od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
ÚZEMNÍ PLÁN HVOZDEC (k.ú. Hvozdec)
TEXTOVÁ ÁST OD⇧VODN⇥NÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU
PAFF - architekti ⇤ÍJEN 2013
1
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
PO⇤IZOVATEL:
268 33 SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN:
Obec Hvozdec
267 62 PROJEKTANT:
M stsk ú⌦ad Ho⌦ovice adresa: M⌦stsk⇣ ú ad Ho ovice - odbor v⇣stavby a ⌘ivotního prost edí Palackého nám. 2 Ho ovice
adresa: Obec Hvozdec .p. 12 Komárov Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová, KA 03 121 PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bare Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová spolupráce: Ing. Milena Morávková, adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10 tel.: 606 293 915 email:
[email protected]
......................................................................... Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová
2
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
OBSAH: a) Postup p⌦i po⌦ízení návrhu územního plánu 5 b) Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území 5 c) Vyhodnocení spln ní po adavk zadání 5 d) V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje 5 e) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na zem d lsk p dní fond a PUPFL 6 e.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území 6 Charakteristika klimatick⇣ch podmínek 6 Charakteristika hydrologick⇣ch podmínek 6 Charakteristika zem⌦d⌦lské v⇣roby 6 Produk ní potenciál p✏d 6 Investice do p✏dy 6 Charakteristika p✏d v e eném území 7 Ochrana ZPF 7 Eroze 7 e.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF 7 e.3) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL 8 f) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s PÚR R a územn plánovací dokumentací vydanou krajem 9 f.1) Po adavky vypl vajícími z Politiky územního rozvoje R 9 f.2) Po adavky vypl vající ze Zásad územního rozvoje St⌦edo⌥eského kraje 10 g) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování 10 h) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích p⌦edpis . 10 i) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis 10 j) Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj území 10 k) Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 10 l) Sd lení jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no 10 m) Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení 10 m.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území 10 Sousední územní obvody 11 P íslu nost k vybran⇣m ú ad✏m státní správy 11 Ú ast ve sdru⌘ení obcí 11 Schválená územn⌦ plánovací dokumentace obce 11 m.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond 11 Obyvatelstvo 11 Stavební a bytov⇣ fond 12 m.3) Ekonomická základna 13 Charakteristika za ízení v⇣roby a v⇣robních slu⌘eb - sou asn⇣ stav 13 m.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP) 13 ad a) Vymezení zastav⌦ného území 13 ad b.3) Ochrana a rozvoj hodnot území 14 Stru ná historie 14 Ochrana tradi ních urbanistick⇣ch a architektonick⇣ch hodnot 14 Archeologické nálezy 15 Kulturní památky 16 P írodní podmínky 16 Ochrana p írody a krajiny 19 Obecná ochrana p írody a krajiny 20 ad.c) Urbanistická koncepce 20 ad d.1) Dopravní infrastruktura 22 ad d.2) Technická infrastruktura 24 ad d.3) Ob anské vybavení - sou asn⇣ stav 29 ad d.4) Ve ejná prostranství 29 ad d.5) Nakládání s odpady 29 ad e) Koncepce uspo ádání krajiny 30 ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm⌦ny jejich vyu⌘ití 30 ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability 32 ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny 34 ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opat ení 34 ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu p ed povodn⌦mi 35 ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci 36 ad e.7) Dob⇣vání lo⌘isek nerostn⇣ch surovin 37 ad f) Plochy s rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití 37 3
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
ad i) Vymezení ploch, ve kter⇣ch je rozhodování o zm⌦nách v území podmín⌦no dohodou o parcelaci 37 ad j) Vymezení ploch s prov⌦ ením zm⌦n jejich vyu⌘ití územní studií 37 m.4) Limity vyu ití území 38 Limity vyu⌘ití území stávající 38 Dal í omezení v území (s charakterem limit✏ vyu⌘ití území) 39 Limity vyu⌘ití území vypl⇣vající z navr⌘eného rozvoje 39 m.5) ⇤e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany 40 Po⌘adavky obrany státu 40 Po⌘adavky po⌘ární ochrany 40 Po⌘adavky civilní ochrany 40 m.6) Ochrana prost⌦edí, hygienická ochrana 41 Ochrana ovzdu í a vod 41 Ochrana zdraví 41 n) Vyhodnocení ú⌥elného vyu ití zastav ného území a vyhodnocení pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch 42 o) Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní 43 p) Vyhodnocení p⌦ipomínek 43
1 2 3
SEZNAM P⇤ÍLOH K TEXTOVÉ (schemata M 1 : 10000) název TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
ÁSTI OD⇧VODN⇥NÍ: - VODNÍ HOSPODÁ⇤STVÍ - ENERGETIKA - TELEKOMUNIKACE
SEZNAM V⌃KRES⇧: 4 5 6
název KOORDINA NÍ V⌃KRES ⌅IR⌅Í VZTAHY V⌃KRES P⇤EDPOKLÁDAN⌃CH ZÁBOR⇧ P⇧DNÍHO FONDU
-
PODKLADY: ÚP Hvozdec - DOPL⇥UJÍCÍ PR⇧ZKUMY A ROZBORY (PAFF - architekti, kv⌦ten 2012), ..a dal í podklady uvedené p ímo v textu
4
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
OD⇧VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HVOZDEC - TEXTOVÁ ÁST a)
Postup p⌦i po⌦ízení návrhu územního plánu Doplní po izovatel....
b)
Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území (viz. v↵kres ir í vztahy 5) Území obce Hvozdec se nachází v jihozápadní ásti okresu Beroun (St edo esk⇣ kraj) na hranici s okresem P íbram. ⇤e ené území je sou ástí správního území obce s roz í enou p✏sobností Ho ovice. Z hlediska ir ích dopravních vztah✏ má v⇣znam pro kvalitní silni ní dopravní spojení blízká poloha obce v✏ i dálnici D5. V k. ú. Hvozdec se nacházejí dv⌦ místní ásti Hvozdec a Mrtník. Hvozdec spáduje k m⌦stu Ho ovice, zastav⌦né území místní ásti Mrtník p ímo souvisí ze zastav⌦n⇣m územím Komárova a obce Chaloupky. Z◆hlediska spole ného vyu⌘ívání území jsou dány po⌘adavky vypl⇣vající z existence územních prvk✏ p ekra ujících hranice e eného území: • dopravní stavby - silnice III. t ídy, • vodovod, vedení VN 22kV • prvky lokálního územního systému ekologické stability (ÚSES), • souvislé plochy lesní a nelesní zelen⌦, • vodní plochy, CHOPAV Brdy, • turistické trasy, cyklostezky/cyklotrasy. Tyto prvky byly e eny v návaznosti na sousední obce. c)
Vyhodnocení spln ní po adavk zadání
Návrhem ÚP byla mj. posouzena byla mo⌘nost podmíne n⌦ p ípustné v⇣stavby v◆prolukách zastav⌦ného území v◆SÚ Mrtník, resp. roz í ení sou asného zastav⌦ného území podél komunikace do Ne e⌘ína o novou zastavitelnou plochu (pro roz í ení zahrad): Jedná se o území v minulosti pozorovan⇣ch a dále sledovan⇣ch záplav (údolní niva), které je nevhodné pro v⇣stavbu. P i extrémních srá⌘kov⇣ch pom⌦rech se voda opakovan⌦ rozlévá z m⌦lkého koryta Ml⇣nského potoka na okolní travní porosty a do zahrad SÚ Mrtník (na hranici s k.ú.Chaloupky); V lokalit⌦ je evidovan⇣ trval⇣ travní porost na parc. 469/1, k.ú. Hvozdec, p✏dy jsou za azeny do BPEJ 5.68.11 - gleje modální i modální zra elin⌦lé, gleje histické, ernice glejové zra elin⌦lé na nivních ulo⌘eninách v okolí men ích vodních tok✏, p✏dy úzk⇣ch depresí v etn⌦ svah✏, obtí⌘n⌦ vymezitelné, st edn⌦ t⌦⌘ké a⌘ velmi t⌦⌘ké s nep ízniv⇣m vodním re⌘imem; Na plo e byl provád⌦n pr✏zkum v rámci kontextového mapování Natura a v lokalit⌦ byla zji t⌦na mozaika p írodních biotop✏ T1.1 – mezofilní ovsíkové louky (70%), T1.5 – pchá ové louky (20%) a T1.9 – st ídav⌦ vlhké bezkolencové louky (10%). Jedná se o p irozené a polop irozené travinné formace, p írodní stanovi t⌦ soustavy Natura 2000: p írodní stanovi t⌦ 6410 - bezkolencové louky na vápnit⇣ch, ra elin⇣ch nebo hlinit⇣ch p✏dách (Molinion caeruleae) a stanovi t⌦ 6510 extenzivní se ené louky ní⌘in a⌘ do podh✏ í (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Jedná se tedy o vzácn⌦j í spole enstvo lu ních porost✏, extenzivn⌦ obhospoda ované, st ídav⌦ vlhké nehnojené louky na oglejen⇣ch p✏dách se siln⌦ kolísající hladinou podzemní vody. Roz í ení zastav⌦ného území, resp. roz í ení zahrad, by znamenalo zm⌦nu kultury, nutn⌦ odvodn⌦ní lokality a tím následnou ztrátu p írodních biotop✏, které jsou chrán⌦ny v rámci soustavy Natura 2000. Na základ⌦ v⇣ e uveden⇣ch skute ností není doporu eno roz i ování zahrad do nivy Ml⇣nského potoka (území sledovan⇣ch záplav, p✏dy s nep ízniv⇣m vodním re⌘imem, p írodní stanovi t⌦ soustavy Natura 2000, VKP ze zákona – údolní niva). Lokalita je funk n⌦ za azena do plochy nezastavitelné smí eného vyu⌘ití NSpzv. Dal í po⌘adavky vypl⇣vající ze zadání ÚP Hvozdec byly dle v⇣znamu spln⌦ny, e eny i respektovány. V zadání územního plánu obce Hvozdec nebyly stanoveny situace, které by vy⌘adovaly rozhodnutí o v⇣b⌦ru jedné varianty nebo alternativy e ení. Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Hvozdec a za ú asti po izovatele ÚP pr✏b⌦⌘n⌦ konzultován. d)
V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje Zále⌘itosti mající územní dopad nejsou navr⌘eny. V rámci rozvoje in⌘en⇣rsk⇣ch sítí je navr⌘eno posílení místního zdroje a to propojením dosavadního vybudovaného systému s p✏vodním vodovodním adem z Ne e⌘ína do Ho ovic, kter⇣ prochází osadou Mrtník.
5
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
e) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na zem d lsk p dní fond a PUPFL e.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území Charakteristika klimatick ch podmínek Klimatick⇣ region: kód 5 symbol regionu ozna ení regionu suma teplot nad 10°C pravd⌦p. such⇣ch veg.období 15 - 30 vláhová jistota pr✏m. ro ní teplota °C ro ní úhrn srá⌘ek (mm)
MT 2 mírn⌦ tepl⇣, mírn⌦ vlhk⇣ 2200 - 2500 4 - 10 7-8 550 - 700
Charakteristika hydrologick⌃ch podmínek podrobn⌦ji uvedeno v kapitole ad. b.3) Celé e ené území spadá do povodí Labe - hydrologického po adí 3. ádu 1-11-04 (Litavka a Berounka po Lod⌦nici). ⇤e ené území zahrnuje toky ve ty ech díl ích povodích (viz. obr):
Charakteristika zem d lské v roby Podíl zem⌦d⌦lské p✏dy v e eném území (celkem 382,7153 ha) iní 39,21%. P ehled zastoupení druhu zem⌦d⌦lsk⇣ch pozemk✏ v katastrálním území dle údaj✏ KN k
1.3.2012: orná p.(ha) 74,5211
zahrady(ha) 9,1382
ov. sady(ha) 0,4169
travní porosty (ha) 65,9836
celkem(ha) 150,0598
Zorn⌦ní v katastru obce p edstavuje 49%, jedná se o zem⌦d⌦lskou v⇣robní oblast B2 Bramborá ská 2. Zem⌦d⌦lskou p✏du v celém katastrálním území obhospoda uje zem⌦d⌦lsk⇣ podnik Agrona Rpety se sídlem ve Rpetech. P evládají trvalé travní porosty, orná p✏da tvo í pouze 20% zem⌦d⌦lské p✏dy v e eném území. ⌥ivo i ná v⇣roba není v území zastoupena. Produk⌥ní potenciál p d V celém e eném území se vyskytují p eva⌘ující m⌦rou p✏dy s nízk⇣m produk ním potenciálem (IV. a V. t ídy ochrany). Investice do p dy Na plochách zem⌦d⌦lského p✏dního fondu jsou provedeny v rozsahu cca 80% plochy ZPF plo né meliorace - drená⌘e. Dal í investice do p✏dy (nap . závlahy) nejsou. V lokalitách U Chlumu, V 6
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
po⌘árech a V novinách jsou z ízeny odvod↵ovací meliora ní kanály, v n⌦kter⇣ch úsecích zatrubn⌦né. Na prvky HMZ navazuje systém plo ného odvodn⌦ní území. Tato za ízení netvo í ucelen⇣ systém a svoji funkci plní p im⌦ en⌦ ke stá í (cca 20-15 let). Charakteristika p d v ⌦e↵eném území 26◆ 37
47◆ 48◆
68
02 10 11 12 13 14 15 44
Hlavní p✏dní jednotka: Kambizem⌦ modální eubazické a mezobazické na b idlicích, p evá⌘n⌦ st edn⌦ t⌦⌘ké, a⌘ st edn⌦ skeletovité, s p ízniv⇣mi vláhov⇣mi pom⌦ry Kambizem⌦ litické, kambizem⌦ modální, kambizem⌦ rankerové a rankery modální na pevn⇣ch substrátech bez rozli ení, v podorni í od 30 cm siln⌦ skeletovité nebo s pevnou horninou, slab⌦ a⌘ st edn⌦ skeletovité, v ornici st edn⌦ t⌦⌘ké leh í a⌘ lehké, p evá⌘n⌦ v⇣su né, závislé na srá⌘kách Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem⌦ oglejené na svahov⇣ch (polygenetick⇣ch) hlínách, st edn⌦ t⌦⌘ké, ve spodin⌦ t⌦⌘ í a⌘ st edn⌦ skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení Kambizem⌦ oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, b idlicích, permokarbonu nebo fly i, st edn⌦ t⌦⌘ké leh í a⌘ st edn⌦ t⌦⌘ké, bez skeletu a⌘ st edn⌦ skeletovité, se sklonem k do asnému, p evá⌘n⌦ jarnímu zamok ení Gleje modální i modální zra elin⌦lé, gleje histické, ernice glejové zra elin⌦lé na nivních ulo⌘eninách v okolí men ích vodních tok✏, p✏dy úzk⇣ch depresí v etn⌦ svah✏, obtí⌘n⌦ vymezitelné, st edn⌦ t⌦⌘ké a⌘ velmi t⌦⌘ké, nep ízniv⇣ vodní re⌘im Kombina ní íslo: rovina - v esm⌦rná expozice - slabá skeletovitost - hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - bez skeletu a⌘ slab⌦ skeletovité hluboké a⌘ st edn⌦ hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - bez skeletu a⌘ slab⌦ skeletovité hluboké a⌘ st edn⌦ hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - slabá skeletovitost - hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - st ední skeletovitost - hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - st ední skeletovitost - hluboké a⌘ st edn⌦ hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - slabá skeletovitost - m⌦lké st ední svah mírn⌦ a⌘ st edn⌦ ohro⌘en⇣ vodní erozí - ji⌘ní expozice - st ední skeletovitost st edn⌦ hluboké a⌘ hluboké.
Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v e eném území je uveden stupe↵ p ednosti v ochran⌦ dle vyhlá ky . 48/2011 Sb.: BPEJ III. t ídy ochrany: 5.47.10 BPEJ IV. t ídy ochrany: 5.47.02 5.47.12 BPEJ V. t ídy ochrany: 5.68.11 5.48.44 5.48.14 5.37.15 5.47.13 5.26.44 Ceny ZPF Vyhlá ka . 427/2009 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s p i azen⇣mi pr✏m⌦rn⇣mi základními cenami zem⌦d⌦lsk⇣ch pozemk✏ odvozen⇣mi z BPEJ uvádí pro e ené území tyto hodnoty: k. ú. Hvozdec .... 3,13 K /m2. Eroze viz. kap. ad e4). ⇤e ené území není dle Na ízení vlády . 500/2001 Sb. za azeno do zraniteln⇣ch oblastí. e.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF Pro lokality v e eném území je provedeno zd✏vodn⌦ní a vyhodnocení p edpokládan⇣ch d✏sledk✏ navrhovaného e ení na ZPF. Návrh p edpokládá umíst⌦ní nové zástavby v kontaktní poloze zastav⌦ného území obce. Z hlediska mo⌘nosti napln⌦ní rozvojov⇣ch pot eb obce je navr⌘ené e ení pokládáno za nejlep í s p ihlédnutím k tomu, ⌘e dal í mo⌘ná území pro rozvoj jsou siln⌦ ovlivn⌦na limity vyu⌘ití území, morfologií terénu, pop . v nich nejsou podmínky pro efektivní zaji t⌦ní dopravní i technické obsluhy. Nivní p✏dy nejsou záborem dot eny. Zábory ploch pro v⇣stavbu se t⇣kají p✏d páté t ídy ochrany.
7
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Návrhem e ení není naru ena sí ú elov⇣ch komunikací zaji ující obsluhu zem⌦d⌦lsk⇣ch pozemk✏, je zachován p ístup k polní trati. U hlavní rozvojové lokality Z1 jsou dány podmínky pro zachování stávající cestní sít⌦. Na plochách zem⌦d⌦lské p✏dy s plo n⇣m odvodn⌦ním se zastavitelné plochy nenavrhují. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k p íslu nému díl ímu povodí k ovlivn⌦ní hydrologick⇣ch a odtokov⇣ch pom⌦r✏ v území (nap .: p evodem de ov⇣ch vod z jednoho díl ího povodí do druhého). V následující tabulce jsou vyhodnoceny d✏sledky e ení na ZPF zastavitelné plochy: Zastavitelné plochy (Z)
ozna⌥e ní
celková plocha
PUPFL
ZPF
(ha)
1 2
BPEJ
stupe p⌦edno sti
(ha)
orná p✏da
zahrady a sady
TTP
z toho plochy plo↵n c h meliora cí
(ha)
(ha)
(ha)
(ha)
funk⌥ní vyu ití
v m ra ZPF dle funk⌥ní ho vyu ití
zastav ná plocha
(ha)
(odhad v ha)
Z1
2,3324
-
2,2624
54814
5
2,2144
0,048
-
-
SV
2,2624
0,3000
Z2
0,3759
-
0,3759
52644
5
-
-
0,3759
-
SV
0,3759
0,0500
Z3
0,4460
-
0,4460
52644
5
-
0,4460
-
SV
0,4460
0,0500
Z4
0,2334
0,2334
52644
5
-
0,2334
-
BV
0,2334
celkem
3,3877
3,3177
2,2144
0,2814
0,8219
0,0400 0,4400
pozn.:Na lokality Z1 ( v⌦t í ást), Z2 a Z4 ji⌘ byl v rámci ÚPO Hvozdec vydán souhlas se záborem ZPF. Lokalita Z3 byla p✏vodním územním plánem e ena jako územní rezerva. pozn.: Zkratky pro funk ní vyu⌘ití ploch: SV - plochy smí ené obytné - venkovské; BV - plochy bydlení v rodinn⇣ch domech - venkovské. e.3) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL
-
V eobecné údaje o lesích v e eném území rozlo⌘ení les✏ v území, lesnatost: Lesní pozemky se nacházejí v morfologicky náro n⇣ch partiích (vrch Chlum), zejména v SZ ásti e eného území. Lesnatost iní 54,09% (cca 207 ha PUPFL). p írodní lesní oblasti: P írodními lesními oblastmi jsou souvislá území s obdobn⇣mi r✏stov⇣mi podmínkami pro les. Lesy v e eném území spadají do p írodní lesní oblasti 7 (brdská vrchovina). lesní hospodá ské celky: Území obce je zahrnuto do LHC Ho ovice, správce LZ Dob í , VLS R, s.p. - divize Ho ovice. lesní hospodá ské plány: Lesy v e eném území mají zpracovány LHP s platností 10 let - od 1.1.2009 do 31.12.2018. len⌦ní les✏ podle kategorií (hospodá ské, ochranné, zvlá tního ur ení): V echny lesy v územním obvodu obce Hvozdec pat í do kategorie les✏ hospodá sk⇣ch. V e eném území se nevyskytuje chatová nebo sportovní zástavba na lesních pozemcích, bez jejich odn⌦tí pln⌦ní funkcí lesa (pomocí institutu odlesn⌦ní), podle d íve platn⇣ch p edpis✏. Dle §14, odst.2, zák. . 289/1995Sb., je t eba souhlas orgánu státní správy les✏ i k dot ení pozemk✏ do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.
Navrhovaná opat ení, rekultivace: Územním plánem není navr⌘ena chatová nebo sportovní zástavba na pozemcích ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa. Nejsou vymezeny ve ejn⌦ prosp⌦ né stavby, jejich⌘ umíst⌦ní je navrhováno na pozemky ur ené k pln⌦ní funkcí lesa. Na pozemcích ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa není navr⌘ena t⌦⌘ba nerost✏. Zábory pozemk✏ ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa nejsou navr⌘eny. V⌦t ina pozemk✏ ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa je navr⌘ena jako sou ást vymezeného lokálního ÚSES. Návrhem (ve smyslu zástavby) nejsou dot eny pozemky ur ené k pln⌦ní funkcí lesa resp. pásmo 50 m od jejich hranice. Návrhem regulativ✏ je v n⌦kter⇣ch p ípadech umo⌘n⌦no zales↵ování vhodn⇣ch pozemk✏ navazujících na kompaktní porosty PUPFL. Nap . obecní pozemek 314/5 - za azen z hlediska funk ního vyu⌘ití území do NSpl (plochy smí ené nezastav⌦ného území - podindex p írodní a lesní funkce).
8
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
f) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s PÚR R a územn plánovací dokumentací vydanou krajem f.1) Po adavky vypl vajícími z Politiky územního rozvoje R Podle Politiky územního rozvoje R se v e eném území nenacházejí ⌘ádné koridory a plochy ve ejné infrastruktury. Správní území obce nele⌘í ve vymezené specifické i rozvojové oblasti. Z republikov⇣ch priorit územního plánování se e eného území t⇣kají p edev ím tyto priority: ⇤. 14: Ve ve⌥ejném zájmu chránit a rozvíjet p⌥írodní, civiliza⇤ní a kulturní hodnoty území, v⇤etn⇧ urbanistického a archeologického d⇧dictví. Zachovat ráz jedine⇤né urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedine⇤né kulturní krajiny..... kap. b.3) ÚP ⇤. 15: P⌥edcházet p⌥i zm⇧nách nebo vytvá⌥ení urbánního prost⌥edí prostorov⇧ sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudr nost obyvatel. Navrhovat p⌥i územn⇧ plánovací ⇤innosti ⌥e ení, vhodná pro prevenci ne ádoucí míry segregace.... kap. c) ÚP ⇤. 20: Rozvojové zám⇧ry, které mohou v↵razn⇧ ovlivnit charakter krajiny, umís ovat do co nejmén⇧ konfliktních lokalit a následn⇧ podporovat pot⌥ebná kompenza⇤ní opat⌥ení. Vytvá⌥et územní podmínky pro zvy ování a udr ování ekologické stability a k zaji t⇧ní ekologick↵ch funkcí krajiny ve volné krajin⇧ a pro ochranu krajinn↵ch prvk⌦ p⌥írodního charakteru v zastav⇧n↵ch územích, zvy ování a udr ování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územn⇧ plánovací ⇤innosti vytvá⌥et podmínky pro ochranu krajinného rázu a ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvá⌥et podmínky pro vyu ití p⌥írodních zdroj⌦....kap. c), e) ÚP ⇤. 25: Vytvá⌥et podmínky pro preventivní ochranu p⌥ed potenciálními riziky a p⌥írodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy p⌦dy, eroze atd.). Zajistit územní ochranu ploch pot⌥ebn↵ch pro umís ování staveb a opat⌥ení na ochranu p⌥ed povodn⇧mi.....kap. e.4), e.5) ÚP ⇤. 28: Pro zaji t⇧ní kvality ivota obyvatel zohled⌃ovat nároky dal ího v↵voje území, v⇤etn⇧ nárok⌦ na ve⌥ejnou infrastrukturu....kap. d.2) ÚP Tyto priority byly zahrnuty do e ení územního plánu. ZÚR St⌥edo⇤eského kraje - koordina⇤ní v↵kres (v↵⌥ez)
9
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
f.2) Po adavky vypl vající ze Zásad územního rozvoje St⌦edo⌥eského kraje Územní plán respektuje tyto stávající limity ze zásad územního rozvoje St edo eského kraje (viz. v⇣ ez v⇣kresu v⇣ e): respektovat stávající poddolovaná území, respektovat PHO vodních zdroj✏, území spadá do CHOPAV Brdy, respektovat ochranná pásma leti s v⇣ kov⇣m omezením staveb (Tlustice). Obec se nachází v◆krajin⌦ zv⇣ en⇣ch hodnot kulturních a p írodních (H14). g)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování Doplní po izovatel.
h) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích p⌦edpis . Doplní po izovatel. i)
V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis Doplní po izovatel....
j)
Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj území Zpracování Vyhodnocení vliv✏ na udr⌘iteln⇣ rozvoj nebylo zadáním ÚP po⌘adováno. Krajsk⇣ ú ad St edo eského kraje jako orgán ochrany p írody stanoviskem vylou il v⇣znamn⇣ vliv návrhu na území evropsky v⇣znamn⇣ch lokalit nebo pta ích oblastí podle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran⌦ p írody a krajiny, v platném zn⌦ní. Územním plánem nejsou navrhována ⌘ádná opat ení a zám⌦ry vy⌘adující posuzování vliv✏ na ⌘ivotní prost edí dle zákona . 93/2004 Sb., v platném zn⌦ní.
k)
Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 Doplní po izovatel....
l)
Sd lení jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no Doplní po izovatel....
m)
Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení
m.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území ⇤e ené území se nachází v jihozápadní ásti okresu Beroun (St edo esk⇣ kraj) na hranici s okresem P íbram. Z hlediska ir ích dopravních vztah✏ má v⇣znam pro kvalitní silni ní dopravní spojení blízká poloha obce v✏ i dálnici D5 (exit 34 ⌥ebrák - 7,5km), která zaji uje p epravní vazby sm⌦r Beroun Praha, Rokycany - Plze↵. V k. ú. Hvozdec se nacházejí dv⌦ místní ásti Hvozdec a Mrtník. Hvozdec spáduje k m⌦stu Ho ovice (cca 2,5km), zastav⌦né území místní ásti Mrtník p ímo souvisí ze zastav⌦n⇣m územím Komárova a obce Chaloupky. Plochy extravilánu tvo í p evá⌘n⌦ lesní pozemky. ást území hrani í s vojensk⇣m v⇣cvikov⇣m prostorem Jince (VÚ Brdy - okres P íbram). Podstatnou ást e eného území zasahuje ochranné pásmo VÚ Brdy a ochranné pásmo neve ejného vnitrostátního leti t⌦ Tlustice. V sou asné dob⌦ plní obec p evá⌘n⌦ funkci obytnou a rekrea ní. Nebyly zde dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy. Úhrnné hodnoty druh✏ pozemk✏ (údaje v ha, k 1.3.2012) Katastrální území (údaje v ha): Hvozdec zem⌦d⌦lská p✏da: 150,0598 lesy: 207,0205 vodní plocha: 6,7658
10
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
zastav⌦ná plocha: ostatní plocha: celkem:
5,4908 13,3784 382,7153
budovy s íslem popisn⇣m: budovy s íslem eviden ním: budovy bez ísla: rozestav⌦ná budova:
127 18 34 2
Sousední územní obvody ⇤e ené území sousedí s obcemi (v echny St edo esk⇣ kraj): m⌦sto, obec katastrální území okres __________________________________________________________________________________ Chaloupky Chaloupky Beroun Komárov Komárov u Ho ovic Beroun Osek Osek u Ho ovic Beroun Ho ovice Ho ovice Beroun Podluhy Podluhy Beroun vojensk⇣ újezd Brdy Podluhy 1 P íbram vojensk⇣ újezd Brdy Hvozdec 1 P íbram P⌦íslu↵nost k vybran m ú⌦ad m státní správy Z hlediska vzniku nov⇣ch správních obvod✏ jsou pro Hvozdec obcí III. s roz í enou pravomocí Ho ovice. V Ho ovicích se té⌘ nacházejí dal í ú ady (stavební, finan ní). Matrika je v Komárov⌦.
-
-
Ú⌥ast ve sdru ení obcí Obec je ú astníkem sdru⌘ení obcí - Mikroregionu Ho ovicko. Mikroregion Ho ovicko (Ho ovice, Hvozdec, Felbabka, Chaloupky, Chlustina, Komárov, Kotopeky, Osek, Otmí e, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Sta ov, Tlustice, To ník, Zaje ov, Broumy, B ezová, Cerhovice, Drozdov, Hostomice, H edle, Jivina, Kublov, Lá⌘ovice, Lhotka, Libomy l, Lochovice) Ú el - celkov⇣ rozvoj mikroregionu, infrastruktura, ⌘ivotní prost edí, cestovní ruch. Obec je ú astníkem Dobrovolného svazku obcí regionu Ho ovicka se zam⌦ ením na dopravní obslu⌘nost regionu.
Schválená územn plánovací dokumentace obce Pro e ené území byl v minulosti zpracován a schválen a doposud je v platnosti Územní plán obce Hvozdec (zpracovatel PAFF projek ní kancelá - Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová (datum schválení 7. 12. 2003) v etn⌦ zm⌦ny . 1 ÚPO Hvozdec (zpracovatel Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová). Zastupitelstvo obce Hvozdec schválilo po ízení ÚP obce Hvozdec dne 10. dubna 2012 usnesením . 2/2012. Nov⇣ územní plán bude navazovat na urbanistickou koncepci danou p edchozí dokumentací. m.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond Obyvatelstvo V⇣voj obyvatelstva v letech 1869 - 1991 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 ______________________________________________________________________________________________________ Hvozdec 309 332 362 384 394 409 352 328 317 246 177 Mrtník 133 144 135 127 134 99 72 75 57 46 36 ______________________________________________________________________________________________________ celkem 442 476 497 511 528 508 424 403 374 292 213 214
11
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Proces poklesu a stagnace se zastavil v devadesát⇣ch letech - viz. tabulky uvedené v⇣ e. V sou asnosti (4/2013) vykazují statistické údaje 260 obyvatel trvale ⌘ijících a 57 rekreant✏. Oproti roku 2011 se jedná o mírn⇣ nár✏st (249<260). Demografická k ivka je tedy v sou asnosti na úrovni poloviny 80. let minulého století. Do budoucna je mo⌘no vzhledem ke zm⌦nám migra ního salda (st⌦hování za levn⌦j ím bydlení do kvalitního p írodního prost edí) o ekávat i dal í nár✏st po tu obyvatelstva v obci. Stavební a bytov fond V obci byly provedeny pr✏zkumy zachycující aktuální stav objekt✏, co se t⇣ e jejich funk ního vyu⌘ití, technického stavu a památkové ochrany. Tyto pr✏zkumy byly vyu⌘ity zejména pro stanovení zastav⌦ného území obce a dále pak jako podklad pro ur ení p eva⌘ujícího funk ního vyu⌘ití území a ploch. Obecn⌦ lze konstatovat, ⌘e technick⇣ stav objekt✏ obytné zástavby, ob anské vybavenosti je dobr⇣. V sídle p eva⌘uje obytná zástavba 1-2 podla⌘ní (NP) v rodinn⇣ch domech. Bydlení v bytov⇣ch domech není zastoupeno. V⇣voj po tu dom✏ (obydlen⇣ch) v letech 1869 - 1991(v letech 1961/1991 trvale obydlen⇣ch) 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 ______________________________________________________________________________________________ Hvozdec 49 50 51 54 59 67 78 96 . 91 79 61 Mrtník 12
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
19 18 19 23 21 22 24 20 . 20 16 15 ______________________________________________________________________________________________ domy celkem 68 68 70 77 80 89 102 116 111 111 95 76 Za posledních deset let (srovnej 2001 a 2011) se zv⇣ il po et trvale obydlen⇣ch dom✏ z 69 na 83 (z toho 82 tvo í rodinné domy). Po et trvale obydlen⇣ch byt✏ se z 74 zv⇣ il na 88 (z toho 87 byt✏ se nachází v rodinn⇣ch domech). V Mrtníku byly postaveny dv⌦ novostavby, ve Hvozdci 12 novostaveb v okrajové poloze ji⌘ní a severní.
m.3) Ekonomická základna Dle v⇣sledk✏ s ítání obyvatel, dom✏ a byt✏ za rok 2011 bylo z 249 obyvatel 106 obyvatel ekonomicky aktivních (nár✏st za posledních 10 let o 6 obyvatel), z toho 100 zam⌦stnan⇣ch (nár✏st za posledních 10 let o 6 obyvatel). V e eném území hraje hlavní roli vyjí⌘ ka za prací - zna né pracovní p íle⌘itosti se nabízejí zejména v sousedních Ho ovicích a Komárov⌦, vyjí⌘dí se ale i do P íbrami i Prahy. Mimo obec vyjí⌘dí celkem 68 ekonomicky aktivních obyvatel z toho 49 do zam⌦stnání. Pracovní p íle⌘itosti v obci vytvá í firma Acron s.r.o. ve Hvozdci a n⌦kolik drobn⇣ch ⌘ivnostensk⇣ch provozoven. Míra nezam⌦stnanosti je v sou asnosti podpr✏m⌦rná. Územní plán p ipravil územní podmínky tak, aby v plochách zejména se smí enou funkcí bylo umo⌘n⌦no rozvíjet slu⌘by, drobnou v⇣robu a emesla a dal í podnikatelskou innost související s hospoda ením. -
-
Charakteristika za⌦ízení v roby a v robních slu eb - sou⌥asn stav Hvozdec: - Acron s.r.o. prádelna, ⌘ehlírna; fotovoltaická elektrárna (ve v⇣kresu (4) odkaz H), - Josef Unger - instalatér Aquamont, - Ji í H✏rka - autoopravna, - Radomír Hájek - stavební a zemní práce, Mrtník: - Tomá Kros - Zem⌦d⌦lská innost.
m.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastav ného území Do zastav⌦ného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s v⇣jimkou vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemk✏ p iléhajících k hranici intravilánu navrácen⇣ch do orné p✏dy nebo do lesních pozemk✏). Do zastav⌦ného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastav⌦né stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich ásti, ze kter⇣ch jsou vjezdy na ostatní pozemky zastav⌦ného území, ve ejná prostranství a dal í pozemky, které jsou obklopeny pozemky zastav⌦ného území (s v⇣jimkou pozemk✏ vinic, chmelnic a zahradnictví). Zastav⌦n⇣m stavebním pozemkem je
13
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
pozemek evidovan⇣ v katastru nemovitostí jako stavební parcela a dal í pozemkové parcely zpravidla pod spole n⇣m oplocením, tvo ící souvisl⇣ celek. P ehled ZÚ v e eném území: katastrální území Hvozdec
po et ZÚ 6
popis - samota - hájenka Krejcárek, - sídelní útvar Hvozdec, - hydroforová stanice Hvozdec, - sídelní útvar Mrtník, - zástavba navazující na Komárov u Drátenického rybníka, - zástavba navazující na Chaloupky u Ml⇣nského potoka.
ad b.3) Ochrana a rozvoj hodnot území Stru⌥ná historie Hvozdec (lid. ty Hvozdce, ve Hvozdcích, do Hvozdec, hvozdeckej - mal⇣ hvozd - obdr⌘el jméno podle rázu místa) Mrtník - p✏vodn⌦ snad Brtníky zvaná po brtnících - v ela ích, kte í hledali roje lesních v el. “Mrtníky” - starobylá ves s kostelem byla sídlem vladyk mrtnick⇣ch, jejich⌘ tvrz snad na vrchu lesem porostl⇣m ...... naproti Valdeku stávala, a kte í jednoho p✏vodu s Pe íky z Komárova byli. Brat i ⌅t⌦pán, P ibík, Ji ík a Bohuslav z Mrtníka m⌦li r. 1358 -1361 spole n⌦ s vladykami komárovsk⇣mi právo podací p i kostele zdej ím”. Od d⌦dic✏ Ji ího Pe íka z Komárova (1586 -1601) koupil celé panství v etn⌦ Hvozdce a Mrtníka pan Jind ich Otta z Losu (jeden ze dvaceti sedmi p edstavitel✏ protihabsburského stavovského odboje, kter⇣ byl r. 1621 popraven). Komárovské panství tehdy spole n⌦ s ho ovick⇣m panstvím propadlo konfiskaci a r. 1623 bylo prodáno Marii Eusebii - hrab⌦nce z Martinic. Od sklonku 17. století získali Ho ovicko hrabata z Vrbna, z nich⌘ nejv⇣znamn⌦j í byl hrab⌦ Rudolf. V roce 1852 poslední len rodu Dominik z Vrbna prodal slou ená panství hesensko-kasselskému kurfi tu Friedrichu Wilhelmu I., kní⌘eti z Hanau. Ten se p esídlil na ho ovick⇣ statek v r. 1866. D⌦dicové Friedricha Wilhelma, kní⌘ete z Hanau, ⌘ili v Ho ovicích a⌘ do roku 1945. P✏vod obce souvisí s inností horník✏ na nedaleké Jedové ho e, kde se t⌦⌘ila ⌘elezná ruda s vysok⇣m obsahem rtuti (proto “jedová”). Do roku 1923 byla sou ástí Hvozdc✏ i osada Hrachovi t⌦, poté se ocitla v nov⌦ z ízeném vojenském v⇣cvikovém prostoru a nyní pat í k okresu P íbram. Kostel v Mrtníce je jako farní uvád⌦n v roce 1352, kdy byla za vlády Karla IV. kaple pov⇣ ena na plebánii. P✏vodn⌦ b⇣val kostelem haví ✏ kutajících ⌘eleznou rudu a rum⌦lku na blízké Jedové ho e, kde se t⌦⌘ila ⌘elezná ruda s vysok⇣m obsahem rtuti (proto jedová). Roku 1364 byl po ízen nov⇣ oltá a sou asn⌦ s ním i gotická socha Panny Marie. Roku 1586 nechal poblí⌘ kostela zbudovat Ji ík Pe ík faru a kolu a byl v roce 1601 v kostele pochován. Okolo roku 1600 je kostel uvád⌦n jako protestantsk⇣. Válkou t icetiletou lid zdej í a okolní krut⌦ trp⌦l. R 1649 zhynulo morem tém⌦ v echno obyvatelstvo......Za vlády Marie Terezie byla kola znovu uvedena v innost a zvelebena. R. 1757 byl duchovní a u itel dosazeni patronem Eugeniem hrab⌦tem Vrbnou. Samostatná fara v Mrtníce byla z ízena ministrem kultury r. 1858. Mezi zajímavosti kostela pat í st echa, dosud krytá indelem, litinová polychromovaná k í⌘ová cesta z roku 1880 na st⌦nách kostela, lavice s litinov⇣mi postranicemi a litinové víko k titelnice z té⌘e doby. V echny práce z litiny, v etn⌦ k í⌘e a sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1825 na p ilehlém h bitov⌦, jsou dílem komárovsk⇣ch ⌘elezáren. Ochrana tradi⌥ních urbanistick ch a architektonick ch hodnot Architektonicky v⇣znamn⇣mi stavbami jsou (vyjma kulturních památek) do dne ní doby dochované p íklady: fara (SÚ Mrtník), roubená p ízemní chalupa s trojdílnou dispozicí z p elomu 18. a19. století . 021(SÚ Hvozdec), zd⌦ná chalupa . 020 (SÚ Hvozdec), roubená chalupa s podsíní . 6 (SÚ Hvozdec), tradi ní chalupy p. 11, 13, 15, 17, 40, 43 p evá⌘n⌦ z první poloviny 19. století (SÚ Hvozdec), návesní kapli ka se d ev⌦nou zvoni kou a k í⌘kem (SÚ Hvozdec). Drobné památky v míst⌦ (nejsou doposud kulturními památkami): pomník padl⇣m poblí⌘ Obecního ú adu Hvozdec, k í⌘ p i cest⌦ (Hvozdec - Mrtník), d ev⌦n⇣ k í⌘ u kostela (Mrtník). Nutno chránit vedutu Mrtníka s dominantním kostelem Narození Panny Marie a farou.
14
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Pohled od k⌥í ku na cest⇧ do Hvozdce: osada Mrtník v údolí erveného resp. Ml↵nského potoka nad Drátenick↵m rybníkem s vedutou kostela Narození Panny Marie, v pozadí na protilehlém svahu zástavba sousední obce (Chaloupky) Z hlediska prostorov⇣ch hodnot zástavby dochovan⇣ centrální návesní prostor Hvozdce, do které se obracejí p✏vodní zem⌦d⌦lské usedlosti, s navazující p✏vodní domká skou - venkovskou zástavbou rozmíst⌦nou podél hlavních komunika ních tah✏. Dochované tvarosloví p✏vodních staveb historického jádra i ucelené domká ské zástavby v obou sídelních útvarech, stejn⌦ jako prostorov⌦ kvalitní uli ní prostranství souvislé domká ské v⇣stavby (Hvozdec). Návrhem územního plánu jsou v rámci regulativ✏ stanoveny podmínky pro v⇣stavbu tak, aby tyto hodnoty byly zachovány i pro generace budoucí. Pro rozvojovou lokalitu Z1 jsou dány mj. podmínky respektovat tj. plo n⌦ nezastavovat území v kontaktní poloze s p✏vodním historick⇣m jádrem umíst⌦n⇣m severn⌦ od lokality.
Archeologické nálezy V e eném území jsou vymezeny archeologické zóny II. stupn⌦, které zahrnují novov⌦ké jádro obce Hvozdec (12-34-09/4). Území s archeologick⇣mi nálezy - je definováno jako území, na n⌦m⌘ se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvo ené lov⌦kem nebo vzniklé p írodním procesem na základ⌦ p✏sobení i vyu⌘ití lov⌦kem a archeologické nálezy movité povahy. V sou asné dob⌦ je dle vyjád ení Archeologického ústavu a oprávn⌦n⇣ch organizací nutné pova⌘ovat celé území st edních ech za území s archeologick⇣mi nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost ji⌘ od doby p ípravy stavby oznámit zám⌦r stavební innost Archeologickému ústavu, má-li se provád⌦t na území s archeologick⇣mi nálezy. Z toho vypl⇣vá, ⌘e ka⌘d⇣ stavebník ve st edo eském kraji musí provést oznámení v✏ i Archeologickému ústavu AV R a umo⌘nit jemu nebo oprávn⌦né organizaci provést na dot eném území záchrann⇣ archeologick⇣ v⇣zkum. Archeologick⇣ ústav je v dikci tohoto zákona ur en, aby uplat↵oval na základ⌦ oznámení stavebníka po⌘adavek na záchrann⇣ archeologick⇣ v⇣zkum a koordinoval archeologické v⇣zkumy.
15
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Kulturní památky V katastrálním území obce Hvozdec se nacházejí tyto kulturní památky, zapsané v Úst edním seznamu kulturních památek R: rejst íkové popis íslo 35524◆/◆2-321 areál h bitovního kostela Narození Panny Marie: 321/1 - kostel Narození Panny Marie 321/2 - kapli ka 321/3 - h bitovní ze se schodi t⌦m Kostel narození Panny Marie - gotic., uvád⇧n↵ r. 1352 jako farní, barokn⇧ roz í⌥en↵. Jednolodní, obdéln↵, s trojboce ukon⇤en↵m presbytá⌥em s v⇧ í po severní stran⇧, s obdélníkovou p⌥edsíní po severní stran⇧ lodi a s barok. západní ⇤ástí lodi, která je vypouklá a po stranách vyhloubená. V presbytá⌥i p⌦v. gotic. okna se zlomky kru eb, ve v⇧ i, kryté barok. bání, okna st⌥ílnovitá a segmentovit⇧ ukon⇤ená, v lodi p⌦lkruhov⇧ ukon⇤ená a portál, po jeho stranách pilastry nesoucí ⌥ímsu, ostatní fasády hladké. Nad obdéln↵m portálem z p⌥edsín⇧ do kostela znak rodu Pe ík⌦, obklop. barok. páskou. - Presbytá⌥ sklenut jedním polem k⌥í . ebr. klenby a paprs⇤it↵m záv⇧rem na barok. konzoly, ebra ⇤áste⇤n⇧ p⌥ekryta barok. tuk. v↵zdobou. - V lodi strop na fabionu se tuk. rámcem; kruchta podklenutá valen⇧ s lunetami, opat⌥ená d⌥ev⇧nou balustrádou a vysunuta do lodi v podob⇧ trojramenného balkónu; podkruchtí plochostropé, p⌥edsí⌃ plochostropá. - Za⌥ízení: hlav.oltá⌥ z 2. ⇤tvrti 18. stol. barok., sloupov↵, se sk⌥íní s pozdn⇧ goticku sochou Madony uprost⌥ed, se sochami sv⇧tc⌦ a and⇧l⌦ po stranách a s nástavcem, vypln⇧n↵m barokním obrazem. Oltá⌥ sv. Floriána z doby p⌥ed. pol. 18. stol., se sochou sv. Floriána ve st⌥ední nice s ornament. v↵zdobou po stranách. Barok. krucifix na ji . stran⇧ vít⇧zného oblouku; kazatelna barok. z doby p⌥ed r. 1700, polygon. ⌥e⇤ni t⇧ se sloupky a obrázky evangelist⌦, na st⌥í ce figur. v↵zdoba. Obraz sv. Prokopa z r. 1892, od J. He⌥mana, obraz Sv. rodiny z doby p⌥ed r. 1700, barok. k⌥titelnice gotická, kamenná. Figurální náhrobník. Na st⇧nách lodi litinová polychromovaná k⌥í ová cesta, dílo komárovsk↵ch elezáren z té e doby. Kamenná k⌥titelnice s litinov↵m ornament. víkem z komárovsk↵ch elezáren. Dve⌥e ve vstupním portálu elezné, barok. H⌥bitov kolem kostela - s dv⇧ma barok. branami. Litinov↵ k⌥í ve v↵klenkové kapli, dílo komárovsk↵ch elezáren z r.1825. V opa⇤né nice kaple litinová socha sv. Jana Nepomuckého.
-
16519/2- 323
Bo⌘í muka u studánky nad h bitovem
Bo í muka - Na soklu tíhl↵ ⇤ty⌥hrann↵ pískovcov↵ sloupek, dole roz í⌥en↵, s datem 1703, nese ⇤ty⌥hrannou vysokou kaplici ukon⇤enou k⌥í em. Ve v↵klenku drobná lidová plastiky Panna Maria s Jezulátkem. Bo í muka stojí voln⇧ na louce blí e studánky.
-
27137/2- 324 -
krucifix (pam⌦tní kovov⇣ k í⌘) u h bitova.
P i stavebních úpravách a navrhování nové zástavby je nezbytné respektovat charakter bezprost edního okolí t⌦chto kulturních památek a p i zám⌦ru jejich oprav a rekonstrukcí respektovat zákon . 20/1987 Sb. o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní, kdy je v p edstihu nutné za⌘ádat o vydání závazného stanoviska pov⌦ enou správní obec - M⌦Ú Ho ovice. P⌦írodní podmínky Sou asné uspo ádání krajiny je ovlivn⌦no p írodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspo ádání krajiny, tak i pro urbanistické e ení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny a krajinn⇣ ráz. Klimatické podmínky - e ené území spadá do mírn⌦ teplé klimatické oblasti (MT7, MT11), která se vyzna ují mírn⌦ vlhk⇣m podnebím s ro ním pr✏m⌦rem srá⌘ek 550 - 700 mm, s pr✏m⌦rnou ro ní teplotou vzduchu 7 - 8° C. P evládající jsou v⌦try severozápadního sektoru. Geologické podmínky - podklad území je tvo en paleozoick⇣mi horninami zvrásn⌦n⇣mi, nemetamorfovan⇣mi (b idlice, pískovce, rohovce, apod.). Ploché dno sní⌘eniny p ekr⇣vají v◆nivních polohách aluviální nánosy potok✏, na svazích svahové ulo⌘eniny. Geomorfologické podmínky - - e ené území spadá do Poberounské soustavy, Brdské podsoustavy, p evá⌘n⌦ do geomorfologického celku Brdská vrchovina (podcelek Brdy, okrsek Stra ická vrchovina) a okrajov⌦ do geomorfologického celku Ho ovická pahorkatina (podcelek Ho ovická brázda, okrsek Komárovská brázda): Stra ická vrchovina - sz. okraj Brd; lenitá vrchovina z kambrick⇣ch slepenc✏ a drob prostoupen⇣ch pruhem porfyrit✏ a porfiritov⇣ch tuf✏ stra ického pásma a ze souvrství ordovick⇣ch b idlic, pískovc✏ a rohovc✏; tektonicky poru ená podéln⇣mi i p í n⇣mi zlomy; kerná vrchovina s obl⇣mi strukturními h bety barrandienského sm⌦ru, siln⌦ roz len⌦ná irok⇣mi údolími; nejv. bod ⇥⌅ár 629 m; v◆ e eném území ihadla 540,8 m, Chlum 536,3 m, Kamenn↵ vrch 495,5 m; 4. - 5. vegeta ní stupe↵, p evá⌘n⌦ zalesn⌦n⇣ smí en⇣mi listnat⇣mi a smrkov⇣mi porosty. Komárovská brázda - v jz. ásti Ho ovické brázdy; p evá⌘n⌦ z b idlic st . a svrchního ordoviku; erozní sní⌘enina roz len⌦ná údolími potok✏ sv. sm⌦ru; men í denuda ní plo iny; 4. vegeta ní stupe↵, nepatrn⌦ a málo zalesn⌦ná smrkov⇣mi a borov⇣mi porosty s p ím⌦sí mod ínu. Pr✏m⌦rná nadmo ská v⇣ ka v e eném území se pohybuje v rozmezí 410 a⌘ 530 m n.m. Nejv⇣ e polo⌘ená ást - Chlum (kóta 536 m n.m.) je místní dominantou, nejni⌘ ím místem e eného území je úpatí Chlumu p i západní hranici na kót⌦ 405 m n.m. Intravilán obce Hvozdec se nachází na
16
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
náhorní plo in⌦ ve vyv⇣ ené ásti katastru (místo styku ty díl ích povodí), Mrtník se rozprostírá na terénu prudce klesajícímu do údolnice erveného potoka s p ilehl⇣mi vodními plochami. Pedologické pom⌦ry – na svazích a plo in⌦ se vyskytují kambizem⌦ modální na b idlicích, kambizem⌦ litické; místy kambizem⌦ rankerové a rankery na pevn⇣ch substrátech. Na svazích a blí⌘e k◆terénním depresím kambizem⌦ oglejené na svahov⇣ch hlínách; kambizem⌦ oglejené, rendziny a pararendziny kambické oglejené. V◆terénních depresích pak pseudogleje se sklonem k◆do asnému, p evá⌘n⌦ jarnímu p evlh ení a místy v okolí men ích vodních tok✏ gleje modální i modální zra elin⌦lé, gleje histické, ernice glejové zra elin⌦lé na nivních ulo⌘eninách. Vyskytují se zde prakticky p✏dy se v emi stupni sklonitosti, druhy expozice i kategoriemi skeletovitosti a hloubky profilu. V celém e eném území se vyskytují p eva⌘ující m⌦rou p✏dy s nízk⇣m produk ním potenciálem (IV. a V. t ídy ochrany). P evládají trvalé travní porosty, orná p✏da tvo í pouze 20% zem⌦d⌦lské p✏dy v e eném území. Na plochách zem⌦d⌦lského p✏dního fondu jsou provedeny v rozsahu cca 80% plochy ZPF plo né meliorace V lokalitách U Chlumu, V po⌘árech a V novinách jsou z ízeny odvod↵ovací meliora ní kanály, v n⌦kter⇣ch úsecích zatrubn⌦né. Na prvky HMZ navazuje systém plo ného odvodn⌦ní území. Tato za ízení netvo í ucelen⇣ systém a svoji funkci plní p im⌦ en⌦ ke stá í (cca 20-15 let). Návrhem rozvojov⇣ch lokalit není toto za ízení dot eno. V území se projevuje vodní eroze a to zejména v severov⇣chodní a⌘ v⇣chodní poloze katastru. V⌦trnou erozí p✏dy nejsou ohro⌘eny. Hydrologické podmínky - e ené území spadá do ir ího povodí Berounky, resp. do povodí Litavky. Do e eného území zasahují ty i díl í povodí: HP 1-11-04-016 povodí Podlu⌘ského potoka - bezejmenná vodote (odvod↵ovací meliora ní kanál), která v◆k.ú. Podluhy ústí do Novinského rybníka (jihov⇣chodní ást katastrálního území) HP 1-11-04-026 povodí erveného potoka nad soutokem s◆Jalov⇣m potokem - Ml⇣nsk⇣ potok s◆navazující vodní plochou Dráteník a díl í úsek erveného potoka mezi erven⇣m rybníkem a Záskalskou (jihozápadní ást katastrálního území) HP 1-11-04-030 povodí erveného potoka nad soutokem s◆Dra⌘ovsk⇣m potokem - bezejmenná vodote (odvod↵ovací meliora ní kanál), která v◆k. Osek u Ho ovic ústí do erveného potoka (severozápadní ást katastrálního území) HP 1-11-04-031 povodí Dra⌘ovského potoka (Tihavy) – bezejmenn⇣ p ítok (odvod↵ovací meliora ní kanál) zaúst⌦n⇣ do Dra⌘ovského potoka, resp. do rybníka Velk⇣ Krejcárek (severov⇣chodní ást katastrálního území) V⇣znamn⇣m recipientem v území je erven⇣ potok (ve správ⌦ Povodí Vltavy s.p., závod Berounka). erven⇣ potok pramení 2,5 km severov⇣chodn⌦ od kóty Tok ve v⇣ ce 775 m n.m. a ústí zleva do Litavky pod Zdicemi ve v⇣ ce 247 m n.m. erven⇣ potok (v etn⌦ Ml⇣nského potoka a p ítoku u Mrtníku) a Dra⌘ovsk⇣ potok jsou ve správ⌦ Povodí Vltavy s.p., Podlu⌘sk⇣ potok je ve správ⌦ Les✏ R. Drobné vodote e slou⌘ící jako hlavní odvod↵ovací za ízení (HOZ) jsou ve správ⌦ Pozemkového fondu eské republiky. Zem⌦d⌦lská vodohospodá ská správa byla ke dni 30.6.2012 opat ením MZe R zru ena a její aktivity p ebral ú ad pro p íslu né Povodí v◆ R nebo Lesy R. V rámci zachování provozu správy HOZ se zbylého majetku a správy HOZ ujal Pozemkov⇣ fond eské republiky. Od 1. 7. 2012 na PF R vznikla sekce správy vodohospodá sk⇣ch d⌦l s odd⌦leními v Praze, Brn⌦, Hradci Králové a esk⇣ch Bud⌦jovicích. HOZ v◆ e eném území jsou od 1. 1. 2013 ve správ⌦ PF R eské Bud⌦jovice, odd⌦lení správy vodohospodá sk⇣ch d⌦l Plze↵. Správci vodních tok✏ mohou p i v⇣konu správy vodního toku, pokud je to nezbytn⌦ nutné a po p edchozím projednání s vlastníky pozemk✏, u⌘ívat pozemk✏ sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona . 254/2001 Sb., o vodách) od 6 m (drobné vodní toky) do 8 m (v⇣znamné vodní toky) od b ehové áry pro ú ely jejich údr⌘by a zaji t⌦ní provozu. Pro hlavní místní recipient erven⇣ potok jsou správcem toku stanovena záplavová území Q100, které pouze nepatrn⌦ okrajov⌦ zasahuje jihozápadní ást e eného území a to v ásti erven⇣ potok nad Jalov⇣m potokem (PF 172 - PF 175). Umíst⌦ní staveb v záplavov⇣ch územích a na pozemcích p i vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodá ského orgánu podle zákona o vodách. V ji⌘ní okrajové ásti katastrálního území se p i extrémních srá⌘kov⇣ch pom⌦rech voda opakovan⌦ rozlévá z m⌦lkého koryta Ml⇣nského potoka na okolní travní porosty a do zahrad SÚ Mrtník (na hranici s k.ú.Chaloupky) - jedná se o území v minulosti pozorovan⇣ch a dále sledovan⇣ch záplav (údolní niva), které je nevhodné pro v⇣stavbu. Blí⌘e viz. kap. ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu p ed povodn⌦mi. Nejv⌦t í vodní plochou v e eném území je Drátenick⇣ rybník, kter⇣ nále⌘í spole n⌦ s erven⇣m rybníkem (k.ú. Komárov u Ho ovic) a VD Záskalská (k.ú. Chaloupky) k hlavním vodním díl✏m na erveném potoce. Rybník Dráteník, kter⇣ je ve správ⌦ Povodí Vltavy, státní podnik. Je podstatn⌦ star í ne⌘ VD Záskalská, byl postaven na p elomu 19. a 20. století. Slou⌘í zejména k rekrea ním ú el✏m. P ehrada Záskalská byla vybudována v letech 1956 a⌘ 1960 na erveném potoce na kraji vojenského újezdu Brdy. Jedná se o jedinou nádr⌘ v Brdech, která není vodárenská a je mo⌘no ji vyu⌘ít k rekreaci. Hráz je ve ejnosti voln⌦ p ístupná, v okolí je mo⌘ná turistika i cykloturistika. 17
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Hlavním ú elem vodních d⌦l Dráteník a Záskalská je akumulace povrchové vody pro zaji t⌦ní povolen⇣ch odb⌦r✏ vody pro úpravu na pitnou vodu a pro pr✏myslové vyu⌘ití a zaji t⌦ní minimálního pr✏toku pod p ehradou. Vzhledem k poloze a velikosti nádr⌘í mají tyto p ehrady sv✏j v⇣znam pro sní⌘ení pr✏chodu velk⇣ch vod. Pro ú ely po⌘ární ochrany slou⌘í vodní nádr⌘ p. . 43/2, 279/3 (Hvozdec) a vodní nádr⌘ p. . 546 (Mrtník). Katastrální území Hvozdec nespadá pod stanovené zranitelné oblasti. Celé e ené území spadá do chrán⌦né oblasti p irozené akumulace vod - CHOPAV Brdy (v d✏sledku toho je t eba docílit solidního e ení a stavu zejména v ech vodohospodá sk⇣ch prvk✏ v zájmovém území, zejména pak je t eba trvat na do e ení likvidace spla kov⇣ch vod v etn⌦ jejich i t⌦ní). Celé katastrální území obce se nachází v ochranném pásmu 3. stupn⌦ hygienické ochrany odb⌦ru vody z Vltavy pro úpravu pitné vody v Praze 4 – Podolí. Podmínky stanovené pro ochranné pásmo jsou návrhem ÚP respektovány. V e eném území je vodohospodá sk⇣m orgánem stanoveno PHO I. a II. stupn⌦ pro jímací území vodního zdroje Mrtník. Fytogeografie a fytocenologie - dle biogeografického len⌦ní eské republiky se území nalézá v 1.44 Brdském bioregionu. Bioregion je tvo en ostrovem ploché hornatiny na b idlicích. Typická ást má chladn⌦j í a vlh í klima a p evá⌘n⌦ le⌘í v◆5. jedlovo-bukovém stupni, kde potenciální vegetaci zastupují kv⌦tnaté bu iny, acidofilní kv⌦tnaté bu iny, podmá ené smr iny a fragmenty su ov⇣ch les✏. ⇤e ené území spadá do mén⌦ reprezentativní okrajové ásti klesající k◆Ho ovické pahorkatin⌦, do 4. bukového a 3. dubovo-bukového stupn⌦. Potenciální vegetace této ásti je za azena do bikov⇣ch bu in s◆fragmenty acidofilních doubrav a v⇣b⌦⌘ky dubohabrov⇣ch háj✏. V◆ e eném území jsou zastoupeny následující biochory: 3SM svahy na drobách t etího vegeta ního stupn⌦ (severozápadní okraj e eného území ve sm⌦ru k◆Oseku); 3SQ svahy na pestr⇣ch metamorfitech t etího vegeta ního stupn⌦, lokáln⌦ se vyvinuly strmé svahy s◆men ími skalami, rankery; na dn⌦ údolí glejové fluvizem⌦, na hlub ích zv⌦tralinách pseudoglejové luvizem⌦; projevy teplotní inverze (svahy v údolí erveného potoka); 4Do podmá ené sní⌘eniny na kysel⇣ch horninách tvrtého vegeta ního stupn⌦; reliéf má ráz ploché terénní deprese koncentricky se sva⌘ující do st edu nebo k◆jednomu místu odtoku vod ze sní⌘eniny; p✏dy jsou v⌦t inou primární pseudogleje p echázející v◆oglejené kambizem⌦ a sm⌦rem k◆depresi do glej✏ a glejov⇣ch fluvizemí. Hydrick⇣ re⌘im zm⌦n⌦n melioracemi. Vlivem depresní polohy se zde vyskytují v⇣razné teplotní inverze s◆v⇣skytem mlhy a rosy (pramenná oblast p ítoku Ml⇣nského a Podlu⌘ského potoka); 4SM svahy na drobách 4. vegeta ního stupn⌦; reliéf má tvar svahu spadajícího z◆vy ích poloh, svahy jsou v⌦t inou ploché bez v⇣razn⇣ch údolí, asto p echázejí do podmá en⇣ch sní⌘enin; p✏dy jsou oglejené luvizem⌦, typické kambizem⌦ a v◆depresích primární pseudogleje; hojné jsou travní porosty (severov⇣chodní a⌘ sverozápadní ást území); 4ZT h bety na k emencích 4. vegeta ního stupn⌦; mírn⌦ vystupující h bety ve sm⌦ru jihozápad-severov⇣chod, skalní hrany nebo ady skalek a skal; po obvodu Brdského bioregionu jsou ve h betech i opu t⌦né doly na ⌘eleznou rudu; substrát tvo en ordovick⇣mi k emenn⇣mi pískovci a slepenci; p✏dy kyselé kambizem⌦, kyselé rankery. P eva⌘ují lesy, po obvodu h bet✏ prameny (st ední ást území obec Hvozdec, Chlum ihadla, Kamenn⇣ vrch) Více ne⌘ polovina e eného území je zalesn⌦na, p eva⌘ují kulturní bory. V zem⌦d⌦lské p✏d⌦ p eva⌘ují trvalé travní porosty. Biota Biota le⌘í ve fytogeografickém okresu 35b Ho ovická kotlina. Dle rekonstruk ní mapy p irozené vegetace by se v◆ e eném území vyskytovaly: ern⇣ ová dubohab ina - dubohabrové háje s p ím⌦sí náro n⌦j ích listná ✏ (lípy srd ité, javor✏, jasan✏) s p evahou mezofilních druh✏ v bylinném pat e. ern⇣ ová dubohab ina p edstavuje klimaxovou vegetaci na st edn⌦ vlhk⇣ch p✏dách hn⌦dozemního typu v ní⌘inách a v pahorkatinném stupni eské vyso iny. V porostech p evládá dub zimní, na t⌦⌘ ích p✏dách dub letní, dále habr obecn⇣, lípa srd itá, javor klen, jasan ztepil⇣, b íza b⌦lokorá, vtrou en⌦ buk. V ke ovém patru líska obecná, hloh ostrotrnn⇣, svída krvavá. Bylinné patro je druhov⌦ bohaté. st emchová jasenina v◆komplexu s◆mo adními ol inami (v niv⌦ erveného potoka, Ml⇣nského potoka, v◆pramenné oblasti Tihavy a Podlu⌘ského potoka) - ol ovo-jasanov⇣ luh irok⇣ch rovinat⇣ch niv men ích ek a potok✏ vázan⇣ na glejové p✏dy s pomalu proudící podzemní vodou v pahorkatinném stupni. Dominantní d evinou je jasan ztepil⇣, ol e lepkavá, pravideln⌦ b⇣vá p imí en dub letní, st emcha hroznovitá, id eji javor mlé nebo lípa srd itá. Druhov⌦ pestré ke ové patro – st emcha hroznovitá, brslen evropsk⇣, meruzalka srstka, jasan ztepil⇣ a bez ern⇣, svída krvavá, líska obecná. Bylinné patro je druhov⌦ velmi pestré. Zoogeografické podmínky - zastoupena ochuzená hercynská fauna horsk⇣ch a podhorsk⇣ch les✏ se západními vlivy (je⌘ek západní). Vodní toky rázu potok✏ a byst in nále⌘í do pstruhového pásma. Typologie krajiny a krajinn⇣ ráz - v◆kontextu Evropské úmluvy o krajin⌦ byla vytvo ena Typologie eské krajiny (Löw a kol. 2005), podle ní⌘ nále⌘í území Hvozdce do tohoto rámcového krajinného typu: 18
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
dle osídlení: 3 - vrcholn⌦ st edov⌦ká sídelní krajina Hercynica dle zp✏sobu vyu⌘ití: M - lesozem⌦d⌦lské krajiny dle reliéfu: 2 - krajiny plo in a pahorkatin Syntézou uveden⇣ch t í rámcov⇣ch krajinn⇣ch typ✏ jsou v⇣sledkem pro e ené území oblasti se shodn⇣m krajinn⇣m typem. Ka⌘d⇣ segment má stanoven t ímístn⇣ kód, p i em⌘ první pozice nále⌘í typu sídelní oblasti, druhá typu vyu⌘ití území a t etí georeliéfu. V◆ e eném území se vyskytuje typ krajiny: 3M2, kter⇣ se adí mezi b⌦⌘né typy. ⇤e ené území je sou ástí oblasti krajinného rázu Ho⌥ovicko. Oblast je p evá⌘n⌦ tvo ena sní⌘eninami, vymezen⇣mi po obvodu v⇣razn⇣mi terénními p ed⌦ly – okraji K ivoklátska, Karl tejnska a Brd✏. Vzniká tak pom⌦rn⌦ otev ená krajina prostor✏ Zdické brázdy a Hostomické kotliny vzájemn⌦ odd⌦len⇣ch Litavkou. V jihozápadním cípu oblasti se ji⌘ krajina zvedá do okraje Brd✏ a v krajin⌦ se st ídají v⌦t í celky lesních porost✏ a zem⌦d⌦lské krajiny s velk⇣mi zem⌦d⌦lsk⇣mi vesnicemi (Ole ná, Zaje ov). Ho ovicko p edstavuje mírn⌦ zvln⌦nou zem⌦d⌦lskou krajinu. Estetická hodnota krajiny spo ívá v harmonick⇣ch vztazích kultivované kulturní krajiny a v dominantním p✏sobení ohrani ujících lesnat⇣ch h bet✏ a v⇣razn⇣ch svah✏. Charakteristikou krajinného rázu místní ásti Hvozdec je umíst⌦ní sídla na náhorní plo in⌦ sev ené lesy. Mrtník se nachází na úpatí údolnice erveného potoka resp. jeho p ítok✏ s vodními díly, s v⇣hledy do protilehlé strán⌦. Nezanedbateln⇣ v⇣znam má kulturn⌦-historick⇣ potenciál krajiny a to zejména malebn⌦ p✏sobící panorama dominantní vertikály h bitovního kostela Narození Panny Marie kontrastující s rozlehlou plochou Drátenického rybníka. Nositelem biologické rozmanitosti této kulturní krajiny je zejména v ji⌘ní ásti e eného území ekosystém nivy erveného potoka a p ilehl⇣ch vodních ploch. V oblasti krajinného rázu Ho ovicka je t eba dbát na minimalizaci zásah✏ a zachování v⇣znamu znak✏ krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluur ující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu i regionu jedine né nebo v⇣zna né. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nich⌘ n⌦které jsou obecn⌦ pou⌘itelné pro ochranu p írody a krajiny a n⌦které pro územn⌦ plánovací innost Jedná se o následující opat ení (viz. Studie hodnocení krajinného rázu, Ing. arch. Vorel / 2008) : Ochrana vegeta ních prvk✏ liniové zelen⌦ podél vodních tok✏ a vodních ploch jako⌘to d✏le⌘it⇣ch prvk✏ prostorové struktury a znak✏ p írodních hodnot. Ochrana vegeta ních a stavebních prvk✏ komponovan⇣ch krajinn⇣ch úprav Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovsk⇣ch sídel bude v cenn⇣ch polohách orientován do sou asn⌦ zastav⌦ného území (s respektováním znak✏ urbanistické struktury) a do kontaktu se zastav⌦n⇣m územím. Zachování dimenze, m⌦ ítka a hmot tradi ní architektury u nové v⇣stavby situované v cenn⇣ch lokalitách se soust ed⌦n⇣mi hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová v⇣stavba respektovat i barevnost a pou⌘ití materiál✏. Omezení mo⌘nosti umíst⌦ní staveb a technick⇣ch za ízení v⇣ kového charakteru (v⇣ ka p es 20 m na volném prostranství nebo p es 8 m nad obklopující lesní porost) na exponovan⇣ch horizontech. Zachování siluet a charakteru okraj✏ obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou. Ochrana p⇤írody a krajiny Zvlá t⌦ chrán⌦ná území ÚP Hvozdec vytvá í podmínky pro ochranu v ech p írodních hodnot v◆území, které v◆zásad⌦ respektuje a je s◆nimi koordinován. V⌦t ina dochovan⇣ch p írodních prvk✏ je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interak ní prvky). V e eném území se nenacházejí zvlá t⌦ chrán⌦ná území p írody (dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran⌦ p írody a krajiny, v platném zn⌦ní) v kategoriích: národní park, chrán⌦ná krajinná oblast, národní p írodní rezervace a p írodní památka, p írodní rezervace a p írodní památka (a ani sem nezasahují jejich ochranná pásma). V e eném území nejsou zatím vyhlá eny oblasti Natury 2000, evropsky v⇣znamné lokality, biosférické rezervace UNESCO nebo geoparky UNESCO. ást území hrani í s vojensk⇣m v⇣cvikov⇣m prostorem Jince (VÚ Brdy- okres P íbram). Podstatnou ást e eného území zasahuje ochranné pásmo VÚ Brdy. V roce 2007 byly v omezeném rozsahu zp ístupn⌦ny malé ásti na okrajích VÚ Brdy. Vláda R schválila k 1.1. 2016 vojensk⇣ újezd zcela zru it, zám⌦rem je celou oblast p evést pod ochranu krajiny - vznik nové chrán⌦né krajinné oblasti. V◆p ípad⌦ zru ení Vojenského újezdu Brdy zva⌘uje Ministerstvo ⌘ivotního prost edí (M⌥P) z ízení CHKO Brdy na území celého poho í Brd a navazujícího okolí. Celková plocha uva⌘ované CHKO Brdy se p edb⌦⌘n⌦ odhaduje na 330 km2, ze které by vojensk⇣ újezd pokr⇣val více ne⌘ 75 %. Plocha vymezení bude je t⌦ p edm⌦tem dal í diskuse se samosprávami a dal ími subjekty. 19
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Památné stromy Na území obce Hvozdec je evidován památn⇣ strom: kód 104163 javor klen (Acer pseudoplatanus) u h bitovní zdi p ed bo ním vchodem do kostela Narození Panny Marie; parc. . 554, k. Hvozdec; nyní jen torzo kmene o obvodu 430 cm – ponecháno pod ochranou kv✏li kolonii mravenc✏ Camponotus ligniperda. Památn⇣ strom je zakázáno po kozovat, ni it a ru it v jejich p irozeném v⇣voji; jejich o et ování je provád⌦no se souhlasem orgánu, kter⇣ ochranu vyhlásil. V ochranném pásmu památného stromu není dovolena ⌘ádná pro památn⇣ strom kodlivá innost nap . v⇣stavba, terénní úpravy, odvod↵ování, chemizace apod. Návrhem ÚP Hvozdec není torzo památného stromu dot eno, je pln⌦ respektováno a chrán⌦no. Obecná ochrana p⌦írody a krajiny V◆ e eném území jsou respektovány a chrán⌦ny tyto hodnoty obecné ochrany p írody a krajiny: v⇣znamné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utvá ejí její typick⇣ vzhled nebo p ispívají k◆udr⌘ení její stability. Vyu⌘ívat je lze pouze tak, aby nebyla naru ena jejich obnova nebo nedo lo k◆ohro⌘ení jejich stabiliza ní funkce. Umis ování staveb, pozemkové úpravy, zm⌦ny kultur pozemk✏, odvod↵ování, úpravy vodních tok✏ a t⌦⌘ba nerost✏ podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany p írody. V⇣znamn⇣mi krajinn⇣mi prvky jsou, v◆p ípad⌦ e eného území - les, vodní toky, rybníky a údolní nivy /dle ustanovení §3 odst.b) zákona . 114/1992 Sb., v◆platném zn⌦ní. Údolní niva erveného potoka vymezuje území nivních p✏d dle BPEJ. hodnotné ásti území - p írodn⌦ hodnotn⇣ krajinn⇣ celek zahrnující náhorní plo inu na okraji lesního masivu Brd, kde p eva⌘ují lesy a louky, mén⌦ orná p✏da. Místní dominantou je Chlum (536 m n.m.) - p evá⌘n⌦ listnat⇣ porost s mal⇣m zastoupením jehli nan✏.◆Agrocenóza roz len⌦ná remízky a travinok ovinat⇣mi porosty podél komunikací, polních cest, drobn⇣ch vodote í a meliora ních p íkop✏; p írodn⌦ hodnotn⇣ krajinn⇣ celek zahrnující ekosystém nivy erveného potoka a p ilehl⇣ch vodních ploch; kulturn⌦ historick⇣ potenciál krajiny: Hvozdec – historické jádro obce dolo⌘ené ji⌘ na po átku v pol. 16. století, tj. centrální prostor, do které se obracejí p✏vodní zem⌦d⌦lské usedlosti. P✏vodní zástavba roz í ená podél komunikace vedoucí sm⌦rem z návsi k osad⌦ Mrtník; Mrtník - malá venkovská osada v malebném údolí erveného potoka s dominantním h bitovním kostelem narození Panny Marie a farou. P✏vodní zástavba zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostí byla dopln⌦na zejména objektem koly (dnes v pronájmu). p írodní biotopy, které se v území vyskytují: mozaika trávník✏ a lu⌘ních spole enstev v niv⌦ erveného a Ml⇣nského potoka – mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1), aluviální psárkové louky (T1.4), vlhké pchá ové louky (T1.5), vlhká tu⌘ebníková lada (T1.6), st ídav⌦ vlhké bezkolencové louky (T1.9), rákosiny eutrofních stojat⇣ch vod (M1.1) a degradované údolní jasanovo-ol ové luhy (biotop L2.2B); mozaika trávník✏ a k ovinat⇣ch porost✏ na svazích podél bezejmenného p ítoku Ml⇣nského potoka (lokalita V Okrouhlíku) – mezofilní ovsíkové louky (T1.1), sekundární podhorská a horská v esovi t⌦ (T8.2B), vysoké mezofilní a xerofilní k oviny (K3), nízké xerofilní k oviny (K4); mozaika trávník✏ na loukách náhorní plo iny – mezofilní ovsíkové louky (T1.1), irokolisté suché trávníky (T3.4D); mozaika travinok ovinat⇣ch spole enstev v lokalit⌦ ihadla – mezofilní ovsíkové louky (T1.1), acidofilní trávníky m⌦lk⇣ch p✏d (T5.5) a vysoké mezofilní a xerofilní k oviny (K3); p írodní a p írod⌦ blízká lesní spole enstva – hercynské dubohab iny (L3.1), suché acidofilní doubravy (L7.1). liniové prvky doprovodné zelen⌦ katastráln⌦ evidované i prvky zelen⌦ na orné p✏d⌦ - meze, remízky, plochy nelesní zelen⌦, doprovodné zelen⌦ cest a vodote í. katastráln⌦ neevidované drobné vodote e a malé vodní nádr⌘e v krajin⌦. ad.c) Urbanistická koncepce Urbanistick v voj, zm ny v krajin V⇣voj sídel v e eném území, v⇣voj komunika ní sít⌦ i krajinného pokryvu je z eteln⌦ vid⌦t na dochovan⇣ch historick⇣ch mapov⇣ch podkladech. Indika ní skica U ka⌘dé parcely Indika ní skici jsou uvád⌦na: domovní íslo ( ern⌦) a parcelní íslo ( erven⌦). Zd⌦né budovy jsou v mapov⇣ch listech vybarveny erven⌦ (hlavní vstup a pr✏ elí zv⇣razn⌦né zesílenou arou), d ev⌦né stavby ⌘lut⌦, vody mod e, zahrady, louky, pastviny v odstínech zelené, vinohrady fialov⌦, lesy tmavo ed⌦. Tón barev je odvozen z p ímého pohledu v p írod⌦.Krom⌦ barevného zna ení obsahují indika ní skici i ernobílé symboly. Mapy obsahují i zna ku pro mok iny, ba⌘iny, podmá ené louky (krátké
20
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
p eru ované vodorovné áry). Stromy i ke e jsou odli eny symbolem, rovn⌦⌘ tak stromo adí podél cest. Zna ky, dosti pracné, se sna⌘í kreslí sky vystihnout p edm⌦ty, které znázor↵ují. Mapové dílo stabilního katastru bylo pak neustále upravováno a p e⌘ilo tém⌦ a⌘ do na ich dn✏ (reambulovan⇣ katastr, evidovan⇣ katastr).Indika ní skici byly pro ka⌘dou obec a její katastrální území vyhotoveny po sekcích na formátech A 3, v m⌦ ítku 1 : 2 880. Indika ní skici m⌦ly napomoci k vyhotovení definitivního parcelního protokolu a pozd⌦ji slou⌘it jako pom✏cka p i odhalování v⇣nos✏ jednotliv⇣ch pozemk✏. V⇣ ka v⇣nosu slou⌘ila k vym⌦ ení pozemkové dan⌦. Mapy byly zpracovány tak, aby se mohla podle nich provést kone ná o itá prohlídka v ech parcel v obci a aby se dalo porovnat, zda vskutku zachycují skute n⇣ stav katastru i jednotliv⇣ch parcel. Indika ní skica (HWOZDETZ 1839 - v⇣ ez):
Hvozdec Historick⇣m jádrem obce dolo⌘ené ji⌘ na po átku v pol. 16. století je náves - centrální prostor, do které se obracejí p✏vodní zem⌦d⌦lské usedlosti. Dále se p✏vodní zástavba roz í ila podél komunikace vedoucí sm⌦rem z návsi k osad⌦ Mrtník. Stav na indika ní skice z roku 1839 popisuje situaci, kdy se zástavba za íná postupn⌦ roz i ovat sm⌦rem v⇣chodním k hran⌦ lesního masivu. Strukturu zástavby ovlivnila nejvíce slo⌘itá konfigurace terénu. Stavební rozmach zaznamenala zejména léta 1920-1960 a to zejména v oblasti bydlení. T⌦⌘i t⌦ stavebního rozvoje spadá do jihov⇣chodní ásti. Celé toto území má charakter rodinného bydlení s men ími zahradami. Domy stojí na pozemcích p evá⌘n⌦ voln⌦. Sí místních komunikací d⌦lí území intravilánu a n⌦kolik ástí. Postupn⌦ byla obec té⌘ dovybavena n⌦kolika objekty ob anské vybavenosti (obchod, po⌘ární zbrojnice), které návrh respektuje. Hospodá skou funkci (slu⌘by, v⇣roba el. energie) plní zejména areál na v⇣chodním okraji Hvozdce. V⇣stavba z posledních let je soust ed⌦ná do okrajov⇣ch poloh (jih, sever) sídla, n⌦které domy mají v⇣razn⌦ m⌦stsk⇣ charakter, zástavba nevytvá í prostorov⌦ kvalitní uli ní prostranství a p✏sobí neuspo ádan⇣m dojmem. Mrtník Malá venkovská osada v malebném údolí erveného/Ml⇣nského potoka s dominantním h bitovním kostelem Narození Panny Marie a farou. P✏vodní zástavba n⌦kolika zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostí byla dopln⌦na zejména objektem koly (dnes v pronájmu), n⌦kolika domky a chatami v návaznosti na vodní plochu Drátenického rybníka a rekrea ní zástavbu v k.ú. Chaloupky.
21
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Indika ní skica (MRTNIK 1839 - v⇣ ez):
Návrh urbanistické koncepce Dopravní dostupnost v✏ i nad azen⇣m sídelním útvar✏m má v⇣znamn⇣ vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení) a na rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení a drobného podnikání (v etn⌦ hospoda ení). P✏vodní urbanistická struktura z✏stává zachována. Z hlediska funk ního vyu⌘ití p eva⌘uje a nadále bude p eva⌘ovat charakter smí ené obytné zástavby (historické jádro) a navazující plochy bydlení s p eva⌘ujícím venkovsk⇣m charakterem zástavby. Plochy v⇣roby a ob anské vybavenosti jsou stabilizované. Cílem urbanistické koncepce je zachovat a podpo it kulturn⌦ - historické jádro obou ástí (Hvozdec, Mrtník). Hvozdec Rozvoj mimo zastav⌦né území je navr⌘en zejména do prostorové cezury navazující jednak ze severu na p✏vodní zástavbu venkovsk⇣ch zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostí a z jihu na p✏vodní domká skou zástavbu - lokalita Z1. Tato zastavitelná plocha s p edpokládanou skupinovou zástavbou smí enéhovenkovského charakteru je podmín⌦na dal ím podrobn⌦j ím zpracováním urbanisty. V rámci studie bude nezbytné najít odpovídající e ení, které reaguje na pestrost a charakter okolní zástavby. Dále jsou pro zástavbu navr⌘eny sva⌘ité pozemky v severní okrajové poloze s podmínkami omezujícími intenzívní v⇣stavbu - lokality Z2, Z3 a koncová plocha navazující na stávající novodobou v⇣stavbu Z4. Mrtník V Mrtníce extenzívní zástavba není navr⌘ena vzhledem k místním prostorov⇣m a limitním podmínkám (zejména kulturn⌦ - historick⇣ potenciál, ochrana p írody a krajiny, ochrana vod, záplavy). Pro eventuální rozvoj bydlení (v etn⌦ rekreace), malého a st edního podnikání, slu⌘eb bude prioritn⌦ vyu⌘it stávající stavební fond (revitalizace, rekonstrukce za podmínky zachování kulturn⌦-historick⇣ch hodnot). Kompozi ním zám⌦rem v sídle je revitalizace údolí erveného resp. Ml⇣nského potoka, které je v územním plánu vymezeno plochami pro územní systém ekologické stability s navazujícími plochami zelen⌦ a ploch smí eného nezastav⌦ného území. Krejcárek Stávající území samoty Krejcárek nebude dále územn⌦ rozvíjeno. ad d.1) Dopravní infrastruktura ⌅ir í dopravní vztahy - viz. v⇣kres . 5: ⇤e ené území se nachází v jihozápadní ásti okresu Beroun (St edo esk⇣ kraj). Nejbli⌘ ím m⌦stem jsou Ho ovice vzdálené cca 2,5 km, okresní m⌦sto Beroun je vzdáleno cca 22 km. Z hlediska ir ích dopravních vztah✏ má v⇣znam pro kvalitní silni ní dopravní spojení blízká poloha obce v✏ i dálnici D5 (exit 34 ⌥ebrák - 7,5km), která zaji uje p epravní vazby sm⌦r Beroun - Praha, Rokycany - Plze↵. P epravní vazby sm⌦rem D5 zaji ují silnice II. t ídy . 117, . 114 a . 605.
22
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
V blízkosti e eného území se nachází neve ejné vnitrostátní leti t⌦ Tlustice. Ochranná pásma neve ejného vnitrostátního leti t⌦ Tlustice zasahují severní ást katastrálního území obce v etn⌦ sídelního útvaruHvozdec. V OP leti t⌦ Tlustice nesmí v⇣ ka nové zástavby p ekro it v⇣ ku stávající zástavby ochranném pásmu. Ostatní dopravní obory (v etn⌦ jejich zájm✏) nejsou v e eném území zastoupeny a ani do v⇣hledu nejsou p edpoklady pro jejich uplatn⌦ní v systému dopravní obsluhy území. Silni ní automobilová doprava: Systém silni ní obsluhy e eného území je mo⌘né pova⌘ovat jako celek za vyhovující a p im⌦ en⇣ pot ebám i v⇣znamu sídla. Dopravní vazby jsou dostate n⌦ zaji t⌦ny silnicemi III. t ídy. Systém silni ních komunikací z✏stane zachován. Do Hvozdce je vedena jedna silnice III. t ídy 1147 (Ho ovice - Hvozdec). P epravní vazbu sm⌦rem na Komárov zaji uje místní komunikace, která zárove↵ propojuje oba sídelní útvary (Hvozdec+ Mrtník). Trasa silnice III. t ídy 11714 (Malá Víska - Komárov) je áste n⌦ shodná s jihozápadní hranicí katastrálního území Hvozdec, do katastrálního území obce v ak nezasahuje. Lze konstatovat, ⌘e uvedenou trasu silnice III. t ídy je prakticky v celém svém pr✏b⌦hu e en⇣m katastrálním územím vedena ve vcelku dobr⇣ch parametrech a je t eba ji pova⌘ovat za dlouhodob⌦ stabilizovanou. P ípadné lokální úpravy trasy budou realizovány v parametrech silni ní kategorie S7,5/50. Sí místních a ú elov⇣ch komunikací: Jak bylo v⇣ e uvedeno pr✏jezdní úseky a trasy silni ní sít⌦ jsou páte ními komunika ními trasami e eného katastrálního území, na které jsou p ipojeny místní a ú elové komunikace zp ístup↵ující ásti e eného území a⌘ jednotlivé objekty a jednotlivé obhospoda ované pozemky a plochy. Vedení t⌦chto komunikací je nejlépe patrné z dolo⌘en⇣ch grafick⇣ch p íloh. Nov⌦j í zástavba p i severozápadním okraji Hvozdce je p ístupná z í kov⌦ poddimenzovan⇣ch úsek✏ MK, které mají charakter spí e p ístupov⇣ch cest. Radikální zlep ení tohoto stavu je v ak vzhledem k majetkoprávním vztah✏m nereálné, zm⌦nu k lep ímu by byla jednotná úprava povrchu s maximálním vyu⌘itím í ky cesty. Pom⌦rn⌦ lep í je situace u novodobé plo né zástavby v jihov⇣chodní okrajové poloze, kde bylo zalo⌘ena sí místních komunikací s relativn⌦ odpovídajícími dimenzemi uli ního profilu. Dopravní obsluhu Mrtníka tvo í p✏vodní - historická sí cest, pom⌦rn⌦ v dobrém stavu. Návrh územního plánu v◆souladu se zadáním zakládá nové rozvojové po iny v◆ e eném správním území obce. Komunika ní dostupnost t⌦chto rozvojov⇣ch lokalit je zaji t⌦na bu prost ednictvím p ipojení sjezdem na stávající komunika ní sí obce (lokality Z2, Z3 a Z4) s pat i nou úpravou í kové dimenze, návrhem nov⇣ch místních komunikací v rámci územních plánem podmín⌦n⇣ch územních studií (lokalita Z1). Nov⌦ navrhované pozemky ve ejn⇣ch prostranství budou respektovat p íslu ná ustanovení §22 vyhlá ky MMR R . 501/2006 Sb., o obecn⇣ch po⌘adavcích na vyu⌘ívání území. Navrhované místní komunikace zaji ující komunika ní dostupnost a obsluhu nov⇣ch rozvojov⇣ch lokalit zástavby obce budou navr⌘eny bu jako obslu⌘né komunikace funk ní skupiny C, typu MO10/7/30(20) s◆oboustrann⇣mi chodníky í ky nejmén⌦ 2x2,0 m, p ípadn⌦ jako komunikace pro smí en⇣ provoz funk ní skupiny D1 obytné ulice – navrhované v◆souladu s◆technick⇣mi podmínkami◆TP103 pro jejich navrhování v◆ í ce uli ního prostoru nejmén⌦ 8,0 m mezi hranicemi protilehl⇣ch pozemk✏. Rozvojové lokality ve správním území obce budou na stávající komunikace p ipojeny samostatn⇣mi sjezdy ve smyslu p íslu n⇣ch ustanovení SN 736110 Projektování místních komunikací, kap. 12 K i⌘ovatky, k í⌘ení a sjezdy. Obsluha území prost edky hromadné dopravy: Obec je ú astníkem Dobrovolného svazku obcí regionu Ho ovicka se zam⌦ ením na dopravní obslu⌘nost regionu. Obsluha katastrálního území prost edky hromadné dopravy je v sou asné dob⌦ realizována prost edky pravidelné ve ejné autobusové dopravy prost ednictvím procházejících autobusov⇣ch linek: 210 037 SID C37: Ho ovice - Hvozdec; 210 048 SID C48: Komárov - Hvozdec, Mrtník (v e p epravce PROBO - BUS, a.s.). Ve Hvozdci je situována jedna autobusová zastávka (u obecního ú adu), v Mrtníku je situována jedna autobusová zastávka (na návsi), na trojmezí k.ú. Hvozdec, Osek, Ho ovice je autobusová zastávka, která slou⌘í zejména myslivn⌦ Krejcárek. Lze konstatovat, ⌘e prakticky celé zastav⌦né obce je pokryto v p ijatelné 500 metrové docházkové vzdálenosti k t⌦mto autobusov⇣m zastávkám, co⌘ asov⌦ p edstavuje asi 7-8 minutovou docházkovou dobu. Situování zastávek je mo⌘no pova⌘ovat za stabilizované. -
-
Trasy p⌦ í a cyklistické dopravy (viz. obr): Turistické trasy: ⇤e en⇣m územím prochází zna ené turistické trasy: - modrá (Jankovsk⇣ Ml⇣n - Zbiroh - Komárov - Jince - Buková), - zelená (Kokotské rybníky - Rokycany - Stra ice - Ho ovice - Lochovice). Cyklotrasy:
23
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
V roce 2002 byla z ízena zna ená cyklistická trasa s íseln⇣m ozna ením 0006 procházející obcemi Rpety - Podluhy - Hvozdec - Mrtník - Komárov. Trasa je vedena kombinovan⌦ po stávajících ú elov⇣ch komunikacích, silnicích III. t ídy a místních komunikacích.
Za ízení pro automobilovou dopravu: S ohledem na v⇣lu n⌦ individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro pot eby bydlení nep edstavuje v e eném území vá⌘n⌦j í problém. Pro pot eby dopravy v klidu u jednotliv⇣ch objekt✏ vybavenosti jsou pak vyu⌘ívány p íle⌘itosti na plochách p iléhajících komunikací (nap . parkovací stání u h bitova, u v⇣robního areálu ve Hvozdci apod.. P i realizaci nov⌦ navrhovan⇣ch objekt✏ je t eba po ítat se zaji t⌦ním odpovídajících pot ebn⇣ch po t✏ odstavn⇣ch a parkovacích stání v rámci vlastních pozemk✏ a to dle skute n⌦ navrhovan⇣ch kapacit objektu. erpací stanice pohonn⇣ch hmot a prakticky kompletní nabídka servisních slu⌘eb pro motoristy je k dispozici v Ho ovicích a v Komárov⌦. Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma: V◆ e eném území se uplat↵ují v◆souladu s◆p íslu n⇣mi p edpisy ochranná pásma jednotliv⇣ch slo⌘ek dopravního systému. Zákon . 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastav⌦ná území ochranná pásma komunikací vedená po obou jejich stranách ve vzdálenosti od osy: - silnice III. t ídy 15 m.
ad d.2) Technická infrastruktura Oba sídelní útvary Hvozdec a Mrtník jsou zásobovány pitnou vodou a elektrickou energií, v men í ásti je zde rozvinuta oddílná de ová kanalizace a kabelizovaná telefonní sí . Lze konstatovat, ⌘e v ást in⌘en⇣rsk⇣ch sítí chybí, ale stav zde ji⌘ instalovan⇣ch sítí je relativn⌦ v p ijatelném stavu. Z ekonomického hlediska nejsou p edpoklady pro komplexní standardní e ení sítí technické infrastruktury (spla ková kanaliza ní sí , plo ná plynofikace). Obecní ú ad se nadále bude soust edit p evá⌘n⌦ na kompletaci, údr⌘bu a posílení sítí stávajících s prioritou posílení ve ejné vodovodní sít⌦. Pro okres Beroun byl zpracován Plán rozvoje vodovod✏ a kanalizací St edo eského kraje ( erven 2004). Koncepce technické infrastruktury je graficky znázorn⌦na ve t ech grafick⇣ch p ílohách k textové ásti od✏vodn⌦ní: 1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - VODNÍ HOSPODÁ⇤STVÍ 2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA 3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE
e.5).
Vodní hospodá⌦ství pozn.1: Vodní toky a díla, záplavová území, ochrana vod jsou obsahem kapitol ad b.4) a ad.
24
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Vodní hospodá ství - likvidace srá⌘kov⇣ch odpadních vod: Likvidace srá⌘kov⇣ch odpadních vod: Odvedení srá⌘kov⇣ch vod zde p i pr✏m⌦rné hydrologické situaci ne iní v⌦t í potí⌘e vzhledem k dobr⇣m sklonov⇣m pom⌦r✏m (s v⇣jimkou ji⌘ní ásti kat. území) a dobré reten ní schopnosti povrchu terénu. Vedle p irozen⇣ch recipient✏ a recipientních prvk✏ hrají v⇣znamnou roli v odvodn⌦ní území té⌘ meliora ní za ízení. Hvozdec De ové vody jsou odvád⌦ny systémem p íkop✏, struh a propustk✏. Ve Hvozdci je v◆sou asné dob⌦ 3,0 km de ové kanalizace, která je v◆dobrém stavu. De ové vody jsou svád⌦ny do bezejmenného recipientu. Mrtník De ové vody jsou odvád⌦ny systémem p íkop✏, struh a propustk✏. De ové vody jsou svád⌦ny do místního recipientu. De ová kanalizace je v◆celkové délce 800 m. Bilance produkce srá⌘kov⇣ch odpadních vod: sídlo Q = sou initel odtoku . S . qs (l/s) (S-plocha ha, qs-intenzita/vydatnost návrhového de t⌦)
______________________________________________________________________________ Hvozdec 0,4 . 16,4 . 130 = 852/s Mrtník 0,4 . 10,7 . 130 = 556 l/s Navrhované e ení: Stav likvidace de ov⇣ch vod v obci Hvozdec se nebude zásadn⌦ m⌦nit. Stávající nezatrubn⌦né (rigolové) i zatrubn⌦né úseky de ové oddílné kanalizace obce Hvozdec jsou z◆dne ního pohledu technicky zna n⌦ nedokonalé. V⇣hledov⌦ je t eba usilovat o d✏sledné do e ení systému odvád⌦ní srá⌘kové vody i v souvislostech na kone né úpravy terénu a místních komunikací. V◆p ípad⌦ nové zástavby v◆rozvojov⇣ch lokalitách pak lze doporu it po podrobném hydrogeologickém pr✏zkumu likvidaci srá⌘kov⇣ch vod zasakováním (p ípadn⌦ té⌘ akumulací s◆následn⇣m vyu⌘itím této vody pro údr⌘bu zelen⌦ apod.). Srá⌘kové vody ze zpevn⌦n⇣ch povrch✏ místních komunikací a chodník✏ budou v ak i zde likvidovány roz í ením a zdokonalením stávajícího systému de ové oddílné kanalizace. Vodní hospodá ství - likvidace spla kov⇣ch odpadních vod: Obec Hvozdec/Mrtník nemá v◆sou asné dob⌦ vybudovan⇣ systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu. V echny odpadní vody jsou jímány v◆⌘umpách na vyvá⌘ení, je⌘ jsou mnohde v◆nevyhovujícím stavu. Spla kové vody jsou odvá⌘eny na centrální istírnu odpadních vod. Navrhované e ení: Vzhledem k◆tomu, ⌘e se obec nachází v◆PHO II. stupn⌦ zdroje podzemní vody Mrtník, CHOPAV Brdy, nevyskytuje se zde dostate n⌦ vhodná vodote a s◆p ihlédnutím na velikost sídelních útvar✏ a strukturu i charakter zástavby, není investi n⌦ a provozn⌦ v⇣hodné budovat istírnu odpadních vod a kanaliza ní sí . Bude zachován stávající systém (tam, kde jsou septiky, budou tyto zrekonstruovány na bezodtokové jímky nebo budou nahrazeny nov⇣mi bezodtokov⇣mi jímkami, ve keré odpadní vody akumulované v bezodtokov⇣ch jímkách budou p evá⌘eny fekavozem a likvidovány na centrální istírn⌦ odpadních vod). Mno⌘ství vypou t⌦n⇣ch odpadních vod v obci Hvozdec se rovná ro ní pot eb⌦ vody (viz. dále). Ochranná pásma kanaliza ních za ízení: Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Vodní hospodá ství - zásobování pitnou, u⌘itkovou a po⌘ární vodou: Obec Hvozdec ( 500 – 533 m n. m) je zásobena vodovodem pro ve ejnou pot ebu spole n⇣m pro obec Hvozdec a místní ást Mrtník. Zdrojem pro vodovod je kopaná studna Mrtník, která jímá podzemní vodu. Vydatnost vodního zdroje je Qmax = 0,46 l/s a Qpr✏m = 0,40 l/s. Z vodního zdroje je◆voda erpána ponorn⇣m erpadlem (Q 120 l/s, H 82 m ) do zemního vodojemu Hvozdec 2✓100◆m3 (505,87/502,57 m.n.m.). Ve vodojemu je voda hygienicky zabezpe ena dávkováním roztoku chlornanu sodného dv⌦ma dávkovacími erpadly. Z◆vodojemu voda natéká gravita n⌦ k◆ erpadl✏m v◆hydroforové stanici Hvozdec (Q 348 l/s, H 50 m ). V◆hydroforové stanici jsou t i horizontální erpadla a dv⌦ tlakové nádoby. Z◆tlakov⇣ch nádob je voda dopravována ve stanoveném tlakovém rozmezí do vodovodní sít⌦ obce Hvozdec. Celá obec je zásobena vodou v◆jednom tlakovém pásmu. Vodovodní sí je v⌦tevná. Místní ást Mrtník je zásobena gravita ním potrubím (Od vodojemu je ji⌘ním sm⌦rem (v soub⌦hu s v⇣tla n⇣m adem) veden hlavní zásobovací gravita ní ad, na kter⇣ navazuje vlastní rozvodná
25
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
vodovodní sí SÚ Mrtník.). Celá místní ást je zásoben v◆jednom tlakovém pásmu. Provozovatelem a vlastníkem vodovodu je VaK Beroun a.s. Ve ejné studny v obci: V d✏sledku plného pokrytí území obce vodovodní rozvodnou sítí se ve ejné studny pou⌘ívají ji⌘ velmi z ídka a to v⇣hradn⌦ pro odb⌦r u⌘itkové vody. Proto⌘e kvalita vody v místních zdrojích (studny) prakticky neodpovídá po⌘adavk✏m vyhlá ky . 376/2000 Sb. (a není ani pravideln⌦ kontrolována) je mo⌘no ji nadále vyu⌘ívat pouze jako vodu u⌘itkovou. Dal í vodárenská za ízení: Po západní hranici s k.ú. Komárov u Ho ovic, k.ú. Osek u Ho ovic a k.ú. Chaloupky vede p ivád⌦cí vodovodní ad z erpací stanice s vodojemem Ne e⌘ín sm⌦r vodojem Vystrkov a Ho ovice. Tento ad áste n⌦ zasahuje e ené území. Na hranici s lesním pozemkem p. . 432/1 v k.ú. Hvozdec, ale ji⌘ v sousedním katastru Osek u Ho ovic, je situován vodojem Buzuluk (100 m3/446 n. m.). K n⌦mu jsou vedeny, áste n⌦ i p es e ené území, trasy pr✏myslového vodovodu. Pot eba po⌘ární vody a nouzové zásobování pitnou a u⌘itkovou vodou: Pot eba po⌘ární vody je v sou asné dob⌦ kryta kombinovan⌦ a to: mo⌘n⇣mi odb⌦ry z po⌘ární nádr⌘e ( ást Mrtník) . poz. 546, pro ú ely zásobování po⌘ární vodou m✏⌘e slou⌘it i vodní dílo Dráteník, ke kterému je zabezpe ena standardní p ístupová komunikace, po⌘ární nádr⌘e ( ást Hvozdec) . poz. 43/2, 279/3, hydranty osazen⇣mi na ve ejném vodovodu. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zaji ováno dopravou pitné vody v◆mno⌘ství maximáln⌦ 15◆l/den✓obyvatele cisternami ze zdroje Vrt – ⌥ebrák a Zá ezy - Ne e⌘ín. Zásobení pitnou vodou bude dopl↵ováno balenou vodou. Nouzové zásobování u⌘itkovou vodou bude zaji ováno z◆vodovodu pro ve ejnou pot ebu. P i vyu⌘ívání zdroj✏ pro zásobení u⌘itkovou vodou se bude postupovat podle pokyn✏ územn⌦ p íslu ného hygienika. -
Navrhované e ení: Místní zdroj Mrtník je nedostate n⇣ pro pokrytí denního maxima. Nár✏st spot eby pitné vody je dán zejména intenzívním provozem prádelny ve Hvozdci a dal ím nár✏stem po tu odb⌦ratel✏. Zv⇣ ená spot eba v kombinaci s negativními vlivy (letní m⌦síce - období sucha) má za následek v⇣razn⇣ nedostatek pitné vody zejména v letním období. Do územní ho plánu je p evzat projek n⌦ zpracovan⇣ zám⌦r posílení místního zdroje (VaK Beroun a.s. - Ing. Josef Mare , 2008) a to propojením dosavadního vybudovaného systému s p✏vodním vodovodním adem z Ne e⌘ína do Ho ovic, kter⇣ prochází osadou Mrtník. S ohledem na kolísání tlak✏ v p ivad⌦ i a pro zaji t⌦ní plynulé dodávky vody do vodojemu Hvozdec je navr⌘eno vybudování akumula ní nádr⌘e o objemu 20 m3 a p e erpávací stanice v prostoru prameni t⌦. Navr⌘ené stavby technické infrastruktury jsou návrhem ÚP Hvozdec vymezeny jako ve ejn⌦ prosp⌦ né. Dále lze konstatovat, ⌘e je zde technicky mo⌘né p ipojení uva⌘ovan⇣ch rozvojov⇣ch lokalit na stávající ást rozvodné vodovodní sít⌦. Základní parametry pot eby vody (dle vyhl. .428/2001 Sb) pro v⇣hledov⇣ po et obyvatel Hvozdce a Mrtníka (max. 420): Spot eba pitné vody - 120 l/os. den Qpr✏m.denní = 420 x 0,12 = 50,4 m3/d. Qmax.denní= Qpr✏m.denní x 1,5 = 75,6 m3/d. = 0,875 l/s Qmax.h= Qmax.denní (l/s ) x 1,8 = 1,575 l/s Tyto parametry mo⌘no brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce spla kov⇣ch odpadních vod s tím, ⌘e do tlakové kanalizace se neodvád⌦jí jiné odpadní vody ne⌘ spla kové vody a vody odvád⌦né z provozu kuchyní koupelen, tudí⌘ produkce odpadních vod je ni⌘ í ne⌘ odb⌦r z ve ejného vodovodu - 100 l/osoba/den. Ochranná pásma vodárensk⇣ch za ízení se ur ují dle zákona íslo 274/2001 Sb., o ve ejn⇣ch vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodovodních ad✏ (do DN 500)…………….……………….1,5 m
f.1).
Zásobování energiemi Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatick⇣mi podmínkami zájmového území (viz. kapitola Vytáp⌦ní:
26
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Vytáp⌦ní objekt✏, které vytvá í nejvy í nároky na zásobování energiemi, je v sou asnosti zabezpe ováno p evá⌘n⌦ spalováním mén⌦ kvalitních tuh⇣ch paliv v lokálních topeni tích, áste n⌦ pak je kryto u⌘itím elektrické energie (nár✏st zejména v souvislosti se zm⌦nou zp✏sobu vyu⌘ívání rekreace > bydlení) i lokálními zásobníky plynu. I do budoucna je nutno, vzhledem k nereálnosti zám⌦ru plo né plynofikace, uva⌘ovat s tímto zp✏sobem vytáp⌦ní, av ak ji⌘ na vy í technické úrovni a po ítat se spalováním ekologicky mén⌦ kodliv⇣ch paliv. U nov⇣ch staveb, nebo zm⌦nách stávajících staveb se doporu uje vyu⌘ít p ípadn⌦ alternativních zdroj✏ za p edpokladu, ⌘e je to technicky mo⌘né a ekonomicky p ijatelné Zásobování elektrickou energií: V sou asnosti má z energetického hlediska elektrická energie v obci dominantní úlohu. Rozvodn⇣ systém a jeho kapacitu je celkov⌦ mo⌘né pova⌘ovat za vyhovující. Jeho páte í je venkovní vedení VN 22 kV sm⌦rované do distribu ních trafostanic (viz. popis). Trafostanice jsou ve vlastnictví STE a.s. RZ Beroun. U samoty Krejcárek je z ízena vlastní trafostanice, která není ve vlastnictví STE a.s. RZ Beroun a slou⌘í pouze objektu hájenky. V obou SÚ jsou rozvody NN rovn⌦⌘ vedeny i podzemní kabelovou trasou (k b⇣valé kole Mrtník, úsek v soust ed⌦né obytné zástavb⌦ - Hvozdec). Funk nost vedení NN je dobrá, prob⌦hla rámcová rekonstrukce t⌦chto vedení. Paraleln⌦ s rozvody NN je v obci realizována sí ve ejného osv⌦tlení. Popis distribu ních trafostanic: (napájecí uzel : trafostanice - rozvodna 110kV/22kV Ho ovice) distribu ní trafostanice typ trafostanice v⇣kon instalovan⇣ kVA Obec 3484 (Hvozdec) v⌦⌘ová zd⌦ná 250 BE 0025 (Hvozdec) sto⌘árová 250 BE 0026 (Hvozdec) sto⌘árová 250 Obec 3485 (Mrtník) v⌦⌘ová zd⌦ná 160 Hájenka Krejcárek 3808 sloupová betonová 25
v⇣kon max. mo⌘n⇣ (po úprav⌦ TS) kVA 400 400 400 400 250
Navr⌘ené e ení: Po⌘adavky na zv⇣ ení stávajících odb⌦r✏, pop . nové el. odb⌦ry budou i nadále e eny posílením stávajících sítí NN a úpravou stávajících trafostanic (v⇣m⌦nou i p idáním dal ích transformátor✏). Vzhledem k problematickému technickému stavu venkovních rozvod✏ NN budou tyto postupn⌦ nahrazovány kabelov⇣mi. Zm⌦nou . 1 územního plánu byl ve Hvozdci, v souvislosti s ji⌘ realizovan⇣m návrhem nového venkovního vedení VN sm⌦ ovaného do dvou nov⇣ch distribu ních trafostanic, dán po⌘adavek na likvidaci trafostanice (p✏vodní, v⌦⌘ové) T 3484 v centrální ásti sídelního útvaru Hvozdec.◆Trafostanice (stavební parcela p 122 o v⇣m⌦ e 6m2, obecní pozemek) se nachází na k i⌘ovatce silnice a místní komunikace. Venkovní vedení VN ◆22 kV, které k ní sm⌦ uje znehodnocuje hlavní rozvojovou lokalitu v obci. Trasa nadzemního vedení VN 22kV sm⌦ ující do zd⌦né trafostanice T 3484 je navr⌘ena k likvidaci i p elo⌘ce. Po konzultaci s provozovatelem sít⌦ je nezbytné, aby konkrétní e ení bylo up esn⌦no v rámci územní studie (lokalita Z1), kdy se bude pracovat s aktuálními a zp esn⌦n⇣mi údaji. Ochranná pásma elektrick⇣ch za ízení: ⌅í ka ochrann⇣ch pásem rozvodn⇣ch za ízení z izovan⇣ch po 31.12. 1994 je dána energetick⇣m zákonem . 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svisl⇣mi rovinami veden⇣mi po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodi e (u kabelov⇣ch vedení od krajního kabelu) na ka⌘dou stranu; v závorce jsou uvád⌦ny hodnoty dle zák. . 458/2000 Sb. pro nová za ízení: · u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV)……… 7 m · u kabelov⇣ch vedení (do 52 kV)…..………… 1 m · u venkovních vedení do 220 kV.……………. 15 m · u venkovních vedení do 400 kV (v etn⌦) .….. 20 m · u el. stanic (do 52 kV)………………………. 7 m .u el. stanice kompaktních a zd⌦n⇣ch (do 52 kV) .....................................2 m od obrys✏ stanice. V p ípad⌦ zájmového území zde ve kerá d íve instalovaná za ízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribu ní trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na ka⌘dou stranu dle zák. .79/1957 a provád⌦cích p edpis✏ .80/1957. EZ-Distribuce, a.s. sou asn⌦ po⌘aduje zachovat voln⇣ pr✏jezdn⇣ (neoplocen⇣, bez p eká⌘ek) pruh pod vedením VN 22 kV. Zásobování plynem: Prob⌦hla plo ná plynofikace Komárova a obce Chaloupky. Na tuto stl plynovodní sí jsou napojeny i domy v zájmovém území, které se nacházejí na hranici s k.ú. Komárov u Ho ovic a k.ú. Chaloupky. Vzhledem k této skute nosti (za p edpokladu, ⌘e dimenze hlavních stl plynovodních ad✏ rozvodné sít⌦ budou upraveny tak, aby bylo mo⌘no tuto sí roz í it) bude mo⌘ná plynofikace sídelního útvaru Mrtník (resp. jeho ásti). 27
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Realizací plo né plynofikace e eného zájmového území by nesporn⌦ do lo k◆p ínosu z◆ekologického hlediska (v⇣razn⇣m pozitivním vlivem na istotu ovzdu í), ke zv⇣ ení komfortu vytáp⌦ní, p ípravy TUV, va ení apod., a dále by se tím stala obec zajímav⌦j í i z◆hlediska dobrého technického zázemí pro p ípadné dal í podnikatelské aktivity. Vzhledem k velk⇣m investi ním nárok✏m je v ak zám⌦r plo né plynofikace obou sídelních útvar✏ nereáln⇣ - obcí Hvozdec neakceptovateln⇣. Ochranná pásma plynovodních za ízení, dle zákona . 458/2000 Sb., energetick⇣ zákon, je: ochranné pásmo u ntl a stl plynovodu……………….... 1m ochranné pásmo u ostatních plynovod✏ a p ípojek….... 4m Telekomunikace a radiokomunikace Základnové stanice ve ejné komunika ní sít⌦ V e eném území se nenacházejí ani do zájmového území nezasahují jejich ochranná pásma. Místní rozhlas V obci je zaji t⌦n poslech místního rozhlasu. Rozvody jsou p evá⌘n⌦ realizovány jako nadzemní kabelová vedení soub⌦⌘n⌦ s vedením elektro NN. V roce 2012 byla vybudována rozhlasová digitální sí . Místní telekomunika ní sí , ú astnická sí Místní telekomunika ní sí v obci je p ipojena k MTO Ho ovice (311), RSÚ Komárov, telekomunika ní slu⌘by jsou zaji t⌦ny prost ednictvím spole nosti TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC a. s. P ístupová sí je v e eném území zaji t⌦na podzemními kabely sm⌦ ovan⇣mi do sí ov⇣ch rozvád⌦ ✏ (SR). Navazující vedení rozvodné sít⌦ jsou v obci vedeny áste n⌦ podzemní trasou. Ve ejn⇣ telefonní automat (ve ejná hovorna) je instalován u po⌘ární zbrojnice (SÚ Hvozdec). Návrh e ení: Lze doporu it dále rozvíjet a zkvalit↵ovat ji⌘ zde zalo⌘enou a realizovanou koncepci telekomunika ní obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, ⌘e je zde technicky mo⌘né (po p íslu n⇣ch úpravách) p ipojení uva⌘ovan⇣ch rozvojov⇣ch lokalit na ú astnickou telekomunika ní sí . Ochranná pásma telekomunika ních za ízení: Ochranná pásma jsou dána zákonem . 151/2000 Sb., resp. zákonem .127/2005 Sb., o elektronick⇣ch komunikacích. U telekomunika ních za ízení pak iní v p ípad⌦: - kabelového vedení p ístupové sít⌦ voln⌦ ulo⌘eného 1,5 m na ob⌦ strany od krajních kabel✏ - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje v⇣kopové r⇣hy - kabel✏ transportní sít⌦ ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. – Provoz p enosové techniky (provozovatel). Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení V p ípad⌦ v⌦t iny in⌘en⇣rsk⇣ch sítí se zde jeví p íznivé podmínky pro jejich rozvíjení i v sou innosti s dal ími obcemi v okolí i p es hranice zájmového území (zásobování vodou, likvidace spla kov⇣ch odpadních vod); je tedy sou asn⌦ jejich rozvoj vázán i na tyto podmínky ir ích územních vztah✏. Cílem koordinace v◆úrovni koncep ního e ení je p edvídat a p edcházet v em potenciálním vá⌘n⇣m konflikt✏m a st et✏m zájm✏. Rozumí se nejen st et✏m prostorov⇣m, ale i mo⌘n⇣m disproporcím v◆objektivn⌦ existujících vztazích a v◆u⌘it⇣ch rozhodovacích postupech, v◆územn⌦ plánovacích podkladech i dokumentaci po ínaje a zpracováním p íslu ného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systém✏ a za ízení kon e. V⇣znamná je nap . koordinace in⌘en⇣rsk⇣ch sítí ve vazb⌦ na pozemní komunikace, p ípadn⌦ na jiné mo⌘né p eká⌘ky a vzájemná koordinace jednotliv⇣ch druh✏ in⌘en⇣rsk⇣ch sítí. Na základ⌦ rámcového posouzení lze odhadovat, ⌘e v◆n⌦kter⇣ch úsecích místních komunikací a na n⌦kter⇣ch k i⌘ovatkách m✏⌘e b⇣t brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající ji⌘ vá⌘né problémy. V◆takov⇣ch p ípadech nelze improvizovat, ale uplatnit d✏sledné postupy prostorové koordinace. Takov⇣mi jsou postupy respektující SN 73 6005 a postupy s aplikací úm⌦rn⇣ch sdru⌘en⇣ch tras (v daném p ípad⌦ nap . multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo e ení s◆uplatn⌦ním kombinovan⇣ch zp✏sob✏ ukládání in⌘. sítí. V◆p ípad⌦ pou⌘ití klasického zp✏sobu ukládání lze rovn⌦⌘ p ipomenout nezbytnost pou⌘ití dostate n⌦ kvalitních materiál✏, kvalitního provedení v etn⌦ p ísné kontroly kvality díla, nezbytnost v asného osazení ochrann⇣ch konstrukcí pro k í⌘ení tras in⌘en⇣rsk⇣ch sítí s◆komunikacemi a v asnou p ípravu dopravn⌦ in⌘en⇣rsk⇣ch opat ení pro realizaci. Základním prost edkem pro koordinaci in⌘en⇣rsk⇣ch sítí musí b⇣t koordina ní situace a kompletní p í né profily prostorem komunikací. V◆rámci dal ích krok✏ je ⌘ádoucí zpracování charakteristick⇣ch p í n⇣ch profil✏ s◆vyzna ením polohy jednotliv⇣ch vedení (stávajících, ji⌘ navrhovan⇣ch i t⌦ch v⇣hledov⇣ch). Prostorová koordinace v◆detailu dle SN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického vybavení“ a podle dal ích technick⇣ch podklad✏ m✏⌘e b⇣t preventivn⌦ precizována samostatn⇣m projektem. 28
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
ad d.3) Ob⌥anské vybavení - sou⌥asn stav Ob anské vybavení tvo í stavby, za ízení a pozemky slou⌘ící pro vzd⌦lávání a v⇣chovu, sociální slu⌘by a pé i o rodinu, zdravotní slu⌘by, kulturu, ve ejnou správu a ochranu obyvatelstva (dále dle podklad✏ a informací Obecního ú adu Hvozdec): -
⌅kolství: slu⌘by M⌅ a Z⌅ suplují p íslu né koly v Ho ovicích (Hvozdec) a Komárov⌦ (Mrtník). areál b⇣valé základní koly v Mrtníku (aktuáln⌦ po rekonstrukci) je pronajímán mláde⌘nickou organizací - Pion⇣r Kladno pro ú ely aktivní rekreace a vzd⌦lávání mláde⌘e (ve v⇣kresu (4) odkaz F).
-
Zdravotnictví: ordinace léka ✏ (obvodní, d⌦tské); vy í zdravotní pé e je zaji ována v Ho ovicích a Komárov⌦.
-
Obchod a slu⌘by, p echodné ubytování: prodejna smí eného zbo⌘í (potraviny, drogerie) ve Hvozdci (ve v⇣kresu (4)odkaz B). v obci ( ást Mrtník) slou⌘í pro p echodné ubytování d⌦tí objekt koly celoro n⌦.
-
-
T⌦lov⇣chova a sport: fotbalové h i t⌦, h i t⌦ na mí ové hry (volejbal, nohejbal) a h i t⌦ pro d⌦ti - v e SÚ Hvozdec (ve v⇣kresu (4) odkaz C). Ostatní: obecní ú ad; Spole ensk⇣ klub, o.s. (kulturn⌦-spole enská innost) vyu⌘ívá spole ensk⇣ sál v budov⌦ OÚ, - SÚ Hvozdec (ve v⇣kresové ásti odkaz A), návesní kapli ka se zvoni kou - SÚ Hvozdec (ve v⇣kresu (4)odkaz E), hasi ská zbrojnice - SÚ Hvozdec (ve v⇣kresu (4) odkaz D), areál h bitovního ímskokatolického kostela Narození Panny Marie - SÚ Mrtník (ve v⇣kresu (4) odkaz G).
ad d.4) Ve⌦ejná prostranství Návrhem územního plánu jsou vymezeny stávající plochy ve ejn⇣ch prostranství v obci zahrnující komunika ní systém - místní a ú elové komunikace. P i úpravách ve ejného prostranství musí b⇣t respektovány stávající prvky drobné architektury (nap . kapli ka na návsi ve Hvozdci, k í⌘ky a pomníky a pro sídlo v⇣znamná zele↵. Dal í ve ejn⌦ p ístupné pozemky budou navrhovány podrobn⌦j í územní studí podmín⌦nou územním plánem pro rozvoj v zastavitelné plo e Z1. Musí b⇣t spln⌦n po⌘adavek (ve smyslu vyhlá ky §7 vyhlá ky 501/2006 Sb.), aby pro ka⌘dé dva hektary zastavitelné plochy smí ené obytné (v p ípad⌦ e eného území) byla s touto zastavitelnou plochou vymezena související plocha ve ejného prostranství o v⇣m⌦ e nejmén⌦ 1000 m2; do této v⇣m⌦ry se nezapo ítávají pozemní komunikace. Pro nov⌦ vymezované pozemky ve ejného prostranství jsou dále dány tyto po⌘adavky (ve smyslu vyhlá ky §22 vyhlá ky 501/2006 Sb.): Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho⌘ sou ástí je pozemní komunikace zp ístup↵ující pozemek bytového domu, je 12 m. P i jednosm⌦rném provozu lze tuto í ku sní⌘it a⌘ na 10,5 m. Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho⌘ sou ástí je pozemní komunikace zp ístup↵ující pozemek rodinného domu, je 8 m. P i jednosm⌦rném provozu lze tuto í ku sní⌘it a⌘ na 6,5 m. Sou ástí t⌦chto ve ejn⇣ch prostranství je nejmén⌦ jeden pruh vyhrazen⇣ pro p⌦ í v minimální í ce 2 m umo⌘↵ující bezbariérové u⌘ívání.
ad d.5) Nakládání s odpady Systém shroma⌘ ování, sb⌦ru, p epravy, t íd⌦ní, vyu⌘ívání a odstra↵ování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem je upraven Obecn⌦ závaznou vyhlá kou obce Hvozdec. V e eném území nejsou evidovány skládky, b⇣valá obecní skládka (pozemky . 314/8, 314/5) byla rekultivována. Sb⌦rná místa t íd⌦ného komunálního odpadu jsou p evá⌘n⌦ umis ována v rámci ploch ve ejného prostranství. ⌅rot, sypk⇣ materiál, sut⌦, bio odpad je v ur ené dny mo⌘no odkládat na kontejnery umíst⌦né na pozemku parc. íslo 640 ve Hvozdci, odvoz odpadu je e en svozem na ízenou skládku (Ho ovice). Nové plochy, na kter⇣ch by bylo p ípustné ukládání odpad✏, nejsou navr⌘eny. Sou asná koncepce zne kod↵ování odpad✏ bude uplatn⌦na i pro zastavitelné plochy. 29
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
ad e) Koncepce uspo⌦ádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny jejich vyu ití Cílem koncepce uspo ádání krajiny je koordinace zájm✏ a vztah✏ v◆nezastav⌦ném území z◆hlediska rozdíln⇣ch mo⌘ností jeho vyu⌘ití, zájm✏ ochrany p írody a ochrany priorit a potenciál✏ vyu⌘ití územních oblastí. Za tímto ú elem územní plán stanovuje plochy s◆rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití i v◆nezastav⌦ném území. Plochy nezastav⌦ného území jsou len⌦ny podle charakteru vyu⌘ití, limitujících jev✏ a utvá ení krajiny na: (NZ) plochy zem⇥d⇥lské resp. (NZ.1) plochy zem⇥d⇥lské / orná p⇧da, (NZ.2) plochy zem⇥d⇥lské / trval⌃ travní porost - s◆vysok⇣m potenciálem produkce zem⌦d⌦lské v⇣roby v etn⌦ intenzivních forem obhospoda ování. Plochy zem⌦d⌦lské zahrnují zejména pozemky zem⌦d⌦lského p✏dního fondu, pozemky staveb, za ízení a jin⇣ch opat ení pro zem⌦d⌦lství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury; (NL) plochy lesní - zahrnují pozemky ur ené k pln⌦ní funkcí lesa, pozemky staveb a za ízení lesního hospodá ství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. (NP) plochy p⇤írodní - s◆nejv⌦t ím p írodním potenciálem a pot ebou ochrany p írodních prvk✏ (vymezená lokální biocentra); plochy p írodní nej ast⌦ji zahrnují ji⌘ vymezené nebo k◆vymezení ur ené prvky ochrany p írody a jejich nejbli⌘ í okolí, pop . plochy prvk✏ systému ekologické stability ap.; v⇣jíme n⌦ pozemky související dopravní a technické infrastruktury; (NSx) plochy smí⌅ené nezastav⇥ného území - zahrnují zpravidla pozemky ur ené k pln⌦ní funkcí lesa, pozemky zem⌦d⌦lského p✏dního fondu, p ípadn⌦ pozemky vodních ploch a koryt vodních tok✏ bez rozli ení p eva⌘ujícího zp✏sobu vyu⌘ití. Do plochy smí ené nezastav⌦ného území jsou zahrnuty pozemky p irozen⇣ch a p írod⌦ blízk⇣ch ekosystém✏ a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. P ijatelné formy vyu⌘ití jsou vyzna eny p íslu n⇣m indexem, jsou dány regulativy a musí b⇣t v⌘dy v vzájemném souladu. Index p ípustn⇣ch funkcí: p - p⇤írodní - územní ochrana chrán⌦n⇣ch území podle zákona .114/1992 Sb., ve zn⌦ní zákonného opat ení . 347/1992 Sb., územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dal ích ekologicky cenn⇣ch území (zejména ekologické kostry území); ostatní plochy krajinné zelen⌦, extenzivní sady a zahrady s travním krytem, pozemky ochranné zelen⌦; v - vodohospodá⇤ská - plochy s◆vodohospodá skou funkcí, území vodních ploch a koryt vodních tok✏, plochy záplavov⇣ch území, plochy zahrnuté do ochrann⇣ch pásem vodních zdroj✏, CHOPAV, p ípadn⌦ dal ích vodohospodá sky v⇣znamn⇣ch území; revitalizace vodních tok✏, umíst⌦ní vodohospodá sk⇣ch staveb (vodního díla); z - zem⇥d⇥lská - pozemky zem⌦d⌦lského p✏dního fondu (mimo velkov⇣robní formy) s up ednostn⌦ním mimoproduk ních funkcí, v etn⌦ ú elov⇣ch komunikací slou⌘ících k jejich obhospoda ování, extenzivní sady a zahrady s travním krytem – p ipou t⌦jí se nezbytn⌦ nutná opat ení a v⇣stavba pro zaji t⌦ní zem⌦d⌦lské produkce (nap . v⇣stavba seníku, ohrazení pastvin apod.); l - lesní - pozemky ur ené k pln⌦ní funkcí lesa (zejména les zvlá tního ur ení, lesy ochranné ap.) – p ipou t⌦jí se nezbytn⌦ nutná opat ení a v⇣stavba pro lesní produkci; p⌦stování d evin mo⌘né za podmínek, ⌘e budou pou⌘ity p✏vodní (autochtónní) d eviny odpovídající danému stanovi ti; o - ochranná / izola ní - prostor mezi r✏zn⇣mi druhy funk ního vyu⌘ití (nap . izola ní prostor mezi obytn⇣mi a intenzivn⌦ zem⌦d⌦lsky vyu⌘ívan⇣mi plochami, izola ní prostor mezi obytn⇣mi plochami a dopravními stavbami, ochrana ploch mezi t⌦⌘ebním prostorem a krajinou zónou ap.); o - ochranná / protierozní - plochy, kde budou ve vy í mí e uplatn⌦na opat ení k◆ochran⌦ p ed vodní erozí, mo⌘ná je kombinace organiza ních (zatravn⌦ní) a agrotechnick⇣ch protierozních opat ení (protierozní technologie p⌦stování plodin); r - rekrea ní - vybavení a vybrané stavby a opat ení pro nepobytovou (!) rekreaci a sport (nap . turistické cesty, cyklistické stezky, nau né stezky, odpo ivné altánky a p íst e ky, pikniková místa, vyhlídky, informa ní prvky, sportovní a herní prvky – areály zdraví, apod.); s - sportovn⇥ rekrea ní - za ízení pro sport a rekreaci ve volné krajin⌦ bez trval⇣ch staveb nap . víceú elové louky pro volno asové aktivity (travnatá víceú elová h i t⌦, robinzonádní h i t⌦, areály zdraví, nezpevn⌦né cesty, in-line stezky apod.), zahradní úpravy nenaru ující charakter území, altány pouze jako do asné stavby. d - dopravní - - nezbytn⌦ nutná opat ení a v⇣stavba pro zaji t⌦ní dopravy a protihlukové ochrany z dopravních staveb v krajinné zón⌦, pozemky s p edpoklady pro v⇣hledov⇣ rozvoj dopravní infrastruktury, manipula ní a odstavné plochy. V e eném území p eva⌘uje krajinná zóna zem⌦d⌦lské produkce (NZ.2 /trvalé travní porosty, mén⌦ NZ.1 /orná p✏da), na lesních pozemcích plochy lesní (NL), okrajov⌦ se vyskytují plochy p írodního chrakteru (NP), které jsou vymezeny v plo e lokálních biocenter.
30
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
V návaznosti na zastav⌦né území, na svazích a v nivní poloze erveného potoka a p ítok✏ Ml⇣nského potoka jsou vymezeny plochy smí ené nezastav⌦ného území. Mimo údolní nivu se jedná o kombinaci funkcí zem⌦d⌦lské, p írodní, ochranné (NSzp, NSpo, NSzpo ....), pop ípad⌦ lesní (NSpl ...), v údolní niv⌦, v◆ochranném pásmu vodních se jedná o kombinace p edchozích funkcí s vodohospodá skou funkcí (nap . NSpv, NSpvz ...). Okrajov⌦ jsou vymezeny plochy smí ené s◆rekrea ní funkcí i sportovn⌦ rekrea ní funkcí - h i t⌦ ve Hvozdci, rekrea ní plocha u b⇣valé koly v Mrtníku; a plochy smí ené s dopravní funkcí - manipula ní plocha mezi skladov⇣m areálem a rybní kem ve Hvozdci. V◆plochách kulturní krajiny se smí en⇣m vyu⌘itím mají uvedené innosti v⌘dy kompromisní charakter – s◆ohledem na ostatní zde p ípustné innosti. Kompromisní opat ení jsou bu obecn⌦ známa (nap . pravidla v ochrann⇣ch pásmech, p echodové ásti krajiny mezi krajinnou zónou zem⌦d⌦lské produkce – NZ◆a krajinnou zónou p írodní - NP) nebo je mo⌘né kompromis zastoupen⇣ch inností a funkcí následn⌦ p ijmout po detailn⌦j ím posouzení zóny. Pro vymezené plochy v◆nezastav⌦ném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo zm⌦ny v◆jejich vyu⌘ití (regulativy vyu⌘ití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prost edkem pro usm⌦rn⌦ní budoucího utvá ení krajiny. Konkrétní po⌘adavky na prov⌦ ení uplatn⌦né v zadání: Posouzena byla mo⌘nost podmíne n⌦ p ípustné v⇣stavby v◆prolukách zastav⌦ného území v◆SÚ Mrtník, resp. roz í ení sou asného zastav⌦ného území podél komunikace do Ne e⌘ína o novou zastavitelnou plochu (pro roz í ení zahrad): Jedná se o území v minulosti pozorovan⇣ch a dále sledovan⇣ch záplav (údolní niva), které je nevhodné pro v⇣stavbu. P i extrémních srá⌘kov⇣ch pom⌦rech se voda opakovan⌦ rozlévá z m⌦lkého koryta Ml⇣nského potoka na okolní travní porosty a do zahrad SÚ Mrtník (na hranici s k.ú.Chaloupky); V lokalit⌦ je evidovan⇣ trval⇣ travní porost na parc. 469/1, k.ú. Hvozdec, p✏dy jsou za azeny do BPEJ 5.68.11 - gleje modální i modální zra elin⌦lé, gleje histické, ernice glejové zra elin⌦lé na nivních ulo⌘eninách v okolí men ích vodních tok✏, p✏dy úzk⇣ch depresí v etn⌦ svah✏, obtí⌘n⌦ vymezitelné, st edn⌦ t⌦⌘ké a⌘ velmi t⌦⌘ké s nep ízniv⇣m vodním re⌘imem; Na plo e byl provád⌦n pr✏zkum v rámci kontextového mapování Natura a v lokalit⌦ byla zji t⌦na mozaika p írodních biotop✏ T1.1 – mezofilní ovsíkové louky (70%), T1.5 – pchá ové louky (20%) a T1.9 – st ídav⌦ vlhké bezkolencové louky (10%). Jedná se o p irozené a polop irozené travinné formace, p írodní stanovi t⌦ soustavy Natura 2000: p írodní stanovi t⌦ 6410 - bezkolencové louky na vápnit⇣ch, ra elin⇣ch nebo hlinit⇣ch p✏dách (Molinion caeruleae) a stanovi t⌦ 6510 extenzivní se ené louky ní⌘in a⌘ do podh✏ í (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Jedná se tedy o vzácn⌦j í spole enstvo lu ních porost✏, extenzivn⌦ obhospoda ované, st ídav⌦ vlhké nehnojené louky na oglejen⇣ch p✏dách se siln⌦ kolísající hladinou podzemní vody. Roz í ení zastav⌦ného území, resp. roz í ení zahrad, by znamenalo zm⌦nu kultury, nutn⌦ odvodn⌦ní lokality a tím následnou ztrátu p írodních biotop✏, které jsou chrán⌦ny v rámci soustavy Natura 2000. Na základ⌦ v⇣ e uveden⇣ch skute ností není doporu⇤eno roz i⌥ování zahrad do nivy Ml↵nského potoka (území sledovan⇣ch záplav, p✏dy s nep ízniv⇣m vodním re⌘imem, p írodní stanovi t⌦ soustavy Natura 2000, VKP ze zákona – údolní niva). Lokalita je funk n⌦ za azena do plochy nezastavitelné smí eného vyu⌘ití NSpzv. Prov⌦ en byl zám⌦r zalesnit obecní pozemek 314/5, k.ú. Hvozdec (rozloha cca 5716 m2) navazující na PUPFL: Lokalita je vedena jako trval⇣ travní porost, ve skute nosti se pravd⌦podobn⌦ jedná o b⇣valou obecní skládku, která byla v minulosti vyu⌘ívána pro ukládání inertního odpadu, plocha byla upravena a v sou asné dob⌦ je ponechána ladem bez dal ího vyu⌘ití. Lokalita je vystavena po ínající sukcesi, za íná zar✏stat náletem k ovin. Vzhledem k tomu, ⌘e plocha ji⌘ nebude vyu⌘ívána pro zem⌦d⌦lské ú ely a bezprost edn⌦ navazuje na lesní pozemky, je doporu eno plochu zalesnit. K zalesn⌦ní je doporu eno cca 6300 m2 parc. . 314/5 (TTP), ást 314/8 (ost.pl.neplodná) a ást 588 (ost.pl.jiná); v echny parcely jsou ve vlastnictví Obce Hvozdec. Lokalita je funk n⌦ za azena do plochy nezastavitelné smí eného vyu⌘ití NSpl. Podíl zelen⌦ ve v⌦t in⌦ vymezen⇣ch ploch nezastav⌦ného území krajiny je t eba zvy ovat, a to p i realizaci návrhu územního systému ekologické stability, v etn⌦ interak ních prvk✏, liniové doprovodné zelen⌦ komunikací, vodote í a mezí, zatravn⌦ním nebo dopln⌦ním ploch nelesní zelen⌦ s◆p írodní funkcí. Rodová a druhová skladba zelen⌦ musí vycházet z◆p✏vodních rostlinn⇣ch spole enstev ( ern⇣ ová dubohab ina, jasanovo-ol ové luhy). ern⇣ ová dubohab ina: d eviny stromo adí - t e e↵ pta í, lípa srd itá, lípa velkolistá, javor mlé , o e ák královsk⇣, hru e↵ obecná, hybridní topoly, mén⌦ jablo↵ domácí a vestka domácí d eviny pro solitérní v⇣sadbu a rozpt⇣lenou zele↵ - lípa srd itá, dub letní a zimní, habr obecn⇣, t e e↵ pta í, lípa velkolistá, svída krvavá, pta í zob obecn⇣, hloh jednosemenn⇣, hloh obecn⇣, líska obecná
31
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
vhodné sm⌦si na zatrav↵ovaná místa - kost ava ervená, kost ava lu ní, srha ízna ka, lipnice lu ní, lipnice obecná, v◆su ích polohách psine ek tenkolist⇣, lipnice úzkolistá. st emchová jasenina v komplexu s mok adními ol inami: d eviny stromo adí - hybridní druhy topol✏, jasan ztepil⇣, mén⌦ lípa srd itá, javor klen d eviny pro solitérní v⇣sadbu a rozpt⇣lenou zele↵ - jasan ztepil⇣, ol e lepkavá, lípa srd itá, p ím⌦s st emcha hroznovitá, javor klen, svída krvavá, kalina obecná, brslen evropsk⇣, líska obecná, hloh obecn⇣. V⇣sadba jehli nan✏ je zcela nevhodná, omezit expanzi bezu erného. vhodné sm⌦si na zatrav↵ovaná místa - lipnice obecná, lipnice lu ní, psine ek v⇣b⌦⌘kat⇣, srha ízna ka, psárka lu ní, kost ava lu ní, jetel zvrhl⇣. ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Sou ástí zelen⌦ je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnit n⌦ ekologicky stabiln⌦j ích segment✏ krajiny, ú eln⌦ rozmíst⌦n⇣ch na základ⌦ funk ních a prostorov⇣ch kritérií. ÚSES se d⌦lí podle biogeografického v⇣znamu skladebn⇣ch prvk✏ na nadregionální, regionální a lokální. Je tvo en biocentry a biokoridory a na lokální úrovni té⌘ interak ními prvky. Územní plán Hvozdec závazn⌦ vymezuje prvky ÚSES na lokální úrovni; nadregionální ani regionální prvky se v e eném území nevyskytují. Podle prostorové funk nosti jsou prvky ÚSES funk ní (existující, jednozna n⌦ vymezené) a navr⌘ené k zalo⌘ení (nefunk ní, vymezené). Funk ní prvky jsou sítí vybran⇣ch ástí kostry ekologické stability a navr⌘ené prvky dopl↵ují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje p edpokládané funkce v krajin⌦. V◆ e eném území jsou v echny prvky funk ní, pop . áste n⌦ funk ní. Minimální velikost lokálního biocentra by m⌦la b⇣t 3 ha, minimální í ka lokálního biokoridoru 15 m (spole enstvo lesní, kombinované), 20 m (spole enstvo lu ní). Pro spole enstvo kombinované (lu ní + lesní) je mo⌘né p eru ení do 50 m zastav⌦nou plochou, 80 m ornou p✏dou a 100 m p i ostatních kulturách. Interak ní prvky nedosahují parametr✏ biocenter a biokoridor✏, v⇣znamn⌦ se v ak podílejí na zv⇣ ení ekologické stability v◆krajin⌦. -
-
Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: Územní plán obce Hvozdec (zpracovatel PAFF projek ní kancelá - Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová (datum schválení 7. 12. 2003) v etn⌦ zm⌦ny . 1 ÚPO Hvozdec (zpracovatel Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová). ÚP Hvozdec * Dopl↵ující pr✏zkumy a rozbory, 05/2012 (zpracovatel Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová) Územní plány navazujících obcí Studie ÚSES St edo eského kraje, 2009 - podklad pro návrh Zásad územního rozvoje St edo eského kraje v tématické oblasti regionální a nadregionální ÚSES. Ve studii byla koordinována návaznost regionálních a nadregionálních prvk✏ ÚSES vymezen⇣ch v ÚPD obcí a v územních plánech velk⇣ch územních celk✏. Takto up esn⌦n⇣ systém byl p ekontrolován a upraven dle po⌘adovan⇣ch prostorov⇣ch parametr✏. (Zpracovatel: U-24 s.r.o. Praha a kol.) Územn⌦ analytické podklady ORP Ho ovice (aktualizace 2012) Terénní pr✏zkum ( ervenec a srpen 2012)
Jednotlivé prvky byly z v⇣ e uveden⇣ch prací p evzaty a dále upraveny a p izp✏sobeny podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Územní systém ekologické stability e eného území je p itom koncipován tak, aby p edev ím: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve sv⇣ch prvcích zajistil ⌘ivotní podmínky v rámci skupin typ✏ geobiocén✏ zastoupen⇣ch na zpracovávaném území c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl ji⌘ systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodr⌘en po⌘adavek minimality nárok✏ systému ekologické stability na dal í území p i respektování minimálních po⌘adavk✏ na parametry prvk✏ územního systému ekologické stability. Lokální biocentra LBC 10 "Dráteník" - lokální biocentrum vymezené, funk ní a⌘ áste n⌦ funk ní; rozloha v e eném území 7,4 ha (celkem 8,2 ha). Biocentrum zahrnuje Drátenick⇣ rybník s b ehov⇣m a lu⌘ním porostem a p ilehl⇣mi vlhk⇣mi loukami, mimo e ené území litorální pásmo erveného rybníka. Hranice biocentra upraveny dle p ipravovaného ÚP Komárov. Cílov⇣ stav: vodní, lu ní a b ehové porosty Návrh opat ení: louky nehnojit, pravideln⌦ kosit. LBC 26 "Kamenn⇣ vrch" - lokální biocentrum vymezené, funk ní; rozloha 6,73 ha. Lesní odd⌦lení 912, porost H8,H6, H4. P írod⌦ blízká a⌘ ochuzená dubohab ina s p ím⌦sí smrku a borovice; lesní typ: 3K5 – kyselá dubová bu ina bor✏vková, 3V1 – vlhká dubová bu ina net⇣kavková. Biocentrum upraveno dle mapov⇣ch podklad✏ Ústavu pro hospodá skou úpravu les✏ (ÚHÚL). -
32
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Cílov⇣ stav: lesní porost p irozené druhové skladby Návrh opat ení: p i obnov⌦ lesního porostu podpo it p irozená spole enstva dle lesní typologické jednotky. LBC 27 "Krejcárek" – lokální biocentrum vymezené, funk ní; rozloha v e eném území 6,22 ha (celkem 7,2 ha). V e eném území zahrnuje lesní porost v pramenné oblasti Tihavy, prameni t⌦ a lu ní porost, mimo e ené území pak rybník Velk⇣ Krejcárek (k.ú. Podluhy). Lesní odd⌦lení 911, porosty A10,8,3; B10a, 10b, 4. P irozená a⌘ p írod⌦ blízká spole enstva – suché acidofilní doubravy, dubohab iny a poto ní ol iny; lesní typ: 3I4 – uléhavá kyselá dubová bu ina ern⇣ ová, 3P1 – kyselá jedlová dubobu ina s bikou chlupatou, 3V1 – vlhká dubová bu ina net⇣kavková, 3O6 – jedlodubová bu ina avelová. Oproti p edchozí verzi do biocentra za azeno prameni t⌦ Tihavy. Cílov⇣ stav: lesní porost p irozené druhové skladby, spole enstva prameni , lu ních a vodních ploch Návrh opat ení: vyhovuje; p i obnov⌦ lesního porostu podpo it p irozená spole enstva dle lesní typologické jednotky; louky nehnojit, pravideln⌦ kosit. Lokální biokoridory LBK 1-10 - lokální biokoridor vymezen⇣, funk ní, v zastav⌦ném území p eru en⇣ (zatrubn⌦ná ást náhonu); zahrnuje Ml⇣nsk⇣ potok s b ehov⇣m a doprovodn⇣m porostem v etn⌦ rybní ku na vodote i. Délka 486 m, í ka 20-42 m. Hranice koridoru upravena na základ⌦ aktuálního pr✏zkumu. Cílov⇣ stav: vodní, lu ní a b ehové porosty Návrh opat ení: ponechání p irozenému v⇣voji LBK 10-25 - lokální biokoridor vymezen⇣, v e eném území funk ní. Zahrnuje litorální pásmo a b ehov⇣ porost erveného rybníka, erven⇣ potok v etn⌦ b ehového a doprovodného porostu, v e eném území pak navazující zalesn⌦n⇣ skalnat⇣ svah. Délka v e eném území 424 m. Trasa koridoru upravena tak, aby navazovala na prvky v◆k.ú. Komárov. Cílov⇣ stav: vodní, b ehové a lesní porosty p irozené druhové skladby Návrh opat ení: ponechat stávající vyu⌘ití LBK 10-28 - lokální biokoridor vymezen⇣, áste n⌦ funk ní a⌘ funk ní. Zahrnuje bezejmenn⇣ p ítok Ml⇣nského potoka v etn⌦ navazujících luk a rybní ku, lesní porost a remízky mezi poli. ⌅í ka min. 20 m, délka 1676 m. Hranice koridoru upravena na základ⌦ aktuálního pr✏zkumu. Cílov⇣ stav: vodní, lu ní, b ehové a lesní porosty p irozené druhové skladby, liniová spole enstva s d evinami. Návrh opat ení: louky nehnojit, pravideln⌦ kosit, p i obnov⌦ lesního porostu podpo it p irozená spole enstva dle lesní typologické jednotky a STG. LBK 26-(25-9) - lokální biokoridor vymezen⇣, funk ní. Veden⇣ lesním porostem v oblasti mezi Kamenn⇣m vrchem a Osekem; v e eném území dva segmenty dl. 497m a 70 m; í ka min. 20 m. Cílov⇣ stav: lesní porosty p irozené druhové skladby Návrh opat ení: p i obnov⌦ lesního porostu podpo it p irozená spole enstva dle lesní typologické jednotky. LBK 26-27 - lokální biokoridor vymezen⇣, funk ní. Veden⇣ okrajem lesního porostu v oblasti mezi Kamenn⇣m vrchem (LBC 26) a Krejcárkem (LBC 27). Délka 262 m, í ka min. 20 m. Cílov⇣ stav: lesní porosty p irozené druhové skladby, p irozen⇣ lesní plá Návrh opat ení: p i obnov⌦ lesního porostu podpo it p irozená spole enstva dle lesní typologické jednotky. LBK 27-28 - lokální biokoridor vymezen⇣, funk ní. Veden⇣ lesním porostem mezi lokálními biocentry LBC 27 a LBC 28, p evá⌘ná ást koridoru je na území k.ú. Podluhy. Délka v e eném území 97 m, í ka min. 20 m. Cílov⇣ stav: lesní porosty p irozené druhové skladby Návrh opat ení: p i obnov⌦ lesního porostu podpo it p irozená spole enstva dle lesní typologické jednotky. -
Interak ní prvky Na lokální úrovni jsou vymezeny interak ní prvky zahrnující p írod⌦ blízká spole enstva a p írodní biotopy. Na základ⌦ pr✏zkum✏ byly v◆ e eném území vymezeny následující interak ní prvky: IP1 ihadla – skalnat⇣ vr ek (541 m n.m.) nad obcí Hvozdec zar✏stající k ovinami a porostem charakteru lesa, místní dominanta, místo v⇣hledu. Mozaika p írodních biotop✏ mezofilní ovsíkové louky (T1.1), acidofilní trávníky m⌦lk⇣ch p✏d (T5.5) a vysoké mezofilní a xerofilní k oviny (K3); rozloha 1,4 ha. Návrh opat ení: nezales↵ovat, louky nehnojit, pravideln⌦ kosit, mimo okraje potla it ne⌘ádoucí d eviny, zákaz skládkování IP2 Ke Chlumu – lemové spole enstvo p i okraji lesního porostu; rozloha 0,18 ha. Návrh opat ení: ponechání p irozenému v⇣voji IP3 Remízek - kal v louce s porostem, pravd⌦podobn⌦ p✏vodn⌦ prameni t⌦, dnes podchyceno melioracemi; rozloha 646 m2. Návrh opat ení: ponechání p irozenému v⇣voji IP4 Na Kutinách – doprovodn⇣ porost cesty a drobné vodote e, navazující mezofilní ovsíková louka mezi lesním porostem; rozloha 1,85 ha. 33
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Návrh opat ení: louky nehnojit, pravideln⌦ kosit; zdravotní v⇣b⌦r v liniovém spole enstvu podél cesty a drobné vodote e IP5 V po⌘árech – meliora ní strouha a rybní ek s b ehov⇣m a doprovodn⇣m porostem p i okraji obce Hvozdec; rozloha 0,41 ha. Návrh opat ení: obnova b ehového porostu okolo rybní ka IP6 U lesa – meliora ní strouha s doprovodn⇣m a b ehov⇣m porostem, travinobylinná lada; délka 176 m Návrh opat ení: ponechání p irozenému v⇣voji IP7 Pod lesem – travnatá cesta mezi poli, ojedin⌦le ke ov⇣ porost; délka 177 m Návrh opat ení: pravidelné kosení travního porostu IP8 V Okrouhlíku - mozaika trávník✏ a k ovinat⇣ch porost✏ na svazích nad cestou podél bezejmenného p ítoku Ml⇣nského potoka – mezofilní ovsíkové louky (T1.1), sekundární podhorská a horská v esovi t⌦ (T8.2B), vysoké mezofilní a xerofilní k oviny (K3), nízké xerofilní k oviny (K4); rozloha 1,06 ha. Návrh opat ení: pravidelné kosení i pastva lu ních porost✏, mimo okraje odstra↵ování náletov⇣ch d evin, pro ezávka vy ích náletov⇣ch d evin. ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Cestní sí Plochy zem⌦d⌦lské a lesní jsou p ístupné historicky vzniklou sítí ú elov⇣ch komunikací. Tato sí umo⌘↵ující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizovaná. V návrhové ásti jsou zakresleny katastráln⌦ vedené ostatní plochy/ ostatní komunikace jako DS1. Cesty slou⌘í zejména zem⌦d⌦lskému vyu⌘ití. Krom⌦ zp ístupn⌦ní pozemk✏ cesty zvy ují prostupnost krajiny a mohou b⇣t vyu⌘ity i jako vycházkové i cyklistické trasy. Stávající systém ú elov⇣ch komunikací z✏stane zachován. Dopln⌦ní dal ích cest v◆plochách nezastav⌦ného území je mo⌘né, umo⌘↵ují to stanovené podmínky funk ního vyu⌘ití ploch v krajin⌦. Cyklostezky, cyklotrasy a p⌦ í trasy ⇤e en⇣m územím prochází zna ené turistické trasy: - modrá (Jankovsk⇣ Ml⇣n - Zbiroh - Komárov - Jince - Buková), - zelená (Kokotské rybníky - Rokycany - Stra ice - Ho ovice - Lochovice). Cyklotrasy: V roce 2002 byla z ízena zna ená cyklistická trasa s íseln⇣m ozna ením 0006 procházející obcemi Rpety - Podluhy - Hvozdec - Mrtník - Komárov. Trasa je vedena kombinovan⌦ po stávajících ú elov⇣ch komunikacích, silnicích III. t ídy a místních komunikacích. P⌦ í trasy i cyklotrasy jsou územním plánem stabilizovány. ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opat⌦ení V území se projevuje vodní eroze a to zejména v severov⇣chodní a⌘ v⇣chodní poloze katastru. Intenzívní hospodá ské vyu⌘ívání t⌦chto pozemk✏ je doprovázeno v⇣znamnou m⌦rou funkcí p✏doochrannou, protierozní. Zem⌦d⌦lsk⇣m subjekt✏m hospoda ícím na erozn⌦ ohro⌘en⇣ch pozemcích jsou územním plánem doporu ena tato opat ení: opat ení organiza ní zahrnují p edev ím: - vhodné umíst⌦ní p⌦stovan⇣ch plodin, - pásové p⌦stování plodin - optimální tvar a velikost pozemku - vegeta ní pásy mezi pozemky - záchytné travní pásy opat ení agrotechnická: - zásada provád⌦ní agrotechnick⇣ch operací ve sm⌦ru vrstevnic, - p✏dochranné obd⌦lávání, - protierozní orba. Funkci protierozní ochrany tvo í zejména prvky ÚSES a trvalé travní porosty. Dal í protierozní opat ení lze dle pot eby budovat v◆souladu se stanoven⇣mi podmínkami vyu⌘ití ploch v◆nezastav⌦ném území. V plochách smí eného nezastav⌦ného území s◆indexem p - p írodní, o - ochranná/protierozní, v vodohospodá ská budou ve vy í mí e uplatn⌦ny prvky zvy ující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt⇣lená zele↵. Podmínkou protierozní ochrany je zachování katastráln⌦ evidovan⇣ch trval⇣ch travních porost✏. Vzhledem k potenciální mo⌘nosti eroze na rozhraní orné p✏dy a lesa je doporu eno ponechat úzk⇣ travnat⇣ lem í ky min. 20 m, p ím⇣ p echod orná p✏da-les by se nem⌦l nikde vyskytovat.
34
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu p⌦ed povodn mi P irozená povode↵ zp✏sobená p írodními vlivy erven⇣ potok má stanoveno záplavové území (Ok.Ú Beroun, .j. vod: 1249/1997-231 Ba) platné pro úsek 3,788 - 18,351 km. Záplavové území je tímto rozhodnutím stanoveno pro obce Osek, Praskolesy, Bavoryn⌦, Hvozdec, Komárov, Zdice, Ho ovice, Kotopeky, Sta ov. Záplavové území bylo stanoveno na základ⌦ hydrotechnického v⇣po tu pro Q100. Aktivní zóna záplavového území a hranice záplavového území p evzata z ÚAP Ho ovice, poskytovatel údaj✏ Povodí Vltavy, s.p.. Hlásn⇣ profil pro e ené území je ve stanici Komárov - kategorie B: provozovatel stanice: Ob.Ú Komárov stani ení: 17,50 km plocha povodí: 64,37 km2 nula vodo tu: B HP: 1-11-04-030 platnost SPA: Komárov - Ho ovice N-leté pr✏toky QN (m3/s) Profil
Q1
Q5
Q10
Q50
Q100
Komárov
5,4
17,1
24,6
49,2
63,2
Pr✏m⌦rn⇣ ro ní pr✏tok Qa:
0,390 m3s-1
Záplavová území erveného potoka - Q100, pouze nepatrn⌦ okrajov⌦ zasahuje jihozápadní ást e eného území a to v ásti erven⇣ potok nad Jalov⇣m potokem (PF 172 - PF 175). Umíst⌦ní staveb v záplavov⇣ch územích a na pozemcích p i vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodá ského orgánu podle zákona o vodách. V ji⌘ní okrajové ásti katastrálního území se p i extrémních srá⌘kov⇣ch pom⌦rech voda opakovan⌦ rozlévá z m⌦lkého koryta Ml⇣nského potoka na okolní travní porosty a do zahrad SÚ Mrtník (na hranici s k.ú.Chaloupky) - jedná se o území v minulosti pozorovan⇣ch a dále sledovan⇣ch záplav (údolní niva), které je nevhodné pro v⇣stavbu. Protipovod↵ová opat ení ve funk ním a prostorovém uspo ádání území: Opat ení územn⌦ organiza ní: v území ohro⌘eném povodn⌦mi nejsou navrhovány rozvojové lokality ur ené pro zástavbu; v p ípad⌦ nezbytnosti situování staveb (v rámci sou asn⌦ zastav⌦ného území) do území ohro⌘eném povodn⌦mi, musí stavebn⌦-technická opat ení stanovit odpovídající rozsah, konstruk ní e ení a zp✏sob v⇣stavby. Je t eba, aby objekty m⌦ly úrove↵ p ízemí nad v⇣ kou hladiny tzv. návrhové povodn⌦, aby se v suterénu po ítalo s odpovídajícím typem provozu, aby objekty netvo ily p í nou (v⇣znamnou hydraulickou) p eká⌘ku, m⌦ly vhodn⇣ tvar a byly situovány ve sm⌦ru po proudnici; navr⌘ena jsou opat ení zvy ující reten ní kapacitu území - vyhrazení dostate n⌦ irok⇣ch pás✏ pozemk✏ podél vodote í a v okolí obce smí en⇣m funkcím (index p - p írodní, v - vodohospodá ská, o ochranná). V plochách smí eného nezastav⌦ného území s◆indexy „p“, „v“, „o“ budou ve vy í mí e uplatn⌦ny prvky zvy ující reten ní kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt⇣lená zele↵; v◆území ur eném k◆zástavb⌦ je t eba zabezpe it, aby odtokové pom⌦ry z◆povrchu urbanizovaného území byly po v⇣stavb⌦ srovnatelné se stavem p ed ní. Odvodn⌦ní nutno e it kombinovan⇣m systémem p irozené / um⌦lé retence, nap . vsakem na pozemcích, odvedením obvodov⇣m drená⌘ním systémem do jímek v◆nejni⌘ ím míst⌦ plochy (regulovan⇣ odtok do recipientu, pop . následné vyu⌘ití vody pro zálivku v◆dob⌦ p ísu ku).
-
Protipovod↵ová opat ení na vodních tocích: ve stanoveném záplavovém území jsou dána omezení ve smyslu §67 zákona . 254/2001Sb. (zkrácen⌦: zákaz t⌦⌘by nerost✏, skladování odplavitelného materiálu, z izování oplocení, tábor✏ a kemp✏); kolem vodních tok✏ je nutno zachovat nezastav⌦né manipula ní pásy, aby byla umo⌘n⌦na údr⌘ba koryta, v zastav⌦ném území o í ce minimáln⌦ 6 m (drobné vodote e); koryta tok✏ a svodnice je t eba istit a udr⌘ovat; je t eba zvy ovat kapacitu pr✏to ného profilu koryt pod mostky; p i úpravách tok✏ je nutno pou⌘ívat nap . p i opevn⌦ní b eh✏ p írodních materiál✏ namísto betonov⇣ch prvk✏; je zakázáno volné skladování odplaviteln⇣ch látek podél toku.
35
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Drobné vodote e byly v minulosti zregulovány a ve v⌦t in⌦ p ípad✏ tvo í hlavní meliora ní za ízení odvodn⌦n⇣ch ploch. Tyto drobné vodote e nemají vyhlá eno záplavové území. Zvlá tní povode↵ Správní území Ho ovic m✏⌘e b⇣t zasa⌘eno zvlá tní povodní z◆d⌦l v◆povodí erveného potoka. Nejv⌦t í hrozbou je soustava VD Záskalská, VD Dráteník a erven↵ rybník. Vzhledem k detailnímu technicko-bezpe nostnímu dohledu je toto velmi málo pravd⌦podobné. Hlavním ú elem vodních d⌦l Záskalská a Dráteník je akumulace povrchové vody pro zaji t⌦ní povolen⇣ch odb⌦r✏ vody pro úpravu na pitnou vodu a pro pr✏myslové vyu⌘ití a zaji t⌦ní minimálního pr✏toku pod p ehradou. Vzhledem k poloze a velikosti nádr⌘í mají tyto p ehrady sv✏j v⇣znam pro sní⌘ení pr✏chodu velk⇣ch vod. Povodí Vltavy, státní podnik, rekonstruoval vodní díla Záskalská a Dráteník, aby nedo lo k ohro⌘ení stability hráze p i p ípadn⇣ch velk⇣ch povodních. U obou vodních d⌦l do lo ke zv⇣ ení odolnosti hráze a kapacity v⇣pustn⇣ch za ízení tak, aby p ípadné mimo ádné povodn⌦ byly bezpe n⌦ p evedeny. Rybník Dráteník je vyu⌘íván k rekrea ním ú el✏m a k ryba ení. Zvlá tní povode↵ se rozumí pr✏toková vlna zp✏sobená um⌦l⇣mi vlivy. Rozeznávají se t i základní typy podle charakteru situace, která m✏⌘e nastat p i stavb⌦ nebo provozu vodního díla (VD): naru ením vzdouvacího t⌦lesa (hráze) vodního díla - typ 1 poruchou hradící konstrukce bezpe nostních a v⇣pustn⇣ch za ízení vodního díla (p i ne ízeném odtoku vody z nádr⌘e) - typ 2 nouzov⇣m e ením kritick⇣ch situací z hlediska bezpe nosti vodního díla (mimo ádné vypou t⌦ní vody z nádr⌘e) - typ 3 Jsou známy parametry pr✏lomové vlny v profilu hráze – bere se ta nejhor í varianta – nejv⌦t í vlna – která v⌦t inou vznikne tak, ⌘e hráz vodního díla je p elita p i extrémní povodni Q10000, p ípadn⌦ Q1000 a dojde k vytvo ení pr✏rvy v hrázi (v p ípad⌦ zemní sypané hráze). P itom se uva⌘uje, ⌘e území pod vodním dílem (dále jen VD) je ji⌘ zaplaveno p irozenou povodní Q100, tj. pr✏lomová vlna natéká do ji⌘ zaplaveného území. Dále se po ítá, jak se pr✏lomová vlna za dan⇣ch podmínek dále í í údolím a to a⌘ do profilu, kdy postupnou transformací pr✏lomové vlny dochází k tomu, ⌘e tato se prakticky ji⌘ rovná situaci p i p irozené Q100, resp. povode↵ Q100 tvo í podstatnou ást celkového pr✏toku a podíl vlny z VD je ji⌘ nev⇣znamn⇣. V⇣ et vodních d⌦l ve správ⌦ Povodí Vltavy s.p., p i jejich⌘ poru ení dojde na erveném potoce, Litavce a v Beroun⌦ k v⇣raznému p ekro ení pr✏tok✏ p irozené povodn⌦ Q100: VD Záskalská a VD Dráteník: pr✏tok erven⇣m potokem u soutoku s Litavkou p ed Berounem je 450 m3/s, z toho cca 165 m3/s tvo í podíl p irozené povodn⌦ Q100 na erveném potoce v t⌦chto místech. Na Litavce ji⌘ vlna nebyla dále stanovena, proto⌘e její podstatnou ást tvo í p irozená povode↵ Q100. Na Berounce ji⌘ pak vlna nedosahuje v⇣razn⌦ vy ích parametr✏ ne⌘ je p irozené Q100. U této varianty se po ítá sou asné poru ení VD Dráteník a VD erven⇣ rybník postupující pr✏lomovou vlnou z VD Záskalská (le⌘í nad nimi). Samotné poru ení VD Dráteník (VD Záskalská není poru eno) nezp✏sobí na dolní Litavce v⇣razn⌦ vy í povode↵ ne⌘ je Q100. Pro minimalizaci kod na majetku a na ⌘ivotech je nezbytná p ipravenost slo⌘ek IZS (Integrovaného záchranného systému) a zaji t⌦ní v asného varování obyvatelstva. Na území zasa⌘eném pr✏tokovou (pr✏lomovou) vlnou p i vzniku zvlá tní povodn⌦ je nutné v co nejkrat í dob⌦ vyhlásit stav nebezpe í a zahájit v emi dostupn⇣mi silami a prost edky záchranné a likvida ní práce a opat ení na ochranu obyvatelstva. Záchranné práce p edstavují soubor inností k odvrácení nebo omezení bezprost edního p✏sobení rizik vznikl⇣ch mimo ádnou událostí, zejména ve vztahu k ohro⌘ení ⌘ivota, zdraví, majetku nebo ⌘ivotního prost edí, a vedoucí k p eru ení jejich p í in. ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Jedná se o obec s vysok⇣m rekrea ním potenciálem. Obec se nachází v blízkosti VVP Jince. Turisty p itahuje z ícenina hradu Valdeka na kraji VVP, koupání nabízí vodní nádr⌘e Dráteník i Záskalská (k.ú. Chaloupky). Dobré podmínky jsou pro zejména pro cykloturistiku a turistiku, v zim⌦ lze okolí obce vyu⌘ít jako ideální terén pro b⌦⌘ka e. Rekreace se uskute ↵uje zejména formou pobytové krátkodobé rekreace (chata ení, chalupa ení) v◆sídle, zejména v Mrtníku ve vazb⌦ na Drátenick⇣ rybník a rekrea ní objekty v Chaloupkách. Areál b⇣valé základní koly v Mrtníku (aktuáln⌦ po rekonstrukci) je pronajímán mláde⌘nickou organizací Pion⇣r Kladno pro ú ely aktivní rekreace a vzd⌦lávání mláde⌘e. V◆nezastav⌦ném území (v krajin⌦) není mo⌘né umis ovat ⌘ádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky vyu⌘ití ploch - kap. f). Nezastav⌦né území bude i nadále slou⌘it pro nepobytovou rekreaci - p⌦ í turistiku a cyklistiku, pro kterou budou vyu⌘ívány ú elové cesty v◆krajin⌦.
36
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
ad e.7) Dob vání lo isek nerostn ch surovin Území obce nemá v⇣znamné nerostné suroviny pro územní rozvoj, v území nejsou vymezena CHLÚ nerostn⇣ch surovin. Z◆hlediska vyu⌘itelnosti p írodních zdroj✏ ⌘ádné vyu⌘ití území nep edstavuje rizikov⇣ faktor. Na pozemcích ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa se nachází poddolované území s d✏lními díly. St ety s potenciální mo⌘nou v⇣stavbou se nep edpokládají. Ochrana a dob⇣vání lo⌘isek nerostn⇣ch surovin Do e eného území nezasahují chrán⌦ná lo⌘iskové území, nejsou vymezeny dob⇣vací prostory i sledovány prognózní zdroje nerostn⇣ch surovin. Poddolovaná území, hlavní d✏lní díla Dle registru Geofondu R je zde evidováno poddolované území . 1459 Hvozdec po b⇣valé t⌦⌘b⌦ ⌘elezné rudy (do 19. století). Jeho celková v⇣m⌦ra iní 23,7 ha. Poddolované území se nachází na lesních pozemcích tudí⌘ nedochází ke st etu se zám⌦ry v⇣stavby. V p ípad⌦ realizace stavby na poddolovaném území je nutn⇣ bá↵sk⇣ posudek a doporu uje se postup podle SN 73 00 39 “ Navrhování objekt✏ na poddolovaném území”. Po okraji tohoto poddolovaného území jsou v terénu patrná hlavní d✏lní díla související s dob⇣váním ⌘elezn⇣ch rud : 28864 JZ okraj pinlkového tahu Hvozdec 9871 pinky Chlum (⌅achta) 28866 SV okraj pinlkového tahu Hvozdec 28865 st ed pinlkového tahu Hvozdec. Sesuvná území V e eném území nejsou evidována území sesuvná. ad f) Plochy s rozdíln m zp sobem vyu ití Územním plánem je navr⌘en jin⇣ druh plochy, ne⌘ je uvedeno v § 4 a⌘ § 19 vyhlá ky . 501/2006 Sb.: (ZP) plochy zelen⌦ - zele↵ p írodního charakteru, (ZS) plochy zelen⌦ - zele↵ soukromá a vyhrazená. Zd✏vodn⌦ní stanovení plochy s jin⇣m zp✏sobem vyu⌘ití, ne⌘ je stanoveno ve vyhlá ce o obecn⇣ch po⌘adavcích na vyu⌘ívání území: Vymezením t⌦chto ploch budou zaji t⌦ny podmínky pro ochranu sídelní zelen⌦ p ed zástavbou. Plochy zahrnují zejména pozemky soukromé a vyhrazené zelen⌦ (na . zahrad, sad✏) související s obytn⇣m územím, pozemky ostatní zelen⌦ v sídle v etn⌦ pozemk✏ ÚSES s p evládajícím p írodním charakterem a v etn⌦ pozemk✏ zelen⌦ ochranného charakteru. Jedná se nap . o zahrady nacházející se v ochranném pásmu vodních zdroj✏, v ochranném pásmu ve ejného poh ebi t⌦, okrajov⇣ch polohách sídla s v⇣razn⌦ p írodním charakterem, v území sledovan⇣ch záplav, v kontaktní poloze s lesními pozemky apod). Do ploch p írodního charakteru jsou mj. zahrnuty p evá⌘n⌦ lu ní porosty v rámci vymezeného LBC 10 v Mrtníce.
ad i) Vymezení ploch, ve kter ch je rozhodování o zm nách v území podmín no dohodou o parcelaci Návrhem ÚP je vymezena plocha Z1, kde rozhodování o zm⌦nách v území je podmín⌦no smlouvou s vlastníky pozemk✏ a staveb, které budou dot eny navrhovan⇣m zám⌦rem, jejím⌘ obsahem musí b⇣t souhlas s tímto zám⌦rem a souhlas s rozd⌦lením náklad✏ a prosp⌦ch✏ spojen⇣ch s jeho realizací (tzv. dohodou o parcelaci) a to z d✏vod✏, ⌘e se jedná se o pom⌦rn⌦ rozsáhlou plochu potenciálního rozvoje s n⌦kolika vlastníky.
ad j) Vymezení ploch s prov ⌦ením zm n jejich vyu ití územní studií Návrhem ÚP je vymezena plocha Z1 s prov⌦ ením zm⌦n jejich vyu⌘ití územní studií. P edm⌦tem e ení územní studie bude zejména návrh podrobn⌦j ích prostorov⇣ch regulativ✏ a len⌦ní lokality na stavební pozemky tak, aby byla zaji t⌦na koordinace po⌘adavk✏ vlastník✏ pozemk✏ a zaji t⌦na mo⌘nost dopravní a technické obsluhy v rozsahu celé plochy. Územní studie m✏⌘e, v p ípad⌦ spole ného zájmu obce a vlastník✏, e it i kontaktní doposud nezastav⌦né pozemky v zastav⌦ném území. Toto p ípadné roz í ení je umo⌘n⌦no vzhledem k tomu, ⌘e se v kontaktní poloze nacházejí volné pozemky v ZÚ, které majetkov⌦ nále⌘í tému⌘ vlastníku a lze p edpokládat eventuální zájem o rozvoj i na t⌦chto pozemcích.
37
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Jedná se o cennou a pohledov⌦ exponovanou lokalitu, která vy⌘aduje koncep ní p ístup a to jak z hlediska vhodného za len⌦ní do struktury stávající zástavby tak z hlediska ochrany krajinného rázu.
m.4) Limity vyu ití území Limity vyu⌘ití území omezují, vylu ují, p ípadn⌦ podmi↵ují umís ování staveb, vyu⌘ití území a opat ení v území. Podrobn⌦ji jsou popsány v jednotliv⇣ch díl ích kapitolách. Limity vyu ití území stávající Ochrana památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní): V e eném území je evidována a zapsána do Úst edního seznamu kulturních památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní) kulturní památka - 35524◆/◆2-321 areál h bitovního kostela Narození Panny Marie; 16519/2-323 Bo⌘í muka u studánky nad h bitovem; 27137/2-324 krucifix (pam⌦tní kovov⇣ k í⌘) u h bitova. Ochrana p írody a krajiny (dle zákona . 114/1992 Sb., v platném zn⌦ní): V⇣znamn⇣mi krajinn⇣mi prvky jsou, v p ípad⌦ e eného území, lesy, rybníky, vodní toky (i katastráln⌦ neevidované) a údolní nivy (dle ustanovení § 3 odst. b) zákona . 114/1992 Sb., v platném zn⌦ní). V rámci ochrany p írody je v území evidován památn⇣ strom - javor klen (Acer pseudoplatanus) pod . 202013.1/1. Ochrana lesa (dle zákona . 289/1995 Sb., o lesích, v platném zn⌦ní): Dle §14, odst. 2, je t eba souhlas orgánu státní správy les✏ i k dot ení pozemk✏ do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. zn⌦ní):
Ochrana podzemních a povrchov⇣ch vod (dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách, v platném
Celé e ené území spadá do chrán⌦né oblasti p irozené akumulace vod - CHOPAV Brdy. Celé katastrální území obce se nachází v◆ochranném pásmu 3. stupn⌦ hygienické ochrany odb⌦ru vody z◆Vltavy pro úpravu pitné vody v◆Praze 4 – Podolí. V e eném území je vodohospodá sk⇣m orgánem stanoveno PHO I. a II. stupn⌦ pro jímací území vodního zdroje Mrtník. Správci vodních tok✏ mohou p i v⇣konu správy vodního toku, pokud je to nezbytn⌦ nutné a po p edchozím projednání s vlastníky pozemk✏, u⌘ívat pozemk✏ sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona . 254/2001 Sb., o vodách) do 6-8 m (dle v⇣znamu vodních tok✏) od b ehové áry pro ú ely jejich údr⌘by a zaji t⌦ní provozu. Ochrana p ed záplavami (dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn⌦ní): Pro hlavní místní recipient erven⇣ potok jsou správcem toku stanovena záplavová území Q100, které pouze nepatrn⌦ okrajov⌦ zasahuje jihozápadní ást e eného území a to v ásti erven⇣ potok nad Jalov⇣m potokem (PF 172 - PF 175). Umíst⌦ní staveb v záplavov⇣ch územích a na pozemcích p i vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodá ského orgánu podle zákona o vodách. Správní území Ho ovic m✏⌘e b⇣t zasa⌘eno zvlá tní povodní z◆d⌦l v◆povodí erveného potoka. Nejv⌦t í hrozbou je soustava VD Záskalská, VD Dráteník a erven↵ rybník. Ochrana dopravní infrastruktury - pozemních komunikací (dle zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo silnice III. t ídy (mimo souvisle zastav⌦ná území) je 15 m od osy vozovky.
Tlustice.
Ochrana dopravní infrastruktury - leti ást e eného území se nachází v ochranném pásmu neve ejného vnitrostátního leti t⌦
Ochrana technické infrastruktury - vodovodních ad✏ a kanaliza ních stok (dle zákona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu, v platném zn⌦ní): OP ad✏ a stok do pr✏m⌦ru 500 mm v etn⌦ iní 1,5 m na ka⌘dou stranu od vn⌦j ího líce potrubí i stoky. Ochrana technologick⇣ch objekt✏ zásobování vodou je realizována oplocením. Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování elektrickou energií (dle zákona . 458/2000 Sb., tzv. energetick⇣ zákon, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo nadzemního vedení (vodi e bez izolace) u nap⌦tí nad 1 kV a do 35 kV v etn⌦ iní 7 m na ob⌦ strany od krajních vodi ✏; ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV v etn⌦ je 1 m 38
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
(po obou stranách krajního kabelu). Ochranné pásmo elektrické stanice sto⌘árové s p evodem nap⌦tí z úrovn⌦ nad 1 kV a men í ne⌘ 52 kV na úrove↵ nízkého nap⌦tí je 7 m od stanice, ochranné pásmo elektrické stanice kompaktní a zd⌦né s p evodem nap⌦tí z úrovn⌦ nad 1 kV a men í ne⌘ 52 kV na úrove↵ NN je 2 m od stanice. Pozn.: Takto definovaná pásma se vztahují pouze na nová za ízení, nebo v § 98 zákona . 458/2000, v platném zn⌦ní, se uvádí, ⌘e ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních p edpis✏ se nem⌦ní po nabytí ú innosti zákona. Proto musí b⇣t ve v⇣kresech vyzna ena, u star ích za ízení, ochranná pásma d íve uplatn⌦ná: pro nadzemní vedení (vodi e bez izolace) u nap⌦tí nad 1 kV a do 35 kV v etn⌦ ochranné pásmo 10 m na ob⌦ strany od krajních vodi ✏. Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování plynem (dle zákona . 458/2000 Sb., tzv. energetick⇣ zákon, v platném zn⌦ní) - ochranné pásmo u ntl a stl plynovodu 1 m. Stl plynovod p iveden do okraje místní ásti Mrtník. Ochrana technické infrastruktury - telekomunikace (dle zákona . 151/2000 Sb., o telekomunikacích, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo podzemních telekomunika ních vedení iní 1,5 m po stranách krajního vedení. Ochrana ve ejného poh ebi t⌦ (dle zákona . 256/2001, o poh ebnictví, v platném zn⌦ní) ochranné pásmo ve ejného poh ebi t⌦ je 100 m. Zájmy obrany státu (dle zákona .222/1999Sb. o zaji ování obrany eské republiky) - obec hrani í s vojensk⇣m v⇣cvikov⇣m prostorem Jince (k.ú. Podluhy 1, k.ú. Hvozdec 1 - v e okres P íbram, vojensk⇣ újezd Brdy), jihov⇣chodní ást katastrálního území obce spadá pod ochranné pásmo vojenského újezdu Brdy. Dal↵í omezení v území (s charakterem limit vyu ití území) -
ochrana kulturního bohatství: Architektonicky v⇣znamné stavby, drobné památky Území obce Hvozdec je územím s archeologick⇣mi nálezy.
-
dopravní a technická infrastruktura: sí místních komunikací (plochy ve ejného prostranství) autobusové zastávky, ú elové komunikace, cykloturistické trasy.
-
ochrana p✏dního fondu, p írody a krajiny: prvky lokálního ÚSES, drobné vodote e a malé vodní nádr⌘e (katastráln⌦ neevidované), orná p✏da, trvalé travní porosty, zahrady a sady, investice do p✏dy (zatrubn⌦né vodní toky - hlavní meliora ní za ízení, plo né meliorace drená⌘e), p✏dy ohro⌘ené vodní erozí, v⇣znamná liniová zele↵, zele↵ na ve ejn⇣ch prostranstvích.
-
vlivy poddolování: poddolované území, existence d✏lních d⌦l (po d ív⌦j í hornické innosti).
-
Limity vyu ití území vypl vající z navr eného rozvoje Limity vyu⌘ití území vypl⇣vajícími z navr⌘eného rozvoje obce. Jedná se o návrh lokálního ÚSES, rozvoj technické obsluhy území (ve ejn⇣ vodovod). Územní plán vymezil zastav⌦né a zastavitelné území, v souvislosti s rozvojem v⇣stavby dojde k v⇣stavb⌦ komunika ní sít⌦ a dal ích pozemk✏ ve ejného prostranství, sít⌦ technického vybavení území.
39
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
m.5) ⇤e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany Po adavky obrany státu V e eném území se nenacházejí úlo⌘ná za ízení, ochranná pásma radioreléov⇣ch spoj✏ A R, pozemky ani perspektivní objekty v majetku R MO. Pro vyjmenované druhy staveb dle MO VUSS Praha je v⌘dy nutné souhlasné stanovisko VUSS Praha, pracovi t⌦ Plze↵. Obec hrani í s vojensk⇣m v⇣cvikov⇣m prostorem Jince (k.ú. Podluhy 1, k.ú. Hvozdec 1 - v e okres P íbram, vojensk⇣ újezd Brdy), jihov⇣chodní ást katastrálního území obce spadá pod ochranné pásmo vojenského újezdu Brdy dle zákona .222/1999Sb. o zaji ování obrany eské republiky. V roce 2007 byly v omezeném rozsahu zp ístupn⌦ny malé ásti na okrajích VÚ Brdy. Vláda R schválila k 1.1. 2016 vojensk⇣ újezd zcela zru it, zám⌦rem je celou oblast p evést pod ochranu krajiny - vznik nové chrán⌦né krajinné oblasti. Po adavky po ární ochrany P i v ech innostech v obci je t eba dbát na trvalou pou⌘itelnost zdroj✏ vody pro ha ení po⌘ár✏ a nesmí b⇣t naru ena funkce objekt✏ po⌘ární ochrany nebo po⌘árn⌦ bezpe nostních za ízení. P i realizaci jednotliv⇣ch staveb je t eba vycházet z platn⇣ch p edpis✏ a p edkládat po⌘árn⌦ bezpe nostní e ení, plnit po⌘adavky na po⌘ární ochranu a p i umis ování staveb plnit po⌘adavky vypl⇣vající z platn⇣ch zákon✏, provád⌦cích p edpis✏ a norem. Navr⌘ené zastavitelné plochy skupinové v⇣stavby jsou podmín⌦ny prov⌦ it územními studiemi, které navrhnou konkrétní dopravní obslu⌘nost jednotliv⇣ch stavebních pozemk✏. P i návrhu p ístupov⇣ch komunikací k objekt✏m a stavbám musí b⇣t dodr⌘ena vyhlá ka 23/2008 Sb., o technick⇣ch podmínkách po⌘ární ochrany staveb. Po⌘ární ochrana je zaji t⌦na v⇣jezdem vozidel Hasi ského záchranného sboru z Ho ovic a zárove↵ je v innosti jednotka Sboru dobrovoln⇣ch hasi ✏. Hasi ská zbrojnice ve Hvozdci je po rekonstrukci. Jako ohla ovny po⌘ár✏ slou⌘í ve ejné telefonní automaty instalované u objektu po⌘ární zbrojnice (SÚ Hvozdec). Pot eba po⌘ární vody je v sou asné dob⌦ kryta kombinovan⌦ a to: mo⌘n⇣mi odb⌦ry z po⌘ární nádr⌘e ( ást Mrtník) . poz. 546, pro ú ely zásobování po⌘ární vodou m✏⌘e slou⌘it i vodní dílo Dráteník, ke kterému je zabezpe ena standardní p ístupová komunikace, po⌘ární nádr⌘e ( ást Hvozdec) . poz. 43/2, 279/3, hydranty osazen⇣mi na ve ejném vodovodu. Zdroje vody pro po⌘ární ú ely musí respektovat vyhlá ku 23/2008 Sb., o technick⇣ch podmínkách po⌘ární ochrany staveb. Navr⌘ené ady ve ejného vodovodu budou pro ú ely zásobování po⌘ární vodou e eny v souladu s SN 73 0873 (t. j. budou dodr⌘eny hodnoty nejmen í dimenze potrubí, budou v dostate n⇣ch vzdálenostech instalovány hydranty ap.). -
P ístupové komunikace pro po⌘ární techniku jsou toto⌘né se stávajícími a navr⌘en⇣mi komunikacemi v této hierarchii: silnice III. t ídy, místní komunikace, p ístupové komunikace.
Po adavky civilní ochrany Ochrana p ed záplavami: Pro hlavní místní recipient - erven⇣ potok jsou ur ena záplavová území. Tato problematika je podrobn⌦ popsána v kapitole ad e.5). Zvlá tní povode↵: V e eném území jsou známy situace, p i kter⇣ch je nutné chránit území p ed pr✏chodem pr✏lomové vlny vzniklé zvlá tní povodní (pr✏tokovou vlnou zp✏sobenou um⌦l⇣mi vlivy). Tato problematika je podrobn⌦ popsána v kapitole ad e.5). Zóny havarijního plánování: Zóny havarijního plánování (v dosahu e eného území se nenacházejí za ízení jaderná, i dal í vy⌘adující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny. Vyrozum⌦ní obyvatelstva je zaji t⌦no místním rozhlasem. Pro varování obyvatelstva je zabezpe eno pokrytí zastav⌦ného území obce v⇣stra⌘n⇣m signálem elektrické sirény umíst⌦né na hasi ské zbrojnici. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v d✏sledku mimo ádné události mohou b⇣t jako improvizované úkryty (slou⌘ící ke sní⌘ení destruk ních, radioaktivních, toxick⇣ch a infek ních ú ink✏ soudob⇣ch zbraní) vyu⌘ívány vhodné ásti stavebních objekt✏. Pro p ípadnou humanitární pomoc jsou vyu⌘itelné prostory obecního ú adu. Pro evakuaci osob z obce je p ipraveno provizorní ubytování v objektu b⇣valé koly (Mrtník). Pro pot eby plo né evakuace bude obec postupovat v sou innosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladn⌦ní nebezpe n⇣ch látek mimo zastav⌦ná území jsou toto⌘né se silnicemi III. t ídy, které zp ístup↵ují jednotlivá sídla v e eném území. Pro záchranné a likvida ní práce a dekontaminaci je p ipravena v areálu v⇣roby na severov⇣chodním okraji Hvozdce asfaltová plocha, která je opat ena rampou. V e eném území nejsou skladovány ⌘ádné nebezpe né látky v rozsahu vy⌘adujícím p ijetí opat ení.
40
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Bezodkladné poh ební slu⌘by budou zaji t⌦ny v rámci stávajících ploch slou⌘ících h bitovním ú el✏m - ve ejné poh ebi t⌦ v Mrtníku. V obci se nenachází ⌘ádn⇣ velkochov zví at, pro kter⇣ by bylo nutno stanovovat plochy pro shroma⌘ ování a likvidaci uhynul⇣ch zví at. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Obec je v sou asnosti zásobena pitnou vodou z ve ejného vodovodu. Pro zaji t⌦ní krizového zásobování pitnou vodou jsou v e eném území (dle PRVKÚC St edo eského kraje) ur eny zdroje vody Vrt – ⌥ebrák a Zá ezy - Ne e⌘ín. Nouzové zásobování pitnou vodu bude zaji t⌦no dovozem (cisterny a PET lahve v mno⌘ství max. 15 l/den na obyvatele). Nouzové zásobování u⌘itkovou vodou bude zaji t⌦no z ve ejného vodovodu (podmínky odb⌦ru u⌘itkové vody ur í územn⌦ p íslu n⇣ hygienik) a místních studní. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zaji t⌦no mobilními zdroji v sou innosti s orgány civilní ochrany. m.6) Ochrana prost⌦edí, hygienická ochrana Ochrana ovzdu↵í a vod ⇤e ené území se nachází na hranici lesního masivu Brd, kvalita ovzdu í je relativn⌦ dobrá území pat í do jednoho z nej ist ích v ORP Ho ovice. Území obce nespadá do oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í vzhledem k limit✏m pro ochranu zdraví a není zahrnuto do oblastí ochrany a ekosystém✏ a vegetace. Hlavními zdroji zne i t⌦ní ovzdu í v e eném území je vytáp⌦ní staveb v lokálních topeni tích na tuhá paliva a dále automobilová doprava na silnicích t etí t ídy. Z ekonomického hlediska nejsou p edpoklady pro plo nou plynofikaci obce. Spalování tuh⇣ch paliv v lokálních topeni tích z ejm⌦ bude p evládat i v budoucnu, co⌘ v ak ne iní ⌘ádné v⌦t í potí⌘e, nebo e ené území je mimo dosah ú ink✏ st edních a velk⇣ch zdroj✏ zne i t⌦ní ovzdu í. U nov⇣ch staveb, nebo zm⌦nách stávajících staveb je mo⌘no vyu⌘ít centrálních zdroj✏ tepla, pop . alternativních zdroj✏ za p edpokladu, ⌘e je to technicky mo⌘né a ekonomicky p ijatelné. V obci je vybudovan⇣ ve ejn⇣ vodovod napojen⇣ na místní zdroj. Podzemní voda nevyhovuje ukazatel✏m SN 757111 – Pitná voda. V území se projevuje vodní eroze z◆polí. Dopl↵ující informace o kvalit⌦ ovzdu í: Nejbli⌘ í stanicí automatizovaného imisního monitoringu je stanice Beroun. Srovnání s kvalitou ovzdu í v e eném území v ak není relevantní, nebo stanice se nachází cca 20 km v⇣chodn⌦, ve zcela jin⇣ch podmínkách (uzav ené údolí v⌦t ího sídelního útvaru s v⇣znamn⇣m zastoupením pr✏myslu a dálkové dopravy). P esto jsou pro úplnost dále uvedeny základní imisní charakteristiky za rok 2010 na stanici AIM Beroun dle údaj✏ HMÚ:
Ochrana zdraví -
Pásma hygienické ochrany staveb: V e eném území nejsou vyhlá ena pásma hygienické ochrany pro zem⌦d⌦lskou nebo jinou v⇣robu. Musí b⇣t respektováno ochranné pásmo ve ejného poh ebi t⌦ (dle zákona . 256/2001, o poh ebnictví, v platném zn⌦ní) - OP ve ejného poh ebi t⌦ je 100 m.
Hluk: Intenzita dopravy po silnici III. t ídy je nízká (na zájmov⇣ch úsecích nebylo provád⌦no m⌦ ení intenzity). Hluk ze silnic II. t ídy a z dopravy po ⌘eleznici se zájmového území net⇣ká.
41
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
Radonové riziko: Z hlediska radonového nebezpe í je zájmové území p evá⌘n⌦ v p echodné a⌘ st ední kategorii indexu geologického podlo⌘í. St ední kategorie radonového indexu je v p eva⌘ující mí e sledována v rámci zastav⌦ného území obou sídel (podklad eská geologická slu⌘ba - Index radonového rizika). Pozn.: Jedná se o statisticky p eva⌘ující kategorie v dané geologické jednotce (mapy M 1:50000). Radia ní zát⌦⌘ stavebního pozemku je v⌘dy ovlivn⌦na také lokální situací (r✏zná propustnost p✏d, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a pou⌘it⇣mi stavebními materiály. Ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je mo⌘no pouze m⌦ ením radonu v podlo⌘í na konkrétním míst⌦ tak, aby byly zohledn⌦ny místní geologické podmínky). V e eném území m✏⌘e b⇣t p i vybran⇣ch stavebních innostech vy⌘adováno provedení radonového pr✏zkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlá ky . 307/2002 Sb., o radia ní ochran⌦, v platném zn⌦ní). P i vyu⌘ívání místních zdroj✏ podzemní vody pro pitné ú ely se doporu uje anal⇣za podzemní vody na radioaktivní prvky.
n) Vyhodnocení ú⌥elného vyu ití zastav ného území a vyhodnocení pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch Proces poklesu a stagnace se zastavil v devadesát⇣ch letech - viz. kapitola m.2). V sou asnosti (4/2013) vykazují statistické údaje 260 obyvatel trvale ⌘ijících a 57 rekreant✏. Oproti roku 2011 se jedná o mírn⇣ nár✏st (249<260). Demografická k ivka je tedy v sou asnosti na úrovni poloviny 80. let minulého století. Hvozdec má rozvojové perspektivy, co⌘ je dáno zejména dobrou dopravní dostupností center v⌦t ích ekonomick⇣ch aktivit a pracovních p íle⌘itosti (Ho ovice, ⌥ebrák). Do budoucna je mo⌘no vzhledem ke zm⌦nám migra ního salda (st⌦hování za levn⌦j ím bydlení do kvalitního p írodního prost edí) o ekávat i dal í nár✏st po tu obyvatelstva v obci. Zárove↵ je v ojedin⌦l⇣ch p ípadech mo⌘no p edpokládat tlak na v⇣stavbu z d✏vod✏ necht⌦ného sou⌘ití v rámci rodiny. Rezervy pro v⇣stavbu jsou v sou asnosti minimální a vyskytují se pouze v rámci n⌦kolika oplocen⇣ch zahrad ke stávajícím stavebním parcelám (které m✏⌘eme vnímat jako proluky). Z toho d✏vodu územní plán p ipravil podmínky pro odpovídající stavební rozvoj s v⇣hledem na cca 20 let. -
Odhad pot eby bytov⇣ch jednotek: Po⌘adavky vypl⇣vající z demografického v⇣voje Po⌘adavky vypl⇣vající z necht⌦ného sou⌘ití Po⌘adavky vypl⇣vající z polohy obce v rozvojové oblasti (vliv blízkosti centra rozvojové oblasti OS1
10 bytov⇣ch jednotek 5 bytov⇣ch jednotek
42
od✏vodn⌦ní ÚP Hvozdec (⇤ÍJEN 2013)
-
- Hvozdec spáduje k m⌦stu Ho ovice (cca 2,5km) Celkem Rezerva 20% Celkem s rezervou
10 bytov⇣ch jednotek 25 bytov⌃ch jednotek 5 bytov⇣ch jednotek 30 bytov⌃ch jednotek
Návrh ploch pro v⌃stavbu odpovídající pot⇤eb⇥ bytov⌃ch jednotek: Územním plánem byly vymezeny k zastav⌦ní ty i zastavitelné plochy ve Hvozdci. Z toho plochy Z2 a Z4 se nacházejí v okrajové poloze uvnit zastav⌦ného území (intravilánu). Z hlediska jejich velikosti, polohy a ostatních limit✏ není na tyto plochy mo⌘no pohlí⌘et jako na plochy sou asn⌦ zastav⌦né charakteru proluk nebo plochy p estavby (nejsou to plochy prostorov⌦ transforma ní). Lokality Z1 ( v⌦t í ást), Z2 a Z4 ji⌘ byly e eny v rámci p✏vodního ÚP jako rozvojové lokality pro zástavby. Lokalita Z3 byla p✏vodním územním plánem e ena jako územní rezerva, nyní zahrnuta do ploch pro v⇣stavbu. -
-
Plocha Z1 nebude ve smyslu dan⇣ch regulativ✏ intenzivn⌦ zastav⌦na celá (hlavní vyu⌘ití bydlení spojené s podnikáním a hospoda ením v centrální ásti sídla Hvozdec, ve ejné prostranství, neru ící ob anská vybavenost, ve ejná zele↵, zahrady, sady, louky). Plocha bude prov⌦ ena územní studií, která navrhne mj. etapizaci v⇣stavby. P edpokládan⇣ odhad pro obytnou zástavbu cca 15-20 bytov⇣ch jednotek v rodinn⇣ch domech. Plochy Z2, Z3, Z4 mají dané omezení na max. dv⌦ stavební parcely - tedy celkem nár✏st cca osmi bytov⇣ch jednotek. Bytové domy nejsou k velikosti a charakteru sídla navr⌘eny.
Zastavitelné plochy (Z)
ozna⌥ení
celková plocha
funk⌥ní vyu ití
z toho zastav ná plocha stavbou
(ha)
(odhad v ha)
Z1
2,3324
SV
0,3000
Z2
0,3759
SV
0,0500
Z3
0,4460
SV
0,0500
Z4
0,2334
BV
celkem
3,3877
o)
Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní Doplní po izovatel....
p)
Vyhodnocení p⌦ipomínek Doplní po izovatel....
0,0400 0,4400
43