ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA KARLOVY VARY - KONCEPT

AF - CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA KARLOVY VARY - KONCEPT

ČÁST II. - ODŮVODNĚNÍ Praha, srpen 2012

AF - CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost

A. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Pořizovatel: Magistrát města Karlovy Vary Moskevská 21 Karlovy Vary 361 20 Určený zastupitel: RNDr. Jaroslav Růžička Orgán příslušný k vydání územního plánu: Zastupitelstvo města Karlovy Vary Zhotovitel: Společnost AF - CityPlan, spol. s r.o., zastoupená ve věcech smluvních i ve věcech technických Ing. Milanem Komínkem Jindřišská 17, Praha 1, 110 00 IČ: 47307218

Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

1


Autorský tým: Vedoucí projektant Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF - CityPlan spol. s r.o. Urbanismus a architektura: Ing. arch. Ladislav Komrska, autorizovaný architekt ČKA 02 748 – A Ing. arch. Jan Buchar, autorizovaný architekt ČKA 00 273 – A Ing. arch. Petr Martínek, autorizovaný architekt ČKA 00 499 – A Doprava, technické vybavení území: Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF - CityPlan spol. s r.o. Ing. Eva Göpfertová, AF - CityPlan spol. s r.o. Ing. Petr Hofhansl Ph.D., AF - CityPlan spol. s r.o. Ing. Zuzana Volfová, AF - CityPlan spol. s r.o. Michal Prosek, AF - CityPlan spol. s r.o. Ing. Jana Caletková, Ph.D., AF - CityPlan spol. s r.o. Ing. David Borovský, AF - CityPlan spol. s r.o. Životní prostředí, ÚSES, ochrana půdního fondu, hydrologie, hygiena, civilní ochrana, udržitelný rozvoj a posuzování vlivů na ŽP: Ing. Hana Ali, AF - CityPlan spol. s r.o. Ing. Lucie Dalecká, AF - CityPlan spol. s r.o. Mgr. Paulína Pidaná, AF - CityPlan spol. s r.o. Ing. Jana Gebhartová, AF - CityPlan spol. s r.o. Ing. Tomáš Duda, AF - CityPlan spol. s r.o Dipl. ing. Pavel Musiol, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES RNDr.Ing. Miroslav Hájek, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES Spolupráce GIS: Mgr. Pavel Kaňka, AF - CityPlan spol. s r.o.


2


Vymezení pojmů: ČOV

Čistička odpadních vod.

ČSOV

Čerpací stanice odpadních vod.

KK

Karlovarský kraj.

KN

Katastr nemovitostí.

KPÚ

Komplexní pozemkové úpravy.

KÚ KK

Krajský úřad Karlovarského kraje.

LÚSES

Lokální územní systém ekologické stability.

MHD

Městská hromadná doprava.

OP

Příslušné ochranné pásmo.

ORP

Obec s rozšířenou působností.

P+R

Doplňkové průzkumy a rozbory.

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkcí lesa.

PÚR ČR

Politika územního rozvoje České republiky 2008.

SZ

Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění.

TTP

Trvalé travní prosty.

ÚAP

Územně analytické podklady zpracované dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění.

ÚPD

Územně plánovací dokumentace.

ÚPP

Územně plánovací podklad.

ÚP

Územní plán Karlovy Vary.

ÚPM

Současný platný územní plán města Karlovy Vary

ÚS, US

Územní studie, urbanistická studie.

ÚSES

Územní systém ekologické stability.

VPO

Veřejně prospěšná opatření.

VPS

Veřejně prospěšné stavby.

ZPF

Zemědělský půdní fond.

ZÚ

Zastavěné území.

ZÚR KK

Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje 2010


3


B. OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU I.

Územní plán města Karlovy Vary – koncept I.A. Textová část I.B. Grafická část

1a

Výkres základního členění území, varianta 1

1 : 10 000

1a

Výkres základního členění území, varianta 2

1 : 10 000

1b1 Hlavní výkres, varianta 1

1 : 10 000

1b1 Hlavní výkres, varianta 2

1 : 10 000

1b2 Výkres koncepce dopravní infrastruktury, varianta 1

1 : 10 000

1b2 Výkres koncepce dopravní infrastruktury, varianta 2

1 : 10 000

1b3 Výkres koncepce technické infrastruktury (energetika a spoje), varianta 1

1 : 10 000

1b3 Výkres koncepce technické infrastruktury (energetika a spoje), varianta 2

1 : 10 000

1b4 Výkres koncepce technické infrastruktury (vodní hospodářství), varianta 1

1 : 10 000

1b4 Výkres koncepce technické infrastruktury (vodní hospodářství), varianta 2

1 : 10 000

1c

Výkres veřejných staveb, opatření a asanací, varianta 1

1 : 10 000

1c

Výkres veřejných staveb, opatření a asanací, varianta 2

1 : 10 000

II.

Odůvodnění konceptu Územního plánu města Karlovy Vary II.A. Textová část II.B. Grafická část

2a

Koordinační výkres, varianta 1

1 : 10 000

2a

Koordinační výkres, varianta 2

1 : 10 000

2b

Výkres širších vztahů

1 : 100 000

2c

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, varianta 1

1 : 10 000

2c

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, varianta 2

1 : 10 000

III.

Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu města Karlovy Vary na udržitelný rozvoj URÚ (včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí – SEA)


4


II.ODŮVODNĚNÍ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA KARLOVY VARY II.A. Textová část – Obsah

a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .............................................. 9 b.

Vyhodnocení souladu se zadáním všichni ...................................................................... 13

c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ...................... 29 d. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ......................................................... 185 e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................... 191

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Byty varianta 1......................................................................................................................... 49 Tabulka 2 Byty varianta 2......................................................................................................................... 51 Tabulka 3 Evakuační místa v Karlových Varech ...................................................................................... 60 Tabulka 4 Adresy pro umístění sirén ........................................................................................................ 60 Tabulka 5 Přehled o možném počtu pohřebených osob na uvedených hřbitovech................................... 63 Tabulka 6 Délka komunikační sítě na území města Jihlavy ...................................................................... 79 Tabulka 7 Dopravní výkon na území města Jihlavy ve variantě 1 [vozokm/24h]....................................... 85 Tabulka 8 Dopravní výkon na území města Jihlavy ve variantě 2 [vozokm/24h]....................................... 85 Tabulka 9 Průměrná intenzita na území města Karlovy Vary ve variantě 1 [voz/24h] ............................... 86 Tabulka 10 Průměrná intenzita na území města Karlovy Vary ve variantě 2 [voz/24h] ............................. 86 Tabulka 11 Spotřeba času na území města Karlovy Vary ve variantě 1 [vozohod/24h] ............................ 87 Tabulka 12 Spotřeba času na území města Karlovy Vary ve variantě 2 [vozohod/24h] ............................ 87 Tabulka 13 Intenzity dopravy na vybraných komunikacích ve variantě 1 .................................................. 88 Tabulka 14 Intenzity dopravy na vybraných komunikacích ve variantě 2 .................................................. 89 Tabulka 15 Porovnání výkonu sítě a spotřeby času v centru města ......................................................... 91 Tabulka 16 Přírodní léčivé zdroje minerální vody s vyhlášeným ochranným pásmem ............................ 107 Tabulka 17 Seznam objektů ohrožených při povodňových stavech ........................................................ 108 Tabulka 18 Seznam objektů způsobující povodňové jevy ...................................................................... 109 Tabulka 19 Seznam objektů, které mohou způsobit zvláštní povodeň .................................................... 109 Tabulka 20 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách - Varianta 1 ............................................ 111 Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

5


Tabulka 21 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách - Varianta 2 ............................................ 116 Tabulka 22 Bilance produkce odpadních vod v rozvojových plochách - Varianta 1 ................................ 122 Tabulka 23 Bilance produkce odpadních vod v rozvojových plochách - Varianta 2 ................................ 126 Tabulka 24 VTL Regulační stanice ........................................................................................................ 131 Tabulka 25 Plynofikované části města ................................................................................................... 131 Tabulka 26 STL regulační stanice .......................................................................................................... 132 Tabulka 27 Rozvodny VVN .................................................................................................................... 133 Tabulka 28 Licencované zdroje tepla v řešeném území ......................................................................... 134 Tabulka 29 Shrnutí informací o hlavním zdroji CZT – Vřesová ............................................................... 134 Tabulka 30 Varianta 1 ............................................................................................................................ 135 Tabulka 31 Varianta 2 ............................................................................................................................ 136 Tabulka 32 Kategorie radonového indexu .............................................................................................. 142 Tabulka 33Seznam chráněných ložiskových území ............................................................................... 143 Tabulka 34 Seznam ložisek nerostných surovin (výhradní ložiska) ........................................................ 144 Tabulka 35 Seznam dobývacích prostor ................................................................................................ 145 Tabulka 36 Seznam starých důlních děl ................................................................................................. 145 Tabulka 37Seznam využívaných minerálních pramenů.......................................................................... 148 Tabulka 38 Typy biochor v řešeném území ............................................................................................ 153 Tabulka 39 Památné stromy na území města Karlovy Vary ................................................................... 167 Tabulka 40 PO Doupovské hory ............................................................................................................ 175 Tabulka 41 EVL na území města Karlovy Vary ...................................................................................... 175 Tabulka 42 Charakteristika klimatických regionů v řešeném území ........................................................ 176 Tabulka 43 Struktura druhů pozemků na území města Karlovy Vary v roce 2009 .................................. 177 Tabulka 44 Třídy ochrany ZPF podle kódu BPEJ půd zastoupených v řešeném území ......................... 178 Tabulka 45 Rozloha PUPFL podle jednotlivých kategorií, ÚAP .............................................................. 182 Tabulka 46 Kategorie lesů zastoupené na území města Karlovy Vary ................................................... 183 Tabulka 47 Kvantifikace záborů PUPFL [ha] varianta 1 ......................................................................... 191 Tabulka 48 Kvantifikace záborů PUPFL [ha] varianta 2 ......................................................................... 194 Tabulka 49 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – souhrnná tabulka – základní řešení návrhových ploch – var 1 ..................................................................................................... 196 Tabulka 50 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – souhrnná tabulka – základní řešení návrhových ploch – var 2 ..................................................................................................... 197 Tabulka 51 Podrobná kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF VAR 1 ................................ 198 Tabulka 52 Podrobná kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF VAR 2 ................................ 225 Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

6


SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Krajský úřad propojení – varianta 1 ........................................................................................ 80 Obrázek 2 Most Dolní nádraží – varianta 1 .............................................................................................. 81 Obrázek 3 Obchvat Počerny – varianta 1 ................................................................................................. 82 Obrázek 4 Obchvat Olšová vrata – varianta 1 .......................................................................................... 83 Obrázek 5 Západní přejezd – varianta 1 .................................................................................................. 83 Obrázek 6 Drahovický most – varianta 1.................................................................................................. 84 Obrázek 7 Oblast centra města................................................................................................................ 91 Obrázek 8 Mapa geomorfologických poměrů ......................................................................................... 139 Obrázek 9 Geologická mapa .................................................................................................................. 141 Obrázek 10 Radonové riziko .................................................................................................................. 142 Obrázek 11 Geologické jevy v území ..................................................................................................... 143 Obrázek 12 Výřez z vodohospodářské mapy ......................................................................................... 146 Obrázek 13 Výrež z hydrogeologické mapy ........................................................................................... 147 Obrázek 14 Mapa termálních minerálních pramenů ............................................................................... 149 Obrázek 15 CHOPAV Chebská pánev ................................................................................................... 150 Obrázek 16 Biogeografické členění ....................................................................................................... 152 Obrázek 17 Biochory v řešeném území ................................................................................................. 154 Obrázek 18 Výřez mapy fytogeografického členění ............................................................................... 160 Obrázek 19 Mapa přirozené vegetace ................................................................................................... 160 Obrázek 20 Typy krajiny v řešeném území ............................................................................................ 164 Obrázek 21 Krajinné celky a specifické oblasti ....................................................................................... 165 Obrázek 22 Registrované VKP na území města Karlovy Vary, ÚAP ...................................................... 166 Obrázek 23 Památné stromy ................................................................................................................. 168 Obrázek 24 Vymezení CHKO Slavkovský les v řešeném území ............................................................ 173 Obrázek 25 Zonace CHKO Slavkovský les na území města Karlovy Vary ............................................. 173 Obrázek 26 Lokality s výskytem sysla obecného (Spermophilus citellus) ............................................... 174 Obrázek 27 Ptačí oblast Doupovské hory, EVL Olšová Vrata CZ0413188 s výskytem sysla obecného Spermophilus citellus, EVL Kaňon Ohře CZ0410413 s unikátním přírodním fenoménem ..................................................................................................................................... 176 Obrázek 28 Třídy ochrany ZPF .............................................................................................................. 178 Obrázek 29 Půdní mapa ČR (geology.cz) .............................................................................................. 179 Obrázek 30 Pedologická klasifikace (INSPIRE) ..................................................................................... 180 Obrázek 31 Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí ....................................................................... 181 Obrázek 32 Lesní vegetační stupně na území města Karlovy Vary ........................................................ 182 Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

7


Obrázek 33 Charakteristika LVS zastoupených v řešeném území ......................................................... 182


8


a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a.1.

Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

a.1.1. Posice sídla v krajině Karlovy Vary jsou největším a nejvýznamnějším městem Karlovarského kraje, vzniklého na základě zákona č. 128/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Jsou také součástí nejrozsáhlejšího ze tří okresů, které kraj vytvářejí, tedy okresu Cheb, Karlovy Vary a Sokolov. Karlovarský okres tvoří 46% rozlohy kraje a má největší počet obcí (54) i obyvatel (38,8%). Spolu s Ústeckým krajem tvoří Karlovarský kraj oblast soudružnosti NUTS 2 Severozápad, po roce 1989 začaly zvolna získávat svůj význam i přeshraniční vztahy s Bavorskem a Saskem. Území Karlovarského kraje je dále rozděleno do sedmi správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP): Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov a Sokolov. Svou rozlohou (3.315 km2) je Karlovarský kraj třetím nejmenším krajem v ČR a má čtvrtou nejnižší hustotu zalidnění (92,8 obyvatel/km2), i přesto je výrazně vnitřně diferencován, a to jak z hlediska hospodářského, tak z hlediska využití území. Zatímco v okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch, okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovka), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Také po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické je území velmi pestré. Významným prvkem zásadně historicky ovlivňujícím urbanistické utváření širokého území je řeka Ohře. Do jejího okolí se během vývoje soustředily sídelní a výrobní aktivity, vedou tudy hlavní dopravní tahy a je zde značně rozvinutá i technická infrastruktura. Okrajové horské polohy v Krušných horách a Slavkovském lese jsou poměrně řídce osídleny a mají především rekreační funkci. Západně od Karlových Var se nachází rozsáhlé území Vojenského újezdu Hradiště. Největším zvláště chráněným územím Karlovarského kraje je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, zasahující do území města Karlovy Vary od jihu. Také procento zalesnění území patří k nejvyšším v republice, charakter klimatu i půd však zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Karlovy Vary dominují také v oblasti s nejvýznamnější koncentrací lázeňských míst v České republice. Vedle léčivých pramenů jsou zde bohatě zastoupeny i přírodní minerální vody. Je proto přirozené, že lázeňství a cestovní ruch patří k nejvýznamnějším hospodářským odvětvím města. a.1.2. Doprava Silniční doprava Základní komunikační systém města Karlovy Vary je tvořen jako kompaktní, vzájemně propojený a doplňující se systém státních silnic mezinárodního a regionálního významu s významnými místními sběrnými komunikacemi. Z hlediska širších vztahů je řešené území v současném stavu napojeno rychlostní komunikací R6 směrem na Cheb, silnicí I. třídy v dvoupruhovém uspořádání I/6 směrem na Prahu, silnicí I/13 ve čtyřpruhovém uspořádání směrem na Ostrov nad Ohří a dále na Chomutov a nakonec silnicí I/20 ve směru na Plzeň. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

9


Silniční tah I/6 – R6 ve směru východ ↔ západ (mezinárodní tah E48) představuje jedno z významných propojení České republiky s Německem, čemuž odpovídá dopravní zatížení, ale plně tomu neodpovídá kategorijní uspořádání. Jedná se zejména o trasu od východu do řešeného území (směr Praha), který je ve stávajícím stavu dvoupruhová silnice o dostatečné šířce a vyhovujících návrhových parametrech, ale zároveň s řadou dopravních závad a nedostatečně kapacitních průjezdů obcemi. Tato silnice ve správě Ředitelství silnic a dálnic je dlouhodobě připravována na kompletní přestavbu na rychlostní komunikaci tak, aby z Prahy až do Chebu (křižovatka se silnicí I/21 směr Vojtanov) byla zařazena do kategorie rychlostních komunikací. Pokud bude tato kompletní přestavba realizována, bude z hlediska plynulosti jízdy lokální omezení v průjezdu městem Karlovy Vary. Z tohoto důvodu je ve všech platných územně plánovacích dokumentacích okolí města Karlovy Vary navržen obchvat města pro rychlostní komunikaci R6. Důvodem je odvedení zbytné dopravy z centrální části města a maximální možné využití průtahu pouze pro dopravu, která má v území svůj zdroj či cíl. Vymístění tranzitní dopravy na průtahu je popsáno v dalších kapitolách. Navržené varianty obchvatu dle stávající platné územně plánovací dokumentace začínají a končí mimo řešené území územního plánu města. V konceptu územního plánu Karlovy Vary je obchvat R6 navržen ve dvou variantách, které se liší zejména místem zakončení na západní straně území. Do variant řešení je rovněž zapracována dokumentace rekonstrukce silnice R6 v úseku hranice řešeného území (k.ú. Olšova Vrata ↔ Pražský most), která má v době zpracování konceptu platné územní rozhodnutí. Dle oficiální informace z www.rsd.cz bude stavba uvedena do provozu v roce 2017. Silnice I/13 je z řešeného území vedena severovýchodním směrem a tvoří komunikační spojnici měst na úpatí Krušných hor. Jedná se tedy z hlediska obsluhy regionu o významnou dopravní tepnu, která je významně zatížena i nákladní kamionovou dopravou. V úseku vedoucím řešeným územím až do Ostrova nad Ohří má tato silnice čtyřpruhové uspořádání s vyhovujícími návrhovými parametry. Dále směrem k Chomutovu se jedná o dvoupruhovou silnici a v úseku Ostrov nad Ohří ↔ Klášterec nad Ohří má nevyhovující návrhové parametry, což značně prodlužuje jízdní doby a má vliv na bezpečnost a plynulost provozu. Silnice I/20 je v řešeném území vedena po jeho západním okraji a prochází m.č. Doubí, kde má nevyhovující návrhové parametry. Řešené území opouští v prostoru Cihelny a je dále vedena jižním směrem na Bečov nad Teplou a dále na Plzeň. Jedná se tedy o nejkratší spojnici na dálnici D5 a zároveň funguje jako propojka krajských měst. Vzhledem k nevyhovujícím návrhovým parametrům od města Toužim do napojení na R6 v prostoru Jenišova je v ZÚR a v investičních plánech Ředitelství silnic a dálnic navržena přeložka zcela v nové trase, která se vyhne městu Karlovy Vary. Napojení na budoucí R6 je uvažováno v prostoru Horních Tašovic. Stávající silnice bude převedena silnici nižší třídy, což zasahuje do řešeného území. Z hlediska širších vztahů jsou v ZÚR navrženy úpravy následujících silnic II. třídy: II/220 – návrh trasy: Karlovy Vary – Nejdek. Trasa bude převedena na vnitřní obchvat Karlových Varů a mimo řešené území bude její koncový úsek převeden na silnici III. třídy. II/221 – návrh trasy: Karlovy Vary – Pernink – Potůčky (původní trasa je vedena mimo řešené území). V blízkosti řešeného území se nachází přeložka silnice v prostoru Otovic, která dle ZÚR navazuje na přeložku II/220. II/222 – návrh trasy: Kyselka – Karlovy Vary – Chodov – Boučí. Změna ve vedení silnice je mimo řešené území – není dále vedena do Jindřichovic, ale do Boučí, kde se napojí na II/210.


10


II/230 – návrh trasy: Planá – Mariánské Lázně – Bečov nad Teplou – Karlovy Vary – R6 (původní trasa je vedena mimo zastavěné území). Silnice II. třídy bude od města Toužim vedena po trase stávající silnice I/20 (převedena do nové trasy) až do MÚK s R6 v Jenišově. II/606 – návrh trasy: Pomezí nad Ohří – Cheb – Sokolov – Karlovy Vary – Lubenec (původní trasa je vedena mimo zastavěné území). Jedná se o převedení stávající trasy silnice I/6 do nižší kategorie, která bude tvořit doprovodnou silnici rychlostní komunikace R6. Tato komunikace je na území již částečně vedena v jeho západním sektoru (Chebská). II/613 – návrh trasy Ostrov – Karlovy Vary. Nově navržená silnice II. třídy, která tvoří souběžnou trasu k silnici I/13. Její vedení plně využívá stávající silnici III/22222 Silnice III. třídy jsou v ZÚR zastoupeny zejména přeložkou Olšová Vrata – Letiště Karlovy Vary. Železniční doprava Na katastrálním území města se nachází tři železniční trati, z toho trať č. 140 je nadregionálního významu (Cheb ↔ Chomutov). Jedná se o dvojkolejnou elektrifikovanou trať, jejímž hlavním účelem byla v minulosti doprava uhlí z uhelných pánví do elektráren. Tento druh nákladní přepravy je v útlumu a jeho obnovení v původním rozsahu se už nepředpokládá. Na této trati se bez územních nároků předpokládá s celkovou modernizací tratí, zastávek a nádraží. Principem je zvýšení traťové rychlosti a zvýšení bezpečnosti cestujících (důsledná peronizace nástupišť na nádraží). Dále se v území nachází regionální trať č. 149 Karlovy Vary ↔ Mariánské Lázně, která má převážně osobní charakter dopravy. Poslední tratí regionálního významu na řešeném území je trať č. 142 Karlovy Vary ↔Potůčky (SRN), která je využívána převážně rovněž pro osobní dopravu. Letecká doprava Letiště Karlovy Vary je nejvýznamnější letiště v širších vztazích řešeného území. Rozvoj letiště je plánován zejména v jeho zázemí a prodloužením vzletové a přistávající dráhy směrem na východ – mimo řešené území. Nejbližší další mezinárodní letiště jsou Praha – Ruzyně, dále pak v Německu Drážďany, Lipsko, Erfurt, Norimberk a Mnichov. Všechna tato letiště jsou z řešeného území dostupná po dálnicích, rychlostních komunikacích či silnicích I. tříd. Cyklistická doprava Ve městě je navržena síť cyklotras a cyklostezek, které je jednak navázána na regionální a nadregionální cyklotrasy vyznačené v okolí města a jednak propojuje hlavní zdroje a cíle rekreační i každodenní cyklistiky. Cyklistické trasy v krajském městě navazují na celostátní systém tzv. dálkových cyklotras, a to konkrétně na cyklistickou trasu 204 Kynšperk nad Ohří – Karlovy Vary – Velichov. Dále je to trasa 2017 Karlovy Vary – Horní Slavkov – Sokolov. Poslední trasou vedenou z řešeného území je trasa 2009 Karlovy Vary – Nová Role. a.1.3. Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Zájmová oblast je zásobována oblastním vodovodem Karlovy Vary, který rozvádí vodu z ÚV Březová (VN Stanovice) a kromě samotného města Karlovy Vary zajišťuje zásobování měst Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

11


Chodov, Ostrov, Horní Slavkov a další obce na Karlovarsku a Sokolovsku. Z hlediska organizace správy, revize a rozvoje vodovodní sítě umožňuje současný systém separované řešení bez zásadní vazby na širší území. Územní rozvoj předpokládá rekonstrukce stávajících a výstavbu nových sítí, které umožní napojení nových sídel, v souladu s Plánem vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje a nadále se stanovenými ochrannými pásmy jednotlivých vodních zdrojů a ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů. Kanalizace Statutární město Karlovy Vary je vybaveno centrální ČOV v Drahovicích bez vazby na okolní územní jednotky. Odpadní vody s výjimkou místní části Cihelny jsou sváděny jednotnou nebo splaškovou kanalizací na danou ČOV s odtokem zaústěným do řeky Ohře. V rámci územního rozvoje je kanalizační síť nadále rozvíjena a doplňována s cílem zabezpečit co nejširší možnosti odvádění a čištěním odpadních vod a současně minimalizovat zátěže přilehlých vodotečí. Vodní režim v území Na území zasahuje CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les. Kvalita a ochrana vody je zajišťována na úrovni aktuálně platných zákonů a legislativních opatření. Řešeným územím protékají Ohře, Teplá, Rolava, Chodovský potok, jejichž povodí zasahuje mimo řešené území, tj., kvalita vody a povodňová ochrana území je záležitostí nadmístní (ORP Karlovy Vary, Karlovarský kraj). Retenční prostory, chránící řešené území před povodněmi jsou vymezeny v oblastech dalších územních jednotek – Skalka, Jesenice, Horka, Stanovice, Březová. Územní rozvoj je v souladu se Strategií ochrany před povodněmi Karlovarského kraje a stanovenými záplavovými územími. V území se nacházejí lokality s přírodními léčivými zdroji tj. zdroji minerální vody a nadále lokality s termálními uhličitými vodami. Vzhledem k přirozeně se vyskytujícím zdrojům minerálních vod má zájmová lokalita statut lázeňského místa, který podmiňuje veškeré investiční a rozvojové záměry a využití území v prostoru dotčeném ochranou přírodních minerálních vod nebo přírodních léčivých zdrojů, které musí respektovat podmínky týkající se hydrogeologické, balneotechnické, právní a ekonomické ochrany kvality a kvantity minerálních vod. a.1.4. Přírodní hodnoty V rámci širších vztahů a přírodních hodnot lze konstatovat, že je respektován charakter a podmínky ochrany CHKO Slavkovský les, i přírodní hodnoty území s nadregionálním – celorepublikovým významem, jako jsou lokality soustavy NATURA2000, unikátní typy krajiny, včetně jejich charakteristik i nad/regionální ÚSES, který byl aktualizován. Nad/regionální prvky ÚSES byly konzultovány s k tomu příslušnými orgány, tedy krajským úřadem (regionální úroveň) a Ministerstvem životního prostředí (nadregionální úroveň).


12


b. Vyhodnocení souladu se zadáním všichni Ad. Ca) ÚPKV byl zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR ČR): Řešené území je v souladu s PÚR ČR v rozvojové oblasti OB 12, na rozvojové ose OS 7 Ad: PÚR: Rozvojová oblast OB 12:

Rozvojová oblast Karlovy Vary

Koncept územního plánu zpřesňuje vazbu řešeného území na vymezenou rozvojovou oblast OB 12. Akceptuje význam a potenciál navazujících územních jednotek a vytváří společně koordinované území shodných funkčních, prostorových a technických vlastností a požadavků. Trasa silnice I/6 ( R6) navazuje na sousední územní jednotky, další úpravy na silniční síti jsou dimenzovány na potřeby sousedních územních jednotek. Zajištěna je koordinace územního systému ekologické stability na všech úrovních. Koncept územního plánu prioritně chrání specifické hodnoty regionu z hlediska lázeňské funkce. Na platformě doplňujících průzkumů vymezuje zájmové území lázeňské části na úroveň krajinného horizontu Horního nádraží, v opačném směru pak potenciál údolnice řeky Teplé na úroveň katastru Cihelny.

Ad: PÚR: Rozvojová osa OS 7: Ústí nad Labem – Chomutov - Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR/SRN. Koncept územního plánu akceptuje realizovaný úsek rychlostní komunikace Jenišov – Cheb a připojuje variantní trasu silnice R6. Na výstupu komunikace z řešeného území – v katastru Olšová Vrata opět vymezuje varianty zpřesněného vedení komunikace včetně směrového vedení, umožňující zachování maximální rychlosti ( 130 km/hod ). Součástí řešení v tomto prostoru je připojení letiště Karlovy Vary na tuto komunikaci.

Ad: PÚR Letiště L2 : Prodloužení rozšíření stávající vzletové a přistávací dráhy včetně letiště Karlovy Vary, včetně nutné samotného zázemí letiště: Koncept územního plánu obsahuje výstupy z územních studií Kraje v tomto smyslu. Navrhované rozšíření letiště je akceptováno tak, aby v řešeném území nebylo konfliktní z hlediska omezení kvality vnitřního prostoru Karlových Varů – v dotčeném prostoru ochranných pásem nejsou konceptem územního plánu vymezeny nové činnosti, které by v následných řízeních byly zdrojem střetů z hlediska hygienických norem. Prostor letiště je připojen na varianty vedení silnice R6 včetně potřebného prostoru MÚK. Vzájemné střety záměrů a střety záměrů s limity • rozšíření mezinárodního letiště Karlovy Vary: negativní dopad na stávající bytovou zástavbu a na prioritní funkci města Karlovy Vary – lázeňství – především z hlediska hlukového zatížení, záměr vyžaduje zásah do lesních porostů značný rozsah ochranných pásem letiště omezuje částečně i novou výstavbu (především -Karlovy Vary, Pila, Kolová)


13


Navržená zástavba Olšových Vrat koliduje s hlukovou exposicí území od komplexu karlovarského letiště a bude určitě v průběhu zpracování ÚPKV předmětem obsáhlých diskusí. Ad: ZÚR Karlovarského kraje: Ca) Koncept územního plánu splňuje zpřesněné požadavky PÚR 2008. Sleduje prioritu lázeňství – stabilizuje a chrání lázeňský prostor z hlediska pravidel využití dotčeného území s akcentem na ochranu veřejných prostranství města. Podporuje význam lázeňského místa v navazujících plochách městské sídelní struktury z hlediska zachování charakteru zástavby, měřítka stavebních zásahů. V lázeňském území nepodporuje vznik nových zastavitelných ploch a řádně tento postup odůvodňuje. Koncept územního plánu předpokládá minimální zásah do krajiny, tzn. že respektuje cílovou charakteristiku krajiny a aplikuje stanovené podmínky.. Vymezené veřejně prospěšné stavby a opatření jsou konceptem územního plánu zpřesněny takto: rozšíření silnice I/6 v úseku Olšová Vrata – Karlovy Vary (VPS D.02) ve dvou variantách, stavba přeložky rychlostní silnice R6 v trase Jenišov – Stará Role – Čankov – Otovice – silnice I/13 (D.81) a v úseku silnice I/13- silnice I/6 (VPS D.82) ve dvou variantách, silnice II/220 - návrh trasy Karlovy Vary – Nejdek. Součástí trasy je návrh vnitřního obchvatu Karlových Varů (VPS D.45) ve dvou variantách vnitřní obchvat Karlových Varů vedený v trase ÚPmKV (Jenišov – Stará Role – Sedlec – Bohatice – Pražský most) – možné variantní řešení dle zpracovaných studií, silniční napojení letiště Karlovy Vary (VPS D.84) dle variant vedení silnice R6, přeložka železniční tratě - propojení tratí č. 149 a č. 140 v západní části města (VPS D.101) – invariantní řešení s prověřeným směrovým vedením a sklonem trasy , přeložka železniční tratě - propojení tratí č. 149 a č. 140 ve východní části města (VPS D.102) s převzetím dle platného ÚPKV,, prodloužení a rozšíření stávající vzletové a přistávací dráhy, vzletových a přistávacích prostor letiště, včetně nutného zvětšení zázemí mezinárodního letiště Karlovy Vary (VPS D.200) – invariantní řešení, sdružený vodovod Nejdek – Karlovy Vary – invariantní řešení, zásobování teplem Karlovy Vary střed, Stará Role, Čankovská a Staré Tuhnice – invariantní řešení. Koncept územního plánu respektuje potenciál, funkční a prostorové uspořádání sousedních územních jednotek a vytváří z hlediska územně plánovací dokumentace kompaktní celek. V konceptu územního plánu byly dále posouzeny kapacity propustnosti dopravního systému na cílový stav sousedních územních jednotek a v odůvodněných případech byla navržena odpovídající úprava či opatření. Kapacitní údaje pak vyplývají z aplikovaného dopravního modelu. Silniční obchvat R6 je připojen v základní variantě na výchozí prostor sousedících územních jednotek. Ad Cb) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů: Koncept územního plánu akceptuje požadavky, vyplývající z ÚAP RURÚ, kapitoly 4. a 5. Členění problémů a úkolů je podle 3 základních pilířů URÚ. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

14


Příznivé životní prostředí (pilíř environmentální). Ad: Požadavky v kapitole horninové prostředí a geologie: -

-

-

byla zhodnocena reálnost budoucího využití stávajících dobývacích prostorů, CHLÚ, výhradních ložisek a bilancovaných zásob nerostných surovin vůči současné zástavbě a budoucímu rozvoji města, a na jejím základě bylo navrženo nové nekonfliktní uspořádání funkčních ploch při zachování dostatečných zdrojů rozvoje ekonomického pilíře. Jednalo se o k.ú. Čankov, Počerny, Rosnice, Rybáře, Sedlec, Stará Role. Zástavba v katastru Tašovic zasahuje do zájmového prostoru těžby, její umístění vyplývá z jednoznačného potenciálu území pro další rozvoj města. rozvojové plochy pro zastavitelná území byly směřovány přednostně mimo poddolovaná území - tímto bylo umístění funkčních ploch s omezením na poddolovaném území při dodržení stanovených podmínek vyloučeno, plochy budoucích rekultivací po těžbě (lesnická, zemědělská, hydrická) byly přednostně využity podle konkrétních možností ukončení těžby pro plochy rekreační, přírodní a plochy smíšené nezastavěného území.

Ad: Požadavky v kapitole vodního režimu: -

-

-

-

-

byly zapracovány správní rozhodnutí v souvislosti s vymezením přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod a jejich ochranných pásem a jejich respektování v celém správním území města Karlovy Vary , bylo prověřeno a zajištěno vyloučení nové výstavby ve stanovených záplavových zónách vodních toků včetně vymezení a důsledného dodržování nezastavěnosti dosud volných území podél vodních toků v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zastavitelné plochy jsou umístěny mimo aktivní zónu Q 100, vybrané lokality v okolí Tuhnického meandru jsou umístěny v Q100 jako plocha, současně je však na tyto plochy uplatněn požadavek na vyhotovení územní studie jako podkladu pro další rozhodování v území. Územní studie pak obsahuje požadavek na umístění konkrétních stavebních objektů mimo Q 100. do záplavových území vodních toků vně zastavěné území obce byly vkládány funkční plochy, které umožní retenci dešťových (přívalových) vod a jejich akumulaci a nadále i výhledovou relevantní výstavbu účinných protipovodňových opatření, bylo prověřeno vymezení záplavového území řeky Teplé, pomocí návrhu nových vodních ploch a vhodných rozlivných ploch byla zvýšena retenční schopnost území, u vodních toků jsme respektovali celou síť včetně drobných vodních toků jako přirozenou a přírodní odvodňovací síť v území, byla respektována ochranná pásma vodních děl, zdrojů a manipulačních pásem vodních toků, revitalizace vodních toků promítnout odpovídajícím způsobem do funkčních ploch územního plánu, mezi vodní toky a zastavěné části města byly umístěny podle prostorových možností takové funkční plochy, které umožní v budoucnosti vybudovat účinná protipovodňová opatření, revitalizace vodních toků byla promítnuta odpovídajícím způsobem do funkčních ploch územního plánu, při vymezení rozvojových ploch jsme respektovali mimo jiné i podrobné hydrogeologické průzkumy průsaků vody v území.

Ad: Požadavky v kapitole hygiena životního prostředí: -

do ploch ochranných pásem a rozvojového území mezinárodního letiště Karlovy Vary nejsou navrženy nové rozvojové plochy.


15


koncept územního plánu obsahuje prostor pro rozšíření ČOV jako veřejně prospěšnou stavbu, - využití stávajících nefunkčních průmyslových a zemědělských výrobních areálů pro přestavbové plochy je součástí základního záměru územního plánu, který činnosti, vyžadující těžkou nákladní dopravu, vymezuje na okraj řešeného území s návazností na nadmístní dopravní systém a průmyslové plochy sousedních územních jednotek. Vybrané nevhodné areály jsou vymezeny jako prostory asanace. - plochy s pravděpodobným výskytem ekologické zátěže jsou navrženy pro asanaci – jedná se zejména o bývalé provozovny a výrobní areály ve Staré Roli včetně devastované plochy řadových garáží na rozmezí Staré Role a Rosnic, - provozy vykazující rizika znečištění ovzduší jsou koncepčně navrženy k asanaci resp. změně využití území. V městské zástavbě byly ponechány pouze porcelánky ve Dvorech, Staré Roli a sklárna Moser, ve všech případech jako provozovny, jejichž produkce je charakteristická pro Karlovy Vary, - koncept územního plánu nezakládá ve vnitřní městské struktuře další provozy generující nárůst emisního zatížení území, snížení emisí z dopravy je jedním z kritérií hodnocení variant silničního obchvatu R6 a souvisejících úprav na komunikačním schématu města, - jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití jsou kladeny tak, aby jejich vzájemná posice nebyla rizikem vzájemných střetů, popřípadě jsou tato rizika eliminována podrobnějšími požadavky na úpravu kontaktních ploch izolační zelení a výškou zástavby. Ad: Požadavky v kapitole ochrana přírody a krajiny: -

-

-

-

-

nové zastavitelné plochy pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace v přírodních lokalitách nejsou navrženy, ve výjimečných případech jsou navrženy rozvojové ploch zahrádkových osad, vždy na podkladě převzetí tohoto záměru z platného územního plánu. Koncept územního plánu obsahuje nový generel ÚSRS včetně vzájemného vymezení podmínek vůči omezením, vyplývajícím v řešeném území z Horního zákona, konfliktní prostory byly v tomto smyslu konzultovány s dotčeným orgánem, plochy smíšeného nezastavěného území jako lokality příměstské rekreace jsou umístěny do údolnice Ohře v Tašovicích a to v souladu se záměry města na rekreační cyklotrasu a avizované využití území pro vodácký sport. Břehová zeleň Ohře je v tomto smyslu posílena v Tuhnicích tak, aby eliminovala budoucí intenzivní využití navazujícího prostoru. vymezený USES na všech úrovních je podpořen funkčními plochami městské a krajinné zeleně, popřípadě je jejich vedení ( vymezení ) řešeno jako přípustná funkce jiných ploch zastavěného území, nefunkční úseky LSES jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření.

Ad: Požadavky v kapitole zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa: -

koncept územního plánu vymezuje významné plochy přestavby pro další rozvoj městské struktury. Rozvoj území mimo rozsah, stanovený platným územním plánem je minimalizován. Soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř).

Ad: Požadavky v kapitole veřejná dopravní a technická infrastruktura: koncept územního plánu obsahuje dopravní systém, vytvořený na platformě dopravního modelu s cílem optimalizovat dojezdové časy cílové dopravy a efektivně motivovat užívání silničního obchvatu pro transitní účely. Součástí řešení jsou varianty silničního obchvatu R6 a navazující dopravní struktury města. -

koncept územního plánu převzal a zapracoval generel cyklodopravy na území města,


16


-

koncept územního plánu zapracoval požadavky na rozšíření mezinárodního letiště Karlovy Vary včetně jeho připojení na silniční koridor R6,

-

koncept územního plánu v odůvodněných případech stanovuje plochy a objekty posilující deficit dopravy v klidu a to v centru města a v centrech jednotlivých místních částí.

-

koncept územního plánu vytváří podmínky pro dostavbu lanové dráhy na Tři kříže.

koncept územního plánu přebírá a doplňuje systém technické infrastruktury města v souladu s koncepčními záměry rozvoje včetně prověření potřeb a kapacit, vyplývajících z jednotlivých záměrů rozvoje území. Navržen je rozvoj ČOV v Drahovicích. Koncept územního plánu umožňuje další plynofikace a teplofikaci území, páteřní trasy nové zástavby umožňují uložení energetických zařízení. -

Ad: Požadavky v kapitole sociální a demografické podmínky: součástí rozvojových ploch města je vyhodnocení potřeby související veřejné vybavenosti a dostupnost ploch potřebných pro denní rekreaci obyvatel.

občanské

vymezení ploch s rozdílným způsobem využití umožňuje lokalizaci vysokoškolského kampusu do prostoru navazujícího na areál krajského úřadu ve Dvorech, popřípadě do ploch přestavby v Tuhnicích s možností využití sportovních a rekreačních ploch v okolí KV arény, -

-

územní plán vyžaduje vymezení veřejných prostranství nových zastavitelných ploch a specifikuje požadavky na jejich lokalizaci a propojení s dalším územím či plochami sídelní zeleně.

Ad: Požadavky v kapitole bydlení: rozvojové plochy bydlen jsou sledovány z hlediska jejich posice vůči zdrojům hluku a hygienických závad, vyplývajících z dopravní infrastruktury a resp. funkce a využití ploch výroby a ploch smíšených s možným podílem výroby. V odůvodněných případech pak vymezuje vzájemnou součinnost vždy s omezením ploch, které na bydlení navazují. -

-

plochy bydlení jsou umístěny a podmíněny tak, aby byla zajištěna dostupnost ploch denní rekreace a to zásadně chráněným koridorem separovaným od dopravního ( silničního ) provozu.

koncept územního plánu deklaruje přestavbu znehodnocených vnitřní ploch ve prospěch plnohodnotné městské struktury jako základní požadavek urbanistické koncepce města.

Ad: Požadavky v kapitole rekreace: -

koncept územního plánu předpokládá rehabilitaci břehové linie Ohře na plnohodnotný prostor denní rekreace obyvatel při současném zachování a ochraně jejího přírodního potenciálu.

-

koncept územního plánu důsledně chrání spontánní plochy sídelní zeleně pro denní rekreaci obyvatel.

Hospodářský rozvoj území (ekonomický pilíř). Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

17


Ad: Požadavky v kapitole hospodářské podmínky: koncept územního plánu předpokládá vymístění průmyslových a zemědělských areálů z vnitřní struktury města prostřednictvím ploch asanace, jiným funkčním využitím a požadavkem na konkrétní řešení dotčených prostorů územní studií, -

koncept územního plánu zřizuje v rozhodující městské struktuře pojem smíšených ploch, umožňujících zřízení nerušících provozoven dílenského a živnostenského charakteru jako zdroje pracovních příležitostí,

-

koncept územního plánu předpokládá integraci původních průmyslových ploch ve vybraných lokalitách místních částí Doubí a Stará Role

Ad. Cc) Požadavky na rozvoj území obce: -

-

-

-

do konceptu územního plánu byla převzata opatření a záměry ZÚR KK. Jiná řešení těchto opatření a záměrů byla zpracována a vyhodnocena jako variantní, do konceptu územního plánu byly zapracovány požadavky vyplývající z PÚR ČR 2008 a z výsledků analýz provedených v rámci ÚAP KK a ÚAP ORP KV v plném – požadovaném rozsahu,, do konceptu územního plánu byly převzaty rozvojové plochy, jak jsou definovány platným územním plánem města ve smyslu schválených (vydaných) změn. Jiné řešení na takto vymezených plochách bylo zpracováno a vyhodnoceno jako variantní, do konceptu územního plánu lze umístit záměry uvedené ve Strategickém plánu města, Integrovaném plánu rozvoje města a další záměry města, které nebyly v rozporu s přijatou koncepcí rozvoje a limity území, při zapracování veškerých požadavků do konceptu územního plánu byly respektovány zásady vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj, pro soudržnost společenství obyvatel území a byl navržen na základě potřeb vyplývajících z demografických ukazatelů či podstaty plochy, v odůvodněných případech je zastavěné území, navazující na rozvojové plochy hodnoceno jako smíšené s možností operativní lokalizace doplňujících činností.

Rozvojové plochy umožňují rozvoj města v kapacitách, pokrývajících s rezervou vymezený časový horizont 4 x 4 = 16 roků. Plochy jsou přiměřeně naddimenzovány za účelem vytvoření přiměřeného konkurenčního prostoru. Současně je uplatněn požadavek na komplexní řešení prostřednictví, územních studií, který by měl – mimo jiné – zabránit chaotické spontánní zástavbě území. Současně jsou vymezeny plochy na rozvoj výrobní podnikatelské činnosti a to v návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu, umožňující jejich bezkonfliktní užívání. Lokalita v Bohaticích navazuje na průmyslové plochy sousedních územních jednotek Bohatice a Otovice a posiluje tak hospodářský potenciál regionu, výrobní plochy na západní straně města jsou orientovány na umístění moderních technologií a poloprovozní činnosti rozvíjejících formy produkce s vysokou přidanou hodnotou. Další rozvoj města směřuje mimo vnitřní lázeňské území a umožňuje stabilizaci městského prostoru prostřednictvím přestavby znehodnocených ploch m.č. Rybáře a Tuhnice. Koncept územního plánu přiměřeným rozsahem reaguje na požadavky fyzických a právnických osob. Lokalizace požadavků je vnímána jako způsob společenské poptávky, navržený rozvoj území je pak analýzou vstupních podmínek s přednostním uplatněním celospolečenských a městských zájmů. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

18


Podmínkou vymezení dalších rozvojových ploch je využití zastavěného území v míře, odpovídající potenciálu území i schopnosti společnosti v aktuálním čase tyto prostory využít. V tomto smyslu je zapotřebí vybrané části území chránit před kompromisní zástavbou a nepřipustit její nevhodné formy. Koncept územního plánu umožňuje rozvoj území v lokalizaci a rozsahu upracovaných registrovaných územních studií.

a

Územní plán dále stanovuje v odůvodněných případech další rozvoj území prostřednictvím rezervních ploch a vymezuje podmínky pro jejich budoucí využití. Záměry na rozvoj území, forma a jejich lokalizace v území nebudou příčinou znehodnocení vstupních podmínek města pro vyhlášení lázeňského trojúhelníku jako plochy UNESCO. Ad Cd) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Základní urbanistická koncepce stanovená územním plánem je v souladu s vyhláškou MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Vychází z požadavků uvedených v Politice územního rozvoje 2008 a v ZÚR KK, zejména respektuje strukturu rozvojových os a ploch a stanovené priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Řešení vychází z aktuální verze Strategického plánu udržitelného rozvoje města Karlovy Vary a platného Územního plánu města Karlovy Vary, na které návrh Územního plánu Karlovy Vary naváže. Urbanistická koncepce města je formulována tak, aby byla dlouhodobě udržitelná a tvořila pevný rámec pro flexibilní koncepce územního rozvoje. Zvýšená pozornost byla věnována zejména veřejnému prostoru a urbanistickému parteru. Reálnost dosažení stanovených cílů bylo ověřeno zpracováním variant řešení. Urbanistická koncepce využívá především těchto nástrojů: nového vymezení zastavěného území obce, vymezení zastavitelného a nezastavěného území a stanovení jejich režimu: - uplatněním regulativů funkčního využití území, - uplatněním regulativů míry využití území, - uplatněním regulativů prostorového uspořádání, - specifikací přípustných, nepřípustných a podmínečně přípustných funkcí, - zastavěné, zastavitelné a nezastavěného území včetně dopravní a technické infrastruktury vytváří jeden funkční celek. Plošné a prostorové uspořádání: -

Plochy s rozdílným způsobem využití jsou v území beze zbytku vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve struktuře dle znění Minimálního standardu pro zpracování územních plánů (MINIS 2.2), přičemž byl sledován vyvážený podíl jednotlivých funkcí. Nejvýznamnější kompoziční zásady: -

-

rozvoj města Karlovy Vary jako souvisle urbanizovaného městského celku, s výjimkou Počeren, Čankova, Olšových Vrat, Hůrek a Cihelen, které byly rozvíjeny jako prostorově oddělená sídla, zapojení řeky Ohře a jejích nábřeží do města,


19


posílení významu lázeňského území a jeho propojení s navazující městskou strukturou a přírodními prvky - posílení kompaktnosti městských částí, - lokalizace a hierarchizace centra a subcenter města, - stanovení podmínek pro veřejný prostor (náměstí, ulice, tržiště, chodníky, pasáže, nábřeží, veřejná zeleň, parky apod.), - nová sídla, ani sídelní lokality ve volné krajině nebudou navrhovány, - důsledná ochrana hodnotného panoramatu města, pozitivních stavebních dominant a kompozičních os, - důsledná ochrana přírodních pohledových horizontů, - zajištění podmínek pro vyšší podíl pěší a cyklistické dopravy, odstraňování bariér pěší prostupnosti území oslabení negativního vlivu civilizačních bariér. Koncepce uspořádání krajiny: -

V konceptu územního plánu byly převzaty prvky ochrany přírody a krajiny dle výchozích podkladů, doplněných o průzkumy a rozbory, které budou revidovány dle jejich současného stavu v rozsahu kompetencí územního plánu (zejména zvláště chráněná území, ÚSES, VKP apod.). Respektovány byly významné krajinné horizonty a přírodní dominanty území, jež byly návrhem vhodných funkcí a regulativů podpořeny. Prostupnost krajiny byly prověřena a zajištěna obnovou historických cest ve vazbě na sídla i na krajinné prvky, a to s ohledem na soudobý stav a plánovaný rozvoj území. Pro stabilizaci a zajištění funkčnosti vazeb prvků přírody a krajiny byly tyto posilovány návrhem ploch adekvátního funkčního využití se specifickou regulací. Pro zajištění propojenosti sídla a krajiny byly navrženy – doplněny prvky sídelní a mimosídelní zeleně tak, aby mohly na sebe navazovat. Formy zeleně respektují specifika sídel a jejich jednotlivých částí a funkcí: -

v centrech navazují a doplňují obytné a smíšené funkce, vytváří a podporují funkci ploch sezónní či každodenní rekreace pro rezidenty i návštěvníky území, v okrajových částech sídel plní funkci interakčního prvku individuální rekreace a volné krajiny, propojí prvků intenzivně kultivovaných s přírodě blízkými, svou formou budou podporovat městský i krajinný ráz, urbanistické-architektonickéhistorické hodnoty sídel (výškové, liniové, kulturní dominanty).

Sídelní a mimosídelní zeleň umožňuje až podporuje propojení prvků ÚSES, vhodně začlenit rozdílné funkce do stávající i navrhované urbanistické struktury města. Sídelní zeleň byla v odůvodněných případech vymezena i jako ochrana a zajištění komfortu a funkčnosti jednotlivých ploch (izolační – ochranná zeleň u parkovacích ploch, výrobních areálů atd.). Vzhledem ke specifikům sídel byl určen i podíl nezastavěných a zastavěných ploch, koeficient zeleně (hledisko odtokových poměrů, urbanistické struktury sídla, krajinného rázu). Systém sídelní a mimosídelní zeleně vymezený vlastními funkcemi nebo jako přípustné využití dalších musí poskytnout dostatečnou každodenní i sezónní rekreaci rezidentům i návštěvníkům území. Zvláštní pozornost byla věnována území CHKO Slavkovský les a jeho ochraně, který dála základ genia loci navazující oblasti lázeňského centra města a zvyšuje i tak jeho hodnotu. Rozvoj města na území CHKO byl možný pouze za předpokladu zajištění kontinuální funkčnosti a neohroženosti předmětů ochrany dle stanovené zonace CHKO. Rozvojem města bylo navázáno na hodnotné krajinné struktury a vazby území – kompaktnost/nepropojenost menších sídel, významné výhledy a scenérie, pozitivní dominanty, měřítko propojení krajiny a sídel, velikost a struktura funkčních ploch.


20


Při umisťování rozvojových ploch bylo nutné zohlednit bonitní půdy, exponované polohy a lesní plochy včetně jejich ochranného pásma a zasahovat do nich pouze v odůvodněných případech urbanistickou koncepcí nebo veřejným zájmem Ad Ce) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury 1. Dopravní infrastruktura Návrh dopravní infrastruktury řešeného území ve variantách vychází ze stávajícího stavu a řeší dopravní závady zjištěné v průzkumech a rozborech a pojmenované v ÚAP. Rovněž jsou do koncepce dopravního řešení zohledněny požadavky nadřazených územně plánovacích dokumentací, které stanoví návaznosti dopravní infrastruktury mimo řešené území. V neposlední řadě jsou zohledněny náměty z podkladových studií a ze stávajícího platného územního plánu. Navržená dopravní infrastruktura – zejména silniční, řeší nevyhovující dopravní situaci v centrální části města se zohledněním minimálních zásahů do zastavěného území. Návrh dopravní infrastruktury dále zohledňuje stabilizovaný rozsah dopravních systémů, který je dále rozvíjen a doplněn. Navržené úpravy v míře možné respektují požadavek na preferenci městské hromadné dopravy. Návrh úprav stávajícího komunikačního skeletu města vychází ze stávajícího stavu a odstraňuje nevyhovující stav. Pokud tato úprava vyžaduje územní nároky, je tento požadavek promítnut do ploch územního plánu. Nové páteřní komunikace rychlostního typu (s omezeným přístupem a mimoúrovňovými křižovatkami) respektují v maximálně možné míře stávající síť místních a účelových komunikací i mimo zastavěné území města. Navržená mimoúrovňová křížení nezhoršují prostupnost krajiny a dopravní obslužnost území. Navržené dopravní koridory jsou umístěny, pokud je to možné mimo stávající zástavbu tak, aby nebylo zhoršeno životní prostředí zejména v oblastech s obytnou zástavbou. Zastavitelné plochy generující zejména nákladní dopravu jsou navrženy v návaznosti na rozvoj komunikační sítě tam, kde stávající komunikační síť není vyhovující z hlediska návrhových parametrů. V konceptu územního plánu je navrženo intenzivnější zapojení železniční dopravy do obsluhy území. Toto je zajištěno doplněním dalších zastávek. Další podpůrné nástroje pro zvýšení atraktivity železniční dopravy (grafikon, železniční vozidla) nejsou předmětem územního plánu. Do konceptu územního plánu jsou zapracovány pozemní lanové dráhy, které v současném stavu mají územní rezervy či jsou již částečně vybudovány. Tento systém je doplněn další visutou lanovkou. Koncepce návrhu dopravní infrastruktury vychází z požadavku co největšího zklidnění dopravy v blízkosti centrální části města. Jak je prokázáno na modelových výpočtech, podařilo se odklonit tranzitní dopravu ze stávajícího průtahu R6 na novou trasu mimo intenzivně zastavěné území. V konceptu jsou navrženy nové komunikace, které dopravně propojí městské části pro automobilovou a i dle možností nemotoristickou dopravu. Význam těchto komunikací spočívá v částečném odlehčení páteřních městských komunikací a zejména ve zkrácení jízdních dob vozidel.


21


V rámci prací na konceptu byly prověřovány možné varianty umístění parkovacích kapacit na území města. Po vyhodnocení jsou do konceptu navrženy pouze některé parkovací kapacity, které splňovaly požadavky z hlediska prostorové náročnosti, dostupnosti zejména do lázeňské oblasti a zajištění příjezdu. Dále byl zohledněn požadavek vazby parkovacích kapacit na ostatní dopravní subsystémy města. Pěší trasy a cyklistické trasy jsou doplněny podle předaných podkladů, což jsou studie a projekty, které řeší území podrobněji, než je územní plán. Letiště Olšová Vrata je respektováno včetně ochranných pásem. V konceptu navržený dopravní skelet zohledňuje a prověřuje (variantně) připravované i stávající trasy silnic a místních komunikací. Výsledkem jsou dvě varianty, kde jsou uvedeny i alternativní trasy oproti podkladovým dokumentacím. Ad 2: Technická infrastruktura Plochy a koridory veřejné infrastruktury mezinárodního, republikového i nadmístního významu jsou v územním plánu upřesněny tak, aby byly respektovány. Řešeným územím prochází návrhové koridory T.02, T.03, T.04 a T.05 soustavy zásobování teplem z teplárny Vřesová, uvedené v ZÚR Karlovarského kraje. Trasování uvedených koridorů je v územně plánovací dokumentaci upřesněno při zachování jejich významu a funkce. Ad3:

Občanská vybavenost

Koncepce občanského vybavení zůstala nezměněna. Byly respektovány stávající plochy občanského vybavení (veřejná infrastruktura, komerční zařízení malá a střední, komerční zařízení plošná, rozsáhlá, lázeňství, tělovýchovná a sportovní zařízení a hřbitovy) Ad4:

Veřejná prostranství

Veřejný prostor, zásadně formující obraz města, byl v územním plánu koncipován jako základní prvek městské struktury, se specifickými požadavky na jeho funkční a prostorové uspořádání. Plochy veřejných prostranství byly vymezeny také v přestavbových a zastavitelných územích, případně bude využití těchto ploch včetně vymezení veřejného prostranství podmíněno zpracováním územní studie. Ad Cf) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Ochranu území se vztahuje na lázeňskou a centrální část obce, jádrové plochy dalších místních částí, vymezených v doplňujících průzkumech a rozborech. V těchto územích je v konceptu (návrhu) územního plánu vymezen požadavek na respektování hmotové a architektonické charakteristiky dotčeného prostoru včetně vymezení požadavků na uliční čáru, počet podlaží, výšku stavby, sklon střech a materiálovou charakteristiku jakýchkoliv stavebních aktivit. Dále byla stanovena pravidla pro povinné řešení nové zástavby podrobnější ÚPD – územní studií nebo regulačním plánem. Zásadní požadavek na ochranu území se vztahuje i na území, které je nominováno na zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Ochrana architektonických a památkových hodnot se bude vztahovat i na nemovité kulturní památky, které se nacházejí mimo území městské památkové zóny Karlovy Vary a jejich prostředí. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

22


V prostoru vnitřního lázeňského území (dále VLÚ) je nutné zafixovat stávající veřejné prostory včetně hranic stávajících parků i vzhledem k lázeňskému zákonu (164/2001 Sb.). Posíleny zde budou funkce representativní, kulturní a společenské. Podmínkou je omezit vjezd do tohoto území, ale zároveň zabezpečit možnost parkování v dostupných parkovacích domech mimo vnitřní území lázeňského místa. Nadále je nutné stanovit zónu v údolní poloze, ve které je vyloučeno nebo omezeno zřizování parkovacích míst. V prostoru vnitřního lázeňského území je nutné zachovat, obnovit, případně navrhnout pěší prostupy území i přes soukromé pozemky, zachovat, posílit koridory pro lanové dráhy případně jinou alternativní dopravu. Veškerá činnost ve VLÚ musí respektovat ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary a podmínky stanovené statutem lázeňského místa. Ministerstvo zdravotnictví požaduje nerozšiřovat zastavitelné plochy ve vnitřním území lázeňského místa. Případné nové zastavitelné plochy navrhovat pouze v odůvodněných případech a s takovým využitím, které by nenarušovalo lázeňský režim. Ve vnitřním území lázeňského místa a jeho bezprostředním okolí se požaduje výškově limitovat novou výstavbu tak, aby byla v souladu se stávajícím charakterem lázeňského místa. Ve vnitřním území lázeňského místa je nezbytné klást důraz na vytváření nových ploch zeleně a to i na stávajících zastavitelných plochách, které nebyly doposud k tomuto účelu využity. Stavební aktivity v zastavěném území ostatních místní částí budou respektovat charakter veřejného prostoru. Zástavba území bude respektovat požadavky z hlediska vymezených krajinných horizontů, pohledových a kompozičních os vymezených doplňujícími průzkumy a rozbory. V konceptu (návrhu) územního plánu budou vymezeny plochy parků a veřejné zeleně, jejichž jakákoliv zástavba není přípustná. V konceptu (návrhu) územního plánu bude v odůvodněných případech stanovena podmínka dalšího prověření území územní studií nebo regulačním plánem s cílem jednoznačného vymezení veřejného prostoru, prostorové charakteristiky a kompozice území. Vybrané komunikační koridory nadmístního významu budou opatřeny požadavky na šířku veřejného prostoru, uliční čáru, organizaci dopravy a podíl a kompozici veřejné zeleně. Ad: -

-

-

Ochrana přírodních hodnot při rozvoji je nutné zohledňovat exponované polohy, pozitivní dominanty a krajinný ráz území, navrhovaným rozvojem nesmí být narušena nebo ohrožena funkce lokalit systému NATURA 2000, VKP, lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů, památné stromy, respektovat využívání ploch především dle podmínek ochrany CHKO, při záboru nových ploch respektovat ucelená nezastavěná území a volnou krajinu vytvářející základní krajinnou strukturu území, zasahovat do ploch sídelní zeleně, především uvnitř zastavěného území, pouze výjimečně, zachovat stávající významné plochy zeleně vně i mimo město, navrhnout nové plochy sídelní zeleně s napojením na stávající síť, plochy určené pro rekultivaci po těžbě přednostně využít pro tvorbu nových přírodních a krajinotvorných hodnot území s optimální funkcí v území (chybějící funkce, doplňující a navazující na stávající a budoucí rozvoj území), z hlediska bezpečnosti majetku a obyvatel, i ekologické stability a zlepšování vodního režimu území nelze umisťovat nové stavby do záplavového území,


23


funkčnost a provázanost prvků ÚSES bude zachována.

Ad Cg)

Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Jako veřejně prospěšné stavby byly označeny stavby dopravní a technické infrastruktury rozhodující pro jejich optimální řešení v zastavěném území a zastavitelných plochách. Jedná se především o stavbu přeložky rychlostní silnice R6 (obchvat Karlových Var) v úseku Jenišov – silnice I/13 (VD01), přeložku silnice II/220 - vnitřní obchvat Karlových Varů (VD02), rozšíření areálu čistírny odpadních vod (PT09) a dále o řadu navržených místních komunikací, rozvojové plochy mezinárodního letiště Karlovy Vary včetně nového dopravního napojení, apod. V jednom případě byla vymezena veřejně prospěšná stavba veřejného prostranství (PP01). Jako veřejně prospěšná opatření byly vymezeny nefunkční části lokálního územního systému ekologické stability (WU01-WU36). Plochy asanace nabyly konceptem ÚP vymezeny. Ad C h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) 1.

Ochrana veřejného zdraví

Při výstavbě nových a změně stávajících zvláště velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nebo při jejich modernizaci jsou osoby oprávněné k podnikání povinny volit nejlepší dostupné techniky v souladu s požadavky zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a zvláštních právních předpisů. Je-li to technicky možné, musí být znečišťující látky ze zvláště velkého, velkého a středního zdroje znečišťování ovzduší odváděny do ovzduší definovaným způsobem, a to komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení pro omezování emisí, jejichž výška musí být vypočtena tak, aby bylo chráněno lidské zdraví a životní prostředí. Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách. Ukazatele a číselné hodnoty jsou stanoveny zákonem č. 258/2000 Sb., vyhláškou č. 523/2006 Sb. a nařízením vlády č. 272/2011 Sb. a jeho přílohami. Mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet pro hluk vytvářený silniční, železniční a leteckou dopravou a hluk pocházející ze zařízení upravených zákonem o integrované prevenci upravuje vyhláška č. 523/2006 Sb. Hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb, chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru uvádí nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v §§ 10 a 11, jejich korekce pak Přílohy č. 2 a 3. Z hlediska hluku je žádoucí, aby letadla letící po okruhu nepřelétávala obydlená území Olšových Vrat, Kolové a Pily. Akrobatické lety jsou omezeny na maximální počet 8 denně s délkou jednotlivých letů maximálně 20min., a to ve všedních dnech nejdéle do 18:00, v sobotu do 14:00 a v neděli jsou tyto lety zcela vyloučeny. Vibrace - ochrana zdraví před vibracemi. Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách. Jsou Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

24


stanoveny zákonem č. 258/2000 Sb. a nařízením vlády č. 272/2011 Sb. a jeho přílohami. Základní stanovený kmitočet viz. „Vyjádření limitu“. Kontrola dodržování hygienických limitů ve vodovodní síti je prováděna v akreditované laboratoři. Její četnost závisí na dodávaném množství vody a počtu zásobovaných obyvatel. Výsledky analýz jsou v elektronické podobě neprodleně předávány orgánu o ochraně veřejného zdraví. Celkem je v pitné vodě sledováno 60 – 70 ukazatelů. Kontrolní analytickou činnost pitnou vodu dodávanou do zájmového území zajišťuje centrální laboratoř Vodakvy Březová. Laboratoř je držitelem Osvědčení o akreditaci, které zaručuje objektivnost a správnost výsledků. Kvalita pitné vody je také pečlivě sledována během celého procesu úpravy. Ochranná pásma okolo krematoria - dodržení hygienických požadavků k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany ovzduší. Ochranné pásmo okolo krematoria se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny a činnosti, které by byly ohrožovány provozem krematoria nebo by mohly ohrozit jeho provoz. Ochranná pásma veřejných pohřebišť - dodržení hygienických požadavků k ochraně veřejného zdraví. Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. V případě, že by dalším pohřbíváním mohlo dojít k ohrožení veřejného zdraví nebo vodního hospodářství, může o zákazu pohřbívání v části veřejného pohřebiště nebo na celém jeho území rozhodnout příslušný orgán státní správy. Zabezpečení prevence závažných havárií - Objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. Zákon č. 59/2006 Sb. ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které vlastní, užívají nebo budou uvádět do užívání objekt nebo zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I, nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce II. Zóna havarijního plánování - ochrana životního prostředí v oblasti okolí jaderného zařízení. Návrh na stanovení zóny havarijního plánování předkládá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost držitel povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii s pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10 – 7/rok. Obsah návrhu na stanovení zóny havarijního plánování specifikuje Nařízení vlády č. 11/1999 Sb. 2.

Civilní ochrana a obrana

Z hlediska požadavků civilní ochrany a obrany v územním plánu bylo dosaženo splnění zadání. Koncept je v souladu s koncepcí ochrany obyvatelstva na území města Karlovy Vary v rozsahu ustanovení § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. 3.

Horninové prostředí

Na území města Karlovy Vary se nachází ložiska kaolinu. Se správci ložisek byl konzultován časový plán těžby a možnost zástavby některých lokalit vymezených v platném územním plánu města. Nové zastavitelné plochy zde nejsou navrhovány. Poddolovaná území koncept územního plánu respektuje. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

25


4.

Ochrana před povodněmi

Aktuální hranice záplavových území a jejich aktivní zóny byla promítnuta do grafické části konceptu územního plánu. Pásmo pro údržbu vodních toků bylo respektováno. Výjimečné zásahy do nivních částí území byly náležitě odůvodněny. Koncept územního plánu navrhuje v rámci rozvoje území mj. i opatření, která povedou ke zvýšení vsakovacích schopností krajiny. Také součástí podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou pro zastavitelné plochy stanovena pravidla vedoucí k zajištění vsaku dešťových vod do terénu, např. Stanovením minimálního podílu zelených ploch nebo zajištěním jiných způsobů retence. 5.

Ochrana ZPF

Součástí konceptu územního plánu je i vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého rozvoje území na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), a to pro obě varianty. Jsou samostatně označeny dosud nezastavěné rozvojové lokality převzaté z platného územního plánu, u nichž proces předběžného vynětí již jednou proběhl. Jen výjimečně je nový rozvoj navrhován na plochách půdy v I. a II. třídě ochrany. 6.

Ochrana architektonických a památkových hodnot

Územní plán respektuje urbanistické, architektonické a památkové hodnoty v území, včetně nemovitých kulturních památek, které se nacházejí mimo území městské památkové zóny Karlovy Vary a jejich prostředí. Všechny stavby na území městské památkové zóny nebo s ní pohledově provázané a všechny nemovité kulturní památky jsou vymezeny jako stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část případné projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Ad: Ci) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území 1.

Požadavky a pokyny pro řešení střetů zájmů s limity využití území 1.

Požadavky a pokyny pro řešení střetů zájmů s limity využití území

Kulturní, architektonické a urbanistické hodnoty v řešeném území koncept ÚP chrání. Střet zájmů s přírodními hodnotami: při kolizi s funkčním lokálním ÚSES byly hledány jeho alternativní trasy na území CHKO Slavkovský les byly zapracovány pouze záměry z platného územního plánu města a vydaných změn - k záboru lesa došlo výjimečně pro významné dopravní veřejně prospěšné stavby - u kolizí zastavitelných ploch se záplavovým územím jsou specifikovány podmínky umístění staveb tak, aby byla nezastavitelnost území zachována 1. zásahy do chráněných ložiskových území se týkají záměrů převzatých z platného územního plánu a vydaných změn -

Další střety zájmů byly řešeny odlišným způsobem prostřednictvím variant rozvoje. Ad C j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Územní plán (kromě současných samostatných částí sídla - Cihelny, Čankov, Olšová Vrata a Počerny,) rozvíjí město Karlovy Vary jako souvislý urbanizovaný městský celek. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

26


Územní plán nenavrhuje nové samostatné (izolované) lokality zastavitelného území. V oblastech potřebné koordinace zástavby v kontaktních územích se sousedními obcemi (např. Jenišov, Kolová, Dalovice, apod.) je tato skutečnost uvedena v podrobné specifikaci rozvojových ploch. Ad Ck) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Územní plán Karlovy Vary vymezuje plochy nebo koridory, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách a jejich využití stanoveny v územní studii, a to v 31 případech pro každou z variant. Jako rozhodující byla v území vymezena tři poměrně rozsáhlá území: -

-

-

přestavbové území podél pravého břehu řeky Ohře, zahrnující zejména prostor dolního nádraží a navazující plochy vč. Nám. Dr. Milady Horákové, lokality v sousedství Tržnice a okolí ulice U Solivárny přestavbové území podél levého břehu řeky Ohře, podél průtahu silnice R6 území západně od Krajského úřadu

Vedle toho byly vymezeny významnější lokality určené zejména pro bydlení. -

Lhůta pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti, nebyla stanovena

Ad Cl) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Plochy nebo koridory, pro které by byly podmínky pro rozhodování o změnách a jejich využití stanoveny regulačním plánem, koncept územního plánu nevymezuje. Ad Cm) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek a zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast V rámci projednání Návrhu zadání územního plánu vyplynul požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA a vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000. Tyto dokumenty jsou zpracovány v rámci Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území v rozsahu dle přílohy stavebního zákona a v rozsahu dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., a to příslušnými autorizovanými osobami. Toto Vyhodnocení je nedílnou součástí Konceptu územního plánu. Ad Cn) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Arch Koncepční rozvoj města je řešen v základní a rozvojové variantě při zohlednění demografického vývoje, prognózy a koncepčních záměrů města. Varianty jsou vyhodnoceny z hlediska záborů půdního fondu, potřeby investic a jejich reálnosti s ohledem na strukturu Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

27


vlastnických vztahů – podmiňující dopravní a technická infrastruktura je hodnocena jako veřejně prospěšné stavby. Variantní řešení pak nabízí koncepce dopravní a technické infrastruktury při řešení dílčích detailů v území. Nad rámec variant koncept vymezuje možné koridory dopravní infrastruktury a nepřímo, prostřednictvím funkční regulace, je chrání jako nezastavitelné. Koncept územního plánu obsahuje variantní řešení v těchto případech: kde je rozdílné využití území v závislosti na realizaci silničního obchvatu R6, kde je rozdílné využití území v závislosti na realizaci silničního obchvatu II/220 kde to stanoví kapitola ad C i), kde se předpokládá podnět na změnu správního rozhodnutí či přeložka dopravní či technické infrastruktury nadmístního významu, 5. kde se liší názor pořizovatele na záměry dle ZÚR Karlovarského kraje: - přeložka železniční tratě–propojení tratí č. 149 a č. 140 v západní části města (VPS D.101), - přeložka železniční tratě–propojení tratí č. 149 a č. 140 ve východní části města (VPS D.102). Variantní řešení obsahuje: 1. 2. 3. 4.

6. porovnání variant srovnávací tabulkou 7. zdůvodnění, proč není doporučena jedna z předložených variant jako celek Ad Co) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Koncept územního plánu je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění a v souladu s vyhláškami č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti a 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Textová a grafická část územního plánu je zpracována v souladu s aktuální „Metodikou Minimálního standardu pro digitální zpracování územních plánů (MINIS)“, vydanou Karlovarským krajem. Jsou respektována měřítka grafických příloh a počty paré dokumentace. Rozvoj území je zpracován pro návrhové období 2020 – 2030. Podkladem je demografická analýza k roku 2025 s rezervou, umožňující postupné naplňování záměrů města do r. 2030.


28


c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území c.1.

Urbanistická koncepce

c.1.1. Úvod do urbanistické koncepce Preaumbule: Město Karlovy Vary je jedinečným sídlem reprezentující společenskou úroveň České republiky. Karlovy Vary je městem výrazných sociodemografických proměn na platformě stabilního a unikátního prostoru lázeňské části s kompaktním urbanistickým, architektonickým a stavebně technickým výrazem. Zásahy do lázeňské části formou zástavby proluk, demolic a opětovnou zástavbou je v principu konfliktní a nepřijatelné za podmínek, že město, resp. odborná veřejnost a dotčené orgány nemohou zajistit výslednou kvalitu zástavby. Město Karlovy Vary je cílem lokalizace „třetího bydlení“, tj. přechodným užíváním objektů určených k trvalému bydlení. Tento trend je zhoubný pro stabilizaci území z hlediska rovnováhy základních pilířů územního plánování. V průběhu posledních desetiletí dochází k separaci lázeňské a residenční funkce města. Pohyb městotvorných funkcí západním směrem vyžaduje nové vyhodnocení nezastavěných částí města a jejich ochranu před nevratnými stavebními realizacemi, které by nesplnily úlohu kompaktní městské zástavby a formu jejího užívání. Město Karlovy Vary představuje soubor správních hranic jednotlivých katastrů heterogenního výrazu. Účelem územního plánu není homogenizace městského prostoru jako celku. Okrajové části města mají v tomto smyslu možnost rozvoje vlastních, specifických forem. Městský silniční průtah (silnice I/6) a navazující dopravní stavby jsou hodnoceny jako mezní. Další rozvoj dopravní infrastruktury bude řešen přijatou variantou silničního obchvatu, záměry uvnitř města nesmí vyvolat další monofunkční stavby dopravního charakteru. Uspořádání zastavěného území, jeho přestavba a vymezení dalších rozvojových ploch vymezuje pro výrobní a jiné činnosti, vyžadující nákladní dopravní obsluhu, stanovené okrajové části města s přímým napojením na stávající a navrhovanou silniční soustavu. Vnitřní prostor města vytvoří podél řeky Ohře a Teplá plnohodnotné městské území s rovnocenným podílem veřejné zeleně. Lázeňská osa bude ukončena na lokálním horizontu Hlavního nádraží, území mezi Tuhnickým meandrem a Čertovým ostrovem bude řešeno jako dopravně zklidněná městská struktura s úplným zapojením stávající a navrhované uliční sítě. Prostor Dolního nádraží je nadále určen pro dopravní terminál příměstské autobusové doopravy a železniční stanice s přímým a bezkonfliktním připojením na městkou pěší zónu – ulice T.G.Masaryka a ul. Varšavskou. Prostor Dolního nádraží bude koordinován s prostorem náměstí Dr.M.Horákové s cílem vytvoření centrální městské plochy s novým s použitím přijatelných architektonických forem a významného podíl městské zeleně.


29


Prostor místí části Tuhnic, navazující na Tuhnický meandr vykazuje potenciál umístění nových architektonických forem.. Cílem navrhované urbanistické koncepce je koordinace zájmů a vztahů v území z hlediska funkčního využití ploch, socioekonomických vztahů, koordinace zájmů a vztahů z hlediska prostorové kompozice urbánních jednotek k celku, řešení širších vztahů, zájmů ochrany přírody, kulturního dědictví a ochrany priorit a potenciálů využití územních oblastí. V tomto smyslu územní plán stanovuje rozvojové plochy města a určuje jejich možné využití a prostorové uspořádání. Výchozí pozice pro návrh výrazně nových řešení v urbanistické koncepci města je značně omezena vícero podmínkami a limity, z nichž nejdůležitější jsou: -

-

základní městotvorné plochy napříč všemi funkcemi jsou na rozhodujících strategických plochách zastavitelných území kompaktního sídla stabilizovány. v platném územním plánu včetně mnoha následných změn je vymezeno rozhodující množství zastavitelných rozvojových ploch, které je třeba zapracovat do nového územního plánu. výrazné limitující přírodní prvky - řeky Ohře a Teplá, kompaktní lesy na jižní straně a celková konfigurace terénu kolem města. limity přírodního bohatství kolem města v podobě CHLÚ a dobývacích prostorů. omezené prostorové podmínky pro vyvinutí optimálního dopravního systému, a to ve všech funkčních složkách. soustředění důležitých a prostorově náročných dopravních funkcí v cenných jádrových plochách města. prostorově nehospodárné nakládání s cennými rozvojovými v centrální části města a v kontaktu se zastavěným územím.

Urbanizované území města není v současné podobě kompaktní. Dnešní struktura města, rozkládající se na 14 katastrech, je výsledkem připojení původních samostatných sídelních jednotek k centrálnímu území města Karlovy Vary. Souvisle zastavěné území zahrnují katastry Karlovy Vary, Tuhnice, Dvory, Rybáře, Stará Role, Bohatice a Drahovice. Katastry Doubí, Tašovice, Počerny, Rosnice, Čankov, Sedlec, Olšová Vrata a Cihelny tvoří samostatné sídelní jednotky a s výjimkou Doubí mají převážně venkovský charakter. Přitom sídla Cihelny, Čankov, Olšová Vrata a Počerny mají zastavěná území zcela oddělená přírodními a zemědělskými plochami od jádra města. c.1.2. Konzultace s dotčenými orgány v průběhu zpracování konceptu územního plánu: Příprava konceptu územního plánu ve vymezeném časovém prostoru vyžadovala průběžný systém konzultací s pořizovatelem a dotčenými orgány. V rámci pravidelných konzultací s odběratelem byly zpřesněny záměry vlastníka rozhodujících ploch Dolního nádraží, získané poznatky byly použity pro definici požadavků na zpřesnění této lokality v rámci stanovené podmínky vyhotovení územní studie. Zpracovatel získal informace o paralelních činnostech města, souvisejících s tvorbou územního plánu – zpřesnění podmínek na rozvoj lázeňské části města, generel vedení cyklotras, záměrů na úpravu systému městské veřejné dopravy. Souběžně s tvorbou konceptu územního plánu byl zpracován generel územního systému ekologické stability včetně nezbytných konzultací s dotčenými orgány státní správy. Opatření na ochranu přírody a krajiny mají v tomto smyslu konsensuální charakter.


30


Koordinace území s územní jednotkou Jenišov byla řešena formou konsultací se starostou obce, pro koordinaci s dalšími územními jednotkami byly využity činnosti zpracovatele při tvorbě územních plánů vybraných územních jednotek ( Mezirolí, Otovice ). c.1.3. Širší vztahy Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů. Legislativně jsou širší vztahy krajského města založeny dvěma výchozími dokumenty: -

Politikou územního rozvoje ČR 2008.

-

Zásadami územního rozvoje Karlovarského kraje 2010.

Oba tyto dokumenty a zejména podrobné zpracování ZÚRKK určuje konkrétními pokyny pro hlavní směry rozvoje krajského města tak, aby byla zajištěna koordinace a skloubení zájmů města se zájmy kraje i širšího území, do kterého se rozšiřuje vliv Karlových Varů, dlouhodobě utvářený výhradním postavením v lázeňství, cestovním ruchu, kulturní tradici a produkcí kvalitních výrobků v oboru skla, porcelánu a v potravinářském průmyslu. Oba výchozí dokumenty jsou v ÚP podrobně rozpracovány, stabilizované, rozvojové a přestavbou plochy jsou důsledně porovnány s podmínkami v území, s limity omezujícími optimální uspořádání funkčních ploch, a s ostatními ÚAP nejen pro řešené území, ale i pro kontaktní území se vzájemným interaktivním vlivem. Podle Politiky územního rozvoje 2008 spadá celé řešené území do rozvojové oblasti OB 12 Karlovy Vary. Území oblasti je vymezeno na území obcí z ORP Karlovy Vary (bez obcí v jižní a severní části a bez vojenského újezdu Hradiště), Ostrov (bez obcí v severní části), Sokolov (jen obce ve východní části). Město zároveň leží při rozvojové ose OS 7 - rozvojová osa Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR / Německo. Vymezení - obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. v západní části na rychlostní silnici R6 a ve východní části na silnici I/13. Důvody vymezení: Území ovlivněné hustým urbanizovaným osídlením s centry Most, Litvínov, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Sokolov a Cheb, soustředěním povrchové těžby hnědého uhlí s velkými dopady na změny v území. Západní část je ovlivněna rovněž připravovanou rychlostní silnicí R6 (Praha) Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR/Německo. Vzájemnost Karlových Varů a dalšího území rozvojové oblasti lze prokázat navazující koncepcí dopravní a technické infrastruktury a systému tvorby a ochrany přírody a krajiny. Z hlediska sociodemografických vazeb – salda migrace obyvatel, využívání a rozvoji rekreačních sídel, bilanci pracovních míst - se vzájemnost projevuje nepřímo. Koncept územního plánu vymezuje potenciál residenčních ploch, potenciál koncentrace správních funkcí a podporu navazujícím funkcím sousedních územních jednotek. Míra skutečného čerpání potenciálu Karlových Varů je a bude proměnná v intenzitě i čase. Skutečný průběh čerpání vzájemných potřeb města a území rozvojové oblasti a rozvojových os se tak projeví vyčerpáním rozvoje města na definovaných rozvojových plochách a bude impulzem pro případné další úpravy územního plánu. Město leží na trase železničního koridoru konvenční železnice - ŽD 3. Do ÚP bez dalších územních nároků. Variantě je koridor posílen propojením železničních tratí č. 140 a 149.


31


Koncept ÚP byl úzce koordinován s územními plány sousedních správních území, protože téměř veškeré limity přechází z území Karlových Varů do sousedních obcí, a je životně důležité funkční plochy přecházející do sousedních katastrů důsledně koordinovat. Vzájemná koordinace řešeného území a sousedních územních jednotek je evidentní v případě návaznosti na tyto územní jednotky: -

Jenišov ( společná koncepce dopravních staveb, bydlení, komerčních zařízení velkého rozsahu, systému tvorby a ochrany přírody a krajiny ),

-

Březová ( jednoznačná urbánní osa pro rozvoj rekreačních aktivit lázeňského území ),

-

Dalovice ( společná koncepce dopravních staveb, ploch výroby a skladování, návaznost všeobecně obytného území ),

-

Otovice ( společná koncepce dopravních staveb, ploch výroby a skladování, návaznost všeobecně obytného území, rekreační segment území, koordinace rozsahu a podmínky pro těžbu nerostů, systém tvorby a ochrany přírody a krajiny),

Koncept ÚP byl koordinován s dalšími složitými vztahy nezahrnutými ani v limitech, ani v jiných předcházejících legislativních dokumentech, ale generovanými zejména komplikovanými terénními podmínkami, ovlivňujícími zejména návrh dopravního řešení.

Závěrem výčtu hledisek, podle kterých byl koncept využití území modelován z hlediska širších vztahů, je vývojová vize zpracovatelů konceptu ÚP, postavená na dalších souborech reálných informací a znalostech širších souvislostí v Karlovarském kraji. Z hlediska dlouhodobého vývoje lze pro koordinaci širších vztahů zahrnout myšlenku o vzniku ekonomicky, technologicky, urbanisticky a společensky fungujícího silného dvojměstí Karlovy Vary – Sokolov se všemi známými i doposud neznámými důsledky tohoto, podle našeho názoru, neodvratného spojení. Řešené území tvoří administrativní hranice správního území. Skutečný obraz karlovarské aglomerace tvoří specifická území, jejichž význam, vzhled a užívání stanovuje morfologie krajiny. Koncept územního plánu v tomto smyslu akceptuje: -

údolnici řeky Ohře včetně zájmů ochrany přírody a krajiny a potenciálu významné vodácké trasy,

-

údolnici řeky Teplé jako osy rozvojových činností, doplňujících lázeňský význam města o ( bydlení, rekeační bydlení, rekreaci včetně dopravních tras,

-

návaznost města na přírodní útvary Doupovských hor a Slavkovského lesa

sídel

charakter podkrušnohorské plošiny peo umístění a vzájemnou provázanost venkovských z hlediska dopravních, energetických tras, zájmů ochrany přírody a krajiny a ochrany resp. využití nerostného bohatství.

Rozvojové plochy a další návrhová opatření dle konceptu územního plánu nesnižují potenciál a míru využití zastavěného území a rozvojových ploch sousedních územních jednotek. Rozhodujícím faktorem města vůči širším vztahům je společný postup v krajském a regionálním měřítku z hlediska stabilizace dopravních tras republikového významu a podpora rozvoje letiště v Olšových Vratech. Zpřístupnění města z hlediska rychlosti, komfortu a bezpečnosti dopravních staveb je nezbytnou podmínkou stabilizace obyvatel a spádovosti podnikatelských a Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

32


společenských aktivit obyvatel města se zpětnou vazbou na posílení města jako přirozeného centra intelektuální kultivace nových generací. c.1.4. Hodnocení a členění řešeného území Hodnocení území Kompaktní urbanizované území města sestává z 5ti základních, relativně urbanisticky ucelených funkčních částí, které vykazují přes některé odlišnosti významné množství společných prvků. Tyto části jsou od sebe v organismu města odděleny nezastavitelnými plochami řeky Ohře, dopravními koridory a přírodními útvary, případně jejich kombinací. Umístění nových rozvojových funkčních ploch vychází z této současné urbanistické situace a ve shodě se založením dle platného územního plánu je dále rozvíjí. Základní části kompaktního zastavěného území a jejich stručná charakteristika: Vnitřní lázeňské území (VLÚ) a obchodně správní území (OSÚ). Tato urbanizovaná část tvoří celoměstské centrum, ve kterém je soustředěna převážná část vyššího občanského vybavení. Vzhledem ke specifické funkci VLÚ, kde dominuje funkce lázeňská, probíhá již po celá desetiletí proces přemisťování zařízení občanské vybavenosti do širší centrální oblasti, do které lze zahrnout bezprostřední kontaktní část území Tuhnic, Rybář a Drahovic s umístěnou veřejnou občanskou vybaveností města i občanskou vybaveností vyššího řádu (kraje). Území je prakticky celé stabilizované s minimální možností extenzívního rozvoje. Volné vnitřní plochy proluk byly v minulém desetiletí prakticky zastavěny. Zbývající menší plochy jsou navrženy ÚP k zástavbě v rámci polyfunkčních území. Nejvýznamnější plochou je proluka v samém centru VLÚ u kostela Sv. M. Magdaleny. Intenzivní zastavěnost stabilizovaných VLÚ a OSÚ neumožňuje umístit další zařízení celoměstského nebo regionálního významu. Pro ně navrhuje územní plán plochy ve významných kontaktních přestavbových územích po obou březích Ohře. Tato přestavbová území jsou dnes zčásti zastavěna a využívána velmi neefektivně. Proces jejich integrace do městského centra bude velmi náročný po všech stránkách. Tyto plochy jsou však pro rozvoj centra nezbytné a nemohou být ničím jiným na území města nahrazeny. Stabilizované kompaktní území východní části města. Tato městská část zahrnuje katastr Drahovice a část katastru Karlovy Vary s převažující bytovou zástavbou a veřejnou občanskou vybaveností. Území je v zastavěné části stabilizované, malé vnitřní rozvojové plochy jsou nepodstatné. Tato část města je utvářena v převážné ploše jako zahradní město a postrádá výraznější sídelní centrum s veřejným prostranstvím a odpovídající komerční občanskou vybaveností. V důsledku terénní konfigurace je území přirozeně rozděleno do horní a dolní části. V dolní části Drahovic se centrum ve formě obchodní ulice vytvořilo ve Vítězné ulici a svoji funkci plní. Ve východní části Drahovic vzniklo centrum vybavenosti až v krajní poloze přestavbou výrobních ploch. Tato krajní poloha není pro obslužnost stávajících zbývajících obydlených území úplně vyhovující, avšak pro navrhované rozvojové plochy právě ve východní části území bude v budoucnu výhodná. Kromě rozvojových ploch na východním okraji urbanizovaného území nemá tato část města další extenzívní rozvojové možnosti bez radikálnějšího zásahu do ploch zeleně, lesa a zahrádek. Stabilizované kompaktní území sever I. Zahrnuje městské části Bohatice, Růžový vrch a Rybáře s převažující bytovou zástavbou ve formě obytných souborů, komerční občanskou vybaveností, výrobou a službami, v menší míře i s veřejnou občanskou vybaveností škol. Území je výrazně odděleno od předchozích dvou městských částí řekou, železniční tratí a silničním průtahem. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

33


V katastru Bohatice převládají plochy výroby a skladování, doprovázené plochami služeb a smíšených území. V menší míře je zde zastoupené bydlení. Ve východní části katastru v kontaktu s obcemi Dalovice a Otovice jsou plošně významné perspektivní rozvojové i přestavbou plochy pro výrobu a služby, jejichž využitím bude tato část města centrem industriálních aktivit. Území postrádá přirozené veřejné prostranství s funkcí centra a odpovídající vybaveností. Současným negativním rysem této části města je složitější dopravní napojení Bohatic do centra a dále do jiných částí města. V Rybářích je bydlení koncentrováno do dvou obytných souborů, zatímco komerční občanské vybavení a služby jsou soustředěny do ulice Sokolovské a nákupních center podél průtahu. Občanské vybavení obytného souboru Čankovská je rozptýleno v zástavbě obytných domů. V obytném souboru na Růžovém vrchu je plocha pro základní vybavenost, která s ohledem na izolovanost lokality má víceméně lokální význam. Území má kvalitní vnitřní přestavbové plochy, které při vhodném využití mohou potřebné městské centrum vytvořit včetně dalších návazných smíšených funkcí. Zároveň jsou v kontaktních plochách dostatečné rozvojové možnosti, které ÚP navrhuje. Stabilizované kompaktní území sever II. Území zahrnuje hustě urbanizovanou část města na katastru Stará Role, kde převažuje funkce bydlení doprovázená občanskou vybaveností komerčního charakteru, drobnou výrobou a službami, doplněná veřejnou občanskou vybaveností škol. Území je od ostatních městských částí odděleno řekou a dopravními koridory železnice a silničního průtahu. Stabilizované území volně přechází do nejvýznamnějších rozvojových ploch města, směřujících k sousedním sídlům Rosnice, Čankov, Mezirolí a Počerny. Městská část opět postrádá klasické centrum ve formě veřejného prostranství s koncentrovanou občanskou vybaveností, která je dnes rozptýlena do více útvarů. Funkce centra se soustředily do ulice Závodu míru a do výstavby nového obytného souboru, kdy byla zařízení vybavenosti soustředěna do Truhlářské a Školní ulice (nákupní centrum, kino, zdravotní středisko). V posledním desetiletí se další funkce centra postupně rozšířily ve vazbě na zařízení v Truhlářské ul. do ulice Okružní a k nové komunikaci, kterou je Stará Role napojena na centrální oblast města. Území má kvalitní vnitřní přestavbové plochy, které při vhodném využití mohou potřebné městské centrum vytvořit včetně dalších návazných smíšených funkcí. Zároveň jsou v kontaktních plochách dostatečné rozvojové možnosti, které ÚP navrhuje. Stabilizované kompaktní území západ. Území je rozloženo na katastrech Tuhnice a Dvory s převažující funkcí bydlení a občanské vybavenosti veřejné i komerční. Přestože jsou katastry Tuhnice a Dvory od sebe odděleny řekou Ohře, jejich funkční součinnost je podporována mosty a soustředěním velkých komerčních obchodních ploch a vyšší občanské sportovní vybavenosti. Soustředění těchto významných aktivit vytváří z této části města přirozené funkční celoměstské centrum s velkou každodenní koncentrací obyvatel. Centrum však nemá ucelený veřejný shromažďovací prostor, ale je rozptýleno do více volných ploch u solitérních velkoplošných staveb, kde ve volných plochách jsou umístěny parkovací plochy. Území má však ještě kvalitní vnitřní přestavbové plochy, které při vhodném využití mohou potřebné městské centrum vytvořit včetně dalších návazných smíšených funkcí. V současné době se v této části města na obou katastrech intenzívně rozvíjí plochy veřejné občanské vybavenosti s celokrajským významem. V obytných částech Tuhnic se centrum historicky koncentrovalo podél Moskevské ulice. Jako součást komplexní bytové výstavby byla nová vybavenost na úseku obchodu a služeb lokalizována uvnitř obytného souboru bez parkovišť a komunikačních vazeb na území celé čtvrtě. Základní občanské vybavení je vcelku pokryto a Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

34


další vývoj občanského vybavení je orientován do prostoru Západní ulice s akcentem na vybavení celoměstské. V konceptu ÚP nebude stávající funkční struktura stabilizovaných území v jednotlivých městských částech narušena vkládáním nevhodných funkcí, které by hlavní funkci a plné využití omezovaly a negativně ovlivňovaly její faktory rozvoje. Nové rozvojové plochy jsou navázány na stávající (pokud možno stejné nebo podobné struktury) a jsou směrovány do širšího spektra funkcí - ploch pro rozvoj a stabilizaci bydlení, podnikání, dopravu, pro rozvoj specifického území s možností polyfunkčního využití více funkčních složek s vyloučením bydlení a v neposlední řadě do ploch pro veřejnou i soukromou zeleň. Z prostorového hlediska je nutno dbát na zachování kontextuálního měřítka staveb, hladiny a charakteru zástavby. Cílem řešení ÚP je nalezení vyvážené míry podrobnosti jevů na straně jedné a dosažení rozumné míry zobecnění využití ploch a rámcových prostorových regulativů vztažených ke kódům využití na straně druhé. Takové nastavení regulativů přispívá do budoucna k podpoře stejnorodé struktury zástavby a činností v rámci vymezených ploch a v případě dodržení stanovených podmínek omezuje riziko střetů mezi plochami rozdílného způsobu využití, což je jedním z hlavních cílů regulace územního rozvoje sídla. Urbanistická koncepce v členění dle katastrálních území: Katastrální území Doubí Katastr tvoří místní části Doubí a Březová. Zástavba je tvořena možností konfigurace terénu, určující jsou zalesněné útvary a řeka Ohře. Místní část Doubí představuje stabilizovanou městskou zástavbu převážně residenčního charakteru s čitelnou urbanistickou strukturou v ulicovém uspořádání. Městská zástavba je odstupňována podle polohy vůči centrálnímu prostoru a podle zastoupení doplňujících provozů nerušící výroby a služeb, podpořena je dostavba jádrových ploch v okolí zámku. Určujícím faktorem uspořádání území je průběh silnice I/20. Významný podíl zastavěného území tvoří zahrádkové osady. Území má výrazný potenciál dalšího rozvoje JZ části katastru plochami bydlení v rodinných domech, jeho naplnění je podmíněno realizací bezpečného a kapacitního připojení současné i další možné zástavby na ulici Studentskou ( silnici I/20 ). Rozsah rozvojových území je z tohoto důvodu omezen na jejich převzetí z platného územního plánu, další rozvoj území je vymezen jako rezerva. Míra možného rozvoje je navržena variantně vůči jeho uplatnění v hlavním městském horizontu. Místní část Březová vyplňuje nezalesněné plochy jednostranně vůči železniční stanicí Březová a silnici I/20. Akceptuje současnou zástavbu – bydlení, drobné provozovny, zahrádky a posiluje význam místní komunikace – ulice K Přehradě – ve smyslu bezpečného spojení Doubí – Březová mimo frekventovanou silnici I/20. Invariantně jsou navrženy plochy přestavby v návaznosti na zámek v Doubí jako: -

plochy smíšené obytné – komerční

Invariantě jsou v údolnici Doubí – Březová umístěny následující rozvojové plochy: -

plochy pro bydlení městské a příměstské

-

plochy smíšené obytné – rekreační

Variantně je navržena zástavba nezalesněných ploch nad železniční tratí jako: Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

35


-


Variantně je jako rezerva vymezen rozvoj JZ části území pro: -


Katastrální území Dvory Drtivý rozsah katastru představuje sídelní struktura s proměnnou kvalitou zástavby. Akceptováno je smíšené městské území, tradiční průmyslové areály ( sklárna, porcelánka ), charakteristické specifické plochy – závodiště ( dostihová dráha ). Rozvoj sídelní struktury určuje realizovaná trasa silnice R6 a silničního průtahu I/6, realizovaná rozsáhlá komerční zařízení včetně regenerace původních průmyslových areálů při Chebské ulici. Západní část ulice Chebské je určena převážně pro průmyslové areály a jejich další rozvoj jako: -

plochy smíšené výrobní

Severní část katastru nad silnicí R6 je stabilizován jako plochy přírodní s rekreačním potenciálem pro rozsáhlou obytnou zástavbu Staré Role, jejíž část zasahuje do katastru Dvory invariantně jako: -

plochy smíšené obytné – městské

Jihozápadní část katastru představuje rozhodující rozvojovou plochu města. Rozvíjeno bude dále území navazující na areál krajského úřadu a další objekty státní správy. Prostor vymezený silnicí R6 a ulicí Závodní je navržen jako kompaktní rozvojové plochy města s variantním uplatněním těchto funkcí: -

občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá

-

občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

-

občanské vybavení – veřejná infrastruktura

-


-

plochy pro bydlení – v bytových domech Rozvoj území přesahuje do katastru Tašovic a jako celek bude prověřen územní studií.

Kontaktní prostor původní obytné zástavby Dvorů a areál krajského úřadu bude doplněn vymezenými rozvojovými plochami: -

občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

-

plochy pro bydlení – v bytových domech

-

plochy smíšené obytné – komerční

Ulice Závodní a komerční areály při Chebské ulici budou dopravně propojeny místní komunikací s připojením rozvojové plochy: -

výroba a skladování – lehký průmysl, navazující na současný areál porcelánky.

Potenciál ulice Závodní je v úseku přecházejícím do katastru Tašovic chráněn rozšířením dopravního koridoru včetně variantní velikosti navazující rozvojové plochy: -

plochy smíšené obytné – v centrech měst.


36


Katastrální území Rybáře Drtivou většinu plochy katastru vyplňuje stabilizovaná městská sídelní struktura, přecházející na severní hranici přes krajinný horizont Růžového vrchu do volné spontánně urbanizované příměstské krajiny. Kompaktní prostor, založený na tradiční páteční uliční síti Sokolovská – Čankovská - Nákladní – Jáchymovská je akceptován jako převážně smíšené městské území. Dílčí zásahy sledují koncepci přestavby areálů navazujících na areál Horního nádraží a prostor bývalého pivovaru za podmínky územní studie a budoucího využití jako: -

plochy smíšené obytné – městské.

Současné uspořádání jižní části katastru – údolnice Ohře – prostřednictvím silničního průtahu silnice I/6 a navazujících komerčně obchodních ploch je hodnoceno jako dočasné řešení s návrhovými plochami přestavby pro: -

plochy smíšené obytné – v centrech měst

-


Přestavba prostoru je vázána na uvolnění transitního významu současného průtahu a převedení silnice I/6 podle variant severního obchvatu města. Severní část katastru je navržena na rozvoj s rozhodujícím využitím jako: -


-


Rozvojové plochy navazující na sídliště Růžový vrch jsou invariantní s pokračováním zástavby v katastru Sedlec, rozvojové plochy navazující na sídliště Čankovská vyplňují meandr železniční trati v jedné variantě. Katastrální území Stará Role Rozsáhlý katastr původně samostatného sídla, vniklého na křížení komunikace Karlovy Vary – Nejdek a řeky Rolavy se zachovanou urbanistickou strukturou smíšeného městského území. Logická stavba sídla narušena výstavbou sídlišť, odstraněním původní zástavby v ul. Závodu míru a zánikem činnosti porcelánek. Územní plán sleduje odstranění urbanistických závad potlačením periferních rysů původních výrobních ploch a nastolení možné regenerace ulice Závodu Míru jako urbánní osy katastru. Významný podíl zastavěných ploch představují zahrádkové osady, ponechané v současném rozsahu. Převzetím současných záměrů územního plánu a některých dalších požadavků je navržen rozvoj katastru ve 2 rozhodujících lokalitách. V jižní části území sektor Počernická – Svobodova – Okružní založený na variantách uspořádání rozvojových ploch: -


-


resp: -


doplněný v lokalitě nad Zlatým kopečkem invariantní rozvojovou plochou: -



37


a východně od ulic Svobodovy invariantními rozvojovými plochami: -


-

plochy pro bydlení venkovské

-

výroba a skladování – zemědělská výroba.

Rozvoj jižní části katastru je založen na dostupnosti páteřního komunikačního průtahu a realizované veřejné a komerční vybavenosti. Residenčnímu potenciálu pak odpovídají přírodní plochy pod Zlatým kopečkem. Výsledná varianta bude prověřena územní studií. V severní části čistě residenční oboustranný rozvoj území v návaznosti na ulici Závodu míru založený na variantách uspořádání silničního obchvatu města. V území jsou vymezeny rozvojové plochy: -

plochy pro bydlení venkovské

-


doplněný v prostoru dopravního křížení rozvojovou plochou: -


Residenční funkce rozsáhlé zástavby bude opět prověřena územní studií, pro denní rekreaci budou využity přírodní plochy severně nad zástavbou a přírodní plochy v údolnici Rolavy. Rozvoj je založena na využití stávajícího občanského vybavení a posílení společenského významu současného centra Staré Role v okolí kostela Nanebevzetí Páně a ulici Vančurově. V katastru jsou dále převzaty lokální záměry dle platného územního plánu, lokalizované v údolnici Rolavy. Katastrální území Tašovice Rozhodující rozsah katastru představuje mírný jižní svah přecházející v údolnici Ohře do atraktivního přírodního prostředí úzkého údolí Svatošských skal. Katastr je dělen v ose sever – jih silnicí I/20. Západní část katastru je plně urbanizovaná – rozhodující podíl využití představuje nízkopodlažní bydlení, rekreační chaty a zahrádkové osady. Zástavbu doplňují areály nerušící výroby a služeb. Nízkopodlažní obytná zástavba plynule pokračuje do sousedící území jednotky – obce Jenišov Východní část katastru tvoří nevyužité zatravněné plochy. Jižní část území je podtržena ulicí Závodní, přičemž mezilehlý prostor k řece Ohři je v měřítku města jedinou přírodní lokalitou s možným volnorekreačním využitím. Rozvoj západní části katastru je limitován morfologií terénu a přírodními hodnotami a obsahuje pouze rozvojové plochy, převzaté z platného územního plánu: -

plochy pro bydlení městské a příměstské – invariantní řešení

-

plochy smíšené obytné – rekreační a

plochy rekreace – zahrádkové osady – variantní řešení v kontaktním prostoru se zástavbou sousední územní jednotky Jenišov. Zástavba východní části katastru včetně jejího pokračování na katastru Dvory představuje rozhodující rozvojové plochy městského významu v návaznosti na lokalitu krajského úřadu a dalších objektů státní správy. Invariantním řešením jsou rozšířeny resp. chráněny dopravní koridory I/20 a ulice Závodní, mezilehlý prostor je navržen k úplnému využití ve variantách pro rozvojové plochy: Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

38


-

občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá

-

občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

-


-


-


Severní část katastru je zakončena rychlostní komunikací R6 s variantní plochou dopravy silniční pro připojení severního obchvatu města. Rozvoj území bude koordinován se sousední územní jednotkou Jenišov. Katastrální území Tuhnice Drtivou většinu plochy katastru vyplňuje stabilizovaná městská sídelní struktura, využívající prostor mezi pravým břehem řeky Ohře a severozápadní patou masivu lázeňských lesů. V území byly realizovány určující investice – KV aréna a navazující sportovně rekreační plochy a nový most Tuhnice – Rybáře včetně souvisejících úprav na ulici Západní. Stávající zástavba představuje postupný přechod od nízkopodlažního bydlení přes sídliště Tuhnice k rozhodujícím plochám centra města. Mezilehlý prostor mezi ulicí Západní a řekou Ohří představuje rozsáhlé plochy městské periferie určené k úplné přestavbě. Počínaje bývalou průmyslovou zástavbu u Tuhnického meandru jsou vymezeny tyto přestavbové plochy: -

plochy smíšené obytné – v centrech měst

-


Kontaktní plochy pravého břehu Ohře jsou chráněny vymezeným záplavovým území Ohře v Tuhnickém meandru a vymezenými plochami zeleně přírodního charakteru, vedenými paralelně s břehovou čárou. Přestavbové plochy budou zpřesněny územní studií s jednoznačným požadavkem na vymezení kompaktního městského prostoru založeného na uliční síti a měřítku a výšce zástavby odvozené od uspořádání města v jeho centrální části. Zástavba ploch v okolí Tuhnického meandru nabízí realizaci moderní architektury s dominantním výrazem. Uspořádání vymezených přestavbových ploch je variantní, odvozené od možností dopravního uspořádání ulice Západní a úpravy na železniční síti. Využití přestavbových ploch pro konkrétní nadzemní zástavbu v oblasti Tuhnického meandru je částečně omezeno záplavovým území Ohře.

c.1.5. Nástroje urbanistické koncepce Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití - funkční uspořádání území: Systém uspořádání území v členění podle ploch s rozdílným způsobem využití vychází z platné legislativy – vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, přičemž použitá terminologie, symboly a způsob grafického značení odpovídá metodice MINIS. Plochy pro bydlení v bytových domech (BH) jsou vymezeny na stabilizovaných plochách velkých obytných souborů s převažující panelovou výstavbou a na plochách vilových čtvrtí s


39


charakterem hromadného bydlení. Funkční plochy zahrnují bydlení převážně v bytových domech poválečné výstavby. Plochy pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) jsou soustředěny převážně v krajních polohách zástavby. Rozhodující stávající plochy jsou umístěny v katastrech Bohatice, Doubí, Drahovice, Stará Role a Tašovice. V okrajových sídlech je funkce bydlení BI zastoupena v menším rozsahu. Nové rozvojové plochy jsou navrženy zejména v katastrech Stará Role, Doubí a Drahovice. Bydlení v RD příměstského typu je rovněž umístěno rozptýleně ve smíšených územích v celé struktuře osídlení.. Funkční plochy pro bydlení v rodinných domech venkovské (BV) pro výstavbu převážně izolovaných rodinných domů s hospodářským zázemím jsou vymezeny ve Staré Roli a v okrajových sídlech Počerny, Čankov, Sedlec, Olšová Vrata a Tašovice. Funkční plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) jsou definovány jako stav ( kemp v Olšových vratech, koupaliště Rolava). Další rozvoj této formy rekreace nejsou v území navrženy. Funkční plochy staveb pro rekreaci (RI) jsou zjištěny jako stav v okrajových částech území a v případě, že nemají potenciál jiného využití ( např. pro bydlení ), jsou takto označeny a definovány. Další rozvoj této formy rekreace nejsou v území navrženy. Funkční plochy rekreace – záhrádkové osady (RZ) jsou v ÚP vymezeny ve stávajících i rozvojových plochách převážně v souladu s platným územním plánem města. Plošně rozsáhlé stávající zahrádkové osady jsou vymezeny v okrajových polohách v kontaktu se zastavěným územím v katastrech Drahovice, Tuhnice, Stará Role, Sedlec a Doubí. Nové rozvojové plochy pro tuto funkci jsou navrženy v kontaktu se stávajícími zahrádkami i v izolované poloze v katastrech Počerny, Čankov, Rosnice, Sedlec a Olšová Vrata. Rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) představují novou formu denní rekreace obyvatel v prostoru Tuhnického meandru a jako plochy, dále rozvíjející sportovně kulturní centrum města v okolí KV arény. Rekreace – plochy golfu (RX) jsou stabilizovány v katastrech Olšová Vrata a Cihelny. Nové plochy tohoto funkčního využití ÚP nenavrhuje. Dle skutečného umístění, převážně s koncentrací v centru zastavěné části města, jsou vymezeny funkční plochy současného občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV). Decentralizované plochy veřejné občanské vybavenosti jsou pak dále rozptýleny v lokálních subcentrech nebo samostatných plochách jednotlivých městských částí. Plošně velká a funkčně významná plocha veřejné občanské vybavenosti s celokrajskou působností se stabilizuje ve východní části katastru Dvory. Nové plochy s přímým funkčním zařazením pro občanské vybavení veřejné infrastruktury jsou navrženy ve východní části Drahovic. U ostatních katastrů se předpokládá, že případné stavby občanského vybavení budou součástí plochy smíšené obytné centrální, městské a případně venkovské. Tento návrh je proveden s ohledem na skutečnost, že hlavní funkce občanského vybavení jsou ve městě v současné době v převážné míře již stabilizovány. Plochy pro občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) jsou v současné době rozmístěny nerovnoměrně po celé ploše zastavěného území s koncentrací v jádrových plochách jednotlivých městských částí. Výhradní nové plochy pro tuto funkci nejsou v ÚP navrženy. Návrh předpokládá, že případné stavby občanského vybavení budou součástí ploch smíšených všeho druhu podle charakteru vybavení. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

40


Občanské vybavení - komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK) stávající jsou umístěna v rozvíjející se západní části města podél toku řeky Ohře a zahrnují plochy nákupních center v katastru Dvory. Území jsou v současné době stabilizovaná. Nové plochy pro tato komerční zařízení jsou vymezena v katastru Dvory a sousedí se stejnou funkční plochou v sousedním katastru Jenišov. Občanské vybavení lázeňství (OL) zahrnuje výhradně stabilizované plochy stávajících převážně historických lázeňských komplexů, poskytujících kompletní léčebně rehabilitační péči lázeňským pacientům. Tyto plochy jsou součástí vnitřního lázeňského území, případně s ním bezprostředně sousedí a funkčně souvisejí. ÚP nenavrhuje nové plochy pro tuto výhradní funkci, která se integrovala do polyfunkčních ploch specifických pro lázeňství a plochy smíšené obytné lázeňské. Do funkčních ploch občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) jsou zahrnuty plochy veškerých monofunkčních i víceúčelových sportovních komplexů a zařízení, dále jednotlivá sportoviště rozptýlená v celé urbanizované struktuře města, veřejná hřiště, dětská hřiště a ostatní provozní plochy se sportovními areály související. Sportovní plochy, které jsou součástí školních areálů, jsou zahrnuty do ploch občanské vybavenosti veřejné infrastruktury spolu se školami. Nové plochy přímo určené této funkci jsou navrženy v katastru Tuhnice v rámci dobudování multifunkčního sportovního centra. Sportovní plochy menšího obsahu mohou být realizovány ve smíšených územích. Sportovní plochy malého rozsahu sloužící potřebám ploch pro bydlení jsou zahrnuty ve smíšených plochách obytných. Občanské vybavení hřbitovů (OH) je stabilizováno v katastrech Drahovice (centrální městský hřbitov).Nově navržená rozvojová plocha sousedí s hřbitovem a je variantně umístěna v souladu s platným územním plánem na úkor stávající plochy zahradnictví. Další rozvojové plochy pro tuto funkci ÚP nenavrhuje. Stabilizované plochy smíšené obytné v centrech měst (SC) tvoří plošně podstatnou a funkčně významnou část zastavěného území centrální části města, zejména na katastrech Karlovy Vary a Tuhnice. Na těchto plochách je založena pravidelná uliční městská zástavba s tradičními městotvornými urbánními hodnotami v podobě souvislých uličních bloků s obchodní sítí v parteru a bydlením s ostatními službami ve vyšších podlažích. ÚP navrhuje v kontaktních přestavbových plochách pokračovat těmito funkčními plochami a rozšířit tak klasický charakter města na chaoticky a nevhodně využívaná území v centru města. Funkční plochy smíšené obytné městské (SM) tvoří v současné době i v návrhu významný podíl zastavitelných území města. Plochy jsou vymezeny zejména podél páteřních komunikací, které plní funkci lokálních center s komerční i ostatní občanskou vybaveností v jednotlivých dílčích částech města. Plochy sjednocují funkčně pestrá území města, jedná se zejména o katastry Drahovice, Tuhnice, Bohatice, Rybáře a Stará Role. V území převažují plochy s vícepodlažní zástavbou obytných domů a podnikatelských subjektů s potřebným zázemím. Plochy smíšeného území slouží rovně jako území přechodu mezi industriálním územím a územím s převahou bydlení. Návrh předpokládá, že v těchto smíšených plochách budou umístěny stavby a aktivity veřejných služeb, komerční občanské vybavenosti, hromadného bydlení a veřejných prostranství. Nové plochy (SM) se navrhují zejména v centrální části města na přestavbových plochách podél řeky Ohře, a spolu se sousedními přestavbovými plochami SC představují největší vnitřní rozvojový potenciál města. Funkční plochy smíšené obytné venkovské (SV) jak současné tak i navrhované tvoří významný podíl v zastavěných územích okrajových a samostatných venkovských sídel. Plochy Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

41


jsou vymezeny v území s převažující vícepodlažní zástavbou obytných domů a v menší míře ostatních subjektů s potřebným zázemím. Nové plochy se navrhují rovněž v centrální části okrajových a odloučených sídel ve vazbě na stávající souvisle urbanizované území. Návrh předpokládá, že v těchto smíšených plochách budou umístěny nízkopodlažní obytné domy, doplněné nerušícím občanským vybavením a doplňkovými službami včetně vhodných veřejných prostranství. Plochy představují dostatečný rozvojový potenciál malých sídel do budoucích let. Plochy smíšené obytné – komerční (SK) představují plochy stabilní městské zástavby, kde je zjištěno proměnné zastoupení ( zejména ) objektů vybavenosti, administrativy, služeb, tj. činností navzájem nerušících a vytvářeních funkční městskou strukturu. Jako stávající i návrhové jsou uplatněny v uliční síti, kde by bydlení jako rovnocenná činnosti bylo konfliktní z hlediska hlukové zátěže, pohybu obyvatel a využití parteru zástavby pro jejich denní potřebu. Plochy smíšené obytné rekreační (SR) tvoří rozhodující část zastavěného území územně samostatného sídla Cihelny. Na plochách jsou umístěny rekreační objekty vytvořené z původních venkovských stavení i novostavby pro individuální a skupinovou rekreaci. Ke stávajícím stabilizovaným plochám jsou navrženy v ÚP nové rozvojové plochy, které na stabilizované území navazují. Plochy smíšené obytné lázeňské (SL) se rozkládají na druhé části lázeňského území. Plochy tvoří funkční přechod mezi specifickým lázeňským územím (XL, určeným výhradně k lázeňství) a plochami pro bydlení, případně smíšená území. Urbanizované území tvořené touto funkční plochou je výrazně stabilizované s velmi omezeným rozvojovým i přestavbovým potenciálem. V plochách SL se mísí především obytné budovy (BH, BI) s lázeňskými hotely, penziony, občanskou vybaveností a službami pro lázeňské pacienty a hosty. Směrem od centra vnitřního lázeňského území klesá počet lázeňských budov a zvyšuje se podíl bytových domů a ostatních nelázeňských aktivit. ÚP navrhuje variantně minimální rozsah nových rozvojových ploch s ohledem na velmi omezené prostorové možnosti sevřeného údolí Teplé. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) - komunikace, reprezentované silnicemi a místními komunikacemi, tvoří výrazné městotvorné prvky prostupující jak krajinou, tak sídlem. Hlavní komunikace (rychlostní silnice, silnice I., II. a III. tř., hlavní zpřístupňující cesty v krajině i v sídle) jsou vymezeny jako samostatné funkční plochy dopravní infrastruktury (jejich dlouhodobé zachování je v územním plánu závazné). Doplňující ostatní komunikace jsou vymezeny jako plochy veřejných prostranství (PV). Rozsáhlejší plochy dopravní Infrastruktury nejsou dále členěny a zahrnují vlastní silnice, parkoviště, případně řadové garáže, potřebné plochy ochranné zeleně a ostatní doplňkové plochy potřebné k technické realizaci dopravní stavby. V případě, že garáže slouží výhradně pro jiné funkční plochy (obytné, smíšené) a bezprostředně s nimi sousedí, jsou plochy garáží zahrnuty do těchto území. Nové plochy dopravní infrastruktury jsou navrženy variantně. Rozhodující podíl v rozvojových a přestavbových plochách dopravní infrastruktury zaujímají dopravní stavby převzaté ÚP z vyšší ÚPD. Plochy dopravní infrastruktury železniční (DZ) jsou úzce vázány na průběh železniční trati řešeným územím. Stávající plochy představují plošně významné stabilizované plochy, které ÚP zčásti ponechává, zčásti zahrnuje do významných přestavbových ploch s jiným funkčním využitím. Převedení značné části funkčních ploch železniční infrastruktury v rámci přestavby do jiných městotvorných funkčních ploch je zejména v lokalitě dolního nádraží klíčové pro další rozvoj centrální části města. Variantně jsou navrženy nové rozvojové i přestavbové plochy železniční dopravní infrastruktury v souladu s dlouhodobou koncepcí rozvoje železnice. Součástí funkčních ploch DZ je stabilizovaná plocha lanové kolejové dráhy na rozhlednu Diana včetně ploch pro související stavební objekty stanic. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

42


Plochy dopravní infrastruktury letecké (DL) jsou úzce vázány na letiště v Olšových Vratech. Plochy dopravní infrastruktury se specifickým využitím - lanové dráhy (DX) zahrnují variantně řešené rozvojové a přestavbové plochy pro pozemní a visuté lanové dráhy na vyhlídku Tři kříže. Jako funkční plochy stávající technické infrastruktury inženýrské sítě (TI) jsou určeny plochy stávajících ČOV, čerpacích stanic, transformoven VN, rozvodných stanic a ostatních zařízení na inženýrských sítích místního i regionálního významu. Nové plochy technické infrastruktury jsou vymezeny pro rozšíření stávajících zařízení a plochy pro nová zařízení – trafostanice, regulační stanice plynu apod. Pokud se jedná o veřejně prospěšné stavby, je jejich poloha přesně definována. Ostatní plochy technické infrastruktury jsou vymezeny orientačně a jejich poloha není závazná. Technická infrastruktura – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) jsou převzaty jako stav. Nové plochy technické infrastruktury (TO) ÚP nenavrhuje. Plochy pro výrobu a skladování – lehký průmysl (VL) jsou v současné době stabilizované v katastru Bohatice ve východní průmyslové části města a ve Dvorech, kde zahrnují významné karlovarské podniky pro výrobu skla a porcelánu. Na výrobní plochy v Bohaticích navazují ÚP nově navržené významné rozvojové plochy posilující průmyslovou funkci východní části města navazující na stejně využitá území sousedních katastrů Dalovice a Otovice. Stabilizované plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD) jsou v současné době vymezeny v převážné většině na levobřežních katastrech řeky Ohře. Plochy jsou téměř rovnoměrně rozloženy v katastrech Bohatice, Dvory a Stará Role. ÚP navrhuje nové rozvojové plochy pouze v menší míře, a to v přímém spojení se stávajícími plochami za účelem rozšíření stávajících areálů, nebo jejich tvarové úpravy z jiných důvodů. Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba (VZ) jsou stabilizovány pouze v katastru Počerny. ÚP nenavrhuje nové rozvojové ani přestavbové plochy této funkce. Stabilizované plochy smíšené výrobní (VS) jsou v současné době v ZÚ vymezeny v katastrech Bohatice a Drahovice. Část ploch v areálu teplárny Bohatice je navržena k přestavbě. Plochy pro výrobu a skladování – zahradnictví (VX) jsou stabilizovány v dlouholetém areálu v Drahovicích. Nové rozvojové ani přestavbové plochy nejsou navrženy. Variantně je část ploch navržena k přestavbě do plochy občanské vybavenosti hřbitovů. Stabilizované plochy veřejných prostranství (PV) zahrnují důležité veřejné městské prostory s převažujícím pěším provozem obyvatel. Jedná se zejména o kompletní plochu pěší zóny centrální a lázeňské části města vedoucí od křižovatky u Chebského mostu až k budově Galerie, dále o plochy ulic v centrální části města i v ostatních subcentrech městských částí, na kterých je výrazně omezena automobilová doprava, otevřené nástupní prostory do veřejné občanské vybavenosti, a v neposlední řadě volné menší i větší plochy uvnitř zastavěných území. ÚP stávající plochy PV potvrzuje a navrhuje v rámci přestavbových území nové lokality veřejných prostranství. Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) jsou plochy veřejné udržované sídelní zeleně náležející k veřejným kulturním plochám obvykle ve spojení s plochami veřejných prostranství. Plochy kvalitní veřejné zeleně jsou výrazně zastoupeny zejména ve stabilizovaných územích s bytovou zástavbou, v lázeňské a centrální části města. V ostatních lokalitách jsou plochy zeleně funkčně vedeny převáženě jako plochy zeleně ochranné a izolační, případně přírodního charakteru. ÚP potvrzuje stávající plochy veřejné zeleně, a v rozvojových plochách, určených převážně pro bydlení a občanskou vybavenost, navrhuje rozšíření ploch veřejné zeleně. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

43


Monofunkční plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS) jsou vymezeny ve spojení se zahradami a zelenými plochami na pozemcích soukromých vlastníků, jsou relativně větších rozměrů a nelze je funkčně přiřadit k hlavní funkci, např. bydlení apod. Nově jsou variantně navrženy plochy v malém rozsahu na pozemcích v katastru Drahovice. Zeleň – přírodního charakteru (ZP) představují plochy prvků ÚSES procházející ZÚ. ÚP vymezuje malou plochu ZP v katastru Cihelny. Monofunkční plochy vodní a vodohospodářské (W) zahrnují stávající i navržené vodní plochy různého charakteru. ÚP nenavrhuje nové vodní plochy. Plochy zemědělské (NZ) - kvalitní plochy zemědělského půdního fondu jsou vymezeny jako plochy zemědělské. Všechny tyto plochy mají z hlediska budoucích změn územního plánu vysokou stabilitu. Zemědělské plochy jsou výrazněji zastoupeny v okrajových katastrech v severní části města a v katastru Olšová Vrata. Součástí této funkční plochy jsou i vnitřní obslužné účelové komunikace (polní cesty)přesto, že jsou v katastru nemovitostí vedeny jako plochy ostatní, nebo přímo komunikace. Plochy lesa s převažujícími produkčními lesy jsou vymezeny jako plochy lesní (NL). Zahrnují kromě převažujících lesů hospodářských i lesy ochranné a lesy zvláštního určení. V řešeném území představují lesy podstatnou část plochy v jižní polovině území na pravém břehu řeky Ohře, a výrazně ovlivňují krajinný charakter města jako celku. Tyto lesy plní zejména funkci lázeňských rekreačních lesů s přechodem do lesů produkčních na sousedních katastrech. Velká souvislá plocha lesů protkaná množstvím pěších cest s možností cyklistiky a jiných rekreačních sportů patří k tomu nejcennějšímu v žebříčku hodnot utvářejících tvář města. Součástí této funkční plochy jsou i vnitřní obslužné účelové komunikace přesto, že jsou v katastru nemovitostí vedeny jako plochy ostatní, nebo přímo komunikace. Jednoznačně vymezené plochy biocenter a biokoridorů všech kategorií jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP). Jedná se o nejstabilnější přírodní zóny v celém řešeném území. Převážná část těchto ploch je stabilizována. ÚP vymezuje na vhodných plochách NP nové prvky ÚSES. Polyfunkční plochy smíšené nezastavěného území (NS) vymezují široké druhové spektrum nezastavitelných ploch. Vymezují se tam, kde dochází k překrytí více funkcí a nelze nebo není účelné stanovit dominantní funkci. Veškeré plochy zařazené do této složky jsou zaměřeny na tvorbu krajiny včetně malých ploch orné půdy a trvalých travních porostů. Na rozhraní zastavitelného území a krajiny mohou být součástí těchto ploch i plochy se zaměřením na výhledovou urbanizaci. Tyto plochy bude možno v dlouhodobém časovém horizontu převést zákonným postupem do zastavitelných ploch. Plochy těžby nerostů – nezastavitelné (NT) tvoří dílčí část západního řešeného území a zahrnují veškeré plochy aktivní důlní činnosti. Plochy specifické – plochy lázeňství (XL) jsou stabilizované plochy v samém jádru vnitřního lázeňského území. Součástí ploch je historické jádro města representované městskou památkovou zónou. V této specifické ploše lázeňství jsou soustředěny veškeré historické i novodobé objekty s vývěry léčivých minerálních pramenů, podléhající přísné ochraně. Vedle hlavní funkce tohoto území - lázeňství - plní i důležité funkce representativní, kulturní a společenské. Rozvoj území může do budoucna probíhat zejména formou celkové regenerace. S výjimkou Sokolského vrchu je celé území zastavěné s řadou proluk a nevyužívaných objektů. Při rozvoji jednotlivých funkcí musí být jednoznačně preferováno a zohledňováno lázeňství. Při regeneraci území bude respektována urbanistická kompozice, struktura a měřítko zástavby. V celém území, s výjimkou jeho jižní části v Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

44


prostoru ulic U Imperiálu a Slovenské, je regulována individuální automobilová doprava. Preferován je pěší provoz s osou veřejného prostranství pěší zóny. Členění území na plochy s rozdílným způsobem využití odpovídá použitému měřítku výkresů (1: 10 000) i zvyklostem Magistrátu. Lokality, vyžadující podrobnější řešení, jsou vymezeny samostatně, přičemž zpřesnění je vázáno na podrobnější územně plánovací činnost. Koncept územního plánu je zpracován v době schválení novely stavebního zákona. Novela by měla formu územní studie jako závazného podkladu pro rozhodování v území potvrdit tak, aby tyto forma prostřednictvím územních řízení či soudních sporů nebyla zpochybnitelná. Koncept územního plánu tak bude v reálném čase konfrontován s prováděcími předpisy novely stavebního zákona. V případě pochybností je pak možné vybrané plochy města členit na platformě územního plánu v podrobnějším zobrazení. Důvodem a argumentem bude ochrana veřejného prostoru a veřejné a jiné formy sídelní zeleně, která je pro uspořádání města rozhodující.

Vymezení specifických podmínek zastavitelných a přestavbových ploch Koncept územního plánu vymezuje ve výrokové části podrobnější podmínky pro jmenovité zastavitelné plochy a plochy přestavby. Podrobnější podmínky stanoví: -

potřebu a koordinaci vyhotovení územních studií jako podmínky pro další rozhodování v území,

-

požadovanou výšku zástavby a související podmínky,

-

orientační velikost parcel ( v odůvodněných případech )

požadavky na vzájemnou koordinaci zastavitelných ploch a ploch přestavby se zastavěným územím Vymezení požadavků na zpřesnění zastavitelných a přestavbových ploch Koncept územního plánu předpokládá využití území v souladu s platnou legislativou. Rozhodující je v tomto smyslu aplikace novely vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích a využívání území, která vymezuje pro vybrané plochy s rozdílným způsobem využití minimální podíl veřejného prostranství. Vnitřní uspořádání území musí rovněž odpovídat požadavkům na šířku veřejného prostoru jedno – či obousměrné komunikace. Koncept územního plánu předpokládá formu zpřesnění požadavků na uspořádání a rozvoj území prostřednictvím územní studie. Tyto požadavky jsou jednoznačně vymezeny ve výrokové části konceptu územního plánu včetně jejich zobrazení ve výkresu základního členění území. Požadavek územní studie vyplývá ze složitosti vzájemných vztahů, významu vymezených ploch pro uspořádání města a skutečnosti, že objednatel nemá k disposici na rozhodující plochy přestavby města zpracovány přípravné koncepční podklady. Základním argumentem pro vymezení požadavků územní studie je hodnota těchto ploch pro výraz a konečné užívání městského prostoru. Karlovy Vary jsou v tomto smyslu specifickým územím. Z hlediska turistického ruchu jsou hodnotou srovnatelnou s hlavním městem a některými sídly, zapsanými na seznamu UNESCO v měřítku České republiky i středoevropského regionu. Z hlediska urbanistického vývoje je město a jeho vnitřní uspořádání hodnot s pohybu – v průběhu posledních 20-ti roků došlo k funkční i morální separaci lázeňské části od navazující městské Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

45


zástavby a současně k posunutí těžiště běžných městských funkcí na rozmezí katastrů Karlovy Vary a Tuhnice, popř. do místní části Rybáře a dále západním směrem. Tyto dramatické změny představují nové požadavky na využití prostoru podél řeky Ohře. Zásadním požadavkem konceptu územního plánu je pochopení těchto změn veřejností a ochrana nových rozhodujících ploch města před účelovými( developerskými ) záměry, které by neuměly absorbovat plnohodnotnou městskou funkci. Souvisejícím požadavkem je zachování měřítka města z hlediska výšky staveb, velikosti stavebních částí, uplatnění městské zeleně a měřítka a využití parteru. Potenciál zřízení či obnovení městského parteru je sledovatelný v aktuálním čase na regeneraci Sokolovské třídy v Rybářích. Ze srovnatelných důvodů je vymezena potřeba územních studií pro další stávající či nová subcentra města – např. řešení okolí zámku v Doubí, založení městské třídy v ulici Závodní, založení centrální plochy území Dvorů s lokalizací veřejné infrastruktury, rozvoj nových center a posílení současného centra ve Staré Roli. V neposlední řadě nabízí forma zpřesnění území prostřednictvím územních studií přípravu pozemků, vhodných pro lokalizaci nadčasových architektonických forem, jejichž realizace v prostředí odborného, veřejného a společenského konsensu posílí prestiž Karlových Varů a přenese potenciál místa z minulosti do současných forem vědeckotechnického a technologického poznání. V neposlední řadě může být úspěšná realizace nových architektonických děl odrazovým argumentem pro hledání odvahy k odstranění některých novostaveb, jejichž morální, technologická i estetická hodnota neobstála. Novela stavebního zákona a prováděcích vyhlášek by měla garantovat nezpochybnitelnost nástroje územní studie pro další rozhodování v území. Pokud tak nenastane, bude možné v návrhu územního plánu vymezit podrobnější členění území prostřednictvím ploch s rozdílným způsobem využití, popř. stanovit podmínku zpracování regulačního plánu jako nástroje na kontrolu požadovaného uspořádání území.

c.2.

Varianty konceptu územního plánu

Koncept územního plánu deklaruje variantní řešení značené jako varianta 1 a varianta 2.( dále v textu V1 resp. V2). Cílem a smyslem konceptu není vymezení 2 variant rozvoje, které představují navzájem neslučitelné vazby, ale zobrazení dílčích možnosti řešení územního plánu. c.2.1. Varianty silničního obchvatu Jednotlivé varianty konceptu územního plánu představují řešení území v závislosti na dopravním řešení. Klady a zápory vlastního dopravního řešení jsou komentovány v samostatné části Odůvodnění. Z hlediska urbanistické struktury města lze na obě varianty dopravy připojit funkční městskou strukturu při zachování deklarovaných zásad nového územního plánu. Varianta č. 2 nepochybně představuje exposici vnitřní části území dopravním zatížením, je však vedena v koridoru, kterým město dělí dnešní železniční trať. V důsledku souběhu dopravní trasy ( V2 ) s železnicí se princip exposice území hlukem nemění. V případě kvalitního inženýrského řešení může paradoxně souběh železnice a silnice omezit současnou hlukovou exposici dotčené části města. Na obě varianty je rovněž připojena stávající i navrhovaná vnitřní komunikační struktura, v tomto smyslu jsou varianty rovnocenné. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

46


Argumentem pro přijetí V1 je tedy stabilizace této trasy v platném územním plánu, přímá či mentální akceptace původní trasy. c.2.2. Ostatní varianty dopravního řešení -

varianty trasy R6 v katastru Olšových Vrat: Elegantní varianta zahloubení trasy a zachování návrhové rychlosti na R6 představuje zklidnění tohoto významného příměstského prostoru. Z hlediska užívání města a krajiny je správným řešením. Nevýhodou, znevažující výše uvedené výhody je finanční náročnost tohoto řešení.

-

výstupní komunikace do Bohatic je z hlediska celkové koncepce přijatelná ve všech navržených variantách, průchozí bude pravděpodobně řešení, minimálně exponující jiné než pozemky ve vlastnictví města, kraje či státu

-

varianty mimoúrovňového křížení žel. trati č. 149 a ulice Západní: K disposici je varianta, na kterou je vydáno územní rozhodnutí. Jedná se o kvalitní a přijatelné řešení, jeho nevýhoda může být zřejmá v případě realizace železničního propojení tratí 140 a 149 přes Tuhnický meandr. V tom případě je výhodnější sloučit problém křížení ulice Západní s tělesem železničního propojení a plocha s vydaným ÚR ( včetně pozemků města ) může být využita k jiným účelům

-

koncept územního plánu neprověřil možnost zachování trasy silnice I/20 přes m.č. Tašovice a Doubí včetně přemostění přehrady Březová. Důvodem je chybějící volný koridor, kterým by byla doprava z m.č. Doubí převedena mimo jádrové plochy této m.č. Podporován je tedy záměr dle ZUR ne vedení silnice I/20 mimo správní území KV.

Varianty rozvoje území: -

rozvoj m.č. Doubí: Původní 2 varianty rozvojových ploch byly redukovány na varianty rezervních ploch, podmíněných realizace nových 2 připojení tohoto území na ulici Studentskou v návrhovém období územního plánu. V případě realizace těchto připojení je argumentem pro výběr variant rozvoje zásah do krajinného rázu. Rezervní plochy bydlení jsou umístěny na mírný SV svah, který je zakončen na lokálním horizontu okrajem lesního masivu následujícího údolí Ohře. Z hlediska krajinotvorby je tedy správná V1. Obhajoba řešení má vůči majitelům pozemků nepříjemný protiargument: stoupající bytnou zástavbu sousední územní jednotky Hory na Kozí Hřbet….

-

Rozvoj m.č. Tašovice mezi R6, silnicí I/20 a ul. Závodní. Obě varianty představují úplné využití hodnotného rozvojového území města. Humanizace území prostřednictvím obytné zástavby BH představuje silnější akcent kvality výsledného uspořádání území, doporučujeme přijetí V2.

-

rozvoj zástavby m.č. Stará Role – prostor Okružní – Svobodova – Počernická: V1 nabízí jednu funkční plochu k podrobnějšímu členění dle územní studie, V2 pak území zpřesňuje na vymezenou plochu veřejné vybavenosti a veřejného prostoru. Pro výsledné řešené území je určující konfigurace terénu, v tomto smyslu je zpřesnění území oprávněné, V2 je možno přijmout do návrhu ÚP.

-

rozvoj SZ okraje Staré Role při ul. Závodu Míru:V1 vymezuje obytné území pro venkovské bydlení a to v důsledku vedení silničního obchvatu, který je nositelem hluku ( potom větší parcely ) a který de facto odděluje severní obytnou zástavbu od města. V2 pak umožňuje bydlení městské a příměstské jako kompaktní a nepřerušený rozvoj severní části Staré Role. Využití území bude odvozeno od vybrané silniční varianty.


47


-

ostatní varianty zastavitelných ploch: Představují rovnocenné alternativy s rovnocennou váhou rozhodování dle urbanistických a technických argumentů. Významný rozdíl představuje zapojení nízkopodlažní městské obytné zástavby v meandru železniční trati severně nad sídlištěm Čankovská. Zástavba je převzata z platného územního plánu a je principiálně problematická z důvodu hluku z železničního provozu. Nehrozí – li nároky na odškodnění dle § 102 stavebního zákona, doporučujeme V1.

-

rozvoj území z hlediska cílového počtu obyvatel: Výroková část konceptu územního plánu zobrazuje potenciál rozvoje území, kdy výsledný počet obyvatel tvoří kombinace ploch pro výstavbu a formy zástavby vyjádřené ukazatelem hustoty obyvatel na 1 ha. Tento nástroj umožňuje městu usměrnit výtěžnost území pro podrobnější přípravě (územní studii) rozhodujících rozvojových ploch města.

-

obecně lze předpokládat uplatnění republikových trendů ve vývoji počtu a struktury domácností, tedy nárůst celkového počtu cenzových domácností, způsobený zejména zvýšením počtu domácností jednotlivců, zvýšením počtu neúplných rodin a zmenšení průměrné cenzové domácnosti. Další dlouhodobou tendencí je nízká míra chtěných soužití více cenzových domácností, uváděná okolo 6%, z níž se dá odvodit porovnáním počtu bytových a cenzových domácností bytový deficit v období sčítání. Toto vše spolu s mírným růstem životní úrovně společnosti ovlivní zvýšenou potřebu bytů zdánlivě neodpovídající očekávanému úbytku obyvatel ve městě.

-

Uvažujeme-li o potřebě bytových jednotek během platnosti ÚP, předpokládáme, že každá cenzová domácnost bude mít svůj vlastní byt. Potřebný počet bytů tak bude zhruba rozdílem mezi počtem bytových a cenzových domácností po započtení chtěných soužití, po započtení počtu neobydlených bytů a počtu bytového odpadu. Při dimenzování ploch pro výstavbu bytů v bytových domech vycházíme z průměrného ukazatele cca 250 m2 pozemku na byt. Tento ukazatel zohledňuje vyšší plošný standard bytů a zahrnuje rovněž výměry souvisejících komunikací, zeleně, vnitrobloků, sportovních ploch atp. V případě rodinných domů, které s ohledem na vhodný charakter vnějšího území Karlových Var budou převládat, předpokládáme výstavbu různých forem zástavby – řadové domy, dvojdomy i samostatné domy. Každá z forem je charakterizována odlišnými nároky na plochy parcel. Pro výpočet byly použity ukazatele 350 m2 parcely pro řadový dům, 500 m2 pro dvojdům a 900 m2 pro samostatný dům; celkový průměr byl s ohledem na žádoucí vyšší poměr samostatných domů stanoven na 600 m2. Na plochy vozovek, chodníků, veřejných parkovišť a přilehlé zeleně bylo počítáno 220 m2/RD a na plochy veřejné zeleně, hřišť a část obchodní vybavenosti 80 m2/RD, celkem tedy 900 m2 na jeden rodinný dům. Nabídka rozvojových ploch by neměla být rovna jejich potřebě, ale měla by ji do určité míry převyšovat. O velikosti tohoto převisu, umožňujícího optimální fungování trhu s pozemky, se vedou spory. Domníváme se, že v případě krajského města sídla, jakým Karlovy Vary jsou, by rezerva mohla tvořit cca 40% potřebných zastavitelných ploch. Samozřejmě platí, že malá část bude pokryta také intenzivnějším využitím stávajícího domovního fondu.


48


Tabulka 1 Byty varianta 1 Katastr. úz.

Index var. 1

BH

BI

BV

SV

SM

Návrh b.j. 47 10 4 2 9 21 146

Plocha (ha) 3,20 0,70 0,27 0,16 0,63 1,44 7,73

3 8 29 38 15 41 11 50 11 9 30 706

0,19 0,50 1,75 2,30 0,60 1,63 0,77 3,25 0,65 0,53 2,07 0,62

3,04 7,31 2,26 1,20

101 243 75 40 221 26 203

3,04 7,31 2,26 1,20 5,89 0,62 6,19

2,79

93 36 6 27

2,79 0,87 0,36 1,08

41

1,09

1 360

41,13

458 3 18 30 15 82 304 63 72 46 66 79 19 35 25 46 121

10,98 0,19 0,73 0,71 0,37 4,89 8,12 1,89 2,15 1,21 1,75 4,72 0,46 0,83 0,75 1,37 5,98

SC

SCx

SK

SL

SR

Cihelny Z01-SR-cl Z02-SR-cl Z03-SR-cl Z04-SR-cl Z05-SR-cl Doubí u Karlových Var Z04-BI-db Z05-BI-db Z06-BI-db Z07-BI-db Z08-SK-db P01-SK-db P02-SR-db Tašovice Z01-BI-ts Z02-BI-ts Z03-SR-ts Tuhnice P01-SC-tu P02-SC-tu P03-SC-tu P05-SC-tu P06-SM-tu P07-BH-tu 0,62 Dvory Z03-SC-dv Z05-BH-dv 0,87 Z13-BI-dv P01-SK-dv P02-SMdv Rybáře Z01-BH-rb 10,98 Z02-BI-rb Z04-SK-rb Z05-BH-rb 0,71 Z06-BH-rb 0,37 Z07-BI-rb P01-SM-rb P02-SC-rb P03-SC-rb P04-SM-rb P05-SM-rb P06-BI-rb P07-BH-rb 0,46 P08-BH-rb 0,83 P09-SC-rb P10-SC-rb Počerny

0,70 0,27 0,16 0,63 1,44 0,19 0,50 1,75 2,30 0,60 1,63 0,77 0,65 0,53 2,07

5,89

0,36 1,08 1,09

0,19 0,73

4,89 8,12 1,89 2,15 1,21 1,75 4,72


0,75 1,37 49

XL


Katastr. úz.

Index var. 1

BH

BI

Z01-SV-pc Z02-SV-pc Z03-BV-pc Z04-BV-pc P01-BV-pc

BV

SV

Návrh b.j. 27 62 14 5 13 1 613 827 12 141 78 31 3 9 106 98 97 57 11 9 83 31 20 237 23 83 25 99 7 210

Plocha (ha) 1,28 2,99 0,77 0,27 0,67 66,89 22,04 0,66 8,45 4,66 1,85 0,17 0,47 6,35 5,21 5,15 3,03 0,60 0,41 4,98 1,67 1,19 11,40 1,13 3,97 1,22 4,76 0,32 11,15

18 95 97 658 17 42 27 23 8 346 51 38 14 12 71 9 124

0,93 5,04 5,18 21,30 0,69 2,01 1,30 0,94 0,39 8,29 2,45 1,82 0,66 0,58 1,71 0,46 3,63

31

0,83

16

0,75

1,54

58

1,54

0,51

19

0,51

SM

SC

SCx

SK

1,28 2,99 0,77 0,27 0,67

Stará Role Z01-SM-sr Z03-BV-sr Z04-BI-sr Z05-BI-sr Z08-BI-sr Z09-BV-sr Z10-BV-sr Z11-BI-sr Z16-BV-sr Z17-BV-sr Z18-BV-sr Z19-BV-sr Z20-SV-sr Z23-BI-sr P01-BV-sr P02-BI-sr Rosnice u Staré Role Z02-SV-rs Z03-SV-rs Z04-SV-rs Z06-SV-rs P01-SV-rs Čankov Z01-BV-ck Z02-BV-ck Z03-BV-ck Sedlec u Karlových Var Z02-SK-sl Z04-SV-sl Z05-SV-sl Z06-SK-sl Z07-SV-sl Z08-BH-sl Z10-SV-sl P01-SV-sl P02-SV-sl P03-SV-sl P05-BH-sl P06-BV-sl Bohatice Z04-SMbh Z11-SV-bh Z14-SMbh P06-SM-

22,04 0,66 8,45 4,66 1,85 0,17 0,47 6,35 5,21 5,15 3,03 0,60 0,41 4,98 1,67 1,19 1,13 3,97 1,22 4,76 0,32 0,93 5,04 5,18 0,69 2,01 1,30 0,94 0,39 8,29 2,45 1,82 0,66 0,58 1,71


0,46 0,83 0,75

50

SL

SR

XL


Katastr. úz.

Index var. 1 bh

BH

BI

BV

SV

SM

SC

SCx

SK

SL

SR

Návrh b.j.

XL

Drahovice Z01-BI-dr Z02-BI-dr Z04-BH-dr Z09-SV-dr P03-SM-dr

1,22 1,06 2,81 0,71 1,00

Karlovy Vary Z01-SL-kv Z02-SL-kv Z06-BI-kv Z07-XL-kv Z08-XL-kv Z09-SL-kv P01-SCxkv P02-SC-kv P07-SL-kv P08-SC-kv

0,38 0,60 2,10 0,67 0,53 0,64 3,74 1,64 0,46 0,55

Olšová Vrata Z01-BI-ov Z02-BI-ov Z03-BI-ov Z04-BI-ov Z05-BI-ov Z07-BI-ov Z12-SM-ov Z14-BI-ov Z15-BI-ov Z16-BI-ov Z18-BI-ov Z20-BI-ov Z21-BI-ov

varianta 1 - ha varianta 1 - b.j.

1,85 1,34 0,26 0,40 1,69 2,44 1,71 0,10 1,24 0,64 15,47 0,35 0,22 27,65 73,92 30,27 26,76 45,71 24,95 3,74 5,67 2,09 6,03 1,21 1 153 1 235 569 557 1 714 831 124 142 61 88 28 BH

BI

BV

SV

SM

SC

SCx

SK

SC

SCx

SK

SL

SL

SR

207

6,80

20 18 117 15 38

1,22 1,06 2,81 0,71 1,00

321

11,31

11 18 35 15 12 19

0,38 0,60 2,10 0,67 0,53 0,64

124

3,74

55 14 18

1,64 0,46 0,55

499

27,72

31 22 4 7 28 41 64 2 21 11 258 6 4

1,85 1,34 0,26 0,40 1,69 2,44 1,71 0,10 1,24 0,64 15,47 0,35 0,22 247,99

6 501 Celkem b.j.

XL

Plocha (ha)

Celkem ha

Tabulka 2 Byty varianta 2 Katastr. Index var. úz. 2

BH

BI

BV

SV

SM

SR

Cihelny Z01-SR-cl Z02-SR-cl Z03-SR-cl Z04-SR-cl Doubí u Karlových Var Z02-BI-db Z03-BI-db Z04-BI-db

0,70 0,16 0,63 1,44 0,52 0,25 0,50


51

XL

Návrh b.j.

43 10 2 9 21 240 9 4 8

Plocha (ha)

2,93 0,70 0,16 0,63 1,44 13,28 0,52 0,25 0,50


Katastr. Index var. úz. 2

BH

BI

Z05-BI-db Z07-BI-db Z08-BI-db Z09-BI-db Z10-SK-db P01-SK-db P02-SR-db

1,75 3,60 1,17 2,30

Z01-BI-ts Z02-BI-ts Z06-BH-ts Z09-BH-ts

0,65 0,53

BV

SV

SM

SC

SCx

SK

0,77

6,70 0,92

Tuhnice 3,04 6,31 3,79 0,52 0,76 0,05 4,42 0,62

Dvory Z04-SC-dv Z07-BH-dv Z15-BI-dv P01-SK-dv P02-SM-dv

4,06 0,87 0,36 1,08 1,09

Rybáře Z01-BH-rb Z02-BI-rb Z04-SK-rb Z05-BI-rb Z06-BH-rb Z07-BI-rb Z08-SK-rb Z09-BI-rb Z11-BI-rb P01-SM-rb P02-SC-rb P03-SC-rb P04-SM-rb P05-SM-rb P06-BI-rb P07-BH-rb P08-BH-rb P09-SC-rb P10-SC-rb

SR

0,79 1,63

Tašovice

P01-SC-tu P02-SC-tu P03-SC-tu P05-SC-tu P06-SM-tu P07-SM-tu P08-SM-tu P09-BH-tu

SL

10,9 8 0,19 0,64 0,71 0,37 4,89 0,85 6,28 3,08 8,12 1,89 2,15 1,21 1,75 4,72 0,46 0,83 0,75 1,37

Počerny Z01-SV-pc Z02-SV-pc Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

1,28 1,15 52

XL

Návrh b.j.

Plocha (ha)

29 60 20 38 20 41 11 338 11 9 280 38 677 101 210 126 17 29 2 166 26 245 135 36 6 27 41 1 517

1,75 3,60 1,17 2,30 0,79 1,63 0,77 8,80 0,65 0,53 6,70 0,92 0,62 3,04 6,31 3,79 0,52 0,76 0,05 4,42 0,62 7,46 4,06 0,87 0,36 1,08 1,09 51,25

458

10,98

3 16 12 15 82 21 105 51 304 63 72 46 66 79 19 35 25 46 84 27 24

0,19 0,64 0,71 0,37 4,89 0,85 6,28 3,08 8,12 1,89 2,15 1,21 1,75 4,72 0,46 0,83 0,75 1,37 4,21 1,28 1,15



BH

BI

Z03-SV-pc Z04-BV-pc Z05-BV-pc P01-BV-pc

BV

SV

SM

SC

SCx

SK

0,07 0,77 0,27 0,67

Stará Role Z02-BH-sr Z06-BV-sr Z07-BI-sr Z08-BI-sr Z10-BI-sr Z11-BV-sr Z12-BV-sr Z13-BH-sr Z16-BI-sr Z17-BI-sr Z18-BV-sr Z19-BV-sr Z20-SK-sr Z21-SV-sr Z22-BV-sr Z23-BI-sr P01-BV-sr P02-BI-sr Rosnice u Staré Role Z02-SV-rs Z04-SV-rs Z05-SV-rs Z06-SV-rs P01-SV-rs Čankov Z01-BV-ck Z02-BV-ck Z03-BV-ck Sedlec u Karlových Var Z02-SK-sl Z04-SV-sl Z05-SV-sl Z06-SV-sl Z07-SV-sl Z08-BH-sl P01-SV-sl P02-SV-sl P04-BH-sl Bohatice Z04-SM-bh Z11-SV-bh Z14-SM-bh P05-SM-bh Drahovice

15,3 8 0,66 8,45 4,66 1,85 0,17 0,47 6,62 6,60 3,62 0,60 6,19 2,13 0,41 0,24 4,98 1,67 1,19 1,13 1,22 4,15 1,16 0,32 0,93 2,95 2,64

0,69 0,23 0,91 1,30 0,39 8,29 1,82 0,66 1,71


0,83 0,75 1,37 0,51

53

SL

SR

XL

Návrh b.j.

Plocha (ha)

1 14 5 13 1 691

0,07 0,77 0,27 0,67 65,90

641

15,38

12 141 78 31 3 9 276 110 60 11 116 53 9 5 83 31 20 166 23 25 86 24 7 123 18 55 50

0,66 8,45 4,66 1,85 0,17 0,47 6,62 6,60 3,62 0,60 6,19 2,13 0,41 0,24 4,98 1,67 1,19 7,98 1,13 1,22 4,15 1,16 0,32 6,52 0,93 2,95 2,64

545

16,00

17 5 19 27 8 346 38 14 71 117 31 16 51 19 207

0,69 0,23 0,91 1,30 0,39 8,29 1,82 0,66 1,71 3,46 0,83 0,75 1,37 0,51 6,80



Z01-BI-dr Z02-BI-dr Z04-BH-dr Z09-SV-dr P02-SM-dr Karlovy Vary Z03-BI-kv Z04-XL-kv Z05-XL-kv Z06-SL-kv P01-SCxkv P02-SC-kv P07-SC-kv Olšová Vrata Z01-BI-ov Z02-BI-ov Z03-BI-ov Z04-BI-ov Z06-BI-ov Z11-SM-ov Z13-BI-ov Z14-BI-ov

BH

c.3.

SV

SM

SC

SCx

SK

SL

SR

XL

2,81 0,71 1,00 2,10 0,67 0,53 0,48 3,74 1,64 0,55 1,85 1,34 0,26 1,69 2,44 1,43

56,5 6 2 359

0,10 1,05 16,1 1 0,35 0,22 92,6 3 1 547

BH

BI

Z17-BI-ov Z18-BI-ov

varianta 2 - b.j.

BV

1,22 1,06

Z15-BI-ov

varianta 2 - ha

BI

18,2 4

17,6 6

22,5 5

26,0 7

3,74 7,81 0,48 3,69 1,21

343

367

846

868

124

195

14

54

28

BV

SV

SM

SC

SCx

SK

SL

SR

XL

Návrh b.j.

Plocha (ha)

20 18 117 15 38 274 35 15 12 14

1,22 1,06 2,81 0,71 1,00 9,71 2,10 0,67 0,53 0,48

124

3,74

55 18 478 31 22 4 28 41 54 2 18

1,64 0,55 26,85 1,85 1,34 0,26 1,69 2,44 1,43 0,10 1,05

269

16,11

6 4

0,35 0,22 250,64

6 745 Celkem b.j.

Celkem ha

Řešení požadavků civilní ochrany

Základní východiska zpracování Zpracování požadavků civilní ochrany (CO) je řešeno na základě zákona 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a navazující vyhlášky 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Konkrétně se především jedná o § 18 Uplatňování požadavků ochrany obyvatelstva v územním plánování, § 20 Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce a § 22 Stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany. Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Požadavky týkající se zájmů civilní ochrany budou zpracovány v souladu s ustanovením § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb., v rozsahu: Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

54


        

Ochrany území Karlovy Vary před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, Zón havarijního plánování, Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, Záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, Ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

Návrh ploch pro potřeby CO Předkládaný návrh řešení CO je v souladu s požadavky výše uvedené vyhlášky č. 380/2002 Sb. K přípravě o provádění úkolů ochrany obyvatelstva. c.3.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Město Karlovy Vary je ohroženo zvláštní povodní při protržení hráze vodního díla Březová, Horka, Jesenice, Skalka a Stanovice. Pro opatření řešící tuto problematiku jsou zpracovány Plány ochrany území pod vybraným vodním dílem před zvláštní povodní. V řešeném území jsou stanovena záplavová území pro vodní toky Ohře, Rolava, Teplá, Chodovský potok, Vitický a Vlčí potok v rozsahu stanovené aktivní zóny záplavového území, Q5, Q20 a Q100. Pro řeku Rolavu bylo stanoveno i záplavové území pro průchod Q10. c.3.2. Zóny havarijního plánování V řešeném území je vymezena havarijní zóna pro KV Arénu a úpravnu vody Březová (ochranné pásmo). Nebezpečné látky: amoniak, chlor. Vzhledem k situaci, že v okolí KV Arény existuje zástavba, je nutno s tímto nebezpečím počítat v krizových plánech a situaci řešit podle konkrétních podmínek. c.3.3. Návrh míst sloužících improvizovanému ukrytí obyvatelstva c)

Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události

V současné době lze ukrýt trvale bydlící obyvatelstvo v důsledku mimořádné události ve stálých úkrytech CO. Na řešeném území se nachází celkem 31 aktivních stálých úkrytů s celkovou kapacitou 7211 osob. Ve spolupráci s HZS rozhodující úlohu při organizaci ukrytí obyvatelstva sehrávají orgány obce zejména v souvislosti s výběrem objektů a prostoru vhodných pro improvizované ukrytí. Seznam aktivních stálých úkrytů na území města Karlovy Vary (stav k 26. 01. 2012) uvádí následující tabulka: Adresa úkrytu

Správce

Majitel

Jateční č.p. 1397/3 360 01 Karlovy Vary

Společenství vlastníků jednotek

Jateční č.p. 1398/5 360 01 Karlovy vary



Realitní kancelář REBA 360 01 Karlovy Vary Realitní kancelář REBA 360 01 55

Třída Kapacita odolnosti 5. tř.

118

5. tř.

118


Adresa úkrytu

Správce

Majitel

Karlovy Vary Realitní kancelář REBA 360 01 Karlovy Vary Realitní kancelář REBA 360 01 Karlovy Vary Realitní kancelář REBA 360 01 Karlovy Vary Realitní kancelář DAVON 360 01 Karlovy Vary Realitní kancelář IKON 360 01 Karlovy Vary Vlastní správa

K. Čapka č.p. 1393/1 360 01 Karlovy Vary


Kvapilova č.p. 418/3 360 01 Karlovy Vary


Kvapilova č.p. 421/9 + č.p. 420/7 360 01 Karlovy Vary Kvapilova č.p. 436/38 360 01 Karlovy Vary


Vítězná č.p. 1701/23 + č.p. 1702/25 360 01 Karlovy Vary Vítězná č.p. 49/3 + č.p. 64/47 360 01 Karlovy Vary Vítězná 416/66 + č.p. 417/66a 360 01 Karlovy Vary Vítězná č.p. 414/72 360 01 Karlovy Vary A. Heimanna č.p. 323/2 + č.p. 231/3 360 01 Karlovy Vary K. Kučery č.p. 245/2 360 06 Karlovy Vary


Mlýnské nábřeží č.p. 507/5 360 01 Karlovy Vary

Město Karlovy Vary Moskevská č.p. 2035/21, 361 20 Karlovy Vary 1. Poliklinika, spol. s.r.o. nám Dr. M. Horákové č.p. 1313/8, 360 01 Karlovy Vary Město Karlovy Vary Moskevská č.p. 2035/21, 361 20 Karlovy Vary Společenství vlastníků jednotek

Nám. Dr. M. Horákové č.p. 1313/8 360 01 Karlovy Vary Nábř. Jana Palacha č.p. 932/20 360 01 Karlovy Vary Dělnická č.p. 461/4 + č.p. 456/2 360 05 Karlovy Vary Celní č.p. 695/1 360 05 Karlovy Vary Majakovského č.p. 697/25 + č.p. 698/23 360 05 Karlovy Vary Nám. 17. listopadu č.p. 428/12 360 05 Karlovy Vary U Spořitelny č.p. 538/2 – budova magistrátu II 361 13 Karlovy Vary


Společenství vlastníků jednotek Společenství vlastníků jednotek Společenství vlastníků jednotek Společenství vlastníků jednotek Společenství vlastníků jednotek

Společenství vlastníků jednotek Společenství vlastníků Karlovarský kraj Závodní č.p. 353/88, 360 21 K. Vary Město Karlovy Vary Moskevská č.p. 2035/21, 361 20 Karlovy Vary


56

Třída Kapacita odolnosti 5. tř.

137

5. tř.

100

5. tř.

147

5. tř.

139

5. tř.

99

5. tř.

103

Realitní kancelář KONCEPT FAST 363 01 Ostrov Vlastní správa

5. tř.

63

5. tř.

86

Realitní kancelář ALFABYT 360 01 Karlovy Vary Realitní kancelář REBA 360 01 Karlovy Vary Lázně III – VESO s.r.o. Karlovy Vary

5. tř.

42

5. tř.

84

5. tř.

154

1. Poliklinika, spol. s.r.o. Karlovy Vary

5. tř.

138

Vys. škola K. Vary, o.p.s. T.G. Masaryka č 3, 360 01 Karlovy Vary Realitní kancelář ALFABYT 360 01 Karlovy Vary Vlastní správa

5. tř.

86

5. tř.

88

5. tř.

122

Realitní činnost HÁNĚLOVÁ Karlovy Vary Střední průmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary Magistrát města Karlovy Vary

5. tř.

94

5. tř.

149

5. tř.

191


Adresa úkrytu

Správce

Majitel

Závodu míru č.p. 579/1 360 17 Karlovy Vary

JK-TRADING, s.r.o. Moskevská 1543/57a, 360 01 K. Vary

Charkovská č.p. 1683/4 360 01 Karlovy Vary Studentská č.p. 328/64 360 07 Karlovy Vary


Okružní č.p. 761/37A Na rybníčku (samostatně stojící objekt) 360 01 Karlovy Vary Moskevská č.p. 2035/21 – budova magistrátu I 360 20 Karlovy Vary Základní škola Konečná č.p. 917/25 360 05 Karlovy Vary Nákladní ulice (29) – horní nádraží ČD (jídelna) 360 05 Karlovy Vary

Město Karlovy Vary Moskevská č.p. 2035/21, 361 20 Karlovy Vary Město Karlovy Vary Moskevská č.p. 2035/21, 361 20 Karlovy Vary Město Karlovy Vary Moskevská č.p. 2035/21, 361 20 Karlovy Vary České dráhy, a.s., nábř. L. Svobody č. 12, 110 15 Praha

Západní č.p. 1793/2A – dolní nádraží (šatny) 360 01 Karlovy Vary

České dráhy, a.s., nábř. L. Svobody č. 12, 110 15 Praha

Sluneční č.p. 386/23 – aut.telefon. ústředna 360 04 Karlovy Vary

České dráhy, a.s., nábř. L. Svobody č. 12, 110 15 Praha

I.P. Pavlova č.p. 2001/11 – podzemní objekt (u Thermalu) 360 01 Karlovy Vary Jungmanova stezka č.p. 2028/1 360 01 Karlovy Vary

ČR-MV GŘ HZS Kloknerova č.26, 148 01 Praha 414

Vodárny a kanalizace a.s. Studentská č.p. 328/64, 360 07 Karlovy Vary

Vodárny a kanalizace a.s., Studentská č.p. 328/64, 360 07 Karlovy Vary

Třída Kapacita odolnosti

JK-TRADING, s.r.o. Moskevská 1543/57a, 360 01 Karlovy Vary Realitní kancelář REBA Karlovy Vary

5. tř.

83

5. tř.

75

Vodárny a kanalizace a.s. Studentská č.p. 328/64, 360 07 Karlovy Vary Magistrát města DVU garáže Karlovy Vary

4. tř.

198

STNÚ

1338

STNÚ-

768

ZŠ Konečná č.p. 917/25, 360 05 Karlovy Vary

4. tř.

1500

Žel. Stanice K.Vary – regionální správa majetku 360 05 Karlovy Vary Žel. Stanice K.Vary – regionální správa majetku 360 01 Karlovy Vary Žel. Stanice K.Vary – regionální správa majetku 360 05 Karlovy Vary HZS Karlovarského kraje Závodní č.p. 205/70, 360 06 Karlovy Vary Úpravna vody Březová

STNÚ

306

STNÚ-

300

STNÚ

50

3. tř.

150

STNÚ

185

Magistrát města Karlovy Vary

Celkem úkrytů: 31

Z

Z

Σ 7 211

Návrh míst sloužících improvizovanému ukrytí obyvatelstva Ukrytí obyvatelstva je řešeno s ohledem na potenciální zdroje ohrožení. Improvizované úkryty se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv vhodné budově či objektu. Pro výběr vyhovujících prostor k improvizovanému ukrytí obyvatelstva lze využít části bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, škol, nemocnic. Nejvhodnější jsou stavby železobetonové nebo ocelové, vhodné jsou i masivní cihelné nebo kamenné stavby s velkou únosností stropních konstrukcí v suterénech. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

57


Proti samotnému úniku nebezpečných látek jsou nejvhodnější prostory ve vyšších patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky. Ochranný prostor se volí v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m. Při výběru improvizovaného úkrytu je nutné dodržet stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a skladů. c.3.4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuace se provádí podle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů. Přípravu a realizaci nouzového ubytování zajišťují orgány obce ve spolupráci s HZS kraje. Město Karlovy Vary má zpracovaný plán evakuace v souladu s analýzou rizik území města pro dvě varianty, které se týkají největšího možného ohrožení, a to „zvláštní povodeň“ při rozrušení vodního díla Stanovice a vodního díla Jesenice. Plán je současně platný při jakékoliv jiné povodni. Zvláštní povodeň VD Stanovice Evakuační prostor Březová: celá obec vyjma silnice na Háje Divadlo: Slovenská, Mariánskolázeňská, Goethova stezka, Mariánská, Mírové náměstí, Stará Louka, Nová Louka, Divadelní náměstí, Tržiště Lázně: Vřídelní, I. I. Pavlova, Mlýnské nábřeží, Sadová 20 % Centrum: nábřeží J. Palacha lázeňská část, Karla IV., TGM po Perlu včetně, Bulharská, Jugoslávská po Telecom včetně, Varšavská, Horova, Dr. Bechera po pasáž, TGM po pasáž Čertův ostrov: nábřeží J. Palacha, Vítězná po Drahanské nábřeží, Koptova, K. Čapka, Foersterova, Jateční Drahovice: Vítězná – Drahomířino nábř. – Mattoniho nábřeží po Pražský most Náměstí Horákové: Bělehradská po Jaltskou, Jaltská po Bělehradskou, nám. Horákové, Krymská po Charvatskou, Jízdárenská po Moskevskou, Wolkerova, Charkovská, Západní po Charkovskou Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

Shromažďovací místo nad kostelem Březová Husovo náměstí

Ondřejská ulice u Ondřejské kavárny křižovatka Moskevská – Dr. Bechera

Bezručova ul. u nemocnice

náměstí Emy Destinové Bezručova ulice u nemocnice

58

Evakuační trasa Háje – Kolová – Olšova Vrata – Na Vyhlídce – Bezručova – Lidická – přijímací středisko Libušina – Na Vyhlídce – Lidická – přijímací středisko

Na Vyhlídce – Lidická – přijímací středisko Moskevská – Poštovní – přijímací středisko

Lidická – přijímací středisko

Rumunská – Americká – Bezručova – Lidická – přijímací středisko Moskevská – přijímací středisko


Rybáře: Šmeralova 20 %, Hybešova 20 % Tuhnice: Krymská od Šumavské dále, Západní od Šumavské dále, Budovatelů, Brigádníků, Přátelství, Jižní, Šumavská po křižovatku s Moskevskou Dvory: Kpt. Jaroše, Závodní, Lipová, K. Kučery, A. Heimanna, 1. Máje po porcelánku, Plzeňská Tašovice: U Ohře, U Brodu

zastávka u Elity křižovatka Šumavská – Moskevská

křižovatka Kpt. Jaroše – Sokolovská Tašovice u obchodu parkoviště OD NORMA parkoviště u obchodu Dubina

Čankovská: v ulici U Koupaliště č.p. 914, 915 a 916 Dubina: celá obec podél silnice na Kyselku Kyselka: Kyselka celá obec podél silnice, Radošov – celá obec podél silnice Osada U Mostu: celá osada

Nákladní – Jáchymovská – přijímací středisko Přijímací středisko

Chebská – Počerny - Stará Role – přijímací středisko Počerny – Stará Role – přijímací středisko Sokolovská – Růžový Vrch – přijímací středisko přes vojenský újezd Hradiště do Žalmanova – Karlovy Vary – Lidická – přijímací středisko

ZŠ Kyselka

za mostem na silnici do Půlovic

Bor – K. Vary Růžový Vrch – přijímací středisko

Zvláštní povodeň VD Jesenice Evakuační prostor Tašovice: U Ohře, U Brodu, Česká, Šikmá Dvory: 1. Máje, A. Hejmanna, K. Kučery, Lipová, Kpt. Jaroše, Na Průhoně, Růžová, V lučinách, Závodní Rybáře: Na Rolavě, Čankovská, Sokolovská Rybáře – Elite: Hybešova, Šmeralova Tuhnice: Šumavská, Bečovská, Brigádníků, Charkovská, Krymská

Čertův ostrov: celý Čertův ostrov Dolní Drahovice: Vítězná, Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

Shromažďovací místo Ulice Sopečná Husovo náměstí

ZŠ Konečná Magistrát města KV – U Spořitelny 2 Magistrát města KV – Moskevská 21

Ulice Jateční ZŠ Kollárova 59

Evakuační trasa Obchvat – Stará Role – přijímací středisko Chebská – Sokolovská – Nejdecká – Závodu míru – přijímací středisko Sídliště Čankovská – přijímací středisko Sokolovská – Železniční – přijímací středisko Krále Jiřího - Zámecký vrch – Mariánskolázeňská - U Imperiálu - Na Vyhlídce Hřbitovní, Lidická - Pražský most – Bohatice - Růžový Vrch – přijímací středisko Bezručova – přijímací středisko


Drahomířino nábřeží, Mattoniho nábřeží, Táborská

Evakuační místa Pro nouzové ubytování osob lze všeobecně využít mimořádnou událostí nezasažené obytné domy, školy, internáty a studentské koleje, kulturní doby, a jiné využitelné prostory. Tabulka 3 Evakuační místa v Karlových Varech Budova Domov mládeže ZŠ Poštovní ZŠ Konečná ZŠ Kollárova ZŠ Krušnohorská ZŠ Truhlářská Střední pedagogická škola

Přijímac í středisko Lidická 38, 360 20 Karlovy Vary ano Drahovice Poštovní 19, 360 01 Karlovy Vary ano Tuhnice Konečná 25, 360 05 Karlovy Vary ano Rybáře Kollárova 553/19, 360 01 Karlovy Vary ano Drahovice Krušnohorská 735/11, 360 10 Karlovy ano Vary - Rybáře Truhlářská 19, 360 17 Karlovy Vary ano Lidická 455/40, 360 01 Karlovy Vary ano Drahovice Adresa

Nouzové ubytování ano ano ano ano ano ano ano

c.3.5. Pokrytí řešeného území varovným signálem Varování a vyrozumění zabezpečuje v souladu s ustanovením § 10 odst. 5 písm. c) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, HZS Karlovarského kraje. V případě vzniku mimořádné události je vyhlašován varovný signál „Všeobecná výstraha“ kolísavý tón po dobu 140 vteřin, který může být vyhlašován třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech. Po akustickém tónu sirény, při vyhlášení varovného signálu „Všeobecná výstraha“, bude následovat tísňová informace z hromadných informačních prostředků, v níž bude obyvatelstvo vyrozuměno o hrozící nebo vzniklé mimořádné události. Stávající sirény a jejich rozmístění dostatečně pokrývají svým signálem řešené území. Do systému varování obyvatelstva jsou zapojeny koncové prvky varování umístěné na následujících adresách: Tabulka 4 Adresy pro umístění sirén Adresa

Objekt

Rolavská 386/4, 360 17 Karlovy Vary – Stará Role

Dopravní inspektorát PČR

Janáčkova 718/13, 360 17 Karlovy Vary – Stará Role Konečná 917/25, 360 05 Karlovy Vary - Rybáře

Základní škola

Sokolovská 764/108a, 360 05 Karlovy Vary – Rybáře

HZS Karlovarského kraje

Krušnohorská 866/2, 360 10 Karlovy Vary – Rybáře

Bytový dům


60


Adresa

Objekt

U Spořitelny 538/2, 360 05 Karlovy Vary

Magistrát města Karlovy Vary

Západní 1726/49, 360 01 Karlovy Vary

Bytový dům

Krymská 2011/2a, 360 01 Karlovy Vary

Česká správa sociálního zabezpečení

Moskevská 901/2, 360 01 Karlovy Vary

ČEDOK

Bezručova 1312/17, 360 01 Karlovy Vary

Obchodní akademie

Zahradní 407/3, 360 01 Karlovy Vary

Hotel SIRIUS

1. Máje 58/1, 360 06 Karlovy Vary – Dvory

Základní škola

Jáchymovská 200/79, 360 04 Karlovy Vary – Bohatice Lomená 249/2, 360 04 Karlovy Vary – Bohatice Sportovní 578/4, 360 01 Karlovy Vary – Drahovice

ČSAD

Gagarinova 623/32A, 360 01 Karlovy Vary – Drahovice Závodní 205/70, 360 06 Karlovy Vary

Krajské ředitelství HZS KV

Slovanská 65, 360 18 Karlovy Vary – Tašovice

Pošta

U Brodu 150, 360 18 Karlovy Vary – Tašovice Vřídelní 130/43, 360 01 Karlovy Vary

Bytový dům

Husovo náměstí 270/2, 360 01 Karlovy Vary

Divadlo

Libušina 1212/18, 360 01 Karlovy Vary

Hotel Imperiál

Studentská 328/64, 360 07 Karlovy Vary – Doubí

Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.

J. Lady, 360 01 Karlovy Vary – Olšová Vrata

Sloup u hřiště

c.3.6. Plochy ke skladování materiálu civilní ochrany a k poskytnutí humanitární pomoci Materiál civilní ochrany je uložen v centrálním skladu HZS Karlovarského kraje v Karlových Varech – Dvorech, skladu Odboru ochrany obyvatelstva a na stanicích HZS kraje. Materiál humanitární pomoci je možné skladovat v humanitárních organizacích:  

Český červený kříž oblastní spolek Karlovy Vary, Kollárova 551/17, 361 09 Karlovy Vary Nevládní organizace Farní charita Karlovy Vary, Svobodova 743/12, 360 20 Karlovy Vary c.3.7. Ohrožení obyvatelstva z hlediska možné technologické havárie s únikem nebezpečných látek

Pro přechodné uložení nebezpečných látek lze využít prostory skládky TKO „Činov“ přibližně 15 km od Karlových Varů. c.3.8. Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchranné, likvidační a obnovovací práce řídí orgány Integrovaného záchranného systému. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

61


Vhodnými místy pro dekontaminaci osob jsou bazény, umývárny, sprchy a jiné. Pro dekontaminaci věcných prostředků jsou vhodné zpevněné (nejlépe betonové) plochy napojené na kanalizaci a vodovod s improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. Takovými místy jsou mycí zařízení na území města, kapacita je 10 zařízení pro osobní automobily a 1 zařízení pro nákladní automobily a autobusy. c.3.9. Plochy vymezené k zajištění provozu požární technicky a odběrných míst pro zásobování vodou k hašení požárů Požární ochrana v řešeném území je zabezpečována profesionálními jednotkami HZS Karlovy Vary a jednotkami sboru dobrovolných hasičů. Zdroje požární vody zajišťuje Město Karlovy Vary. Na trasách vodovodů jsou vsazeny požární hydranty. Dalšími nezávislými vodními zdroji využitelnými pro potřeby požární ochrany jsou:      

Řeka Ohře, město Řeka Teplá, město Řeka Rolava, město Chodovský potok, Dvory Koupaliště Rolava, sídliště Čankovská Vodní dílo Březová c.3.10. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Nouzové zásobování města Karlovy Vary užitkovou vodou je zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. V případě využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování pitnou vodou pro obyvatele města bude zajišťováno dopravou vody v množství maximálně 15l/den x obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. V návrhu aktualizace Státní energetické koncepce je zanesen požadavek na vypracování programu opatření vedoucích k zajištění schopnosti dlouhodobého ostrovního provozu elektrizační soustavy a zajištění nouzového zásobování všech větších sídelních celků ve spolupráci s provozovateli přenosových, přepravních a distribučních soustav. Na území města Karlovy Vary se v současnosti nenachází žádný dostatečně velký teplárenský provoz, který by byl schopen zajistit požadavek na vytvoření krizového ostrovního provozu v distribuční soustavě elektrické energie. Vybavení teplárny Bohatice systémy pro start ze tmy a vytvoření vlastního ostrovního provozu by umožnilo nouzové zásobování teplem v případě přerušení dodávek tepla z hlavního zdroje soustavy, kterým je teplárna Vřesová. c.3.11. Zdravotnické zabezpečení obyvatelstva Předpokladem poskytování zdravotnické pomoci při mimořádných událostech je aktivní součinnost všech služeb léčebné preventivní péče. Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována Územní zdravotnickou záchrannou službou Karlovarské kraje. Postižení budou převezeni na odborná oddělení zdravotnických zařízení. V území se nachází Karlovarská krajská nemocnice a.s., s celkovým lůžkovým fondem přes 1 100 lůžek. c.3.12. Plochy pro bezodkladné pohřební služby Při hromadných ztrátách na životech v důsledku mimořádné události lze zemřelé pohřbívat do hromadných hrobů na hřbitovech Drahovice, Stará Role a Doubí.


62


Tabulka 5 Přehled o možném počtu pohřebených osob na uvedených hřbitovech Hřbitov Drahovice Stará Role Doubí Celkem

Možný počet pohřbených osob identifikovaných 1300 800 200 2 300

Možný počet pohřbených osob neidentifikovaných 5 000 900 500 6 400

c.3.13. Závěr K potřebám civilní ochrany, posuzovaným v rámci zpracování územního plánu Karlovy Vary, lze konstatovat následující: 1. Pro potřeby CO není potřeba v rámci návrhu územního plánu vyčleňovat další speciální plochy s jednoúčelovým využitím. 2. Zmiňované plochy či místa mohou v plném rozsahu plnit funkce, pro které jsou v územním plánu obce určeny (bydlení, výroba, občanská vybavenost, atd.). 3. Případné využití míst a objektů pro potřeby CO, které nejsou ve vlastnictví státu, se z hlediska majetkoprávního řídí speciálními zákony (zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách apod.).

c.4.

Doprava

c.4.1. Doprava v řešeném území Dopravní infrastruktura zájmového území byla v minulosti řešena s ohledem na zajištění dopravní obsluhy centrální části, zejména napojení na železniční dopravu. Další rozvoj komunikací byl řešen v souvislosti s požadavkem na kapacitní dopravní napojení budovaných sídlišť. Všechny nově budované komunikace především propojovaly centrální část města s obytnými celky (městské tangenty). Důsledkem těchto řešení je dopravně přetížená centrální část města, kde se soustředí individuální a hromadná doprava. Nákladní doprava a individuální tranzitní doprava je díky průtahu silnice R6 ve směru východ ↔ západ vedena po rychlostní komunikaci částečně mimo obytné části města, což má pozitivní vliv na plynulost a bezpečnost dopravy, ale zároveň dochází k funkčnímu rozdělení města – bariérový efekt. Cílem dopravní koncepce územního plánu je další snížení dopravní zátěže centra města od individuální automobilové dopravy, která zde nemá ani zdroj, ani cíl. Tento stanovený cíl je platný i pro stávající průtah R6. Tohoto stavu chceme docílit návrhem kapacitních komunikací, které propojí jednotlivé městské části a stávající radiály polokružním systémem. Tím dojde ke zlepšení podmínek provozu pro městskou hromadnou dopravu v centrální části města. Železniční doprava a její koridory jsou v rámci územního plánu považovány do jisté míry jako stabilizované a nejsou navrženy jejich výrazné změny. Dopravní řešení v územním plánu nenavrhuje pro město Karlovy Vary zcela nové druhy dopravy. Je podporován v České republice ojedinělý systém pozemních lanových drah. Hromadná doprava bude dále řešena autobusy, neboť zavedení jiného druhu dopravy je z hlediska prostorových možností města neřešitelné. V lázeňské zóně je ve stávajícím stavu omezen vjezd všech vozidel bez povolení od městské policie. Tato zóna je vyznačena svislým dopravním značením a uvažuje se o uzavření mechanickými závorami na elektronické propustky. V konceptu ÚP je rozsah této zóny Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

63


respektován a není upravován. V konceptu ÚP nejsou navrženy z hlediska dopravní infrastruktury žádné stavby, které by do této zóny zasahovaly. Výjimkou jsou parkovací domy, které jsou umístěny v této zóně a jsou určeny pro lázeňské hosty a místní obyvatele. Dále do této zóny částečně zasahuje koridor lanové dráhy na Tři kříže, což nemá na provoz v této zóně vliv. c.4.2. Komunikační síť V rámci konceptu územního plánu města Karlovy Vary jsou navrženy nové páteřní komunikace, které mají za cíl:    

Odlehčení centrální části města od zbytné dopravy (zejména nákladní tranzitní doprava a tranzitní průjezdy osobních vozidel) Převedení dopravy z obytných a administrativních oblastí města Propojení významných komunikačních vstupů a jednotlivých částí města Zpřístupnění nových rozvojových ploch kvalitní dopravní infrastrukturou

Nové komunikace jsou navrženy s maximálním možným ohledem na stávající zastavěné území města. Je tedy maximálně omezen počet demolic v zastavěném území. Výjimkou jsou uvažované zábory v oblastech, kde jsou často chátrající garážové stání, jejichž budoucí využití je v přestavbě na jinou funkci. Velmi omezujícím pro návrh nových komunikací je urbanizace krajiny. V prostoru potřebném pro návrh doplnění komunikačního systému města se už nachází stávající zástavba a využití stávajících komunikací pro navýšení dopravy je nevhodné. Návrh nových komunikací v severní části města je z hlediska morfologie krajiny relativně bezproblémový. Problematické je vedení ve východní části území, kde jsou značné výškové rozdíly údolnic a náhorních planin. Dalším problémem je napojení na stávající komunikační systém, kde se vyskytuje zástavba. Z hlediska prostorového uspořádání jsou nové komunikace navrženy jako čtyřpruhové směrově dělené, ale i dvoupruhové směrově nedělené. Volba kategorie komunikace a její nároky na prostorové uspořádání odpovídají předpokládanému dopravnímu významu – modelové zatížení komunikace. Vzhledem k finanční náročnosti nových komunikačních propojení je jako jedno z prvních kritérií prověřena dopravní účinnost navržené komunikace v dopravním modelu města. Tento digitální dopravní model pro město zpracovala firma CityPlan spol. s r.o. v roce 2011. Díky tomuto modernímu analytickému nástroji bylo možné ihned ověřit dopady do území od prověřovaných návrhů. Jsou tedy provedeny výpočty obou variant, kde jsou prověřovány jednotlivé navržené komunikace, včetně prověření jejich vzájemného spolupůsobení na celkovou dopravní situaci ve městě. Výpočty dopravním modelem jsou provedeny pro návrhové období roku 2040, a to ve třech kategoriích vozidel (osobní, lehká nákladní a těžká nákladní vozidla). Ve všech výpočtových modelech jsou zahrnuty silniční a dálniční stavby, které bezprostředně ovlivňují výpočet. Řada těchto výpočtů byla provedena v rámci zpracování konceptu, kdy byly zkoumány další možné varianty doplnění komunikační sítě. Pokud některá z nových spojnic nebyla dostatečně dopravně zatížena, nebyla dále uvažována pro další zapracování. Jako příklad je možno uvést komunikační propojení Tuhnice ↔ jižní část lázeňského území. Jednalo se o návrh tunelové trasy, která by zkrátila vzdálenost mezi obytnou a lázeňskou částí města poměrně dlouhým tunelem. Jeho dopravní účinnost byla poměrně nevýznamná (cca 4 500 vozidel/24 hod), což není dostatečný důvod pro výstavbu drahé tunelové trasy. Návrhový horizont pro rok 2040 vychází z ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic a ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, kde je požadavek na posouzení za 20 let od uvedení příslušné komunikace do provozu. Předpokládáme, že první komunikace vycházející z územního Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

64


plánu budou uváděny do provozu nejdříve kolem roku 2018, takže posouzení by mělo být provedeno na rok 2038 – zaokrouhleno na rok 2040. Výpočty dopravního zatížení města jsou provedeny za předpokladů dobudování nadřazené komunikační sítě. Nejvýznamnější a zároveň kontraverzní dopravní stavbou v řešeném území je průtah silnice R6, který je v současném stavu veden na okraji centrální části města. Prochází řešeným územím ve směru východ ↔ západ, a to v délce cca 13,2 km z toho cca 6 km v dvoupruhovém uspořádání a 7,2 km ve čtyřpruhovém uspořádání. Dle konceptu územního plánu a dle rozvojových plánů správce komunikace Ředitelství silnic a dálnic bude čtyřpruhového uspořádání na celém řešeném území dosaženo v roce 2017. Řešené území je na tuto nadregionální silniční síť napojeno několika křižovatkami:          

Olšová vrata – napojení mezinárodního letiště Karlovy Vary Pražská silnice – napojení jižní části Lázeňského území Krokova ulice – dopravní napojení sídliště Drahovice Mattoniho nábřeží (II/222) – napojení centrální části města MÚK s I/13 – začátek „Podkrušnohorské magistrály“ směr Chomutov MÚK s MK Sokolovská a Chebský most – napojení centrální části města MÚK s MK Plynárenská a Sokolovská – napojení m.č. Rybáře a Tuhnice MÚK s MK Počernická a Frimlova – napojení m.č. Stará Role a silnice II/220 MÚK s II/222 – napojení m.č. Počerny a Chodov MÚK s I/20 – napojení západní části města (částečně mimo řešené území)

Jedná se tedy o poměrně vysoký počet křižovatek v řešeném území. Je tedy zřejmé, že průtah této silnice městem je určen i pro vnitroměstské vztahy, což je dokázáno i dopravním modelem. Řidičům jedoucím i po městě se vyplatí využít tuto kapacitní a rychlou trasu, než pomalou jízdu sítí místních komunikací. Toto rozhodování řidičů má i pozitivní dopad do provozu, neboť místní komunikace jsou odlehčeny o část intenzit dopravy. Je zřejmé, že vedení tranzitní (zejména nákladní) dopravy v těsné blízkosti centra města není ideální stav. Na tento fakt reaguje koncept územního plánu, který částečně v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací nabízí alternativní trasy pro vymístění tranzitní dopravy z trasy podél Ohře. Nové komunikace Navržený komunikační systém města je řešen ve dvou variantách, kde variantě je řešen obchvat silnice R6 a přeložky silnice II/220 na severním okraji území. Některé z navržených tras jsou převzaty ze Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje a dále jsou navrženy variantní trasy, které řeší dopravní propojení alternativním způsobem. V průběhu prací na konceptu bylo vypracováno několik variant vedení silnice R6 okolo města. Všechny navržené varianty byly posouzeny multikriteriálním hodnocením, z kterého byly zjištěny relevantní dopady (kladné i záporné) na město a krajinu jako celek. Další přeložky a novostavby místních komunikací a silnic nižších tříd jsou navrženy převážně invariantě. Většinou jsou důvodem stísněné poměry, kde není možné navrhovat zásadně odlišná řešení jedné komunikace. Komunikační skelet města je doplněn skoro ve všech lokalitách, kromě lázeňské oblasti, kde rozvoj není nutný ani není z prostorových důvodů možný. Navržené komunikace rovněž řeší dopravní závady, které byly zjištěny v rámci průzkumů a rozborů. Návrh nových komunikací by měl tedy přispět i ke zvýšení bezpečnosti provozu ve městě. Navržený obchvat silnice R6 je určen převážně pro tranzitní dopravu, která ve městě nemá ani zdroj, ani cíl. Další přeložky jsou Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

65


navrženy převážně pro dopravu, která má ve městě zdroj, nebo cíl, případně se jedná o dopravu vnitroměstskou. Další komunikace jsou navrženy pro dopravní obsluhu rozvojových ploch. Významnou prioritou v návrhu komunikačního systému je i odstranění průjezdu tranzitní dopravy městskou částí Stará Role, kde stávající průtah silnice II/220 vykazuje řadu dopravních závad. V obou variantách konceptu je možné nastavit etapizaci výstavby tak, aby bylo započato s výstavbou nových komunikací, které budou řešit tento problém prioritně i za cenu dočasných staveb a úprav výsledného komunikačního skeletu. Výstavba komunikační sítě v prostoru Bohatic významně podmiňuje rozvoj ploch určených pro průmyslovou výrobu u trati č. 140. Jedná se o zajištění dopravního napojení těchto ploch na silnice I/6 a I/13 v co nejkratší trase. Propojovací úsek je etapovým řešením výstavby přeložky silnice II/220, která je součástí ZÚR. Obdobně je rozvojem komunikační sítě podmíněn rozvoj bytové zástavby v městské části Doubí, kde napojení na ulici Studentská (I/20) je řešeno pouze ulicí Svatošskou. Tato ulice a navazující křižovatka nejsou kapacitně dostatečné pro dalších rozvoj bytové zástavby a je tedy nutné hledat další alternativní dopravní napojení na silnici I/20. Popis navrhovaných komunikací v řešeném území: 1.1. R6 - přeložka silnice, úsek Olšová Vrata (hranice řešeného území) ↔ Pražský most (dle platného ÚR) – varianta 1 Návrh přestavby silnice I/6 na kategorii R6 vychází ze stávající trasy silnice. Pro tento úsek je již zpracována dokumentace v podrobnosti pro získání územního rozhodnutí. Je to dáno snahou o minimalizaci zásahu do stísněného prostoru údolnice a tím i snížení objemu zemních prací. Snaha o minimalizaci záboru a investičních nákladů musí být kompenzována snížením požadavků na návrhové parametry rychlostní komunikace. V úseku od Olšových Vrat až k Pražskému mostu je stanovena návrhová rychlost 80 km/h. Šířkové uspořádání odpovídá kategorijní šířce rychlostní komunikace, směrem na Prahu je ve stoupání doplněn pruh pro pomalá vozidla. Napojení m.č. Olšová Vrata a mezinárodního letiště je řešeno pomocí mimoúrovňové křižovatky. Napojení ulice Pražská na R6 je řešeno rovněž v MÚK Olšová Vrata (severní okružní křižovatka), která je novou komunikací propojena se stávající komunikací směrem do zastavěného území. Další křižovatkou dle dokumentace DÚR je křižovatka eliminující stávající nevyhovující stykovou křižovatku napojení sídliště Drahovice. Je zde navržena mimoúrovňová křižovatka, jejíž součástí je i okružní křižovatka napojující komerční zónu. Dále je trasa vedena po stávající komunikaci až na stávající Pražský most, který je již ve stávajícím stavu ve čtyřpruhovém uspořádání. Před koncem úseku je napojena místní komunikace Mattoniho nábřeží a silnice II/222. Propojení místní komunikace a silnice II. třídy je navrženo pomocí okružní křižovatky. Stávající rampa z Mattoniho nábřeží směrem na Prahu je zachována jako ve stávajícím stavu. Celková délka rekonstrukce je dle PD navržena na cca 8 km (včetně úseku mimo řešené území). 2.1. R6 - přeložka silnice, úsek Střelnice ↔ Stará Role ↔ Tašovice R6 MÚK exit 131 (hranice řešeného území ) – trasa dle ZÚR Karlovarského kraje – varianta 1 Přeložka silnice R6 navazuje na projekt rekonstrukce silnice R6 v úseku Olšová Vrata – Pražský most v místě Střelnice. Je zde navržena nová mimoúrovňová křižovatka, kde jako hlavní směr je v křižovatce navržen směr po R6, stávající vjezd do města je navržen jako vedlejší komunikace. Nová trasa je vedena severním směrem, kde překonává údolí Ohře a zde trasa opouští řešené území. Mimo řešené území je navržena mimoúrovňová křižovatka se silnici I/13, která má umožňuje propojení R6 od Chebu ↔ I/13 směr Chomutov. Propojení obou komunikací nadregionálního významu umožňuje vedení tranzitní dopravy po „Podkrušnohorské magistrále“ mimo zastavěné Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

66


území města Karlovy Vary. Další MÚK mimo řešené území se nachází na severu obce Otovice a pro obsluhu řešeného území nemá dopravní význam. Trasa obchvatu vstupuje do řešeného území v blízkosti m.č. Čankov a je vedena severem území až k silnici II. třídy II/220, kde je navržena MÚK. Dále je trasa silnice R6 vedena přes údolí Rolavy, které překračuje poměrně dlouhým mostním objektem a stáčí se k jihu. Další MÚK je navržena v místě křížení se silnicí II/222. Úsek mezi MÚK se silnicemi II/220 a II/222 lze v polovičním profilu provozovat jako obchvat Staré Role i bez dalších návazností silnice R6 – tj. možná etapizace výstavby obchvatu R6. Dále od MÚK s II/222 vedena nová trasa R6 mimo řešené území až do stávající MÚK exit 131 Jenišov, kde je přeložka ukončena. Napojení na stávající silnici R6 se předpokládá částečnou přestavbu stávající MÚK, kde bude stavebně preferován směr po navrženém úseku R6 a stávající směr na průtah městem bude stavebním uspořádáním potlačen. Délka trasy mezi křižovatkou U Střelnice a napojením na R6 v MÚK exit 131 je cca 13,8 km (včetně úseků mimo řešené území). 3.1. II/220 - přeložka silnice, úsek Stará Role ↔ Bohatice ↔ Pražský most – modifikovaná trasa dle ZÚR – varianta 1 Přeložka silnice vychází ze stávajících ÚP a ZÚR a je navržena pouze v úseku silnice II/220 (Stará Role) ↔ Pražský most, neboť v úseku II/220 ↔ R6 (exit 131) je trasa vnitřního okruhu identická s přeložkou silnice R6. Přeložka silnice II/220 je v navrženém úseku novostavbou, jejíž hlavním cílem je odlehčení stávajících nevyhovujících komunikací (dopravní závady), obsluha přilehlého území rozvoje a propojení městských částí. Jedná se tedy o dvoupruhovou komunikaci, jejíž návrhové parametry odpovídají této funkci v území. Je zde uvažována návrhová rychlost 50 km/h. Nová komunikace má začátek v MÚK R6 x II/220 severně od m.č. Stará Role. Dále je vedena východním směrem po nezastavěných pozemcích. Na tuto komunikaci jsou úrovňovými křižovatkami napojeny stávající komunikace, které nově navržená trasa kříží. Významné dopravní napojení je východně od m.č. Sedlec, kde je na novou trasu napojena ulice Hraniční, která napojuje i sídliště Rybáře. Dále je trasa silnice II/220 vedena severně od m.č. Sedlec, kde na poměrně krátký úsek vystupuje z řešeného území. Průchod městskou částí Bohatice odpovídá koridoru dle stávajícího územního plánu až do křižovatky s ulicí Jáchymovská. Křižovatka přeložky II/220 x Jáchymovská je na rozdíl od stávajícího ÚP navržena jako úrovňová okružní křižovatka. V úseku mezi Jáchymovskou a Pražským mostem jsou navrženy dvě odlišné trasy, které nejsou v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Je to dáno změnou kategorie komunikace a novým pohledem na zástavbu Bohatic. Vzhledem k zajištění dopravní obsluhy plánované rozvojové oblasti mezi železniční tratí č. 140 a ulicí Jáchymovská je navržena úrovňová okružní křižovatka s komunikací propojující Bohatice a Dalovice. Z této křižovatky a místní komunikace bude zajištěna dopravní obsluha rozvojové oblasti. Průchod městskou částí Bohatice je řešen ve dvou variantách. Obě varianty jsou navrženy s ohledem na minimalizaci demolic obytných objektů, mimoúrovňové křížení se železniční tratí č. 140, zajištění dopravní obsluhy území a využití území se změnou funkčního využití. Jedná se zejména o využití pozemku nefunkční teplárny pro vedení komunikace. Obě varianty rovněž řeší stávající MÚK I/6 x I13 – severní předmostní Pražského mostu tak, aby bylo zajištěno všesměrné propojení Bohatice (II/220) ↔ I/6 ↔ I/13. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

67


První varianta prochází směrem od Jáchymovské prostorem teplárny, kde bude navržena částečná demolice budov. Zde je navržena křižovatka trasy II/220 s křižovatkovým ramenem, které propojí silnici II/220 s ulicí Na Výšině. Bude se jednat o hlavní příjezd do m.č. Bohatice, neboť napojení od I/13 nebude umožněno (stávající komunikace Teplárenská bude zrušena). V prostoru stávající křižovatky Dalovická x Teplárenská x Táborská x Pražský most je navržena okružní křižovatka, která umožní pohyb II/220 → I/13 směr Ostrov nad Ohří. Dále je v této křižovatce navržena nová rampa pro směr Praha → Cheb, a to jako rampa vratná. Jedná se tedy o poměrně nenáročnou úpravu stávající křižovatky. Druhá varianta uvažuje s razantnější rekonstrukcí stávajícího severního předmostní Pražského mostu a odlišnou trasou průchodu silnice II/220 Bohaticemi. Předpokládáme, že dopravní napojení Bohatic bude řešeno ulicí Teplárenská v modifikované trase z křižovatky I/6 x I/13. Průchod silnice II/220 Bohaticemi je v této variantě veden v přímější trase než varianta 1. Zásadní změnou je kompletní rekonstrukce křižovatky na severním předpolí Pražského mostu. Je zde navržena velká okružní křižovatka, do které budou zapojeny všechny stávající rampy, Pražský most a místní komunikace. Tato varianta lépe propojuje silnice I/6, I/13 a II/220. Zároveň není nutné pro zajištění všech křižovatkových pohybů využívat MÚK v Dalovicích. Celková délka přeložky je cca 5,0 km 1.2. R6 - přeložka silnice, úsek Olšová Vrata (hranice řešeného území) ↔ Střelnice – varianta 2 Jedná se o alternativní návrh trasy rychlostní komunikace R6, v kterém je dodržena návrhová rychlost 120 km/h, což bude mít logickou návaznost na předchozí a následující úseky, kde je tato návrhová rychlost aplikována. Dodržení parametrů trasy pro návrhovou rychlost 120 km/h ovšem vyžaduje větší zásahy do území mimo stávající trasu. Jedná se zejména o úsek podél zástavby Olšová Vrata, kde směrový oblouk stávající silnice I/6 je zcela nevyhovující pro požadovanou návrhovou rychlost. Navržená trasa je zde odkloněna severněji od stávající trasy silnice I/6 a zároveň je zde navržen tunel. Důvodem pro návrh tunelu je morfologie terénu, ale i snaha o snížení dopadů negativních vlivů od dopravy na okolní zástavbu. Délka tunelového úseku je navržena cca 1,3 km. V tunelovém úseku je navržena MÚK Olšová Vrata, což je za dodržení příslušných technických podmínek a opatření možné. Rampy MÚK jsou částečně rovněž v tunelové trase. Shodně s variantou 1 je z MÚK Olšová Vrata napojena ulice Pražská, která nebude z důvodu vzdáleností křižovatek na R6 napojena přímo na rychlostní komunikaci. Propojení R6 ↔ ulice Pražská bude realizováno navrženou MÚK Olšová Vrata, dále po novém úseku, který se napojí na stávající trasu I/6 a stávající křižovatku I/6 x Pražská, která v návrhu nebude křižovatkou – zrušeno pokračování směrem ke Střelnici (I/6 směr Cheb). Ve variantě 2 konceptu není uvažováno s rekonstrukcí stávající I/6 v úseku Střelnice ↔ Pražský most. Křižovatka Střelnice je navržena mimoúrovňová s preferencí směru po R6. Délka tohoto úseku rychlostní komunikace R6 je navržena cca 4,9 km. 2.2. R6 - přeložka silnice, úsek Střelnice ↔ Stará Role ↔ R6 MÚK exit 128 – varianta 2 Trasa přeložky pokračuje z MÚK Střelnice ve shodné trase jako varianta 2.1, včetně rozmístění křižovatek se stávajícími komunikacemi. Obě trasy se rozchází východně od Čankova mimo řešené území města. Trasa přeložky R6 v této variantě je vedena směrovým obloukem jihozápadním směrem tak, že mimo zástavbu Čankova a je směrována do prostoru koridoru železniční trati mezi Starou Rolí a oblastí Rybáře. V prostoru mezi m. č. Sedlec a Rosnice je navržena mimoúrovňová křižovatka, která napojí stávající komunikace v území na nadřazenou komunikační síť. Dále je do této křižovatky zapojena přeložka silnice II/220, která umožňuje


68


propojení na Novou Roli a do Bohatic. V rámci této křižovatky je navrženo mimoúrovňové křížení s železniční tratí č. 142. Trasa přeložky R6 je dále vedena koridorem, který je navržen v těsném souběhu s železniční trati č. 140 a mezi souvislou zástavbou m.č. Stará Role. Novou trasou jsou v tomto území zasaženy zahrádky a pozemky, kde jsou v současném stavu sklady. Na jižním konci u křížení s ulicí Závodu míru (úsek s pouze pěší dopravou) zasahuje nová trasa do pozemku, kde je vybudována nová výrobní hala. Vzhledem k neurčitému časovému horizontu výstavby obchvatu R6, není existence stávající haly rozhodující, neboť není možné mít v současné době informace o stavu pozemku za několik desítek let. Dále je navrženo mimoúrovňové křížení s ulicí Počernickou a napojení na rychlostní komunikaci R6. Zde je navržena změna vedení trasy R6, který bude stavebně veden odlišně od stávajícího stavu. Vjezd na stávající průtah od Chebu navrhujeme přebudovat tak, aby se jednalo o odbočný směr – řidiči byly charakterem komunikace vedeni na nový obchvat R6. Pro možnost uskutečnění většiny křižovatkových pohybů je v trase stávající R6 navržena okružní křižovatka, do které jsou zapojeny křižovatkové rampy. Jako etapové řešení pro obchvat Staré Role je možné vybudovat v předstihu před dokončením celého obchvatu úsek přeložky II/220, a to od stávající silnice II/220 severně od Staré Role až k trase obchvatu – budoucí MÚK Sedlec, kde by bylo vybudováno propojení na obchvat. Obchvat R6 v úseku MÚK Sedlec až R6 by byl dočasně vybudován pouze v polovičním profilu (jeden jízdní pás, obousměrně pojížděný). Tato komunikace by byla dočasně ukončena na ulici Počernická stykovou či okružní křižovatkou. Jedná se tedy o méně kapacitní napojení než ve finálním stavu, nicméně tato křižovatka bude převádět pouze intenzity od silnice II/220 a generované zástavbou Staré Role. 3.2. II/220 - přeložka silnice, úsek Stará Role ↔ Bohatice ↔ Pražský most – varianta 2 Přeložka této silnice má stejnou dopravní a územní filosofii jako ve variantě 1. Trasa se mezi oběma variantami liší v závislosti na vedení obchvatu R6. Přeložka silnice II/220 začíná severně od Staré Role, kde je navržena částečná přeložka stávající silnice – návrh normového tvaru křižovatky. Průchod mezi zástavbou Rosnice mají obě varianty shodný. V této variantě je silnice II/220 zapojena do MÚK Sedlec na obchvatu R6. Obě varianty trasy přeložky silnice II/220 jsou totožné z území severně od Sedlece až do Bohatic na Pražský most – popis varianty viz. varianta 1. 4. II/222 - přeložka silnice v oblasti m.č. Počerny Přeložka této komunikace je převzata z podrobnější projektové dokumentace, kde je obchvat řešen ve třech variantách. Tato varianta je nejvíce vzdálena od zastavěného území. Hlavním cílem obchvatu je převedení pro Počerny tranzitní dopravy mimo zastavěné území, kde vlivem intenzivní dopravy na silnici II/222 dochází k dopravním komplikacím a nebezpečným situacím. Napojení Počeren je zachováno z obou konců přeložky. Ze západní strany od Chodova je napojení řešeno stykovou křižovatkou, kde jako vedlejší bude odbočení na stávající komunikaci. Východní napojení je řešeno pomocí okružní křižovatky, která je čtyřramenná, neboť napojuje i místní komunikaci, která propojuje silnici II/222 se silnicí II/606 ve Dvorech – okružní křižovatka na vjezdu do Tesca. Obchvat Počeren je navržen invariantně a jedná se o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci, která je vedena pouze mimo zastavěné území. Silnice není doplněna zařízením pro nemotoristickou dopravu, cyklisté budou využívat pruhy pro vozidla případně krajnice, provoz pěších není předpokládán. Kromě dvou výše uvedených křižovatek napojujících obce Počerny, nejsou na přeložce další křižovatky. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

69


5.1.2. III/20811 – přeložka silnice v prostoru m.č. Olšová vrata – varianta 1, varianta 2 Tato přeložka je navržena z důvodu zkvalitnění dopravního napojení mezinárodního letiště a odvedení zbytné dopravy ze zastavěného území m.č. Olšová Vrata. Vedení přeložky je převzato ze studie, která řeší rozvoj prostoru letiště, včetně jeho dopravního napojení. Přeložka silnice je navržena v extravilánovém provedení jako dvoupruhová, směrově nerozdělená komunikace, která je úrovňově napojena na stávající a navrhované komunikace. Profil komunikace není doplněn nemotoristickou komunikací. Nepředpokládá se zde intenzivní provoz pěších, cyklisté budou využívat jízdní pruhy pro vozidla, případně zpevněné krajnice. Ve směru od Kolové navazuje navržená přeložka na upravenou trasu komunikace, která byla v době nedávné upravena směrově i výškově z důvodu rozvoje letiště. Směrovým obloukem se nová trasa odklání do trasy nové a stávající vjezd do zástavby je zrušen. Styková křižovatka je navržena v místě křížení nové trasy komunikace se stávající trasou (ulice U Rybníčka a Revoluční). Touto křižovatkou bude dopravně napojena m.č. Olšova Vrata a oblast Hůrky. Situační řešení křižovatky je navrženo ve dvou variantách, které se liší délkou přeložky stávající komunikace. Ve variantě 1 je navržena jedna průsečná křižovatka, kde jsou napojena obě vedlejší křižovatková ramena napojující stávající komunikaci. Výhodou této varianty je minimalizace počtu křižovatek na trase. Křižovatka je navržena jako průsečná, nevylučuje se řešení pomocí okružní křižovatky. Nevýhodou této varianty jsou delší napojení stávající komunikace a tím i větší zábor okolních pozemků. Ve variantě 2 jsou minimalizovány přeložky stávajících komunikací a tím je tedy nutné navrhnout dvě stykové křižovatky, které jsou od sebe vzdáleny cca 270 m. Toto řešení považujeme z hlediska dopravního za méně kvalitní, z hlediska výstavby nových vozovek a záborů pozemků je toto řešení výhodnější. Přeložka silnice III. třídy je ukončena v prostoru navrhované MÚK Olšová Vrata na R6, a to jak pro variantu 1., tak pro variantu 2. Rozdělení trasy přeložky III. třídy dle použité varianty R6 je navrženo těsně za hranicí zástavby, kde jsou u každé z variant přeložky jiné směrové poměry tak, aby bylo umožněno napojení do okružní křižovatky MÚK. V případě, že výstavba obchvatu Olšových Vrat bude provedena dříve než přestavba silnice I/6 na R6, bude obchvat napojen na stávající trasu před napojením na I/6. Výstavba obchvatu Olšových Vrat není tedy podmíněna výstavbou R6 ani v jedné z variant. 6.1. III/2201 (Hraniční) x III/22134 x MK (Rosnická)rekonstrukce křižovatky a přilehlých úseků komunikací – varianta 1 Rekonstrukce těchto komunikací je vyvolána zejména těmito faktory:    

Stávající nevyhovující stav (nevyhovující šířkové uspořádání, podjezd pod železniční tratí, rozhledové poměry na křižovatce) Zvýšení intenzity dopravy vlivem rozvoje zástavby Zvýšení intenzit dopravy vlivem přeložky silnice II/220 Změnu směrování intenzit dopravy z důvodu zprovoznění přeložky silnice R6 – tato regionální komunikace bude nově na sever od zastavěného území, ve stávajícím stavu je na jihu.

Rekonstrukce křižovatky navazuje na přestavbu ulice Hraniční a křižovatky Třeboňská x Čankovská x Hraniční. Tyto úpravy jsou popsány v dalších kapitolách. Je tedy navržena přestavba stávající průsečné křižovatky Hraniční x Rosnická na křižovatku okružní s výškovou úpravou ramen. Rekonstrukce ulice Rosnická je ukončena napojením na přeložku silnice II/220 okružní Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

70


křižovatkou. Další pokračování ulice Hraniční k Čankovu není navrženo do rekonstrukce – ponechán stávající stav. Z důvodu návrhu okružní křižovatky Hraniční x Rosnická je nutné provést zásah (směrové a výškové vedení) do ramen ulice Rosnická a to jak směrem ke Staré Roli, tak ve větší míře i směrem k Sedleci. 6.2. III/2201 (Hraniční) x III/22134 x MK (Rosnická)rekonstrukce křižovatky a přilehlých úseků komunikací – varianta 2 Důvody pro návrh rekonstrukce uvedených komunikací jsou shodné jako ve variantě 1. Rozdílný je rozsah z důvodu zcela odlišného vedení přeložky silnice II/220 a obchvatu rychlostní komunikace R6 v prostoru severně od železniční trati. Rekonstrukce stávajících místních komunikací je shodná s variantou 1 až po okružní křižovatku Hraniční x Rosnická, které je v této variantě pouze tříramenná. Je vypuštěn směr Čankov (Hraniční), která je veden z přeložky silnice II/220 a dále přes MÚK Sedlec na R6. Rozsah rekonstrukce ulice Rosnická směrem na Sedlec je obdobný jako u varianty 1, rekonstrukce ulice Rosnická směrem na Starou Roli je modifikována s ohledem na polohu MÚK. 7. III. třída – propojení silnice II/220 ↔rozvojová oblast Mezirolí (pouze na řešeném území) Tato komunikace nemá dopravní význam pro řešené území, ale pro obec Mezirolí, která se rozvíjí jihovýchodním směrem a není zde možné ze silnice II/220 navrhnout dopravní infrastrukturu v dostatečných parametrech. Z tohoto důvodu byla prověřena nutnost a možnost dopravního napojení z území města Karlovy Vary po stávající polní cestě. Jedná se tedy o komunikaci, která bude sloužit pro obsluhu rodinných domů a nebude určena pro tranzitní dopravu ani jako náhrada silnice II/220 pro vozidla jedoucí mimo Mezirolí. Do konceptu územního plánu je převzato řešení, které je zpracováno v podrobnější dokumentaci, než je územní plán. 8. MK – rekonstrukce křižovatky Třeboňská x Čankovská x Hraniční Návrh rekonstrukce začíná ve stávající stykové křižovatce ulic Čankovská x Třeboňská x Hraniční, která je v současné době neřízená. Navrhujeme ji rekonstruovat na křižovatku okružní. Směrem na Čankov je navržena rekonstrukce ulice Hraniční, která směrově kopíruje stávající trasu komunikace, ale v jiném šířkovém uspořádání a úpravě výškového vedení. Součástí této rekonstrukce je i přestavba podjezdu pod železniční tratí, kde v tomto místě se odpojuje od trati č. 140 Karlovy Vary ↔ Cheb železniční trať č. 142 Karlovy Vary ↔ Potůčky. Jedná se tedy o přestavbu dvou mostních konstrukcí, jejichž výškové umístění je limitováno niveletou železničních tratí. Rekonstrukce tohoto úseku těsně navazuje na výstavbu okružní křižovatky III/2201 (Hraniční) x III/22134 x MK (Rosnická). 9. MK – propojení Bohatice – Horní nádraží Tato místní komunikace je navržena z důvodu zkvalitnění dopravní obsluhy městské části Bohatice, neboť dopravní propojení této městské části je v současném stavu poměrně komplikované a zejména ve vztahu k centru města zdlouhavé. Komunikace je navržena jako dvoupruhová směrově nerozdělená. Na komunikaci nejsou navrženy další křižovatky, pouze účelový sjezd do prostoru nádraží. Nově navržená komunikace je napojena na stávající zpevněnou plochu u Horního nádraží, která je v současném stavu využívána jako parkoviště. Dopravní napojení výrazně neomezí počet parkovacích míst na této ploše, která bude procházet rekonstrukcí v souvislosti s rekonstrukcí nádraží. Komunikace je dále vedena částečně po drážním pozemku podél železniční trati. Nová komunikace využívá prostor stávajících výtažných kolejí a technického zázemí nádraží pro pracovníky údržby. Odstav vlakových souprav a vytvoření zázemí Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

71


pro údržbu je možno vytvořit v jiném prostoru nádraží. Nová komunikace je napojena v Bohaticích na ulici U Trati u železničního podjezdu. Komunikace bude doplněna chodníkem a případně i cyklostezkou. 10. MK – propojení ulic Nádražní ↔ Vančurova ve Staré Roli Propojení ulic Nádražní a Vančurova je navrženo z důvodu snížení dopravní zátěže v centrální části Staré Role. Tato komunikace umožní alternativní příjezd do průmyslových areálů, které jsou ve stávajícím stavu napojeny pouze na ulici Závodu míru, což je nevyhovující situace. Propojení je poměrně technicky a prostorově náročné, neboť navržená komunikace překonává mimoúrovňově Rolavu a železniční trať č. 142 Karlovy Vary ↔ Potůčky. Je navržen mostní objekt pro komunikaci, který je navržen ve směrovém oblouku. Jedná se o dvoupruhovou komunikaci, která je určena převážně pro nákladní dopravu. Z hlediska celkové dopravní koncepce územního plánu se jedná o výrazné zkrácení trasy vozidel mezi nadřazenou komunikací R6 (ochvat v obou variantách) a průmyslovými objekty. Nákladní doprava bude vedena i více mimo bytovou zástavbu. Nová komunikace jižně od železniční trati navazuje na ulici Nádražní s odbočením do průmyslového areálu. Na sever od železniční trati je nová komunikace částečně vedena po stávající komunikaci mezi stávajícími skladovými areály. Napojení na ulici Vančurova je navrženo pomocí stykové křižovatky, která je situována v místě stávající křižovatky. Na novou komunikaci budou navrženy stávající areály. 11. MK – zprovoznění Drahovického mostu Drahovický most (spojnice Mattoniho nábřeží a silnice R6, případně Táborská) je v současném stavu využit pouze pro pěší dopravu. Důvodem pro zamezení průjezdu vozidel byla výstavba průtahu silnice R6, neboť nebylo z prostorových důvodů možné řešit křížení mostu a R6 mimoúrovňově pro vozidla. Z Drahovického mostu je tedy na levém břehu Ohře vedena lávka pro pěší, která mimoúrovňově překonává silnici R6. Mostní objekt má dostatečnou šířku i pro automobilovou dopravu a není nutná nákladná rekonstrukce mostovky. Na pravobřežním předmostí je křižovatka mostu a nábřežní komunikace zachována, pouze se odstraní betonové zábrany. Na levobřežní straně řeky je situace složitější. Propojení mostního objektu a stávající R6 může být realizováno až po zprovoznění obchvatu R6 v jakékoliv stopě. Na stávajícím průtahu R6 následně dojde k poklesu intenzit (odvedení tranzitu a nákladní dopravy) a může zde být zřízena úrovňová světelně řízená křižovatka. Tato křižovatka je navržena nejen z kapacitních důvodů ale slouží i jako retardační prvek pro omezení dopravy na stávajícím průtahu a tím podporuje maximální možné převedení dopravy na navrhovaný obchvat. 12.1. MK – ulice Západní výstavba mimoúrovňového křížení s tratí SŽDC – dle platného územního rozhodnutí – varianta 1 Přeložka místní komunikace je vyvolána snahou o zrušení stávajícího železničního přejezdu, který zejména při krátkých intervalech vlakové dopravy a vysoké intenzitě automobilové dopravy ve špičkových hodinách pracovního dne způsobuje vzdouvání vozidel až do sousední okružní křižovatky s ulicí Plynárenská. V obou navrhovaných přeložkách se jedná o dvoupruhovou směrově nedělenou komunikaci, která je určena převážně pro místní dopravu. I přes tento fakt se v prostoru přejezdu často vyskytují i kamiony. Ve variantě 1 je využita podrobnější dokumentace, která má v době zpracování konceptu ÚP již územní rozhodnutí. Nová trasa začíná ve stávající okružní křižovatce Plynárenská x Západní a je vedena jižním směrem, kde se stáčí na východ, aby mohla podejít železniční trať č. 149. Konec přeložky směrem do centra je zakončen těsně za křižovatkou s ulicí Moskevská. Ještě před Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

72


napojení na stávající komunikaci je navržena styková křižovatka v souladu sestávající komunikací. Dle našeho názoru by bylo vhodnější do tohoto místa navrhnout okružní křižovatku. 12.2. MK – ulice Západní výstavba mimoúrovňového křížení s tratí SŽDC – varianta 2 Variantní řešení mimoúrovňového křížení železniční trati č. 149 a ulice Západní je navrženo z důvodu změny koncepce územím, které je z hlediska urbanistického rozvoje území doporučeno na přestavbové území. V takto pojatém území je možné navrhovat nové trasy, které nejsou ve stabilizovaném území možné. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k ochraně zelených ploch jižně od ulice Západní (vedení dle varianty 1)a je navržena nová trasa, která železniční trať překonává mostním objektem severně od stávajícího přejezdu. Nová trasa využívá stávající křižovatkové rameno z okružní křižovatky Západní x Plynárenská a je směrovým obloukem vedena po mostní konstrukci přes železniční trať a pěší trasu na Tuhnickou lávku. Dále je komunikace vedena prostorem bývalého lokomotivního depa zpět na ulici Západní. Napojení na stávající trasu ulice Západní je navrženo až v místě vjezdu na parkoviště k supermarketu. Je tedy zrušena stávající křižovatka Západní x Šumavská, které bude řešena novým napojením přeložky na stávající stopu ulice Západní. 13. MK – mostní objekt přes Ohři – propojení Charkovská ↔ Dolní Kamenná Nový mostní objekt je navržen jako další komunikační propojení přes Ohři mezi Tuhnickým a Chebským mostem. Mostní objekt bude určen pro automobilovou i nemotoristickou dopravu a jeho hlavním cílem je propojení rozvojových oblastí na obou březích řeky. Vozovka na mostě pro vozidla a příjezdových komunikacích bude řešena jako dvoupruhová, doplněná chodníkem a cyklostezkou. Na pravém břehu řeky je nová komunikace napojena do stávající křižovatky Západní x Charkovská jako další křižovatkové rameno. Dále je příjezdová komunikace vedena rozvojovým území oblasti Dolního nádraží, kde na ní mohou být napojeny další obslužné komunikace tohoto území. V tomto prostoru je navrženo mimoúrovňové křížení s železniční tratí, jejíž přesná poloha je vedena variantně a bude stabilizována až v rámci zpracování podrobné urbanistické studie území. Dále již mostním objektem je překonána niva Ohře a komunikace vstupuje na levý břeh řeky. Zde je navrženo úrovňové napojení na stávající průtah R6. Předpokládáme, že v době výstavby tohoto mostního díla bude silnice R6 vedena po obchvatu Karlových Varů a ze stávajícího průtahu bude městská sběrná komunikace, která bude sloužit převážně dopravě místní, zdrojové a cílové z hlediska města. Z tohoto důvodu je zde navržena plnohodnotná styková případně průsečná křižovatka vybavená světelnou signalizací, která rovněž dopravně napojí rozvojové území Dolní Kamenná. V případě, že v době zprovoznění propojení Charkovská ↔ Dolní Kamenná nebude vybudován obchvat silnice R6 a silnice R6 bude vedena stále po stávající trase, bude zde navrženo pouze pravé odbočení a pravé připojení. Je zřejmé, že se nejedná o plnohodnotné dopravní napojení. Navržené odpojovací a připojovací pruhy na R6 budou mít problémy s normovými požadavky (vzdálenost stávajících křižovatek). I přes to se bude jednat o významné dopravní napojení Tuhnic na stávající R6 zejména v souvislosti se zamýšleným rozvojem Dolního nádraží. 14. MK – rozšíření ulice Závodní v úseku V Lučinách ↔ Studentská Rozšíření ulice Závodní je v rámci konceptu ÚP vyznačeno pouze plošným nárokem bez další specifikace. Jedná se o to, že ulice Závodní je vlivem intenzivní výstavby v oblasti Krajského úřadu stále více dopravně exponována, a to nejen automobilovou dopravou. Rozšířený koridor pro komunikaci by bylo vhodné navrhnout v celé délce komunikace až do křižovatky s ulicí Kpt. Jaroše. Důvodem proč tomu tak v konceptu ÚP není, je intenzivní stávající oboustranná zástavba Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

73


komunikace v úseku Kpt. Jaroše ↔ V Lučinách. Z tohoto důvodu je koridor zakreslen pouze v úseku, kde je rozvoj ještě možný a je tedy vhodné s tímto prostorem dále pracovat ve prospěch např. nemotoristické dopravy a vytvoření obyvatelům příznivého uličního prostoru. Rozhodujícím kritériem při návrhu není kapacita pro automobilovou dopravu, neboť ta je omezena navazujícími křižovatkami a není tedy nutné zde budovat vícepruhovou komunikaci. 15. MK – propojení Chebská – Závodní v rozvojové zóně Propojení ulic Chebská a Závodní je navrženo s využitím stávajícího příjezdu k OC Tesco, které je na ulici Chebská napojeno okružní křižovatkou. Těsně před vjezdem na parkoviště OC Tesco je již ve stávajícím stavu vybudována okružní křižovatka, na které jsou zatím využívána dvě křižovatková ramena. Navrhované propojení bude tedy třetím ramenem. Dále směrem k ulici Závodní je nová dvoupruhová komunikace vedena podél stávající zástavby a území, kde se zástavba již připravuje. Příčný řez komunikace rovněž obsahuje prostor pro nemotoristickou dopravu. Napojení na ulici Závodní je řešeno pomocí stykové křižovatky s návrhem na doplnění příslušných řadících pruhů. Na této komunikaci jsou navrženy celkem dvě mezilehlé křižovatky. První křižovatka je navržena v místě prodloužení ulice 1. máje, která je z prostorových důvodů napojena na novou komunikaci pouze nemotoristickou stezkou. V této křižovatce se dále odpojuje další příjezdová komunikace do rozvojové zóny okolo Krajského úřadu. Jedná se o severní paralelní komunikaci, která je vedena mezi stávající zástavbou zóny a tělesem silnice R6. Druhá křižovatka na navrhované propojce je navržena jako styková křižovatka, která propojuje navrhovanou komunikaci do ulice V Lučinách těsně za plochou určenou k výstavbě. Jedná se o propojení pro místní dopravu, aby došlo k odlehčení křižovatky s ulicí Závodní. 16.1. MK – napojení rozvojového území Krajského úřadu na propojení Chebská – Závodní a na silnici I/20 (II/230) – varianta 1 V rámci rozvojového území Krajského úřadu nejsou nové komunikace doplněny tak, aby byla přesněji specifikována jejich poloha. Je to dáno poměrně velkým rozvojovým územím, kde je nutné pracovat v podrobnějším měřítku, než je územní plán. Trasa severní páteřní komunikace propojí nově navrhovanou propojku Chebská ↔ Závodní se silnicí I/20 tak, aby bylo možné na ní napojit stávající systém obslužných komunikací ze zóny a zároveň byly zpřístupněny nové plochy. Napojení na stávající silnici I/20 (po přečíslování dle ZÚR na silnici II/230) je možné provést jednou křižovatkou, která bude navržena v cca polovině vzdálenosti mezi křižovatkami s ulicí Závodní a MÚK Jenišov. Jako vhodnou polohu navrhujeme vytvoření křižovatky poblíž stávajícího sběrného dvora. 16.2. MK – napojení rozvojového území Krajského úřadu na propojení Chebská – Závodní a na silnici I/20 (II/230) – varianta 2 V rámci druhé varianty je dopravní napojení komunikací v rozvojové zóně Krajského úřadu navrženo ve dvou napojovacích bodech, které jsou navrženy v cca třetinách vzdáleností mezi křižovatkami s ulicí Závodní a MÚK Jenišov. Upřesnění vedení komunikací v zóně a napojení na silnici I/20 (II/230) bude předmětem podrobnějších studií. 17.1. MK – propojení U Dětské vesničky – K Přehradě – Studentská - varianta 1 Lokalita Doubí je poměrně významnou rozvojovou lokalitou a to již ve stávajícím stavu. Ve stále platném územím plánu zde byla navržena plocha na rozvoj bydlení, která je napojena na stávající komunikační síť městské části. Celá rozvojová zóna, včetně vysokopodlažní bytové zástavby je dopravně napojena na ulici Studentskou (I/20) pouze ulicí Svatošskou. Navíc křižovatka Studentská x Svatošská má nevhodný tvar z hlediska geometrie křižovatkových ramen a Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

74


sklonových poměrů. Důsledkem tohoto stavu je tvorba kolon zejména v ranních dopravních špičkách, kdy obyvatelé vyjíždějí do zaměstnání. Pokud by měla být oblast dále dostavována a pokud v rámci konceptu ÚP chceme zlepšit dopravní situaci v Doubí, je nutné navrhnout další dopravní napojení této oblasti na ulici Studentskou. Vzhledem k tomu, že dříve uvažované proluky jsou už zastavěny, je nutné navrhnout alternativní trasu mimo zástavbu. Jedna z možných variant je jižní propojení ulic U Dětské vesničky – K Přehradě – Studentská. Navržené řešení využívá částečně ulici Svatošskou, která je z území vedena jižním směrem okolo SOS dětské vesničky a západně od průmyslového areálu. Napojení na ulici U Dětské vesničky je řešeno dvěma samostatnými rameny pro lepší obsluhu rozvojového území. Jižně od tohoto areálu je navržena nová propojovací komunikace podél zahrádkářské kolonie, která se napojí u vodojemu na ulici K Přehradě. Dále je uvažována částečná rekonstrukce ulice K Přehradě až do prostoru stávající křižovatky s ulicí Studentská, kde je zároveň točna pro autobusy hromadné dopravy. Konce úpravy je navržen v místě této křižovatky, kde navrhujeme přesun zastávky MHD na pro ostatní dopravu uzavřenou komunikaci a rekonstrukci křižovatky tak, aby splňovala požadavky na bezpečnost provozu. Takto navržené řešení sníží dopravní zátěž jediného vjezdu do oblasti a zároveň umožní alternativní příjezd / výjezd v případě mimořádného stavu na jediném stávajícím vjezdu. 17.2. MK – propojení U Dětské vesničky – K Přehradě – Studentská – varianta 2 V této variantě je řešení dopravního napojení řešeno obdobně. Jediným rozdílem je počet komunikací v rozvojové zóně Doubí. Na rozdíl od předchozí varianty, se na ulici U dětské vesničky napojuje pouze jedna komunikace, která je vedena západně v řešeném území. Úprava ulic K Přehradě a křižovatky K Přehradě x Studentská je shodná jako v předchozí variantě. 18.1. MK – propojení Svatošská – Sokolská – Studentská – varianta 1 Dopravní napojení rozvojové zóny Doubí je navrženo i severním směrem, kde jsou poměry pro návrh nové komunikace nepoměrně složitější, než v jižním sektoru. V této trase se předpokládají i demolice stávajících objektů. Nicméně se jedná o další kapacitní napojení rozvojové plochy, které je nutné již ve stávajícím stavu. V této variantě začíná návrh nových komunikací na stávající ulice U Dětské vesničky, kde je navržena propojovací komunikace na ulici Svatošská – severní větev. Tento úsek je navržen pro dopravní obsluhu rozvojového území. Tato komunikace není podmínkou realizace severního napojení oblasti. Ulice Svatošská je dále propojena obslužnou komunikací do ulice Sokolská, kterou bude nutné od napojení nové komunikace až do křižovatky se spojnicí podél Ohře od Doubského mostu kompletně rekonstruovat. Z této křižovatky je navrženo nové komunikační propojení přes v současném stavu nevyužívané plochy na ulici Studentskou do místa, kde je křižovatka již stavebně založena, ale není využívána. V tomto úseku bude při případném dalším návrhu nutné zajistit dopravní obsluhu stávajících objektů. 18.2. MK – propojení Svatošská – Sokolská – varianta 2 V této variantě je navržena nová komunikace pouze v úseku Sokolská – Svatošská – severní rameno. Rozvojová oblast je tedy napojena na stávající komunikaci Sokolskou, která propojí řešené území s ulicí Studentskou v prostoru Doubského mostu. Ulice Sokolská bude muset být částečně rekonstruována, problematický zůstane z prostorových důvodů úsek pod zámkem Doubí. V tomto úseku je komunikace vedena mezi tokem Ohře a skálou – rozšíření komunikace by bylo velmi náročné. 19. MK – propojení ulice Chodovská ↔ II/222 Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

75


Komunikační propojení je navrženo z důvodu zkrácení propojení rychlostní komunikace R6 a oblasti v okolí ulice Chebská, kde jsou významné zdroje a cíle dopravy (průmyslové objekty, nákupní centra). Tato trasa by měla nahradit průjezd ulicí Starorolská, která je nevyhovující z hlediska prostorového uspořádání. Navíc se zde nachází podjezd se sníženou výškou, což značně omezuje provoz nákladních vozidel, pro která by toto propojení bylo zkratkou mezi ulicí Chebskou a silnicí R6. Nově navržené propojení začíná na ulici Chebské ve stávající okružní křižovatce, kterou je v současném stavu napojena komerční zóna OC Tesco a dále zde bude výhledově napojeno nové propojení do ulice Závodní. Dále je nová propojka vedena ve stopě ulice Chodovská, kterou bude nutné rekonstruovat až do místa odbočení ze stávající trasy. Odbočka z ulice Chodovské je navržena na konci zástavby a komunikace míří do stávajícího podjezdu pod železniční tratí. Dále je pomocí dvojice směrových oblouků komunikace navedena do stávající stykové křižovatky, která je součástí MÚK R6 x II/222. Navrhujeme, aby stávající rozlehlá styková křižovatka byla přebudována na křižovatku okružní. Zbylé úseky komunikací, které jsou součástí mimoúrovňové křižovatky, zůstanou jako ve stávajícím stavu. 20 Úprava křižovatky Závodu míru (II/220) x Svobodova Jedná se o úpravu stávající křižovatky ve Staré Roli, která je v současném stavu kapacitně nevyhovující. Zejména na rameni Svobodova se v dopravních špičkách tvoří kolony čekajících vozidel. Je tedy prověřen návrh přestavby na okružní křižovatku. Navržená křižovatka musí zajistit průjezd návěsových souprav, neboť se nachází na silnici II. třídy s neomezeným přístupem a zároveň se v její těsné blízkosti nachází průmyslové areály. Dále je nutné zajistit průjezd kloubových autobusů městské hromadné dopravy, které jsou do této oblasti vedeny. Návrh okružní křižovatky zasahuje do soukromých pozemků, které se nachází v těsné blízkosti křižovatky. Jedná se zejména o zásah do severozápadního rohu stávající křižovatky, kde se nachází zanedbaný areál přináležející blízké porcelánce. Není nutná demolice bytových objektů na východní straně komunikace ani není omezen výškový objekt na jižní straně křižovatky. V návrhovém období územního plánu je uvažováno s razantním snížením dopravní zátěže v této křižovatce, které bude dáno zprovozněním obchvatu Staré Role. Vzhledem k tomu, že časový horizont výstavby a zprovoznění obchvatu (součást obchvatu R6 a přeložky silnice II/220) není v této chvíli znám, je přestavba na okružní křižovatku okamžitým řešením dopravně nevyhovujícího stavu dopravy. Zprovoznění této křižovatky sníží tvorbu kolon čekajících vozidel a tím dojde i ke zlepšení životního prostředí v této městské části. 21 MK – propojení ulic Fričova ↔ U Trati Navržené propojení nahrazuje stávající přejezd přes železniční trať č. 149 a prostorově nevyhovující podjezd pod železniční tratí č. 140. Ulice Fričova je vzhledem ke své šířce řešena jako dva jednosměrné směrově oddělené jízdní pásy, a to v úseku od ulice Kamenického a odklonem od železniční trati. Návrh rekonstrukce a novostavby předpokládá rozšíření severního pásu na dva jízdní pruhy a parkovací pruh (pouze v úseku u zástavby) a dále novostavbu komunikace, včetně podjezdu pod železniční tratí č. 140. Nová komunikace je navržena z křižovatky Kamenického x Fričova podél tělesa železniční trati č. 149 až do prostoru stávajícího silničního mostu na ulici U Trati, kde se trasa novostavby odklání, aby nebylo nutné zasahovat do mostní konstrukce a zároveň bylo možné vytvořit křižovatku s ulicí U Trati. Stávající úrovňový železniční přejezd a podjezd budou zrušeny, či budou ponechány pro nemotoristickou dopravu. 22 II/222 – rozšíření křižovatky II/222 x Svobodova Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

76


V této křižovatce jsou navrženy rezervní plochy pro případnou přestavbu na křižovatku okružní. Případná přestavba by byla vhodné zejména z důvodu změny tvaru křižovatky, kde hlavní komunikace je vedena ve směrovém oblouku. Kapacita této křižovatky je v současném stavu dostačující, v případě zprovoznění přeložky silnice R6 dle varianty 1 bude ulice Svobodova jedním z hlavních dopravních napojení Staré Role. 23 MK – rozšíření křižovatky Svobodova x Počernická Jedná se o rezervní plochu, které může být určena pro případnou přestavbu křižovatky, či pro výstavbu parkoviště. 24 MK – rozšíření ulice Hlavní v Bohaticích Ulice Hlavní, která propojuje Bohatice a Dalovice má na hranici katastru nevyhovující podjezd pod železniční tratí č. 140. Podjezd nemá dostatečnou šířku a komunikace je k němu vedena pod ostrým úhlem – nevyhovující rozhledové poměry. Je tedy navržena částečná rekonstrukce ulice Hlavní v řešeném území, kde je zvětšena šířka vozovky a je navržen příznivější úhel do podjezdu. Obdobná úprava by měla být navržena i na příjezdu od Dalovic – mimo řešené území. 25 MK – napojení stávajících objektů u R6 Ve variantě 2, kdy je přeložka silnice R6 v prostoru Olšových Vrat řešena tunelovým úsekem, je nutné zachovat napojení stávajících objektů, které jsou umístěny u silnice I/6. Napojení tohoto objektu na R6 není možné. Z tohoto důvodu je navrženo napojení ze stávající ulice Pražská, která bude v trase stávající I/6 dovedena až do MÚK Olšová Vrata. 26 Převedení silnice I/20 v řešeném území na silnici II/230 Administrativní převedení silnice I/20 na jinou kategorii bude provedeno v souladu se ZÚR po vybudování přeložky silnice I/20 od města Toužim k městu Bochov, kde bude vybudována mimoúrovňová křižovatka s připravovanou stavbou silnice R6. Silnice bude převedena z majetku Ředitelství silnic a dálnic do majetku Karlovarského kraje. Tato administrativní změna s sebou nepřináší žádná další omezení pro provoz a využití silnice. Dává ovšem možnost Krajskému úřadu omezit průjezd nákladních vozidel městskou částí Doubí. 27 Převedení silnice I/6 v řešeném území na silnici II/606 Po zprovoznění rychlostní komunikace R6 směrem na východ od řešeného území, bude stávající trasa silnice I/6 v podstatě zachována a bude převedena do majetku Karlovarského kraje a bude sloužit pro místní obsluhu sídel, která nebudou přímo dopravně napojeny na silnici R6. Rovněž bude tvořit paralelní trasu k rychlostní komunikaci a bude využívána v případě mimořádných událostní na rychlostní komunikaci. 28 Převedení silnice III/22222 v řešeném území na silnici II/613 V tomto případě se na rozdíl od předchozích změn jedná o zvýšení kategorie komunikace z III. na II. třídu. Silnice III/22222 v současném stavu napojuje městskou část Bohatice na silnici I/13 severovýchodním směrem přes Sadov. Tato silnice je poměrně dost zatížena nákladní dopravou, neboť propojení Bohatic a silnice I/13 na území města Karlovy Vary je investičně náročné – viz. předchozí kapitoly. Zvýšení kategorie může být doplněno celkovou rekonstrukcí silnice, při které jí budou navýšeny parametry vyhovující silnici II. třídy. Převážná část této případné úpravy bude realizována mimo řešené území města. c.4.3. Napojení rozvojových zón


77


Rozvojové zóny (plochy přestavby a plochy změn) navržené v rámci územního plánu jsou v dopravním řešení napojeny jedním nebo více body na stávající komunikační síť. Volba místa napojení je provedena s ohledem na parametry stávajících komunikací – umístění křižovatek, směrové poměry a dále s ohledem na stávající zástavbu a sklonové poměry v území. Počet napojovacích bodů je odvozen z velikosti jednotlivých zón a možností napojení na stávající komunikace. Napojovací body jsou řešeny ze stávajících či navržených komunikací, přičemž stávající komunikace nemusí být v odpovídajícím stavebně-technickém stavu pro zvýšení dopravních zátěží – komunikace bude rekonstruována bez nároku na zábory okolních pozemků. Předpokládá se posouzení úprav stávajících komunikací v rámci investičního záměru. Příkladem nevhodných dopravních napojení mohou být přestavbové chatové oblasti, které mají vesměs nezpevněné příjezdové komunikace, a z hlediska pozemků není možný návrh nových komunikací. Rovněž se může jednat o nevhodný terén pro návrh komunikace. V rámci dopravního výkresu není řešen tvar křižovatek, který bude prověřen až v podrobnějších územních studiích na základě dopravně inženýrského posouzení. V rozvojových plochách také není až na výjimky řešen základní komunikační skelet, který bude rovněž předmětem dopravně urbanistických studií jednotlivých ploch. Zakreslení konkrétních návrhů komunikačního systému do této dokumentace by bylo při navazujících podrobnějších studiích zavádějící a omezující. Obecně lze říci, že se bude jednat převážně o obslužné místní komunikace, a to obousměrné či jednosměrné, navrhované na 30 km/h. Dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací se bude jednat o komunikace funkční skupiny „C“, případně „D1“. Návrh komunikace v kategorii D1 vyžaduje vybavení a prostorové uspořádání dle požadavků TP 103 Navrhování obytných a pěších zón. Při návrhu uličního prostoru musí být dodrženy základní požadavky na šířkové uspořádání, které vychází z požadavku vyhlášky 501/2006 Sb. „Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území“, zejména § 22 – Pozemky veřejných prostranství. c.4.4. Modelové zhodnocení navrhovaných staveb Dopravní poptávka Dopravní poptávka byla vytvořena pro návrhový rok 2040 ve variantách 1 a 2. Všechny návrhové plochy byly do dopravního modelu převedeny jako zóny, které jsou zdrojem či cílem dopravy. Takto bylo do modelu přidáno dalších 241 dopravních zón, z toho 104 společných pro obě varianty, 68 zón do varianty 1 a 70 zón do varianty 2. V rámci města Karlovy Vary došlo modelováním výhledových přepravních vztahů k přerozdělení některých vztahů ve prospěch nových zón. Vnější vztahy byly převzaty z výhledového modelu celé České republiky. Podíl přepravních vztahů mezi individuální a hromadnou dopravou byl ponechán jako ve stávajícím stavu. Zachování tohoto stavu vyžaduje přiměřený rozvoj hromadné dopravy jak v kvalitě, tak kvantitě hromadné dopravy. Absolutní nárůst všech cest individuální automobilovou dopravou v rámci města je do roku 2040 32 % ve variantě 1 a 36 % ve variantě 2. Nárůst tangenciálních a tranzitních vztahů je 23 %. Nákladní vozidla vykazují nárůst v rámci města 4 % a mimo město 20 %, lehká nákladní vozidla v rámci města 9 až 11 % a mimo město 14 %. Dopravní nabídka - komunikační síť Komunikační síť a její rozdělení do variant 1 a 2 je popsáno v předchozích kapitolách.


78


Celková délka návrhové komunikační sítě na území města Karlovy Vary, která je zadána do dopravního modelu, činí 253,4 km ve variantě 1, což je nárůst oproti současnému stavu o 31,8 km a 250,9 km ve variantě 2, což je nárůst o 29,3 km. Tabulka 6 Délka komunikační sítě na území města Jihlavy Délka [km]

Typ komunikace

Varianta 1

Varianta 2

Dálnice a rychlostní silnice

14,9

17,3

Silnice I. tř. – 4pruh+rampy

0,6

0,6

20,6

20,8

2,8

2,8

2pruh

5,5

4,3

4pruh

9,3

6,4

MK sběrné (ostatní) - 2pruh

31,3

31,2

MK obslužné (hlavní)

21,9

21,5

132,7

133,6

10,4

10,4

3,4

3,4

253,4

252,3

Silnice II. tř. – 2pruh Silnice III. tř. MK sběrné (hlavní)

MK obslužné (ostatní) + účelové Obytná zóna Pěší zóna Celkem

Zhodnocení nových dopravně významných komunikací Rychlostní komunikace R6 Ve variantě 1 je rychlostní komunikace R6 zatížena intenzitami od 19 tis. vozidel ve východní části obchvatu, po více než 35 tis. vozidel v západní části mezi silnicemi II/220 a II/222. V ostatních úsecích je trasa zatížena rovnoměrně mezi 25 a 30 tis. všech vozidel v obou směrech za den. Ve variantě 2 je nejvyššího zatížení dosahováno v úseku mezi silnicí II/222 a původní II/220, kde jsou intenzity téměř 58 tis. vozidel denně. V dalších úsecích směrem na východ pak intenzita klesá od 46 tis.vozidel, přes 35 tis. vozidel u Čankova až po 20 tis. vozidel u východního napojení Karlových Varů. Grafické zobrazení penlogramu je v příloze. Přeložka silnice II/220 Přeložka silnice II/220 dosahuje ve variantě 1 v prvním úseku kolem Staré Role intenzit cca 8,5 tis. vozidel, v dalších úsecích již kolem 11 až 12 tis. vozidel denně. Ve variantě 2 je intenzita na nové komunikaci 11 až 13 tis. vozidel v úseku Bohatice – silnice R6, v úseku silnice R6 – Stará Role přes 22 tis. vozidel a v posledním severozápadním úseku do 8,5 tis. vozidel. Grafické zobrazení penlogramu je v příloze.


79


Krajský úřad propojení Intenzity zatížení se pohybují mezi 2 a 3 tis. vozidel denně v obou variantách. Obrázek 1 Krajský úřad propojení – varianta 1

Most Dolní nádraží Nový most Dolní nádraží využívá ve variantě 9,5 vozidel denně, ve variantě 2 je to přes 9,7 tis. vozidel. Odkud a kam směřují vozidla z nového mostu je zobrazeno na následujícím obrázku.


80


Obrázek 2 Most Dolní nádraží – varianta 1

Obchvat Počerny Na obchvatu obce Počerny se intenzita pohybuje v obou variantách kolem 9,5 tis. vozidel denně. Intenzita v centru obce klesla na 1,5 tis. vozidel denně ve variantě 1, respektive tisíc vozidel ve variantě 2.


81


Obrázek 3 Obchvat Počerny – varianta 1

Propojení Tesco – II/222 Na novém propojení Tesca a silnice II/222 je ve variantě 1 zatížení 4,5 tis. vozidel denně a ve variantě 2 je to více než 6,5 tis. vozidel denně. Obchvat Olšová vrata Na obchvatu obce Olšová vrata se intenzity pohybují ve variantě 1 mezi 2 tis. vozidel v západní části a 3 tis. vozidel ve východní části. Ve variantě 2 se pohybují mezi 2 tis. vozidel v západní části až k 7 tis. vozidel v části západní.


82


Obrázek 4 Obchvat Olšová vrata – varianta 1

Ulice Západní – odstranění přejezdu železniční trati Západní přejezd vykazuje v obou variantách intenzitu kolem 11 tis. vozidel denně. Obrázek 5 Západní přejezd – varianta 1


83


Drahovický most Zprovozněný Drahovický most využívá ve variantě 1 přes 17 tis. vozidel denně, ve variantě 2 téměř 12 tis. vozidel denně. Odkud a kam směřují vozidla z Drahovického mostu je zobrazeno na následujícím obrázku. Obrázek 6 Drahovický most – varianta 1

c.4.5. Statistika sítě a výkony Na základě vypočteného zatížení komunikační sítě a její délky byl vypočten dopravní výkon na území města Karlovy Vary ve vozokilometrech, průměrná intenzita a spotřeba času ve vozohodinách. Tyto hodnoty byly vypočteny podle jednotlivých typů komunikací s rozdělením na osobní, lehká nákladní a ostatní nákladní vozidla (bez autobusů hromadné dopravy). Dopravní výkon Dopravní výkon ve vozokilometrech je hodnota, která udává celkovou vzdálenost ujetou všemi vozidly, tzn. součet vzdáleností ujetých jednotlivými vozidly na určitém území nebo trase. Celkový výkon na území města Karlovy Vary činí cca 966 tis. vozokm za den. Největší část tohoto výkonu – cca 342 tis. vozokilometrů, respektive 432 tis. vozokm – představuje rychlostní komunikace R6 (35 %, resp. 45 %). Z ostatních komunikací je nejvyšší výkon dosahován na místních sběrných komunikacích, kde je dosahováno až 341 tis. vozokm (35 %) ve variantě 1 a téměř 265 tis. vozokilometrů, což je přes 27 % z celkového výkonu ve variantě 2. Zbytek tvoří silnice II. třídy, III. třídy, obslužné a účelové místní komunikace. Detailní hodnoty dopravních výkonů na jednotlivých typech komunikací jsou uvedeny v následující tabulce.


84


Tabulka 7 Dopravní výkon na území města Jihlavy ve variantě 1 [vozokm/24h] Dopravní výkon [vozkm/den]

Typ komunikace

OV

Rychlostní komunikace

NV

273 457 25 211 44 132

Silnice I. tř. - 4pruh + rampy Silnice II. tř. - 2pruh Silnice III. tř. MK sběrné (hlavní)

LNV

2pruh 4pruh

MK sběrné (ostatní) – 2pruh

Celkem

Podíl [%]

342 800

35,5%

183

1 795

0,2%

110 648 11 505 12 110

134 263

13,9%

1 479

133

5 062

411

1 160

6 633

0,7%

14 306

1 213

1 061

16 580

1,7%

126 930 11 629 11 799

150 358

15,6%

154 761 12 355

6 873

173 989

18,0%


53 328

3 986

2 536

59 850

6,2%

MK obslužné (ostatní) + účelové

63 261

5 343

3 270

71 874

7,4%

7 634

765

389

8 788

0,9%

810 866 72 551 83 513

966 930

Obytná zóna Celkem

Tabulka 8 Dopravní výkon na území města Jihlavy ve variantě 2 [vozokm/24h] Dopravní výkon [vozkm/den]

Typ komunikace

OV


NV

349 109 30 547 52 841


LNV

Celkem

Podíl [%]

432 497

44,7%

114

1 169

0,1%

121 061 11 793 12 501

145 355

15,0%

971

84

7 371

507

1 247

9 125

0,9%

2pruh

9 881

782

686

11 349

1,2%

4pruh

70 975

6 101

5 427

82 503

8,5%

152 855 11 646

6 276

170 777

17,7%

MK sběrné (ostatní) – 2pruh MK obslužné (hlavní)

55 019

3 924

2 469

61 412

6,4%


65 548

5 261

3 222

74 031

7,7%

7 816

760

390

8 966

0,9%

810 866 72 551 83 513

966 930

Obytná zóna Celkem Průměrná intenzita

Průměrná intenzita na určité trase je dopravní výkon vztažený na jednotku délky, tedy podíl dopravního výkonu ve vozokilometrech a délky komunikace. Největší průměrná intenzita je dosahována na rychlostní komunikaci R6 (25 tis. vozidel za den), následuje čtyřpruhový úsek


85


místní sběrné komunikace (původní I/6) s 16 tis. vozidly za den. Detailní údaje o průměrné intenzitě na jednotlivých typech komunikací jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 9 Průměrná intenzita na území města Karlovy Vary ve variantě 1 [voz/24h] Průměrná intenzita [voz/den]

Typ komunikace

OV

LNV

NV

18 298

1 687

2 953

22 939

Silnice I. tř. - 4pruh + rampy

2 687

242

332

3 261

Silnice II. tř. - 2pruh

5 366

558

587

6 511

Silnice III. tř.

1 825

148

418

2 391

2pruh

2 597

220

193

3 010

4pruh

13 646

1 250

1 268

16 164


4 948

395

220

5 563


2 435

182

116

2 733


477

40

25

542

Obytná zóna

736

74

37

847

3 200

286

330

3 816


MK sběrné (hlavní)

Celkem

Celkem

Tabulka 10 Průměrná intenzita na území města Karlovy Vary ve variantě 2 [voz/24h] Průměrná intenzita [voz/den]

Typ komunikace

OV

LNV

NV

20 196

1 767

3 057

25 020

Silnice I. tř. - 4pruh + rampy

1 765

153

207

2 125

Silnice II. tř. - 2pruh

5 815

567

601

6 983

Silnice III. tř.

2 588

178

438

3 204

2pruh

2 303

182

160

2 645

4pruh

11 081

953

847

12 881


4 898

373

201

5 473


2 562

183

115

2 860


491

39

24

554

Obytná zóna

753

73

38

864

3 200

286

330

3 816


MK sběrné (hlavní)

Celkem


86

Celkem


Spotřeba času Hodnota spotřeby času udává celkovou dobu, kterou stráví vozidla jízdou na komunikační síti. Jedná se tedy o součet jízdních dob všech vozidel a udává se ve vozohodinách za den. Výpočet vychází z dopravního modelu, kde doba jízdy závisí na rychlosti v mezikřižovatkových úsecích a na zdržení při průjezdu křižovatkami. Tyto hodnoty jsou dány nastavením parametrů dopravního modelu (např. závislost rychlosti na stupni saturace) a mohou se tak mírně lišit od skutečných hodnot. Celková hodnota spotřeby času na komunikační síti města Karlovy Vary je cca 19 tis. vozohodin za den. Podle jednotlivých typů komunikací je nejvyšší hodnoty – téměř 5 tis. vozohodin za den – dosaženo na komunikacích značených jako místní sběrné ostatní, kterých je i největší délka. Detailní hodnoty spotřeby času na jednotlivých typech komunikací jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 11 Spotřeba času na území města Karlovy Vary ve variantě 1 [vozohod/24h] Spotřeba času [vozhod/den]

Typ komunikace

OV


LNV

NV

Celkem

Podíl [%]

2 791

253

499

3 543

18,6%

22

2

3

27

0,1%

1 916

196

200

2 312

12,1%

103

7

24

134

0,7%

2pruh

292

22

19

333

1,7%

4pruh

2 622

235

238

3 095

16,2%


4 393

333

156

4 882

25,6%


1 554

101

50

1 705

8,9%


2 508

133

84

2 725

14,3%

283

19

6

308

1,6%

16 484

1 301

1 279

19 064


Obytná zóna Celkem

Tabulka 12 Spotřeba času na území města Karlovy Vary ve variantě 2 [vozohod/24h] Spotřeba času [vozhod/den]

Typ komunikace

OV


LNV

NV

Celkem

Podíl [%]

3 957

336

621

4 914

25,8%

15

0

1

16

0,1%

2 196

206

216

2 618

13,7%

162

9

27

198

1,0%

201

15

9

225

1,2%

4pruh

1 545

132

115

1 792

9,4%


4 397

311

145

4 853

25,5%


2pruh


87


Typ komunikace

Spotřeba času [vozhod/den] OV

LNV

NV

Celkem

Podíl [%]


1 624

99

46

1 769

9,3%


2 587

126

76

2 789

14,6%

290

20

6

316

1,7%

16 484

1 301

1 279

19 064

Obytná zóna Celkem Intenzity na stávající komunikační síti

K nejzatíženějším komunikacím na území města patří ve variantě 1 vedle nové trasy silnice R6 původní silnice I/6 především v centru města mezi Plynárenskou a Dolní Kamennou. Intenzity přes 10 tis. vozidel jsou na stávající síti i na ulicích Sokolovská, Západní, Horova. Tabulka 13 Intenzity dopravy na vybraných komunikacích ve variantě 1 ulice

úsek

Čankovská Hornická Horova Horova Chebská I/13 I/20 I/20 Původní I/6

Požární - Mládežnická I/6 - Revoluční Chebský most - tržnice Chebský most Starorolská - Chodovská Všebořovice - Bohatická Doubí - vodní nádrž Březová Závodní - Česká Dolní Kamenná - Plynárenská II/222 (Starorolská - II/220 (Počernická) Pražský most - Ostrovský most Dubová - zastávka Elektrosvit Sedlecká - Nákladní Dvorský most Poděbradská - Svahová Polská - Mozartova Dr. Engla - Dr. Janatky Bezručova - U Tří křížů

4 965 2 647 13 239 7 817 3 998 5 585 2 988 7 193 21 466

376 166 1 178 688 263 553 324 707 1 994

188 84 398 329 50 798 366 530 1 665

46 35 1 193 773 165 43 52 139 78

15 944 15 041 3 852 6 821 7 196 2 938 4 130 3 986 5 723

1 782 1 196 320 506 540 325 397 402 304

1 689 1 318 495 164 110 119 133 169 183

54 74 109 187 155 34 180 115 307

Ostrovský most I/6 - Západní I/20 - II/222 (Starorolská) Nákladní - Slepá Dělnická - Čankovská

5 673 7 064 15 907 11 373 11 606

569 616 1 567 1 044 753

123 595 1 547 432 208

226 74 25 660 613

Původní I/6 Původní I/6 Jáchymovská Jáchymovská Kpt.Jaroše Krále Jiřího Lidická Moskevská Na Vyhlídce Nábř. Osvobození Plynárenská Původní R6 Sokolovská Sokolovská


intenzita vozidel za 24 hod v obou směrech osobní lehká ostatní autonákladní nákladní busy

88


ulice

úsek

Svobodova Vítězná Vítězná

Smetanova - Dvořákova Drahomířino nábřeží - Jateční Pod tvrzí - Stará Kysibelská Plynárenská - stadion Závodu míru Lipová - Na Průhoně Dlouhá - Krátká Sibiřská - Buchenwaldská

Západní Závodní Závodu míru Železniční

intenzita vozidel za 24 hod v obou směrech osobní lehká ostatní autonákladní nákladní busy 5 109 8 037 2 247

424 626 196

284 372 186

117 400 288

11 041 3 926 5 309 4 305

799 184 440 374

303 38 323 141

335 78 333 47

Tabulka 14 Intenzity dopravy na vybraných komunikacích ve variantě 2 ulice

úsek

Čankovská Hornická Horova Horova Chebská I/13 I/20 I/20 Původní I/6

Požární - Mládežnická I/6 - Revoluční Chebský most - tržnice Chebský most Starorolská - Chodovská Všebořovice - Bohatická Doubí - vodní nádrž Březová Závodní - Česká Dolní Kamenná - Plynárenská II/222 (Starorolská - II/220 (Počernická) Pražský most - Ostrovský most Dubová - zastávka Elektrosvit Sedlecká - Nákladní Dvorský most Poděbradská - Svahová Polská - Mozartova Dr. Engla - Dr. Janatky Bezručova - U Tří křížů

3 717 1 199 14 199 8 965 2 045 3 722 2 851 7 882 20 348

276 2 1 217 795 114 375 302 675 1873

136 0 445 408 26 521 348 579 1244

46 35 1 193 773 165 43 52 139 78

48 402 11 320 3 037 4 960 6 728 3 009 4 313 4 115 5 619

4 346 906 239 364 481 323 405 398 295

5 948 725 476 141 70 121 128 169 175

54 74 109 187 155 34 180 115 307

Ostrovský most I/6 - Západní I/20 - II/222 (Starorolská) Nákladní - Slepá Dělnická - Čankovská Smetanova - Dvořákova

7 579 6 911 39 462 10 462 11 051 5 832

672 569 3 198 906 672 471

152 499 4 878 314 179 283

226 74 25 660 613 117

Původní I/6 Původní I/6 Jáchymovská Jáchymovská Kpt.Jaroše Krále Jiřího Lidická Moskevská Na Vyhlídce Nábř. Osvobození Plynárenská Původní R6 Sokolovská Sokolovská Svobodova


intenzita vozidel za 24 hod v obou směrech osobní lehká ostatní autonákladní nákladní busy

89


ulice

úsek

Vítězná Vítězná

Drahomířino nábřeží - Jateční Pod tvrzí - Stará Kysibelská Plynárenská - stadion Závodu míru Lipová - Na Průhoně Dlouhá - Krátká Sibiřská - Buchenwaldská

Západní Závodní Závodu míru Železniční

intenzita vozidel za 24 hod v obou směrech osobní lehká ostatní autonákladní nákladní busy 7 466 3 036

584 264

338 190

400 288

9 689 4 016 4 369 3 072

661 198 340 312

181 34 199 48

335 78 333 47

K nárůstu intenzit mezi současným stavem a výhledem k roku 2040 došlo ve variantě 1 v ulicích Moskevská, Na Vyhlídce a Západní, ve variantě 2 pak v ulicích Krále Jiřího, Lidická, Moskevská, Na Vyhlídce, nábř. Osvobození, Svobodova, Západní, Závodní a silnici R6 (mezi I/20 a II/222) a silnici I/20 (mezi ulicemi Závodní a Česká). Ve variantě 1 dochází k poklesu na více stávajících komunikacích než ve variantě 2. Na větší části uliční sítě však došlo k poklesu intenzit, a to i přes to, že do roku 2040 dojde ke zvýšení stupně automobilizace i hybnosti obyvatel. Celkový vliv nových staveb Pro posouzení vlivu nových staveb na stávající komunikační síť byly vytvořeny tzv. nulové varianty, které obsahují návrhové přepravní vztahy (počty cest), ale z nabídky návrhových komunikací obsahují pouze ty, které jsou nezbytné pro napojení rozvojových zón. Rozdíly návrhových variant a příslušných nulových variant jsou zobrazeny v příloze. V obou variantách dochází na většině stávajících komunikací ke snížení zatížení s výjimkou krátkých úseků navazujících na nové, respektive zprovozněné, mosty a komunikace přímo navazující na novou trasu silnice R6 a II/220. Pro porovnání zatížení v centru města byla vybrána oblast, uvedená na následujícím obrázku, na které byly sledovány parametry sítě – vozokilometry a vozohodiny, které určují výkon sítě a spotřebu času. Srovnání je provedeno v následující tabulce.


90


Obrázek 7 Oblast centra města

Tabulka 15 Porovnání výkonu sítě a spotřeby času v centru města Dopravní výkon (vozkm)

Spotřeba času (vozhod)

Stávající stav - 2012

248 817

100 %

7 064

100 %

Varianta 1 - 2040

254 868

102 %

7 350

104 %

Varianta 2 – 2040

242 009

97 %

7 004

99 %

Nulová varianta 1 – 2040

346 144

139 %

10 604

150 %

Nulová varianta 2 - 2040

401 141

161 %

11 980

170 %

V této centrální části jsou výkony v návrhovém roce v obou variantách +/- 1 % až 4 %, s tím že ve variantě 2 je centrum ochráněno lépe. V nulových variantách naopak dochází k výraznému nárůstu dopravního výkonu právě v centrální části města. Přílohy 1. 2. 3. 4.

Zatížení návrhové varianty 1 Zatížení návrhové varianty 2 Rozdíl zatížení návrhové varianty 1 a varianty nulové Rozdíl zatížení návrhové varianty 2 a varianty nulové

c.4.6. Městská hromadná doprava Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

91


V rámci dopravní obslužnosti města městskou hromadnou dopravou je zachován stávající stav, kdy je přeprava osob zajišťována systémem městských autobusů a pozemních lanových drah. Změny autobusových linek nejsou v rámci územního plánu navrženy. Je zřejmé, že s rozvojem města do nových oblastí dojde nutně k posílení stávajících spojů do rozvojových oblastí, nebo budou navrženy linky nové. Rovněž může s rozvojem komunikační sítě města nastat stav, že autobusové linky budou využívat nově navržené páteřní komunikace pro rychlejší propojení jednotlivých částí města. Varianty linkového vedení budou předmětem dalších podrobnějších studií, ve kterých může být využit i model dopravy, který je schopen pracovat s hromadnou dopravou. DPKV má v současné době k dispozici jeden areál – vozovna pro autobusy v Drahovicích. Preference městské hromadné dopravy není na území města v současném stavu řešena. V rámci konceptu územního plánu nejsou navržena žádná opatření pro preferenci autobusové MHD, neboť jednou možností je řešení pomocí světelné signalizace, což se neprojeví se v územním plánu. Druhou možností je návrh vyhrazených jízdních pruhů, což by mohlo mít vliv na území. Vzhledem k tomu, že převážná většina místních komunikací jsou dvoupruhové obousměrně pojížděné komunikace, znamenalo by přidání preferenčního pruhu rozšíření vozovky. To je zejména v úsecích, kde by toto opatření bylo vhodné zcela nemožné, neboť komunikace jsou sevřeny zástavbou. Teoreticky by se mohly preferenční pruhy navrhnout v ulici Horova, ovšem jejich délka by byla poměrně krátká a tím by opatření nesplnilo svůj účel. Do systému hromadné dopravy jsou také zařazeny pozemní lanové dráhy, které jsou nedílnou součástí dopravního systému města. Jedná se o lanovou dráhu Imperial a o lanovou dráhu Diana. Obě lanové dráhy jsou určeny především pro turisty. Lanová dráha Imperial je více využitelná pro každodenní provoz občanů po městě, neboť spojuje městské části. Lanová dráha Diana je ukončena mimo zastavěné území u restaurace a rozhledny. V rámci konceptu ÚP jsou obě lanové dráhy zachovány a jejich koridory jsou chráněny pro další provoz. V konceptu je navržen další rozvoj lanových drah, neboť tento druh dopravy je pro město Karlovy Vary typický a jejich síť byla už minulosti naplánována a rozestavěna. Koncept předpokládá jejich dostavbu a obnovu. Jsou navrženy následující lanové dráhy: Lanová dráha – dostavba pozemní lanové dráhy na vrch Tři Kříže. Lanová dráha byla částečně vybudována před I. světovou válkou. Stavebně je připravena její spodní část od ulice Vřídelní k ulici Na Vyhlídce. V tomto úseku má lanovka vyčleněna pozemek, který vymezuje již vybudované konstrukce. Od mezistanice Na Vyhlídce již lanová dráha není pozemkově vymezena, přestože se v terénu se nachází stavby, které byly pro lanovou dráhu vybudovány. Horní stanice měla být součástí hotelu – jsou zde pouze základy budovy. V konceptu je navržena dostavba v celém rozsahu. Pozemní lanová dráha bude ve spodním úseku určena pro přepravu obyvatel. Horní úsek bude určen převážně pro dopravu turistů. Lanová dráha – rekonstrukce pozemní lanové dráhy Slovenská ↔ Libušina Pozemní lanová dráha byla provozována do roku 1959, kdy byla pro špatný technický stav odstavena. Celé její těleso, zbytky technického vybavení a budov jsou stále na místě. Jedná se tedy o rekonstrukci na stávajícím tělese, které je pozemkově vyčleněno pro tuto dráhu. V rámci konceptu je tedy navržena její obnova v původním rozsahu. Lanovka bude určena jak pro obyvatele, tak pro návštěvníky města. Lanová dráha – novostavba visuté lanové dráhy KOME ↔ Vítkův vrch Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

92


Ve variantě 2 konceptu ÚP je navržena výstavba visuté lanové dráhy, která by propojila prostor parkoviště u Kouzelného městečka s Vítkovým vrchem. Jedná se o lanovou dráhu turistického charakteru, která by mohla zpřístupnit pro turisty a cykloturisty v letních měsících a pro běžkaře v zimních měsících prostor Olšových Vrat s nástupem dále do krajiny. V rámci lanové dráhy není v tomto konceptu uvažováno s výstavbou sjezdových tratí. Na rozdíl od pozemních lanových drah visutá lanová dráha má zábory pouze koncových stanic a případně podpěrných sloupů, které nejsou v tomto stupni dokumentace definovány. Terminál hromadné dopravy Ve stávajícím stavu jsou ve městě v těsné blízkosti dva terminály hromadné dopravy. První terminál je umístěn v prostoru Tržnice a slouží pro městskou hromadnou dopravu a vybrané meziměstské spoje. Druhý terminál je na Dolním nádraží, kam je svedena většina meziměstských autobusových spojů a je zde i železniční stanice. Posledním terminálem je Horní nádraží, kde je přestupní bod mezi rychlíkovou železniční dopravou a hromadnou autobusovou dopravou. Tento terminál je od ostatních dvou vzdálen a je z hlediska přestupních vazeb nejméně významný. V rámci konceptu byla na základě podkladových studií prověřována a zvažována řada variant, jak provést případné přesunutí terminálu hromadné dopravy z prostoru Tržnice do jiného prostoru, ideálně do prostoru Dolního nádraží. Nakonec jsou v konceptu ponechány dvě plochy pro možnost budování terminálu hromadné dopravy, neboť se jedná o problematiku, které vyžaduje poměrně přesné prověření prostorových nároků pro provoz autobusů a zejména musí zajistit dostatečnou funkci hromadné dopravy. Pro definitivní umístění a velikosti terminálu hromadné dopravy je nutné zpracovat podrobné studie, které rovněž do systému městské hromadné dopravy zahrnou i železniční dopravu, byť v jiné formě, než je dnes provozována. V rámci konceptu jsou zachovány plochy pro terminál na Dolním nádraží a v prostoru Tržnice, které považujeme za vhodné pro návrh terminálu. Obě plochy v blízkosti městského centra, obě lokality jsou relativně dobře dopravně dostupné jak pro motorovou dopravu, tak i pro chodce. Jsme toho názoru, že terminál městské hromadné dopravy by neměl být dále oddalován od centra města, neboť v této lokalitě je i administrativní centrum města, které je hlavním z cílů cestujících městskou hromadnou dopravou. Z tohoto důvodu je tam ponechána lokalita Tržnice jako stávající plocha pro terminál hromadné dopravy. Je zřejmé, že její případný odsun do prostoru Dolního nádraží západním směrem by byl velmi špatný krok, který by vyvolal velký odpor občanů. Dopravní terminál pro meziměstskou hromadnou dopravu navrhujeme ponechat v prostoru Dolního nádraží v dostupné vzdálenosti do centra města. Zároveň v prostoru tohoto nádraží musí být zajištěn přestup na městskou hromadnou dopravu a případně i na vlakové spoje. Rovněž se nesmí podcenit otázka odstavu linkových autobusů. Aby řidiči autobusů přejížděli na odstav celé město, je nevhodné řešení a je tedy nutné plochy pro dostatečnou kapacitu odstavených či čekajících vozidel vymezit. Lokální terminál u Horního nádraží je zachován v původním rozsahu a místu, pro jeho upřesnění a specifikaci bude zpracována dopravní studie, která stanoví nároky na prostorové uspořádání. V rámci konceptu ÚP nejsou navrženy žádné další plochy pro lokální malé terminály dopravy mimo uliční prostor, přestože existují podkladové materiály, které tyto terminály připouští. c.4.7. Železniční doprava Železniční tratě


93


Na území města Karlovy Vary se nachází dopravní železniční uzel tvořený železniční stanicí Karlovy Vary, která leží na celostátní železniční trati č. 140 Chomutov – Karlovy Vary – Cheb a železniční stanicí Karlovy Vary Dolní nádraží, do které ústí regionální trať č. 149 Mariánské Lázně – Karlovy Vary Dolní nádraží a která je počáteční stanicí pro trať č.142 Karlovy Vary – Potůčky. Trať č.140 je zařazena do mezinárodních dohod AGC, AGTC a TER a v Chebu se napojuje na trať č.170 Plzeň – Cheb – Cheb st. hr. SRN, která je součástí III. tranzitního koridoru a je zároveň významným napojením do železniční sítě SRN. V rámci konceptu územního plánu je podporována myšlenka intenzivnějšího zapojení vlakové dopravy do dopravního systému města. Jedná se zejména o železniční trať č. 149 a částečně trať č. 142 (úsek Dolní nádraží ↔ Horní nádraží), která prochází podstatnou částí města a umožňuje obsluhu jednotlivých městských částí. Do konceptu je uvažováno s doplněním dalších zastávek, které jsou umístěny u zdrojů a cílů cestujících. Zároveň je uvažováno se změnou čistě vlakové osobní dopravy na dopravu taktovou, které budou zajišťovat motorové jednotky přizpůsobené pro rychlou výměnu cestujících – vozidlo typu nízkopodlažní tramvaj. Tato doprava by byla provozována minimálně v úseku Horní nádraží – Březová. V rámci konceptu ÚP jsou stávající koridory pro železniční dopravu zachovány. Nejsou navrženy zásadní přeložky železničních tratí, které by zcela změnily charakter území. Zcela beze změn je trasa železniční trati č. 142 Karlovy Vary – Potůčky, která je v řešeném území stabilizována a vzhledem k zastavěnému území Staré Role není ani možnost alternativního návrhu. Železniční trať č. 140 Chomutov – Cheb je v konceptu územního plánu zachována ve stávajícím koridoru. Je navržena úprava plochy železničního nádraží Karlovy Vary – Horní nádraží, kde jsou redukovány plochy pro železniční dopravu. Dle našeho názoru není v současném stavu nutné, aby železniční doprava využívala všechny historicky zabrané plochy, zvláště po útlumu železniční dopravy (např. omezení přepravy uhlí). Omezení železničního pozemku na jižní straně nádraží je součástí návrhu nové komunikace, propojující Bohatice a ulici Nákladní. Bohatická a Tuhnická železniční spojka V souladu se Zásadami územního rozvoje Karlovarského kraje jsou do varianty 1 konceptu zapracovány následující koridory, které propojí trať č. 140 a Dolní nádraží (trať č. 149). Je uvažováno s elektrifikovanou tratí, šířka koridoru umožňuje vedení dvojkolejné trati. Jsou to: 



Bohatická spojka. Tato spojka je vedena z Dolního nádraží východním směrem částečně v souběhu se stávající železniční tratí č. 142 až do prostoru mostního objektu přes Ohři, kde odděluje samostatným mostním objektem a dále pokračuje tunelovým vedením pod zastavěným územím Bohatic a částečně železniční tratí až do prostoru teplárny, kde končí tunelový úsek a nová trať je vedena podél železniční trati č. 140. Bohatická spojka tedy vyžaduje demoliční práce v oblasti Dolního nádraží, mostní objekty přes místní komunikace, průtah R6 a řeky Teplou a Ohři a poměrně dlouhý tunelový úsek. Tuhnická spojka. Trasa železniční trati je vedena ze západního konce Dolního nádraží přes zastavěné území určené územním plánem k přestavbě a dále přes Tuhnický meandr až do oblasti ulice Chebská, kde se napojuje na těleso stávající železniční trati. Koridor je ukončen v prostoru zhlaví železniční stanice Karlovy Vary – Dvory. Podstatná délka trasy železniční spojky je vedena po mostním objektu, kterým překračuje meandr řeky Ohře a komunikace Chebská a Plynárenská. Tato spojka nevyžaduje tunelový úsek. Demolice stávajících objektů budou zřejmě vyvolány v prostoru ulice Chebská.


94


Dle názoru zpracovatele územního plánu jsou obě navrhované železniční spojky zbytné a jejich význam je pro dopravní obsluhu území a je již překonán. Objemy cestujících železniční dopravou do centra města nejsou tak významné, aby bylo nutné budovat tyto investičně náročné stavby. Navíc jejich realizace by přinesla poměrně značné komplikace v území, a to nejen z hlediska technického (dlouhé mostní objekty, tunelové úseky), ale i z hlediska estetického a urbanistického. Vybudování dvou dalších mostních objektů výrazně nad úrovní terénu a údolí řeky Ohře by nepůsobilo vhodně v městské zástavbě. Přeložka železniční trati č. 149 v prostoru ulice Závodní Jedinou železniční tratí, u které je proveden návrh změny trasování, je trať č. 149. V rámci přestavby Dolního nádraží je ve variantě 1 konceptu navržena jako překryvná funkce plocha železniční dopravy. Tímto řešením je myšleno, že v rámci územního plánu přesně neurčujeme polohu železniční trati a nádraží v rozvojové funkční ploše, toto bude upřesněno v rámci podrobnější studie. Pro studii jsou závazné pouze tyto podmínky: napojení železniční trati bude na obou vjezdech do nádraží jako ve stávajícím stavu, poloha nástupních ostrůvků bude umístěna co nejblíže k pěším trasám v území a přestupním vazbám na autobusovou dopravu a prostor zastávky musí být minimálně dvoukolejný z důvodu možného křížení vlakových souprav. Ve variantě 2 konceptu je navržena přeložka železniční trati č. 149 do prostoru k ulici Závodní. Důvodem této přeložky je přiblížení železniční trati k obytným objektům z důvodu zapojení kolejové dopravy do obsluhy Tuhnického sídliště. Přeložka železniční trati začíná západně od ulice Šumavská, kde trať opouští stávající těleso a směrovým obloukem je vedena do uličního prostoru ulice Západní – severní strana. V prostoru křižovatky Západní x Šumavská je navržen podjezd pro trať a křižovatka je zároveň přebudována na křižovatku okružní. Zde v tomto prostoru je navržena zastávka – viz. popis zastávek v dalších kapitolách. Trať je v souběhu s ulicí vedena v celém úseku až do prostoru křižovatky s Chebským mostem, kde se trať z prostorových důvodů a návaznosti další trasy vrací do původního tělesa. Specifikace technického řešení z hlediska prostorového a směrového bude řešena v dalších studiích v návaznosti na další požadované funkce přestavbové plochy. Nádraží a zastávky V rámci konceptu jsou navrženy další zastávky kolejové dopravy, které zkvalitní dopravní obsluhu městských částí a výrazně zkrátí cestovní dobu obyvatel do centrální části města – Dolní nádraží. Všechny navržené zastávky jsou situovány na železniční trati č. 149, která prochází několika městskými částmi, kde zastávky buď ve stávajícím stavu vůbec nejsou, nebo nebyly potřebné. Vzhledem k postupné urbanizaci území a jízdním dobám autobusové dopravy (výskyt kolon) se alternativa železniční dopravy jeví jako vhodné řešení. Jsou navrženy následující zastávky:  



zastávka u KV Arény. Tato zastávka je umístěna z důvodu rozvoje území, které je akcentováno významným cílem cest – KV aréna a připravované sportovní areály. zastávka v Bohaticích u podchodu ulice Příkopní. Městská část Bohatice je v současném stavu velice obtížně dostupná hromadnou dopravou z centra města – délka trasy a tím dlouhé jízdní doby. Návrh zastávky u pěší trasy by výrazně zkrátil cestu mezi Bohaticemi a centrem města. zastávky u ulice Západní (Šumavská, Charkovská). Tyto zastávky jsou součástí varianty 2, ve které je železniční trať přemístěna k Západní ulici. Návrh nových zastávek, které budou doplněny stávající zastávkou Dolní nádraží, vytvoří dostatečně hustou síť v docházkové vzdálenosti jednotlivých částí sídliště Tuhnice.


95


Vlečky V rámci konceptu nejsou navrženy nové vlečky do rozvojových ploch s funkcí průmyslu. Jako vhodné jsou pro zavlečkování plochy mezi Bohaticemi a Dalovicemi, které jsou přímo u železniční trati. Případné vlečkové koleje ovšem budou napojeny na nádraží v Dalovicích a budou tedy vedeny po cizím katastru. c.4.8. Doprava v klidu Jak bylo uvedeno v průzkumech a rozborech, je problematika parkování zejména v centrální části a v lázeňské oblasti problém, který je nutno řešit. V platném územním plánu jsou navrženy lokality pro umístění parkovacích domů, které i částečně podzemní jsou jediným řešením zejména pro lázeňskou oblast, kde jsou poměry poměrně stísněné stávající zástavbou a případné proluky jsou z hlediska ceny pozemků a půdorysné velikosti nevhodné pro povrchová parkoviště. Stávající parkovací kapacity jsou nedostatečné a vozidla jsou odstavována i na místech, kde je to nevhodné či provozu nebezpečné. Další problematickou oblastí jsou velká sídliště Drahovice, Růžový vrch a Stará Role. Na sídlištích jsou rovněž navrženy plochy pro parkovací domy, byť z příkladu již realizovaných staveb je zřejmé, že jejich naplnění je problematické, neboť se jedná většinou o placená stání. Řada řidičů i přes problémy s parkováním bude hledat parkovací místo na ulici i s rizikem postihu za nesprávné parkování. Nicméně je velice žádoucí mít připravené plochy pro výstavbu garáží, neboť kapacita komunikací není nekonečná a řidiči budou časem nuceni těchto parkovacích domů využívat. Jako vhodné lokality pro výstavbu parkovacích domů jsou zvoleny plochy stávajících parkovišť na terénu, nebo areály řadových garáží. V konceptu není uvedena kapacita těchto garáží, neboť je variabilní dle podlažnosti a vnitřního uspořádání. Vyčíslení parkovacích míst bude součástí podrobnější dokumentace, které budou řešeny v souladu s potřebami dopravy v klidu pro spádovou oblast parkovacího domu. Součástí výstavby parkovacích domů budou pěší i motoristické komunikace, které umožní přístupy do objektů. Parkovací domy mohou být i součástí dalších funkčních ploch, které doplní funkci parkování o další využití území. Při návrhu nových parkovacích kapacit jsme v konceptu vycházeli z platného územního plánu a ze studií, které byly zpracovány. Parkovací domy, které nejsou do této doby realizovány, a je pozemkově řešena ochrana jejich umístění, jsou převzaty opět do konceptu. Jsou navrženy následující parkovací domy: 



Parkovací dům v prostoru MÚK Chebský most x Pobřežní, včetně pěší mostní lávky do ulice Horova. Jedná se o parkovací kapacitu, které je navržena zejména pro centrální část města a částečně i pro lázeňskou zónu. Parkovací dům je navržen v prostoru mimoúrovňové křižovatky a čerpací stanice pohonných hmot. Toto území je z hlediska funkce plochy nevhodně využito a je dle našeho názoru nutné stávající řešení změnit. Umístění objektu bude tedy vyžadovat nové méně prostorově náročné dopravní řešení křižovatky, zrušení či zmenšení čerpací stanice a vybudování nové pěší trasy do centra města. Nejkratším spojením je vybudování nové lávky přes řeku Ohři, která propojí řešený objekt do ulice Horova. V případě, že by tato lávka byla investičně náročná, je možné uvažovat se stávajícím pěším propojením přes Chebský most. Parkovací dům v ulici Pobřežní u železničního tunelu, včetně pěší mostní lávky do ulice Vítězná. Jedná se o monofunkční objekt, který bude dopravně napojen na stávající průtah pouze pravým odbočením a pravým připojením ve směru Ostrov → Cheb. Umístění objektu má jistou nevýhodu v docházkové vzdálenosti od centra města při využití pouze stávajících


96


















přemostění. Nejbližší je Drahovický most, který trasu směrem do centra prodlužuje. V souvislosti s objektem je tedy navržena nová pěší lávka přes průtah R6 a řeku Ohři do ulice Vítězná. Tento parkovací dům by měl být určen převážně pro návštěvníky lázeňské oblasti a centrální části města, kteří odstaví své vozidlo na delší časový úsek. Rovněž může sloužit jako záchytné parkoviště pro návštěvníky centrální části města, kteří mají svůj cíl v blízkosti mostu 1. máje. Parkovací dům v ulici Polská. Jedná se o navýšení kapacity stávajícího úrovňového parkoviště, a to výstavbou patrového objektu. Parkovací dům bude určen převážně pro potřeby přilehlých sportovních aktivit, ale zároveň by měl snížit deficit parkování v oblasti sídliště Drahovice Navýšení parkovací kapacity parkoviště u Galerie umění. Jedná se o navýšení kapacity stávajícího parkoviště, které bude dále sloužit jako záchytné parkoviště pro jižní část lázeňského území. Navýšení kapacity je uvažováno výstavbou parkovacího objektu, který bude odpovídat přibližně ploše stávajícího parkoviště. Parkovací kapacita bude určena především pro návštěvníky lázeňské zóny a pro zaměstnance v jižní části města. Navýšení parkovací kapacity parkoviště Kouzelné městečko. Kapacita parkoviště bude navýšena výstavbou parkovacího domu na ploše stávajícího parkoviště, případně mírně rozšířena. Při návrhu parkovacího domu bude nutné vytvořit i kapacity pro zájezdové autobusy, které jsou v této ploše odstavovány. Hlavním účelem parkoviště jsou cíle v jižní části města např. Letní kino a další turistické atrakce, případně i lanová dráha, která je v konceptu uvažována ve variantě 2. Navýšení parkovací kapacity parkoviště Husovo náměstí. Jedná se o rozšíření kapacity stávajícího parkoviště, které je v současném stavu řešeno pouze v úrovni terénu. Zvýšení počtu parkovacích míst je možné pouze vybudováním parkovacího objektu, a to jak podzemního, tak nadzemního. Parkoviště bude poté určeno převážně návštěvníkům lázní a místním obyvatelům. Parkoviště se nachází v zóně s omezeným vjezdem, nebude tedy určeno pro krátkodobé návštěvníky města. Parkovací dům v ulici Luční vrch. Jedná se o návrh nového parkovacího domu, který je umístěn do proluky mezi stávající objekty. Parkovací dům bude částečně zapuštěn pod terén a částečně nad terén. Parkovací dům bude určen pro parkování místních občanů a lázeňských hostů. Pro turistickou veřejnost je dopravně nedostupný, neboť se nachází v zóně s omezeným vjezdem. Navýšení parkovací kapacity garáží v ulici Krokova. Parkovací dům je navržen v sídlišti Drahovice na místě stávajících řadových jednopatrových garáží. Cílem přestavby na parkovací dům je navýšení kapacity parkování zejména pro místní občany. Stávající garáže budou zrušeny a nahrazeny podlažní stavbou, která bude mít vyšší kapacitu a vyšší komfort pro parkování. Tato lokalita není vhodná pro návštěvníky centra města a lázeňské hosty pro její vzdálenost od těchto částí města. Navýšení parkovací kapacity parkoviště v ulici Úvalská. V této lokalitě se nachází pozemní parkoviště, které je využíváno místními občany a jehož kapacita je nedostatečná. Je tedy navrženo zvýšení kapacity pomocí parkovacího objektu, který parkovací kapacitu navýší. Předpokládáme, že parkovací dům bude určen pouze pro místní obyvatele, pro návštěvníky centra města a lázeňské oblasti je tato lokalita příliš vzdálena. Navýšení parkovací kapacity garáží v ulici Sedlecká. Parkovací dům je navržen v lokalitě stávajících řadových garáží. Tyto objekty budou odstraněny a nahrazeny parkovacím vícepodlažním domem. Vzhledem k prostorovým možnostem sídliště se jedná o jedinou možnou lokalitu, která je vhodná pro takovýto druh stavby. Parkovací dům bude určen


97
















převážně pro obyvatele sídliště. Pro návštěvníky centra města a lázeňské oblasti je tato lokalita příliš vzdálena a nebudou ji využívat. Navýšení parkovací kapacity garáží v ulici Majakovského. Jedná se opět o přestavbu areálu stávajících řadových garáží na parkovací dům o vyšší kapacitě. Parkování bude určeno převážně pro místní obyvatele a potom také pro návštěvníky administrativních budov, které se v jeho blízkosti nachází. Dostavba parkovacího domu v ulici Železniční. V této lokalitě byl již parkovací dům rozestavěn, ale stavba byla zastavena na úrovni 1. NP. Na místě je možné spatřit zbytky z této stavby. Výstavba byla ukončena zřejmě pro nezájem občanů o parkování v parkovacím domě. Doba se změnila a vozidel na sídlišti výrazně přibylo. V současném stavu jsou na sídlišti vykazovány nedostatky kapacity pro parkování a je tedy vhodné obnovit myšlenku výstavby tohoto objektu. Bude se tedy jednat o nadzemní parkovací kapacity, které budou určeny pouze pro obyvatele sídliště. Pro návštěvníky centra města a lázeňské zóny je toto parkoviště značně neatraktivní. Navýšení parkovací kapacity garáží v ulici Severní. V současném stavu jsou na uvažované ploše řadové garáže v několika řadách. Navrhujeme jejich demolici a výstavbu parkovacího domu, který navýší kapacitu plochy pro parkování vozidel. Parkovací dům bude určen převážně pro obyvatele sídliště, pro návštěvníky centra města a lázeňské hosty nebude poloha parkoviště atraktivní. Navýšení parkovací kapacity parkoviště v ulici U Koupaliště. V této lokalitě se nachází parkoviště v úrovni terénu, které slouží jednak k parkování vozidel místních občanů, ale i pro parkování návštěvníků sportovních lokalit. Jeho kapacita bývá zejména v letních měsících nedostatečná a řidiči odstavují vozidla i v rozporu s vyhláškou. Navrhujeme tedy navýšení parkovací kapacity výstavbou parkovacího domu. Část parkoviště bude vyhrazena pro rezidenty a část pro návštěvníky sportovních aktivit. Lokalita není atraktivní pro návštěvníky centra a lázní. Parkovací domy v ulici Okružní. Jedná se o návrh nových parkovacích domů, které jsou určeny pouze pro obyvatele sídliště Stará Role, neboť nejsou napojeny na hromadnou dopravu a jejich vzdálenost od centra je velká. Nové parkovací domy budou vícepodlažní a budou součástí nově navrhované plochy pro bydlení. Parkovací dům může být navržen jako protihluková bariéra pro navrhovanou zástavbu od komunikace Okružní. Parkovací kapacity v prostoru Dolního nádraží. V rozvojové zóně Dolního nádraží zcela vznikne určitý počet parkovacích míst, který bude záviset na funkcích objektu. V této lokalitě by mělo vzniknout ještě další veřejně přístupné parkoviště, které by umožňovalo návštěvníkům centra města zde odstavit vozidlo. Jednalo by se zřejmě o parkoviště pro rychlou výměnu vozidel (do 3 hodin parkování), což by znamenalo dostatečně naddimenzovat napojovací komunikace parkoviště. Parkoviště je do výkresu vyznačeno pouze symbolem do určité oblasti. Přesné umístění bude předmětem urbanistické studie, která bude řešit celý prostor Dolního nádraží. Doporučujeme z hlediska docházkové vzdálenosti od centra umístit parkovací kapacity co nejblíže k centru města. Parkovací domy v ulici Na Vyhlídce. Parkovací domy Na Vyhlídce jsou určeny především pro místní obyvatele a částečně i pro lázeňské hosty a návštěvníky města. Jedná se o novostavby, které budou umístěny do strmých svahů terénu. Bude se tedy jednat částečně o nadzemní objekty, které umožní výrazně snížit počet vozidel parkujících na ulici Na Vyhlídce a v přilehlém okolí. Garáže budou využívány pro místní obyvatele, lázeňské hosty, ale zejména pro návštěvníky města, neboť ulice Na Vyhlídce není v lázeňské zóně s omezeným vjezdem, ale je na jeho hranici.


98


Pokud budou realizovány všechny parkovací domy navržené v rámci konceptu, dojde k výraznému zlepšení dopravy v klidu na území města. Řešení dopravy v klidu v rozvojových zónách bude řešeno v rámci podrobnějších studií na jednotlivé plochy. Obecně je možno konstatovat, že počet parkovacích míst bude odpovídat příslušnému normovému výpočtu. U nových bytových domů bude preferováno umístění parkovacích míst do podzemních garáží pod objekty. Problematika počtu parkovacích míst nesmí být podceněna, jinak dojde k situaci, ve které jsou mnohá sídliště po celé republice. Zde jsou ovšem ještě skryté rezervy v navýšení počtu parkovacích míst, což v nových rozvojových zónách většinou nebývá – snaha investorů maximálně využít daný prostor. U individuální výstavby je předpokládáno parkování na vlastním pozemku. Parkování na obslužných komunikacích bude tedy maximálně omezeno. I přesto šířky komunikací budou umožňovat parkování při jednom okraji vozovky. Na území města nejsou navrhována klasická parkoviště typu P+R, jejichž hlavním významem je odstavení vozidel návštěvníků za přijatelnou cenu a návaznost rychlé městské dopravy do centra města. Případné vyhledání ploch pro tato parkoviště by nebylo v rámci města problém. Zásadním překážkou je ovšem navazující městská hromadná doprava, která není na území města provozována z hlediska P+R v dostatečné kvalitě. Řidičům se v současném a i budoucím stavu stále vyplatí dojet vozidlem co nejblíže k centru města a zde najít parkovací místo. Časová náročnost této verze dojížďky do města bude daleko nižší, než zaparkování vozidla na kraji města, docházka na zastávku MHD, vyčkání spoje a dojezd do centra. Řešené území není pro tento druh parkování vhodné. c.4.9. Pěší doprava Město Karlovy Vary má značné množství pěších cest, a to jak pro turisty, tak pro každodenní cesty mezi bydlením a zaměstnáním. V rámci konceptu je tento systém pěších cest zachován a dále rozvíjen. Jsou navrženy nové trasy, které propojují nově navržené aktivity v území, jako jsou pěší propojení centra města s parkovacími plochami. Samostatné pěší trasy (nemotoristické komunikace) nejsou navrhovány, kromě výjimek uvedených dále v textu. Pěší trasy jsou součástí nových komunikací, které jsou navrhovány jako městské a jsou vedeny v zastavěném území. Jako příklad lze uvést propojení Chebská ↔ Závodní, kde tato komunikace bude jedním z hlavních přístupů do rozvojové zóny Krajského úřadu. Dalším příkladem je propojení Horního nádraží a Bohatic, kde nová komunikace jde částečně v trase pěší komunikace. Je zřejmé, že pěší vazbu je zde nutné zachovat a proto bude v rámci projektu komunikace navržena i náhradní pěší trasa, která bude obdobně jako ve stávajícím stavu propojovat oblast nádraží a zástavby. Pěší komunikace nejsou součástí výstavby rychlostních komunikací a přeložek mimo zástavbu. Trasa obchvatu R6 a přeložky silnice II/220 nemají navržen prostor pro pěší, neboť se jedná o extravilánové komunikace, které mají význam z hlediska automobilové dopravy, ale pro pěší nejsou atraktivní – nespojují krátkou trasou zdroje a cíle pěší dopravy. Nové rozvojové plochy, které nemají stanoven systém obslužných komunikací, nejsou řešeny ani z hlediska pěší dopravy. Předpokládá se, že uliční prostor bude doplněn chodníky a u větších celků i zastávkami hromadné dopravy. V rozvojových zónách, které sousedí s otevřenou krajinou, budou v podrobnějších prověřovacích dokumentacích navrženy průchody ze zastavěné části do volné krajiny. Tyto pěší cesty budou určeny pro místní obyvatele, aby byla zajištěna možnost rekreačních procházek. V řešeném území je v lázeňské oblasti řešena poměrně rozsáhlá pěší zóna, která je v rámci konceptu ÚP respektována, a nejsou navrženy změny rozsahu. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

99


c.4.10. Cyklistická doprava Jak již bylo uvedeno v průzkumech a rozborech, jsou městem vedeny značené cyklistické trasy, které jsou vedeny po samostatných komunikacích, ale častěji po místních komunikacích, které jsou dopravně méně zatíženy. Návrh cyklistické dopravy je v konceptu ÚP řešen s ohledem na zpracovaný „Program rozvoje cyklistické dopravy v Karlových Varech“ (ing. Ota Řezanka, 11/2011), kde jsou uvedeny rozvojové trasy a možnosti rozvoje cyklistické dopravy ve městě a okolí. Cyklistická doprava se stala i v Karlových Varech v posledních letech velmi oblíbenou, stále však převažuje zejména turistický charakter této dopravy o víkendech. Využití jízdního kola pro cesty z/do zaměstnání je problematické vzhledem ke konfiguraci terénu města, kde obytné čtvrti jsou v jiné výškové úrovni, než cíle dopravy. Dále je to nekompaktnost cyklistických tras, kde by se cyklisté cítili bezpečně mimo automobilový provoz. Dle našeho názoru město Karlovy Vary nikdy nebude cyklistickým městem, jako jsou například Hradec Králové, nebo Nymburk, která mají zcela jiný charakter území. Tím netvrdíme, že není vhodné podporovat cyklistickou dopravu a vytvářet pro ni odpovídající podmínky. Na komunikacích se musí cítit bezpečně i cykloturisté, kteří velmi často mají s sebou děti a jedou na výlet mimo město. Dalším důvodem opožděného rozvoje cyklistické dopravy je zejména minulý územní plán a cyklistická koncepce z roku 2001. Oba tyto dokumenty prakticky vůbec neřešili vnitroměstské trasy, které jsou základním stavebním kamenem pro rozvoj cyklistické dopravy. Tlak na rozvoj cyklistické infrastruktury i vzhledem k okolnímu dynamickému rozvoji sílí a Karlovy Vary nemá žádný důvod s podporou cyklistické dopravy otálet, jako významné lázeňské město a turistický cíl je výstavba infrastruktury pro cyklisty a pěší zcela zásadním předpokladem pro zdravý vývoj města. V minulosti se bohužel příliš velký důraz kladl na motorovou dopravu, Karlovy Vary ovšem jako lázně potřebují nabídnout i jiné alternativy. Po důkladném prozkoumání terénu a možností rozvoje lze s plnou odpovědností konstatovat, že Karlovy Vary jsou pro cyklistickou dopravu městem vhodné. Většina zástavby se nachází v údolí řek a potoků – Ohře, Teplé, Rolavy, Chodovského a Vitického potoka. Pouze přístup do výše položených čtvrti Drahovice a Růžový Vrch lze označit jako obtížnější, nikoli však neřešitelný. Nejvýznamnější cyklotrasou v řešeném území je trasa podél Ohře, která propojí města podél řeky od Chebu až po Litoměřice. Tato trasa je na západ od řešeného území již vybudována s výjimkou úseku u Chebu. Na východ od řešeného území je trasa buď již vybudována, nebo probíhají projekční práce. V řešeném území jsou v projekční přípravě celkem 4 úseky. Stav přípravy v době zpracování konceptu následující:    

Úsek Svatošské skály – Doubský most. Projekt zajišťuje Město Karlovy Vary, vydáno územní rozhodnutí. Úsek Doubský most – Interspar. Projekt zajišťuje Město Karlovy Vary, územní rozhodnutí není vydáno, nesouhlas vlastníka pozemku Úsek Interspar – Kaufland. Projekt zajišťuje Město Karlovy Vary, vydáno územní rozhodnutí. Úsek Dalovice – Šemnice (mimo řešené území). Projekt zajišťuje Karlovarský kraj, vydáno územní rozhodnutí.

Nekompaktnost trasy podél Ohře v současném stavu je problematická z hlediska průjezdu městem. Cyklisté musí často využívat místní komunikace s intenzivní dopravou, což má vliv na bezpečnost a plynulost provozu. Hotový úsek podél Ohře od Tuhnické lávky k Pražskému mostu je hojně využíván. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

100


Obdobně je tomu s navazující stezkou podél Rolavy, kde je jediným problémem stoupání 15% mezi Dolní Kamennou a ulicí Sokolovskou, které řadu cyklistů a inlinistů odradí a jedou raději po ulicích. Využívány jsou také stezky a cyklopruh na křižovatce na mostě 1.máje, která je dopravně nejzatíženější křižovatkou ve městě a cyklisté se rádi jízdě společné s vozidly vyhnou. Zde bohužel velmi chybí návaznost, zejména do ulice Vítězné. Dále jsou městem připravovány další úseky cyklostezek či cyklopruhů, ovšem opět bez návaznosti na již hotové úseky či cíle cyklistické dopravy. V rámci Programu rozvoje cyklistické dopravy jsou navrženy páteřní trasy, které částečně vychází z již vybudovaných úseků a propojují je, pokud je to možné v kompaktní trasy. Tyto trasy jsou zakresleny do grafické části konceptu ÚP. Popis páteřních tras je proveden v zjednodušené formě následujícím odstavci. Detailní popis je proveden ve výše uvedeném dokumentu. Jsou navrženy následující trasy: Trasa A Cyklotrasa je vedena z Tašovic do Drahovic, její délka je 6,8 km. Navrhovaná trasa začíná v městské části Tašovice v ulici Řadová a je směrována do rozvojového území Krajského úřadu. Křížení se silnicí I/20 je navrženo řešit podchodem. Vedení cyklotrasy v rozvojovém území bude závislé na urbanistické studii, kde bude stabilizován komunikační systém. V tomto úseku má cyklotrasa dvě významné odbočky, a to do Jenišova (využití mostního objektu pod R6) a do prostoru Krajského úřadu. Dále je trasa vedena ulicí 1. máje a dále podél Chodovského potoka až k řece Ohři. V tomto úseku je navržena odbočná větev do OC Variáda. Dále je navržena lávka přes Ohři do Tuhnického meandru. Zde cyklotrasa kříží ulici Plynárenskou a je vedena po pravém břehu Ohře až do prostoru ulice U Solivárny. Zde je využit mostní objekt přes řeku Teplou na nábřeží Jana Palacha. Dále je cyklotrasa vedena ulicí Bezručova okolo nemocnice na Palackého náměstí a dále ulici Vrchlického do centra sídliště Drahovice. Zde je ukončena u gymnázia a pedagogické školy, což jsou významné zdroje/cíle cyklistické dopravy. Trasa B Cyklotrasa je vedena z Dvorů, přes Tuhnice a do Bohatic, její délka je 4,9 km. Cyklotrasa začíná u mostu přes Ohři na ulici Kpt. Jaroše, kde se napojuje na cyklotrasu podél Ohře. Je dále vedena podél KV Arény obslužnými komunikacemi mimo ulici Západní až k železniční trati č. 149. Křížení s železniční tratí je navrženo v souběhu s nově navrhovaným mimoúrovňovým křížením (podjezd) ulice Západní a železniční trati č. 149. V případě, že toto křížení bude řešeno variantou 2 dle konceptu ÚP, bude cyklotrasa vedena v souběhu s touto komunikací. Pokud bude trasa B vyznačena dříve, než bude vybudováno mimoúrovňové křížení v jedné z variant, budou cyklisté vedeni přes úrovňový přejezd. V Tuhnicích je trasa vedena po sídlištních pěších komunikacích, které mají dostatečnou šířku. Dále využívá ulice Krymská a Jaltská a dále Zeyerova, kterou se dostává do prostoru terminálu hromadné dopravy. Následuje průjezd ulicí Varšavská, průjezd křižovatkou na mostě 1. máje a přejezd řeky Ohře Ostrovským mostem. Dále je trasa vedena nemotoristickými komunikacemi v prostoru mezi Horním nádražím a Bohaticemi, do kterých vstupuje Štůrova, kde je využit podchod pod tratí. Dále je ulicemi Příkopní a Táborská umožněno propojení na pěší komunikace po levém břehu Ohře, kde je cyklotrasa ukončena. Trasa C Cyklotrasa je vedena z Lázeňské čtvrti do Otovic, její délka je 6,1 km. Začátek je situován u letního kina, kde se napojuje na stávající cyklotrasu 2288. Dále je cyklotrasa vedena okolo Letního kina a po ulici Slovenská, Vřídelní , Zahradní až do prostoru mostu 1. máje. Celý tento úsek je veden v souběhu se stávající cyklotrasou 2288. Dále je trasa vedena přes Ostrovský most a Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

101


přednádražní prostor Horního nádraží. Dále využívá lávku přes prostor Horního nádraží, která by rekonstrukci měla být plně bezbariérová. Na sídlišti Růžový vrch se cyklotrasa napojí na ulici Jáchymovskou, podle které je řada zdrojů/cílů dopravy a je vedena směrem na Sadov mimo řešené území. Trasa D Cyklotrasa je vedena z Dolních Drahovic od Rybářů, její délka je 2,9 km. Začátek cyklotrasy je na Mattoniho nábřeží v Drahovicích a je dále vedena po Drahomířině nábřeží, ulicí Vítězná a ulicí Koptova k řece Teplá. Zde je překonává mostním objektem a je dále vedena po Ostrovském mostu přes řeku Ohři. Za severním předpolím je trasa vedena stávajícími nemotoristickými komunikacemi do ulice U Spořitelny a následně do ulice Sokolovská. Touto komunikací je vedena až do křižovatky s ulicí Čankovská, kde je dále vedena ulicí Na Rolavě a Na jezu. Je ukončena na cyklotrase podél Ohře. Trasa E Cyklotrasa je vedena z Rybářů do Staré Role, její délka je 2,0 km. Cyklotrasa se odpojuje z cyklotrasy podél Ohře v prostoru okružní křižovatky Sokolovská x Nejdecká a je vedena ulicí Nejdeckou přes pěší železniční přejezd v ulici Závodu míru. Zde je navrženo mimoúrovňové křížení cyklotrasy s železnicí – lávka. Rovněž je v tomto prostoru navržena odbočka do volnočasového areálu Rolava. Dále je cyklotrasa vedena ulicí Závodu míru až do prostoru křižovatky Závodu míru x Vančurova x Rolavská, kde dále pokračuje stávající cyklotrasa 2009. Trasa F Cyklotrasa je vedena ze Staré Role do Otovic, její délka je 1,6 km. Cyklotrasa navazuje na stávající cyklotrasu 2009 v prostoru křížení cesty s železniční tratí č. 140 (u Rolavy). Cyklotrasa je dále vedena podél tělesa železniční trati č. 140, využívá mostní objekt nad železniční tratí č. 142, kříží komunikace Rosnická a Hraniční a je dále vedena severovýchodním směrem okolo rybníků do katastru obce Otovice. c.4.11. Letecká doprava Mezinárodní letiště Karlovy Vary připravuje svůj rozvoj z důvodu snahy o navýšení objemu odbavených cestujících a zavedení přepravy typu CARGO. Rozvoj letiště je jednou z priorit Karlovarského kraje, který je součástí platné ZÚR. Mimo prostor letiště je podpořen rozvoj Hospodářského parku Olšová vrata, který by se měl nacházet jižně od prostoru letiště. Dostupnost tohoto parku je navržena z R6 a předpokládá se i těsná vazba na leteckou dopravu. Z důvodu zvýšení počtu pohybů a možnosti přistání a vzletů i pro větší letadla než je v současném stavu, je prodlužována vzletová a přistávací dráha jihovýchodním směrem (mimo řešené území). Dále je rozšířena plocha pro pozemní pojezdy letadel, kde jsou doplněny objekty pro odbavení letadel a zařízení pro CARGO. V rámci studie není požadavek na návrh nové přistávací a vzletové dráhy, která by zásadně rozšiřovala prostor letiště. V době zpracování konceptu probíhá zpracování studie rozvoje letiště, která řeší prostor letiště odlišně, než studie z roku 2008. Nicméně případný další rozvoj letištních ploch bude realizován mimo řešené území na sousedních katastrech. V řešeném území byla realizována přeložka silnice III/20811, která byla posunuta mimo bezpečnostní zónu letiště. Dále je v řešeném území situována v pokračování osy vzletové a přistávací dráhy mimo prostor letiště funkční plocha, kde se předpokládá umístění zařízení pro přistání a vzlet letadel – prostor pro naváděcí světla a další zabezpečení. Další plochy vychází Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

102


z potřeby vybudovat další odstavné plochy a zázemí pro provoz letiště. Rozvoj je tedy navržen až k silnici III/20811 a rovněž bude v rámci plochy letiště upravena stávající příjezdová komunikace.

c.5.

Technické vybavení území

c.5.1. Vodohospodářská koncepce Zásobování pitnou vodou Koncept územního plánu navrhuje zásobování vodou výhradně v zájmovém území. Tyto návrhy, které jsou plně v souladu s PRVKÚK nemají regionální ani nadregionální dopad. Jedná se o návrhy vodovodních sítí, které zohledňují jednak stávající i výhledové požadavky týkající se objemu potřeby vod v souvislosti s rozvojem území a napojením rozvojových ploch a současně řeší problematiku tlakových pásem. V rámci územního plánu byl navržen vodojem, který řeší nevyhovující kapacitu objemu pitné vody v oblasti Doubí se zohledněním tlakových pasem v území. V rámci konceptu je uvažováno s postupnou rekonstrukcí vodovodní sítě. V rámci územního plánu se nedoporučuje rozšiřování stávajících zdrojů vody. Kanalizace V rámci konceptu územního plánu byla navržena dostavba a výstavba kanalizace, která umožňuje napojení nových rozvojových ploch. Současně územní plán navrhuje odkanalizování doposud neodkanalizovaných oblastí a jejich napojení na stávající kanalizační systém v souladu s PRVKÚK. Koncept současně zohledňuje požadavky dostavby, rekonstrukcí v zájmovém území a současně budoucí nahrazení jednotné kanalizace splaškovou. Vzájemným propojením a návrhem dostavby bylo docíleno odvedení odpadních vod z rozvojových a dosud neodkanalizovaných ploch na čistírnu odpadních vod v Drahovicích. V případě dešťových vod je maximálně upřednostňována varianta vsakování tj. podpory znovuobnovení funkce malého vodního oběhu a revitalizace krajiny. Vodní režim v území V rámci návrhu konceptu územního plánu byly zohledněny požadavky týkající se zlepšení kvality vody ve vodotečích, která je znečišťována zejména vodami odpadními. V souvislosti s tímto krokem bylo přistoupeno k návrhu stokových sítí a dostavbě splaškové kanalizace, která výhledově nahradí kanalizaci jednotnou, která bude sloužit pouze k odvodu vod dešťových. V případě likvidace dešťových vod je striktně vyžadováno zasakování dešťových vod v místě spadu a zajištění tak maximální podpory zachování resp. zvýšení retenční schopnosti krajiny, obnova malého koloběhu vody a změna srážko-odtokových vztahů, které jsou častými příčinami lokálních povodní. V rámci protipovodňových opatření byla zohledněna kritická situace v oblasti Chodovského potoka, jehož niva byla ponechána jako nestavitelná. Ve všech případech vodních toků, které protékají zájmovým územím byly plně respektovány stanovené záplavové zóny, včetně aktivní. Část řešeného území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les. Jedná se o oblast Cihelny a části oblasti Doubí a Olšových vrat. V rámci těchto území a jejich dalším rozvoje je nezbytné postupovat v souladu s Nařízením vlády č.85/1981, o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. Vodní toky a plochy Krajské město Karlovy Vary leží na západě České republiky ve středu Karlovarského kraje na soutoku řek Teplé a Ohře. Území hydrograficky náleží povodí řeky Ohře, která je největším tokem v řešeném území a tvoří hlavní páteř jeho odvodnění. Území je dále odvodňováno oboustrannými Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

103


přítoky Ohře, z nichž hlavními z levé strany jsou Chodovský potok, Rolava a Vitický potok, z pravostranných říčka Teplá a Vratský potok. Ohře Řeka Ohře pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Pramen se nachází blízko města Weißenstadt (asi 35 km od Chebu). Až do Kadaně protéká kopcovitou krajinou, po průtoku Nechranickou přehradou vytváří četné meandry. Po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe, do kterého se vlévá v Litoměřicích. Řeka je dlouhá 316 km (z toho 246,55 km v České republice). Povodí má rozlohu 5614 km² (z toho 4601,05 km v České republice). Řeka má vysoký průtok zejména v jarním období, kdy je ovlivněna táním sněhu v povodí. Průměrný průtok v ústí činí 37,94 m³/s. Celý dolní tok leží v oblasti, která má nejnižší hodnoty průměrných ročních srážkových úhrnů v Česku (méně než 500 mm). Průměrný průtok v zájmové oblasti: profilu Karlovy vary – Drahovice dosahuje 25,2 m³/s, Q100 pak 645 m³/s. Ohře je regulovaná od jezu v Tuhnicích až po pevný jez v Drahovicích. Řeka se řadí mezi 5 nejčistších řek v Česku. Voda je využívána především závlahám a k výrobě elektrické energie. Samotná řeka je zdrojem vody pro mnoho průmyslových areálů (Prunéřov, Tušimice, průmyslový vodovod Nechranice a další). Po celém toku řeky se nachází řada čerpacích stanic. Na vodním toku se nacházejí dvě přehradní nádrže: •

Skalka (postavena v letech 1962–1964 s celkovou plochou 378 ha)

•

Nechranice (postavena v letech 1961–1968 s celkovou plochou 1338 ha).

Rolava Řeka Rolava pramení v Přírodním parku Přebuz v Krušných horách, cca 1 km východně od Jeřábího vrchu (964 m) v blízkosti německých hranic, v nadmořské výšce 920,8 m. Teče převážně jihovýchodním směrem, protéká městy Nejdek a Nová Role. Ústí do řeky Ohře na jejím 171,6 říčním kilometru v Karlových Varech (místní část Rybáře), v nadmořské výšce 370,3 m pod estakádou silnice I/6. Patří do pstruhového pásma. Mezi její větší přítoky můžeme zařadit levostranný Slatinný potok a pravostranný Nejdecký potok, oba mimo zájmové území. Průměrný průtok ve vodoteči v profilu Stará Role činí 2,35 m³/s, Q100 pak 99,6 m³/s. Těsně před soutokem s řekou Ohří napájí řeka Rolava stejnojmenné přírodní koupaliště (Koupaliště Rolava). Rolava je regulována v zastavěné části Rybář a Staré Roli převážně v nábřežních zdech na průtok Q100. Od tabulového jezu v Rybářích (slouží k napouštění koupaliště) k mostu v ul. Českých bratří je regulace lichoběžníková. Mimo zástavbu je přírodní koryto s břehovými porosty. Dva menší potoky ve správě Lesů ČR ústící do Ohře v Doubí a Nových Tuhnicích jsou v části své trasy svedeny do potrubí.

Teplá Řeka Teplá pramení v nadmořské výšce 784 m na rašeliništních loukách, severně od Podhorního vrchu, asi 3 kilometry severovýchodně od Mariánských Lázní. Prameniště Teplé je přírodní rezervací. Zpočátku teče jako potok přibližně k jihovýchodu a ze severní strany obtéká Podhorní vrch. Napájí vodní nádrž Podhora ležící v nadmořské výšce 695 m. Asi po 15 kilometrech svého toku se stáčí severním směrem, míjí klášter Teplá a protéká městem Teplá. Poté teče k severu, přičemž její tok nadále sleduje železniční trať 149 a údolí má místy kaňonovitý ráz. Mezi soutoky s Pramenským a Otročínským potokem se rozkládá rezervace Údolí Teplé. Níže na řece leží Bečov nad Teplou, Krásný jez, Teplička a vodní nádrž Březová. Pod Vyhlídkou Karla Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

104


IV. vtéká na území Karlových Varů, kde se v nadmořské výšce asi 380 m vlévá zprava do Ohře. Délka vodního toku dosahuje 65,1 km, plocha povodí měří 384,9 km². Mezi větší přítoky řeky můžeme zařadit levostranný Pramenský potok a pravostranné Otročínský a Lomnický potok. Ve sledovaném profilu vodního díla Březová dosahuje průměrný průtok 2,49 m³/s a Q100 140,0 m³/s. Řeka Teplá je souvisle regulována nábřežních zdech od Richmondu až po ústí do Ohře. Kapacita koryta je min. 90m3/s., a to i v prostoru zakrytí u Vřídelní kolonády při zachování 0,5 m bezpečnostní výšky. Chodovský potok Chodovský potok pramení v Krušných horách u obce Jindřichovice, stéká údolími do Vřesové, protéká Chodovem a několika dalšími menšími obcemi. Ústí do Ohře v Karlových Varech pod Tuhnickým jezem. Délka vodního toku dosahuje 9 km a povodí 84 km2. Přítok Chodovského potoka jsou: Lomnický potok (Vřesová), Tatrovický potok (Chodov), Vintířovský potok (Chodov), Vlčí potok (Karlovy Vary) a další bezejmenné vodoteče. Chodovský potok je regulován od silnice I/6 po ústí do Ohře. Vodní díla (objekty na tocích) Jez Tuhnice Jez Tuhnice je pouhých 0,6 metru vysoký a nachází se na Ohři (ř.km 178,3) na začátku průjezdu Karlovými Vary. V roce 2010 proběhla jeho kompletní rekonstrukce. Těsně nad jezem končí ostrov, po rekonstrukci se doporučuje plavba pravým ramenem Ohře a překonání jezu propustí. Jez byl snížen asi o 20 centimetrů a je na něm být zřízen kartáčový rybí přechod, který slouží i vodákům. Jez u Solivárny Stávající jez je sjízdný pravém břehu. Součástí objektu je skluz zakončený vývařištěm, který se ke sjezdu z hlediska bezpečnosti nedoporučuje. Pro město Karlovy Vary mají stěžejní význam vodní nádrže Březová a Stanovice, byť nejsou součástí řešeného území. Vodní dílo Březová Vodní dílo Březová zajišťuje společně s VD Stanovice ochranu města Karlovy Vary před povodněmi nad průtokem 90 m3/s pro povodňovou vlnu ze souboru ročních maxim, letní i zimní povodňovou vlnu. VD Březová sníží při plném zásobním prostoru kulminační průtok Q 100 letní povodňové vlny z hodnoty 140 m3/s na 67 m3/s. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 430,79 m n. m. Zimní Q100 povodňovou vlnu sníží z hodnoty 103 m3/s na 77 m3/s. Hladina v nádrži přitom dosáhne kóty 429,94 m n. m. Vodní dílo Stanovice Přehrada Stanovice na Lomnickém potoce byla realizována v letech 1973-78 jako kamenitá sypaná hráz s návodním asfaltobetonovým těsněním výšky 57,5 m. Zásobní prostor pro 3

vodárenské odběry je 22,75 mil.m . Hlavním účelem VD Stanovice je především akumulace vody pro zásobení Karlovarska pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku v profilu limnigrafu Stanovice-odtok, ochrana města Karlovy Vary před povodněmi a periodické proplachy koryta pod hrází. Vedlejším účelem nádrže je ovlivňování ledového režimu na toku Teplá pod jeho soutokem s Lomnickým potokem vypouštěním teplejší vody z VD Stanovice, výroba elektrické energie, účelové rybné hospodářství na VD Stanovice i výkon rybářského práva. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

105


VD Stanovice sníží svým retenčním účinkem při plném zásobním prostoru kulminační průtok 100leté povodňové vlny z ročních maxim, resp. z letních (srážkových) maxim, z hodnoty 90 m3/s na hodnotu 13 m3/s v Lomnickém potoce. Kulminační průtok 100leté povodňové vlny z ročních zimních (sněhových) maxim sníží z hodnoty 40 m3/s na hodnotu 13 m3/s v Lomnickém potoce. Hladina v nádrži v obou případech dosáhne kóty 515,68 m n. m. VD Stanovice je vodárenskou nádrží se stanoveným ochranným pásmem. Hráz přehrady není volně přístupná a také komunikace a prostory v blízkosti vodní nádrže jsou trvale uzavřeny i pro pěší. Vjezd a vstup do ochranného pásma I. stupně je pro veřejnost zakázán. Ostatní vodní plochy, tj. rybníky a důlní propadliny mají různé majitele i způsoby využití. Nejvíce vodních ploch je v katastrech Stará Role, Rosnice a Sedlec. Největší vodní nádrží na území města Karlovy Vary je koupaliště ROLAVA (výměra cca 6 ha). Podzemní vody V zájmové oblasti Karlových Varů se vyskytují puklinové podzemní vody tedy vody v rámci kompaktních hornin, tj. ve vyvřelinách a metamorfitech, přičemž tyto horniny mají podmínky pro pohyb podzemních vod vyvinuty pouze v puklinách. Oblast Chebska resp. Karlovarska spadá do oblasti s vyšším výskytem srážek a oblasti s narušenou tektonikou, lze ji tedy označit za bohatou co do objemu podzemních vod, nicméně tyto vody jsou silně mineralizované a nelze je tedy využívat jako pitné. V Karlových Varech se nalézá několik pramenů, přičemž se jedná o jednotný systém vřídla říčky Teplé, jež odděluje Slavkovský les a Doupovské hory. Oblast infiltrace podzemních vod pro Karlovy Vary je soustředěna východně od města v Doupovských horách, kde se nachází systém hlubokých puklin pokračování Jáchymovského zlomu. Srážková voda zde proniká až 2 000 m hluboko, kde se pod údolím Teplé setká s vystupujícími plyny. Jak voda klesá hluboko, přebírá teplotu okolních hornin a po obohacení oxidem uhličitým je díky jeho tlaku hnána systémem puklin zpětně k povrchu. V menší hloubce pod zemským povrchem se pak hlavní puklina vřídla větví na 12 menších puklin. Karlovarské vřídlo je našim nejvydatnějším pramenem - 2 000 l/min neboli 33l/s. Na území lázeňského místa je v současnosti dokumentováno přes 80 větších i menších výronů termominerální vody (thermy). Tyto výrony jsou prostorově vázány na zhruba 1800 m dlouhou a 150 m širokou zónu. Karlovarská zřídelní struktura patří mezi nejvýznamnější a nejznámější struktury minerálních vod ve světě. Hydrogeochemicky jde o termální, hypotonickou, silně mineralizovanou minerální vodu chemického složení typu Na-HCO3SO4Cl. Nejvýznamnějším zdrojem je Vřídlo (72,3°C). Celková vydatnost zřídelní struktury je cca 2 000 litrů/min. Termominerální vody mají výrazné balneoterapeutické účinky a jsou vhodné pro léčebné využití. Tyto zdroje jsou vyhlášeny za přírodní léčivé zdroje a jsou využívány k lázeňské léčbě. U některých z těchto jsou vyhlášena ochranná pásma pro ochranu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa. Karlovy Vary jako lázeňské místo světového významu, mají Statut lázeňského místa vydaný usnesením vlády č. 135 ze dne 18. 1. 1956, který bude nahrazen statutem novým. Tento statut vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování lázeňského prostředí stanoví omezení související s výstavbou a rozvojem, činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují, a zařízení, která se v něm nesmí zřizovat. V lázeňské části města je provozována a soustavně rekonstruována a rozšiřována trubní síť zásobování lázeňských domů thermou. Správcem zřídel, rozvodné sítě, kolonádních objeků a dalších zařízení souvisejících s hospodaření s thermou je příspěvková organizace města Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád K. Vary. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

106


Tabulka 16 Přírodní léčivé zdroje minerální vody s vyhlášeným ochranným pásmem Název

druh

1

Pramen Štěpánka

minerální voda 30O – 32O

2

Jelení pramen

minerální voda

3

Vřídlo – Vřídelní kolonáda

minerální voda 72,3O

4

Karla IV – Tržní kolonáda

minerální voda 64O

5

Dolní zámecký – Zámecká kolonáda


6

Tržní – Tržní kolonáda


7

Horní zámecký – Zámecká kolonáda

minerální voda 49,8O

8

Přírodní léčivý zdroj

minerální voda

9

Mlýnský – Mlýnská kolonáda


10 Přírodní léčivý zdroj

minerální voda

11 Knížete Václava – Mlýnská kolonáda minerální voda 65O 12 Libuše – Mlýnská kolonáda


13 Skalní – Mlýnské nábřeží


14 Svobody – Mlýnské nábřeží


15 Hadí – Sadová kolonáda


16 Sadový pramen - VLÚ


Zdroj: UAP Karlovy Vary

Záplavová území, ochrana před povodněmi Z hlediska ochrany před povodněmi na území Statutárního města Karlovy Vary byla stanovena záplavová území pro vodní toky Ohře, Rolava, Teplá, Chodovský potok, Vitický a Vlčí potok v rozsahu stanovené aktivní zóny záplavového území, Q5, Q20 a Q100. Pro Rolavu bylo navíc stanoveno záplavové území pro průchod Q10. Ochrana území města Karlovy Vary před povodňovými průtoky je zajištěna na řece Teplá vodními nádržemi Stanovice a Březová. Z vyhodnocení stávající míry ochrany území obce je patrné, že některé části obce jsou zcela nedostatečně chráněny. Jedná se zejména o tyto části, které byly vymezeny v Plánu povodí Ohře a dolního Labe. U řeky Ohře (ř. km. 169,6 – 176,1) v případě které je v tomto úseku současný stupeň ochrany na nižší než Q10 a by měl v budoucnu být Q50. V případě řeky Teplá (ř. km. 0,0 – 2,6) současný stav zajišťuje pouze ochranu historické části města, opomíjí však souvislou zástavbu a průmyslové areály města. V případě Chodovského potoka je nezbytné provést celou řadu opatření pro zlepšení průchodu povodňových průtoků korytem toku vycházející ze Strategie ochrany před povodněmi pro území Karlovarského kraje. Jedná se o: - zvýšení a opevnění pravého břehu koryta (výška 0 - 0.8 m) včetně zabezpečení zaústění dešťových kanalizací (zpětné klapky). - v rámci levého břehu pak odstranit ploty v území původních zahrádek včetně veškerého odplavitelného materiálu, které by mohlo zapříčinit ucpání koryta. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

107


- odstranění ocelové konstrukce se zábradlím na levém břehu - v případě rekonstrukce nekapacitní lávky pro pěší a silničního mostu (ul. kpt. Jaroše) zvýšit úroveň mostovek - zvýšení kapacity koryta v kritickém úseku Chodovského potoka. - nahradit zděné podpěry potrubí pod silničním mostem konzolou na mostní konstrukci, které napomůže snížení rizika ucpání silničního mostu. - odstranit levobřežní zídku a navážku na pozemku Moser a.s.. Rozšíření zúženého profilu (navážkou nového Obchodního centra), snížení hladiny v areálu Moser a.s. při Q100 o 0.5 m Kromě uvedených opatření bude nadále realizována celá řada drobnějších zásahů jako opatření ke snížení odtoku a zvýšení retence vody z povodí, úprava koryt vodních toků přírodě blízkým způsobem, ochrana proti erozi a omezování negativních důsledků povrchových odtoků vody, protipovodňová opatření realizovaná v rámci pozemkových úprav, provádění protipovodňových preventivních opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření na lesních půdách, sanace nádrží, erozních rýh a hrazení, stabilizace strží na pozemcích určených k plnění funkce lesa a další. Důraz je kladen také na preventivní opatření, včetně respektování stanovených záplavových území vodních toků jako územních limitů. Jako zcela zásadní se v rámci protipovodňových opatření jeví v rámci všech vodotečí zachování volného manipulačního pásma v prostoru 6-8 m od břehové čáry dané vodoteče. Součástí čehož je odstranění všech staveb či příčně položených plotů a jiných překážek, které by mohly zamezit jednak správě vodního toku a jednak vzdutí vodní hladiny v případě zvýšených průtoků. Povodňový plán

V současné době je vypracován digitální povodňový plán Karlovarského kraje, který by měl v rámci Projektu aktualizace digitálního povodňového plánu Karlovarského kraje podrobností do území obcí s rozšířenou působností Aš, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov a Ostrov projít kompletní aktualizací a úpravou technologie na úroveň současného dPP ČR. Následující tabulky uvádějí Seznam ohrožených objektů v případě povodňových stavů v zájmovém území, dále seznam objektů, které sami mohou způsobit povodňový jev a v neposlední řadě seznam objektů, které mohou svou poruchou způsobit zvláštní povodeň a zasáhnout tak zájmové území. Tabulka 17 Seznam objektů ohrožených při povodňových stavech

OHŘE Katastrální území

Karlovy Vary - Bohatice

Rozhodující hlásný profil: Seznam ohrožených objektů:

limnigraf K. Vary - Drahovice

Katastrální území

Karlovy Vary - Olšová Vrata


limnigraf K. Vary - Drahovice

Katastrální území Rozhodující hlásný profil: Seznam ohrožených objektů:

Objekty ekonomiky: • sanatorium, říční km 174,2 • zahradnictví, říční km 174,2

Obytné domy, rekreační objekty: • koupaliště, loděnice, říční km 169,1 Karlovy Vary limnigraf K. Vary - Drahovice

Obytné domy, rekreační objekty: • bytové domy v osadě Sedlečko, říční km 168,8


108


chaty, cesta v osadě Pulovice, říční km 165,5 - 165,0 chaty a zahrádky v obci, říční km 164,6-163,5 • bytové domy, chaty, říční km 164,0-163,3 Stavby: • silnice II/221, říční km 164,9 TEPLÁ Katastrální území Rozhodující hlásný profil: Seznam ohrožených objektů:

ROLAVA Katastrální území

Karlovy Vary limnigraf VD Březová

Objekty ekonomiky: • Vřídelní kolonáda, nemovitosti, hotel, říční km 1,8 - 1,4, Q5 Karlovy Vary - Stará Role


limnigraf Stará Role


Karlovy Vary - Rybáře


limnigraf Stará Role

Obytné domy, rekreační objekty: • bytové domy, říční km 4,2 - 2,3 Objekty ekonomiky: • sklady, říční km 4,2 - 2,3

Obytné domy, rekreační objekty: • bytové domy, říční km 1,2 - 0,0 Objekty ekonomiky: • sklady, říční km 1,2 - 0,0

CHODOVSKÝ POTOK


Karlovy Vary - Dvory

Rozhodující hlásný profil: Seznam objektů:

ohrožených

Obytné domy, rekreační objekty: • zahrádky říční km 2,0-1,5 • bytové domy, Moser, Porcelánka, říční km 1,5-0,0

Tabulka 18 Seznam objektů způsobující povodňové jevy

Seznam objektů, které mohou způsobit povodňové jevy Tok ř.km. Katastrální území Teplá 1,8 Karlovy Vary Rolava 0,1 Rybáře 1,1 Rybáře Chodovský potok 1,5 Dvory

Objekt vřídelní kolonáda most silnice I/6 (6-055) jez pro koupaliště propustek silnice I/6

Tabulka 19 Seznam objektů, které mohou způsobit zvláštní povodeň

Seznam objektů, které mohou poruchou způsobit zvláštní povodeň Tok Název díla Ohrožené objekty Teplá VD Stanovice budovy Karlovy Vary – lázeňské město silnice Březová - Richmond - MK Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

109


VD Březová

budovy Karlovy Vary – lázeňské město silnice Březová - Richmond - MK

Zásobování pitnou vodou V oblasti města Karlovy Vary je nedostatek kvalitních podzemních zdrojů vhodných k použití pro distribuci pitné vody. Proto se pitná voda z 89 % vyrábí ze zdrojů povrchových, zbylých 11 % tvoří podzemní zdroje. Provozování a údržbu, včetně rozvoje zařízení pro zásobování pitnou vodou zajišťuje Akciová společnost Vodárny a kanalizace Karlovy Vary (Vodakva) Hlavním zdrojem karlovarského oblastního vodovodu je úpravna vody Březová, která odebírá surovou vodu z vodárenské nádrže na Lomnickém potoce u Stanovic. Nádrž společně s přečerpací stanicí u Tepličky na Teplé zabezpečuje vyrovnaný odběr 492 l/s pro úpravnu. Úpravna vody má průměrný čistý výkon 470 l/s a max. kapacitu 650 l/s. Upravená voda je z vodojemu čisté vody č. 1 dopravena do vodojemu č.5c - Sokolák čelní a z něj posléze do dalších vodojemů v ostatních částech města odkud je posléze převážně gravitačně zásobována zástavba zájmového území Karlových Varů. Vnitřní lázeňské území je rozděleno na 4 tlaková pásma. DTP je zásobeno z VDJ 5b a z jižní strany z VDJ 1 – Úpravna. HTP je zásobeno z úrovně vodojemu 3a - Sokolák starý a z vodojemů Vyhlídka II a IV na pravém břehu. Plnění vodojemů Vyhlídka je zajišťováno z VDJ 3b - Sokolák nový. Část HTP na jihu VLU je zásobována z VDJ č.1 – Úpravna. Na vodovodní soustavu města Karlovy Vary (dále jen VSKV) jsou posléze napojeny jednotlivé místní části a obce, mezi něž patří místní část Rybáře, zásobováné z vodojemů Růžový vrch 6c a 6a. Z vodojemu Růžový vrch 6b je zásobována místní část Sedlec, Čankov a Bohatice. Na VSKV je dále napojena m. č. Dvory, jejichž zásobování je zajištěno přímo z vodojemu Sokolský vrch č.5a a současně díky prodloužení řadu od kasáren zajišťuje zásobování místní části Tašovice. Tuhnice a OSÚ přísluší do DTP, zásobeného z vodojemů 5a - Sokolák starý a 5b - Sokolák nový. Ze sítě je pomocí ČS Doubí zásoben VDJ Doubí, který zásobuje danou oblast. Místní část Stará Role je zásobena z VDJ U Vysílače, odkud je zajištěna dodávka také pro místní části Rosnice a Počerny. Voda pro zásobování Drahovic je akumulována v 5 vodojemech. Jsou to VDJ Slavie, VDJHřbitovní, VDJ Drahovice I., VDJ Drahovice II a VDJ Drahovice III. Místní část Olšová Vrata je zásobena z VDJ Vítkova Hora, který je napojen na vodovodní síť místní části Karlovy Vary přes VDJ Panoráma. Z tohoto vodojemu je pomocí ATS panoráma zásobena místní část Hůrky. Vodovod Karlovy Vary zásobuje všechny části města s výjimkou lokality Cihelny, kde je vybudován místní vodovod a domovní studny. S připojením na stávající síť se prozatím neuvažuje, zásobování rozvojových ploch v této oblasti a některých dalších nepříznivě dostupných rozvojových ploch proto bude zajištěno individuálně. Stávající vodovodní síť je stabilizovaná, zásobování rozvojových ploch bude provedeno napojením na stávající a nově navržené vodovodní řady v uličních prostorech. Napojení rozvojových ploch na vodovodní síť je podmíněno prověřením dostatečné kapacity, popřípadě zkapacitněním stávajících řadů. V katastrálním území Karlových Varů územní plán navrhuje výstavbu vodovodního řadu, umožňujícího nouzové zásobování Úpravny Březová a dále vodojemu Doubí (200m3, HTP), který umožní zajištění dostatečného objemu k pokrytí potřeb rozvojových ploch v katastrálním území Doubí. V rámci připojování jednotlivých rozvojových ploch na sít budou upřednostňovány plochy určené k bydlení. Stávající i navrhovaná vodovodní síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze.


110


Navrhované vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a budou zokruhovány. Navržená vodovodní síť bude řešena dle příslušných oborových norem a s přihlédnutím k ČSN 730873 (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů v obytném území budou s výjimkou samostatných koncových úseků navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100 do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou) v objemu vydatnosti 6-9 l/s. Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v následující tabulce vychází z údajů uvedených v PRVKUK: -

specifická potřeba pitné vody: 130 l . os-1 . den-1

-

koeficient denní nerovnoměrnosti kd: 1,46

-

pro plochy určené k jiným účelům než bydlení byla uvažována potřeba 0,05 l/s/ha, pro průmysl a 0,075 l/s/ha pro jiné účely (v tabulce -*)

-

koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh : 1,80 (BI, BV, RI, SM –V, SM-R)

v ostatních případech (BM, SM-M, SM-K) kh : 2,1 Uvedené hodnoty v následujících tabulkách zohledňují variantní řešení. Tabulka 20 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách - Varianta 1 Průměrná denní Max. denní potřeba potřeba (m3/den) (m3/den)

INDEX_NP_1 BILANCE_OB KATASTR

Max. hodinová potřeba (l/s)

P04-OV-bh

- * Bohatice

40,00

40,00

0,46

P05-OV-bh

- * Bohatice

6,22

6,22

0,07

P06-SM-bh

46 Bohatice

5,98

8,73

0,18

Z04-SM-bh

75 Bohatice

9,75

14,24

0,30

Z14-SM-bh

139 Bohatice

18,07

26,38

0,55

Z11-SV-bh

38 Bohatice

4,94

7,21

0,15

Z03-VD-bh

- * Bohatice

59,17

59,17

0,68

Z13-VD-bh

- * Bohatice

41,70

41,70

0,48

Z12-VD-bh

- * Bohatice

16,12

16,12

0,19

Z07-VL-bh

- * Bohatice

153,89

153,89

1,78

Z10-VL-bh

- * Bohatice

856,53

856,53

9,91

Z08-VL-bh

- * Bohatice

341,38

341,38

3,95

Z05-VL-bh

- * Bohatice

163,50

163,50

1,89

1717,25

1735,07

20,61

Celkem

Bohatice

Z01-SR-cl

24 Cihelny

3,12

4,56

0,09

Z03-SR-cl

6 Cihelny

0,78

1,14

0,02

Z04-SR-cl

22 Cihelny

2,86

4,18

0,09

Z05-SR-cl

50 Cihelny

6,50

9,49

0,20

Z02-SR-cl

10 Cihelny

1,30

1,90

0,04

Cihelny

14,56

21,26

0,44

Celkem


111


Průměrná denní Max. denní potřeba potřeba (m3/den) (m3/den)



Z01-BV-ck

42 Čankov

5,46

7,97

0,17

Z03-BV-ck

233 Čankov

30,29

44,22

0,92

Z02-BV-ck

227 Čankov

29,51

43,08

0,90

Z04-RZ-ck

0 Čankov

146,18

146,18

1,69

Čankov

211,44

241,46

3,68

17,46

0,36

Celkem Z07-BI-db

92 Doubí u Karlových Var

11,96

Z05-BI-db


2,60

3,80

0,08

Z06-BI-db


9,10

13,29

0,28

Z04-BI-db


0,91

1,33

0,03

R06-RI-db

- * Doubí u Karlových Var

104,06

104,06

1,20

R01-RI-db


245,82

245,82

2,85

R02-RI-db


88,20

88,20

1,02

R05-RI-db


173,05

173,05

2,00

R03-RI-db


327,84

327,84

3,79

R04-RI-db


120,53

120,53

1,39

R07-RI-db


161,60

161,60

1,87

P01-SK-db


12,87

18,79

0,39

Z08-SK-db


4,68

6,83

0,14

P02-SR-db

27 Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var

3,51

5,12

0,11

1266,71

1287,70

15,52

Celkem Z04-BH-dr

281 Drahovice

36,53

53,33

1,11

Z01-BI-dr

49 Drahovice

6,37

9,30

0,19

Z02-BI-dr

42 Drahovice

5,46

7,97

0,17

P02-OH-dr

- * Drahovice

49,10

71,68

0,83

Z03-OV-dr

- * Drahovice

13,27

13,27

0,15

Z05-OV-dr

- * Drahovice

55,76

55,76

0,65

Z06-OV-dr

- * Drahovice

208,38

208,38

2,41

P03-SM-dr

90 Drahovice

11,70

17,08

0,36

Z09-SV-dr

36 Drahovice

4,68

6,83

0,14

Z08-TI-dr

- * Drahovice

89,26

89,26

1,03

Z07-VD-dr

- * Drahovice

99,92

99,92

1,16

580,43

632,79

8,20

Celkem

Drahovice

Z05-BH-dv

87 Dvory

11,31

16,51

0,34

Z13-BI-dv

14 Dvory

1,82

2,66

0,06

Z08-OM-dv

- * Dvory

26,12

26,12

0,30

Z04-OS-dv

- * Dvory

135,80

135,80

1,57

Z01-OV-dv

- * Dvory

491,17

491,17

5,68

Z14-RZ-dv

- * Dvory

166,91

166,91

1,93

Z03-SC-dv

413 Dvory

53,69

78,39

1,63

P01-SK-dv

65 Dvory

8,45

12,34

0,26

Z07-VL-dv

- * Dvory

206,75

206,75

2,39


112





Z9-VS-dv

- * Dvory

73,58

73,58

0,85

Z10-VS-dv

- * Dvory

257,71

257,71

2,98

Z11-VS-dv

- * Dvory

75,86

75,86

0,88

1509,17

1543,79

18,89

Celkem

Dvory

Z06-BI-kv

84 Karlovy Vary

10,92

15,94

0,33

P06-OM-kv

- * Karlovy Vary

23,99

23,99

0,28

Z03-OM-kv

- * Karlovy Vary

2,56

2,56

0,03

P07-SL-kv

- * Karlovy Vary

20,06

20,06

0,23

Z10-OV-kv

- * Karlovy Vary

13,33

13,33

0,15

P02-SC-kv

131 Karlovy Vary

17,03

24,86

0,52

P01-SC-kv

430 Karlovy Vary

55,90

81,61

1,70

Z02-SL-kv

42 Karlovy Vary

5,46

7,97

0,17

Z09-SL-kv

45 Karlovy Vary

5,85

8,54

0,18

Z01-SL-kv

26 Karlovy Vary

3,38

4,93

0,10

Z12-VD-kv

- * Karlovy Vary

136,57

136,57

1,58

295,04

340,37

5,27

Celkem

Karlovy Vary

Z02-BI-ov

54 Olšová Vrata

7,02

10,25

0,21

Z21-BI-ov

9 Olšová Vrata

1,17

1,71

0,04

Z20-BI-ov

14 Olšová Vrata

1,82

2,66

0,06

Z01-BI-ov

74 Olšová Vrata

9,62

14,05

0,29

Z03-BI-ov

10 Olšová Vrata

1,30

1,90

0,04

Z14-BI-ov

4 Olšová Vrata

0,52

0,76

0,02

Z07-BI-ov

98 Olšová Vrata

12,74

18,60

0,39

Z05-BI-ov

68 Olšová Vrata

8,84

12,91

0,27

Z04-BI-ov

16 Olšová Vrata

2,08

3,04

0,06

Z15-BI-ov

49 Olšová Vrata

6,37

9,30

0,19

Z16-BI-ov

26 Olšová Vrata

3,38

4,93

0,10

Z18-BI-ov

619 Olšová Vrata

80,47

117,49

2,45

P01-BV-ov

27 Olšová Vrata

3,51

5,12

0,11

Z13-OM-ov

- * Olšová Vrata

48,09

48,09

0,56

Z06-OV-ov

- * Olšová Vrata

36,96

36,96

0,43

Z17-OV-ov

- * Olšová Vrata

19,95

19,95

0,23

Z22-RZ-ov

- * Olšová Vrata

19,04

19,04

0,22

Z19-RZ-ov

- * Olšová Vrata

137,85

137,85

1,60

Z12-SM-ov

154 Olšová Vrata

20,02

29,23

0,61

420,75

493,83

7,86

Celkem

Olšová Vrata

Z03-BV-pc

35 Počerny

4,55

6,64

0,14

Z04-BV-pc

12 Počerny

1,56

2,28

0,05

P01-BV-pc

30 Počerny

3,90

5,69

0,12

Z06-RZ-pc

- * Počerny

90,28

90,28

1,04

Z01-SV-pc

64 Počerny

8,32

12,15

0,25


113



INDEX_NP_1 BILANCE_OB KATASTR Z02-SV-pc Celkem


150 Počerny

19,50

28,47

0,59

Počerny

128,11

145,52

2,20

Z05-RZ-rs

- * Rosnice u Staré Role

152,46

152,46

1,76

Z01-RZ-rs


387,38

387,38

4,48

P01-SV-rs

16 Rosnice u Staré Role

2,08

3,04

0,06

Z04-SV-rs


7,93

11,58

0,24

Z02-SV-rs


7,28

10,63

0,22

Z03-SV-rs


25,74

37,58

0,78

Z06-SV-rs


30,94

45,17

0,94

Z09-VD-rs


26,93

26,93

0,31

Z11-VD-rs


59,81

59,81

0,69

Z07-VD-rs


123,96

123,96

1,43

824,52

858,55

10,94

Celkem

Rosnice u Staré Role

Z06-BH-rb

37 Rybáře

Z01-BH-rb

1098 Rybáře

Z05-BH-rb

4,81

7,02

0,15

142,74

208,40

4,34

71 Rybáře

9,23

13,48

0,28

P06-BI-rb

189 Rybáře

24,57

35,87

0,75

Z07-BI-rb

196 Rybáře

25,48

37,20

0,78

Z02-BI-rb

8 Rybáře

1,04

1,52

0,03

Z03-OV-rb

- * Rybáře

45,38

45,38

0,53

P09-SC-rb

60 Rybáře

7,80

11,39

0,24

P10-SC-rb

113 Rybáře

14,69

21,45

0,45

P03-SC-rb

172 Rybáře

22,36

32,65

0,68

P02-SC-rb

151 Rybáře

19,63

28,66

0,60

Z04-SK-rb

44 Rybáře

5,72

8,35

0,17

P01-SM-rb

731 Rybáře

95,03

138,74

2,89

P04-SM-rb

109 Rybáře

14,17

20,69

0,43

P05-SM-rb

158 Rybáře

20,54

29,99

0,62

Rybáře

453,19

640,78

12,93

Celkem P05-BI-sl

69 Sedlec u Karlových Var

8,97

13,10

0,27

Z08-BI-sl


43,16

63,01

1,31

P06-BV-sl


2,73

3,99

0,08

Z03-RZ-sl

- * Sedlec u Karlových Var

179,85

179,85

2,08

Z02-SK-sl


5,33

7,78

0,16

Z06-SK-sl


7,28

10,63

0,22

P02-SV-sl


4,29

6,26

0,13

P01-SV-sl


11,83

17,27

0,36

Z07-SV-sl


2,47

3,61

0,08

Z05-SV-sl


8,45

12,34

0,26

P03-SV-sl


3,77

5,50

0,11

Z04-SV-sl


13,13

19,17

0,40


114





Z10-SV-sl


15,99

23,35

0,49

Z12-VD-sl


28,84

28,84

0,33

Z11-VD-sl


91,40

91,40

1,06

Z09-VX-sl

48,04

48,04

0,56

Celkem

- * Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var

475,53

534,14

7,90

P02-BI-sr

48 Stará Role

6,24

9,11

0,19

Z04-BI-sr

338 Stará Role

43,94

64,15

1,34

Z08-BI-sr

74 Stará Role

9,62

14,05

0,29

Z05-BI-sr

187 Stará Role

24,31

35,49

0,74

Z11-BI-sr

254 Stará Role

33,02

48,21

1,00

P01-BV-sr

75 Stará Role

9,75

14,24

0,30

Z19-BV-sr

27 Stará Role

3,51

5,12

0,11

Z09-BV-sr

8 Stará Role

1,04

1,52

0,03

Z03-BV-sr

30 Stará Role

3,90

5,69

0,12

Z10-BV-sr

21 Stará Role

2,73

3,99

0,08

Z17-BV-sr

232 Stará Role

30,16

44,03

0,92

Z16-BV-sr

234 Stará Role

30,42

44,41

0,93

Z18-BV-sr

136 Stará Role

17,68

25,81

0,54

Z01-SM-sr

1984 Stará Role

257,92

376,56

7,85

Z20-SV-sr

21 Stará Role

2,73

3,99

0,08

P03-VL-sr

- * Stará Role

189,25

189,25

2,19

Z14-VL-sr

- * Stará Role

82,46

82,46

0,95

Z15-VL-sr

- * Stará Role

17,93

17,93

0,21

Z12-VL-sr

- * Stará Role

60,38

60,38

0,70

Z13-VS-sr

- * Stará Role

17,42

17,42

0,20

Z02-VZ-sr

- * Stará Role

313,50

313,50

3,63

Stará Role

1157,91

1377,32

22,39

Celkem Z02-BI-ts

21 Tašovice

2,73

3,99

0,08

Z01-BI-ts

26 Tašovice

3,38

4,93

0,10

Z06-OK-ts

- * Tašovice

472,28

472,28

5,47

Z04-RZ-ts

- * Tašovice

44,72

44,72

0,52

Z03-SR-ts

72 Tašovice

9,36

13,67

0,28

Z09-VS-ts

- * Tašovice

1344,82

1344,82

15,57

Tašovice

1877,28

1884,40

22,02

Celkem P07-BH-tu

62 Tuhnice

8,06

11,77

0,25

P08-OS-tu

- * Tuhnice

181,07

181,07

2,10

P01-SC-tu

250 Tuhnice

32,50

47,45

0,99

P02-SC-tu

585 Tuhnice

76,05

111,03

2,31

P03-SC-tu

181 Tuhnice

23,53

34,35

0,72

P05-SC-tu

96 Tuhnice

12,48

18,22

0,38

P06-SM-tu

735 Tuhnice

95,55

139,50

2,91


115



INDEX_NP_1 BILANCE_OB KATASTR Celkem

Tuhnice

429,24

543,40

Max. hodinová potřeba (l/s) 9,64

Tabulka 21 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách - Varianta 2 Průměrná denní Max. denní potřeba potřeba (m3/den) (m3/den)



P04-OV-bh

- * Bohatice

25,27

25,27

0,29

P05-SM-bh

46 Bohatice

5,98

8,73

0,18

Z04-SM-bh

75 Bohatice

9,75

14,24

0,30

Z14-SM-bh

123 Bohatice

15,99

23,35

0,49

Z11-SV-bh

38 Bohatice

4,94

7,21

0,15

Z03-VD-bh

- * Bohatice

59,17

59,17

0,68

Z13-VD-bh

- * Bohatice

41,70

41,70

0,48

Z12-VD-bh

- * Bohatice

16,12

16,12

0,19

Z07-VL-bh

- * Bohatice

153,89

153,89

1,78

Z10-VL-bh

- * Bohatice

856,53

856,53

9,91

Z08-VL-bh

- * Bohatice

341,38

341,38

3,95

Z06-VL-bh

- * Bohatice

46,21

46,21

0,53

Z05-VL-bh

- * Bohatice

62,30

62,30

0,72

1639,24

1656,10

19,66

Celkem

Bohatice

Z01-SR-cl

24 Cihelny

3,12

4,56

0,09

Z02-SR-cl

6 Cihelny

0,78

1,14

0,02

Z03-SR-cl

22 Cihelny

2,86

4,18

0,09

Z04-SR-cl

50 Cihelny

6,50

9,49

0,20

Cihelny

13,26

19,36

0,40

Z01-BV-ck

42 Čankov

5,46

7,97

0,17

Z03-BV-ck

119 Čankov

15,47

22,59

0,47

Z02-BV-ck

133 Čankov

17,29

25,24

0,53

Z04-RZ-ck

- * Čankov

166,89

166,89

1,93

Čankov

205,11

222,69

3,09

Celkem

Celkem Z09-BI-db


11,96

17,46

0,36

Z03-BI-db


1,30

1,90

0,04

Z07-BI-db


18,72

27,33

0,57

Z08-BI-db


6,11

8,92

0,19

Z04-BI-db


2,60

3,80

0,08

Z02-BI-db


2,73

3,99

0,08

Z05-BI-db


9,10

13,29

0,28

R01-BI-db


11,10

16,21

0,34

R02-BI-db


9,10

13,29

0,28

R04-BI-db


19,45

28,40

0,59

R03-BI-db


14,15

20,66

0,43


116





P01-SK-db


12,87

18,79

0,39

Z10-SK-db


6,24

9,11

0,19

P02-SR-db


3,51

5,12

0,11

128,95

188,27

3,92

Celkem Z04-BH-dr

281 Drahovice

36,53

53,33

1,11

Z01-BI-dr

49 Drahovice

6,37

9,30

0,19

Z02-BI-dr

42 Drahovice

5,46

7,97

0,17

Z03-OV-dr

- * Drahovice

13,27

13,27

0,15

Z05-OV-dr

- * Drahovice

55,76

55,76

0,65

Z06-OV-dr

- * Drahovice

210,40

210,40

2,44

P02-SM-dr

90 Drahovice

11,70

17,08

0,36

Z09-SV-dr

36 Drahovice

4,68

6,83

0,14

Z08-TI-dr

- * Drahovice

89,26

89,26

1,03

Z07-VD-dr

- * Drahovice

197,65

197,65

2,29

631,08

660,86

8,52

Celkem

Drahovice

Z07-BH-dv

87 Dvory

11,31

16,51

0,34

Z15-BI-dv

14 Dvory

1,82

2,66

0,06

Z10-OM-dv

- * Dvory

26,12

26,12

0,30

Z06-OS-dv

- * Dvory

135,80

135,80

1,57

Z01-OV-dv

- * Dvory

303,62

303,62

3,51

Z02-OV-dv

- * Dvory

94,11

94,11

1,09

Z05-OV-dv

- * Dvory

24,05

24,05

0,28

Z16-RZ-dv

- * Dvory

166,91

166,91

1,93

Z04-SC-dv

413 Dvory

53,69

78,39

1,63

P01-SK-dv

65 Dvory

8,45

12,34

0,26

Z09-VL-dv

- * Dvory

165,42

165,42

1,91

Z11-VS-dv

- * Dvory

73,58

73,58

0,85

Z12-VS-dv

- * Dvory

257,71

257,71

2,98

Z13-VS-dv

- * Dvory

75,86

75,86

0,88

1398,46

1433,08

17,60

Celkem

Dvory

Z03-BI-kv

84 Karlovy Vary

10,92

15,94

0,33

P05-OM-kv

- * Karlovy Vary

23,99

23,99

0,28

Z01-OM-kv

- * Karlovy Vary

2,56

2,56

0,03

P02-SC-kv

131 Karlovy Vary

17,03

24,86

0,52

P01-SC-kv

430 Karlovy Vary

55,90

81,61

1,70

Z06-SL-kv

34 Karlovy Vary

4,42

6,45

0,13

Z08-VD-kv

0 Karlovy Vary

136,57

136,57

1,58

251,38

291,99

4,57

Celkem

Karlovy Vary

Z02-BI-ov

54 Olšová Vrata

7,02

10,25

0,21

Z18-BI-ov

9 Olšová Vrata

1,17

1,71

0,04

Z17-BI-ov

14 Olšová Vrata

1,82

2,66

0,06


117





Z01-BI-ov

74 Olšová Vrata

9,62

14,05

0,29

Z03-BI-ov

10 Olšová Vrata

1,30

1,90

0,04

Z13-BI-ov

4 Olšová Vrata

0,52

0,76

0,02

Z06-BI-ov

98 Olšová Vrata

12,74

18,60

0,39

Z04-BI-ov

68 Olšová Vrata

8,84

12,91

0,27

Z14-BI-ov

42 Olšová Vrata

5,46

7,97

0,17

Z15-BI-ov

644 Olšová Vrata

83,72

122,23

2,55

P01-BV-ov

27 Olšová Vrata

3,51

5,12

0,11

Z05-OV-ov

- * Olšová Vrata

36,96

36,96

0,43

Z19-RZ-ov

- * Olšová Vrata

19,04

19,04

0,22

Z16-RZ-ov

- * Olšová Vrata

137,85

137,85

1,60

Z11-SM-ov

128 Olšová Vrata

16,64

24,29

0,51

346,21

416,30

6,88

Celkem

Olšová Vrata

P01-BV-pc

30 Počerny

3,90

5,69

0,12

Z04-BV-pc

35 Počerny

4,55

6,64

0,14

Z05-BV-pc

12 Počerny

1,56

2,28

0,05

Z07-RZ-pc

0 Počerny

90,28

90,28

1,04

Z01-SV-pc

64 Počerny

8,32

12,15

0,25

Z02-SV-pc

58 Počerny

7,54

11,01

0,23

Z03-SV-pc

3 Počerny

0,39

0,57

0,01

116,54

128,62

1,84

Celkem

Počerny

Z01-RZ-rs


97,47

97,47

1,13

Z03-RZ-rs


146,64

146,64

1,70

P01-SV-rs


2,08

3,04

0,06

Z04-SV-rs


7,93

11,58

0,24

Z02-SV-rs


7,28

10,63

0,22

Z05-SV-rs


26,91

39,29

0,82

Z06-SV-rs


7,54

11,01

0,23

Z10-VD-rs


26,93

26,93

0,31

Z09-VD-rs


59,81

59,81

0,69

Z07-VD-rs


123,96

123,96

1,43

506,56

530,36

6,84

4,81

7,02

0,15

Celkem


Z06-BH-rb

37 Rybáře

Z01-BH-rb

1098 Rybáře

142,74

208,40

4,34

P06-BI-rb

189 Rybáře

24,57

35,87

0,75

Z07-BI-rb

196 Rybáře

25,48

37,20

0,78

Z02-BI-rb

8 Rybáře

1,04

1,52

0,03

Z05-BI-rb

28 Rybáře

3,64

5,31

0,11

Z09-BI-rb

251 Rybáře

32,63

47,64

0,99

Z11-BI-rb

123 Rybáře

15,99

23,35

0,49

- * Rybáře

45,38

45,38

0,53

Z03-OV-rb


118





P09-SC-rb

60 Rybáře

7,80

11,39

0,24

P10-SC-rb

113 Rybáře

14,69

21,45

0,45

P03-SC-rb

172 Rybáře

22,36

32,65

0,68

P02-SC-rb

151 Rybáře

19,63

28,66

0,60

Z08-SK-rb

51 Rybáře

6,63

9,68

0,20

Z04-SK-rb

38 Rybáře

4,94

7,21

0,15

P01-SM-rb

731 Rybáře

95,03

138,74

2,89

P04-SM-rb

109 Rybáře

14,17

20,69

0,43

P05-SM-rb

158 Rybáře

20,54

29,99

0,62

Rybáře

502,07

712,15

14,42

Celkem P04-BI-sl


8,97

13,10

0,27

Z08-BI-sl


43,16

63,01

1,31

Z03-RZ-sl


127,39

127,39

1,47

Z02-SK-sl


5,33

7,78

0,16

P02-SV-sl


4,29

6,26

0,13

P01-SV-sl


11,83

17,27

0,36

Z07-SV-sl


2,47

3,61

0,08

Z06-SV-sl


8,45

12,34

0,26

Z05-SV-sl


5,85

8,54

0,18

Z04-SV-sl


1,56

2,28

0,05

Z11-VD-sl


28,84

28,84

0,33

Z10-VD-sl


283,72

283,72

3,28

Z09-VX-sl


48,04

48,04

0,56

579,90

622,18

8,44

199,94

291,91

6,08

Celkem Z02-BH-sr

1538 Stará Role

P02-BI-sr

48 Stará Role

6,24

9,11

0,19

Z07-BI-sr

338 Stará Role

43,94

64,15

1,34

Z10-BI-sr

74 Stará Role

9,62

14,05

0,29

Z08-BI-sr

187 Stará Role

24,31

35,49

0,74

Z16-BI-sr

264 Stará Role

34,32

50,11

1,04

Z17-BI-sr

145 Stará Role

18,85

27,52

0,57

Z13-BH-sr

265 Stará Role

34,45

50,30

1,05

P01-BV-sr

75 Stará Role

9,75

14,24

0,30

Z18-BV-sr

27 Stará Role

3,51

5,12

0,11

Z11-BV-sr

8 Stará Role

1,04

1,52

0,03

Z06-BV-sr

30 Stará Role

3,90

5,69

0,12

Z12-BV-sr

21 Stará Role

2,73

3,99

0,08

Z19-BV-sr

279 Stará Role

36,27

52,95

1,10

Z22-BV-sr

11 Stará Role

1,43

2,09

0,04

Z01-OV-sr

0 Stará Role

23,29

23,29

0,27

Z20-SK-sr

128 Stará Role

16,64

24,29

0,51


119





Z21-SV-sr

21 Stará Role

2,73

3,99

0,08

P03-VL-sr

- * Stará Role

163,41

163,41

1,89

Z03-VL-sr

- * Stará Role

30,48

30,48

0,35

Z04-VL-sr

- * Stará Role

23,38

23,38

0,27

Z14-VL-sr

- * Stará Role

58,30

58,30

0,67

Z15-VS-sr

- * Stará Role

302,12

302,12

3,50

Z05-VZ-sr

- * Stará Role

313,50

313,50

3,63

Stará Role

1364,15

1571,00

24,26

Celkem Z09-BH-ts

92 Tašovice

11,96

17,46

0,36

Z06-BH-ts

670 Tašovice

87,10

127,17

2,65

Z02-BI-ts

21 Tašovice

2,73

3,99

0,08

Z01-BI-ts

26 Tašovice

3,38

4,93

0,10

Z04-OM-ts

- * Tašovice

488,31

488,31

5,65

Z10-VL-ts

- * Tašovice

48,34

48,34

0,56

Z07-VL-ts

- * Tašovice

129,44

129,44

1,50

Z11-VS-ts

- * Tašovice

80,55

80,55

0,93

Z12-VS-ts

- * Tašovice

173,53

173,53

2,01

Z08-VS-ts

- * Tašovice

266,96

266,96

3,09

Tašovice

1292,30

1340,68

16,94

Celkem P09-BH-tu

62 Tuhnice

8,06

11,77

0,25

P10-OS-tu

- * Tuhnice

181,07

181,07

2,10

P01-SC-tu

250 Tuhnice

32,50

47,45

0,99

P02-SC-tu

505 Tuhnice

65,65

95,85

2,00

P05-SC-tu

42 Tuhnice

5,46

7,97

0,17

P03-SC-tu

303 Tuhnice

39,39

57,51

1,20

P08-SM-tu

601 Tuhnice

78,13

114,07

2,38

P06-SM-tu

69 Tuhnice

8,97

13,10

0,27

P07-SM-tu

5 Tuhnice

0,65

0,95

0,02

419,88

529,73

9,36

Celkem

Tuhnice

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou pro obyvatele města bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den × obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Kanalizace Provozování a údržbu, včetně rozvoje zařízení pro odvádění a čištění odpadních vod zajišťuje Akciová společnost Vodárny a kanalizace Karlovy Vary (Vodakva). Karlovy Vary disponují převážně systémem jednotné kanalizace. Výstavba kanalizace byla realizována již v roce 1900, a to zejména ve střední části města. Postupně byla kanalizační síť v dalších letech podle potřeby doplňována a rozšiřována, takže dnes jsou jednotnou kanalizací centrálně odkanalizovány tyto části města, okolní obce a jejich části: Karlovy Vary - lázeňská a Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

120


obchodní část, Tuhnice, Doubí, Rybáře, Dvory, Stará Role, Bohatice, Počerny, Olšová Vrata, Drahovice, Sedlec, Tašovice, Březová, Hůrky a další obce, které nejsou součástí zájmového území. Samostatné dílčí dešťově sběrače a drenážní systémy odvodnění sídlišť nejsou ve správě Vodakvy. Součástí kanalizace nejsou rovněž dešťové vpustě, včetně přípojek od nich. Tyto jsou součástí komunikací a pochozích ploch. Odpadní vody z výše uvedených částí města a obcí (až na nepatrné výjimky) jsou kanalizačními sběrači sváděny do kmenové stoky "A" a dále do centrální mechanicko-biologické čistírny, která je umístěna na východním okraji města v Drahovicích, na pravém břehu řeky Ohře. Do kmenové stoky "A" jsou svedeny tyto hlavní kanalizační sběrače: - sběrač "B" z Bohatic, - sběrač "C" z Dalovic a Sadova, - sběrač "D" z lázeňského území K. Varů, Březové, Kolové a Kolové-Hájů, - sběrač "E" z Rybář a severní části Dvorů - sběrač "F" ze Staré Role a Počeren - napojený na sběrač "E" - sběrač "G" z jižní části Dvorů Kanalizace je zakončena čistírnou odpadních vod, která je situována v místní části Drahovice, na pravém břehu Ohře, kam jsou vypouštěny vyčištěné odpadní vody. Kanalizační síť Karlovy Vary odvádí splaškové vody ze všech části města s výjimkou lokality Cihelny. S připojením této místní části na stávající síť se prozatím neuvažuje, odvádění odpadních vod z rozvojových ploch v této oblasti a některých dalších nepříznivě dostupných rozvojových ploch proto bude zajištěno individuálně. Stávající kanalizační síť je stabilizovaná, zásobování rozvojových ploch bude provedeno napojením na stávající a nově navržené kanalizační stoky v uličních prostorech. Napojení rozvojových ploch na stokovou síť je podmíněno prověřením dostatečné kapacity kanalizačních potrubí a zejména čerpacích stanic. V uvedených případech jednotlivých katastrálních území bude nezbytné kapacitu stávajících sítí a objektů nejen prověřit, ale navýšit. V rámci zájmového území jsou navrženy rekonstrukce a postupná dostavba splaškové kanalizace, která výhledově nahradí funkci jednotné kanalizace, která bude posléze využívána pouze k odvodu dešťových vod. V katastrálním území Bohatic a Doubí územní plán navrhuje výstavbu ČS včetně výtlačného potrubí a dále tlakové kanalizace k zajištění odvodu splaškových vod z rozvojových ploch. V k.ú. Drahovice je z hlediska rozvoje území nezbytná realizace zvýšení kapacity stoky vedené v ulici Stará Kysbelská a dále zrušení ČS v ulici Krokova a odvedení splaškových vod gravitačně na stávající stoku. Územní plán navrhuje přepojit stávající výtlak LTH 200 z Tašovic (PE 225, 1 150m) do RŠ 2 na kanalizaci KT 400, „N“ včetně dostavby oddělovací komory , případně danou kritickou situaci řešit přepojením stávajícího výtlaku LTH z Tašovic (PE 225, 1 420m) do RŠ 83 na kanalizaci B400. Dále územní plán navrhuje posílení kapacity stávajícího sběrače Sedlec – Čankovská a dostavbu splaškové kanalizace v úseku komunikací Jabloňová – Vančurová. Stávající i navrhovaná kanalizační síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze. Navrhované kanalizační řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce, výpočty vycházejí ze stejných údajů a předpokladů jako výpočty potřeb pitné vody, Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

121


součinitel maximální hodinové nerovnoměrnosti odtoku splaškových vod byl použit v souladu s ČSN 756101. Uvedené hodnoty v následujících tabulkách zohledňují variantní řešení. Tabulka 22 Bilance produkce odpadních vod v rozvojových plochách - Varianta 1 Průměrná denní potřeba (m3/den)


Max. denní produkce splašků (l/s)

P04-OV-bh

- * Bohatice

40,00

0,46

P05-OV-bh

- * Bohatice

6,22

0,07

P06-SM-bh

46 Bohatice

5,98

0,46

Z04-SM-bh

75 Bohatice

9,75

0,71

Z14-SM-bh

139 Bohatice

18,07

0,92

Z11-SV-bh

38 Bohatice

4,94

0,39

Z03-VD-bh

- * Bohatice

59,17

0,68

Z13-VD-bh

- * Bohatice

41,70

0,48

Z12-VD-bh

- * Bohatice

16,12

0,19

Z07-VL-bh

- * Bohatice

153,89

1,78

Z10-VL-bh

- * Bohatice

856,53

9,91

Z08-VL-bh

- * Bohatice

341,38

3,95

Z05-VL-bh

- * Bohatice

163,50

1,89

1717,25

21,92

24 Cihelny

3,12

0,26

Z03-SR-cl

6 Cihelny

0,78

0,07

Z04-SR-cl

22 Cihelny

2,86

0,24

Z05-SR-cl

50 Cihelny

6,50

0,50

Z02-SR-cl

10 Cihelny

1,30

0,12

Cihelny

14,56

1,19

Z01-BV-ck

42 Čankov

5,46

0,42

Z03-BV-ck

233 Čankov

30,29

1,54

Z02-BV-ck

227 Čankov

29,51

1,50

Z04-RZ-ck

- * Čankov

146,18

1,69

Čankov

211,44

5,16

Celkem Z01-SR-cl

Celkem

Celkem

Bohatice

Z07-BI-db


11,96

0,82

Z05-BI-db


2,60

0,23

Z06-BI-db


9,10

0,66

Z04-BI-db


0,91

0,08

R06-RI-db


104,06

1,20

R01-RI-db


245,82

2,85

R02-RI-db


88,20

1,02

R05-RI-db


173,05

2,00

R03-RI-db


327,84

3,79

R04-RI-db


120,53

1,39

R07-RI-db


161,60

1,87

P01-SK-db


12,87

0,88


122


Průměrná denní potřeba (m3/den)



Z08-SK-db


4,68

0,37

P02-SR-db


3,51

0,29

1266,71

17,47

Celkem Z04-BH-dr

281 Drahovice

36,53

1,86

Z01-BI-dr

49 Drahovice

6,37

0,49

Z02-BI-dr

42 Drahovice

5,46

0,42

P02-OH-dr

- * Drahovice

49,10

0,83

Z03-OV-dr

- * Drahovice

13,27

0,15

Z05-OV-dr

- * Drahovice

55,76

0,65

Z06-OV-dr

- * Drahovice

208,38

2,41

P03-SM-dr

90 Drahovice

11,70

0,80

Z09-SV-dr

36 Drahovice

4,68

0,37

Z08-TI-dr

- * Drahovice

89,26

1,03

Z07-VD-dr

- * Drahovice

99,92

1,16

580,43

10,18

Celkem

Drahovice

Z05-BH-dv

87 Dvory

11,31

0,77

Z13-BI-dv

14 Dvory

1,82

0,16

Z08-OM-dv

- * Dvory

26,12

0,30

Z04-OS-dv

- * Dvory

135,80

1,57

Z01-OV-dv

- * Dvory

491,17

5,68

Z14-RZ-dv

- * Dvory

166,91

1,93

Z03-SC-dv

413 Dvory

53,69

1,62

P01-SK-dv

65 Dvory

8,45

0,62

Z07-VL-dv

- * Dvory

206,75

2,39

Z9-VS-dv

- * Dvory

73,58

0,85

Z10-VS-dv

- * Dvory

257,71

2,98

Z11-VS-dv

- * Dvory

75,86

0,88

1509,17

19,76

Celkem

Dvory

Z06-BI-kv

84 Karlovy Vary

10,92

0,75

P06-OM-kv

- * Karlovy Vary

23,99

0,28

Z03-OM-kv

- * Karlovy Vary

2,56

0,03

P07-SL-kv

- * Karlovy Vary

20,06

0,23

Z10-OV-kv

- * Karlovy Vary

13,33

0,15

P02-SC-kv

131 Karlovy Vary

17,03

0,87

P01-SC-kv

430 Karlovy Vary

55,90

1,68

Z02-SL-kv

42 Karlovy Vary

5,46

0,42

Z09-SL-kv

45 Karlovy Vary

5,85

0,45

Z01-SL-kv

26 Karlovy Vary

3,38

0,28

Z12-VD-kv

- * Karlovy Vary

136,57

1,58

295,04

6,73

7,02

0,51

Celkem Z02-BI-ov

Karlovy Vary 54 Olšová Vrata


123





Z21-BI-ov

9 Olšová Vrata

1,17

0,11

Z20-BI-ov

14 Olšová Vrata

1,82

0,16

Z01-BI-ov

74 Olšová Vrata

9,62

0,70

Z03-BI-ov

10 Olšová Vrata

1,30

0,12

Z14-BI-ov

4 Olšová Vrata

0,52

0,05

Z07-BI-ov

98 Olšová Vrata

12,74

0,87

Z05-BI-ov

68 Olšová Vrata

8,84

0,64

Z04-BI-ov

16 Olšová Vrata

2,08

0,18

Z15-BI-ov

49 Olšová Vrata

6,37

0,49

Z16-BI-ov

26 Olšová Vrata

3,38

0,28

Z18-BI-ov

619 Olšová Vrata

80,47

2,05

P01-BV-ov

27 Olšová Vrata

3,51

0,29

Z13-OM-ov

- * Olšová Vrata

48,09

0,56

Z06-OV-ov

- * Olšová Vrata

36,96

0,43

Z17-OV-ov

- * Olšová Vrata

19,95

0,23

Z22-RZ-ov

- * Olšová Vrata

19,04

0,22

Z19-RZ-ov

- * Olšová Vrata

137,85

1,60

Z12-SM-ov

154 Olšová Vrata

20,02

1,02

420,75

10,51

Celkem

Olšová Vrata

Z03-BV-pc

35 Počerny

4,55

0,36

Z04-BV-pc

12 Počerny

1,56

0,14

P01-BV-pc

30 Počerny

3,90

0,33

Z06-RZ-pc

- * Počerny

90,28

1,04

Z01-SV-pc

64 Počerny

8,32

0,61

Z02-SV-pc

150 Počerny

19,50

0,99

Počerny

128,11

3,47

Celkem Z05-RZ-rs


152,46

1,76

Z01-RZ-rs


387,38

4,48

P01-SV-rs


2,08

0,18

Z04-SV-rs


7,93

0,58

Z02-SV-rs


7,28

0,53

Z03-SV-rs


25,74

1,31

Z06-SV-rs


30,94

1,58

Z09-VD-rs


26,93

0,31

Z11-VD-rs


59,81

0,69

Z07-VD-rs


123,96

1,43

824,52

12,86

4,81

0,38

142,74

3,47

Celkem


Z06-BH-rb

37 Rybáře

Z01-BH-rb

1098 Rybáře

Z05-BH-rb

71 Rybáře

9,23

0,67

P06-BI-rb

189 Rybáře

24,57

1,25


124





Z07-BI-rb

196 Rybáře

25,48

1,30

Z02-BI-rb

8 Rybáře

1,04

0,10

Z03-OV-rb

0 Rybáře

45,38

0,53

P09-SC-rb

60 Rybáře

7,80

0,57

P10-SC-rb

113 Rybáře

14,69

0,75

P03-SC-rb

172 Rybáře

22,36

1,14

P02-SC-rb

151 Rybáře

19,63

1,00

Z04-SK-rb

44 Rybáře

5,72

0,44

P01-SM-rb

731 Rybáře

95,03

2,42

P04-SM-rb

109 Rybáře

14,17

0,72

P05-SM-rb

158 Rybáře

20,54

1,05

Rybáře

453,19

15,78

Celkem P05-BI-sl


8,97

0,65

Z08-BI-sl


43,16

1,75

P06-BV-sl


2,73

0,23

Z03-RZ-sl


179,85

2,08

Z02-SK-sl


5,33

0,41

Z06-SK-sl


7,28

0,53

P02-SV-sl


4,29

0,34

P01-SV-sl


11,83

0,81

Z07-SV-sl


2,47

0,21

Z05-SV-sl


8,45

0,62

P03-SV-sl


3,77

0,31

Z04-SV-sl


13,13

0,67

Z10-SV-sl


15,99

0,81

Z12-VD-sl


28,84

0,33

Z11-VD-sl


91,40

1,06

Z09-VX-sl


48,04

0,56

475,53

11,38

Celkem P02-BI-sr

48 Stará Role

6,24

0,48

Z04-BI-sr

338 Stará Role

43,94

1,78

Z08-BI-sr

74 Stará Role

9,62

0,70

Z05-BI-sr

187 Stará Role

24,31

1,24

Z11-BI-sr

254 Stará Role

33,02

1,68

P01-BV-sr

75 Stará Role

9,75

0,71

Z19-BV-sr

27 Stará Role

3,51

0,29

Z09-BV-sr

8 Stará Role

1,04

0,10

Z03-BV-sr

30 Stará Role

3,90

0,33

Z10-BV-sr

21 Stará Role

2,73

0,23

Z17-BV-sr

232 Stará Role

30,16

1,54

Z16-BV-sr

234 Stará Role

30,42

1,55


125





Z18-BV-sr

136 Stará Role

17,68

0,90

Z01-SM-sr

1984 Stará Role

257,92

6,27

Z20-SV-sr

21 Stará Role

2,73

0,23

P03-VL-sr

- * Stará Role

189,25

2,19

Z14-VL-sr

- * Stará Role

82,46

0,95

Z15-VL-sr

- * Stará Role

17,93

0,21

Z12-VL-sr

- * Stará Role

60,38

0,70

Z13-VS-sr

- * Stará Role

17,42

0,20

Z02-VZ-sr

- * Stará Role

313,50

3,63

Stará Role

1157,91

25,90

Celkem Z02-BI-ts

21 Tašovice

2,73

0,23

Z01-BI-ts

26 Tašovice

3,38

0,28

Z06-OK-ts

- * Tašovice

472,28

5,47

Z04-RZ-ts

- * Tašovice

44,72

0,52

Z03-SR-ts

72 Tašovice

9,36

0,68

Z09-VS-ts

- * Tašovice

1344,82

15,57

Tašovice

1877,28

22,74

Celkem P07-BH-tu

62 Tuhnice

8,06

0,59

P08-OS-tu

- * Tuhnice

181,07

2,10

P01-SC-tu

250 Tuhnice

32,50

1,66

P02-SC-tu

585 Tuhnice

76,05

1,94

P03-SC-tu

181 Tuhnice

23,53

1,20

P05-SC-tu

96 Tuhnice

12,48

0,85

P06-SM-tu

735 Tuhnice

95,55

2,43

Tuhnice

429,24

10,76

Celkem

Tabulka 23 Bilance produkce odpadních vod v rozvojových plochách - Varianta 2 Průměrná denní potřeba (m3/den)



P04-OV-bh

- * Bohatice

25,27

0,29

P05-SM-bh

46 Bohatice

5,98

0,46

Z04-SM-bh

75 Bohatice

9,75

0,71

Z14-SM-bh

123 Bohatice

15,99

0,81

Z11-SV-bh

38 Bohatice

4,94

0,39

Z03-VD-bh

- * Bohatice

59,17

0,68

Z13-VD-bh

- * Bohatice

41,70

0,48

Z12-VD-bh

- * Bohatice

16,12

0,19

Z07-VL-bh

- * Bohatice

153,89

1,78

Z10-VL-bh

- * Bohatice

856,53

9,91

Z08-VL-bh

- * Bohatice

341,38

3,95


126





Z06-VL-bh

- * Bohatice

46,21

0,53

Z05-VL-bh

- * Bohatice

62,30

0,72

1639,24

20,93

Celkem

Bohatice

Z01-SR-cl

24 Cihelny

3,12

0,26

Z02-SR-cl

6 Cihelny

0,78

0,07

Z03-SR-cl

22 Cihelny

2,86

0,24

Z04-SR-cl

50 Cihelny

6,50

0,50

Cihelny

13,26

1,07

Z01-BV-ck

42 Čankov

5,46

0,42

Z03-BV-ck

119 Čankov

15,47

0,79

Z02-BV-ck

133 Čankov

17,29

0,88

Z04-RZ-ck

- * Čankov

166,89

1,93

Čankov

205,11

4,02

Celkem

Celkem Z09-BI-db


11,96

0,82

Z03-BI-db


1,30

0,12

Z07-BI-db


18,72

0,95

Z08-BI-db


6,11

0,47

Z04-BI-db


2,60

0,23

Z02-BI-db


2,73

0,23

Z05-BI-db


9,10

0,66

R01-BI-db


11,10

0,76

R02-BI-db


9,10

0,66

R04-BI-db


19,45

0,99

R03-BI-db


14,15

0,72

P01-SK-db


12,87

0,88

Z10-SK-db


6,24

0,48

P02-SR-db


3,51

0,29

128,95

8,27

Celkem Z04-BH-dr

281 Drahovice

36,53

1,86

Z01-BI-dr

49 Drahovice

6,37

0,49

Z02-BI-dr

42 Drahovice

5,46

0,42

Z03-OV-dr

- * Drahovice

13,27

0,15

Z05-OV-dr

- * Drahovice

55,76

0,65

Z06-OV-dr

- * Drahovice

210,40

2,44

P02-SM-dr

90 Drahovice

11,70

0,80

Z09-SV-dr

36 Drahovice

4,68

0,37

Z08-TI-dr

- * Drahovice

89,26

1,03

Z07-VD-dr

- * Drahovice

197,65

2,29

631,08

10,51

11,31

0,77

Celkem Z07-BH-dv

Drahovice 87 Dvory


127





Z15-BI-dv

14 Dvory

1,82

0,16

Z10-OM-dv

- * Dvory

26,12

0,30

Z06-OS-dv

- * Dvory

135,80

1,57

Z01-OV-dv

- * Dvory

303,62

3,51

Z02-OV-dv

- * Dvory

94,11

1,09

Z05-OV-dv

- * Dvory

24,05

0,28

Z16-RZ-dv

- * Dvory

166,91

1,93

Z04-SC-dv

413 Dvory

53,69

1,62

P01-SK-dv

65 Dvory

8,45

0,62

Z09-VL-dv

- * Dvory

165,42

1,91

Z11-VS-dv

- * Dvory

73,58

0,85

Z12-VS-dv

- * Dvory

257,71

2,98

Z13-VS-dv

- * Dvory

75,86

0,88

1398,46

18,48

Celkem

Dvory

Z03-BI-kv

84 Karlovy Vary

10,92

0,75

P05-OM-kv

- * Karlovy Vary

23,99

0,28

Z01-OM-kv

- * Karlovy Vary

2,56

0,03

P02-SC-kv

131 Karlovy Vary

17,03

0,87

P01-SC-kv

430 Karlovy Vary

55,90

1,68

Z06-SL-kv

34 Karlovy Vary

4,42

0,35

Z08-VD-kv

- * Karlovy Vary

136,57

1,58

251,38

5,54

Celkem

Karlovy Vary

Z02-BI-ov

54 Olšová Vrata

7,02

0,51

Z18-BI-ov

9 Olšová Vrata

1,17

0,11

Z17-BI-ov

14 Olšová Vrata

1,82

0,16

Z01-BI-ov

74 Olšová Vrata

9,62

0,70

Z03-BI-ov

10 Olšová Vrata

1,30

0,12

Z13-BI-ov

4 Olšová Vrata

0,52

0,05

Z06-BI-ov

98 Olšová Vrata

12,74

0,87

Z04-BI-ov

68 Olšová Vrata

8,84

0,64

Z14-BI-ov

42 Olšová Vrata

5,46

0,42

Z15-BI-ov

644 Olšová Vrata

83,72

2,13

P01-BV-ov

27 Olšová Vrata

3,51

0,29

Z05-OV-ov

- * Olšová Vrata

36,96

0,43

Z19-RZ-ov

- * Olšová Vrata

19,04

0,22

Z16-RZ-ov

- * Olšová Vrata

137,85

1,60

Z11-SM-ov

128 Olšová Vrata

16,64

0,85

346,21

9,10

Celkem

Olšová Vrata

P01-BV-pc

30 Počerny

3,90

0,33

Z04-BV-pc

35 Počerny

4,55

0,36

Z05-BV-pc

12 Počerny

1,56

0,14


128





Z07-RZ-pc

- * Počerny

90,28

1,04

Z01-SV-pc

64 Počerny

8,32

0,61

Z02-SV-pc

58 Počerny

7,54

0,55

Z03-SV-pc

3 Počerny

0,39

0,04

116,54

3,06


97,47

1,13

Z03-RZ-rs


146,64

1,70

P01-SV-rs


2,08

0,18

Z04-SV-rs


7,93

0,58

Z02-SV-rs


7,28

0,53

Z05-SV-rs


26,91

1,37

Z06-SV-rs


7,54

0,55

Z10-VD-rs


26,93

0,31

Z09-VD-rs


59,81

0,69

Z07-VD-rs


123,96

1,43

506,56

8,47

4,81

0,38

Celkem Z01-RZ-rs

Celkem

Počerny


Z06-BH-rb

37 Rybáře

Z01-BH-rb

1098 Rybáře

142,74

3,47

P06-BI-rb

189 Rybáře

24,57

1,25

Z07-BI-rb

196 Rybáře

25,48

1,30

Z02-BI-rb

8 Rybáře

1,04

0,10

Z05-BI-rb

28 Rybáře

3,64

0,30

Z09-BI-rb

251 Rybáře

32,63

1,66

Z11-BI-rb

123 Rybáře

15,99

0,81

Z03-OV-rb

- * Rybáře

45,38

0,53

P09-SC-rb

60 Rybáře

7,80

0,57

P10-SC-rb

113 Rybáře

14,69

0,75

P03-SC-rb

172 Rybáře

22,36

1,14

P02-SC-rb

151 Rybáře

19,63

1,00

Z08-SK-rb

51 Rybáře

6,63

0,48

Z04-SK-rb

38 Rybáře

4,94

0,39

P01-SM-rb

731 Rybáře

95,03

2,42

P04-SM-rb

109 Rybáře

14,17

0,72

P05-SM-rb

158 Rybáře

20,54

1,05

Rybáře

502,07

18,32

8,97

0,65

Celkem P04-BI-sl


Z08-BI-sl


43,16

1,75

Z03-RZ-sl


127,39

1,47

Z02-SK-sl


5,33

0,41

P02-SV-sl


4,29

0,34

P01-SV-sl


11,83

0,81


129





Z07-SV-sl


2,47

0,21

Z06-SV-sl


8,45

0,62

Z05-SV-sl


5,85

0,45

Z04-SV-sl


1,56

0,14

Z11-VD-sl


28,84

0,33

Z10-VD-sl


283,72

3,28

Z09-VX-sl


48,04

0,56

579,90

11,03

199,94

4,86

Celkem Z02-BH-sr

1538 Stará Role

P02-BI-sr

48 Stará Role

6,24

0,48

Z07-BI-sr

338 Stará Role

43,94

1,78

Z10-BI-sr

74 Stará Role

9,62

0,70

Z08-BI-sr

187 Stará Role

24,31

1,24

Z16-BI-sr

264 Stará Role

34,32

1,75

Z17-BI-sr

145 Stará Role

18,85

0,96

Z13-BH-sr

265 Stará Role

34,45

1,75

P01-BV-sr

75 Stará Role

9,75

0,71

Z18-BV-sr

27 Stará Role

3,51

0,29

Z11-BV-sr

8 Stará Role

1,04

0,10

Z06-BV-sr

30 Stará Role

3,90

0,33

Z12-BV-sr

21 Stará Role

2,73

0,23

Z19-BV-sr

279 Stará Role

36,27

1,85

Z22-BV-sr

11 Stará Role

1,43

0,12

Z01-OV-sr

- * Stará Role

23,29

0,27

Z20-SK-sr

128 Stará Role

16,64

0,85

Z21-SV-sr

21 Stará Role

2,73

0,23

P03-VL-sr

- * Stará Role

163,41

1,89

Z03-VL-sr

- * Stará Role

30,48

0,35

Z04-VL-sr

- * Stará Role

23,38

0,27

Z14-VL-sr

- * Stará Role

58,30

0,67

Z15-VS-sr

- * Stará Role

302,12

3,50

Z05-VZ-sr

- * Stará Role

313,50

3,63

Stará Role

1364,15

28,81

Celkem Z09-BH-ts

92 Tašovice

11,96

0,82

Z06-BH-ts

670 Tašovice

87,10

2,22

Z02-BI-ts

21 Tašovice

2,73

0,23

Z01-BI-ts

26 Tašovice

3,38

0,28

Z04-OM-ts

- * Tašovice

488,31

5,65

Z10-VL-ts

- * Tašovice

48,34

0,56

Z07-VL-ts

- * Tašovice

129,44

1,50

Z11-VS-ts

- * Tašovice

80,55

0,93


130





Z12-VS-ts

- * Tašovice

173,53

2,01

Z08-VS-ts

- * Tašovice

266,96

3,09

Tašovice

1292,30

17,28

Celkem P09-BH-tu

62 Tuhnice

8,06

0,59

P10-OS-tu

- * Tuhnice

181,07

2,10

P01-SC-tu

250 Tuhnice

32,50

1,66

P02-SC-tu

505 Tuhnice

65,65

1,67

P05-SC-tu

42 Tuhnice

5,46

0,42

P03-SC-tu

303 Tuhnice

39,39

1,60

P08-SM-tu

601 Tuhnice

78,13

1,99

P06-SM-tu

69 Tuhnice

8,97

0,65

P07-SM-tu

5 Tuhnice

0,65

0,06

419,88

10,73

Celkem

Tuhnice

c.5.2. Energetická koncepce Zásobování zemním plynem Provozovatelem distribuční soustavy zemního plynu v řešeném území je společnost RWE GASNet, a.s. Zásobování lokality zemním plynem je realizováno VTL plynovodem prostřednictvím regulačním stanic: Tabulka 24 VTL Regulační stanice VTL Regulační stanice RS Tašovice RS Stará Role RS Dvory RS Křižíková RS Bohatice RS Žitná, Bohatice RS Doubí RS Stará Role, Sever RS Počerny Velkoodběratelé zemního plynu jsou zásobováni plynem samostatnými přípojkami z VTL plynovodů. Ve městě je vybudovaná hustá nízkotlaká i středotlaká síť plynárenských rozvodů. Postupná plynofikace města zajišťuje dodávky zemního plynu v těchto městských částech: Tabulka 25 Plynofikované části města Rozsah plynofikace Bohatice Doubí Dvory Drahovice Karlovy Vary Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

131


Rozsah plynofikace Počerny Rosnice Rybáře Sedlec Stará Role Tašovice Tuhnice V oblasti panelových sídlišť jsou realizovány středotlaké rozvody, ve starší zástavbě nízkotlaké rozvody zemního plynu. Kapacita přívodu, RS i ostatní rozvodné plynárenské sítě je dostatečná. Tabulka 26 STL regulační stanice STL Regulační stanice RS Sokolovská RS Plynárenská RS 1. máje RS Nádražní RS Rybářská RS Třeboňská RS Sedlecká RS Vítězná RS Prašná RS Bulharská RS Hynaisova RS Tylova RS Dvořákova stezka Zásobování řešeného území zemním plynem je zajišťěno VTL plynovody. Ze zásobovaícho okružního rozvodu je vedeno několik napájecích VTL větví do prostoru města. Síť městských i okružních VTL plynovodů je stabilizovaná a nejsou navrhovány žádné nové VTL plynovody. Zásobování rozvojových ploch zemním plynem bude provedeno STL a NTL plynovody uloženými převážně ve stávajících, nebo navrhovaných uličních prostorech. Převážná část nových rozvojových ploch je připojena na stávající plynovody. V katastrálním území Olšová Vrata vychází návrh nového STL plynovodu z dokumentu „Generelní řešení plynofikace města Karlovy Vary“, který byl poskytnut provozovatel distribuční soustavy zemního plynu. Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících plynovodů a návazného zařízení souvisejícího s provozem distribuční soustavy zemního plynu. Zásobování elektrickou energií Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie v řešeném území je společnost ČEZ Distribuce, a.s. Hlavním uzlovým bodem přenosové soustavy pro oblast Karlovarského kraje je rozvodna Vítkov s transformací VVN 220/110 kV. Prostřednictvím vedení VVN 220 kV zajišťuje jak propojení s elektrárenskými zdroji v Tisové a Vřesové tak s rozvodnou Přeštice a rozvodnou Hradec u Kadaně. Napájecími body pro zásobování Statutárního města Karlovy Vary jsou v řešeném území tyto rozvodny: Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

132


Tabulka 27 Rozvodny VVN Rozvodny VVN Rozvodna Bohatice 110/22 kV Rozvodna Tuhnice 110/10 kV Distribuce elektrické energie je v rámci řešeného území realizována v zemi uloženými kabelovými vedeními, nebo nadzemními neizolovanými vodiči o napětí 22 a 10 kV. Transformační stanice 22/0,4 kV, 10/0,4 kV a spínací stanice jsou různého provedení a stáří, jsou vybavené převážně jedním nebo dvěma transformátory. Spínací stanice slouží dodavateli elektrické energie jako rozpadové a manipulační body v systému 22 kV a 10 kV. Z trafostanic 22/0,4 kV a 10/0,4 kV je elektrická energie rozvedena převážně kabelovým vedením NN a v okrajových částech nadzemním vedením k jednotlivým spotřebitelům. Zásobování rozvojových ploch elektrickou energií bude provedeno vedeními VN 10 kV a 22 kV uloženými převážně ve stávajících, nebo navrhovaných uličních prostorech. Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících vedení a návazného zařízení souvisejícího s provozem distribuční soustavy elektrické energie. Centralizované zásobování teplem Provozovatelem distribuční soustavy tepla v řešeném území je společnost KAREL HOLOUBEK – Trade Group a.s. Zmíněná společnost zajišťuje také provoz zdroje v Bohaticích a plynové výtopny v Doubí. Hlavním zdrojem tepla pro soustavu dálkového zásobování teplem (DZT) města Karlovy Vary je tepelný napáječ z hnědouhelného a paroplynového zdroje Sokolovské uhelné, a.s. teplárna Vřesová, která má celkový teplený výkon 1 669 MW. Teplo v páře z vlastního zdroje společnosti KAREL HOLOUBEK – Trade Group a.s. v Bohaticích o tepelném výkonu 36,93 MW je dodáváno do parních výměníkových stanic tepla pro technologické potřeby odběratelů. Městská horkovodní primární síť je provozovaná celoročně. Zdroj tepla v Teplárně v Bohaticích zajišťuje výrobu a dodávku tepla i při letní odstávce základního tepelného napáječe. Malá, samostatná soustava DZT je provozovaná v městské části Doubí. KAREL HOLOUBEK – Trade Group a.s. provozuje plynovou kotelnu o tepelném výkonu 4,2 MW, která zajišťuje dodávky tepla pro vytápění a přípravu TV v malém obytném souboru v Doubí. Roční spotřeba zemního plynu se mění podle průběhu venkovních teplot a pohybuje se v průměru okolo 600 tis.m3/rok. Základní tepelný napáječ z teplárny Vřesová je vyveden v dimenzi 2 x DN700. Odbočka pro Novou Roli zajišťuje dodávky tepla pro odběratele, kteří dříve byli zásobovaní teplem z místního zdroje v Nové Roli. Před městem se tepelný napáječ větví a odbočka o dimenzi 2 x DN350 zásobuje teplem oblast Staré Role, Rybáře – Čankovská. Rozvod o dimenzi 2 x DN350 zásobuje teplem oblast Rybáře – Růžový Vrch, Drahovice a Tuhnice. Propojení s rozvody místní teplárny v Bohaticích je z místa rozvětvení realizováno tepelným napáječem o dimenze 2 x DN500. Parametry teplonosné látky v primárním rozvodu tepla jsou pro výpočtovou teplotu oblasti t e = -15 °C. Teplota horké vody 140/70 °C o tlaku 2,5 MPa. Regulace teplonosné látky, kterou je horká voda, se provádí podle průběhu venkovních teplot tzv. ekvitermní regulací. Primární rozvody provozuje společnost KAREL HOLOUBEK – Trade Group a.s., dále zajišťuje provoz výměníkových stanic tepla, zásobování teplem na vytápění a Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

133


přípravu TV pro byty a některé objekty městské vybavenosti. Primární horkovodní rozvody končí na patě předávacích stanic tepla. Předávací stanice tepla a sekundární rozvody tepla jsou v obytných souborech majetkem města, provoz zajišťuje společnost KAREL HOLOUBEK – Trade Group a.s.. Zbývající výměníkové stanice tepla a sekundární rozvody jsou v majetku soukromých subjektů a fyzických osob. Tepelný výkon potřebný pro pokrytí spotřeby odběratelů tepla ze soustavy CZT města Karlovy Vary, je pro výpočtovou teplotu oblasti te = -15 °C cca 130 MW. Tabulka 28 Licencované zdroje tepla v řešeném území č. j. 1 2 3 4

Zdroj tepla Teplárna Bohatice Výtopna G. Benedikt Výtopna Doubí Výtopna Tašovice

Tepelný výkon [MW t] 36,93 6,40 4,20 0,41

Držitel licence KAREL HOLOUBEK – Trade Group a.s. G. Benedikt Karlovy Vary s.r.o. KAREL HOLOUBEK – Trade Group a.s. KAREL HOLOUBEK – Trade Group a.s.

Tabulka 29 Shrnutí informací o hlavním zdroji CZT – Vřesová č. j. 1 2 3 4 5

Zdroj tepla Teplárna Vřesová PPC Vřesová Generátor TP Likvidace BEP TP Likvidace CHEP TP

Tepelný výkon [MW t] 1 100,00 400,00 129,00 20,00 20,00

Držitel licence Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.

Vzhledem k vyšší účinnosti ekologických opatření a vyšší efektivitě při centrální výrobě tepla bude nadále podporováno zvýšení kvality a rozšíření systémů CZT a jejich technické zabezpečení. Rozšíření systému CZT se týká oblasti Karlových Varů na zdroji teplárna Vřesová (CZT EVR). Navrhuje se připojení rozvojových lokalit na severním a západním okraji města v rámci koridorů uvedených v ZÚR Karlovarského kraje: 1. 2. 3. 4.

Je umístěn koridor T.02 Karlovy Vary – Stará Role. Je umístěn koridor T.03 Karlovy Vary – Čankovská. Je umístěn koridor T.04 Karlovy Vary střed. Je umístěn koridor T.05 Karlovy Vary – Staré Tuhnice – Na Ohři.

Volná kapacita soustavy zásobování teplem umožňuje případné připojení dalších, soustavě přilehlých, lokalit v závislosti na dostupnosti ostatních paliv. Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících rozvodů a návazného zařízení souvisejícího s provozem soustavy zásobování teplem. Decentralizované zásobování teplem Decentralizované zásobování teplem v řešeném území je orientováno na využití tuhých paliv, zemního plynu a částečně elektrické energie. Obnovitelné zdroje energie jsou využívány sporadicky. V rámci zlepšení životního prostředí v řešeném území je primárně navrženo využití zemního plynu pro vytápění ploch určených k individuálnímu bydlení. V maximální možné míře by měli být využívány také obnovitelné zdroje energie, které mohou zajišťovat jak částečné pokrytí potřeby tepla (solární soustavy pro přípravu TV a přitápění, tepelná čerpadla) tak mohou být Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

134


použity jako hlavní zdroj tepla (kotelny na biomasu). Důraz na využití obnovitelných zdrojů energie by měl být kladen zejména v oblastech, které jsou mimo dosah rozvodů tepla a zemního plynu. Bilance předpokládaných spotřeb energie v rozvojových plochách určených pro bydlení je uvedena v následující tabulce: Tabulka 30 Varianta 1 Index lokality


Plocha

Vypočtená maximální spotřeba energie Celkem

Vytápění

Teplá voda

Ostatní

2

[-]

[-]

[m ]

[MWh]

[MWh]

[MWh]

[MWh]

Z01-BV-ck

Čankov

9 340

1 326

729

332

265

Z03-BV-ck

Čankov

51 754

7 349

4 042

1 837

1 470

Z02-BV-ck

Čankov

50 360

7 151

3 933

1 788

1 430

Z06-BI-db

Doubí u Karlových Var

17 491

2 484

1 366

621

497

Z07-BI-db


22 971

3 262

1 794

815

652

Z05-BI-db


5 024

713

392

178

143

Z04-BI-db


1 855

263

145

66

53

Z04-BH-dr

Drahovice

28 075

3 369

1 853

842

674

Z01-BI-dr

Drahovice

12 175

1 729

951

432

346

Z02-BI-dr

Drahovice

10 553

1 499

824

375

300

Z05-BH-dv

Dvory

8 720

1 046

576

262

209

Z13-BI-dv

Dvory

3 559

505

278

126

101

Z06-BI-kv

Karlovy Vary

20 975

2 978

1 638

745

596

Z02-BI-ov

Olšová Vrata

13 435

1 908

1 049

477

382

Z21-BI-ov

Olšová Vrata

2 161

307

169

77

61

Z20-BI-ov

Olšová Vrata

3 461

491

270

123

98

Z01-BI-ov

Olšová Vrata

18 548

2 634

1 449

658

527

Z03-BI-ov

Olšová Vrata

2 599

369

203

92

74

Z14-BI-ov

Olšová Vrata

1 044

148

82

37

30

Z07-BI-ov

Olšová Vrata

24 416

3 467

1 907

867

693

Z05-BI-ov

Olšová Vrata

16 933

2 405

1 322

601

481

P01-BV-ov

Olšová Vrata

6 044

858

472

215

172

Z04-BI-ov

Olšová Vrata

4 016

570

314

143

114

Z15-BI-ov

Olšová Vrata

12 366

1 756

966

439

351

Z16-BI-ov

Olšová Vrata

6 406

910

500

227

182

Z18-BI-ov

Olšová Vrata

154 700

21 967

12 082

5 492

4 393

Z03-BV-pc

Počerny

7 691

1 092

601

273

218

Z04-BV-pc

Počerny

2 734

388

214

97

78

P01-BV-pc

Počerny

6 704

952

524

238

190

P08-BH-rb

Rybáře

8 315

998

549

249

200

P07-BH-rb

Rybáře

4 621

555

305

139

111

Z06-BH-rb

Rybáře

3 698

444

244

111

89

Z01-BH-rb

Rybáře

109 778

13 173

7 245

3 293

2 635

P06-BI-rb

Rybáře

47 165

6 697

3 684

1 674

1 339

Z07-BI-rb

Rybáře

48 880

6 941

3 818

1 735

1 388

Z02-BI-rb

Rybáře

1 895

269

148

67

54

Z05-BH-rb

Rybáře

7 111

853

469

213

171

P05-BH-sl

Sedlec u Karlových Var

17 135

2 056

1 131

514

411


135


Index lokality


Plocha


Vytápění

Teplá voda

Ostatní

2

[-]

[-]

[m ]

[MWh]

[MWh]

[MWh]

[MWh]

Z08-BH-sl


82 880

9 946

5 470

2 486

1 989

P06-BV-sl


4 601

653

359

163

131

P02-BI-sr

Stará Role

11 916

1 692

931

423

338

Z04-BI-sr

Stará Role

84 459

11 993

6 596

2 998

2 399

Z08-BI-sr

Stará Role

18 482

2 624

1 443

656

525

Z05-BI-sr

Stará Role

46 643

6 623

3 643

1 656

1 325

Z23-BI-sr

Stará Role

49 822

7 075

3 891

1 769

1 415

P01-BV-sr

Stará Role

16 735

2 376

1 307

594

475

Z19-BV-sr

Stará Role

5 973

848

466

212

170

Z09-BV-sr

Stará Role

1 724

245

135

61

49

Z03-BV-sr

Stará Role

6 570

933

513

233

187

Z10-BV-sr

Stará Role

4 714

669

368

167

134

Z11-BI-sr

Stará Role

63 475

9 013

4 957

2 253

1 803

Z17-BV-sr

Stará Role

51 457

7 307

4 019

1 827

1 461

Z16-BV-sr

Stará Role

52 072

7 394

4 067

1 849

1 479

Z18-BV-sr

Stará Role

30 279

4 300

2 365

1 075

860

Z02-BI-ts

Tašovice

5 314

755

415

189

151

Z01-BI-ts

Tašovice

6 502

923

508

231

185

P07-BH-tu

Tuhnice

6 156

739

406

185

148

Tabulka 31 Varianta 2 Index lokality


Vypočtená maximální spotřeba energie

Plocha 2

Celkem

Vytápění

Teplá voda

Ostatní

[-]

[-]

[m ]

[MWh]

[MWh]

[MWh]

[MWh]

Z01-BV-ck

Čankov

9 340

1 326

729

332

265

Z03-BV-ck

Čankov

26 369

3 744

2 059

936

749

Z02-BV-ck

Čankov

29 462

4 184

2 301

1 046

837

Z06-BI-db


51 754

7 349

4 042

1 837

1 470

Z07-BI-db


50 360

7 151

3 933

1 788

1 430

Z04-BI-db


5 026

714

393

178

143

R01-BI-db


17 018

2 417

1 329

604

483

R02-BI-db


17 503

2 485

1 367

621

497

Z02-BI-db


5 205

739

406

185

148

R04-BI-db


37 406

5 312

2 921

1 328

1 062

R03-BI-db


27 219

3 865

2 126

966

773

Z03-BI-db


2 505

356

196

89

71

Z07-BI-db


35 969

5 108

2 809

1 277

1 022

Z08-BI-db


11 729

1 666

916

416

333

Z04-BH-dr

Drahovice

17 491

2 484

1 366

621

497

Z01-BI-dr

Drahovice

22 971

3 262

1 794

815

652

Z02-BI-dr

Drahovice

5 024

713

392

178

143

Z05-BH-dv

Dvory

1 855

263

145

66

53

Z13-BI-dv

Dvory

28 075

3 369

1 853

842

674


136


Index lokality


Plocha

Z06-BI-kv

Karlovy Vary

Z02-BI-ov Z21-BI-ov


Vytápění

Teplá voda

Ostatní

12 175

1 729

951

432

346

Olšová Vrata

10 553

1 499

824

375

300

Olšová Vrata

8 720

1 046

576

262

209

Z20-BI-ov

Olšová Vrata

3 559

505

278

126

101

Z01-BI-ov

Olšová Vrata

20 975

2 978

1 638

745

596

Z03-BI-ov

Olšová Vrata

13 435

1 908

1 049

477

382

Z14-BI-ov

Olšová Vrata

2 161

307

169

77

61

Z07-BI-ov

Olšová Vrata

3 461

491

270

123

98

Z05-BI-ov

Olšová Vrata

18 548

2 634

1 449

658

527

P01-BV-ov

Olšová Vrata

2 599

369

203

92

74

Z14-BI-ov

Olšová Vrata

10 507

1 492

821

373

298

Z15-BI-ov

Olšová Vrata

161 113

22 878

12 583

5 720

4 576

Z03-BV-pc

Počerny

1 044

148

82

37

30

Z04-BV-pc

Počerny

24 416

3 467

1 907

867

693

P01-BV-pc

Počerny

6 749

958

527

240

192

P08-BH-rb

Rybáře

16 933

2 405

1 322

601

481

P07-BH-rb

Rybáře

6 044

858

472

215

172

Z06-BH-rb

Rybáře

4 016

570

314

143

114

Z01-BH-rb

Rybáře

12 366

1 756

966

439

351

P06-BI-rb

Rybáře

6 406

910

500

227

182

Z07-BI-rb

Rybáře

154 700

21 967

12 082

5 492

4 393

Z02-BI-rb

Rybáře

7 691

1 092

601

273

218

Z05-BI-rb

Rybáře

7 111

1 010

555

252

202

Z09-BI-rb

Rybáře

62 829

8 922

4 907

2 230

1 784

Z11-BI-rb

Rybáře

30 751

4 367

2 402

1 092

873

P05-BH-sl


2 734

388

214

97

78

Z08-BH-sl


6 704

952

524

238

190

P02-BI-sr

Stará Role

8 315

998

549

249

200

Z04-BI-sr

Stará Role

4 621

555

305

139

111

Z08-BI-sr

Stará Role

3 698

444

244

111

89

Z05-BI-sr

Stará Role

109 778

13 173

7 245

3 293

2 635

Z23-BI-sr

Stará Role

47 165

6 697

3 684

1 674

1 339

P01-BV-sr

Stará Role

48 880

6 941

3 818

1 735

1 388

Z19-BV-sr

Stará Role

1 895

269

148

67

54

Z09-BV-sr

Stará Role

7 111

853

469

213

171

Z03-BV-sr

Stará Role

17 135

2 056

1 131

514

411

Z10-BV-sr

Stará Role

82 880

9 946

5 470

2 486

1 989

Z08-BI-sr

Stará Role

18 482

2 624

1 443

656

525

Z05-BI-sr

Stará Role

46 643

6 623

3 643

1 656

1 325

Z23-BI-sr

Stará Role

49 822

7 075

3 891

1 769

1 415

P01-BV-sr

Stará Role

16 735

2 376

1 307

594

475

Z19-BV-sr

Stará Role

5 973

848

466

212

170

Z09-BV-sr

Stará Role

1 724

245

135

61

49

Z03-BV-sr

Stará Role

6 570

933

513

233

187

Z10-BV-sr

Stará Role

4 714

669

368

167

134


137


Index lokality


Plocha

Z11-BI-sr

Stará Role

Z17-BV-sr Z16-BV-sr


Vytápění

Teplá voda

Ostatní

63 475

9 013

4 957

2 253

1 803

Stará Role

51 457

7 307

4 019

1 827

1 461

Stará Role

52 072

7 394

4 067

1 849

1 479

Z18-BV-sr

Stará Role

30 279

4 300

2 365

1 075

860

Z02-BH-sr

Stará Role

153 777

18 453

10 149

4 613

3 691

Z13-BH-sr

Stará Role

66 232

9 405

5 173

2 351

1 881

Z16-BI-sr

Stará Role

66 024

9 375

5 156

2 344

1 875

Z17-BI-sr

Stará Role

36 152

5 134

2 823

1 283

1 027

Z22-BV-sr

Stará Role

2 427

345

190

86

69

Z19-BV-sr

Stará Role

61 943

8 796

4 838

2 199

1 759

Z02-BI-ts

Tašovice

4 601

65technická in

359

163

131

Z01-BI-ts

Tašovice

11 916

1 692

931

423

338

Z02-BI-ts

Tašovice

5 314

755

415

189

151

Z01-BI-ts

Tašovice

6 502

923

508

231

185

Z09-BH-ts

Tašovice

9 168

1 100

605

275

220

Z06-BH-ts

Tašovice

67 041

8 045

4 425

2 011

1 609

P07-BH-tu

Tuhnice

84 459

11 993

6 596

2 998

2 399

P07-BH-tu

Tuhnice

6 156

739

406

185

148

Telekomunikace a radiokomunikace Na území města Karlovy Vary bude respektována koncepce rozvoje stávající telekomunikační soustavy. Telekomunikace jsou z hlediska telekomunikačních zařízení děleny na samostatné celky (místní telefonní síť, radioreléová síť, síť přenosové techniky rozhlasových a TV signálů, síť přenosové techniky dálkových a optických kabelů a síť vojenských zařízení).  Telefonica O2 Dokončená přenosová síť bude nadále udržována a zkapacitňována. Další vývoj není nutný; použitá digitální technologie je rekonfigurovatelná – kapacity lze snadno a rychle rozšířit nebo přesunout.  Sítě mobilních operátorů Hlavní rozvoj se bude týkat vytváření nových typů služeb, které využívají již vybudovanou infrastrukturu, resp. navyšování kapacity této sítě. Realizace nových základnových stanic je vzhledem k charakteru a rychlosti budování mobilních sítí velice pružná. Produktovody V rámci konceptu ÚP se v oblasti nenavrhují žádná nová zařízení.

c.6.

dálkové přepravy hořlavých kapalin nebo jiných látek

Přírodní hodnoty území, územní systém ekologické stability

c.6.1. Charakteristika území – geomorfologie, geofaktory

Geomorfologické poměry Z geomorfologického hlediska leží zájmové území v subprovincii Krušnohorská soustava, přičemž severní část území zasahuje do Podkrušnohorské oblasti a jižní část do Karlovarské vrchoviny. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

138


Hranice mezi těmito geomorfologickými oblastmi probíhá jižně od řeky Ohře, přibližně rovnoběžně s jejím tokem podél výrazného zlomového svahu. Obrázek 8 Mapa geomorfologických poměrů I3B-2-d

I3B-2-d I3B-2-c

I3C-1B-bb

I3C-1B-ba

Dle geomorfologického členění (CZUDEK A KOL. 1972) náleží dotčené území do: I

Česká vysočina (provincie

I3

Krušnohorská soustava (subprovincie)

I3B

Podkrušnohorská oblast (podsoustava - oblast)

I3B-2

Sokolovská pánev (celek)

I3B-2

Sokolovská pánev (podcelek)

I3B-2-c

Chodovská pánev (okrsek)

I3C

Karlovarská vrchovina (podsoustava - oblast)

I3C-1

Slavkovský les (celek)

I3C-1B

Hornoslavkovská vrchovina (podcelek)

I3C-1B-b

Loketská vrchovina (okrsek)

I3C-1B-ba

Loketská vrchovina a (podokrsek)

I3C-1B-bb

Loketská vrchovina b (podokrsek)

3. dubo-bukovém až 5. jedlobukovém vegetačním stupni, rozhodující část lesních porostů je ve 4. bukovém vegetačním stupni v nadmořské výšce od cca 370 m (aluvium řeky Ohře v Drahovicích až cca 700 m n.m. Tančírna (v k.ú. Cihelny - hřbet Bukové 736 mn.n mimo řešené území), Vítkův vrch 642 m n.m., Hůrky (hvězdárna) 620 m n.m., Ottova výšina 602 m n.m., aj. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

139


Charakteristiky geomorfologických jednotek - okrsků: I3B-2-c Chodovská pánev je v západní části Sokolovské pánve a jedná se o tektonickou sníženinu vyplněná mírně zvlněným reliéfem, složená ze souvrství oligocénních a miocénních písků a jílů s obsahem hnědouhelných slojí, které spočívají na podloží fylitů, svorů a kvarcitů krušnohorského krystalinika a biotitických žul karlovarského masívu místy silně kaolonicky zvětralých. Erozně denudační reliéf s menšími tektonicky podmíněnými sníženinami a hřbety, krajina málo zalesněná, smrkové monokultury a březové porosty (zpravidla sukcesní stádia na rekultivovaných výsypkách) jsou rozptýlené do mnoha menších komplexů. Reliéf je porušený četnými antropogenními tvary – hnědouhelné a kaolinové lomy včetně jejich výsypek. I3B-2-d Ostrovská pánev je ve východní části Sokolovské pánve a zasahuje do řešeného území jen okrajově v severní a východní části. Jedná se o tektonickou sníženinu vyplněnou mírně zvlněným pahorkatinným reliéfem, který je složen z mocných souvrství miocénních pyroklastik, písků a jílů spočívajících na podloží místy silně kaolinicky zvětralých biotitických žul karlovarského masívu s průniky třetihorních vyvřelin. Erozně denudační reliéf s litologicky a tektonicky podmíněnými elevacemi - sopečné vrchy, tektonické kry. Krajina málo zalesněná, smrkové monokultury a borovo-smrkové porosty jsou rozptýlené do mnoha drobných lesíků, převládá orná půda. V území jsou četné kaolinové lomy a odvaly. I3C-1B-b Loketská vrchovina leží v severní části Hornoslavkovské vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu budovanou granitickými horninami karlovarského žulového masívu, metamorfovanými horninami slavkovské rulové kry a neovulkanity. Jde o kernou vrchovinu s vnitřním členěním na dílčí kry. Na SZ je výrazný okrajový zlomový svah do Sokolovské pánve. Vnitřní části se vyznačují rozsáhlými zbytky zarovnaného povrchu s prořezanými hlubokými údolími vodních toků v pravoúhlé síti, které zpravidla kopírují tektonické zlomy, s krátkými průlomovými údolími (řeka Ohře), s periglaciálními tvary a s tvary zvětrávání žuly. Vegetace ve 4. 5. vegetačním stupni, ve východní části středně, v západní části převážně zalesněná, převažují smrkové porosty s příměsí buku a jedle, ojediněle borové porosty a zbytky bukových a javorolipových porostů, škody jelení zvěří.

Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska budují zájmové území horniny a zeminy paleozoika, terciéru a kvartéru. Paleozoikum je zastoupeno granitoidy karlovarského plutonu. Jedná se o dva hlavní typy granitoidů, starší „horské žuly“ a mladší autometamorfované žuly. Charakteristickým znakem autometamorfovaných žul je jejich kaolinizace. Horské žuly se vyskytují převážně v jižní části území a hranicí je tok Ohře, respektive jižní okrajový zlom. Autometamorfované žuly se vyskytují v severní části území v Sokolovské pánvi. Terciérní sedimenty tvoří výplň sokolovské pánve, která je na severu omezena soustavou krušnohorských zlomů a na jihu jižním okrajovým zlomem. Příčné zlomy vytvářejí litofaciálně se lišící segmenty. Významný je karlovarský (vřídelní) zlom, na kterém leží termy lázní Karlovy Vary. Podloží pánve tvoří horniny karlovarského plutonu, které jsou do značných hloubek kaolinicky zvětralé. Bazální terciérní sedimenty starosedelského souvrství jsou zastoupeny kaolinickými písky, které jsou druhotně silicifikované a proželezněné s uhelnou slojí Josef, která je překrytá lakustriními jíly a písky. Následuje vulkanogenní (vulkanodetritické) souvrství tvořené písky, jíly, tufy a vulkanity 1. neovlukanické fáze stratovulkánu Doupovských hor, které je podložím slojovému Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

140


souvrství tvořeného jíly, písky s uhelnou slojí Antonín a Anežka. Svrchní polohy pánve tvoří cyprisové souvrství jílů a v čankovské depresi facie čankovských písků. Kvartérní pokryv zájmového území náleží do extraglaciální oblasti (bez zalednění), která je geneticky pestrá. Zastoupeny jsou pleistocenní fluviální sedimenty, svahové uloženiny a eolické sedimenty. Vulkanity a pyroklastika jsou řazeny jako celek do terciéru. V holocénu vznikali humózní půdy a aluviální (náplavové) sedimenty údolních niv. V současnosti jsou na modelaci krajiny nejvýraznější projevy činnosti člověka – industrializace krajiny: povrchová a hlubinná těžba, haldy, skládky a navážky a s nimi spojené geodynamické jevy. Obrázek 9 Geologická mapa

Zdroj:[ mapový portál INSPIRE]

Radonové riziko Z mapy radonového indexu je možné vyčíst radonový potenciál místního geologického podloží. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

141


úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nové výstavby. Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitého typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Obvyklým jevem je, že přibližně 20 % až 30 % měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Radonový index je dle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. v zájmovém území nízký až vysoký, převážně vysoký. Objemová aktivita radonu (Rn) v půdním vzduchu (kBqm-3) závisí na propustnosti podloží a je uvedena v následující tabulce. Obrázek 10 Radonové riziko

Zdroj: [Česká geologická služba, www.geology.cz] Tabulka 32 Kategorie radonového indexu kategorie radonového indexu nízký

objemová aktivita Rn v půdním vzduchu (kBqm-3) <30 <20 <10

střední

30 – 100

20 – 70

10 – 30

vysoký

≥100

≥70

≥30

propustnost nízká střední vysoká Propustnost podloží se určuje přímým měřením nebo odborným posouzením. Střední a nízký radonový index lze očekávat v oblasti terciérních pánví a na svazích údolí, kde je větší mocnost kvartérního pokryvu. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

142


Nerostné suroviny V zájmovém území se ve větší míře těžilo pouze hnědé uhlí a kaolin Hnědé uhlí – těžba probíhala od 19. století převážně hlubinným a následně i povrchovým způsobem. Poslední hlubinný důl Anna v Otovicích byl uzavřen v roce 1951 a další těžba pokračovala pouze povrchovým způsobem. V současnosti se hnědé uhlí v zájmové lokalitě netěží. Kaolin – těžba probíhala hlubině a povrchově. Matečnými horninami jsou autometamorfované a horské žuly karlovarského masivu. Hlubinná těžba byla ukončena v roce 1983 v dole Bohemia v Bohaticích a v současnosti se těží povrchovým způsobem na ložisku Otovice-Katzenholz u Otovic. Na tomto ložisku se těží kaolin pro papírenský průmysl, který se používá jako plnivo do papíru a jako nátěrový a dále jako plnivo do gumy, plastů, skleněných vláken atd. Dále se v zájmovém území nachází netěžená ložiska cihlářských hlín ve Dvorech, titaničitých jílů u Staré Role a pórovinových jílů u Sedlece. Z koryta Ohře se těží štěrky a písky. Obrázek 11 Geologické jevy v území

Zdroj:[www.geofond.cz – SurIS] Tabulka 33Seznam chráněných ložiskových území Číslo ChLÚ

Název

IČ

Surovina

11710100

Stará Role

63509911

Kaolin

11740000

Bohemie - jih

63509911

Kaolin

14980000

Rybáře

00117650

Kaolin

17430100


00117650

Jíly, Kaolin


143


17430200

Sedlec u Karlových Var I.

00117650

Kaolin

19870100

Počerny

63509911

Kaolin

22500002 Jimlíkov 63509911 Kaolin Tabulka 34 Seznam ložisek nerostných surovin (výhradní ložiska) Číslo ložiska

Název

3116100 Otovice-Katzenholz 3117101 Stará Role 3117101 Stará Role 3117400

Bohatice-Bohemiejih

3117400

Bohatice-Bohemiejih

Rybáře-Čankovskáhlubina Rybáře-Čankovská3149800 hlubina Rybáře-Čankovská3149801 povrch Rybáře-Čankovská3149801 povrch 3149800

3174301

Sedlec-Čankovskápovrch

3174302

Sedlec-Čankovskáhlubina

3174302


3174302


3198701

Počerny-MartaEpiag-povrch

3198702

Počerny-MartaEpiag-hlubina

3198702

Počerny-MartaEpiag-hlubina

3225000 Jimlíkov-sever 3225000 Jimlíkov-sever

Identifikační Surovina Způsob těžby číslo Kaolin, současná 311610002 Štěrkopísky povrchová dřívější 311710101 Kaolin povrchová dřívější 311710102 Kaolin povrchová dřívější 311740001 Kaolin hlubinná i povrchová dřívější 311740002 Kaolin hlubinná i povrchová dřívější 314980000 Kaolin hlubinná dřívější 314980000 Kaolin hlubinná dosud 314980100 Kaolin netěženo dosud 314980100 Kaolin netěženo dřívější 317430100 Kaolin hlubinná i povrchová dřívější 317430203 Kaolin hlubinná i povrchová dřívější 317430201 Kaolin hlubinná i povrchová dřívější 317430202 Kaolin hlubinná i povrchová dřívější 319870100 Kaolin povrchová dřívější 319870201 Kaolin hlubinná i povrchová dřívější 319870202 Kaolin hlubinná i povrchová Cihlářská dřívější 322500002 surovina, povrchová Kaolin Cihlářská dřívější 322500001 surovina, povrchová Kaolin


144

Organizace Sedlecký kaolin a.s., Božičany Sedlecký kaolin a.s., Božičany Sedlecký kaolin a.s., Božičany Sedlecký kaolin a.s., Božičany Sedlecký kaolin a.s., Božičany Česká geologická služba - Geofond Česká geologická služba - Geofond Česká geologická služba - Geofond Česká geologická služba - Geofond Česká geologická služba - Geofond Česká geologická služba - Geofond Česká geologická služba - Geofond Česká geologická služba - Geofond Sedlecký kaolin a.s., Božičany Sedlecký kaolin a.s., Božičany Sedlecký kaolin a.s., Božičany Sedlecký kaolin a.s., Božičany Sedlecký kaolin a.s., Božičany


Číslo ložiska

Identifikační Surovina číslo

Název

3232300 Dvory-Jenišov

323230000

Kaolin

3232500 Tašovice 1

323250000

Kaolin

3232600 Tašovice 2

323260000

Kaolin

Způsob těžby

Organizace

dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo

Česká geologická služba - Geofond Česká geologická služba - Geofond Česká geologická služba - Geofond

Tabulka 35 Seznam dobývacích prostor Číslo DP 60285 60032

Název

IČ

Nerost

Stav

Organizace

Otovice

63509911

kaolin

těžené

Sedlecký kaolin a.s., Božičany

Sedlec

63509911

kaolin

netěžené

Sedlecký kaolin a.s., Božičany

Tabulka 36 Seznam starých důlních děl

591

Číslo oznámení 590

1019

1005

1654

1623

1835

1803

Tašovice (důl Mikuláš) propad na dole Andreas v Tašovicích propad Počerny

1920

1887

štola Bažantí vrch

Klíč

2213

Označení

Lokalita

Surovina

Johani-Caroli

Dvory

Uhlí hnědé

Tašovice

Uhlí hnědé

Tašovice

Uhlí hnědé

Počerny

Uhlí hnědé

Sedlec u Karlových Varů

Stavební kámen

Sedlec u Karlových Varů

Stavební kámen

2082 štola Bažantí vrch 2 Zdroj: [www.geofond.cz] c.6.2. Vodní prostředí

Hydrologická charakteristika Z hydrologického hlediska ve smyslu vyhlášky MZ 292/2002 Sb., o oblastech povodí, ve znění pozdějších předpisů spadá zájmové území do: oblast povodí:

Ohře a Dolní Labe, ID koordinační oblasti 5300.)

povodí 3.řádu:

Ohře po Teplou, číslo hydrologického pořadí (č.h.p.) 1-13-01 Teplá a Ohře po Libocký potok č.h.p. 1-13-02

tok:

Ohře č.h.p. 1-13-00-140/0, -152/0, -166/0, 1-13-02-034/0, -040/0, -042/0, Teplá č.h.p. 1-13-02-021/0, -031/0,-033/0 Chodovský potok č.h.p. 1-13-01-013, -151/0 Rolava č.h.p. 1-13-01-153, -165/0 Vlčí potok č.h.p. 1-13-01-149, -15/0 Vitický potok č.h.p. 1-13-02-039/0 Vratský potok č.h.p. 1-13-02-041/0 Lomnický potok č.h.p. 1-13-02-026/0


145


Cínový potok č.h.p. 1-13-02-032/0 Obrázek 12 Výřez z vodohospodářské mapy

1-13-01-165/0

1-13-02-021/0

Zdroj:[http://heis.vuv.cz]

Hydrogeologické poměry Z hydrogeologického hlediska ve smyslu vyhlášky MZ 292/2002 Sb o oblastech povodí ve znění pozdějších předpisů spadá zájmové území do: rajonu:

krystalinikum Slavkovského lesa, tzv. žulové vody terciérní a křídové sedimenty podkrušnohorských a jihočeských pánví, tzv. třetihorní

vody Propustnost karlovarského plutonu je ovlivněna jeho petrografickým charakterem. Ve zvětralinovém plášti převažuje průlinová propustnost. Tento přípovrchový kolektor je dotován srážkovou vodou a vytváří souvislou zvodeň podzemní vody v závislosti na morfologických podmínkách. Tzv. „žulová voda“ je vadózní voda typická pro kaolinové doly, kde se nazývá vodou kaolinickou. V navětralých a nezvětralých horninách je propustnost puklinová, která je ovlivňovaná mineralogickým složení horninového prostředí a charakterem puklin. Puklinové zvodně jsou nespojité a mají hladinu ve větších hloubkách. V Chodovské pánvi se uplatňuje propustnost podzemních vod jak puklinová, tak i průlinová. Propustnost průlinová je především vázaná na bazální starosedelské souvrství a svrchní zvětralé vrstvy karlovarského plutonu, dále se puklinová propustnost vytváří v rozpukaných uhelných slojích a v polohách cyprisových jílovců. Propustnost průlinová je vázaná především na Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

146


písčité polohy starosedelského souvrství, vulkanodetritické a cyprisové souvrství, na kvartérní sedimenty a navážky. Zvodně v kvartérním pokryvu a navážkách vytvářejí nepravidelné a nespojité horizonty ovlivněné charakterem zemin jednotlivých kolektorů. Tyto třetihorní vody jsou dotované převážně srážkovou vodou. Obrázek 13 Výrež z hydrogeologické mapy N3/1 5/n N1/1 9/n N2/1 7/n

N1/1 9/n N1/1 9/n

Qhp 6/2

ɤ

7/n

7/3

7/3

Zdroj: [http://mapy.geology.cz] Qhp 6/2 - průlinový kolektor kvartérních fluviálních a deluviálních uloženin, štěrky, písky mezi Karlovými -5 -4 2 -1 Vary a Novou Rolí, koeficient transmisivity T4,6.10 - 3,5.10 m .s , směrodatné odchylky indexu transmisivity sy = 0,44, variabilita transmisivity indexem 2, variabilita kolektoru 6 (ve stupnici 1-12, přičemž 1 je nejnižší variabilita) N1/1 9/n - regionální izolátor - (tufy, tufity, tufové a tufitické aglomeráty) vulkanogenní souvrství se -6 -5 2 -1 zvýšenou propustností přípovrchové zóny, T1.10 - 1.10 m .s , sy není možné stanovit N2/1 7/n - střídání průlinovopuklinových kolektorů a izolátorů (písky, pískovce, jíly, uhelné sloje) neogénu -5 -4 2 -1 sokolovské pánve, T1.10 - 1.10 m .s , sy není možné stanovit -4 -3 N3/1 5/n - průlinový kolektor písčité facie cyprisového souvrství, čankovské písky a štěrky, T1.10 - 1.10 2 -1 m .s , sy není možné stanovit ɤ 7/n - puklinový kolektor se zvýšenou propustností přípovrchové zóny granitu krušnohorského plutonu v -5 -4 2 -1 okolí Karlových Var, T1.10 - 1.10 m .s , sy není možné stanovit -6 -4 2 -1 7/3 - granitoidy, migmatity a ortoruly, T(souhrnné) 3,8.10 - 1.10 .m .s , sy = 0,73

Lázeňství a přírodní léčivé zdroje Podle legendy založil Karlovy Vary Karel IV. ve druhé polovině 14. stol. Spolu s loveckou družinou se král věnoval lovu a náhodně narazili na tůň s horkou vodou, do které spadl jeho lovecký pes. Po ochutnání vody a koupeli se Karlu IV. vyléčila bolavá noha a na důkaz vděku nechal král kolem tůně vystavět město s původním názvem Horké Lázně u Lokte. Původní osídlení Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

147


je však mnohem starší a podle archeologických nálezů spadá až do pravěku. Archeologické výzkumy prokázaly osídlení v Tašovicích, Dvorech a Drahovicích. V Drahovicích je také doloženo hradiště z pozdní doby bronzové. Slovanské osídlení je doloženo v Tašovicích a Sedlci. Trvalé osídlení blízkého okolí Karlových Varů je prokázáno od 13. stol. a je možno předpokládat, že už v té době byly známy léčivé účinky termálních vod. V současnosti se v Karlových Varech léčí nemoci digestivních orgánů, poruchy metabolismu, diabetes, dna, obezita, nemoci pohybového aparátu, paradentóza, onkologické nemoci a další. K léčbě se využívá balneoterapie, hydroterapie, oxygenterapie, elektroterapie, masáže, pitné kůry, skotské střiky, léčebný tělocvik atd. K procedurám se využívá termální minerální voda, přírodní plyn a peloidy z okolních lokalit. Minerální vody jsou vázané na tektonické poruchy. Prameny karlovarské minerální vody v údolí řeky Teplé na tzv. karlovarské zřídelní linii jsou fixované na křížení karlovarského (vřídelního) zlomu SZ-JV směru a jižního okrajového zlomu sv-jz směru. Prameny jsou ve vzájemné hydraulické spojitosti a blízké prameny i v přímé spojitosti hydrogeologické. Karlovarská minerální voda je alkalická terma, glauberová, slaná a přesycená CO2. Geneticky je to termální zřídlo s ryze juvenilním CO2, případně s malým podílem ryze juvenilní vody. Rozdíly ve složení, obsahu CO2, teploty a vydatnosti karlovarských pramenů se řídí délkou a povahou přívodních cest do pramenních výronů. Nejvíce kolísá obsah síranových iontů. Teplota vody se pohybuje od 15-73°C. Obsah rozpuštěného CO2 je nepřímo úměrný teplotě vody, při teplotě kolem 70°C to je cca 400 mgl-1 a při teplotě 15°C cca 1200 mgl-1. Z geologického hlediska dochází na vývěrech ke zřídelní sedimentaci aragonitu a v dlouhodobém časovém horizontu ke vzniku mocného vřídlovcového (aragonitového) příkrovu – tzv. vřídelní desky mocné až 8 m. Vřídelní prameny jsou jímány vrty a využívány k lázeňským a léčebným účelům, přebytečná voda odtéká do Teplé. Z celkového počtu cca 80-ti pramenů je 20 vedeno jako přírodní léčivý zdroj přičemž využíváno jich je 16. Tyto prameny jsou soustředěné v 5 kolonádách a 2 pavilonech. V následující tabulce je seznam využívaných pramenů se stručnou charakteristikou. Tabulka 37Seznam využívaných minerálních pramenů místo

název pramene

charakteristika číslo obsah CO2 teplota (°C) (mg/l)

vydatnost (l/min)

Vřídelní kolonáda

Vřídlo

1

73

400

2000

Karel IV.

2

64

250-450

4,8

Tržní Zámecký dolní Zámecký horní Mlýnský

5

62

500

5,0

3

55

600

2,5

4

50

600

2,5

6

56

600

4,5

Rusalka kníže Václav I kníže Václav II

7

60

600

4,0

65

500

4,0

53

500

2,0

Tržní kolonáda Zámecká kolonáda

Mlýnská kolonáda

8


148

pozn.

přírodní léčivý zdroj minerální vody


místo

Sadová kolonáda

9

charakteristika obsah CO2 teplota (°C) (mg/l) 62 550

vydatnost (l/min) 3,0

Skalní

10

55

650

2,0

Svobody

11

60

555

5,0

Sadový

12

47

750

2,0

Hadí

15

název pramene

číslo

Libuše

pozn.

29 1600 1,0 Kamenný výron suchého CO2 doprovázený malým přírodní léčivý Dorotka 13 pavilon množstvím teplé vody zdroj plynu 15 přírodní léčivý pavilon A. Štěpánka 14 >1200 0,2 (studené zdroj minerální Klaina zřídlo) vody Železnatý 16 14,8 Tzv. malé prameny vyvěrají na levém břehu Teplé. Převážně se jedná o mělké prameny odkryté při stavebních úpravách. Obrázek 14 Mapa termálních minerálních pramenů

Znečištění vodních toků a nádrží Nejvýznamnějším zdrojem znečištění povrchových vod je vyústění z čistírny odpadních vod v Drahovicích. Dalšími drobnými zdroji znečišťování jsou území nenapojená na městskou Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

149


kanalizační síť v okrajových částech města. Kromě bodových zdrojů působí i zdroje plošné splachy ze zemědělské půdy, zpevněných ploch, skládek apod. Kvalita vody v Ohři je dlouhodobě sledovaná v odběrných profilech Tuhnice a Hubertus. V profilu Tuhnice je kvalita vody v ukazateli NL, CHSK Mn , CHSK Cr , zelená , Fe , Zn, chlorofyl-a za poslední 3 roky zařazena do III.stupně třídy čistoty (voda znečištěná), v ostatních parametrech do II. a I. stupně třídy čistoty (voda mírně znečištěná, voda neznečištěná), v profilu Hubertus je kvalita vody za stejné období zařazena v ukazateli fekální koli, CHSK Mn , zelená, Fe do III.stupně třídy čistoty. Nejčistším tokem je Teplá (tř. II, ale většina ukazatelů ve tř. IA a IB), nejvíce znečištěn je Chodovský potok (tř. IV). Ohře a Rolava jsou ve tř. II až III. U podzemních vod se pravidelně sledují lázeňsky využívané minerální prameny. K výrazně nebezpečným kvalitativním změnám zatím nedochází. K ochraně zdrojů jsou stanovena ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů. Dalšími objekty sledování jsou pozorovací vrty ve Dvorech a Tašovicích, jimiž Český hydrometeorologický ústav kontroluje úroveň hladiny, teploty a kvality podzemních vod. Pozorovací vrty mají ochranné pásmo o poloměru 500m. Velmi nepříznivým jevem je neustálé zvyšování podílu zpevněných a zastavěných ploch. Pro zmírnění negativních dopadů na vodní režim je nezbytné zachovávat nebo zřizovat plochy umožňující vsak do půdního horizontu (zeleň, polovegetační zpevněné plochy). Z hlediska maximální funkce vodních biotopů a jejich samočistící schopnosti je nezbytné zachovávat přirozené úseky a obnovovat chybějící břehové porosty. Obrázek 15 CHOPAV Chebská pánev


150


Do řešeného území zasahuje chráněná oblast akumulace vod, a to z jihu – zasahuje do katastru Cihleny, Doubí a Olšová vrata – viz obrázek.

c.6.3. Biogeografie Biogeografie Řešené území náleží v soustavě biogeografického členění do (CULEK M. A KOL., 1996) biogeografické provincie:

středoevropských listnatých lesů

biogeografické podprovincie:

hercynské

biogeografický region (bioregion):

1.26 Chebsko - sokolovský bioregion 1.60 Hornoslavkovský bioregion


151


Obrázek 16 Biogeografické členění

1.26 Chebsko-sokolovský bioregion

1.60 Hornoslavkovský bioregion

Zdroj:[www.nature.cz] 1.26 Chebsko – sokolovský bioregion Bioregion zabírá výraznou kotlinu na severozápadě západních Čech, převážně se kryje s geomorfologickými celky Chebská a Sokolovská pánev a zasahuje i na okraje Smrčin a Tachovské brázdy. Má rozlohu 637 km2 a je výrazně protažen ve směru JZ-SV. Bioregion je tvořen pánví, vyplněnou převážně kyselými písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti a s biotou výrazně narušenou povrchovou těžbou. Převažuje dubovo – jehličnatá varianta 4. vegetačního stupně, potenciální vegetace je tvořena acidofilními doubravami, olšinami a slatinami. Charakteristickou zvláštností je mozaika ochuzené hercynské flóry a fauny nižších poloh boreokontinentálních reliktů na organogenních substrátech. Atypické části tvoří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku, na nichž se objevují i dubohabřiny. V současnosti převládá orná půda, četná jsou též postindustriální lada v dolech. Cenné jsou nivní louky a rybníky, unikátem je mokřad Soos. Reliéf je většinou plochý, v Chebské pánvi rázu ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 – 75 m (při okrajích i 100 m). V Sokolovské pánvi má charakter členité pahorkatiny až ploché vrchoviny s členitostí 75 – 150 (170) m. Do tohoto reliéfu na krystaliniku a pískovcích se výrazněji zařízla řeka Ohře. Nejnižším bodem je koryto Ohře u Karlových Varů s kótou 363 m, nejvyšším bodem pak je okraj bioregionu u Hazlova s kótou cca 590 m. Typická výška bioregionu je 400 – 520 m.


152


Osídlení oblasti je prehistorické. Většina plochy bioregionu byla odlesněna, a ve stávajících porostech proto převažuje druhotná skladba dřevin (smrk, borovice). Dříve byly hojně zastoupeny louky a pastviny. Zejména v západní části bioregionu se nachází velké množství rybníků, východní část jsou výrazné antropogenní vlivy (povrchové doly, výsypky, odkaliště). 1.60 Hornoslavkovský bioregion Bioregion leží v západních Čechách a zabírá geomorfologický celek Slavkovský les a severní část Tepelské vrchoviny. Jeho rozloha je 1047 km2. Je tvořen strmými okrajovými svahy a centrální plošinou v horské poloze. Bioregion zahrnuje vegetační stupně od 3. dubovo-bukového do 6. smrkovo-jedlovo-bukového. Potenciální vegetaci na plošinách tvoří bikové bučiny a podmáčené smrčiny, v nejvyšších polohách pak acidofilní horské bučiny a rašeliniště. Na obvodových svazích pohoří se nachází květnaté bučiny a suťové lesy. V současnosti převládají kulturní smrčiny, zachována jsou rašeliniště a fragmenty bučin na svazích. Vlhké louky (s upolínem) degradují, mj. zarůstáním bolševníkem. Reliéf je tvořen zdviženým terciérním zarovnaným povrchem a poměrně strmými okrajovými zlomovými svahy. Tyto svahy jsou vysoké 100 – 400 m a zvláště na severu jsou rozčleněny 100 – 250 m hlubokými údolími vodních toků stékajících z plošin. Reliéf má na plošinách výškovou členitost 65 – 150 m, tj,. ráz ploché až členité pahorkatiny. Směrem ke krajům vlivem zpětné eroze členitost roste na 200 – 300 m a reliéf má tak charakter členité vrchoviny. Okrajové zlomové svahy mají členitost 250 – 490 m, tj. charakteru ploché horniny až členité hornatiny. Nejnižším bodem bioregionu je koryto Ohře pod Karlovými Vary (359 m), nejvyšším pak Lesný (983 m). Typická výška bioregionu je 560 – 860 m. Osídlení okrajových partií je raně středověké, centrální část byla osídlena až ve vrcholném středověku v souvislosti s rozvojem hornictví. Lesy jsou značně rozšířené, ovšem převážně s druhotnou skladbou dřevin. Na nelesních partiích převládaly v louky a pastviny nad ornou půdou, které jsou však dnes z velké části odvodněné a zorané. Jádrová část bioregionu spadá do CHKO Slavkovský les. Bioregiony se dále člení v soustavě typologického biogeografického členění do biochor (CULEK 2003), jichž se na území vyskytuje 9 typů. Biochora je vyšší typologická (opakovatelná) jednotka členění bioregionu. Má heterogenní ráz a vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobicénů (STG). Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. M. A KOL.,

Tabulka 38 Typy biochor v řešeném území 3Ro 4BR -4BR 4Nh -4PI 4SR 4UR 5BR 5Do

Vlhké plošiny na kyselých horninách 3. v.s. Erodované plošiny na kyselých plutonitech 4. v.s. Erodované plošiny na kyselých plutonit. v suché oblasti 4. v.s. Hlinité nivy 4. v.s. Pahorkatiny na bazických neovulkanitech v suchÚ oblasti 4. v.s. Svahy na kyselých plutonitech 4. v.s. Výrazná údolí v kyselých plutonitech 4. v.s. Erodované plošiny na kyselých plutonitech 5. v.s. Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5. v.s.


153


Obrázek 17 Biochory v řešeném území

Zdroj: [ÚAP 2010, upraveno AF-CITYPLAN]

Charakteristiky jednotlivých biochor (CULEK M. A KOL. 2003): 3Ro Vlhké plošiny na kyselých 3. vegetačního stupně Homogenní typ biochory, která se vyskytuje v Chebsko-sokolovském bioregionu (1.26). Typ zahrnuje zejména plochá návrší a plošiny a okrajích pahorkatin. Reliéf má charakter plošin s výškovou členitostí odpovídajícím plochým pahorkatinám (zpravidla do 50 m), ve zvlněných partiích se objevují mělká údolí a úpady. Substrát písčitojílovité terciérní sedimenty, deluviální a polygenetické hlíny a podmáčené terasové sedimenty. Půdní pokryv se skládá především z pseudoglejů, zde pak především z pelických pseudoglejů, v mělkých aluviích je to glejová fluvizem. Klima je mírně teplé v klimatickém rajónu MT4. V segmentech položených v depresích jsou charakteristické regionální teplotní inverze s častějším výskytem mlh. Území náleží do základní hercynské varianty, kde základním typem potenciální přirozené vegetace je mozaika acidofilních doubrav svazu Genisto germanicae-Quercion s dominancí jedlových doubrav Abieti-Quercetum, které na ojedinělých sušších místech mohou přecházet do bikových doubrav Luzulo albidae-Quercetum petraeae. Na lesních prameništích s déle stagnující vodou jsou maloplošně bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae, podél vodotečí střemchové olšovo-jasanové luhy (Pruno-Fraxinetum). Přirozenou náhradní vegetaci na odlesněných částech jsou nejpravděpodobnější ovsíkové a bezkolencové louky s vegetací svazu Arrhenatherion a Molinion, na mokřadních loukách podél potoků blatouchová společenstva svazu Calthion. Dominantní STG je *3A-AB4 (20%) a *3B4 (67%) kontrastní STG 3AB3x (10%) a 3BC5a (3% s proudící vodou) pozn. * jsou označeny STG reprezentativní pro R ÚSES ČR, malé x za STG značí kontinentální variantu vegetační stupňovitosti. Současné využití krajiny: lesy 14 %, travní porosty 12%, vodní plochy 2 %, pole 56 %, sady 3%, sídla 9 %, ostatní 4 %. 4BR Rozřezané plošiny na kyselých plutonitech 4 vegetačního stupně Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

154


Kontrastně- similární typ biochory, který se mj. vyskytuje v 1.60 Hornoslavkovském bioregionu a v řešeném území je ve dvou segmentech jižně od města na hřebeni Dubské hory a Čertova kamene a druhý na jihovýchodním okraji na plošině Olšových Vrat a letiště Karlovy Vary. Reliéf je typický tektonicky zdviženou plochou pahorkatinou, do které se zařízly vodní toky (zde drobné přítoky Ohře) a vytvořily výrazná údolí oddělující plochá temena. Na plošinách místy vystupují odolná jádra hornin a tvoří tak malé balvanité pahorky – nízké exfoliační klenby - ruwary. Roztroušené žulové balvany patří ke znakům tohoto typu. Substrátem jsou variské (mladoprvohorní) granity (žuly), které díky svému mládí již nebyly vrásněním podstatněji rozdrceny. Proto mohou tvořit velké kompaktní balvany, které se zvolna rozpadají na hrubý písek až drobný štěrk. Lesní půdy s jehličnatými porosty jsou silně kyselé kambizemě, v bučinách jsou uváděny typické kambizemě. Půdy mimo les jsou mírně kyselé typické kambizemě, někde se střídající s typickými kambizeměmi a na plošinách s mírně kyselými pseudoglejovými kambizeměmi, jsou lehké hlinitopísčité, mimo oglejené polohy vysychavé, světle béžové barvy. Klima je mírně teplé, mírně vlhké, zde v klimatické oblasti MT 7. Jsou zde podmínky pro tvorbu přízemních teplotních inverzí na plošinách a výraznějších inverzí v údolích. Potenciální přirozená vegetace je ve variantě hornoslavkovské (1.60), kde květnaté bučiny jsou zastoupeny ochuzenými violkovými bučinami Violo reichenbachianae-Fagetum, na jižních svazích doplněné o bikové doubravy Luzulo albidae-Quercetum petraeae. Na úpatích svahů a dalších lokálně humóznějších místech se vyskytují chudší typy kyčelnicových bučin Dentario enneaphylliFagetum. Na lesních prameništích a podél menších potůčků se objevují ostřicové jaseniny Carici remotae-Fraxinetum, v potočních nivách asociace podsvazu olšin Alnenion glutinoso-incanae. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých stanovištích pak vegetace svazu Calthion. Dominantní STG jsou zde *4AB1-2 (2% - žulové výchozy), *4AB3 (60%), 4B3 (20%), kontrastní STG *4A3 (6%), 4AB4 (4%), 4A-AB5b (2%), *4BC5a (2%) - pozn. * jsou označeny STG reprezentativní pro R ÚSES ČR. Současné využití krajiny je: lesy 28%, travní porosty 18%, vodní lochy 2%, pole 41%, sady 4%, sídla 4% a ostatní 3%, v posuzovaném území jsou lesní porosty téměř na celé ploše. -4BR Rozřezané plošiny na kyselých plutonitech v suché oblasti 4 vegetačního stupně Kontrastně-similární druh biochory s největší plochou v 1.26 Chebsko-sokolovském bioregionu, v řešeném území se nachází v jednom segmentu na severním a severozápadním okraji. Reliéf je tvořen do různé míry tektonicky zdviženou plochou pahorkatinou, do které se zařízly vodní toky a vytvořily výrazná údolí oddělující plochá temena. Tato údolí jsou v rámci typu hluboká do 60 m. Na plošinách místy vystupují odolná jádra hornin a tvoří tak malé balvanité pahorky. Pokud se tato jádra vyskytují v údolích, jsou zde údolí zúžená a na svazích vystupují malé skály. Typické jsou četné malé kamenolomy a v Chebsko-sokolovském bioregionu velké povrchové doly na kaolín. Substrátem jsou převážně variské (mladoprvohorní) granodiority. Půdy jsou zde kyselé oglejené kambizemě a pelické pseudogleje. Klima je mírně teplé a srážkově slabě podprůměrné zde v klimatické oblasti MT 4. Jsou zde regionální podmínky pro tvorbu přízemních teplotních inverzí v pánvích a výraznějších inverzí v plochých depresích. Potenciální přirozenou vegetaci je ve variantě chebsko-sokolovské, živné bučiny jsou velmi vzácné a zastupují je violové bučiny Violo reichenbachianae-Fagetum, podél potoků zřejmě převažovaly ptačincové olšiny Stellario-Alnetum. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion. Dominantní STG v posuzovaném území jsou *4AB-B1-2 (2), *4AB3 (50%), 4B3 (10%). Kontrastní STG *4A3 (14%), 4AB4 (6%), 4A-AB5b (2%) a *4BC5a (2%) v aluviích s proudící vodou - pozn. * jsou označeny STG reprezentativní pro R ÚSES ČR. Současné využití krajiny je: lesy 38%, travní Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

155


porosty 14%, vodní plochy 1%, pole 41%, sady 2%, sídla 1,5%, a ostatní 2,5%. V posuzovaném území se jedná o zejména zalesněný hřbet Strážiště, lesy západně od Staré Role a Počerny. 4Nh Širší převážně hlinité nivy 4 vegetačního stupně Kontrastně-similární druh biochory nacházející se především ve výše položených pánvích a kotlinách (zde v 1.26 Chebsko-sokolovském bioregionu). Segmenty těchto niv jsou široké 0,4 - 1,0 km. Reliéf má charakter roviny nepatrně ukloněné ve směru spádu řeky. Výraznější břehové valy se zde nevyskytují, povrch nivy je členěn pouze ojedinělými mrtvými rameny a hojnými antropogenními stavbami (zde sídlo Karlovy Vary). Přirozené úseky se zachovaly jen místy (mj. i na Ohři). Nivy jsou na povrchu převážně písčitohlinité, půdy jsou zde jako ostatně jinde v pánvi typu glejové fluvizemě. Klima je mírně teplé a zpravidla vlhké, zde na přechodu MT4 a MT7 spíše sušší. Nivy se vyznačují častými teplotními inverzemi a hojnějším výskytem mlh. Potenciální přirozená vegetace je v základní variantě, kde podle lokálních podmínek dominují ptačincové Stellario-Alnetum nebo udatnové olšiny Arunco silvestris-Alnetum glutinosae. Na odlesněných místech lze očekávat vlhké louky svazu Calthion. Dominantní STG v posuzovaném území jsou *4BC4 (15%), *4BC-C5a (80%), *4BC5b (3%). Kontrastní STG *4BC7a (1%), *4BC8a (1%), *4BC7b (+) a *4BC8b (+) - pozn. * jsou označeny STG reprezentativní pro R ÚSES ČR. Současné využití krajiny je: lesy 5,5 %, travní porosty 26 %, vodní plochy 9 %, pole 36,5 %, sady 4%, sídla 14,5%, a ostatní 4,5%. V posuzovaném území se jedná část inundace řeky Ohře s ústím Chodovského potoka a Rolavy v místní části Tašovice, Dvory, Tuhnice a Drahovic, většinou se jedná o zastavěné území. -4PI Pahorkatiny na bazických neovulkanitech v suché oblasti 4 vegetačního stupně Similární biochora, která se vyskytuje jen v západních Čechách, v řešeném území vyskytuje jen v jednom segmentu a to ještě velmi okrajově na samém západním okraji řešeného území (západně od Tašovic). Reliéf je tvořen většinou zbytky lávových příkrovů s plošinkami ve vrcholové části a svahy po obvodu, přičemž z plošinek vystupují drobné nevýrazné neovulkanické suky. Přirozené skalní útvary jsou vzácné, častější jsou akumulace balvanů. Substrátem jsou bazické neovulkanické vyvřeliny, převážně charakteru čediče a příbuzných hornin (zde nefelinit), v podloží k nim přistupují i bazická pyroklastika. Klima je mírně teplé, na rozhraní MT4 a MT7, srážkově pak spíše sušší. Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou květnaté bučiny, které zde zastupují je violové bučiny Violo reichenbachianae-Fagetum, na jižních svazích jsou však nahrazovány hercynskými černýšovými dubohabřinami Melampyro nemorosi-Carpinetum. V ojedinělých potočních nivách zřejmě převažovaly ptačincové olšiny Stellario-Alnetum. Na odlesněných místech převažují luční porosty svazu Arrhenatherion, na jižních konvexních svazích se mohou vyskytovat teplomilné trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, na mokřinách louky svazu Calthion. Dominantní STG v posuzovaném území jsou 3BD3 (27%), *4BD1-2 (3%), *4B3 (15%), *4BD3 (40%), 4C3 (6%) a 4BD4 (8%), když 3BD3, 4C3 a 4BD4 se vyskytují jen v tomto bioregionu (1.26). Kontrastní STG *4C5a (1%) v aluviích s proudící vodou - pozn. * jsou označeny STG reprezentativní pro R ÚSES ČR, platí pouze pro 1.26 Chebsko-sokolovský bioregion. Současné využití krajiny je: lesy 22 %, travní porosty 37 %, vodní plochy 1%, pole 36 %, sady 1,5 %, sídla 1 % a ostatní 1,5 %. V posuzovaném území se jedná o nepatrné území v oboře Hory nad Stahlovým Dvorem. 4SR Svahy na kyselých plutonitech 4 vegetačního stupně Kontrastně-similární druh biochory, který je vázán na výchozy žulových těles Českého masívu, zde v 1.60 Hornoslavkovském bioregionu. V řešeném území se jedná o jeden segment výrazně Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

156


protáhlého tvaru nacházející se na svazích pravého břehu Ohře a na hřebenu mezi řekami Ohře a Teplá (Vysoký hřbet 587 m n.m.) v západní části segmentu a Dianu, Ottovu výšinu a Goethovu rozhlednu ve východní části segmentu. Reliéf, jak je patrné z řešeného území, je velmi rozmanitý, typická je horizontální členitost. Svahy mají různé sklony i délky a nezřídka jsou založené na zlomech. Skalní a akumulační tvary se většinou vyskytují ve hřbetních polohách nebo na horních hranách svahů. Na horninové stavbě se nejvíce podílejí různé typy žul, poměrně hojné jsou též granodiority. Půdní pokryv zde tvoří kambizemě modální a kyselé. Klima je mírně teplé, mírně vlhké v klimatickém rajónu MT7. Vegetace je ve variantě severozápadočeské (1.60), květnaté bučiny zastupují violkové typy Violo reichenbachianae-Fagetum a acidofilní bučiny jsou částečně nahrazeny bukojedlinami GalioAbietenion. Kolem vodních toků najdeme vegetaci podsvazu olšin Alnenion glutinoso-incanae. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, vlhká místa hostí louky svazu Calthion, lokálně přecházející v rašelinné louky svazu Caricion fuscae. Dominantní STG v posuzovaném území jsou *4AB3 (65%), *4B3 (15%), 5AB3 (8%). Kontrastní STG *4A1-2 (+), *4AB1-2 (2%), *4A3 (9%) a *4BC5a (1%) v aluviích s proudící vodou - pozn. * jsou označeny STG reprezentativní pro R ÚSES ČR s tím, že STG 4BC5a je v bioregionu 1.60 bez *. Současné využití krajiny je: lesy 57 %, travní porosty 22 %, vodní plochy 1%, pole 15,5 %, sady 2 %, sídla 1 % a ostatní 1,5 %. Součástí této biochory je značná část Doubí. 4UR Výrazná údolí v kyselých plutonitech 4 vegetačního stupně Jedná se o kontrastní typ kontrastní biochory, který se vyskytuje roztroušeně ve vazbě na plutonická tělesa Českého masívu, když dominantní plocha leží v 1.60 Hornoslavkovském bioregionu. V řešeném území jsou dva segmenty, jednak relativně rozsáhlý v údolí říčky Teplé a dále jen velmi malý a úzký segment v kaňonu řeky Ohře. Reliéf jednotlivých údolních zářezů je velmi různorodý, většina údolí jsou sevřená a má výrazný spád, zde navíc jsou typické zaklenuté meandry. V podloží jednoznačně převažují žuly, místy doplněné kyselejšími typy granodioritů. Půdy jsou zde většinou kyselé typické kambizemě, podsvahové hlíny jsou pak většinou typu kambizemě modální, v úzkých aluviích jsou gleje modální a fluvizemě glejové. Klima je mírně teplé a jen průměrné vlhké, část je klimatickém rajonu MT7, jihovýchodní část pak v MT3. Vegetace je ve variantě severozápadočeské, kde květnaté bučiny zastupují violkové typy Violo reichenbachianae-Fagetum. Na lesních prameništích a podél menších potůčků se objevují ostřicové jaseniny Carici remotae-Fraxinetum, podél větších toků ptačincové olšiny StellarioAlnetum glutinosae. Na skalách se zachovaly reliktní acidofilní bory ze svazu Dicrano-Pinion. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion, na vlhkých stanovištích pak vegetace svazu Calthion. Kontrastní STG *3A0 (+), *3A1-2 (+), *3AB1-2 (3%), *3AB3 (13%), *4A0 (+), *4A1-2 (1%), *4AB1-2 (3%), *4AB3 (50%), *4B3 (13%), *4BC3 (3%), *4BC5a (5%), 4BC7a (2%), *4BC8a (+), 5AB3 (3%), 5B3 4%) - pozn. * jsou označeny STG reprezentativní pro R ÚSES ČR, STG 5.v.s. jsou hlavně v bioregionech 1.58, 1.59 a 1.60, zase chybějí STG 3.v.s. Současné využití krajiny je: lesy 69 %, travní porosty 15 %, vodní lochy 5 %, pole 5 %, sady 2 %, sídla 2 % a ostatní 2 %, v posuzovaném území jsou vedle lesních porostů i sídla - Cihelny a část Karlových Varů podél říčky Teplé. 5BR Rozřezané plošiny na kyselých plutonitech 5 vegetačního stupně Kontrastně-similární druh biochory, který je rozšířen na vyzdvižených površích v horských bioregionech, zde v bioregionu 1.60 Hornoslavkovském, když do řešeného území zasahuje jen v jihozápadním okraji (k.ú. Cihelny - Tančírna). Reliéf je charakteru zarovnaných povrchů s nízkou mírou erozního rozčlenění s pahorky typu nízkých exfoliačních kleneb (ruware), ve sníženinách se Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

157


vyskytují plošiny, ploché jsou i vrcholy pahorků. Svahy jsou mírné až středně sklonité. Typické jsou izolované, zpravidla menší skalky na vrcholcích a hřbetech a izolované žokovité balvany, které jsou většinou rozvlečené po svazích. Geologické podloží tvoří kyselé plutonity, zde se jedná o kyselé granodiority. Půdy jsou dosti chudé na živiny, převažují dystrické (silně kyselé) kambizemě, které jsou i v řešeném území, ve spodních částí svahu jsou pak kyselé kambizemě. Klima je spíše chladné a vlhké, zde v MT3, což je nejchladnější z mírně teplých klimatických oblastí). Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou acidofilní bikové bučiny Luzulo-Fagetum, v podmáčených polohách lze očekávat rohozcové smrčiny Bazzanio-Piceetum, nivy potůčků provázejí nejspíše smrkové olšiny Piceo-Alnetum, větší potoky lemují podhorské udatnové olšiny Arunco silvestris-Alnetum glutinosae, na březích toků lze předpokládat vysokobylinnou vegetaci svazu Petasition officinalis. Na nelesních pozemcích vlivem eutrofizace a dosévání se louky blíží svazu Arrhenatherion, na vlhkých stanovištích pak zejména vegetace svazu Calthion. Dominantní STG 4AB1-2 (+), 4AB3 (7%), *5AB2 (2%), *45AB3 (66%), 5B3 (4%), Kontrastní STG 5A1-2 (+), *5A3 (12%), 5BC3 (+), 5AB4 (5%), *5AB-B5b (2%) a *5BC5a (2%) - pozn. * jsou označeny STG reprezentativní pro R ÚSES ČR. Současné využití krajiny je: lesy 63 %, travní porosty 18,5 %, vodní lochy 1,5 %, pole 14 %, sady 1 %, sídla 1 % a ostatní 1 %, v posuzovaném území se jedná jen o lesní porosty. 5Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5 vegetačního stupně Typ kontrastně-similární biochory, který je druhý nejrozsáhlejší v rámci 5. vegetačního stupně, zde jen okrajově v jihovýchodní části řešeného území v prostoru Olšových Vrat. Reliéf je tvořen převážně nevýraznými, ploššími podmáčenými sníženinami s pramennými a horními částmi toků. Podloží tvoří kyselé horniny nejrůznějšího stáří a geneze, zde jde o granity a granodiority saskodurynské oblasti. Zvětraliny jsou kyselé až silně kyselé, převážně štěrkovité a písčité. Půdy jsou zde silně kyselé typu kambizemě dystrické, jižní okraj letiště pak kambizem oglejená kyselá. Rašeliny jsou poměrně vzácné a málo mocné, zde mimo řešené území. Klima je na přechodu mezi chladnou a mírně teplou oblastí v typu MT3. Reliéf umožňuje kumulaci relativně chladnějšího vzduchu ve sníženinách, které tak představují polohy s podmínkami pro vznik přízemních inverzí. Potenciální přirozená vegetace tvoří v jádrech sníženin podmáčené přesličkové jedlosmrčiny Equiseto-Piceetum, které mohou na lesních rašelinících prameništích střídat podmáčené rohozcové smrčiny Bazzanio-Piceetum. Podél potůčků jsou smrkové olšiny Piceo-Alnetum, podél větších potoků i olšiny olše šedé Alnetum incanae. Na relativně sušších místech se vyskytují acidofilní bučiny, v nižších polohách bikové bučiny Luzulo-Fagetum, ve vyšších polohách se jedná o smrkové bučiny s třtinou chloupkatou Calamagrostio villosae-Fagetum. V náhradní vegetaci podél vodních toků lze očekávat vysokobylinné porosty svazu Petasition officinalis a bažinné podhorské louky svazu Calthion. Místy se vyvinula i přechodová rašeliniště svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, případně rašelinné louky svazu Caricion fuscae. Dominují STG na vodou ovlivněných stanovištích *5A4 (12%) a *5AB4 (55%), kontrastní STG *5AB53-4 (15%), *5AB-B5b (13%), *5BC5a (5%) - pozn. * jsou označeny STG reprezentativní pro R ÚSES ČR. Současné využití krajiny je: lesy 50 %, travní porosty 22,5 %, vodní plochy 3,5 %, pole 16 %, sady 1%, sídla 2 % ostatní 2 %. Na časti tohoto segmentu je mezinárodní letiště Karlovy Vary (Olšová Vrata) s terénními úpravami a zabezpečovacím zařízením.

Flóra zájmového území


158


Potenciální vegetaci bioregionu 1.26 (Chebsko-Sokolovský) tvoří především acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), které pouze podél řeky Ohře zastupují ochuzené typy dubohabřin náležející k asociaci Melampyro nemorosi-Carpinetum. Podél vodních toků se nachází luhy a na podmáčených místech bažinné olšiny (Alnion glutinosae) i podmáčené smrčiny, přecházející na organogenních substrátech až do borů (Dicrano-Pinion) a tajgových březin (Betulion pubescentis). Přirozenou náhradní vegetaci tvoří především vlhké louky s charakteristickou vegetací svazu Molinion, na suchých stanovištích se vyskytuje vegetace svazu Violion caninae, která místy přechází až do písčitých úhorů svazu Arnoseridion. Lesní lemy tvoří vegetace svazu Trifolion medii, vegetaci křovin Salicion cinereae a v okolí rybníků je vyvinuta vegetace svazů Magnocaricion elatae a Caricion gracilis. Flóra není příliš bohatá, je zde typické silné zastoupení subatlantských druhů, k nimž patří např. štírovník bažinný (Lotus uliginosus), nahuprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), sítina kostrbatá (Juncus squarosus) a další druhy. K druhům boreokontinentálním náležejí suchopyr pochvatý (Eriophorum vaginatum), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Mezi zvláštnosti lze zařadit výskyt perialpinského vřesovce pleťového (Erica herbacea). V bioregionu 1.60 (Hornoslavkovský bioregion) tvoří přirozenou vegetaci v údolí Ohře a Teplé (až k Bečovu) dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Na většině území představují potenciální vegetaci acidofilní bučiny (Luzulo-Fegetum a Calamagrostio villosae-Fagetum) v minulosti s podstatným zastoupením jedle. Ve vyšších polohách jsou potenciální vegetací podmáčené smrčiny (nejspíše Mastigobryo-Piceetum), na rašeliništích blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum). Na prudkých svazích jsou časté suťové lesy svazu Tilio-Acerion, podél vodních toků luhy (Stellario-Alnetum glutinosae) a na otevřených skalách jsou zastoupeny fragmenty vegetace svazu Alysso-Festucion pallentis, fragmenty primárního bezlesí byly pravděpodobně zastoupeny i na rašeliništích (Sphagnion medii). Rozmanitost druhů je poměrně chudá s převahou hercynských druhů vyšších poloh. Mezi tyto horské druhy náleží např. mléčivec alpský (Cicerbita alpina), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticilatum) a růže alpská (Rosa pendulina). Z boreálních druhů sem zasahuje např. sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) nebo vrba borůvková (Salix myrtilloides).Subatlantské druhy zastupuje např. koprník štětinolistý (Meum athamanticum), zimostrázek nízký (Polygaloides chamaebuxus) a divizna knotkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii). Zvláštností je endemický rožec hadcový (Cerastium alsinifolium). V posledních desetiletích se zde také intenzivně šíří invazivní bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Biota území města Karlovy Vary náleží do obvodu Českomoravského Mezofytika, oblasti Mezofytika a do fytogeografických okrsků 24b Sokolovská pánev, 28b Kaňon Teplé a 28d Toužimská vrchovina, mimo řešené území 29 Doupovské vrchy


159


Obrázek 18 Výřez mapy fytogeografického členění

Zdroj:[geoportal.cenia.cz]

Obrázek 19 Mapa přirozené vegetace

Zdroj:[mapový portál INSIPIRE]

7 Černýšová dubohabřina Melampyro nemorosi-Carpinetum 21 Violková bučina Violo reichenbachianae-Fagetum 24 Biková bučina Luzulo-Fagetum 36 Biková a/nebo jedlová doubrava Luzulo albidae-Quercetum petraeae Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

160


44 Podmáčená rohozcová smrčina Mastogobryo-Piceetum, místy v komplexu s rašelinnou smrčinou Sphagno-Piceetum

Fauna zájmového území Bioregion 1.26 (Chebsko-Sokolovský) má typickou hercynskou faunu se západními vlivy. Velké množství vodních ploch a toků a mokřady mají charakteristická měkkýší společenstva. Tekoucí vody patří do pstruhového až parmového pásma. Významnými druhy jsou např.: ježek západní (Erinaceus europaeus), myš západní (Mus domestica), jeřáb popelavý (Grus grus), vodouš rudonohý (Tringa totanus), břehule říční (Riparia riparia), ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a z měkkýšů pak kružník severní (Gyraulus acronicus) a terčovník kýlnatý (Planorbis carinatus). Fauna bioregionu 1.60 (Hornoslavkovský bioregion) je převážně zastoupena podhorskými lesními druhy, významným prvkem jsou rašelinné louky v zamokřených sníženinách. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, Ohře a dolní tok teplé do lipanového pásma. Významnými druhy jsou ježek západní (Erinaceus europaeus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus), z měkkýšů závornatka černavá (Clausilia bidentata), vrásenka pomezní (Discus ruderatus) a z hmyzu např. hnědásek chrastavcový (Euphydrias aurinia) a šídlo rašelinné (Aeschna subarctica). V území se dále vyskytuje evidovaný zvláště chráněný druh - Sysel obecný Spermophilus citellus 1.v prostoru severně od Olšových Vrat, 2.výskyt i v prostoru letiště KVc.6.4. Obecná ochrana přírody a krajiny Obecná ochrana přírody a krajiny je zastoupena:    

ochranou krajiny, krajinného rázu, přírodními parky významné krajinné prvky, památné stromy, ÚSES.

Krajina a krajinný ráz Krajina je tvořena jednotlivými charakteristikami území, a to dle různých klasifikací přes znaky přírodní, plošné a prostorové, přes estetické vnímání a měřítko krajiny různorodých úrovní až po zastoupení jednotlivých technických a přírodních prvků a jejich vazeb v území. Pro všeobecný popis je využita základní typologie krajiny, která je doplněna popisem jednotlivých znaků. Typologie krajiny Dle typologie krajiny v České republice je posuzované území ve čtyřech typech krajin jako součást megatypu č. 17 - Krajiny středoevropských, scelených, otevřených polí, kam patří i stará sídelní krajina Hercynica (LÖW J., 2005): Typologie krajiny v České republice vychází z 3 typologických řad – charakteru osídlení krajiny, využívání krajiny a reliéfu krajiny, které se dále člení na příslušné typy a vychází z charakteristik krajin, které jsou zásadní pro vymezování krajinných typů v ČR. V rámci řešeného území můžeme identifikovat 8 krajinných typů (LÖW J., 2005). Typy krajiny v jednotlivých katastrálních územích :


161


3M2 – Počerny, Rosnice, Počerny, Stará Role, Čankov, Tašovice, Doubí. Rozsáhlé území zahrnující de facto celou severní polovinu řešeného území. Jedná se o typ v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území, kde tyto části k.ú. náleží do "vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica" (kód 3). V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód M –řešené území náleží do lesozemědělské krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 2 - řešené území náleží do krajiny vrchovin Hercynica. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o běžný krajinný typ. 3U0 – Rybáře, Tuhnice, Sedlec, Drahovice, Počerny, Stará Role, Čankov, Bohatice, Tašovice, Doubí, Karlovy Vary, Dvory, Rosnice. Typ zahrnující nejvíce zastavěnou část města, zejména na levém břehu Ohře. 3L13 – Karlovy Vary, Tuhnice, Drahovice, Doubí, Olšová Vrata. Krajinný typ, který se v řešeném území vyskytuje ve dvou segmentech, plošně menší kolem Čertova kamene, Sv. Linharta a Diany, druhý relativně rozsáhlejší zahrnující území kolem Vítkova vrchu, Ottovy výšiny, Goethovy rozhledny směrem na Bukový vrch (700 mn.m. mimo řešené území). Jedná se o typ v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území, kde tyto části k.ú. náleží do "vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica" (kód 3). V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód L – řešené území náleží do lesní krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 13 - řešené území náleží do krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o význačný krajinný typ, který je potřeba přísně chránit ve všech zachovalých aspektech. 3L2 – Cihelny, Doubí. Krajinný typ, který se v řešeném území vyskytuje jen velmi okrajově v jednom segmentu a zahrnuje boční hřebeny Bukové 736 m n.m. a Kozích hřbetů (mimo řešené území), v řešeném území se jedná o hřbet Tančírny a část Vysokého hřbetu 587 m n.m. Jedná se o typ v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území, kde tyto části k.ú. náleží do "vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica" (kód 3). V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód L –řešené území náleží do lesní krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 2 - řešené území náleží do krajiny vrchovin Hercynica. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o běžný krajinný typ. 3M15 – Cihelny, Olšová Vrata, Karlovy Vary, Doubí, Drahovice, Karlovy Vary. Krajinný typ, který se v řešeném území vyskytuje ve dvou segmentech, větší kolem říčky Teplé, druhý jen okrajově zahrnující část Ohře v k.ú. Drahovice. Jedná se o typ v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území, kde tyto části k.ú. náleží do "vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica" (kód 3). V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód M –řešené území náleží do lesozemědělské krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 15 - řešené území náleží do krajiny zaříznutých údolí. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

162


(jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o unikátní krajinný typ, který je třeba přísně chránit ve všech aspektech (mj. EVL, nadregionální ÚSES, CHKO Slavkovský les a příslušné zóny ochrany CHKO atd.) 3L15 – Doubí, Tašovice. Krajinný typ, který se v řešeném území vyskytuje na jihozápadním okraji jen v jednom malém segmentu v kaňonu Ohře. Jedná se o typ v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území, kde tyto části k.ú. náleží do "vrcholně středověké sídelní krajiny Hercynica" (kód 3). V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód L –řešené území náleží do lesní krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 15 - řešené území náleží do krajiny zaříznutých údolí. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o unikátní krajinný typ, který je třeba přísně chránit ve všech aspektech (mj. EVL, nadregionální ÚSES, CHKO Slavkovský les a příslušné zóny ochrany CHKO atd.) 5L2 - Olšová Vrata. Krajinný typ, který se v řešeném území vyskytuje na jihovýchodním okraji jen v jednom malém segmentu na okraji mezinárodního letiště Karlovy Vary a jihovýchodním okraji Olšových Vrat. Jedná se o typ v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území, kde tyto části k.ú. náleží do "pozdně středověké sídelní krajiny Hercynica" (kód 5). V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód L –řešené území náleží do lesní krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 2 - řešené území náleží do krajiny vrchovin Hercynica. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o běžný krajinný typ. 5M2 - Olšová Vrata. Krajinný typ, který se v řešeném území vyskytuje na jihovýchodním okraji jen v jednom relativně větším segmentu zahrnující mj. mezinárodní letiště Karlovy Vary , sídelní útvar Olšová Vrata, Vratské údolí a areál Golfu Karlovy Vary. Jedná se o typ v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území, kde tyto části k.ú. náleží do "pozdně středověké sídelní krajiny Hercynica" (kód 5). V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód M –řešené území náleží do lesozemědělské krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 2 - řešené území náleží do krajiny vrchovin Hercynica. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o běžný krajinný typ.


163


Obrázek 20 Typy krajiny v řešeném území

Zdroj: [www.geoportal.cenia.cz] Údolí Ohře je základním přírodním krajinotvorným prvkem a liniovou dominantou celé řešené oblasti města. Jeho ostře zaříznutý tvar a výrazně exponované svahy určují základní krajinný ráz města Karlových Varů, na které dle členitého reliéfu postupně nebo odděleně navazují další menší sídla. Členitost reliéfu vytváří v místní krajině mnoho vyhlídkových bodů (v území definováno celkem 33). Nejvýznamnější vyhlídkové body a horizonty přírodního charakteru lze identifikovat především v oblasti CHKO Slavkovský les, díky členitosti reliéfu a svažitosti Ohře však i na druhé straně toku, kde převažuje poté městská krajina s výhledy do různých úrovních exponovaných svahů v CHKO. Velmi odlišný krajinný ráz lze identifikovat z pohledu centra města a Karlových Varů samotných a poté z pohledu malých kompaktně navazujících a sídel samostatných, oddělených jak členitostí krajiny, tak i většími volnými prostorovými plochami. Dále byly v území specifikovány přírodní horizonty identifikovatelné a vizuálně výrazné z pohledů z centrálních částí města, jež jsou určeny v několika odstupňovaných úrovních vzdáleností (horizonty v několika 10tkách až 100vkách metrů odlišující se specifiky výškového uspořádání reliéfu a výstavby města). Pro tyto horizonty je významné omezení a speciální regulace rozvoje pro jejich ochranu a zachování. Nedostatkem zjištěným při průzkumech a rozborech jsou chybějící data ke sledovaným jevům týkajících se krajinného rázu, a to jevu č.17 Oblast krajinného rázu a č.18 Místo krajinného rázu.

Krajinný ráz


164


Určitá data byla získána z SEA ZÚR Karlovarského kraje, kde je území děleno na několik krajinných celků, specifické oblasti krajiny – rekreace – lázeňství. Většina území spadá do KC Karlovarsko, jižní část do Hornoslavkovské vrchoviny. Obrázek 21 Krajinné celky a specifické oblasti

fialová hranice – krajinné celky, oranžová + šrafa – specifická oblast lázeňství, růžová + šrafa - specifická oblast rekreace, fialová plocha - specifická oblast krajiny

Zdroj: [INSPIRE, ZÚR KK, upraveno AF-CITYPLAN]

Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou chráněné segmenty krajiny, jež mají pro dané území specifický význam nebo jsou jinak přírodně cenné. VKP rozdělujeme na registrované a ty, jejichž ochrana automaticky vyplývá ze zákona. Mezi VKP ze zákona patří lesy, lesní plochy, mokřady, rašeliniště, vodní toky a vodní plochy atd., z nichž se na řešeném území vyskytují např. lesní plochy a porosty, vodní tok a slatiniště. Ze zákona a podle územního plánu města se v rámci řešeného území vyznačuje několik významných krajinných prvků. Podle schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje se na území města Karlovy Vary vyskytují pouze 2 registrované VKP, jejichž bližší specifikace a grafické znázornění je uvedeno v následující tabulce a obrázku. Tab.č. 1 Registrované VKP na území města Karlovy Vary Název

Rašelinné louky Olšová Vrata


Parcelní číslo

Rozloha

Olšová Vrata

346(část), 347/2(část)

1,82


Důvod registrace

Datum registrace

Oligotrofní zrašelinělé louky a pastviny, které jsou zbytkem polopřirozených společenstev a nyní refugiem druhů rašelinných

6.12.1995

ha

165


mokřadních biotopů. Plní ekostabilizační funkci v krajině. Čankovská pískovna

Čankov

938

0,96

Jediné známé hnízdiště na Karlovarsku ohroženého druhu břehule říční (Riparia riparia). Dále se zde vyskytují chránění obojživelníci, např. skokan zelený (Rana esculenta), skokan rašelinný (Rana arvalis).

30.10.1995

Zdroj: [Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje, 2005; upraveno CityPlan] Obrázek 22 Registrované VKP na území města Karlovy Vary, ÚAP VKP Rašelinné louky Olšová vrata

VKP Čankovská pískovna


166


Zdroj: [ÚAP 2010] Podle platného ÚPmKV je navržen k registraci dle § 6 zák. č. 114/92 Sb. soubor jedenácti prvků, zahrnující především esteticky, geomorfologicky a geologicky hodnotné části krajiny mimo ÚSES. V době zpracování doplňkových P+R nebyl žádný návrh realizován. V průběhu zpracování nového ÚP města Karlovy Vary bude stav registrovaných VKP aktualizován.

Památné stromy Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí a jejich ochranná pásma jsou oprávněny vyhlašovat podle § 76 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, pověřené obecní úřady (zákon ČNR č.367/1990 Sb.), Magistrát hl. m. Prahy, správy národních parků, správy chráněných krajinných oblastí v rámci své územní působnosti (ve svých územních obvodech, nikoli však v ochranných pásmech národních parků nebo CHKO). Památné stromy jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody uloženém v centrálním pracovišti AOPK ČR v Praze. Následující tabulka představuje soupis památných stromů na území města Karlovy Vary. Tabulka 39 Památné stromy na území města Karlovy Vary Kód

Název

10249 9 10250 2 10250 5 10250

Tuhnické lípy Sadový platan

Katastrální území Tuhnice

Dub Moudrosti

Karlovy Vary Drahovice

Počerenský dub

Počerny


Typ objektu

Druh

Skupina stromů Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý

Tilia cordata Mill. Platanus hispanica Mill. Quercus robur L. Quercus robur

167

Datum vyhlášení 23.7.2004 1.6.2004 15.3.2004 8 .11.2001


Kód

Název


9 10251 Dub pod Drahovice 2 rozvodnou 10252 Lípa u křížku Olšová 9 Vrata 10253 Dvořákův platan Karlovy 3 Vary 10253 Buk u Harta Drahovice 6 10460 Žalman Tašovice 7 10464 Dub u Nešporů Tašovice 2 10492 Mozartův dub Drahovice 6 10537 Hrušeň v Drahovice 0 Drahovicích Zdroj: [AOPK, upraveno AF-CITYPLAN]

Typ objektu

Druh

strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom

L. Quercus robur L. Tilia cordata Mill. Platanus hispanica Mill. Fagus silvatica L. Quercus robur L. Quercus robur L. Quercus robur L. Pyrus pyraster (L.) Burgsd.

Datum vyhlášení 1.6.1999 1.1.1986 1.1.1986 1.1.1986 18.10.2005 24.12.2005 5.10.2006 17.12.2008

Obrázek 23 Památné stromy

Zdroj: [ÚAP 2010, upraveno AF-CITYPLAN]

Územní systém ekologické stability Na území města Karlovy Vary byl územní systém ekologické stability (ÚSES) vymezen poprvé již velmi dávno a ještě v rámci Generelu zeleně (Kučera, Krouparová, Václavík 1994; Ekologická dílna Brno). Toto vymezení ÚSES bylo následně upravováno podle ÚTP NRaR ÚSES ČR (Bínová et al. 1996) a převzato do dosud platného územního plánu města Karlovy Vary (Křivanec in Jelínek et Mundil 1997; IRÚP Karlovy Vary). Z těchto důvodů obsahuje značně zastaralý ÚSES v dosud Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

168


platném ÚP města některé metodické nesrovnalosti (např. volné propojování nepříbuzných hygrofilních a mezofilních biotopů, problematické prostorové parametry, chybí ještě vložená BC na křížení mezofilních a hygrofilních systémů), ale jsou zde také některé koncepční závady (např. části ÚSES netvořící systém, značně nereprezentativní ÚSES bez kontinuity mezi propojovanými reprezentativními biotopy, nelogická propojení mezi typy vyšších hierarchických systémů). Vymezení ÚSES do nového ÚP města Karlovy Vary bylo proto koncepčně revidováno, celkově aktualizováno a upřesněno ve vymezení skladebných částí všech přítomných hierarchických úrovní pro další potřeby územně plánovacích dokumentací (Hájek et Sláma 2012; GeoVision Plzeň). Detailní vymezení bylo proto zpracováno v podrobnosti Plánu ÚSES na aktuální krajinná rozhraní, hranice pozemků KN a prostorové rozdělení lesa (lesnický detail). Vyšší hierarchie ÚSES, tj. nadregionální a regionální úrovně, vycházejí z celorepublikové koncepce založené v ÚTP NRaR ÚSES ČR (Bínová et al. 1996) a z aktuálně platných ZÚR Karlovarského kraje (2010; dále ZÚR KK). Skladebné části zasahujících nadregionálních i regionálních systémů ES byly tudíž dále v detailním vymezení skladebných částí upřesňovány. Vzhledem k relativně omezenému rozsahu řešeného území musel být koncepční návrh upraven nejprve v podstatně širších vazbách i na všechna sousední katastrální území, kde revize ani aktualizace starších Generelů ÚSES ještě neprobíhala, ale existují zde již závazné podoby ÚSES v ÚP a KPÚ (viz přehled a hodnocení podkladů: ÚP a KPÚ Otovice, ÚP Dalovice, ÚP Nová Role, připravovaný ÚP Mírová, ÚP Jenišov, ÚP Hory, ÚP a KPÚ Kolová a ÚP Andělská Hora). Do starších ÚP obcí byl však často pouze překreslen starší Generel ÚSES, což je v rozporu s §2, odst. 3 Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. (v aktuálním znění) k zákonu č. 114/1992 Sb. (v aktuálním znění), a proto byla v těchto závazných dokumentacích zjištěna spousta metodických závad ÚSES. Při revizi ÚSES bylo zásadně postupováno od nejvyšší nadregionální hierarchické úrovně ÚSES k nejnižší. Následně bylo provedeno detailní upřesnění Plánu ÚSES pro nový územní plán města Karlovy Vary s aktualizací metodických požadavků a revizí prostorových parametrů skladebných částí i celkové prostorové skladby ÚSES. V novém ÚP města Karlovy Vary bylo revidováno, upraveno a aktualizováno především detailní vymezení ÚSES vyšších hierarchií. Oproti starému Generelu byl Plán ÚSES upraven rovněž tak, aby na křížení hygrofilních a mezofilních systémů ES nebo těchto kontrastních stanovišť byla vždy vložena biocentra smíšeného charakteru obsahující oba typy těchto stanovišť (požadavek metodiky ÚSES od roku 2005; Maděra et Zimová 2005). Též byla upravena prostorová skladba celkového ÚSES do prostorové sítě kolem 2 km. Některé z Generelu ÚSES příliš zahušťěné systémy ES byly proto z důvodu minimalizace zásahů do krajiny a vlastnických vztahů přehodnoceny a nesystémová vymezení odstraněna. Místy musela být z těchto důvodů upravena také celková koncepce ÚSES vycházející ze širšího území.

NADREGIONÁLNÍ ÚROVEŇ ÚSES Tato nejvyšší hierarchická úroveň byla v detailu skladebných částí vymezena podle nejnovějších teoretických požadavků a praktických zkušeností z celého území ČR. Základem pro její vymezení byly ZÚR Karlovarského kraje. Vymezení se pohybovalo výhradně podél upravené osy NRBK v příslušné ochranné zóně. Na několika místech muselo být detailní vymezení upraveno dále od osy NRBK z důvodu změn v místních podmínkách (souvisle zastavěné plochy – viz dále). Prvním problémovým místem je v této nejvyšší hierarchické úrovni přechod NRBK K41/MB přes silně zastavěné okolí nádraží ČD Březová, kde se v místě osy (vymezené podle ÚTP i ZÚR KK) nachází kontrastní přechod a nelze sem již vložit LBC s min plochou 3 ha (aktuálně pouze zbytek 1,9ha). Optimální stanoviště v sedle je zastavěno zahrádkářskou kolonií a přechodem přes vlastní nádraží ČD. Z těchto důvodů byl předmětný NRBK v širší lokalitě nádraží ČD Březová Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

169


vymezen v detailu skladebných částí tak, aby mezi vloženými biocentry v okrajových částech zastavěného území mohla probíhat alespoň difúzní komunikace mezi lesními ekosystémy bučin (minimální vzdálenosti jsou 140 a 180m). Spojité reprezentativní vymezení skladebných částí NRBK muselo být z výše uvedených důvodů posunuto severním směrem, kam lze ještě umístit LBC smíšeného charakteru s minimální plochou 3 ha (na jeho části je však též menší zahrádkářská kolonie, která bude muset být zrušena!). Jiné varianty detailního vymezení NRBK K41/MB nejsou v zastavěném území městské části Doubí již možné (!). Druhým problémovým místem je přechod osy NRBK přes Pražskou silnici jihozápadně Goethovy rozhledny, kde je již prakticky souvislá městská zástavba. Komunikační vazba mezi ekosystémy bučin je zde vesměs také jen difúzního charakteru – min vzdálenost je 80m. Z tohoto důvodu bylo detailní spojité vymezení předmětného NRBK upřesněno přes „hůreckou serpentinu“ směrem na plošinu Hůrky (640m), avšak s přiznáním všech difúzních komunikačních vazeb v rámci ochranné zóny NRBK. Další difúzní komunikační vazba mezi ekosystémy bučin byla přiznána také přes úzký kaňon říčky Teplé a přes zastavěné území lázní mezi významnými elevacemi Petrova výšina (469m, Jelení skok) a Ottova výšina (602m, vyhlídka Tři kříže – min vzdálenost 300m). Od původního koncepčního vymezení RBC vložených do předmětného NRBK v ÚTP NRaR ÚSES ČR (Bínová 1996) je v ZÚR KK odlišné pouze RBC 376 Hloubek-Bukový vrch, kde došlo již mimo území města Karlovy Vary na k.ú. Sedlečko u Karlových Var ke zmenšení tohoto biocentra o vlastní Bukový vrch (700m), podle kterého má toto RBC název. Kromě toho zde jsou přímé návaznosti mezofilního bučinného LBK a v sedle také komunikační vazby hygrofilních biotopů na lokální systém v sousedním území obce Andělská Hora. Část RBC na Bukovém vrchu doporučujeme proto při nejbližší aktualizaci ZÚR KK zahrnout zpětně do biocentra. Pod městem Bečov resp. od soutoku říčky Teplé a Dolského potoka se do dolní části NRBK K46/MB v původní republikové koncepci (ÚTP NRaR ÚSES ČR; Bínová et al. 1996) napojoval regionální biokoridor zahrnující celý kaňon Teplé, tedy na hygrofilních i mezofilních stanovištích. V ZÚR KK je však úsek RBK mezi NRBK a vloženým RBC č. 1135 Kaňon Teplé vymezen již pouze na mezofilních stanovištích, čímž se ztrácí koncepční kontinuita s horním tokem říčky Teplé, kde RBK zahrnuje převážně nivní a svahové mokřadní biotopy. Upozorňujeme, že již v několika Generelech ÚSES na území CHKO Slavkovský les byl RBK vymezován podle původního ÚTP, resp. v údolní nivě Teplé jako mokřadní biokoridor regionálních parametrů (Hájek et Musiol 1998; Hájek, Musiol et al. 1999; Hájek, Obst et al. 2003 a Hájek, Obst et al. 2000). ZÚR KK (2010) nevzala tyto oborové dokumentace ochrany přírody vůbec v úvahu. Tuto změnu v ZÚR KK je možné považovat za narušení původní koncepce ÚSES vyšší hierarchie ČR a doporučujeme ji v rámci nejbližší aktualizace ZÚR napravit. Z těchto koncepčních důvodů navrhujeme rovněž při nejbližší aktualizaci ZÚR KK upravit rozsah regionálního biocentra č. 1680 Tabule, vloženého do NRBK K46/MB na rozhraní k.ú. Doubí u Karlových Var, Údolí u Lokte, Cihelny a Stanovice. Předmětné RBC smíšeného typu musí být umístěno na křížení hygrofilních a mezofilních systémů, tzn. jak na mezofilních stanovištích v levobřežním svahu údolí říčky Teplé, tak především pak na její údolní nivě, kde jsou aktuálně přítomny jak hygrofilní, tak i mezofilní stanoviště (toto je plně v souladu s původní koncepcí v ÚTP vyšší hierarchie ÚSES). Úprava se provede rozšířením RBC o smíšené LBC v údolní nivě (propojení přes lokální železnici). Zařazení části plochy golfového hřiště „skotského typu“ Cihelny s množstvím vodních ploch a přírodních i modelovaných překážek (jamky č. 10-17) do aktualizovaného vymezení RBC umožňuje svým současným stavem i celkovou velikostí též trvalou existenci přírodních i Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

170


pozměněných, ale přírodě blízkých biotopů (extenzivně sečené trávníky, mokřadní plochy, valy s nově založenou vysokou zelení, ponechané fragmenty zcela přírodních biotopů). Zasahující plocha golfového hřiště 21,202ha tvoří jen 23,8% celkové plochy RBC. Relativně mnoho biocenter na všech hierarchických úrovních, umístěných v blízkosti, částečně nebo zcela v urbanizovaných územích, bude mít v různé intenzitě či rozsahu také omezeny podmínky pro trvalou existenci biotopů (viz např. biocentra urbánního charakteru uprostřed větších sídel). V Generelu ÚSES (Hájek, Obst et al. 2000) bylo toto biocentrum upřesněno v údolní nivě podle ÚTP a odsouhlaseno Správou CHKO Slavkovský les ještě těsně před vznikem golfového hřiště v roce 2001. Samotné golfové hřiště Cihelny významně neomezuje trvalou existenci reprezentativních biotopů, výměnu genetické informace mezi biotopy ani migrační vazby v nivním biokoridoru říčky Teplé.

REGIONÁLNÍ ÚROVEŇ ÚSES Z vyšších hierarchických úrovní ÚSES se podle původní republikové koncepce ÚTP NRaR ÚSES ČR (Bínová et al. 1996) regionální úroveň na správním území města Karlovy Vary nevyskytovala. Doplněna byla až v ZÚR Karlovarského kraje (2010). V této nově doplněné hierarchické úrovni byla však při jejím detailním vymezování v rámci nového ÚP Karlovy Vary shledána závažná metodická pochybení koncepčního a systematického charakteru. Prakticky celý RBK č. 20008 již nemá v zastavěném území městských částí Stará Role a Rybáře ani limitní (minimální) prostorové parametry, nezbytné pro vymezení jeho skladebných částí. V tomto regionálním systému již také nelze ve vzdálenosti 6-7km vložit nové terestrické biocentrum regionálních parametrů (min plocha 30ha), protože by leželo v souvisle zastavěném území města. Výše uvedené závažné důvody nás zcela jednoznačně dovedly k závěru a návrhu na zrušení tohoto RBK č. 20008 v koncepci vyšší hierarchie ÚSES a jeho ponechání na lokální úrovni. Vymezení regionálního biokoridoru č. 20008 na dolním toku Rolavy v ZÚR KK je významnou koncepční chybou (!), a proto se v rámci nového ÚP Karlovy Vary navrhuje v nejbližší aktualizaci ZÚR KK tento RBK vypustit.

LOKÁLNÍ ÚROVEŇ ÚSES U hierarchicky nejnižších systémů ES byla revidována především prostorová skladba do celkové ekologické sítě s rozměrem kolem 2x2km. Některá propojení musela být do sítě nově doplněna, vesměs na okrajích zástavby města (např. na rozhraní k.ú. Bohatice-Dalovice). Z tohoto důvodu byla některá LBC upřesňována, zkráceny musely být délky některých LBK přesahujících max přípustnou délku a na křížení hygrofilních systémů s mezofilními byla rozšířena či nově vložena smíšená LBC. V sz. a sev. části území byly některé skladebné části vymezovány v limitních (minimálních) prostorových parametrech z důvodu značného počtu rozvojových záměrů nebo intenzivně využívaných ploch. Ze stejných důvodů byly ve vhodných místech, podle aktuálních místních podmínek, skladebné části mírně zahuštěny (zkráceny vzdálenosti mezi LBC a zvýšen jejich počet), aby byl celkový systém ES po realizaci vůbec funkční. Některé skladebné části lokálního ÚSES, které netvořily systém, byly z koncepce odstraněny, včetně přerušovaných LBK procházejících zastavěným územím města. Upravováno bylo také vymezení lokálních systémů přes CHLÚ včetně umístění některých skladebných částí podle rozsahu bloků zásob, ochranných pilířů a charakteru budoucí těžby (povrchová-hlubinná). Zahrnuta byla též ložiska (kaolíny), která dosud nemají vymezena CHLÚ.


171


Celková revize lokálních systémů se týkala především propojování příbuzných biotopů resp. stanovišť do systému ES tak, aby celý ÚSES byl reprezentativní. Mezofilní stanoviště/systémy nelze volně napojovat na hygrofilní stanoviště/systémy (!), jak tomu bylo v dosavadním vymezení ÚSES. Hlavním kritériem bylo kontinuální a reprezentativní propojení biotopů/stanovišť do systému na všech hierarchických úrovních.

PODPŮRNÁ SÍŤ LOKÁLNÍHO ÚSES Důvodem vymezení tohoto doplňkového opatření (podle §6 Vyhl. MŽP č. 395/1992 Sb. v aktuálním znění) je především dochování posledních zbytků přírodě blízké krajinné zeleně v převážně intenzivněji obhospodařované zemědělské krajině, která je navíc velmi silně ovlivněná těžbou nerostných surovin. Vymezené krajinotvorné prvky jsou existující a prakticky funkční. c.6.5. Zvláštní ochrana přírody a krajiny

Velkoplošná zvláště chráněná území Na území města Karlovy Vary zasahuje velkoplošné zvláště chráněné území CHKO Slavkovský les, která byla vyhlášena Výnosem ministerstva kultury ČSR č.j. 7657/74 ze dne 3. května 1974. Celková rozloha CHKO činí přibližně 606 km2, přičemž v okrese Karlovy Vary leží cca 34,1 % (tj. cca 20 668,2 ha). Hranice CHKO probíhá řešeným územím od obce Kolová (leží mimo řešené území), kde hranice odbočuje po silnici podél Vítkova vrchu k samotě Na Rybníce a přes Olšová Vrata na státní silnici K. Vary - Praha. Po této silnici hranice pokračuje k Andělské Hoře a opouští řešené území. U Andělské Hory se odklání od státní silnice k severu a po silnici přes Andělskou Horu, Šemnici a Sedlečko sbíhá do údolí Ohře. Údolím Ohře proti toku vede do Karlových Var, kde se stáčí na jihozápad po silnici přes Tuhnice nad železniční zastávku Doubí, od níž sbíhá do obce Doubí k silničnímu mostu přes Ohři a dále do Tašovic. V Tašovicích se hranice odklání od silnice na polní cestu k samotě Stahlův dvůr a dále po lesní cestě do lesního celku Ve Skalkách až k horní hraně údolí Ohře. Hranice dále postupuje po horní hraně údolí na západ (po hranici okresů Karlovy Vary a Sokolov). V r. 1989 došlo k úpravě hranice CHKO v zastavěném území města Karlovy Vary, která byla schválena souhlasem Ministerstvem kultury ČSR pod č.j. 14699/89-OP ze dne 28.12.1989 a jejíž podrobný popis je uveden v Plánu péče o CHKO Slavkovský les. V současné době jsou Správou CHKO navrhována území, která by měla být z CHKO vyčleněna, a současně nové cenné lokality, které by naopak měly být k CHKO přidruženy. Všechny uvedené lokality však nezasahují do území města Karlovy Vary. Grafické znázornění hranice a zonace CHKO v řešeném území je znázorněna na následujících obrázcích.


172


Obrázek 24 Vymezení CHKO Slavkovský les v řešeném území

Zdroj: AOPK, www.drusop.nature.cz Obrázek 25 Zonace CHKO Slavkovský les na území města Karlovy Vary

Zdroj: ÚAP 2010

Maloplošná zvláště chráněná území Maloplošná zvláště chráněná území se v řešeném území nevyskytují.

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů V ust. § 48 - § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou stanoveny základní podmínky pro ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Zákon zavádí členění zvláště chráněných druhů na tři stupně ohrožení: kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Výčet rostlinných a Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

173


živočišných druhů v rámci těchto skupin je pak obsahem příloh č. II a III Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Tato vyhláška nahrazuje starší právní předpisy, které se již dříve staly překonané a neodpovídají potřebám ochrany přírody a krajiny.

Na rozdíl od zvláště chráněných území nepožívají lokality zvláště chráněných druhů většinou žádný ochranný režim (přestože formálně zákon zaručuje ochranu jejich biotopů), takže i bez přímých zásahů do nich může dojít k ohrožení až vyhynutí místní populace. Péče o tyto lokality je spíše výjimečná (týká se zpravidla stanovišť velmi vzácných druhů) a závisí na dobré vůli správního orgánu, neziskové organizace či fyzické osoby. Významné lokality vzácných druhů rostlin a živočichů je možno vyhlásit za přechodně chráněné plochy. Z tohoto důvodu je celkem přirozená tendence podchytit významnější lokality vzácných a ohrožených (resp. zvláště chráněných) druhů rostlin a živočichů buď v rámci ZCHÚ anebo alespoň registrovaných VKP či biocenter. V řešeném území jsou evidovány 2 lokality s výskytem zvláště chráněného druhu živočichů, na kterých byl potvrzen výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus). Jedná se o prostor letiště Karlovy Vary a EVL Olšová Vrata (viz násl.obrázek). Obrázek 26 Lokality s výskytem sysla obecného (Spermophilus citellus)

Zdroj: [ÚAP 2010]

Přechodně chráněné plochy (PCHP) Přechodně chráněné plochy se na území nevyskytují. NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kriterií. Natura 2000 se nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale především ohrožené typy prostředí. V České republice vláda vyhlašuje tzv. Ptačí oblasti (PO) a Evropsky významné lokality (EVL).


174


Na území města Karlovy Vary v rámci evropské soustavy NATURA 2000 zasahuje 1 PO Doupovské hory a 2 EVL. Jejich podrobnější popis je uveden v následujících tabulkách. Tabulka 40 PO Doupovské hory Název

Kód Plocha Katastrální NATURA [ha] území PO CZ0411002 63116,72 Drahovice Doupovské Karlovy hory Vary Olšová Vrata

Předmět ochrany

Vyhlášení

Populace čápa černého, včelojeda lesního, výra velkého, motáka pochopa, chřástala polního, lelka lesního, žluny šedé, datla černého, pěnice vlašské, ťuhýka obecného, lejska malého a jejich biotopy

Nařízení vlády č. 688 ze dne 8.12.2004

Zdroj: [AOPK, upraveno CityPlan] Tabulka 41 EVL na území města Karlovy Vary Název EVL Kaňon Ohře

EVL Olšová Vrata

Kód Plocha Katastrální NATURA [ha] území CZ0410413 339,5168 Doubí u Karlových Var Tašovice

CZ0413188 46,1322

Olšová Vrata

Zdroj: [AOPK, upraveno CityPlan]


175

Předmět ochrany

Vyhlášení

smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, nížinné až horské vodní toky, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů lokalita sysla obecného

Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22.12.2004

Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22.12.2004


Obrázek 27 Ptačí oblast Doupovské hory, EVL Olšová Vrata CZ0413188 s výskytem sysla obecného Spermophilus citellus, EVL Kaňon Ohře CZ0410413 s unikátním přírodním fenoménem

*PO Doupovské hory je zobrazena jen v části katastru řešeného území

Zdroj:[INSPIRE, ÚAP 2010] c.6.6. Půdní a lesní fond, eroze

Zemědělský půdní fond - ZPF Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) se zde vyskytují půdy ve všech pěti třídách ochrany ZPF, které jsou zatříděny podle bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) podle Přílohy k Vyhl. 48/2011 Sb. Konkrétní vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným kódem, kde první číslo vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu , druhé a třetí číslo v pořadí vyjadřuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce a čtvrté a páté místo konkretizuje agronomicky významné půdní vlastnosti (čtvrté číslo je kombinace sklonitosti ve stupních sklonu a expozice vůči světovým stranám, páté číslo je kombinace hloubky půdy a skeletovitosti). Celkem se na posuzovaném území města Karlovy vary vyskytuje 82 typů BPEJ, z toho je v I. třídě 1 BPEJ, ve II. třídě 9, ve III. 17, ve IV. třídě 23 a v V. třídě 32 BPEJ. Tabulka 42 Charakteristika klimatických regionů v řešeném území Kód regionu 5

charakteristi ka regionu

suma teplot nad 10°C

prům.roční teplota °C

mírně teplý,

2200 - 2500

7–8

550 - 650

mírně vlhký 7

mírně teplý,

prům.roč.úhrn pravděpodob.suchýc srážek v mm h veg.období

vláhová jistota

15 - 30

4 -10

5 - 15

> 10

(700) 2200 - 2400

6-7

650 - 750

vlhký Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

176


Dle údajů BPEJ, které se v řešeném území na evidovaných zemědělských pozemcích vyskytují, jsou půdy následujících charakteristik (dle charakteristik hlavních půdních jednotek – HPJ).

Bilance půdy Z hlediska půdní bilance převládají v Karlových Varech především lesní pozemky, které zabírají 43, 26 ha z celého území města. Zemědělská půda zaujímá téměř 25% území a z toho nadpoloviční většinu tvoří trvalé travní porosty. Tyto informace dokládá následující přehled na základě informací ČSÚ (k 1. 1. 2010). Tabulka 43 Struktura druhů pozemků na území města Karlovy Vary v roce 2009 Způsob využití

Plocha [ha]

Podíl [%]

Orná půda

580

9,82

Chmelnice

0

0

Vinice

0

0

205

3,47

Ovocné sady

9

0,15

Trvalé travní porosty

677

11,46

Celkem

1 471

24,89

Lesní půda

2 556

43,26

Vodní plochy

142

2,40

Zastavěné plochy

299

5,06

Ostatní plochy

1 441

24,39

Celková výměra Zdroj: [ČSÚ]

5 909

100

Zemědělská půda (ZPF) Zahrady

Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, mezi něž patří orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, zahrady a trvalé travní porosty, a pozemky dočasně neobdělávané. Dále do zemědělského půdního fondu patří rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (např. polní cesty, pozemky se zařízením pro zavlažování, závlahové vodní nádrže, apod.). Metodický pokyn Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996) k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, stanovuje tzv. třídy ochrany ZPF. Tato informace vychází z kódu BPEJ a příslušných legislativních předpisů. I. třída ochrany ZPF – půdy nejcennější v daném klimatickém regionu, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možné odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny (segmenty ÚSES), případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída ochrany ZPF – půdy, které mají v rámci daných klimatických jednotek nadprůměrné produkční schopnosti, jedná se o půdy vysoce chráněné, jen podmínečně odnímatelné. III. třída ochrany ZPF – půdy, které mají v jednotlivých klimatických regionech průměrnou produkční schopnost a střední stupeň ochrany, které je možné v územních plánech využívat pro případnou výstavbu. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

177


IV. třída ochrany ZPF – půdy v jednotlivých klimatických regionech s podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou a jsou vhodné pro využití v územních plánech pro zábory k výstavbě. V. třída ochrany ZPF – půdy v jednotlivých klimatických regionech s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd ohrožených erozí. Jedná se o půdy pro zemědělství postradatelné, vhodné pro řešení aktivit v územním plánování. V následující tabulce je uveden výčet půd podle kódů BPEJ zastoupených v řešeném území a jejich roztřídění do jednotlivých tříd ochrany. Na následujícím obrázku je graficky znázorněno jejich rozložení. Tabulka 44 Třídy ochrany ZPF podle kódu BPEJ půd zastoupených v řešeném území Třída ochrany I. třída ochrany II. třída ochrany

kód BPEJ 75600 51310, 51512, 52811, 52911, 55800, 55900, 73201, 73211, 75800 III. třída ochrany 52851, 52914, 53201, 54511, 54700, 54702, 54710, 55001, 55011, 55201, 55301, 56401, 56411, 73204, 74702, 75001, 75011 IV. třída ochrany 52212, 52841, 52941, 52951, 53204, 53211, 53241, 53251, 54612, 54712, 54742, 54752, 55004, 55041, 55051, 55211, 55241, 55251, 55311, 55411, 75004, 75014, 77001, V. třída ochrany 52213, 52944, 52954, 53214, 53244, 53254, 54067, 54068, 54077, 54078, 54099, 54177, 54713, 55014, 55341, 56701, 56811, 57101, 57311, 73214, 73241, 73244, 73254, 73716, 73929, 74068, 74078, 75051, 76501, 76701, 76811, 77541 Zdroj: [Příloha k Vyhl. 48/2011Sb.] Obrázek 28 Třídy ochrany ZPF

Zdroj: [ÚAP 2010, upraveno AF-CITYPLAN] Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

178


Dle výše uvedené tabulky a obrázku je patrné, že na území města Karlovy Vary převládají půdy s nižší třídou ochrany (III. – V.). Obrázek 29 Půdní mapa ČR (geology.cz)

Zdroj: [ÚAP 2010, WMS geology.cz] 6 – ilimerizované půdy s ilimer. půdami oglejenými 7 – pseudogleje s hnědými půdami oglejenými 12 – hnědé půdy eutrofní 13 – hnědé půdy se surovými půdami 15 – hnědé půdy kyselé 16 – hnědé půdy silně kyselé


179


KAgd FLg

PGp

PGp

FLg

PGp

FLg

GLm PGp

KAm

KAm KAk KAm PGp

KAk GLm

KAk KAgd

KAm

KAm FLg

GLm

GLm

KAk KAd

KAk

KAd KAgk

FLg KAd

Obrázek 30 Pedologická klasifikace (INSPIRE) Legenda: FLg fluvizem glejová, GLm modální glej, KAk kambizem kyselá, KAm kambizem modální, KAd kambizem dystrická, KAgd kambizem oglejená dystrická, KAgk kambizem oglejená kyselá, PGp pseudoglej pelický,

Zdroj: [mapový portál INSPIRE]

Eroze a erozní ohroženost území Erozní ohroženost území je posuzována ze 2 hlavních hledisek – vodní a větrné ohroženosti území erozí, která zálěží jak na reliéfu, tak na typu půd a jejich povrchovém krytu. Pro toto území lze konstatovat, že větrná eroze se zde neprojevuje, oproti vodní, která je části CHKO velmi značná, což je způsobeno i krajinným typem zaříznutých údolí, v tomto území se i v tomto důsledku intenzivně zemědělsky nehospodaří.


180


Obrázek 31 Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí

Zdroj: [http://ms.sowac-gis.cz] Potenciální ohrožení katastrů vodní erozí bylo stanoveno na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území s využitím těchto metodik: JANEČEK, M.: The potential risk of water and wind erosion on the soils in the Czech Republic, Scientia Agriculturae Bohemica, 26, 1995 (2):105-118. JANEČEK, Miloslav, et al. Ochrana zemědělské půdy před erozí. Praha: VÚMOP, v.v.i, 2007. 76 s. ISBN 978-80-254-0973-2.Wischmeier, W.H. - Smith, D.D.: Predicting Rainfall Erosion Losses - A Guide Book to Conservation Planning. Agr. Handbook No.537, US. Dept. of Agriculture,Washington, 1978. Z map vyjadřující potenciální ohrožení půd je zřejmé, že ohrožení zemědělských půd vodní erozí relativně velké, na značné části řešeného území jsou silně náchylné půdy až nejnáchylnější, naopak nenáchylných či slabě náchylných půd je v řešeném území relativně málo. Oproti potenciálnímu faktoru erodovatelnosti půdy vodní erozí je potenciální ohroženost ZPF větrnou erozí velmi nízká až zanedbatelná, když většina území je v kategorii půd bez ohrožení nebo jen náchylné. Pro celé posuzované území by měla být důsledně dodržována zásada udržení čí spíše zvýšení retence a celkové zlepšení vodní bilance dílčích povodí (zabránit soustředěnému odtoku srážkových vod – erozivní činnost i na mírných svazích či téměř rovině) včetně snížení povodňového rizika. Z hlediska ochrany půdy před možnou větrnou erozí je vhodné uplatnit v zemědělské krajině výraznější podíl zelených ploch (fp ZO – izolační a ochrannou zeleň).

Lesy - PUPFL Lesy řešeného území jsou součástí Přírodních lesních oblastí 2a – Podkrušnohorské pánve – Chebská a Sokolovská pánev a 3 – Karlovarská vrchovina. Hospodaření v lesích je řízeno příslušnými Lesními hospodářskými plány vypracovanými pro stejnojmenné Lesní hospodářské celky (resp. Lesními hospodářskými osnovami – LHO). Podle klimatických podmínek, tj. průměrné roční teploty, průměrným ročním úhrnem srážek a průměrnou délkou vegetačního období, byly stanoveny tzv. lesní vegetační stupně (LVS). Na Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

181


území města Karlovy Vary zasahují celkem 3 LVS – 3 – dubobukový, 4 – bukový a 5 – jedlobukový. Grafické znázornění a popis jsou uvedeny na následujícím obrázku a v níže uvedené tabulce. Obrázek 32 Lesní vegetační stupně na území města Karlovy Vary

Zdroj: [Ústav pro hospodářskou úpravu lesů] Obrázek 33 Charakteristika LVS zastoupených v řešeném území Vegetační Průměrná Průměrný Hlavní dřeviny lesní roční roční úhrn stupeň teplota srážek 3. 6,5 – 7,5 650 – 700 mm Buk lesní s příměsí dubu zimního dubobukový C a habru obecného (dbBK) 4. bukový 6,0 – 6,5 700 – 800 mm Buk lesní v optimu, jedle bělokorá (BK) C 5. 5,5 – 6,0 800 – 900 mm Převažují buď buk lesní nebo jedle jedlobukový C bělokorá, přirozeně též smrk (jdBK) ztepilý Zdroj: [Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, upraveno CityPlan]

Nadmořská výška 400 – 550 m n. m. 550 – 600 m n. m. 600 – 700 m n. m.

Podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se lesy člení podle převažujících funkcí do 3 kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Z následující tabulky a obrázku je patrné, že na území města Karlovy Vary výrazně převažují lesy zvláštního určení (cca 95% celkové rozlohy PUPFL), mezi něž se řadí mj. lesy lázeňské. Tyto lesy jsou ve správě příspěvkové organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary. Tabulka 45 Rozloha PUPFL podle jednotlivých kategorií, ÚAP Rozloha ha 122,882745

Kategorie lesy hospodářské Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

182


lesy ochranné lesy zvláštního určení celkem

7,260302 2485,569446 2615,7125

Tabulka 46 Kategorie lesů zastoupené na území města Karlovy Vary

Zdroj: [ÚAP 2010]

c.6.7. Hygienické podmínky Odpady Odstraňování odpadů bude řešeno v rámci městem provozovaného systému. Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (KO) vznikajících na území města Karlovy Vary, včetně systému nakládání se stavebním odpadem je stanoven vyhláškou Města Karlovy Vary č. 14/2007. Vyhláška také stanovuje systém třídění KO a místa určená k odkládání KO, povinnosti fyzických a právnických osob a specifikuje druhy odpadů vznikající při jejich činnosti. Upravuje také podmínky odběru odpadů od fyzických osob a původců odpadů. Komunální odpad produkovaný na území města Karlovy Vary je odvážen na skládku TKO Činov v katastru obce Hradiště, která leží na území bývalého vojenského prostoru a je provozována spol. ZITAS-TKO spol. s r.o. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

183


Na povrchu částečně uzavřených etap provozovatel provozuje od roku 2003 kompostárnu pro využití biologicky rozložitelného odpadu. Jedná se o stavbu účelovou, dočasnou, která bude po ukončení provozu skládky a její rekultivaci odstraněna. Na skládce probíhá jímání skládkového plynu, který je jímán pomocí čerpací stanice bioplynu umístěného v areálu skládky. Je spalován v kogenerační jednotce a energie z ní bude využívána pro vytápění a osvětlení přilehlých obcí. Prostřednictvím příspěvkové organizace města - Správa lázeňských parků je provozována kompostárna ve Staré Roli (ul. Žižkova, kapacita 3000t/rok) pro odpady ze zahrad (tráva, listí), které není možno odevzdávat ve sběrných dvorech. Ve městě jsou provozovány 2 sběrné dvory: sběrný dvůr Růžový Vrch provozuje společnost RESUR spol. s r.o. (ul. Jáchymovská - Horní nádraží). Sběrný dvůr Rybáře provozuje společnost Marius Pedersen, a.s. (ul. Buchenwaldská). Záměrem města je zřídit 3. sběrný dvůr na vhodné lokalitě. Ve městě jsou rovnoměrně umístěna hnízda na separovaný sběr odpadu dle typu zástavby. Z vyhodnocení POH Karlovarského kraje (POH KK) je zřetelný trend vedoucí k využívání některých odpadů. Na druhé straně stále stagnuje skládkování komunálních odpadů. Z tohoto vyhodnocení je zřejmá potřeba dovybavení území kraje technologickými zařízeními pro nakládání s komunálními odpady, tak aby bylo reálné v požadovaném časovém horizontu plnit cíle stanovené v POH KK, POH ČR a v platné legislativě. Hluk Město Karlovy Vary z důvodu absence velkých průmyslových závodů je zatíženo převážně hlukem způsobeným dopravou. Město je zatíženo nadlimitním hlukem v oblastech hlavních dopravních tahů, zejména komunikací č. E48 a E442 vinoucí se podél řeky Ohře. Hodnoty hluku v těchto oblastech dosahují místy i víc než 80 dB. Území Karlovy Vary je zatížené hlukem z provozu mezinárodního letiště v Olšových vratech. V lokalitách ovlivněných dopravním hlukem je třeba prokázat naplnění hygienických limitů uvedených v Nařízení vlády č. 272/2011. Ovzduší Znečištění ovzduší vlivem průmyslu je vzhledem k nízkému počtu zdrojů znečišťování ovzduší v území zanedbatelný. Hlavním znečišťovatelem ovzduší je tak doprava. Nemalým přispívatelem jsou také lokální topeniště spalující fosilní paliva. Území města Karlovy Vary spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska benzo(a)pyrenu co úzce souvisí s dopravnou zátěží zejména v centru města. Je nutné dodržovat limity pro zajištění kvality čistoty ovzduší stanovené v § 9 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb. kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních). Ovzduší klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť.


184


d. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Níže jsou závěry z Vyhodnocení vlivů Konceptu ÚP na udržitelný rozvoj území; stanovisko k Vyhodnocení vlivů Konceptu ÚP na životní prostředí bude vydáno v následující fázi. V této fázi Konceptu ÚP je jeho nedílnou součástí, které je podkladem pro vydání tohoto stanoviska ke zveřejněnému Konceptu ÚP. Na základě ÚAP a průzkumů a rozborů stavu a vývoje území byla vyhodnocena vyváženost územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a to jak v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, tak i v porovnání mezi nimi. Priority a zásady celkové koncepce rozvoje území města ÚP Karlovy Vary jsou v Konceptu ÚP stanoveny ve snaze k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území, pro hospodářský rozvoj a pro příznivé životní prostředí následovně: Příznivé životní prostředí Z rozboru udržitelného rozvoje vyplývá, že území města patří do oblasti s příznivým životním prostředím a i nadále vykazuje a je dotvářeno významnými přírodními hodnotami poukazujícími na jeho možný environmentální potenciál. Historicky je území ovlivněno v minulosti ukončenou i nadále probíhající, i předpokládanou budoucí těžbou nerostných surovin, která dlouhodobě ovlivňuje rozvoj území i dopad na jednotlivé složky ŽP. Významným problémem území je emisní a hlukové zatížení města díky průtahu města, R6. Dále je patrná nevyváženost environmentálního pilíře v centrální a okrajových oblastech města, což je však logickým důsledkem dřívějšího i současného využití jednotlivých částí města (s převahou bydlení, průmyslu, apod.), existencí EVL, zvláště chráněných území či dominant krajinného rázu především v okrajových částech města, které budou i v budoucnu limitem pro územní rozvoj těchto oblastí. Celkově má však území města příznivé územní předpoklady a podmínky pro rozvoj environmentálního pilíře, pro zachování přírodních hodnot území, kvality krajiny a jednotlivých složek životního prostředí, jež dotvářejí a podporují lázeňský potenciál a význam města. V Konceptu ÚP jsou tyto skutečnosti zohledněny a ve větší míře respektovány a význam environmentálního pilíře se snaží být v řešeném území zachován, popř. i posilován, a to i s ohledem na širší územní vazby. Koncept ÚP převážně řeší, snižuje a eliminuje nedostatky a slabé stránky životního prostředí a ohrožení environmentálních hodnot. Současně však Koncept ÚP některé přírodní hodnoty a silné stránky environmentálního pilíře potlačuje, což je zohledněno ve Vyhodnocení SEA, kde jsou již konkrétní rozvojové plochy vyhodnoceny a jsou k nim doporučena příslušná opatření pro maximální zmírnění negativních vlivů na jednotlivé složky ŽP, a to i z pohledu vyhodnocení variantního řešení, který přehodnocuje návrhy současného ÚP. Z pohledu ovlivnění celkového životního prostředí budou nejvýznamnější zábory ZPF vzhledem k rozsahu zastavitelných, dopad na krajinný ráz, geologické jevy území, retenci krajiny. Bonitně však dotčené půdy spadají převážně do tříd ochrany III – V, tj. půdy pro intenzivní zemědělskou činnost postradatelné. Plošný rozvoj města bude mít určitý vliv na krajinný ráz území, oproti Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

185


rozsáhlému dopadu dopravního řešení obchvatu města v podobě R6 a dále přeložkou II/220. Tato zásadní změna dopravního řešení má za účel odklon dopravních kapacit z centra města, a tedy odlehčení jeho současného nadměrného emisního zatížení. Na straně druhé dojde k fragmentaci nových území a i vnosu emisního zatížení do nových oblastí, tedy k lokálnímu zhoršení kvality ovzduší a zvýšení hlukových emisí v okolí nově navrhovaných komunikací, ovšem dá se předpokládat, že lokální navýšení imisní zátěže nepřekročí stanovené limity pro ochranu zdraví obyvatel. Z Konceptu ÚP dále vyplývá, že: 

zajišťuje soulad rozvoje urbanizačních aktivit s podmínkami ochrany EVL, PO a CHKO,



zlepšuje územní předpoklady pro udržitelný rozvoj území a integrovaný přístup k ochraně a využívání přírodních zdrojů,



přestavbou a dostavbou budou revitalizovány zanedbané části zastavěného území, budou revitalizovány zanedbané části krajiny, i plochy brownfields, významným krokem je zohledněná rekultivace ploch po těžbě nerostných surovin směrem k přírodnímu charakteru krajiny v rámci ÚSES, zohledněn je i zelený pás nad Bohaticemi;



postupná transformace zahrádkářských kolonií do obytných nebo smíšených funkcí odpovídající jejich lokalizaci uvnitř kompaktně zastavěné části sídla,



rostoucí zatížení hlukem a znečištění ovzduší (NOx, prach) způsobené automobilovou dopravou v sevřeném území centrální části města bude postupně eliminováno celkovou reorganizací základní dopravní kostry města a výstavbou nového obchvatu R6 a přeložky II/220,



centralizace výroby a průmyslu do vybraných oblastí města, které jsou od obytných ploch odděleny pásy ochranné zeleně a dopravními trasami („průmyslová zóna Bohatice“).

Variantní zpracování Konceptu ÚP se liší zejména realizací obchvatu města R6 a II/220, dále pak místně v rozsahu rozvoje dle převzetí ploch ze stávajícího ÚP a na straně druhé dle nového vhledu zpracovatelů a současných skutečností a hodnot území, významně je zde míra zásahu do ložisek nerostných surovin. Přijatelné jsou varianty řešení oblastí s minimem zásahu do geologických jevů území, plochy mimo exponované a hodnotné místa krajiny, přestavby v současnosti nevhodných funkcí v návaznosti na další aj.. Jakýkoliv územní rozvoj zastavitelných ploch je spojen s negativními vlivy na životní prostředí, potažmo na celý environmentální pilíř, je tedy nutné zhodnotit dopady nejen z pohledu rozsahu, časového horizontu (dlouhodobý/krátkodobý vliv) a primárního či sekundárního negativního vlivu, ale také z pohledu možnosti realizace vhodných eliminačních či kompenzačních opatření, jejichž aplikací se negativní vlivy výstavby mohou minimalizovat na únosnou mez. Podrobnější vyhodnocení vlivů jednotlivých variant Konceptu ÚP na životní prostředí včetně doporučení realizace jedné z nich je součástí vyhodnocení SEA a jsou zde stanoveny podmínky z hlediska minimalizace nepříznivých dopadů na jednotlivé složky ŽP. Hospodářský pilíř Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

186


V rámci ekonomického pilíře lze konstatovat, že město Karlovy Vary má vcelku dobré územní podmínky pro ekonomický rozvoj. Dominantní roli hraje sektor průmyslu (výroba porcelánu, keramiky) a sektor služeb – cestovní ruch, rekreace, volnočasové aktivity a především lázeňství. Průmysl hraje v území tradiční roli, jeho trend je však v současné době klesající. Důležitým faktem s ohledem na ekonomický rozvoj je přítomnost ložisek kaolinu, která jsou hlavní surovinou místní průmyslové funkce. V souvislosti s ostatními pilíři je však tato situace vnímána spíše negativně. Výrazný prostor pro ekonomický růst tedy zůstává v dominantní oblasti, což je lázeňství a s tím související cestovní ruch - blízkost dalších českých významných lázeňských center, využívání kvalitních cyklostezek, turistických tras, naučných stezek, vodáckých stezek, významný je krajinný ráz oblasti, přítomnost nemovitých kulturních památek a s tím související ekonomický růst v oblasti pohostinství, hotelnictví, atd. O čemž svědčí zájem zahraničních investorů. Koncept ÚP s variantním řešením vybraného dopravních řešení a dalších, spíše dílčích ploch), rozvoj ekonomického pilíře posiluje, především posílením dopravní infrastruktury (silniční, železniční, cyklistické, letecké), technické infrastruktury a celkovém rozvoji v oblasti bydlení, ploch smíšených městských, a jiných jako je občanské vybavení. Koncept ÚP se snaží vytvořit kompaktní prostor, který kvalitně propojí všechny funkční zóny v rámci města (bydlení – výrobní plochy – občanská vybavenost – rekreace – sportovní ploch) a stejně tak i za hranice města, tzn. v širších vztazích. Tím se snaží zvýšit atraktivnost území např. pro investory, turisty a občany. Koncept ÚP podporuje možnosti a příležitosti ekonomického rozvoje a hodnoty území a vytváří územní podmínky pro řešení stávajících závad, nepříznivých podmínek a ohrožení různých oblastí ekonomického rozvoje, např.:  koncentrace hlavních ekonomických aktivit ve vymezených rozvojových zónách zajistí ochranu a podmínky nerušeného vývoje přírodních a obytných částí území před negativními vlivy (ochranná pásma, dopravní zátěže aj.); nutno však podotknout, že v rámci města se nevyskytuje natolik silná průmyslová funkce, která by musela být zcela oddělena.  rozvoj hospodářského potenciálu města, tradičního rekreačního střediska s kvalitně vybudovanou infrastrukturou a tedy bezproblémovou dostupností, kontrolovaný počet pracovní síly ve spádovém obvodu centra osídlení, se bude nadále opírat od typického zaměření oblasti, to vše v přímých vazbách na silniční či železniční síť, odvíjející se od krajinného charakteru území;  realizace navrženého městského obchvatu (obě varianty) zajistí zklidnění dopravní zátěže centrálního území města,  navržené úpravy a rekonstrukce městské dopravní sítě zajistí dobré dopravní napojení jednotlivých funkčních zón (komerčních, výrobních) - jejich snadnou dostupnost z obytných částí města (logistika, mobilita pracovních sil);  dosažený stupeň vybavenosti města technickou infrastrukturou umožní další rozvoj městského útvaru i přilehlých částí; 

a řada dalších. Sociální pilíř


187


V rámci sociálního pilíře a zajištění soudržnosti společenství obyvatel území lze konstatovat, že město Karlovy Vary má řadu velmi dobrých a příznivých územních podmínek pro sociální rozvoj, na druhé straně však vykazuje několik nepříznivých trendů (index stáří – rychlé stárnutí obyvatelstva, klesající trend největšího sektoru zaměstnanosti). Komplexně se však sociální pilíř jeví jako poměrně vyvážený a bezproblémový vzhledem k charakteru území.  Koncept ÚP Karlovy Vary navrhuje stabilizaci vyhovující urbanistické struktury města a zajištění dalšího urbanistického rozvoje v souladu s požadavky na dostatečnou kvalitu života, stabilizace podmínek pro trvalé bydlení apod.  Dá se předpokládat, že Koncept ÚP posiluje sociální pilíř, a to dobrou dostupností severních výrobních zón, které představují část pracovní funkce ve městě, případně rekreačních oblastí v okolí (cyklostezky, cyklotrasy, napojení na ostatní regiony).  Jako konkrétní příklady, jak Koncept ÚP přispívá k vyváženosti sociálního pilíře, podporuje posílení jeho hodnoty a silné stránky a řeší nepříznivé podmínky a odstraňuje hrozby, je možno uvést např.:  úpravy formy silniční infrastruktury zajistí kvalitní dostupnost ve smyslu zlepšení dostupnosti a charakteru centra osídlení, tím upevní své postavení a význam v kraji;  návrh ploch bydlení, který stabilizuje počet obyvatel města a není ve střetu s urbánními hodnotami města a je v souladu s infrastrukturou jak technickou, která efektivně poskytuje důležité komodity, tak s infrastrukturou dopravní, která zajistí mobilitu a propojenost služeb a jednotlivých funkčních ploch města;  využití stávajících stabilizovaných a vyhovujících zařízení občanské vybavenosti, současně se záměry na přestavbu nevyhovujících upadajících objektů - brownfields;  návrh ploch občanské vybavenosti pro její rozvoj v odpovídající struktuře (kvalita, variabilita, dostupnost) a zajištění stability v kontextu nároků, vyplývajících ze stupně hospodářského a sociálního rozvoje pro obyvatelstvo města a jeho spádové oblasti;  návrh postupné změny funkčního využití neperspektivních výrobních areálů pro potřeby smíšené městské funkce;  vhodná lokalizace složek základní vybavenosti zajistí její dostupnost v upřednostnění potřeby trvale bydlícího obyvatelstva;  zajištění podmínek pro vymezení pěších (v rámci veřejných prostranství) a cyklistických tras místního i nadmístního významu;  zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství slučitelných s účelem veřejných prostranství k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem;  snaha o zlepšení životního prostředí města s pozitivním vlivem na veřejné zdraví a pohodu obyvatel, jak návštěvníků, tak i rezidentů území; 

a další.

Rozvoj ekonomického i sociálního pilíře se snaží respektovat limity environmentálního pilíře, a také především historicky a urbánně cenné plochy uvnitř městského centra. V některých případech se ho snaží i rozvíjet a podporovat cílenou podporou adekvátních rozvojových aktivit. Ekonomický Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

188


rozvoj sleduje potřeby společnosti i jejího očekávaného rozvoje v zajištění zaměstnání pro místní obyvatelstvo. Sociální pilíř přispívá k regionálnímu rozvoji stabilizací vzdělávacích a zdravotnických institucí, návrhem ploch bydlení i veřejné infrastruktury a veřejných prostor se snaží podpořit uspokojení občanských potřeb všech specifických a majoritních skupin. Zároveň se snaží systematicky udržovat kvalitní krajinné, rekreační a lázeňské prvky, tím dále podporovat celý veřejný prostor, jeho historickou složku představovanou především silnými urbánními a architektonickými prvky památkové zóny, společně s blízkostí okolního krajinného prostředí.

Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení 

zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území

Koncept ÚP města Karlovy Vary v dostatečné míře eliminuje zjištěné slabé stránky a hrozby a rizika, ovlivňující potřeby života současné generace, zejména v následujících oblastech a ohledech:  navržená urbanistická koncepce rozvoje města omezuje riziko znehodnocení památkově chráněného území s ohledem na respektování limitů a hodnot území;  navrhuje řešení k eliminaci střetů a závad v oblasti dopravní infrastruktury, v oblasti nepřiměřených zásahů do chráněných nebo cenných území nebo s rizikem znehodnocení kulturních i civilizačních hodnot území;  vytváří územní i jiné předpoklady pro rozvoj bydlení, pro rozvoj výrobní sféry – znovuvyužití nefunkčních areálů a služeb i pro rozvoj občanské i technické vybavenosti, čímž vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva; snaží se stabilizovat funkční sektory a navíc posílit a stabilizovat sektor cestovního ruchu pro dostatečnou nabídku pracovních příležitostí a pro kvalitní životní podmínky a pro zvyšování životní úrovně obyvatelstva;  řeší využití opuštěných a zdevastovaných ploch (brownfields), které mohou představovat hrozbu v sociální a urbánní oblasti, ty by jinak v budoucnu mohly ohrozit dobré a zdravé životní a krajinné prostředí;  zajišťuje podmínky pro omezení nadměrné hlukové zátěže území navrženým dopravním řešením 

a další.



předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

Koncept ÚP Karlovy Vary v dostatečné míře eliminuje předpokládaná rizika a ohrožení života budoucích generací zejména v následujících oblastech a ohledech: 

vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel, jejich příznivou strukturu (především vzdělanostní struktura) a sociální soudržnost;



vytváří podmínky pro udržitelný ekonomický i sociální rozvoj, pro dlouhodobou prosperitu území města;


189




eliminuje možné zhoršení nebo ohrožení životního prostředí a životních podmínek v dlouhodobém horizontu, respektuje environmentální limity, krajinné hodnoty území a prvky lázeňství;



zajišťuje územní podmínky pro dlouhodobý vyvážený udržitelný rozvoj území, jeho trvalých obyvatel a návštěvníků území;



vytváří podmínky pro eliminaci rizika ekonomických i přírodních ohrožení obyvatel (bezpečná dopravní a technická infrastruktura, ochrana krajinných a památkových hodnot);



zajišťuje udržitelné a efektivní využívání přírodních zdrojů z pohledu jejich zachování i pro budoucí generace.

Vyhodnocení vyváženosti pilířů Udržitelný rozvoj území v současné době nevykazuje výrazné výkyvy jednoho ze tří pilířů, je to dáno rozvojem města a základními charakteristikami. Nedochází k zásadním místním ekonomickým tlakům, které by mohly jako výsledek generovat negativní tržní jevy, a tím vyhrotit sociální situaci či způsobit výrazné environmentální ztráty. Pravdou je, že jistou hrozbu představuje pokles tradiční průmyslové činnosti (vliv na místní zaměstnanost) a přítomnost ložisek kaolinu, což má vliv na environmentální složku. Sociální a environmentální pilíř nedeformuje městské procesy tak, že by mohly přestavovat jistou hrozbu a výrazné omezení rozvoje. Technická infrastruktura je zabezpečena, což vytváří předpoklad k bezproblémovému zabezpečování dodávek důležitých komodit, stejně tak obslužnost města dopravní infrastrukturou. Důležitým prvkem pro sociální oblast je poté přítomnost památkové zóny s typickými urbánními hodnotami a lázeňskými strukturami, které hrají důležitou roli (centrální část města přitažlivá v oblasti turismu, cestovního, podnikání, rekreace, volnočasových aktivit, atd.). Koncept ÚP ve svém zpracování nabízí dvě varianty řešení: a) varianta 1, b) varianta 2. Ty se liší především v řešení dopravní infrastruktury, různí se v uvažovaném městském obchvatu. Uvažováním obchvatu není udržitelnost města ohrožena, naopak městské centrum – památková zóna, tj. silný sociální prvek oblasti, bude posilovat funkci lázeňské památkové oblasti a stejně tak bude mít tento krok vliv na zdraví obyvatelstva. Dopravní zátěž ovlivňuje např. i lokalizaci bydlení či některé odvětví podnikání. Městský obchvat centrum města zklidní, zbaví ho dopravní zátěže (hluku, zhoršeného ovzduší), posílí vliv šetrnějších způsobů dopravy (MHD). Upevní sociální prvek této oblasti, která tím posílí své turistické oblasti a potřebné doprovodné služby, které poté mohou mít vliv i například na rozvoj některých druhů podnikání, tj. na ekonomický pilíř. Co se týče pilíře environmentálního, městský obchvat zde představuje jistou hrozbu, jelikož jakýkoli zásah do přeměny přirozené krajiny v městský prvek může vždy znamenat snížení významu environmentálního pilíře ve srovnání s pilířem ekonomickým a sociálním. Uvažování varianty 1 (vycházejících ze ZÚR) představuje nákladnější řešení dopravní situace. Z výše uvedeného vyplývá, že realizací městského obchvatu dojde k mírnému oslabení environmentálního pilíře na úkor pilíře sociálního a hospodářského. Na druhou stranu obchvat posílí vnitřní kompaktnost městského prostoru. Varianta 1 je z ekonomického hlediska finančně náročnější. Obě varianty řešení však určují rozvoj směrem k udržitelnosti celého území v dlouhodobém časovém horizontu, na který je ÚP Karlovy Vary zpracováván. Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

190


e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Vyhodnocení předpokládaných důsledků návrhového řešení na zábor půdního fondu (ZPF zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL – zákon. č. 289/1995 Sb., lesní zákon) je shrnuto v následujících tabulkách. Podrobný popis funkcí specifikovaných návrhových ploch (Index) je uveden v bodu c) výrokové části územního plánu. Dopad územního plánu na změny kultur pozemků je patrný na vyznačených lokalitách v grafické části – Výkresu záborů ZPF, kde je zakreslena hranice zastavěného území, hranice BPEJ, rozvoj území. Zábor je zobrazen v barevném odlišení pro plochy společné (pro návrh i variantu), plochy jedinečné pro návrh a plochy jedinečné pro variantu. Za jednotlivá katastrální území jsou sledovány zábory dle následujících kritérií: celkový zábor PUPFL, celkový zábor ZPF, zábory dle jednotlivých tříd ochrany a BPEJ, dle funkčního využití, jejich lokalizace vně nebo uvnitř zastavěného území, dále byl identifikován zásah do stávajících investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení). Půdy jsou podle BPEJ rozděleny dle přílohy k vyhlášce č.48/2011 Sb. Vyhláška o stanovení tříd ochrany – prováděcí předpis zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Nejvyšší ochranu má půda I. a II. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně. Půdy V. třídy ochrany jsou zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. Konceptem územního plánu není zásadně dotčena síť zemědělských účelových komunikací, přístupnost ploch zemědělské půdy je nedotčena. Navrhované zábory neovlivní využití stávajících areálů zemědělské výroby. Z důvodu variantního řešení Konceptu je pro variantně vypracován i zábor ZPF, pro celkové základní řešení a poté pro variantní, avšak včetně společných ploch tak, aby bylo zřetelné, jaký zábor v celku by nastal pro obě možnosti.

Vyhodnocení záborů PUPFL Mimo záborů ZPF, bylo zpracováno vyhodnocení záborů PUPFL, bylo provedeno variantně. Dojde k záborům pouze hospodářské kategorie lesa, a to v rozsahu 41,5 ha ve variantě 1 a 28,65 ha ve variantě 2 a to převážně pro veřejný zájem, tj. pro realizaci VPS. Tabulka 47 Kvantifikace záborů PUPFL [ha] varianta 1 Lokalita číslo

Navrhované využití

Výměra celkem [ha]

Kategorie Lesa


Plocha

Z01-BI-ov

BI

1,854753

lesy zvláštního určení

Olšová Vrata

0,000

Z01-BI-ts

BI

0,650223

Tašovice

0,016

Z01-BI-ts

BI

0,650223

Tašovice

0,327

Z01-BI-ts

BI

0,650223

Tašovice

0,018

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Drahovice

0,096

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Karlovy Vary

0,010

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,048

Z01-DS-R6

DS

105,214078

0,025

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Počerny Rosnice u Staré Role


lesy ochranné lesy zvláštního určení

191

0,055


Lokalita číslo




Plocha

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Stará Role

0,034

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské

Drahovice

0,123

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské

Drahovice

1,005

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Drahovice

0,012

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Drahovice

2,687

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Drahovice

2,952

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení

Drahovice

3,206

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Karlovy Vary

0,047

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Karlovy Vary

0,000

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Karlovy Vary

0,387

Z01-DS-R6

DS

105,214078


Karlovy Vary

0,850

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské

Olšová Vrata

1,137

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské

Olšová Vrata

0,079

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské

Olšová Vrata

0,182

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské

Olšová Vrata

0,042

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské

Olšová Vrata

0,789

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,028

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

2,408

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,277

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,626

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,435

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,845

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,524

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

1,597

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,011

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,410

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,000

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,358

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Olšová Vrata

0,619

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení

Olšová Vrata

0,101

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské

Počerny

0,075

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy hospodářské

Počerny

0,191

Z01-DS-R6

DS

105,214078

lesy zvláštního

Počerny

0,077


Kategorie Lesa

192


Lokalita číslo



Kategorie Lesa


Plocha

Počerny

1,278

Počerny Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role

0,197

Stará Role

0,000

Stará Role

0,523

Stará Role

2,252

určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Z01-DS-R6

DS

105,214078

Z01-DS-R6 Z02-DSII/220 Z02-DSII/220 Z02-DSII/220 Z02-DSII/220 Z02-DSII/220 Z02-DSII/220

DS

105,214078

DS

44,869378

Drahovice

0,044

DS

44,869378

Karlovy Vary

0,008

DS

44,869378

lesy hospodářské

Drahovice

0,003

DS

44,869378

Drahovice

0,777

DS

44,869378

Drahovice

2,359

DS

44,869378

lesy hospodářské lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení

Karlovy Vary

0,239

Z03-OM-kv

OM

0,059231

Karlovy Vary

0,042

Z03-OM-kv

OM

0,059231

Karlovy Vary

0,017

Z04-SL-kv

SL

0,003492

Karlovy Vary

0,003

Z05-DS-pc

DS

3,60029

Počerny

0,001

Z05-DS-pc

DS

3,60029

Počerny

0,004

Z05-DS-pc

DS

3,60029

Počerny

0,005

Z05-DX-kv

DX

0,409992

Karlovy Vary

0,003

Z05-DX-kv

DX

0,409992

Karlovy Vary

0,008

Z05-DX-kv

DX

0,409992

Karlovy Vary

0,350

Z05-SR-cl

SR

1,436533

Cihelny

0,097

Z05-SR-cl

SR

1,436533

lesy hospodářské

Cihelny

0,000

Z05-SR-cl

SR

1,436533

Cihelny

0,065

Z05-SR-cl

SR

1,436533

Cihelny

0,001

Z05-SR-cl

SR

1,436533

Cihelny

0,000

Z06-OV-dr

OV

4,823518


Drahovice

0,000

Z08-DL-ov

DL

1,124479

Olšová Vrata

0,000

Karlovy Vary

0,465

Olšová Vrata

0,540

Z08-DL-ov

DL

1,124479

Z08-DL-ov

DL

1,124479


lesy hospodářské lesy zvláštního určení lesy hospodářské lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení

lesy hospodářské lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské lesy zvláštního určení

lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení 193

0,041 1,418


Lokalita číslo



Z09-BV-sr

BV

0,172435

Kategorie Lesa



Plocha

Stará Role

0,009

Stará Role

0,163

Z09-BV-sr

BV

0,172435

Z09-SL-kv

SL

0,642996

Karlovy Vary

0,118

Z10-DL-ov

DL

24,096041

Olšová Vrata

0,050

Z10-DL-ov

DL

24,096041

Olšová Vrata

5,499

Z10-DL-ov

DL

24,096041

Olšová Vrata

0,987

Z10-DS-rs

DS

1,259791

Stará Role

0,192

Z10-OV-kv

OV

0,308603

Karlovy Vary

0,281

Karlovy Vary

0,001

Karlovy Vary

0,011

Karlovy Vary

0,046

Olšová Vrata Rosnice u Staré Role

0,026

Stará Role Rosnice u Staré Role

0,031

Stará Role

0,319

Z10-OV-kv

OV

0,308603

Z11-DS-kv

DS

0,05725

Z11-DS-kv

DS

0,05725

Z11-DS-ov

DS

4,58564

Z21-DS-sr

DS

0,980143

Z21-DS-sr

DS

0,980143

Z21-DS-sr

DS

0,980143

Z21-DS-sr

DS

0,980143

lesy hospodářské lesy zvláštního určení

lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení


0,200

0,178

Tabulka 48 Kvantifikace záborů PUPFL [ha] varianta 2 Lokalita číslo



Z01-BI-ov

BI

1,8548

Z01-BI-ts

BI

0,6502

Z01-BI-ts

BI

0,6502

Z01-BI-ts Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6

BI

0,6502

DS

Z01-DS-

Kategorie Lesa


Plocha


Olšová Vrata

0,0000

Tašovice

0,0162

Tašovice

0,3274

Tašovice

0,0182

76,0319

Čankov

0,0091

DS

76,0319

Drahovice

0,1414

DS

76,0319

Karlovy Vary

0,0088

DS

76,0319

0,3835

DS

76,0319

Olšová Vrata Sedlec u Karlových Var Čankov

0,0474

lesy ochranné lesy zvláštního určení

0,0372

DS

76,0319


DS

76,0319

lesy hospodářské

Drahovice

0,3011

DS

76,0319

lesy hospodářské

Drahovice

0,0271

DS

76,0319

lesy zvláštního

Drahovice

0,2420


194


Lokalita číslo



Kategorie Lesa


Plocha

Drahovice

3,8740

Drahovice

3,3000

Drahovice

0,0085

určení

R6 DS

76,0319

DS

76,0319

DS

76,0319

lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení

DS

76,0319

lesy hospodářské

Karlovy Vary

0,0156

DS

76,0319

Karlovy Vary

0,2445

DS

76,0319

Karlovy Vary

0,1915

DS

76,0319


Karlovy Vary

1,6422

DS

76,0319

lesy hospodářské

Olšová Vrata

0,5052

DS

76,0319

lesy hospodářské

Olšová Vrata

0,0446

DS

76,0319

Olšová Vrata

0,7945

DS

76,0319

Olšová Vrata

0,0378

DS

76,0319

Olšová Vrata

0,3324

DS

76,0319

Olšová Vrata

0,9225

DS

76,0319

Olšová Vrata

0,0480

DS

76,0319

Olšová Vrata

0,5862

DS

76,0319

Olšová Vrata

1,0562

DS

76,0319

Olšová Vrata

1,3963

DS

76,0319

Olšová Vrata

2,3760

DS

76,0319

lesy hospodářské lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení

Olšová Vrata

0,2491

OM

0,0592

Karlovy Vary

0,0424

OM

0,0592

Karlovy Vary

0,0169

SL

0,0035


Karlovy Vary

0,0035

Z04-SR-cl

SR

1,4365

Cihelny

0,0968

Z04-SR-cl

SR

1,4365

lesy hospodářské

Cihelny

0,0000

Z04-SR-cl

SR

1,4365

Cihelny

0,0651

Z04-SR-cl

SR

1,4365

Cihelny

0,0008

Z04-SR-cl Z06-DSpc

SR

1,4365


Cihelny

0,0003

DS

3,3135

Počerny

0,0011

Z06-DS-

DS

3,3135

Počerny

0,0039

Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-DSR6 Z01-OMkv Z01-OMkv Z02-SLkv


lesy ochranné 195


Lokalita číslo



DS

3,3135

OV

4,8703

DL

1,1245

Kategorie Lesa


Plocha

Počerny

0,0051

Drahovice

0,0000

Olšová Vrata

0,0002

Karlovy Vary

0,4646

Olšová Vrata

0,5404

Karlovy Vary

0,0112

Karlovy Vary

0,0460

pc Z06-DSpc Z06-OVdr Z07-DLov Z07-DLov Z07-DLov Z07-DSkv Z07-DSkv Z08-BI-db Z08-DSrs Z08-DXov Z08-DXov Z09-DLov Z09-DLov Z09-DLov Z10-DSov Z11-BV-sr Z11-BV-sr Z24-DSsr Z24-DSsr Z24-DSsr Z24-DSsr

e.1)

DL

1,1245

DL

1,1245

DS

0,0573

lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení lesy zvláštního určení

DS

0,0573

BI

1,1729


0,5112

DS

1,2598

Stará Role

0,1917

DX

0,0900

Olšová Vrata

0,0003

DX

0,0900

Olšová Vrata

0,0022

DL

24,0960

Olšová Vrata

0,0502

DL

24,0960

Olšová Vrata

5,4989

DL

24,0960

Olšová Vrata

0,9875

DS

3,9380

Olšová Vrata

0,0263

BV

0,1724

Stará Role

0,0094

Stará Role

0,1630


0,2002

Stará Role

0,0315


0,1784

Stará Role

0,3186

BV

0,1724

DS

0,9801

DS

0,9801

DS

0,9801

DS

0,9801

lesy hospodářské

lesy hospodářské lesy zvláštního určení



Varianta 1 Varianta 1 obsahuje vyhodnocení ploch záborů ZPF

Tabulka 49 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – souhrnná tabulka – základní řešení návrhových ploch – var 1 Kultura zemědělské půdy Výměra celkem

Orná

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha

202,470


I.

II.

0,0 00 27,22085 196

III. 70,09087

IV. 91,60698

V. 13,551


Kultura zemědělské půdy Výměra celkem

Trvalé travní porosty Chmelnice

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha I.

II.

0,0 00 32,83686

217,672 0,000

III.

IV.

V.

76,1221 90,01992 18,69303

0,0 00

0,000

0,000

0,000

0,000

Vinice

0,000

0,0 00

0,000

0,000

0,000

0,000

Ovocné sady

0,331

0,0 00

0,000

0,068209

0,263279

0,000

Zahrady

32,551

0,0 00

Ostatní

0,000

0,0 00

0,000

0,000

0,000

0,000

celkem

453,024

0,0 00

61,851

151,820

201,951

37,402

1,79351 5,538385

20,06083 5,158138

Zdroj: data ÚAP, upraveno CityPlan e2)

Varainta2 Variant 2 obsahuje vyhodnocení ploch záborů ZPF.

Tabulka 50 Kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF [ha] – souhrnná tabulka – základní řešení návrhových ploch – var 2 Kultura zemědělské půdy Výměra celkem

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha I.

II.

III.

IV.

V.

Orná

183,730

0,0 00

31,6799

52,80342

87,53207 11,71483

Trvalé travní porosty

181,250

0,0 00 17,46098

65,52747

75,72534 22,53633

Chmelnice

0,000

0,0 00

0,000

0,000

0,000

0,000

Vinice

0,000

0,0 00

0,000

0,000

0,000

0,000

Ovocné sady

1,222

0,0 00

0,000

0,827205

Zahrady

33,364

0,0 00 1,819536

Ostatní

0,000

0,0 00

celkem

399,566

0,000

0,0 00 50,960

Zdroj: data ÚAP, upraveno CityPlan Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

197

6,951609

0,263279 0,131757 19,36227

5,230342

0,000

0,000

0,000

126,110

182,883

39,613

AF - CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz AF - CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost

Tabulka 51 Podrobná kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF VAR 1 Lokalita číslo

P05-BH-sl

P08-BH-rb

Z01-BH-rb

Navrhova né využití

BH

BH

BH


Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně zastavěném území obce [ha]

Mimo současně zastavěné území obce [ha]

1,220

0,000

1,713

0,831

10,978

0,175

0,000

0,000

10,784

Celkem [ha]

Druh ZPF podle katastru nemovito stí

Z05-BH-dv

BH

BH

2,808

0,872

2,421

0,000

0,000

0,872

Z08-BH-sl

BH

BH

0,711

8,288

0,710

0,000

0,000

5,878

Výměra Nezeměděls zeměděls ká půda ké půdy [ha] podle BPEJ [ha]


Meliora ce

4

0,036

55311

4

0,246

zahrada

55311

4

0,938

Sedlec u Karlových 0,494 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var

0,175 zahrada

54752

4

0,019

0,657 Rybáře

ne

zahrada

55311

4

0,155

0,000 Rybáře

ne

54710

3

3,587

0,193 Dvory

ne

54710

3

7,198

0,000 Rybáře

ne

2,421 louka

52951

4

0,056

0,386 Drahovice

ne

louka

54712

4

1,992

0,000 Drahovice

ne

orná půda

52951

4

0,374

0,000 Drahovice

ne

52212

4

0,616

0,000 Dvory

ne

52212

4

0,256

0,000 Dvory

ne

54710

3

0,000

0,001 Rybáře

ne

zahrada

54710

3

0,364

0,000 Rybáře

ne

zahrada

54710

3

0,346

ne

5,878 orná půda ovocný sad

55311

4

5,861

55311

4

0,017

0,000 Stará Role Sedlec u Karlových 2,410 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var

10,784 louka

0,872 louka orná půda

Z05-BH-rb

Třída ochrany

55311


orná půda Z04-BH-dr

BPEJ

0,710 louka

ne ne ne

ne ne

P02-BI-sr

BI

1,192

0,677

0,000

0,677 louka

55311

4

0,677

0,515 Stará Role

ne

P06-BI-rb

BI

4,717

4,532

0,000

4,532 zahrada

54752

4

4,489

0,184 Rybáře

ne


198


Lokalita číslo

Z01-BI-dr

Z01-BI-ov


BI

BI



1,217

1,855


1,186

0,000

0,110

1,667

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

zahrada

55311

4

0,044

0,000 Rybáře

ne

1,186 zahrada

52951

4

0,078

0,032 Drahovice

ne

zahrada

54712

4

1,103

0,000 Drahovice

ne

zahrada

54752

4

0,005

0,000 Drahovice

ne

1,778 louka

73211

2

0,146

0,077 Olšová Vrata

ne

louka

73241

5

0,130


ne

louka

75011

3

0,516


ne

louka

77311

5

0,121


ne

zahrada

73211

2

0,091


ne

zahrada

73241

5

0,712


ne

zahrada

75011

3

0,062


ne

Z01-BI-ts

BI

0,650

0,000

0,288

0,288 louka

54099

5

0,288

0,362 Tašovice

ne

Z02-BI-dr

BI

1,055

1,028

0,000

1,028 zahrada

52951

4

0,003

0,028 Drahovice

ne

zahrada

54712

4

1,024

0,000 Drahovice

ne

74067

5

0,016


ne

zahrada

73244

5

0,311


ne

zahrada

74067

5

0,414


ne

Z02-BI-ov

BI

1,344

0,016

0,725

0,741 louka

Z02-BI-rb

BI

0,189

0,000

0,189

0,189 orná půda

54710

3

0,189

0,000 Rybáře

ne

Z02-BI-ts

BI

0,531

0,000

0,531

0,531 orná půda

54099

5

0,531

0,000 Tašovice

ne

Z03-BI-ov

BI

0,260

0,000

0,260

0,260 zahrada

74067

5

0,260

ne

Z04-BI-db

BI

0,186

0,000

0,143

0,143 louka

52811

2

0,143

0,000 Olšová Vrata Doubí u Karlových 0,043 Var

Z04-BI-ov

BI

0,402

0,000

0,402

0,402 orná půda

73214

5

0,260


ne

orná půda

73251

5

0,141


ne

51310

2

0,000

0,000 Stará Role

ne

Z04-BI-sr

BI

8,446


0,000

8,446 199

8,446 louka

ne


Lokalita číslo

Z05-BI-db

Z05-BI-ov

Z05-BI-sr

Z06-BI-db


BI

BI

BI

BI



0,502

1,693

4,664

1,749


0,000

0,502

0,000

1,666

0,000

4,333

0,000

1,735

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

orná půda

51310

2

7,886

0,000 Stará Role

ne

orná půda

54710

3

0,559

ano

0,502 louka

52811

2

0,293

louka

52851

3

0,210

0,000 Stará Role Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var

1,666 louka

73214

5

0,634


ne

louka

73241

5

0,530


ne

louka

74067

5

0,243


ne

louka

75011

3

0,259


ne

4,333 louka

54710

3

0,047

0,331 Stará Role

ano

orná půda

51310

2

0,884

0,000 Stará Role

ano

orná půda

54710

3

3,124

0,000 Stará Role

ano

orná půda

54712

4

0,277

0,000 Stará Role

ano

orná půda

57311

5

0,001

ano

1,735 louka

52811

2

0,002

louka

52851

3

1,734


ne

ne ne

ne ne

Z06-BI-kv

BI

2,097

1,841

0,000

1,841 zahrada

53244

5

1,841

Z07-BI-db

BI

2,297

0,000

2,256

2,256 louka

54710

3

2,256

54710

3

0,000

0,257 Karlovy Vary Doubí u Karlových 0,041 Var Doubí u Karlových 0,000 Var

2,376 orná půda

73201

2

0,382


ne

orná půda

73204

3

0,106


ne

orná půda

73211

2

1,730


ne

orná půda

73241

5

0,159


ne

zahrada Z07-BI-ov

BI

2,442


0,000

2,376

200

ne ne


Lokalita číslo

Z07-BI-rb


BI




0,000

4,887

4,888

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

4,887 orná půda

54752

4

0,938

0,001 Rybáře

ne

orná půda

55311

4

3,467

0,000 Rybáře

ne

zahrada

54752

4

0,482

0,000 Rybáře

ne

Z08-BI-sr

BI

1,848

0,000

1,848

1,848 orná půda

55011

3

1,848

0,000 Stará Role

ne

Z11-BI-sr

BI

6,348

0,000

6,276

6,276 louka

55311

4

0,073

0,071 Stará Role

ne

orná půda

53214

5

3,830

0,000 Stará Role

ne

orná půda

55311

4

2,373

0,000 Stará Role

ne

0,104 louka

75001

3

0,017


ne

louka

75011

3

0,087


ne

1,200 louka

75001

3

0,774


ne

louka

75011

3

0,426


ne

0,639 louka

76511

5

0,071


ne

louka

76701

5

0,045


ne

zahrada

76511

5

0,523


ne

zahrada

76701

5

0,000


ne

14,863 louka

73201

2

0,987


ne

louka

73204

3

1,464


ne

louka

73211

2

0,464


ne

louka

75001

3

1,266


ne

louka

75011

3

0,019


ne

louka

76901

5

0,559


ne

orná půda

73201

2

4,653


ne

orná půda

73204

3

1,472


ne

orná půda

73211

2

2,567


ne

Z14-BI-ov

Z15-BI-ov

Z16-BI-ov

Z18-BI-ov

BI

BI

BI

BI

0,104

1,237

0,641

15,470


0,017

0,087

1,200

0,000

0,523

0,116

0,606

14,258

201


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

orná půda

73214

5

0,223


ne

orná půda

75011

3

1,119


ne

zahrada

75001

3

0,071


ne

Z20-BI-ov

BI

0,346

0,324

0,000

0,324 louka

75001

3

0,324


ne

Z21-BI-ov

BI

0,216

0,211

0,000

0,211 louka

75001

3

0,125


ne

louka

76901

5

0,086


ne

Z23-BI-sr

BI

4,982

0,004

4,978

4,982 orná půda

55311

4

4,982

0,000 Stará Role

ne

P01-BV-ov

BV

0,604

0,071

0,000

0,071 zahrada

73201

2

0,071


ne

P01-BV-pc

BV

0,670

0,000

0,590

0,590 louka

55411

4

0,590

0,080 Počerny

ano

P01-BV-sr

BV

1,674

1,593

0,000

1,593 louka

55900

2

1,048

0,081 Stará Role

ne

55900

2

0,545

ne

55301

3

0,008

55301

3

0,407


zahrada P06-BV-sl

BV

0,460

0,415

0,000

0,415 orná půda zahrada

ne ne

Z01-BV-ck

BV

0,934

0,000

0,873

0,873 orná půda

55311

4

0,873

0,061 Čankov

ne

Z02-BV-ck

BV

5,036

0,000

5,036

5,036 orná půda

55301

3

5,036

0,000 Čankov

ne

55301

3

0,000

0,000 Čankov

ne

4,470 louka

55301

3

0,200

0,705 Čankov

ne

louka

56701

5

2,658

0,000 Čankov

ne

orná půda

55301

3

1,370

0,000 Čankov

ne

orná půda

56701

5

0,242

0,000 Čankov

ne

0,769 louka

55004

4

0,769

0,000 Počerny

ne

louka

55201

3

0,000

0,000 Počerny

ne

louka

55411

4

0,000

0,000 Počerny

ne

zahrada Z03-BV-ck

Z03-BV-pc

BV

BV

5,175

0,769


0,000

4,470

0,769

0,000

202


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

Z03-BV-sr

BV

0,657

0,000

0,657

0,657 orná půda

54710

3

0,657

0,000 Stará Role

ano

Z04-BV-pc

BV

0,273

0,000

0,272

0,272 louka

54702

3

0,000

0,001 Počerny

ne

louka

55201

3

0,134

0,000 Počerny

ne

louka

56701

5

0,023

0,000 Počerny

ne

zahrada

55201

3

0,114

0,000 Počerny

ne

Z09-BV-sr

BV

0,172

0,000

0,000

0,000 zahrada

53244

5

0,000

0,172 Stará Role

ne

Z16-BV-sr

BV

5,207

0,000

5,207

5,207 louka

53211

4

1,584

0,000 Stará Role

ne

louka

55311

4

3,623

0,000 Stará Role

ne

Z17-BV-sr

BV

5,146

0,000

5,078

5,079 louka

53211

4

0,381

0,067 Stará Role

ne

louka

55311

4

0,240

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53211

4

4,128

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53214

5

0,122

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53241

4

0,206

0,000 Stará Role

ne

orná půda

55311

4

0,002

0,000 Stará Role

ne

53214

5

0,003

0,051 Stará Role

ne

orná půda

53211

4

0,004

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53214

5

0,018

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53241

4

0,516

0,000 Stará Role

ne

orná půda

55311

4

2,436

0,000 Stará Role

ne

55900

2

0,594

0,003 Stará Role

ne

55900

2

0,000

0,000 Stará Role

ne

Z18-BV-sr

Z19-BV-sr

BV

BV

3,028

0,597

0,000

2,977

0,284

0,310

2,977 louka

0,594 louka zahrada

Z08-DL-ov

DL

1,124

0,000

0,109

0,109 orná půda

73211

2

0,109


ne

Z10-DL-ov

DL

24,096

0,000

3,937

3,937 louka

73201

2

0,519


ne

louka

75001

3

1,106


ne


203


Lokalita číslo

P01-DS-bh


DS



1,588


0,244

0,000

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

louka

75011

3

1,069


ne

louka

76811

5

0,002


ne

louka

76901

5

0,047


ne

orná půda

73201

2

0,329


ne

orná půda

73211

2

0,706


ne

orná půda

75011

3

0,158


ne

55311

4

0,233

1,344 Bohatice

ne

orná půda

55311

4

0,002

0,000 Bohatice

ne

zahrada

55311

4

0,008

0,000 Bohatice

ne

0,244 louka

P02-DS-bh

DS

0,078

0,009

0,000

0,009 louka

55311

4

0,009

0,069 Bohatice

ne

P03-DS-bh

DS

0,090

0,087

0,000

0,087 zahrada

55311

4

0,087

0,003 Bohatice

ne

Z01-DS-bh

DS

1,450

0,028

0,000

0,028 zahrada

52944

5

0,028

ne

Z01-DS-db

DS

0,949

0,000

0,830

0,830 louka

52811

2

0,032

louka

54710

3

0,446

louka

55800

2

0,352

1,422 Bohatice Doubí u Karlových 0,119 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var

49,123 louka

55311

4

1,301

56,091 Čankov

ne

orná půda

55311

4

3,348

0,000 Čankov

ne

zahrada

54911

4

0,011

0,000 Drahovice

ne

louka

73201

2

1,709


ne

louka

73204

3

0,012


ne

louka

73211

2

0,548


ne

louka

73241

5

0,036


ne

louka

73244

5

0,054


ne

Z01-DS-R6

DS

105,214


1,749

47,374

204

ne ne ne


Lokalita číslo






205

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

louka

75001

3

0,912


ne

louka

75011

3

0,338


ne

louka

75041

5

0,110


ne

louka

76811

5

0,007


ne

louka

77311

5

0,021


ne

orná půda

73201

2

1,088


ne

orná půda

73204

3

0,690


ne

orná půda

73211

2

0,620


ne

orná půda

74068

5

0,080


ne

orná půda

75001

3

0,961


ne

orná půda ovocný sad

75011

3

0,814


ne

75011

3

0,068


ne

zahrada

75011

3

0,050


ne

louka

54710

3

0,042

0,000 Počerny

ano

louka

54712

4

0,000

0,000 Počerny

ano

louka

55201

3

0,211

0,000 Počerny

ne

louka

55301

3

0,008

0,000 Počerny

ne

louka

55311

4

2,118

0,000 Počerny

ne

louka

55411

4

0,001

0,000 Počerny

ano

orná půda

54700

3

1,474

0,000 Počerny

ano

orná půda

54702

3

3,200

0,000 Počerny

ano

orná půda

54710

3

1,585

0,000 Počerny

ano

orná půda

54712

4

0,000

0,000 Počerny

ano

orná půda

54713

5

0,000

0,000 Počerny

ano


Lokalita číslo






206

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

orná půda

55004

4

0,229

0,000 Počerny

ano

orná půda

55201

3

0,157

0,000 Počerny

ano

orná půda

55301

3

2,991

0,000 Počerny

ano

orná půda

55311

4

0,023

0,000 Počerny

ne

orná půda

55411

4

0,027

0,000 Počerny

ano

zahrada

55201

3

0,016

0,000 Počerny

ne

louka

54712

4

2,123

0,000 Rosnice u Staré Role

ne

louka

55311

4

2,821


ne

orná půda

55311

4

3,127


ne

louka

53211

4

0,139

0,000 Stará Role

ne

louka

53214

5

0,434

0,000 Stará Role

ne

louka

53244

5

0,058

0,000 Stará Role

ne

louka

54710

3

0,000

0,000 Stará Role

ano

louka

54712

4

1,084

0,000 Stará Role

ano

louka

55311

4

4,377

0,000 Stará Role

ne

louka

55900

2

0,523

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53211

4

0,621

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53214

5

1,620

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53241

4

0,005

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53244

5

1,877

0,000 Stará Role

ne

orná půda

54710

3

0,138

0,000 Stará Role

ano

orná půda

54712

4

0,324

0,000 Stará Role

ano

orná půda

55011

3

2,393

0,000 Stará Role

ano

orná půda

55311

4

0,136

0,000 Stará Role

ne


Lokalita číslo

Z01-DS-sl


DS



4,261


0,015

1,922

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

zahrada

53211

4

0,103

0,000 Stará Role

ne

zahrada

53214

5

0,041

0,000 Stará Role

ne

zahrada

53244

5

0,032

0,000 Stará Role

ne

zahrada

55311

4

0,186

0,000 Stará Role

ne

zahrada

55900

2

0,410

0,000 Stará Role

ne

orná půda

52213

5

0,075

0,000 Tašovice

ne

orná půda

54700

3

1,562

0,000 Tašovice

ne

orná půda

56401

3

0,057

ne

1,937 louka

54710

3

0,027

louka

55311

4

0,851

orná půda

54710

3

0,031

orná půda

55311

4

0,851

zahrada

54710

3

0,019

zahrada

55311

4

0,157

0,000 Tašovice Sedlec u Karlových 2,324 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var

ne

ne

ne ne ne ne ne ne

Z01-DS-tu

DS

0,168

0,026

0,000

0,026 louka

55800

2

0,026

Z02-DS-db

DS

1,196

0,000

1,190

1,190 louka

52811

2

0,937

louka

54177

5

0,253

0,141 Tuhnice Doubí u Karlových 0,006 Var Doubí u Karlových 0,000 Var

55800

2

0,504

2,210 Dvory

19,253 louka

52944

5

0,812

25,617 Bohatice

ne

louka

55301

3

1,264

0,000 Bohatice

ne

louka

55311

4

0,763

0,000 Bohatice

ne

Z02-DS-dv Z02-DSII/220

DS

2,715

0,006

0,499

DS

44,869

3,109

16,144


207

0,504 orná půda

ne ne


Lokalita číslo

Z03-DS-db


DS



2,330



0,471

1,075

208

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

louka

56601

5

0,056

0,000 Bohatice

ne

orná půda

55311

4

1,919

0,000 Bohatice

ne

zahrada

52944

5

0,326

0,000 Bohatice

ne

zahrada

55301

3

0,049

0,000 Bohatice

ne

zahrada

55311

4

0,013

0,000 Bohatice

ne

louka

52951

4

0,444

0,000 Drahovice

ne

louka

54712

4

0,156

0,000 Drahovice

ne

louka

54911

4

0,073

0,000 Drahovice

ne

zahrada

52951

4

0,822

0,000 Drahovice

ne

zahrada

54752

4

0,079

0,000 Drahovice

ne

louka

56401

3

0,640


ne

orná půda

55311

4

1,947


ano

orná půda

56401

3

0,105


ne

zahrada

56401

3

0,211

ne

louka

55311

4

2,375

orná půda

55301

3

0,006

orná půda

55311

4

3,354

0,000 Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var

louka

55311

4

1,957

0,000 Stará Role

ne

orná půda

55311

4

1,883

0,000 Stará Role

ne

orná půda

56401

3

0,000

ne

1,545 louka

52811

2

1,113

louka

52851

3

0,303


ne ne ne

ne ne


Lokalita číslo

Z05-DS-pc

Z05-DS-ts

Z06-DS-dv


DS

DS

DS



3,600

0,136

0,843


0,149

2,345

0,000

0,041

0,006

0,580

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

louka

54710

3

0,109

louka

54712

4

0,015

zahrada

52851

3

0,001

zahrada

54710

3

0,004

Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var

2,494 louka

54702

3

0,060

1,106 Počerny

ne

louka

55201

3

0,069

0,000 Počerny

ne

louka

55211

4

0,002

0,000 Počerny

ne

louka

55301

3

0,544

0,000 Počerny

ne

orná půda

55004

4

0,014

0,000 Počerny

ne

orná půda

55201

3

0,702

0,000 Počerny

ne

orná půda

55211

4

0,000

0,000 Počerny

ne

orná půda

55301

3

0,188

0,000 Počerny

ne

orná půda

55311

4

0,567

0,000 Počerny

ne

zahrada

ne ne ne ne

55201

3

0,349

0,000 Počerny

ne

0,041 louka

55411

4

0,003

0,094 Tašovice

ne

louka

56401

3

0,014

0,000 Tašovice

ne

orná půda

55411

4

0,024

0,000 Tašovice

ne

52212

4

0,324

0,257 Dvory

ne

orná půda

52212

4

0,263

0,000 Dvory

ne

0,586 louka

Z07-DS-pc

DS

0,169

0,000

0,169

0,169 orná půda

54712

4

0,169

0,000 Počerny

ne

Z07-DS-rb

DS

1,413

0,000

1,013

1,013 louka

52811

2

0,441

0,400 Rybáře

ne

louka

55311

4

0,004

0,000 Rybáře

ne

orná půda

52811

2

0,171

0,000 Rybáře

ne


209


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

orná půda

55311

4

0,177

0,000 Rybáře

ne

zahrada

52811

2

0,054

0,000 Rybáře

ne

zahrada

55311

4

0,166

0,000 Rybáře

ne

Z07-DS-ts

DS

0,151

0,000

0,109

0,109 orná půda

55411

4

0,109

0,043 Tašovice

ano

Z08-DS-pc

DS

0,064

0,000

0,064

0,064 orná půda

54712

4

0,064

0,000 Počerny

ne

Z09-DS-bh

DS

0,063

0,000

0,063

0,063 louka

55301

3

0,009

0,000 Bohatice

ne

orná půda

55301

3

0,054

0,000 Bohatice

ne

Z09-DS-pc

DS

0,222

0,000

0,222

orná půda

56601

5

0,001

0,000 Bohatice

ne

0,222 orná půda

54712

4

0,209

0,000 Počerny

ne

orná půda

55014

5

0,012

0,000 Počerny

ne

Z10-DS-pc

DS

0,563

0,000

0,199

0,199 louka

51310

2

0,199

0,365 Počerny

ne

Z10-DS-rs

DS

1,260

0,082

0,000

0,082 louka

56401

3

0,025


ne

56401

3

0,057


ne

3,689 louka

73211

2

0,258


ne

louka

75001

3

0,166


ne

louka

75011

3

0,608


ne

louka

76511

5

0,191


ne

louka

76701

5

0,874


ne

louka

76811

5

0,152


ne

orná půda

73201

2

0,361


ne

orná půda

73211

2

0,669


ne

orná půda

75001

3

0,051


ne

orná půda

75011

3

0,355


ne

orná půda

76701

5

0,006


ne

zahrada Z11-DS-ov

DS

4,586


0,000

3,689

210


Lokalita číslo

Z11-DS-pc

Z12-DS-dv


DS

DS




0,000

0,013

0,337

0,523

0,062

0,119

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

0,013 orná půda

54712

4

0,000

0,324 Počerny

ne

orná půda

55011

3

0,013

0,000 Počerny

ne

0,181 louka

54712

4

0,112

0,342 Dvory

ne

louka

56701

5

0,069

0,000 Dvory

ne

Z21-DS-sr

DS

0,980

0,000

0,234

0,234 louka

55211

4

0,234

0,746 Stará Role

ne

K01-NL-kv

NL

0,410

0,000

0,227

0,227 louka

52951

4

0,063

0,183 Karlovy Vary

ne

52951

4

0,164

0,000 Karlovy Vary

ne ne

zahrada K01-NP-ck

NP

0,332

0,000

0,332

0,332 orná půda

55311

4

0,332

K01-NP-db

NP

0,850

0,000

0,850

0,850 louka

52811

2

0,850

0,000 Čankov Doubí u Karlových 0,000 Var

K01-NP-ov

NP

0,291

0,000

0,272

0,272 louka

75011

3

0,065


ne

louka

76811

5

0,015


ne

orná půda

73211

2

0,068


ne

orná půda

73214

5

0,064


ne

orná půda

73241

5

0,060


ne

1,384 louka

54712

4

0,283


ne

louka

55311

4

1,100

ne

3,192 louka

52811

2

0,125

louka

52851

3

3,067

0,000 Rosnice u Staré Role Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var

0,305 orná půda

55311

4

0,094

0,026 Čankov

ne

orná půda

55311

4

0,211

ne

K01-NP-rs

K02-NP-db

K02-NP-rs

NP

NP

NP

1,384

3,192

0,331

0,000

1,384

0,000

3,192

0,000

0,305

ne

ne ne

K02-NP-sl

NP

1,039

0,000

1,039

1,039 orná půda

55311

4

1,039

0,000 Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových 0,000 Var

K03-NP-ck

NP

1,513

0,000

1,507

1,507 louka

55311

4

0,010

0,006 Čankov

ne

55311

4

1,497

0,000 Čankov

ne

orná půda Územní plán města Karlovy Vary – Návrh

211

ne


Lokalita číslo

K04-NP-bh


NP




0,000

0,557

0,557

Celkem [ha]


0,557 louka

K07-NP-bh

NP

NP

1,397

0,732

0,642

0,510

0,000

0,732

Třída ochrany



Meliora ce

55311

4

0,280

0,000 Bohatice

ne

55311

4

0,276

0,000 Bohatice

ne

1,152 louka

54712

4

0,424

0,245 Dvory

ne

louka

55800

2

0,145

0,000 Dvory

ne

louka

56701

5

0,420

0,000 Dvory

ne

zahrada

54712

4

0,127

0,000 Dvory

ne

zahrada

55800

2

0,033

0,000 Dvory

ne

zahrada

orná půda K05-NP-dv

BPEJ

56701

5

0,004

0,000 Dvory

ne

0,732 louka

55301

3

0,635

0,000 Bohatice

ne

louka

55311

4

0,046

0,000 Bohatice

ne

orná půda

55301

3

0,051

ne

K07-NP-sl

NP

0,538

0,000

0,224

0,224 orná půda

55301

3

0,224

0,000 Bohatice Sedlec u Karlových 0,314 Var

K08-NP-bh

NP

1,626

0,000

1,626

1,626 louka

55311

4

0,971

0,000 Bohatice

ne

55311

4

0,655

0,000 Bohatice

ne

orná půda

ne

K05-NS-bh

NS

0,272

0,000

0,272

0,272 louka

55311

4

0,272

0,000 Bohatice

ne

K06-NS-bh

NS

0,475

0,000

0,475

0,475 orná půda

55301

3

0,353

0,000 Bohatice

ne

orná půda

56601

5

0,122

ne

55311

4

0,013

0,000 Bohatice Sedlec u Karlových 3,911 Var

10,697 louka

55411

4

0,040

0,235 Tašovice

ne

louka

56401

3

0,783

0,000 Tašovice

ne

orná půda

52213

5

2,901

0,000 Tašovice

ne

orná půda

54700

3

1,702

0,000 Tašovice

ne

orná půda

55411

4

3,195

0,000 Tašovice

ne

K08-NSs-sl

NSs

3,924

0,000

0,013

Z06-OK-ts

OK

10,932

0,000

10,697


212

0,013 zahrada

ne


Lokalita číslo





Celkem [ha]

Druh ZPF podle katastru nemovito stí orná půda

BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

56401

3

2,076

0,000 Tašovice

ne

P07-SL-kv

OM

0,464

0,155

0,000

0,155 zahrada

53211

4

0,155

0,309 Karlovy Vary

ne

Z08-OM-dv

OM

0,605

0,000

0,369

0,369 louka

52212

4

0,369

0,235 Dvory

ne

Z13-OM-ov

OM

1,113

0,000

0,872

0,872 louka

73211

2

0,165


ne

louka

75001

3

0,025


ne

louka

75011

3

0,077


ne

orná půda

73211

2

0,429


ne

orná půda

73214

5

0,106


ne

orná půda

73241

5

0,070


ne

3,726 orná půda

54712

4

0,456

0,465 Tuhnice

ne

54712

4

3,271

0,000 Tuhnice

ne

52212

4

2,127

0,048 Dvory

ne

52212

4

0,969

0,000 Dvory

ne

55311

4

0,708

0,218 Bohatice

ne

10,777 louka

52212

4

0,180

0,593 Dvory

ne

louka

55411

4

9,259

0,000 Dvory

ano

louka

55411

4

1,042

0,000 Tašovice

ano

louka

56401

3

0,295

0,000 Tašovice

ano

P08-OS-tu

OS

4,191

3,726

0,000

zahrada Z04-OS-dv

OS

3,143

0,000

3,096


P04-OV-bh

OV

0,926

0,708

0,000

Z01-OV-dv

OV

11,370

0,000

10,777

0,708 zahrada

Z03-OV-rb

OV

1,050

0,000

0,912

0,912 orná půda

54710

3

0,912

0,138 Rybáře

ne

Z06-OV-dr

OV

4,824

0,000

4,235

4,235 louka

54712

4

2,201

0,589 Drahovice

ne

louka

54752

4

2,034

0,000 Drahovice

ne

0,856 louka

73204

3

0,633


ne

louka

73214

5

0,222


ne

0,462 louka

75011

3

0,462


ne

Z06-OV-ov

Z17-OV-ov

OV

OV

0,856

0,462


0,000

0,856

0,462

0,000 213


Lokalita číslo





0,000

5,690

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



R06-RI-db

RI

2,409

0,000

2,409

2,409 louka

52811

2

2,409

R07-RI-db

RI

3,741

0,000

2,958

2,958 louka

52851

3

2,594

louka

54710

3

0,364

Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,038 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,783 Var Doubí u Karlových 0,000 Var

8,967 louka

55311

4

7,670


R01-RI-db

R02-RI-db

R03-RI-db

R04-RI-db

R05-RI-db

K13-RN-rs

RI

RI

RI

RI

RI

RN

5,690

2,042

7,589

2,790

4,006

8,967


0,000

2,042

0,000

7,551

0,000

2,790

0,000

4,006

0,000

8,967 214

5,690 louka

52811

2

0,099

louka

54710

3

5,590

louka

55800

2

0,001

2,042 louka

52811

2

0,214

louka

52851

3

0,003

louka

54710

3

1,825

7,551 louka

52811

2

7,133

louka

52911

2

0,417

louka

54177

5

0,002

2,790 louka

52811

2

1,145

louka

54177

5

1,485

louka

54710

3

0,160

4,006 louka

52811

2

3,994

louka

52851

3

0,012

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo

Z03-RZ-sl

Z04-RZ-ck


RZ

RZ



4,163

3,607


0,000

3,649

0,000

3,522

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany


Meliora ce

ne

0,000

0,000 Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových 0,514 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var

4

0,063

0,085 Čankov

ne

55311

4

3,270

0,000 Čankov

ne

55311

4

0,190

0,000 Čankov

ne

louka

57311

5

1,297

3,649 louka

55311

4

0,357

orná půda

55311

4

3,292

zahrada

55311

4

55311

orná půda zahrada

3,522 louka


ne ne ne

Z05-RZ-rs

RZ

3,529

0,000

3,529

3,529 orná půda

55311

4

3,529


ne

Z06-RZ-pc

RZ

2,090

0,000

2,090

2,090 orná půda

54700

3

1,857

0,000 Počerny

ano

orná půda

54702

3

0,001

0,000 Počerny

ano

orná půda Z14-RZ-dv

Z19-RZ-ov

Z22-RZ-ov

RZ

RZ

RZ

2,607

3,191

0,441

0,000

2,607

0,000

2,772

0,418

0,000

54712

4

0,232

0,000 Počerny

ano

2,607 louka

55411

4

2,211

0,000 Dvory

ne

louka

56701

5

0,396

0,000 Dvory

ne

2,772 louka

73201

2

0,156


ne

louka

75001

3

2,255


ne

louka

76701

5

0,361


ne

0,418 louka

75001

3

0,040


ne

louka

76901

5

0,377


ne

P01-SC-tu

SC

3,036

0,002

0,000

0,002 zahrada

55800

2

0,002

3,034 Tuhnice

ne

P02-SC-tu

SC

7,311

0,724

0,000

0,724 louka

55800

2

0,013

6,587 Tuhnice

ne

orná půda

55800

2

0,509

0,000 Tuhnice

ne

zahrada

55800

2

0,203

0,000 Tuhnice

ne

0,168 zahrada

54712

4

0,168

1,037 Tuhnice

ne

P05-SC-tu

SC

1,204


0,168

0,000 215


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany


P01-SK-db

SK

1,633

0,048

0,000

0,048 louka

52851

3

0,048

P01-SK-dv

SK

1,077

0,000

0,392

0,392 orná půda

52212

4

0,392

Z02-SK-sl

SK

0,688

0,000

0,000

0,000 zahrada

55311

4

0,000

Z04-SK-rb

SK

0,733

0,725

0,000

0,725 zahrada

54710

3

0,725

Z06-SK-sl

SK

0,938

0,000

0,938

0,938 louka

55311

4

P01-SM-rb

SM

8,119

0,049

0,000

0,049 louka

55311

zahrada


Doubí u Karlových 1,586 Var

Meliora ce

ne

0,685 Dvory Sedlec u Karlových 0,688 Var

ne

ne

0,938

0,008 Rybáře Sedlec u Karlových 0,000 Var

4

0,049

8,070 Rybáře

ne

55311

4

0,000

0,000 Rybáře

ne

ne

ne

P02-SM-dv

SM

1,093

0,198

0,000

0,198 zahrada

54712

4

0,198

0,895 Dvory

ne

P03-SM-dr

SM

1,005

0,814

0,000

0,814 zahrada

52951

4

0,028

0,190 Drahovice

ne

zahrada

54712

4

0,786

0,000 Drahovice

ne

55311

4

0,078

0,349 Bohatice

ne

55311

4

0,084

0,000 Bohatice

ne

18,066 louka

51310

2

0,153

3,975 Počerny

ne

louka

51310

2

2,540

0,000 Stará Role

ne

louka

54702

3

0,001

0,000 Stará Role

ne

louka

54710

3

15,197

0,000 Stará Role

ne

zahrada

51310

2

0,175

0,000 Stará Role

ne

P06-SM-bh

SM

0,511

0,162

0,000

0,162 louka zahrada

Z01-SM-sr

SM

22,041

0,148

17,918

Z04-SM-bh

SM

0,828

0,828

0,000

0,828 louka

55311

4

0,828

0,000 Bohatice

ne

Z12-SM-ov

SM

1,713

0,000

1,002

1,002 zahrada

75011

3

1,002


ne

Z14-SM-bh

SM

1,542

0,000

1,348

1,348 orná půda

55311

4

1,348

0,193 Bohatice

ne

Z03-SR-cl

SR

0,158

0,083

0,000

0,083 louka

74068

5

0,083

0,075 Cihelny

ne

Z04-SR-cl

SR

0,632

0,625

0,000

0,625 louka

73244

5

0,624

0,006 Cihelny

ne

louka

74068

5

0,001

0,000 Cihelny

ne


216


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

Z05-SR-cl

SR

1,437

0,015

0,000

0,015 louka

73241

5

0,015

1,422 Cihelny

ne

P01-SV-rs

SV

0,325

0,325

0,000

0,325 louka

55311

4

0,325

ne

P01-SV-sl

SV

1,822

1,684

0,000

1,685 louka

55311

4

0,602

orná půda

55311

4

0,000

zahrada

55311

4

1,082

55311

4

0,003

zahrada

55311

4

0,354

P03-SV-sl

SV

0,585

0,060

0,000

0,060 zahrada

55311

4

0,060

0,000 Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových 0,137 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,307 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,525 Var

Z01-SV-pc

SV

1,276

0,000

1,276

1,276 louka

55011

3

0,001

0,000 Počerny

ne

louka

55211

4

0,750

0,000 Počerny

ne

orná půda

55211

4

0,525

0,000 Počerny

ne

2,992 louka

54712

4

0,485

0,000 Počerny

ano

louka

55301

3

1,098

0,000 Počerny

ano

louka

55311

4

1,409

0,000 Počerny

ano

0,680 zahrada

55311

4

0,051


ne

zahrada

56401

3

0,562


ne

zahrada

57311

5

0,066


ne

3,967 louka

55311

4

0,127


ne

louka

56401

3

0,208


ne

orná půda

55311

4

0,291


ne

orná půda

56401

3

3,342


ne

55311

4

1,030


ne

P02-SV-sl

Z02-SV-pc

Z02-SV-rs

Z03-SV-rs

Z04-SV-rs

SV

SV

SV

SV

SV

0,664

2,992

1,127

3,967

1,222


0,356

0,000

0,000

2,992

0,000

0,680

0,055

3,912

0,000

1,208 217

0,356 louka

1,208 louka

ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

Z05-SV-sl

SV

1,296

0,000

1,068

1,068 louka

55311

4

1,068


Z06-SV-rs

SV

4,757

0,598

2,726

3,324 louka

55311

4

1,168


ne

orná půda

55311

4

1,899


ano

zahrada

55311

4

0,257

ne

55311

4

0,001

zahrada

55311

4

0,058

0,000 Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových 0,327 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var

ne

Z07-SV-sl

SV

0,387

0,058

0,001

0,060 louka

55311

4

0,178

ne ne

ne ne

Z09-SV-dr

SV

0,710

0,121

0,000

0,121 zahrada

53244

5

0,121

Z10-SV-sl

SV

2,453

0,000

2,453

2,453 orná půda

55301

3

2,453

0,589 Drahovice Sedlec u Karlových 0,000 Var

Z11-SV-bh

SV

0,752

0,663

0,089

0,752 louka

55301

3

0,752

0,000 Bohatice

ne

Z20-SV-sr

SV

0,414

0,000

0,385

0,385 louka

52841

4

0,385

0,029 Stará Role

ne

Z08-TI-dr

TI

1,365

0,000

0,365

0,365 louka

55800

2

0,365

1,000 Drahovice

ne

Z03-VD-bh

VD

0,913

0,000

0,913

0,913 orná půda

55311

4

0,913

0,000 Bohatice

ne

Z07-VD-dr

VD

1,542

1,499

0,000

1,499 zahrada

52951

4

1,499

0,043 Drahovice

ne

Z07-VD-rs

VD

1,913

0,000

1,863

1,863 louka

55311

4

1,700


ne

louka

56401

3

0,163


ne

0,416 louka

56401

3

0,383


ne

56401

3

0,032

ne

Z09-VD-rs

VD

0,416

0,416

0,000

ne

Z11-VD-sl

VD

1,410

0,000

1,290

1,290 orná půda

55301

3

1,290


Z12-VD-bh

VD

0,249

0,000

0,249

0,249 louka

55301

3

0,249

0,000 Bohatice

ne

Z12-VD-kv

VD

1,980

0,000

0,441

0,441 louka

57101

5

0,441

1,539 Karlovy Vary

ne

Z13-VD-bh

VD

0,644

0,000

0,626

0,626 louka

55311

4

0,051

0,017 Bohatice

ne

zahrada


218

ne


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

55311

4

0,576

0,000 Bohatice

ne

Z05-VL-bh

VL

2,523

2,439

0,000

2,439 louka

55311

4

2,439

0,084 Bohatice

ne

Z07-VL-bh

VL

2,375

0,000

1,310

1,310 orná půda

55311

4

1,310

1,064 Bohatice

ne

Z07-VL-dv

VL

3,191

0,000

2,437

2,437 louka

52212

4

2,056

0,754 Dvory

ne

louka

56701

5

0,381

0,000 Dvory

ne

5,052 louka

55311

4

0,719

0,216 Bohatice

ne

orná půda

55311

4

4,275

0,000 Bohatice

ne

zahrada

Z08-VL-bh

Z10-VL-bh

VL

VL

5,268

13,218

0,058

4,994

0,000

13,218

55311

4

0,059

0,000 Bohatice

ne

13,218 louka

55301

3

5,695

0,000 Bohatice

ne

louka

55311

4

0,636

0,000 Bohatice

ne

louka

56601

5

0,147

0,000 Bohatice

ne

louka

56901

5

0,793

0,000 Bohatice

ne

orná půda

55301

3

4,140

0,000 Bohatice

ne

orná půda

55311

4

1,339

0,000 Bohatice

ne

orná půda

56601

5

0,068

0,000 Bohatice

ne

orná půda

56901

5

0,399

0,000 Bohatice

ne

Z12-VL-sr

VL

0,932

0,000

0,932

0,932 orná půda

55311

4

0,932

0,000 Stará Role

ne

Z14-VL-sr

VL

1,273

0,000

0,516

0,516 louka

55311

4

0,516

0,757 Stará Role

ne

Z09-VS-dv

VS

1,135

0,000

1,135

1,135 louka

52213

5

0,659

0,000 Dvory

ne

louka

54612

4

0,000

0,000 Dvory

ne

louka

54710

3

0,000

0,000 Dvory

ne

louka

55411

4

0,477

0,000 Dvory

ne

18,385 louka

52213

5

0,018

2,368 Tašovice

ne

louka

55411

4

3,596

0,000 Tašovice

ano

Z09-VS-ts

VS

20,753


0,000

18,385

219


Lokalita číslo

Z10-VS-dv


VS



3,977


0,000

3,977

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

louka

55800

2

0,745

0,000 Tašovice

ano

louka

56401

3

4,939

0,000 Tašovice

ano

orná půda

55411

4

5,597

0,000 Tašovice

ano

orná půda

55800

2

0,000

0,000 Tašovice

ano

orná půda

56401

3

2,319

0,000 Tašovice

ano

zahrada

55411

4

0,123

0,000 Tašovice

ano

zahrada

56401

3

1,049

0,000 Tašovice

ano

3,977 louka

52213

5

0,004

0,000 Dvory

ne

louka

54700

3

3,933

0,000 Dvory

ne

louka

54710

3

0,032

0,000 Dvory

ne

louka

56811

5

0,007

0,000 Dvory

ne

Z11-VS-dv

VS

1,129

1,129

0,000

1,129 louka

54712

4

1,129

0,000 Dvory

ne

Z13-VS-sr

VS

0,269

0,000

0,269

0,269 louka

55311

4

0,269

ne

Z09-VX-sl

VX

0,741

0,000

0,741

0,741 louka

55301

3

0,495

orná půda

55301

3

0,246


Z02-VZ-sr

VZ

4,838

0,000

4,838

4,838 orná půda

51310

2

0,113

0,000 Stará Role

ne

orná půda

54700

3

0,003

0,000 Stará Role

ano

orná půda

54702

3

0,047

0,000 Stará Role

ano

orná půda

54710

3

4,676

0,000 Stará Role

ano

ne ne

Z07-XL-kv

Xl

0,675

0,467

0,000

0,467 zahrada

53244

5

0,467

0,207 Karlovy Vary

ne

K01-ZO-dv

ZO

1,135

0,000

0,381

0,381 louka

55411

4

0,316

0,754 Dvory

ne

louka

55411

4

0,000

0,000 Tašovice

ne

louka

56401

3

0,065

0,000 Tašovice

ne


220


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

K01-ZO-sl

ZO

0,134

0,000

0,134

0,134 orná půda

55311

4

0,134

Sedlec u Karlových 0,000 Var

ne

K01-ZO-sr

ZO

1,042

0,000

1,034

1,034 louka

51310

2

0,178

0,008 Stará Role

ne

louka

57311

5

0,055

0,000 Stará Role

ne

orná půda K01-ZO-ts

K02-ZO-ck

K02-ZO-dv

K02-ZO-sr

K02-ZO-ts

ZO

ZO

ZO

ZO

ZO

0,879

1,124

2,873

0,655

2,165


0,000

0,870

0,000

1,124

0,000

2,373

0,000

0,655

0,036

1,317 221

51310

2

0,802

0,000 Stará Role

ne

0,870 louka

55411

4

0,004

0,009 Tašovice

ne

louka

56401

3

0,104

0,000 Tašovice

ne

orná půda

55411

4

0,759

0,000 Tašovice

ne

orná půda

56401

3

0,003

0,000 Tašovice

ne

55311

4

0,393

0,000 Čankov

ne

orná půda

55311

4

0,467

0,000 Čankov

ne

orná půda

55311

4

0,265


ne

2,373 louka

52212

4

0,395

0,500 Dvory

ne

louka

52213

5

0,203

0,000 Dvory

ne

louka

55411

4

1,584

0,000 Dvory

ne

orná půda

52212

4

0,170

0,000 Dvory

ne

orná půda

52213

5

0,000

0,000 Dvory

ne

orná půda

55411

4

0,020

0,000 Dvory

ne

0,655 orná půda

51310

2

0,507

0,000 Stará Role

ano

orná půda

54710

3

0,027

0,000 Stará Role

ano

orná půda

54712

4

0,034

0,000 Stará Role

ano

orná půda

57311

5

0,067

0,000 Stará Role

ano

zahrada

51310

2

0,011

0,000 Stará Role

ne

zahrada

57311

5

0,010

0,000 Stará Role

ne

55411

4

0,001

0,812 Tašovice

ano

1,124 louka

1,353 louka


Lokalita číslo

K03-ZO-db

K03-ZO-dv


ZO

ZO



0,384

0,181


0,381

0,000

0,000

0,060

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

louka

55800

2

0,389

0,000 Tašovice

ano

orná půda

55411

4

0,962

0,000 Tašovice

ano

orná půda

55800

2

0,002

ano

0,381 louka

54710

3

0,297

louka

54712

4

0,084

zahrada

54710

3

0,000

0,000 Tašovice Doubí u Karlových 0,003 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var

0,060 louka

52212

4

0,060

0,121 Dvory

ne

louka

73211

2

0,019


ne

louka

75011

3

0,041


ne

ne ne ne

K03-ZO-rs

ZO

0,319

0,000

0,319

0,319 orná půda

55311

4

0,319


ne

K03-ZO-sl

ZO

0,188

0,000

0,188

0,188 orná půda

55311

4

0,003

ne

55311

4

0,185


louka

ne

K03-ZO-sr

ZO

0,132

0,000

0,132

0,132 orná půda

55011

3

0,132

0,000 Stará Role

ne

K03-ZO-ts

ZO

0,408

0,000

0,408

0,408 louka

52213

5

0,188

0,000 Tašovice

ne

louka

56401

3

0,049

0,000 Tašovice

ne

orná půda

56401

3

0,171

0,000 Tašovice

ne

56701

5

0,167

0,000 Čankov

ne

56701

5

0,033

ne

55800

2

0,237

55800

2

0,139

0,000 Čankov Doubí u Karlových 0,006 Var Doubí u Karlových 0,000 Var

1,790 louka

73211

2

0,014


ne

louka

75001

3

0,005


ne

K04-ZO-ck

ZO

0,199

0,000

0,199


K04-ZO-db

ZO

0,381

0,376

0,000

0,376 louka zahrada

K04-ZO-ov

ZO

1,968


0,000

1,790

222

ne ne


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

louka

75011

3

0,334


ne

louka

76511

5

0,431


ne

louka

76701

5

0,908


ne

orná půda

73211

2

0,000


ne

orná půda

75011

3

0,098

ne

K04-ZO-sl

ZO

0,116

0,000

0,116

0,116 orná půda

54710

3

0,116

0,000 Olšová Vrata Sedlec u Karlových 0,000 Var

K04-ZO-sr

ZO

0,405

0,000

0,309

0,309 louka

53214

5

0,011

0,096 Stará Role

ne

louka

53244

5

0,007

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53214

5

0,291

0,000 Stará Role

ne

orná půda

53244

5

0,000

0,000 Stará Role

ne

1,375 orná půda

55301

3

0,796

0,000 Čankov

ne

orná půda

55311

4

0,124

ne

orná půda

55311

4

0,454

K05-ZO-ck

ZO

1,375

0,000

1,375

ne

K05-ZO-db

ZO

0,528

0,060

0,000

0,060 zahrada

55800

2

0,060

0,000 Čankov Sedlec u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,469 Var

K05-ZO-ov

ZO

1,337

0,000

1,297

1,297 louka

73211

2

0,448


ne

louka

75001

3

0,288


ne

louka

75011

3

0,218


ne

louka

76701

5

0,032


ne

orná půda

75001

3

0,311


ne

orná půda

75011

3

0,001


ne ne

ne

K05-ZO-rs

ZO

0,237

0,088

0,149

0,237 orná půda

56401

3

0,237

K05-ZO-sl

ZO

0,194

0,000

0,194

0,194 orná půda

54077

5

0,000


orná půda

54710

3

0,194

0,000 Sedlec u Karlových


223

ne ne

ne


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

Var K06-ZO-ov

ZO

0,289

0,000

0,289

0,289 louka

73201

2

0,212


ne

louka

73214

5

0,054


ne

louka

75001

3

0,023


ne ne

K06-ZO-rs

ZO

0,022

0,000

0,022

0,022 louka

56401

3

0,022

K06-ZO-sl

ZO

0,515

0,000

0,515

0,515 orná půda

55301

3

0,515


K07-ZO-ov

ZO

0,091

0,000

0,086

0,086 louka

75001

3

0,086


ne

K07-ZO-rs

ZO

0,053

0,000

0,053

0,053 louka

56401

3

0,053


ne

K08-ZO-ov

ZO

0,092

0,049

0,000

0,049 zahrada

75001

3

0,049


ne

K08-ZO-rs

ZO

0,401

0,000

0,401

0,401 orná půda

55311

4

0,401


ano

K09-ZO-rs

ZO

0,395

0,000

0,388

0,388 louka

55311

4

0,116


ne

louka

56401

3

0,271


ne

orná půda

55311

4

0,000

0,000 Stará Role

ne

ne

K10-ZO-rs

ZO

0,309

0,000

0,309

0,309 louka

56401

3

0,309


ne

K11-ZO-rs

ZO

0,423

0,000

0,423

0,423 orná půda

55311

4

0,423


ano

K12-ZO-rs

ZO

0,190

0,000

0,190

0,190 orná půda

55311

4

0,190


ano

K13-ZO-sr

ZO

2,136

0,000

2,136

2,136 orná půda

55311

4

2,136

0,000 Stará Role

ne

P09-ZP-tu

ZP

3,910

0,162

0,000

0,162 louka

55800

2

0,162

3,748 Tuhnice

ne

K01-ZV-dr

ZV

0,757

0,751

0,000

0,751 louka

54712

4

0,096

0,007 Drahovice

ne

zahrada

52951

4

0,026

0,000 Drahovice

ne

zahrada

54712

4

0,628

0,000 Drahovice

ne

0,835 louka

54712

4

0,024

0,183 Drahovice

ne

louka

54752

4

0,811

0,000 Drahovice

ne

4,670 louka

73201

2

0,177


ne

K02-ZV-dr

Z09-DL-ov

ZV

DL

1,018

6,550


0,000

0,835

0,000

4,670 224


Lokalita číslo





Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochrany



Meliora ce

louka

75001

3

0,455


ne

louka

75011

3

0,000


ne

louka

76501

5

0,306


ne

orná půda

73201

2

2,134


ne

orná půda

75001

3

1,427


ne

orná půda

76501

5

0,171


ne

Tabulka 52 Podrobná kvantifikace důsledků navrhovaného řešení na ZPF VAR 2 Lokalita číslo


P04-BH-sl

BH


Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo Celkem [ha] zastavěném současně území obce zastavěné [ha] území obce [ha]

1,713

1,220

0,000

P08-BH-rb

BH

0,831

0,175

0,000

Z01-BH-rb

BH

10,978

0,000

10,784

Z02-BH-sr

BH

15,378

0,000

14,891

Z04-BH-dr

BH

2,808

2,421

0,000


225


BPEJ

Třída ochrany

Výměra Nezeměděls Katastrální území zeměděls ká půda [ha] ké půdy podle BPEJ [ha]


55311

4

0,036

55311

4

0,246

zahrada 0,175 zahrada zahrada 10,784 louka orná půda 14,891 louka louka zahrada 2,421 louka louka

55311 54752 55311 54710 54710 51310 54710 51310 52951 54712

4 4 4 3 3 2 3 2 4 4

0,938 0,019 0,155 3,587 7,198 2,100 12,675 0,116 0,056 1,992

Sedlec u Karlových 0,494 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var 0,657 Rybáře 0,000 Rybáře 0,193 Dvory 0,000 Rybáře 0,487 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,386 Drahovice 0,000 Drahovice

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne




Lokalita číslo


Z06-BH-ts

BH

6,704

0,000

6,516

Z07-BH-dv

BH

0,872

0,000

0,872

Z08-BH-sl

BH

8,288

0,000

5,878

Z09-BH-ts

BH

0,917

0,000

0,917

P02-BI-sr P06-BI-rb

BI BI

1,192 4,717

0,677 4,532

0,000 0,000

R01-BI-db

BI

1,702

0,000

1,702

R02-BI-db

BI

1,750

0,000

1,750


BPEJ

Třída ochrany


orná půda 6,516 louka louka orná půda orná půda 0,872 louka orná půda

52951 55411 56401 55411 56401 52212 52212

4 4 3 4 3 4 4

0,374 2,867 1,650 0,840 1,159 0,616 0,256

0,000 0,189 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

5,878 orná půda ovocný sad 0,917 orná půda orná půda orná půda 0,677 louka 4,532 zahrada zahrada

55311

4

5,861

2,410

55311 55411 55800 56401 55311 54752 55311

4 4 2 3 4 4 4

0,017 0,906 0,000 0,011 0,677 4,489 0,044

0,000 0,000 0,000 0,000 0,515 0,184 0,000

1,702 louka

54710

3

0,012

0,000

louka

55800

2

1,690

0,000

1,750 louka

52811

2

0,146

0,000

louka

52851

3

0,003

0,000

louka

54710

3

1,601

0,000

R03-BI-db

BI

2,722

0,093

2,618

2,711 louka

52811

2

2,711

0,011

R04-BI-db

BI

3,741

0,000

2,958

2,958 louka

52851

3

2,594

0,783

louka

54710

3

0,364

0,000


226

Drahovice Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Dvory Dvory Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Tašovice Tašovice Tašovice Stará Role Rybáře Rybáře Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var

Meliora ce

ne ano ano ano ano ne ne ne ne ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo



Z01-BI-dr

BI

Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo Celkem [ha] zastavěném současně území obce zastavěné [ha] území obce [ha] 1,217 1,186 0,000 1,186

Z01-BI-ov

BI

1,855

0,110

1,667

Z01-BI-ts

BI

0,650

0,000

Z02-BI-db

BI

0,520

Z02-BI-dr

BI

Z02-BI-ov


BPEJ

Třída ochrany


0,288

zahrada zahrada zahrada 1,778 louka louka louka louka zahrada zahrada zahrada 0,288 louka

52951 54712 54752 73211 73241 75011 77311 73211 73241 75011 54099

4 4 4 2 5 3 5 2 5 3 5

0,078 1,103 0,005 0,146 0,130 0,516 0,121 0,091 0,712 0,062 0,288

0,032 0,000 0,000 0,077 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,362

0,000

0,520

0,520 louka

52811

2

0,346

0,000

1,055

1,028

0,000

BI

1,344

0,016

0,725

Z02-BI-rb Z02-BI-ts

BI BI

0,189 0,531

0,000 0,000

0,189 0,531

louka 1,028 zahrada zahrada 0,741 louka zahrada zahrada 0,189 orná půda 0,531 orná půda

52911 52951 54712 74067 73244 74067 54710 54099

2 4 4 5 5 5 3 5

0,174 0,003 1,024 0,016 0,311 0,414 0,189 0,531

0,000 0,028 0,000 0,602 0,000 0,000 0,000 0,000

Z03-BI-db Z03-BI-kv Z03-BI-ov

BI BI BI

0,250 2,097 0,260

0,000 1,841 0,000

0,143 0,000 0,260

0,143 louka 1,841 zahrada 0,260 zahrada

52811 53244 74067

2 5 5

0,143 1,841 0,260

0,108 0,257 0,000

Z04-BI-db

BI

0,503

0,000

0,503

0,503 louka

52811

2

0,293

0,000

Z04-BI-ov

BI

1,693

0,000

1,666

louka 1,666 louka louka

52851 73214 73241

3 5 5

0,210 0,634 0,530

0,000 0,028 0,000


227

Drahovice Drahovice Drahovice Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Tašovice Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Drahovice Drahovice Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Rybáře Tašovice Doubí u Karlových Var Karlovy Vary Olšová Vrata Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Olšová Vrata Olšová Vrata

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo




Z05-BI-db

BI

1,749

0,000

1,735

Z05-BI-rb

BI

0,711

0,710

0,000

Z06-BI-ov

BI

2,442

0,000

2,376

Z07-BI-db

BI

3,597

0,000

3,597

Z07-BI-rb

BI

4,888

0,000

4,887

Z07-BI-sr

BI

8,446

0,000

8,446

Z08-BI-db Z08-BI-sr

BI BI

1,173 4,664

0,000 0,000

0,010 4,333


228


BPEJ

Třída ochrany


louka louka

74067 75011

5 3

0,243 0,259

1,735 louka

52811

2

0,002

louka 0,710 louka zahrada zahrada 2,376 orná půda orná půda orná půda orná půda

52851 54710 54710 54710 73201 73204 73211 73241

3 3 3 3 2 3 2 5

1,734 0,000 0,364 0,346 0,382 0,106 1,730 0,159

3,597 louka

52944

5

0,171

louka

52954

5

0,000

louka 4,887 orná půda orná půda zahrada 8,446 louka orná půda orná půda

54077 54752 55311 54752 51310 51310 54710

5 4 4 4 2 2 3

3,426 0,938 3,467 0,482 0,000 7,886 0,559

0,010 orná půda 4,333 louka orná půda orná půda orná půda orná půda

52944 54710 51310 54710 54712 57311

5 3 2 3 4 5

0,010 0,047 0,884 3,124 0,277 0,001

0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata Doubí u Karlových 0,014 Var Doubí u Karlových 0,000 Var 0,001 Rybáře 0,000 Rybáře 0,000 Stará Role 0,066 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var 0,001 Rybáře 0,000 Rybáře 0,000 Rybáře 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role Doubí u Karlových 1,162 Var 0,331 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ano ano ano ano ano


Lokalita číslo


Z09-BI-db

BI



2,297

0,000

2,256

2,256 louka

Z09-BI-rb

BI

6,283

0,000

6,283

6,283

Z10-BI-sr Z11-BI-rb

BI BI

1,848 3,075

0,000 0,037

1,848 3,035

1,848 3,071

Z13-BH-sr

BI

6,623

0,000

6,466

6,466

Z13-BI-ov

BI

0,104

0,017

0,087

0,104

Z14-BI-ov

BI

1,051

0,523

0,463

0,986

Z15-BI-ov

BI

16,111

0,606

14,899

15,505


229


zahrada orná půda orná půda orná půda louka louka orná půda zahrada zahrada louka louka louka orná půda orná půda orná půda louka louka louka louka zahrada zahrada louka louka louka louka louka louka orná půda

BPEJ

Třída ochrany


54710

3

2,256

54710 52811 55311 55011 52811 55311 52811 52811 55311 53214 53244 55311 53214 53244 55311 75001 75011 76511 76701 76511 76701 73201 73204 73211 75001 75011 76901 73201

3 2 4 3 2 4 2 2 4 5 5 4 5 5 4 3 3 5 5 5 5 2 3 2 3 3 5 2

0,000 5,613 0,670 1,848 0,601 0,847 1,204 0,204 0,215 0,000 0,000 0,073 4,019 0,000 2,373 0,017 0,087 0,071 0,392 0,523 0,000 1,183 1,909 0,464 1,266 0,019 0,559 4,653

Doubí u Karlových 0,041 Var Doubí u Karlových 0,000 Var 0,000 Rybáře 0,000 Rybáře 0,000 Stará Role 0,004 Rybáře 0,000 Rybáře 0,000 Rybáře 0,000 Rybáře 0,000 Rybáře 0,158 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,065 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,607 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo




Z16-BI-sr

BI

6,602

0,000

6,491

6,491

Z17-BI-ov Z17-BI-sr

BI BI

0,346 3,615

0,324 0,000

0,000 3,564

0,324 3,564

Z18-BI-ov

BI

0,216

0,211

0,000

0,211

Z23-BI-sr P01-BV-ov P01-BV-pc P01-BV-sr

BI BV BV BV

4,982 0,604 0,675 1,674

0,004 0,071 0,000 1,593

4,978 0,000 0,591 0,000

4,982 0,071 0,591 1,593

Z01-BV-ck Z02-BV-ck

BV BV

0,934 2,946

0,000 0,000

0,873 2,946

0,873 2,946


230

Druh ZPF podle katastru nemovito stí orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada louka louka louka louka orná půda orná půda orná půda orná půda louka louka louka orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda louka louka orná půda zahrada louka louka zahrada orná půda orná půda

BPEJ

73204 73211 73214 75011 75001 53211 53214 53241 55311 53211 53214 53241 55311 75001 53214 55311 53211 53214 53241 53244 55311 75001 76901 55311 73201 55411 55900 55900 55311 55301

Třída ochrany

Výměra Nezeměděls Katastrální území zeměděls ká půda [ha] ké půdy podle BPEJ [ha] 3 2 5 3 3 4 5 4 4 4 5 4 4 3 5 4 4 5 4 5 4 3 5 4 2 4 2 2 4 3

1,472 2,567 0,223 1,119 0,071 0,452 0,005 0,000 0,325 4,581 0,919 0,206 0,002 0,324 0,084 0,000 0,004 0,122 0,521 0,261 2,573 0,125 0,086 4,982 0,071 0,591 1,048 0,545 0,873 2,946

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,111 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,022 0,051 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,005 0,000 0,000 0,533 0,084 0,081 0,000 0,061 0,000

Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Olšová Vrata Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Olšová Vrata Olšová Vrata Stará Role Olšová Vrata Počerny Stará Role Stará Role Čankov Čankov

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne




Lokalita číslo


Z03-BV-ck

BV

2,637

0,000

2,002

Z04-BV-pc

BV

0,769

0,769

0,000

Z05-BV-pc

BV

0,273

0,000

0,272

Z06-BV-sr Z11-BV-sr Z18-BV-sr

BV BV BV

0,657 0,172 0,597

0,000 0,000 0,284

0,657 0,000 0,310

Z19-BV-sr

BV

6,194

0,001

6,194

Z22-BV-sr Z07-DL-ov Z09-DL-ov

BV DL DL

0,243 1,124 24,096

0,232 0,000 0,000

0,000 0,109 3,937

P01-DS-bh

DS

1,588

0,244

0,000

P02-DS-bh

DS

0,078

0,009

0,000


231


zahrada 2,002 louka louka 0,769 louka louka louka 0,272 louka louka louka zahrada 0,657 orná půda 0,000 zahrada 0,594 louka zahrada 6,194 louka louka 0,232 zahrada 0,109 orná půda 3,937 louka louka louka louka louka orná půda orná půda orná půda 0,244 louka orná půda zahrada 0,009 louka

BPEJ

55301 55301 56701 55004 55201 55411 54702 55201 56701 55201 54710 53244 55900 55900 53211 55311 55900 73211 73201 75001 75011 76811 76901 73201 73211 75011 55311 55311 55311 55311

Třída ochrany


0,000 0,039 1,962 0,769 0,000 0,000 0,000 0,134 0,023 0,114 0,657 0,000 0,594 0,000 1,642 4,552 0,232 0,109 0,519 1,106 1,069 0,002 0,047 0,329 0,706 0,158 0,233 0,002 0,008 0,009

0,000 0,635 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001 0,000 0,000 0,000 0,000 0,172 0,003 0,000 0,000 0,000 0,011 1,016 20,159 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,344 0,000 0,000 0,069

Čankov Čankov Čankov Počerny Počerny Počerny Počerny Počerny Počerny Počerny Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Bohatice Bohatice Bohatice Bohatice

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo


P03-DS-bh P04-DS-tu Z01-DS-bh

DS DS DS

Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo Celkem [ha] zastavěném současně území obce zastavěné [ha] území obce [ha] 0,090 0,087 0,000 0,087 1,409 0,005 0,000 0,005 1,450 0,028 0,000 0,028

Z01-DS-db

DS

0,906

Z01-DS-R6

DS


76,032


0,000

0,786

1,252

25,365

232

Druh ZPF podle katastru nemovito stí zahrada zahrada zahrada

BPEJ

Třída ochrany


55311 54712 52944

4 4 5

0,087 0,005 0,028

0,786 louka

52811

2

0,049

louka

54710

3

0,385

55800 56701 55301 55311 56701 54710 54742 54752 73211 73214 73241 73244 73251 73254 74077 75001 75011 75041 77311 73201 73204 73211 73214

2 5 3 4 5 3 4 4 2 5 5 5 5 5 5 3 3 5 5 2 3 2 5

0,352 1,347 2,093 0,897 0,635 0,281 0,053 0,096 0,018 0,000 0,156 0,369 0,000 0,000 0,035 0,374 0,941 0,163 0,597 0,865 0,335 0,323 0,220

louka 26,617 louka orná půda orná půda orná půda louka louka louka louka louka louka louka louka louka louka louka louka louka louka orná půda orná půda orná půda orná půda

0,003 Bohatice 1,404 Tuhnice 1,422 Bohatice Doubí u Karlových 0,119 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var 49,415 Čankov 0,000 Čankov 0,000 Čankov 0,000 Čankov 0,000 Dvory 0,000 Dvory 0,000 Dvory 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo

Z01-DS-sl


DS



2,506


0,004

1,038 233


BPEJ

Třída ochrany


Meliora ce

orná půda orná půda ovocný sad ovocný sad ovocný sad zahrada zahrada louka louka orná půda zahrada zahrada

75001 75011

3 3

0,156 0,333

0,000 Olšová Vrata 0,000 Olšová Vrata

ne ne

73241

5

0,132


ne

73244

5

0,000


ne

75011 73244 75011 54710 54752 54710 54710 54752

3 5 3 3 4 3 3 4

0,827 0,146 0,459 0,022 0,034 0,007 0,469 0,012

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

louka

54067

5

0,243

0,000

louka

54710

3

0,004

0,000

louka

55311

4

2,775

0,000

orná půda

54067

5

0,141

0,000

orná půda

54710

3

3,062

0,000

orná půda

55311

4

7,378

0,000

zahrada louka zahrada

55311 54710 54710

4 3 3

0,129 0,101 0,390

0,000 0,000 0,000

54710

3

0,051

1,465

1,042 louka

Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Rybáře Rybáře Rybáře Rybáře Rybáře Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Stará Role Stará Role Sedlec u Karlových Var

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo

Z01-DS-tu Z02-DSII/220




DS

0,168

0,026

0,000

DS

33,013

1,591

19,227


234


BPEJ

Třída ochrany

Výměra Nezeměděls Katastrální území zeměděls ká půda [ha] ké půdy podle BPEJ [ha] Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var 0,141 Tuhnice

louka

55311

4

0,397

orná půda

54710

3

0,450

orná půda

55311

4

0,009

zahrada

54710

3

0,088

zahrada 0,026 louka

55311 55800

4 2

0,046 0,026

20,818 louka louka louka louka orná půda zahrada zahrada zahrada louka louka orná půda orná půda zahrada zahrada

52944 55301 55311 56601 55311 52944 55301 55311 55311 56401 55311 56401 55311 56401

5 3 4 5 4 5 3 4 4 3 4 3 4 3

0,812 1,264 0,763 0,056 1,919 0,326 0,049 0,013 0,002 0,684 3,739 0,033 0,050 0,138

12,195 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

louka

55311

4

2,728

0,000

orná půda

55301

3

0,006

0,000

orná půda louka

55311 55211

4 4

1,108 1,194

0,000 0,000

Bohatice Bohatice Bohatice Bohatice Bohatice Bohatice Bohatice Bohatice Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Stará Role

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo




Z03-DS-dv Z03-DS-ts

DS DS

2,715 0,136

0,006 0,000

0,499 0,041

Z06-DS-db

DS

1,775

0,354

0,864

Z06-DS-pc

DS

3,314

0,149

2,334

Z08-DS-dv

DS

5,627

0,006

4,387


235


BPEJ

Třída ochrany


louka orná půda orná půda 0,504 orná půda 0,041 louka louka orná půda

55311 55311 56401 55800 55411 56401 55411

4 4 3 2 4 3 4

3,505 2,431 0,000 0,504 0,003 0,014 0,024

0,000 0,000 0,000 2,210 0,094 0,000 0,000

1,218 louka

52811

2

0,795

0,557

louka

52851

3

0,294

0,000

louka

54710

3

0,109

0,000

louka

54712

4

0,015

0,000

zahrada

52851

3

0,001

0,000

54710 54702 55201 55211 55301 55311 55201 55211 55301 55311 55201 52212 55411 52212

3 3 3 4 3 4 3 4 3 4 3 4 4 4

0,004 0,060 0,069 0,002 0,544 0,002 0,702 0,000 0,188 0,567 0,349 0,613 1,362 0,263

0,000 0,831 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,234 0,000 0,000

zahrada 2,483 louka louka louka louka louka orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada 4,393 louka louka orná půda

Stará Role Stará Role Stará Role Dvory Tašovice Tašovice Tašovice Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Doubí u Karlových Var Počerny Počerny Počerny Počerny Počerny Počerny Počerny Počerny Počerny Počerny Dvory Dvory Dvory

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne


Lokalita číslo




Z08-DS-pc Z08-DS-rs

DS DS

0,169 1,260

0,000 0,082

0,169 0,000

0,169 0,082

Z09-DS-bh

DS

0,063

0,000

0,063

0,063

Z09-DS-pc Z10-DS-ov

DS DS

0,064 3,938

0,000 0,000

0,064 3,118

0,064 3,118

Z10-DS-pc

DS

0,222

0,000

0,222

0,222

Z10-DS-rb

DS

1,413

0,000

1,013

1,013


236

Druh ZPF podle katastru nemovito stí louka louka louka orná půda orná půda orná půda louka zahrada louka orná půda orná půda orná půda louka louka louka louka louka louka orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda louka louka orná půda orná půda zahrada

BPEJ

52213 55411 56401 55411 56401 54712 56401 56401 55301 55301 56601 54712 73211 75001 75011 76511 76701 76811 73201 73211 75001 75011 76701 54712 55014 52811 55311 52811 55311 52811

Třída ochrany


0,018 0,673 1,035 0,361 0,069 0,169 0,025 0,057 0,009 0,054 0,001 0,064 0,187 0,043 0,427 0,191 0,612 0,152 0,363 0,591 0,051 0,496 0,005 0,209 0,012 0,441 0,004 0,171 0,177 0,054

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,178 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,820 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,400 0,000 0,000 0,000 0,000

Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Počerny Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Bohatice Bohatice Bohatice Počerny Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Počerny Počerny Rybáře Rybáře Rybáře Rybáře Rybáře

Meliora ce

ne ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne




Lokalita číslo


Z11-DS-pc Z13-DS-pc

DS DS

0,563 0,337

0,000 0,000

0,199 0,013

Z14-DS-dv

DS

0,523

0,062

0,119

Z24-DS-sr Z08-DX-ov K01-NP-ck K01-NP-rs

DS DX NP NP

0,980 0,090 0,091 0,331

0,000 0,000 0,000 0,000

0,234 0,088 0,091 0,305

K01-NP-sl K04-NP-bh

NP NP

1,108 0,557

0,000 0,000

K04-NP-sl

NP

0,094

0,000

Třída ochrany


55311 51310 54712 55011 54712 56701 55211 74067 55311 55311 55311

4 2 4 3 4 5 4 5 4 4 4

0,166 0,199 0,000 0,013 0,112 0,069 0,234 0,088 0,091 0,094 0,211

0,000 0,365 0,324 0,000 0,342 0,000 0,746 0,002 0,000 0,026 0,000

1,108 0,557

1,108 orná půda 0,557 louka orná půda

55311 55311 55311

4 4 4

1,108 0,280 0,276

0,000 0,000 0,000

0,094

0,094 orná půda

54077

5

0,000

0,000

orná půda 1,152 louka louka louka zahrada zahrada zahrada

54710 54712 55800 56701 54712 55800 56701

3 4 2 5 4 2 5

0,093 0,424 0,145 0,420 0,127 0,033 0,004

0,000 0,245 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,224 orná půda 0,732 louka louka orná půda 1,626 louka

55301 55301 55311 55301 55311

3 3 4 3 4

0,224 0,635 0,046 0,051 0,971

0,314 0,000 0,000 0,000 0,000

NP

1,397

0,642

0,510

K06-NP-sl K07-NP-bh

NP NP

0,538 0,732

0,000 0,000

0,224 0,732

K08-NP-bh

NP

1,626

0,000

1,626 237

BPEJ

zahrada 0,199 louka 0,013 orná půda orná půda 0,181 louka louka 0,234 louka 0,088 louka 0,091 orná půda 0,305 orná půda orná půda

K05-NP-dv



Rybáře Počerny Počerny Počerny Dvory Dvory Stará Role Olšová Vrata Čankov Čankov Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových Var Bohatice Bohatice Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Dvory Dvory Dvory Dvory Dvory Dvory Sedlec u Karlových Var Bohatice Bohatice Bohatice Bohatice

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne




Lokalita číslo


K08-NP-ov

NP

0,126

0,000

0,011

K05-NS-bh K06-NS-bh

NS NS

0,272 0,475

0,000 0,000

0,272 0,475

K11-NS-ov

NS

0,226

0,000

0,226

K05-NSs-sl Z04-OM-ts

NSs OM

3,924 11,304

0,000 0,000

0,013 11,091

Z10-OM-dv P10-OS-tu

OM OS

0,605 4,191

0,000 3,726

0,369 0,000

Z06-OS-dv

OS

3,143

0,000

3,096

P04-OV-bh Z01-OV-dv

OV OV

0,585 7,028

0,585 0,000

0,000 6,574

Z01-OV-sr Z02-OV-dv

OV OV

0,539 2,179

0,000 0,000

0,539 2,099


238


BPEJ

Třída ochrany


orná půda 0,011 orná půda orná půda orná půda 0,272 louka 0,475 orná půda orná půda 0,226 louka louka

55311 73201 73204 75001 55311 55301 56601 73201 73204

4 2 3 3 4 3 5 2 3

0,655 0,011 0,000 0,000 0,272 0,353 0,122 0,216 0,010

0,000 0,114 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,013 zahrada 11,091 louka louka orná půda orná půda orná půda orná půda 0,369 louka 3,726 orná půda zahrada 3,096 louka orná půda 0,585 zahrada 6,574 louka louka louka louka 0,539 louka 2,099 louka louka

55311 55411 56401 52213 54700 55411 56401 52212 54712 54712 52212 52212 55311 52212 55411 55411 56401 54710 55411 55411

4 4 3 5 3 4 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 4 4

0,013 0,040 0,783 2,919 2,022 3,194 2,133 0,369 0,456 3,271 2,127 0,969 0,585 0,060 5,708 0,801 0,005 0,539 1,743 0,141

3,911 0,212 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,235 0,465 0,000 0,048 0,000 0,000 0,455 0,000 0,000 0,000 0,000 0,080 0,000

Bohatice Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Bohatice Bohatice Bohatice Olšová Vrata Olšová Vrata Sedlec u Karlových Var Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Dvory Tuhnice Tuhnice Dvory Dvory Bohatice Dvory Dvory Tašovice Tašovice Stará Role Dvory Tašovice

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ne ano ano




Lokalita číslo


Z03-OV-rb Z05-OV-dv

OV OV

1,050 0,557

0,000 0,000

0,912 0,557

Z05-OV-ov

OV

0,856

0,000

0,856

Z06-OV-dr

OV

4,870

0,000

4,281

K11-RN-rs

RN

2,256

0,000

2,256

Z03-RZ-rs

RZ

3,394

0,000

Z03-RZ-sl

RZ

2,949

0,000

Třída ochrany


3,394

56401 54710 52212 55411 73204 73214 54712 54752 55311 57311 55311

3 3 4 4 3 5 4 4 4 5 4

0,215 0,912 0,111 0,446 0,633 0,222 2,247 2,034 1,300 0,956 3,394

0,000 0,138 0,000 0,000 0,000 0,000 0,589 0,000 0,000 0,000 0,000

1,862

1,862 louka

55311

4

0,128

1,087

orná půda

55311

4

1,733

0,000

zahrada 3,967 louka orná půda zahrada 2,090 orná půda orná půda orná půda 2,607 louka louka 2,772 louka louka louka 0,418 louka louka 0,002 zahrada

55311 55311 55311 55311 54700 54702 54712 55411 56701 73201 75001 76701 75001 76901 55800

4 4 4 4 3 3 4 4 5 2 3 5 3 5 2

0,000 0,142 3,635 0,190 1,857 0,001 0,232 2,211 0,396 0,156 2,255 0,361 0,040 0,377 0,002

0,000 0,119 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,419 0,000 0,000 0,023 0,000 3,034

RZ

4,086

0,000

3,967

Z07-RZ-pc

RZ

2,090

0,000

2,090

Z16-RZ-dv

RZ

2,607

0,000

2,607

Z16-RZ-ov

RZ

3,191

0,000

2,772

Z19-RZ-ov

RZ

0,441

0,418

0,000

P01-SC-tu

SC

3,036

0,002

0,000 239

BPEJ

louka 0,912 orná půda 0,557 louka louka 0,856 louka louka 4,281 louka louka 2,256 louka louka 3,394 orná půda

Z04-RZ-ck



Tašovice Rybáře Dvory Dvory Olšová Vrata Olšová Vrata Drahovice Drahovice Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Čankov Čankov Čankov Počerny Počerny Počerny Dvory Dvory Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Tuhnice

Meliora ce

ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo



P02-SC-tu

SC

Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo Celkem [ha] zastavěném současně území obce zastavěné [ha] území obce [ha] 6,314 0,724 0,000 0,724

P03-SC-tu Z04-SC-dv

SC SC

3,786 4,059

0,162 0,000

P01-SK-db P01-SK-dv

SK SK

1,633 1,077

Z02-SK-sl Z04-SK-rb Z08-SK-rb

SK SK SK

Z20-SK-sr P01-SM-rb


BPEJ

Třída ochrany


0,000 0,824

louka orná půda zahrada 0,162 zahrada 0,824 orná půda

55800 55800 55800 54712 55800

2 2 2 4 2

0,013 0,509 0,203 0,162 0,824

5,590 0,000 0,000 3,623 3,235

0,048 0,000

0,000 0,392

0,048 louka 0,392 orná půda

52851 52212

3 4

0,048 0,392

1,586 0,685

0,688 0,639 0,855

0,000 0,631 0,851

0,000 0,000 0,000

SK SM

2,125 8,119

0,000 0,049

1,907 0,000

P02-SM-dr

SM

1,005

0,814

0,000

P02-SM-dv P05-SM-bh

SM SM

1,093 0,511

0,198 0,162

0,000 0,000

Z04-SM-bh Z11-SM-ov Z14-SM-bh Z02-SR-cl Z03-SR-cl

SM SM SM SR SR

0,828 1,427 1,366 0,158 0,632

0,828 0,000 0,000 0,083 0,625

0,000 0,599 1,173 0,000 0,000

Z04-SR-cl P01-SV-rs

SR SV

1,437 0,325

0,015 0,325

0,000 0,000

0,000 zahrada 0,631 zahrada 0,851 louka louka 1,907 louka 0,049 louka zahrada 0,814 zahrada zahrada 0,198 zahrada 0,162 louka zahrada 0,828 louka 0,599 zahrada 1,173 orná půda 0,083 louka 0,625 louka louka 0,015 louka 0,325 louka

55311 54710 52811 55311 55311 55311 55311 52951 54712 54712 55311 55311 55311 75011 55311 74068 73244 74068 73241 55311

4 3 2 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 4 5 5 5 5 4

0,000 0,631 0,000 0,851 1,907 0,049 0,000 0,028 0,786 0,198 0,078 0,084 0,828 0,599 1,173 0,083 0,624 0,001 0,015 0,325

0,688 0,008 0,004 0,000 0,219 8,070 0,000 0,190 0,000 0,895 0,349 0,000 0,000 0,828 0,193 0,075 0,006 0,000 1,422 0,000

P01-SV-sl

SV

1,822

1,684

0,000

1,685 louka

55311

4

0,602

0,137


240

Tuhnice Tuhnice Tuhnice Tuhnice Dvory Doubí u Karlových Var Dvory Sedlec u Karlových Var Rybáře Rybáře Rybáře Stará Role Rybáře Rybáře Drahovice Drahovice Dvory Bohatice Bohatice Bohatice Olšová Vrata Bohatice Cihelny Cihelny Cihelny Cihelny Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových Var

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo





BPEJ

Třída ochrany


orná půda

55311

4

0,000

zahrada

55311

4

1,082

0,356 louka

55311

4

0,003

55311 55011 55211 55211 55301 55311 55311 56401 57311 55301 55311 55311 55311 55311 55311 56401

4 3 4 4 3 4 4 3 5 3 4 4 4 4 4 3

0,354 0,001 0,750 0,525 0,911 0,241 0,051 0,562 0,066 0,066 1,030 0,178 1,168 1,293 0,257 1,157

P02-SV-sl

SV

0,664

0,356

0,000

Z01-SV-pc

SV

1,276

0,000

1,276

Z02-SV-pc

SV

1,152

0,000

1,152

Z02-SV-rs

SV

1,127

0,000

0,680

Z03-SV-pc Z04-SV-rs

SV SV

0,066 1,222

0,000 0,000

0,066 1,208

Z05-SV-rs

SV

4,147

0,598

2,121

Z06-SV-rs

SV

1,157

0,000

1,157

zahrada 1,276 louka louka orná půda 1,152 louka louka 0,680 zahrada zahrada zahrada 0,066 louka 1,208 louka orná půda 2,719 louka orná půda zahrada 1,157 louka

Z06-SV-sl

SV

1,296

0,000

1,068

1,068 louka

55311

4

1,068

Z07-SV-sl

SV

0,387

0,058

0,001

0,060 louka

55311

4

0,001

Z09-SV-dr Z11-SV-bh Z21-SV-sr

SV SV SV

0,710 0,752 0,414

0,121 0,663 0,000

0,000 0,089 0,385

zahrada 0,121 zahrada 0,752 louka 0,385 louka

55311 53244 55301 52841

4 5 3 4

0,058 0,121 0,752 0,385


241

Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var Sedlec u Karlových 0,307 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var 0,000 Počerny 0,000 Počerny 0,000 Počerny 0,000 Počerny 0,000 Počerny 0,447 Rosnice u Staré Role 0,000 Rosnice u Staré Role 0,000 Rosnice u Staré Role 0,000 Počerny 0,014 Rosnice u Staré Role 0,000 Rosnice u Staré Role 1,428 Rosnice u Staré Role 0,000 Rosnice u Staré Role 0,000 Rosnice u Staré Role 0,000 Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových 0,228 Var Sedlec u Karlových 0,327 Var Sedlec u Karlových 0,000 Var 0,589 Drahovice 0,000 Bohatice 0,029 Stará Role

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ano ano ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne



Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo Celkem [ha] zastavěném současně území obce zastavěné [ha] území obce [ha] 0,000 0,365 0,365 0,000 0,913 0,913 2,208 0,000 2,208 0,000 1,863 1,863

Lokalita číslo


Z08-TI-dr Z03-VD-bh Z07-VD-dr Z07-VD-rs

TI VD VD VD

1,365 0,913 3,050 1,913

Z08-VD-kv Z10-VD-rs

VD VD

1,980 0,416

0,000 0,416

0,441 0,000

Z10-VD-sl Z12-VD-bh Z13-VD-bh

VD VD VD

4,378 0,249 0,644

0,000 0,000 0,000

4,258 0,249 0,626

Z03-VL-sr Z04-VL-sr Z05-VL-bh Z06-VL-bh Z07-VL-bh Z07-VL-ts

VL VL VL VL VL VL

0,470 0,361 0,961 0,713 2,375 1,998

0,444 0,217 0,938 0,670 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 1,310 1,659

Z08-VL-bh

VL

5,268

0,058

4,994

Z09-VL-dv

VL

2,553

0,000

2,157

Z10-VL-bh

VL

13,218

0,000

13,218


242


BPEJ

Třída ochrany


louka orná půda zahrada louka louka 0,441 louka 0,416 louka zahrada

55800 55311 52951 55311 56401 57101 56401 56401

2 4 4 4 3 5 3 3

0,365 0,913 2,208 1,700 0,163 0,441 0,383 0,032

1,000 0,000 0,842 0,050 0,000 1,539 0,000 0,000

4,258 orná půda 0,249 louka 0,626 louka orná půda 0,444 zahrada 0,217 zahrada 0,938 louka 0,670 louka 1,310 orná půda 1,659 orná půda orná půda 5,052 louka orná půda zahrada 2,157 louka louka 13,218 louka louka louka louka orná půda

55301 55301 55311 55311 54710 54710 55311 55311 55311 55411 56401 55311 55311 55311 52212 56701 55301 55311 56601 56901 55301

3 3 4 4 3 3 4 4 4 4 3 4 4 4 4 5 3 4 5 5 3

4,258 0,249 0,051 0,576 0,444 0,217 0,938 0,670 1,310 1,477 0,182 0,719 4,275 0,059 1,777 0,381 5,695 0,636 0,147 0,793 4,140

0,120 0,000 0,017 0,000 0,027 0,144 0,024 0,043 1,064 0,338 0,000 0,216 0,000 0,000 0,395 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Drahovice Bohatice Drahovice Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Karlovy Vary Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových Var Bohatice Bohatice Bohatice Stará Role Stará Role Bohatice Bohatice Bohatice Tašovice Tašovice Bohatice Bohatice Bohatice Dvory Dvory Bohatice Bohatice Bohatice Bohatice Bohatice

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo




Druh ZPF podle katastru nemovito stí orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda louka orná půda louka louka louka louka orná půda louka louka louka louka louka louka orná půda orná půda zahrada zahrada louka louka

BPEJ

Třída ochrany


55311 56601 56901 55411 56401 55311 56401 56401 52213 54612 54710 55411 55411 52213 54700 54710 56811 55411 55800 55411 56401 55411 56401 54712 55311

4 5 5 4 3 4 3 3 5 4 3 4 4 5 3 3 5 4 2 4 3 4 3 4 4

1,339 0,068 0,399 0,590 0,155 0,900 2,330 0,425 0,659 0,000 0,000 0,477 1,243 0,004 3,933 0,032 0,007 0,156 0,745 0,287 0,318 0,123 1,049 1,129 2,732

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,365 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,931

Z10-VL-ts

VL

0,746

0,000

0,746

0,746

Z14-VL-sr Z08-VS-ts

VL VS

0,900 4,120

0,000 0,000

0,900 2,755

0,900 2,755

Z11-VS-dv

VS

1,135

0,000

1,135

1,135

Z11-VS-ts Z12-VS-dv

VS VS

1,243 3,977

0,000 0,000

1,243 3,977

1,243 3,977

Z12-VS-ts

VS

2,678

0,000

2,678

2,678

Z13-VS-dv Z15-VS-sr

VS VS

1,129 4,662

1,129 0,000

0,000 2,732

1,129 2,732

Z09-VX-sl

VX

0,741

0,000

0,741

0,741 louka

55301

3

0,495

0,000

Z05-VZ-sr

VZ

4,838

0,000

4,838

orná půda 4,838 orná půda orná půda

55301 51310 54700

3 2 3

0,246 0,113 0,003

0,000 0,000 0,000


243

Bohatice Bohatice Bohatice Tašovice Tašovice Stará Role Tašovice Tašovice Dvory Dvory Dvory Dvory Tašovice Dvory Dvory Dvory Dvory Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Dvory Stará Role Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Stará Role Stará Role

Meliora ce

ne ne ne ano ano ne ano ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ne ne ne ne ne ano


Lokalita číslo





BPEJ

Třída ochrany


Z04-XL-kv

Xl

0,675

0,467

0,000

orná půda orná půda 0,467 zahrada

K01-ZO-db

ZO

0,384

0,381

0,000

0,381 louka

54710

3

0,297

louka

54712

4

0,084

zahrada 0,381 louka louka louka 1,901 louka louka louka 0,871 louka louka orná půda orná půda 1,717 louka louka orná půda orná půda orná půda

54710 55411 55411 56401 51310 54702 54710 55411 56401 55411 56401 55301 56701 55301 55311 56701

3 4 4 3 2 3 3 4 3 4 3 3 5 3 4 5

0,000 0,316 0,000 0,065 0,099 0,001 1,801 0,004 0,104 0,760 0,003 0,160 0,860 0,630 0,000 0,067

0,376 louka

55800

2

0,237

zahrada 2,373 louka louka louka orná půda

55800 52212 52213 55411 52212

2 4 5 4 4

0,139 0,395 0,203 1,584 0,170

K01-ZO-dv

ZO

1,135

0,000

0,381

K01-ZO-sr

ZO

1,901

0,148

1,753

K01-ZO-ts

ZO

0,871

0,000

0,871

K02-ZO-ck

ZO

1,782

0,000

1,717

K02-ZO-db

ZO

0,381

0,376

0,000

K02-ZO-dv

ZO

2,873

0,000

2,373


244

54702 54710 53244

3 3 5

0,047 4,676 0,467

0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,207 Karlovy Vary Doubí u Karlových 0,003 Var Doubí u Karlových 0,000 Var Doubí u Karlových 0,000 Var 0,754 Dvory 0,000 Tašovice 0,000 Tašovice 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Stará Role 0,000 Tašovice 0,000 Tašovice 0,000 Tašovice 0,000 Tašovice 0,065 Čankov 0,000 Čankov 0,000 Čankov 0,000 Čankov 0,000 Čankov Doubí u Karlových 0,006 Var Doubí u Karlových 0,000 Var 0,500 Dvory 0,000 Dvory 0,000 Dvory 0,000 Dvory

Meliora ce

ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Lokalita číslo




K02-ZO-rs K02-ZO-sl

ZO ZO

0,457 0,096

0,000 0,000

0,457 0,096

K02-ZO-sr

ZO

3,268

0,000

0,582

K02-ZO-ts

ZO

2,165

0,036

1,317

K03-ZO-ck

ZO

1,383

0,000

1,383


BPEJ

Třída ochrany


orná půda orná půda 0,457 orná půda 0,096 orná půda

52213 55411 55311 55311

5 4 4 4

0,000 0,020 0,457 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000

louka 0,582 louka louka zahrada 1,353 louka louka orná půda orná půda 1,383 orná půda orná půda

55311 51310 54710 51310 55411 55800 55411 55800 55301 55311

4 2 3 2 4 2 4 2 3 4

0,095 0,341 0,182 0,059 0,001 0,389 0,962 0,002 0,803 0,079

0,000 2,686 0,000 0,000 0,812 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

orná půda

55311

4

0,501

0,000

K03-ZO-db

ZO

0,528

0,060

0,000

0,060 zahrada

55800

2

0,060

0,469

K03-ZO-sl K03-ZO-sr

ZO ZO

0,126 1,042

0,000 0,000

0,126 1,034

K03-ZO-ts

ZO

0,408

0,000

0,408

K04-ZO-dv K04-ZO-rs K04-ZO-sr

ZO ZO ZO

0,181 0,141 0,655

0,000 0,000 0,000

0,060 0,141 0,655

0,126 orná půda 1,034 louka louka orná půda 0,408 louka louka orná půda 0,060 louka 0,141 louka 0,655 orná půda orná půda

54710 51310 57311 51310 52213 56401 56401 52212 56401 51310 54710

3 2 5 2 5 3 3 4 3 2 3

0,126 0,178 0,055 0,802 0,188 0,049 0,171 0,060 0,141 0,507 0,027

0,000 0,008 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,121 0,000 0,000 0,000


245

Dvory Dvory Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Sedlec u Karlových Var Stará Role Stará Role Stará Role Tašovice Tašovice Tašovice Tašovice Čankov Čankov Sedlec u Karlových Var Doubí u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Stará Role Stará Role Stará Role Tašovice Tašovice Tašovice Dvory Rosnice u Staré Role Stará Role Stará Role

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano


Lokalita číslo




K05-ZO-rs

ZO

0,395

0,000

0,388

0,388

K05-ZO-sr K06-ZO-ov

ZO ZO

0,132 0,174

0,000 0,000

0,132 0,045

0,132 0,045

K06-ZO-rs K07-ZO-ov

ZO ZO

0,266 2,520

0,000 0,000

0,266 2,137

0,266 2,137

K07-ZO-rs K08-ZO-rs K09-ZO-rs K10-ZO-rs K12-ZO-ov K13-ZO-sr K06-ZO-sr

ZO ZO ZO ZO ZO ZO ZP

0,228 0,387 0,119 0,065 0,092 2,136 1,486

0,000 0,000 0,000 0,000 0,049 0,000 0,000

0,227 0,387 0,119 0,065 0,000 2,136 1,271

0,227 0,387 0,119 0,065 0,049 2,136 1,271


246

Druh ZPF podle katastru nemovito stí orná půda orná půda zahrada zahrada louka louka orná půda orná půda louka louka louka louka louka louka louka louka louka louka orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada orná půda louka

BPEJ

54712 57311 51310 57311 55311 56401 55311 55011 73211 75011 56401 73201 73241 73244 75001 75011 76511 76701 73201 73211 75001 75011 76701 55311 55311 55311 55311 75001 55311 53214

Třída ochrany


0,034 0,067 0,011 0,010 0,116 0,271 0,000 0,132 0,014 0,031 0,266 0,175 0,010 0,000 0,239 0,250 0,431 0,782 0,016 0,018 0,098 0,117 0,001 0,227 0,387 0,119 0,065 0,049 2,136 0,359

0,000 0,000 0,000 0,000 0,007 0,000 0,000 0,000 0,129 0,000 0,000 0,383 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001 0,000 0,000 0,000 0,043 0,000 0,215

Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Stará Role Stará Role Olšová Vrata Olšová Vrata Rosnice u Staré Role Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Olšová Vrata Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Rosnice u Staré Role Olšová Vrata Stará Role Stará Role

Meliora ce

ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ano ne ne ne


Lokalita číslo





BPEJ

Třída ochrany


P11-ZP-tu

ZP

3,910

0,162

0,000

louka orná půda orná půda orná půda 0,162 louka

P05-ZS-sl

ZS

0,460

0,415

0,000

0,415 orná půda

55301

3

0,008

0,045

K01-ZV-dr

ZV

0,757

0,751

0,000

K02-ZV-dr

ZV

1,018

0,000

0,835

zahrada 0,751 louka zahrada zahrada 0,835 louka louka

55301 54712 52951 54712 54712 54752

3 4 4 4 4 4

0,407 0,096 0,026 0,628 0,024 0,811

0,000 0,007 0,000 0,000 0,183 0,000


247

53244 53211 53214 53244 55800

5 4 5 5 2

0,065 0,036 0,801 0,009 0,162

0,000 0,000 0,000 0,000 3,748

Stará Role Stará Role Stará Role Stará Role Tuhnice Sedlec u Karlových Var Sedlec u Karlových Var Drahovice Drahovice Drahovice Drahovice Drahovice

Meliora ce

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


Odůvodnění rozsahu závoru ZPF Koncept územního plánu je vyjádřením analýzy vstupních informací, požadavků na výstupní řešení v kombinaci s vyhodnocením současného území, převzetí záměrů současného územního plánu s promítnutím všeho do právního prostředí. Vstupním argumentem řešení je požadavek pořizovatele na úplné převzetí zastavitelných ploch podle platného územního plánu. Důvodem je oprávněná obava z rizika možných náhrad, které při vyřazení rozvojových ploch mohou ve smyslu § 108 stavebního zákona majitelé dotčených pozemků uplatnit. S ohledem na rozsah probíhajícího rozvoje a omezené možnosti vedení rozhodujících tras dopravní infrastruktury neměl projektant s převzetím těchto zastavitelných ploch zásadní profesní problém. Dalším argumentem je naplnění kompaktního rozvoje města – přednostní využití volných ploch a proluk zastavěného území, využití znehodnocených ploch, které je uplatněno jako základní varianta konceptu. Důsledné využití prostoru vnitřního města je dále doplněno kompaktní městskou strukturou rozvojové části Karlovy Vary. Výsledné varianty návrhu opět vytváření kompaktní obraz a míra zastavěnosti je vyjádřena plošně v této části odůvodnění. Třetím argumentem je minimalizace rozvoje solitérních sídel, zde jsou de facto převzaty zastavitelné plochy dle platného územního plánu a další rozvoj z hlediska žádostí fyzických a právnických osob se omezuje výhradně na jednotlivé žádosti, do proluk zastavěného území a výhradně po potřeby bydlení. Rozvoj dalších ploch individuální rekreace ve stávajících lokalitách i vznik novotvarů je vyloučen.


248

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA KARLOVY VARY - KONCEPT

Recommend Documents