ÚZEMNÍ PLÁN KAROLINKA

.

.

.

.

.

.

. .

.

.

.

ÚZEMNÍ PLÁN KAROLINKA vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA), ve smyslu stavebního zákona č. 350/2012 Sb. §19 odst.2, v rozsahu přílohy č.1 k zákonu č. 183/2006 Sb.

Březen 2013

.

EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepní 1h, 602 00 Brno

ÚZEMNÍ PLÁN KAROLINKA hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví

Zadání: Posouzení „Územního plánu Karolinka“ z hlediska vlivů koncepce na životní prostředí dle §10e zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu přílohy č. 9, v souladu s §19 odst. 2 zákona č. 350/2012 Sb., stavební zákon. Zadavatel ÚP Karolinka:

město Karolinka Radniční nám. 42 756 05 Karolinka Statutární zástupce: Marie Chovanečková – starostka www.karolinka.cz

Pořizovatel ÚP Karolinka:

MěÚ Vsetín Odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy Svárov 1080 755 24 Vsetín http://www.vsetin.eu/

Zpracovatel Návrhu ÚP Karolinka: STEMIO a.s. Široká 36/5 11000 Praha 1 – Josefov IČ: 28203011 Statutární zástupce: Ing.arch. Vladimír Pokluda, předseda představenstva www.stemio.eu Vypracovali: RNDr. Jiří Procházka, EKOAUDIT, spol. s r.o., Brno držitel osvědčení MŽP ČR č.j. 135/13/OPVŽ/94 o odborné způsobilosti a držitel rozhodnutí o prodloužení autorizace č.j. 45966/ENV/11 ke zpracování dokumentace a posudku podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Mgr. Radka Sitarová – samostatný odborný pracovník pro oblast ŽP RNDr. Jiří Procházka Ředitel společnosti EKOAUDIT spol. s r.o. Obsah tohoto materiálu je duševním vlastnictvím firmy EKOAUDIT, spol. s r.o. Brno. Použití výsledků tohoto materiálu nebo jeho dílčích částí je možné pouze pro účel specifikovaný objednatelem.Veřejná publikace nad rámec smluvního určení, předání třetí osobě nebo jeho jiné využití, je vázáno na souhlas zpracovatele, firmy EKOAUDIT, spol. s r.o.

2



Obr. č. 1 – Mapa města Karolinka (zdroj. www.karolinka.cz)

Obr. č. 2 – Pohled na město Karolinka (zdroj. www.karolinka.cz)

3


OBSAH


Strana

ČÁST A – ÚDAJE O PŘEDKLADATELI .............................................................................................6 ČÁST B – ÚDAJE O KONCEPCI ..........................................................................................................6 1.

Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím ................................................................................................................................6

2.

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. .........................................................................11

3.

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace ..............................14 3.1. Geomorfologie ............................................................................................................... 14 3.2 Geologie ......................................................................................................................... 15 3.3 Chráněná ložisková území a poddolovaná území, sesuvná území ........................................ 15 3.4 Půdní pokryv, ZPF, PUPFL .............................................................................................. 15 3.5 Hydrogeologie a hydrologie, CHOPAV, záplavová území .................................................. 17 3.6 Krajinný pokryv .............................................................................................................. 19 3.7 Klimatické oblasti ............................................................................................................ 20 3.8 Biogeografické členění, flóra, fauna .................................................................................. 21 3.9 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) ....................................................................................... 21 3.10 Lokality Natura 2000 (EVL, PO) .................................................................................... 22 3.11 Přírodní památky, památný strom.................................................................................... 23 3.12 Významný krajinný prvek (VKP) .................................................................................... 24 3.13 Územní systém ekologické stability (ÚSES), koeficient ES .............................................. 24 3.14 Obyvatelstvo a kulturní památky ..................................................................................... 25 3.15 Silniční doprava ............................................................................................................. 26 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ......................................................................................27

4. 4.1

CHKO..................................................................................................................... 27

4.2

Krajinný ráz............................................................................................................. 28

4.3

Natura2000.............................................................................................................. 29

4.4

ÚSES ...................................................................................................................... 29

4.5

Vodní nádrž Stanovice ............................................................................................. 30

4.6

Záplavové území vodního toku Vsetínské Bečvy........................................................ 31

4.7

Prameniště Karolinka ............................................................................................... 31

4.8

ZPF ......................................................................................................................... 31

4.9

PUPFL .................................................................................................................... 31

4.10

Archeologická naleziště ............................................................................................ 32

4.11

Dopravní infrastruktura ............................................................................................ 32

4.12

Hluková zátěž .......................................................................................................... 33

4



Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti..............................................................................................................33

5.

5. 1. CHKO a krajina ............................................................................................................. 33 5.2. NATURA 2000 .............................................................................................................. 33 5.3. ÚSES ............................................................................................................................. 33 5.4. Vodní hospodářství ......................................................................................................... 33 5.5. ZPF A PUPFL ................................................................................................................ 34 5.6. Dopravní situace ............................................................................................................. 34 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných. .....................................34

6.

6.1

Vlivy na biologickou rozmanitost .............................................................................. 34

6.2.

Vlivy na krajinný ráz ................................................................................................ 37

6.3

Vlivy na flóru a faunu .............................................................................................. 38

6.4

Vlivy na vodu, vodní zdroje ...................................................................................... 40

6.5

Vlivy na půdu a horninové prostředí .......................................................................... 42

6.6

Vlivy na ovzduší a klima .......................................................................................... 43

6.7

Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví, architekturu a archeologické nálezy ............ 44

6.8

Vlivy na obyvatlestvo a lidské zdraví ........................................................................ 44 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitelných metod vyhodnocení včetně jejich omezení......................................................................................46 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ......50 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ..............53

7

8 9 10

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí .................................................................................................................................54

11

Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí .........................................................55

12

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů, Návrh stanoviska ........................................56 12.1.

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ................................................................. 56

12.2.

Návrh stanoviska ....................................................................................................... 58

Přílohy: 1. Koordinační výkres 1:5000 2. Studie vlivu na lokality Natura 2000

5



ČÁST A – ÚDAJE O PŘEDKLADATELI Orgán vydávající územní plán: Zastupitelstvo města Karolinka město Karolinka IČ: 00303909 Radniční nám. 42, 756 05 Karolinka Určený zastupitel: Bohumil Rožnovják – 1. místostarosta [email protected] tel.: 571 450 212 Pořizovatel: MěÚ Vsetín Odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy Svárov 1080 755 24 Vsetín http://www.vsetin.eu/

ČÁST B – ÚDAJE O KONCEPCI 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím Stručné shrnutí obsahu ÚP Územní plán města řeší funkční vymezení ploch obce a určuje uspořádání ploch pro rekreaci, bydlení, průmysl, infrastrukturu, zeleň, lesní i vodní plochy a další, a to z hlediska mnoha kritérií, včetně vztahu k životnímu prostředí a případné kolizi s prvky ochrany přírody a krajiny. Územní plány tak představují závaznou šablonu pro využití a podobu celého území obce. Územní plány jednotlivých obcí čerpají ze zásad územního rozvoje kraje a svoje cíle přizpůsobují politice územního rozvoje. Urbanistická koncepce územního plánu vychází ze základních možností daných geografickou polohou sídla a jeho urbanistickou strukturou a dále ze základních požadavků a cílů, které byly stanoveny v zadání na zpracování návrhu územního plánu. Respektuje a rozvíjí stávající urbanistickou strukturu území a v návaznosti na ni určuje podmínky pro další rozvoj funkčních ploch. Klade důraz na ochranu přírodních hodnot v území a stanoví podmínky, které zaručí ochranu přírody a krajiny, případně posílení ekostabilizačních funkcí, za současné podpory sociálních, architektonických a kulturních hodnot předmětného území.

6



Zájmová oblast se rozkládá v katastrálním území obce Karolinka, v harmonické krajině CHKO Beskydy. V okruhu cca 10 km se nachází sousední obce Velké Karlovice, Nový Hrozenkov, Halenkov, Huslenky, Valašská Bystřice, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečva, Horní Bečva. Hlavní rozvojové předpoklady města Karolinky, uplatněné v řešení územního plánu, vychází z poměrně omezených územních možností rozvoje sídla, především s ohledem na respektování limitů vycházejících z cenného přírodního prostředí, dispozice terénu a ochranného pásma vodní nádrže Stanovnice. V k.ú. města Karolinka bylo vymezeno jedno souvislé zastavěné území kolem toku Vsetínské Bečvy a v údolí Kobylská a dále celá řada dalších zastavěných území, převážně charakteru rozptýlené zástavby obytných usedlostí. Základní požadavek zadání ÚP spočívá v posílení funkce bydlení (č.1–13), která je doplněna vymezením monofunkčních ploch občanského vybavení pod přehradou (č.14 a 15) a v centru v areálu Skláren (č. 24). S ohledem na charakter a potenciál sídla jsou navrženy také rozvojové plochy pro výrobu a skladování (č. 22 a 23). Drobná zařízení výrobního charakteru mohou být umístěna i ve smíšených plochách SO.3, pokud splní požadavky na koexistenci s jinými urbanistickými funkcemi. S přihlédnutím k potřebám území jsou stabilizovány a doplněny plochy veřejné infrastruktury. Nově jsou navrženy zejména plochy dopravní infrastruktury, a to plochy pro dopravu v klidu (č. 18 a 19) a plocha pro pozemní komunikaci včetně přemostění do údolí Bzové (č. 20). V rámci územního plánu byly vymezeny následující plochy: Zastavitelné plochy: BI - plocha bydlení individuální BX - plocha bydlení specifických forem SO.3 – plocha smíšená obytná vesnická SO.1 – plocha smíšená v centrální zóně SO.2 – plocha smíšená obytná městská O – plocha občanského vybavení OX – plocha občanské vybavenosti specifických forem OS – plocha pro tělovýchovu a sport DS – plocha silniční dopravy DX – plocha pro specifické formy dopravy V – plocha výroby a skladování Plocha bydlení individuální (BI) Číslo plochy a název lokality

Výměra v ha

č. 1

Za Bečvou

1,32

č. 2

U benzinky

1,47

č. 3

U ČOV

0,25

7

ÚZEMNÍ PLÁN KAROLINKA


hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví

Plocha bydlení specifických forem (BX) Číslo plochy a název lokality č. 4

Soláň (zemědělská usedlost - kozí farma)

Výměra v ha 0,16

Plocha smíšená obytná vesnická (SO.3) Číslo plochy a název lokality

Výměra v ha

č. 5

Kobylská I

3,81

č. 6

Kobylská II

1,04

č. 7

Kobylská III

0,17

č. 8

Nad školou

6,73

č. 10

Raťkov/ Páleniska

0, 17

č. 12

Bzové

0,18

č. 13

Pluskoveček

0,98

Plocha smíšená v centrální zóně (SO.1) Číslo plochy a název lokality č. 9

U Koníka

Výměra v ha 0,88

Plocha smíšená obytná městská (SO.2) Označení plochy a název lokality č. 11

Horebečví

Výměra v ha 1,74

Plocha občanského vybavení (O) Číslo plochy a název lokality

Výměra v ha

č. 14

Pod přehradou I

1,998

č. 15

Pod přehradou II

0,31

č. 24

Sklárny

0,86

Plocha občanské vybavenosti specifických forem (OX) Číslo plochy a název lokality č. 16

Nad lyžařským vlekem (rozhledna)

Výměra v ha 0,12

8




Plocha pro tělovýchovu a sport (OS) Číslo plochy a název lokality č. 17

Výměra v ha

Skiareál

0,19

Plocha silniční dopravy (DS) Číslo plochy a název lokality

Výměra v ha

č. 18

Pod přehradou (garáže)

0,29

č. 19

Centrum (parkoviště)

0,10

Křižovatka Bzové

0,21

č. 20

Plocha pro specifické formy dopravy (DX) Číslo plochy a název lokality č.21

Výměra v ha

U Bečvy (cyklokemp)

0,14

Plocha výroby a skladování (V) Číslo plochy a název lokality

Výměra v ha

č. 22

U ČOV

1,95

č. 23

Za drahou

1,04

Plocha krajinné zeleně (K) Číslo plochy a název lokality č. 25

U ČOV

Výměra v ha 0,34

Jednotlivé plochy jsou zakresleny na výkresech Návrhu ÚP, které zpracovala firma STEMIO, a.s.. Jedná se o čtyři samostatné výkresy zobrazující od severu k jihu území katastru Karolinka. Výkresy jsou jako příloha č. 1 součástí tohoto dokumentu SEA.

9



Plochy přestavby: Vymezeny byly dvě plochy přestavby: č. 9 ( U Koníka) na plochu smíšenou v centrální zóně (SO.1) a č. 24 (Sklárny) na plochu občanského vybavení (O). Plochy zeleně: Nově je navržena plocha krajinné zeleně, která bude plnit izolační funkci mezi navrhovanými plochami pro bydlení č. 3 a plochou výrobní č. 22. Zásady urbanistické koncepce Současná koncepce vychází z původního územního plánu, přičemž maximálně respektuje situování předmětného území v CHKO Beskydy a v území Natura 2000, s cílem posílit rozvoj města Karolinka a rozvíjet možnosti rekreačního využití oblasti. Nová koncepce zachovává urbanistický a architektonický ráz obce, respektuje kulturní, historické a především nejcennější přírodní hodnoty daného území. V navrhovaných plochách bydlení a plochách s rozdílným využitím byly zohledněny také požadavky obce a samotných občanů. Navržené řešení ÚP tvoří rámec pro řešení města na dobu 10ti let a vyváří podmínky pro rozvoj bydlení, občanské vybavenosti, rekreace a s tím související dopravní a technické infrastruktury při současném respektování a ochraně krajinného rázu a zachování charakteru a identity prostředí obce. Územní rozvoj města je výrazně omezen jeho polohou v CHKO Beskydy a v území Natura 2000 a dále podmínkami vydaného rozhodnutí Městského úřadu Vsetín, odboru životního prostředí č.j. ŽP 2336/03-231/2 ze dne 27.11.2003 – „Vodárenská nádrž Karolinka-Stanovnice – změna ochranných pásem vodního zdroje včetně dodatku č. 1“, které vymezuje pásma hygienické ochrany vodárenské nádrže Karolinka na toku Stanovnice a stanovuje podmínky využívání území. Plochy pro bydlení: Vzhledem k omezením vyplývajícím z geografického umístění obce v přírodně cenném prostředí jsou plochy pro bydlení navrženy téměř výhradně v návaznosti na zastavěnou část obce, je navrženo pouze pár drobných ploch ve II. zóně ochrany CHKO Beskydy (plocha č. 4 – Soláň, plocha č. 7 – Kobylská III, plocha č. 10 Raťkov – Páleniska, plocha č. 12 Bzové). Plochy občanské vybavenosti: Plochy pro občanskou vybavenost jsou situovány výhradně do zastavěného území nebo v jeho těsné návaznosti. Pouze plocha č. 16 Nad lyžařským vlekem, určená pro rekreační využití, vybudování rozhledny, je situována ve II. Zóně CHKO Beskydy. Proto návrh může vypracovat pouze autorizovaný architekt, který bude dbát dodržení všech zásad ochrany přírody a krajiny. Plochy výroby: Plochy výroby navazují na zastavěné území, podobnými výrobními objekty.

10



Rekreace: Samostatné plochy pro hromadnou a rodinnou rekreaci nejsou navrhovány. Související jsou pouze plochy pro stavbu rozhledny (č. 16) a pro sport (č. 17), rozšíření a doplnění lyžařského vleku. Dopravní infrastruktura: Je navrhována nová křižovatka – plocha č. 20 – křižovatka Bzové, která je vzhledem k vysoké bonitě půdy zasaženého území navrhována pouze v minimálním rozsahu. Dále byla navržena plocha č. 18 pro garáže a plocha č. 19 pro parkoviště. V návaznosti na nově vybudovanou cyklostezku je navrhována nová plocha č. 21 U Bečvy, plocha pro cyklokemp, u níž se předpokládá jen sezónní využití. Zeleň: Jedná se o nově navrhovanou plochu č. 25, která bude plnit izolační funkci mezi navrhovanou plochou č. 3 pro bydlení a plochou č. 22 pro výrobu.

2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Vztah k jiným koncepcím Relevantními dokumenty, které se vztahují k hodnocení vlivů ÚP Karolinka na životní prostředí a lidské zdraví, jsou:  Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, platný od roku 2010, schváleno v lednu 2010 Usnesením vlády č. 37  Státní politika územního rozvoje ČR 2008  Zásady územního rozvoje Zlínského kraje vydané zastupitelstvem Zlínského kraje dne 10.9.2008 usnesením č. 0761/Z23/08, jenž nabylo účinnosti dne 23. 10. 2008  Integrovaný plán rozvoje území pro oblast HORNÍ VSACKO, leden 2008  Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny (Nadregionální a regionální ÚSES Zlínského kraje)  Krajinný ráz Zlínského kraje - kategorizace významných území z hlediska krajinného rázu, stanovení citlivosti území a návrh regulativů (2005)  Územní energetická koncepce Zlínského kraje a Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje (Integrovaný krajský program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje, vyhlášen Nařízením č. 1/2005 ze dne 7.11.2005)  Generel dopravy Zlínského kraje  Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje část Návrh výhledové koncepce GD ZK byla schválena Zastupitelstvem Zlínského kraje dne 23.6.2004 usnesením č. 656/Z56/04

11



 Koncepce hospodaření s odpady ve Zlínském kraji, Plán odpadového hospodářství kraje který byl vyhlášen OZV ZK č. 2/2004 ze dne 22.9.2004,o vyhlášení závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje  Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje  Nařízení Zlínského kraje č. 1/2010 (Plán oblasti povodí Moravy pro území Zlínského kraje, Nařízení Zlínského kraje č. 1/2010 ze dne 17.5.2010 č.usn. 0416/R11/10)  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje schválený dne 20.10.2004 usn. č. 770/Z26/04 na 26. zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje  Mapy náchylnosti území k porušení stability svahů  Mapy sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací V souvislosti se Strategickým rámcem udržitelného rozvoje ČR je nutno brát ohled na pět prioritních bodů: - společnost, člověk a zdraví - ekonomika a inovace - rozvoj území - krajina, ekosystémy a biodiverzita - stabilní a bezpečná společnost Tyto zásady navrhovaný územní plán obce Karolinka respektuje, za rozvoje občanské vybavenosti, navýšení ploch pro bydlení i rekreaci, zvýšení propustnosti krajiny a stabilizace prvků ÚSES.  charakterem a rozsahem zastavitelného území je zachován jedinečný ráz urbanistické struktury území, osídlení a jedinečné kulturní krajiny  řešením koncepce výroby jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj města při respektování hodnot území  návrhem jsou respektovány a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty v území, vč. urbanistického, architektonického a archeologického dědictví  nový územní plán vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je zkvalitněna dopravní dostupnost území - vymezením plochy pro specifické formy dopravy (č. 21cyklokemp), plochy občanské vybavenosti specifických forem (č. 16- rozhledna), plochy pro rozšíření zázemí tělovýchovy a sportu (č. 17) a křižovatka Bzové, č. 20  je zvýšena kvalita bydlení a zlepšení pracovních podmínek v oblasti  v souvislosti s požadavky na kvalitní sídelní strukturu je vymezována plocha přestavby sportovního areálu v centru města (lok. č. 9 U Koníka) a dále plocha přestavby části výrobního areálu skláren na plochu občanského vybavení (lok. č. 24 Sklárny)  v záplavovém území Vsetínské Bečvy Q100 jsou vymezeny plochy č. 3, 20, 21 a 22 - plocha č. 20 je návrhem dopravní infrastruktury (křižovatky Bzové) pro zlepšení přístupnosti údolí Bzové. Předpokládá se, že stavba bude na náspu a nebude tak ohrožena zaplavením. - plocha č. 21 je návrhem cyklokempu. Jedná se o plochu se sezónním využitím bez přítomnosti staveb k bydlení. - plocha č. 3 doplňuje stávající obytnou zástavbu a plocha č.22 je plochou výroby. V návaznosti na tyto plochy je vybudována cyklostezka, která plní funkci

12



protipovodňového opatření (hráze) pro dané plochy. Dále pak bude záplavové území zohledněno při vlastním umisťování staveb. Plocha je přebírána z ÚPN SÚ Karolinka. Z Politiky územního rozvoje ČR vyplývají pro předmětnou oblast následující požadavky respektování podmínek a kritérií vyplývajících z polohy města ve vymezené Specifické oblasti Beskydy- SOB, které se uspokojivě promítly do řešení ÚP. Požadavky vyplývající z polohy města Karolinka ve Specifické oblasti Beskydy se do řešení promítly následovně:  podmínky pro rozvoj rekreace jsou vytvářeny návrhem plochy pro specifické formy dopravy (č. 21- cyklokemp), plochy občanské vybavenosti specifických forem (č. 16rozhledna), plochy pro rozšíření zázemí tělovýchovy a sportu (č. 17)  stabilizací stávajících ploch cyklostezky (plochy DX) a vymezením plochy pro cyklokemp (č. 21) jsou vytvářeny podmínky pro rozvoj cyklistických tras  územním plánem jsou stabilizovány zemědělské plochy podhorského charakteru s pastvinářstvím (nejsou narušovány novými zastavitelnými plochami) - územní rozvoj města je řešen s ohledem na zachování cenné krajinářské hodnoty území (viz. plocha č. 4)  územní plán vytváří podmínky k rozvoji bydlení (č. 1-13), občanské vybavenosti (č. 1417, 24), výroby (č. 22-23) a veřejné infrastruktury tak, aby byl vytvořen rámec pro umisťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky  podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se Slovenskem byly vyhodnoceny a jsou ve stávající podobě respektovány, především stabilizací ploch pro silniční dopravu V souvislosti s požadavky Zásad územního rozvoje Zlínského kraje je možno konstatovat, že:  jsou respektovány požadavky vyplývající z polohy města ve Specifické oblasti Beskydy (SOB2)  rozvoj města je koncipován tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy rozvoje především na přírodní a krajinné hodnoty  byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES) jako požadavek ze ZÚR: Nadregionální biokoridor PU 19 Makyta v jižní části katastru města, na němž jsou vymezena regionální biocentra PU 45 Frňovské a u hranic s Novým Hrozenkovem PU 115 Stolečný. V severní části katastru města je v souladu se ZÚR vymezeno regionální biocentrum PU 78 Leští – Cáb, jež je propojeno na regionální biocentra mimo správní území regionálním biokoridorem PU 155 Leští – Raťkov-Cáb a regionálním biokoridorem PU 156 Kotlová – Solisko – Leští – Raťkov  všechny prvky ÚSES jsou definovány jako nezastavitelné  je respektována a dále rozvíjena turistická atraktivita Beskyd  při navrhování nových ploch byla respektována současná charakteristika krajiny V intergrovaném plánu území pro Horní Vsacko je oblast Karolinky definována jako území s vhodným potenciálem pro sjezdové lyžování a zimní rekreaci. Nově navržené plochy č. 16 Nad lyžařským vlekem (Rozhledna) a plocha č. 17 Skiareál korespondují s požadavky na rozvoj turistického ruchu v obci. Koncepce ochrany přírody a krajiny byla základním podkladem při navrhování prvků ÚSES. Krajinný ráz daného území byl plně respektován, v potaz byly brány i krajinné horizonty.

13



Vzhledem ke Konceptu snižování emisí a imisí lze uvést, že územní plán Karolinka nebude mít významné negativní vlivy a dopady na ovzduší a veřejné zdraví (zvyšování emisí a imisí). Co se týče koncepce rozvoje cyklodopravy, byly v průběhu zpracování ÚP vybudovány cyklotrasy v celé délce mezi Velkými Karlovicemi a Karolinkou a samostatné mezi Karolinka – Nový Hrozenkov – Halenkov a tyto jsou v ÚP stabilizovány. Strategické cíle Plánu odpadového hospodářství kraje jsou respektovány. Pro řešené území platí Plán oblasti povodí Moravy a jsou definovány cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod. Na území města je navrženo 5 hrází s předpokládanou výškou od 0,5 do 1,5 m. Územní plán zohledňuje problematické plochy zanesené v mapách sesuvů a náchylnosti území k porušení stability svahů. V rámci řešeného území nebyl v současné době zaznamenán žádný investiční záměr, který by podléhal posuzování vlivů na životní prostředí, hodnocení EIA, dle zákona 100/2001 Sb.. Sloučený vliv dalšího záměru v blízkém okolí k.ú. Karolinka s navrhovaným ÚP obce na životní prostředí lze vyloučit.

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Z hlediska širších vztahů leží město Karolinka ve Zlínském kraji v údolí Vsetínské Bečvy podél silnice II/487 uprostřed Vsetínských vrchů. V návrhu územního plánu Karolinka je zohledněna poloha města včetně vazeb na sousední obce a je také zajištěna návaznost prvků ÚSES, dopravní a technické infrastruktury. 3.1. Geomorfologie Území katastru Karolinky se nachází dle geomorfologického členění v následujícím systému: Systém Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

Alpsko-Himalájský Západní Karpaty Vnější Západní Karpaty Slovensko – moravské Karpaty Javorníky Ráztocká hornatina Karlovická vrchovina

Střed města se nachází v nadmořské výšce cca Malý Javorník, 1019 m n.m.

485 m n.m., nejvýše položeným místem je

Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací ÚP Karolinka se geomorfologické členění území nezmění.

14



3.2 Geologie Území vrchoviny je tvořeno flyšovými horninami, jedná se zejména o alpinsky zvrásněné terciérní horniny – pískovce a břidlice. Předmětná oblast náleží do pásma zlínských vrstev račanské jednotky magurského flyše s převahou jílovců s pískovci. Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací ÚP Karolinka se geologické členění území nezmění. 3.3 Chráněná ložisková území a poddolovaná území, sesuvná území V zájmové oblasti nejsou evidována žádná chráněná ložisková území. Územní plán nevymezuje žádné plochy pro dobývání nerostů. Sesuvná území se v předmětné lokalitě nachází, do problematického území je lokalizována navrhovaná plocha č. 8, u niž byla stanovena podmínka pro zohlednění tohoto limitu využití území. Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací ÚP Karolinka se plochy značené jako CHLÚ, poddolovaná území a sesuvná území nezmění. 3.4 Půdní pokryv, ZPF, PUPFL Pedologicky leží území částečně na modálních fluvizemích, částečně na fluvických glejích a na dystrických pelických kambizemích. Na řešeném území se nachází hlavní půdní jednotky (HPJ) následujících charakteristik:

HPJ 21

35

Charakteristika Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu

15



40

Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici

41

Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry

56

Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické,koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé

Zemědělský půdní fond tvoří 17,8 % z celkové plochy správního území města Karolinka řešeného územním plánem (752ha v součtu zemědělských ploch všech zastoupených kultur). V řešeném území se vyskytují půdy spíše v nižších třídách ochrany ZPF, třídy ochrany I. a II. se vyskytují zřídka. Zábory ve vyšších třídách ZPF byly minimalizovány- zábor ZPF I. třídy ochrany je navrhován pouze u plochy č. 20, a to z důvodu nevyhovujícího dopravního napojení údolí Bzové. Kvalita ZPF je hodnocena tzv. BPEJ (bonitovaná půdně ekonomická jednotka). Pětimístný kód, kterými jsou veškeré ZPF v ČR definovány také obsahuje dvojčíslo, které udává hlavní půdní jednotku. Tj. syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. Stanovení BPEJ se provádí pouze u půdních typů, které náleží do ZPF. Navrhované plochy ÚP Karolinka jsou lokalizovány na půdách s následující charakteristikou BPEJ, resp. ZPF:

BPEJ

TŘÍDA OCHRANY

8.56.00

I.

8.21.13

IV.

lok. č. 2, 3, 11, 22, 23, 25 a větší část lok. č. 20

8.35.44

IV.

lok. č. 5, 6, 12, 16 a část lok. č. 8

8.41.89

V.

lok. č. 1, 7, 13 a větší část lok. č. 8

8.41.68

V.

lok. č. 10

8.40.89

V.

lok. č. 4

NAVRHOVANÉ PLOCHY malá část lokality č. 20

Zábory ZPF se týkají výhradně půd s průměrným či podprůměrným produkčním potenciálem, které jsou pro zemědělské účely postradatelné a které jsou vhodné k zástavbě. Pouze v případě malé části navrhované plochy č. 20 jde o zábor ZPF v I. tř. ochrany půd.

16



Okolí zastavěné části (v podstatě již celá údolní niva Vsetínské Bečvy) města Karolinka je zemědělsky poměrně málo využíváno - a to převážně extenzivně (pastevectví). Většina orné půdy byla převedena na trvalé travní porosty. Zemědělský půdní fond, včetně zahrad, luk a pastvin nezaujímá ani 20% výměry obce, zornění půdy představuje z celkové výměry ZPF jen cca 10 %, a trvalé travní porosty 90 % a lesní porosty 72 % celkové výměry obce, což svědčí obecně o velmi vysoké ekologické stabilitě. Souvislé lesní porosty se nachází v severní části katastru a dále v jižní části katastru. Lesní porosty jsou hospodářsky využívány, a přestože mají vesměs změněnou druhovou skladbu ve prospěch smrku, nachází se zde mnohé fragmenty přirozených jedlobukových porostů. V některých porostech dosud převažuje buk. Z dalších listnatých dřevin je zastoupen javor klen, na lesních okrajích dub, lípa, habr. V úžlabích i jasan a olše. Krajinná zeleň v zemědělsky využívaných plochách je zastoupena převážně náletovými listnatými dřevinami. V lesních porostech jsou enklávy luk a rozptýleného osídlení s navazujícími zahradami. Na svazích přehrady Stanovnice jsou lesní porosty řazeny do lesů zvláštního určení. Vodní toky jsou doprovázeny nesouvislými břehovými porosty s jasanem, olší, vrbami, topoly, lípou a dalšími dřevinami. Realizací ÚP Karolinka dojde k záboru PUPFL, v minimální rozsahu jedné rozvojové plochy. Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizace ÚP nebude mít vliv na složení a kvalitu půdního pokryvu jak u ZPF, tak u PUPFL. Nepředpokládá se vyvolaná změna v charakteristice BPEJ a lesních typech. 3.5 Hydrogeologie a hydrologie, CHOPAV, záplavová území Z hydrogeologického hlediska spadá zájmové území do hydrogeologického rajónu 3 – rajóny v sedimentech paleogénu a a křídy Karpatské soustavy, 32 – flyšové sedimenty, 3221 – Flyš v povodí Bečvy. V souvislosti s povahou flyšových hornin převažuje průlinovo-puklinový koloběh podzemní vody. Zájmová oblast náleží do povodí Vsetínské Bečvy, která územím protéká. Rozloha povodí je cca 68,5 km2. V katastrálním území Karolinka se do Vsetínské Bečvy vlévá celá řada potoků. Obcí protékají také vodní toky Kobylská, Raťkov, Bzový potok, Pluskoveček a Stanovnice, na kterém leží vodní nádrž Karolinka, a řada bezejmenných toků. V řešeném území se nachází vodní nádrž Karolinka - Stanovnice. Vodní dílo bylo vybudováno jako zásobárna kvalitní pitné vody pro Vsetínsko a okolí. Nádrž o objemu 7,65 milionu m3 zajišťuje dodávku surové vody v průměrném množství 250 litrů za vteřinu a minimální průtok pod nádrží ve výši 30 litrů za vteřinu. Voda z vodní nádrže představuje jednu z nejkvalitnějších vod v povodí Moravy. Katastrální území obce Karolinka náleží do CHOPAV 11 – Beskydy, která byla vyhlášena nařízením vlády České socialistické republiky č. 40/1978 s účinností od 1.1.1979. Jedná se o akumulace povrchových vod. Pro vodní nádrž jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany – rozhodnutí Městského úřadu Vsetín, odboru životního prostředí č.j. ŽP 2336/03-231/2 ze dne 27.11.2003 – „Vodárenská nádrž Karolinka-Stanovnice – změna ochranných pásem vodního zdroje včetně dodatku č. 1“.

17



Do předmětné lokality zasahuje ochranné pásmo prameniště Karolinka. Ochranná pásma jsou ÚP respektována a nebudou dotčena. Pouze do ochranného pásma prameniště zasahuje minimálně navrhovaná plocha č. 21 pro cyklokemp, která bude využívána pouze sezónně a nepředpokládá se významný vliv.

Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací ÚP Karolinka se nezmění: hydrogeologická rajonizace, odvodnění páteřním tokem Vsetínské Bečvy. Funkčnost CHOPAV nebude zasažena, nezmění se množství vodních ploch v dotčeném území, pouze je žádoucí, aby bylo navrženými opatřeními zamezeno možným erozním vlivům. Město Karolinka se vzhledem ke své lokalizaci a bezprostřední blízkosti vodního toku nachází v záplavovém území. Většina zastavěného území města leží v území zvláštní povodně pod vodním dílem. V rámci regulace podmínek pro využití území musí být zajištěna vzájemná koordinace mezi povodňovou ochranou a územním plánováním. V případě města Karolinka se jedná o navrženou protipovodňovou ochranou v rámci „Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje“ (HydroprojektCZ a.s. Praha, srpen 2007). Dle této studie je navržena ochrana území pomocí hrází. Návrh opatření protipovodňové ochrany zasahuje na území města do stávajících i navrhovaných ploch. Na území města je navrženo 5 hrází s předpokládanou výškou od 0,5 do 1,5 m:  hráz Karolinka I – H644 délky 281 m, v prostoru Horebečví, ochrana stávající zástavby (stávající plocha SO.2)  hráz Karolinka II – H643 délky 152 m,  hráz Karolinka III – H642 délky 231 m, obě v prostoru obytné zástavby u sportovního areálu v centru obce  hráz Karolinka IV– H641 délky 203m, v prostoru stávající školy  hráz Karolinka V – H640 délky 1030m sloužící k ochraně obytné zástavby a technické infrastruktury, konkrétně ČOV. Vzhledem k navrženému uspořádání území se předpokládá situování protipovodňové hráze v místě stávající cyklostezky, kde plní funkci hráze těleso komunikace. Dalším z opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí jsou úpravy v krajině zaměřené na zvýšení retenční a akumulační schopnosti celého území prostřednictvím organizace krajiny, kterým je např. vhodné uspořádání cestní sítě, zachování ploch krajinné zeleně, které plní také protierozní funkci. Tato podmínka je splněna stávající i navrhovanou koncepcí organizace krajiny. Opatření protipovodňové ochrany (hráze) lze realizovat ve stávajících plochách s rozdílným způsobem využití (charakter související technické infrastruktury).

18



3.6 Krajinný pokryv Beskydská krajina má dosud mimořádnou estetickou hodnotu, která vznikla historickým soužitím člověka s horami. Význam chráněné krajinné oblasti je podtržen vyhlášením 57 maloplošných zvláště chráněných území. Krajinu k.ú. Karolinka lze definovat jako zemědelsko-lesní, dlouhodobě charakteristicky ovlivněnou činnností člověka. Jedná se o území reliéfně členité s vysokým podílem lesních a travnatých ploch. Ve městě Karolinka je jedno souvislé zastavěné území podél toku Vsetínské Bečvy a v údolí Kobylská, dále řada dalších zastavěných území, převážně charakteru rozptýlené zástavby obytných usedlostí v harmonické krajině CHKO Beskydy. V řešené lokalitě se nachází cenné přírodní bohatství, které spolu s dispozicemi terénu a ochranným pásmem kolem vodní nádrže Karolinka udávají značné limity pro další rozvoj území. Harmonická krajina CHKO Beskydy je velmi hodnotná, což je třeba respektovat pro co nejmenší zásah do krajinného rázu. Z celkové výměry území řešeného územním plánem (4 215ha) mají plochy lesů 72,1% (3 039 ha). Většina lesů má hospodářský charakter, ovšem vyskytují se i poměrně rozsáhlé plochy lesa zvláštního určení (okolí přehrady Stanovnice). Vliv územního plánu na složky ŽP: K zachování i rozvoji hodnot přírody a krajiny přispívá koncepce posilování ekologické stability. V řešení územního plánu jsou vymezeny přírodní plochy, plochy krajinné zeleně, lesů a vodních ploch a toků, které tvoří základní kostru územního systému ekologické stability. Nový územní plán vytváří podmínky pro zlepšení a zvýšení prostupnosti krajiny, ve směru sever-jih. Byl především sledován a respektován stávající a historický systém cest v krajině včetně pěších a cyklistických tras. V rámci možností stávajícího využití území byly respektovány migrační koridory pro velké savce (nezastavěný koridor při hranicích s Velkými Karlovicemi). Podmínky ochrany krajinného rázu jsou zajištěny vymezením jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, stanovením podmínek pro jejich užívání (např. vymezení přípustného a nepřípustného využití) a stanovením základní prostorové regulace, zejména výškové hladiny – podlažnosti a koeficientu zastavění u návrhových zastavitelných ploch č. 6 a 13. Změna využití rozsáhlejších návrhových zastavitelných ploch smíšených obytných vesnických (č. 5 a č. 8) a plochy smíšené v centrální zóně (č. 9) je podmíněna zpracováním územní studie, která stanoví další podrobnější podmínky. Co se týče ploch pro bydlení a ploch pro občanskou vybavenost, respektuje řešený návrh ÚP pohledové horizonty, výška zástavby je regulována a stavby do těchto výšek nezasáhnou. Vzhledem k tomu, že celé území obce leží v CHKO Beskydy je uplatňován princip nerozvolňovat zástavbu v krajině, ale zachovat původní charakter osídlení. Plochy lesů jsou v řešení územního plánu respektovány, zásah do stávajících lesních pozemků představuje jen návrh plochy č. 17 pro rozšíření skiareálu, která představuje zábor PUPFL o ploše 0,1873ha, jedná se o les hospodářský. Nejsou navrhovány liniové stavby, které by vedly k rozdělení lesních komplexů.

19



Nejsou nově navrhovány plochy pro zalesnění, především z důvodu ponechání stávajícího rázu krajiny. Rozvojové plochy nezasahují, až na zmíněnou lokalitu č. 17. do ploch určených k plnění funkce lesa. Co se týče zeleně, je v ÚP sídelní zeleň součástí jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití (hl. ploch smíšených obytných a občanského vybavení). Významnější plochy sídelní zeleně jsou pak vymezeny samostatně jako vyhrazená zeleň města, menší plochy sídelní zeleně byly většinou vymezovány k plnění funkce biokoridorů v zastavěném údolí Kobylské a vlastního města. Nově je navržena plocha krajinné zeleně, která bude plnit izolační funkci mezi navrhovanými plochami pro bydlení č. 3 a plochou výrobní č. 22.Koncepčním záměrem je zachovat v nejvyšší možné míře stávající krajinný ráz a uspořádání krajiny. Nové plochy jsou ve volné krajině navrhovány minimálně, zastavitelné plochy jsou ve většině případů vymezeny v přímé návaznosti na zastavěné území. Pro zatraktivnění rekreačního potenciálu krajiny je vymezena plocha občanské vybavenosti specifických forem č. 16, která bude sloužit pro potřebu vybudování rozhledny a souvisejícího zázemí. Z uvedených skutečností pak je možné vyhodnotit, že nerealizací územního plánu nedojde ke změnám v krajinném pokryvu, zatímco jeho realizací ano. 3.7 Klimatické oblasti Řešené území patří dle Quitta (1971) do oblasti chladné, specificky CH 7. Průměrná teplota v lednu se pohybuje v rozmezí -3 - -4 ºC, průměrná teplota v červenci činí 15 – 16 ºC. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí 500 – 600 mm, v zimním období pak 350 – 400 mm. Klasifikace podle Atlasu podnebí Česka 2007 Klimatická charakteristika Počet letních dní

CH7 10–30

Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více

120–140

Počet dní s mrazem

140–160

Počet ledových dní

50–60

Průměrná lednová teplota

-3– -4

Průměrná červencová teplota

15–16

Průměrná dubnová teplota

4–6

Průměrná říjnová teplota

6–7

Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více

120–130

Srážkový úhrn ve vegetačním období

500–600

Srážkový úhrn v zimním období

350–400

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

100–120

Počet zatažených dní

150–160

Počet jasných dní

40–50

20



Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací územního plánu nedojde ke klimatickým změnám. 3.8 Biogeografické členění, flóra, fauna Z biogeografického hlediska se obec Karolinka nachází v Západokarpatské podprovincii, regionu 3.9, Vsetínský bioregion. Floristicky patří zájmové území do oblasti mezofytika a do fytogeografického okrsku 82. Javorníky. Z hlediska potenciální přirozené vegetace se jedná o biotu bukového lesa převážně 5. vegetačního stupně. Vegetačně je bioregion řazen do květnatých bučin s ostrovy acidofilních horských bučin. Flóra je celkově bohatá. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), dále se zde dodnes ve velké míře vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) a smrk ztepilý (Picea abies). V bučině s kyčelnicí devítilistou bývá dominantní hlavně stromové a bylinné patro. Keřové a mechové patro je vyvinuto vzácně nebo vyvinuto být nemusí. Z bylin zde často roste již zmíněná kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), dále kostřava lesní (Festuca altissima) a jiné diagnostické druhy řádu Fagetalia. Typická jsou společenstva horských luk a pastvin. V bioregionu je zastoupena ochuzená karpatská horská fauna, přecházející níže v ochuzenou faunu pahorkatin. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, na Bečvě i lipanového pásma, na dolním toku (v rámci bioregionu) s prvky pásma parmového. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), rejsek horský (Sorex alpinus), plch lesní (Dryomys nitedula). Ptáci: tetřev hlušec (Tetrao urogallus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Měkkýši: vřetenatka Vestia ranojevici, řasnatka žebernatá (Macrogastra latestriata), trojzubka sametová (Causa holosericea), vřetenovka rovnoústá (Cochlodina orthostoma), skalnice kýlnatá (Helicigona lapicoda). Hmyz: kobylka Polysarcus denticauda, saranče Pseudopodisma fieberi, Arcyptera fusca, okáč Lasiommata petropolitana, střevlík Carabus obsoletus. K zachování i rozvoji hodnot přírody a krajiny přispívá koncepce posilování ekologické stability. V řešení územního plánu jsou vymezeny přírodní plochy, plochy krajinné zeleně, lesů a vodních ploch a toků, které tvoří základní kostru územního systému ekologické stability. Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací ÚP se předpokládá zachování současného stavu biogeografických hodnocení. 3.9 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Obec Karolinka leží ve velkoplošném chráněném území (VCHÚ) Beskydy. Chráněná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v členité hornatině Vnějších Západních Karpat, zasahuje téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, velkou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků. Svou rozlohou je největší chráněnou krajinnou oblastí ČR. Důvodem pro vyhlášení CHKO

21



Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, především původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a také výjimečná estetická hodnota a rozmanitost ojedinělého typu krajiny vytvořeného historickým soužitím člověka s přírodou. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy potvrzuje vyhlášení 57 maloplošných zvláště chráněných území. V k.ú. Karolinka se nacházejí následující maloplošná chráněná území:  PP Skálí – vyhlášena v roce 1999, celková výměra cca 20 ha, nachází se v dolní a střední části jižního svahu hlavního hřebene Vsetínských vrchů, leží ve výšce 690 – 820 m n.m., předmětem ochrany jsou přírodě blízká společenstva různověkých bučin a suťové lesy se skalními výchozy, geomorfologické útvary s balvanitými rozpady pískovce suťového charakteru  PP Smradlavá - vyhlášena v roce 1999, celková výměra cca 9 ha, představuje zachovaný zbytek květnaté bučiny typické pro horský stupeň Západních Karpat, nachází se na jihovýchodních svazích hlavního hřebene Vsetínských vrchů, prudce se svažuje do pramenné oblasti potoka Smrdutá, leží ve výšce 610 – 790 m n.m., předmětem ochrany je dochovaná část přirozeného, převážně bukového porostu v oblasti Vsetínských vrchů, vyskytují se zde vzácené a ohrožené druhy rostlin a živočichů, významná hnízdiště ptactva  PP Vachalka - vyhlášena v roce 1999, celková výměra cca 8 ha, představuje zachovaný zbytek květnaté bučiny pralesovitého charakteru, nachází se na jižních až jihovýchodních svazích hlavního hřebene Vsetínských vrchů, prudce se svažuje do pramenných oblastí potoka Raťkov a Kobylská, leží ve výšce 775 – 846 m n.m., předmětem ochrany jsou dochované části pralesovitého porostu, typu klenové a bohaté jedlové bučiny, vyskytují se zde vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, hnízdiště ptactva Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací ÚP se předpokládá zachování současného stavu ZCHÚ. Odůvodnění - nově navržené plochy nemají územní spojitost s ZCHÚ, vzhledem k lokalizaci návrhových ploch, které jsou téměř výhradně situovány do intravilánu obce nebo navazují na stávající zástavbu. 3.10 Lokality Natura 2000 (EVL, PO) Celý katastr obce Karolinka se rozkládá na území evropsky významné lokality (EVL) Beskydy a ptačí oblasti (PO) Horní Vsacko. Pro vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Karolinka na lokality Natura 2000 byla zpracována RNDr. Markem Banašem, Ph.D. odborná studie: „Aktualizované posouzení vlivu koncepce „Územní plán Karolinka“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění“ (11/2012). Tato studie je přílohou tohoto dokumentu SEA jako příloha č. 2. EVL Beskydy Tato rozsáhlá lokalita byla vyhlášena Nařízením vlády ČR č.132/2005 Sb. na ploše 120 357,67 ha. Oblast tvoří hornatá a lesnatá krajina specifická svým zachovalým přírodním a krajinným

22



rázem v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický je členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Předmětem ochrany jsou následující stanoviště: 3220 - Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů, 3240 - Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos), 5130 - Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících, 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), 6230 - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), 7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion), 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti, 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum, 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum, 9140 - Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex, arifolius), 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, 9180 - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, 91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae, 9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Z evropsky významných druhů rostlin a živočichů to jsou: oměj tuhý moravský (Aconitum firmum ssp. moravicum), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), vlk obecný (Canis lupus), střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), vydra říční (Lutra lutra), rys ostrovid (Lynx lynx), netopýr velký (Myotis myotis), rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus), čolek karpatský (Triturus montandoni), velevrub tupý (Unio crassus), medvěd hnědý (Ursus arctos) PO Horní Vsacko Ptačí oblast Horní Vsacko byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 686/2004 Sb. na ploše 27 001 ha. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací ÚP se předpokládá zachování současného stavu lokalit Natura 2000. Nově navržené plochy mají územní spojitost s výše uvedenými lokalitami. 3.11 Přírodní památky, památný strom  Přírodní památka „Skálí“ (Vyhláška č. 7/ 1999 Sb., Správy CHKO Beskydy ze dne 16.12. 1999)  Přírodní památka „Smradlavá“ (Vyhláška č. 8/ 1999 Sb., Správy CHKO Beskydy ze dne 16.12. 1999) 23



 Přírodní památka „Vachalka“ (Vyhláška č. 9/ 1999 Sb., Správy CHKO Beskydy ze dne 16.12. 1999) Na území obce je evidován památný strom Tis na pozemku parc. č. 4605. Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací ÚP nedojde k žádným změnám vůči přírodním památkám a památným stromům nacházejícím se na katastrálním území Karolinka. 3.12 Významný krajinný prvek (VKP) VKP je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP definované dle výše uvedeného zákona §3 odst. b) patří lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě toho mohou být VKP i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, parky, sady, zámecké zahrady, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné objekty, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje dle § 6 s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci. V rámci k.ú. Karolinka patří mezi VKP zejména toky, údolní nivy a lesy. Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizací ÚP nedojde k žádným změnám vůči VKP nacházejícím se na katastrálním území Karolinka. 3.13 Územní systém ekologické stability (ÚSES), koeficient ES Návrh řešení ÚSES vychází z koncepce nadregionálních a regionálních prvků ÚSES vyznačených v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK). Předmětné území je charakterizováno jako ekologicky stabilní. Uspořádání jednotlivých funkčních ploch vytváří charakteristický ráz krajiny. Z hlediska ochrany rázu a stabilizace přirozeného genofondu krajiny je území usměrňováno a dále utvářeno. Na řešeném k.ú. Karolinka se nachází následující koridory a plochy ÚSES, které by mohly být dotčeny: Nadregionální biokoridor č. 147 „Makyta“ Regionální biokoridor č. 1573 „Leští-Raťkov-Cáb“ Regionální biokoridor č. 1574 „Kotlová-Solisko-Leští-Raťkov“ Regionální biocentrum č. 94 „Frňovské“ Regionální biocentrum č. 131 „Leští - Raťkov“ Regionální biocentrum č. 1974 „Čubův kopec“ K zajištění ekologické stability není potřeba územním plánem navrhovat žádné samostatné nové plochy. 24



Vliv územního plánu na složky ŽP: Nový územní plán respektuje specifické charakteristiky dané oblasti a snaží se stabilizovat hodnoty přírody a krajiny propojením stávajících prvků ÚSES s nově navrženými prvky zeleně. Byly vymezeny nové plochy městské zeleně k plnění funkce biokoridorů v zastavěném údolí Kobylské a vlastního města. Tato nově provázaná síť by měla tvořit kostru ekologické stability krajiny, na níž budou postupně navazovat další prvky a opatření posilující stávající ekologickou stabilitu krajiny dané oblasti. Udržení a zlepšení stavu ÚSES předpokládá přirozenou druhovou skladbu sadebního materiálu, u segmentů ÚSES mimo lesní porosty nastavení vhodného managementu pro podporu biodiverzity travních porostů (pastva, kosení). Z uvedených údajů je patrné, že nerealizace navrženého územního plánu znamená zachování stávajícího stavu ekologické stability krajiny, která nebude moci býti dále posílena a rozvinuta, nedojde ke stabilizaci přírodních a krajinných hodnot území a k propojení stávajících prvků ÚSES. 3.14 Obyvatelstvo a kulturní památky Základní statistické údaje dle dat ČSÚ a Veřejné správy měst a obcí (www.obce.cz)

Katastrální výměra: Počet obyvatel: Z toho v produktivním věku: Průměrný věk: Pošta: Škola: Zdravotnické zařízení: Policie: Kanalizace (ČOV): Vodovod: Plynofikace:

Statistické údaje 4215 ha 2948 (ke dnu 30.12.2011) 1834 36,4 let Ano Ano (mateřská, základní, umělecká) Ano Ano Ano Ano Ano

Vývoj počtu obyvatel v obci (zdroj ČSÚ): Rok

Počet obyvatel

Přírůstek/Úbytek

2001

2925

2002

2908

-17

2003

2912

+4

2004

2916

+4

2005

2884

-32

2006

2857

-27

2007

2833

-24

2008

2768

-65

25



2009

2746

-22

2010

2694

-52

Z přehledu je patrné, že jen za posledních 10 let došlo k poklesu počtu obyvatel o více jak 150. Nepříznivý demografický vývoj je sice očekáván i v následujících letech, avšak z důvodu fyzického stárnutí bytového fondu, nedostatku volných kapacit bydlení, převládající touhy po vlastním bydlení ve zdravém přírodním prostředí, a nepředvídatelných migračních jevů je očekáván zvýšený zájem o nové plochy bydlení. Oproti koncepci dané původním územním plánem nejsou výrazně navyšovány plochy pro bydlení. Vzhledem k současnému trendu je nutno nabídnout dostatečný počet ploch pro bydlení tak, aby byl v návrhovém období s přihlédnutím ke skutečnosti, že část ploch je reálně nezastavitelná a u části je navržena etapizace podmíněná dobudováním technické infrastruktury, pokryt nárůst počtu obyvatel cca 30/rok. Toto lze zajistit nově navrženými plochami, které umožní výstavbu minimálně 118 bytových jednotek. V sídelním útvaru Karolinka se nachází pět nemovitých památek, které jsou chráněny z.č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: hospoda ( 49758/8 – 3981), venkovská usedlost - rodový shluk Orságů (19218/8-258), venkovská usedlost - rodový shluk Orságů (14541/8-258), venkovská usedlost - rodový shluk Orságů (18167/8-258), venkovská usedlost - rodový shluk Orságů (25055/8-258). Celá oblast města Karolinka je územím s archeologickými nálezy. Vliv územního plánu na složky ŽP: Nerealizace připravovaného ÚP znamená překážku v rozvoji bydlení a nevyřešený nedostatek ploch pro bydlení a možný demografický progres obyvatelstva. Nerealizací ÚP zůstává zachován současný stav nemovitých kulturních památek. Při stavebních pracích může být odkryto místo archeologického nálezu. Pokud nebudou stavební práce v rámci realizace nového ÚP prováděny, tato možnost zanikne. 3.15 Silniční doprava Silniční doprava je v současné době uskutečňována prostřednictvím těchto stávajících komunikací II/487 (Ústí – Velké Karlovice – st. hranice), III/48711 (Karolinka - Stanovnice), III/48712 (Velké Karlovice – Bzové) a místními a účelovými silnicemi, které celý systém propojují. Návrh ÚP předkládá novou plochu pro silniční dopravu č. 20, která je vymezena pro křižovatku silnice II/487 s komunikacemi směr Pluskoveček a Bzové, která má vyřešit problematické napojení údolí Bzové přes areál pily. V katastru obce Karolinka je silnice II/487 vedena ve stávající trase v předpokládané kategorii S 9,5/70 (extravilán). Vliv územního plánu na složky ŽP: Nový územní plán navrhuje nové plochy dopravy, které napomohou k rozvoji dopravní situace v obci. Ať už se jedná o navrhovanou plochu č. 20 průsečné křižovatky, která umožní

26



bezkolizní napojení na silnici II/487, nebo o nové návrhové plochy č. 18 a 19 pro klidovou dopravu – garáže, parkoviště, či plochu č. 21 určenou pro specifický druh dopravy (cyklistika). Z uvedených údajů vyplývá, že nerealizací ÚP nedojde ke zlepšení stávající dopravní situace v obci Karolinka a ke zlepšení současných dopravních poměrů na území obce.

4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Realizací nových ploch vymezených v navrhovaném územním plánu mohou být dotčeny následující složky životního prostředí:  CHKO  krajinný ráz  NATURA 2000  ÚSES  vodní nádrž Stanovnice  záplavové území vodního toku Vsetínské Bečvy  prameniště Karolinka  ZPF  PUPFL  Archeologická naleziště  Dopravní infrastruktura  Hluková zátěž Většina návrhových ploch je situována v přímé návaznosti na zastavěná území. Zájmové lokality jsou součástí kulturní krajiny ovlivněné člověkem, ve většině jsou tvořeny trvalým travním porostem. Některé nové plochy jsou navrženy v záplavovém území Vsetínské Bečvy, některé zasahují do ochranných pásem CHKO Beskydy nebo do prvků ÚSES. Mimo zastavěnou plochu je navrhována plocha rozhledny a kozí farmy. 4.1 CHKO Zonace CHKO Beskydy: I.

zóna (přírodní - jádrová) – obsahuje přirozená a polopřirozená lesní společenstva, málo pozměněná člověkem a nejcennější druhově rozmanité nelesní plochy. Péče je zaměřena na jemné formy lesního hospodaření, ve vybraných částech lesa ponechání samovolnému vývoji a na účelové obhospodařování luk a pastvin.

II.

zóna (polopřirozená) – zahrnuje lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou přírodě blízkých lesních společenstev a druhově bohaté travní porosty.

27



V lesním hospodářství preferována přirozená obhospodařovány trvale s nízkou intenzitou.

obnova,

louky

a

pastviny

III.

zóna (kulturně-krajinná) – zařazeny monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk a pastvin, rozptýlenou zástavbou a bohatým zastoupením mimolesních dřevin. Cílem je uchování a zlepšení malebnosti krajinného rázu běžným obhospodařováním s dotvořením zástavby respektující krajinný ráz.

IV.

zóna (sídelní) – zahrnuje souvisleji zastavěná území s návazností na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu. Umožňuje umisťování obytných a podnikatelských aktivit a intenzivnější zemědělskou výrobu.

Některé z návrhových ploch se nacházejí v územní kolizi s II. nebo III. zónou CHKO Beskydy. V II. zóně se nachází následující návrhové plochy:  Plocha č. 4 Soláň – situována v území se zvýšenou ochranou krajinného rázu  Plocha č. 7 Kobylská III – situována v území s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů  Plocha č. 10 Raťkov-Páleniska - situována v území se zvýšenou ochranou krajinného rázu  Plocha č. 12 Bzové - situována v území se zvýšenou ochranou krajinného rázu  Plocha č. 17 Skiareál - situována v území se zvýšenou ochranou krajinného rázu  Plocha č. 16 Nad lyžařským vlekem - situována v území se zvýšenou ochranou krajinného rázu V III. zóně se nachází následující návrhové plochy:  Plocha č. 11 Horebečví - situována v území se zvýšenou ochranou krajinného rázu  Plocha č. 13 Pluskoveček - situována v území se zvýšenou ochranou krajinného rázu 4.2 Krajinný ráz V katastrálním území města Karolinka bylo vymezeno jedno souvislé zastavěné území kolem toku Vsetínské Bečvy a v údolí Kobylská a dále celá řada dalších zastavěných území, převážně charakteru rozptýlené zástavby obytných usedlostí v harmonické krajině CHKO Beskydy. Krajina řešeného území je tvořena z podstatné části zaříznutými údolími Vsetínské Bečvy a jejich přítoků. Vyznačuje se výraznějším výškovým členěním. Na současnou podobu krajiny měly výrazný podíl procesy spojené s valašským osídlením. Vliv člověka se postupně stává významným krajinotvorným činitelem a v dané oblasti vedl k vytvoření unikátních lesozemědělských krajinných typů. Z důvodu ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou a přítomnosti výjimečných přírodních hodnot byla v tomto území vyhlášena Chráněná krajinná oblast Beskydy, jež zahrnuje i území řešené ÚP Karolinka.

28



Specifické hodnoty a limity krajiny, včetně stávajících vyhrazených ploch sídelní a krajinné zeleně, jsou zobrazeny v Koordinačním výkresu (příloha č. 1a-d), kde je patrná i koncepce uspořádání krajiny. Krajinný ráz je určen jedinečnou urbanistickou strukturou území, strukturou osídlení a jedinečnou kulturní krajinou, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. V řešení územního plánu jsou vymezeny přírodní plochy, plochy krajinné zeleně, lesů a vodních ploch a toků. Rozvoj města je koncipován tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy především na přírodní a krajinné hodnoty. Jsou navrhovány ucelené rozsáhlejší lokality bez návrhu drobných ploch, jež by ve výsledku výrazněji zasahovaly do krajinných hodnot. Řešení územního plánu respektuje pohledové horizonty a osy a stavby do těchto horizontů nezasáhnou. V návrhu ÚP je popsáno několik nových ploch, které zasahují do území se zvýšenou ochra nou krajinného rázu. Rekreační potenciál krajiny má být posílen navženou plochou č. 16, která má být místem pro vybudování rozhledny. 4.3 Natura 2000 Vzhledem k tomu, že dle schváleného zadání územního plánu Karolinka nebyl vyloučen vliv na lokality a vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů soustavy Natura 2000, bylo dle § 45i zákona č.114/1992 Sb. zhotoveno Hodnocení vlivů koncepce „Územní plán Karolinka“ na evropsky významné lokality a ptačí (RNDr. Marek Banaš, Ph.D., listopad 2012)- příloha č. 2. Do předmětného území zasahuje EVL Beskydy a PO Horní Vsacko. Převážná většina ploch je situována v zastavěném území, přesto na devíti plochách byla zjištěna přítomnost některého z předmětů ochrany EVL. V případě sedmi ploch se jedná o přírodní stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Z těchto sedmi ploch byl ve čtyřech případech zjištěn výskyt kvalitních porostů uvedeného typu přírodního stanoviště. Dále byl na 3 plochách zjištěn výskyt prioritního přírodního stanoviště 6230 - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), v případě plochy č.13 se jedná o kvalitní a reprezentativní porosty. Na dvou plochách byl dále zjištěn výskyt prioritního přírodního stanoviště 91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), v případě plochy č. 21 se jedná o relativně kvalitní a reprezentativní porosty. Na jedné z ploch (č. 20) byl konstatován výskyt (biotop) dalšího předmětu ochrany EVL Beskydy – vydry říční. U všech stanovišť byl konstatován předpoklad mírného negativního vlivu spojeného s realizací nového územního plánu. 4.4 ÚSES V návrhu územního plánu jsou vymezeny prvky nadregionálních, regionálních i lokálních prvků ÚSES, na stávajících funkčních či částečně funkčních společenstev (viz. zákresy v příloze č. 1). Vzhledem k tomu jsou prvky ÚSES v ÚP označeny jako stávající plochy a nejsou navrhovány jako veřejně prospěšná opatření. Jsou respektovány a zpřesněny nadregionální a regionální prvky ÚSES ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. V jižní části katastru obce, při hranici se Slovenskem, jsou vymezena regionální biocentra ÚSES (ozn. v ZÚR jako PU45 a PU115) vložena v nadregionálním biokoridoru ÚSES (PU19). Regionální biocentrum (PU78) je v souladu s ZÚR vymezeno také v severním cípu obce. Dále je 29



vymezena plocha regionálního biokoridoru v severní části řešeného území s vloženými lokálními biocentry. Celý systém je doplněn lokálními biocentry a propojen lokálními biokoridory příslušného typu v souladu s koncepcí lokálního ÚSES CHKO (je vymezen lesní, luční i vodní lokální ÚSES). Doplněn je o lokální biokoridor Vsetínské Bečvy s dvěma vloženými biocentry. Pro řešené území tedy vyplývá ze Zásad územního rozvoje Zlínského kraje požadavek na respektování vymezených prvků ÚSES jako nezastavitelných ploch. Stávajícími plochami a koridory ÚSES jsou:  Nadregionální biokoridor č. 147 „Makyta“ – nachází se v jižní katastru města, jsou na něm vymezena regionální biocentra č. 94 „Frňovské“ a „Stolečný“ (u hranic s Novým Hrozenkovem)  Regionální biocentrum „Leští – Cáb“ - je vymezeno v severní části katastru města a je propojeno na další regionální biocentra mimo katastrální území těmito biokoridory: - Regionální biokoridor č. 1573 „Leští-Raťkov-Cáb“ - Regionální biokoridor č. 1574 „Kotlová-Solisko-Leští-Raťkov“  Regionální biocentrum č. 131 „Leští - Raťkov“  Regionální biocentrum č. 1974 „Čubův kopec“ Vymezení stávajících skladebných částí ÚSES vede k zachování stávajících hodnot přírody a krajiny. Stabilizování sídelní zeleně v návaznosti na prvky ÚSES vede k vytvoření sítě ekologické stability krajiny. Tato základní síť by měla plnit funkci kostry ekologické stability, na níž by měla být postupně navázána další dílčí opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability území. Realizace navržených opatření bude mít i kladný vliv na krajinný ráz. Trasy ÚSES jsou vedeny v souladu s oborovými dokumenty, migračními trasami bioty a skutečným stavem krajiny. Udržení a zlepšení stavu ÚSES předpokládá přirozenou druhovou skladbu sadebního materiálu (v případě vhodného a kvalitního mateřského porostu je vhodné využít přirozenou obnovu lesa), u segmentů ÚSES mimo lesní porosty nastavení vhodného managementu pro podporu biodiverzity travních porostů (pastva, kosení). V těsné návaznosti na plochy či koridory ÚSES se nachází návrhové plochy BI č. 1 a plochy SO.3 č. 5 a č.8. Zásah jednotlivých ploch do prvků ÚSES nebyl připuštěn a jednotlivé plochy byly ohraničeny a minimalizovány. 4.5 Vodní nádrž Stanovice V řešeném území se nachází na levostranném přítoku Vsetínské Bečvy vodní dílo Karolinka Stanovnice, která představuje zdroj pitné vody nejen pro obec Karolinku, ale také po širší okolí Vsetínska a Vlárska. Ochranné pásmo vodní nádrže je jedním z limitů využití území pro nové návrhové plochy. Pod hrází nádrže je definováno území zvláštní povodně pod vodním dílem. Vzhledem k tomu, že se v tomto území nachází velká část obce, jsou zde i další plochy označené jako zastavitelné.

30



Pod přehradní hrází jsou umístěny tři návrhové plochy – plocha č. 14, plocha č. 15 a plocha č. 18. 4.6 Záplavové území vodního toku Vsetínské Bečvy Předmětným územím protéká vodní tok Vsetínská Bečva, se kterým je spojeno záplavové území Q100, do něhož jsou lokalizovány návrhové plochy č. 3, 20, 21 a 22. Do stávajících i návrhových ploch jsou navržena protipovodnňová opatření. 4.7 Prameniště Karolinka V řešeném území se nachází prameniště Karolinka, jehož ochranné pásmo je v územní kolizi s návrhovou plochou č. 21 pro cyklokemp. Ta do něj zasahuje v minimálním rozsahu ze západního okraje, ve směru toku Vsetínské Bečvy. 4.8 ZPF Řešené území není velkozemědělsky využíváno. Téměř všechna orná půda byla převedena na trvalé travní porosty. Zemědělský půdní fond, včetně zahrad, luk a pastvin nezaujímá ani 20% výměry obce, zornění půdy představuje z celkové výměry ZPF jen cca 10 % V rámci jednotlivých navržených ploch dojde k záboru zemědělských pozemků, které jsou řazeny v následujících třídách ZPF.

BPEJ

TŘÍDA OCHRANY

8.56.00

I.

8.21.13

IV.

plocha č. 2, 3, 11, 22, 23, 25 a větší část plochy č. 20

8.35.44

IV.

plocha č. 5, 6, 12, 16 a část plochy č. 8

8.41.89

V.

plocha č. 1, 7, 13 a větší část plochy č. 8

8.41.68

V.

plocha č. 10

8.40.89

V.

plocha č. 4

NAVRHOVANÉ PLOCHY malá část plochy č. 20

Třídy ochrany jsou stanoveny pro jednotlivé půdy dle charakteristiky BPEJ v Metodickém pokynu MŽP OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF. 4.9 PUPFL Souvislé lesní porosty se nachází v severní a jižní části katastru. Lesní porosty jsou hospodářsky využívány, a přestože mají vesměs změněnou druhovou skladbu ve prospěch smrku, nachází se zde mnohé fragmenty přirozených jedlobukových porostů. V některých porostech dosud převažuje buk. Z dalších listnatých dřevin je zastoupen javor klen, na lesních okrajích dub, lípa, habr. V úžlabích i jasan a olše. Ekologická stabilita těchto ploch se pohybuje okolo 4. stupně.

31



V souvislosti s realizací navržených ploch dojde k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa – PUPFL Zábor lesních pozemků se týká pouze plochy č. 17 – rozšíření zázemí lyžařského vleku. Zábor z hospodařského lesa ukrojí 0,1873ha. Další návrhové lokality do pozemků lesa nezasahují. 4.10

Archeologická naleziště

Řešené území je nutné chápat jako území s archeologickými nálezy ve smyslu zákona o státní památkové péči 20/1987 Sb. §§21-24. Jakýkoliv archeologický nález během stavebních prací je nutné ohlásit Archeologickému ústavu a zajistit možnost záchranných archeologických prací. 4.11

Dopravní infrastruktura

Silniční doprava je v současné době uskutečňována prostřednictvím těchto stávajících komunikací II/487 (Ústí – Velké Karlovice – st. hranice), III/48711 (Karolinka - Stanovnice), III/48712 (Velké Karlovice – Bzové) a místními a účelovými silnicemi, které celý systém propojují. Silnice II/487slouží k dopravnímu propojení jednotlivých obcí. Odehrává se na ní zdrojová a cílová doprava, rekreační tranzitní doprava a jen v malé míře mezinárodní osobní a nákladní doprava. Pro silnici II/487 byla zpracována dopravní studie „Dopravní generel silnice II/487, Ústí – Velké Karlovice, úsek Nový Hrozenkov – Karolinka – Velké Karlovice /Leskové)“ (HBH projekt Brno, prosinec 2002). Studie se zabývá stabilizací trasy silnice II/487 v území. V katastru obce Karolinka je tato silnice vedena ve stávající trase v předpokládané kategorii S 9,5/70 (extravilán). Hromadná doprava (silniční) je zajišťována autobusy. Město leží na trase příměstské a dálkové autobusové dopravy. Na území města jsou 4 autobusové zastávky v dostačujících docházkových vzdálenostech (Karolinka, rozcestí Kobylská; Karolinka, požární dům; Karolinka, Horebečví; Karolinka, Bzové, rozcestí) Z hlediska hromadné dopravy nejsou nové nároky na plochy pro silniční dopravu. Město Karolinka leží na stávající regionální jednokolejné neelektrifikované železniční trati č. 282 Velké Karlovice – Vsetín se stávajícím zavlečkování např. areálu skláren. Ve správním území města se nacházejí dvě vlakové stanice: Karolinka – zastávka a Karolinka. Návrhem je respektována stávající drážní - železniční doprava. Další rozvoj železniční dopravy v území se nepředpokládá. Zastavěným územím města prochází ve směru východ – západ stávající cyklotrasa „Bečva“, která vede po nově vybudovaných cyklostezkách, na které navazuje související zázemí, zejména navrhovaná plocha č. 21 pro cyklokemp. Na páteřní cyklotrasu navazují cyklotrasy vedené po místních příp. účelových komunikacích. Jako plocha silniční dopravy je navržena plocha č. 20, která je vymezena pro křižovatku silnice II/487 s komunikacemi směr Pluskoveček a Bzové. Pro dopravu v klidu jsou navrženy dvě nové plochy, a to jako plochy pro silniční dopravu – č. 18 Pod přehradou (garáže) a č. 19 Centrum (parkoviště).

32


4.12


Hluková zátěž

V zájmovém území je hlavním zdrojem hluku hluk z dopravy silnice II/487 a železnice, které jdou v souběhu.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. V současné době se v katastrálním území Karolinka významně negativně neprojevují žádné vlivy na životní prostředí. Stav ŽP v tomto území je vyvážený. 5. 1. CHKO a krajina Celé území obce Karolinka se nachází v CHKO Beskydy, některé plochy zasahují do oblastí se zvýšenou ochranou krajinného rázu. Realizací některých návrhových ploch může dojít k ovlivnění krajinného rázu. 5.2. NATURA 2000 V řešeném území byly definovány dvě lokality soustavy Natura2000. Jedná se o evropsky významnou lokalitu EVL Beskydy a ptačí oblast PO Horní Vsacko. Vzhledem k možnému vlivu nově navržené územně plánovací dokumentace na tyto lokality byla zpracováno Posouzení vlivu koncepce „Územní plán Karolinka“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle §45i z. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění (Banaš, listopad 2012). 5.3. ÚSES Prvky systému ekologické stability krajiny budou realizací jednotlivých záměrů koncepce dotčeny, dojde k propojení ploch ÚSES nově navrženými prvky zeleně, které budou sloužit jako biokoridory. Současný stav ÚSES vyžaduje stabilizaci a posílení jednotlivých prvků, které budou tvořit zelenou síť dané oblasti, pro udržení druhové rozmanitosti na daném území. 5.4. Vodní hospodářství Vzhledem k hydrologických poměrům na daném území je nutno zohlednit protékající tok Vsetínské Bečvy, na něhož navazuje záplavové území, ve kterém jsou lokalizovány některé návrhové plochy ÚP. Dále bude jednou plochou dotčeno prameniště Karolinka. Na území obce se také nachází zdroj pitné vody, vodní nádrž Karolinka Stanovnice, pro niž bylo stanoveno pásmo hygienické ochrany. V území zvláštní povodně vodní nádrže jsou lokalizovány některé z návrhových ploch. Oblast náleží do CHOPAV 11 – jedná se o akumulaci povrchových vod.

33



5.5. ZPF A PUPFL V rámci realizace předkládané koncepce dojde k záborům ZPF a PUPFL. 5.6. Dopravní situace V současné době je problematické napojení údolí Bzové přes stávající areál pily na komunikaci II/487.

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných. Na základě Zadání územního plánu Karolinka (listopadu 2009), byl vypracován firmou STEMIO a.s., pracoviště Zlín Návrh územního plánu Karolinka (leden 2011), který vychází ze závazných územně plánovacích dokumentů na území kraje a v němž jsou vymezeny zastavitelné i nezastavitelné plochy. Vzhledem k tomu, že další varianty řešení územního plánu byly průběžně konzultovány a korigovány, je k posouzení předložena pouze jedna optimalizovaná varianta, která reflektuje všechny stávající limity území a zohledňuje současný stav životního prostředí se zřetelem na ochranu a posílení kostry ekologické stability oblasti. V předkládané variantě jsou nové plochy navrhovány tak, aby jejich přínos a pozitivní vliv pro obec převážil případné negativní vlivy na životní prostředí k.ú. Karolinka. Jako druhé variantní řešení je brána nulová varianta, kdy nedojde k realizaci ÚP. Základní hodnocení je provedeno tabulkovým systémem, kdy stejné nebo obdobné návrhové plochy jsou hodnoceny stejně. Možnosti hodnocení: Vliv – pozitivní (+), negativní (-), neutrální (0) Stav vlivu – přechodný (P), trvalý (T) Významnost vlivu – nevýznamný (0), málo významný (*), středně významný (**), velmi významný (***) Kumulace – ano (A), ne (N), jen pro některou z návrhových ploch (A/N) 6.1 Vlivy na biologickou rozmanitost Biologická rozmanitost, druhová diverzita rostlin a živočichů, je dána předpokladem funkčních ekosystémů, které jsou vytvářeny, zachovány či stabilizovány v rámci prvků ÚSES, ZCHÚ a lokalit Natura 2000, VKP, Přírodních parků či památných stromů. Následující tabulka popisuje souhrnně vlivy jednotlivých návrhových ploch na tyto části životního prostředí, které podmiňují udržení nebo posílení biologické rozmanitosti v zájmovém území.

34


NÁVRHOVÁ PLOCHA


VLIV

STAV VLIVU

VÝZNAMNOST VLIVU

KUMULACE, SEKUNDÁRNÍ VLIV ATD.

BI

1, 2, 3

-

P

1** 2,3 *

A/N

BX

4

-

T

**

A

SO.3

5, 6, 7, 8, 10, 12, 13

-

T

SO.1

9

-

T

*

N

SO.2

11

-

T

**

A

O

14, 15, 24

0

P

0

N

OX

16

-

T

**

A

OS

17

-

T

**

A

DS

18, 19, 20

-

T

18, 19 * 20 **

A

DX

21

-

P

**

A

V

22, 23

0

P

0

A

K

25

+

T

**

N

+

T

*

N

Nulová varianta

5,6

A/N

*

7, 8, 10, 12, 13

**

Slovní vysvětlení významných vlivů: Plochy pro bydlení (BI, BX) Vzhledem k tomu, že se celé území obce Karolinka nachází v CHKO Beskydy je dodržován princip nerozvolňování zástavby do volné krajiny a snaha o zachování původního charakteru osídlení. Nové plochy ve volné krajině jsou navrženy jen v minimálním rozsahu např. nová plocha č. 4 pro zemědělskou usedlost (kozí farmu) na Soláni a dále plochy smíšené obytné vesnické č. 7,10, 12, jejichž návrh vychází z předchozí územně plánovací dokumentace. Plocha č. 1 (Za Bečvou) je ze severu ohraničena přístupovou cestou, nad kterou již není výstavba povolena, jelikož se se jedná o biocentrum ÚSES, s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Plocha byla vymezena v minimálním rozsahu, kdy část tvoří stávající krajinná zeleň. Na této ploše byl zjištěn výskyt předmětu ochrany EVL Beskydy přírodního stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Plocha č. 4 (Kozí farma) je situována do volné krajiny, proto byla navržena v minimálním rozsahu a byly stanoveny podmínky jejího využití. Na této ploše byl zjištěn výskyt předmětu ochrany EVL Beskydy přírodního stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Plochy smíšené obytné vesnické (SO.3) Plocha č. 5 (Kobylská I) – plocha byla oproti původnímu řešení zmenšena ze severní strany kvůli územní kolizi se stávajícím biokoridorem ÚSES, západní hranice plochy je omezena 35



stávajícím biocentrem ÚSES. Plocha byla vymezena s ohledem na stávající zemědělské využití půdy a s ohledem na zachování přírodních hodnot v území. Plocha č. 7 (Kobylská III) – plocha se nachází v území se zvýšenou ochranou vzácných druhů rostlin a živočichů, proto byla plocha minimalizována pouze na jeden RD a byly stanoveny podmínky využití území. Plocha č. 8 (Nad školou) – plocha oproti původním návrhům územní dokumentace zmenšena a z části je navrženo zachování stávající krajinné zeleně. Ze severní strany je hranice limitována procházejícím biokoridorem ÚSES. Plocha byla vymezena s ohledem na zachování přírodních hodnot, výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů. Plochy občanského vybavení se zaměřením na sportovní a rekreační využití (OS) Plocha č. 16 (Nad lyžařským vlekem, Rozhledna) - z vyhodnocení vlivu navrhované plochy na území Natura 2000 nevyplynul pro tuto plochu žádný návrh opatření. Na této ploše byl zjištěn výskyt předmětu ochrany EVL Beskydy přírodního stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Plocha silniční dopravy (DS) Plocha č. 20 (křižovatka Bzové) - na této ploše byl zjištěn výskyt dvou předmětů ochrany EVL Beskydy přírodního stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří a vydry říční. Plocha silniční dopravy (DS) Plocha č. 21 (U Bečvy, Cyklokemp) - na této ploše byl zjištěn výskyt předmětu ochrany EVL Beskydy přírodního stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří. U přírodního stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří byl konstatován mírně negativní vliv v důsledku navržené výstavby rodinných domů, občanské vybavenosti, dopravní či ostatní infrastruktury a doprovodných ploch. Potenciální rizika negativního ovlivnění byla vyslovena také v případě vydry říční u plochy navrženého přemostění Vsetínské Bečvy (č. 20). Z těchto důvodů byla stanovena konkrétní opatření k minimalizaci případných negativních vlivů realizace územního plánu na EVL Beskydy, resp. na její předměty ochrany. Na základě vyhodnocení bylo konstatováno (studie „Natura2000“, Banaš, listopad 2012), že uvedená koncepce při dodržení předložené specifikace nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Vzhledem k tomu, že většina návrhových ploch leží v zastavěném území obce, nebo na ně přímo navazuje, vyjma dvou ploch (č. 4 a č. 16), nepředstavují rozvojové plochy významné a nepřijatelné riziko pro životní prostředí. Pouze plocha č. 4 (Kozí farma) a plocha č 16 (Rozhledna) představují v území relativně nové prvky, které by mohly do současného stavu životního prostředí vyrazněji zasáhnout. Tato dvě území sice leží v lokalitách soustavy Natura 2000, nicméně autorizovanou studií (Banaš, listopad 2012) nebyl konstatován významný důvod, proč by k realizaci zmíněných ploch nemělo dojít. Většina ploch rozvíjí bydlení a nebo je nerušivého typu pro občanskou vybavenost či výrobu, nebo doplňuje prvky ÚSES.

36



Z hlediska vlivů na biologickou rozmanitost se předkládané záměry řešené koncepce ÚP jeví jako přijatelné, za dodržení navržených podmínek a opatření. 6.2. Vlivy na krajinný ráz Vzhledem k tomu, že je město Karolinka situováno do CHKO Beskydy, byl uplatněn princip nerozvolňovat zástavbu v krajině, ale zachovat původní charakter osídlení. Většina ploch leží v zastavěném území obce nebo na ně přímo navazuje. Novými prvky v krajině jsou pouze plochy č. 4 pro Kozí farmu a plocha č. 16 pro Rozhlednu, u nichž jsou uplatněny podmínky pro využití území. Specifické hodnoty a limity krajiny, včetně ploch krajinné zeleně, jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese (příloha č. 1), kde je patrná i koncepce uspořádání krajiny. V návrhu územního plánu je navrženo vymezení ploch s rozdílným způsobem využití v krajině a jsou stanoveny koncepční podmínky pro změny jejich využití. Návrh respektuje stávající systém ploch ÚSES CHKO Beskydy. Územním plánem jsou stabilizovány plochy lesní, zemědělské, přírodní, krajinné zeleně, vodní plochy a toky. Návrhem řešení jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení a zvýšení prostupnosti krajiny. Byl především sledován a respektován stávající a historický systém cest v krajině včetně pěších a cyklistických tras. V rámci možností stávajícího využití území byly respektovány migrační koridory pro velké savce (nezastavěný koridor při hranicích s Velkými Karlovicemi).

NÁVRHOVÁ PLOCHA

VLIV

STAV VLIVU

VÝZNAMNOST VLIVU


BI

1, 2, 3

-

T

*

A/N

BX

4

-

T

*

A

SO.3

5, 6, 7, 8, 10, 12, 13

-

T

*

A

SO.1

9

-

T

*

N

SO.2

11

-

T

*

A

O

14, 15, 24

0

P

0

N

OX

16

-

T

**

A

OS

17

-

T

*

N

DS

18, 19, 20

-

T

*

A

DX

21

0

P

0

N

V

22, 23

0

P

0

N

K

25

+

T

*

A

0

T

0

N

Nulová varianta

37



Slovní vysvětlení významných vlivů: Plochy pro bydlení (BI, BX), plochy smíšené obytné vesnické (SO.3), plochy bydlení s občanským vybavením (S0.1) a plochy smíšené obytné městské (SO.2) Pro jednotlivé plochy je dle potřeby stanovena základní regulace: plošná - % zastavění u ploch č. 6 a 13 a prostorová – výšková hladina vyjádřená maximálním počtem podlaží nebo maximální výškou stavby a zejména u plošně rozsáhlých lokalit je stanoven požadavek na zpracování územní studie, která stanoví způsob organizace zástavby – např. plochy č. 5 a 8. Plocha č. 4 (Soláň, Kozí Farma) – tato plocha je navržena pro zemědělskou usedlost pro extenzivní zemědělskou činnost, chov koz. Plocha byla vzhledem ke své lokalizaci navržena v minimálním rozsahu, byla stanovena výšková hladina pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní patro + podkroví. Plochy občanského vybavení specifických forem (OX) Pravděpodobně nejvýznamnější vliv na krajinný ráz lze očekávat u navržené plochy č. 16, která je vymezena pro výstavbu rozhledny a je lokalizována ve volné krajině, bez přímé návaznosti na zastavěné území. Plocha leží na hřebeni v místě s dalekým výhledem v blízkosti horní části stávajícího lyžařského vleku. Vzhledem k očekávanému vlivu na krajinný ráz byla stanovena podmínka, že architektonickou část projektové dokumentace pro stavbu může vypracovat jen autorizovaný architekt. Realizace rozhledny znamená zvýšení atraktivity rekreačního potenciálu krajiny. Zastavitelná plocha č. 17 je regulována navrženými podmínkami pro její užívání – výškovou hladinou v návaznosti na okolní zástavbu a také svou velikostí, která umožňuje rozvoj areálu jen v minimálním potřebném rozsahu. Plochy silniční dopravy (DS) Plocha č. 20 (Křižovatka Bzové) – plocha byla navržena v minimálním možném rozsahu z důvodu zajištění propustnosti krajiny sever-jih, čímž bude umožněno vytvoření migračního koridoru. Plochy krajinné zeleně (K) Nově je navržena plocha č. 25 (U ČOV) krajinné zeleně, která bude plnit izolační funkci mezi navrhovanými plochami pro bydlení č. 3 a plochou výrobní č. 22. Z hlediska vlivů na krajinný ráz se předkládané záměry řešené koncepce ÚP jeví jako přijatelné, za dodržení navržených podmínek a opatření.

6.3 Vlivy na flóru a faunu Z hlediska vlivů na flóru lze konstatovat míru vlivu běžnou pro srovnatelné typy výstavby. Realizací koncepce ÚP budou zasaženy luční porosty s obvyklým zastoupením druhů rostlin a

38



ruderální bylinná vegetace. Z předmětu ochrany EVL jde o ovsíkové louky, horské smilkové trávníky, jasanovo olšové luhy. Významněji zastoupenými druhy jsou ovsík vyvýšený, srha říznačka, chrpa luční, kontryhel, psineček obecný, kostřava červená, lipnice luční, trojštět žlutavý, třeslice prostřední, tomka vonná, řebříček obecný, jitrocel kopinatý, zvonek rozkladitý, jetel luční, kopřiva dvoudomá, třtina křovištní, pryskyřník prudký, pampeliška, bršlice kozí noha, vrba křehká, olše lepkavá, javor klen. Z evropsky významných druhů živočichů, které jsou předmětem ochrany EVL Beskydy se v řešeném území nachází tito zástupci: kuňka žlutobřichá, čolek karpatský, střevlík hrbolatý, lesák rumělkový, velevrub tupý, vydra říční, rys ostrovid, netopýr velký, rýhovec pralesní, vlk obecný, vydra říční, rys ostrovid, medvěd hnědý, netopýr velký, čáp černý, jeřábek lesní, chřástal polní, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, lejsek malý, ťuhýk obecný. Ze zvířecích druhů se předmětný záměr dotýká vydry říční.

NÁVRHOVÁ PLOCHA

VLIV

STAV VLIVU

VÝZNAMNOST VLIVU


BI

1, 2, 3

-

T

**

A

BX

4

-

T

**

A

SO.3

5, 6, 7, 8, 10, 12, 13

-

T

**

A

SO.1

9

0

T

0

N

SO.2

11

-

T

*

A

O

14, 15, 24

0

T

0

N

OX

16

-

T

*

A

OS

17

-

T

*

A

DS

18, 19, 20

-

T

18, 19 0

A

20 ** DX

21

-

T

*

A

V

22, 23

-

T

*

A

K

25

+

T

**

A

+

T

**

Nulová varianta

Slovní vysvětlení významných vlivů: Plochy pro bydlení (BI, BX), plochy smíšené obytné vesnické (SO.3), plochy bydlení s občanským vybavením (S0.1) a plochy smíšené obytné městské (SO.2) Tyto plochy jsou navrženy v místech předmětů ochrany EVL Beskydy: 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (plocha 1, 5, 6, 8, 13), 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (plocha č. 4, plocha č. 8 a 13).

39



Plochy občanského vybavení specifických forem (OX) Plocha č. 16 je navržena v místech předmětu ochrany EVL Beskydy 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Plochy občanského vybavení určené pro sport a tělovýchovu (OS) Plocha č. 17 vyžaduje zábor PUPFL, jedná se o hospodářský les. Plochy silniční dopravy (DS) Plocha č. 20 (Křižovatka Bzové) – u této plochy byl konstatován výskyt předmětu ochrany EVL Beskydy vydry říční. Plocha č. 20 je navržena v místech předmětu ochrany EVL Beskydy 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy. Plochy pro specifické formy dopravy (DX) Plocha č. 21 je navržena v místech předmětu ochrany EVL Beskydy 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří a 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy. Z hlediska vlivů na flóru a faunu se předkládané záměry řešené koncepce ÚP jeví jako přijatelné, za dodržení navržených podmínek a opatření.

6.4 Vlivy na vodu, vodní zdroje Hodnocená koncepce ÚP Karolinka respektuje a rozšiřuje stávající systém zásobování pitnou vodou, kterým je vodovod napojený na jímací území Karolinka. Návrh ÚP vymezuje vodní toky a plochy a plochy vodohospodářské, kterou je vodní nádrž Karolinka, která slouží pro vodárenské účely a jako zdroj pitné vody. Některé z návrhových ploch se nachází v záplavovém území Vsetínské Bečvy. Opatření protipovodňové ochrany (hráze) jsou navrženy v rámci stávajících i návrhových ploch s rozdílným způsobem využití. Je navrženo 5 hrází s výškou od 0,5 – 1,5 m. Dalším z opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí jsou úpravy v krajině zaměřené na zvýšení retenční a akumulační schopnosti celého zemí prostřednictvím organizace krajiny. Další z návrhových ploch se nachází v území zvláštní podvodně pod vodním dílem – vzhledem k tomu, že v této oblasti se nachází většina zastavěného území obce Karolinka, není tento fakt brán jako rozhodující, neboť pokud by byl taxativním limitem pro rozvoj území, nebylo by možné v návaznosti na zástavbu navrhnout další rozvojové plochy obce. Řešení krizového stavu v souvislosti s prolomením vodního díla a vzniku zvláštní povodně je řešeno v rámci krizových a havarijních plánů. Realizací jedné návrhové plochy bude dotčeno prameniště Karolinka.

40



NÁVRHOVÁ PLOCHA


VLIV

STAV VLIVU

VÝZNAMNOST VLIVU


BI

1, 2, 3

-

T

1,2 0 3*

A

BX

4

0

T

0

N

SO.3

5, 6, 7, 8, 10, 12, 13

0

T

0

N

SO.1

9

0

T

0

N

SO.2

11

+

T

*

N

O

14, 15, 24

-

T

*

A

OX

16

0

T

0

N

OS

17

0

T

0

N

DS

18, 19, 20

-

T

*

A

DX

21

-

T

**

A

V

22, 23

-

T

*

A

K

25

0

T

0

N

0

T

0

N

Nulová varianta

Slovní vysvětlení významných vlivů: Plochy pro bydlení (BI, BX), plochy smíšené obytné vesnické (SO.3), plochy bydlení s občanským vybavením (S0.1) a plochy smíšené obytné městské (SO.2) Do severní části plochy č. 3 zasahuje stanovené záplavové území vodního toku Vsetínské Bečvy Q100 a dle Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje je v daném území navržena hráz jako protipovodňové opatření. Funkci protipovodňové ochrany (hráze) v dané lokalitě plní těleso komunikace, po kterém je vedena nově realizovaná cyklostezka. Plochy smíšené obytné městské (S.O2) Do plochy č. 11 zasahuje v minimálním rozsahu při stavu Q100 záplavové území vodního toku Vsetínské Bečvy. Protipovodňová ochrana byla na sousedních pozemcích navržena v minimálním rozsahu – ohrázování stávající zástavby. Funkci protipovodňové ochrany (hráze) v dané lokalitě plní těleso komunikace, po kterém je vedena stávající cyklostezka. Plochy občanského vybavení (O) Plochy č. 14 a 15 jsou lokalizovány pod přehradní hrází vodního díla Karolinka. Řešení krizového stavu v souvislosti s prolomením vodního díla a vzniku zvláštní povodně je řešeno v rámci krizových a havarijních plánů. Plochy silniční dopravy (DS)

41




Plocha č. 18 (garáže) je lokalizována pod přehradní hrází vodního díla Karolinka. Řešení krizového stavu v souvislosti s prolomením vodního díla a vzniku zvláštní povodně je řešeno v rámci krizových a havarijních plánů. Plocha č. 20 (křižovatka Bzová) – předpokládá se, že plocha bude umístěna na náspu a nebude tak ohrožena zaplavením. Plochy pro specifické formy dopravy (DX) Plocha č. 21 pro cyklokemp zasahuje v minimálním rozsahu ze západní strany do ochranného pásma prameniště Karolinka. Vzhledem k sezónnímu využití cyklokempu a jeho lokalizaci na kraji prameniště ve směru toku Vsetínské Bečvy se nepředpokládá významný vliv. Plocha leží v záplavovém území Q20 a Q100.

Plochy výroby (V) Do části plochy č. 22 zasahuje stanovené záplavové území vodního toku Vsetínské Bečvy Q 100 Funkci protipovodňové ochrany (hráze) v dané lokalitě plní těleso komunikace, po kterém je vedena stávající cyklostezka. Z hlediska vlivů na vodu a vodní zdroje se předkládané záměry řešené koncepce ÚP jeví jako přijatelné, za dodržení navržených podmínek a opatření. 6.5 Vlivy na půdu a horninové prostředí Plochy s požadavkem na zábor ZPF, řešené předkládaným územním plánem, se nachází na zemědělských půdách zařazených do následujících tříd ochrany: Kód plochy

Třída ochrany

ZPF Označení plochy

(ha)

I.

IV.

V.

BI, BX

Individuální bydlení a bydlení specifické

3,13

0

1,63

1,4

SO.1, SO.2, SO.3

Plocha smíšené obytné (centrální, městské a vesnické)

13,96

0

1,13

12,86

O, OS, OX

Občanská vybavenost (sport, specifická)

0,12

0

0

0,12

DS, DX

Plocha pro dopravu (silniční a specifická)

0,17

0, 025

0,145

0

V

Plocha výroby a skladování

2,98

0

2,98

0

K

Plocha krajinné zeleně

0,34

0

0,34

0,1162

CELKEM

20,7

0,025

6,24

14,24

42



Z tabulkových přehledů je patrné, že převážná část navrhovaných ploch se nachází ve IV. a V. třídě ochrany ZPF. Tyto třídy zahrnují půdy s průměrnou nebo podprůměrnou produkční schopností, u kterých lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití, tj. je vhodnější je využít pro výstavbu než zemědělské účely. Pouze jedna návrhová plocha č. 20 vyžaduje zábor ZPF I . třídy ochrany, vysokobonitní půdní fond, nicméně vzhledem k rozsahu záboru je tato skutečnost akceptovatelná. Plochy jsou vymezovány v návaznosti na zastavěné území obce do ploch s možností napojení na dopravní a technickou infrastrukturu a také při zohlednění principu neponechávat zbytkové parcely, které nelze řádně obhospodařovat. Požadavek na zábor ZPF se pak vůbec netýká lokalit č. 9, 14, 15, 17, 18, 19, 21 a 24, jež kladou nároky na zábor jiných než zemědělských půd. U plochy č. 4 pro Kozí farmu se předpokládá pozitivní vliv, kdy dojde k obhospodařování ZPF. Z hlediska vlivů na půdu a horninové podloží se předkládané záměry řešené koncepce ÚP jeví jako nevýznamné. 6.6 Vlivy na ovzduší a klima Zájmové území obce Karolinka se nachází v poměrně čistém prostředí bez většího imisního zatížení. V oblasti se nenachází žádný velký stacionární zdroj znečištění ovzduší a ani doprava nepředstavuje významný zdroj emisí. NÁVRHOVÁ PLOCHA

VLIV

STAV VLIVU

VÝZNAMNOST VLIVU


BI

1, 2, 3

-

T

*

N

BX

4

-

T

*

N

SO.3

5, 6, 7, 8, 10, 12, 13

0

T

0

N

SO.1

9

0

T

0

N

SO.2

11

0

T

0

N

O

14, 15, 24

0

T

0

N

OX

16

0

T

0

N

OS

17

0

T

0

N

DS

18, 19, 20

+

T

*

N

DX

21

0

T

0

N

V

22, 23

+

T

*

N

K

25

0

T

0

N

0

T

0

N

Nulová varianta

43



Slovní vysvětlení významných vlivů: Plochy pro bydlení (BI, BX) Vzhledem k vytápěním obytných domů se předpokládá mírné navýšení emisí látek znečišťujících ovzduší. Plochy pro silniční dopravu (DS) U ploch pro silniční dopravu se vlivem výstavby garaží a parkoviště očekávají zvýšené emise vyfukových plynů. Nové bezproblémové průsečné napojení ulice Bzové na komunikaci II/487 bude znamenat snížení emisí výfukových plynů v místě křižovatky, neboť vozidlům bude umožněn plynulejší průjezd. Plochy výroby (V) Návrhové plochy představují nevýznamné zvýšení emisí látek znečišťujících ovzduší. Z hlediska vlivů na ovzduší se předkládané záměry řešené koncepce ÚP jeví jako nevýznamné. 6.7 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví, architekturu a archeologické nálezy Jednotlivé navržené záměry předkládané koncepce ÚP Karolinka plně respektují kulturní dědictví a nemovité památky obce Karolinka, které nebudou realizací nových ploch dotčeny. Vzhledem k tomu, že celá obec je místem archeologických nálezů, je nutno dbát při provádění stavebních prací na tento fakt zřetel a při odkrytí archeologického naleziště tuto skutečnost oznámit a umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu. Z hlediska vlivů na hmotné statky, kulturní památky, architekturu a archeologická naleziště se předkládané záměry řešené koncepce ÚP jeví jako nevýznamné. 6.8 Vlivy na obyvatelstvo a lidské zdraví Koncepce rozvoje města Karolinka je dána na základě urbanistického řešení a zohledňuje požadavky obce a občanů. Hlavní rozvoj města představuje zejména posílení funkce bydlení (plochy č. 1 – 13), která je doplněna vymezením monofunkčních ploch občanského vybavení pod přehradou (plocha č.14 a 15) a v centru v areálu Skláren (plocha č. 24). S ohledem na charakter a potenciál sídla jsou navrženy také rozvojové plochy pro výrobu a skladování (plocha č. 22 a 23). V rámci rozvoje sídla jsou stabilizovány a doplněny plochy veřejné infrastruktury. Nově jsou navrženy zejména plochy dopravní infrastruktury, a to plochy pro dopravu v klidu (plocha č. 18 a 19) a plocha pro pozemní komunikaci včetně přemostění do údolí Bzové (plocha č. 20). Pro rozvoj sportu je navržena plocha č. 17, doplnění stávajícího skiareálu, a ke zvýšení rekreační atraktivity území je navržena plocha č. 16 pro rozhlednu. V územním plánu jsou stabilizovány plochy pro individuální a hromadnou rekreaci.

44



Vlivy na lidské zdraví jsou problematicky hodnotitelné, neboť jejich hodnocení nezahrnuje pouze porovnávání předpokládaných hladin hluku, emisí znečišťujících látek atd. s legislativně stanovenými limity, ale také by mělo zohlednit obtížně stanovitelné subjektivní pocity obyvatel (faktor pohody), a to především u citlivých skupin populace (děti, senioři). Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou stanoveny vyhláškou č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. NÁVRHOVÁ PLOCHA

VLIV

STAV VLIVU

VÝZNAMNOST VLIVU


BI

1, 2, 3

+

T

**

N

BX

4

+

T

**

N

SO.3

5, 6, 7, 8, 10, 12, 13

+

T

**

N

SO.1

9

+

T

*

N

SO.2

11

+

T

*

N

O

14, 15, 24

+

T

*

N

OX

16

+

T

**

N

OS

17

+

T

**

N

DS

18, 19, 20

+

T

**

N

DX

21

+

T

**

N

V

22, 23

+

T

*

N

K

25

+

T

**

N

-

T

**

N

Nulová varianta

Slovní vysvětlení významných vlivů: Plochy pro bydlení (BI, BX) Plochy pro bydlení vychází z výpočtů potřeby nových bytů a také z optimálních možností rozvoje, které území poskytuje. Za posledních 10 let došlo k poklesu počtu obyvatel o více jak 150. Rozvojové plochy bydlení mají pokrýt nárůst obyvatelstva o 30/rok. Nově navržené plochy umožní výstavbu min. 118 by.j. U navrhovaných ploch pro bydlení s predikcí hlukového zatížení (především z dopravy) je využití těchto ploch podmíněno doložením skutečnosti, že bude zajištěna ochrana chráněného venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem č. 2 (BI), 11 (SO.2). Samostatné plochy pro protihluková opatření nejsou navrhovány, ale protihluková opatření jsou přípustná v jednotlivých plochách s rozdílným využitím. Funkci izolační a ochrannou plní plocha navržené krajinné zeleně č. 25 mezi plochou pro bydlení č. 3 a plochou výroby č. 22. Obdobnou funkci zajišťuje plocha č. 18, která je určena pro řadové garáže, ve vztahu k navrhované ploše občanského vybavení č. 14.

45



Plochy občanského vybavení (O, OX, OS) Navrhované plochy jsou z hlediska vlivů na obyvatelstvo chápany jako pozitivní, které rozvíjejí možnosti a potenciál obce a přispívají k posílení rekreačního využití území. Plochy výroby (V) Plochy výroby jsou určeny pro výrobu a skladování. Představují potenciál vytvoření nových pracovních míst. V místě návaznosti na plochy bydlení byla navržena plocha krajinné zeleně č. 25, která bude plnit hlukově izolační funkci. Plochy dopravy (DS) Územní plán nenavrhuje změnu organizace dopravy, protože hlavním zdrojem hluku z dopravy je silnice II/487 a železnice, které jdou v souběhu, a jejich trasu nelze s ohledem na konfiguraci terénu a přírodní prostředí měnit. Pro posílení dopravní infrastruktury byly navrženy plochy č. 20 – křižovatka Bzové, plocha č. 18 pro řadové garáže a plocha č. 19 pro parkoviště v centru města s napojením na silnici II/487. Plochy specifické dopravy (DX) Byla navržena plocha č. 21 pro cyklokemp, která doplňuje stávající systém cyklostezek. Z hlediska vlivů na demografický vývoj obyvatelstva se předkládané záměry řešené koncepce ÚP jeví jako pozitivní. Z hlediska vlivů na zdraví obyvatel lze konstatovat, že předkládaná Koncepce ÚP je přijatelná.

7

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitelných metod vyhodnocení včetně jejich omezení.

Hodnocená Koncepce územního plánu obce Karolinka je navržena pouze v jedné variantě řešení. Vzhledem k tomu, že byly jednotlivé návrhové plochy korigovány dle limitů využití území a potencionálních vlivů na přírodní hodnoty, krajinu a lidské zdraví, již v průběhu zpracovávání, je územní plán obce Karolinka předkládán v jediné optimalizované variantě. Jako druhá varianta ke srovnání je brána varianta nulová, kdy záměry předmětné koncepce územního plánu nebudou realizovány. Možnosti hodnocení: + pozitivní vliv negativní vliv

46


0 ± *


bez vlivu nebo nevýznamný vliv ambivalentní vliv (zahrnuje kladné i záporné vlivy) vliv je možno vyloučit, zmírnit nebo kompenzovat navrženými opatřeními

OČEKÁVANÉ VLIVY NA:

PŘEDKLÁDANÁ VARIANTA

NULOVÁ VARIANTA

POZNÁMKA

Udržitelný rozvoj území

+

0

Realizace ÚP povede k posílení pilířů udržitelného rozvoje území města Karolinka.

Zvláště chráněná území

-*

+

Celé území obce se nachází v CHKO Beskydy. Rozvoj obce by měl být umožněn citlivými zásahy do území.

Krajinný ráz

-*

+

Stávající krajina města Karolinka je malebnou součástí CHKO Beskydy. Největší zásah představuje plocha č. 4 pro Kozí farmu ve volné krajině a plocha č. 16 pro rozhlednu na hřbetech vrchů.

Prostupnost krajiny

+

0

Návrhem řešení jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení a zvýšení prostupnosti krajiny.

Krajinný pokryv

+

0

Natura 2000

-*

0

V pěti navrhovaných lokalitách se nachází předměty (u dvou ploch dva předměty) ochrany EVL Beskydy. Za dodržení navržených opatření je vliv akceptovatelný.

ÚSES

±*

0

+ Stabilizováním sídelní zeleně a provázáním se stávajícímí plochami a koridory ÚSES dojde k posílení ekologické kostry krajiny, resp. ekologické stability krajiny - V těsné blízkosti skladebných prvků ÚSES jsou lokalizovány plochy č. 1, 5 a 8.

Ekosystémy – kostra ekologické stability

+

0

V rámci územního plánu jsou stabilizovány stávající prvky ÚSES a dojde k propojení jednotlivých lokalit, navrženými prvky zeleně v rámci jednotlivých funkčních ploch.

Přírodní památky

0

+

Památné stromy

0

0

VKP

0

+

Fauna

-*

0

Plocha č. 20 zasahuje biotop vydry říční.

Flora

±*

0

+ výsadba původní vegetace v rámci krajinné zeleně

Přírodní památky jsou v ÚP vymezeny jako nezastavitelné.

Významné krajinné prvky (lesy, ostatní zeleň) jsou ÚP respektovány a zasazeny do jednotlivých funkčních ploch.

47





NULOVÁ VARIANTA

POZNÁMKA - kácení stromů v místech rošíření skiareálu, zasažení botanicky cenných území, která jsou předmětem ochrany EVL Beskydy

Dešťová voda

0

0

Vodní zdroje

0

0

Povrchová voda

0

0

Prameniště

-*

0

Podzemní voda

0

0

Odpadní voda

0

0

Záplavová území

+

0

V rámci koncepce ÚP jsou navržena protipovodňová opatření.

CHOPAV

0

0

Územní plán respektuje CHOPAV Beskydy v plném rozsahu, celý vodní tok Stanovice včetně vodní nádrže, jako zdroje hromadného zásobování pitnou vodou.

Vodovod

0

0

Půdní prostředí

-*

0

Jedná se převážně o půdní prostředí zatravněných luk a pastvin, zornění je minimální.

ZPF

-*

0

Většina ZPF obce Karolinka patří do IV a V tř. ochrany. Pouze část plochy č. 20 vyžaduje zábor ZPF I. tř. ochrany.

PUPFL

-

0

Pouze jedna plocha č. 17 představuje zábor PUPFL, jedná se hospodářský les.

Horninové prostředí

0

0

Geomorfologie

0

0

Geologie

0

0

Chráněná ložisková území

0

0

Sesuvná území

-*

0

Klima

0

0

Ovzduší

+

-

Zlepšení dopravní situace, jednodušší napojení na silnici II/487,méně koncentrovaných emisí výfukových plynů. Krátkodobě bude zvýšena prašnost v období výstavby.

Obyvatelstvo

±

-

+ Rozvoj bydlení, umožnění demografického růstu, zvýšení občanské vybavenosti,

Vodní zdroj pitné vody pro širší okolí (vodní nádrž Stanovice) bude zachován.

Vlivem realizace cyklokempu bude dotčena plocha prameniště Karolinka. Využití cyklokempu bude pouze sezónní.

Plocha č. 1 byla vymezena mimo území postižené svahovými deformacemi a pro plochu č. 8, kde je stanovena podmínka zpracování územní studie, je požadavek na zohlednění tohoto limitu využití území.

48





NULOVÁ VARIANTA

POZNÁMKA sportovníího vyžití obyvatel a rekreačního potenciálu krajiny, zvýšení počtu pracovních míst. - Snížení faktoru pohody při realizaci

stavebních prací. Lidské zdraví

0

0

Hluk

±*

0

Snížení hluku z dopravy vybudováním bezproblémového napojení Bzová na komunikaci II/487. Hluk z nových výrobních prostor bude směrem k navazující zástavbě pro bydlení odizolován nově vybudovanou plochou krajinné zeleně.

Historické památky

0

0

Nemovité památky jsou respektovány, v jejich blízkosti nejsou navržena zastavitelná území, s ohledem na zachování autenticity.

Archeologické nálezy

+

0

Pokud budou během realizace staveb zjištěny archeologické nálezy, je povinností stavitele tuto skutečnost ohlásit na Archeologický ústav AV a provést na lokalitě záchranný archeologický průzkum.

Energetické zdroje

-

0

U nově vybudovaných objektů bude nutné zajištění dodávky elektrické a tepelné energie a plynu.

Silniční doprava

+

0

Realizace nové průsečné křižovatky, vybudování nových garáží a parkoviště.

Železniční doprava

0

0

Cyklodoprava

+

0

Počítá se s doplněním stávajících cyklostezek o cyklokemp.

Sportovní areály

±

+

Je plánováno rozšíření skiareálu.

Rekreace

+

0

Realizací ÚP bude posílena rekreační atraktivita města. Jsou vymezeny zastavitelné plochy pro hromadnou i rodinnou rekreaci. Ke zlepšení přispěje vybudování rozhledny a cyklokempu.

Výrobní zóny

+

0

Jsou navrženy plochy pro rozšíření výroby a skladování. Posílení malého a středního podnikání.

Ekonomika

+

0

Rozvoj ploch pro rekreaci a podnikání a posílení dopravní infrastruktury povedene k ekonomickému progresu obce Karolinka.

Vyhodnocení vlivů předkládané koncepce územního plánu obce Karolinka na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí bylo provedeno ve smyslu ustanovení §19 odst. 2 stavebního zákona č. 350/2012 Sb., ve znění přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., resp. dle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

49



Vliv na lokality soustavy Natura2000 byl vyhodnocen v samostatné studii (Banaš, listopad 2012) dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. (příloha č. 2 tohoto dokumentu SEA).

8

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

Navržená opatření pro předcházení, eliminaci, vyloučení nebo kompenzaci nepříznivých vlivů vychází z výše uvedených hodnocení v kapitolách 6. a 7. V průběhu zpracovávání hodnocené koncepce územního plánu byla již při návrhu nových rozvojových ploch celá řada opatření zohledněna a vymezení zastavitelných ploch bylo vytyčeno na základě limitů využití daného území. Limity využití území jsou stanoveny regulativy závazné části územního plánu obce Karolinka a dále vyplývají z environmentální legislativy, která řeší ochranu jednotlivých složek životního prostředí, jako je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 395/1992 Sb., zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a jeho prováděcí předpisy, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcí předpisy, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, atd. Limity využití území obce Karolinka stanovují rovněž správní rozhodnutí, jakým je např. Nadregionální a regionální ÚSES ZK, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací ZK, koncepce rozvoje cyklodopravy na území ZK, Studie ochrany před povodněmi na území ZK, POH ZK. Zhotovitel SEA doporučuje pro jednotlivé návrhové plochy následující opatření: Plochy pro bydlení individuální (BI) Plocha č. 1 – dodržení ochranného pásma lesa a elektrického vedení VN; zpracování biologického hodnocení, kterým bude vyloučen potencionální vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů v rámci blízkosti prvku ÚSES a výskytu předmětů ochrany EVL Beskydy; dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní podlaží + podkroví; zabezpečení přístupové cesty Plocha č. 2 – dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 2 nadzemní podlaží + podkroví; realizace protihlukových opatření vzhledem k blízkosti plochy k silnici II/487 a čerpací stanici – navržení ploch zeleně s izolační funkcí; monitoring splnění požadavků na ochranu venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem Plocha č. 3 - dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 2 nadzemní podlaží + podkroví; vzhledem ke kontaktu s plochou V č. 22 nutnost realizace protihlukových opatření – navržen izolační prvek krajinné zeleně (plocha č. 25); monitoring splnění požadavků na ochranu venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem; protipovodňové opatření – navržení protipovodňové hráze

50



Plochy pro bydlení specifických forem (BX) Plocha č. 4 (Soláň, zemědělská usedlost, Kozí farma) - dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní podlaží + podkroví; respektování podmínek Souhlasného stanoviska MŽP k využívání předmětného území pro účely Kozí farmy; vzhledem k faktu, že v blízkosti plochy byly v roce 2007 pozorovány stopy medvěda hnědého a vzhledem k informacím od správců CHKO Beskydy byl v kontaktu s návrhovou plochou definován migrační koridor pro velké savce – je nutno tento koridor respektovat a případný výskyt ohrožených druhů hlásit na Správu CHKKOB Plochy smíšené obytné vesnické (SO.3) Plocha č. 5 (Kobylská I) - dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní podlaží + podkroví; vypracování územní studie, která podrobně vymezí jednotlivé funkční plochy; respektování limitů území vyplývajících ze sousedících prvků ÚSES (ze severní strany prochází stávající biokoridor, ze západní sousedí plocha s biocntrem); zpracování biologického hodnocení, kterým bude vyloučen potencionální vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů v rámci blízkosti prvku ÚSES a výskytu předmětů ochrany EVL Beskydy Plocha č. 6 (Kobylská II) - dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní podlaží + podkroví; dodržení stanoveného max podílu zastavění 15% Plocha č. 7 (Kobylská III) - dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní podlaží + podkroví; zpracování biologického hodnocení, kterým bude vyloučen potencionální vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů Plocha č. 8 (Nad školou) - dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní podlaží + podkroví; zpracování biologického hodnocení, kterým bude vyloučen potencionální vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů; respektování limitů vycházejících ze stávajícícho biokoridoru procházejícího nad severní hranicí plochy; dodržení požadavku na vypracování územní studie, která podrobně vymezí jednotlivé funkční plochy a v niž bude zohledněna náchylnost území k sesouvání; respektování ochranného pásma elektrického vedení VN Plocha č. 10 (Raťkov-Páleniska)- dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní podlaží + podkroví; dodržení minimalizace zastavitelné plochy pro 1 RD Plocha č. 12 (Bzové)- dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní podlaží + podkroví; dodržení minimalizace zastavitelné plochy pro 1 RD Plocha č. 13 (Pluskoveček)- dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 1 nadzemní podlaží + podkroví; dodržení stanoveného max podílu zastavění 15% Plochy smíšené obytné (SO.1) Plocha č. 9 (U Koníka)- dodržení požadavku na vypracování územní studie, která podrobně vymezí jednotlivé funkční plochy Plochy smíšené obytné městské (SO.2) Plocha č. 11 (Horebečví)- dodržení regulativ pro využívání území; dodržení výškové hladiny pro zastavitelnou plochu 2 nadzemní podlaží + podkroví; realizace protihlukových opatření

51



vzhledem k blízkosti plochy k silnici II/487 a železnici – navržení ploch zeleně s izolační funkcí; monitoring splnění požadavků na ochranu venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem; respektování ochranného pásma elektrického vedení VN; protipovodňové opatření – navržení protipovodňové hráze Plochy občanského vybavení (O) Plocha č. 14 (Pod Přehradou I)- monitoring splnění požadavků na ochranu venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem; zachování funkčnosti odvodňovacího zařízení; zohlednění plochy v Havarijním a Krizovém plánu pro případ protržení hráze vodního díla Stanovnice Plocha č. 15 (Pod Přehradou II)- zohlednění plochy v Havarijním a Krizovém plánu pro případ protržení hráze vodního díla Stanovnice Plocha č. 24 (Sklárny)- zohlednění požadavku města Karolinka na přestavbu plochy Plochy občanského vybavení pro tělovýchovu a sport (OS) Plocha č. 17 (Skiareál)- dodržení výškové regulace stavby v návaznosti na okolní zástavbu

Plochy občanského vybavení různých forem (OX) Plocha č. 16 (Rozhledna)- dodržení nutnosti, aby byla architektonická část projektové dokumentace zpracována autorizovaným architektem; zpracování studie vlivu na krajinný ráz Plochy výroby (V) Plocha č. 22 (U ČOV)- realizace protihlukových opatření vzhledem k návaznosti plochy č. 1 pro bydlení; protipovodňové opatření – navržení protipovodňové hráze ; výška staveb max 9m nad upraveným terénem Plocha č. 23 (Za drahou)- realizace protihlukových opatření vzhledem k návaznosti plochy č. 1 pro bydlení; protipovodňové opatření – navržení protipovodňové hráze; výška staveb max 11m nad upraveným terénem Plochy pro silniční dopravu (DS) Plocha č. 18 (Pod přehradou)- zachování funkčnosti odvodňovacího zařízení; zohlednění plochy v Havarijním a Krizovém plánu pro případ protržení hráze vodního díla Stanovnice Plocha č. 19 (Centrum) – bez opatření Plocha č. 20 (křižovatka Bzové)- minimalizace záboru ZPF I. třídy ochrany; zajištění prostupnosti krajiny směr S-J (vytvoření migračního koridoru); umístění stavby na náspu (kvůli riziku povodním); vzhledem k hypotetickému výskytu vydry říční by měl být v co největší míře zachován přírodní charakter území, v co největší možné míře zachovat břehové porosty podél toku Vsetínské Bečvy, zachování volné výšky mostního objektu pro propustnost území vydrou říční

52



Plochy pro specifické formy dopravy (DX) Plocha č. 21 (Cyklokemp)- minimalizace zasažení prameniště Karolinka V rámci realizace jednotlivých ploch je nutno brát ohled na zachování odtokových poměrů v území. Během výstavby je třeba zohlednit obecné požadavky na ochranu přírody a krajiny. 9

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení

Z hlediska ochrany přírody a krajiny posuzovaného území obce Karolinka jsou relevantní cíle vytyčené v Politice územního rozvoje ČR (2008), ze které vyplývají dva základní požadavky – respektování podmínek a kritérií vyplývajících z polohy obce Karolinka ve specifické oblasti Beskydy SOB2 a republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje. Další požadavky a limity na využití území jsou rozpracovány v Zásadách územního rozvoje (ZUR) Zlínského kraje, studii ochrany před povodněmi ve Zlínském kraji či Rozborech udržitelného rozvoje území SO ORP Vsetín. Další obecné cíle ochrany přírody a krajiny jsou legislativně upraveny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zohledněn byl také Nadregionální a regionální ÚSES Zlínského kraje. Na mezinárodní úrovni reprezentuje strategii ochrany přírody a krajiny systém Natura2000, který zahrnuje evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zapracované relevantní cíle závazných dokumentů definujících limity využití území do koncepce územního plánu obce Karolinka:  územní rozvoj města je řešen s ohledem na zachování cenných přírodních a krajinných hodnot území  navržení nových zastavitelných ploch s ohledem na zachování stávajícího charakteru krajiny  respektování krajinných horizontů  zachování principu nerozvolňovat zástavbu v krajině  zajištění propustnosti krajiny  podpora péče o typické a výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území  vymezení prvků (ploch a koridorů) ÚSES jako nezastavitelných ploch a tím posílení ekologické stability krajiny  minimalizace potencionálních vlivů na předměty ochrany lokality (EVL, PO) soustavy Natura2000 a tím zachování biologické rozmanitosti území  vytvoření podmínek pro rozvoj bydlení, občanské vybavenosti, výroby a související infrastruktury

53



 vytvoření nových pracovních příležitostí  zvýšení kvality dopravní dostupnosti  rozvoj rekreačního potenciálu krajiny v rámci nových návrhových ploch  vytvoření podmínek pro rozvoj cyklostezek  zohlednění záplavových ploch s návazností navržených protipovodňových opatření  stanovení dvou přestavbových ploch v souvislosti se zlepšením sídelní kvality  vytvoření podmínek pro napojení nových ploch na systém vodovodů a kanalizací  respektování ochranných podmínek CHOPAV  respektování pásem hygenické ochrany u vodní nádrže Stanovnice  respektování ochranných podmínek vodních ploch a toků  zvýšení retenční schopnosti krajiny  minimalizace záboru ZPF (zejména ve vyšších třídách ochrany)  nejsou navrhovány liniové stavby, aby nedošlo k rozdělení lesních komplexů  výsadba účelové zeleně  základní pilíře udržitelného rozvoje města Karolinka nejsou posuzovanou Koncepcí ÚP oslabeny; podmínky pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel zůstávají nadále vyvážené

10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Environmentální ukazatele jsou vhodně zvolené sumární ukazatele, které jsou základem posuzování nejen stavu životního prostředí, ale i účinnosti a adekvátnosti politických rozhodnutí, tj. politiky ochrany životního prostředí jako celku. Většina indikátorů jsou relativní veličiny vztažené na jednotku rozlohy, na obyvatele, na jednotku HDP apod. Cílem indikátorů je odkrytí potencionálních rizik pro různé oblasti životního prostředí a lidské zdraví. Rozsáhlý soubor ukazatelů byl vypracován pro potřebu Státní politiky životního prostředí a je rozdělen do dvou skupin: a) sociální a ekonomické ukazatele (pozn. nejsou předmětem posouzení územního plánu) b) environmentální ukazatele V souvislosti s posuzováním vlivů koncepce ÚP na životní prostředí, udržitelný rozvoj území a lidské zdraví se jedná vždy o hodnocení, v němž je nutné souhrnné posouzení jednotlivých záměrů ÚP jednotlivě i jako celku, a to z hlediska více faktorů a kritérií, kdy se hledá určitý kompromis mezi potencionálními negativními vlivy koncepce na samostatné oblasti a rozvojovými potřebami daného území. Vzhledem k nutnosti komplexnosti posuzování koncepce a zahrnutí mnoha různých souvislostí je důležité stanovit si priorotní cíle a požadavky, na základě nichž se potom jednotlivým kritériím přikládá různý stupeň důležitosti.

54



Poté se na pomyslné misky vah dávají možné negativní vlivy na složky životního prostředí a lidské zdraví na jedné straně a na straně druhé očekávané profity z nových rozvojových ploch. Ke zhodnocení možných vlivů jednotlivých záměrů ÚP se po jejich realizaci mohou použít monitorovací ukazatele, díky kterým je možno posoudit vlivy vyvolané změnami využití území dané oblasti. Prostřednictvím monitorovacích ukazatelů je také možno kontrolovat dodržování navržených opatření v rámci hodnocení koncepce, která předcházela její realizaci. Dle §55 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, je pořizovatel ÚP (MěÚ, stavební odbor) povinen předložit zastupitelstvu obce min 1x za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu, jejíž součástí jsou vlivy uplatňování ÚP na životní prostředí. Monitorování může být iniciováno rovněž na základě připomínek veřejnosti (obtěžování nadměrným hlukem, atd.). Navržené environmentální ukazatele pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí z hlediska relevantnosti územního plánu obce Karolinka a kontextu s cíli ochrany životního prostředí, které jsou obsaženy ve Státní politice životního prostředí (2004) : Krajina Indikátor: podíl zastavěné a nezastavěné plochy (%) Biodiverzita, chráněná území Indikátor: podíl ohrožených druhů (%), velkoplošná chráněná území, Zemědělská půda, ZPF Indikátor: podíl/rozsah nových záborů půdy, podíl plochy vyňaté ze ZPF Lesy a lesní hospodářství Indikátor: plocha lesů, podíl plochy vyňaté z PUPFL Voda a vodní hospodářství Indikátor: odběry vody (% zdrojů, množství/obyvatel/rok), pitná voda (% obyvatelstva zásobované z veřejných vodovodů)

11 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Při rozhodování z hlediska minimalizace vlivů na životní prostředí pro jednotlivé vymezené plochy a koridory je zpracovatelem SEA navrženo: 55



 Využití regulativů pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití. V uvedených plochách platí stanovené přípustné a nepřípustné využití a podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu  Zpracování a využití územních studií, v nichž budou vymezeny konkrétní účelové plochy, pro vybrané návrhové plochy  Zpracování a využití architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem pro návrhovou plochu rozhledny, zpracování dokumentace EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí  Zpracování a využití hlukové studie vzhledem k požadavkům na dodržení ochrany chráněného venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem pro vybrané návrhové plochy  Využití zpracovaného hodnocení vlivu návrhových ploch na lokality soustavy Natura2000, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny  Využití informací o lokalitách prvků ÚSES

12 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů, Návrh stanoviska 12.1. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Urbanistická koncepce územního plánu vychází z poměrně omezených možností rozvoje sídelního útvaru Karolinka, které jsou dány limity vycházejícími z cenného přírodního bohatství, dispozice terénu a ochranného pásma vodního díla Stanovnice. Koncepce respektuje závaznou část ÚP a navazuje na stávající územní dokumentaci města Karolinka. Hlavní rozvoj obce představuje rozšíření ploch pro bydlení (č. 1 -13), doplnění ploch občanské vybavenosti (č. 14, 15, 24), zlepšení úrovně dopravní infrastruktury (č. 18, 19, 20), podpora ploch pro výrobu a skladování (č. 22 a 23) a posílení rekreačního potenciálu území (č. 16, 17, 21). Nově byla také navržena plocha krajinné zeleně (č. 25), která plní funkci izolační zeleně. Jednotlivé předkládané záměry koncepce jsou řešeny tak, aby v co největší možné míře umožnily zachování a ochranu přírodních hodnot v území a posílení ekostabilizačních funkcí krajiny. Ochrana přírodních hodnot a zachování krajinného rázu, jako nejcennějších atributů řešeného území, spočívá ve stanovení podmínek na využití nezastavitelných ploch i stávajících zastavěných ploch, kdy jsou nové zastavitelné plochy řešeny v návaznosti na zastavěné území a nejsou rozvolňovány v otevřené krajině. Pouze dvě návrhové plochy (č. 4 – Kozí farma a č. 16 – Rozhledna) jsou situovány ve volné krajině. V územním plánu jsou vymezeny přírodní plochy (krajinná zeleň, lesy, vodní toky a plochy), které jsou definovány jako nezastavitelné a které představují zelenou kostru ekologické stability krajiny. Plochy zastavitelné jsou upraveny podmínkami využití území.Technická infrastruktura je řešena v jednotlivých funkčních plochách, stejně jako prvky protipovodňové ochrany. Koncepce respektuje v nejvyšší možné míře situování obce Karolinka v CHKO Beskydy a v území Natura2000. A také podmínky využití území vyplývající ze stanoveného ochranného pásma vodního díla Stanovnice. Jednotlivé návrhové plochy jsou řešeny kompromisně s ohledem na umožnění rozvoje města Karolinka a zároveň na zachování kvality životního 56



prostředí. V případě, že jednotlivé rozvojové plochy představují pro životní prostředí či lidské zdraví významnější riziko a není možné alternativní řešení, jsou navržena minimalizační opatření k eliminaci potencionálních vlivů. Do hodnocené koncepce ÚP byly rovněž zapracovány požadavky obce a připomínky občanů obce Karolinka a také vnitrostátní cíle politiky ochrany životního prostředí, požadavky Zásad územního rozvoje ZK a strategie udržitelného rozvoje území. Rovněž byly respektovány požadavky vyplývající ze Zadání územního plánu. Z hodnocení koncepce územního plánu vyplývá, že jejím uplatněním mohou být dotčeny následující složky životního prostředí: Negativně (s předpokládanou eliminací vlivu dodržením navržených opatření):  krajinný ráz  CHKO Beskydy  lokality soustavy Natura2000 (EVL Beskydy, PO Horní Vsacko)  ohrožené druhy rostlin a živočichů (předměty ochrany lokalit soustavy Natura2000)  půda (zábor ZPF)  lesní pozemky (zábor PUPFL)  prameniště Pozitivně:  stabilizace ploch a koridorů ÚSES  nové plochy zeleně, k doplnění sítě ekologické stability krajiny  záplavová území  demografický vývoj obyvatelstva  rekreační potenciál krajiny  ekonomické a sociální vlivy  dopravní infrastruktura  udržitelný rozvoj území Další složky životního prostředí (ovzduší, podzemní vody, CHOPAV, památné stromy, ložisková území, atd.) nebudou realizací záměrů ovlivněny. Míra a povaha identifikovaných vlivů na životní prostředí může být eliminována dodržením navržených opatření a podmínek využití území. Po realizaci záměrů koncepce ÚP se doporučuje monitoring vybraných faktorů a kontrola charakteru a velikosti jednotlivých očekávaných vlivů na různé složky životního prostředí a lidské zdraví.

57



Z hlediska vlivů na složky životního prostředí, lidské zdraví a udržitelný rozvoj se jeví předkládaná koncepce územního plánu jako přijatelná. Posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a bylo zpracováno v rozsahu přílohy 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v dikci platného stavebního zákona č. 350/2012 Sb. 12.2. Návrh stanoviska Zpracovatel hodnocení vlivu koncepce územního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví, pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v dikci platného stavebního zákona č. 350/2012 Sb., předkládá následující návrh stanoviska dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Krajský úřad Zlínského kraje Třída T.Bati 21 761 90 Zlín

STANOVISKO K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU KAROLINKA podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Orgán vydávající územní plán:

Zastupitelstvo města Karolinka Radniční nám. 42 756 05 Karolinka

Pořizovatel:

MěÚ Vsetín Odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy Svárov 1080 755 24 Vsetín

Zpracovatel hodnocení SEA:

EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepní 1h 602 00 Brno 58



Stručný popis územního plánu: Urbanistická koncepce územního plánu vychází z poměrně omezených možností rozvoje sídelního útvaru Karolinka, které jsou dány limity vycházejícími z cenného přírodního bohatství, dispozice terénu a ochranného pásma vodního díla Stanovnice. Respektuje a rozvíjí stávající urbanistickou strukturu území a v návaznosti na ni určuje podmínky pro další rozvoj funkcí (bydlení, podnikatelské aktivity, občanskou vybavenost, veřejnou infrastrukturu, zeleň) současně s podmínkami pro zachování a ochranu přírodních hodnot v území, posílení ekostabilizačních funkcí a možnosti rekreačního využívání krajiny. Hlavní rozvoj obce představuje rozšíření ploch pro bydlení (č. 1 -13), doplnění ploch občanské vybavenosti (č. 14, 15, 24), zlepšení úrovně dopravní infrastruktury (č. 18, 19, 20), podpora ploch pro výrobu a skladování (č. 22 a 23) a posílení rekreačního potenciálu území (č. 16, 17, 21). Nově byla také navržena plocha krajinné zeleně (č. 25). Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a bylo zpracováno v rozsahu přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v dikci platného stavebního zákona č. 350/2012 Sb. Z územně plánovací dokumentace vyplývá, že jejím uplatněním mohou být ovlivněny tyto složky životního prostředí: negativně – krajinný ráz, CHKO Beskydy, Natura2000 (předměty ochrany EVL Beskydy), ZPF, PUPFL, pameniště pozitivně – ÚSES, nové plochy zeleně, záplavová území (protipovodňová ochrana), demografický vývoj obyvatelstva, rekreační potenciál krajiny, ekonomické a sociální vlivy, dopravní infrastruktura, udržitelný rozvoj území Z územně plánovací dokumentace vyplývá, že jejím uplatněním nemohou být ovlivněny tyto složky životního prostředí: ovzduší, podzemní vody, CHOPAV, přírodní zdroje, ložisková území, památné stromy, kulturní památky K předcházení, minimalizaci či kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a lidské zdraví byla navržena konkrétní opatření a podmínky využití území. Z hlediska vlivů na složky životního prostředí, lidské zdraví a udržitelný rozvoj se jeví předkládaná koncepce územního plánu, za dodržení minimalizačních opatření, jako přijatelná. Závěry posouzení: Na základě Návrhu územního plánu Karolinka a jeho vyhodnocení podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v kontextu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů

59



na životní prostředí včetně vyloučení vlivů územního plánu na vyhlášené evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti vydává Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný úřad podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů souhlasné stanovisko k Návrhu územního plánu Karolinka

S Návrhem územního plánu Karolinka jako celkem lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí souhlasit jako s jednotlivou plochou, při dodržení následujících podmínek: Podmínky souhlasného stanoviska 1.

Pro ochranu obytné zástavby realizovat protihluková opatření, izolační prvky ochranné zeleně

2.

Po realizaci záměrů provést kontrolní monitoring dodržení ochrany venkovního prostoru staveb před nadlimitním hlukem

3.

Při realizaci stavebních objektů dodržet prostorové a výškové regulativy staveb

4.

U staveb významně zasahujících do stávajícího krajinného rázu (Rozhledna) zpracovat krajinnou studii s fotovizualizací a architektonickou část projektové dokumentace nechat vypracovat autorizovaného architekta

5.

U lokalit s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů provést biologické hodnocení

6.

Dodržet minimalizační opatření vzhledem k výskytu předmětů ochrany EVL Beskydy (zejména vzhledem k hypotetickému výskytu vydry říční u navržené křižovatky Bzová)

7.

Maximální zachování břehových porostů

8.

Realizace protipovodňových opatření (hráze)

9.

Zahrnutí nových staveb v místě zvláštní povodně pod vodním dílem do Krizového a Havarijního plánu

10. Dbát na zachování odtokových poměrů v krajině 11. Pro vybrané návrhové plochy zpracovat územní studii, která stanoví konkrétní funkční plochy 12. Plochy občanské vybavenosti provozovat na základě provozních řádů 13. Při výkopových pracích dbát na možný výskyt archeologických nálezů, v konkrétních případech informovat příslušný úřad 14. Dodržení stanovených ochranných pásem

60



Obecná doporučení Doporučený postup pro předcházení vlivů územního plánu na životní prostředí: 1. Konkrétní návrhy projektů hodnotit pomocí navržených environmentálních ukazatelů. 2. Provést porovnání jednotlivých záměrů s požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a dále provést postup dle zákona č. 100/2001 Sb. 3. V nezbytných případech stanovit varianty řešení. 4. Spolupracovat s veřejností i v případě podlimitních záměrů nebo mimo rámec zákona č. 100/2001 Sb. Při projektování a realizaci záměrů vždy postupovat v souladu s platnou legislativou. Specifické vlivy bude možno reálně identifikovat až při posuzování jednotlivých záměrů v rámci navazujících schvalovacích procesů. Konkrétní projektové záměry je nutno řešit v souladu se zákonem o přírodě a krajině č. 114/1992 Sb. § 12 – ochrana krajinného rázu a §67 povinnosti investorů, výsledné materiály předložit příslušným OOP jako podklad pro rozhodování. Výběr projektů i jejich faktické provádění musí zajistit, aby byly podporovány projekty, které mohou nejvíce přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a veřejného zdraví, případně aby projekty splňující environmentální kritéria byly při výběru významně preferovány. Důsledně dbát, aby funkční plochy vymezené územním plánem byly využívány v souladu s limity pro hlavní a přípustné využití území. Toto stanovisko není Rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:

61



Datum zpracování vyhodnocení: 7.března 2013 Zpracovatel vyhodnocení:

EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepní 1h, 602 00 Brno Tel.: 543 235 063, 602 555 230 E-mail: [email protected] Http: www.ekoaudit.cz

Jmenovitě:

RNDr. Procházka Jiří, ředitel/jednatel společnosti, držitel osvědčení ke zpracování dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb.

Oprávněná osoba: RNDr. Jiří Procházka držitel osvědčení MŽP ČR č.j. 135/13/OPVŽ/94 o odborné způsobilosti a držitel rozhodnutí o prodloužení autorizace č.j. 45966/ENV/11 ke zpracování dokumentace a posudku podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Podpis zpracovatele vyhodnocení:

62



Seznam zkratek BPEJ BI BX ČOV DS DX EVL HPJ CHKO K k.ú. NRBK LBC O OS PO PUPFL PÚR ČR PP SO.3 ÚP ÚSES ÚSKP ČR V VKP ZK ZPF ZÚR ZK ZCHÚ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka Plocha pro bydlení individuální Plochy pro bydlení specifických forem Čistírna odpadních vod Plocha pro silniční dopravu Plocha pro jiné formy dopravy Evropsky významná lokalita (území Natura 2000) Hlavní půdní jednotka Chráněná krajinná oblast Krajinná zeleň Katastrální území Nadregionální biokoridor Lokální biocentrum Plocha občanského vybavení Plochy pro tělesnou výchovu a sport Ptačí oblast (území Natura 2000) Pozemky určené k plnění funkcí lesa – plochy lesní Politika územního rozvoje ČR Přírodní park, nebo Přírodní památka Smíšená obytná funkce Územní plán Územní systém ekologické stability Ústřední seznam kulturních památek České republiky Plochy pro výrobu a sklady Významný krajinný prvek Zlínský kraj Zemědělský půdní fond – plochy zemědělské Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Zvláště chráněná území dle z. 114/1992 Sb.

63

ÚZEMNÍ PLÁN KAROLINKA

Recommend Documents