3, 5, 7

silnice II. třídy

4

4

2,9

1,1

-

-

-

3, 5, 7

-

-

-

-

0,3

H / 1,4

-

3, 4, 5

3

04-31 Broumov 04-32 04-31 Broumov

nadřazená kanalizace rekreace, sport bydlení

1,39

1,39

1,39

-

-

-

4, 5

4

04-32 Broumov

bydlení

7,85

7,85

7,85

-

-

-

4

6

04-31 Broumov

bydlení

12,38

12,38

12,38

-

-

-

4

8*

04-32 Broumov

8* 9*

04-31 Křinice 04-32 04-32 Rožmitál

silnice II. třídy silnice II. třídy nadřazená kanalizace

-

-

3, 4, 5

8*

04-32 Velká Ves u Broumova

9*

04-32 Velká Ves u Broumova

-

-

3, 4, 5

Adršpach 1

04-31 Horní Adršpach Batňovice

Bezděkov nad Metují 22 * 04-33 Bezděkov nad Metují Bukovice 11 * 04-33 Bukovice Broumov 9* 7

04-32 Benešov u Broumova

silnice II. třídy nadřazená kanalizace

vypuštěno -

vypuštěno vypuštěno -

-

-

-

-

vypuštěno -

-

-

-

-

Hejtmánkovice 7

04-31 Hejtmánkovice 04-31 Hejtmánkovice

rekreace, sport bydlení

3

4,2

4,2

4,2

-

-

-

4, 5

5

04-31 Hejtmánkovice

bydlení

5,33

5,33

5,33

-

-

-

4

8*

04-31 Hejtmánkovice

silnice II. třídy

vypuštěno

vypuštěno

Heřmánkovice 9*

04-32 Heřmánkovice

9*

04-32 Janovičky u Broumova

nadřazená kanalizace nadřazená kanalizace

-

-

-

-

0,06

H / 1,4

-

3, 4, 5

-

-

-

-

-

-

-

3, 4, 5

74


Návrh Číslo Mapa


Odnětí ZPF

Odnětí PUPFL

funkce


Celkem

Třída ochrany I – II


Výměra

Kategorie / faktor ek. váhy lesa

Ostatní

Poznámky

bydlení

17,46

17,46

17,46

-

-

-

-

3, oz

silnice II. třídy silnice II. třídy silnice II. třídy

2,13

1,13

0,3

0,83

1

H / 1,4

-

3, 5, 7, RK

3,58

3,58

1,05

2,53

0,63

H / 1,4

-

3, 5, 7

2,05

2,05

0,35

1,7

-

H / 1,4

-

3, 5, 7


-

-

-

-

0,05

H / 1,4

-

3, 5, 7


-

-

-

-

-

-

-

4

-

-

4

Hronov 16

04-33 Hronov

17 * 04-33 Hronov 17 * 04-33 Zbečník 17 * 04-33 Žabokrky Machov 22 * 04-33 Nízká Srbská Malé Svatoňovice 14 * 04-33 Malé Svatoňovice Meziměstí 2

04-31 Meziměstí

24 * 04-31 Meziměstí 27 * 04-31 Meziměstí

bydlení silnice II. třídy hráz poldru

vypuštěno 0,75

0,75

-

0,75

0,51

1,43

-

4

Otovice 26 * 04-34 Otovice u Broumova

železnice

Bez záborů – obnova železnice na plochách -CD

Police nad Metují 11 * 04-31 Pěkov 12 * 04-33 Police nad Metují 15 * 04-33 Police nad Metují 11 * 04-33 Velká Ledhuje 13

04-33 Velká Ledhuje

15 * 04-33 Velká Ledhuje

silnice II. třídy silnice II. třídy silnice II. třídy silnice II. třídy bydlení silnice II. třídy

3,58

3,58

1,47

2,11

-

-

-

3, 5, 7

vypuštěno -

-

-

-

-

-

0,65

3, 5, 7

0,88

0,88

0,33

0,5

-

-

-

3, 5, 7

14,69

14,39

13,15

1,24

-

-

0,3

3, 7

-

-

-

-

-

-

0,6

3, 5, 7

Radvanice 25

04-31 Radvanice v Cechách

výroba

Bez záborů – uvolnění ploch bývalého dolu pro nové výrobní aktivity

Rtyně v Podkrkonoší 19 * 04-33 Rtyně v Podkrkonoší 20 * 04-33 Rtyně v Podkrkonoší 21

04-33 Rtyně v Podkrkonoší

10 * 04-33 Rtyně v Podkrkonoší

silnice I. třídy silnice II. třídy bydlení

vypuštěno vypuštěno 3

3

-

3

-

-

-

oz

nadřazený vodovod

-

-

-

-

-

-

-

5

silnice II. třídy výroba,

3,8

3,8

1,4

2,4

0,95

H / 1,4

-

3, 5

2,55

2,55

-

2,55

-

-

-

2

2

2

-

-

-

-

6

-

-

-

-

0,06

H / 1,4

-

5, 6

Velké Poříčí 17 * 04-33 Velké Poříčí 18

04-33 Velké Poříčí

23 * 04-33 Velké Poříčí 10 * 04-33 Velké Poříčí

silnice II. třídy nadřazený vodovod

75


Návrh Číslo Mapa


Odnětí ZPF

Odnětí PUPFL

funkce


Celkem

Třída ochrany I – II


Výměra

Kategorie / faktor ek. váhy lesa

Ostatní

Poznámky


-

-

-

-

-

-

-

5

Velké Svatoňovice 14 * 04-33 Velké Svatoňovice

Vyhodnocení ekonomických důsledků navrhovaného řešení Plochy pro dopravu Návrh ploch pro dopravu řeší zlepšení dopravní obslužnosti území, odstraňuje dopravní závady a zlepšuje podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. V případě výstavby železničního propojení do Polska lze očekávat výrazné posílení významu přímo dotčených obcí i celého regionu. Plochy pro energetiku Jediná plocha navrhovaná pro rozvoj energetiky je uvažována pro výstavbu elektrické stanice ve výhledu po návrhovém období. Je podmínkou dalšího ekonomického rozvoje po návrhovém období. Plocha pro vodní nádrž Jediná plocha navrhovaná pro rozvoj vodního hospodářství je vodní nádrž Vlčinec, s níž se uvažuje ve výhledu po návrhovém období. V případě koordinace zájmů vodního hospodářství a cestovního ruchu lze očekávat i ekonomický přínos v oblasti rekreace a doprovodných služeb. Plochy pro nadřazený vodovod Realizace výstavby řeší propojení vodovodních systémů Trutnov a Červený Kostelec. V dotčeném území přispěje ke stabilizaci zásobování vodou a rozvoji podnikatelského sektoru. Plochy pro nadřazenou kanalizaci Zajištěním bezkolizního odvádění splaškových vod a jejich zneškodňování budou zlepšeny podmínky nejen pro obyvatele, ale i pro rozvoj výroby a podnikání. Plochy pro bydlení Realizací výstavby budou vytvořeny podmínky pro stabilizaci obyvatel v příhraniční oblasti. Takto posílený lidský potenciál je základním předpokladem pro ekonomický rozvoj řešeného území ve všech odvětvích. Plocha pro výrobu Realizací výstavby v navrženém území budou vytvořeny podmínky pro rozvoj výroby ve Velkém Poříčí a tím zvýšení ekonomické síly obyvatelstva.

76


Vyhodnocení sociálních důsledků navrhovaného řešení Plochy pro dopravu Návrh ploch pro dopravu řeší zlepšení dopravní obslužnosti území a odstraňuje dopravní závady. Snížením dopravní zátěže v zastavěném území dojde ke snížení agresivity prostředí (hluk, emise, rychlý pohyb vozidel), dojde ke zatraktivnění center obcí a zklidnění života v centrech. Dojde k užší kulturní a sociální vazbě s jinými částmi republiky i příhraničí v Polsku. V případě výstavby železničního propojení do Polska lze očekávat výrazné posílení významu přímo dotčených obcí i celého regionu. Plochy pro energetiku Je podmínkou dalšího rozvoje území po návrhovém období. Plocha pro vodní nádrž Případná výstavba výhledové nádrže může přispět ke zmírnění obav obyvatelstva z ohrožení povodněmi. Plochy pro nadřazený vodovod Stavba řeší propojení vodovodních systémů Trutnov a Červený Kostelec. V dotčeném území přispěje ke stabilizaci zásobování vodou a zlepšení životních podmínek. Plochy pro nadřazenou kanalizaci Zajištěním bezkolizního odvádění splaškových vod a jejich zneškodňování budou zlepšeny podmínky pro obyvatele i pro návštěvníky území. Plochy pro bydlení Dostatek bytů přispívá zásadně k příjemnému sociálnímu klimatu a stabilizaci obyvatel v oblasti. Plocha pro výrobu Realizací výstavby v navrženém území budou vytvořeny podmínky pro zvýšení poptávky po pracovních místech (snížení nezaměstnanosti) a zlepšení sociálního klimatu v území.

Vyhodnocení územně technických důsledků navrhovaného řešení Plochy pro dopravu Vzhledem ke členitosti terénu, předpokládaným složitým majetkovým poměrům (liniové stavby), velkým přírodně krajinářským hodnotám půjde o stavby velmi náročné na územně technickou přípravu, přestože jde o stavby veřejně prospěšné. U staveb č. 23 a 24 je nutno věnovat velkou pozornost zachování stávajících odtokových poměrů sousedících vodotečí. U všech staveb křížících biokoridory (č. 17), vodoteče nebo migrační cesty živočichů je nutno zajistit průchodnost migračních cest (mosty, tunely).

77


Plochy pro energetiku Jedná se o záměr po návrhovém období. Plocha pro vodní nádrž Jedná se o záměr po návrhovém období. Plochy pro nadřazený vodovod Jedná se o liniovou stavbu, která je obecně náročná na územně technickou přípravu. Protože leží mimo území CHKO, bude její příprava relativně jednodušší (v porovnání se stavbami v CHKO). Plochy pro nadřazenou kanalizaci Jedná se o liniové stavby, obecně náročnější na územně technickou přípravu. Příprava staveb ležících mimo území CHKO bude relativně jednoduší (v porovnání se stavbami v CHKO). Plochy pro bydlení Jedná se o nové rozvojové plochy („na zelené louce“), v bezprostřední návaznosti na současně zastavěná území obcí s dostatečně dimenzovanými inženýrskými sítěmi. S výjimkou krátkých napojení na stávající infrastrukturu bude největší část územně technické přípravy spočívat v řešení problematiky týkající se přímo dané rozvojové plochy. V rámci architektonicko-prostorového řešení je nutno pamatovat na zakomponování ploch do krajiny ve vazbě na krajinný ráz a stávající zástavbu. Plocha pro výrobu Plocha je dopravně dobře přístupná, s možným jednoduchým napojením na stávající technickou infrastrukturu. Velkou pozornost je nutno věnovat ochraně sousední říční nivy a dodržení stávajících odtokových poměrů.

78


B.9. NÁVRH REGULATIVŮ FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ VČETNĚ LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

B.9.1.

Regulativy funkčního a prostorového uspořádání

§

Historicky vzniklou sídelní strukturu řešeného území považovat za stabilizovanou. Vznik nových sídel se nepřipouští. Individuální výstavba ve volné krajině se připouští pouze v souladu se schválenou územně plánovací dokumentaci (ÚPD) měst a obcí.

§

Na řešeném území, zahrnujícím Chráněnou krajinou oblast (CHKO) Broumovsko mají prioritu funkce ekologická (ochrana přírody a krajiny) a vodohospodářská – Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Polická pánev. Veškeré další funkce mohou být v tomto území rozvíjeny pouze do té míry, aby nedošlo k narušení uvedené funkce hlavní.

§

Na řešeném území je pro rozhodování a umísťování staveb a využívání území nutný souhlas příslušných orgánů státní správy, na území CHKO Broumovsko také Správy CHKO.

§

Respektovat vzniklou urbanistickou strukturu zástavby a její typy: soustředěná zástavba městského typu, venkovských typů a rozptýlená zástavba - s důrazem na její ochranu. Výstavba nových objektů a rekonstrukce stávajících objektů v sídlech nesmí poškodit typický charakter zástavby (návaznost na velikost a způsob parcelace pozemků, tradiční proporce a měřítko, regionální architekturu).

§

Rozvoj měst a obcí, zejména na území CHKO, přednostně podporovat prostřednictvím modernizace stávajících fondů, modernizací technické infrastruktury a zvyšováním kvality vybavenosti a služeb.

§

Při řízení územního rozvoje respektovat zonaci CHKO Broumovsko ve smyslu vyhl. č. 157/1991 Sb., ze dne 27. března 1991, o zřízení CHKO Broumovsko.

§

Respektovat národní kulturní památky včetně ochranných pásem, památkovou rezervaci, památkové zóny včetně ochranných pásem a území archeologických 4) zájmů .

§

Respektovat vymezené prvky nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability.

§

Intenzitu a formy zemědělské výroby, s ohledem na prioritu mimoprodukčních funkcí krajiny podřídit zájmům ochrany přírody, krajiny a vodního hospodářství. Na území CHKO respektovat opatření vyplývající ze zonace a Plánu péče CHKO Broumovsko.

§

Na území CHKO při změně kultur z luk nebo pastvin na ornou půdu respektovat Plán péče (I. a II. zóna), na ostatním území respektovat stanoviska orgánu ochrany ZPF. Rozorávání mezí nepřipustit na celém řešeném území.

§

Vytvářet podmínky pro změnu kultur z orné na louky nebo pastviny především na pozemcích ohrožených erozí, pozemcích sousedících s vodními plochami, s vodotečemi, s lesem a s prvky ÚSES.

79


§

Činnost v zemědělské výrobě směřovat i na provoz doplňujících služeb, které by podpořily ekonomickou sílu hospodařících zemědělců (údržba krajiny, agroturistika, cestovní ruch, obchod, služby).

§

Živočišnou výrobu a další aktivity zemědělců rozvíjet především ve stávajících zemědělských areálech v odpovídajících kapacitách (OP, ochrana krajinného rázu a přírody). Stávající velkokapacitní zařízení živočišné výroby v CHKO provozovat jen při bezvýhradném dodržení požadavků orgánů ochrany přírody a vodohospodářských orgánů.

§

Vyloučit meliorace a úpravy pozemků, které způsobují rychlejší odtok vody z ploch, snižují akumulaci vod, biodiverzitu a ekologickou stabilitu.

§

V lesním hospodářství se řídit platnými lesními hospodářskými plány (LHP) a lesními hospodářskými osnovami (LHO), které jsou zpracovávány ve spolupráci s orgány ochrany přírody a státní správy v souladu se zákony č. 17/1992 Sb., 114/1992 Sb. a 289/1995 Sb. Při vypracování LHP na území CHKO vycházet z platného Plánu péče CHKO Broumovsko.

§

V lesním hospodářství je nutné zohlednit skutečnost, že se jedná o lesy s výraznými mimoprodukčními funkcemi, poškozené důsledky lidských činností. Technologie hospodaření podřídit zájmům ochrany přírody a krajiny, půdy a vodních zdrojů. Podporovat jemnější způsoby hospodaření vytvářející pestrou věkovou a druhovou strukturu porostů a zvyšující autoregulační procesy v lese. Preferovat přirozenou obnovu lesa.

§

Vynětí pozemků z ploch určených pro plnění funkce lesa a trvalé odlesnění se obecně nepřipouští. Zcela výjimečně je možno připustit realizaci záměrů v souladu s územním plánem a se souhlasem orgánů státní správy ochrany přírody a ochrany lesního hospodářství pro veřejně prospěšné činnosti a nezbytně nutné hospodářské objekty.

§

Zachovat celistvost stávajících lesních kultur a zajistit podmínky pro zachování a reprodukci genofondu lesních dřevin, biologickou diverzitu a maximální možnou míru autoregulace lesních ekosystémů.

§

Podporovat posun druhové skladby porostů ke skladbě rekonstruované, zejména ve prospěch listnatých dřevin a větší druhové bohatosti odpovídající danému stanovišti.

§

Je nutné udržovat přiměřené stavy zvěře, především spárkaté.

§

Záměry těžby surovin na území CHKO podřídit prioritám ochrany přírody, krajiny a povrchových a podzemních vod.

§

Likvidovat důsledky důlní těžby a rekultivovat krajinu jako významný nástroj pro zvýšení ekologické stability v území.

§

Rozvoj průmyslové výroby a stavebnictví realizovat v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací jednotlivých sídel.

80


B.9.2. Přehled v území se uplatňujících limitů 1.

KULTURNÍ HODNOTY • Národní kulturní památka (NKP) • Památková rezervace (PR) • Památková zóna (PZ) • Památková zóna – prohlášená k 1. 1. 2005

2.

3.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •

Chráněná krajinná oblast (CHKO)

•

Zóny odstupňované ochrany přírody CHKO

•

Biocentrum nadregionálního významu

•

Biokoridor nadregionálního významu – osa

•

Biokoridor nadregionálního významu – ochranná zóna

•

Biocentrum regionálního významu

•

Biokoridor regionálního významu

•

Maloplošné chráněné území

•

Ptačí území soustavy NATURA 2000

•

Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000

•

Území pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) včetně ochranného pásma

•

Významný krajinný prvek

NEROSTNÉ BOHATSTVÍ • Chráněné ložiskové území • Dobývací prostor těžený • Dobývací prostor netěžený

4.

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ • Vodní plocha, vodní tok • Významný vodní tok • Chráněná oblast přirozené aklumulace vod (CHOPAV) • Záplavové území • Významný vodní zdroj

81


• Významný vodojem • Nadřazený vodovod • Nadřazená kanalizace • Čistírna odpadních vod nad 5 000 EO • Ochranná pásma vodohospodářských staveb a zařízení

5.

ENERGETIKA • Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV • Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV s provozem VN 35 kV • Nadzemní elektrické vedení VN 35kV • Elektrická stanice pro transformaci VVN/VN • Tepelný přivaděč včetně rozdělovací stanice • Plynovod VTL včetně regulační stanice VTL/STL • Ochranná pásma staveb a zařízení energetiky

6.

DOPRAVA • Ochranná pásma dopravních staveb a zařízení Doprava silniční • Silnice I. třídy • Silnice II. třídy • Hraniční přechod Doprava železniční • Železnice – celostátní trať mezinárodního významu • Železnice – celostátní trať • Železnice – regionální trať • Hraniční přechod Doprava letecká • Letiště

82


7.

ÚZEMÍ SPECIÁLNÍCH ZÁJMŮ • Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů (OP PLZ) v Hronově • Ochranné pásmo II. stupně přírodních léčivých zdrojů (OP PLZ) v Hronově • Ochranné pásmo III. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Běloves

8.

ÚZEMÍ SPOLEČNÉ OCHRANY SPOČÍVAJÍCÍ V OCHRANĚ LOKALIT VHODNÝCH PRO AKUMULACI POVRCHOVÝCH VOD A VÝZNAMNÝCH Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Lokalita Vlčinec na Metuji • Území s ochranou přírody a krajinyvyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - §5 odst. (1), §26, §49 a §50 • Území výhledové akumuilace povrchových vod dle § 127 odst. 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů ve vazbě na publikaci „Směrný vodohospodářský plán č. 34“ a Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chrlláněných oblastech přirozené akumulace vod Polická pánev

83


B.10. NÁVRH ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ A PRVKŮ EKOLOGICKÉ STABILITY Základem pro návrh ÚSES byl územně technický podklad (dále jen ÚTP) Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability České republiky z roku 1996. Na území CHKO byly hranice biocenter nadregionálního a regionálního významu, osy biokoridorů nadregionálního významu a vedení biokoridorů regionálního významu upřesněny dle údajů Správy CHKO Broumovsko (viz návrh úprav, bod 1). V řešeném území je 1 biocentrum nadregionálního významu (NC) a 15 biocenter regionálního významu (RC), z toho 14 na území CHKO Broumovsko. V následujícím seznamu jsou biocentra vložená do os biokoridorů nadregionálního významu (NK) uvedena tučně. Biocentra mezi sebou a s biocentry ležícími mimo řešené území jsou propojena osami biokoridorů nadregionálního významu a biokoridory regionálního významu. Osa K28 vede z osy K37 přes RC Závora a přes Polsko do NC Prameny Úpy. Osa K37 vede z NC Adršpašské skály přes RC Žaltman, Zbečník a Pavlišov do NC Peklo. Osa K38 vede z K 37 k západu do NC Les Království. Osa K94 vede z NC Adršpašské skály přes RC Nad Studánkou, Broumovské stěny a Polsko na Severní Moravu. Funkčnost os biokoridorů nadregionálního významu je chráněna a podporována ochrannými zónami širokými 2 km na každou stranu od osy. Biokoridory regionálního významu vedou v následujících směrech: RK 723 vstupuje od severu do RC Čížkovy kameny jehož část leží v západním výběžku řešeného území, RK 724 vede z RC Čížkovy kameny po hranici řešeného území k jihu a stáčí se k západu mimo řešené území, RK 752 z RC Nad Studánkou podél hranic s Polskem a přes Polsko do K28 s odbočkou přes Polsko do RC Dlouhá stráň, RK 753 z RC Nad Studánkou do RC Hynčická olšina, RK 754 z RC Hynčická olšina do RC Hoprich, RK 755 z Polska do RC Ruprechtický Špičák, RK 756 z RC Ruprechtický Špičák do RC Bobří vrch, RK 757 Z RK 756 do RC Hynčická olšina, 758 z RC Žaltman přes Polsko do RC Dlouhá stráň, RK 760 z RC Bobří vrch do RC Kamenná paseka, RK 761 z RC Kamenná paseka do Polska, RK 762 z RC Ostaš do RC Kozínek, RK 763 z RC Kozínek do RK 765, RK 765 z RC Zbečník do RC Březina, RK 766 z RC Březina do RC Broumovské stěny, RK 767 z RC Zbečník do RC Špinka v řešeném území po ose K37 a RK 773 z RC Hoprich do Polska. Všechna biocentra jsou funkční, všechna biocentra na území CHKO jsou vymezena. Biokoridory na území CHKO byly upřesněny podle podkladů Správy CHKO Broumovsko. Grafické zpracování nadregionálního a regionálního ÚSES je v příloze č. 2.4. Ćíslo 46

Biocentra nadregionálního Název Adršpašské skály

významu List mapy 04 - 31

Prostor Vymezeno

Funkčnost Funkční

Ćíslo 383 522 523 524 529 530 531 532 533

Biocentra regionálního Název Broumovské stěny Hoprich Kozínek Zbečník Kamenná paseka Bobří vrch Hynčická olšina Ruprechtický Špičák Nad Studánkou

významu List mapy Prostor 04 - 31, 04 - 33, 04 - 34 Vymezeno 04 - 34 Vymezeno 04 - 33 Vymezeno 04 - 33 Vymezeno 04 - 32 Vymezeno 04 - 32 Vymezeno 04 - 31 Vymezeno 04 - 31 Vymezeno 04 - 31 Vymezeno

Funkčnost Funkční Funkční Funkční Funkční Funkční Funkční Funkční Funkční Funkční

84


Ćíslo 528 1198 1215 1634 1635 1637

Biocentra regionálního Název Ostaš Žaltman Čížkovy kameny Březina Pavlišov Závora

významu List mapy 04 - 31, 04 - 33 04 - 33 03-42 04 - 33 04 - 33 04 - 31

Prostor Vymezeno Vymezeno Vymezit Vymezeno Vymezit Vymezeno

Funkčnost Funkční Funkční Funkční Funkční Funkční Funkční

Všechny prvky ÚSES jsou veřejně prospěšným opatřením.

85


B.11.

VYMEZENÍ OCHRANNÝCH PÁSEM A CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ

B.11.1. Ochranná pásma Doprava Silniční ochranná pásma se dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zřizují mimo zastavěné a k zastavění určeném území. Vlastní velikosti pásem jsou, měřeno od osy na obě strany, následující: od silnice I. tř…………………………. 50 m od silnice II. tř. a III. tř………………...15 m V těchto pásmech je povolena stavební činnost pouze se souhlasem příslušného správního silničního orgánu. Železniční ochranné pásmo je stanoveno v § 8 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, na 60 m od osy krajní koleje, nejméně však na 30 m od hranic obvodu dráhy, přičemž je vymezeno po obou stranách dráhy. Stavební činnost podléhá povolení obdobně jako u silnic. Obecně je nutno respektovat vyhlášená ochranná pásma, překážkové plochy a roviny letišť Broumov a Velké Poříčí (Hronov). Vodní hospodářství Ochranné pásmo Polické křídové pánve 2. stupně vnější (PHO – 2B), které je doposud platné, bylo vyhlášeno Rozhodnutím Okresního úřadu v Náchodě – referátem životního prostředí a zemědělství pod č.j. 736/91/Vod-Z. Toto Rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 7. 1991 včetně ochranných pásem 2. stupně vnějších zlomových oblastí (PHO-2Bz). Další vodárenské zdroje pitné vody mají též stanovena ochranná pásma, některá však jsou postupně rušena, pokud zásobovaná obec je nově připojena na významnější vodárenskou soustavu (např. Heřmánkovice a Janovičky na Broumov). Po napojení Červeného Kostelce na Vodárenskou soustavu Východní Čechy, budou i ochranná pásma zdrojů pro Červený Kostelec zrušena. Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok u profilu do 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího líce vodorovnou vzdáleností a nad 500 mm 2,5 m. Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení dle TNV 75 6011 (ČOV, čerpací stanice, dešťové zdrže a podobná zařízení). Pro správce vodních toků při výkonu správy je nutné ponechat volný manipulační pruh podél vodních toků u významných toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry a u drobných vodních toků nejvýše do 6 m od břehové čáry (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, § 49, odst. 2b, 2c).

86


Vyhlášená záplavová území vodních toků: Tok

Rozsah řešeného území

Metuje Stěnava

od do Nové Město Teplice nad Metují okr. Náchod

Datum stanovení

Č.j.

Záplavové čáry QN

12.8.02 387/02/ŽP-Ve-V2 dosud předloženo 1995 a 2000 nestanoveno

100 100

Lázeňství V jižní části řešeného území se uplatňují následující ochranná pásma graficky vyznačená ve výkrese č. 2.1.: - Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů (OP PLZ) v Hronově - Ochranné pásmo II. stupně přírodních léčivých zdrojů (OP PLZ) v Hronově - Ochranné pásmo III. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Běloves Zásobování elektřinou Dle zákona č. 458/2000 Sb., s platností od 1.1.2001, §46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957Sb. a zákona č. 222/1994 Sb., §19 (s účinností od 1.1.1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma: Zařízení nadzemní vedení nad 35 kV do 110 kV nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice Zařízení venkovní a zděné elektrické stanice nad 52 kV zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV vestavěné zděné elektrické stanice od obestavění stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV výrobny elektřiny, od oplocení nebo zdi

Dle zákona č. 79/1957 Sb.



15 10

12 7

12 7

1 30

1 20

1 -




10 30

7 20

20 2 1 7 20

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. Vzhledem k tomu, že zákon č. 222/1994 Sb. zahrnoval pojem elektrické stanice, jako všeobecný, nebylo ochranné pásmo děleno dle provozního napětí, proto se jeho vymezení vztahovalo pro napětí od VN až po VVN.

87


Zásobování plynem Ochranná pásma: Pro plynárenská zařízení jsou v § 68 zákona č. 458/2000 Sb. stanovena ochranná pásma takto: - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území obce na obě strany od osy plynovodu 1 m, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu 4 m, - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu 4 m, - v lesních průsecích jsou provozovatelé přepravní sítě nebo distribuční soustavy povinni udržovat volný pruh pozemků na obě strany od osy plynovodu v šířce ………………… 2 m. Bezpečnostní pásma: Uvedený zákon kromě ochranných zařízení ještě pásma bezpečnostní takto:

pásem stanovuje v § 69 pro plynárenská

- odpařovací stanice zkapalněných plynů - regulační stanice vysokotlaké - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm do DN 250 mm nad DN 250 mm

100 m, 10 m, 15 m 20 m, 40 m.

Zásobování teplem Ochranná pásma dle § 87 zákona č. 458/2000 Sb.: - ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo zařízení na rozvod a výrobu tepla

2,5 m;

výměníkové stanice

2,5 m.

Lesní hospodářství Pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně ochranného pásma 50 m. B.11.2.

Chráněná území

Státní památková péče Národní kulturní památka Památková rezervace Památková zóna

Benediktinský klášter a kostel sv. Vojtěcha v Broumově Křinice Broumov Stárkov Police nad Metují Dolní Vernéřovice (Jívka) – prohlášena k 1.1.2005 Radvanice - prohlášena k 1.1.2005

88


Dle hodnocení památkových orgánů se připravují návrhy na vyhlášení památkových zón (ve smyslu § 6 zákona č. 20/1987 Sb., o Státní památkové péči a příslušné vyhlášky) sídla: Machov, Machovská Lhota, Nízká Srbská, Skalka, Vernéřovice (Meziměstí), Božanov, Martínkovice, Heřmánkovice. V následujících stupních ÚPD, tj. v ÚP ostatních obcí navrhnout příslušný stupeň ochrany kulturních hodnot. Ochrana přírody Velkoplošná chráněná území přírody Chráněná krajinná oblast Broumovsko byla zřízena Vyhláškou č. 157/1991 Sb. dne 27. 3. 1991, MŽP ČR podle § 8 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Maloplošná chráněná území přírody včetně ochranných pásem 50 m Národní přírodní rezervace Přírodní rezervace Přírodní památka

Adršpašsko - teplické skály Broumovské stěny Křížová cesta Ostaš Borek Kočičí skály

Plochy zařazené do Územního systému ekologické stability Biocentrum nadregionálního významu: Osa biokoridoru nadregionálního významu Ochranná zóna biokoridoru nadregionálního významu Biocentrum regionálního významu: Biokoridor regionálního významu Plochy zařazené do systému Natura 2000 – ptačí oblasti Ptačí oblast Broumovsko Plochy zařazené do systému Natura 2000 – evropsky významná stanoviště Dle Směrnice Směrnice o stanovištích (směrnice Rady č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) jsou v řešeném území k vyhlášení navrhovány 4 lokality (CZ0520511 Žaltman, CZ0520518 Broumovské stěny, CZ0520519 Adršpašsko-teplické skály a CZ0523280 Metuje a Dřevíč.

Vodní hopodářství Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb., ze dne 24. června 1981, kdy byla zřízena „Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Polická pánev“.

89


Nerostné bohatství •

dobývací prostor těžený: Libná, Rožmitál, Božanov

•

dobývací prostor netěžený: Bohdašín, Velké Rokytník, Šonov u Broumova, Malé Svatoňovice

•

dobývací ložiskové území: Radvanice, Chvaleč, Rtyně – Svatoňovické Sloje, Rtyně – Žacléřské Sloje

Svatoňovice,

Markoušovice,

90


B.12.

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

DOPRAVA

ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Vlastní řešené území se nachází severovýchodně od silnice I/14 (Náchod – Trutnov) a severně od silnice I/33 (Jaroměř – Náchod). Vzhledem ke krajinnému rázu území a konfiguraci terénu nejsou územím vedeny žádné významnější dopravní silniční tahy a to ani ve spojení s Polskou republikou. Toto propojení pro dálkovou dopravu je v současné době realizováno prostřednictvím silnice I/33 s přechodem v Bělovsi. Z hlediska předpokládaného vývoje bude mít pro směrování dálkové dopravy, tedy týkající se dnešní trasy silnice I/33, zásadní význam realizace dálnice D11 v trase Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov – Královec (st.hranice), která bude vedena západně od tohoto území. Nedá se tedy předpokládat využívání silničních tras přes toto území pro dálkovou dopravu. Území je proto obsluhováno pouze silnicemi II. a III.třídy, po kterých je vedena především regionální doprava. Z hlediska dlouhodobé koncepce silniční dopravy se tohoto území nepřímo dotýká problematika sinice I/14, u které je v dlouhodobém časovém horizontu navrhováno přeložení silnice I/14 od Červeného Kostelce v přímé vazbě na trasu dálnice D11, což bylo zapracováno i do návrhu ÚP VÚC Trutnovsko – náchodsko. Oprávněnost tohoto záměru potvrzují i výsledky modelového zatížení silniční sítě zpracované firmou CityPlan spol. s r.o., které byly zpracovány v rámci prověřování variant dálnice D11 (R11). Tento problém se může dotýkat i prostoru Rtyně v Podkrkonoší, protože jednou z možných variant je vysunutí přeložky silnice I/14 severně od Červeného Kostelce s přímou vazbou na silnici II/567 od Hronova. Zde je nutno ještě tato řešení prověřit a to i z celkového komplexního hlediska i ve vztahu přístupu do prostoru Broumovska resp. prostoru Hronova. Z ostatních druhů dopravy se zde uplatňuje železniční a letecká doprava. Železniční doprava je zastoupena tratěmi č. 026 Týniště nad Orlicí - Náchod - Teplice nad Metují Meziměstí - Broumov - Otovice zast. a č. 047 Trutnov hl.n. - Teplice nad Metují. Trať č.026 je zařazena do sítě celostátních tratí s vazbou na hraniční přechod Meziměstí – Mieroszów. Trať č.047 má pouze regionální význam. Letecká doprava je zastoupena veřejnými vnitrostátními letišti Broumov a Velké Poříčí. ZÁKLADY KONCEPCE DOPRAVY Základem koncepce dopravního systému Broumovska musí být zajištění dostatečné kvalitní dopravní obsluhy. Z tohoto hlediska bude i nadále prioritní silniční doprava, ale zefektivněním činností a nabídkou služeb na železnici při podstatném snížení jízdních dob lze na ni přenést část dopravní zátěže, a to jak v osobní, tak i nákladní dopravě. Z hlediska širších dopravních vztahů a vazeb se nepředpokládá směrování tranzitních silničních tahů přes toto území. Přechody Starostín a Otovice zůstanou i nadále pouze jako regionální pro propojení příhraničních oblastí s vyloučením těžké nákladní dopravy. Dopravní obsluha území bude i nadále vázána především na současné vedení silnic II.tříd, u nichž je nutno postupně odstraňovat hlavní závadové úseky. Území je charakteristické svou geomorfologickou členitostí a navíc je součástí CHKO Broumovsko, zřízenou vyhláškou ministerstva životního prostředí ČR č. 157/1991 Sb. ze dne 27. března 1991. Uvedená vyhláška specifikuje zakázané činnosti v oblasti, rozdělené do čtyř zón s ohledem na přírodní hodnoty.

91


Vyhláška určuje, že při umisťování, mimo jiné i dopravních staveb, je nutno navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany přírody v oblasti celospolečensky nejvýhodnější. Tuto povinnost potvrzuje mimo jiné i zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, s platností od 1. 1. 2002.

SILNIČNÍ DOPRAVA

Stávající silniční síť Řešeným územím procházejí následující silnice I. a II.třídy: Silnice I/14 (Náchod – Trutnov) – zasahuje do území pouze okrajově a prochází napříč zástavbou Rtyně v Podkrkonoší a Batňovic. Její vedení zastavěným územím neodpovídá požadovaným parametrům silnice I.třídy. Silnice II/303 (Náchod- Hronov- Police nad Metují - Broumov- Janovičky) – Z hlediska dopravní obsluhy tohoto území se jedná o nejvýznamnější silnici území a to v úseku Náchod – Broumov. Pokračování na Janovičky pak odpovídá pouze významu ostatních silnic III.tříd. Silnice má v celém svém průběhu omezené směrové parametry a to vzhledem ke složité konfiguraci terénu. Je vedena především v údolních polohách podél vodotečí tedy územím, do kterého je soustředěna i zástavba jednotlivých měst a obcí. Za nejvýznamnější dopravní závady lze považovat její vedení od Náchoda přes Malé Poříčí a Hronov, dále průjezd Policí nad Metují, Pěkovem a Broumovem. Při stavbě je nutno řešit střety s inundačním územím řeky Metuje a významnými krajinnými prvky řeky Metuje a nivy Metuje. Silnice II/301 (Trutnov - Radvanice - Česká Metuje - Police nad Metují) – další poměrně významná silnice II.třídy, která umožňuje jedno z mála možných propojení severní části území ve směru na Trutnov. V celém svém průběhu je charakteristická omezenými směrovými i šířkovými parametry a místy i značnými podélnými sklony. Silnice II/302 (Starostín - státní hranice - Meziměstí - Broumov - Otovice - státní hranice) - má i přes vazby na hraniční přechody charakter místního spojení sídel v severním příhraničí. Za nejvýznamnější dopravní závadu lze považovat její vedení napříč zástavbou Broumova. Silnice II/567 (Rtyně v Podkrkonoší – Hronov) - silnice má význam především pro regionální propojení silnic I/14 a II/303, tedy v propojení od Hronova směrem na Trutnov. V území je vedena napříč zástavbou Rtyně v Podkrkonoší a obce Zbečník, za níž na hranici řešeného území je vedena v poměrně značném stoupání. Územím dále prochází množství silnic III. třídy, které zahušťují silniční síť a zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel. Za dopravně významnější lze považovat silnice III/30110 (Teplice nad Metují – Adršpach – Chvaleč), III/30322 (Pěkov - Teplice nad Metují) a silnici III/3023 (Meziměstí - Teplice nad Metují).

Návrh silniční sítě Navrhované řešení se snaží zabezpečit odpovídající dopravní napojení a obsluhu řešeného území, při maximálním respektování požadavků na ochranu přírody. Navrhované přeložky tak odstraňují pouze nejkritičtější úseky, které brání v dostupnosti území nebo okolí

92


neúměrně zatěžují. Z tohoto hlediska jde o přestavbu hlavní přístupové trasy do území tedy silnici II/303. Návrhy přeložek: 1. Silnice II/303 Běloves – Velké Poříčí: trasa přeložky je vedená východně od železniční tratě mimo zastavěné území. 2. Silnice II/303 Hronov: přeložka vedená obchvatem kolem Hronova po východní straně železniční tratě. 3. Silnice II/303 Police nad Metují: místní přeložení trasy silnice v centru města. 4. Silnice II/303 Pěkov – východní přeložka: trasa přeložky je vedena od Bukovic, východně od Pěkova, za nímž se opět připojuje na svou stávající trasu. Přeložka odstraňuje dlouhý nevhodný průjezd zástavbou obce, vedený navíc ve značném podélném sklonu. (V současné době jsou prověřovány možnosti přeložení této silnice z prostoru Pěkova západně a jejího vedení přes prostor Bohdašína. Západní velký obchvat není zatím natolik projednán, aby mohl být do návrhu zapracován a navíc, protože výrazně prodlužuje hlavní dopravní tah na Broumov, se nejeví z dopravního hlediska jako vhodné řešení. Trasa koridoru silnice II/303 by tak měla zůstat v současném přímém koridoru a zlepšení dopravních vazeb do prostoru Teplic nad Metují by mělo být řešeno případnými přeložkami stávajících silnic III. tříd). 5. Silnice II/302 Starostín – Meziměstí: krátká přeložka západně města vyvolaná úpravou směrového vedení. Součástí této ÚPD je i návrh na vyřazení úseku silnice II/303 Broumov – Janovičky ze silnic II.tříd a její převedení do silnic III. třídy. Na základní silniční síť tvořenou silnicemi I. a II. tříd navazují silnice III.tříd, které zpřístupňují jednotlivé obce v území. I u nich se předpokládá odstranění jednotlivých dopravních závad avšak tyto nebyly předmětem návrhu ÚP VÚC. Z nich je možno jmenovat přeložku silnice III/30110 v Adršpachu, přeložky silnic III/3023 a 30322 v místě odstraňovaného úrovňového křížení se železniční tratí jižně od Teplic nad Metují, přeložka III/30323 jižně od Jetřichova pro zlepšení dopravních vazeb Broumov – Teplice nad Metují, přeložka III/30311 po jižním okraji zástavby Hronova, přeložka silnice III/30317 v Bezděkově nad Metují a přeložka silnice III/3026 Broumov – Křinice. S ohledem na turisticko-rekreační charakter území je v příhraniční oblasti uvažováno s vedením silničních tras rekreačního charakteru, tedy obdoba navrhované trasy „Drogi Sródsudeckiej“ na polské straně, která předpokládá vedení v trase silnice II/302 přes současné hraniční přechody Starostín/Golinsk a Otovice/Tłumaczów. Tato by byla od jihu od Náchoda vedena v trase silnice II/303 do Hronova a dále na Českou Metuji, Teplice nad Metují, Adršpach, Chvaleč a odtud v trase silnice II/301 na Trutnov. Intenzity silniční dopravy Dopravní zatížení stávající silniční sítě nám udávají výsledky z celostátního sčítání intenzit dopravy, které je periodicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Pro řešené území jsou využitelné následující sčítací úseky:

Silnice I/14

č.úseku počátek úseku 5-0870 Úpice

konec úseku Batňovice/ Rtyně v Podkrkrkonoší

I1990

I1995 3127

I2000 3878

93


5-0871

Silnice II/301 II/302

II/303

II/567

III/30110 III/30313 III/30322 III/30316 III/30324 III/30326 III/3025

I/14 x II/567

2678

3127*

3878*

5-0872 5-3528

Batňovice/ Rtyně v Podkrkonoší I/14 x II/567 Rtyně v Podkrk. – jih

Rtyně v Podkrk. - jih Červený Kostelec

2272

5749 2553

4468 3193

č.úseku 5-4900 5-3540 5-3566 5-3560 5-3561 5-3563 5-3562 5-4851 5-4850 5-2270 5-2272 5-2282 5-2280 5-2290 5-2300 5-4871 5-4870 5-5332 5-3539 5-5331 5-3550 5-3530 5-6690 5-6680 5-6030 5-6000 5-6040

počátek úseku Police nad Metují Horní Vernéřovice státní hranice Meziměstí Broumov křiž. s II/303 Broumov – střed Broumov křiž. s III/3025 Broumov křiž. s II/303 Otovice Malé Poříčí Hronov – jih Křižovatka s II/567 Hronov – sever Police nad Metují Pěkov – sever Broumov křiž. s II/302 Olivětín Hronov Zbečník – západ Rtyně v Podkrk. Teplice nad Metují Hronov Pěkov Bezděkov Broumov Olivětín Broumov

konec úseku Horní Vernéřovice Trutnov-Poříčí Meziměstí Broumov křiž. s II/303 Broumov - střed Broumov křiž. s III/3025 Broumov křiž. s II/303 Otovice St.hranice Hronov – jih křižovatka s II/567 Hronov – sever Police nad Metují Pěkov – sever Broumov křiž. s II/302 Olivětín Janovičky Zbečník – západ Hranice řeš. území Rtyně v Podkrk. – I/14 Adršpach Stárkov Teplice nad Metují Police nad Metují Rožmitál Hynčice Martínkovice

I1990 268

I1995 375 1534 1220 4559 5866 3067 1737 1737* 6275 7156 5646 4385 3017 2784 1697 1697* 1436* 1436 1217 1002 875 1037 719 799

I2000 780 2058 706 1544 5531 5893 4279 1526 1526* 7889 6249 7365 5892 3676 3151 2209 2209* 1630* 1630 1280 1152 1963(!) 1403 4202 (!) 616 885 762

1020

1066 4921

3339 1995 2243 660 994 1011 1249

Poznámka. : (!) – vysoké hodnoty způsobeny uzavírkou silnice II/303 jižně od Police nad Metují * - hodnoty převzaty ze sousedního úseku Naměřené hodnoty uvedeny v celkových počtech skutečných vozidel za 24 hodin průměrného dne roku. Z porovnání vyplývá poměrně plynulý nárůst dopravy nevybočující z celorepublikového průměru. Vzhledem k tomu, že se ani ze širších dopravních vazeb nepředpokládají žádné výraznější změny ve směrování hlavních tras dopravy, lze pro výhledové dopravní zatížení silnic vycházet z růstových koeficientů dopravy dle ŘSD. K výraznějším rozdílům by mohlo dojít pouze v případě výraznějšího rozvoje ekonomických aktivit v některé části území, což však není pravděpodobné. Pro výhledové zatížení silniční sítě k roku 2015 je tedy možno využít růstových koeficientů dopravy, které pro přepočet celkových hodnot z roku 2000 jsou následující:

Silnice I.třídy…………………………………………………..1,40 Silnice II.třídy………………………………………………….1,32 Silnice III.třídy…………………………………………………1,25

94


Z toho vyplývá, že výhledové dopravní zatížení významných silnic by mimo zastavěné území sídel dosahovalo těchto hodnot: Silnice I/14 II/303

II/302 II/301 II/567

Úsek Batňovice – Rtyně v Podkrkonoší Náchod – Hronov Hronov – Police nad Metují Police nad Metují - Broumov Meziměstí – Broumov Broumov – Otovice Police nad Metují – Horní Vernéřovice Horní Vernéřovice – Trutnov Hronov – Rtyně v Podkrkonoší

I2015 5000 – 5500 10000 – 10500* 7500 – 8000 4000 –4500 2000 – 2200 2000 – 2200 1000 – 1100 2700 – 2800 2100 - 2200

* - dopravní zatížení bude rozloženo mezi dnešní a navrhovanou trasu Kategorizace silniční sítě Cílové kategorie jednotlivých silnic vycházejí ze schválené "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030". Silnice

Úsek

Výhledová kategorie

I/14 II/301 II/302 II/303

Červený Kostelec – Úpice Police nad Metují – Trutnov St.hranice – Broumov – st.hranice Náchod – Hronov Hronov – Broumov Broumov – Janovičky Hronov – Rtyně v Podkrkonoší

S 9,5/70 S 7,5/60 S 7,5/60 S 11,5/80 S 9,5/80 S 7,5/60 S 7,5/60

II/567

Tyto výhledové kategorie vycházejí především z předpokládaného dopravního zatížení. S ohledem na charakter území je však dodržení zejména rychlostních parametrů v podstatě nemožné a vyžádalo by si naprosto neúnosné zásahy do krajiny a vynaložení neúměrných investičních nákladů. To se týká především úseku Hronov – Broumov, kde návrhová rychlost je naprosto neodpovídající terénním podmínkám. S ohledem na reliéf terénu a ochranu přírody je Územním plánu VÚC navrženo snížení kategorie sil. II/303 v úseku Hronov - Broumov na S 9,5/60.

95


ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Stávající železniční síť Územím procházejí následující železniční tratě : č. 026 Týniště nad Orlicí - Náchod - Teplice nad Metují - Meziměstí - Broumov - Otovice zast. č. 047 Trutnov hl.n. - Teplice nad Metují Pouze trať č. 026 má celostátní význam a je zařazena mezi tratě I. kategorie. Pro výhled je na ní počítáno s modernizací a elektrifikací v rámci úseku Týniště nad Orlicí Meziměstí. V tomto území brání většímu využívání osobní železniční dopravy dlouhé jízdní doby, které jsou způsobeny některými podnormovými velikostmi směrových oblouků. To je však problémem i v širším návazném území. Zejména směr od Hradce Králové a Jaroměře je veden dvojí úvratí ve Starkoči a ve Václavicích, čímž je tato vazba vážně poškozena. Odstranění úvratí je teoreticky možné a bylo studijně prověřeno (SUDOP Praha 2003). Toto řešení je odlišné od původního námětu, který byl zapracován do ÚP VÚC Trutnovsko – náchodsko. Nově navrhované řešení oproti původnímu výrazně zkracuje tunelový úsek, ale i tak bude odstranění dvojí úvrati investičně velmi náročné. Dále bylo v přeshraničním spojení dříve umožněno propojení železničního úseku Otovice – Tłumaczów, kde však byl železniční svršek snesen, ale těleso je nezastavěno. Na straně PR rozebráno posledních 8 km. Propojení tratí by sice obnovilo přirozený komunikační systém údolí Stěnavy, ale je patrně těžko realizovatelné. Dalším záměrem bylo uvažované propojení Náchod – Kudowa Zdrój, kde jsou zbytky nedokončené výstavby ze 40. let. Zbytky železničního tělesa byly využity při stavbě silnice I/33. Dnes chybí asi 2,5 km tratě. Železniční propojení železniční stanice Náchod a stanice PKP Kudowa Zdrój byla řešena námětově ve studii sloužící jako podklad pro změnu ÚP SÚ Náchod a dále se s tímto propojením uvažuje v rámci programu Euroregion Glacensis.

Návrh železniční sítě Ve vazbě na změny hraničního režimu, včetně pohybu osob za prací, vstupem obou zemí do EU rostou stávající aktivity a potřeby dopravy v oblasti česko-polského příhraničí. Zejména v působnosti Euroregionu Glacensis je akcelerace v již zahájených aktivitách: -

zvýšení počtu regionálních spojů na přechodu Meziměstí – Mieroszów, např. v relaci Náchod – Wałbrzych

-

opětovné vybudování přeshraničního traťového úseku Náchod – Kudowa Zdrój

-

opětovné vybudování přeshraničního traťového úseku Otovice – Tłumaczów a to i pro dopravní vazby Polska přes naše území

Z tohoto pohledu je ve vazbě na širší optimalizace a elektrifikace úseku Jaroměř – č. 032,033,026) a úseku Týniště nad Orlicí předpokladem pro zlepšení dopravní dostupnosti dvojí úvrati na trase Jaroměř – Náchod.

dopravní vazby jednoznačnou prioritou Náchod – Hronov – Meziměstí (tratě – Václavice (trať č. 026). Zásadním území železniční dopravou je odstranění

Získání dalších uživatelů veřejné dopravy zejména pro pravidelné dojíždění přímo souvisí s novými nabídkami pro motoristy a budováním komplexního integrovaného dopravního systému. Budování odstavných parkovišť pro IAD u železničních stanic a přestupních terminálů je jedním ze základních předpokladů pro omezení výrazného, a stále se zvyšujícího, podílu IAD na dělbě přepravní práce.

96


Hraniční přechody V současné době jsou na řešeném území v provozu silniční hraniční přechody pro osobní automobily ve Starostíně a v Otovicích, ve Starostíně navíc pro nákladní automobily do celkové hmotnosti 6t. Pro silniční přechod Otovice platí vyjímkový režim pro nákladní automobily do celkové hmotnosti 3,5t. Zatížení silničních hraničních přechodů Hraniční přechod

Silnice

Starostín – II/302 Golinsk

Otovice – II/302 Tł umaczó w

Druh vozidel

Rok

Osobní

1993 70 574

1994 374 779

1995 723 741

1996 815 104

1997 479 865

1998 592 963

1999 344 495

Autobusy Nákladní Celkem Osobní

170 0 70 744 114 282

511 0 375 290 227 687

741 2 724 484 244 825

629 0 815 733 220 016

1 472 2 312 483 649 263 963

4 578 862 598 403 321 833

3 662 795 348 952 131 237

Autobusy Nákladní Celkem

166 0 114 448

1 088 0 228 775

1 923 5 285 252 033

0 0 220 016

5 988 0 269 951

10 109 6 683 338 625

4 101 3 127 138 465

Vzhledem k širším dopravním vazbám a potřebám se nepředpokládá zřizování dalších silničních přechodů, ani rozšíření stávajícího rozsahu provozu na současných přechodech. Stávající železniční přechod je pouze jediný a to Meziměstí/Mieroszów. Zřízení dalších železničních přechodů Otovice/Tłumaczów a Náchod/Kudowa Zdrój je vázáno na obnovení tratí v přeshraničních vazbách. V rozvoji turistického ruchu bylo již zřízeno větší množství přechodů pro pěší a cyklisty na turistických stezkách a v místech přirozených vazeb mezi lokalitami osídlení. Pro předpokládané rozšíření přirozených vazeb jsou navrhovány i další možné přechody, které jsou patrny z následující tabulky. Přehled stávajících a zvažovaných hraničních přechodů Hraniční přechod

Rozsah dopravy Stav

Horní Adršpach – Uniemysl Petříkovice – Okrzeszyn

P,C,L P,C

Libná – Chelmsko Slaskie

P,C

Zdoňov - Laczna (Mieroszów)

P,C,voz.

Meziměstí – Mieroszów

ŽOS, ŽN

Vižnov – Sokolowsko Meziměstí (Starostín) – Golinsk

P,C,L P,C,M,OA,B,N1

Ruprechtice – Lomnica Janovičky – Gluszyca Górna

Návrh

P,C,L P,C,L

Šonov – Tłumaczówek

P,C

Otovice – Tłumaczów

ŽOS,ŽN

97


Hraniční přechod

Rozsah dopravy Stav

Návrh

Otovice – Tłumaczów

P,C,M,OA,B

Božanov – Radków

P,C

Machovský Kříž – Pasterska Góra

P,C

Machov (Machovská Lhota) – Ostra Góra, Karlów

P,C,L,voz.

Žďárky – Pstrazna

P,C

Malá Čermná – Czermna

P,C,M1,ZT

Vysvětlivky k tabulce hraniční přechody: Rozsah provozu:

P – pěší, C – cyklisté, L – lyžaři, M1- motocykly do 50 ccm, M – motocykly, OA- osobní automobily, N1nákladní automobily evidovaná v ČR a PR s omezením tonáže, N - nákladní doprava, B – autobusy, ZTzemědělská technika, ŽOS-železniční osobní vlaky, ŽN - železniční nákladní vlaky

LETECKÁ DOPRAVA

Přehled letišť Letiště

Statut letiště

Provozovatel

VPD

Rozměry VPD

Povrch

Broumov

Veřejné vnitrostátní

Aeroklub Broumov

14 – 32

920*100 550*15

Travnatý Zpevněný

Velké Poříčí (Hronov)

Veřejné vnitrostátní

Aeroklub Hronov

09L – 27R

760*30

Travnatý

09R – 27L

550*30

Travnatý

Obě letiště jsou a budou i nadále využívána pro lety školní a výcvikové, sportovní a lety pro zvláštní účely. S větším rozvojem se v podstatě neuvažuje. Vymezení minimální letové hladiny bude stanoveno v koordinaci příslušné Správy leteckého provozu v dohodě se Správou CHKO.

Dopravní vybavenost Z dopravní vybavenosti jsou zde zastoupeny především čerpací stanice pohonných hmot, které jsou v současné době situovány v Hronově, Velkém Poříčí, Polici nad Metují, Adršpachu, Broumově a ve Rtyni v Podkrkonoší. Lze očekávat snahy o rozšíření této sítě, zejména v místech soustředění dopravy, ale tato problematika přesahuje rámec rozsahu návrhu ÚP VÚC.

Doprava v klidu Odstavování a parkování vozidel obyvatel (mimo centrální části měst a v soustředěné výstavbě) je a bude i nadále řešeno v rámci vlastních pozemků či objektů. Vzhledem k turistické atraktivitě území je nutné v nástupních prostorech zajistit dostatečné parkovací kapacity pro potřeby návštěvníků. Návrh na jejich situování a kapacity však přesahuje rámec rozsahu návrhu ÚP VÚC.

98


Pěší a cykloturistické trasy V oblasti je velmi hustá síť značených turistických pěších tras, které se kumulují zvláště v oblastech skalních měst - Adršpašských a Broumovských stěn a dalších významných krajinných útvarů. Tuto síť je možno považovat za celkem stabilizovanou a lze předpokládat pouze případné rozšíření přeshraničních vazeb na polské území, kde se nacházejí obdobné útvary jako u nás. Turistická atraktivita území souvisí i s vedením cykloturistických tras. Územím je vedena dálková cyklotrasa č.22 – “Jizersko-Krkonošská magistrála” a to v trase Náchod – Hronov – Police nad Metují – Česká Metuje – Teplice nad Metují – Adršpach – Chvaleč – Trutnov. Na ní je navázána síť cyklotras nižšího řádu, které jsou rozloženy po celém území. Největší koncentrace je v prostoru Broumovských stěn. V současné době jsou v terénu vyznačeny trasy č. 4000, 4001, 4002, 4003, 4004, 4020, 4032, 4036, 4090, 4091, 4093, 4094, 4150, 4151 a 4152. Z hlediska celorepublikové koncepce se v území nepředpokládá vedení další dálkové cyklotrasy. Případný rozvoj cyklotras nižších tříd je v území v zásadě možný při dodržení požadavků ochrany přírody, ale toto svou podrobností přesahuje rámec podrobnosti návrhu ÚP VÚC. DOPRAVNÍ NAPOJENÍ SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCÍ Adršpach Území obce je dopravně vázáno na silnici III/30110 a to jak ve směru na Teplice nad Metují tak na Trutnov. U ní se uvažuje s krátkou přeložkou v Dolním Adršpachu. Na tuto silnici je připojena silnice III/30111 od Zdoňova. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.047. Batňovice Území obce je dopravně vázáno na silnici I/14, umožňující dopravní vazby ve směru na Trutnov, Náchod a návazně prostřednictvím silnice II/567 i na Hronov. Bezděkov nad Metují Území obce je dopravně vázáno na silnici III/3016 umožňující dopravní vazby ve směru na Hronov a Polici nad Metují. Na ni se ve středu obce napojuje silnice III/30317 od Nízké Srbské, u které se uvažuje s krátkou přeložkou v úseku vjezdu do Bezděkova nad Metují. Božanov Území obce je dopravně vázáno výhradně na silnici III/3025 umožňující dopravní vazby na Broumov. Další propojení na Otovice je možné pouze po místní komunikaci. Broumov Území města leží na křižovatce silnic II/302 (Meziměstí – Otovice) a II/303 (Hronov – Broumov – Janovičky), na něž jsou napojeny ostatní silnice III.tříd. Jsou to silnice III/3025 na Martínkovice, III/3026 na Křinice, III/30324 na Šonov s připojující se silnicí III/30325 na Rožmitál a III/30326 od Olivětína na Meziměstí. Současná dopravní problematika souvisí s větším dopravním zatížením v prostoru centrální části města, do něhož je soustředěna veškerá doprava. Dříve uvažovaný krátký jihozápadní obchvat silnice II/303 neřešil odpovídajícím způsobem hlavní dopravní závady v prostoru centra města a proto byl z návrhu vypuštěn. Pro řešení této problematiky bude nutné prověřit trasu obchvatu

99


v odsunuté poloze obcházející zástavbu Broumova po jeho jihozápadním okraji a napojující se na stávající silnici II/302 v Hejtmánkovicích a jižně od Broumova (viz. Studie dopravní infrastruktury Královéhradeckého kraje). Součástí návrhu je vyřazení úseku silnice II/303 Broumov – Janovičky ze silnic II. tříd a převedení do silnic III. třídy. Území města je dále obsluhováno železniční tratí č.026.

Bukovice Území obce je dopravně vázáno na silnici II/303 umožňující dopravní vazby ve směru na Hronov a Broumov. Na ni se napojují silnice III/30322 na Teplice nad Metují a silnice III/30321 na Hlavňov. Předpokládá se vybudování obchvatové trasy silnice II/303 východně od Bukovic a Pěkova, která by umožnila převedení části dopravní zátěže mimo zastavěné území obce a odstranila tak současné dopravní závady. Česká Metuje Území obce je dopravně vázáno na silnici II/301 umožňující dopravní vazby ve směru na Trutnov a Polici nad Metují. Na ni se ve středu obce napojuje silnice III/30110 umožňující propojení ve směru na Teplice nad Metují. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.026.

Hejtmánkovice Území obce je dopravně vázáno na silnici II/302 umožňující dopravní vazby ve směru na Broumov a Meziměstí. V souvislosti s problematikou Broumova bude nutné prověřit možnosti přeložení silnice II/302 mimo část zastavěného území obce, čímž by došlo k převedení části dopravní zátěže mimo zastavěné území obce. Heřmánkovice Území obce je dopravně vázáno na silnici III/3025 umožňující dopravní vazby na Broumov a Meziměstí. Vlastní dopravní napojení zástavby obce je dále realizováno i prostřednictvím silnice III/30327 procházející napříč zástavbou. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.026.

Hronov Území města leží na trase významné silnice II/303 (Hronov – Broumov – Janovičky), která je hlavní přístupovou trasou do celého Broumovského výběžku, procházející ve směru sever-jih napříč zástavbou města. Na tuto komunikační osu jsou napojeny ostatní silnice a to silnice II/567 umožňující dopravní napojení ve směru na Rtyni v Podkrkonoší a dále na Trutnov a silnice III/30311, III/3031, III/3034 a III/30313, které zabezpečují dopravní napojení okolních obcí. Současná dopravní problematika souvisí s velkým dopravním zatížením na průjezdu silnice II/303 městem, do něhož je soustředěna veškerá doprava. Předpokládá se vybudování obchvatové trasy silnice II/303 podél železniční tratě č. 026 po její východní straně. Dalším záměrem je i nové připojení silnice III/30311 na komunikační systém města.

Hynčice

100


Území obce je dopravně vázáno na silnici III/3025 umožňující dopravní vazby na Broumov a na Meziměstí silnicí III/3021, nebo silnicí III/3024 ve směru silnice II/302. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.026.

Chvaleč Území obce je dopravně vázáno na silnici II/301 umožňující dopravní vazby na Broumov a Polici nad Metují. Na ni je ve středu obce připojena silnice III/30110 od Adršpachu. Obě silnice jsou významné z hlediska dopravních vazeb Broumovska ve směru na Trutnov. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.047.

Jetřichov Území obce je dopravně vázáno na silnici II/302 umožňující dopravní vazby ve směru na Broumov a Meziměstí a to prostřednictvím silnice III/3024, na kterou je přímo připojena téměř veškerá zástavba obce. Obec je dále prostřednictvím silnice III/30223 připojena i na silnici II/303, která pak umožňuje dopravní vazby na Broumov a Hronov. Předpokládá se vybudování obchvatové trasy silnice III/30223 jižně od obce, která by umožnila zlepšení dopravních vazeb Broumov – Teplice nad Metují. Jívka Území obce je dopravně vázáno na silnici III/3014 umožňující dopravní vazby ve směru na Stárkov a Malé Svatoňovice. Vlastní dopravní napojení zástavby obce je pak realizováno prostřednictvím silnice III/30119 procházející napříč zástavbou, a na níž navazuje místní komunikace umožňující dopravní napojení na silnici II/301 ve směru na Trutnov. Křinice Území obce je dopravně vázáno výhradně na silnici III/3026 umožňující dopravní vazby na Broumov. Další napojení obce je možné po místní komunikaci ve směru silnice III/3025 Broumov – Martínkovice. Do území obce zasahuje i přeložka silnice II/302 (jihozápadní objezd Broumova). Zároveň s tím se uvažuje i o novém napojení na Broumov a to v odsunuté severnější poloze.

Machov Území obce je dopravně vázáno především na silnici III/30317, na kterou je přímo připojena téměř veškerá zástavba obce. Na vyšší dopravní systém je pak území obce napojeno prostřednictvím silnic III/30315, III/30317 a to na silnici II/303, dále místní komunikací navazující dále na silnici III/30320 ve směru na Polici nad Metují.

Malé Svatoňovice Území obce je dopravně vázáno výhradně na silnici III/3014 umožňující dopravní vazby na Batňovice a tedy na silnici I/14 (Náchod – Trutnov), ve východním směru pak na Stárkov. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.032.

Martínkovice

101


Území obce je dopravně vázáno převážně na III/3025 umožňující dopravní vazby na Broumov. Další propojení na Otovice je možné po silnici III/3027.

102


Meziměstí Území obce je dopravně vázáno na silnici II/302 umožňující dopravní vazby ve směru na Broumov a hraniční přechod Starostín/Golinsk. Na tuto silnici jsou vázány ostatní silnice III.tříd a to silnice III/3022 od Vižnova, III/3021 a III/3024 od Ruprechtic a III/3023 od Vernéřovic umožňující dopravní vazby ve směru na Teplice nad Metují. Předpokládá se vybudování krátké přeložky v prostoru železničního přejezdu v prostoru Starostína. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.026.

Otovice Území obce je dopravně vázáno na silnici II/302 umožňující dopravní vazby ve směru na Broumov a na hraniční přechod Otovice/Tlumaczów. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.026, u níž je možné předpokládat obnovení přeshraničního propojení.

Police nad Metují Území města je dopravně vázáno převážně na silnici II/303 umožňující dopravní vazby ve směru na Broumov a Hronov. Další významnou silnicí je silnice II/301 umožňující dopravní vazby ve směru na Trutnov. Dále jsou na tyto silnice v prostoru města připojeny i ostatní silnice III.tříd umožňující napojení okolních obcí na vyšší silniční síť. Jsou to silnice III/30319 od Suchého Dolu, silnice III/30320 od Bělého a silnice 30316 od Bezděkova nad Metují. Radvanice Území obce je dopravně vázáno na silnici II/301 umožňující dopravní vazby ve směru na Trutnov a Polici nad Metují, na níž je připojena silnice III/30115 od Slavětína. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.047. Rtyně v Podkrkonoší Území obce je dopravně vázáno na silnice I/14 a II/567 umožňující dopravní vazby ve směru na Trutnov, Náchod a Hronov. V dlouhodobém časovém horizontu je možné očekávat i další případné změny související s případným přeložením trasy silnice I/14 ve směru silnice I/37 do nového koridoru. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č.032. Stárkov Území obce je dopravně vázáno na křižovatku silnic III.tříd a to na silnice III/30121 a III/30118 umožňující dopravní napojení na silnici II/301 ve směru na Trutnov, na silnici III/30118 od Horního Kostelce, na silnici III/30119 od Jívky a na silnici III/30313 umožňující napojení ve směru na Hronov. Suchý Důl Území obce je dopravně vázáno výhradně na III/30319 umožňující dopravní vazby na Polici nad Metují.

103


Šonov Území obce je dopravně vázáno výhradně na III/3024 umožňující dopravní vazby na Broumov. Vlastní dopravní napojení zástavby obce je pak realizováno prostřednictvím místní komunikace procházející napříč zástavbou.

Teplice nad Metují Území města je dopravně vázáno na křižovatku silnic III.tříd a to na silnice III/30110 umožňující dopravní napojení ve směru na Trutnov a Českou Metuji, na silnici III/30113 od Horních Teplic, na silnici III/30114 vedoucí na Skály a dále navazující na místní komunikaci vedoucí do Horních Vernéřovic, na silnici III/3023 umožňující napojení ve směru na Meziměstí a na silnici III/30322 umožňující významné dopravní napojení ve směru na Polici nad Metují. Předpokládá se vybudování krátkých přeložek silnic III/30322 a III/3023 v prostoru současného křížení se železniční tratí. Území obce je dále obsluhováno železničními tratěmi č. 026 a č. 047. Velké Petrovice Území obce je dopravně vázáno na silnici II/303 a to prostřednictvím silnice III/30318, na kterou je přímo připojena zástavba obce. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č. 026.

Velké Poříčí Území obce leží na trase významné silnice II/303 (Hronov – Broumov – Janovičky), která je hlavní přístupovou trasou do celého Broumovského výběžku, procházející ve směru sever-jih napříč stávající zástavbou. Současná dopravní problematika souvisí s velkým dopravním zatížením na průjezdu silnice II/303, do něhož je soustředěna veškerá doprava. Předpokládá se vybudování obchvatové trasy silnice II/303 podél železniční tratě po její východní straně s napojením na silnici I/33 před hraničním přechodem v Bělovsi. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č. 026.

Velké Svatoňovice Území obce je dopravně vázáno na silnici III/3013 umožňující dopravní napojení na silnici I/14 ve směru na Trutnov a na Batňovice ve směru na Náchod či Hronov. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č. 032. Vernéřovice Území obce je dopravně vázáno na silnici II/301 umožňující dopravní napojení ve směru na Trutnov a Polici nad Metují. V Horních Vernéřovicích se dále napojuje i silnice III/30116 umožňující dopravní vazby ve směru na Adršpach. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č. 026.

Vysoká Srbská Území obce je dopravně vázáno na silnici III/30312 umožňující dopravní napojení ve směru na Hronov. Na tuto silnici navazuje místní komunikace, na kterou je přímo napojena část zástavby obce a tato se připojuje na silnici III/30315, která se připojuje na silnici II/303 ve směru na Polici nad Metují.

104


Žďár nad Metují Území obce je dopravně vázáno na silnici II/301 umožňující dopravní napojení ve směru na Polici nad Metují a západním směrem na Trutnov. Na ní se přímo v obci připojuje silnice III/30122 od Maršova nad Metují. Území obce je dále obsluhováno železniční tratí č. 026.

Žďárky Území obce je dopravně vázáno na silnice III/30311 a III/3032 umožňující dopravní napojení obce ve směru na Hronov a Velké Poříčí.

105


VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU – V ČÁSTI NÁCHODSKA

Geologická stavba území v podstatě předurčila způsob zásobení vodou v tomto území. Oblast území Meziměstí - Broumov a okolních obcí (prakticky se jedná o povodí Stěnavy), je na vlastní místní zdroje chudé a kde jsou, mají malou silně kolísavou vydatnost. Z tohoto důvodu je voda pro tyto obce přiváděna z prostoru bohatého na podzemní vodu, tedy z "Polické pánve", s hlavním odběrem v Teplicích nad Metují. Území polické pánve je významnou vodohospodářskou oblastí, bylo vyhlášeno „Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod“ (CHOPAV) s velkou vydatností podzemní kvalitní pitné vody s nadregionálním významem. -1

Vydatnost místních zdrojů, např. pro Vižňov činí pro horní prameniště 1,0 l.s , pro dolní 2,5 l.s-1; což je v min. 3,5 l.s-1, průměr je 8 l.s-1. V roce 1993 bylo odebíráno 57,8 tis. 3 -1 3 -1 -1 m .rok = 158,23 m .d = 1,83 l.s . Obec je nyní napojena na vodárenskou skupinu Meziměstí. Zdroje vody severně Ruprechtic odebraly 150 tis. m3.r-1 = 411,23 m3.d-1 = 4,76 l.s-1. Původní bilance potřeby vody zpracované ve SSS "Zásobení Náchodska pitnou vodou" byly zpracovány vždy pro větší bilanční oblasti, takže k r. 2000 oblast Broumov, Meziměstí, Teplice nad Metují měly hodnoty Qp = 92 l.s-1, Qdmax = 125 l.s-1. Dle VÚV Praha z r. 1988 bylo uvažováno v bilanční jednotce Broumov k r. 2000 -1 -1 -1 s 15 035 obyvateli při 90 % napojení, činí QpVVR = 59,2 l.s (378 l.ob. .d ), z toho -1 Broumov 9 119 obyvatel při 96,2 % napojení, tzn. QVVR = 38,6 l.s . Dle našich výpočtů činí pro Broumov k r. 2000 Qp = 20 l.s-1, k r. 2010 Qdmax = -1 26 l.s (obyvatelstvo) a připočteme-li VFP (33 %) a VNE (20 %) = VVR Qdmax = 41,31 l.s . -1

Nutno upozornit v současné době na to, že jakékoliv přesné výpočty potřeby jsou jen orientačními hodnotami, protože nelze odhadnout vývoj cen vodného a stočného, vývoj zemědělské výroby a rozvoj průmyslu. Doplnění vlastních zdrojů je dotováno z Polické pánve (Teplic nad Metují). Dalším místním zdrojem jsou Křinice - Myslivecká (1,5 – 25 l/s) a artézská (10 – 12 l/s) - s odběrem 7,97 l.s-1 a Křinice Amerika 1,68 l.s-1. V současné době je na vodovodní síť Broumova napojena cca ze 2/3 obec Heřmánkovice a místní část Janovičky.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK) V roce 2004 byl PRVK doplněn o návrh pro území okresu Náchod. K dispozici je na internetu pod adresou http://www.kr-kralovehradecky.cz/scripts/detail.php?id=617.

106


Z tohoto dokumentu se vyjímají údaje o územních správních celcích řešeného území:

Adršpach – skládá se ze dvou částí: Dolní Adršpach, Horní Adršpach. Prvním je vodovod Dolní Adršpach – Zdoňov, který zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele v sídelních jednotkách Dolní Adršpach a Zdoňov, který správou náleží k městu Teplice nad Metují. Druhý je vodovod pro Horní Adršpach. Vodovodní systémy vyhovují, jímaná voda je odebírána jedním z nejkvalitnějších území v polické pánvi. Na vodní zdroje jsou stanovena povolení k odběru vody a ochranná pásma I. stupně s platností do 31. 12. 2005.

Bezděkov nad Metují – v obci je vybudován vodovod, který je napojen na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice. Vodovodní systém vyhovuje, pouze úseky vodovodních řadů z azbestocementového materiálu budou postupně vyměňovány za potrubí z PVC nebo v komunikacích tvárnou litinou.

Božanov – obec vlastní a provozuje vlastní obecní vodovod a to již od roku 1923, postupně docházelo k rozšíření a rekonstrukcím. Na zdroj vody – štolu Božanov je stanoveno povolení k odběru vody a ochranné pásmo I. a II. stupně s platností do 31. 12. 2012. Současný stav vodovodní sítě je nevyhovující, bude nutná rekonstrukce hlavního zásobního řadu a části původních rozvodních řadů.

Broumov – pro město jsou provozovány dva vodovody a to vodovod Broumov a vodovod Benešov – Rožmitál. Oba vodovody jsou součástí skupinového vodovodu Teplice nad Metují – Meziměstí – Broumov. Vodovod vyhovuje, vodárenská skupina se skládá z Broumova, Olivětína a Křinice. Současný stav je vyhovující, hlavním zdrojem jsou zdroje v Teplicích nad Metují, které odebírají pitnou vodu z polické pánve.

Bukovice – má realizován vodovod, který je napojen na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice. Současný stav zásobení vyhovuje.

Česká Metuje – je zde vybudován vodovod, zdrojem vody je vrt NVS-9 o využitelné vydatnosti 5 l/s. Zdroj má stanoveno povolení k odběru vody a ochranné pásmo. Stupně s platností do 31. 12. 2005. Současný stav je v podstatě vyhovující, bude doplněna vodovodní síť a rozšířena akumulace.

Hejtmánkovice – vodovod v obci je součástí skupinového vodovodu Teplice nad Metují – Meziměstí – Broumov. Současný stav je vyhovující.

Heřmánkovice – horní část obce je zásobována vodou z místních pramenních zářezů, dolní část je zásobována z vodovodního systému města Broumov, který je napojen na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Meziměstí – Broumov. Na vlastní zdroje (dolní

107


zářez a horní zářez) není ukončeno vodoprávní řízení. Současný stav je vyhovující. Místní část Janovičky je napojena na skupinový vodovod Teplice – Meziměstí – Broumov, původní zdroje byly opuštěny. Ochranná pásma vodních zdrojů zrušena.

Hronov – město je zásobeno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice a z pramenného vývěru „Dřevíček“ VS-8 a z vrtu NVS-8. Stav 3 zásobení vyhovuje, severně města se nachází zemní vodojem Hronov/Fara 1 000 m s kótou dna 428,00 m n.m. Místní části Hronova Malá Čermná, Velký Dřevíč, Studénky mají vodovodní systémy napojené na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice, Zálesí má individuální zásobení pitnou vodou a zde změna v zásobení vodou není navrhována. Zásobování Hronova a místních částí je vyhovující.

Hynčice – jsou napojeny přivaděčem Broumov na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Meziměstí, zásobování pitnou vodou je vyhovující.

Jetřichov – vodovod je napojen přivaděčem Broumov na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Meziměstí, současný stav zásobování je vyhovující.

Křinice – mají realizován obecní vodovod s vlastními zdroji, který zásobuje pitnou vodou i dolní část Broumova. Stávající vodovodní síť má nevyhovující stav potrubí, je navrhována výměna nevyhovujícího trubního materiálu za potrubí z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou.

Machov – má realizován vodovod, který je napojen na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice. Zdrojem pitné vody jsou zářezy „Vápenka“. Systém zásobení vyhovuje, současně je systém propojen s původním vodovodem BOR. Místní část Bělý je zásobována pitnou vodou z vodovodu BOR.

Meziměstí – je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů v Teplicích nad Metují zásobním řadem Teplice I. – Meziměstí vedeným přes Vernéřovice. Na vodovodní síť Meziměstí jsou napojeny dále obce Vižňov, Starostín, Ruprechtice a Jetřichov. Stávající vodovodní síť bude postupně rekonstruována výměnou za potrubí z PVC. Vodovodní systém vyhovuje. Místní části Březová, Starostín a Vižňov jsou též součástí skupinového vodovodu, u Vižňova jsou pro místní zdroje vody (horní a dolní zářezy) stanovena povolení k odběru vody a ochranná pásma I. stupně s platností do 31. 12. 2013.

Otovice – vodovod je napojen na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Meziměstí – Broumov, současný stav je vyhovující.

108


Police nad Metují – vodovod je napojen na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice, dalším zdrojem vody pro nízko-tlakové pásmo jsou pramenní zářezy z prameniště Machov „Vápenka“. Místní části Hlavňov, Pěkov jsou též součástí této vodárenské skupiny. Některé úseky vodovodní sítě bude nutné rekonstruovat.

Stárkov – vodovod je zásoben vodou z vrtu VS-22 o max.vydatnosti 5 l/s, na zdroj je stanoveno povolení k odběru vody a ochranné pásmo I.stupně s platností do 31. 12. 2014 u odběru, pro OP platnost neuvedena. Dodávka vody je zajištěna z Vodárenské soustavy Červený Kostelec. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí a zajištění požárního odběru. Voda je též dodávána do Chlívce. Horní Dřevíč a Bystré jsou zásobovány individuálně ze studní. Koncepce zásobování vodou vodárenské skupiny Stárkov zůstane zachována. Výhledově je uvažováno s připojením Bystrého event. Horního Dřevíče k Vodárenské soustavě Červený Kostelec. Bude nutná částečná rekonstrukce vodovodní sítě. Vápenka je zásobována pitnou vodou z Vodovodu Stárkov, část vodovodní sítě bude rekonstruována.

Suchý Důl – má vybudován vodovod, který je napojen na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice. Současný stav je vyhovující. Vodovodní síť je prodloužena do místní části Slavný, stav je vyhovující.

Šonov - nemá venkovní vodovod, v návrhu je napojení obce na skupinový vodovod Rožmitál z vodovodu Benešov – Rožmitál.

Teplice nad Metují – mají realizován městský vodovod, který zásobuje nejenom město, ale i okolní sídelní jednotky. Zdroje vody mají dostatečnou vydatnost a příznivou jakost vody. Místní části Bohdašín, Střemenské Podhradí (jen část) jsou zásobeny vodou ze skupinového vodovodu Teplice nad Metují – Meziměstí – Broumov. Javor a Dědov jsou z 10 % zásobeny z vodovodu Česká Metuje. Jímacím objektem je vrt NVS-9 o max.vydatnosti 8,5 l/s se stanoveným povolením k odběru vody a ochranným pásmem I. stupně s platností do 31. 12. 2005. Vodovodní řady bude nutné částečně rekonstruovat. Zdoňov je zásobován pitnou vodou z vodovodu Dolní Adršpach – Zdoňov. Současný stav je vyhovující. Na zdroj vody vrt VS-2 je stanoveno povolení k odběru vody a ochranné pásmo I.stupně s platností do 31. 12. 2005. Nový Dvůr je zásobován pitnou vodou, kterou odebírá z II.tlakového pásma vodovodní sítě Teplic nad Metují. Zde je nutné zlepšit stav vodovodní sítě. Skály nejsou napojeny na veřejný vodovod, zásobování pitnou vodou je prováděno individuálně ze studní. Tento stav zůstává i nadále.

Petrovice včetně Maršova nad Metují mají vybudovaný vodovod napojený na skupinový vodovod Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice. Současný stav je vyhovující. Velké Poříčí – je součástí vodárenské skupiny Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice, vodovod vyhovuje.

109


Vernéřovice – jsou napojeny přivaděčem Meziměstí – Starostín na skupinový vodovod Teplice I. – Meziměstí. Vodovodní systém vyhovuje. Vysoká Srbská – je součástí skupinového vodovodu Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice, stav je vyhovující. Závrchy mají zásobování individuální.

Žďár nad Metují – vodovod je součástí skupinového vodovodu Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice. Stav zásobení je vyhovující.

Žďárky – vodovod je zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice prostřednictvím vodojemu Vysoká Srbská 1 500 m3, dno vodojemu 495,60 m n.m. Současný stav zásobování je vyhovující.

V roce 1993 byla zpracována úvodní etapa "Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod - Polická pánev - doc. RNDr. Krásný J., CSc.". V dokumentu je uvedeno -1 množství odběru podzemní vody v severní části Polické pánve 240 l.s z toho z uvažované -1 -1 štoly 60 l.s a z vrtů VS 13 a VS 15 po 20 l.s . Tato studie byla doplněna a upřesněna prací v rámci II. etapy v dubnu 1995. Ze závěrů studie II. etapy se vyjímá: - Na rozdíl od předchozích analýz (např. Svoboda 1972, Kněžek-Olmer 1991) jsou podkladem pro současné oceňování zdrojů podzemních vod bilanční výpočty využívající delší časové řady a to jednak z dávnější minulosti, tak i z nejnovějšího období, tj. až do r. 1991.

Výběr z Konkrétních výsledků druhé etapy úkolu (1995) 1. Ve vybraných strukturně - geologicky a hydrogeologicky klíčových územích pánve (oblast soutoku Metuje a Židovky při jihozápadním okraji pánve, oblast křížení skalského a polického zlomu v Teplicích nad Metují, severní pokračování bělského zlomu a hraniční česko - polská území) byla provedena podrobná terénní strukturně - geologická analýza. V těchto územích byly sestaveny detailní geologické řezy. Byly též revidovány v úvodní etapě sestavené regionální geologické řezy. 2. V prostoru Teplic nad Metují byla z vrtů ve štole, vyražené v r. 1992 k zajištění zdroje pro plnírnu kojenecké a balené pitné vody, provedena v říjnu a listopadu 1994 přítoková zkouška. Přítokovou zkouškou byla prokázána celková vydatnost všech pěti vrtů ve štole (T1 - T5) v úrovni cca 1 m nad počvou štoly kolem 13 l/s, čerpáním při snížení většinou mezi 5 a 6 m bylo dosaženo celkové vydatnosti přesahující 75 l/s. Celkové množství, odebírané v prostoru Teplic nad Metují (z vrtů VS-5,VS-13 a pěti vrtů ve štole) v období čerpací zkoušky bylo cca 130 - 135 l/s. 3. Data získaná při přítokové zkoušce v Teplicích nad Metují významně přispěla k poznání hydrogeologických poměrů nejen teplického prostoru, ale celého severního zvodnělého systému polické pánve. Podstatný je zejména průkaz regionální hydraulické souvislosti vodohospodářsky nejvýznamnějšího hydrogeologického kolektoru polické pánve - tzv. rohovcového souvrství - a v řadě případů získání podkladů pro kvantifikaci možného

110


vzájemného ovlivnění hladin a vydatností podzemních vod. Při přítokové zkoušce bylo prokázáno vzájemné ovlivnění hladin podzemní vody samostatně v obou částech polické pánve, oddělených skalským zlomem. 4. Jsou uvedeny zjištěné případy kontaminace podzemní vody organickými látkami a dusičnany. Tuto skutečnost považujeme v souvislosti s vodohospodářským a ekologickým významem polické pánve za hodnou odpovídající pozornosti. 5. Pozornost byla věnována otázkám časové zabezpečenosti (variabilitě) přírodních zdrojů. Na základě simulovaného průběhu zásob vody v tzv. primární (dlouhodobé) dolní zóně pomocí bilančního modelu SAC-SMA by bylo možno učinit závěr, že odebíraná množství nejsou nadměrná a systém vykazuje schopnost jejich obnovování přirozeným doplňováním. Tento předběžný závěr se však týká pouze regionálního kvantitativního pohledu na uvedenou problematiku v rámci velkých území polické pánve. Jen velmi obezřetně jej bude možno aplikovat při řešení problematiky využívání podzemních vod v konkrétních jímacích zařízeních, jak v aspektech kvantitativní a kvalitativní ochrany samotné využívané podzemní vody, tak z pohledu možných dopadů využívání podzemních vod na krajinné fenomény. Současně vznikl Plán péče o chráněnou oblast Broumovsko na období 2001 – 2012, zpracovaný správou CHKO Police nad Metují. Zde na základě výsledků studie Optimalizace, Správa CHKO Broumovsko uvádí souhlas s omezenějším režimem využitelného množství podzemních vod v PKP:

Severní zvodněný systém

130 – 150 l/s

Metujský zvodněný subsystém

120 – 140 l/s

Suchdolský zvodněný subsystém 70 – 80 l/s Celkem

320 – 370 l/s

Odběry v ostatní částech CHKO bude vhodné nezvyšovat. Tento dokument je poměrně velmi podrobný a je k dispozici na CHKO Broumovsko v Polici nad Metují.

Přehled významných vodních zdrojů (vydatnost kolem 10 l/s a více) Dle seznamu VaK Náchod s ohledem na významnou oblast „Polické křídové pánve – PKP.

Křinice artézská – vrt – vydatnost 10/12 l/s Machov – Na Vápenkách – štola – 8,0/15,5 l/s Police – Plachta VS-10 – vrt - 30/30 l/s Police - NVS-10 – vrt - 10/ 10 l/s Petrovičky – vrt NV-15 - 40/50 l/s Petrovičky – vrt NV-15a/3 - max. 30 l/s Horní Dřevíč .- vrt NVS – 8 - 10/10 l/s

111


Horní Dřevíč – vrt VS-8 - 30/30 l/s Machov - studna - 46/52 l/s Teplice nad Metují – sádka vrt VS-5 22/42 l/s Hlavňov – vrt VS-18 - 7/10 l/s Vysoká Srbská – vrt NV-11 - 14/17 l/s Vysoká Srbská – vrt NV-12 - 19/22 l/s Teplice nad Metují – vrt VS-13 - 20/26 l/s Teplice nad Metují – vrt VS-15 - 21/25 l/s Teplice nad Metují – Sokol - 32/50 l/s Teplice nad Metují – vrt VS-5 - 22/42 l/s Nízká Srbská –vrt NV-11 - 14/17 l/s Nízká Srbská – vrt NV-12 -19/22 l/s

Celkovou představu o vývoji odběrů podzemní vody naznačuje zřejmý postupný nárůst průměrných odebíraných množství podzemní vody v osmdesátých letech do maxima téměř 300 l/s, ale následně došlo k prudkému poklesu na necelých 260 l/s. Z těchto údajů plyne, že ve zdrojích je poměrně velká rezerva v možnostech dalšího využívání těchto zdrojů, ale vzhledem k poslednímu vývoji srážkových úhrnů a možné infiltrace k doplňování horizontů podzemních vod je nutné o větším nárůstu odběrů podzemní vody z této oblasti uvažovat velmi opatrně a uvážlivě. Hodnoty infiltrace nejen v minulých letech, ale i v budoucnosti mohou být zásadní při dalším vyhodnocování vydatnosti celé polické pánve. Jedním z limitů pro odběry vod musí být na základě analýzy rizik stanovení nepřekročitelných (minimálních) hladin čerpání v jednotlivých vrtech. Reálná praxe odběrů (300 l/s na necelých 260 l/s) potvrzuje správnost odhadu studie „Optimalizace…“ ve stanovení maxima odběru z PKP 320 – 370 l/s. Nyní je tedy kolem 100 l/s rezerva, která může být použita pouze pro vnitřní potřebu regionu! Pokud by byl tlak na zvýšení odběrů, bude nutné zavést komplexní monitoring a povolit odběry až po nasazení pravidelném monitoringu pomocí matematického modelu (včetně zahrnutí srážek a infiltrace) a jeho pravidelné aktualizace.

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU – V ČÁSTI TRUTNOVSKA

Batňovice – mají realizován veřejný vodovod, zdrojem vody je vrt v areálu firmy VAPO o vydatnosti 6,5 l/s. Vzhledem k častým poruchám na vodovodní síti, které ohrožují kvalitu a množství dodávané pitné vody je navrhováno do roku 2015 zrekonstruovat celou vodovodní síť.

Chvaleč - má realizován veřejný vodovod, ve 2 tlakových pásmech, horní tlakové pásmo -1 má vydatnost 5,5 l.s , s průměrnou vydatností 2 l/s. Posílení ze zdroje továrny Chvalen dolního tlakového pásma, který je o průměrné vydatnosti 1,3. Celkem je k dispozici 3,3 l.s-1, i když vydatnost silně kolísá s intenzitou dešťů. Zdroj vody pro horní tlakové pásmo 112


i vysychá, takže v období sucha lze akceptovat min. 1,5 l.s-1 vydatnosti v dolním tlakovém pásmu. V roce 1990 byla zpracována studie Radvanice – vodovod, která okrajově řešila možnost připojení Chvalče na místní vodovod Jívka-Radvanice na vodovodní síť v Horních a Dolních Vernéřovicích. Petříkovice namají obecní vodovod, Chvaleč má zpracován generel, ve kterém je ve výhledu navrženo vybudování samostatného vodovodu s vlastním zdrojem vody.

Jívka – má veřejný vodovod společný s místními částmi Horní a Dolní Vernéřovice. Zdrojem vody jsou vrt HV1 (4 – 6 l/s) a studna VEBA (2 l/s) na k.ú. Horních, resp. Dolních Vernéřovic. Dle zpracovaného generelu obce Jívka systém zásobování vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnu. Místní část Janovice má vodovod pro 1/3 obce, zdrojem je vrt V 19. Na území obce je nevyužívaný vrt J1. Obec Jívka bude řešit zásobování Janovic výstavbou nového vodovodu s využitím vrtu J1. Místní část Hodkovice nemá veřejný vodovod a nepředpokládá se jeho výstavba. Studnice má veřejný vodovod. Dle zpracovaného generelu bude stav zásobování ponechán i nadále.

Malé Svatoňovice – obec má veřejný vodovod, ze kterého jsou zásobeny i místní části Odolov, Petrovice a Strážkovice. Vzhledem k tomu, že místní zdroje nejsou dostatečně vydatné, je vodovod na dvou místech napojen na velkosvatoňovický vodovod, ze kterého jsou kromě Velkých a Malých Svatoňovic zásobovány i Batňovice – Kvíčala a Suchovršice. Na zdrojích bude nutné provést výstavbu odradonovacích stanic.

Radvanice – obec má veřejný vodovod zdrojem vody jsou dva vrty HV 2 a HV 3. Obec uvažuje do budoucnosti s rozšířením vodovodní sítě do místní části Studánka. Slavětín nemá veřejný vodovod, předpokládá se i nadále zásobování vodou individuálně ze studní.

Rtyně v Podkrkonoší – město má veřejný vodovod se zdroji o celkové vydatnosti 12 l/s (Hlavní 2 vrty 2 x 4,5 l/s, Náměrka vrt 1 l/s, Končiny vrt 2 l/s). Bude nutné přehodnotit a upravit hygienické zabezpečení vody ve vodovodní síti.

Velké Svatoňovice – obec má veřejný vodovod, ze kterého jsou zásobovány i Markoušovice a další obce a jejich místní části: Batňovice – Kvíčala, Suchovršice, Malé Svatoňovice – Petrovice, Odolov, Strážkovice. Zdrojem vody jsou dva vrty, vrt V1 o vydatnosti 20 l/s a vrt V2 o vydatnosti 18 l/s. Z vodovodu je zásobeno 90 % obyvatelstva a chatová osada u Batňovského rybníka. Do budoucnosti je uvažováno s napojením celé obce na vodovod.

Významné vodní zdroje (nad 10 l/s) Oproti části řešeného území Náchodska je zásobování vodou v části Trutnovska ze zdrojů o vydatnosti pohybující se od 1 – 5 l/s. Pouze zdroje pro Velké Svatoňovice mají

113


vydatnosti výrazně vyšší, vrt V1 v prostoru za obecním úřadem má vydatnost 20 l/s, vrt V2 Za Jeřábkem má průměrnou vydatnost 18 l/s a maximální 40 l/s.

114


BILANCE POTŘEBY VODY Specifické potřeby vody jsou dle vyhl. č. 428/2001 Sb. stanoveny pro výhledový počet obyvatel v řešeném území. Dle této vyhlášky jsou uvažovány specifické potřeby vody dle druhu vybavenosti bytů. Pro standardní vybavenosti bytů je uvažováno se 153 l/ob.den, potřeba pro občanskou a technickou vybavenosti je uvažována samostatně. Návrh potřeby vody je proveden dle vyhl. č. 428/2001 Sb. s vazbou na směrnici Ministerstva zemědělství z r. 1993 (v kontextu se směrnicemi MLVH ČSR (1987) a směrnicí č.9/73). Korekce specifických potřeb jsou revidovány odborným odhadem. Výhledově je uvažováno s vyšším standardem vybavenosti domácností. rok 2000 2010 2020

město 180 185 190

obce vesnického typu 150 l/ob.den 160 l/ob.den 170 l/ob.den

Tyto hodnoty jsou uvedeny jako orientační. Z těchto hodnot lze vycházet při orientačním posouzení vydatnosti vodárenských zdrojů a jejich čerpání. Procento napojení počtu obyvatel v průměru k r. 2000 - 86 %, k roku 2030 - 96 %. Dle údajů 2003 žije v řešeném území 44 657 trvale bydlících obyvatel. Průměrná 3 spotřeba vody pro obyvatelstvo je odhadnuta na cca 7 815 m /d, tj. cca 90,5 l/s. V případě doplnění potřeb pro průmysl lze odhadnout celkovou potřebu vody na cca 130 - 175 l/s denního množství vody. Vodní zdroje v PKP jsou propojením součástí Vodárenské soustavy Východní Čechy (VSVČ) a jsou i rozhodujícím vodním zdrojem tohoto skupinového vodovodu. Odběry vody pro tuto soustavu v současné době se pohybují v rozmezí 60 – 80 l/s, dle původních záměrů je uvažováno s možností až 150 l/s (Hradec Králové). VSVČ propojuje části bývalých okresů Náchod, Hradec Králové, Pardubice a Chrudim. V roce 1974 zpracoval Výzkumný ústav vodohospodářský Praha (VÚV Ing. Michlová) studii využití "Polické křídové pánve (PKP) i pro Trutnovsko. Ačkoliv se jedná zřejmě o reálným vývojem překonanou koncepci, nebyla doposud nahrazena koncepcí jinou, zůstává prozatím závazným územně plánovacím podkladem i nadále (schvalovací protokol č. 23/SVP/1989 Ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR vydaný dne 30. 4. 1989 pod č. j. 40 371/OVH-89). V současné době je zpracována územní dokumentace pro zásobení Červeného Kostelce (I.etapa) jako náhrada za nevyhovující zdroje vody této vodárenské skupiny z PKP napojením na hlavní zásobní řad v prostoru Velkého Poříčí. Trasa budoucího přivaděče se pohybuje podél jihozápadní hranice části řešeného VÚC. Nahrazení vydatnosti stávajících zdrojů vody se bude pohybovat v rozmezí 25 – 47 l/s, v průměru kolem 30 l/s. Napojení Trutnova bude řešeno ve II.etapě až dle rozvoje celé oblasti Trutnova a eventuální nutné dotaci místních zdrojů.

115


KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD KANALIZACE V ČÁSTI NÁCHODSKA V řešeném území lze konstatovat postupně zlepšující se situaci v likvidaci odpadních vod. Velké sídelní útvary jsou řešeny městskými čistírnami (ČOV Broumov, Meziměstí, Teplice nad Metují, Police nad Metují). Vzhledem k významné vodohospodářské oblasti bude nutné se zabývat likvidací i menších zdrojů, tj. jednotlivých obcí i objektů dle zákona č. 254/2011 Sb.(vodní zákon) a Vyhlášky č. 61/2003 Sb.

Koncepční předpoklady: 1. Na nyní realizované ČOV městského typu připojit ať už gravitací nebo přečerpáním přilehlé obce. 2. U jednotlivých obcí menšího významu realizovat dle technických možností jednu centrální ČOV, nebo systém několika lokálních sídlištních ČOV. Lze výhodně uvažovat i s oddílným kanalizačním systémem. 3. Malé obce s ohledem na způsob zástavby, konfiguraci terénu navrhujeme řešit individuálními mechanicko-biologickými čistírnami pro objekty, které jsou celoročně obydlené. Rekreační objekty řešit jímkami na vyvážení s atestem nepropustnosti dle ČSN 750905, s vyvážením kalu dle hospodářských smluv na provozované čistírny nebo pro zemědělské využití (souhlas OVLHZ, OÚ, OHS). Lze také využít malé domovní čistírny vegetačního typu (malé kořenové čistírny), které při svém provozu mají velmi malý odtok a v některých obdobích skoro i bez odtoku.

Předpokladem pro tato řešení je: Zpracování studií kanalizace a ČOV, kde bude možné i kombinovat některé způsoby čištění; ekonomické vyhodnocení pro možnost porovnání nákladů investičních a provozních. Na základě těchto zjištění bude možné pro jednotlivé obce určit způsob a možnosti zneškodňování odpadních vod. V těchto studiích připravit výchozí podklady, tj. množství odpadních vod, počet EO, znečištění BSK5, NL a pod. Tyto záměry odpovídají zpracovanému Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko. Tento podrobný dokument je k dispozici na Správě CHKO Broumovsko v Polici nad Metují. V roce 2004 byl dokončen „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje – návrh pro území okresu Náchod s aktualizací ke dni 13.7.2004 a pro území okresu Trutnov ke dni 28. 05. 2004. Z tohoto dokumentu se vyjímají následující údaje:

Broumov V Broumově byla realizována převážně jednotná kanalizace zakončená centrální čistírnou odpadních vod. Čistírna se nachází na levém břehu Stěnavy pod městem, vystavěna byla v letech 1990-1995. Součástí systému je i kanalizační sběrač podél Liščího potoka, s eventuální možností napojení Hejtmánkovic (dle zpracované Studie kanalizace

116


řešeno samostatně). Na rok 2005 je připravena dokumentace pro připojení Benešova na kanalizační síť Olivětína a výhledově alternativně i připojení Janoviček. V územním plánu Broumova je uvažováno s možností připojení dalších obcí: Heřmánkovice, Velká Ves a Křinice. Základní parametry ČOV Navrhované hodnoty –

3

3

přítok 5 883 m /den, 2 147 295 m /rok, EO 25 000

Skutečný stav (rok 2003) -

4 035 -„-

, 1 473 046 -„-

,

-„-

Meziměstí V Meziměstí je vybudována jednotná gravitační kanalizační síť. V současné době je 3 realizována čistírna Hydrovit 500 S (800 m /den, EO 2 100), s možností budoucího zdvojení. Ve městě bude doplňována kanalizační síť s tím, že lze využít volnou kapacitu pro napojení prodloužením hlavního sběrače i Vernéřovic. Starostín, Vižňov a Ruprechtice, které by výhledově mohly být též napojeny, vzhledem k technickým a investičním nárokům budou řešit likvidaci odpadních vod individuálně.

Adršpach - Horní a Dolní Adršpach V Horním Adršpachu je provedena oddílná splašková kanalizace DN 300 ukončená 3 mechanicko-biologickou ČOV z let 1992-1993. Navrhovaná kapacita ČOV je 139,8 m /den, 51 027 m3/rok, EO 723. V současné době je využita pro 98,22 m3/den, 35 851 m3/rok, EO 550. Čištění splaškových odpadních vod v Dolním Adršpachu je dle ÚPO uvažováno prostřednictvím realizace 3 menších sídlištních čistíren s realizací nové splaškové kanalizace. Hlavní centrální ČOV bude pro 150 EO (ekvivalentních obyvatel), s realizací je uvažováno v letech 2007-2008.

Teplice nad Metují Pro město byla realizována čistírna odpadních vod a hlavní kanalizační sběrače gravitační oddílné splaškové kanalizace z let 1983-1989. Původní kanalizace zůstala v provozu jako dešťová. ČOV byla uvedena do provozu v roce 1994, v roce 1999 proběhla rekonstrukce. 3

Parametry ČOV – návrhová hodnota 997 m /den, EO 2 600, 3

skutečný stav (rok 2003) 741m /rok, EO 1 400 V návrhu je doplnění kanalizační sítě, prodloužení sběrače do Horních Teplic. Místní části Bohdašín, Javor, Zdoňov, Nový Dvůr a Skály nemají realizovánu kanalizační síť, v návrhu je individuální likvidace odpadních vod. Střemenské Podhradí má 3 vybudovanou jednotnou kanalizaci zaústěnou do ČOV (65 m /den, 350 EO). Uskladněné kaly jsou likvidovány na ČOV Teplice nad Metují.

117


Police nad Metují Město má provedenu čistírnu odpadních vod pro město a průmysl. ČOV je umístěna jižně města, na pravém břehu Ledhujky, je mechanicko-biologického typu, samostatně jsou přiváděny odpadní vody městské a samostatně odpadní vody průmyslové. Počet připojených obyvatel 3 700. Parametry ČOV – navrhované hodnoty přítok 4 830 m3/den/EO 21 117, 3 skutečný přítok (rok 2003) 2 064 m /den, (EO 7 500) Prodloužením sběračů lze na kanalizační síť a ČOV připojit též Suchý Důl a Hvězdu. Místní části Hlavňov a Pěkov nemají realizovánu kanalizační síť a i nadále budou řešit likvidaci odpadních vod individuálně. Pokud bude zvažována likvidace odpadních vod Žďáru, lze uvažovat i o možnosti přečerpávat odpadní vody do městského sběrače vedeného z Police nad Metují na ČOV.

Machov Machov má realizovánu ČOV. Navrhovaná hodnota 151 m3/den, 1 060 EO. Na ČOV Machov lze gravitačně připojit i část Bezděkova nad Metují. V roce 1995 byla vypracována studie s návrhem odkanalizování Machovské Lhoty a s připojením na kanalizaci Machova.

Bezděkov nad Metují V obci je cca 5 km jednotné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány v septicích a domovních ČOV. Dle zpracovaného PRVK odpadní vody od většiny obyvatel obce 2 Bezděkova budou kanalizací odváděny na novou centrální kořenovou ČOV (3000 m ) pro 700 obyvatel v roce 2007. Variantně lze realizovat ČS a odpadní vody přečerpávat do jihovýchodní částí obce, a tím dále gravitačně na ČOV Machov. Jižní část zástavby bude možné gravitačně odvést na stávající ČOV Machov.

Stárkov Obecní úřad Stárkov kolaudoval ČOV v r. 1999. Čistírna má značný význam nejenom pro vodní tok Dřevíč, ale i ochranu vodárenských zdrojů pro Hronov, v prostoru mezi Velkým a Horním Dřevíčem. Doporučená vydatnost v tomto prostoru byla určena na 60 l.s-1, v současné době na 40 l/s.

Hronov Jednotná kanalizační síť byla doplněna o hlavní sběrač profilu DN 1000 mm, který je propojen přes Velké Poříčí na kanalizační síť Náchoda a ČOV v Bražci, která je společnou čistírnou pro Náchod, Velké Poříčí a Hronov. Ve městě je navrženo rozšíření o splaškovou kanalizaci s napojením odpadních vod místní části Zbečník. Místní části Malá Čermná, Studénky a Zálesí nemají realizovány soustavné kanalizace, odpadní vody likvidují individuálně. Tento stav bude ponechán i nadále. Pro

118


Velký Dřevíč dle zpracovaného PRVK je navrhována výstavba nové splaškové kanalizace s odvedením odpadních vod od obyvatel na stávající centrální ČOV Náchod.

Ostatní obce V ostatních sídlech, kde nelze uplatnit centrální ČOV, bude možné likvidovat odpadní vody individuálně v malých domovních čistírnách. U rekreačních objektů, které jsou a budou využívány pouze o víkendech nebo sezónně, volit likvidaci odpadních vod nepropustnými jímkami na vyvážení s tím, že odvoz kalu bude organizován smluvně. Nejvhodnější je odvoz na nejbližší fungující ČOV, kde ovšem s touto možností musí být uvažováno (kalová uskladňovací jímka a postupné dávkování).

Božanov V Božanově není vybudována veřejná kanalizace. Odpadní vody jsou čištěny v septicích nebo v bezodtokových jímkách. Navrženo je pro část soustředěné zástavby vybudovat lokální ČOV a oddílnou splaškovou kanalizaci k této ČOV. Odpadní vody z jímek a kaly ze septiků a domovní ČOV budou odváženy k likvidaci na ČOV Broumov.

Bukovice V obci je cca 1 km kanalizace, není realizována obecní ČOV. Současný stav odvádění a likvidace odpadních vod v obci je prozatím vyhovující.

Česká Metuje V obci jsou realizovány jen krátké úseky kanalizace. Není vybudována obecní ČOV. V návrhu je individuální způsob likvidace odpadních vod.

Hejtmánkovice Obec nemá vybudovanou veřejnou kanalizaci, na území obce zasahuje pouze jedna kanalizační stoka z Broumova, na kterou je napojeno asi 15 domů (48 obyvatel). Není centrální ČOV. Dle PRVK je navrženo vybudování celkem 7 lokálních biologických aktivačních nebo duálních anaerobně-aerobní ČOV pro 593 obyvatel a gravitační splaškovou kanalizaci v délce cca 5,7 km.

Heřmánkovice – Janovičky – viz Broumov.

Hynčice V obci je pouze asi 300 m dešťové kanalizace, která je zaústěna do Stěnavy. Do kanalizace jsou odváděny přečištěné odpadní vody z ČOV Broumovských strojíren. V obci je navržen dle PRVK.

119


Individuální způsob likvidace odpadních vod. Odpadní vody z jímek a kaly ze septiků a domovních ČOV budou odváženy k likvidaci na ČOV Broumov.

120


Jetřichov V Jetřichově není vybudována veřejná kanalizace a ani ČOV. Obsah jímek a septiků je vyvážen na ČOV Broumov. V návrhu je pro část soustředěné zástavby vybudování lokální ČOV a oddílné kanalizace k této ČOV.

Martínkovice V obci není vybudována kanalizace ani ČOV. V Návrhu je realizace splaškové kanalizace v délce 3,1 km a obecní ČOV pro 500 obyvatel.

Otovice V Otovicích není vybudována jednotná kanalizace ani centrální ČOV. Navrženo je (pro část soustředěné zástavby) vybudování lokálních ČOV a oddílné kanalizace k těmto ČOV.

Stárkov V obci Stárkov je vybudována jednotná kanalizační síť, není centrální ČOV. Je navrženo vybudovat dva kmenové sběrače, které budou odvádět odlehčené odpadní vody do prostoru předpokládané kořenové ČOV. Místní část Vápenka nemá vybudovánu obecní kanalizaci ani ČOV. I nadále budou odpadní vody čištěny individuálně.

Suchý Důl V obci je vybudována jednotná kanalizace. V územním plánu je navrženo rozšíření stávající kanalizační sítě s alternativním napojení na ČOV v Polici nad Metují nebo na biologický rybník s vyústí do Ledhujky. V místní části Slavný budou odpadní vody likvidovány i nadále individuálně.

Šonov V obci bude i nadále individuální likvidace odpadních vod. V územním plánu obce je uvažováno do výhledu územně hájit prostor centrální ČOV (na hranici s Polskem) a oddílná kanalizace.

Petrovice V Petrovicích je vybudována jednotná kanalizace, u jednotlivých objektů jsou septiky a domovní ČOV. V návrhu je rozšíření stávající kanalizace a přivedení odpadních vod na novou centrální mechanicko-biologickou ČOV pro 400 obyvatel. Místní části Petrovičky a Maršov nad Metují budou odpadní vody čistit i nadále individuálně.

Velké Poříčí

121


Odvádí odpadní vody společně s Hronovem do kanalizační sítě Náchoda a tím na ČOV Bražec.

Vernéřovice V obci není vybudována veřejná kanalizace. V návrhu je výstavba nové splaškové kanalizace odvádějící odpadní vody na ČOV Meziměstí.

Vysoká Srbská V obci není obecní kanalizace, v návrhu je i nadále individuální způsob nakládání a likvidace odpadních vod.

Žďár nad Metují V obci jsou vybudovány 3 km jednotné kanalizace, není obecní ČOV. Navržena je prohlídka a posouzení stávající kanalizace. Pokud bude vyhovovat, bude doplněna a rozšířena a ukončena mechanicko-biologickou čistírnou v cílovém roce 2015 pro 550 obyvatel.

Žďárky V obci je vybudováno 2,5 km veřejné jednotné kanalizace bez centrální ČOV. Stávající kanalizace bude rozšířena a vzájemně propojena. Odpadní vody budou přivedeny na novou centrální ČOV pro 520 obyvatel.

KANALIZACE V ČÁSTI TRUTNOVSKA

Batňovice Obec Batňovice nemá v současnosti vybudovaný soustavný systém veřejné kanalizace. Pouze ve střední části obce je úsek splaškové kanalizace s biokontaktorovou čistírnou pro novou bytovku a 2 rodinné domky. Obec má zpracovaný projekt, ve kterém je problematika odvádění odpadních vod řešena společně s obcemi Malé Svatoňovice, Velké Svatoňovice a Rtyně v Podkrkonoší. Po doplnění kanalizačních sítí budou odpadní vody společně odváděny na ČOV Úpice, která byla na tuto kapacitu realizována (látkové zatížení je v současné době ve výši 24 %).

Chvaleč V obci jsou odpadní vody likvidovány individuálně, v septicích nebo žumpách, není vybudován systém veřejné kanalizace. Likvidace odpadních vod bude řešena dle PRVK výstavbou nové sídlištní čistírny odpadních vod a nová oddílná kanalizace v délce 5,42 km. Ostatní části obce řešit individuálními mechanicko-biologickými ČOV pro jednotlivé objekty. Protože vyčištěné 122


odpadní vody budou vypouštěny do významného vodního toku, ČOV bude vybavena nitrifikací a denitrifikací. Místní část Petříkovice bude i nadále řešit likvidaci odpadních vod individuálně.

Jívka Obec nemá v současné době vybudovaný systém veřejné kanalizace. I nadále bude odpadní vody čistit individuálně. Místní části Horní a Dolní Vernéřovice nemají v současnosti vybudovaný celoplošný systém veřejné kanalizace. Obec Jívka má zpracovaný generel, kde je uvažováno s realizací ČOV pro centrum Horních Vernéřovic, zbylou část Horních Vernéřovic a Dolních Vernéřovic řešit individuálně v domovních mikročistírnách. Totéž bude řešeno i pro Janovice, zbylou část Janovic, Hodkovice a Studnice řešit individuálně v domovních mikročistírnách.

Malé Svatoňovice V Malých Svatoňovicích byla vybudována jednotná kanalizace, jejíž technický stav není dobrý. Čistírna odpadních vod Jestřebec byla dokončena v roce 1999 s kapacitou 63,1 3 m /den a BSK5 28,2 kg/den. Obec má zpracovaný projekt, ve kterém je problematika odvádění odpadních vod řešena společně s obcemi Velké Svatoňovice, Batňovice a Rtyně v Podkrkonoší s přivedením vod na ČOV Úpice. V současné době má obec stavebně povolený projekt čistírny odpadních vod pro cca 500 EO (typová ČOV SC 400). Místní části Odolov, Petrovice, Strážkovice nemají soustavné kanalizační systémy, odpadní vody budou i nadále likvidovány individuálně.

Radvanice Jižně obce pod haldou má obec realizovánu centrální ČOV typu MČ 2500 pro celou obec, avšak v současnosti je na ČOV napojeno sídliště a část obce podél hlavního sběrače. Bude nutné postupně napojit celou obec. Do roku 2015 je navrhována intenzifikace čistírny se systémem s denitrifikací, nitrifikací a snižováním fosforu. Místní část Slavětín bude řešit likvidaci odpadních vod i nadále individuálně.

Rtyně v Podkrkonoší Ve Rtyni v Podkrkonoší je postupně dokončován celoplošný jednotný kanalizační systém, který je zakončen čistírnou odpadních vod pro 3 500 EO. ČOV je vybavena denitrifikací, nízkozatěžovanou aktivací s nitrifikací, v roce 2003 byla uvedena do trvalého provozu. Ve městě bude do konce roku 2010 provedena dostavba kanalizační sítě v části Horní Rtyně.

123


Velké Svatoňovice V obci je částečně vybudována nesoustavná kanalizační síť. Společnosti KPCM s.r.o. a ACOM mají vlastní čistírny odpadních vod, vyčištěnou odpadní vodu odvádějí do Markoušovického potoka. Obec má zpracovaný projekt společně s obcemi Malé Svatoňovice, Rtyně v Podkrkonoší a Batňovice, se společným odváděním odpadních vod na ČOV Úpice. Z důvodu nedostatku finančních prostředků nyní není ze strany jednotlivých obcí tento záměr zájem realizovat.

VODNÍ TOKY A PLOCHY ÚZEMÍ ČÁSTI NÁCHODSKA Dominantními toky v řešeném území části Náchodska jsou řeky Metuje a Stěnava. V září r. 1976 zpracovalo Povodí Labe v Hradci Králové "Hydrotechnickou studii povodí Metuje a Stěnavy". V květnu 1995 zpracovalo Povodí Labe a.s. Hradec Králové „Studii odtokových poměrů Stěnava na území České republiky“, km 27,080 – 47,843. Jedná se o délku 20,763 km mezi hranicemi s Polskou republikou (Starostín – Otovice). Stěnava je levostranným přítokem Kladské Nisy (levostranný přítok Odry). V horní části toku má Stěnava šířku koryta 4 – 8 m, dále 6 – 12 m. Regulace až na kratší úseky v Meziměstí a Broumově nebyly provedeny. V Meziměstí z let 1938 – 39 je úprava v km 17,141 – 17,497 na průtoky 41 – 51 m3/s, tj. na Q100. V městské části Broumova 3 na 26 – 36 m /s, tj. na průtoky Q5 – Q10. Největší zaznamenaná povodeň je z roku 1979, v horním úseku Q200 – Q500, v dolním úseku vyšší jak Q500. . Geologicky spadá Broumovský výběžek do západosudetské skupiny Českého masivu. Vyznačuje se formací karbonu, permu a triasu, které vznikly jako jezerní a mořské usazeniny na proláklině krystalinika spojující Krkonoše a Orlické hory. V místech předhercynovského typu hornin se jedná o jejich větší pevnost, nachází se zde jen puklinová voda o malé vydatnosti. Horniny pohercynovského typu - jsou častější, mají puklinovou a průlinovou podzemní vodu. Jsou velmi vodné - křídový útvar a čtvrtohorní náplavy.

Charakteristické hydrologické údaje:

STĚNAVA říční profil Meziměstí, státní hranice plocha 59,19 km2 velké vody Q1 7

srážky 802 mm Q2 10

průměrné roční hodnoty od. souč. sp. odtok průtok 0,47 11,94 l.s_1 0,12 Q5 15

Q10 20

Q50 34

Q355 0,08 Q100 41

Q364 0,71 m3.s-1 rok 3 -1 m .s

124


Jetřichov - vodočet plocha

srážky 2

94,28 km velké vody

794 mm

Q1 11

Q2 15

od. souč. 0,47

sp. odtok 11,67 l.s

Q5 23

-1

průtok

Q355

Q364

0,18

0,13

1,10 m .s

Q10 30

Q50 51

Q100 62

průtok 1,79

Q355 0,29

3

-1

roků m3.s-1

Pod Liščím potokem plocha 156,79 km2 velké vody Q1 17

srážky 787 mm

od. souč. 0,45

sp. odtok 11,19 l.s-1

Q364 0,21 m3.s-1

Q2 24

Q5 36

Q10 47

Q50 80

Q100 97

roků m3.s-1

srážky 767mm

od. souč. 0,44

sp. odtok 10,63

průtok 2,20

Q355 0,36

Q364 3 -1 0,26 m .s

Q2 31

Q5 46

Q10 60

Q50 101

Q100 123

roků m3.s-1

Otovice - vodočet plocha 2 206,93 km velké vody Q1 22

Pod Božanovským potokem - státní hranice plocha 2 233,50 km velké vody Q1 24

srážky 759 mm Q2 34

od. souč. 0,43

sp. odtok 10,34

průtok 2,42

Q355 0,40

Q364 3 -1 0,29m .s

Q5 50

Q10 66

Q50 112

Q100 136

roků 3 -1 m .s

Stěnava - řeka, která přitéká z Polska a do Polska odtéká. Údolí je široké, nezalesněné. Řeka není souvisle upravena, delší úpravy jsou v zastavěné části Broumova, Jetřichova, Meziměstí. Stěnava podléhá režimu hraničního toku a v souladu s mezinárodní dohodou mezi ČR a PL je zpracován „Směrný dlouhodobý vodohospodářský plán Stěnavy“. Průtoky břehové vody -

3 s-1

Broumov 60 m .

3 s-1

Olivětín 60 m . 3

-1

3

-1

Olivětín 40 m .s (km 37,943 - 40,151) Hynčice 26 m .s

3

-1

Meziměstí 50 m .s

125


Jezy na Stěnavě - všechny jsou pevné Velká Ves

km

32,341

Broumov - Olivětín

km

37,750 38,462

Heřmánkovice

km

40,978

Hynčice

km

42,015

Jetřichov

km

44,138

Jetřichov

km

44,603

Vodohospodářská díla na vodním toku Stěnavy jsou vybudována kolem roku 1910. Rozsah investic po r. 1945 je mizivý.

Návrh Na tomto toku je nutné sledovat nejenom vlastní koryto řeky s jeho úpravami, ale hlavně opatření (nová) v celém povodí vodního toku. Na vodním toku nelze realizovat tvrdá regulační opatření s ohledem na ochranu přírody, krajiny, ekologie. Bude nutné věnovat pozornost revitalizaci celých povodí spojených s částečným snížením funkčnosti některých odvodňovacích opatření. Nad Meziměstím ke Starostínu je připravována dokumentace na realizaci poldru, cílem je snížení průtokových poměrů zejména v Meziměstí (vymělčení a zmeandrování) a na toku Stěnavy od státní hranice po Meziměstí. METUJE Povodí Labe a.s. Hradec Králové zpracovala v listopadu 2001 „Studii odtokových poměrů Metuje Nové Město nad Metují – Teplice nad Metují“ km 13,346 – km 68,829.

Hydrologické údaje profil Javor vodočet plocha 2 75,63 km velké vody Q1 10

srážky 752 mm

od. souč. 0,54

sp. odtok 12,96

průtok 0,98

Q2 14

Q5 20

Q10 26

Q50 44

od. souč. 0,53

sp. odtok 12,46

průtok 1,17

Q355 0,32 Q100 53

Q364 3 -1 0,19 m .s roků 3 -1 m .s

Maršov nad Metují - vodočet plocha 93,92 km2

srážky 748 mm

Q355 0,38

Q364 0,23 m3.s-1

126


velké vody Q1 12

Q2 17

Q5 25

Q10 32

Q50 51

Q100 65

roků m3.s-1

plocha 248,07 km2 velké vody

srážky 732

od. souč. 0,47

sp. odtok 10,92

průtok 2,71

Q355 0,78

Q364 0,45m3.s-1

Q1 21

Q2 32

Q5 50

Q10 67

Q50 120

Q100 151

roků 3 -1 m .s

Hronov vodočet

Průtok břehové vody na Metuji - profil

3

1

Velké Poříčí 80 - 85 m .s-

Teplice nad Metují 41 m3.s-1 Metuje protéká územím převážně přirozeným korytem s velmi krajinářsky hodnotným doprovodným porostem. Na toku se vylučují stavební úpravy koryta. Doporučuje se upravené úseky postupně revitalizovat a tím zapojit do systémů ÚSES.

Popis úprav menších vodních toků Olšovka - Dřevíč - pravostranný přítok Metuje nad Hronovem, v dolní části úprava 2,5 km; v horní části od Velkého Dřevíče je tok neupraven (břehové nátrže), avšak neohrožuje zástavbu. Ledhuj - levostranný přítok, úprava pouze v zastavěné části Police nad Metují - v dobrém stavu. Na toku nejsou kritické úseky, z toho plyne nárok na běžnou úpravu. Pěkovský potok (Dunajka) - levostranný přítok Metuje, místní úpravy ve Žďáru a Bukovici, ostatní tok neupraven, meandruje, místy nátrže, místní úpravy jsou ve špatném stavu. Tok nevyžaduje zásady investičního charakteru. Skalní potok - pravostranný přítok v Adršpašských skalách, v dolním úseku na výusti zatrubněn, v tomto místě nutná pravidelná údržba. Židovka - levostranný přítok Metuje, úpravy jsou pouze v Machově. Tok nevyžaduje dalších zásahů investičního charakteru.

ÚZEMÍ ČÁSTI TRUTNOVSKA Významnějším tokem v řešeném území je Rtyňka, která je v celé délce ve správě Povodí Labe. Koryto Rtyňky je od ústí do Úpy v délce 6,849 km upraveno na kapacitu 20 m3.s-1, což odpovídá velké vodě 5 - 10 leté. Úprava je z roku 1937 s lichoběžníkovým tvarem koryta zpevněným dlažbou.

127


RTYŇKA Hydrologická data - Rtyňka ústí plocha povodí

35,85 km

srážky

704 mm

odtok

251 mm

spec. odtok

7,96 l.s .km

odtok souč.

0,36

prům. roč. průtok

0,29 m .s

-1

3

-2

-1

velké vody Q1 10

Q2 13

Q5 19

Q10 24

Q20 29

Q50 42

Q100 55

roků 3 -1 m .s

Toky ve správě Povodí Labe Rtyňka, Metuje, Adršpašský potok, Zdoňovský potok, Dunajka, Ledhujka, Židovka, od Bučiny, Dřevíč, Jívka, Rtyňka.

Zbývající jsou buď ve správě zemědělské vodohospodářské správy, nebo obcí.

Seznam významných vodních toků Dle Vyhlášky MZ č. 470/2001 Sb. Metuje

1 – 01 – 03 – 001

79,0 km

Zdoňovský potok

1 – 01 – 03 – 004

8,2 km

Kamenný potok

1 – 01 – 03 – 004

1,0 km

Trnkava (Machovský potok)

1 – 01 – 03 – 021

2,1 km

Bezejmenný potok (Od Bučiny) 1 – 01 – 03 – 004

0,8 km

Čermná

1 – 01 – 03 – 035

1,0 km

Střela

1 – 01 – 03 – 038

0,3 km

Petříkovický potok

1 – 01 – 03 – 033

6,7 km

Stěnava

2 – 04 – 03 – 001

20,2 km

Lipový potok (nad Vernéřovicemi) 2 – 04 – 03 – 001

2,0 km

Starostínský potok

2 – 04 – 03 – 002

1,0 km

Božanovský potok

2 – 04 – 03 – 023

9,0 km

128


Vztahy podzemních a povrchových vod CHKO Broumovsko Společnost Vodovody a kanalizace, a.s. Náchod objednala u Hydrogeologické společnosti s.r.o. Praha zpracování Studie vztahů podzemních a povrchových vod na území CHKO Broumovsko ze září 2002. Správa CHKO s ohledem na stanovování ochranných pásem I. Stupně a souhlas s odběry podzemních vod, požadovala zejména o tzv. vymapování ztrátových („hydropasivních“) zón na tocích s návrhem ochranného režimu dotčených pozemků a povrchových vod. Dokument byl zpracován ve 3 pracovních etapách (třetí v říjnu 2003). Konkrétními lokalitami, u nichž se diskutovalo o možných důsledcích jsou: oblast Dřevíčského prameniště, oblast pokračování skalského zlomového pásma, projektovaná stavba vodní nádrže Vlčinec na Metuji u Maršova nad Metují.

Řešený prostor spadá podle hydrogeologické rajonizace do 3 rajónů: Rajón 516 (Dolnoslezská pánev), zahrnující západní a východní část CHKO Rajón 411 (Polická pánev), zahrnující centrální část vnitrosudetské pánve a zároveň centrální část území CHKO. Rajón 421 (Hronovsko-poříčská křída) leží z větší části podél jv. okraje CHKO, mimo řešené území.

Rizikové oblasti zvýšené komunikace vod – výsledkem sumarizace všech podkladů jsou mimo textové části a tabulek uvedeny úseky vodních toků v grafické části studie, jako úseky příronové do vodních toků, tak ztrátové úseky. Tyto ztrátové úseky jsou převzaty do map vodohospodářské přílohy VÚC.

Tato území jsou riziková zejména pro případ kontaminace povrchových vod, jejichž prostřednictvím by mohlo dojít k průsaku znečištění do zvodněných kolektorů.

Jedná se zejména o následující úseky toků: Dřevíč ve Stárkově, ale především v Horním Dřevíči, Adršpašský potok a Metuje s přítoky v horních úsecích, Hornoteplický potok mezi Horními Teplicemi a Teplicemi nad Metují, Metuje nad ústím Teplického potoka, Bohdašínský potok v okolí Nového Dvora a Bohdašína, Ledhuje mezi Suchým Dolem a Velkou Ledhují, Bílá pod Bělým, Židovka mezi Machovem a Nízkou Srbskou, mezi Nízkou a Vysokou Srbskou a nad ústím do Metuje.

129


Z hlediska ohrožení vod jsou též vymezena místa jímacích center. Jedná se zejména o významné zdroje vody a to u Horního Dřevíče, v Teplicích nad Metují a u Vysoké Srbské. V závěru studie je konstatováno, že výsledkem je souhrn a mapové vyjádření prostorů prokázaných nebo předpokládaných (trvalých i sezónních) úbytků vodnosti toků, a rizik, vyplývajících z možného znečištění a transportu kontaminace ze ztrátových úseků k významným jímacím centrům odběru podzemních vod. Výsledky lze využít při případných aktualizacích ochranného statutu území (hranice ochranných pásem). Správa CHKO Broumovsko zpracovala Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003-2012. V tomto dokumentu se Správa zabývá též Revitalizací vodních toků (se seznamem již zpracovaných studií) s doporučením pokračovat ve zpracovávání dalších koncepčních studií, zejména povodí Stěnavy a dalších potoků. Správa bude podporovat akce: 1. revitalizace toků a jejich pramenišť, údolních niv 2. obnova a zakládání mokřadů a tůní 3. obnova migrační prostupnosti toků 4. protierozní opatření na ZPF a PUPFL 5. protipovodňová ochrana (poldry) 6. zakládání nových vodních nádrží Bude-li ve ztrátových zónách budována kanalizace, je nutno na základě posudku hydrogeologa (určí vzdálenost stěn) tyto příčně těsnit jílovými stěnami s vyústěním k břehové hraně tak, aby nedocházelo k drenážnímu účinku, což vede ke snížení dotace podpovrchových vod toku. Vzhledem k ochraně podzemních vod bude revitalizováno celé povodí Hornoteplického potoka z důvodu nalepšení průtoků v této ztrátové zóně (kaskáda rybníků s manipulací v suchém období, zmeandrování toků, částečné omezení činnosti odvodňovacích systémů) a tím zmenšení vsaku znečištěné povrchové vody do podzemí z důvodu ochrany nejcitlivějšího výronového okrsku PKP (TVO).

Vodní nádrž Vlčinec Pro Ministerstvo životního prostředí České republiky zpracoval Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV) T.G. Masaryka Praha Vodohospodářský sborník SVP 1995 vydaný jako publikace SVP č. 44 v roce 1997, kde v příloze 7. Možné výhledové akumulace vody je pod č. 2 v povodí Labe uváděna vodní nádrž Vlčinec na vodním toku Metuje s hydrologickým číslem 1 – 01 – 03 – 013. K tomuto sborníku vydalo Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod Sdělení č.6 k platnosti publikovaných materiálů Směrného vodohospodářského plánu (SVP) tohoto znění: Vzhledem k nutnosti jednoznačného výkladu zejména v oblasti územního plánování považuje Ministerstvo životního prostředí v souladu s ustanovením odst. 16 § 127 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) za výchozí a platný podklad pro pořizování územně plánovací dokumentace Sborník SVP ČR 1995, vydaný Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G.M. jako publikace SVP č. 44 v roce 1997 a to až do doby zpracování Plánů hlavních povodí ČR podle § 24 a Plánů oblastí povodí podle § 25 tohoto

130


zákona. Eventuální sporné otázky budou individuálně posuzovány a projednány. V Praze dne 6. prosince 2001 – Ing.Jaroslav Kinkor, v.r., ředitel odboru ochrany vod. Na Metuji v prostoru nad Velkými Petrovicemi je proto územně hájen prostor vodní nádrže Vlčinec. Zátopová plocha zasahuje přes Českou Metuji až k Dědovu.

Parametry nádrže: kóta ovladatelného prostoru

446,00 m n.m.

zatopená plocha

105,50 ha

objem

12,40 mil. m3

délka hráze v koruně

231 m

maximální výška hráze

40 m

kubatura hráze

436 000 m3

Účel nádrže: 1. Nalepšování průtoků ke krytí deficitu 2. Zajištění vody pro průmysl Hronova, Náchoda 3. Ochrana údolí v oblasti Hronov - Náchod. Z vodohospodářského hlediska je nutno uvažovat s únikem vody v množství 3 -1 cca 0,6 m .s , z tohoto důvodu lze uvažovat o umělou infiltraci, tj. obohacování zásob podzemní vody, zejména v povodí Dřevíče. Podmínkou je, aby vodní tok byl minimálně znečištěn. Dle původní kategorizace je nádrž zařazena do kategorie B (SVP 1975), v roce 1990 přeřazena do kategorie C jako infiltrační nádrž. Ke stanovisku Obecního úřadu České Metuje z 24. 3. 2005uvádíme, že tato závažná problematika je v současné době řešena na úrovni dotčených ministerstvech s předpokládaným závěrem v roce 2006. Do této doby je třeba v návrhu ÚP VÚC tuto i nadále považovat za územně hájenou. POZNÁMKA: ve zpracované Studii odtokových poměrů z listopadu 2001 je uváděno, že vhodně navržená retence v evidovaném profilu Vlčinec může zploštit vzestupnou větev povodňové vlny. Dále, že není účelné budovat retenční nádrže na přítocích ( krátká doba koncentrace a odtoku jsou v hlavním toku podstatně dříve než by mohly ovlivnit tvořící kulminační průtok). Jedná se ve studii o možné realizaci multifunkční nádrže, nebo poldru. Záměr realizace vodního díla Vlčinec doporučujeme posoudit podle zákona č. 244/92 Sb., o posuzování vlivu staveb na životní prostředí a na základě výsledků rozhodnout o nezbytnosti dalšího sledování v rámci SVP ČR a zachování územní ochrany jejich zátopového území, respektive nyní zpracovávaných Plánů hlavních povodí České republiky (§ 24) a Plánů oblastí povodí (§25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách). Území společné ochrany spočívající v ochraně lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod a významných z hlediska ochrany přírody a krajiny: Lokalita Vlčinec na Metuji

131


• Území s ochranou přírody a krajinyvyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - §5 odst. (1), §26, §49 a §50 • Území výhledové akumuilace povrchových vod dle § 127 odst. 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů ve vazbě na publikaci „Směrný vodohospodářský plán č. 34“ a Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chrlláněných oblastech přirozené akumulace vod Polická pánev Vodní plochy - rybníky Meziměstí - rybník vedle obecního úřadu, na přítoku Vernéřovského potoka, východně Březové, jsou rybníky Horní a Dolní. Hynčice - menší rybníky: Kaprový, Prostřední a Krajní, s místním významem. Hejtmánkovice - na pravostranném přítoku Liščího potoka je Kinclův rybník, 1,9 ha; obsah 19 tis. m3, s hl. v. u hráze 1,5 m. Západně Broumova - na levostranném přítoku je kaskáda rybníků: Katovna - 2,5 ha, 3 koupaliště, v návrhu je jeho úprava; Cihelný rybník - 2,5 ha, obsah 20 tis. m ; Vápenný rybník, na dalším levém přítoku je Šlégrův rybník, rekreační - 6,0 ha, 102 tis. m3, hl. vody u hráze 2 m. Broumov - Olivětín - zde jsou: Teplárna, na Kravském potoce, Břídlo, Černý rybník a Metznerův rybník na Svinském potoce, na melior. přítoku Stěnavy Telecí rybník. U všech vyjmenovaných rybníků v okolí Broumova je uvažováno s jejich vyčištěním, úpravami a zapojením do revitalizace, ochrany vodních toků a krajiny. Zdoňov - na pravostranném přítoku Zdoňovského potoka je Zdoňovský rybník. Horní a Dolní Adršpach - v obci jsou menší vodní plochy, místního významu. Východně Dolního Adršpachu u hřiště je též vedena plovárna. Pěkov - Hony - na Pěkovském potoce je rybník Hony, s plochou 1,3 ha, objemu vody 3 16 tis. m , vedený jako hospodářský. Dolní Vernéřovice – na potoce Jívka jsou rybníky Kuprovka a Buchťák

Návrh Koncepčním předpokladem je, aby vodní plochy byly maximálně udržovány, vyčištěny, režim hospodaření stanoven manipulačními řady, s citlivým napojením do krajiny. V rámci zpracované studie "Malé vodní nádrže pro zemědělství a tvorbu a ochranu životního prostředí" (Agroprojekt Vysoké Mýto) jsou výhledově navrhovány malé vodní plochy v Martínkovicích, u Police nad Metují a u D. Adršpachu. Další stavební úpravy koryt drobných vodních toků nejsou navrhovány. Stavební úpravy je možno akceptovat v souvislosti s výstavbou nových objektů (mostky), popř. v rámci oprav stávajícího opevnění. Ve volných plochách a mimo zastavěné části obcí je možno doporučit vegetační opevnění v souvislosti s prvky ÚSES. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách významných vodních toků pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8,0 m, u ostatních toků 6,0 m od břehové čáry dle z.č. 254/2001 a seznam celostátně 132


platných limitů využití území vydaném Ústavem územního rozvoje Brno v r. 1995, (část 1.7.801.).

133


Podle zákona č. 114/92 Sb. " O ochraně přírody a krajiny", § 4, odst. 2 jsou i vodní toky a břehové porosty významnými krajinnými prvky, které jsou chráněny před poškozováním. Případné zásahy do nich je třeba omezit na nejnutnější míru. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Veškeré stavby a činnost v záplavovém území podléhají vodohospodářskému souhlasu dle zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ( vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Navrhované stavby v rámci ÚSES nesmí výrazně omezovat či znemožňovat povinnosti správce toku dle zákonem č. 254/2001 Sb. a vyhlášky č. 470/2001. Území určené k výstavbě je nutno zabezpečit takovým způsobem, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly srovnatelné se stavem po výstavbě jako před ní (tzn. odtok ve stejném množství a ve stejném časovém úseku), aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů níže na tocích. Doporučuje se možnost hydrogeologického posouzení likvidace neznečištěných dešťových vod vsakem do podloží. Konkrétní zásahy do toků, břehových porostů, rušení cest u toků apod. je nutné projednávat přímo s patřičným závodem správce toku.

Ovlivňujícími faktory území jsou dále: •

Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. ze dne 24. června 1981, kdy „Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Polická pánev“.

•

Chráněná krajinná oblast, Broumovsko byla zřízena Vyhláškou č. 157/1991 Sb. dne 27. 03. 1991, MŽP ČR podle § 8 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody.

•

Ochranné pásmo Polické křídové pánve 2. stupně vnější (PHO –2B), které je doposud platné, bylo vyhlášeno ROZHODNUTÍM Okresního úřadu v Náchodě – referátem životního prostředí a zemědělství pod č. j. 736/91/Vod-Z. Toto Rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 7. 1991 včetně ochranných pásem 2. stupně vnějších zlomových oblastí (PHO-2Bz).

•

Další vodárenské zdroje pitné vody mají též stanovena ochranná pásma, některá však jsou postupně rušena, pokud zásobovaná obec je nově připojena na významnější vodárenskou soustavu (např. Heřmánkovice a Janovičky na Broumov). Po napojení Červeného Kostelce na Vodárenskou soustavu Východní Čechy, budou i ochranná pásma zdrojů pro Červený Kostelec zrušena.

•

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů v Hronově a lázeňského místa Běloves – viz. kap. B.2., B.9. a B.11.

byla zřízena

134


V současné době se za nejnaléhavější navrhované záměry považují:

Na úseku zásobování vodou Napojení Červeného Kostelce na Vodárenskou soustavu Východní Čechy z prostoru Velkého Poříčí. Obecně postupné rekonstrukce vodovodních sítí měst a obcí. Napojení menších obcí s nevyhovujícími zdroji na vyhovující vodárenské skupiny.

Na úseku odkanalizování a čištění odpadních vod Postupné připojování menších obcí na provozované kanalizace a ČOV větších měst a obcí. Z hlediska technické náročnosti a finančního krytí řešit některé obce realizací několika sídlištních čistíren v místech soustředěné zástavby. Podíl individuálních kanalizací a domovních ČOV by se měl snižovat ve prospěch centrálního čištění. Samoty a rozptýlené rekreační objekty řešit jímkami na vybírání, nebo malými vegetačními čistírnami a to dle místních podmínek a možností.

Na úseku vodních toků a ploch Poldr na Stěnavě nad Meziměstím. Řešit územní hájení vodního díla Vlčinec (SVP ČR – Plán hlavních povodí ČR, Plány oblastí povodí). Studie odtokových poměrů i menších vedlejších toků. Realizace menších vodních ploch – rybníků. PRÁVNÍ PŘEDPISY q

Zákon č. 254/2001 Sb., ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), účinnost od 1. ledna 2002 (§ 137).

q

Zákon č. 274/2001 Sb., ze dne 10. července 2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), účinnost od 1. ledna 2002.

q

Vyhláška MZ č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. s nabytím účinnosti dnem 1. dubna 2004.

q

Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ze dne 29. ledna 2003, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Účinnost dnem 1. března 2003.

q

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, účinnost od 1. 6. 1992.

135


q

Vyhláška č. 470/2001 Sb., Ministerstva zemědělství ze dne 14. prosince 2001, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků.

q

Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení – odvětvová technická norma vodního hospodářství MzeČR – TNV 75 6011 (červenec 1998, Hydroprojekt a.s. Praha).

q

Vyhláška MŽP č. 157/1991 Sb., o zřízení Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, účinnost od 1. 5. 1991.

q

Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. ze dne 24. června 1981 byla stanovena Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Polická pánev s účinností od 1. ledna 1982.

Přínos navrhovaných opatření

V zásobování pitnou vodou Napojování menších obcí s nevyhovujícími zdroji pitné vody na vyhovující vodárenské soustavy se podstatně zlepší podmínky pro zdraví obyvatel. Odkanalizování a čištění odpadních vod Zamezení vypouštění odpadních vod i nedostatečně vyčištěných do povrchových toků nebo do podmoků a napojování blízkých obcí na vyhovující kanalizační soustavy s centrálním čištěním odpadních vod bude zlepšena ochrana vodních toků, krajiny, přírodního prostředí, obyvatelstva a celkově fauny a flory řešeného území. Vodní toky a plochy Ochrana povodí vodních toků, úměrné a rozumné (nutné) místní úpravy, opatření v hospodaření v povodích na zemědělském a lesním půdním fondu, realizace vodních ploch a poldrů, bude mít zlepšující vliv na životní prostředí celého regionu VÚC.

136


ELEKTROROZVODY

Provozovatel el. sítě:

Východočeská energetika a.s., člen Skupiny ČEZ, Hradec Králové

Současný stav zásobování el. energií Zásobování řešeného území elektrickou energií je z hlediska vlastních zdrojů, částečně zajištěnou oblastí. Dodávka elektrické energie je řešena z podstatné části z propojené přenosové soustavy VVN ČEPS, a.s. v návaznosti na přenosová a distribuční zařízení tj. vedení VVN a transformace VVN/VN a.s. VČE. Podstatná část el. energie je odebírána z nadřazeného systému 400 kV z TR 400/110 kV Neznášov, který je základním napájecím bodem v systému 110 kV. Na krytí spotřeby el. energie se určitou měrou podíleli i místní zdroje, jako např. Elektrárna Poříčí (EPO II.) instalovaným výkonem 165 MW, Teplárna Náchod instalovaným výkonem 17 MW a závodní elektrárny či MVE různých soukromých vlastníků a firem s úhrnným výkonem 8,2 MW. Jimi vyrobená přebytečná elektrická energie je dodávána z převážné části do distribuční sítě Východočeské energetiky, a.s. Dispoziční výkon těchto elektráren je pouze lokálního významu. Základním zásobovacím bodem energetického systému zásobující Adršpašsko broumovsko je TR 400/110 kV Neznášov, která je situována v prostoru mimo řešené území. Plošné zásobování území je orientováno na čtyři napájecí body (transformovny VVN/VN), a to jak v oblasti zásobování obyvatelstva, tak i vyššího průmyslového odběru. Jmenovitě jsou to TR Police nad Metují, Náchod, Červený Kostelec a Poříčí u Trutnova. Zároveň je nutno podotknout, že pouze jeden z uvedených napájecích bodů (TR Police nad Metují) je situován uvnitř řešeného území. Výrazný průmyslový odběr výkonově zajišťovaný z vlastní TR VVN/VN (důl Radvanice) je mimo provoz a od systému VVN odpojen. Řešeným územím Adršpašsko - broumovska procházejí následující nadzemní vedení VVN propojující jednotlivé body VVN/VN.

Systém 110 kV: V 1165-6

TR Poříčí u Trutnova – TR Červený Kostelec-Náchod

V 1175-6-7

TR Poříčí u Trutnova – TR Police nad Metují

V 1186

TR Náchod – TR Police nad Metují

Mimo výše zmíněná vedení VVN je v rámci předmětného území v provozu nadzemní vedení s provozním označením VN 323, 324 (TR Police nad Metují – Broumov), technologicky provedené pro systém 110 kV. Přehled odhadu maximálního zatížení a procentního využití napájecích bodů je uveden v následující tabulce. TR 110/VN

Police nad Metují Náchod Červený Kostelec Poříčí u Trutnova

Instalovaný transformační výkon v MVA 50 90 65 90

Maximální zatížení v MW 31,0 57,0 18,0 52,0-76,0

Procentní využití transformace 68 70 36 64-93

Poznámka

mimo řešené území mimo řešené území mimo řešené území

137


Uvedené hodnoty jsou maxima dosažená v zimním období v průběhu 24 hodin. V případě mimořádných situací přebírají poruchový výkon okolní TR a tím dochází k výrazně vyššímu zatížení jednotlivých napájecích bodů. Zároveň je nutno podtrhnout, že všechny TR 110/VN mimo TR Police nad metují, zásobují elektrickou energií prostory mimo řešené území.

Rozvodný systém VN V rámci řešeného území byl realizován systém kmenových vedení VN, které tvoří základní energetickou síť umožňující napojení jednotlivých odběrů. Rozvodný systém VN byl unifikován na napětí 35 kV v celém rozsahu řešeného území. Z hlediska technického stavu jsou některá stávající kmenová vedení VN v rámci řešeného území na hranici své životnosti. Přestože byla provedena řada větších oprav, bude nutno v nejbližších letech provést postupně jejich náhradu. Situaci v síti VN lze shrnout konstatováním, že řešené území je plošně pokryto a zařízení bude nutno pouze modernizovat a místy rozšířit o další přípojky VN. Při rozšiřování i obnově stávající rozvodné sítě VN je nutno postupovat v souladu s požadavky ochrany přírody, to znamená realizovat nová vedení s mechanickou ochrannou proti úrazům elektrickým proudem pro dosedající ptáky.

Rozvodný systém NN V současné době patří k nejslabším článkům energetické soustavy sítě NN především v malých obcích. Příčinou je na jedné straně značné stáří (více jak 50% sítí NN je starší 30 let i více), převážně nadzemních sítí, které se nedaří žádoucím tempem rekonstruovat. Do této situace zasáhl výrazný nárůst spotřeby obyvatelstva. Přestože je prováděna postupná rekonstrukce dožitých zařízení, nelze pro značný rozsah prací a investičních nákladů v dohledné době tuto akci ukončit. Rozvod systému NN je z podstatné části proveden nadzemní sítí. Kabelový rozvoj je uplatněn v městských aglomeracích, sídlištích a ucelené výstavbě. Rozvod nízkého napětí je provozován normalizovaným napětím 230/400 V, 50 Hz, (TN-C).

Výhled rozvoje systému Předpokladem rozvoje energetického systému je roční výkonový nárůst odběru. Dle výhledových předpokladů uvažuje se v současné době s ročním trendem od roku 2005 ve výši 2%. Předpoklad výkonového nárůstu úzce souvisí s oživením průmyslu a celkové úrovně obyvatelstva. V současné době vyžaduje řešené území souhrnný maximální elektrický příkon (odhad), ve výši cca 51 MW. Na zajištění el. příkonu podílí se: TR Police nad Metují výkonem 31,0 MW. Z transformoven mimo řešené území TR Poříčí u Trutnova výkonem 8,0 MW, TR Červený Kostelec výkonem 5,0 MW a TR Náchod 7 MW. Výkonový údaj uvedený u napájecích bodů situovaných mimo řešené území je orientační vzhledem k tomu, že vedení která se podílejí na zásobování řešeného území, zajišťují dodávku el. příkonu i pro lokality mimo toto území. Za předpokladu správnosti uvedeného nárůstu el. příkonu a předpokladu 3% podílu připadajícího na rozšíření elektrického výtápění z celkové tepelného výkonu řešené území (192 MW), lze očekávat zvýšení stávajícího maximálního příkonu v oblasti VÚC Adršpašsko – broumovské k roku 2020 na hodnotu: 68,0 MW.

138


Celkovou situaci v zásobování elektrickou energií zhoršují území prostory, které jsou v rámci předmětného VÚC nedostatečně zajištěny. Z přenosového hlediska vyžádají si realizaci další TR VVN/VN. Výše uvedená problematika je pociťována v Broumovské lokalitě. Východočeská energetika, a.s. připravuje realizaci nového napájecího bodu VVN/VN v jižní části města Broumova. Z tohoto důvodu bylo vedení 2x35 kV (VN 323 a 324) TR Police nad Metují – Broumov, technologicky provedeno na provozní systém 2x110 kV. S uvedením napájecího bodu 110/35 kV Broumov do provozu počítá se po roce 2020. Výstavbu dalších transformoven VVN/VN může ovlivnit vybudování nových průmyslových závodů, nebo provozoven s velkou spotřebou elektrické energie. Pro posílení výkonové stability řešeného území v systému 110 kV, bude realizováno nadzemní vedení 2x110 kV v trase TR Neznášov-Jaroměř-Česká Skalice-TR Náchod. Z energetického hlediska jde o vedení mimořádné důležitosti ve vztahu k zajištění elektrického výkonu pro severovýchodní část Královehradeckého kraje. S jeho realizací je počítáno rovněž po roce 2020. Návrh trasy uvedeného vedení 110 kV je orientačně uveden ÚP VÚC Královehradeckého kraje v mapě inženýrských sítí v měř. 1:50 000. Konečný průběh tras vedení bude upřesněn na základě požadavků zainteresovaných stran. Pro zásobování obyvatelstva a podnikatelských subjektů, bude nutné zvětšit počet odběrových stanic (VN/NN), ať již z důvodu zvýšení spolehlivosti a kvality dodávky elektrické energie tj. dodržení úbytků napětí dle příslušné normy, nebo výkonového zajištění odběrů elektrické energie. Výrazným problémem je rozšiřování el. vytápění. Vzhledem k zastaralosti sítě NN a dalším souvislostem je plošný rozvoj elektrického vytápění vyloučen. Vzhledem k této skutečnosti je žádoucí realizovat el. vytápění v okrajových lokalitách, kde se nepředpokládá uplatnění plynofikace. V současné době projevuje se pokles zájmu o elektrické vytápění vlivem plošné plynofikace. Dalším významným faktorem ovlivňujícím širší uplatnění elektřiny pro vytápění, bude vývoj odbytových cen za el. energii.

NETRADIČNÍ ZDROJE EL. ENERGIE Vodní energie V řešeném území se nachází několik malých vodních elektráren (MVE), jejichž výkonová kapacita (1,4 MW) má pouze místní význam a pro zásobování řešeného území nemá rozhodující vliv. Dle výzkumné zprávy VÚPEK lze využít k realizaci MVE toků Metuje a Úpy s celkovým ziskem 0,96 MW el. výkonu. V posledním období projevil se pokles zájmu o realizaci MVE z toho důvodu, že nevyužitý hydroenergetický potenciál nachází se v oblasti malých spádů. Z tohoto důvodu doporučuje se využít stávajících vodních staveb (jezů, náhonů) pokud vodohospodářské orgány udělí souhlas.

Energie větru Otázka rozšíření větrných elektráren naráží nejen na technické podmínky, ale je v řadě případů nepřijatelná z hlediska ochrany přírody a dodržení hlukových podmínek provozu. Zásadní podmínkou jsou povětrnostní podmínky řešeného území vzhledem k tomu, že roční využití pro provoz větrné elektrárny je maximálně cca 1350 h/rok za předpokladu příznivých povětrnostních podmínek. Realizaci větrné elektrárny by mělo předcházet ekonomické posouzení a zároveň respektování požadavků ochrany přírody. Příkladem nevhodnosti situování větrných elektráren je realizace 4 agregátů v prostoru severně od Nového Hrádku. Realizovaná stavba nepřinesla očekávané výsledky. Nejvýhodnější provozní podmínky jsou ve výškách nad 500 m n.m. V nižších nadmořských výškách je ve většině případů roční průměrná rychlost větru nízká v rozmezí 2 – 4 m/s.

139


Sluneční energie Přímé využití sluneční energie pro přeměnu na elektrickou energii je kromě speciálních případů neekonomické (vysoké pořizovací náklady, návratnost investice delší než životnost zařízení).V úvahu přichází pouze přímá akumulace slunečního tepla do vody (příprava teplé užitkové vody). V mnohem menší míře jsou solární systémy využívány pro přitápění nebo jako zdroj pro dlouhodobou akumulaci tepla. Pro území ČR byla vypracována mapa solárního záření, dopadající na plochu 1 m2 za rok. Na základě tohoto podkladu, lze stanovit vhodnost realizace solárního systému. Rozhodujícím faktorem musí být důkladná technicko-ekonomická rozvaha vzhledem k tomu, že doba splatnosti často převyšuje životnost zařízení. Fotovoltaické systémy se v ČR používají ojediněle a jejich přínos k celkové energetické bilanci je velmi malý. Jejich využívání je v počátcích možného vývoje. Širší uplatnění s ohledem na ekonomické podmínky v současné době nelze očekávat. Energie prostředí, geotermální energie, tepelná čerpadla Primárním zdrojem tepla pro využití energie prostředí a geotermální energie je: a) b) c) d)

zemské teplo hornin (zemní suché vrty), podzemní voda (vrty, studně, zavodněné šachty starých dolních děl), půdní vrstva (zemní kolektory) vzduch.

Ze zařízení pro využití uvedené energie jsou na našem trhu nejběžnější kompresorová tepelná čerpadla, která používají pístové případně rotační kompresory. Jsou dodávána se spalovacím nebo elektrickým motorem. Pro chod tepelných čerpadel se u nás využívá zvýhodněné sazby za elektřinu. Pro domácnosti je to sazba D55 (C55) u které jsou oproti klasickému elektrickému vytápění výrazně sníženy měsíční paušální sazby a cena za 1 kWh. Rozšíření tepelných čerpadel je otázkou vyšších finančních nároků.

K výše uvedeným druhům obnovitelných zdrojů energie v současné době přichází rozvoj energie z biomasy. V podmínkách řešeného území lze využívat biomasu: e) f)

odpadní, tj. rostlinné odpady, lesní odpad, organické odpady ze živočišné výroby záměrně vyráběnou biomasu k energetickým účelům, tj. energetické plodiny

Získanou biomasu lze spalovat lokálně v individuálních kotlích případně využívat v průmyslové sféře pro systémy centrálního vytápění. Zásadní otázkou bude ekonomické posouzení a rentabilita provozu.

140


TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE

Telefonní síť Telekomunikační služby zabezpečuje v rámci řešeného ÚP VÚC ČESKÝ TELECOM a.s., oblast Severní Čechy, o.z. telekomunikační obvod Hradec Králové s působností pro UTO Trutnov, Broumov a Náchod náležející do Místní provozní oblasti (MPO) Hradec Králové. Předmětné uzlové telefonní obvody (UTO) jsou napojeny na tranzitní telefonní obvod (TTO) Hradec Králové. V roce 2002 byla dokončena plošná digitalizace telefonní sítě v rámci předmětného VÚC přepojující místní telefonní obvody (MTO). Modernizace telekomunikační sítě na území VÚC je založena na výstavbě digitální překryvné sítě DON jejíž I. etapa výstavby v České republice byla zahájena v roce 1992. Princip DON spočívá ve vybudování paralelní sítě k síti analogové se kterou je v určitých bodech propojena a kterou postupně nahradila. Na celém území existuje pouze síť digitální. Telekomunikační služby mimo a.s. ČESKÝ TELECOM zajišťují v současné době EuroTel Praha, spol. s r.o., RadioMobil a.s., Český Mobil a.s., České radiokomunikace a.s. Území VÚC je plošně pokryto signálem sítí všech mobilních operátorů. Určité nedostatky jsou způsobeny členitostí terénu především v prostoru Broumovské stěny a Teplických skal. Vzhledem k tomu, že tato činnost vyžádá si výstavbu anténních nosičů, které mohou narušovat ráz krajiny bylo by vhodné, aby provozovatelé sítě GSM zvolili taková technická řešení, která zajistí pokrytí daného území signálem bez narušení životního prostředí. Jedním z řešení je například výstavba společného stožáru vyhovujícího technickým parametrům pro všechny operátory.

Dálkové kabely Všechny stávající MTO (místní telefonní obvody) nacházející se na řešeném území jsou dálkovými kabely napojeny na příslušnou ústřednu (UTO). Do konce roku 1998 byla dokončena plošná síť dálkových optických kabelů v rámci bývalých okresů Trutnov a Náchod v souladu s programem rozvoje telekomunikační sítě ČESKÝ TELECOM a.s. Provozované sítě dálkových kabelů je nutno respektovat a veškeré zamýšlené zemní práce projednat s provozní složkou ČESKÝ TELECOM a.s. S ohledem na výhledové trasy dálkových kabelů upozorňujeme na dodržení ČSN 736005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení. U stávajících dálkových kabelů v souladu se zákonem č.151/2000 Sb., musí být dodrženo ochranné pásmo 1,5 m na obě strany od kabelového vedení. V souvislosti s ochranou stávající telekomunikační sítě je nutné před zahájením jakýchkoliv stavebních aktivit vyžádat si u místně příslušného pracoviště technické dokumentace ČESKÉHO TELECOMU a.s. oblast Severní Čechy, o.z. pro okres Trutnov (Hradební 12/3, 541 11 Trutnov) a pro okres Náchod (Smetanova 144, 549 01 Nové Město n. Met.), vyjádření k existenci a ochraně stávajících telekomunikačních vedení a zařízení. S ohledem na organizační změny u a.s. ČESKÝ TELECOM, nevylučuje se jiné umístění pracoviště technické dokumentace. Mimo kabelová vedení spadající do majetku a.s. ČESKÝ TELECOM, nacházejí se v řešeném území spoje dalších provozovatelů například Ministerstva vnitra, Východočeské energetiky, a.s. a dalších. Vzhledem k této skutečnosti je nutno znát stanoviska těchto majitelů.

141


Radiokomunikace České radiokomunikace a.s. (Čra, a.s.) jsou telekomunikační společností s celostátní působností zaměřenou na bezdrátový přenos signálu a jeho šíření. Čra a.s. poskytují telekomunikační služby spojené s přenosem hlasových, datových a jiných signálů. Dále jsou zaměřeny na služby spojené s televizním a rozhlasovým vysíláním. Výše uvedené radiokomunikační služby zabezpečuje v řešeném VÚC Adršpašsko – broumovska, Oblast Čra, a.s , Východní Čechy o.z. se sídlem v Litomyšli.

Radioreléové spoje V rámci řešeného území je uplatněna řada radioreléových spojů, které zajišťují přenos hlasových, datových a jiných druhů signálů prostřednictvím celostátní sítě mikrovlnných radioreléových a družicových spojů. V současné době se prosazuje především digitální síť nejen její páteřová, ale i přístupová síť (RS Zvičína – TVP Hvězda – Broumov). Rozhlasové vysílání Provozovatelem rozhlasového vysílání na všech kmitočtových pásmech jsou Čra, a.s. V řešeném území VÚC je zajištěn příjem programů Českého rozhlasu z následujících radiokomunikačních středisek (RKS): programy ČRo1 (Radiožurnál), ČRo3 (Vltava), ČRo5 (Regionální

Pásmo VKV: vysílání

RKS Černá Hora, RKS Krásné, RKS Ještěd Pásmo SV:

programy ČRo6 (Svobodná Evropa), ČRo2 (Praha) RKS Stěžery, RKS Litomyšl – Pohodlí, RKS Libice

Pásmo DV:

program ČRo1 (Radiožurnál) RKS Topolná

Z vysílačů držitelů licencí je zajištěn příjem Frekvence 1, Radio Černá Hora, Radio Impuls, RCL a další lokální vysílače menšího výkonu.

Televizní vysílání České radiokomunikace a.s. zajišťují celoplošné, regionální i lokální šíření televizního signálu. V řešeném území je příjem televizního signálu zajišťován následujícími základními TV vysilači: Trutnov - Černá Hora, pracujícím na 23.k.(ČT1), 40.k.(ČT2) a 11.k.(NOVA) Liberec – Ještěd, pracujícím na 31.k.(ČT1), 43.k.(ČT2), 8.k.(NOVA), 60.k.(Prima) Hradec Králové – Krásné, pracujícím na 22.k.(ČT1), 57.k.(ČT2), 6.k.(NOVA) a 34.k. (Prima) Rychnov nad Kněžnou – Litický Chlum, pracujícím na 28.k.(ČT1), 33.k.(NOVA) a 45.k. (Prima) Pro vykrytí míst s nevyhovujícím příjmem základních vysílačů je v provozu řada televizních převaděčů (TVP) s kruhovým ochranným pásmem o r = 30m. Jmenovitě je to TVP Broumov – Hvězda, TVP Police nad Metují, TVP Pavlovská hora, TVP Jírová hora a TVP Meziměstí. Provoz TVP je předpokládán i po roce 2010. Vzhledem k tomu, že televizní převaděče jsou součástí občanského vybavení je nutností tato technická zařízení

142


zařadit mezi veřejně prospěšné stavby. Současně v souvislosti se šířením televizních a rozhlasových signálů ze základních, vykrývacích vysílačů a televizních převaděčů Čra, a.s. upozorňuje, že pokud dojde v důsledku nových nadzemních staveb k jejich degradaci, je investor těchto staveb povinen na své náklady, podle zákona o telekomunikacích č.110/64 Sb.,§ 9 a zákona č.150/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.110/64 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, zajistit pro postižená místa nápravu na své náklady. Výše uvedený zákon je třeba respektovat již v rámci územních řízení.

Výhled Pro rozšíření sítě TVP jsou v řešeném území navrhovány přístupové body, jejichž cílem je vybudování infrastruktury, která umožní výrazné telekomunikační a datové služby. Tyto body jsou navrhovány tam, kde je předpoklad pro jejich efektivní využití a v místech, kde je zájem o tyto služby. Jmenovitě jsou to Česká pošta Náchod, Česká pošta Trutnov a Česká pošta Broumov. Zároveň byla provedena výstavba optické sítě, mezi Trutnovem, Náchodem a Broumovem. Pro zpracování této kapitoly bylo použito podkladů poskytnutých a.s. České radiokomunikace, (útvarem ÚIP).

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Současný stav plynofikace: Řešené území je zásobováno zemním plynem z páteřního vysokotlakého plynovodu DN 300 Kleny – Police nad Metují, který je přiveden po zredukování na DN 250 a DN 200 až do Broumova. Z uvedeného VTL plynovodu jsou vysazeny odbočky VTL plynovodu DN 100, které jsou zavedeny na okraje zástavby obcí Teplice nad Metují a Jetřichov u Meziměstí. Dále je prostřednictvím několika VTL/STL regulačních stanic tlaku plynu dodáván zemní plyn pomocí STL plynovodní sítě o tlaku plynu 300 kPa do níže uvedených měst a obcí: -

Broumov;

-

Police nad Metují;

-

Meziměstí;

-

Teplice nad Metují;

-

Bezděkov;

-

Machov (Nízká Srbská);

-

Žďár nad Metují;

-

Bukovice;

-

Jetřichov;

-

Hynčice;

-

Hejtmánkovice.

Převážná většina výše uvedených plynovodů vznikla v rámci plošné plynofikace, která proběhla na přelomu let 1998/1999 pod vedením Sdružení obcí CHKO Broumovsko ve spolupráci s Východočeskou plynárenskou, a.s. Hradec Králové.

143


Uvedeným územím dále procházejí následující trasy VTL plynovodů: -- na západním okraji řešeného území je veden VTL plynovod DN 200 Česká Skalice – Červený Kostelec – Rtyně v Podkrkonoší – Trutnov; -- z uvedeného plynovodu je vysazena odbočka VTL plynovodu DN 200 Červený Kostelec - Hronov – Náchod - Babí. -- z uvedené odbočky je vysazena VTL přípojka plynu pro RS Babí, která je umístěna na okraji zástavby obce Babí u Náchoda a ze které je veden STL plynovod PE D 225, kterým je zplynofikována Teplárna Náchod. Uvedené VTL plynovody jsou ve vlastnictví Východočeské plynárenské a.s. v Hradci Králové.

Návrh: V současné době je v realizaci a z části před dokončením prodloužení STL plynovodní sítě plynofikace obcí Žďárky a Vysoká Srbská. Dle sdělení Východočeské plynárenské prozatím nijak nepokročila jednání o plynofikacích Otovic, Božanova, Martínkovic, Heřmánkovic, Benešova, Adršpachu a Horní Radechové. Zbývající oblasti, které jsou pro plynofikaci nedostupné, by měly být řešeny buď elektrickým vytápěním nebo jiným ekologickým způsobem vytápění, u kterých je ale nevýhodou např.: - elektřina = vysoké provozní náklady a převážně nedostatečná kapacita stávající sítě; - tepelná čerpadla s jiným druhem energie = vysoké pořizovací náklady.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Současný stav Všeobecné údaje Řešený ÚP VÚC tvoří z hlediska zásobování teplem nesourodý celek, ve kterém převažuje decentralizovaný způsob. Zemní plyn se na území VÚC dodává prostřednictvím VTL plynovodu Kleny - Police n.M. - Broumov s odbočkou do Teplic nad Metují a Meziměstí a VTL plynovod Česká Skalice - Rtyně v Podkrkonoší - Trutnov. Teplo je na území VÚC distribuováno z Elektrárny Poříčí - II prostřednicvím parovodu Radvanice (Radvanice, Jívka) a horkovodu (Bohuslavice, Suchovršice, Úpice). Největšími sídelními útvary v řešeném území jsou Broumov, Hronov, Meziměstí, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Radvanice a Rtyně v Podkrkonoší. Kromě těchto větších lokalit je na území VÚC ještě cca 27 menších obcí. Vytápění stávající zástavby se provádí: •

lokálními spotřebiči (topidly) na spalování zemního plynu nebo pevného paliva. V některých případech se vytápění provádí i pomocí elektřiny (přímotopné nebo akumulační vytápění). Do této kategorie patří i malé systémy ústředního vytápění např. rodinných domů, nebo jiných objektů do výkonu 0,050 MW.

144


•

domovními kotelnami o výkonu větším než 0,050 MW do cca 0,200 MW, na spalování pevných paliv, lehkého topného oleje nebo zemního plynu. Do této kategorie patří i elektrokotelny s akumulací do vody. Sídlištními, blokovými, případně průmyslovými kotelnami na spalování zemního plynu, ale i pevných paliv, lehkého a těžkého topného oleje, v některých případech i propan - butanu.

•

Soustavami centralizovaného zásobování teplem (SCZT). Tyto soustavy byly vybudovány ve větších lokalitách řešeného území a jsou popsány v dalším textu. Jednotlivá sídla jsou označena čísly, která jsou shodná s grafickou částí elaborátu. Pro úplnost jsou zde uvedeny i lokality Poříčí u Trutnova a Úpice, i když nejsou součástí řešeného území.

Vliv provozu zdrojů tepla na životní prostředí Při spalování všech druhů paliv vznikají emise, které u různých druhů paliv různě zhoršují životní prostředí a znečisťují ovzduší. Dále uvedená tabulka porovnává vzájemné podíly emisí podle druhu paliva :

Znečisťující látka Tuhé emise Oxydy síry Oxydy dusíku Oxyd uhelnatý Uhlovodíky Celkem%

Zemní plyn 0,2 0,006 2,3 0,006 0,5 3,012

Kapalná paliva 1 - 1,5 5 - 31 5 - 6,4 0,003 - 0,03 0,15 - 0,5 11,15 - 40

Tuhá paliva 3,5 - 80 25 - 60 10 - 16 1 - 2,2 0,5 - 1,8 40 - 160

Z uvedené tabulky je patrné, že omezováním spalování tuhých i kapalných paliv se výrazně zlepší životní prostředí a čistota ovzduší, i když i spalováním zemního plynu vznikají také oxydy dusíku, avšak v podstatně menší míře.

Návrh Největšími znečišťovateli ovzduší jsou nejen velké zdroje tepla v sídelních útvarech řešeného území, ale i obdobné zdroje tepla mimo řešené území. Kromě toho přízemní vrstvu atmosféry, kde se zdržují lidé znečisťují exhalacemi i malé a lokální zdroje tepla, které spalují tuhá a kapalná paliva. Proto by velmi prospělo ke zlepšení životního prostředí a čistotě ovzduší radikální omezení využívání tuhých paliv obsahujících škodliviny, které při spalování odcházejí do ovzduší. Náhradu pevných paliv je možno řešit buď zemním plynem, elektřinou, propan – butanem, dřevným odpadem, případně i energií biomasy pokud bude technicky vyřešeno spalování ve zdrojích tepla ústředního vytápění. Souběžně s některým druhem uvedené energie lze pro předehřev teplé vody užitkové používat i energii sluneční, pomocí slunečních kolektorů. Uvedenými druhy energie je možno postupně nahradit nevyhovující tuhá paliva v lokalitách kam ani v budoucnu se nepočítá se zavedením zemního plynu. Kromě toho je nutno navrhovat a realizovat obvodovou stavební konstrukci u nových, ale postupně i u stávajících objektů při jejich rekonstrukci a modernizaci podle požadavků ČSN 730540-2 (2002).

145


146


B.13.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

Veřejně prospěšné stavby na úseku dopravy:

D1

Silnice II/303 Běloves – Velké Poříčí: trasa přeložky je vedena východně od železniční tratě mimo zastavěné území, dotčená k.ú.: Velké Poříčí, stavba zasahuje mimo řešené území do k.ú. Malé Poříčí.

D2

Silnice II/303 Hronov: přeložka navazující na předchozí přeložku vedená obchvatem kolem Hronova po východní straně železniční tratě, včetně krátké přeložky silnice II/567 v místě jejího připojení, dotčená k.ú.: Hronov, Velké Poříčí, Zbečník.

D3

Vypuštěno.

D4

Silnice II/303 Pěkov – východní přeložka: trasa přeložky je vedena od Bukovic východně od Pěkova za nímž se opět připojuje na svou stávající trasu. Přeložka odstraňuje dlouhý nevhodný průjezd zástavbou obce, vedený navíc ve značném podélném sklonu, dotčená k.ú.: Bukovice, Pěkov, Velká Ledhuje.

D5

Silnice II/302 Starostín – Meziměstí: krátká přeložka západně města vyvolaná úpravou směrového vedení, dotčené k.ú.: Meziměstí.

D6

Vypuštěno.

D7

Vypuštěno.

D8

Vypuštěno.

D9

Vypuštěno.

Veřejně prospěšné stavby na úseku technické infrastruktury:

V1

Dálkový vodovodní řad Trutnov – Červený Kostelec – Velké Poříčí Trasa vodovodního řadu připojující část okresu Trutnov na páteřní vodovodní trasu kraje Hradec Králové – Náchod – Teplice nad Metují, dotčená k.ú.: Velké Poříčí, Hronov, Rtyně v Podkrkonoší, Batňovice.

K1

Kanalizační napojení východní části obce Bezděkov nad Metují na ČOV Machov, dotčená k.ú.: Bezděkov, Nízká Srbská, Machov.

K2

Vypuštěno.

147


K3

Kanalizační napojení Janoviček na kanalizační síť Benešova (tím na Olivětín – Broumov s centr. ČOV), dotčená k.ú.: Janovičky u Broumova, Benešov u Broumova, Rožmitál, Velká Ves u Broumova.

Veřejně prospěšné stavby jsou zakresleny v grafické příloze 2.2. Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby.

Veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšné opatření je opatření převážně nestavebního charakteru (i když jeho součástí mohou být stavební prvky), o jehož obecné prospěšnosti nelze pochybovat, ale na jehož realizaci nelze vztáhnout režim platný pro veřejně prospěšnou stavbu.

PPO1 Hráz poldru nad Meziměstím v rámci revitalizace Stěnavy. PPO2 Vodohospodářské stavby v rámci revitalizace Hornoteplického potoka. ÚSES Všechny prvky nadregionálního a regionálního ÚSES.

148

Územní plán velkého územního FOTO LÁĎA PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Recommend Documents