ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU
TŘEBÍČ
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO
1
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1. Údaje o zadání Město Třebíč je jedním z důležitých sídelních a ekonomických center České republiky. Rozvoj města je řízen směrným územním plánem z r. 1975, ke kterému byly postupně v roce 1987 a 1993 zpracovány Změny a doplňky. Důvody pro vypracování nového územního plánu: Základním impulsem pro pořízení nového územního plánu města byla změna společensko – hospodářských podmínek. Schválený územní plán města (včetně změn a doplňků z let 1987 a 1993) nepostihoval nové potřeby řešení dopravy, rozvoje obytné a výrobní zóny, zejména pak potřeby ploch pro podnikatelské aktivity. Dokument rovněž nesloužil jako dostatečný nástroj pro ochranu přírodních a kulturních hodnot území. Na základě výběrového řízení je zpracovatelem Územního plánu sídelního útvaru Třebíč (ÚPNSÚ) Urbanistické středisko Brno spol. s.r.o., smlouva o dílo byla uzavřena 30.11.1995. Koncepční zásady byly v průběhu prací konzultovány s Městským úřadem v Třebíči, Odborem architektury a územního rozvoje, koncept i návrh ÚPNSÚ byly řádně projednány v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Koncept byl vypracován ve 3 variantách dopravního řešení, k dopracování byla souborným stanoviskem určena varianta C. Návrhové období je stanoveno do r. 2020. Územní plán je zpracován na digitální mapě v měřítku 1 : 5 000, širší vztahy na digitální mapě v měřítku 1 : 10 000. Hlavní cíl územního plánu je obsažen v mottu: Třebíč – místo rozmanitosti života v jednotě s prostředím Územní plán je nástrojem k zajištění strategických cílů rozvoje města. Tyto cíle představuje: • posílení funkce města jako přirozeného hospodářského, správního a kulturního centra regionu • hospodářská prosperita města • vyváženost městských funkcí • zlepšení kvality obytného prostředí • eliminace důsledků nepřiměřeného růstu v 80tých letech • uchování autenticity města, jeho kulturního dědictví a přírodních hodnot území • zvýšení atraktivity města pro cestovní ruch • dotvoření kvalitního systému dopravy a technické infrastruktury • rehabilitace krajiny • trvalý soulad přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Ke splnění hlavních cílů je potřeba: • zajistit územně-technické podmínky • posílit význam města v rámci České republiky s lepším napojením na technickou infrastrukturu – především dopravní • lépe využít ekonomického, kulturního, přírodního a demografického potenciálu města
2
• rozvíjet zdravé prostředí v návaznosti na prostorové kvality města a jeho přírodní prostředí • jasně rozlišit plochy na zastavitelné, (kde je možno stavět) a na volné plochy nezastavitelné • vyřešit další rozvoj území tak, aby při postupné realizaci byla vytvořena nejvhodnější urbanistická a organizační skladba • doplnit stávající ochranné režimy • zapracovat územní sytém ekologické stability do plánu pozemkových úprav a postupně jej realizovat 1.2. Vyhodnocení předcházející územně plánovací dokumentace Při zpracování konceptu územního plánu byly použity následující podklady: Územně plánovací dokumentace: 1. ÚPN VÚC Českomoravská vysočina – koncept (Urbion Bratislava 1991) – informativně 2. Územní plán sídelního útvaru Třebíč – Změny a doplňky (Stavoprojekt Jihlava 1987) 3. Územní plán sídelního útvaru Třebíč – Změny a doplňky 93 4. Územní plán zóny centra Třebíče (Stavoprojekt Jihlava – 1991) – informativně 5. Plán využití území (VÚVA Brno – 1991) – informativně 6. OP – zpracování podkladů pro památkovou zónu Třebíč (Stavoprojekt Jihlava – 1991) 7. Tržní průzkum – Třebíč (KOLPRON Praha – 1994) 8. Nehradov – územní plán zóny – převzato řešení 9. Brněnská – východ – schválený ÚPZ 10. Zámecký areál – schválený ÚPZ 11. Urbanistická studie výrobní zóny U Hřbitova Územně technické podklady: – – – – – – – – – – – – – –
Směrový dopravní průzkum – Dopravoprojekt Brno, říjen 1991 Sčítání dopravy 1994 Zklidnění dopravy v centru – DIO Brno 12/1991 Velkokapacitní parkoviště – Otomarova ul. Třebíč – SUDOP Brno 1993 „999“ – vítězný návrh veřejné soutěže na zpracování studie dopravní řešení města Třebíč – VIA CONSULT Brno 1993 Studie dopravního řešení Borovina – Domky, silnice I/23 Studie dopravního řešení Třebíč Nehradov – VIA CONSULT Brno, únor 1994 Třebíč, Přeložka silnice II/360 – projekt pro územní řízení – Dopravoprojekt, červen 1993 Silnice I/23 – rekonstrukce ulice Bráfovy – 2.část 03/92 Vyhodnocení variant městského dopravního okruhu v Třebíči USB Brno 04/96 Generel garáží – Stavoprojekt Jihlava 06/1986 Přeložka silnice I/38 Jihlava – Znojmo Třebíčská var. Jihlava Mor. Budějovice – HBH 05/94 Letiště Třebíč, stavebně technické posouzení – Aga-letiště, s.r.o. 05/93 Posouzení hlučnosti výhledového leteckého provozu v okolí letiště Třebíč – TECHLON Praha 05/93
Vodohospodářské podklady: – Výpočet průběhu hladin na Jihlavě v Třebíči, ř. km 95,090 – 101,535 (Povodí Moravy 1988) – Výpočet průběhu hladin na Jihlavě v Třebíči – dodatek (Povodí Moravy 1990) – Výpočet průběhu hladin Q100, Jihlava km 95,215 – 97,90 (Povodí Moravy, únor 1994)
3
– Protipovodňová ochrana Třebíče před velkými vodami, I. etapa – oprava a rekonstrukce Homolkova jezu na řece Jihlavě – km 97, 076 (Aquatis, a.s., říjen 1994) – Zátopové území Jihlavy v Třebíči, km 93,3 – 99, 380 SVP – 1976 (doplněk 1986) – Generel kanalizace (uloženo ve svazku obcí) – Generel vodovodu města Třebíče, HDP Brno, studie 5/1988 – Technická mapa inženýrských sítí – Rekonstrukce ČOV Třebíč, ÚP Aquatis – Prognóza rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku Třebíč, Aqua Procon, Brno – Bilanční údaje potřeby vody, Vodárenská a.s. Třebíč – Vodovod Řípov – Vodohospodářské mapy 1 : 50 000 – Studie třídění odpadů v domácnostech – Topoklimatické mapy (Ekodataservis Brno) – Třebíč – Městský databázový systém, I., II. A III. Etapa (GEOTEST a.s., 1992,1993) – Zadání stavby – rekonstrukce a výstavby inž. sítí Třebíč – Zámostí, Agroprojekt Brno, 1992 – „Jihlava km 93,5 – 99,0 – povodňová ochrana Třebíče“ (Aquatis a.s., prosinec 1996) – Zátopové území Jihlavy v Třebíči v km 93,3 – 99,38 (Aquatis a.s., květen 1996) – Stařeč – kanalizace, kmenová stoka A – Zadání stavby (JV Projekt Brno) – Koncepce revitalizace povodí Jihlavy – 2. část 1.3. Vyhodnocení výsledků projednání konceptu řešení Koncept řešení byl projednán podle § 25 a § 26 vyhlášky č. 84/1976 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci ve znění vyhl. č. 377/1992 Sb. Výsledky projednání byly zpracovány pořizovatelem ÚPD a předloženy v Souborném stanovisku (Souhrnné podmínky pro vypracování návrhu) ke schválení městskému zastupitelstvu jako závazný podklad pro vypracování návrhu územního plánu. Souhrnné podmínky byly v návrhu respektovány. 1.4. Vymezení řešeného a zájmového území Řešené území je vymezeno na základě schválených územně hospodářských zásad a je tvořeno katastrálními územími: Třebíč, Řípov, Podklášteří, Týn (celkem 2 218 ha), Ptáčov (681 ha), Pocoucov (568 ha), Sokolí (408 ha), Slavice (807 ha), Račerovice (550 ha) a Budíkovice (527 ha) Řešené území odpovídá vymezení administrativní obce Třebíč, po 1.1.1995: celkem tvoří administrativní obec 38 355 obyvatel, z toho integrované obce 1 035 obyvatel (jádrový sídelní útvar 37 320 obyvatel). Jádrový sídelní útvar Městské části:
Integrovaná sídla
Borovina Horka - Domky Jejkov Nové Dvory Nové Město Podklášteří Řípov Stařečka Týn Vnitřní město Zámostí
Budíkovice Pocoucov Ptáčov Račerovice Slavice Sokolí
4
Dále do řešeného území zahrnuta část k.ú. Stříteže, kde se předpokládá rozvoj výrobní zóny v návaznosti na stávající zástavbu města. Jádrové území (k.ú. Třebíč, Týn, Podklášteří, Řípov) – má rozlohu 2 218 ha, území obce celkem má 5 758 ha. Struktura řešeného území dle katastrálních území: Název k.ú.
výměra
orná půda
zahrady
sady louky
pastviny
ZPF celk.
LPF
Vodní plochy
Zastavěné Ostatní plochy plochy
Třebíč Týn Podklášteří Řípov Celkem
942,9 279,6 785,9 209,7 2218,1
239,7 156,8 381,2 118,1 895,8
86,6 10,0 44,4 4,2 145,2
1,8 3,0 4,8
16,7 3,4 9,2 10,2 39,5
374,4 182,6 453,9 138,5 1149,4
27,5 56,4 221,9 33,0 338,8
26,6 4,3 12,1 5,3 48,3
124,9 4,5 24,3 4,1 157,8
29,6 12,3 16,1 6,1 64,1
389,5 31,8 73,7 28,8 523,8
Základní členění města ne městské části (základní údaje z r. 1991) Číslo MČ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1-11
Název MČ Borovina Horka – Domky Jejkov Nové Dvory Nové město Podklášteří Řípov Stařečka Týn Vnitřní Město Zámostí CELKEM
Katastrální území Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Podklášteří Řípov Třebíč Týn Třebíč Podklášteří
Obyvatel celkem 5 838 8 123 300 16 700 510 3 968 63 564 722 221 311 37 320
Muži
Ženy
2 840 3 878 144 8 204 248 1 928 31 278 365 99 148 18 163
2 998 4 245 156 8 496 262 2 040 32 286 357 122 163 19 157
Zájmové území lze charakterizovat jako území, které slouží jako rozvojové území města Třebíče a pro lokalizaci některých staveb souvisejících s technickým vybavením města (např. dopravní stavby, skládky odpadů apod.). Zahrnuje obce: Trnava, Vladislav, Smrk, Číměř, Slavičky, Klučov, Petrůvky, Mikulovice, Mastník, Stařeč, Markvartice, Čechočovice, Krahulov, Hvězdoňovice, Chlístov, Pokojovice, Kožichovice, Okřešice, Střítež – cca 6 000 obyvatel. Přirozený vliv města ovšem zahrnuje širší území vzhledem k působnosti Třebíče jako okresního města. Jsou zde soustředěny orgány státní správy, vyšší občanská vybavenost (školství, zdravotnictví, kultura, obchod), je zde koncentrována část pracovních příležitostí okresu. Naopak území okresu skýtá kromě rekreačního zázemí i řadu pracovních příležitostí pro obyvatele Třebíče (Jaderná elektrárna Dukovany apod.) 1.5. Základní pojmy a zkratky Územní plán rozlišuje závaznou část, kterou může měnit jen po zapracování změn a doplňků orgán, který schválil tuto dokumentaci a směrnou část, kterou usměrňuje v průběhu času pořizovatel. Závazná část je v konceptu územního plánu vyjádřena funkčním členěním (v grafické části barvou), směrná část je vyjádřena upřesněním funkčního typu (v grafické části písmenem). Ke každému funkčnímu typu jsou závazné podmínky využití území.
5
Vymezenému funkčnímu využití polyfunkčních a monofunkčních ploch musí odpovídat způsob jeho využívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich využívání. Stavby a jiná opatření, která funkčnímu vymezení území a ploch neodpovídají, nesmí být na tomto území povoleny. Dosavadní způsob využití polyfunkčních a monofunkčních ploch, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou zde dány důvody pro opatření dle § 87 a § 102 odst. 3 stavebního zákona. Umisťování a povolování staveb a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých polyfunkčních a monofunkčních ploch je přístupné jen tehdy, pokud nebudou mít negativní vliv na jejich základní funkci nad přípustnou míru. V rámci řešení územního plánu je rozlišováno: Stabilizované území – je území s dosavadním charakterem, který se nebude měnit. Transformační území – území s předpokladem zásadních změn v utváření území. Rozvojové území – území navržené pro založení nových funkčních a prostorových struktur. Zastavitelným územím se rozumí veškerá zastavěná, popřípadě nezastavěná, avšak k zastavění tímto územním plánem navržená území. Nezastavitelným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými správními předpisy. Řešené území se člení pro účely územního plánování: • z hlediska původního osídlení na katastrálním území • z hlediska podstatných znaků a převažujícího charakteru na zóny • z hlediska statistiky a organizace na městské části Limitem: se rozumí zákonem nebo jiným obecně platným právním předpisem daná nepřekročitelná mezní – hodnota pro ochranu zdravého životního prostředí. Ochranné režimy: jsou dány zákony nebo obecně platnými předpisy, popř. vyhláškou města k ochraně především památek – včetně obrazu města, přírody – včetně ochrany krajinného rázu, přírodního bohatství, popř. obrany státu. Regulační podmínky: upřesňující podmínky využití území (upřesnění funkčního typu), které mohou sloužit pro další podrobnější územně plánovací činnosti, popř. územní řízení. Riziko: míra pravděpodobnosti negativního působení činností, dějů nebo stavu a chodu zařízení, které ohrožuje okolí znečištěním, havárií nebo zvláštním působením na zdraví obyvatelstva. Přípustnost činností, dějů a zařízení: Přípustné: tvoří v území činnosti, děje a zařízení základní a obvyklé Podmíněně přípustné: nejsou součástí činností, dějů a zařízení v území obvyklých, ale v jednotlivých případech je možno je povolit.
6
Nepřípustné: jsou činnosti, děje a zařízení, které nesplňují podmínky stanovené obecně platnými předpisy nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navržených jako obvyklé. Zkratky: MČ – městská část – rozdělení města na městské části slouží pro statistiku při sčítání lidu, domů a bytů. Seznam použitých zkratek ÚPN územní plán VÚC velký územní celek SÚ sídelní útvar US urbanistická studie ÚHZ územně hospodářské zásady ÚSES územní systém ekologické stability Vvn vedení el. energie s velmi vys. napětím Vn vedení el. energie s vysokým napětím Nn vedení el. energie nízkého napětí VTL vysokotlaký plynovod STL středotlaký plynovod NTL nízkotlaký plynovod RS regulační stanice VDJ vodojem ČS čerpací stanice
7
ÚV ČOV PHO VKP PP TR MAD IAD HG PG RG TMR STG VÚSC
úpravna vody čistírna odpadních vod pásmo hygienické ochrany významný krajinný prvek přírodní památka trafostanice městská autobusová doprava indiv. automobilová doprava hromadná garáž parkovací garáž řadová garáž Třebíčský městský region stupeň typů geobiocénů Velký územní sídelní celek
2. NÁVRH ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 2.1 2.1.1
Rozvojové předpoklady území, základní urbanistická koncepce, uspořádání území Rozvojové předpoklady
Město Třebíč je významným centrem osídlení České republiky a má předpoklady k dalšímu rozvoji, dané rozvinutou ekonomickou základnou, regionálními vztahy, demografickou strukturou, bohatou historií a přírodními podmínkami. Jako okresní město zajišťuje řadu závažných celospolečenských funkcí v produkč ní zemědělské oblasti. Jako důležité průmyslové středisko nabývá město stále většího významu. Převažuje průmysl obuvnický, strojírenský a dřevozpracující. Největšími podniky jsou: BOPO, Trepon, První brněnská strojírna, Uniplet, Tuskulum a další. Velký podíl na významu města má výroba energie, jejímž rozhodujícím výrobcem je jaderná elektrárna Dukovany. Výchozím hlediskem koncepčního přístupu je zajištění optimálního životního prostředí obyvatelstva, aniž by byly narušeny hodnoty zanechané předchozími generacemi. Koncept územního plánu vychází ze zásad trvale udržitelné obnovy harmonie prostředí a má tyto hlavní vize vycházející z návrhu strategie rozvoje: • • • • • • • • •
město zasazené do krajiny Českomoravské vysočiny město protkané lesoparky městské a sekundární centra – prostory intenzivního veřejného života zdravé město město s charakteristickými městskými částmi město s podnikatelskou tradicí centrum městské turistiky – vstupní brána do rekreační oblasti město s tradicí ve vzdělání dobře fungující město jako místo spokojených obyvatel
2.1.1.1 Strategie rozvoje Pro úspěšný rozvoj města je třeba sladit jednak jeho možnosti pokud se týče územně technických podmínek včetně jeho sociokulturního a ekonomického potenciálu (územní plán), jednak představy občanů zastoupených radnicí a jednak představy hlavních podnikatelských subjektů ve městě. Do budoucna bude velice důležitá připravenost města v rámci konkurenčního boje jednotlivých měst o získání zájmu investorů a návštěvníků v rámci cestovního ruchu. Roli bude hrát nejen územní připravenost, ale i atraktivita města, jeho image, kvalita prostředí, ale samozřejmě i soulad veřejného zájmu a zájem podnikatelských subjektů. Pro úspěšnou strategii rozvoje je důležité zpracovat strategii rozvoje: jevy Prostorově funkční
silné stránky vyšší kvalita životního prostředí v regionu postavení města jako centra regionu s přirozeným spádem
příležitosti slabé stránky možnost kvalitního obtížné bydlení geomorfologické podmínky příležitost pro posílení ekonomického potenciálu a dalších monofunkční sídliště
8
problémy problémy dopravní obsluhy území
přetíženost centra a hlavních
Fyzickotechnické
Sociální a kulturní
s omezenou vybaveností a bez pracovních příležitostí vysoká přepravní náročnost vlivem nerovnovážného rozmístění jednotl. funkcí překrvenost centra (vysoká koncentrace aktivit, vysoké požadavky na dopravu, nedostatek parkovacích míst) nefunkční trh s byty celková nedostatečnost dopravní struktury narušené životní prostředí v centru města nízká kvalita technické infrastruktury fyzická a morální zaostalost základních fondů průmyslových podniků nepřipravenost území pro výstavbu deficit pracovních příležitostí
demografický potenciál
výhodné pro podnikání a
s mimořádně vhodnou skladnou dle věkových skupin, vysoká vzdělanost
posílení dalších vzdělávacích zařízení
atraktivity pro cestovní ruch
posílení nefungující trh cestovního ruchu pracovních sil
potenciální možnosti rozvoje pracovních příležitostí v terc. sféře
sociální stabilita
nedokončená restrukturalizace průmyslu
posílení regionálního významu a
nedostatečná spolupráce s okresem
tlak na nekvalitní prostory, které by neměly být zastavěny
Finančněekonomické vhodn
9
dopravních tahů
zhoršení životního prostředí
snižování atraktivity centra pro cestovní ruch a společenské využití
vylidňování centra nízká mobilita obyvatelstva převaha stárnoucí vrstvy obyvatel v centru zpomalený rozvoj zaostávání ekonomiky
odliv mladého obyvatelstva odliv mladého obyvatelstva zbrzdění podnikatelských záměrů
nedostatek finančních zdrojů na veřejné investice sociální nejistoty
bohatství města dynamický management města Na základě provedené analýzy a návrhu strategie rozvoje města územní plán navrhuje územně technické podmínky s cílem posílení silných stránek a naopak omezení vlivu slabých stránek. Územní plán ve svém pojetí nemůže nahradit strategii rozvoje města, ale může být základním materiálem pro vypracování této strategie, neboť ukazuje m.j. možnosti města z hlediska územně technických podmínek. 2.1.1.2 Regionální vztahy Město Třebíč je centrem třebíčského okresu, který se počtem 117 105 obyvatel zařadil v roce 1991 na 8. místo v Jihomoravském kraji. Vzhledem ke značné rozloze však má Poměrně nízkou hustotu osídlení (77 obyvatel/km2). V současné době má rozlohu 1 519 km2). Třebíčský městský region má lokální význam pro obce s přirozeným spádem do centra regionu – města Třebíče, kde jsou soustředěny pracovní příležitosti i občanská vybavenost vyššího stupně. Třebíčský městský region je vymezen především jako spádové území pro obchodní vybavenost a služby. Pro správu, administrativu, školství, zdravotnictví a pracovní dojížďku je vymezen jako spádový obvod celý okres. Posílení významu TMR mohla přinést tzv. „třebíčská varianta komunikace I/38. Jedná se o přeložku úseku stávající silnice Jihlava – Znojmo do trasy přiblížené k městu Třebíč. Vzhledem k tomu, že daná silnice bude rekonstruována jako rychlostní komunikace R 38 a v rámci evropské sítě má propojovat optimálně Prahu s Vídní, byl by její přínos pro rozvoj TMR podstatný. Tato komunikace zároveň zlepší propojení Třebíče do Jihlavy jako centra VÚSC. Pro rekreační účely a cestovní ruch není zatím dostatečně využit rekreační potenciál atraktivního prostřední Českomoravské vysočiny s typickou zvlněnou krajinou a množstvím rybníků. Území je vhodné pro cykloturistiku a další celoroční sportovně rekreační aktivity. V regionálních vztazích jsou respektovány nadřazené systémy ekologické stability, jehož větve sledují především koridor řeky Jihlavy a jsou vedeny lesnatým územím. Třebíčský městský region (údaje ze sčítání LDB r. 1991) Kněžice-Rychlov-Víska-Brodce Hrutov Opatov Chlístov Heraltice-Podheraltice Pokojovice-Zašovice Nová Brtnice Radonín Bransouze Radošov-Horní Smrčné Chlum Kouty
Slavičky-Pozďátky-Okrašovice Třebíč-Kožichovice-Okřešice Střítež 53 Stařeč-Kracovice-Červená Hospoda 253 Trnava 337 Přeckov 81 Hroznatín 144 Horní Vilémovice 73 Benetice-Věstoňovice 296 Čechtín 192 Červená Lhota 176 Číhalín 391 Nová Ves
1 398 89
10
226 39 316 1 354 598 72 112 85 198 315 207 179 188
Svatoslav Bochovice-Batouchovice Vlčatín Oslavička Hodov-Rudíkov Náramek-Valdíkov Vladislav-Střížov-Hostákov Číměř Rokytnice Římov-Vísky Čáslavice-Sádek Loukovice Mastník Kojetice Mikulovice Horní Újezd Vacenovice Výčapy-Štěpánovice Petrůvky Ostašov Klučov Lipník Pyšel-Vaneč Pozďatín Kojatín Smrk Číměř
263 189 174 104 659 450 1 227 214 875 420 639 136 209 442 234 284 92 719 103 140 122 331 463 193 74 304 214
Petrovice Krahulov Číchov Třebíčský-Číchov Brtnic Přibyslavice Okříšky-Nové Petrovice Hvězdoňovice Čechočovice Markvartice Koněšín Kozlany Třesov Hartvíkovice Třebenice-Plešice-Chroustov Popůvky Valeč Dalešice-Stropešín Kramolín Dolní Vilémovice Brtnička Opatov Budišov-Mihoukovice
CELKEM
423 232 284 812 2 053 91 295 237 511 118 109 576 401 126 583 635 117 429 141 853 1 131
66 630 obyv.
2.1.1.3 Demografický potenciál Demografický potenciál města Třebíče se vyznačuje nízkým průměrným věkem, což má za následek zvyšování aktivity v podnikatelské sféře a zájmem o vzdělávání. Při vysoké míře nezaměstnanosti ohrožující Třebíčsko však může ve svých důsledcích zvyšovat záporné saldo migrace. Obyvatelstvo Demografické složení obyvatelstva a jeho vývoj: Dle sčítání z r. 1991 měla Třebíč (jádrový sídelní útvar) 37 328 obyvatel, z toho 18 163 mužů a 19 157 žen. Vývoj počtu obyvatel: Třebíč jádro Třebíč celkem vč. Račerovice Budíkovice Ptáčov Pocoucov Sokolí Slavice
1869 9 105
1900 1930 13 906 16 086
1950 19 093
1961 19 142
1970 21 405
1980 27 896
1991 37 320
10 328 15 309 17 555
20 257
20 387
22 555
29 017
38 355
182 182 167 198 180 324
160 204 246 177 160 298
160 204 246 177 160 298
148 193 212 179 136 282
147 225 200 171 98 280
158 204 181 156 90 246
222 176 295 195 153 362
234 209 248 232 207 339
11
Z uvedeného přehledu je patrná vzrůstající tendence počtu obyvatel, na které má hlavní podíl město Třebíč. Věková struktura obyvatel v % dle sčítání z roku 1991: Třebíč jádro
0-14
15-59 muži 11 513
9 647
15-54 ženy 10 861
ostatní 5 299
Věkový index 1,82 v Třebíči – jádru je velmi příznivý, progresivní, převažuje obyvatelstvo předproduktivní nad poproduktivním. Kvalita demografického potenciálu. Věková struktura: rok r. 1970 r. 1970 v % r. 1980 r. 1980 v % r. 1991 r. 1991 v %
předprod. obyvatelstvo 4.651 21,7 7.882 26,1 9.858 25,7
produktivní obyvatelstvo 12.710 59,4 17.023 56,3 23.001 59,9
poproduktivní obyvatelstvo 4.042 18,9 5.341 17,7 5.506 14,4
věkový index 1,15 1,48 1,79
Věkový index v administrativní obci:
Borovina Budíkovice Horka-Domky Jejkov Nové Dvory Nové Město Pocoucov Podklášteří Ptáčov Račerovice Řípov Slavice Sokolí Stařečka Týn Vnitřní město Zámostí Celkem:
obyv. předprod. 1 553 47 1 177 56 5 408 88 34 957 43 32 16 38 17 82 201 33 58 9 858
obyv. produkt. 3 452 120 4 890 100 10 056 313 96 2 447 105 96 29 163 47 303 447 100 177 23 001
obyv. poprod. 833 37 2 056 84 1 236 109 26 546 33 40 18 45 26 179 74 88 76 5 506
12
obyvat. celkem 5 838 204 8 123 300 16 700 510 156 3 968 181 158 64 246 90 564 722 221 311 38 356
obyvat. ženy 2 998 105 4 245 156 8 496 262 77 2 040 93 76 32 125 43 286 357 122 163 19 676
věkový index 1,86 1,27 0,57 0,66 4,37 0,80 1,30 1,78 1,30 0,80 0,88 0,84 0,65 0,46 2,71 0,37 0,76 1,79
Ekonomická aktivita obyvatelstva – administrativní obec Třebíč r. 1970 r. 1980 r. 1991 ČR 1991
celkem
muži
ženy
21.402 30.246 38.356
14.727 18.680
15.519 19.676
obyvatelstvo ekonomicky aktivní 10.928 15.872 20.584
EA v % 52,0 52,5 53,7 52,6
EA ženy v % 48,50 48,70 51,3 47,6
S poklesem dynamiky růstu obyvatelstva klesá i ekonomická aktivita obyvatelstva, ve srovnání s průměrem v České republice je ale stále vysoká.
Borovina Horka – Domky Jejkov Nové Dvory Nové Město Podklášteří Řípov Stařečka Týn Vnitřní Město Zámostí celkem
obyvatel celkem 5 839 8 123 300 16 700 510 3 968 64 564 722 221 311 38 356
ekonom. aktivní 312 4 389 147 9 018 282 2 119 27 291 378 97 165 20 584
ekon.akt. muži 1 655 2 292 76 4 547 147 1 097 15 159 196 49 89 10 623
ekon.akt. ženy 1 474 2 097 71 4 471 135 1 022 12 132 182 48 76 9 961
ekon.akt. bydlící 2 245 3 777 123 6 550 244 1 846 15 256 328 83 148 16 083
ekon.akt.v vyjíždějící 884 612 24 2 468 38 273 9 35 50 14 17 4 501
Návrh vývoje obyvatelstva: Počet obyvatel v r. 2010 a 2020 je stanoven na základě výpočtu z „Projekce vývoje počtu obyvatel okresu Třebíč do roku 2020“ (zpracovanou Krajskou statistickou správou pro kraj Jihomoravský, v Brně, leden 1994). Výpočet je založen na předpokladu rostoucího podílu počtu obyvatel okresního města na celkovém počtu obyvatel okresu ( z 32,75 % v r. 1991 na 34 % v r. 2020), vlivem velmi příznivé demografické struktury a předpokládané vnitrookresní migrace. Třebíč v roce:
1991 2010 2020 Celkem
37.320 obyvatel 42.500 obyvatel 43.000 obyvatel + 2.000 obyvatel rezerva 45.000 obyvatel
Dle projekce poroste významně podíl obyvatel města v produktivním věku, zatímco v Jihomoravském kraji a celé ČR celkově bude mít tento podíl klesající tendenci. Nárůst se promítne do potřeby nových pracovních míst (min. o 2000 míst více než je současný stav, bez zohlednění vyšší hranice důchodového věku). Zajištění těchto pracovních míst je limitem předpokládaného růstu města. 2.1.1.4 Ekonomický potenciál Dosavadní trendy rozvoje: Třebíč patří k významným ekonomickým centrům České republiky.
13
Primární sektor – zemědělství, lesnictví a rybářství v posledních desetiletích nehrál významnou roli, přestože je město obklopeno zemědělskou půdou. Na jednoho obyvatele připadá cca 308 m2 zemědělské a 90 m2 lesní půdy. Sekundární sektor je významně zastoupen lehkým průmyslem – strojírenstvím a výrobou obuvi. V r .1991 bylo v průmyslové výrobě zaměstnáno cca 53,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, ve stavebnictví, dopravě a spojích cca 7,7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Terciární sektor díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především v komerční sféře – obchodu a službách obyvatelstvu, do budoucna je třeba rozvoj této složky ještě více urychlit, z hlediska územního plánu je třeba vytvořit územně technické předpoklady pro jeho růst. Ekonomická aktivita obyvatelstva. Bilance zdrojů pracovních sil a míst: V Třebíči je v současné době celkem 20 042 osob ekonomicky aktivních, (tj. 53,7 %), z toho 9 720 žen. Z celkového počtu osob ekonomicky aktivních 4 424 osob, (tj. 21,6 %) vyjíždí z města. Podle Prognózy vývoje pracovních příležitostí, zpracované Úřadem práce v Třebíči, by mělo přibýt do roku 2020 – 1 632 pracovních příležitostí. Za předpokladu přibližně 50 % ekonomické aktivity obyvatel bude v návrhovém období chybět cca 2 000 pracovních příležitostí. Vývoj pracovních míst: Rok Počet prac.
1995 16 932
2000 17 306
2010 18 288
2020 18 564
příležitostí
Zaměstnanost podle odvětví: (v roce 1991 dle sčítání obyvatelstva) • • • •
zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství průmysl stavebnictví služby
916 pracovníků 9 240 pracovníků 1 322 pracovníků 5 863 pracovníků
Rozčlenění pracovních příležitostí ve městě – aktualizováno k roku 1997 název MČ
katastrální území
obyvatel celkem
1. Borovina 2. Horka-Domky 3. Jejkov 4. Nové Dvory 5. Nové Město 6. Podklášteří 7. Řípov 8. Stařečka 9. Týn 10. Vnitřní Město 11. Zámostí Celkem
Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Podklášteří Řípov Třebíč Týn Třebíč Třebíč
5 838 8 123 300 16 700 510 3 968 64 564 722 221 310 37 320
14
pracovních příležitostí stav návrh 3 333 80 2 910 220 5 390 200 1 106 100 1 208 300 450 140 380 100 267 200 516 400 1 275 100 100 100 16 935 2 000
Zemědělská výroba: Zemědělská výroba je zaměřená na výrobu obilovin, okopanin a zejména brambor (sadbových) a zpracovatelský průmysl. Na pozemcích k.ú. Třebíč hospodaří kromě drobných soukromých zemědělců čtyři větší zemědělské podniky: 1. oblast východně a severovýchodně od Třebíče směrem k obci Ptáčov – obhospodařuje ZD Lubí (středisko Ptáčov) 2. oblast západně a jihozápadně od Třebíče směrem k obci Stařeč – obhospodařuje ZD Stařeč (středisko Stařeč) 3. oblast jižně a jihovýchodně od města Třebíče směrem k obcím Kožichovice a Střítež – obhospodařuje ZD Kožichovice (středisko Kožichovice) 4. oblast severně a severovýchodně od Třebíče směrem k obcím Sokolí a Račerovice – obhospodařuje Školní statek Třebíč (středisko Dubinka) Zemědělské služby: V oblasti zemědělských služeb působí na území Třebíče: - Agros – chemická laboratoř (středisko ochrany rostlin) - Krajský plemenářský podnik – průmyslová čtvrť - Zemědělské učiliště – prodej a opravy zemědělských strojů - Nuclea – býv. STS, nyní servis zemědělských strojů - Mlékárna TIPA - Jatky Třebíč - Čs. Rybářský svaz má v Poušově zřízeny chovné nádrže - Mavet a.s. Průmyslová výroba. Celková rozloha průmyslové zóny je cca 70 ha. Celkem působí v Třebíči 61 výrobních podniků v různých oborech činností. Druh činnosti: Výroba obuvi Punčochové zboží Výroba nábytku Stavební výroba Potravinářství Výroba oděvů Ostatní
Počet podniků: 3 8 5 8 7 3 27
% zastoupení: 4,9 13,1 8,1 13,1 11,4 4,9 44,3
Rozvoj výrobních podniků: Většina stávajících výrobních podniků své pozemky v areálu využívá pouze z 30 % až 50 %. Jejich případný rozvoj bude uskutečňován v rámci rezerv ve vlastních areálech. Plochy pro nové výrobní podniky jsou navrhovány v návaznosti na stávající lokality výrobní zóny. Rozvoj soukromého podnikání. V Třebíči došlo po roce 1989 k prudkému rozvoji soukromého podnikání. V součastné době provozuje podnikatelskou činnost cca 4 000 osob. Potřeba nových ploch pro soukromé podnikání je řešena v rámci sekundárních center občanského vybavení a na okraji města jako rozvojové zóny výrobních služeb.
15
2.1.1.5 Kulturně historický potenciál Historický potenciál je v Třebíči velmi silně vnímán. Historické jádro v rozsahu městské památkové zóny je nejvýraznější částí města a nositelem hlavního podílu jeho identity. Historický vývoj v nejdůležitějších datech: 1101 – založení benediktinského kláštera (v tzv. Třebíčském lese, od něhož je odvozen název města) moravskými Přemyslovci Oldřichem Brněnským a Litoltem Znojemským. 1277 – první písemná zpráva, ve které se hovoří o Třebíči jako o městu a o jeho obyvatelích jako o měšťanech. 1424 – dobytí kláštera husitskými vojsky 1468 – dobytí města Matyášem Korvínem, město i klášterní zboží přešlo na světské feudální držitele, kterými postupně byli Šternberkové, Pernštejnové, Osovští a Valdštejnové. 18. st. – rozvoj města narušovaný třicetiletou válkou, průchody vojsk a selskými bouřemi. 19. st. – (1821 – 1822) dva požáry, které způsobily téměř zánik města. 1850 – zřízen ve městě okresní soud 1855 – zřízeno ve městě okresní hejtmanství 1871 – pro národní uvědomění mělo velký význam zřízení českého gymnázia 1895 – byla postavena železniční trať z Brna do Jihlavy přes Třebíč, která umožnila rozvoj koželužství a obuvnictví Postupem času se Třebíč rozvíjí v přirozené hospodářské, politické a kulturní středisko celé jihozápadní Moravy. 2.1.1.6 Organizace sídla Dnešní funkční a prostorové členění je výsledkem historického vývoje. Třebíč má zachovalé původní historické jádro. V rámci městské památkové zóny (MPZ) se dále nachází zámecký areál a židovské město. Z historických památek vynikají bazilika sv. Prokopa a kostel sv. Martina, vytvářející charakteristickou siluetu města. Struktura města nese stopy jeho etapovitého rozvoje. Nejstarší části města tvoří čtvrti Vnitřní město, Zámostí a části čtvrtí Podklášteří, Stařečka a Jejkov. Rychlý rozvoj zástavby od 2. pol. dvacátých let graduje v letech osmdesátých s přílivem nových obyvatel – především zaměstnanců jaderné elektrárny Dukovany. Zástavba postupně vystupovala z úzkého údolí řeky Jihlavy, nejnovější části města se rozkládají většinou v plošších náhorních polohách. Neuvážená realizace tzv. průtahu jako hlavního dopravního koridoru protínajícího město ještě znásobila nevýhody konzervovaného radiálního komunikačního systému a to především v oblasti městského centra. Další prostorovou bariéru představuje železnice, rozdělující město na 2 zhruba stejné celky. Průmyslová zóna se rozvíjela v jižní části města (Borovina, Průmyslová čtvrť). 2.1.1.7 Přírodní podmínky Základní charakteristika • stávající soustředěná zástavba města leží v nadmořské výšce v rozmezí 392,5 m – (Palečkův jez) – 482 m (Strážná hora), nejvyšší bod celého území obce (580 m) je na k.ú. Podklášteří • město leží v klimatické oblasti s mírně teplým, mírně suchým létem a mírně chladnou a suchou zimou • údolí Jihlavy vytváří předpoklady k malé provětrávatelnosti a inverzi především v zimním období • do hlavního údolí řeky Jihlavy ústí vedlejší přítoky vytvářející hluboká údolí se značně svažitými stráněmi • především jižní svahy mají dobré klimatické podmínky pro rozvoj bydlení (osluněnost)
16
Klimatické poměry V řešeném území převažuje klimatická oblast MT11. Od severu je nepatrný vliv MT5. Tab.: Charakteristiky klimatických oblastí MT 11 40 – 50 140 – 160 60 – 80 -2 - -3 17 – 18 7–8 7–8 110 – 130 30 – 40 90 – 100 350 – 400 200 – 250 120 – 150 40 - 50
Počet letních dnů Počet dnů s teplotou větší než 10 0C Počet dnů se sněhovou pokrývkou Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Počet dnů se srážkami 1 mm a více Úhrn srážek ve vegetačním období Úhrn srážek v zimním období Počet zamračených dnů Počet jasných dnů
MT 5 30 – 40 140 – 160 60 – 100 -4 - -5 16 – 17 6–7 6–7 130 – 140 40 – 50 100 – 120 350 – 450 250 – 300 150 – 120 50 – 60
Tab.: Údaje klimatických a srážkoměrných stanic stanice Teplota Třebíč Srážky Třebíč
I
II
III
IV
-3,2 -1,6 2,3 32 31 28
7,0 43
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Σ,Ø
12,5 15,4 17,3 16,3 12,6 7,3 54 70 79 63 42 45
2,2 39
-1,3 37
7,2 563
Údolí Jihlavy a jejích přítoků patří do oblasti s častým výskytem teplotních inverzí, výskytem mlh, a to zejména v zimních a podzimních měsících. Nejčastější výskyt inverzí s tvorbou jezer studeného vzduchu je podél Jihlavy a na dně údolí přítoků. Převažuje západní a severozápadní vítr, výrazný je podíl calmu (bezvětří) OBLAST Třebíč
S 4,1
SV 3,6
V 9,9
JV 11,9
J 3,2
JZ 5,0
Z 19,0
SZ 18,1
CALM 23,8
Hydrologické poměry Říční síť je pravoúhle uspořádána. V hydrologické bilanci převažuje výpar nad odtokem. Řeka Jihlava přibírá v řešeném území několik důležitých přítoků – Stařečský potok, Lubí, Klapovský potok. Přítoky Jihlavy mají velký spád a nízkou vodnost. Vzhledem ke geologické stavbě území nejsou v řešeném území významné zdroje podzemních vod. Pedologické poměry V území převažují hnědé půdy nasycené (na sprašových pokryvech u Řípova a Boroviny), hnědé půdy kyselé a hnědé půdy oglejené na neogenních usazeninách. V okolí balvanitých výchozů jsou rankery. V nivě řeky Jihlavy jsou nivní naplaveniny často oglejené.
17
Fytogeografické členění Podle regionálně fytogeografického členění České republiky použitého v Květeně ČSR 1 (Hejný a Slavík 1988) prochází řešeným území hranice dvou fytogeografických oblastí: a) b)
Hercynikum (středoevropská vegetace) Pannonicum (východoevropská teplomilná vegetace)
Třebíčsko je územím vzájemného prolínání a zvolného přechodu flory panonské (teplé) a Hercynské (mezofyticum). Z výše uvedeného vyplývá rozhraní dvou variant vegetační stupňovitosti. Na jihu a jihozápadě převažuje suchá, kontinentální vegetační stupňovitost (buko-jehličnatá) Geologie a geomorfologie Řešené území náleží k Českému masivu. Převážná část území města je budována vyvřelými horninami třebíčského masivu, západní část území (Řípov, Borovina) pak vyvřelými horninami metamorfovanými (krystalické břidlice). Třebíčský masiv je vyvřelé těleso tvořené hlubinnými magmatickými horninami. Po jejich utuhnutí došlo k orogenetickým (vrásovým) pohybům, které se projevily vznikem zlomů. Významným zlomem je třebíčský zlom. Probíhá údolím Jihlavy a odděluje dvě části masivu – severní a jižní. Severní část na třebíčským zlomu končí, jižní část byla poněkud vyzvednuta a k povrchu se dostaly kyselejší horniny. Po celém území je masiv prostoupen žilnými horninami (aplity, pegmatity, křemenné žíly). Pokryvné útvary a) nejstarší jsou neogenní štěrky, vytvářejí nevýrazné hřbety a plošiny b) pleistocénní sedimenty – spraše (v okolí Řípova a Boroviny), štěrkopísková terasa ( u Řípova) c) holocenní usazeniny – povodňové hlíny (niva řeky Jihlavy a jejích přítoků) Geomorfologie Řešené území se nachází v severní části Jevišovské pahorkatiny představované v daném území plochou sníženinou Jaroměřické kotliny, zasahující do řešeného území tzv. Třebíčskou kotlinou a částečně od jihozápadu Stařečskou pahorkatinou. Třebíčská kotlina je sníženina protažená kolem toku Jihlavy. Její dno je tvořeno plochým kupovitým reliéfem. Osu kotliny tvoří hluboké údolí řeky Jihlavy. Svahy údolí jsou poměrně příkré, často vystupuje na povrch skalní podloží. U Řípova jsou zbytky říční terasy. Stařečská pahorkatina zasahuje do města pouze nepatrně od jihozápadu. Jde o úpatní pahorkatinu s mírně zvlněným terénem.
18
2.1.2
Základní urbanistická koncepce
Základní charakteristika: • koncepce navazuje na stávající organizaci města • základní myšlenkou je rozlišovat město plynule po obvodu, až po přirozené i umělé bariéry • systém radiál vytváří v organismu města segmenty, v jejichž těžištích jsou navržena k dalšímu rozvoji centra občanského vybavení – tzv. podružná sektorová centra • radiální komunikační systém je doplněn koridory pro okružní komunikace, propojující části města po obvodu, přičemž jižní větev okruhu je tvořena přeložkou tahu silnice I/23 Centrální zóna a občanské vybavení: Rozvoj centra je zaměřen především na: –
ochranu historického dědictví – tj. zachování, případně dotvoření původní urbanistické struktury a ochranu architektury. Spadá sem dotvoření prostoru (autobusové nádraží, Komenského a Masarykovo náměstí), jenž byl nejvíce narušen asanacemi a realizací dopravních staveb a dále začlenění koridoru průtahu do struktury centrální zóny, jako výhledové městské třídy.
–
smíšené funkční využití – tzn. posilování městské a nadměstské (regionální) vybavenosti při současné stabilizaci a rozvoji bytové funkce.
–
snížení dopravní zátěže – omezením průjezdné dopravy, uplatňováním organizačních a regulačních opatření, vytvořením systému záchytných parkovišť, preferencí pěší dopravy, zlepšením systému MAD, vyloučením aktivit náročných na IAD a současným posilováním sekundárních center.
Obytná zóna: Koncepce obytné zóny odpovídá založené struktuře města a snaží se o její prostorové a výškové sjednocení. Toho by mělo být dosaženo větší druhovostí nové bytové výstavby (4 podl. domy vilového typu, terasové obytné domy, domy rodinné s podnikatelskými možnostmi, které by vytvořily přechod mezi výraznými čtvrtěmi rodinných domků a vysokopodlažní sídlištní zástavbou). Rozvoj bydlení v návrhovém období je zaměřen na dostavbu obytného souboru Brněnská – Východ a lokalit RD-Nehradov, Holeček, Záhumenice. Další návrhové lokality navazují na stávající zástavbu v městských částech Horka-Domky, Nové dvory a Týn. Pro rozvoj bytové výstavby po návrhovém období jsou vymezeny územní rezervy v severozápadním sektoru města v návaznosti na zástavbu stávající. Tento rozvoj je podmíněn přeložkou el. vedení Vvn a Vn. Výrobní zóna: Hlavní koncepční zásadou je rozvíjet stávající průmyslové zóny při intenzivnějším využití existujících výrobních ploch. Průmyslová čtvrť Tato průmyslová zóna se nachází ve vhodné poloze vzhledem k obytné zástavbě a je zde proto možné situovat i určité druhy těžší průmyslové výroby. Rozvojové možnosti mimo vlastní areály jsou na k.ú. Třebíč již z větší části vyčerpány, další rozvoj je možný na k.ú. Kožichovice (viz ÚPNSÚ Kožichovice).
19
Průmyslová zóna Borovina Rozvoj je prakticky možný pouze v rozsahu dnešních areálů BOPO a TREPON. Rozvoj je limitován konfigurací terénu (protáhlé úzké údolí Stařečského potoka a Libušina údolí). Důraz je kladen na ekologicky nezávadné technologie s ohledem na ochranu přírody. Průmyslová zóna Velkomeziříčská Má charakter spíše lehké průmyslové výroby, skladových areálů a výrobních služeb, navrhováno je její mírné rozšíření severním směrem. Nově jsou navrženy: Průmyslová zóna Červená Hospoda V návrhovém období je možné využít území až po rozvodnu, zbývající plocha po osadu Červená Hospoda je územní rezervou. Průmyslová zóna Spojovací Rozšiřuje výrobní plochy do prostoru jižně od ulice Spojovací, v níž je vedena trasa komunikace I/23. Druh výroby a rozsah činností je zde do jisté míry limitován sousední plochou smíšeného využití (tj. bydlením s drobnou výrobou). Průmyslová zóna U nádraží v Borovině Představuje menší lokality v prostoru mezi železniční tratí a komunikací I/23 určené pro výrobní služby. U podniků, které zůstávají v intravilánu města, které nemohou být vymístěny, je nutno provést opatření k eliminaci jejich škodlivých vlivů na životní prostředí. Dopravní zóna: Jednou ze základních podmínek proporcionálního rozvoje města je řešení dopravních problémů – tzn. snížení dopravní zátěže v centru a na radiálách, zajištění dostatečných ploch pro dopravu v klidu a vyřešení lepší dopravní obslužnosti území při narůstající motorizaci. Hlavní koncepční zásadou je vybudování městského distribučního okruhu, umožňujícího propojení sousedících čtvrtí a tím i omezení jízd přes centrum. Přeložka silnice I/23 je trasována jako jižní větev městského okruhu v poloze přimknuté ke stávající a navrhované zástavbě tak, aby bylo možné její efektivní využití nejen pro tranzit, ale i pro přenos vnitrozemských vztahů. Využívá již vybudovaných úseků ve východní části města a je vedena tak, aby co nejméně narušila krajinu a ekologicky cenné přírodní prvky. Východní část okruhu tvoří přeložka silnice II/360 (tzv. Rafaelova). Uzavření okruhu v západní části města je navrženo pouze jako rezerva po návrhovém období a to ve dvou variantách: jako trasa za zámeckým areálem a trasa přes Poušov. Rekreační zóna : Pro rekreaci budou na území města sloužit především stabilizované a návrhové plochy sportu, plochy veřejné zeleně, lesoparků a příměstských rekreačních lesů. Komunikační návaznost těchto ploch na obytné území (pěší a cyklistické stezky) je součástí návrhu územního plánu. Nádrž Lubí je navržena k rekreačnímu využití, okolní území bude koncipováno jako prostor každodenní rekreace. 2.1.3
Prostorové uspořádání
Návrh prostorového uspořádání města: Řešené území je prostorově členěno přírodními (enklávami lesoparků, řekou Jihlavou) a civilizačními bariérami (železnicí a komunikacemi) na základní celky – městské části, jejichž identitu navrhuje územní plán zachovat a dále rozvíjet. Horizonty: severní – zámecký komplex s bazilikou a parkem, drobná zástavba Podklášteří s kaplí sv. Barbory, Hrádek s Masarykovou vyhlídkou
20
jižní – podél železnice (navržený interakční prvek), Máchovy sady, Hřbitov, Městské sady, Strážná hora, Kanciborek s křížkem na skalním ostrohu Dominanty: Výrazné (většinou historické) stavby, vytvářející charakteristické panorama města (zámek s bazilikou, kostel sv. Martina s městskou věží, kostel Proměnění páně, kostel sv. Václava a Ludmily, kaple Povýšení sv. Kříže – tj. tzv. Kostelíček, Větrný mlýn, tzv. Holubova vila v komplexu nemocnice) Pro zachování prostorových kvalit obrazu města je třeba respektovat a chránit uvedené prostorové danosti. Prakticky to znamená nepřipustit v blízkém či vzdálenějším okolí stavby, které by mohly narušit popř. jen oslabit vnímání uvedených horizontů a dominant. Rovněž je nutné neznemožnit nejvýraznější dálkové pohledy např. ze Strážné hory a rozvíjet vyhlídkové trasy z nichž nejvýraznější prochází Hanělovou ulicí a dále po úbočí Hrádku k Masarykově vyhlídce.
21
2.2
Návrh zásad využití území, regulační podmínky, limity
Zásady využívání území jsou členěny podle funkčního využití v členění v jednotlivých kapitolách – celé řešené území - městská část (nebo jeho funkční část) - identifikace – označení lokalit odpovídá označení v grafických přílohách. PLOCHY ZASTAVITELNÉ 2.2.1
Plochy pro smíšenou funkci centra
Smíšené centrální území je zvláštní případ obytného území, v němž hraje z funkčního hlediska dominantní roli celoměstská a regionální vybavenost. Funkční využití: Přípustné činnosti: bydlení, maloobchodní zařízení, zařízení pro veřejné stravování, ubytování, zdravotnická, sociální, kulturní, školská, sportovní a církevní zařízení, administrativa, správa, bankovnictví, objekty nezbytného technického a dopravního vybavení, drobné parkové úpravy a veřejná zeleň. Podmíněně přípustné využití území zahrnuje sklady, výrobní služby nenarušující soužití funkcí, výzkumné ústavy, zkušebny, čerpací stanice pohonných hmot ve spojení s parkovacími garážemi a velkogarážemi (vždy v objektu). Nepřípustné jsou veškeré činnosti a zařízení, které nadměrně narušují obytné prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují buď jednotlivě nebo v souhrnu přípustné hodnoty pro obytné prostředí. Identifikace: Městské centrum vytváří nejstarší města – historické jádro, zahrnující MČ: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
vnitřní město Stařečka (část až po Hadlíz) Jejkov (část až po ul. Kateřiny z Valdštejna včetně ul. Chmelova) Horka-Domky (severně od železnice) Zámostí Podklášteří (Žerotínovo náměstí)
Stabilizované území: Transformační území: Rozvojové území:
převážná část území prostor autobusového nádraží Komenského náměstí a ulice V. Nezvala, Zámostí
Dosavadní trendy rozvoje: Městské centrum jako nejvýznamnější část města si zachovalo z velké části v průběhu let svoji identitu, prostorovou i funkční podobu, tak jak vznikala historicky. Původní urbanistická struktura byla narušena v jižní a západní části, vlivem výstavby dopravních staveb a nových kapacitních zařízení občanské vybavenosti. Centrální část města je vyhlášena Památkovou zónou a její okolí je součástí vyhlášeného ochranného pásma, které dotváří charakter centrální zóny a zároveň chrání před nevhodnými záměry. (viz. Kap. Ochranné režimy)
22
Koncepce rozvoje: Hlavní zásady rozšíření centrálních funkcí zklidnění automobilové dopravy zachování funkce obytné zlepšení dostupnosti centra Navržené rozšíření centra představuje: a) dostavbu v prostorách dosud využívaných pro dopravní funkce tj. v prostoru Komenského náměstí a na části plochy autobusového nádraží b) dostavbu Masarykova náměstí c) revitalizaci Zámostí d) transformaci Bráfovy ulice v městskou třídu Rozšířením centra je sledováno především vytvoření nových prostor pro situování zařízení občanské vybavenosti celoměstského a regionálního významu ve spojení s byty. Současný trend nadměrné intenzifikace využití Karlova náměstí vedoucí až k omezování obytné funkce je nutné zmírnit. Nejvhodnějším územím pro dostavbu centra je prostor Komenského náměstí. Výhledově navrhuje ÚPN rozšíření dostavbového území k hranici vytvořené přeložkou komunikace II/351 do polohy redukovaného autobusového nádraží. Další redukcí této plochy vznikne prostor pro dotvoření jižní fronty ulice V. Nezvala. Celé dostavbové území bude mít vedle centrální rovněž výraznou dopravní funkci, neboť v daném prostoru bude situována hlavní kapacita záchytného parkoviště (výhledově v podzemních a halových vícepodlažních objektech, přechodně na povrchu). Dostavbu Masarykova náměstí představuje dotvoření původní uliční čáry před kulturním domem a Fórem vhodným stavebním objemem a dále dostavbou proluk. Transformaci Bráfovy ulice v městskou třídu představuje především zlepšení podmínek pro pěší a pro parkování vozidel po obou stranách této ulice a také zlepšení celkové provázanosti s územím historického centra. Revitalizace Zámostí přinese celkové oživení čtvrti. Předpokládá se zde rozvoj drobného podnikání nepříliš závislého na častém zásobování vozidly – tj. především drobných služeb a vybavenosti pro cestovní ruch. Zklidnění automobilové dopravy bude dosaženo: a) b) c) d) e)
omezením průjezdné dopravy (tranzitní i vnitoměstské) vytvořením městského distribučního okruhu a přeložením tahu I/23 zachycením dopravy cílové na kapacitních záchytných parkovištích uplatněním organizačních opatření za účelem omezení nebo vyloučení průjezdnosti některých oblastí vymezením pěších zón a tzv. zklidněných komunikací vyloučením velkokapacitních aktivit závislých nadměrně na individuální automobilové dopravě (velkoprodejny typu supermarket, kapacitní sportovní zařízení)
Podmínky převážně historické husté zástavby centra neumožňují zde vytvořit dopravní systém plně uspokojující požadavky všech složek dopravy. Prioritou se proto musí stát doprava pěší a hromadná, IAD (individuální automobilová doprava) musí být regulovaná, což především představuje zachycení dostředné dopravy na parkovištích při okraji centra (systém zaparkuj a jdi) a dále řadu opatření omezujících průjezd centrem (zjednosměrnění, minimalizace povolené rychlosti, přednost pěších apod.).
23
Zachování obytné funkce: Nepředstavuje pouze zachování stávajícího počtu trvale obydlených bytů v území, ale i jeho nárůst – především v dostavbových plochách. Zlepšení dostupnosti centra bude dosaženo: a) b) c)
dotvořením hlavních pěších tras směřujících do centra snížením bariérového vlivu komunikačních tepen na ulici Bráfova a na náměstí Masarykově a Komenského zlepšením systému městské autobusové dopravy
Dopravní opatření uvnitř centrální zóny je nutné doplnit vytvořením podmínek pro dobrou dostupnost tohoto území zvenčí – především vybudováním bezpečných a pohodlných pěších cest. To předpokládá vybudování četnějších úrovňových přechodů zatížených komunikací, bezpečného podchodu u nádraží, přechodu kolejí u nemocnice. Omezení průjezdnosti Karlova náměstí se nebude dotýkat MAD, navrženým terminál MAD na Komenského náměstí bude vhodně sloučen s linkovou dopravou. Limity rozvoje: Prostorové uspořádání je limitováno požadavky ochrany městské památkové zóny a režimu v jejím ochranném pásmu. Podrobné regulativy zástavby bude řešit následující stupeň ÚPD - územní plán zóny. Při posuzování, zda je kapacita umisťovaného zařízení nadměrná, budiž orientačním měřítkem vypočítaná potřeba parkovacích míst, u níž by neměla být pro jednotlivá zařízení překročena hodnota 20-25 stání. Plochy zeleně nelze redukovat vyjma zásahů v souladu se zpracovanou podrobnější ÚPD. Ochranné režimy: jsou kromě obecných zákonných předpisů dány: podmínkami MPZ a jejich ochranného pásma městskou vyhláškou o zeleni podmínkami výstavby v inundačním území (Q100 řeky Jihlavy)
24
2.2.2
Plochy pro bydlení
Plochy pro bydlení zahrnují části obytného území, v nichž je dominantní funkcí bydlení. Dále obsahují zařízení základní občanské a technické vybavenosti. Závazně je stanoveno prostorové vymezení těchto ploch a funkční regulativy, směrně je určen funkční typ.: Br – individuální bydlení v nízkopodlažních objektech – rodinných domcích městského charakteru, popř. nájemcích vilách obklopené soukromou zelení. Bd – hromadné bydlení v bytových domech zahrnující převážně vnitroblokovou obytnou zeleň, mezi hromadné bydlení je zařazeno i bydlení v terasových domech Bz – předměstské (venkovské) bydlení v nízkopodlažních objektech – rodinných domcích, zemědělských usedlostech s většími užitkovými zahradami. Bv – polyfunkční využití území, kde bydlení je spojeno s podnikatelskými aktivitami ve větším měřítku (zařízení obchodu, služeb, drobné výroby), jež mohou negativně ovlivňovat kvalitu obytného území ve větší míře, než je přípustné u ploch bydlení čistého. Bo –polyfunkční využití území pro bydlení s občanskou vybaveností Funkční využití: Přípustné a obvyklé jsou plochy pro bydlení, zeleň, parkování, technické vybavení, integrované zařízení, sídla firem včetně nerušících provozoven, které nepřesahují rámec a význam daného území – maloobchod, stravovací zařízení, menší ubytovací zařízení, církevní a správní zařízení, zařízení školství a základní občanské vybavenosti. Podmínečně přípustně jsou činnosti a zařízení místní správy a drobné řemeslnické dílny, sousedství a obytnou pohodu nenarušující zařízení výrobních služeb. Nepřípustné jsou veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro zónu bydlení. Identifikace: Obytné území zahrnuje převážnou část území měst, s největší koncentrací bytového fondu v městských částech Borovina, Horka Domky, Nové Dvory, Nové Město, Týn, Vnitřní město a Podklášteří. Stabilizované území: - převážná část obytného území Transformační území : - zámecký areál - areál školního statku v Týně Rozvojové území : hlavní rozvojové lokality jsou v městských částech Horka – Domky, Podklášteří, Týn, Nové Město, Nové Dvory.
25
Dosavadní trendy rozvoje: Město mimo původní historickou zástavbu se postupně rozvíjelo jižním i severním směrem, převážně rodinnou zástavbou. Od šedesátých let se město rozvíjelo na náhorních plošinách, převážně panelovou sídlištní výstavbou a novodobou výstavbou rodinných domků. V posledních desetiletích vývoj směřoval k vytváření monofunkčních ploch bydlení, především v sídlištích s velkou hustotou obyvatel a převýšenými objekty (sídliště Hájek, Nové Dvory, Brněnská). Stávající rozdělení bytového fondu: Přehled rozložení bydlení podle městských částí: Název MČ
obyv. celkem Borovina 5 839 Horka Domky 8 123 Jejkov 300 Nové Dvory 16 700 Nové Město 510 Podklášteří 3 968 Řípov 64 Stařečka 564 Týn 722 Vnitřní Město 221 Zámostí 311
ek. aktiv. obyv. 312 4 398 147 9 018 282 27 291 378 97 165
domovní fond 1980 75 866 98 741 0 707 30 211 97 775 214
domovní fond 1991 502 1 061 82 875 124 916 18 176 128 48 96
počet bytů 1980 177 2 855 169 2 615 0 982 116 299 145 1 704 287
počet bytů 1991 1 982 3 132 120 5 458 185 1 210 21 231 220 107 124
Kvalita bytového fondu: název MČ Borovina Horka-Domky Jejkov Nové Dvory Nové Město Podklášteří Řípov Stařečka Týn Vnitřní Město Zámostí
bydl.osob/ počet 1 byt obyt. místn. nad 8 m2 2,93 5 151 2,57 7 991 2,50 340 3,06 13 826 2,76 533 3,28 4 056 3,00 63 2,44 558 3,28 680 2,07 215 2,51 283
obytná plocha v m2
obytná plocha bytu
obyt. obyt. místn./ plocha/ byt osob.
počet osob/obyt. místnost
79 188 131 470 6 272 211 156 8 817 70 009 1 109 10 270 11 268 4 485 5 581
40 42 52,3 38,7 47,7 57,9 52,8 44,5 51,2 41,9 45,0
2,00 2,55 2,83 2,53 2,88 3,35 3,00 2,42 3,09 2,01 2,28
1,13 1,01 0,88 1,21 0,96 0,98 1,00 1,01 1,06 1,03 1,10
13,6 16,4 20,9 12,7 17,3 17,6 17,6 18,2 15,6 20,3 17,9
Stáří bytového fondu: název MČ Borovina Horka Domky Jejkov
Počet bytů do r. 1919 28 280 80
počet bytů 1920-1945 240 628 27
počet bytů 1946-1970 638 1 141 12
26
počet bytů 1971-1980 585 10 156 0
počet bytů 1981-1991 471 27 1
Nové Dvory Nové Město Podklášteří Řípov Stařečka Týn Vnitřní Město Zámostí
98 67 112 9 128 20 78 111
144 44 197 5 91 35 11 11
129 61 207 7 10 17 17 2
1 903 13 466 0 1 52 0 0
3 184 0 228 0 1 96 1 0
Koncepce rozvoje: Rozvoj bydlení je navržen na plochách , navazujících na stávající zastavěné území. Snahou je vytvářet smíšená území, kde budou zastoupeny formy rodinného bydlení i bydlení v bytových domech, kde budou možnosti podnikání a pracovní příležitosti, tak aby vznikla rozmanitá struktura, vytvářející městské prostředí, ne pouze monofunkční plochy. Nová výstavby je navržena na těchto lokalitách: číslo lokal.
název lokality
k.ú. městská část
výměra (ha)
B1
Brněnská-východ Třebíč-Nové Město 7,49
B2
Týn-J. Suka
Týn-Týn
B3
Záhumenice
B4
Orientační počet bytových jednotek v byt. domech
poznámka
69
rozestavěno
0,50
15
rozestavěno
Týn-Týn
2,80
66
rozestavěno
Týn-Klínky
Týn-Týn
0,60
10
B5
Hájek- Za Holečkem
Týn-Týn
3,90
42
rozestavěno
B6
Nehradov
PodklášteříPodklášteří
11,54
100
rozestavěno
B7
U kuchyňky
PodklášteříPodklášteří
6,00
80
B8
Hájek II
Týn-Týn
17,00
230
B9
Brněnská II
165
B 10
U Polikliniky
Třebíč-Nové Město 13,20 Třebíč-Horka Domky 6,50
B 11
Vídeňský rybník
B 12 B 13
Za Spojovací
Třebíč-HorkaDomky Třebíč-HorkaDomky
12,00 15,80
Týn-Táborská
Týn-Týn
3,00
27
420
v rod. domech
110
60
400
50 167
110
26
B 14
Zámecký areál
PodklášteříPodklášteří
1,00
92
B 15
U Trati
Třebíč-Borovina
0,45
4
B 16
U Koupaliště
PodklášteříPodklášteří
1,50
18
B 17
Borovina
Třebíč-Borovina
0,70
4
B 18
Domky
Třebíč-HorkaDomky
Hájek III.
zast.pl. 1,30 zast.pl. Třebíč-Nové Dvory 0,40
B 20
PoušovV Loučkách
TřebíčStařečka
B 21
Týn-Budíkovická Týn
0,25
B 22
Řípov
0,30
B 19
Řípov
Rozestavěno
108 20
2,20
35
15 3
B1 – Brněnská východ Identifikace: Lokalita zahrnuje volné plochy pro výstavbu rodinných domků a bytových domů vč. základní občanské a sportovní vybavenosti na ploše rozestavěného obytného souboru. Koncepce rozvoje: Výstavba je realizována podle zpracované schválené dokumentace. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích městského charakteru, řadové RD a bytové domy • doprava – lokalita bude napojena ze stávajících komunikací a na přeložku II/360 • zásobování vodou – prodloužení vodovodu II. tlak. pásma • odkanalizování – navržená oddílná kanalizace • zásobování el. energií – navržený kabel a zděné trafostanice • zásobování plynem – navržený STL plynovod • zásobování teplem – navržený centrální zdroj tepla pouze pro Bd Prostorové regulace: do 2 NP a šikmé střechy u RD, u Bd – 4NP + střešní vestavby, tvarované střechy Ochranné režimy: • přírody: respektovat nadregionální biokoridor toku Lubí, VKP Lubí a podmínky ochrany Přírodního parku Třebíčsko • ochranné pásmo ČOV 500 m Životní prostředí: Hluk – protihluková opatření budou řešena technickými opatřeními pří výstavbě: - zesílení konstrukcí, trojité zasklení oken apod. Hluk bude eliminován na jižním a západním okraji lokality realizací vzrostlé ochranné zeleně a dále od komunikace II/360 hlubokým terénním zářezem.
28
Limity: • hranice lesních prostorů, hranice stávající zástavby, terénní zlom v jižní části • navržený počet bytových jednotek • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu , hlukové pásmo komunikace II/360 B2 – Týn – J. Suka Identifikace: Lokalita je situovaná mezi výhledovou přeložkou ulice Táborské a stávající zástavbou domů s pečovatelskou službou; částečně je již zastavěna. Koncepce rozvoje: Lokalita je řešena podrobnější dokumentací. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava – dopravní napojení je řešeno ze stávajících komunikací • zásobování vodou – napojení na stávající vodovod I. tlak. pásma • odkanalizování – navržená oddílná kanalizace • zásobování el. energií – stávající kabel • zásobování plynem – stávající STL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: • respektovat lokální biokoridor Týnského potoka • hlukové pásmo komunikace Táborské Životní prostředí: • individuálně řešit technickými opatřeními Limity: prostorové, jedná se o proluku B3 – Záhumenice Identifikace: Jedná se o částečně již rozestavěnou lokalitu v prostoru mezi enklávami zeleně v údolí Týnského potoka a starou zástavbou centra MČ Týna. Koncepce rozvoje: Zástavba probíhá podle schváleného konceptu a nemá možnosti dalšího rozšíření. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava – lokalita je obsluhována ze stávajících komunikací • zásobování vodou – stávající vodovod II. tlak. pásma • odkanalizování – stávající oddílná kanalizace • zásobování el. energií – stávající kabel • zásobování plynem – stávající NTL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: přírody: respektovat lokální biokoridor Týnského potoka s biocentrem
29
B4 – Týn – Klínky Identifikace: Jedná se o výstavbu rodinných domků v zahradách stávajících domků v ulici Na Klínkách mezi stávající zástavbou a plochami výrobních služeb. Koncepce rozvoje: Zástavba izolovanými RD. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava – dopravní napojení je řešeno ze stávající komunikace • zásobování vodou – napojení na stávající vodovod II. tlak. pásma • odkanalizování – stávající jednotná kanalizace • zásobování el. energií – stávající Nn vedení • zásobování plynem – stávající VTL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy B5 – Hájek – Za Holečkem Identifikace: Jedná se o rozestavěnou lokalitu v prostoru na severovýchod od ul. Míčova Koncepce rozvoje: Výstavba probíhá podle schválené dokumentace. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava – dopravní napojení je řešeno ze stávajících komunikací • zásobování vodou – stávající vodovod I. tlak. pásma • odkanalizování – stávající jednotná kanalizace • zásobování el. energií – stávající kabel • zásobování plynem – navržený STL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Životní prostředí: hlukové pásmo komunikace III/36061 B6 – Nehradov Identifikace: Lokalita je vymezená lesoparkem Nehradov, areálem zahrad na Polance a ulicí Za plovárnou. Koncepce rozvoje: Lokalita je řešena podrobnější dokumentací, podle které zde probíhá výstavba. Charakter zástavby tvoří izolované rodinné domky (IRD), podnikatelské domy řadové (ŘPD), izolované domy pro bydlení a podnikání (IPD).
30
Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domech městského charakteru • doprava – dopravní napojení je řešeno z navržených komunikací • zásobování vodou – přeložky vodovodu a navržené nové řady II. tlak. pásma • odkanalizování – navržená oddílná kanalizace • zásobování el. energií – navržený kabel a zděná trafostanice • zásobování plynem – navržený STL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: respektovat nadregionální biokoridor toku řeky Jihlavy, lesopark Nehradov Limity: koeficient zastavění u izol. RD – 0,3 max. u řad. RD – 0,6 max. B7 – U Kuchyňky Identifikace: Lokalita je vymezena stávající silnicí III. tř. směr Sokolí, zahrádkářskou kolonií a volným vedením Vvn a Vn. Koncepce rozvoje: Lokalitu je nutno řešit podrobnější dokumentací. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava –dopravní napojení je řešeno ze stávajících a navržených komunikací • zásobování vodou – prodloužení vodovodu II. tlak. pásma • odkanalizování – navržená oddílná kanalizace • zásobování el. energií – ze stávající sítě • zásobování plynem – stávající STL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: respektovat interakční prvek v lokalitě, Vvn a Vn vč. ochranných pásem B8 – Hájek II. Identifikace: Lokalita je vklíněna mezi návrhovou plochu pro bydlení č.8 (Za Holečkem) a návrhovou plochu pro sport. Ze severu je vymezena silnicí III/36061. Koncepce rozvoje: Lokalitu je nutno řešit podrobnější dokumentací. Je zde možno umístit zařízení školské vybavenosti, zařízení obchodu a služeb koncentrovat do těžiště lokality v průsečíku ulic Manž. Curieových a Růžičkovou. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava – dopravní napojení je řešeno ze stávajících a navržených komunikací • zásobování vodou – napojení na stávající vodovod I. tlak. pásma, územím prochází vodovodní řady II. tlak. pásma, které je nutno respektovat, navržená je přeložka vodovodu I. tlak. pásma
31
odkanalizování – část území navržená na oddílnou kanalizaci, část na oddílnou přečerpáváním splašků • Zásobování el. energií – ruší se volné vedení na vn a navrženo je kabelové vč. zděné trafostanice • Zásobování plynem – navržený STL plynovod • Zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: zajistit ochranu vodojemu Baba •
B9 – Brněnská II. Identifikace: Lokalita je vymezená na jihu zástavbou obytného souboru Brněnská – východ, na severu a východně stávající zahrádkářskou kolonií. Koncepce rozvoje: Lokalitu je nutno řešit podrobnější dokumentací. V části přilehlé k výrobní zóně je navrženo polyfunkční využití – bydlení s podnikatelskou činností (drobná výroba, služby) Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích a smíšené bydlení s drobnou výrobou • Doprava – dopravní napojení je řešeno ze stávajících komunikací • Zásobování vodou – prodloužení vodovodu I. tlak. pásma • Odkanalizování – navržená oddílná kanalizace • Zásobování el. energií – navržený kabel a zděná trafostanice • Zásobování plynem – navržený STL plynovod • Zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: respektovat podmínky ochrany Přírodního parku Třebíčsko Ochrana a bezpečnost pásma: PHO 100 m průmyslu (v jeho rámci je navržena smíšená zóna bydlení a výroba), hlukové pásmo komunikace II/360, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu Životní prostředí: hluková zátěž obytného prostředí bude redukována urbanistickými opatřeními B10 – U Polikliniky Identifikace: Lokalita je vymezena stávající zástavbou v ulici Vltavínské a výhledovou přeložkou komunikace I/23. Koncepce rozvoje: Lokalitu je nutno řešit podrobnější dokumentací, je zde možné umístit zařízení základní občanské vybavenosti. Bytové domy budou situovány při severním okraji lokality. Limity,regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích a bytových domech, vybavenost v patrech bytových domů, popř. jako samostatná zařízení • doprava – lokalita bude napojena na stávající komunikace
32
• • • • •
zásobování vodou – prodloužení vodovodu I. tlak. pásma odkanalizování – navržená oddílná kanalizace s vyústěním dešťových vod do Stařečského potoka zásobování el. energií – navržený kabel a zděná trafostanice zásobování plynem – prodloužení STL plynovodu zásobování teplem – lokální a blokové kotelny
Prostorové regulace: do 4 NP, šikmé střechy Životní prostředí: zbytková hluková zátěž od přeložky komunikace I/23 bude redukována pomocí urbanistických opatření Limity: přeložka komunikace I/23 a její hlukové pásmo B11 – Vídeňský rybník Identifikace: Lokalita je vymezena stávající zástavbou sídliště Horka-Domky a sportovištěm, ulicemi Vltavínská, Znojemská a výhledovou trasou přeložky komunikace I/23. Koncepce rozvoje: Lokalitu je nutno řešit podrobnější dokumentací. Zástavba se uvažuje jako kombinované rodinné domky a bytové domy, situované k západnímu okraji zástavby tak, aby dotvořily uliční prostor ul. Vltavínské. V lokalitě je možné umístit základní i vyšší (obchod, služby) občanské vybavení. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích a bytových domech, vybavenost v parterech bytových domů popř. jako samostatně stojící zařízení. • doprava – lokalita bude napojena na stávající komunikace • zásobování vodou – prodloužení vodovodu I.tlak. pásma • odkanalizování – navržená oddílná kanalizace • zásobování el. energií – navržený kabel a zděná trafostanice • zásobování plynem – navržený STL plynovod • zásobování teplem – lokální a blokové kotelny Prostorové regulace: do 4 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: • respektovat stávající VTL plynovod, který prochází lokalitou a jeho bezpečnostní pásmo • respektovat podmínky ochranného pásma koridoru radiotelefonního spoje TKB Třebíč – RS Klučovská Hora a okruhu 500 m od TKB Třebíč – Znojemská ul. A odrazné desky na domě čp. 971 (viz. Kap. Ochranné režimy) Životní prostředí: • hluková zátěž od komunikací bude redukována pomocí urbanistických opatření Limity: • přeložka komunikace I/23 a její hlukové pásmo B12 – Za Spojovací Identifikace: Lokalita je vymezena ulicí Spojovací, komunikací II/360 Znojemskou a navazuje na návrhovou plochu pro výrobu.
33
Koncepce rozvoje: Lokalitu je nutno řešit podrobnější dokumentací. Lokalitu bude od stávající zástavby oddělovat přeložka silnice I/23 s přiléhajícím pásmem biokoridoru. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení s drobnou výrobou a jinými podnikatelskými aktivitami • doprava – lokalita bude napojena ze stávajících komunikací • zásobování vodou – prodloužení vodovodu I. tlak. pásma • odkanalizování – navržená oddílná kanalizace • zásobování el. energií – ruší se volné vedení ve Spojovací ulici, navrženo je kabelové vedení a trafostanice • zásobování plynem – navržený STL plynovod • zásobování teplem – lokální a blokové kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy • respektovat navržený biokoridor a biocentrum u Spojovací ulice, jakož i návrhový interakční prvek Ochranná a bezpečnostní pásma: • hluková pásma komunikací II/360 a I/23 • radioreléový paprsek • letiště Kožichovice – ochranné pásmo přibližovacích a vzletových prostorů • pásmo – omezená výška výstavby do 6 m • II. pásmo – výška výstavby do 9 m • III. pásmo – výška výstavby do 12 m Životní prostředí: Obytné prostředí v tomto území může být vystaveno většímu působení negativních vlivů, především zatížení hlukem a vyšší frekvencí pohybu těžkých vozidel. Ochrana obytného prostředí bude řešena individuálně. B13 – Týn – Táborská Identifikace: Lokalita leží v městské části Týn, na části transformovaného území bývalého Školního statku – střední zemědělskotechnické školy v Třebíči, mezi ulicemi Marie Majerové a Táborské. Plocha je součástí větší lokality, určené pro bydlení a občanskou vybavenost. Koncepce rozvoje: Lokalita je řešena podrobnější dokumentací, ve které je určen typ a způsob zástavby. Dokumentace byla převzata do návrhu ÚPNSÚ. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích a bytových domech, orientovaných směrem k okružní komunikaci • doprava – lokalita bude napojena ze stávajících komunikací • zásobování vodou – prodloužení vodovodu II. tlak. pásma • odkanalizování – navržená oddílná kanalizace • zásobování el. energií – stávající kabel a navržená trafostanice • zásobování plynem – prodloužení NTL plynovodu • zásobování teplem – lokální blokové kotelny
34
Prostorové regulace: do 4 NP, šikmé střechy Ochranné režimy • respektovat lesopark v Týnském údolí • hlukové pásmo komunikace III/360 61 Životní prostředí: • hluková zátěž od provozu na komunikacích bude redukována pomocí urbanistických opatřeni B14 – Zámecký areál Identifikace: Lokalita zahrnuje část areálu bývalého školního statku u Zámku a území stávající příjezdové komunikace. Koncepce rozvoje: Jedná se o dostavbu druhé ulice, ve stávajících zahradách. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava – lokalita bude obsluhována stávající komunikaci • zásobování vodou – ze stávajícího řadu v ulici • odkanalizování – stávající jednotní kanalizace • zásobování el. energií – stávající Nn • zásobování plynem – stávající STL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Životní prostředí: lokalita je odstíněna stávající zástavbou od hlukové zátěže ze stávající silnice II/351 B15 – U Trati Identifikace: Lokalita je vymezena železniční tratí a stávající zástavbou v ulici Bartuškově. Lokalita přiléhá k Libušině údolí. Koncepce rozvoje: Jedná se o dostavbu druhé strany ulice, ve stávajících zahradách. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava – lokalita bude obsluhována stávající komunikací • zásobování vodou – ze stávajícího řadu v ulici • odkanalizování – stávající jednotná kanalizace • zásobování el. energií – stávající STL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: • je nutno chránit dominantní působení památkově chráněného větrného mlýna a respektovat navržený interakční prvek kolem železnice a lesoparku Libušino údolí
35
•
ochranné a hlukové pásmo železnice – nelze stavět bez souhlasu ČD, ochrana proti hluku bude řešena individuálně
B16 – U koupaliště Identifikace: Lokalita je navržena na ploše stávajících zahrad v ohbí ulice Za Plovárnou. Koncepce rozvoje: Jedná se o výstavbu na vlastních pozemcích zahrad. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava – lokalita bude obsluhována ze stávající místní komunikace • zásobování vodou – prodloužení vodovodu II. tlak. pásma • odkanalizování – navržená oddílná kanalizace s přečerpáváním splašků • zásobování el. energií – ruší se volné vedení, navržený kabel a trafostanice • zásobování plynem – prodloužení STL plynovodu • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorová regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: • Ochrana přírody: respektovat nadregionální biokoridor s lokálními biocentry řeky Jihlavy • část území je pod záplavovou čárou Q 100 řeky Jihlavy – výstavba je možná nad touto hranicí B17 – Borovina Identifikace: Lokalita je navržená na ploše dnešních zahrad mezi stávající zástavbou ulice Fibichovy a navrženým centrem občanského vybavení. Koncepce rozvoje: Jedná se o dostavbu druhé strany ulice s vybudovanou technickou infrastrukturou. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné • bydlení v rodinných domcích městského charakteru • doprava – lokalita bude obsluhována ze stávající místní komunikace • zásobování vodou – napojení na stávající vodovodní řad • odkanalizování – stávající jednotná kanalizace • zásobování el. energií – stávající kabel • zásobování plynem – stávající STL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: • hlukové pásmo komunikace II/410 Životní prostředí: hluková zátěž od komunikace bude redukována především technickými opatřeními (trojité zasklení) a výsadba izolační zeleně ve vlastních pozemcích
36
B18 – Domky Identifikace: Lokalita rozšiřuje obytné území v prostoru bývalého stavebního dvora, navazuje na výrobní plochy. Koncepce rozvoje: Zástavba probíhá, dokončená je I. etapa. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné • smíšené území – bydlení s občanskou vybaveností • doprava – lokalita bude napojena na stávající místní komunikace • zásobování vodou – napojení na I.tlak. pásmo • odkanalizování – navržená jednotná kanalizace • zásobování el. energií – navržený kabel a trafostanice • zásobování plynem – stávající STL plynovod • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 4 NP, šikmé střechy B19 – Hájek III. Identifikace: Lokalita je vymezena volnou plochou, navazující na centrum občanské vybavenosti v ul. Kap. Jaroše, které svou smíšenou funkcí doplňuje. Koncepce rozvoje:Lokalitu je nutno řešit podrobnější dokumentací. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v řadové vícepodlažní zástavbě jednotlivých domků popř. v bytovém domě, přičemž minimálně parter bude využit pro vybavenost • doprava – obsluha ze stávajících komunikací • zásobování vodou – napojení na stávající vodovod I. tlak. pásma, územím prochází vodovodní řady II. tlak. pásma, které je nutno respektovat, navržená je přeložka vodovodu I. tlak. pásma • odkanalizování – do stávající jednotné kanalizace • zásobování el. energií – kabelové vedení vč. zděné trafostanice • zásobování plynem – ze stávajícího plynovodu • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 3 NP, šikmé střechy B20 – Poušov – V Loučkách Identifikace: Lokalita je navržena v meandru řeky Jihlavy mezi návrhovou přeložkou místní komunikace a tokem Jihlavy. Koncepce rozvoje: Lokalitu je nutno řešit podrobnější dokumentací.
37
Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích • doprava – lokalita bude dočasné obsluhována ze stávající komunikace • zásobování vodou – navržený vodovod Borovina • odkanalizování – navržená oddílná kanalizace a ČOV • zásobování el. energií – navržený kabel a trafostanice • zásobování plynem – prodloužení STL plynovodu • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Ochranné režimy: Lokalita leží v těsné blízkosti zátopové čáry Q100 řeky Jihlavy. Limity: • uliční čára tzv. hranice stavebních pozemků, je dána rezervou přeložky místní komunikace B21 – Týn Identifikace: Lokalita je navržená v prodloužení ulice Budíkovické za stávající zástavbou rodinných domků. Koncepce rozvoje: Jedná se o jeden objekt bytového domu. B22 – Řípov Identifikace: Lokalita je navržená na konci zástavby Řípova, podél silnice na ploše stávajících zahrad. Koncepce rozvoje: Jedná se o zástavbu tří sousedících zahrad. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • bydlení v rodinných domcích vesnického charakteru • doprava – lokalita bude obsluhována ze stávající komunikace • zásobování vodou – stávající vodovod Borovina • odkanalizování – navržená jednotná kanalizace a ČOV • zásobování el. energií – ze stávajícího vedení Nn • zásobování teplem – lokální kotelny Prostorové regulace: do 2 NP, šikmé střechy Limity: • objekty je nutno situovat nad hranicí Q 100
38
2.2.3
Plochy výrobních aktivit
Území výrobních aktivit je určeno především k umisťování zařízení průmyslové a zemědělské výroby, výrobních služeb, řemeslnických provozoven a skladů a to převážně v uzavřených areálech s omezenou frekvencí styku s veřejností. Závazně je stanoveno prostorové vymezení těchto ploch a funkční regulativy, směrně je určen funkční typ: Vp – areály průmyslových podniků Vz – zemědělské areály, zemědělské služby Vs – areály výrobních služeb a řemesel Vo – areály velkokapacitních skladů Funkční využití: Obvyklé a přípustné využití území zahrnuje zařízení výroby a výrobních služeb průmyslových, (popřípadě zemědělských), sklady a zařízení velkoobchodu, obvykle v uzavřených areálech. Podmínečně přípustné využití zahrnuje výzkumné ústavy a prodej vlastních komodit. Nepřípustné využití území zahrnuje bydlení kromě služebního bytu správce a obslužné činnosti, děje a zařízení s bydlením bezprostředně souvisící. Identifikace: Převážná část ploch pro výrobní aktivity je koncentrována ve stávajících průmyslových zónách – Průmyslová čtvrť a Borovina. Plochy pro výrobní aktivity menšího rozsahu jsou v oblasti Velkomeziříčské (U pekáren), Na Nivkách a kolem železnice v Borovině. Jednotlivé výrobní subjekty jsou i v centrální zóně a navazujícím území (V. Nezvala, 9. května) Koncepce rozvoje: S ohledem na stávající kapacitu výrobních ploch nelze v návrhovém období očekávat velký tlak na potřebu nových ploch pro stávající výrobní aktivity. Hlavní rozvojové plochy navazují na stávající zástavbu v průmyslové čtvrti (k.ú. obce Střítež) a na lokalitu Velkomeziříčská. Nově bude založena rozvojová plocha mezi silnicí, železnicí a rozvodnou nad borovinským sídlištěm. Rezervní plochy jsou v prostoru PZ Červená Hospoda. ÚPN obsahuje i dosud schválená rozvojová území na k. ú. obce Kožichovice. Přehled návrhových lokalit s funkčním typem: číslo název lokality lokality P1 Červená hospoda P2 Týn – u hřbitova P3 Velkomeziříčská P4 P5 P6 P9 P10
Brněnská Průmyslová čtvrť Spojovací Poušov U železnice
funkce
katastrální území průmyslová výroba Řípov výrobní služby Týn výrobní služby, Třebíč sklady výrobní služby Třebíč průmyslová výroba Třebíč průmyslová výroba Třebíč výrobní služby Třebíč výrobní služby Řípov
39
výměra (ha) 3,50 1,50 7,80 1,12 4,60 13,00 1,32 0,20
P11 P12
Znojemská U Výtopny
výrobní služby výrobní služby
Třebíč Třebíč
0,90 0,70
Průmyslová zóna Borovina Identifikace: Je situována v městské části borovina v sevřeném údolí Stařečského potoka, podél st. silnice II/410 v ulici Koželužské. Zóna je bez možnosti rozšíření. Dosavadní trendy rozvoje: Rozvoj tohoto prostoru je úzce spjat s výstavbou Baťovy továrny, později závodu BOPO. Koncepce rozvoje: Flexibilita objektů umožňuje využít areál i pro jiný druh výroby. Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • stávající funkční využití zůstane schváleno • doprava – území je dopravně obslouženo z komunikace II/410 • zásobování vodou – území je napojeno na vodovod Borovina • odkanalizování – území je odkanalizováno jednotnou kanalizací s odlehčením • zásobování el. energií – území je napojena na stávající síť • zásobování plynem – PZ je napojena na STL Borovina • zásobování plynem – vlastní zdroj Prostorové regulace: • nemožnost dalšího plošného rozvoje • zachování stávajících prostorových kvalit • nezvyšovat stávající koeficient zastavění Ochranné režimy: • ochranné pásmo – stanoveno 100 m od obvodu výrobní plochy Životní prostředí: • hygienické limity nutno stanovit s ohledem na sousedství obytné a rekreační zóny Průmyslová zóna – Průmyslová čtvrť Identifikace: Území největší průmyslové zóny ve městě je zhruba vymezeno železnicí, komunikací II/351 a ulicí Žďárského. Část území spadá do katastru obce Kožichovice. Dominantní funkce: výrobní aktivity, těžší výroba Stabilizované území: Převážná část území je zastavěna, u některých nových areálů je stupeň využití území velmi nízký. Koncepce rozvoje: Hlavní koncepční zásadou je zachovat prostorovou kvalitu zóny s přírodním prostředím. Zeleň Lorencových sadů jako – biokoridoru ÚSES je třeba chránit před expanzí a negativními vlivy průmyslové činnosti, jakož i před narušením dopravními a technickými stavbami. Dále je třeba doplnit interakční prvek kolem masokombinátu. Návrhové lokality: P5 – 4,6 ha
40
Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • stávající i navržené funkční využití – výrobní aktivity • doprava – zóna je dopravně obsloužená, jedná se pouze o prodloužení stávajících komunikací. Výrobní plochy v severní části (I.BS) jsou zavlekovány a dále se s vlečkou nepočítá. • zásobování vodounad kótou 461 nutnost AT stanice zóna je napojena z 1. tlakového pásma SV Třebíč podmíněno rekonstrukcí vodovodního řadu v ul. Hrotovické • odkanalizování – horní část je napojena na jednotnou kanalizaci s doporučením zachycení dešťových vod do nádrží s místním využitím dolní část zóny je napojena na oddílnou kanalizaci • zásobování el. energií – zóna je napojena na stávající kabelové vedení Vn, v celé lokalitě je navrženo zrušení volných vedení a nahrazení kabelových vedení, včetně zděných trafostanic • zásobování plynem – horní část je napojena na stávající STL dolní část po prodloužení stávajícího STL • zásobování teplem – vlastní zdroj Prostorové regulace: • zachování prostorových kvalit • zachování stávající koeficient zastavění Ochranné režimy: • ochranné pásmo – stanoveno 100 m od obvodu výrobních ploch Ochrana životního prostředí: • 1. BS patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí (emise do ovzduší – nutnost sledovat) Průmyslová zóna Brněnská Identifikace: Prostor ve střední části města – městská část Nové město, jižně od Brněnské ulice, zóna bez podstatné možnosti rozšíření. Jedná se o dostavbu a přestavbu stávající smíšené zóny. Stabilizované území: Převážná část území. Hlavní funkcí jsou výrobní aktivity, drobná výroba, výrobní služby, skladové hospodářství, vedlejší funkcí je bydlení s podnikatelskými aktivitami, komerční aktivity a občanské vybavení. Průmyslová zóna vznikla částečnou přestavbou staré obytné zástavby, předchozí trendy počítaly s celkovou asanací a totální přestavbou. Jedná se o smíšenou zónu, obsahující služby, drobnou výrobu i bydlení. Koncepce rozvoje: Postupné omezování funkce bydlení, zachování smíšeného charakteru – drobná výroba s vybaveností. Omezování negativních vlivů stávajících výrobních zařízení. Návrhové lokality: P4 – Brněnská – 0,6 ha Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • drobná výroba, výrobní služby, skladové hospodářství, přípustné funkce – komerční • doprava – dopravní obsluha je navržena přímo z ulice Brněnské s dostatečnými parkovacími plochami na vlastních pozemcích jednotlivých podniků • zásobování vodou –
41
napojení na III. tlakové pásmo nutná rekonstrukce vodovodního řadu v ul. Brněnské Pokud se prokáže potřeba velkého množství provozní vody, (upřesnit dokumentací), bude možné ji zajistit čerpáním z řeky Jihlavy, nebo z vlastního zdroje • odkanalizování – územím prochází kanalizační sběrač, navržený k rekonstrukci v území je jednotná kanalizace – doporučujeme dešťové vody zaústit do Jihlavy, pokud nebudou využity v areálech jako provozní užitkové vody splašky zaústit do kmenového sběrače • zásobování el. energií – území je napojeno na stávající kabelové vedení Vn a nová lokalita předpokládá výstavbu nové zděné trafostanice • zásobování plynem – napojení na stávající STL • zásobování teplem – vlastní zdroje Prostorová regulace: Stavební čára ve dvou úrovních – odsunutá (dle původní přestavbové koncepce) - dotvářející uliční prostor Ochranné režimy: • respektovat regionální biokoridor řeky Jihlavy s lokálními biocentry • respektovat řeku Jihlavu jako významný krajinný prvek • PHO místního průmyslu 50 m • PHO rukavičkářského závodu 150 m • návrhové PHO čistírny odpadních vod nemocnice 50 m • plochy v inundačním území řeky Jihlavy, nesmí být zastavěny • respektovat hlavní vodovodní řad DN 400, který prochází územím Životní prostředí: • neumísťovat zde provozy, které by zhoršovaly životní prostředí Průmyslová zóna Červená Hospoda Identifikace: Prostor v západní části území – na k.ú. Řípov. Nově navržená lokalita, situovaná mezi stávající osadou Červená Hospoda, železniční tratí a komunikací I/23. V návrhovém období se počítá s využitím území až po rozvodnu elektrické energie, zbývající plochy jsou územní rezervou. Nově navržená lokalita: P1 Červená Hospoda – 3,5 ha Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • území je určeno pro průmyslovou výrobu, výrobní služby, drobnou výrobu bez negativního dopadu na životní prostředí • doprava – dopravní obsluha je řešena z komunikace I/23 • zásobování vodou – napojení na stávající vodovod Borovina • odkanalizování – navržená je splašková kanalizace • zásobování el. energií – napojení na stávající volné vedení Vn • zásobování plynem – napojení na středotlakou síť vybudovanou v Borovině • zásobování teplem – navržen vlastní zdroj Prostorové regulace: • výšková hladina by neměla přesáhnout cca 12 m a neměla by obsahovat výškové dominanty (komíny apod.) z důvodu možnosti narušení vzletové dráhy letiště Ochranné režimy: • PHO elektro rozvodny Třebíč
42
• PHO železnice • PHO komunikace I/23 Životní prostředí: • Neumisťovat zde provozy, které by výrazně zhoršovaly životní prostředí Průmyslová zóna Týn Identifikace: Prostor v severozápadní části města – městská část Týn, plocha mezi stávající rodinnou zástavbou a městským hřbitovem. Stabilizované území: hlavní funkcí jsou výrobní služby a drobná výroba, vedlejší funkcí je komerce. Průmyslová zóna zde vznikla v posledních letech a rozvíjejí se zde areály výrobních služeb. Koncepce rozvoje: Předpokládá se zde výstavba, která bude pokračovat v započaté koncepci (halová zástavba) s uzavřenými prostorami, přechod do krajiny nutno vytvořit vhodnými výsadbami při okrajích ploch vlastních areálů. Nově navržená lokalita: P2 – Týn – U hřbitova – 1,5 ha Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • Zóna je určená pro služby, živnostenské podnikání, drobnou výrobu, skladové hospodářství, přípustná je i komerce skladových komodit • Doprava – dopravní obsluha je řešena ze stávajících komunikací, nová plocha bude obsloužena navrženou komunikací z ul. Na Klínkách • Zásobování vodou – napojení na I. tlak. pásmo • Odkanalizování – napojení na oddílnou kanalizaci, dešťové vody budou odvedeny do Týnského potoka • Zásobování el. energií – ruší se volné vedení, které prochází lokalitou a nahrazuje se novým kabelem a zděnou trafostanicí • Zásobováni plynem – při spotřebě větší než 60 000 m3/rok, bude lokalita napojena na STL, jinak bude napojena na NTL jako běžná lokalita • Zásobování teplem – navržený je vlastní zdroj Prostorové regulace: • Výšková hladina by neměla přesáhnout 8 m po římsu, 10 m v hřebeni Životní prostředí: • Neumisťovat zde provozy zhoršující životní prostředí a vyžadující zásobování těžkou dopravou Průmyslová zóna Velkomeziříčská Identifikace: Prostor v severovýchodní části města - (městská část Nové Město), vymezený silnicí II/360, polní cestou Lubí a nově stanovenou hranicí procházející honem orné půdy. Stabilizované území: je tvořeno stávajícími výrobními areály (Pekárna, bývalá výtopna atd.).Původně stabilizované výrobní území bylo v doplňku ÚPN (změny a doplňky 93) určeno k rozvoji pro drobnou průmyslovou výrobu. Hlavní funkční využití představují výrobní aktivity, skladové hospodářství, vedlejší funkcí jsou komerční aktivity.
43
Koncepce rozvoje: Rozvojová plocha je rozšířena severním směrem. Pro lokalitu je nutno zpracovat podrobnější dokumentaci: zvláštní pozornost je třeba věnovat styku zastavěného území a krajiny s využitím návrhového interakčního prvku. Nově navržená lokalita P3 – Velkomeziříčská – 7,8 ha Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • Výrobní aktivity, drobná výroba, areály služeb a prodejních skladů, velkoprodej průmyslových výrobků spojených s parkováním. • Doprava – dopravní obsluha je řešena ze stávající komunikace II/360 Velkomeziříčské. • Zásobování vodou – napojení na I. tlakové pásmo • Odkanalizování – navržená je oddílná kanalizace s přečerpáváním splašků • Zásobování el. energií – navrženo je kabelové vedení a zděná trafostanice • Zásobování plynem – prodloužením středotlakého rozvodu a zaokruhováním, v případě, že zástavba bude intenzivní a souvislá • Zásobování teplem – navržený vlastní zdroj Prostorové regulace: • Výšková hladina by neměla přesáhnout 12 m, směrem k okraji, kde přechází do volná krajiny 6 m Životní prostředí: • Neumisťovat zde provozy, které by zhoršovaly životní prostředí Průmyslová zóna Spojovací Identifikace: Prostor v jižní části města – městská část Horka – Domky, nově navržená plocha pro výrobní aktivity mezi Průmyslovou čtvrtí a komunikací Spojovací (úsek přeložky I/23) Koncepce rozvoje: Rozvojová plocha P6 je navržená na souvislé ploše s mírným sklonem k severu. Pro využití lokality je nutno zpracovat podrobnější dokumentaci, řešící především dopravní napojení a technické vybavení, funkční a prostorové regulativy. Součástí musí být návrh výsadeb zapojující zástavbu do krajiny. Plocha je dobře situovaná i z hlediska napojení na dopravní síť a síť technické infrastruktury. Součástí této průmyslové zóny jsou i rozvojové plochy menšího rozsahu P11 a P12. Nově navržené lokality: P6 – Spojovací – 13,0 ha Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkční regulace: • Území je určeno pro lehkou průmyslovou výrobu, výrobní služby, sklady, doplňkovou funkcí je prodej průmyslových výrobků • Doprava – dopravní obsluha je navržená ze stávajících komunikací • Zásobování vodou – prodloužení vodovodu I. tlakového pásma, od kóty 461 na VDJ Střítež nebo čerpací stanici • Odkanalizování – napojení na splaškovou kanalizaci, dešťové vody využít ve vlastním areálu
44
Zásobování el. energií – navržené je kabelové vedení a zděná trafostanice, která je součástí celkové kabelizace v ulici Spojovací • Zásobování plynem – STL plyn je třeba propojit s ulicí Spojovací • Zásobování teplem – navržený je vlastní zdroj Prostorové regulace: • Regulativy dané vzletovým a přistávacím prostorem letiště • v I. pásmu je možno stavět objekty do výšky 6 m, mimo něj je výškovým limitem 12 m Ochranné režimy: • Respektovat navržený lokální biokoridor s lokálním biocentrem a interakčními prvky Životní prostředí: • Neumisťovat zde provozy, které by zhoršovaly životní prostředí •
P11 – Znojemská – 0,9 ha Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • Výrobní služby, drobné podnikatelské aktivity • Doprava – dopravní obsluha je ze stávající komunikace • Zásobování vodou – z navrženého vodovodu I. tlakového pásma • Odkanalizování – napojení na navrženou jednotnou kanalizaci • Zásobování el. energií – ze stávajícího vedení • Zásobování plynem – z navrženého plynovodu • Zásobování teplem – navržený je vlastní zdroj Prostorové regulace: • Regulativy dané vzletovým a přistávacím prostorem letiště v I. pásmu je možno stavět objekty do 6 m, mimo něj je výškovým limitem 12 m Ochranné režimy: • Respektovat navržený lokální biokoridor s lokálním biocentrem a interakčními prvky Životní prostředí: • Neumisťovat zde provozy, které by zhoršovaly životní prostředí P 12 – U Výtopny – 0,7ha Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • Výrobní služby, drobné podnikatelské aktivity • Doprava – dopravní obsluha je ze stávající komunikace Kubišova • Zásobování vodou – ze stávající sítě • Odkanalizování – napojení na navrženou jednotnou kanalizaci • Zásobování el. energií – napojení na stávající síť • Zásobování plynem – z navrženého plynovodu • Zásobování teplem – navržený vlastní zdroj Ochranné režimy: • Lokalitou prochází navržený kabel VN Průmyslová zóna U nádraží Borovina Identifikace: Prostor v západní části města, mezi železnicí, stávající komunikací I/23 a silnicí do Řípova.
45
Koncepce rozvoje: V případě PZ Stařečka se nejedná o souvislou průmyslovou zónu, ale o navržené plochy pro výrobní služby, v prostoru mezi dopravními tahy, které svými ochrannými pásmy znemožňují využití území pro jinou funkci. Území je vhodné pro drobnou výrobu nebo skladovací plochy. Nově navržené lokality: P9 – Poušov – 1,32ha P9 – Poušov - 1,23ha Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkčně obslužné: • Výrobní aktivity, skladové hospodářství • Doprava – dopravní obsluha je řešena ze stávajících komunikací • Zásobování vodou – napojení na stávající vodovod Borovina • Odkanalizování – napojení na stávající jednotnou kanalizaci Borovina • Zásobování el. energií – napojení na stávající síť • Zásobování plynem – navržený STL rozvod plynu • Zásobování teplem – navržený je vlastní zdroj Prostorové regulace: • značná část ploch je v ochranném pásmu železnice - objekty mohou být jen se souhlasem ČD • území je vymezeno pevnými bariérami komunikací a železniční tratě Ochranné režimy: • PHO železnice • PHO komunikace III.tř. P10 - U Železnice - 0,20 ha Limity, regulační podmínky rozvoje: Funkční regulace: • výrobní aktivity, skladové hospodářství • doprava - dopravní obsluha je řešena ze stávajících komunikací • zásobování vodou - napojení na stávající vodovod Borovina • odkanalizování - napojení na stávající jednotnou kanalizaci Borovina • zásobování el. energií - napojení na stávající síť • zásobování plynem - navržený STL rozvod plynu • zásobování teplem - navržený je vlastní zdroj Prostorové regulace: • značná část ploch je v ochranném pásmu železnice - objekty mohou být jen se souhlasem ČD • území je vymezeno pevnými barierami komunikací a železniční tratě Ochranné režimy: • PHO železnice • PHO komunikace III.tř.
46
2.2.4
Plochy pro občanskou (veřejnou) vybavenost
V ÚPN jsou vymezeny monofunkční plochy občanské vybavenosti - tj. plochy zařízení převážně celoměstského a nadmístního významu, které se svou funkcí a rozlehlostí areálu významně uplatňují v prostoru sídelního útvaru. (Převážná část občanského vybavení je soustředěna v centru města, které je vymezeno jako samostatná smíšená zóna). Závazné je prostorové vymezení ploch a funkční regulativy, směrně je určen (indexem) funkční typ. Oa - plochy pro veřejnou správu a administrativu Ok - plochy pro kulturní zařízení Oz - plochy pro zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Oš - plochy pro školská zařízení Oc - plochy pro církevní zařízení Ov - plochy pro zařízení ubytování a stravování Od - plochy pro zařízení komerční a obchodní (do 800 m2 prod. plochy) Ob - plochy pro zařízení služeb Oo - plochy pro velkoplošná maloobchodní zařízení (nad 800 m2 prod. plochy) Funkční využití: Využití je dáno výše uvedeným funkčním typem, převážně se jedná o monofunkční areály, zařízení či prostory, Přípustné funkce představuje bydlení (služební byty) a drobná výroba. Nepřípustné jsou zde objekt pro bydlení s více než 3 byty (rodinné domky a bytové domy vyjma domů s pečovatelskou službou a domovy důchodců), objekty pro průmyslovou výrobu a jakákoli zařízení (technická, dopravní, výrobní),která zhoršují kvalitu okolního prostředí. Stabilizované území: vymezené plochy a areály stávajících zařízení. Transformační území: je navrženo v prostoru: -zámecký areál -Týn Rozvojová území:
V1 V2 V3 V4 V5 V7 V8 V10 V11 V12 V21 V22 V23 V24
Domky - centrum Borovina centrum U Kuchyňky centrum Týn Vysočina centrum Horka - zdravotnictví Týn Koutkova - zdravotnictví Zámecký areál Řípov U železnice Brněnská - škola U Polikliniky Brněnská - služby Brněnská stravovací zařízení
Dosavadní trendy rozvoje V rámci komplexní bytové výstavby v minulé době bylo budováno základní občanské vybavení - jesle, školky, základní školy, nákupní střediska, služby, takže kapacita těchto zařízení byla v místech většího soustředění obyvatel - sídlištích - dostatečná. Vzhledem k poklesu populační vlny byla některá školská zařízení přeměněna na jinou funkci. Přehled stávajících zařízení občanské vybavenosti ve městě (v plochách centra a občanské vybavenosti).
47
1. Školství a výchova počty míst souč. stav 50 125 100 100 125 125 75 50 100 90 60 100 125 95 50
Mateřské školy: • • • • • • • • • • • • • • •
Bartuškova Benešova Cyrilometodějská Demlova Dukovanská F. Hrubína Gen. Sochora Gorazdovo nám. kpt. Jaroše Kubišova + alergolog. třída Lidická + logopedická třída Obránců míru Okružní Palackého Nehradov
Celkem je v mateřských školách 1 270 míst. Převážně vyhovují po stránce provozu a vybavení. Vzhledem poklesu počtu dětí, nepředpokládáme novou výstavbu. Pokud by nárůst obyvatel vyžadoval novou školku (cca 312 míst), realizovala by se s novou bytovou výstavbou. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Základní školy: Za rybníkem - Okružní Kubišova kp. Jaroše Václavské náměstí TGM - Komenského nám. Benešova 585 Borovina - Bartuškova Týnská Brněnská CELKEM
1. ZVŠ internátní 2. ZVŠ Cyrilometodějská CELKEM
počty míst 354 míst (4 roč.) 484 800 340 564 844 653 724 650 5400 míst
souč. stav jídelna jídelna jídelna jídelna
107 80 187
22 lůžek jídelna
jídelna jídelna jídelna
vybavení tělocvična 2 tělocvičny 2 tělocvičny tělocvična tělocvična 2 tělocvičny 2 tělocvičny tělocvična
V současné době je k dispozici 8 základních škol a 2 zvláštní školy, (5 400 žáků ve 214 třídách), tj. prům. 25,3 žáků/třídu základní školy. Návrh ovlivní vývoj obyvatelstva, kdy počet osob v předproduktivním věku bude kulminovat v roce 2010, potom bude prudce klesat. Potřebu míst (cca 400 nových žáků) pokryje dokončená škola Brněnská, kde se rovněž kompenzuje stávající nerovnoměrnost rozmístění dětí ve městě.
48
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Střední školy: COP - stavební SOU - zemědělské SOU - soukromé ISŠ - obchodní ISS - technická ISŠ - řemesel a podnikání SPŠ Otmarova Katolické gymnázium Gymnázium SPŠ stavební Obchodní akademie SPŠ zdravotní SPŠ zemědělská CELKEM
z toho:střední odb. školy a gymnázia integrované školy SOU
počty míst 389 míst 469 352 702 698 376 567 79 580 305 476 250 224 5 467 míst
souč. stav 117 lůžek
160 lůžek 24 lůžek
62 lůžek 196 lůžekjídelna
vybavení 56 lůžek jídelna
jídelna hřiště tělocvična tělocvična 26 lůžek tělocvična jídelna tělocvična
2 481 1 776 1 210
V současné době je v Třebíči 13 středních škol, z toho 3 střední odborná učiliště, integrované střední školy, 5 středních odborných škol s maturitou a 2 gymnázia. 2. Kulturní zařízení: Církevní zařízení je kapacitně dostačující, pro církevní obřady slouží kostel sv. Martina římskokatolický, bazilika sv. Prokopa, kostel Proměnění Páně, kostel sv. Václava a sv. Ludmily, evangelický kostel, kostel sv. Trojice, Přední a Zadní synagoga. Kulturní aktivity se v Třebíči odehrávají v těchto zařízeních: Národní dům - Karlovo nám. Zařízení obsahuje - divadelní sál 420 míst - klubovny - malý sál Kulturní dům - Masarykovo nám. Zařízení obsahuje - víceúčelový sál (kino Pasáž 226 míst) klubovny pro kurzy a přednášky Fórum - Masarykovo nám. Zařízení obsahuje - plesový sál 600 - 1000 míst - malý sál 120 míst Malovaný dům – Karlovo nám Zařízení obsahuje - výstavní síň (galerie) - kanceláře - obřadní síň Městské kulturní středisko - Modřínová Zařízení obsahuje - sál 250 míst - klubovnu 30 míst Závodní klub BOPO - Borovina Dělnický dům Zařízení obsahuje - velký sál - malý sál - kanceláře - podnikovou prodejnu
49
Okresní knihovna - Hasskova ulice Má 3 pobočky: Hájek Borovina Hotel ATOM Kina Kino Moravia - 500 míst Letní kino - na zimním stadionu - 1000 míst Pasáž - v kulturní době Masarykovo nám. - 226 míst „M“klub zemětřesení V Kostnické ulici u zimního stadionu. Klub je uzpůsoben vystupování hudebních skupin. Klub je provozován ve spojení s restauračním zařízením. Západomoravské muzeum Západomoravské muzeum využívá prostory zámku. Má stálou expozici - 2000 m2 tematicky svázanou s třebíčským regionem a výstavbou betlémů a dýmek. Sál - cca 200 m2, kde probíhají různé aktivity - zapůjční výstavy, koncerty vážné hudby. Zadní synagoga Víceúčelová kulturní zařízení (výstavy, přednášky, komorní koncerty) Dům zahrádkářů Víceúčelový sál (výstavy, plesy) Kulturní středisko B Na Masarykově náměstí je v současné době nedokončené. Podle původního projektu mělo tvořit komplex kulturních zařízení s Kulturním domem a střediskem Fórum. V rámci objektu měl být sál se 600 sedadly. Vzhledem k dostatku stávajících kulturních kapacit je možné využít objekt k jiným účelům. 3. Zdravotnická zařízení Ke dni šetření bylo v Třebíči 5 státních zdrav. zařízení a 36 nestátních. 1 všeobecná nemocnice, má 17 odd. /896 lůžek 2 polikliniky 5 zdrav. zařízení sdružujících 2 a více odborností 3 ordinace prakt. lékařů pro dospělé 8 ordinací prakt. lékařů pro děti 1 zubní poliklinika 6 ordinací zubních lékařů 3 zubní laboratoře 4 rehabilitační zařízení 6 lékáren 1 hygienická stanice V současnosti probíhají práce na rekonstrukci nemocnice v Třebíči dle schválené dokumentace. Počet lůžek zde bude redukován na 644 s výhledovou rezervou 600 lůžek celkem. Jesle:
Benešova Dukovanská F. Hrubína Okružní
Stávající stav jeslí je vyhovující, do budoucna se nepředpokládá zvyšování jejich kapacity.
50
4. Sociální péče V současné době se v Třebíči nachází 7 sociálních zařízení s celkovou kapacitou 170 bytů a 256 lůžek. Manželská a rodinná poradna - Karlovo nám. Jídelna pro důchodce - Karlovo. nám Domov důchodců - Kubešova Dům s pečovatelskou službou - Koutkova Dům s pečovatelskou službou - Fr. Hrubína Dům s pečovatelskou službou - Myslbekova Domov důchodců - Míčova V budoucnu je záměr snižovat počet lůžek na pokojích v domovech důchodců a diferencovat možnosti pobytu za úplatu. V cílovém roce je třeba zajistit cca 700 lůžek v zařízeních sociální péče. Územní plán navrhuje pro rozšíření sociální péče výstavbu Domova důchodců v lokalitě Týn - 170 lůžek. Další lůžka budou realizována v rámci výstavby zdravotnického zařízen u polikliniky. V rámci rozvojových ploch pro bydlení je třeba budovat i bezbariérové byty a malometrážní byty pro starší občany. 5. Správní orgány, administrativa Nejdůležitější správní orgány: Městský úřad Okresní úřad Finanční úřad Okresní živnostenský úřad Katastrální úřad Všeobecná zdravotní pojišťovna Okresní správa soc. zabezpečení Školský úřad Úřad práce - předpokládá se, aby byly umístěny v centru města tak, aby byly dostupné i občanům mimo Třebíč Finanční instituce - předpokládá se potřeba 1500 m2 ploch kanceláří Zařízení regionálního a celoměstského významu budou umisťovány především v centrální městské zóně. 6. Obchod V oblasti obchodní sítě je předpokládán, podle zjištěného deficitu současného stavu, celkový nárůst nových prodejních ploch 7 200 m2, z toho 3 000 m2 potravinářských a 4 200 m2 prodejních ploch nepotravinářských obchodů. (viz Tržní průzkum, který v r. 1994 zpracoval Kolpron spol. s.r.o.). Rozdělení možné výstavby obchodní vybavenosti: Potraviny - celková nová potřeba 3 000 m2 prodejních ploch - celková potřeba pro stáv. stav 7 500 m2
vnitřní město větší obytné celky
m2 prodejní plochy 350 1 150
% 12 38
51
m2 areálu 4000
ostatní území, okolí
1 500
50
6000
Nepotraviny - celková nová potřeba 4 200 m2 prodejních ploch - celková potřeba pro stáv. stav 13 700 m2. m2 prodejní plochy vnitřní město 800 větší obytné celky 800 ostatní území, okolí 2 600
% m2 areálu 19 19 3000 62 11000
Návrh kapacit maloobchodních zařízení dále vychází z nárůstu počtu obyvatel. Pro tento nárůst je vypočítána potřeba cca 4 600 m2 prodejních ploch (z toho 1 600 m2 potravinářského zboží a 3 000 m2 nepotravinářského zboží). V cílovém stavu bude v rámci sídelního útvaru celkem 33 000 m2 prodejních ploch maloobchodním zařízení (21 200 m2 stávající stav 1997 (bez rozestavěných), 7 200 m2 deficit stávající stav, 4 600 m2 potřeba pro nárůst. ÚPN předpokládá, že v rámci centrální zóny (dostavby, revitalizace, adaptace) se umístí cca 3 000 m2, zbytek cca 9 000 m2 bude realizováno v rámci rozvoje sekundárních center a v drobnějších zařízeních v obytném území. Pozn. Již v průběhu roku 1997 byla dokončena, rozestavěna, popř. k výstavbě připravena zařízení s celkovou kapacitou 4 000 m2 prodejních ploch, z čehož 1 400 m2 bylo přímo v centru (Delvita). Přehled sekundárních center: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Domky Borovina U Kuchyňky Týnská Vysočina Modřínová
7. Ubytování V současné době je v Třebíči ubytovací kapacita ve veřejných ubytovacích zařízeních – cca 900 lůžek. V Třebíči je málo ubytovacích kapacit v centru města. ÚPN předpokládá obnovení provozu dvou hotelů na Karlově náměstí. Podle zjištění chybí městu dále cca 200-210 lůžek, což představuje cca 3 000 m2 ploch pozemku a cca 6 000 - 8 000 m2 podlažních ploch. Tyto chybějící kapacity doporučujeme vybudovat v Zámeckém areálu nebo v centru města.
52
8. Stravování Dnes je v Třebíči k dispozici přibližně 2397 - 3020 míst v 47 zařízeních. V létě je počet vyšší (venkovní sezení) počet míst v zimě 167 1 559 223 383
Vinárny Restaurace, pivnice Bary Rychlé občerstvení Cukrárny, kavárny
v létě 187 2 099 223 423
Počet restauračních zařízení je v současnosti dostatečný, zejména v nižších cenových kategoriích. Pro výhledové období je třeba počítat s kapacitní restaurací vyššího standardu a dalšími zařízení, která by byla schopna zajistit kvalitní služby pro cestovních ruch. Počet míst a druhovost zařízení bude záviset na podnikatelské aktivitě. Nejideálnějším místem pro tento podnik zůstává centrum Třebíče. Dalším zdrojem oživení současného stavu by mohlo být využití specifik některých lokalit, např. staré Židovské město. 9. Služby Kromě obchodů se nejvýrazněji rozvíjí ve městě oblast služeb, která už v současné době vykazuje pasivní bilanci vhodných prostor pro jejich provozování. Tato situace vznikla stoprocentním vytížením kapacit hlavně ve středu města a poté i v občanské vybavenosti obytných celků. V současné době působí v Třebíči cca 30 druhů služeb. Největší zastoupení podle počtu provozoven mají kadeřnictví s kosmetickými salóny a autoopravny. Koncepce rozvoje: Převážná část nové občanské vybavenosti bude soustřeďována do tradičních center vybavenosti nebo jejich blízkých okolí, vybavenost s většími plošnými nároky je situovaná na volné plochy na obvodu města. Přehled návrhových lokalit: číslo lokality V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V10 V17 V18 V22 V24
název lokality
katastr. území městská část Domky - centrum Třebíč - Horka Domky Borovina - centrum Třebíč - Borovina U Kuchyňky - centr. Třebíč - Podklášteří Týn Třebíč - Týn Vysočina - centrum Třebíč - Nové Dvory Modřínová - centrum Třebíč - Nové město Horka - zdravot. Třebíč - Horka Domky Týn - Koutkova Týn - Týn Zámecký areál Podklášteří Podklášteří Řípov Řípov U železnice - služby Třebíč - Boroviny U polikliniky Třebíč - Horka Domky Brněnská - Třebíč - Nové město stravovací Zařízení (součást
53
výměra (ha) 1,70 0,70 2,0 1,80 0,30 0,50 3,10 0,70 2,30 0,30 0,30 0,80 0,50
V26 V27
1Ba - ZPF) Brněnská - škola (součást 1Bb - ZPF) Brněnská - služby (součást 1Bb - ZPF)
Třebíč - Nové město Třebíč - Nové město
0,50 0,50
Nově navržené rozvojové lokality: V1 - Domky - sekundární centrum Identifikace: Území je vymezeno komunikacemi II/360 (ul. Znojemská) a výhl. Přeložkou I/23, navazující na plochy občanského vybavení a podnikatelských aktivit podél ulice Spojovací. Koncepce rozvoje: Snahou je posilovat stávající centra občanského vybavení, tvz. sekundární centra, která by se stala skutečnými ohnisky společenského života. Tyto prostory musí rovněž splňovat podmínky pro velkoplošný prodej s dostatečnou kapacitou parkovacích míst. Limity, regulační podmínky rozvoje: • obchod, služby, komerční aktivity • hluková pásma komunikací II/360 a I/23 (využita pro parkoviště) V2 - Borovina - sekundární centrum: Identifikace: Lokalita leží v proluce stávající zástavby mezi centrem občanského vybavení západní části Boroviny, základní školou Za rybníkem - Okružní a přiléhá ke komunikaci II/410 v ulici Koželužské. Celková rozloha je 0,70ha. Koncepce rozvoje: Snahou je posilovat stávající centra občanského vybavení, tzv. sekundární centra, která by se stala skutečnými ohnisky společenského života. Tyto prostory musí rovněž splňovat podmínky pro velkoplošný prodej s dostatečnou kapacitou parkovacích míst. Limity, regulační podmínky rozvoje: • obchod, služby, komerční aktivity • vytvářet zástavbou městského prostředí (náměstí, ulice) • koeficient zastavění do 0,5 • hlukové pásmo komunikace II/410 V3 - Týn - U Kuchyňky - sekundární centrum Identifikace: Lokalita je situována na severozápadním okraji města, v trojúhelníku mezi silnicemi II/351 Račerovice a silnicí III/35114 směr Sokolí, mezi rozvojovými plochami pro bydlení. Koncepce rozvoje: Lokalita je vhodná pro umístění velkoplošného maloobchodního zařízení, doplněného zařízením služeb. Komplex musí být dostatečně vybaven parkovišti. Limity, regulační podmínky rozvoje: • obchod, služby • koeficient zastavění do 0,5 • koridory sítí Vvn a Vn a jejich ochranná pásma
54
V4 - Týn - Táborská - sekundární centrum Identifikace: Lokalita leží v městské části Týn, na části transformovaného území bývalého školního statku střední zemědělsko-technické školy v Třebíči, mezi ulicemi Marie Majerové a Táborská. Plocha je součástí větší lokality, určené pro bydlení. Koncepce rozvoje: Je dána schválenou dokumentací, v centru bude umístěno velkoplošné maloobchodní zařízení (950 m2 prodejní plochy) s parkovišti, halové garáže, čerpací stanice pohonných hmot a další služby pro motoristy. V5 - Vysočina - sekundární centrum Identifikace: Lokalita rozšiřuje stávající centrum občanského vybavení v sídlišti Hájek, při ulici kpt. Jaroše. Koncepce rozvoje: Snahou je posilovat stávající centra občanského vybavení, tzv. sekundární centra, která by se stala skutečnými ohnisky společenského života. Tyto prostory musí rovněž splňovat podmínky pro velkoplošný prodej s dostatečnou kapacitou parkovacích míst. Limity, regulační podmínky rozvoje: • lokalita je určena pro zařízení obchodu, nevýrobních služeb, peněžnictví a administrativu, veřejné stravování popř. sportovní zařízení. Nepřípustné jsou zde výrobní a opravárenské aktivity, autosalony. V7 - Horka - zdravotnictví Identifikace: Lokalita leží mezi stávající zahrádkářskou kolonií a nemocnicí na Vltavínské v městské části Horka - Domky. Koncepce rozvoje: Lokalita je určená pro výstavbu zařízení zdravotnictví a zdravotnických služeb, jež by doplnila távající areály polikliniky a nemocnice. Limity, regulační podmínky rozvoje: • zdravotnictví, sociální služby, přípustné je i bydlení (ubytovny, služební byty) • respektovat osu území - prodloužení ulice Ruské V8 - Týn - Koutkova - domov důchodců Identifikace: Lokalita navazuje na stávající zařízení pečovatelské služby v ulici Koutkova, které je již v tomto prostoru vybudováno. Koncepce rozvoje: Je dána zpracovanou dokumentací. Limit, regulační podmínky rozvoje: • zdravotnictví, sociální služby • nutno respektovat navržený biokoridor Týnského potoka
55
V10 - Zámecký areál Identifikace: Lokalita zahrnuje areál bývalého školního statku a bývalého lihovaru. Je vymezena návrhovou plochou obytné zástavby a plochami stávající vybavenosti v ulici U Obůrky, zámecký komplex s bazilikou a parkem. Koncepce rozvoje: Je dána schváleným územním plánem zóny. Limity, regulační podmínky rozvoje: • území je součástí ochranného pásma památkové zóny • nutno respektovat památkově chráněné objekty, zeleň a siluetu místa, poněvadž se jedná o pohledově exponovanou lokalitu • výška zástavby max. 2 NP a sedlová střecha • plocha jednoúčelového areálu je určena pro zařízení občanského vybavení s funkcí ubytovací, stravovací popř. školství, kultura, administrativa, výstavnictví, přípustné je i zdravotnictví a sociální služby • plocha smíšeného území je určena pro drobné podnikání (zaměřené na služby pro cestovní ruch) spojené s bydlením • dopravní funkce je reprezentována parkovišti a halovou garáží V17 - Řípov - občanské vybavení Identifikace: Lokalita je situovaná v centru zástavby Řípova mezi stávající zástavbou a silnicí III. třídy. Koncepce rozvoje: Koncepčním záměrem je rezervovat zde volnou plochu pro výhledovou menší obchodní jednotku spojenou s bydlením. V18 – U železnice Identifikace: Lokalita je situovaná v cípu území, mezi železniční tratí a stávající komunikací I/23. Koncepce rozvoje: Jedná se o snadno dostupnou plochu, zapojitelnou na dopravní síť a inženýrské sítě. Záměr je vybudovat zde areál služeb pro motoristy, ve spojení s prodejem a dalším zařízením občanské vybavenosti. Limity, regulační podmínky rozvoje: • hlukové a ochranné pásmo železnice a komunikace • stavby nelze realizovat bez souhlasu ČD V22 – U polikliniky Identifikace: Lokalita leží mezí stávající poliklinikou na Vltavínské ulici a přeložkou komunikace I/23. Koncepce rozvoje: Lokalita je součástí návrhového obytného území. Občanská vybavenost zde dotvoří zástavbu ulice Vltavínské. Limity, regulační podmínky rozvoje: • obchod, služby, administrativa • uliční zástavba max. 3 NP
56
V24 – Brněnská – stravovací zařízení Identifikace: Lokalita je součástí obytného souboru Brněnská, jeho východní částí. Koncepce rozvoje: Lokalita je určená pro smíšenou funkci bydlení a občanské vybavenosti (restaurace). Limity, regulační podmínky rozvoje: Lokalita je pohledové exponovaná z dálkových pohledů, zejména při příjezdu od Brna. V26 – Brněnská – školství Identifikace: Lokalita leží v předprostoru základní školy Brněnská. Koncepce rozvoje: Rozvoj občanské vybavenosti je zaměřen na dostavbu základní školy Brněnská, na dobudování některých jejích chybějících zařízení. Součástí plochy je i parkoviště. Limity, regulační podmínky rozvoje: • lokalita je pohledově exponovaná z dálkových pohledů • je limitovaná tvarem pozemku a stávající budovou školy • 2 – 3 NP, koeficient zastavěných ploch – 0,7, koeficient podlažních ploch – 2,6 V27 – Brněnská – služby Identifikace: Lokalita je součástí obytného souboru Brněnská, jeho severní částí. Koncepce rozvoje: Lokalita je určená pro smíšenou funkci bydlení a služeb. Limity, regulační podmínky rozvoje: • 2 NP, koeficient podlažních ploch – 1,7 2.2.5
Plochy pro sport a rekreaci
V ÚPN jsou vymezeny monofunkční plochy pro sport a rekreaci. Prostorové vymezení a funkční regulativy jsou závazné, ostatní prvky ÚPN jsou směrné. Funkční využití: Plochy jsou určeny pro umísťování hřišť a dalších sportovních staveb s nezbytnou vybaveností (parkoviště atd.). Podmínečně přípustné jsou na těchto plochách zařízení maloobchodu, stravování a ubytování. Nepřípustné jsou stavby pro bydlení, zařízení občanské vybavenosti, která funkčně se sportovní nebo rekreační činností nesouvisejí jakož i zařízení výrobní a skladovací. Dosavadní trendy rozvoje: Stávající areály jsou celkem rovnoměrně rozmístěné a zahrnují především hřiště pro fotbal a nebo školní hřiště. V současné době je v Třebíči 11 nejdůležitějších sportovních zařízení. Sportovní využití umožňuje i 15 tělocvičen a 8 hřišť u základních a středních škol a jedna sportovní hala pro střední školy.
57
Sportovní hala – TJ Třebíč ve Fügnerově ulici. Zařízení obsahuje – univerzální halu, kuželnu, tělocvičnu a posilovnu. Atletický stadion – Sokol Třebíč – Máchalova ulice Zařízení obsahuje – atletický úsek, skokanský sektor, sektor pro vrhačské disciplíny, skok vysoký, hlediště pro cca 1 000 diváků, volejbalové hřiště. Plavecký areál Zařízení obsahuje – 25 m bazén, saunu, solárium, posilovnu, regenerační zařízení, vodní masáže. Zimní stadion SK Horácká Slavia Zařízení obsahuje – lední plochu a hlediště s kap. 4 500 lidí. Sportovní areál TJ JED – ulice Velkomeziříčská Zařízení zahrnuje – fotbalové hřiště, dráhu, fitcentrum, 4 tenisové kurty, univerzální halu, tělocvičnu, saunu, masérnu. Plavecký areál Polanka Otevřený bazén 50 m, 25 m dětský, skokanský bazén s 5 m věží, minigolfové hřiště (nutnost parkoviště) Fotbalový stadion TJ BOPO Obsahuje fotbalové hřiště, tréninkové hřiště a tribunu. Fotbalový stadion TJ Třebíč – ulice Sportovní za nemocnicí. Tenisové kurty Areál Pod zámkem, areál ve Sportovní ulici má 8 tenisových kurtů, areál v Borovině za rybníkem má 3 tenisové kurty, ve sportovním areálu na Velkomeziříčské jsou 4 kurty. V okolí, spadajícím pod Třebíč jsou tato zařízení: - Kynologický areál Poušov - Sportovní střelnice - Sportovní areál Bažantnice (sportovní střelba na asfaltové holuby) - Baseball – nové hřiště v severní části Třebíče Koncepce rozvoje: V ÚPN jsou navrženy rozvojové plochy pro výstavbu nových sportovních komplexů i pro rozšíření stávajících menších sportovních areálů. Rozvoj sportovní funkce předpokládá i modernizaci stávajících zařízení. Stávající sportovní centra by se měla doplnit o sauny, fit centra apod., vybavit parkovišti a zpřístupnit i pro cyklisty. Rovněž předpokládáme využití otevřených hřišť u základních škol pro veřejnost. Nově navržené lokality: V9 – Tenisové kurty Nehradov – plocha je součástí obytného souboru rodinných domků V11 – Nehradov – plocha je určená pro volnou rekreaci a sportovní plochy s návazností na Zámecký areál a koupaliště na Polance. V12 – venkovní bazén – na ploše před krytým koupalištěm V13 – Velkomeziříčská – komplexní sportoviště, s atletickým hřištěm, fotbalovým hřištěm, sportovní halou a dalšími sportovními aktivitami. Přípustná je výstavba ubytovacích a stravovacích zařízení, jakož i masivní rozšíření ploch zeleně.
58
V14 – Brněnská – tréninkové fotbalové hřiště. Přípustná jsou zde zařízení maloobchodu, služeb, stravovací a ubytovací. V15 – Za nemocnicí – tenisový areál, případně menší hříště specializované na házenou, volejbal apod. V16 – Rozšíření koupaliště na Polance – plocha je určená pro rozšíření stávajícího koupaliště, které je sice citlivě začleněno do přírodního rámce řeky Jihlavy, ale chybí plochy pro volný pohyb, opalovací plochy, hřiště. V18 – Týnské údolí – plocha je součástí biokoridoru, nutnost zatravnění, bez trvalých staveb V19 – Hřiště Včelník – tréninkové hřiště. V důsledku dopravního řešení dojde k likvidaci škvárového hřiště v Borovině, jako náhradu navrhujeme hřiště v prostoru rekultivované skládky. V20 – Poušov U střelnice – navržené je zde bikrosové hřiště, terénní dráha pro veterány a další crosová hřiště V24 – rozšíření travnatých hřišť na Hrádku V25 – Brněnská – tenisové kurty V27 – Basebalové hřiště. Stávající areál je nutno doplnit o nezbytné vybavení a vhodně začlenit do krajiny. Pro uspokojení požadavků na sportovní a rekreační zařízení je navrženo: číslo lokality V9
název lokality Nehradov – tenisové kurty
katastrální území městská výměra (ha) část Podklášteří- Podklášteří 1,30
V11
Nehradov – sport a rekreace
Podklášteří- Podklášteří
5,27
V12
Venkovní bazén
T – Nové Dvory
0,70
V13 V14
Sportovní – Velkomeziříčská Brněnská – sport
V15
areál, Týn – Týn
8,10
T – Jejkov
2,70
Za nemocnicí
T – Jejkov
0,90
V16
Rozšíření koupaliště
T – Nové Dvory
1,20
V18
Týnské údolí
Týn – Týn
0,70
V19
Hřiště – včelník
Ř- Řípov
0,75
V20
Hřiště Poušov – U střelnice
T – Stařečka
0,40
V24
Hrádek – rozšíření ploch
Podklášteří- Podklášteří
1,00
V25
Brněnská – tenisové kurty T – Nové Dvory (součást lokality 1Ba – ZPF Basebalové hřiště Týn – Týn
V27
Celkem
0,50 1,00 24,52
Rekreace: Samostatně se tato kapitola zabývá problematikou individuální rekreace ve volné krajině. Ostatních forem rekreace se dotýkají kap. 2.2.2, 2.2.4, 2.2.5, 2.2.6. Pro uvedený druh rekreace má město vynikající podmínky, přičemž kvalitní životní prostředí obklopuje a místy i prostupuje zástavbu, takže je dostupné i pro uskutečnění tzv. rekreace každodenní (zde jsou limitou dostupnosti 10 – 15 min. pěší chůze). V ÚPN jsou vymezeny dlouhodobě budované lesoparky, jejichž rozsah a kvalitu je třeba chránit a dále lesoparky navržené (v plochách stávající zeleně). Tato přírodní území však
59
nemají pouze význam rekreační, nedocenitelná je jejich funkce při udržování kvality životního prostředí ve městě i funkce estetická. S růstem města je třeba rozsah lesních ploch pro rekreaci rozšiřovat. V ÚPN je proto navrženo převedení ucelených lesních ploch navazujících na lesoparky do kategorie tzv. příměstských rekreačních lesů. Pro rekreaci každodenní a krátkodobou bude mít význam rekreační území Lubí zahrnující nádrž a tok stejného jména s přilehlými lesními komplexy a loukami. Do doby trvání nádrže jako tzv. záložního zdroje pitné vody se v území uskutečňovala rekreace živelně, v nových podmínkách je nutno rekreační aktivity vhodně směřovat, aby nedocházelo k devastaci tohoto mimořádné cenného přírodního prostředí, jež je nositelem významných biologických funkcí – prochází zde nadregionální biokoridor, nádrž s nejbližším okolím je lokálním biocentrem. Regulační podmínky využití rekreačního území Lubí: • •
• • •
Území je určeno pro krátkodobou každodenní rekreaci v přírodě, s možností koupání V území nelze umisťovat žádné stavby (trvalé ani dočasné) s výjimkou nezbytného hygienického vybavení a malého stravovacího zařízení s prodejnou – vše v jediném objektu Pro koupání bude na západním břehu nádrže vybudována pláž, vybavená jednoduchými převlékárnami dle podmínek dohodnutých s orgánem ochrany přírody. Podmínkou využití rekreačních ploch je zpřístupnění systémem pěších a cyklistických cest a zachování prostupnosti krajiny. Nepřípustné činnosti: sportovní závody a jiné masové akce, provoz motorových plavidel a podobných zařízení, stanování a příjezd motorovými vozidly. Soukromé pozemky se nesmí oplocovat.
Cestovní ruch: Třebíčsko je atraktivní oblastí cestovního ruchu. Do kvalitativně vyšší kategorie CR lze zařadit zhruba 4/5 celkové rozlohy okresu. Z ekologického hlediska patří mezi okresy s nejkvalitnějším prostředím i když na okrají území prochází dálnice Praha – Brno – Bratislava a v jihovýchodní části se nalézá komplex Jaderné elektrárny Dukovany. Turisticky zajímavé památky přímo v městě Třebíči: -
Bazilika sv. Prokopa Zámek Černý dům a Malovaný dům Židovský hřbitov (16.-17. stol.) Staré židovské město (unikátní památka 16.-17. stol.) Kostel sv. Martina
Kromě těchto nejatraktivnějších je zde celá městská památková zóna. Relativní překážkou rozvoje cestovního ruchu je nedostatek příslušné vybavenosti, chybí ubytovací kapacity, kapacitní stravovací možnosti, informovanost apod. Řešením těchto nedostatků se zabývá návrh ÚPN. Na celém území obce Třebíč (včetně MČ) se vyhlašuje stavební uzávěra na rekreační chaty. Tato uzávěra se nevztahuje na rekreační chalupy a domky v zastavěných částech sídel.
60
2.2.6
Plochy pro individuální rekreaci – zahrádky:
Území obsahuje plochy zahrádkových osad a komplexů zahrad ve volné krajině. Závazné je prostorové vymezení, vlastní zahrádkové osady jsou odlišeny pomocí indexu Z. Funkční využití: Plochy jsou určeny pro pěstitelství. V zahrádkových osadách je připuštěna výstavba zahrádkářských chat a oplocení (pravidla dle individuálních podmínek pro celé území). Nepřípustný je chov hospodářských zvířat a další činnosti, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Identifikace: Areály zahrádek jsou lokalizovány po celém řešeném území. Označ.
Název zahrádkářských kolonií
k.ú.
ha
Z1
Za poliklinikou A, B, C, Skalka, Fučík, Dalibor, Bořivoj Na Terůrkách, Mojmír, Libuše, Spytihněv Pod Kotrbovem, Sv. Čecha Na Kamínkách Šárka Jan Žižka Přemysl Nad Janovým mlýnem Borovina Přemysl (Krajíčkova stráň) Poušov I. Poušov II. , Pod Borovím Řípov Nehradov Zámiš Lubí Ptáčovský žleb I. Ptáčovský žleb II. U Rozvodny Celkem
Třebíč
9,90
Třebíč Třebíč Střítež Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Řípov Třebíč Třebíč Podklášteří Řípov Podklášteří Podklášteří Třebíč Ptáčov Ptáčov Ptáčov
12,40 5,68 4,49 11,54 1,80 2,10 2,00 2,80 0,95 1,82 19,30 0,50 1,40 3,80 2,96 2,10 2,50 1,30 91,14
Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20
Dosavadní trendy rozvoje: Velký zájem o zahrádkaření v minulých letech způsobil značné rozšíření zahrádkářských kolonií, které mají většinou nekvalitní zástavbu a působí v krajinné většinou nepříznivě. Pouze díky vzrostlé zeleni nedochází k výraznějšímu narušení krajinného rázu. Koncepce rozvoje: Koncepce územního plánu zasahuje do zahrádkářských lokalit pouze v jižní části města, kde se počítá s návrhem jižní trasy komunikace I/23. Územní plán navrhuje nové lokality pro zahrádky, jako náhradu za dotčené lokality, v prostoru mezi výhledovou trasou kom. I/23 a navrženou plochou výrobních služeb a prostoru nad lokalitou Brněnská II. směrem k rekreační oblasti Lubí.
61
PLOCHY VOLNÉ – NEZASTAVITELNÉ V rámci zástavby sídelního útvaru jsou v ÚPN vymezeny plochy veřejné zeleně, (včetně mimořádně rozsáhlých komplexů soukromých zahrad). Mimo zástavbu jsou to krajinné zóny – s převažujícím charakterem produkčním - s převažujícím charakterem přírodním -krajinné zóny se smíšeným charakterem Kromě prostorově a funkčně specifikovaných ploch zelené obsahuje ÚPN také prvky územního systému ekologické stability (ÚSES), jejichž prostorové vymezení není upřesněno prvky ÚSES (biocentra, biokoridory a interakční prvky) prostupují krajinou i zastavěným územím. Jejich trasy a prostory využívají především ploch stávající zeleně. U návrhových úseků, kde stávající nosné plochy scházejí, nejsou prostorové hranice konkretizovány, požadované dimenze a funkční regulativy jsou specifikovány v kapitole 2.4. Přesné prostorové vymezení bude obsaženo v podrobnějším územně plánovací dokumentaci (ÚPZ a návrzích pozemkových úprav a lesních hospodářských plánech). 2.2.7
Plochy veřejné zeleně:
Plochy veřejné zeleně představují nezastavitelné území v rámci sídelního útvaru. Slouží pro zachování ekologické stability obytného prostředí a pro rekreaci. Specifickým druhem veřejné zeleně jsou hřbitovy, zeleň ochranná a izolační. Menší celky veřejné zeleně (drobné parkové úpravy, vnitrobloková zeleň) a zeleň vyhrazená jsou zahrnuty do ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a ploch centrální zóny. Závazné je prostorové vymezení ploch, jako směrná část územního plánu je vymezen funkční typ: Zp- parky a parkové upravené plochy Zh – zeleň hřbitovů Zv – zeleň s funkční ochranou Bez indexu jsou plochy drobných parkových úprav a izolační zeleň kolem komunikační a železnice a velký komplex soukromé zeleně na Stařečce. Funkční využití: Plochy veřejné zeleně mají funkci biologickou, hygienickou a estetickou, plochy parků jsou navíc určeny pro rekreaci, zeleň s funkcí ochranou stabilizuje území prudkých nepřístupných svahů. Identifikace – přehled stávajících ploch: Městská zeleň: Parky města Třebíče 1. Tyršovy sady 2. Máchovy sady 3. Sady na Polance 4. Sv. Barbora 5. Hrádek 6. Hasskova zahrada 7. Zámecký park
1,7 ha 1,8 ha 0,8 ha 1,0 ha 5,8 ha 0,9 ha 7,5 ha
62
8.
U Kuchyňky Celkem
Hřbitov Městský hřbitov Nový hřbitov Židovský hřbitov Celkem Izolační a ochranná zeleň Veřejná zeleň celkem
2,8 ha 22,3 ha 1,8 ha 5,8 ha 8, 9 ha 5,6 ha
1,3 ha
36,8 ha
Na jednoho obyvatele v řešeném území připadá cca 8,2 m2 veřejné zeleně (kromě lesoparků). Koncepce rozvoje: Respektuje a chrání stávající plochy veřejné zeleně (parky, hřbitovy, ochranná zeleň) Navrhuje izolační zeleň kolem průmyslových areálů a dopravním koridorů, která by eliminovala případná negativní působení, koncipuje navržený územní systém ekologické stability jako významný prostorový prvek, doplňující zelen v místech, kde je jí nedostatek. ÚPN navrhuje rozšíření zámeckého parku k hranici územní rezervy pro přeložku silnice II/351 a dále v plochách vyhrazené zeleně tzv. Zámeckého příkopu. Parkovou úpravu bude mít i část biocentra na Brněnské ulici. Limity, regulační podmínky rozvoje: Parky, parkově upravené plochy: Plochy nesmí být redukovány, veškeré činnosti v okolí související s objektem musí být posuzovány z hlediska možných vlivů na park, rozvojové programy musí podle významu plochy obsahovat rozpracování kompozičních a pěstebních programů. Zeleň obytných souborů a vyhrazená zeleň: Nesnižovat plochy aktivního biologického povrchu novou stavební činností, rozvojové programy musí respektovat uspořádání ploch z hlediska údržby a jejich využívání. Posilovat zastoupení vzrostlé zeleně s izolační funkcí v okolí frekventovaných dopravních cest. Osázet vysokou zelení okolí dětských hřišť. Hřbitovy: Je nutné respektovat základní charakter plochy. Izolační a ochranná zeleň: Nesmí být snižována její účinnost nevhodnými zásahy. 2.2.8
Krajinné zóny s převažujícím charakterem produkčním:
Tato krajinná zóna zahrnuje plochy orné půdy a lesa, u nichž je prioritní produkční funkce. Závazné je prostorové vymezení a regulativy, směrně jsou vymezeny funkční typy orné půdy: Po - orná půda I. II. III. VI. Zonace zemědělského půdního fondu:
63
I. zóna - intenzivní zemědělské výroby - bez regulací - zemědělské plochy do 3º sklonu, nivní půdy, půdy na sprašových vrstvách. Eroze se projevuje pouze při přívalových deštích, a to obvykle jen ve stopách zemědělských strojů. Splachy mimo zemědělské plochy nehrozí. II. zóna - potencionálního erozního ohrožení - tzn. regulovaného uplatňováním průmyslových hnojiv - plochy od 3º do 12º sklonu na dostatečně hlubokých půdách. Ve velkých celcích je nutné dodržovat směr obdělávání pozemků na spádnice, v komplexních pozemkových úpravách vhodně trasovat parcelaci pozemků a polní cesty. Při vyšším sklonu je nutno přistoupit k vybudování technických protierozních opatření. III. zóna - silného erozního ohrožení - tzn. zóna protierozních opatření - plochy nad 12º sklonu, plochy nevhodné pro ornou půdu. Ornou půdu zatravnit, nebo rozdělit na malou parcelaci, sady apod. IV. zóna - kombinovaného ohrožení - tzn. zóna extenzivního hospodaření s možností zatravnění - plochy s různým stupněm erozního ohrožení (nad 3º sklonu). Podle sklonu je nutno přistoupit k protierozním opatřením dle zón II. a III. Převažují mělké půdy na propustných horninách nebo lehké půdy s malou vododržností, kde při vyšších dávkách hnojiv hrozí průsak do spodních vod. Dále je to splach nedostatečně absorbovaného hnojiva mimo zemědělské plochy. ZI - les hospodářský - určený k produkci dřeva, hospodaří se v souladu s platnými STG stupně typů geobiocénů (ohraničují stanoviště stejných přírodních podmínek) - v území se nevyskytuje souvislá produkční lesní zóna, pouze enklávy, které obklopují město. Část lesů (včetně travních porostů), která zabíhá zelenými klíny do struktury zástavby je návrhem přeměněna na lesoparky, lesy, které na lesoparky přímo navazují a splňují podmínky dostupnosti pro rekreaci, jsou navrženy jako příměstské rekreační lesy. - v území nejsou zatím zpracovány projekty pozemkových úprav Funkční využití: Obvyklé a přípustné jsou činnosti a zařízení, které souvisí se zemědělskou velkovýrobou a lesní produkcí. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultur pokud nedojde ke změně rázu. Výjimečně přípustná je výstavba staveb zemědělské prvovýroby, u staveb pro lesní výrobu, ochranu přírody, staveb technické a dopravní infrastruktury, staveb zařízení pro těžbu lokálního významu s následnou rekultivací. Limity a regulační podmínky rozvoje: Dominující funkce je produkce – intenzivní zemědělská a lesní výroba. I při intenzivní činnosti je nutno dbát na přírodní podmínky, z tohoto důvodu je navržena zonace zemědělské výroby, kterou je nutno respektovat. V daných zónách je nutné realizovat prvky ÚSES - biokoridory, biocentra a interakční prvky.
64
2.2.9
Krajinné zóny s převažujícím charakterem přírodním
Tato krajinná zóna obsahuje plochy trvalých travních porostů, krajinné a liniové zeleně, jakož i lesů zvláštního určení. Závazné je prostorové vymezení a regulativy upravující využití území. Trvalé travní porosty - společenstva vázaná na pravidelný a extenzivní entropický zásah (kosení), a jsou závislá na hospodářském využívání. Dominantní jsou travní porosty, charakteristické jsou skupiny vyšší zeleně. Krajinná zeleň – je zeleň lesního charakteru (vysoká zeleň) zejména na pozemcích, které neslouží k plnění funkce lesa. U těchto ploch je charakteristická vysoká druhová rozmanitost, vykazují znaky přirozené obnovy, vyvinuta jsou vegetační jednotlivá patra. Mimo funkce estetické a ekologické je nezanedbatelná biotechnická stabilizace svahů. V území má tato zeleň dvojí charakter. Jednak se jedná o hůře přístupné plochy s omezenou možností rekreačního využití, jednak jsou to plochy lesoparků s vycházkovými trasami. Les zvláštního určení – (v grafické dokumentaci rozlišeno barvou). Na tyto lesy se vztahuje osvobození od daně z nemovitostí, produkční funkce je druhořadá. Do lesů zvláštního určení jsou v řešeném území zařazeny lesy v následujících subkategoriích: • les s funkcí ochrannou • les příměstský se zvýšenou rekreační funkcí • lesopark • území v kultuře les, které je zařazeno do územního systému ekologické stability jako biokoridor nebo biocentrum lokálního nebo regionálního významu. Liniová zeleň - představuje polyfunkční plochy liniového charakteru jako např. meze, ozelenění cest, břehové porosty. Liniovou zeleň budou tvořit i návrhové prvky ÚSES – biokoridory a interakční prvky. Funkční využití: Plochy této zóny mají převážně funkci biologickou a ochrannou, řidší je funkce hygienická, u lesoparků převládá funkce rekreační. Nepřípustné je zmenšování rozsahu ploch a odlišné funkční využívání, než předpisuje ÚPN. Limity a regulace rozvoje: V územním plánu je navržen minimální rozsah přírodní zóny zachovávající nejen ekologickou stabilitu území, ale i krajinný ráz. Trvalé travní porosty: - nutno dodržet maximální rozsah aktivních biologických ploch, nepřípustné je zmenšování výměry, výstavba objektů. Nutná je údržba, travních porostů, luk, nebo náhradních společenstev, také s ohledem na krajinotvornou funkci. Navržené jsou plochy pro zatravnění jako protierozní opatření. Krajinná zeleň: - krajinná zeleň musí odpovídat původní přirozené skladbě a stanovištím. Budou používány domácí dřeviny a rostliny. Všeobecně musí péče o krajinnou zeleň podporovat přirozenou obnovu s pestrou skladbou. Lesy zvláštního určení: Nepřípustné je snižování výměry těchto ploch, výstavba objektů nesouvisejících s funkcí území. Přípustná je dosadba přirozených, přírodě blízkých dřevinných porostů. Při
65
hospodaření využívat technologii a postupů, které neohrozí funkci rekreační resp. ochrannou. Liniová zeleň: - nutná je údržba a doplňování této zeleně, rozsah nových prvků liniové zeleně (ÚSES, interakční prvky) vymezí návrh pozemkových úprav. Vzhledem k charakteru urbanistické skladby města Třebíče má mimořádný význam urbánní část ÚSESu. Tento význam vyplývá z relativně velkého zastoupení velmi hodnotných funkčních typů krajinné zeleně v urbanizované části města. Nutnost jednotné strategie rozvoje ploch krajinné a městské zeleně v území. Přehled ploch této krajinné zóny u nichž se předpokládá rekreační využití: Příměstské rekreační lesy Ptáčovský žleb Severozápad nad železnicí Jih pod železnicí Sever nad železnicí Celkem
68,9 ha 104,9 ha 35,0 ha 11,9 ha 220,7 ha
Lesoparky města Třebíče zahrnují i travnaté plochy (stávající a navrhovaný trvalý drnový fond). 1. Lorenzovy sady 8,9 ha 2. Libušino údolí 36,3 ha 3. Radostínské sady 8,8 ha 4. Krajíčkova stráň 6,2 ha 5. Nehradovský lesopark 7,1 ha 6. Týnské údolí 24,1 ha 7. Hájecké údolí 11,0 ha 8. Novodvorský žleb 4,5 ha Celkem 106,9 ha Příměstská zeleň celkem
326,6 ha
Z uvedeného přehledu vyplývá, že na jednoho obyvatele v řešeném území připadá cca 72,8 m2 příměstské zeleně. Koncepce zeleně – komplexně Jako důležitý fenomén města chrání ÚPN krajinnou zeleň, která proniká do městského organismu, tzv. zelených klínů – a vytváří zelený horizont města. Koncepce využívá pří typů skladebných prvků: • rozvojové osy • rozvojové uzly – prostory • zelené klíny
66
Rozvojové osy: 1. Centrální tranzitní osa řeky Jihlavy Zajišťuje vztah systému zeleně Třebíče k regionálně a nadregionálně významným přírodním strukturám v bioregionu. Výchozí a cílové body leží mimo hranice řešeného území (návrhové regionální biocentrum (NRBC) Vysoký kámen – NRBC Stráň nad Jihlavou). Intravilánem města prochází jako stabilizovaná spojitá linie, přírodní funkce nadregionálního biokoridoru se pojí s funkcemi typickými pro městkou strukturu. V rovině údolní – plochy s intenzivním rekreačním a sportovním využitím v prostoru Poušova a třebíčského koupaliště, přechází v noblesní zámecký park, pokračují skromnou, přesto důležitou parkovou funkci Radostínských sadů. Dříve logické doznívání městské struktury (jako na západní straně města) sportovně využívanými plochami je dnes narušeno dopravní stavbou městského silničního průtahu. Součástí centrální osy jsou linie vnitřních městských horizontů (zámecký park, park u kaple sv. Barbory a Na Hrádku v severní části, Tyršovy sady se hřbitovem, plochy zeleně doprovázející železniční těleso, areál nemocnice a Máchovy sady v jižní části. Tyto historicky a velmi kvalitně založené plochy městské zeleně tvoří základní kameny rozvíjeného zeleného systému města. Rozvoj celé osy – plochami vesměs stabilizovanými spočívá v důrazu na vysokou kvalitu jednotlivých částí a jejich přirozené návaznosti. Novým požadavkem je biologická funkce osy, realizovaná prvky ÚSES. Proto je nutné zajisti v maximální míře průchodnost podél vody. ( LBC 10,18,19,20,21,22,31 – RBK XII, XIII, XIV, XV, XVI, XVII, XVIII, XIX, XX) Zvláštní pozornost zasluhují tyto prostory centrální osy: •
Poušovský mlýn
Kvalitní architektura nivního meandru a významné biologické prvky tvoří prvotřídní přechod městské struktury do přírodních partií řeky Jihlavy. Zelené svahy (horizonty) doprovázející říční nivu mají i značný význam kompoziční, navazují na prostory vnitřního horizontu obepínajícího historické jádro Třebíče. Prostor Poušovského mlýna je hraničním pilířem západního klínu systému zeleně. •
Zámecký park
Historicky založený park doprovázející zásadní dominantu města hledá důstojné navázání v prostoru Nehradova. Duchovní rozměr města daný bývalým benediktinským klášterem s uchovanou bazilikou sv. Prokopa by měl hrát hlavní úlohu při řešení této městské části. Doporučujeme zachovat návaznost zámeckého parku s levobřežními svahy řeky Jihlavy. •
Vlakové nádraží
Historicky vzniklá „zbytková“ plocha zeleně vlakového nádraží se stala postupně důležitou součástí zeleného systému města. Plocha slouží jako interakční prvek ÚSESu, má i výraznou hygienickou funkci a je proto nutné maximálně chránit stávající zeleň a rozvíjet prostor pro nové výsadby.
67
•
Východní okraj města
Rozpačitý prostor mezi silničním průtahem a nivou řeky Jihlavy navrhujeme rehabilitovat a spojit Radostínské a Lorenzovy sady i důsledně řešit vztah obou břehů řeky s provozními aspekty přilehlých městských částí. 2. Hlavní rozvojová osa Je skutečnou osou rozvoje, představuje jedinečnou příležitost města rozvinout spojitý systém kvalitních, polyfunkčních, vesměs parkově upravených ploch v jádru nově urbanizovaných městských čtvrtí s přímou vazbou na centrum města i okolní krajinu. Tato osa je již plošně vymezena plochami v minulosti kultivovanými, částečně zanedbanými. Severní část Vychází z přírodní krajiny Týnským rybníkem a pokračuje podél vodoteče až po soutok s řekou Jihlavou. Její součástí je i boční rameno k městskému hřbitovu s východem do krajiny a lalok Hájku napojený u rybníka Baba. Osa je tvořena směsicí ploch převážně krajinné zeleně, součástí je i 6 menších rybníků. S centrální osou řeky Jihlavy se stýká v prostoru židovského hřbitova a parku Na Hrádku. Severní část rozvojové osy prochází obytný územím, převážná část je rekreačně využívaná a slouží jako pěší a cyklistická dopravní trasa. Je součástí lokálního biokoridoru. (BC 54, LBK XXXI, XXXII) Jižní část Hlavní rozvojové osy tvoří Radostínské a Lorenzovy sady, povětšinou zanedbané lesní porosty. Lorenzovy sady jsou dnes zcela obklopeny průmyslovou zónou, chovající se ke zbytkům jejich přírodní struktury velmi necitlivě. Je nutné zachovat a rozšířit průchodnost území. Osa je základní součástí lokálního biokoridoru. (LBK XV, XVI, XXIX, LBC 19,20,) 3. Vedlejší rozvojové osy Mají převážně okružní charakter, spojují významnější prvky systému – hlavní rozvojovou osu a zelené klíny města. Plní převážně funkci interakčního prvku ÚSESu. Jsou tvořeny převážně menšími plochami zeleně, drobnými vodními toky s břehovými porosty, nebo jen uličním stromořadím. Kuchyňka: Základem této osy je kvalitní parkově upravená plocha kolem rybníku Kuchyňka. Tento prostor je spojen lesním pásem s nivou Jihlavy a tvoří jeden z nástupů do krajiny západního zeleného klínu. Opačný konec osy tvoří stromořadí navržené od rybníka až téměř k historické návsi Týna, odsud pak parkově upravenou plochou údolnice potoka do hlavní rozvojové osy. (IP) Míčova – Na spravedlnosti: Osa spojuje východní zelený klín a hlavní rozvojovou osu u městského hřbitova. Umožňuje zkvalitnění výstupu do krajiny Přírodního parku Třebíčsko. (IP) Jižní spojovací: Tato osa přímo navazuje na Lorenzovy sady, podél ul. Spojovací, odtud podél navržené přeložky převádí zeleň do rekreační zahrádkářské osady Terůvek a odtud výběžkem Libušina údolí dále do kulturní harmonické krajiny jižního zeleného klínu. Je tvořena vesměs
68
liniovou zelení, v případě urbanizace okolního prostoru předpokládáme její rozvoj většími plochami zeleně. (BK XXXVII, XXXII, XXXVI, ILVII, LBC 12,11,7,6,25) Zelené klíny: Zelené klíny představují různorodou mozaiku vegetačních prvků zpravidla s extenzivním stupněm péče o zeleň. Na těchto územích jsou soustředěny souvislé komplexy volných ploch s různými hlavními funkcemi (zemědělský půdní fond, lesní půdní fond, různé funkční typy zeleně krajinné, vzácněji zeleně městské, zahrádkářské a chatové osady). Vzniká tak mozaika biologicky aktivních ploch v rozmanitém prostorovém uspořádání (plošné, liniové, bodové prvky; porosty lesů, dřevin rostoucích mimo les, solitérů; travní porosty, orná půda), pronikající do intenzivně urbanizovaného území. Zelené klíny jsou nedílnou součástí urbanistické kompozice sídla. 1. Západní zelený klín řeky Jihlavy Západní zelený klín je rozšířením centrální tranzitní osy. Prvkem řeky Jihlavy a vegetací přilehlých svahů proniká zelený klín až do samého středu města. Historické jádro opouští již jako zelený klín východní. Plní úlohu regionálního biokoridoru územního systému ekologické stability. 2. Východní zelený klín řeky Jihlavy Východní zelený klín je prostorovou obdobou západního klínu. Má taktéž polyfunkční charakter. Jeho přírodní kvality poněkud snižuje jen železniční trať a silnice na Brno. Součástí východního klínu je i část Přírodního parku Třebíčsko, který se potom rozkládá dále k severu. Spolu s regionální větví nadregionálního biokoridoru řeky Jihlavy, který obchází Třebíč severně, tvoří velmi kvalitní přírodní zázemí této části města. Kvalitní plochy zeleně však nejsou v bezprostředním kontaktu s městem, vlastní přechod sídla v krajinu byl stávající urbanistickou strukturou podceněn. Zmíněné přírodní celky, ač velmi kvalitní, jsou s městem spojeny jen množstvím navržených interakčních prvků a relativně dlouhou trasou hlavní rozvojové osy, nevnikají však rovnou do sídla, přímo tedy nesouvisí s jeho urbanistickou strukturou. 3. Jižní zelený klín Nosným prvkem jižního zeleného klínu je Stařečsský potok se svými drobnými, zejména pravobřežními potoky. Zahrnuje však poměrně rozsáhlé území harmonické kulturní krajiny jihu Třebíče přecházející postupně v rekreačně využívané plochy zahrádkářských kolonií a lesní komplexy doprovázející vodní toky. Nakonec vniká parkově upravenou plochou Libušina údolí do samého centra Třebíče. Klín je protkán sítí lokálního územního systému ekologické stability, má perfektní návaznost na městskou strukturu části Horka – Domky a je svým přírodním charakterem bez překážek navazujícím na historické jádro pro město výjimečný. Důležité rozvojové prostory jižního zeleného klínu: Zámeček: Prostor pod „Zámečkem“ , zejména v nivě Stařečského potoka, je silně degradován některými objekty firmy BOPO, resp. TREPON. Doporučujeme obnovit kvalitní výstup do
69
krajiny, zvláště ošetřením Stařečského potoka. To vše v návaznosti na sportovní areál pod Borovinským rybníkem. Strážná hora: Okolí Strážné hory s kaplí Povýšení sv. Kříže navrhujeme využít jako městskou parkově upravenou plochu zeleně. 2.2.10 Krajinné zóny se smíšeným charakterem Zóna zahrnuje plochy s polyfunkčním využitím, kde jednotlivé funkce jsou ve vzájemné rovnocenném postavení, přírodní ekosystémy jsou využívány kompromisně, což limituje intenzivní formy produkčních a komerčních činností. Funkční využití: Je dáno vyhláškou o vzniku Přírodního parku Třebíčsko. Identifikace: Zahrnuje území Přírodní park Třebíčsko. Dosavadní trendy vývoje: Přírodní park Třebíčsko (původně „Oblast klidu Třebíčsko“) byla zřízena nařízením ONV v Třebíči v r. 1982. Koncepce rozvoje: Smíšená funkce je v řešeném území zastoupena především v kombinaci funkcí – produkční, přírodní a rekreační. Posláním PP je zachovat biologické, krajinářské a estetické hodnoty území. Území PP je zároveň určeno k rekreaci i k produkčním funkcím. Limity a regulace rozvoje: Jsou převzaty jako výtah z vyhlášky o zřízení klidové oblasti (PP) Třebíčsko a doplněny. • Jakákoli výstavba je možná pouze na základě schválení referátem životního prostředí OkÚ v Třebíči. • Výstavba objektů individuální rekreace je vyloučena vyjma změny funkce u stávajících objektů pro bydlení a výstavby rekreačních domků v intravilánech sídel. • Současný rozsah ploch trvalých travních porostů, krajinné zeleně, lesů a veškeré rozptýlené zeleně je třeba považovat za minimální • Zvláštní ochrana je věnována balvanitým útvarům i jednotlivým žulosyenitovým balvanům s rozptýlenou zelení • Nesmí být narušena prostupnost krajiny a přístupnost lesa • Ve vodních plochách nelze používat motorová plavidla a zařízení 2.2.11 Vodní plochy Zahrnuje plochy vod tekoucích a stojatých. Jako směrná část územního plánu jsou vymezeny: • vodní plochy a toky • nádrže určené pro vodohospodářské účely – (Rafaelova, Spojovací, pod Zámišem) • nádrže určené pro chov ryb – (Poušov)
70
Funkční využití: Obvyklé a přípustné jsou činnosti, děje a zařízení související s vodohospodářskými poměry v území, rybářstvím a rekreací a koloběhem vody v přírodě (retence, výpar, rovnoměrný odtok). Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, která narušují koloběh vody v přírodě a negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu; nepřípustná je výstavba objektů v těsné blízkosti břehů. Dosavadní trendy vývoje: V minulé době byl hlavní důraz kladen na regulaci řeky Jihlavy, a přípravu protipovodňových úprav. Koncepce rozvoje: Také koncepce rozvoje je zaměřená především na realizaci protipovodňových opatření na řece Jihlavě. Ochrana proti povodním přitom neobsahuje pouze opatření na vlastním toku, je zaměřená na celou vodní soustavu a organizaci odvodněných ploch v povodí. Vodní plochy je třeba revitalizovat a vytvořit podél nich břehové porosty. Údolní niva řeky Jihlavy nesmí být zastavována ani jinak prostorově omezována. Další stavby pro rozvoj technické infrastruktury jsou popsány v příslušných kapitolách. To se týká území v celé délce toku řeky a zejména průmyslové zóny Brněnská, kde jsou urbanizační tendence největší. Návrh vodního hospodářství se komplexně zabývá působením vody v území včetně hledisek ekologických, krajinářských, rekreačních. Limity a regulační podmínky: • zajistit manipulační přístup k břehům v min. šířce 6 m • respektovat v co největší možné míře vyhlášenou a aktualizovanou hranici inundace stoleté vody. 2.2.12 Plochy pro technickou infrastrukturu Plochy pro technickou vybavenost slouží pro umisťování zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně liniových staveb. Funkční využití: Výjimečně přípustná jsou zařízení poskytující služby. V rámci areálů technické vybavenosti není přípustné bydlení (s výjimkou služebních bytů). Identifikace: Plochy pro technickou infrastrukturu obsahují: A/ plochy pro dopravu – koridor železnice - koridory silnic a místních, pěších, cyklistických a účelových komunikací - parkoviště - garáže - nádraží, zastávky - čerpací stanice pohonných hmot - letiště B/ plochy technických zařízení – vodojemy - areály čistíren odpadních vod, regulačních stanic, rozvoden - provozní areály
71
- centrální zdroje tepla - spalovna odpadu Koncepce rozvoje: ÚPN navrhuje – rozšíření ČOV, rozšíření rozvodny u silnice do Ptáčova a z Urbanistické studie Kožichovice přebírá návrh spalovny na ulici Žďárského.
72
2.3
Ochranné režimy
Jako závazná část územního plánu jsou vymezeny: Ochranné režimy, určené zákonnými normami a platnými vyhláškami. • ochrana památek a kulturních hodnot – Zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů - vyhláška o městské památkové zóně (Jm KNV 1990) - vyhláška o ochranném pásmu MPZ • pásma hygienické ochrany vodních zdrojů – zákon o vodách • bezpečnostní a ochranná pásma hlavích tras inženýrských sítí – zákon č. 22/1994 Sb. – viz kap. 2.3.4. • ochranná pásma komunikací a železnicí – zákona o drahách č. 266/1994 Sb., zákon č. 55/1984 Sb. viz kap. 2.3.4. a zákon o pozemních komunikacích z r. 1997 • ochranné pásmo letiště – zákon č. 49/1997 § 39-43 • ochranná pásma radioreléových spojů . zák. 110/1964 Sb. vyhl. 111/1964 Sb., Jako směrná část územního plánu jsou vymezeny: • vypočtená pásma hygienické ochrany kolem výrobních areálů, hřbitova • zátopové území Q100 – kolem řeky Jihlavy pozn. Ochranné pásmo vysílacího zařízení Eurotel na vodojemu na Strážné hoře není zakresleno, neboť na povrchu se neprojevuje 2.3.1
Ochrana památek
Na území města Třebíče se nachází tyto objekty, které je třeba chránit ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o kulturních památkách. Románsko-gotická bazilika sv. Prokopa ze 13. století byla navržena k zařazení do kategorie národního kulturní památka.
1
3166
katastrální území
vlastník
kategorie
evidenční číslo
Pořadové číslo
SEZNAM PAMÁTKOVÉ CHRÁNĚNÝCH OBJEKTŮ
označení
parc. č.
Třebíč
2426
B
MěÚ
památka (adresa)
poklona p. Marie u Boroviny kaple Povýšení sv. Kříže na Strážní hoře socha sv. Václava, Purkyňovo nám. bývalé popraviště Na Spravedlnosti
2
3121
Třebíč
464
D
církev
3
3161
Třebíč
911/3
B
MěÚ
4
3155
Třebíč
1257/4
B
MěÚ
6
3170
Třebíč
533/2
B
MěÚ
pamětní kříž, Brněnská ul.
7
3159
Třebíč
538
A
MěÚ
Socha sv. J. Nepomucký na křižovatce U Bažantnice
8
3102
Podklášteří
107/6
B
MěÚ
Bašta
9
3103
Podklášteří
10/1,10/2
A
č.stát MěÚ
Zámek – ZMM (archiv)
73
č.stát
kamenný sál. ZMM
B
církev
dům - předzámčí
D
církev
bazilika sv. Prokopa, farní úřad
církev
farní úřad
10
3103
Podklášteří
10/1,10/2
11
3104
Podklášteří
13/4,10/4, 10/3
12
3105
Podklášteří
12
13
3105
Podklášteří
12
14
3106
Podklášteří
624
B
MěÚ
15
3107
Podklášteří
624
B
MěÚ
16
3108
Podklášteří
10/2
A
č.stát
kašna na zámeckém nádvoří
17
3108
Podklášteří
10/2
A
č.stát
socha, kašna, sedícího Iva
18
3109
Podklášteří
10/2
B
č.stát
hradby u zámku
19
3110
Podklášteří
13/1,32/6, 18/1, 2112/3
A
MěÚ
zahrada u zámku - ZMM
20
3120
Podklášteří
176
B
MěÚ
synagoga – Blahoslavova 43
21
3143
Podklášteří
190/1
B
č.stát
dům – L. Pokorného 26
22
3144
Podklášteří
23
3145
Podklášteří
191
E
24
3158
Podklášteří
107/3
B
E
soukr omý soukr omý MěÚ Židov ská nábož . obec církev husits ká
sousoší sv. J. Nepomucký na mostě na zámku sousoší Piety na mostě u zámku postava
dům – L. Pokorného 5 dům – L. Pokorného 25 socha sv. J. Nepomucký na mostě
25
3164
Podklášteří
81/2
D
26
3163
Podklášteří
312
D
27
3165
Podklášteří
108/5
B
MěÚ
kaplička sv. Barbory, ul. U Barbory
28
3168
Podklášteří
556/2
B
MěÚ
boží muka na křižovatce
29
3160
Třebíč
1464/9
B
MěÚ
socha sv. Sebastiána, tř. V. Nezvala
30
3167
Třebíč
1464/10
B
MěÚ
poklona, tř, V. Nezvala
31
3174
Třebíč
578
B
MěÚ
větrný mlýn na Stařečce
32
3111
Třebíč
204
D
církev
33
312
Třebíč
204
D
církev
34
3112
Třebíč
204
D
církev
74
židovský hřbitov na Hrádku modlitebna církve husitské Tiché nám. 12
kapucínský klášter, ul, Jejkov – farní úřad kostel klášterní, Proměnění Páně – farní úřad malba – snímání Krista z kříže, průčelí kostela
fara s branou. Otomarova tř. – farní úř. škola – Otomarova ul. – farní úřad socha sv. J. Nepomuckého u kostela – farní úřad
35
3113
Třebíč
202
D
církev
36
3151
Třebíč
205
D
č. stát
37
3114
Třebíč
204
D
č. stát
38
3115
Třebíč
931
D
MěÚ
39
3116
Třebíč
157/2
D
MěÚ
40
3117
Třebíč
157/1,2
D
MěÚ
41
3118
Třebíč
1/1
D
církev
42
3118
Třebíč
1/2
B
MěÚ
43
3119
Třebíč
260
D
církev
45
3149
Třebíč
180
E
soukr.
dům Smila Osovského 26
46
3125
Třebíč
48
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 7
47
3126
Třebíč
49
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 8
48
3127
Třebíč
51
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 9-10
49
3128
Třebíč
52
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 11
50
3129
Třebíč
53
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 12
51
3129
Třebíč
53
E
soukr.
reliéf budovy průčelí – Karl. nám. 12
52
3130
Třebíč
57
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 16
53
3130
Třebíč
57
E
soukr.
výzdoba nám. 16
54
3131
Třebíč
58
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 17
55
3132
Třebíč
61
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 19
56
3132
Třebíč
61
E
soukr.
výzdoba nám. 19
57
3133
Třebíč
62
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 20
58
3134
Třebíč
67
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 25
59
3135
Třebíč
71/1
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 28
60
3136
Třebíč
80/1
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 29
11281
Třebíč
175/2
soukr.
dům – Smila Osovského 35
7177
Třebíč
E
75
kaple sv. Petra a Pavla kaplička u zdi Bolestné p. Marie ohradní zeď Proměnění Páně
hřbitova kostela,
kostel sv. Martina – farní úřad věž městská u kostela sv. Martina hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice na místním hřbitově
komerční nám. 17
průčelí,
průčelí,
banka,
Karlovo
Karlovo
Karlovo
61
3137
Třebíč
87/1
E
soukr.
dům – Karlovo nám. 36
62
3138
Třebíč
97/1
E
č. stát
dům – Karlovo nám. 46
63
3139
Třebíč
103
E
č. stát
dům – Karlovo nám. 51
64
3130
Třebíč
104
B
MěÚ
dům – Karlovo nám. 52
65
3141
Třebíč
105
B
MěÚ
Malovaný nám. 53
66
3141
Třebíč
105
B
MěÚ
sgrafit domu Karlovo nám. 53
67
3146
Třebíč
109/1
E
soukr.
dům – Hasskova 11
68
3147
Třebíč
7/1
E
TIPA
dům – Hasskova 22
69
3150
Třebíč
3/1
D
církev
fara sv. Martina, Martinské nám.1
70
3154
Třebíč
výpis
B
MěÚ
zbytky městských hradeb
71
3156
Třebíč
1463/1
B
MěÚ
72
3157
Třebíč
7/2
B
MěÚ
73
3162
Třebíč
1461/3
B
MěÚ
pomník F . Palackého
74
3171
Třebíč
1461/14
B
MěÚ
pamětní kříž, Litoltova ul.
3175
Řípov
30
MěÚ
kaple p. Marie na návsi
3148
Třebíč
44
soukr.
dům č. 21 (Dělnický dům)
3149
Třebíč
45
soukr.
dům č. 26
dům
– Karlovo
Sousoší sv. Cyrila a Metoděje – Karlovo nám. socha sv. Floriána, Martinské nám.
Seznam objektů památkového zájmu Ulice Karlovo nám.
č. p. 9, 13, 15, 18, 27 50, 48, 45, 43, 44, 41, 40, 38, 37, 35 34, 33, 32, 31, 30, 29 57, 56, 55, 54 6, 2 1, 5 4, 8, 10, 18, 24 7, 9, 15 5 3 2, 4, 10 1, 5, 7 9, 10 1, 11
Jihlavská brána Jejkovská brána Hasskova Martinské nám. Kotlářská Bedřicha Václavka Nám, Čs. Armády Otmarova
76
S. Osovského
1, 15, 17, 23, 25, 27, 37 2, 6, 8, 10, 14, 16, 22, 24 1, 3 8, 16, 20, 22, 24, 26 30, 32, 34, 36, 38, 52 3, 5, 7, 9, 53, 55, 67 11, 8, 9, 12, 13 14, 15, 16, 17, 18 2, 4
Hlavova Vítězslava Nezvala Žerotínovo nám. 9. května Havlíčkovo nábř. L. Pokorného
Subakova Na úbočí V mezírce Pomezní Na výsluní
11, 13, 15, 17, 23, 37, 39 13, 17, 19, 21, 27, 29, 35 37, 45 4, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20 22, 24, 26, 28, 40, 42, 44 2, 4, 6, 10, 11 3, 5 1, 3, 11, 15, 19, 21, 23 25, 27, 31, 33, 35, 37, 39, 41 8, 10, 12, 14, 16, 26, 28, 30, 34 3, 11 1 (Blahoslavova 39) 3, 1 23 1, 2, 3, 9, 11
Na kopečku I.
7
Tiché náměstí Stinná Blahoslavova
Městská památková zóna Z hlediska památkové péče je nutné chránit centrální část města, kde byla v roce 1990 vyhlášena „Památková zóna“. Touto ochranou je sledováno především zachování původní historické urbanistické struktury města, která byla narušena dopravním řešením a necitlivou přestavbou. Vzhledem k prostorovým a pohledovým souvislostem památkově chráněného území v celku města je nutné chránit celkovou siluetu města. Ochrana památkové zóny je zaměřena na : plné respektování historického panoramatu s dominantami respektování zachované původní urbanistické struktury zachování a plnou rehabilitaci bývalé židovské čtvrti – Zámostí nepřipuštění dalších demolic v jádru, architektonicky kvalitní dostavba proluk sanaci fragmentů městského opevnění dořešení prostoru bývalé Stařečky (ulice V. Nezvala), západně od centra asanaci nehodnotné zástavby uvnitř domovních bloků využití nábřeží řeky Jihlavy k pěším promenádám výhledové vymístění výrobních provozoven (ZON) omezení negativních účinků dopravy na obvodu historického jádra Okresním úřadem v Třebíči, referátem kultury bylo vyhlášeno ochranné pásmo městské památkové zóny. • • • • • • • • • •
77
Území tohoto ochranného pásma zabírá historická předměstí Třebíče: Stařečka, Jejkov, Horka, Podklášteří a Zámostí, je vedeno po horizontech vzhledem k poloze města v údolí řeky Jihlavy a jsou do něj zahrnuty i městské parky, sady a hřbitovy (Židovský a tzv. Starý hřbitov). Zřízením ochranného pásma kolem městské památkové zóny Třebíč se sleduje zvýšená ochrana prostředí památkové zóny před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a před rušivými zásahy. Na území ochranného pásma městské památkové zóny je třeba dodržovat tyto podmínky: 1. Při pořizování územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace, při provádění staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a městské zeleně je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace stavby a přírodních prvků v území ochranného pásma oslabena nebo porušena historická urbanistická skladba, měřítko a silueta památkové zóny a její historicko – urbanistická vazba na území ochranného pásma. 2. V ochranném pásmu nelze umisťovat zařízení a stavby, které by svými důsledky narušovaly životní prostředí a stavební fondy městské památkové zóny. Jedná se zejména o stavby vodohospodářské, zakládání lomů, vedení vysokotlakých plynovodů, ropovodů, veškerá nadzemní vedení, znečišťování ovzduší a vod, únik škodlivých látek, hluk, vibrace, zápach, veškeré druhy záření, hromadění odpadků apod. 3. Při veškeré nové výstavbě a přestavbě je třeba zvláště sledovat působení stavebních souborů a výškových objektů na terénních horizontech města, které se pohledově uplatňují ve vztahu k památkové zóně, především se jedná o horizont za levobřežní částí památkové zóny. 4. Respektovat zástavbu předměstí (přízemní, patrové řadové městské domy) v lokalitě Hrádek. 5. Zachovat v části Podklášteří ráz vilové čtvrti převážně dvoupodlažních domů se šikmými střechami a to především v partiích horizontu. 6. Respektovat v lokalitě Jejkov čtvrť činžovních řadových s občanskou vybaveností a neškodlivými výrobnami.
domů
v kombinaci
Archeologické lokality: Na základě registru archeologických nalezišť dokládajících osídlení od starší doby kamenné až po raný středověk je řešené území územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je teda nezbytné provedení předcházejícího záchranného archeologického výzkumu. 2.3.2
Ochrana přírody
V řešeném území se nachází prvky obecné ochrany přírody, dle Zák. 114/1992 Sb. V rámci obecné ochrany přírody je to územní systém ekologické stability, evidované významné krajinné prvky a ochrana krajinného rázu. V rámci zvláště chráněných území pak památné stromy.
78
Speciální ochrana: Chráněné stromy: Dub letní v Dubinách (k. ú. Podklášteří) Stromořadí v Bažantnici (k. ú. Podklášteří) 4 duby v Bažantnici (k. ú. Podklášteří) Každý památný strom má ze zákona základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena pro památný strom škodlivá činnost. Pozn. Tato ochrana se v souladu s městskou vyhláškou o zeleni vztahuje na každý strom. Obecná ochrana Významné krajinné prvky: V řešeném území se nachází řada lokalit, které jsou evidovány pro svou ekologickou nebo estetickou hodnotu – tzv. ekologicky významné krajinné segmenty. Tyto lokality jsou průběžně hodnoceny a některé z nich evidovány jako významné krajinné prvky (VKP): 241 VKP Lubí – ostře zaříznuté údolí toku se zalesněnými svahy, vodní nádrž, přirozené luční porosty. Výchovnými zásahy je nutno podporovat přirozené dřeviny, nepřipustit holoseč, porosty obnovovat pouze podrostním způsobem, louky a pastviny kosit, nehnojit umělými hnojivy, obnovovat a udržovat břehový porost kolem toku, citlivě regulovat rekreaci – viz Kapitola 2.2.5. Řada lokalit jsou významnými prvky přímo ze zákona č. 114/1992 Sb. (tok Jihlavy a její niva, rybníky, lesy, vodní toky). 284 VKP – tok Jihlavy s přilehlými lesy 283 VKP – Stařečsský potok vč, Borovinského rybníka – přirození niva toku s loukami, rybník s kvalitní vegetací, svahy s lesními porosty OO7VKP – návrh – soustava mezí a lesíků, remízků, vytvářejících charakteristický přírodní útvar Do obecné ochrany přírody patří navržený územní systém ekologické stability, který je popsán ve zvláštní kapitole. Ochrana krajinného rázu: Přírodní park „Třebíčsko“ jde o oblast třebíčského masivu se žulovosyenitovým geologickým podložím. Geologické podloží vystupuje až k povrchu v podobě balvanů a skalek. Dalšími krajinotvornými prvky v území jsou drobné lesíky, remízy, rybníky, rozptýlená zeleň (podrobněji viz kap. 2.2.10) Vymezení krajinných typů a podtypů: Na základě makroreliéfu je možné rozdělit řešené území města Třebíč do 5 velkých, příbuzných krajinných oblastí, které tvoří celky s vlastním rázem (identitou).
79
KRAJINNÉ TYPY A PODTYPY¨ 1. Niva Jihlavy 2. Plošiny severně od města 3. PP „Třebíčsko“ 4. Stařečská sníženina 5. Plošiny jižně od města
V chudobě Nad vsí Lubí Horní díly Na Červených dílech Vídeňský rybník Honky
V popisu krajinných typů a podtypů je kladen důraz na identifikaci podtypů. U krajinných typů je popsán tento typ jako celek, uvedeny jsou jeho charakteristiky atd. V popisu podtypů jsou tyto charakteristiky rozvedeny po jednotlivých složkách. Hranice mezi jednotlivými typy nebo i podtypy není v mnoha místech ostrá. 1.
Niva Jihlavy
Poměrně zachovalé zaříznuté údolí Jihlavy, místy se strmými skalnatými srázy, místy rozvolněná území s mírnými svahy. Přes město je tok Jihlavy regulován, niva je zastavěna, mimo město je tok přirozený s bohatými břehovými porosty, niva je obdělávána. Území je vymezeno jako regionální biokoridor. Koncepce rozvoje Zpracovat podrobný projekt ÚSESu se zohledněním potřeb v řešeném území (nároky ochrany přírody, rekreace, sportu, výstavby apod. v území), zatravnit veškeré plochy ve dně nivy, ponechat lesní porosty na prudkých svazích a navrhnout jejich zařazení do kategorie lesy ochranné. 2.
Plošiny severně od města
Rozsáhlé agrocenózy, urbanizované plochy v jižní části, v centrální části mělká údolí s drobnými rybníčky, na severu pás hospodářských lesů, silný antropogenní vliv. Koncepce rozvoje Území je možno dál zastavovat, plochy agrocenóz je nutno plošně rozčlenit (v rámci komplexních pozemkových úprav), důsledně zachovat prostor pro nadregionální a místní ÚSES. V rámci ÚSES budou lesy v prostoru lokálních biocenter zařazeny do kategorie lesy zvláštního určení. 3.
PP „Třebíčsko“
Oblast třebíčského syenitového masivu s balvanitými ostrůvky a dalšími krajinotvornými prvky (rozptýlená zeleň, drobné lesíky a remízky, četné rybníky, vzácné prvky flóry a fauny), které dodávají krajině malebný ráz. Hluboce zaříznuté údolí Lubí s vodní nádrží a prudkými zalesněnými svahy, místy přirozené louky a pastviny. Koncepce rozvoje Zpracovat plán ÚSES a zapracovat do lesních hospodářských plánů a plánů pozemkových úprav. Lesní porosty v místech biocenter budou zařazeny do kategorie lesů zvláštního
80
určení, maximálně je nutno podporovat přírodní biocenózy, rekreační aktivity podřídit regulativům uvedeným v kapitole 2.2.5. 4.
Stařečská sníženina
Značně urbanizované území, rozsáhlé agrocenózy, nedostatek krajinné zeleně, jednotvárná plochá krajina. Koncepce rozvoje Plochy agrocenózy je nutno plošně rozčlenit (v rámci komplexních pozemkových úprav), důsledně ponechat prostor pro místní ÚSES, les v území biocenter bude zařazen do kategorie les zvláštního určení, podmáčené plochy je nutno zatravnit. 5.
Plošiny jižně od města
Značně urbanizované území s rozsáhlými lokalitami zahrádkářských osad, na západě území prudce zaříznuté údolí Stařečského potoka s lesními porosty. Koncepce rozvoje Rozvoj bude zásadně ovlivněn vybudováním dopravního obchvatu města. Údolí Stařečského potoka je nutno ponechat pro realizaci místního ÚSES, lesy v území biocenter budou zařazeny do kategorie lesy zvláštního určení. 2.3.3
Ochrana přírodních zdrojů
Na území města Třebíče se nenachází ložiska nerostných surovin. Vodní zdroje: V roce 1963 byla zřízena vodárenská nádrž a úpravna vody Lubí, která měla sloužit pro nouzové zásobování města Třebíče. Kolem vodárenské nádrže bylo rozhodnutím vodohospodářského orgánu stanoveno ochranné pásmo I. a II. stupně. Funkce náhradního zdroje vody však byla zrušena, nádrž je navržena k rekreačnímu využití. Územím protékají významné vodohospodářské toky – Jihlava, Stařečský potok a potok Lubí. 2.3.4
Ochranná bezpečností pásma
Ochranná pásma komunikací: silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy
50m na každou stranu do středu komunikace 15m na každou stranu do středu komunikace 15m na každou stranu do středu komunikace
Ochranná pásma železnice: železnice vlečky
60 m na každou stranu od osy krajní koleje 30 m na každou stranu od osy krajní koleje
Plynovody: zákon č. 222/1994 Sb. Ochranná pásma plynovodů:
81
do DN 200 (včetně) DN 200 – 500 (včetně) nad DN 500 u NTL a STL plynovodů a přípojky u technologických objektů
4 m na každou stranu od obrysu potrubí 5 m na každou stranu od obrysu potrubí 12m 1m 4m
Bezpečnostní pásma plynovodů: VLT plynovody - do DN 100 - do DN 250 - nad DN 250
15 m 20 m 40 m
VLT plynovody - do DN 100 - do DN 500 - nad DN 500 Regulační stanice
100 m 150 m 200 m VLT 10 m VVLT 20 m
Venkovní vedení elektrické energie: navržené venkovní vedení 22 kV 7 m od osy krajního vodiče 110 kV 12 m od osy krajního vodiče stávající venkovní vedení 22 kV 10 m od osy krajního vodiče 110 kV 15 m od osy krajního vodiče V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno: • zřizovat či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky • nechávat růst porosty nad výšku 3 m • provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu, nebo životy, zdraví a majetek osob Ochranné pásma rozvodny je vymezeno 50 m od oplocení: •
v ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení životy, zdraví či majetek osob, bezpečnost a spolehlivost rozvodny nebo znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu.
Inundační pásmo řeky Jihlavy V květnu 1996 Aquatis Brno vypracoval v rámci technické pomoci dokumentaci „Zátopové území Jihlavy v Třebíčí v km 93, 3 – 99, 38“. Řeka v tomto úseku protéká údolím o šířce max. 280 m, místy sevřeném skalním výchozy. Údolí je zastavěno místy až po břehovou čáru. Kapacita koryta se pohybuje od Q5-leté do Q20-leté. Při větších průtocích dochází k rozlivům. V km 93, 7 – 94, 5 se jedná o přírodní
82
koryto o kapacitě Q1-leté, je stabilizováno, břehy jsou porostlé stromy a keři, inundace je průtočná – návrh opatření – viz kap. Vodní hospodářství. Ostatní vyhlášená pásma hygienické ochrany El. Rozvodna Červená Hospoda El. Rozvodna Ptáčov Exico ( u Borovinského nádraží) BOPO Hřbitov Kotelna Průmyslová čtvrť Čistírna odpadních vod Obalovna Ptáčov Horácké autodružstvo Rukavičkářské rozvody Místní průmysl
50 m 50 m 50 m 100 m 50 m 100 m 100 m 500 m 500m 200 m 150 m 50 m
Ochranná pásma radioreléového spojení V koridoru radioreléového spoje TKB Třebíč – RS Klučovská Hora se bez předchozího souhlasu Správy radiokomunikací Praha zakazuje výšková zástavba včetně ocelových stožárů a konstrukcí přesahujících dolních hranici stanovené zóny a instalace silných zdrojů elektromagnetického rušení v těsné blízkosti. V koridoru TKB Třebíč – odrazná deska na domě č. p. 971 HD se bez předchozího souhlasu Správy radiokomunikací Praha zakazuje výšková zástavba a v jejich kruhovém ochranném pásmu instalace silných zdrojů elektromagnetického rušení. Radiotelefonní síť Hranice zóny záření (elektromagnetického pole), vysílacího zařízení Eurotel na vodojemu na Strážné hoře není zakresleno, neboť se na povrchu neprojevuje. Hodnota záření je vyhovující pro trvalý 24 hodinový pobyt obyvatelstva ve smyslu vyhlášky ministerstva zdravotnictví.¨ Letiště Třebíč Letiště pro ultralehká cvičná letadla je situováno na k. ú. Kožichovice, v prostoru náhorní plošiny jižně od průmyslové zóny města. Provozuje ho Západomoravský aeroklub v Třebíči. V dokumentaci je zakreslen stávající stav, včetně ochranného pásma dle „zákona 49 ze dne 6.3.1997 o civilním letectví“. V § 37 odst. 3 písm. b), dále odst. 4 písm. b) řeší konkrétní pásma v metrech a ve stupních. Způsob chování v těchto pásmech řeší § 38 a § 43. Hluková pásma nejsou stanovena, poněvadž dosavadní provoz nedosahuje takových hodnot, pro které by bylo nutno uvažovat zvláštní opatření. Schváleno leteckou inspekcí od 1.4.1997. V ochranném pásmu vzletové a přistávací dráhy (150 – 200 m od vzletové dráhy – viz dokumentace grafická) je zakázáno zřizování staveb s výjimkou podzemních staveb a staveb nezbytných pro zajištění leteckého provozu. K umístění staveb a zařízení ve vzletových a přibližovacích prostorech je nutný souhlas Úřadu, jestli jde o : a) stavby nebo zařízení vysoké 100 m a více nad terénem
83
b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinou c) zařízení, která mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení a vysílací stanice. Ze zmíněných zařízení se týkají ochranná opatření Elektrorozvodny Červená Hospoda, včetně venkovních vedení Vvn a Vn a navržené zástavby v lokalitě Za Spojovací (výšková omezení – viz regulace výstavby). Další podmínky vyplývající z uvedeného zákona pro výstavbu ve vzletových a přibližovacích prostorech jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách. 2.4
Územní systém ekologické stability
Jako závazná část územního plánu je vymezeno: trasování prvků ÚSES, jejich prostorové parametry a význam v celém systému (lokální, regionální, nadregionální): 2.4.1
Teorie územních systémů ekologické stability
Intenzivně využívaná krajina je ochuzena o přítomnost přírodních ploch, které mají schopnost šířit svůj pozitivní vliv na okolní hospodářské plochy. Proto je nutné tyto plochy znovu vytipovat nebo nově založit. Izolované plochy však nemají schopnost intenzivně působit na okolní území, je proto vhodně tyto plochy propojit do „systému“, do tzv. územního systému ekologické stability. Tento systém má svou hierarchickou úroveň, která odpovídá nárokům různých organizmů na své přirozené prostředí. Rozlišujeme tři základní úrovně: - lokální (místní) - regionální - nadregionální Na lokální úrovni je to především zajišťování existenčních nároků pro organismy se základní ekostabilizační funkcí celého systému (např. dešťovky, hmyz, hmyzožravci, opylovači, drobná zvěř a ptactvo). Lokální biocentra jsou často na plochách hospodářsky obtížně využitelných – postagrární lada, ochranné lesy na extremních stanovištích. Na regionální úrovni se jedná o určující rostlinné druhy přirozené vegetace (dřeviny) daného území. Jedná se o část krajiny s regionálním významem. Na nadregionální úrovní jde o chráněné a ohrožené živočišstvo, existenčně vázané na souvislou rozsáhlou rozlohu, nebo výskyt vzácné populace ohrožených druhů. Zabírá územní celky v rámci republiky. Celý systém biokoridorů a biocenter doplňuje síť tzv. interakčních prvků, které jsou nepostradatelným „výkonným“ segmentem krajiny. Tyto lokality zabezpečují dílčí i základní životní funkce organismů. Jedná se zejména o okraje lesů, meze, remízy, doprovodnou zeleň toků, komunikací.. Systém biocenter a biokoridorů musí pro svou funkčnost splňovat určité prostorové parametry – rozmanitost stanovišť, minimální šířky, plochy a délky …
84
Obecně platí, že výměra lokálního biocentra nemá být menší než 3 ha, délka lokálního biokoridoru má být maximálně 2 000 m, šířka minimálně 15 m. Pro regionální biocentra a biokoridory platí hodnoty jiné, a to plocha biocentra minimálně 20 ha, délka biokoridoru 700 – 1 000 m, šířka cca 40 m. Realizace územních systémů ekologické stability je zejména v zemědělsky intenzivně využívané krajině předpokladem pro obnovu ekologické stability krajiny. Musí být však doprovázena i dalšími procesy, jako obnova rozptýlené krajinné zeleně, obnova drobných vodních toků v přirozených korytech a ekologizace zemědělského a lesnického hospodaření. Terminologie systému ekologické stability: - biocentrum existující, funkční a částečně funkční část krajiny, která stavem svých vnitřních podmínek umožňuje trvalou reprodukci a existenci přirozeného genofondu v území, nebo existují podmínky pro vytvoření tohoto prostředí. To znamená, že je zachovaná prostorová struktura a biotické prvky existující v dostatečném rozsahu nebo se např. projevuje sukcese, je nutná pouze rekonstrukce druhové skladby apod. - biocentrum navržené část krajiny, která vyžaduje založení, v rámci parametrů územního systému, v požadované druhové skladbě dřevin nebo lučních porostů, v určitém prostorovém uspořádání apod. - biokoridor existující, funkční a částečně funkční část krajiny, která stavem svých vnitřních podmínek umožňuje trvalou migraci přirozeného genofondu v území, nebo existují podmínky pro vytvoření tohoto prostředí. - biokoridor navržený část krajiny, která vyžaduje založení, v rámci parametrů územního systému, v požadované druhové skladbě dřevin nebo lučních porostů, v určitém prostorovém uspořádání apod. Účelem je zajistit trvalou migraci přirozeného genofondu v území. - interakční prvek funkční segment, který propojením na biokoridory nebo biocentra umožňuje zprostředkování stabilizačního působení v intenzivně využívaném prostředí. Má zpravidla polyfunkční úlohu – mez s protierozní funkcí, zelený horizont v agrární krajině (ozelenění cesty), apod. - interakční prvek nefunkční chybějící segment krajiny, který umožní zprostředkování stabilizačního působení prvků ÚSES v intenzivně využívaném prostředí. 2.4.2
Řešení systému ekologické stability
Řešení systému ekologické stability bylo převzato ze zpracovaného generelu lokálního územního systému ekologické stability, zpracovatel US Brno, 1996. Východiskem byl Územně technický podklad Regionální systém ekologické stability ČR (MŽP ČR). Širší vztahy (regionální a nadregionální systém) Z pohledu širších územních vazeb jsou regionálními a nadregionálními systémy v území reprezentovány převládajícími typy ekosystému. Vlastní město Třebíč a jeho okolí je zasazeno do systému jedné nadregionální a jedné regionální větve územního systému ekologické stability.
85
Nadregionální a regionální systém: Tyto větve jsou: A/ - na severu území – nadregionální biokoridor, je vymezený zejména v rámci lesních komplexů a je převážně funkční B/ - regionální biokoridor – prochází vlastním územím města a jeho nositelem je řeka Jihlava. Druhá větev regionálního biokoridoru prochází v prostoru Klapovského potoku směrem k severu. Přesné navázání vymezených větví nadregionálního, regionálního, ale především lokálního významu mezi územím města Třebíč a okolními obcemi, je nutno provést v rámci celookresní koordinace návaznosti územního systému ekologické stability. Lokální systém Na regionální a nadregionální systém navazuje systém lokální zpracovávaný většinou pro jednotlivá katastrální území. Tento systém zpřesní regionální síť do podrobnějšího měřítka a doplní o základní síť lokálních biokoridorů a biocenter reprezentující podrobnější vztahy v krajině. Řešení lokálního systému pro město Třebíč vycházelo z návaznosti na nadregionální a regionální systémy a vzalo si za cíl revitalizaci říční a potoční sítě, v posilování jejího významu ve volné krajině a ve městě, dále v navázání a v zachování typických antropogenně podmíněných společenstev postagrárních lad, starých sadů, luk, pastvin a lesů. Říční systém tvoří přírodní síť přirozeně pronikající do zastavěného území. Právě řeka Jihlava tvoří základní přírodní osu města. Její břehové porosty a vlastní tok je vymezen jako RBK (regionální biokoridor). Priority postupu realizace ÚSES Jako prioritní je v rámci realizace ÚSES: • revitalizace potoku s kaskádou rybníků severně od města (Zámiš, Týnský rybník a ostatní rybníčky) • posilováni zeleně v nivě Jihlavy – lokální biocentra • změnit statut lesních porostů s biocentry v lesních hosp. plánech na plochy lesa zvláštního určení Pro biocentra platí: 1. sloupec „Číslo“ - je uvedeno arabské číslo, pod kterým je biocentrum identifikovatelné v hlavním výkresu. 2. sloupec „Název“ – označuje bližší určení podle názvu místní trati nebo podle názvu zažitého v generelu ÚSES. 3. sloupec „Význam“ je zkratkou uveden význam biocentra v celém systému, a to zda jde o biocentrum regionální nebo lokální, popř. zda se jedná o lokální biocentrum začleněné do regionálního biokoridoru. • RGBC – regionální biocentrum • LBC – lokální biocentrum • LBC/RNR – lokální biocentrum vymezené v rámci regionálního nebo nadregionálního biokoridoru. 4. sloupec „Výměra“ – je uvedena minimální výměra biocentra v hektarech, a to jak stávajících biocenter, tak navržených. 5. sloupec „Stav“ – označuje funkčnost biocentra v systému, viz kapitola Terminologie systému ekologické stability.
86
6. sloupec „Formace“ – jsou uvedeny hlavní typy krajinných formací v daném biocentru, a to např. křovinné, luční, lesní, mokřadní, vodní, popř. pokud se jedná o ornou půdu nebo intenzivně využívanou oblast (především zemědělsky) – antropogenní. 7. sloupec „Typ“ – biocentrum je zařazeno do jednoho z následujících typů, na které se váží způsoby využívání a funkce, které biocentrum v systému plní. přírodní – u biocentra jsou prvořadé přírodní funkce „slouží přírodě“. antropogenní – plocha zeleně s dominantní funkcí rekreační „slouží člověku“, nezanedbatelné jsou i funkce přírodní, i když značně omezené. 8. sloupec „Návrh“ – navržené krajinné formace a typy společenstev v daném biocentru • • • • • • • • •
L – lesní, u antropogenních biocenter i lesoparková úprava V – vodní, litorální pásmo K – křovinné B – břehové porosty S – skalní P – parková úprava PA – luční, pastvinová M – mokřadní A- agrární a postagrární (extenzivní zahrady a sady)
9. sloupec „Katastr“ – jsou uvedena příslušná katastrální území, v nichž se dané biocentrum nachází. 10. sloupec „Hlavní výkres“ – ano a ne značí, zda je příslušné biocentrum znázorněno v rámci výkresu v měřítku 1:5 000, nebo zda je znázorněno pouze ve výkresu širších vztahů v měřítku 1:10 000. Pro biokoridory platí: 1. sloupec „Číslo“ – je uvedeno římské číslo, pod kterým je biokoridor identifikovatelný v hlavním výkresu 2. sloupec „Propojení biocentra“ – označuje čísla biocenter, která biokoridor propojuje 3. sloupec „Místní názvy, tratě“ – označuje bližší určení názvu místní trati, nebo podle názvu zažitého v generelu ÚSES, kudy je biokoridor trasován. 4. sloupec „Význam“ – je zkratkou uveden význam biokoridoru v celém systému, a to zda jde o biokoridor regionální (RBK), lokální (LBK) nebo nadregionální (NRBK). 5. sloupec „Délka“ – je uvedena délka biokoridoru v metrech. 6. sloupec „Stav“ - označuje funkčnost biokoridoru v systému, viz kapitola Terminologie systému ekologické stability. 7. sloupec „Typ“ – biokoridor je zařazen do jednoho z následujících typů, na které se váží způsoby využívání a funkce, které biokoridor v systému plní. • Přírodní – u biokoridoru jsou prvořadé přírodní funkce „slouží přírodě“ • Antropogenní – plocha zeleně s dominantní funkcí rekreační „slouží člověku“, nezanedbatelné jsou i funkce přírodní, i když značně omezené. • Urbánní – plocha zeleně u které jsou přírodní funkce výrazně potlačeny, jedná se o parky se zpevněnými cestami a intenzivní zahradnickou úpravou, aleje, úpravy návsí, pěších tras apod. 8. sloupec „Formace“ – jsou uvedeny hlavní typy krajinných formací v daném biokoridoru, a to např. křovinné, luční, lesní, mokřadní, vodní, popř. pokud se jedná o ornou půdu nebo intenzivně využívanou oblast (především zemědělsky) – antropogenní. 9. sloupec „Návrh“ – navržené krajinné formace a typy společenstev v daném biokoridoru • L – lesní, u antropogenních biocenter i lesoparková úprava
87
V – vodní, litorální pásmo K – křovinné B – břehové porosty P – parková úprava S – skalní PA – luční, pastvinová M – mokřadní A – agrární a postagrární (extenzivní zahrady a sady) 10. sloupec „Katastr“ – jsou uvedena příslušná katastrální území, jimiž daný biokoridor prochází 11. sloupec „Hlavní výkres“ – ano a ne značí, zda je příslušný biokoridor znázorněn v rámci výkresu v měřítku 1:5 000, nebo zda je znázorněn pouze ve výkresu širších vztahů v měřítku 1:10 000. • • • • • • • •
Bahna
LBC/ 6,0 NR
55
Pod cestami
LBC/ 3,0 NR
45
Březí
LBC/ 9,0 NR
částečně funkční nefunkční částečně funkční nefunkční částečně funkční nefunkční
56
-
LBC/ 6,0 NR
46
-
57
Hl. výkres
42
katastr
částečně funkční
návrh
LBC/ 3,0 NR
typ
U Bažantnice
formace
15
stav
název
Výměra min.
Číslo
význam
BIOCENTRA:
lesní
přírodní
L
Třebíč
lesní
přírodní
L
Třebíč
lesní
přírodní
L
Třebíč
lesní
přírodní
L
Třebíč
funkční
lesní
přírodní
L
Třebíč
LBC/ 6,0 NR
funkční
lesní, vodní
přírodní
L,B
Třebíč
Pod Horou
LBC/ 6,0 N
částečně funkční nefunkční
Lesní
přírodní
L
Třebíč Pocouco v
24
Lubí
LBC/ 15,0 N
funkční
Přírodní, antrop.
L,P,A, B,V
Třebíč Ptáčov
23
-
LBC/ 6,0 N
částečně funkční nefunkční
Přírodní, antrop.
L,P, A,B
Třebíč Ptáčov
ano
8
V Sokolí
LBC/ 3,0 R
funkční
Přírodní
V,B, PA
Třebíč Sokolí
ano
Lesní, Luční, Vod. past. Lesní, Vodní, Pastviny Vodní, luční
88
9
V Řípově
LBC/ 3,0 R
funkční
10
Pod Borovinou
LBC/ 3,0 R
funkční
18
Pod Zámkem
LBC/ 3,0 R
funkční
19
-
LBC/ 3,0 R
funkční
20
U Mlýna
LBC/ 3,0 R
funkční částečně funkční nefunkční částečně funkční nefunkční
Vodní, Luční
Přírodní
V,B PA
Třebíč
ano
Přírodní
V,B PA
Třebíč
ano
Přírodní, Natrop.
V,B, PA,P
Třebíč
ano
Přírodní, Natrop.
V,B, PA,P
Třebíč
ano
Přírodní
V,B, PA,P
Třebíč Kožichov
ano
Lesní, vodní
Přírodní
L
Třebíč
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
ano
Vodní, Luční Vodní, Luční, Antropog . Vodní, Luční, Antropog . Vodní, luční
3
U Dílů
LBC
6,0
4
-
LBC LBC
3,0
LBC
6,0
funkční
Vodní
Přírodní
V,B
Třebíč Stařeč
ano
LBC
3,0
funkční
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
ano
6 7
Borovinský Rybník Nad Borovin. rybníkem
25
-
LBC LBC
6,0
částečně funkční
Lesní, vodní
Přírodní
L,V
Třebíč
ano
11
Pod Chatami
LBC
3,0
částečně funkční
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
ano
44
U Okřešické LBC Aleje
3,0
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
41
-
LBC
3,0
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
54
Vodovodní ryb.
LBC
6,0
Částečně funkční
Lesní, Vodní, Luční
Přírodní
L,V, PA,B
Třebíč
ano
12
Čihadla
LBC
3,0
Nefunkční
Pastvina
Přírodní
K,PA, S
Třebíč Střítež
ano
částečně funkční nefunkční Částečně funkční
89
BC 15 – RBC 1
NRB K
BC 15 – BC 42 BC 42 – BC 55
NRB K NRB K
IV.
BC 55 – BC 45
NRB K
V.
BC 45 – BC 56
VI.
I. II. III.
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
Přírodní
L
Třebíč
částečně funkční částečně funkční
Hl. výkres
katastr Třebíč, Sokolí, Račerovi ce
Lesní, Vodní
400
návrh
přírodní
L,K, B
částečně 1400 funkční 300
typ
Formace
Stav
Délka v m
význam
Propojení biocener
Číslo
BIOKORIDORY
550
částečně funkční nefunkční
Lesní
NRB K
600
částečně funkční nefunkční
Lesní, agrocenó Přírodní zy
L,PA
Třebíč
BC 56 – BC 46
NRB K
200
částečně funkční
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
VII .
BC 46 – BC 57
NRB K
700
částečně funkční
Lesní
Přírodní
L
VII I.
BC 57 -24
NRB K
700
částečně funkční
Lesní
Přírodní
L
IX.
BC 24 – BC 23
NRB K
1200
částečně funkční
Přírodní
V,L PA,B
Třebíč, Ptáčov
XII .
BC 8 – BC 9
RBK
450
funkční
Přírodní
V,PA, B
Třebíč
Ano
XII I.
BC 9 – BC 10
RBK
1900
částečně funkční
antropog
V,B
Třebíč
Ano
XI V.
BC 10 – BC 18
RBK
800
částečně funkční
Přírodní, antropog
V,B
Třebíč
Ano
XV .
BC 18 – BC 19
RBK
částečně 1220 funkční nefunkční
Přírodní, Antropog .
L,B,V
Třebíč
Ano
XV I.
BC 19 – BC 20
RBK
850
částečně funkční nefunkční
Přírodní
V,B
Třebíč
Ano
XX VI.
BC 41 – LBK kat. hranice
1250
částečně funkční
Přírodní
PA,K, L
Třebíč
Ano
Vodní, luční, lesní Vodní, luční, Vodní, luční, agrocenó zy Vodní, luční, agrocenó zy Vodní, agrocenó zy Vodní, luční, agrocenó zy Lesní, agrocenó zy
90
Třebíč, Pocouco v Třebíč, Pocouco v
XX VII . XX VII I.
BC 41 – BC 15
LBK
350
částečně funkční
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
BC 42 – 44
LBK
800
funkční
Lesní
Přírodní
L
Třebíč
XX XI
BC 41 – BC 54
LBK
částečně 1900 funkční nefunkční
Vodná, luční
Přírodní
V,PA, B
Třebíč
XX XII
BC54RBK 15
LBK
650
částečně funkční
vodní, křov.
XX XII I XX XI V XX XV
BC 3 – kat. Hranice
LBK
500
částečně funkční
BC 3BC 4
LBK
600
částečně funkční
BC 4 – BC 25
LBK
XX XV I
BC 25 – BC6
LBK
1900 částečně funkční nefunkční 1700 částečně funkční nefunkční
XX X VII XX X VII I XX X IX XL VI XL VII
BC 6 – BC 11
LBK
BC 11 – BC 12
LBK
1350 částečně funkční nefunkční 1700 nefunkční
Ano
V,K, S
Třebíč
lesní
přírodní antropog . přírodní
L
Třebíč
ano
lesní
přírodní
L
Třebíč
ano
L,PA K
Třebíč
ano
L,V,B
Třebíč
ano
L,
Třebíč
ano
agrocenó přírodní zy
L,PA
Třebíč
ano
ano
lesní, přírodní agrocenó zy lesní, přírodní luční, agrocenó zy lesní přírodní
BC 12 – LBK kat. hranice
500
Částečně funkční
lesní
přírodní
L,V, B
Třebíč
BC 11 – kat. LBK hranice BC 7 – kat. LBK hranice
350
funkční
lesní
přírodní
L
Třebíč
200
nefunkční
agrocenó přírodní zy
PA,K
Třebíč
91
ano
2.5
Vymezení veřejně prospěšných staveb
Vymezení ploch pro nově navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písmene a) Stavebního zákona pokud neubude možné řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Za veřejně prospěšné stavby jsou považovány ve smyslu § 108 zákona č. 50/1976 Sb. ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb. tyto stavby: VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY TŘEBÍČ Občanská vybavenost O 1 Sportoviště Řípov O 2 Sportoviště na Hrádku O 3 Rozšíření sportoviště Polanka O 4 Sportovně – rekreační areál Nehradov O 5 Sportovní a občanská vybavenost Brněnská východ O 6 Sociální byty O 7 Domov důchodců O 8 Sportoviště Týn O 9 Sportovní areál Velkomeziříčská O 10 Dostavba škol O 11 Sportoviště na Brněnské O 12 Sportoviště za nemocnicí Doprava D 1 D 2 D 3 D 4 D 5 D 6 D 7 D 8,9 D 10 D 11 D 12 D 13 D 14 D 15 D 16 D 17 D 18 D 19 D 20 D 21 D 22 D 23 D 24 D 25 D 26, 27 D 28 D 29 D 30
silnice II/360 Rafaelova Rafaelova – přípojka Míčova rekonstrukce podjezdu v ul. Nádražní sil. I/23 – jižní obchvat, včetně polních cest napojení sil. I/23 a II/410 napojení sil. I/23 a Fibichova ul. propojení Fibichova - Revoluční směrové úpravy ul. Táborská úprava křižovatky Velkomeziříčská - Brněnská přestavba mimoúrovňové křižovatky Sportovní – I/23 obslužná komunikace garáže Za Rybníkem obslužné komunikace Zámecký areál obslužná komunikace Týn – Klínky, vč. polní cesty obslužná komunikace Brněnská – východ rekonstrukce Bráfovy autobusové nádraží Průmyslová čtvrť obslužná komunikace Ruská prodloužená obslužná komunikace Za Plovárnou rekonstrukce autobusového nádraží halové garáže Borovina halové garáže U Polikliniky halové garáže U Hřbitova halové garáže Táborská halové garáže Brněnská II. halové garáže Rafaelova halové garáže Míčova obslužná komunikace Brněnská – východ halové garáže Zámecký areál
92
D D D D D D
31 32 33 34 35 36
parkovací garáže V. Nezvala parkovací garáže Komenského nám. parkovací garáže Otmarova parkovací garáže U Nemocnice odstranění dopravní závady B. Václavka rekonstrukce ulice U Obůrky
Pěší trasy s těmito stavbami: D D D D D
37 38 39 40 41
průchod kolem baziliky přechod železniční tratě nábřežní pěší komunikace pod ulicí Cyrilometodějskou lávka Radostínské sady lávka na Polance
Dopravní obsluha, včetně inženýrských síti v dopravních koridorech návrhových lokalit, řešených podrobnější územně plánovací dokumentací: A B C D E F G H I J K L
lokalita Hájek II. průmyslová zóna Velkomeziříčská lokalita Brněnská II. lokalita Brněnská - východ průmyslová zóna Za Spojovací lokalita Za Spojovací lokalita Vídeňský rybník lokalita U Polikliniky lokalita Nehradov lokalita U Kuchyňky lokalita Týn- Táborská lokalita V Loučkách
Zásobování vodou TV 1 zásobení návrhové plochy Nehradov TV 2 zásobení návrhové plochy Poušov TV 3 prodloužení řadu pro domov důchodců Koutkova TV 4 prodloužení pro napojení plochy Týn - Táborská TV 5 posílení a přeložka přívodního řadu v oblasti Hájek II. TV 6 posílení přívodního řadu pro II. tl. pásmo v oblasti Hájek II. TV 7 přívod k napojení oblasti Brněnská II. TV 8 přívod z III. tl. pásma pro oblast Brněnská - východ TV 9 napojení výrobní plochy Za Spojovací TV 10 napojení smíšené zóny Za Spojovací TV 11 rekonstrukce Brněnská DN 80 TV 12 vodovod Ptáčov Kanalizace TK 1 TK 2 TK 3 TK 4 TK 5 TK 6-8 TK 9 TK 10 TK 11
splašková kanalizace Řípov čistírna odpadních vod Řípov dešťová kanalizace Poušov oddílná kanalizace Poušov čistírna odpadních vod Poušov vyústění dešťové kanalizace z oblasti Nehradov splašková kanalizace oblasti Nehradov čerpací stanice splaškových vod z oblasti Nehradov splašková kanalizace U Kuchyňky
93
TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK TK
12 13 14 15 16 17-18 19 20 21 22 23 24 25-26 27 28 30 31 32 33 34 35 36
čerpací stanice splaškových vod z oblasti U Kuchyňky výtlak splaškové kanalizace z oblasti U Kuchyňky dešťová kanalizace – U Kuchyňky jednotná kanalizace – U Kuchyňky odkanalizování oblasti Týn - Koutkova odkanalizování oblasti Hájek – Za Holečkem odkanalizování oblasti Hájek čerpací stanice splaškových vod z oblasti Hájek II. dešťová kanalizace Hájek II. splašková kanalizace Hájek II. odkanalizování průmyslové plochy Velkomeziříčská vyústění dešťové kanalizace Brněnská II. odkanalizování plochy Brněnská II. a Brněnská - východ odkanalizování výrobní plochy Za Spojovací odkanalizování obytné plochy Za Spojovací odkanalizování plochy Vídeňský rybník vyústění dešťové kanalizace Za Poliklinikou splašková kanal. prům. zóny Červená Hospoda rozšíření ČOV Třebíč vyústění dešťové kanalizace ze Starče výtlak splaškové kanalizace ze Starče čistírna odpadních vod pro nemocnici
Zásobování plynem TP 1 STL pro průmyslovou zónu Červená Hospoda TP 2 STL pro plochu Poušov TP 3 STL přívod pro zásobení Nehradova TP 4 STL pro plochu U Kuchyňky TP 5 STL pro plochu Týn - Koutkova TP 6 STL pro plochu Hájek II. TP 7 STL pro plochu Brněnská II. TP 8 přeložka STL v ul. Hrotovická TP 9 STL v ulici Spojovací TP 10 STL pro zásobení plochy Vídeňský rybník TP 11 STL do Račerovic TP 12 rekonstrukce STL Borovina TP 13 STL Borovina TP 14 STL do Ptáčova TP 15 NTL u hřbitova Zásobování elektrickou energií TE 1 přeložka přípojky Borovina (EXICO) TE 2 trafostanice Borovina (EXICO) TE 3 propojovací kabel Fibichova ulice TE 4 přeložka vedeni Vn 149 TE 5 trafostanice V Loučkách TE 6 trafostanice Nehradov TE 7 trafostanice koupaliště Polanka TE 8 kabelová přeložka pro trafostanici Zámecký areál TE 9 trafostanice a kabel. připojení Zámecký areál TE 10 trafostanice Borovina garáže TE 11 trafostanice Zámecký areál TE 12,13 trafostanice Nehradov RD TE 14 trafostanice SŠ zemědělská vč, kabel. připojení TE 15 trafostanice Týn – Táborská (bydlení)
94
TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE TE
16 17 18 19 20 21 22 24,25,30,31 33-36 37 38 39-41 42 43-46 47 48 49,50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67
trafostanice Týn – Klínky vč. přeložky volného vedení trafostanice Za Holečkem trafostanice Hájek II. trafostanice Brněnská II. vč. kabelové připojení trafostanice PZ Velkomeziříčská trafostanice Brněnská – východ vč. kabel. připojení trafostanice PZ Brněnská trafostanice PZ Průmyslová čtvrť trafostanice bydlení PZ Za Spojovací propojovací kabel Za Spojovací trafostanice bydlení Za Spojovací trafostanice Vídeňský rybník - bydlení trafostanice Horka – Domky bytovka trafostanice Horka - Domky trafostanice u nádraží trafostanice U Polikliniky trafostanice Zámostí trafostanice RD U Kuchyňky trafostanice Táborská přeložka venkovních vedení u R 110 kV Řípov kabelizace venkovního vedení do Polanky propojovací kabel sídliště Nehradov propojovací kabel sídliště Borovina s TR Polanka kabelové propojení Libušiným údolím kabelizace venkovního přívodu z Vn 370 zakabelování venkovního vedení Hájek II. kabelizace venkovního vedení Hájek II. propojovací kabel sídliště Brněnská kabelizace venkovních vedení v Průmyslové čtvrti kabelizace venkovních vedení v ulici Spojovací propojovací kabel Domky propojovací kabel Horka-Domky rozšíření elektrorozvodny Ptáčov kabelové propojení v ulici Pražská
Veřejně prospěšná opatření pro ochranu životního prostředí 1. Plochy potřebné pro realizaci opatření pro zamezení vlivu škodlivin na životní prostředí města Z1-Z2 – liniová zeleň kolem hlavního komunikačního tahu I/23 2. Plochy potřebné pro uskutečnění opatření proti živelným pohromám (hráze, retenční nádrže) T1 – retenční nádrž Rafaelova T2 – retenční nádrž Spojovací 3. Protierozní opatření (navržené zatravnění, zasakovací pásy) 4. Územní systém ekologické stability 5. Protipovodňová opatření na řece Jihlavě
95
3. KOMPLEXNÍ VYHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.1. Celková hygienická situace Město Třebíč je důležitým centrem průmyslové výroby, zastoupeným především podniky zaměřenými na zpracovatelský průmysl a strojírenskou výrobu. Město samo je obklopeno produkční zemědělskou krajinou s výraznými celky původních přírodních společenstev. Přesto, že celkové území obce Třebíč patří mezi území s nejméně narušeným životním prostředím, je vlastní město zatíženo všemi sledovanými negativními faktory hygienické situace (SO2, polétavý prach, kysličníky dusíku, jiné plynné škodliviny, organický zápach, hluk) i negativními faktory kvality pohody, devastované plochy, prašným spadem znečištění vody). Na druhé straně má značně množství veřejně přístupné zeleně (lesoparky, příměstské lesy) a dostatek zeleně, zajišťující ekologickou stabilitu území. 3.2. Znečištění ovzduší V Třebíči je situována řada podniků, které se podílejí na souhrnu imisí (SO2, polétavý prach, NOx, jiné plynné škodliviny, popílek). Emise NOx, SO2i prašných aerosolů jsou v úrovni průměrných hodnot. Problémy jsou větší v určitých lokalitách (Bráfova, Masarykovo náměstí apod.). Přehled hlavních zdrojů znečišťování ovzduší: 1. Průmyslové zdroje znečišťování: Emise škodlivin jsou vykazovány v „Regionu emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO)“. Sledují se zejména tuhé emise SO2, NOxCO a CxHY. Emise SO2 produkují zejména stabilní zdroje na tuhá paliva, emise NOx vznikají spalováním za vysokých teplot (průmysl, energetika a doprava), na tvorbě emisí CO se podílí doprava ze 23% emise CxHY vznikají nedokonalým spalováním. Velké zdroje znečištění jsou: BOPO a. s. Třebíč – Borovina První brněnská strojírna Uniplet Třebíč Tusculum a. s. Tusculum - lakovna Dřevozpracující výrobní družstvo Obalovna živičných směsí Ptáčov Velký zdrojem produkující škodliviny do ovzduší je koncentrována výroba, a soustředění většího množství menších zdrojů (průmyslové zóny). Střední zdroje – kotelny - technologické procesy Ostatní zdroje znečištění ovzduší 2. Exhalace z dopravy Na základě průřezového měření vybraných lokalit ve městě Třebíči, které prováděl Státní zdravotní ústav v Praze, byl zjištěn výskyt vyšších imisních koncentrací NOx od dopravy. Průřezová cyklická měření prokázala, že za standardních klimatických podmínek je nejvíce zatížen sřed města a že nedochází k významnému transportu látek do ostatních části města.
96
Koncentrace oxidu siřičitého, ozónu byly velmi nízké (10% krátkodobého imisního limitu, 500 mg/m3 pro SO2) a u oxidu uhelnatého nepřekročily úroveň 30 % krátkodobého imisního limitu (10 000 mg/m3 u CO). Prašný spad – hygienicky únosná hodnota je 150 t/km2/r. (Třebíč – 55t/km2/r) obecně svědčí o čistotě ve městě. Koncentrace SO2 – nebyl překročen roční limit = 60 ng/m3. Koncentrace NOx - roční limit (tj. 80 ng/m3) byl překročen na Bráfově ulici, - naměřeno 103 ng/m3. Těžké kovy – byly zjištěny extrémní hodnoty olova a kadmia v lokalitě BOPO – Borovina. Nejnepříznivější hodnoty všech sledovaných látek byly zjištěny v lokalitě Třebíč – náměstí a Bráfova. Měření potvrdila, že doprava je závažným zdrojem znečišťování ovzduší ve městě. Používání automobilů způsobuje vetší znečištění vzduchu, než jakákoli jiná individuální činnost. U liniových staveb se projevuje také plošné znečištění. V úsecích s vysokou zástavbou se vytváří zvlášť vysoké koncentrace zmíněných látek. Podle terénní situace a konkrétní meteorologických podmínek dochází k většímu či menšímu rozptylu těchto látek do okolí. Možnost snižování emisí z dopravy: - katalyzátory - zavedení bezolovnatého benzínu - přechod na alternativní paliva (zemní plyn, propan-butan) - elektromotory (minimální účinky na okolí). Hlavní dopravní tepnou ve městě je tah komunikace I/23 Jihlava – Kývalka, který probíhá ve směru východ-západ. Zátěže na této komunikaci jsou zjišťovány na základě pravidelně prováděných sčítání. Největší intenzita dopravy je ve středu města, poněvadž všechna vozidla jsou současném stavu nucena volit trasu procházející bezprostředně středem města. K celkové vysoké hustotě městského provozu přispívá nejvíce vnitroměstská osobní a hromadná doprava. 3. Exhalace z lokálních zdrojů Ke znečištění ovzduší přispívají i lokální zdroje, zejména v zimních měsících. 3.3. Ochrana vodních zdrojů a čistota toků (viz kap. Zásobování vodou) 3.4. Hluk (viz kap. Dopravní řešení) 3.5. Půda: 3.5.1. Zatížení půd cizorodými látkami V řešeném území se nenachází plochy zemědělské půdy, zatížené nadlimitními hodnotami koncentrací cizorodých látek.
97
3.6. Odpady 3.6.1. Odpadové hospodářství Odstraňování a likvidace odpadů: Běžná struktura komunálního odpadu představuje: 20% papíru, 10% textilu, 6% železa, 7% skla, 10% plastických hmot, 1% dřeva, a 46% ostatní materiál. Celkové množství odpadu činí 6 265 t/rok. Odpady jsou ukládány jednak do popelnic, jednak do kontejnerů a odváženy na skládku Petrůvky, která má životnost min. 20 – 25 let. Jako první krok v plánovaném celoplošně zaváděném separovaném sběru, kdy se odpad znovu mění na surovinu je zřízení tzv. recyklačních dvorů, Takové dvory byly zřízeny na ul. Hrotovická (areál býv. techn. služeb), v ul. M. Majerové a v Borovině směrem k autokempu. Likvidace nebezpečného odpadu je prováděna na skládce Pozďátky, která má životnost min. 30 let. Ve městě jsou i původci zvláštních a nebezpečných odpadů, které eviduje okresní úřad – referát životního prostředí. Likvidace kalů z ČOV bude výhledově prováděna kompostováním na území ČOV, nebo vyvážením odvodněného kalu na skládku. Spalovna Dle sdělení referátu životního prostředí okresního úřadu Třebíč je záměrem soukromé firmy vybudovat v prostoru průmyslové čtvrti spalovnu průmyslového odpadu. Spalovna by měla mít kapacitu cca 270 000 t/rok. Počítá se s využitím tepla pro sušárnu dřeva a jiné průmyslové využití.
98
4. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ 4.1. Doprava 4.1.1. Železniční doprava Řešeným územím prochází jednokolejná železniční trať č. 240 Brno – Jihlava – Havlíčkův Brod. Železniční stanice Třebíč leží v km 50, 062 v úseku Střelice – Okříšky. Přibližně 2 km západně leží železniční zastávka Třebíč – Borovina. V současné době má tato trať nezávislou dieselovou trakci, ve výhledu je uvažována elektrizace trati. Situace u této trati je stabilizována nepřipravují se žádné větší rekonstrukce, které by překročily pozemek ČD. Výhledové intenzity budou, podle sdělení ČD – Divize dopravní cesty, Stavební správy Olomouc, 40 osobních vlaků/24 hodin a 15 nákladních vlaků/24 hodin. V ÚPNSÚ Třebíč je navržena územní rezerva pro nákladové nádraží Třebíč, které je v současné době v centru města. Vzhledem k minimální nakládce a vykládce se však s jeho přemístěním v návrhovém období neuvažuje. Rezerva je uvažována na západním okraji města, severně od Boroviny v prostoru mezi železnicí, stávající sil. I/23 a upravenou sil. I/23. 4.1.2. Silniční doprava Katastrálním územím města Třebíče procházejí tyto silnice: I/23 II/351 II/360 II/405 II/410 III/023 24 III/351 14 III/351 16 III/351 24 III/360 61 III/360 62
Písek – Jindřichův Hradec – Třebíč – Kývalka Chotěboř – Polná – Třebíč – Dalešice Letohrad – Polička – Nové Město n. Mor. – Třebíč – Jaroměřice n. R. Jihlava – Brtnice – Krahulov Třebíč – Jemnice – Hluboká – st. hranice Třebíč – Řípov – Krahulov Třebíč – Nová Ves – Přibyslavice Třebíč – Budíkovice – Bochovice Třebíč – spojka Pocoucov – Týn Třebíč – příjezdná
Silnice I/23 a II/360 jsou zařazeny ve vybrané silniční síti. Zbývající silnice jsou zařazeny v ostatní silniční síti. Ze širších dopravních vztahů se města Třebíče dotýká jedna z variant výhledové trasy sil. I/38, tzv. Třebíčská varianta ve směru Jihlava – Třebíč – Znojmo. Protože rozhodnutí o vyhodnocení variant nebylo doposud vypracováno, není tedy její realizace ve vyznačené trase potvrzena. Přestože pro město Třebíč by měla tzv. „Třebíčská varianta sil. I/38“ velký význam, je její realizace podle vyjádření nadřízeného orgánu dopravy nepravděpodobná. Bude prosazována varianta od města Třebíče vzdálenější, sledující převážně dnešní trasu silnice I/38. Koncepce města je navržena bez Třebíčské varianty, ačkoli se tato komunikace objevuje v řešení jako tzv. „trasová rezerva“. Rezerva pro přeložku sil. I/38 je vedena jihozápadně města. Město Třebíč je na přeložku napojeno dvěma mimoúrovňovými křižovatkami, rezerva pro první křižovatku je navržena v prostoru křížení se stávající sil. II/410 západně od Boroviny, rezerva pro druhou křižovatku je navržena přibližně v prostoru křížení přeložky stávající účelové komunikace spojující obec Slavice s oblastí zahrádek Horky a Třebíčí. Z této křižovatky je navržena rezerva pro novou přeložku sil. I/23 ve směru na Vladislav. Silnice I/23 přichází v současné době do města od východu, prochází nové vybudovanou komunikací ul. Sportovní, která se odpojuje z ul. Brněnské, dále se přimyká k severní straně železnice a stávajícími ulicemi Bráfovou, Sucheniovou a Pražskou prochází městem
99
k západu. Silnice vykazuje četné dopravní závady (dva nevyhovující železniční přejezdy), průchod komunikace centrální oblastí města způsobuje koncentraci vnitroměstské a tranzitní dopravy v centru a obtěžuje obyvatele svými negativními dopady. Rovněž silnice II/351, která prochází městem od severu k jihu má nevyhovující parametry především v ul. 9. května. Silnice II/360 procházející městem také ve směru sever – jih (nově využívá ul. Brněnskou, ul. Sportovní – peáž s I/23, dále ul. Hrotovickou a Spojovací). Silnice II/405 prochází mimo zastavěné území a zaúsťuje v Červené Hospodě do sil. I/23. Silnice II/410 se odpojuje ze stávající sil. I/23, prochází Libušiným údolím směrem jihozápadním. Silnice III/360 62 byla nově přesměrována do ul. Znojemské – prochází závadným podjezdem železniční trať do ul. Nádražní, dále ul. Bráfova přes Masarykovo nám., ul. B. Václavka, ul. S. Osovského, Cyrilometodějské a zaúsťuje do ul. Velkomeziříčské (sil. II/360) Koncept územního plánu byl zpracován ve dvou resp. třech variantách dopravního řešení. Variantní dopravní řešení bylo posouzeno dvěma nezávislými expertizami. Na základě expertiz a projednání, bylo schváleno souborné stanovisko, které je návrhem ÚPN respektováno. Dopravní řešení města je zpracováno již bez variant. Důsledně vychází z tzv. nulté varianty, což je vlastně stávající komunikační systém města, ve kterém jsou navrženy úpravy stávající městské sítě (úprava křižovatky ulic Velkomeziříčská – Brněnská – Cyrilometodějská, rekonstrukce železničního podjezdu v ulici Nádražní, tzn. vybudování nového pěšího propojení v souběhu s komunikací, dále úprava sil. III/361 16 v prostoru Týna v ul. Táborské). V severní části města je nutné převést silnici II/360 do přeložky v ulici Rafaelově a napojit ji na sil. I/23 (přeložka je zařazena v plánu „Investiční výstavby na léta 1997 – 2000“ s předpokl. dobou realizace v letech 1998 – 99). Přeložka sil. II/360 bude tvořit východní část městského okruhu v Třebíči. Stávající významné komunikace budou jako dopravní stále sloužit občanům pro pohyb ve městě. Proto je nutné postupně rekonstruovat způsobem obvyklým pro tyto ulice – šířky dopravních pruhů max. 3 m a zvětšení prostoru pro chodce, vysadit zeleň a zajistit parkování. Úkolem dopravního řešení je vytvoření komunikačního systému, který tvoří distribuční okruh, jež napomůže rovnoměrnému rozložení dopravní zátěže ve městě a odlehčení centru města, kterému by při stávajícím radiálním uspořádání komunikací a nárůstu automobilizace hrozil dopravní kolaps. Vzhledem k tomu, že v Třebíči převládá vnitroměstská doprava nad tranzitem, bude dopravní okruh města směrován co nejblíže k městu a bude propojovat sousedící městské čtvrti. Hlavní koncepční zásadou dopravního řešení města je směrování přeložky silnice I/23 v trase jižně mimo centrální část města. Silnice I/23 bude v návrhovém období ve východní části města trasována v dnešní stopě ulic Sportovní, Hrotovické a Spojovací. Nutná je stavební přestavba mimoúrovňové křižovatky v prostoru u železnice s preferencí směru silnice I/23 (současný stav je evidentně nevyhovující a vytváří závažnou dopravní závadu). Z ulice Sportovní pokračuje přeložka v nově navržené trase, která sleduje navrhovanou zástavbu v okolí polikliniky. Přeložka pravostranným obloukem o poloměru 625 m. vede ke křižovatce s místní komunikací vedoucí k poliklinice, dále pokračuje přímým úsekem a obloukem o poloměru 1 000 m k navržené křižovatce s místní komunikací jež je navržena v prodloužení ul. Ruské. Dále se přeložka přibližuje k Libušinu údolí, které překlene mostem (dl. cca 125 m) v levostranném oblouku o poloměru 400 m se stáčí kolem vodojemu a dále pokračuje před zahrádkářskou kolonií, pravostranným oblokem o poloměru 250 m křižuje mimoúrovňově areál BOPO a stávající sil. II/410 (most dl. cca 240 m ve výšce místy 15 m), prostorem „Hliníku“ prochází k navrženému podjezdu železniční trati a severně od Boroviny se levostranným oblokem o poloměru 300 m napojuje do stávající sil. I/23. V prostoru Boroviny je navrženo mimoúrovňové křížení sil. I/23 s navrženou propojkou mezi ulicemi Revoluční a Fibichovou. Přeložka sil. I/23 bude propojena rampou s Fibichovou ulicí a se silnicí II/410 v prostoru dnešní křižovatky s ul. Řípovskou, stávající ul. Řípovská bude částečně zrušena. Na rozdíl od konceptu územního plánu nebude v návrhu územního plánu
100
v návrhovém období přeložena sil. II/351 z ul. 9. května. Proto nedojde v návrhovém období ke zklidnění této komunikace. Je navržena pouze územní rezerva (pro období po r. 2020) pro přeložku této komunikace a to ve dvou rovnocenných variantách. Jedna rezerva pro přeložku sil. II/351 je navržena západně od Zámeckého areálu tj. krátká, přimknutá var., která převezme veškerou dopravní zátěž z ul. 9. května a nedojde přitom k zatěžování okolních komunikací. Rezerva pro přeložku II/351 se úrovňově odpojuje z křižovatky stávající I/23 a II/410, prochází mostem délky 192 m nad ul. Polanka a řekou Jihlavou a západně od Zámeckého areálu prochází překrytým úsekem v délce 121 m, pravostranným obloukem se napojuje do stávající místní komunikace u Obůrky a v její trase pokračuje až do úrovňové křižovatky ul. Račerovické a U Kuchyňky. Poloměry rezervy přeložky jsou v rozpětí 110 až 550 m. Je ponechána dostatečná územní rezerva v prostoru napojení rezervy přeložky II/351 na ul. Sucheniova pro případné mimoúrovňové řešení této křižovatky. Tato varianta by dotvořila okruh jen za využití stávajících komunikací v ul. Sucheniova a Pražské příp. A. Hobzy a Koželužská. Tato přeložka je podporována expertními posudky. Druhá rezerva pro přeložku si. II/351 do nové trasy je navržena podle zpracované stude – varianta Nehradov – Borovina přes Poušov. Tato trasa je podstatně delší a odvádí dopravu daleko do středu města. Toto řešení přeložky nepřinese potřebné odlehčení centru města. Proto by nebylo možné omezit dopravu v ul. 9. května, úplné uzavření by způsobilo značné zatížení přilehlých komunikací ul. U Kuchyňky, M. Majerové a Velkomeziříčské. Rezerva pro přeložku sil. II/351 vede částečně v trase ulice U Obůrky přes areál Sádek do Poušova přibližně v trase místní komunikace a částečně sil. III/023 24, poloměry se pohybují v rozmezí 140 až 1 200 m. Přeložka zaúsťuje úrovňově do přeložky sil. I/23 severně žel. st. Borovina. Navržena jsou na ní přemostění tří vodotečí o délkách 10 m, 55 m, a 20 m. Druhá varianta přes Poušov by se uplatnila při intenzivnější urbanizaci v severozápadním sektoru města. Jsou zde navrženy rezervy pro zástavbu. Rovněž je zde navržena trasová rezerva pro možné odsunutí severozápadní větve okruhu za stávající okraj města (počítačové vyhodnocení intenzit opodstatněné rezervy neprokázalo viz kap. 4). Silnice II/351 zůstane v návrhovém období v severní části města ve stávající trase. V prostoru Komenského náměstí je navržena územní rezerva pro přeložku podle urbanistické studie při které dojde ke zmenšení plochy autobusového nádraží, vytvoření prostoru pro přestup na linky městské autobusové dopravy a pro parkovací garáže. Místní komunikace jsou navrhovány v místech uvažované zástavby a plánované rozvoje. Navrhované kategorie silnic a místních komunikací: Silnice I/23 – S11,5/80, v průchodu městem ve funkční třídě B1 (sběrná komunikace s převážně dopravním významem, důraz je kladem na požadovanou rychlost a omezení přímo obsluhy)- v kategorii MS 14/70,50. Silnice II/351 – severně od Třebíče S 7,5/60, jižně od Třebíče S 9,5/80, v průtahu městem ve funkční třídě B2 v severní části po ul. Sucheniovu (sběrná komunikace s dopravním významem a přímou obsluhou kategorie MS 9/50, v jižní části města jižně od sil. I/23 ve f. tř. B1, kategorie MS 14/70,50 Silnice II/360 – severně Třebíče – S 9,5/80 a jižně S 11,5/80 v průtahu městem severně sil. I/23 v ul. Rafaelově ve f. tř. B1, kategorii MS 12/50, jižně přeložky I/23 ve f.tř. B1, kategorii MS 14/50 Silnice II/405 – západně katastrálního zemí města – S 9,5/70 Silnice II/410 – s 7,5/60, v průtahu městem ve f. tř. B2, kategorie MS 9/50
101
Silnice III/351 14 (směr Přibyslavice, Sokolí), III/351 16 (směr Budíkovice – Svatoslav), III/360 61 (Táborská), III/360 62 (příjezdná), ul. Míčova – S 7,5/60, v průtahu zastavěným územím ve f. tř. B2, v kategorii MS 9/50. Silnice III/023 24 (Řípov) – S 7,5/60, v zastavěném území ve f. tř. C1 (obslužná komunikace umožňující přímé obsluhy objektů), v kategorii MO 8/50. Komunikace vedená ulicemi Pražská, Sucheniova, Bráfova bude ve f. tř. C1 (obslužná komunikace umožňující přímou obsluhu objektů, městská třída s převážně společenským významem) v kat. MO 12/50. Rozšíření Bráfovy je patrné z kategorizace. Komunikace vedená ul. Nádražní a Znojemskou tj. část III/360 62 bude ve f. tř. C1 v kat. MO 8/50. Mezi obslužné komunikace f. tř. C2 (obslužná komunikace doplňující spojení sběrných komunikací a umožňující přímé obsluhy všech objektů) v kat. MO 8/50 – Cyrilometodějská, S. Osovského, B. Václavka, M. Majerové, Jelínkova, Velkomeziříčská a Tř. kpt. Jaroše, Kosmákova, Březinova, Křižkovského, část Štefánikovy, Vltavínská, Revoluční a Fibichova. Ostatní komunikace jsou zařazeny ve f. tř. C3 (obslužné komunikace zpřístupňující objekty a území ukončené někdy i slepě, umožňující přímou obsluhu všech objektů). V centrální části města jsou navrženy zklidněné komunikace f. tř. D1 (pěší zóny v historickém centru města, ve kterých je za stanovených podmínek dovolená obslužná doprava). V Zámostí pak r. tř. D1 zklidněné komunikace (obytné zóny s přímou obsluhou všech objektů za stanovených podmínek provozu). 4.1.3. Etapizace výstavby přeložek silnic Nejdříve bude realizována přeložka sil. II/360 do tzv. ul. Rafaelovy v úseku od sportovního areálu po napojení do sil. I/23 (ul. Sportovní) a napojeni do stávající II/360 v ul. Velkomeziříčské. Rovněž přestavba nevyhovujícího podjezdu železnice v ul. Nádražní – tzn. vybudování nového pěšího propojení rovnoběžného se silnicí blíže k železniční zastávce. Také bude provedena stavební oprava křižovatky ulic Velkomeziříčské – Cyrilometodějské Brněnské, návrh do r. 2005. V druhé fázi bude vybudována část přeložky sil. I/23 tzv. jižního obchvatu v úseku od ul. Znojemské II/360 po odbočení k poliklinice, návrh do r. 2010. Ve třetí fází je pokračováno s výstavbou přeložky I/23 od křižovatky k poliklinice ke křižovatce s místní komunikací, která je navržena přibližně v prodloužení ul. Ruské, do r. 2015. Další fáze se skládá z dobudování přeložky I/23 až do stávající I/23 severně od Boroviny, z výstavby ramp křižovatky se sil. II/410 a přestavby mimoúrovňové závadné křižovatky ul. Sportovní – Bráfovy – Hrotovické na sil. I/23, do r. 2020. Poslední fáze je nezávislá na předcházejících - směrová úprava sil. I/23 severně rezervy nákladního vlakového nádraží a směrové úpravy na ul. Táborská III/351 16, průběžně během návrhového období, podle finančních možností co nejdřív, do r. 2010.
102
4.1.4. Intenzita silniční dopravy Výhledové intenzity silniční dopravy pro návrhový rok 2020 byly převzaty z prognózy silniční dopravy, vypracované VIA CONSULT PROJEKTem na základě jimi provedeného směrového dopravního průzkumu v červnu r. 1996. Stanovené prognózy dopravy zahrnují vlivy současných a navrhovaných počtů obyvatel, pracovních příležitostí, občanské vybavenosti a parkovacích ploch ve městě podle jejich rozmístění na území města (podle zpracovatelů ÚP Třebíče). Prognózy dopravy byly vypočteny pro: 1. nulovou variantu, tzn. stávající stav komunikační sítě ve městě – I. etapa 2. pro nulovou variantu doplněnou o přeložku silnice II/360 do ulice Rafaelovy – I.a etapa 3. Návrhové období ÚPNSÚ r. 2020 – tj. II. etapa (ta obsahuje etapu l.a doplněnou a navrženou přeložku sil. I/23, tj. jižní obchvat) 4. Návrhové období ÚPNSÚ doplněné o variantu přeložky sil. III/351 kolem Zámeckého areálu, která je ÚPNSÚ pouze jako rezerva – III etapa 5. Návrhové období ÚPNSÚ doplněné o variantu přeložky sil. II/351 vedenou přes Poušov, která je v ÚPNSÚ pouze jako rezerva – III. etapa 6. Etapa III.b doplněná o trasovou rezervu silnice severně zástavby Třebíče dotvářející silniční obchvat – IV. etapa 7. Přehled očekávaných intenzit silniční dopravy dle zpracovaných prognóz je názorný v přiložených kartogramech a tabulce porovnávající zátěže ve městě v jednotlivých vývojových etapách, je patrný vliv navrhovaných přeložek silnic na odlehčení stávajících průtahů městem. 4.1.5. Nemotorová doprava 4.1.5.1.
Pěší doprava
Centrální oblast města Třebíče včetně Zámostí je navržena jako dopravně zklidněná zóna. Ulice 9. května bude v dalekém výhledu, po realizaci některé z přeložek sil. II/351, navržena k dopravnímu zklidnění. Pěší provoz je veden převážně po oboustranných chodnících podél komunikací. Nejsilnější pěší tah spojuje centrum města s autobusovým nádražím a železniční stanicí a nemocnicí. Nová lávka přes řeku Jihlavu pro pěší a cyklisty je navržena východně od nemocnice pro pěší propojení obyvatel ze sídliště Nové Dvory do Radostínských sadů a dále do průmyslové zóny. Městem prochází několik turistických značených tras, nejdůležitější rozcestník s nachází u autobusového nádraží, kde se soustřeďují všechny trasy. Nejdůležitější pěší tahy jsou zakresleny ve výkrese „Dopravní řešení“. 4.1.5.2.
Cyklistická doprava
Navržené cyklistické trasy využívají z části stávající účelové polní i lesní cesty, málo zatížené místní komunikace a státní silnice nižších tříd, nové stezky jsou navrženy tam, kde chybí propojení např. podél řeky nebo podél navržené přeložky sil. I/23 jižně města. V západní části řešeného území je navržena cyklistická trasa – okruh Poušov – Kuchyňka – Sokolí – Padrtův mlýn – Řípov – Poušov. V severní části je cyklistická trasa směrována severně rybníka Kuchyňky, po stávající sil. III/351 16, dále po severním okraji města po III/360 61, po sil. II/360 směrem jižním cca 400 m (rozšíření o samostatný cyklistický pruh), dále ve stopě polních a lesních cest k rybníku Lubí a Ptáčovským žlebem podél potoka Lubí až k sil. I/23 Autodružstvu – Palečkovu mlýnu. Z Poušova vede již označená cyklistická stezka podél řeky Jihlavy, je navrženo pokračování této stezky podél toku městem až k ul. 9. května, v centru města stezka prochází přes nám. Karlovo, ul. B. Václavka, Jungmannovu a Husovu ul., dále v souběhu s ul. Sportovní a
103
železnicí, vede po místních komunikacích nebo polních cestách až k čerpací st. pohonných hmot na ul. Brněnská. Zde se napojuje na cyklistickou trasu z Ptáčovského žlebu. Navržena je samostatná cyklistická stezka podél sil. I/23 v úseku mezi odbočením do Ptáčovského žlebu a napojením u Palečkova mlýna. Ze stezky je navržen příjezd ke koupališti, odbočení ulicí Polanka přes křižovatku s ul. Sucheniovou do Libušina údolí po místních a polních cestách. V jižní části města je navržena cykl. trasa ze Starče po polní cestě kolem jižního okraje Borovinského rybníka, dále po ulici Koželužské přes Janův mlýn do Libušina údolí po účelových komunikacích, dále v souběhu s přeložkou sil. I/23 po navržené polní cestě až k sil. II/360. Podél ulice Spojovací (přeložka I/23 v úseku mezi sil. Na Mor. Budějovice a na Znojmo) je navržena samostatná cyklistická stezka. Dále trasa vede přes Lorenzovy sady až do stezky u Palečkova mlýna. V jihozápadní části se cykl. stezka větví do Libušina údolí a do směru na Terůrky s pokračováním na Slavice. Mezi poliklinikou na Vltavínské ul. a Slavicemi je cykl. trasa vedena po účelové komunikaci, možné je z ní odbočení na Střítež s propojením dál po účelové kom. do Kožichovic. 4.1.6. Hospodářská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polních cest a státních silnic nižších tříd. Jsou navrženy nové polní cesty v souvislosti s bariérou, kterou vytvoří v krajině přeložka silnice I/23 jižně města. Navržena je polní cesta v souběhu s přeložkou sil. I/23 jižně přes zahrádkářskou kolonii Přemysl náhradou za zrušenou polní cestu. Jižně vodojemu navržená polní cesta křižuje přeložku, v souběhu s přel. I/23 je navržena polní cesta až do zahrádkářské kolonie, kde se napojí na stávající polní cestu vedoucí od Janova mlýna. Po dokončení zpracování komplexních pozemkových úprav, bude potřeba případné úpravy hlavních polních cest zapracovat do konečného návrhu územního plánu formou změn a doplňků. 4.1.7. Veřejná doprava Veřejná doprava je ve městě zastoupena dopravou železniční a autobusovou. Železniční stanice se nachází jižně od centra města. Železniční zastávka Borovina se nachází severně sídliště Borovina. Autobusovou dopravu zajišťuje ve městě cca 50 pravidelných linek a v současné době 9 linek MHD. Na autobusovém nádraží v Třebíči má výchozí nebo konečnou zastávku celkem 43 linek, což znamená přepravu cca 11 500 osob denně cca 500 spoji. Autobusové nádraží je v Třebíči vyhovující, výhledově je možné uvažovat o snížení jeho kapacity a části AN využít pro odstavení či parkování vozidel, resp. využití pro přestup na městskou autobusovou dopravu. V současné době je na AN 28 státní pro autobusy. Ve výhledu vzhledem ke snižování četnosti spojů klesne potřeba státní podle informací MěÚ a ČSAD na 16 míst (tzn. možnost zkrácení AN o 36 m, což je délka pro dvě státní autobusů za sebou s volným podélným řazením za sebou, tzn. délku nástupních ostrůvků lze zkrátit z cca 106 m na 70 m , přičemž západní část AN bude zachována, ke zkrácení dojde ve směru od Komenského náměstí). V návaznosti na AN ve směru k centru města se uvažuje s vybudováním přestupného uzlu pro městskou hromadnou autobusovou dopravu. Tato přestupní stanice značně odlehčí historickému centru – Karlovu náměstí, kde bude ponechána pouze průjezdná zastávka s omezeným počtem spojů. Mezi novou přestupní stanicí a Karlovým náměstím bude vytvořeno nové pěší propojení. Městskou hromadnou autobusovou dopravu ve městě zajišťuje soukromá společnost, objednavatel je MěÚ Třebíč. Denně se přepraví MAD cca 18 000 lidí. Autobusové zastávky místní dopravy jsou hustě rozloženy po celém městě tak, aby byla zachována co nejmenší docházková vzdálenost. Rozložení zastávek MAD i linkových autobusů je patrné ve výkrese „Dopravní řešení,“, kde jsou také vyznačeny
104
izochrony dostupnosti 400 m. Zastávky jsou převážně umístěny mimo jízdní pruhy komunikace. Navržena je plocha pro přemístění zastávek linkových autobusů z ul. Průmyslové do ul. Hrotovické. V ul. Průmyslové je ponechána pouze zastávka pro místní dopravu. Navržena je nová autobusová zastávka pro MAD na sil. III/360 61 u vodojemu – ul. Táborské, vzdálená je cca 500 m od zastávky u hřbitova, další je navržena na sil. II/360 nedaleko křižovatky s ul. Manželů Curieových. Další nové zastávky jsou navrženy na ul. Rafaelově – přeložce sil. II/360. Navrženy jsou rovněž zastávky na sil. I/23 – ul. Sportovní na zastávkových pruzích (již vybudovány, ale ne v provozu), další zastávky MAD je navržena na sil. II/360 cca 225 m jižně od přeložky sil. I/23. Stávající linky městské autobusové dopravy jsou zachovány téměř beze změn. Linka č. 1 vede ze sídliště Za rybníkem přes Komenského nám, a Karlovo k poliklinice a zpět přes zastávku ČD. Linka č. 2 sleduje stávající trasu od hřbitova přes Týn a zámek na nám. Komenského, po ul. Bráfové nové na zast. Kosmákovu a dále k poliklinice. Linka č. 3 vede ze sídliště Za rybníkem na Komenského nám, a z něho pak okruhem přes zámek, Týn, Atom hotel, Cyrilometodějskou přes Karlovo nám. zpět na Komenského náměstí. Linka č. 4 vede z Týna přes sídliště Nové Dvory a Karlovo nám. na Komenského nám. a dále přes Nádražní a sídliště k poliklinice. Linka č. 5 vede od hřbitova, přes Týn a gen. Svobody, dále pak ve stávající trase, Benešova, Dřevařské závody, před Karlovo náměstí a Komenského nám, do sídliště Za rybníkem. Linka č. 6 je okružní z Karlova nám. přes Týn a sídliště zpět na Karlovo nám. Linka č. 7 vede z Ptáčova po ul. Brněnské, přes Karlovo nám. A dále do sídliště Za Spojovací a zpět do Ptáčova. Linka č. 8 je ponechána beze změny – vede od Dřevařských závodů přes Karlovo nám. a nám. Komenského přes Nádražní, Hrotovickou do ul. Žďárského. Linka č. 9 vede z Poušova po Revoluční, přes nám. Komenského na Karlovo nám. a zpět. Místní změna je navržena u všech linek směřujících do sídliště Za rybníkem (jde o linky č. 1,3,5,7). Po realizaci přeložky I/23 a jejích nájezdových ramp dojde ke zrušení části ulice Řípovské a k propojení ulic Revoluční a Fibichovou. Linky ve směru od centra povedou z ul. Revoluční a Fibichova na točnu na Koželužské ul. zpět do města povedou po ul. Koželužské k BOPu a ulicí Spojenců, dále ve stávající trase. Je navržena nová linka č. 10 – okružní Týn – hřbitov – vodojem – manž. Curiových – po Rafaelové a Sportovní ulici, Hrotovické, Průmyslové, po Spojovací ul. s odbočením na ul. Znojemské k navržené zastávce jižně přeložky I/23, zpět na přeložku I/23, odbočení k poliklinice, po ul. Družstevní a Znojemské, Bráfově na nám. Komenského, ulici 9. května přes Kuchyňku do Týna. Zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči podle ÚP z r. 1987 přestalo být aktuální, upustilo se od jeho realizace a přestalo být i sledováno. 4.1.8. Statická doprava 4.1.8.1.
Odstavná státní
Odstavení motorových vozidel je řešeno na stupeň automobilizace 1:3,5 podle ČSN 73 6110. Pro odstavení jsou využívány stávající individuální a řadové garáže. Rostoucí nároky na krytá státní u rodinných domů je nutno řešit dostavbou individuálních garáží na vlastním pozemku, z 90 % a pro 10 % zajistíme odstavení v řadových garážích či na parkovištích. U nových RD předpokládáme 100% odstavení vestavěnými případně přistavěnými individuálními garážemi. U starší zástavby bytovými domy předpokládáme 70% odstavení vozidel řadových, hromadných či pozemních garážích a 30% odstavení na terénu na parkovištích resp. podél komunikací. U navrhované zástavby bytovými domy navrhujeme 100% odstavení vozidel pod objekty bytových domů. Pro obytný soubor 45 000 obyvatel je při stupni automobilizace 1:3,5 třeba zajistit 12 858 odstavných státní. Bilancování dopravy v klidu je na řešeném území města Třebíče podle městských částí:
105
Potřeby stání pro odstavení vozidel: Městská část
Počet obyvatel celkem
Stav + návrh
Počet odstav. Stání
1. Borovina
5 852
5 838 + 14
1 672
2. Horka – Domky
11 032
8 123 + 2 909
3 152
3. Jejkov
300
300 + 0
86
4. Nové Dvory
16 766
16 700 + 66
4 790
5. Nové Město
2 636
510 + 2 126
753
6. Podlášteří
4 911
3 968 + 943
1 403
7. Řípov
63
63 + 0
18
8. Stařečka
564
564 + 0
161
9. Týn
2 344
722 + 1 622
670
10. Vnitřní město
221
221 + 0
63
11. Zámostí
311
311 + 0
88
CELKEM
45 000
37 320 + 7 680
12 858
Rozdělení potřeb odstavných státní na potřeby v individuálních garážích IG celkem (pro stávající RD + navržené RD a BD), v řadových či hromadných garážích Ř + HG celkem (pro stávající RD a stávající BD) a na parkovišti PS: Městská část
IG
Ř + HG
70% PS
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 CELKEM
294 (290 + 4) 1 351 (520 + 831) 550 (531 + 19) 608 1065 (775 + 290) 16 (16 + 0) 145 (145 + 0) 577 (112 + 465) 27 (27 + 0) 79 /79 + 0) 4 712
974 (32 + 942) 1 220 (58 + 1220) 60 (60 + 0) 2 986 (59 + 2 927) 101 (101 + 0) 262 (86 + 176) 16 (16 + 0) 69 (13 + 56) 26 (3 + 23) 9 (9 + 0) 5 781
282 366 18 878 31 53 2 0 17 7 0 1 654
V řešeném území je v současné době cca 2 190 řadových garáží, pro návrhový rok 2020 je potřeba 5 780 garáží, chybí tedy 3 590 řadových nebo hromadných garáží.
Městská část
Stav ŘG
Návrh
Celkem
1
513
210 GŘ + 300 HG
1 023
2
1024 + 26
15 ŘG + 300 HG
1 339
106
3
64
-
4
233
300 HG + 250 HG
5
80
1 400 HG (4 objekty)
64 783 (nedostatek 2 203 G) 1 480 ( pro MČ 6)
6
71
150 HG
221
7
0
0
0
8
15
0
15
9
189
380 HG + 68 HG
635 (pro MČ 6)
10
0
0
0
11
0
0
0
CELKEM
2 189
3 371
5 560
V MČ 1 – Borovina jsou navrženy troje řadové garáže, dvoje v návaznosti na stávající, třetí v dopravním prostoru v Hliníku, hromadné garáže o kapacitě 300 stání mezi železnicí a přeložkou I/23. V MČ 2 – Horka–Domky je navržena hromadná garáž u přeložky sil. I/23 pro 300 stání, řadové garáže u železnice v návaznosti na stávající. V MČ 4 – Nové Dvory jsou navrženy hromadné garáže jižně stávajících řadových garáží u hřbitova o kapacitě 300 stání a druhé u křižovatky ul. Kpt. Jaroše a Míčovy o kapacitě 250 stání, nedostatek garáží je vykompenzován přebytkem navržených hromadných garáží v MČ 5 Nové Město a MČ 9 Týn. V MČ 5 – Nové Město jsou hromadné garáže o kapacitách 400, 200, 400 a 400 stání navrženy podél navržené přeložky sil. II/360 do ulice Rafaelovy – ty pokryjí potřebu v MČ 4 Nové Dvory. V MČ 6 – Podklášteří jsou navrženy hromadné garáže o kapacitě 150 míst v přestavbovém území v Zámeckém areálu. V MČ 9 – Týn je navržena plocha pro 380 stání v HG jižně od hřbitova a ul. Táborské – budou sloužit pro MČ 4, v návaznosti na supermarket Bila jsou navrženy hromadné garáže o kapacitě 66 stání. V MČ 10 a 11 nejsou navrženy ani hromadné ani řadové garáže, nedostatek stání pro odstavení je možné uspokojit v sousedních MČ. V řešeném území města Třebíče je pro rok 2020 navrženo celkem 5 560 řadových či hromadných garáží, což plně nepokryje potřebu, ta činí 5 780 stání (z toho je již 2 189 postaveno a pro 3 371 jsou navrženy plochy). Tyto kapacity jsou směrné. 4.1.8.2.
Parkování
Parkování vozidel je navrženo na stávajících parkovištích, na nových velkokapacitních i menších parkovištích, v parkovacích garážích nebo v podzemních parkovacích garážích pod objekty občanské vybavenosti. Potřeby parkovacích stání jsou bilancovány podle potřeb pro odstavení, počtu obyvatel v urban. okrsku a občanské vybavenosti. Podniky si musí vyřešit parkování zaměstnanců individuálně, ponejvíce ve vlastních areálech podniků, případně v těsné návaznosti na podnik. Potřeby parkování pro občanskou vybavenost (zohledňují koncept): Městská část
1
3
4
6
7
10
13
16
18
19
20
Kanceláře
5
102
-
50
30
15
-
-
-
10
5
107
Stavování
32
20
-
71
-
-
-
86
-
10
-
Ubytování
58
70
5
58
25
-
-
4
-
49
-
Školství
14
64
90
76
8
23
6
-
-
4
-
199
-
-
-
-
-
129
-
Kultura, 60 sport Zdravotnictví
238 40
92
Obchody
67
64
-
50
50
60
-
10
258
300
-
Soc. péče
-
14
-
35
-
-
-
-
33
-
-
Hřbitov
-
CELKEM
236
502
5
30 612
187
459
113
98
6
100
321
Potřeba pro celé město 2 639 P. S. pro občanskou vybavenost. Přehled potřeb pro parkování: Městská část
Pro odstavení
Obytný soubor
Občan. vybav.
Celkem
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 CELKEM
282 366 18 878 31 53 2 17 7 1 654
123 232 6 352 16 103 2 4 49 5 7 899
236 612 187 459 113 98 6 100 321 502 5 2 639
641 1 210 211 1 689 160 254 10 104 387 514 12 5 192
V řešené oblasti je potřeba zajistit minimálně 5 192 parkovacích stání. V současné době je ve městě cca 4 410 P.S., z toho pro prům. podniky cca 477. Přehled stávajících parkovacích stání, navržených a celkový stav v městských částech: Městská část
Ponechaný stav
Návrh PS
Celkem
1 2 3 4 5 6 7 8
594 473 557 1 876 257 165 75
50 490 + 250 PG 100 + 250 PG 27 50 244 10 45 + 400 PG
644 1 213 907 1 903 307 409 10 520
108
9 10 11 CELKEM
180 30 4 207
201 115 + 200 PG 2 432
381 345 6 639
V řešené oblasti je celkem navrženo parkování pro 6 639 stání, z toho v centrální oblasti 200 stání je uvažováno v parkovacích garážích na nároží proti autobusovému nádraží, 400 park. garáží severně od autobusového nádraží na ul. V. Nezvala a 250 park. garáží u nemocnice, a ve vnitrobloku Otomarova 250 parkovacích stání. Parkovací garáže mohou částečně sloužit i pro garážování vozidel (viz kap. 7.1.), nadbytek parkovišť rovněž pokrývá potřeby nebilancovaných průmyslových podniků (ve městě Třebíčí bude ve výhledu cca 18 500 pracovních příležitostí, které potřebují cca 1 480 parkovacích stání, které jsou částečně v areálech podniků a částečně v návaznosti na ně na veřejných plochách). Rozložení stávajících i nově navržených parkovišť je patrné ve výkrese Dopravní řešení. Kapacitní parkoviště na okraji centrální zóny jsou určena pro zachycení individuální dopravy směřující do středu města. Kapacity parkovišť jsou směrné. 4.1.9. Dopravní zařízení Čerpací stanice pohonných hmot stávající se nachází na - ul. Spojovací – tj. navržené přeložce sil. I/23 - ul. Hrotovické - ul. Brněnské - ul. Velkomeziříčské Navržená je plocha pro ČSPN západně města při silnici I/23 mezi Červenou Hospodou a rozvodnou. Na ulici Pražské vpravo při jízdě do Telče je navržena plocha pro ČSPH vedle navržených hromadných garáží. Na ul. Sportovní při odpojení z ul. Brněnské je navržena plocha pro novou ČPSH. Navržena je další ČSPH v návaznosti na objekt občanské vybavenosti a služeb pro motoristy v prostoru Týna – ul. M. Majerové. 4.1.10. Letecká doprava V konceptu ÚPN Třebíče byla navržena plocha pro stavbu sportovního letiště Aeroklubu Třebíč jižně města mezi st. silnicemi II/360 a II/351 na stávajícím poli. Vzhledem k nesouhlasu obce Střítež s umístěním letiště na jejím katastru, je tato návrhová plocha vypuštěna. Plocha stávajícího sportovního letiště je umístěna na katastru obce Kožichovice v souběhu se silnicí II/351, vzletová a přistávací dráha je délky cca 530 m, povrch provozních ploch je travnatý. Provozovatelem je Západomoravský aeroklub v Třebíči. Ochranná pásma letiště viz kap. 11. 4.1.11. Ochranná pásma Ochranné pásmo dráhy je dáno zákonem č. 266 ze dne 14.12.1994 Zákonem o dráhách § 8 a činí: • 60 m od osy krajní koleje u drah celostátních a regionálních, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy • 30 m u vleček od osy krajní koleje.
109
Ochranné silniční pásmo je dáno zákonem č. 13 ze dne 23.1.1997 Zákonem o pozemních komunikacích, § 30. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výše 50 m a činí mimo souvislé zastavěné území obce: • 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy • 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. Uvnitř zástavby platí hygienická hluková pásma odpovídající vyhlášce č. 13/1977 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ochranná pásma letiště řeší Zákon 49 ze dne 6.3.1997 o civilním letectví, § 39 až § 43. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí územního rozhodnutí. Ochranné pásmo vzletové a přistávací dráhy letiště Třebíč činí 150 m od osy vzletové a přistávací dráhy po obou stranách dráhy a 200 m za oba konce vzletové a přistávající dráhy a předpolí. U ostatních letišť (tj. letiště, kde je délka vzletové a přistávací dráhy a předpolí menší než 1 800 m) navazuje na ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah pásmo vzletových a přibližovacích prostor. Pásmo má tvar rovnoramenného lichoběžníku, jeho šířka činí 300 m a délka 5 000 m u každé dráhy s rameny rozvírajícími se 15 stupňů na každou stanu od směru osy dráhy. Rovina OP vzletových a přibližovacích prostorů stoupá od konce OP vzletových a přistávacích drah ve sklonu 1:40 do vzdálenosti 5 000 m. 4.1.12. Hluk z dopravy 4.1.12.1. Hluk od železniční dopravy Nejvyšší přípustná hladina hluku ve dne činí 50 dB(A), v noci 40 dB(A). Výpočet hluku je proveden orientačně podle „Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy“, vydaných VÚVA v r . 1991. Na jednokolejné trati je uvažována elektrizace a rychlost 80 km/h. Intenzita výhledová v noci. Výsledné vypočtené hladiny hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy koleje jsou ve dne 65,4 dB(A) a v noci 62,4 dB(A). Ekvivalentní hladina hluku v noci pro 40 dB(A) je 164,9 m od osy koleje (ve dne je ekvivalentní hladina hluku 50 dB(A) ve vzdálenosti 66, 0 m od osy). Rozhodující je posouzení v noční době. 4.1.12.2. Hluk od silniční dopravy Nejvyšší přípustná hladina hluku ve venkovním prostředí je dána součtem základní hladiny hluku 50 dB(A) a korekcí, která činí na obytném území uvnitř zástavby plus 5 dB(A) - max. přípustná hladiny hluku činí ve dne 55 dB(A), v prostoru bezprostředně navazujícím na území silnic I. a II. třídy a hlavních městských komunikací se může ještě použít další korekce plus 10 dB(A) – max. přípustná hladina hluku pak činí ve dne 65 dB(A), v obytných souborech lze tuto korekci uplatnit maximálně u 15 % bytových jednotek (záleží na stanovisku hygienika), v noci platí korekce mínus 10 dB(A). Městský hygienik požaduje nejvyšší přípustnou hladinu hluku v obytné zástavbě rovnou pouze základní hladině kluku 50 dB(A). Výpočet hluku je proveden orientačně podle „Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy“, vydané v r. 1996 a podle „Metodických pokynů pro výpočet hladiny hladin hluku z dopravy“, vydaných VÚVA v r. 1991. Je proveden tabelárně. Vše odpovídá vyhlášce č. 13/1977 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tyto hodnoty platí v zastavěném území a v území určeném k souvislému zastavění.
110
Výpočet hlukových pásem je proveden pro návrhové období u územního plánu. V přiložené mapce s modelem dopravy jsou čísly označena stanoviště označující úseky, ve kterých je proveden výpočet. Následuje popis stanovišť: 0 3 5 7 10 21 23 36 28 30 32 34 41 43 45 51 55 61 66 68 70 72 80 82 84 91 94 100
I/23 směr Telč 1 ul. Pražská 4 ul. Sucheniova 6 Komenského nám. 8 Bráfova ul. 11 Koželužská 22 Ant. Hobzy 35 přeložka sil. I/23 37 Spojovací 29 Hrotovická 31 Hrotovická 33 Brněnská 40 Velkomeziříčská 42 Nádražní, Znojemská 44 Znojemská 50 Račerovická 54 Hrotovická 60 ul. 9. května 65 Ke hřbitovu 67 Velkomoravská 69 Budíkovická 71 M. Majerové 74 U Kuchyňky 81 Táborská 83 Táborská 90 S. Osovského 93+92 Brněnská 95 odbočka na Sokolí III/351 14
ul. Pražská ul. Sucheniova ul. Sucheniova, AN Bedřicha Václavka Bráfova ul. Koželužská přeložka sil. I/23 přeložka I/23 Spojovací Hrotovická Sportovní Velkomeziříčská Rafaelova Znojemská Račerovická příjezd do Řípova III/023 24 ul. 9. května Ke hřbitovu Ke hřbitovu Velkomoravská M. Majerové Jelínkova Táborská Táborská Karlovo nám. S. Osovského Brněnská
Význam zkratek v tabulce “Výpočet hlukových pásem”: S počet všch vozidel, která projedou daným profilem za 24 hodin T počet nákladních vozidel, která projedou daným profilem za 24 hodin N procento těžkých vozidel F1,F2,F3, koeficienty (vliv T a času a rychlostí, sklonu, povrchu) X přepočtená vozidla pro výpočet hluku Y ekvivaletní hladina hluku ve vzdálensoti 7,5 m od osy komunikace v dB(A) d vzdálenost v metrech od osy komunikace, ve které je dosaženo útlumu na 60 a 50 dB(A) – takzváné izofony hluku. Nejvyšší hladina hluku v návrhovém období po realizaci přeložek sil. II/360 a I/23 bude na stanovišti 33 – Sportovní ulici 68,34 dB(A). Hladiny hluku vyšší než 65 dB(A) v návrhovém období budou na bývalé sil. I/23 v průtahu městem na ul. Sucheniové přes Kom. nám. na ul. Bráfové, na sil. I/23 v ul. Spojovací, Brněnské a Hrotovické, dále na sil. II/351 v ul. 9. května, nám. Komenského v jižní straně města v ul. Hrotovické. V jižním obchvatu sil. I/23 budou hlukové hladiny dosahovat hotnot mezi ul. Pražskou a Znojemskou 61,77 až 64,05 dB(A). V úseku na ul. Spojovací (mezi ul. Znojemskou a Hrotovickou) 65,20 až 61,30 dB(A).
111
Ve městě ve stávající zástavbě je třeba řešit odstranění nadměrného hluku úpravou fasád domů, zdvojením případně ztrojením oken, výsadbou zeleně. V místech navrhovanýc přeložek – Rafaelova a jižní obchvat je nutné vybudovat protihlukové stěny, v narhovaných objektech je třeba přizpůsobti orientaci místní v objektech podle závažnosti dopadu hluku. 4.2. Vodní hospodářství 4.2.1. Zásobování vodou Hlavní zdroje pitné vody se nacházejí mimo území sídelního útvaru a je z nich dodávána voda do skupinového vodovodu Třebíč. V sídelním útvaru se nachází významné vodohospodářské toky – Jihlava, Stařečský potok, potok Lubí. Třebíč má vybudovanou čistírnu odpadních vod. Ve městě byl v roce 1939 uveden do provozu veřejný vodovod, který byl postupně rozšiřován. Zdroje vody: V současné době je voda dodávána ze tří zdrojů: - Heraltice, podzemní zdroj o vydatnosti 15 – 20 I/s - vodárenská nádrž Vranov - vodárenská nádrž Mostiště Odebírané množství pro SV Třebíč v l/s: Rok
1991
1992
1993
1994
1995
Vranov
142,2
144,0
111,8
106,5
80,68
Mostiště
cca 55 - 58
Heraltice
14,3
15,2
11,12
11,19
12,96
celkem:
cca 148,64
Na přivaděč z Mostiště jsou napojeny obce na trase. Dopravované množství je limitováno čerpací stanicí Ovčírna a kapacitou přívodního řadu. Zvýšení dodávky vody je podmíněno rekonstrukcí čerpací stanice a zesílením přivaděče. Pro zajištění dostačujícího zdroje bylo uvažováno s výstavbou nádrže Střížov s úpravou vody a vodojemem u Račerovic. Podle konzultace na Výzkumném ústavu vodohospodářském v Brně je s touto variantou stále uvažováno. V roce 1963 byla dána do provozu vodárenská nádrž úpravna vody Lubí, která měla sloužit pro nouzové zásobování města Třebíče. Kolem vodárenské nádrže bylo rozhodnutím vodohospodářského orgánu stanoveno ochranné pásmo I. a II. stupně. V současné době je úpravna mimo provoz, voda se odsud pro zásobení neodebírá. Ochranná pásma byla zrušena. Stávající nádrž navrhujeme k rekreačnímu využití. Podle informací správce vodovodu jsou stávající zdroje v současnosti vyhovující. Zásobovací systém města: Do Třebíče je voda dodvávána ze tří zdrojů – Heraltice, Mostiště, Vranov – do hlavních vodojemů. Město má dva hlavní řídící vodojemy:
112
V jižní části vodojem Střítež 2 x 2 500 m3 (521, 65/516, 65 m.n.m.), do kterého je přiváděna voda z vodárerenské nádrže Vranov. V severní části města vodojem Pocoucov (521, 65/516, 65 m.n.m), do kterého je přívod z Mostiště. Z Heraltic je přívodním řadem DN 225 voda přivedena do vodojemu Borovina 2000 m3 (506,40/401,40 m.n.m.). Vodovody Pocoucov a Střítež jsou výškově osazeny na stejné kótě a jsou východním okrajem města propojeny obchvatem průměru DN 400 – DN 500, čímž je možná obousměrná doprava vody. Vlastní zásobování vodou ve městě je uskutečňováno v rámci tří tlakových pásem se spotřebními vodojemy, do kterých je dodávána voda z hlavních vodojemů. Zásobovací soustava je rozdělena sekčními šoupátky. Obytná část Řípov je napojena na přívodní řad z Heraltic. Přehled vodojemů: Vodojem
m3
Hladina vody max./ min.
Hydrost. tlak max. /min.
Pocoucov
2800
521,65/16,65
475,0/456,0
Střítež
5000
521,65/16,65
472,0/452,0
Týn II. tl.p.(zást. LB)
3400
497,54/492,65
469,0/431,0
Baba II. tl.p.(zásta. LB)
800
490,50/485,50
460,5/520,5
Kostelíček II. tl.p.(zásta. LB)
900
481,60/478,0
461,0/430,0
Čihadla II. tl.p.(zásta. LB)
1050
480,50/477,0
461,0/430,0
Nové Dvory I. tl.p.(zásta. LB)
400
467,40/462,55
440,0/396,0
Žákova zahrada I. tl.p.(zásta. 800 LB)
459,0/455,0
430,0/389,0
Borovina
2000
506,40/501,40
476,4/436,4
celkem:
17150
Potřeba vody a bilance Skutečná potřeba vody: v roce
1994
1995
1996
Počet obyvatel
39 348
40 140
39 831
Počet obyvatel napojených na vod.
38 600 98%
38 737 97%
38 794
1 280 522 (90,6l/ob.d) 724 500
1 332 094 (91,6l/ob.d) 757 782
2 005 022 (141,8l/ob.d)
2 089 876 (143,8l/ob.d)
Voda fakturovaná domácnostem 1 345 876 m3/r (96l/ob.d) 3 Voda fakturovaná ostatní m /r 806 140 Voda fakturovaná celkem m3/r
2 151 980 (153l/ob.d)
Uvedené údaje jsou podle tabulek Vodárenské a. s. Třebíč.
113
Potřeba vody pro navrhovaný nárůst k roku 2020 Výpočet potřeby vody byl proveden podle Směrnice č. 9/1973. Změny v hospodářství a zvýšená cena vody se promítly do poklesu nároků na dodávku pitné vody v celostátním měřítku. Skutečná spotřeba vody v Třebíči (z vody fakturované celkem) se pohybuje v rozmezí hodnot 141 – 153 l/ob. den. Z těchto důvodů se u výhledových studií uvažuje se specifickou potřebou nižší než uvádí Směrnice č. 9/1973. Po dohodě s Vodárenskou a. s. budeme uvažovat potřebu ve výši 200 l/os. den včetně potřeby pro základní vybavenost. Výpočet je proveden pro jednotlivé navrhované lokality a v nich uvažovaný počet obyvatel. Součinitel denní nerovnoměrnosti – 1,25 Qp – průměrná denní potřeba vody Qm – maximální denní potřeba vody Lokalita B1 Brněnská – východ B2 Týn – J. Suka B3 Záhumenice B4 Týn – Klínky B5 Hájek – Za holečkem B6 Nehradov B7 U Kuchyňky B8 Hájek II B9 Brněnská II B10 U Polikliniky B11 Vídeňský rybník B12 Za Spojovací B13 Týn – Táborská B14 Zámecký areál B15 U Trati B16 U Koupaliště B17 Borovina B18 Domky B19 Hájek III B20 Poušov V Loučkách B21 Týn – Budíkovice B22 Řípov CELKEM
Počet obyv. 1570 38 168 37
Qp m3/d 314,0 7,6 33,6 7,4
l/s 3,63 0,09 0,39 0,09
Qm m3/d 392,5 9,5 42,0 9,3
l/s 4,54 0,11 0,49 0,11
II. tl. pásmo I. tl. pásmo II. tl. pásmo II. tl. pásmo
155
31,0
0,36
38,75
0,45
I. tl. pásmo
254 203 850 524 552 1430 543 500 230 7 46 7 350 66
50,8 40,6 170,0 104,8 110,4 286,0 108,6 100,0 46,0 1,4 9,2 1,4 70,0 13,2
0,59 0,47 1,97 1,21 1,28 3,31 1,26 1,16 0,53 0,01 0,11 0,01 0,81 0,15
63,5 50,75 212,5 131,0 138,0 357,5 135,75 125,0 57,5 1,75 11,5 1,75 87,5 16,5
0,73 0,59 2,46 1,52 1,60 4,14 1,57 1,45 0,66 0,02 0,13 0,02 1,01 0,19
III (přelož.) II.tl.p.(rekon.) I.(přeložka) I. tl. pásmo Střítež Střítež Střítež II. tl. pásmo II. a III. tl. p. Borovina III. tl. pásmo Borovina I. tl. pásmo I. tl. pásmo
100
20,0
0,23
25,0
0,29
Borovina
45 9
9,0 1,8
0,1 0,02
11,25 2,25
0,13 0,03
I. tl. pásmo Borovina
7684
1536,8
17,78
1921,05
22,24
Předpokládaný nárůst Qm v jednotlivých pásmech: I. tl. pásmo 507,0 m3/d 5,87 l/s II. tl. pásmo 677,05 m3/d 7,84 l/s III. tl. pásmo 75,0 m3/d 0,86 l/s Borovina 30,75 m3/d 0,36 l/s 3 Střítež 631,25 m /d 7,31 l/s 1921,05 m3/d 22,24 l/s
114
Hl. pásmo
Celková předpokládaná potřeba vody: Spotřeba vody v roce 1996 byla: Obyvatelstvo 3649,6 m3/d Ostatní 2914,6 m3/d CELKEM 6564,2 m3/d
(365 dnů)
91,2 l/ob. den
Předpokládaný nárůst v návrhovém období: Obyvatelstvo 1536,8 m3/d Ostatní (40 %) 615 m3/d 2151,8 m3/d CELKEM
8716 m3/d
Voda nefakturovaná 20, 3% 1769 m3/d Výhled celkem Qp 10485 m3/d = 121,35 l/s Qm 13106,m3/d = 151,7 l/s Qh 273,06 l/s Zhodnocení stávajíc akumulace: Současná velikost spotřebních vodojemů činí Říční vodojem
17 150 m3 - 7 800 m3 9 350 m3
Z výpočtů je patrné, že velikost stávající akumulace je dostatečná (70% z Qm) i proto uvažovaný nárůst v návrhovém období. Tlakové poměry: V roce 1988 vypracoval Hydroprojek Brno General vodovodu města Třebíče. Byl proveden hydraulický přepočet sítě na počítači. Podle výsledků výpočtů bylo provedeno přepiskování vodovodní sítě. Pro vstupní údaje byl proveden výpočet potřeby vody jedna podle Metodických pokynů a jedna podle Směrnice č. 9/73. Specifická potřeba z vody fakturované celkem k roku 2000 byla v generelu uvažována hodnotou 27, 95 l/ob. den, počet zásobovaných obyvatel 45 788, ztráty 20, 3 %. Pak činila
- průměrná denní potřeba vody Qp= 15 910,87 m3/d = 184,15 l/s - max. denní potřeba vody Qm= 224,66 l/s
238,54 l/s 287, 93 l/s
Podle výpočtu v Programu rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku okresu Třebíč je předpokládaná potřeba vody pro město Rok Počet ob. zás. Qp m3/d Qm m3/d
2000 42344 9739,1 13634,8
2005 44557 10248,1 14347,4
2010 46770 10757,1 15059,9
Síť města je rozdělena na tlaková pásma sekčními šoupátky, jak bylo navrženo v generelu. Výškové umístění vodojemů je vyhovující, pokrývá celou zástavbu města. Závod BOPO v Borovině má vlastní vodojem užitkové vody, která je do vodojemu čerpána z rybníka. U silnice I/23 je vybudován vodojem 2x50 m3 napojený na přivaděč z Heraldic. Z tohoto
115
vodojemu je veden přívod kvalitní vody do závodu ZON. Zhodnocení vlastní vodovodní sítě je možno rozdělit do skupiny podle: - profilu potrubí - stáří potrubí - materiálu potrubí - schopnosti převést požární vodu Z hlediska profilů stávajícího potrubí, které se pohybují v rozmezí DN 60 až DN 500, jsou vodovodní řady pro zásobování obyvatelstva, občanské vybavenosti i průmyslu vyhovující. Nevyhovující jsou řady profilů DN 50, DN 60, které bude nutno postupně vyměnit za profily minimálně DN 100. Dále je nutno vyměnit profily DN 125, které již nejsou v typové řadě a jsou problémy s náhradním materiálem při poruchách. Předpokládaná životnost vodovodního potrubí se uvažuje cca 30 let podle druhu materiálu. Na vodovodní síti se vyskytují úseky původního vodovodu z roku 1922 – 1928- U starších vodovodních potrubí dochází k nejčastějším provozním poruchám. V návrhu, jehož horizont se předpokládá v roce 2020, doporučujeme vyměnit potrubí vybudované před rokem 1985 – návrh rekonstrukcí provádět v součinnosti se správcem sítě. Při výstavbě městské vodovodní sítě bylo použito převážně potrubí z litiny. Částečně je rovněž použita ocel, obchvat z roku 1980 je v dolní části z oceli a v horní části z eternitu. V novější výstavbě je použito potrubí z polyetylénu – je poruchové, minimální část je z PVC. Jako nevyhovující pro výstavbu vodovodních zásobovacích řadů se jeví ocelové potrubí a eternit i ze zdravotního hlediska. Z požárního hlediska jsou nevyhovující vodovodní řady profilů DN 60 a DN 80, které nejsou schopny zabezpečit požadovaný průtok požární vody – vodovodní řady těchto profilů je nutno vyměnit za profily minimálně DN 100. K požadavkům na požární vodu je však nutno přistupovat individuálně, a to v závislosti na objektech. Na vodovodních řadech jsou osazeny požární hydranty. Rovněž k případným navrženým rekonstrukcím je nutno o přistupovat individuálně, a to hlavně při úpravách povrchu vozovek, chodníků, kdy je nutno posoudit stávající inženýrské sítě a provést případnou výměnu. Návrh: Tlaková pásma oddělená od sebe šoupátky by bylo vhodné z bezpečnostních důvodů oddělit fyzicky a nechat šoupátka jen na několika hlavních řadech. Je navrženo posílení DN 150 přívodu do vodojemu Baba o DN 200. Zásobovací potrubí II. tlakového pásma z vodojemu baba je rovněž navrženo k zesílení o DN 250. Rovněž je navrženo na rekonstrukci přívodní potrubí z vodojemu Čihadla. Zásobení zájmových lokalit: B1 Brněnská- východ
Zásobení z II. tlakového pásma
B2 Týn – J. Suka
Zásobení z II. tlakového pásma
B3 Záhumenice
Zásobení z II. tlakového pásma
B4 Týn – Klíny
Prodloužení stávajícího řadu II. tl. pásma
116
B5 Hájek – Za Holečkem B6 Nehradov B7 U Kuchyňky B8 Hájek II
Zásobení z I. tlakového pásma Navrženo napojení na III. tl. pásmo. Stávající potrubí II. tl. pásma bude zrušeno Zásobení z II. tlakového pásma, stávající řad DN 90 rekonstruovat V zájmové ploše je stávající vodojem Baba, plochou prochází přívodní a zásobovací řady. Bude nutno je respektovat, přívodní řad přeložit.
B9 Brněnská II
Zásobení v rámci I. tl. pásma napojením na DN 400.
B10 U Polikliniky
Napojení na DN 400 z VDJ Střítež
B11 Vídeňský rybník
Napojení z vodojemu Střítež
B12 Za Spojovací
Napojení na obchvat DN 500 z VDJ Střítež
B13 Týn – Táborská
Z vodovodního řadu II. tl. pásma
B14 Zámecký areál
Zásobení v rámci I. a II. tl. pásma
B15 U Trati
V rámci vodovodu Borovina
B16 U Koupaliště
V rámci III. tl. pásma
B17 Borovina
Z vodovodu Borovina
B18 Domky
Napojení na I. tlak. Pásmo
B19 Hájek III
Napojení na I. tlak. Pásmo
B20 Poušov – V Loučkách
Napojeno na vodovod Borovina
B21 Týn – Budíkovická
Z I. tlakového pásma
B22 Řípov
Z vodovodu Borovina
Na výkrese zásobování vodou jsou vyznačeny navržené rekonstrukce vodovodních řadů a možnost napojení zájmových lokalit na vodovod. Stávající potrubí DN 150 uložené v zemi, z úpravny vody Lubí, navrhujeme na využití na dopravu vody pro zásobení městské části Ptáčov. Celkové hodnocení: • Město bude i nadále zásobováno ze stávajících zdrojů • Zásobovací systém je vyhovující, oddělit tlaková pásma, nutné rekonstrukce, doplení sítě, v oblasti Nehradov přepojení na III. tlakové pásmo. • Novou zástavbu je možno zapojit do stávajícího systému zásobování vodou 4.2.2. Odkanalizování a čistění odpadních vod Stávající stav: Zájmové území leží ve značně členitém terénu. Střed města je tvořen nejstarší zástavbou převážně jednopatrových domů. V okrajových částech Třebíče jsou hlavně sídliště panelových bytových domů. Průmyslová zástavba je převážně v jihovýchodní část města. Typ výstavby v nových sídlištích má vliv na kanalizační síť, velikost odtoků z těchto ploch a tím ovlivňování stávající kanalizace v dolních částech města.
117
S výstavbou kanalizační sítě bylo započato koncem 19. století. Byly postaveny cihelné stoky z náměstí, Jihlavské brány, z Hasskovy a Přerovského ulice s vyústěním do řeky. První projekt, který řeší hlavní sběrač na pravém břehu řeky byl zadán v roce 1917. v roce 1930 byl vypracován další projekt kanalizace, jehož součástí byl projekt hlavního sběrače k továrně G. Klimenta v Borovině. Součástí tohoto projektu byly postupně budovány jednotlivé uliční stoky pro zástavbu až do roku 1970. Velikost profilů sítě podle tohoto projektu neodpovídala skutečné produkci odpadních vod v jednotlivých částech města. V osmdesátých letech, v období prudkého rozvoje města současně s výstavbou vodního díla Dalešice a JEDU, se zvýšila produkce odpadních vod, která měla vliv na znečištění řeky Jihlavy. V roce 1970 byla zahájena výstavba čistírny odpadních vod, která byla v roce 1977 dána do provozu. S dalším nárůstem zástavby dochází opět ke zvýšení produkce odpadních vod a tím k přetěžování kmenových stok a čistírny. V roce 1990 vypracoval Hydroprojekt Brno Generel kanalizace. Meandrovité údolí řeky Jihlavy a údolí jejich přítoků v katastru města, která jsou pro danou oblast recipientem, dělí území na několik kanalizačních okresů. Z těchto jsou vedeny hlavní kanalizační sběrače převážně jednotné kanalizace do hlavního kmenového sběrače vedeného z Boroviny podél Stařečského potoka směrem k Jihlavě a pak dále souběžně s Jihlavou nejdříve po pravém břehu a pod Homolkovým jezem po levém břehu až do čistírny pod městem. Materiál stávající kanalizace je různorodý: PVC, kamenina, betonové trouby, železobeton, monolitický beton, štětované stoky a jiný materiál. V roce 1994 bylo na kanalizaci napojeno 37 394 obyvatel, celková délka svávající kanalizační sítě činila 88 760 m (z toho splašková 1 545m, dešťová 3 246m). Na kanalizaci je 26 vyústí, 4 shybky. Poznámka : stoka A až I – znamená označení stok v souladu s generelem kanalizace • Nejstarší stoka A prochází od čistírny odpadních vod kolem řeky Jihlavy, u mostu ji podchází, pokračuje přes náměstí dále pod Stařečským potokem a pod nábřeží • Kmenová stoka B – odvádí odpadní vody z oblasti průmyslových závodů a pravém břehu Jihlavy. • Kmenová stoka C – odvádí odpadní vody oddílné kanalizace se sídl. Brněnská a z území sídliště v oblastní Nové Dvory. • Kmenová stoka D – odvádí odpadní vody z oblasti levého břehu Jihlavy – staré město. Oblast Háje, Nad vsí, Týn, Záhumenice. • Kmenová stoka E – odvádí odpadní vody z oblasti Nehradova a je napojena na stoku D. • Kmenová stoka F – odvádí odpadní vody z pravého břehu Jihlavy. • Kmenová stoka H – odvádí odpadní vody z oblasti ul. Svatopluka Čecha. • Kmenová stoka I – zajišťuje odvedení odpadních vod z oblasti Boroviny. Návrh: V generelu kanalizace byl proveden hydraulický přepočet kanalizační sítě na počítači. Z tohoto přepočtu vyplynuly požadavky na rekonstrukci kanalizace. Tyto potřeby rekonstrukcí byla převzaty do územního plánu a doplněny po konzultaci u správce kanalizace, jak je vyznačeno v situaci. • • • • •
• •
Kmenová stoka A je hydraulicky nevyhovující. Stoka AF je v nevyhovujícím stavebním stavu, kapacitně nevyhovuje. Dolní část kmenové stoky je hydraulicky nevyhovující. V povodí kmenové stoky C je nevyhovující kanalizace v ulici Velkomeziříčská. Kmenová stoka D – dolní část od odlehčovací komory na Žerotínovo nám. až po napojení na stoku A, vyskytují se zde protispády. Celá část nábřežní stoky D je hydraulicky nevyhovující a je ve špatném technickém stavu. V povodí stoky F se vyskytují úseky kanalizace z let 1910 – 1929, které kapacitně ani stavebně nevyhovují. Kmenová stoka H je stavebně i hydraulicky nevyhovující. Před Stařečským potokem na stoce HE je navržena nová odlehčovací komora.
118
Kmenová stoka I – pokud budou odlehčovací komory upraveny pro ředění mezních intenzit, bude nutné provést rekonstrukce stoky. Upraveny by měly být odlehčovací komory OK1C, OK1D, OK1E, OKD, OK1I, OK1H, OK1F, OK1B. Projekčně se připravuje přívod odpadních vod z obce Stařeč na ČOV Třebíč s napojením na stávající kanalizaci v Borovině. •
Způsob odkanalizování navrhovaných lokalit: B1 Brněnská – východ Navrženo odkanalizování oddílnou kanalizací B2 Týn – J. Suka Oddílná kanalizace B3 Záhumenice Oddílná kanalizace B4 Týn - Klínky Napojení na stávající jednotnou kanalizaci Jednotná kanalizace s eliminací dešťových vod s využitím v B5 Hájek – Za Holečkem místě Oddílná kanalizace s přečerpáním splašků do kmenové stoky E: B6 Nehradov Dešťové vody vyústěny do Jihlavy B7 U Kuchyňky Oddílná kanalizace s přečerpáním splaškových vod Část na jednotnou kanalizace s max. eliminací dešťových vod a B8 Hájek II jejich využití v místě. Odkloněná část území, odkanalizované oddílnou kanalizací s přečerpáváním splaškových vod. B9 Brněnská II Oddílná kanalizace B10 U Polikliniky Oddílná kanalizace B11 Vídeňský rybník Jednotná kanalizace s max. eliminací dešťových vod B12 Za Spojovací Oddílná kanalizace B13 Týn – Táborská Oddílná kanalizace B14 Zámecký areál Část území jednotná kanalizace, dolní část oddílná kanal. B15 U Trati Jednotná kanalizace B16 U Koupaliště Oddílná kanalizace, splaškové vody jsou přečerpány B17 Borovina Jednotná kanalizace B18 Domky Jednotná kanalizace B19 Hájek III Na stávající jednotnou kanalizaci B20 Poušov – V Loučkách Oddílná kanalizace B21 Týn – Budíkovická Jednotná kanalizace B22 Řípov Oddílná kanalizace Množství odpadních vod: Výhledový nárůst množství odpadních vod by teoreticky měl odpovídat nárůstu potřeby vody. Pak max. denní potřeba bude: Qm = 13 106, 25 m3/d = 151,7 l/s V roce 1996 byl přítok na ČOV: 3207846 m3/r = 8788, 62 m3/d = 101, 72 l/s Znečištění na přítoku činilo: BSK5 průměrné CHSK prům. NL
303 mg/l 435 mg/l 389 mg/l
119
Výhledový přítok na ČOV: Přítok r. 1996 8788, 62 m3/d Přírůstek na návrhu Qm 2588, 6 m3/d Celkem 11 377, 22 m3/d = 131, 7 l/s Přírůstek znečištění BKS5 od obyvatel: Podle vyhlášky 171/92 Sb. uvažujeme hodnotu 30 mg O2/l, pak výhledové znečištění BSK5 = 151, 7 x 30 = 4551 mg/s. na obyvatele je uvažováno 60 g O2/ob. den, pak výhled 7 684 ob x 60 = 461, 04 kg/O2 den 47 515 x 60 = 2850,9 O2 den stávající přítok BSK5 nárůst
2663 kg/den 461, 04 kg/den 3124, 04 kg/den
Čistírna odpadních vod Stávající čistírna odpadních vod byla dána do zkušebního provozu 6. 1977. Technické údaje podle provozního řádu: Celodenní přítok 14 170 m3/den Znečištění BSK5 3 467 kg O2/den Počet ekvivalentních obyvatel 64 200 Denně se za bezdeští vyčistí průměrně 164 l/s, s 90% účinností. V současné době čistírna neodpovídá požadavkům. Problémem je její přetížení a tím provozní problémy, nedostatečná kapacita aktivace, přestože v poslední době prodělala určité rekonstrukce (jemnobublinná aerace) Projevují se úniky kalu dosazovacích nádrží, dále ČOV nesplňuje požadavky současné legislativy na odbourání dusíku a fosforu. V roce 1990 byl vypracován projektový úkol zabývající se intenzifikací ČOV. V 3. 1997 byla v DUIS Brno vypracována studie – ČOV Třebíč – Intenzifikace. Ve studii byl posouzen stav a varianty výhledové intenzifikace. Studie pracuje s následujícími technickými údaji: Ve výpočtech jsou ve studii uvažovány následující počty obyvatel: Současnost 40 140 obyvatel Výhled 47 028 obyvatel Průtoky jsou uvedeny úhrnné, tj. obyvatelstvo, vybavenost, průmysl i vody balastní. Rok
současnost
výhled
Průměrný denní průtok splašků
m3/d m3/h l/s
9074,1 378,1 105,0
13309,7 554,6 154,0
Maximální denní průtok splašků
m3/d m3/h l/s
9955,4 414,8 115,2
15073,3 628,1 174,5
120
Minimální denní průtok
m3/h l/s
161,6 44,9
279,2 77,6
Maximální hodinový průtok splašků
m3/h l/s
825,0 229,2
1038,3 288,4
Maximální dešťový průtok přes ČOV
m3/h l/s %
1012,1 281,1 122,7
1324,8 368,0 127,6
l/s
5642,2
5642,2
Qmax/Qv Dešťový přítok do ČOV ze stokové sítě po jejím zkapacitnění dle generelu
Látkové zatížení ČOV je uvedeno úhrnné, tj. od obyvatelstva, průmyslu a vybavenosti. Rok současnost výhled BSK5 Počet ekvivalentních obyvatel CHSK-Cr NL N - Kj Pcelk
kg/d EO kg/d kg/d kg/d kg/d
3386,8 56446 6773,6 3619,2 556,2 98,5
4116,7 68611 8233,4 4587,0 690,0 146,3
Z vyhodnocení frekvenční analýzy vyplývá, že v 15 % případů, je v současnosti překročeno látkové zatížení 2 600 kg BSK5/d, a v cca 8 % případů zatížení 3 300kg BSK5/d. Cílem intenzifikace ČOV není zásadní zkapacitnění ČOV, nýbrž dosažení lepších a stabilnějších provozních výsledků v souladu s platnou legislativou, zejména nařízením vlády č. 171/1992 Sb. a č. 185/1996 Sb. Kvalitativní změnou bude odbourání nutrientů dusíku (N) a fosforu (P). Podle vládního nařízení muší ČOV Třebíč dosáhnout následující kvalitu vody na odtoku (ukazatele I – emisní): •
Kategorie do 100 000 EO (do 6000 kg BSK5/d): Ukazatel BSK5 CHSK – Cr NL N-NH Pc
mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l
do 31.12. 2004
po 1. 1. 2005
35 125 30 15 5
30 105 25 10 3
Současná ČOV je schopna odstraňovat pouze uhlíkaté znečištění a nerozpuštěné látky. Dusíkaté látky a fosfor jsou odstraňovány pouze v množství odpovídajícím růstu biomasy. Tato úroveň není dostatečná a neodpovídá legislativnímu požadavku. Koncepce ČOV i vlastní dimenzování jejich jednotlivých částí jsou ve studii provedeny tak, aby na odtoku bylo možno garantovat následující zbytkové znečištění:
121
Ukazatel BSK5 CHSK – Cr NL N-NH4 N – NO3 Pc
průměr A mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l
15 90 20 7 15 2
maximum B 25 105 25 10 25 3
V rámci vyhodnocení výpočtů bylo ve studii konstatováno: • Města Třebíč a Jihlava jsou prakticky nejvýznamnějšími bodovými zdroji znečištění v ukazatelích BSK5, CHSK, Pc a N-NH4. Zlepšením jakosti vody v těchto ukazatelích dochází ke zlepšení jakosti vody v toku v bilancovaném profilu. • V ukazateli N-NO3 představuje hlavního znečišťovatele zemědělství. Vliv komunálních odpadních vod je malý. Ani zcela nadprůměrná účinnost čištění v tomto ukazateli nebude výrazným přínosem pro celkovou bilanci dusíku v toku. • Bylo prokázáno, že větší a vzdálenější zdroj – ČOV Jihlava – má s odhledem na samočisticí schopnost toku menší vliv na sledovaný profil nežli menší a bližší zdroj – ČOV Třebíč. Z jednotné stokové sítě bude dle generelu přitékat do prostoru ČOV za deště cca 5,6 m3/s odpadních vod. Část těchto vod bude odváděna směrem do čistírny odpadních vod. Doporučuje se na maximum vytížit stávající hrubé čistění a usazovací nádrž. Biologický stupeň je dimenzován ve studii na průtok Qmax = 368 l/s. Je evidentní, že dešťový přítok ze stokové sítě převyšuje kapacitu vlastní ČOV. Přitékající odpadní vody je nutno alespoň mechanicky vyčistit před jejich vypuštěním do recipientu. S odhledem na stísněnost území a technický vývoj v oboru je navrženo řešení pomocí virového separátoru. Virový separátor zajistí předčištění a částečnou akumulaci dešťových přívalových odpadních vod. Zachycené nečistoty budou průběžně čerpány přímo do ČOV. Po skončení deště bude obsah separátoru přečerpán do ČOV. Stávající ČOV pracuje se zatížením kalu cca 0,8 kg/kg.d a stářím kalu cca 2 dny. Tyto hodnoty jsou nedostatečné pro požadované účinnosti čištění. Intenzifikace je navržena pro docílení celoroční nitrifikace a denitrifikace na principu předřazené denitrifikace, a pro odstraňování fosforu simultánním srážením. Proces je dimenzován pro zachování účinnosti do teploty 8°C. Navržen je nízkozatížený aktivační systém se stářím kalu cca 14 dnů. Základem intenzifikace ČOV bude posílení biologického stupně rozšířením aktivačních objemů i dosazovací kapacity. Pro odstranění fosforu je navrženo dávkování Preflocu do aktivace nebo před dosazovací nádrže. Vybudování nové biologické části je navrženo vedle stávající linky. Kalová pole zůstanou zachována pro provozní potřeby ČOV – manipulace s kalem, kompostování, apod. Zásadním zásahem do ČOV bude též intenzifikace kalového hospodářství. Stávající vyhnívací nádrže mají dostatečný objem i pro výhled, je však nutno modernizovat manipulaci s kalem. Je uvažováno se samostatným zahušťováním primárního kalu v gravitačním zahušťování a přebytečného kalu odstředivkou, variantně flotací. Pro vyhnilý kal bude vybudována uskladňovací a homogenizační nádrž s kapacitou několikadenní produkce kalu. Plynové hospodářství bude dovybaveno o kogenerační jednotku elektrické energie a tepla, která zefektivní energetické hospodářství ČOV při docílení ekologicky nezávadné likvidace bioplynu. ČOV je ve studii řešena ve dvou alternativách, která se liší kalovou koncovkou. Biologický stupeň je řešen jako nízkozatížený s předřazenou denitrifikací a simultánním srážením fosforu.
122
Kalová koncovka v alt. 1 je řešena intenzifikací stávající anaerobní stabilizace, v alt.2 je stávající systém nahrazen přímým odvodňováním nestabilizovaného kalu na novém kalolisu. Vzhledem ke stávajícímu stavu byla doporučena k realizaci alternativa 1, tj. ponechat na ČOV systém anaerobní stabilizace kalu. Zahuštěné kaly budou smíchány s plovoucími kaly a poté čerpány do stávajících vyhnívacích komor, které budou pracovat ve stávajícím režimu, eventuálně upraveném režimu, avšak se stávajícím vybavením. Vyhnilý kal bude přečerpáván do uskladňovací a homogenizační nádrže vyhnilého kalu, a poté bude čerpán do stávajícího mechanického odvodňování kalu. Kal bude nadále využíván v zemědělství, nebo výhledově kompostován či ukládán na skládku. Stávající kalové a plynové hospodářství je vcelku v dobrém stavu, i když představuje provozně velmi náročnou část ČOV. Ve studii je rovněž zpracována varianta kalové koncovky bez anaerobní stabilizace kalu – s přímým odvodňováním produkovaných kalů na kalolisu pro předchozí úpravě vápnem. V těchto dnech probíhá výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace na realizaci intenzifikace ČOV. Celkové hodnocení: • • •
Rekonstrukce kanalizační sítě. Rekonstrukce čistírny odpadních vod V maximální míře eliminovat dešťové vody z návrhových ploch, a snížit množství současných balastních vod přitékajících na ČOV. 4.2.3. Vodní toky a nádrže
Zájmovým územím protéká významný vodohospodářský tok - řeka Jihlava , která je ve správě Povodí Moravy, závod Dyje – provoz Jihlava. Je uvedena v příloze č. 2 k vyhlášce č. 28/1975 Sb. „Seznam vodohospodářsky významných toků“, pod pořadovým číslem 597. V souvislosti s nařízením vlády č. 171/1992 Sb., jímž jsou stanoveny ukazatele přípustného znečištění povrchových vod, nesmí být koncentrace znečištění podle BSK5 překročena hodnota 8 mg O2/l (v profilu pod vyústí z čistírny a po smísení), Jihlava ústí do střední nádrže Nové Mlýny. Plocha povodí Jihlavy k ústí je 3 117 km2, celková délka 184,5 km, průměrný spád 2,8 ‰. Třebíčí protéká ve svém km 93,3 – 99,3 a spád je zde pouze 1,03 ‰, je ovlivněn stávajícími jezy. Kapacita koryta se pohybuje od Q2 do Q35, pod městem Q1. Poslední zásah do trasy koryta byl proveden na konci 80. let v rámci přeložky silnice I/23. V km 97,076 (Homolkův jez) – 97,917 (v Podklášteří) je provedena regulace koryta v opěrných zdech a podél návodní strany levé nábřežní ul. je uložen kmenový kanalizační sběrač. Významným LB přítokem je v km 95,063 potok Lubí, v km 97,219 Týnský potok, v km 97, 875 Stařečský potok, který je v úseku cca od ústí po železniční most zaklenut. V květnu 1996 Aquatis Brno vypracoval v rámci technické pomoci dokumentaci „Zátopové území Jihlavy v Třebíči v km 93,3 – 99, 38“. Podle této dokumentace je inundace zakreslena v situaci kanalizace. Řeka v tomto úseku protéká údolím v max. šířce 280 m, místy sevřeném skalními výchozy. Údolí je zastavěno místy až po břehovou čáru. Kapacita koryta se pohybuje od Q5 – do Q20. Při větších průtocích dochází k rozlivům. V km 93,7 – 94,5 se jedná o přírodní koryto o kapacitě Q1, je stabilizováno, břehy jsou porostlé stromy a keři, inundace je průtočná. Km 94,5 – 94,95 Koryto je rovněž přírodní, stabilizované, břehy porostlé keři a stromy. Koryto se přibližuje pravému svahu údolí (menší možnost rozlivu). Na levém břehu je ČOV po obvodu chráněna betonovou zídkou v dolní části proti vodě Q5. Projevuje se zde výrazně hydrostatická hladina Táborského jezu.
123
Km 94,95 – 95,2 (Horní konec ČOV – Palečkův jez) Koryto Jihlavy v tomto úseku je podle potřeby upraveno kamennými zídkami. Břehy a území inundace, mimo areál Horáckého autodružstva, jsou porostlé stromy a keři, vliv omezení průtočnosti inundace však není výrazný. • Státní silnice na levém břehu je mimo zátopu. • Horácké autodružstvo na pravém břehu – pozemky jsou zatápěny od Q5, budovy od Q20 • Příhradový most v km 95,03 zasahuje do průtočného profilu od Q50, rezerva 50 cm pod spodní hranou mostovky je při cca Q20. • Levý břeh nad mostem je zatápěn vodou vzdutou Palečkovým jezem od Q1 (rozliv není výrazný: objekty plynáren jsou zatápěny vodou větší než Q20.) • Palečkův jez s vysokou přílivovou hranou způsobuje rozliv cca Q5 na pravém břehu a mírný rozliv Q1 vlevo. Km 95,2 – 97, 05 (nad Palečkovým jezem – pod Homolkův jez) Koryto má nízkou kapacitu (Q1 – Q5), průtočnými inundacemi a minimálním vlivem příčných objektů. Zátopy na pravém břehu nezpůsobují problémy, Na levém břehu jsou ohroženy rozlivy provozovny v cca km 95,5 a těsně nad novým silničním mostem v km 95,789 včetně okolního úseku sinice I/23. Silniční most koncentruje svými nájezdy inundované průtoky do prostoru koryta. Most sám má dostatečnou kapacitu a způsobuje pouze minimální vzdutí. Příhradový most parovodu v km 96,06 je překážkou průtoku velkých vod cca od Q20. Provozovny Oděvy a Koželužna jsou překážkou odtoku vybřežených vod. V prostoru pod silničním mostem B. Smetany (km 96,975) se zástavba přibližuje oboustranně korytu Jihlavy, velkými vodami však není dotčena. Smetanův most je kapacitní, při větší vodě než Q50 je obtékán (dochází k přelití příjezdů na most). Úsek mezi Smetanovým mostem a Homolkovým jezem má vlevo kapacitu Q2: vpravo Q5. Rozlivy od Q10 je ohrožována dolní zástavba, zejména nízko položená část ulice Hlavovy. Km 97,067 – 97,95 Je nejkritičtější úsek se zástavbou po hranu koryta ale i uvnitř průtočného profilu. Kapacita koryta je cca Q35, břehy jsou většinou ochráněny nábřežními zdmi. Regulace byla vybudovaná ve 20. letech. Nedostatečná kapacita je ještě víc omezena uložením kanalizační stoky do průtočného profilu (podél návodní strany levé nábřežní zdi). Homolkův jez v km 97,076 je v současné době rekonstruován na jez s kótou pevného přelivu 390,40 (nezpůsobuje při povodni vzdutí) a vakuovou hradící konstrukcí. Jez se při velké vodě vyhrazuje automaticky (zcela vyhrazen je při Q20). Při normálních průtocích zachovává v podstatě původní stav, tj. vodní zrcadlo na kótě 392,10 m n. m. Tímto řešením se kapacita jezu zvýšila až na Q50. Úsek mezi Homolkovým jezem km 97,076 a zaústěním Týnského potoka v km 97,219 je přechodem do výše použitého obdélníkového profilu. Rozlivy na levém břehu nepůsobí větší škody. Pravobřežní rozlivy způsobují zátopy v okolí Hlavovy ulice. Z podkladů a výpočtů je odvozena kapacita Q35 (může být místní pravou i snížena). Obdobná situace je mezi km 97, 219 (zaústění Týnského potoka) a lávkou v km 97,303. Koryto je chráněno nábřežními kamennými zdmi, jeho šířka ve dně je cca 30 m, kapacita cca Q35. Lávka v km 97,303 má spodní hranu mostovky 30 cm nad Q100, je kapacitní, a svými dvěma zaoblenými v korytě uloženými pilíři způsobuje minimální vzdutí. Úsek mezi lávkou km 97,303 a silničním mostem v Podklášteří je chráněn proti vodě cca Q35. Na pravém břehu se nachází starší zástavba a městské hradby, na levém břehu těsně nad lávkou a v horní části úseku (nad cca km 97,600) je koruna nábřežní zdi upravena jako ochranná zídka výšky cca 50 cm nad terénem (za účelem ochrany zástavby Havlíčkova nábřeží a nízko položené Židovské čtvrti).
124
Silniční most Podklášteří má mostovku v průtočném profilu, při velkých vodách je obtékaný. Výpočtem zjištěné vzdutí hladiny při Q100 je 30 cm. Při povodní může být podstatně zvýšeno vlivem nesených překážek. K zatápění levého břehu dochází od Q2, pravý břeh je zatápěn od Q35. Km 97,962 – 98,612 (jez Podklášteří – lávka ke koupališti) Podklášterský jez svojí vysokou přelivnou hranou nepříznivě ovlivňuje průtoky velkých vod, zejména v nadjezí. Kapacita levého břehu, kde mimo budovu Finanční úřad (bývalý mlýn) není v inundaci zástavba, je Q2-5. Pravý břeh je zatápěn po km 98,270 (konce souvislé zástavby) vodou Q35, dále vodou větší než Q5. Lávka ke koupališti celou svojí konstrukcí zasahuje do průtočného profilu. Její spodní hrana mostovky je na úrovni Q10. Lávka je výraznou překážkou průtoku, neboť při velkých vodách, kdy dojde k jejímu přelévání, se budou na sítích zábradlí zachycovat plaveniny. Pokud by vzniklým odporem došlo ke stržení lávky, může se tato stát velmi nebezpečnou pro objekty níže po toku. Km 98,612 – 99,380 (nad lávkou ke koupališti) V tomto úseku se jedná o udržované přírodní koryto, rámované příbřehovou výsadbou. Po pravém břehu je vedena cesta využívaná k rekreačnímu provozu, na levém břehu se nachází areál koupaliště a zahrady. Koryto má kapacitu Q5, při větších vodách dochází k zaplavování cesty i areálu koupaliště, který je situován v inundaci. V dokumentaci provedené výpočty prokazují nedostatečnou kapacitu koryta Jihlavy, která působí problémy zejména v již zastavěné části města Třebíče a neumožňuje další využívání pozemků v blízkostí řeky. Důsledné vyřešení vodohospodářských poměrů města Třebíče vyžaduje kombinace opatření na snížení velikosti kulminace velkých vod a zajištění ochrany exponovaných území vyloučením rozlivů. Vzhledem k tomu, že další retenční prostory nejsou a ani nebudou k dispozici a že zajišťování ochrany před velkými vodami je náročné prostorově, technicky i ekonomicky, je třeba omezovat vliv lidské činnosti na degradaci celého povodí podporou záměrů omezujících rychlost pohybu vody v celém povodí. Jakékoli vylučování inundací i neprůtočných má dopad na velikost kulminace průtoku a rychlost vody v korytě. S ohledem na rozsah dopadu následků velkých vod na obyvatele je nutno proto u každého zásahu do krajiny (nejen do koryta) zvažovat důsledky z hlediska rychlosti odtoků. Zhoršování poměrů v níže ležící trati toku je tak možno omezit činností ve výše ležících částech povodí. V současné době se připravuje rekonstrukce Homolkova jezu v Podklášteří v souvislosti s řešením protipovodňových opatření v km 95,2 – 98,612 včetně nové lávky na koupaliště. Při větších srážkách dochází k vybřežení vody z koryta Týnského potoka podle informací pracovníků Lesy ČR do výšky cca 1 m nad břehovou hranu. Před dvěma lety na toku proběhla rekonstrukce v rámci hrazení bystřin. Hydrologické údaje toku Jihlava: Profil 1: nad Stařečským potokem, hydrologické č. 4-16-01-087 2: nad Klatovským potokem, hydrologické č. 4-16-01-93 Plocha povodí: 1. 875,55 km2 2. 963,12 km2 Roční srážky: 1. 657 mm 2. 650 mm Průměrný dlouhodobý průtok: 1. 5,1 m3 2. 5,5 m3
125
Jihlava ve Vladislavi Celková třída jakosti: 4 ve skupině - základních fyzikálních a chemických vlastností - biologických a mikrobiologických vlastností (Coli) - kyslíkový režim BSK5 na r. 1995 – 96 – 6,8 mg/l U nerozpuštěných látek došlo ke zhoršení z třídy 2 do třídy 4, u amoniakálního dusíku ke zlepšení Průměr v roce 1995 – 1996 1,2 1994 – 1995 1,8 Při sledování rtuti došlo k mírnému zlepšení. Saprobní index č. 2 Podle měření Povodí Moravy je na výtoku z ČOV Třebíč BSK5 30 mg/l N – leté průtoky N QN(m3/s) 1. 2.
1 50 52
2 71,5 75
5 10 20 50 103,5 130,5 159,5 201 111 141 174 221
Seznam správců toků a nádrží: Jihlava Lubí Týnský potok Stařenský potok Nádrž Lubí Rybník Židloch a Nový Nádrž baba, Vodovodní rybník Kuchyňka je ve správě Měú Třebíč.
100 235 260
tř. II-III
-Povodí Moravy, a.s. provoz Jihlava -Povodí Moravy, a.s. provoz Jihlava -Lesy ČR -Povodí Moravy, a.s. provoz Jihlava -Vodárenská a. s. -Měú Třebíč -ve správě Měú Třebíč
Ve výhledu navrhujeme 3 rybníky – Zámiš na Týnském potoce, Rafaelova a Za Spojovací. Jejich hlavní funkcí je zpomalovat odtok vody z území a zároveň chránit zástavbu před záplavami. Bylo by vhodné stávající i nové rybníky upravit tak, aby byly zvladatelné, čímž bude vytvořen manipulační prostor pro řízení odtoku z příslušných povodí. Před dvěma lety byl v rámci hrazení bystřin rekonstruován Týnský potok. Při větších srážkách dochází na Týnském potoce k vybřežení vody do výšky cca 1 m nad břehovou hranu (podle sdělení správce). Celková úprava koryta byla provedena v 70. letech. Kromě Jihlavy a nádrže Lubí, kterou navrhujeme k rekreačnímu využití, nejsou s uvedenými toky a nádržemi v návrhu ÚPNSÚ uvažovány žádné záměry (pouze běžná údržba). Obecně je nutno dodržovat následující požadavky: Podél koryta vodního toku je nutno ponechat 6 m manipulační pruh alespoň z jedné strany pro možnost pojezdu údržbových mechanismů. Nutná je stálá údržba koryt, zvláště malých místních svodnic, poněvadž území ohrožené erozí tyto svodnice zajišťují odvod vody z území. Extravilánové vody Ochranu zástavby před extravilánovými úpravami. Důležité je dosáhnout co akumulací vody v celém povodí. Tímto dolních částech toku. Tento požadavek blízkému přirozenému stavu. S tímto
vodami je třeba řešit v součinnosti s pozemkovými nejvyrovnanějšího povrchového odtoku s max. by byla omezena možnost záplav ve středních a zároveň znamená návrat k hydrologickému režimu je úzce spojena problematika vodní eroze na
126
obhospodařovaných pozemcích v povodí a transportu rozpuštěných a nerozpuštěných látek do toku. K tomu jsou třeba hlavně tato opatřeni: 1. Provedení protierozních opatření • Organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků) • Agrotechnická (vrstevnicová orba, změna kultur) • Stavebně technická (průlety, zelené pásy 2. protierozní opatření na lesní půdě • zavedené pěstební postupy, šetrné přibližování dříví • druhová skladba porostu 3. ochrana přirozených mokřadů 4. omezení odvodnění (dříve živelné odvodňování ploch) 5. denaturalizace a revitalizace vodních toků 6. budování drobných, případně středních nádrží a suchých poldrů 7. umožnění záplavy ve vymezených inundačních plochách 8. zákaz výstavby v inundačních územích Ochrana proti povodním by se měla přenést od místa vzniku příčiny, tj. do plochy povodí horních a středních toků, protože při průtoku Třebíčí není prostor na vymezení inundačních ploch. Zbytek zmenšených povodňových průtoků by měl být likvidován na vhodně vybraných zatravněných inundačních prostorech v povodí. U rybníků je třeba zachovat příjezdovou cestu na hráz, pro možnost rekonstrukce nebo opravy rybničních objektů. 4.3. Energetika 4.3.1. Zásobování plynem Vysokotlaký plynovod Město Třebíč je zásobováno od 50 - tých let plynem z vysokotlakého dálkového plynovodu Znojmo – Praha, na který je napojeno u Mor. Budějovic potrubím DN 300/40. Vysokotlaký plynovod prochází jižní částí území. Z tohoto vysokotlakého plynovodu jsou provedeny vtl. přípojky k vtl. regulačním stanicím. V současné době slouží pro zásobování města pět regulačních stanic: RS 15 000 Znojemská skut. Odběr 3090 m3/h RS 5 000 Nové Dvory 5030 m3/h RS 1 200 ČOV 110 m3/h RS 10 000 Kožichovice 4600 m3/h RS 5 000 Borovina nezjištěno 36 000 12 830 m3/h Závod BOPO má vlastní vtl. regulační stanici RS 3 000. V současnosti je instalovaný výkon regulačních stanic předimenzován. Kromě RS Nové Dvory jsou všechny vtl. regulační stanice na pravém břehu řeky Jihlavy. Středotlaký plynovod Z vtl – stl regulačních stanic vychází síť ze středotlakých plynovodů jednak pro přímé zásobení maloodběratelů s odběrem větším než 50 m3/h , 60 000 m3/rok a jednak pro napájení regulačních stanic stl – ntl. Na středotlaké síti je 7 stl – ntl regulačních stanic a 3 AL-z kiosky. Středotlaké regulační stanice: RS 1200
Komenského nám.
RS
Klášterní zahrada
127
RS 1200 U Kuchyňky RS J. Suka RS 1200 Hájek 1.st. RS Wolkerova RS 1200 Luční Instalovaný výkon stl – ntl RS je 9 200 m3/h. Středotlaký plynovod tvoří v podstatě zaokruhovanou síť vzájemným propojením. Rozvod středotlakého plynu je provozován pod tlakem 0,1 MPa, v souladu s ČSN 38 6413 může být provozován do max. tlaku 0,3 MPa, v čemž je ve středotlaké síti kapacitní rezerva. Podle informací správce plynovodu je tento v dobrém stavu, při poruše musí být z bezpečnostních důvodů okamžitě opraven. Nízkotlaké plynovody Tvoří hlavní rozvodnou síť pro zásobování obyvatelstva hlavně v rodinných domcích. Nízkotlaké plynovody jsou provozovány pod tlakem 0,0023 MPa. Materiálem místní sítě je ocel, litina a 1PE. Pro zhodnocení sítě by bylo vhodné provést přepočet plynovodu. Umístění regulačních stanic, trasy vysokotlakých plynovodů a středotlakých rozvodů včetně navržených rozvodů pro rozvojové plochy jsou patrné ze situace. Poznámka:
VO1 – velkoodběr přímo z vysokotlaku VO2 – velkoodběr ze sítě města MO - maloodběr
Skutečná spotřeba plynu ve městě Počet obd. r. 1995 VO1 3 ks VO2 88 ks MO Obyvatelstvo Celkem
Spotřeba 1995 2 173 936 m3/rok 29 115 266 m3/rok 4 408 856 m3/rok 10 287 330 m3/rok 43 811 452 m3/rok 12 830 m3/hod.
počet odb. r. 1996 2 88 510 93
spotřeba 1996 2 085 593 m3/rok 45 455 482 m3/rok 47 541 075 m3/rok
Bilance potřeb plynu v návrhovém období Potřeba plynu pro obyvatele: Všechny navrhované lokality pro bytovou zástavbu je možno zásobovat plynem. Pro stanovení potřeby plynu je uvažována hodnota specifické spotřeby 1,8 m3/h (2 500 m3/rok), což odpovídá vyhl. č. 3 Stanovení potřeb tepla. Pro vybavenost se vychází z potřeb tepla obestavěného prostoru (obestavěná plocha, výška 3,5 m) dané ukazatele 21W/m3/h. Roční potřeba je pak stanovena na základě maxima, tj. 2 000 provozních hodin. Potřeba je počítána pouze pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody, pro technologii je třeba tuto stanovit jednotlivě. Potřeba pro výhledové plochy: lokalita b. j.
m3/h
tis. m3/r
B1 Brněnská-východ
489
880,2
1 222,5
B2 Týn-J.Suka
15
27,0
37,5
128
B3 Záhumenice
66
118,8
165,0
B4 Týn-Klínky
10
18,0
25,0
B5 Hájek-Za Holečkem
42
75,6
105,0
B6 Nehradov
100
180,0
250,0
B7 U Kuchyňky
80
144,0
200,0
B8 Hájek II
230
414,0
575,0
B9 Brněnská II
165
297,0
412,5
B10 U Polikliniky
170
306,0
425,0
B11 Vídeňský rybník
450
810,0
1 125,0
B12 Za Spojovací
167
300,6
417,5
B13 Týn-Táborská
136
244,8
340,0
B14 Zámecký areál
92
165,6
230,0
B15 U Trati
4
7,2
10,0
B16 U Koupaliště
18
32,4
45,0
B17 Borovina
4
7,2
10,0
B18 Domky
108
194,4
270,0
B19 Hájek III
20
36,0
50,0
B20 Poušov V Loučkách
35
63,0
87,5
B21 Týn-Budíkovice
15
27,0
37,5
B22 Řípov
3
5,4
7,5
2 419
4 354,2
6,047,5
Výtápění nákupních center F = 7 300 m2 , výška 3,5 m Spec. Spotřeba 21 W/ m3/h 130 ti. m3/rok Potřeba plynu 65 m3/h 3 Nárůst celkem 4 419,2 m /h 6 177,5 m3/rok Předpokládaný nárůst výhledové potřeby plynu: 12 830 + 4 420 = 17 250 m3/h 47 541 075 + 6 178 = 47 547 253 m3/rok Stávající vysokotlaké regulační stanice i tuto zvýšenou potřebu plynu převedou. Pro posouzení kapacity středotlakých stanic by bylo třeba provést přepočet sítě. Způsoby plynofikace navrhovaných lokalit: B1 Brněnská-východ B2 Týn-J.Suka B3 Záhumenice B4 Týn-Klínky B5 Hájek-Za Holečkem B6 Nehradov
Napojení na středotlak Na nízkotlak, při větší spotřebě nutno přivést středotlak Napojení na nízkotlak Napojení na nízkotlak Napojení na středotlak Napojení na středotlak
129
Napojení na středotlak Napojení na středotlak Napojení na středotlak Napojení na středotlak Napojení na středotlak Napojení na středotlak Napojení na nízkotlak Na středotlaký plynovod Na středotlak (0,3 MPa) Na středotlak Na středotlak (0,3 MPa) Na středotlak Možno napojit na stávající středotlak i nízkotlak Zádobeno středotlakem Prodloužení stávajícího nízkotlaku
B7 U Kuchyňky B8 Hájek II B9 Brněnská II B10 U Polikliniky B11 Vídeňský rybník B12 Za Spojovací B13 Týn-Táborská B14 Zámecký areál B15 U Trati B16 U Koupaliště B17 Borovina B18 Domky B19 Hájek III B20 Poušov V Loučkách B21 Týn-Budíkovice B22 Řípov Celkové hodnocení:
Situace v zásobování města Třebíče zemním plynem je vyhovující pro současný stav. V případě rozvoje města (bydlení či podnikatelské aktivity) budou nutné určité regulace pro rozvojové plochy: •
• • • •
Nejsou nutné zásahy do systému vysokotlakých plynovodů zásobující město – v případě uzlového odběru nad 50 m3/h je nutno tuto lokalitu napojit na středotlaký plynovod. Výhledově navrhujeme k rekonstrukcí VTL RS 5 000 Nové Dvory. Při nižších odběrech lze napojit odběratele i na nízkotlak. Probíhá přestavba stávajících kotelen v sídlišti Domky na plyn. Je záměr rekonstruovat stl RS 1200 Komenského za podzemní. Upozorňujeme, že regulační stanice je v inundačním území. V městské části Borovina je projekčně připravena výstavba zbývající části středotlakého plynovodu. Pro zlepšení provozních podmínek doporučujeme rekonstruovat stávající nízkotlaký plynovod v ulici Oldřichova, Jungmannova, část B. Václavka, Soukupova, Přerovského. Převážná část nové navrhovaných lokalit bude zásobována ze středotlakého plynovodu. 4.3.2. Zásobování elektrickou energií
Současný stav: Okresní město Třebíč je zásobováno elektrickou energií ze dvou rozvoden 110/22 kV a to Řípov a Ptáčov. Rozvodny jsou dnes osazeny transformátory 110/22 kV 2 x MVA a 1 x 40 MVA a jsou zapojeny do sítě vvn 110 kV spojující rozvodny Oslavany, Slavětice, M. Budějovice, V. Meziříčí a Jihlava. Vlastní zásobování města je pak uskutečněno převážně z venkovních vedení 22 kV, které tvoří okružní koridor kolem města. Jsou to vedení 318/319, 380, 365, na severu pak, 364 a 370. Dále zásobují město vn 54, 148, 157, 260, 262. Tato vedení jsou vzájemně propojená a to přes kabelovou síť 22 kV položenou ve městě a zásobující jak bytovou a občanskou výstavbu, tak i výrobní zemědělské a průmyslové podniky. Současně zde ještě existují rozvody a trafostanice na 6 kV napájené z rozvodny TR č.8, která je zásobována z Řípova venkovními linkami 22 kV č. 149 a 54. Již několik let však
130
probíhá plánovitý přechod na jednotné primérní napětí 22 kV s jejímž dokončením se počítá do roku 2000. Dnešní stav v zásobování města po stránce vn je dobrý a to jak přenosově, tak i výkonově. Stav sekundární sítě nízkého napětí je různorodý. Během 25 – ti let byly prováděny postupné rekonstrukce, obecně lze však konstatovat, že z větší části není vyhovující. Nejhorší situace, kde je síť z 90 % ve velmi špatném stavu, je v Zámostí. Ve městě je již dnes provedena poměrně značná kabelizace a to cca z 55 %. Ovšem i zde starší kabely přenosové i mechanicky nevyhovují a je nutná jejich výměna. Výhledová bilance elektrického příkonu do návrhového období do roku 2020. Ve zpracovaném výhledu distribuční systém dimenzujeme tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvalitě napětí. To vše při minimálních počátečních investicích a ročních nákladech na ztráty a provoz. Zpracovaná výhledová výkonná bilance vychází ze stávajícího stavu a ze stanovení podílových maxim nových odběrů u jednotlivých odběratelských sfér, tj. bytového fondu, nevýrobní (občanské vybavenosti) a výrobní sféry. Tyto složky totiž největší měrou ovlivňují růst spotřeby elektrické energie. Je tedy zřejmé, že tento růst je úměrný růstu počtu obyvatel, stupni životní úrovně a modernizaci a rozvoji průmyslu a zemědělství. Na základě takto získaných údajů je pak vypracována bilanční rozvaha o vývoji zatížení řešeného území. Z energetického hlediska se u nové výstavby předpokládá dvojcestné zásobování energiemi a to elektřinou a plynem (vaření + topení + TUV). Podle ČSN 341060 se zde bude jednat o stupeň elektrizace „A“, kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Na základě pravidel ČEZ platí pro výpočet podílu 1b.j má maximu obytného souboru Sb=1,2+4,8/√n. V této hodnotě 1,5kVA/b.j (u rodinných domů 2,0 kVA) je při dnešním trendu růstu spotřeby zahrnuta i realizační (r. 2010) i výhledová hodnota, jelikož se nepředpokládá, že zátěž b.j. bude po roce 2010 výrazněji narůstat. V území řešeném územním plánem je navrženo k výstavbě 2 300 b.j., z toho 1 265 v rodinných domech. Pro zásobování této nové bytové výstavby bude nutné zajistit výkon ve výši 4 100 kW. Pro nově navrhovanou občanskou vybavenost (restaurace, zámecký areál, školy, komerce, obchody sport, obchodní střediska apod.), počítáme s příkonem cca 900 kW. V územním plánu je též navrženo několik ploch pro podnikatelské aktivity ve výrobní sféře a pro průmyslové podniky. Jelikož v současné době není možné stanovit konkrétní náplň ani záměry budoucích investorů v této oblasti, výše nových odběrů je odhadnuta na základě rozsahu těchto ploch. Výkon je stanoven na cca 1 000 kW. Pak celkové soudobé zvýšení elektrického příkonu pro navrhovanou výstavbu bude cca 5 500kW. Návrh řešení zásobování el. energií ze sítě vn do roku 2020. Předpokládáme, že i ve výhledu bude přenos požadovaného výkonu zajišťován z obou rozvoden Ptáčov a Řípov a že bez podstatných změn zůstane i základní konfigurace sítě vn. Po projednání výhledového řešení na JME POS Třebíč je navrženo vybudovat nové dvojité venkovní napájecí vedení 22 kV a to z rozvodny Řípov do prostoru Nehradov v trase vn 54. Navrhovaná řešení zásobování el. energie jednotlivých lokalit jsou v souladu s požadavky JME. Ve většině případů jde o výstavbu nových zděných trafostanic 22/0,4 kV o rozsahu 630 kVA, připojených na kabelovou smyčku. Dále je navržena kabelizace části venkovních vedení a nahrazování sloupových stanic stanicemi zděnými. Jde o případy uvolnění staveniště pro budoucí výstavbu, nebo o snahu demontovat venkovní vedení zasahující do městské zástavby. V některých případech je venkovní vedení navrženo k přeložení. Jsou zde i navrženy nové stanice a kabely budované v rámci přechodu z napětí 6 kV na 22 kV. Všechna výše uvedená řešení jsou nejlépe patrná z výkresu č. 7 „Zásobování elektrickou energií“ v měř. 1:5 000.
131
4.3.3. Spoje Pošta a telekomunikace Dnes jsou v provozu čtyři telefonní ústředny. Jsou to: • Analogová mobilní ústředna „Za rybníkem“ • Hlavní ústředna „Hájek“ pracující v překryvné síti (část analogová, část digitální) • Ústředna „Znojemská“ pracující také v překryvné síti • Ústředna „Borovina“, která je tiž plně digitalizována Mobilní ústředna „Za rybníkem“ bude zrušena. U obou ústředen pracující v překryvné síti bude jejich digitalizace ukončena v roce 2002. Místní síť bude celkově provedena kabelem. Nároky na nové plochy nejsou. Pošta v současné době provozuje tato zařízení: • Třebíč 1 – Smila Osovského, kde je umístěna okresní správa pošt. Tato pošta je plně vytížena a poskytuje všechny druhy poštovních služeb. • Třebíč 2 – Okružní – podávací pošta • Třebíč 3 – Demlova – podávací pošta • Třebíč 4 – Modřínová – podávací pošta • Třebíč 5 – M. Majerové – podávací pošta • Dále je v Borovině v provozu okresní přepravní uzel pro nakládku a vykládku a třídění které by se mohly dálkových kabelů dotknout ve smyslu zákon č. 110/1964 Sb. včas se správou DK projednat. Řešeným územím prochází několik větví dálkového kabelu. Je proto třeba veškeré záměry, které by se mohly dálkových kabelů dotknout ve smyslu zákona č. 110/1964 Sb. včas se správou DK projednat. Radiokomunikace: Řešeným územím prochází provozovaná rr trasa v úseku RS Klučovská hora – PR Třebíč (Engelsova ul. č.p. 972/13), RS Klučovská hora - TKB Třebíč (Znojemská ul. č.p. 25) a datový spoj v úseku RS Klučovská hora JME Třebíč (Polanka 10). Obě trasy včetně kruhových ochranných pásem o r = 500 m kolem TKB Třebíč a PR Třebíč jsou v ÚPSNÚ zakresleny a respektovány při navrhované zástavbě. Jižní částí řešeného území probíhá provozovaná rr trasa RS Klučovská hora – Rudný u Jihlavy. Činnost jiných organizací v ochranném pásmu radioreléových spojů nesmí být v rozporu s ustanovením zákona o telekomunikacích č. 110/1964 Sb. a musí odpovídat prováděcí vyhlášce č. 111/1964 Sb. Ve vyznačeném prostoru ochranného pásma radioreléového spoje je zakázána výstavba vysokých budov a průmyslových objektů, případně vysokých ocelových stožárů a konstrukcí, které by zasahovaly do spodního okraje Fresnelovy zóny. Dále je v ochranném pásmu zakázána instalace přístrojů a zařízení např. silné generátory, průmyslové rentgeny, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení vysílačů a radarů nespojových organizací bez předchozího souhlasu Správy radiokomunikací Praha. 4.3.4. Zásobování teplem Současný stav: Zásobování řešené oblasti tepelnou energií je řešeno výhradně ze zdrojů tepelnými sítěmi. Provozovány jsou jen dva menší centrální zdroje vytápění, které již končí svůj provoz:
132
•
•
Kotelna BOPO a. s. v Borovině s dvoupalivovými hořáky (ZP nebo MAZ) s výkonem 49,4 MW. Tato zásobuje parním potrubím přes výměníkové stanice b.j. a obč. vybavenost sídliště Borovina a sídliště U rybníka Plynová výtopna Uniplet a. s., která přes výměníkové stanice pára-voda zásobuje teplem lokalitu Horka – Domky. Tepelný výkon je zde 60, 5 MW. Rozvody jsou staré a nevyhovující, kde se ztráty pohybují kolem 19 %
Dalším druhem vytápění ve městě je systém blokových nebo domovních plynových kotelen, pokrývajících soustředěnou bytovou výstavbu a občanskou vybavenost. Na ul. Račerovické jsou tří elektrokotelny, které vytápějí tri činžovní domy. Zbývající, hlavně starší zástavba má lokální topeniště na plyn, nebo tuhá paliva, v některých případech i elektrické vytápění. Průmyslové a zemědělské podniky mají vlastní tepelné zdroje, využívané jen pro vlastní potřebu. Převážně spalují zemní plyn. Výjimkou jsou dva výše popsané centrální zdroje a kotelna První brněnské strojírny, která parovodními napáječi zásobuje párou TUSCULUM a podnik DOMINO. Návrh výhledového zásobování města tepelnou energií: Jelikož je dnes město téměř 100% plynofikováno, je rozhodnuto, že zásobování tepelnou energií bude řešeno decentralizovaným způsobem. Již dnes se provádí předělání výměníkových stanic na blokové kotelny v lokalitě Horka–Domky, ve kterých budou pracovat kogenerační jednotky. Kogenerace je kombinovaná výroba tepla a elektřiny při efektivním způsobu a ekologickém využití primární energie. Výkonnost je dána využitím tepelné energie při výrobě elektřiny. Zde budou použity jednotky o výkonu 43-210 kWt. Napojení na centrální zdroj bude zrušeno. S tímto řešením se počítá i v případě druhého centrálního tepelného zdroje BOPO, pro obě sídliště. Tím dojde prakticky ke zrušení obou současných zdrojů jako centrálních zdrojů tepla pro město. Na pozemku Tusculum v průmyslové oblasti se počítá s výstavbou zařízení pro termické zneškodnění odpadu. Tato spalovna s max. tepelným výkonem 450 kW, bude sloužit jako zdroj pro výše uvedený podnik. Tím bude možno zrušit tepelný napáječ z První brněnské strojírny. Z uvedených řešení je patrno, že výhledová koncepce zásobování města teplem je postavena na zásadě decentralizovaných zdrojů. Nová výstavba bude zásobena teplem z blokových kotelen na zemním plyn, umístěných v samostatných objektech. Osazení kotelen bude odpovídat požadavkům ČSN 060310. Výstavba nových kotelen bude probíhat v závislosti na časovém postupu bytové výstavby. Nové navrhované rodinné domky budou vytápěny individuálně etážovým a ústředním topením z plynových kotlů. Občanská vybavenost v lokalitách nové bytové výstavby bude zásobovaná teplem z blokových kotelen sídliště. Pro výstavbu vyšší občanské vybavenosti předpokládáme vybudovat plynové kotelny pro potřeby jednotlivých objektů. Možno uvažovat i s elektrickým vytápěním. Při soustředěné výstavbě center s časovou návazností by bylo velice účelné a ekonomické sdružit prostředky více investorů na kotelnu společnou. Pro podnikatelské aktivity ve výrobní sféře a nové průmyslové podniky na plochách určených územním plánem, je počítáno s tím, že si každý odběratel zajištění tepelného výkonu bude řešit individuálně. I zde je třeba zvážit hospodárnost jedné kotelny pro více odběratelů. Seznam zdrojů:
výkon od 0,3 do 5,0 MW
1. 2. 3. 4. 5.
V. Nezvala 34 Střítež U Obůrky 953 Hrotovická 1184 Cyrilometodějská 208
ZON spor s.r.o. AGROS a. s. AGROS a. s. AGROSTAV Třebíč a. s. AMAPRINT Kerndl s. r. o.
133
plyn uhlí plyn plyn plyn
4,770 0,518 0,718 1,436
6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.
AREA Třebíč s. r. o. Benzina a. s. ČSPHM CENTEX a. s. Centrum odb. přípr. stav. Centrum odb. přípr. stav. Česká pojišťovna Česká pošta Česká spořitelna ČE JEDE – sport. areál ČE JEDU – Atomhote DELVITA a. s. Domino – koželužna Dům dětí a mládeže ELA sdr. pro výr. a obch. EURONOVA – prodejna EURONOVA – prodejna Finanční úřad FORTUNAX – plavecký ar. Gymnázium Hasičský záchranný sbor HASSO spol. s. r. o. Horácké autodružstvo Ing. Milan Kubeš Ing. Josef Klíma – elektro ISŠ technická J. Mareš – truhlářství Jatky Třebíč JOON - Restaurace DON J. Meinl Morava Ok. Správa soc. zabezp. Komerční banka M – HOLDING a. s. M – HOLDING a. s., sklady MATPA – mlékárna MAVET a. s. ZŠ Benešova MŠ gen. Sochora MŠ Cyrilometodějská MŠ Benešova MŠ Obránců míru Městský úřad MŠ Nehradov ZŠ Brněnská Mze ČR Územní odbor MT Design spol. s. r. o. Nemocnice s poliklinikou NsP – ubytovna SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor
Jihlavská brána 10 Hrotovická Komenského nám. 12 Kosmákova 56 Hrotovická Komenského nám. 1342 Smila Osovského Soukopova 139 Velkomeziříčská Velkomeziříčská 45 Smila Osovského Brněnská 14 Hrádek 964 Polanka 18 Karlovo nám. 2/134 Znojemská 1359 Žerotínovo nám. 1 Mládežnická 2 Masarykovo nám. 9/116 Žďárského 1 Jejkovská brána 36 Brněnská 123 Litoltova 451/3 Hrotovická 177 ul. Manž. Curieových 734 Cyrilometodějská 1 Žďárského 181 Modřínova 599 Hrotovická 160 Karlovo nám. 106/57 Martinské nám. 8/143 Eliščina 471 Žďárského 182 9. května 348 Janův mlýn Benešova 585 gen. Sochora Cyrilometodějská 754/6 Benešova 564/13 Obránců míru 491/51 Karlovo nám. 55 Nehradov Brněnská Svatopluk Čecha 1 9.května 9 Družstevní 1320 Janáčkovo stromořadí 68 Školní 565 Velkomeziříčská 484 Obránců míru 488 Hrotovická Modřínova 587 Kyjevská 576 Obránců míru 480 Obránců míru 440
134
plyn
0,475
plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn
0,660 0,326 0,500
plyn uhlí plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn uhlí uhlí plyn uhlí plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn LTO plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn dřevo plyn plyn plyn plyn plyn uhlí plyn plyn plyn plyn
0,400 0,900 1,760
0,354 0,600 0,780 1,620 1,080 0,430 3,480 0,382 2,080 0,348 0,360 0,464 4,730 0,361 0,380 0,420 0,420
1,160 1,200 0,671 2,570 0,455 0,394 0,679
61. 62. 63. 64. 65. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 110. 111. 112. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122.
SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor SBD Novátor Obchodn s obuví a. s. Zlín Obchodní akademie OA telocvična Oděva v. d. Okresní soud v Třebíči Okresní úřad Třebíč Domov důchodců OÚSS Domov důchodců OÚSS PARAMO NOVA a. s. Pekárna a cukrárna Pohona ČSPHM Policie ČR Prumyslovesta a. s. PSJ Třebíč spos. s. r. o. PSJ Třebíč spos. s. r. o. Rapid Service čistírna Shell ČR a. s. ČSPHM Silnice Jihlava SK Horácká Slavia Správa a údržba silnic SPT Telecom SPT Telecom SOU zemedělské SOU zemědělské Stř. prům. škola Stř. zdrav. škola Stř. zem. škola Šk. statek Dubinka Šk. statek Dubinka skot TIPAFROST a. s. TIPA B TJ Třebíč Trado lakovna Trado aut. nádraží TREPON a. s. Třeb. realit. kancel. blok 604 Třeb. realit. kancel. blok 18 Třeb. realit. kancel. blok 11 Třeb. realit. kancel. blok 6 Třeb. realit. kancel. blok 5 Třeb. realit. kancel. Třeb. realit. kancel. blok 4 Třeb. realit. kancel.
Obránců míru 487 A. Kratochvíla 476 Velkomeziříčská 481 Benešova 471 Obránců míru 731 C. Boudy 516 Modřínova 589 Benešova 474 M. Horkého 562 Čajkovského 533 Obránců míru 489 Modřínova 588 Karlovo nám. 6 Bráfova 9 Otmarova 4 Brněnská 331 Bráfova 502 Nasarykovo nám. 6 man. Curuieových 603 Kubešova 14 Pražská 998 Velkomeziříčská 598 Brněnská Bráfova 11 Bráfova 3 Hrotovická 1202 Hrotovická 1202 Karlovo nám. 13/7 Spojovací 1329 Brněnská Kateřiny z Valdštejna Hrotovická 1102 Znojemská 25 Dr. Holubce 763/1 Demlova 890 Žďárského 148 Otmarova 24 Hasskova 15 Žižkova 505 Račerovická Račerovická Žďárského 188 V. Nezvala 64 Fugnerova 10 Průmyslová čtvrť 154 Komenského nám. 137 Pražská 597 manž. Curieových 604 Mikuláškova 496 Obránců míru 458 Obránců míru 444 Obránců míru 442 Na potoce 390 Obránců míru 446 Vaňkovo nám. 1199
135
plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn
0,300 0,371 0,300 0,361 0,369 0,314 0,650 0,600 0,390 0,666 0,800 1,100 4,602
plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn uhlí
1,164
1,625
plyn plyn LTO
1,560 1,260 1,200
4,157
0,986 0,315 0,464 0,600 1,070 1,368
plyn plyn, uhlí plyn 0,440 plyn 0,548 plyn plyn plyn plyn 0,306 plyn plyn
123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151. 152. 153. 154. 155. 156. 157. 158. 159. 160. 161. 162. 163. 164. 165. 166. 167. 168. 169. 170. 171. 172. 173. 174. 175. 176. 177.
Třeb. realit. kancel. blok 198 J. Ježka 198 Třeb. realit. kancel. blok 24 M. Gorkého 541 Třeb. realit. kancel. blok 23 M. Gorkého 559 Třeb. realit. kancel. blok 40 Benešova 510 Třeb. realit. kancel. blok 46 C. Boudy 514 Třeb. realit. kancel. blok 28 Modřínova 578 Třeb. realit. kancel. blok 22 Čajkovského 548 Třeb. realit. kancel. blok 10 Čajkovského 534 Třeb. realit. kancel. blok 15 Tolstého 522 Třeb. realit. kancel. blok 14 Tolstého 517 Třeb. realit. kancel. blok 39 Benešova 509 Třeb. realit. kancel. blok 41 Benešova 511 Třeb. realit. kancel. blok 44 C. Boudy 115 Třeb. realit. kancel. blok 24a C. Boudy 605 Třeb. realit. kancel. blok 23a C. Boudy 606 Třeb. realit. kancel. blok 36 Obránců míru 479 Třeb. realit. kancel. blok 35 Obránců míru 478¨ Třeb. realit. kancel. blok 32 Obránců míru 486 Třeb. realit. kancel. blok13 Obránců míru 448 Třeb. realit. kancel. blok 10 Obránců míru 457 Třeb. realit. kancel. blok 51 Myslbekova 594 Třeb. realit. kancel. J. Ježka 195 Třeb. realit. kancel. blok 47 Modřínova 586 Třeb. realit. kancel. DP3 Koutkova 213 Třeb. realit. kancel. blok 39-1Modřínova 339 Třeb. tepel. spol. K6 Dukovanská 1107 Třeb. tepel. spol. K11 Tkalcovská 1111 Třeb. tepel. spol. K7 Mládežnická 1108 Třeb. tepel. spol. K8 Na svahu 1109 Třeb. tepel. spol. K9 Brněnská 336 Třeb. tepel. spol. K4 Fr. Hrubína 1105 Třeb. tepel. spol. K3 I. Olbrachta 1104 Třeb. tepel. spol. K2 kpt. Jaroše 1103 Třeb. tepel. spol. K1 kpt. Nálepky 1113 Třeb. tepel. spol. K10 Novodvorská 1110 Třeb. tepel. spol. G3 Demlova Třeb. tepel. spol. K5 Fr. Hrubína 1106 Třeb. tepel. spol. G2 Kubišova Třeb. tepel. spol. G6 Václavské nám. 1022 Třeb. tepel. spol. G4 Okrajová Třeb. tepel. spol. G7 Znojemská Třeb. tepel. spol. G9 Vltavínská Třeb. tepel. spol. G1 Družstevní Tusculum a. s. Sušilova 15 Úřad práce Komenského nám. 6 Vodárenská a. s. Brněnská Základní škola Týnská Týnská 821/8 Západom. elektromont. spol. Riegrova Západomor. Muzeum Zámek 1 Zelenina Brno Žďárského Zahraničního odboje 981 Objektová směš. Stanice Okružní 983 Objektová směš. Stanice Okružní 982 SEVO Pražská 20 TTS stará Borovina Lidická
136
plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn uhlí plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn uhlí plyn
0,726 0,726 0,558 0,674 0,674 0,674 0,558
0,401 0,401
0,314 0,401 0,464 0,600 4,180 0,780 3,480 2,390 2,810 4,180 3,480 1,918 4,640 2,140 2,900 3,450 2,080 3,770 2,215 2,320 1,260 1,185 0,342 8,100 0,387 8,300
178-180 Račerovická 181. Vysočina 182-185. Bytovky 186. Tusculum 187. Palečkův mlýn 188. Tusculum 189. Tedom 190. Hotel Slávia 191. Xelin 192. TTS I. Uniplet II. První brněnská stroj. III. BOPO IV. Kotelna nemocnice
kpt. Jaroše 735 Modřínova Průmyslová čtvrť Žďárského Miluláškova 529 Karlovo nám. 1 Modřínova 1 Na kopcích Průmyslová čtvrť Průmyslová čtvrť Koželužská 292 Purkyňovo nám. 2
137
plyn
plyn plyn plyn plyn plyn plyn 2,570 plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn
3x0,380 2,390 0,350 3,030 0,610 1,500 - 4,000 50,000
5. VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU 5.1. Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostřední ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 a přílohy 3 této vyhlášky. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch Dle celkové sumarizace jsou lokality vyhodnoceny v přehledné tabulce po funkcích, podle výměry v zastavěném území, zemědělské a nezemědělské půdy. Podrobný přehled jednotlivých lokalit je uvedeno v tabulkách na konci kapitoly. Funkce
Výměra celkem
V zastav. Mimo zast. Zeměděl. území území půda
Nezeměděl půda
Bydlení
99,33
6,55
89,89
95,83
3,50
Doprava Občanská vybavenost
9,14 14,00
1,50 5,70
7,64 8,30
8,69 7,30
0,45 6,70
Sport a rekreace
23,02
3,70
19,32
20,42
2,60
Technická vybavenost Výrobní aktivity
1,00 36,24
0 7,94
1,00 28,30
1,00 30,16
0 6,08
Zeleň
7,80
0,30
7,50
7,80
0
celkem
190,53
25,69
161,95
171,20
19,33
Název k.ú.
výměr a
1. Třebíč
942,9
2. Týn
279,6
3. Pokláš.
785,9
4. Řípov
209,7
celkem
2218,1
Orná půda 239, 7 156, 8 381, 2 118, 1 895, 8
Zast avěn é ploc hy 124, 9
389, 5
sady
louk y
past viny
ZPF celk.
LPF
Vod ní ploc hy
86,6
1,8
29,6
16,7
374,4
27,5
26,6
10,0
-
12,3
3,4
182,6
56,4
4,3
4,5
31,8
44,4
3,0
16,1
9,2
453,9
221, 9
12,1
24,3
73,7
4,2
-
6,1
10,2
138,5
33,0
5,3
4,1
28,8
145, 2
4,8
64,1
39,5
1149,4
338, 8
48,3
157, 8
523, 8
zahr ady
Bonitované půdně ekologické jednotky Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ)vyjadřuje:
138
Osta tní ploc hy
1. místo – klimatický region 2. a 3. místo – hlavní půdní jednotka – je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě 4. místo – Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 5. místo – Kód kombinace skeletovistosti a expozice Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazují jednotlivým BPEJ stupně tříd ochrany zemědělské půdy. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona ČN č. 334/1992 Sb. (příloha A). Do řešeného území zasahuje klimatický region MT 4 – mírně teplý, vlhký (severně od MČ Sokolí), převládá však klimatický region MT 2 – mírně teplý, mírně vlhký. V kódu BPEJ jsou klimatické regiony označené číslem 7 a 5. Z půdních jednotek jsou tu zastoupeny: HPJ 12 Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách: středně těžké a těžší spodinou: vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení. HPJ 15 Illimerizované půdy, hnědozemě illimerizované, hnedé půdy a hnědé půdy illimerizované včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí: středně těžké až těžké s příznivým vodním režimem HPJ 29 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách: středně těžké až lehčí, mírně štěrkovitě, většinou s dobrými vláhovými poměry HPJ 32 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách: většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách. HPJ 37 Mělké hnědé půdy na všech horninách: lehké, v ornici většinou středně štěrkovitě až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina: výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) HPJ 47 Oglejené půdy na svahových hlínách: středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření. HPJ 50 Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48,49: zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovitě až kamenité, dočasně zamokřené. HPJ 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách: středně těžké, vláhové poměry méně příznivé po odvodnění příznivé. HPJ 68 Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky: středně těžké až velmi těžké, zamokřené po odvodnění vhodné pouze pro louky. HPJ 71 Glejové půdy při terasových částech úzkých niv : středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky.
139
BPEJ
stupně tříd ochrany
5.12.00 5.12.10 5.12.12 5.12.10 5.15.13 5.29.01 5.29.04 5.29.11 5.29.14 5.29.41 5.29.51 5.32.01 5.32.04 5.32.11 5.32.14 5.32.44 5.32.41 5.32.51 5.37.15 5.37.16 5.37.55 5.47.00 5.47.10 5.47.12 5.47.13 5.47.43 5.50.01 5.50.11 5.50.14 5.58.00 5.50.44 5.68.11 5.71.01
I II II II III II III II III IV IV III IV IV V V IV V V V V II III IV V V III III V I V V V
V přehledu BPEJ v řešeném území nejsou uvedeny (pro rozsáhlost souboru) BPEJ v klimatickém regionu označeném kódem 7, jsou však uvedeny v grafické příloze. Kvalita půd v řešeném území Z hlediska zhodnocení ploch dle stupňů tříd ochrany ZPF, převažují nejkvalitnější půdy ve vzdálenějších polohách od města na rovinatých pozemcích. Zemědělské pozemky obklopující město jsou střední kvality. Investice do půdy V řešeném území je řada ploch odvodněna. Závlahy v území nebyly prováděny. Celá soustava odvodnění nebyla prováděna současně, ale postupně, je funkční a některé úseky byly provedeny již před válkou a ostatní v rozmezí 60 – 70 let. Při přerušení, pokud by došlo k narušení, je nutno provést takové úpravy, aby znovu byla funkční. Kromě odvodnění se v území realizovaly rekultivace, spočívající převážně v odstraňování břehových porostů, mezí a rozptýlené zeleně. V jižní části Poušova je rekultivovaná plocha skládky odpadu.
140
Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby Zemědělská prvovýroba je v řešeném území soustředěna na obdělávání zemědělské půdy, zemědělskými středisky v okolních městských částech. V těchto areálech je zachována jak rostlinná tak i živočišná výroba. Zemědělská zařízení byla postupně z města vymístěna. Opatření k zajištění ekologické stability V území je zpracován plán územního systému ekologické stability, který je v souladu s navrženým rozvojem města. Plochy pro realizaci ÚSES jsou navrženy směrně, nutno řešit podrobnější dokumentaci. Erozní ohrožení ploch V rámci řešení byla zpracována zonace zemědělské půdy, která rozděluje plochy zemědělské půdy do čtyř zón. Zásady jejich regulací a doporučení mohou vést k minimalizaci projevů vodní eroze a dalším negativním projevům spojeným s velkoplošným obhospodařováním ploch. Přehled zón a základní zásady hospodaření jsou uvedeny v kapitole krajinná zóna produkční. Síť zemědělských účelových komunikací Síť zemědělských účelových komunikací byla v maximální míře zachována. Pokud došlo k oddelění zemědělských pozemků nebo zahrádkářských kolonií novými komunikacemi, jsou navrženy účelové zemědělské komunikace nové, včetně zemědělských kounikací podél obou stran jižního obchvatu komunikace I/23, která je největší bariérou v území, z hlediska rozčlení zemědělských pozemků. Dosavadní využití ploch nezemědělské půdy v řešeném území: Návrh ÚPNSÚ přednostně využívá všechny nezastavěné a nedostatečně využívé pozemky na nezemědělské půdě v současně zastavěném území města. Jedná se o lokality: • B14 a V10 Zámecký areál, kde se využívá plocha bývalého Školního statku • B13 Týn – Táborská a V4 Týn – centru, kde se rovněž zastavuje plocha, uvolněná Školním statkem • B19 Hájek III. A V5 Vysočina centrum • B18 Domky, kde se využívá nedostatečně využité plochy PSJ Využití zemědělské půdy na nezastavěných částech stavebních pozemků a enkláv zemědělské půdy v zastavěném území města: Jedná se o drobné lokality v zastavěné části města: - Poušov a Nehradov (B15, B16, V18, V20, P9, P10) - Horka – Domky (V1, P12) - Průmyslová zóna Brněnská (P4, P5, D7) - Halové garáže Rafaelova (D6, D7) - Garáže u hřbitova (D9) - B4 na ploše nadměrných zahrad Využití ploch získaných odstraněním budov a zařízení, využití stavebních proluk: Ploch, které by bylo možno získat odstraněním starých budov a zařízení, případně využitím stavebních proluk, je na území města pouze ojediněle. Prakticky se jedná o Zámecký areál, kde je třeba asanovat některé zemědělské objekty a o Průmyslovou zónu Brněnská, kde se
141
jedná o dostavbu proluk, a částečně i přestavbu smíšené zóny bydlení a podnikatelských aktivit. Využití ploch, které byly pro potřeby rozvoje města orgánem ochrany ZPF již odsouhlaseny v dosavadní chválené dokumentaci: Jedná se o rozestavěné lokality, které byly již v předchozí územně plánovací dokumentaci schváleny orgány ochrany ZPF: - B1 Brněnská - B2 Týn – J. Suka - B3 Záhumenice - B4 Týn – Klínky - B5 Hájek – Za Holečkem - B6 Nehradov Podrobnější text viz. Tabulková část. Důsledky navrhovaného řešení na uspořádání ploch ZPF, kterým by měla být s ohledem na § 2 zákon č. 114/1992 Sb. o životním prostředí, co nejméně narušena původní krajina a její funkce: Navržené řešení maximálně respektuje všechny přírodní prvky území, a s tímto předpokladem byla zvolena i varianta dopravního řešení, která nejméně narušuje lesoparky Lorenzovy sady, Libušino údolí, Borovinský rybník s přilehlými plochami lesů a snaží se je ochránit jako jedinečný fenomén města. Řešení je v souladu s navrženým systémem ekologické stability a v některých částech jej dotváří způsobem funkčního využití přilehlých ploch. V řešeném území se nacházejí ložiska nerostných surovin, která by byla nutno chránit. Ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů a stávajících melioračních zařízení v území: Navržené řešení neovlivní odtokové poměry v území: 1. Dešťové vody z návrhových ploch jsou soustředěny do uličních prostorů, kde je navržena z velké části oddílná kanalizace, s odvedením dešťových vod stávajících nejbližších vodotečí. Při řešení oddělené kanalizace nebudou svodnice a toky znečišťovány splaškovými vodami. 2. Pro zachycení povrchových vod jsou navrženy retenční nádrže (Rafaelova, Spojovací, Zámiš). 3. Cílem všech opatření je rozčlenit odtoková území a technickými opatřeními snížit rychlost odtoku vody a zajistit dostatečně vsakování. 4. Na plochách navržených v inundačním území řeky Jihlavy Q100 nesmí být umístěny stavby trvalého ani dočasného významu. 5. Některé navržené lokality zasahují do stávajících odvodněných ploch, poněvadž při dodržení zásady vytváření kompaktního celku zástavby města se tomu nelze vyhnout.
142
Návrh funkčního využití území s ohledem na erozní ohrožení: 1. Bylo by vhodné zpracovat „Studii protierozních opatření v řešeném území“. 2. V rámci studie na erozně citlivých pozemcích navrhnout technická protierozní opatření – zasakovací průlehy, protierozní meze, záchytné průlehy, svodné příkopy, suché poldry apod. 3. Zatravnit území EVSK, zatravnit ochranná pásma kolem VKP 4. Zatravnit nivu kolem řeky Jihlavy 5. Na erozně méně citlivých pozemcích navrhnout a důsledně dodržovat agrotechnická opatření (tj. vyloučit erozně nebezpečné plodiny, dodržovat orbu po vrstevnicích, pásové střídání plodin apod.) V územním plánu je navrženo zatravnění na plochách, vymezených zonací zemědělské půdy (zóna IV – extenzívní hospodaření). Proti živelným pohromám a zamezení nežádoucích vlivů na životní prostředí jsou navrženy tato opatření: Retenční nádrže - T1 Rybník Zámiš - T2 Rafaelova - T3 průmyslová zóna Spojovací 1. Pásy liniové zeleně kolem navržené zástavby v šířce cca 15 – 20 m, kde je možno vytvářet záchytné příkopy, zasakovací pásy apod. 2. Opatření kolem řeky Jihlavy proti stoleté vodě (Q100) kombinované ohrazování s úpravami jezů, dle zpracované dokumentaci Aquatisu Brno. Liniové a směrové stavby jsou vedeny tak, aby vytvářely co nejmenší zářezy, snaží se využívat přirozeného terénu s ohledem na možné erozní ohrožení území. Návrh respektuje v nejvyšší možné míře stávající parcelaci a členění pozemků, ovšem v některých případech je nutno provést nové pozemkové úpravy, zejména v souvislosti s navrženými komunikacemi. Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jinými možnými variantami Navržené lokality záboru zemědělského půdního fondu lze rozdělit do několika základních skupin. •
dostavba rodinných domků a bytových domů v rozestavěných lokalitách:
Jedná se o lokality, které byly vyňaty ze ZPF v předchozí územně plánovací dokumentaci a jsou rozčleněny. Jsou to :
•
Brněnská – východ Záhumenice Hájek – Za Holečkem Nehradov
nová výstavba rodinných domků a bytových domů:
Jedná se o nově navržené lokality, které plynule navazují na současně zastavěné území města tak, aby bylo dosaženo rovnoměrného rozložení obyvatelstva a pracovních příležitostí se zajištěním odpovídající občanské vybavenosti a služeb. Hlavním cílem je odstranění monofunkčnosti panelových sídlišť na okraji města a současně odlehčení přetíženého centra (historické jádro), se soustředěnou občanskou vybaveností. Rozsah zabíraných ploch
143
souvisí s převažujícím zájmem obyvatel o nízkopodlažní výstavbu rodinných domků. Eventuelně bytovou výstavbu do 4. NP. této koncepci odpovídá i rozložení výrobních aktivit a výrobních služeb drobnějšího charakteru. Pro těžší výrobu vyžadující bezkolizní dopravní napojení a odstup od bytové zóny, navrhujeme novou plochu mezi Borovinou a Červenou Hospodou, vzhledem k vyčerpání ploch v PZ Průmyslová čtvrť. Pro lehčí výrobu a výrobní služby navrhujeme menší lokality na území města, a to v části mezi Borovinou a Poušovem, u hřbitova, v průmyslové zóně Velkomezeříčská a v průmyslové zóně Brněnská. U nových ploch pro občanskou vybavenost převládají plochy pro sekundární centra občanské vybavenosti popř. i s velkoplošnými obchodními zařízeními a plochy pro sport a rekreaci, kterých je na území města nedostatek. Většinou se jedná o rozšíření stávajících ploch. • Rozšíření čistírny odpadních vod je dáno vodohospodářskými podmínkami města, a výstavba dalšího technického vybavení je v souladu s navrženým rozvojem města. • Výstavba dopravního obchvatu Třebíče a navazujících komunikací, je řešena ve výsledné variantě, která nejvíce chrání přírodní prvky území i zemědělský půdní fond. •
Základní členění předpokládaných záborů zemědělské půdy navržených v územním plánu obce: •
návrh ploch pro bydlení – pro rodinné domky je zábor pouze zastavěná část, zbytek parcel bývá ponechán jako zahrady
•
návrh ploch pro bytovou výstavbu – zábor je celá plocha, nezastavěné plochy budou využitý dle urbanistického řešení
•
návrh ploch pro občanské vybavení – pro zábor je brána celá plocha, nezastavěné a nezpevněné části
•
návrh ploch pro výrobu – uvažuje se s celým záborem plochy, nezastavěné a nezpevněné plochy nudou využívány patrně jako okrasná a izolační zeleň
•
návrh ploch pro dopravu
•
návrh plochy pro ČOV – uvažuje se s celým záborem plochy, nezastavěná plocha bude využita jako izolační zeleň
144
145
146
147
148
149
