Územní plán Řeka. Zhotovitel: Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, Dolany (okr. Olomouc)

Územní plán Řeka

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb. Zhotovitel: Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany (okr. Olomouc) Odpovědný řešitel: RNDr. Marek Banaš Ph.D., Polívkova 1026/15, 779 00 Olomouc - držitel autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění, č.j.: 42028/ENV/14 Řešitelský tým: RNDr. Marek Banaš Ph.D. Mgr. Eva Jirásková, Mgr. David Zahradník

http://www.ekogroup.cz, tel. 605-567905, 583-034674, email: [email protected]

Červenec 2014

Územní plán Řeka - Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb.

Obsah: Seznam použitých zkratek ........................................................................................................8 Úvod..........................................................................................................................................9 1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. ....................................................................................................................10 1.1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace ...................10 1.2 Vztah územního plánu k jiným koncepcím.................................................................12 1.2.1 Soulad s Politikou územního rozvoje ČR .................................................. 12 1.2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem 13 1.2.3 Soulad s dalšími koncepčními rozvojovými materiály .............................. 17 2 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ................................................................................18 3 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla územně plánovací dokumentace uplatněna .........19 3.1 Základní charakteristika zájmového území .................................................................19 3.1.1 Základní charakteristika území obce .......................................................... 19 3.1.2 Geologické a geomorfologické poměry ..................................................... 19 3.1.3 Klimatické a hydrologické poměry ............................................................ 20 3.1.4 Pedologické poměry................................................................................... 21 3.1.5 Biogeografické poměry .............................................................................. 21 3.1.6 Fytogeografická klasifikace a potenciální přirozená vegetace ................... 22 3.1.7 Radonový index geologického podloží ...................................................... 23 3.1.8 Archeologická naleziště, historické památky ............................................. 24 3.2 Ochrana přírody a krajiny ...........................................................................................24 3.2.1 Velkoplošná zvláště chráněná území ......................................................... 24 3.2.2 Maloplošná zvláště chráněná území........................................................... 28 3.2.3 Území soustavy Natura 2000 ..................................................................... 29 3.2.4 Památné stromy .......................................................................................... 33 3.2.5 Územní systém ekologické stability........................................................... 34 3.2.6 Významné krajinné prvky .......................................................................... 35 3.2.7 Přírodní parky ............................................................................................ 36 3.3 Krajinný ráz ................................................................................................................36 3.4 Předpokládaný vývoj složek ŽP bez realizace územně plánovací dokumentace ........38 4 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy.................................................................................................39 4.1 Půda a horninové prostředí .........................................................................................40 4.1.1 Zábory ZPF ................................................................................................ 40 4.1.2 Zábory PUPFL ........................................................................................... 42 4.1.3 Erozní situace a stabilita svahů .................................................................. 43 4.1.4 Využívání hornin a nerostných zdrojů ....................................................... 43 4.2 Voda ............................................................................................................................44 4.2.1 Jakost povrchových a podzemních vod...................................................... 44 4.2.2 Změny odtokových poměrů ....................................................................... 44 4.3 Ovzduší a klima ..........................................................................................................45 4.4 Příroda a krajina ..........................................................................................................45 4.4.1 Stávající přírodní a přírodě blízké biotopy................................................. 45 ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 2 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


4.4.2 Fauna a flóra .............................................................................................. 45 4.4.3 Chráněná území a předměty jejich ochrany ............................................... 46 4.4.4 Významné krajinné prvky (VKP), památné stromy ................................... 47 4.4.5 Krajinný ráz ............................................................................................... 48 4.4.6 Prostupnost krajiny .................................................................................... 48 4.5 Veřejné zdraví obyvatelstva vč. sociálně ekonomických jevů ....................................48 4.5.1 Kvalita ovzduší .......................................................................................... 48 4.5.2 Hluk a vibrace ............................................................................................ 48 4.5.3 Sociální a ekonomická situace obyvatelstva .............................................. 49 4.6 Hmotný majetek a kulturní památky ...........................................................................49 5 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a lokality Natura 2000 ..................................49 6 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územního plánu na životní prostředí........................................................................................................50 6.1 Souhrnné zhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí ..............................52 6.2 Detailní zhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí.................................53 7 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ......................................................................................106 8 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.............107 9 Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení .........................................................................................................................112 10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí .........................................................................113 11 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí ...........................................113 12 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ..................................................................114 Doporučení stanoviska ke koncepci ......................................................................................115 Seznam použitých podkladů .................................................................................................116 Přílohy ...................................................................................................................................117

________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 3 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Seznam obrázků: Obr. 1: Situační mapa polohy zájmového území obce Řeka (podkladová data: ČÚZK). ...... 19 Obr. 2: Situační znázornění svahových nestabilit v zájmovém území. .................................. 20 Obr. 3: Mapa radonového indexu + legenda (www.geology.cz) ........................................... 23 Obr. 4: Poloha řešeného správního území obce Řeka ve vztahu k zonaci CHKO Beskydy (zdroj: Mapový portál AOPK ČR). ................................................................................ 25 Obr. 5: Detail části katastru ležící mimo území CHKO Beskydy (zdroj: Mapový portál AOPK ČR). .................................................................................................................... 28 Obr. 6: Poloha řešeného správního území obce Řeka ve vztahu k MZCHÚ (zdroj: geoportal.cenia.cz). ........................................................................................................ 29 Obr. 7: Poloha řešeného správního území obce Řeka ve vztahu k EVL a PO Beskydy (zdroj: http://geoportal.cenia.cz)................................................................................................ 31 Obr. 8: Schematická mapa hranice evropsky významné lokality Beskydy (zdroj: AOPK ČR). ....................................................................................................................................... 31 Obr. 9: Mapa ptačí oblasti Beskydy (zdroj: MŽP)................................................................. 33 Obr. 10: Aktuální stav památného stromu v k.ú. obce Řeka.................................................. 34 Obr. 11: Přehledová mapka lokálních prvků ÚSES v zájmovém území (zdroj: AOPK ČR). 35 Obr. 12: Oblasti krajinného rázu CHKO Beskydy (Arvita P spol. s r.o. 2011). .................... 36 Obr. 13: Oblasti krajinného rázu vymezené v ZÚR Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan s.r.o. 2010) ..................................................................................................................... 37 Obr. 14: Plocha Z1 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK)..................................................................................... 54 Obr. 15: Plochy Z2, Z3, Z4, Z53 a Z54 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).................................................... 57 Obr. 16: Pohled na plochu Z4. ............................................................................................... 57 Obr. 17: Pohled na plochu Z5. ............................................................................................... 58 Obr. 18: Plochy Z5, Z6 a P1 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK). .............................................................. 59 Obr. 19: Pohled na plochu Z6. ............................................................................................... 60 Obr. 20: Pohled na plochu P1 ze stávající komunikace. ........................................................ 60 Obr. 21: Pohled na plochu Z7. ............................................................................................... 61 Obr. 22: Plochy Z7 a Z8 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku – žlutou linií je oddělena severozápadní část plochy vhodná pro výstavbu (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK). ................................................................................................... 62 Obr. 23: Plochy Z9, Z10, Z11, Z12, Z14, Z15 a severní části plochy Z55 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK). 63 Obr. 24: Pohled na navrženou trasu cyklostezky – střední část plochy Z55. ......................... 64 Obr. 25: Pohled na severní část plochy Z 11. ........................................................................ 65 Obr. 26: Pohled na jižní část plochy Z 11. ............................................................................. 65 Obr. 27: Pohled na plochu Z10 a západní část plochy Z11 ze stávající komunikace. ........... 66 Obr. 28: Zákres ochranného pásma památného stromu na podkladu leteckého snímku s vyznačením plochy Z14 a Z15 – žlutou linií je oddělena jižní část plochy nevhodná pro výstavbu (podkladová data: ČÚZK, AOPK ČR, Urbanistické středisko Ostrava 2014). ............................................................................................................................. 67 Obr. 29: Pohled na severovýchodní část plochy Z15. ............................................................ 68 Obr. 30: Pohled na vegetaci v jižní části plochy Z15. ........................................................... 68 Obr. 31: Pohled na ostřicové louky se suchopýrem severozápadně od plochy Z15. ............. 68 Obr. 32: Plocha Z13 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK)..................................................................................... 69 ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 4 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Obr. 33: Pohled na plochu Z13. ............................................................................................. 69 Obr. 34: Pohled na jižní část plochy Z16. .............................................................................. 70 Obr. 35: Pohled na severní část plochy Z16 s deponií zeminy. ............................................. 70 Obr. 36: Pohled plochu Z17 ze stávající komunikace............................................................ 71 Obr. 37: Plochy Z16-Z21 a Z24, jižní části plochy Z55 a severní části plochy Z56 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK). ................................................................................................................ 72 Obr. 38: Pohled plochu Z19 ze stávající komunikace............................................................ 73 Obr. 39: Pohled plochu Z24. .................................................................................................. 74 Obr. 40: Plochy Z22 a Z23 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK). .............................................................. 76 Obr. 41: Pohled na plochu Z22 od jihu. ................................................................................. 77 Obr. 42: Pohled na plochu Z26, v popředí plocha Z27. ......................................................... 78 Obr. 43: Plochy Z25 – Z36, Z40, jižní část plochy Z56 a Z 57 na koordinačním výkresu ÚP (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014). ............................................................... 79 Obr. 44: Plochy Z25 – Z36, Z40, jižní část plochy Z56 a Z 57 na leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK). .............................................................. 80 Obr. 45: Pohled na plochu Z28 od jižního okraje. ................................................................. 81 Obr. 46: Pohled na severní část plochy Z28. ......................................................................... 82 Obr. 47: Pohled na plochu Z29. ............................................................................................. 83 Obr. 48: Pohled na plochu Z30, v pravé části fotografie jižní okraj plochy Z28. .................. 83 Obr. 49: Pohled na plochu Z31 a oplocenou pastvinou. ........................................................ 84 Obr. 50: Pohled na plochu Z32. ............................................................................................. 84 Obr. 51: Pohled na jižní část plochy Z34. .............................................................................. 86 Obr. 52: Pohled na západní část plochy Z35.......................................................................... 87 Obr. 53: Pohled na plochu Z40 ze stávající komunikace. ...................................................... 88 Obr. 54: Plochy Z37, Z39 a P2 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK). .............................................................. 89 Obr. 55: Pohled na plochu Z37 od západu. ............................................................................ 90 Obr. 56: Pohled na plochu Z39. ............................................................................................. 91 Obr. 57: Plochy Z41, Z42 a Z43 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK). .............................................................. 92 Obr. 58: Pohled na jižní část plochy Z41. .............................................................................. 93 Obr. 59: Pohled na severní část plochy Z41. ......................................................................... 93 Obr. 60: Pohled na plochu Z42 a detail lučního porostu na oploceném pozemku s jedinci vemeníku dvoulistého. ................................................................................................... 94 Obr. 61: Pohled na severní část plochy Z43. ......................................................................... 95 Obr. 62: Plochy Z44-Z50 a K1 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK). .............................................................. 96 Obr. 63: Pohled na plochu Z44. ............................................................................................. 97 Obr. 64: Pohled na plochu Z45. ............................................................................................. 97 Obr. 65: Pohled na plochu Z46. ............................................................................................. 98 Obr. 66: Pohled na plochu Z47 a Z48. ................................................................................... 99 Obr. 67: Pohled na plochu Z50. ........................................................................................... 100 Obr. 68: Pohled na dolní část plochy K1. ............................................................................ 101 Obr. 69: Plocha Z51 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK)................................................................................... 102 Obr. 70: Pohled na plochu Z51 od severu, v zadní části je vidět stávající parkoviště. ........ 102 Obr. 71: Plocha Z52 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK)................................................................................... 103 ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 5 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Obr. 72: Pohled na plochu Z52 a trafostanici v její severovýchodní části. .......................... 103 Obr. 73: Plocha K3 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK)................................................................................... 104 Obr. 74: Plocha K2 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK) – žlutě označená severní část plochy na stávající pasece vhodná pro prodloužení sjezdové trati a vleku. ........................................................... 105



Seznam tabulek: Tab. 1: Sesuvná území v k.ú. obce Řeka. .............................................................................. 20 Tab. 2: Lokalizace jednotlivých návrhových ploch ve vztahu k zonaci CHKO Beskydy. .... 26 Tab. 3: Charakteristiky životního prostředí potenciálně ovlivnitelné realizací ÚP Řeka. ..... 39 Tab. 4: Zábor půdy podle funkčního členění ploch. .............................................................. 41 Tab. 5: Předpokládaný zábor PUPFL. ................................................................................... 42 Tab. 6: Výhradní ložiska, chráněná ložisková území, dobývací prostory a prognózní zdroje nerostných surovin v k.ú. obce Řeka. ............................................................................ 43 Tab. 7: Potenciálně kolizní plochy z pohledu ochrany přírody a krajiny. .................. 46 Tab. 8: Stupnice hodnocení předpokládaných vlivů na životní prostředí. ............................. 50 Tab. 9: Hodnocení významnosti vlivu realizace ploch ÚP na složky životního prostředí. .... 52 Tab. 10: Popis opatření pro předcházení snížení nebo kompenzaci zjištěných negativních vlivů pro jednotlivé rozvojové plochy. ........................................................................ 107



Seznam použitých zkratek BPEJ CO ČHMÚ č.h.p. ČIŽP ČOV ČSN DN EVL HPJ CHKO CHOPAV KES KÚ k. ú. LBC LBK LD MěÚ MZCHÚ MZe ČR MŽP ČR NL NN NOx NPP OA KHS OkÚ OP parc. č. PO RŽP ř. km. SE aspekty SO2 TUV TZL ÚPD ÚSES VN VVN ZCHÚ ZPF ZÚR

– bonitovaná půdně ekologická jednotka – oxid uhelnatý – Český hydrometeorologický ústav – číslo hydrologického pořadí – Česká inspekce životního prostředí – čistírna odpadních vod – česká státní norma – průměr potrubí – evropsky významná lokalita – hlavní půdní jednotka – chráněná krajinná oblast – chráněná oblast přirozené akumulace vod – koeficient ekologické stability – krajský úřad – katastrální území – lokální biocentrum – lokální biokoridor – lanová dráha – městský úřad – maloplošné zvláště chráněné území – Ministerstvo zemědělství České republiky – Ministerstvo životního prostředí České republiky – nerozpuštěné látky – nízké napětí – oxidy dusíku – národní přírodní památka – osobní automobily – krajská hygienická stanice – okresní úřad – ochranné pásmo – parcelní číslo – ptačí oblast – referát životního prostředí – říční kilometr – socio-ekonomické aspekty – oxid siřičitý – teplá užitková voda – tuhé znečišťující látky – územně plánovací dokumentace – územní systém ekologické stability – vysoké napětí – velmi vysoké napětí – zvláště chráněné území – zemědělský půdní fond – zásady územního rozvoje



Úvod Posuzovaná územně plánovací dokumentace „Územní plán Řeka – návrh řešení“ (textová + grafická část) byla zpracována společností Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. v červnu 2014. Pořizovatelem ÚP je MěÚ Třinec, odbor stavebního řádu a územního plánování, který zpracoval a projednal zadání nového územního plánu. Předkládané Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí je zpracováno na základě § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Rámcový obsah Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území stanoví příloha zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí, zpracované osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., je nedílnou součástí návrhu řešení ÚP Řeka. Nutnost posouzení ve smyslu výše citovaného zákona a jeho rozsah vychází ze stanoviska KÚ Moravskoslezského kraje č.j. MSK 63183/2013 ze dne 25.4.2013. Při zpracování posouzení byla respektována také stanoviska dalších dotčených orgánů veřejné správy a dalších subjektů ke zveřejněnému Návrh zadání územního plánu Řeka. Základními materiály pro zpracování Vyhodnocení jsou textová a grafická část dokumentu „Územní plán Řeka“. Využity byly také další koncepční podklady a informace, poskytnuté zpracovatelům Vyhodnocení předkladatelem koncepce, dále konzultace s orgány veřejné správy a literární a mapové podklady. Nezbytným podkladem pro zpracování Vyhodnocení byl také terénní průzkum návrhových ploch a jejích okolí v k.ú. Řeka v červnu 2014. Veškeré použité materiály jsou uvedeny v závěru Vyhodnocení v kapitole „Seznam použitých podkladů“.



1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. 1.1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace Územní plán Řeka je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Obec Řeka má zpracovaný územní plán obce, Regulační plán Řeka (Ing. arch. Ludmila Konečná, Urbanistická společnost, leden 2001), schválený Obecním zastupitelstvem obce Řeka dne 28. 3. 2001 a schválenou Změnu č. 1 a 2 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 2009). Vzhledem k tomu, že schválený územní plán již v řadě aspektů neodpovídá potřebám a požadavkům rozvoje obce a platným právním předpisům (stavební zákon a vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění), a že není v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje, rozhodlo zastupitelstvo obce o zpracování nového územního plánu. Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území, a to zejména dostatečnou nabídkou ploch pro obytnou výstavbu, umožňující i výstavbu zařízení občanského vybavení a ploch pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Prioritami rozvoje obce jsou:  dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu  posílení rekreačních funkcí obce  podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst  udržení kvality životního a obytného prostředí  ochrana ovzduší a vod  ochrana sídelní a krajinné zeleně  ochrana přírodních, kulturních, historických a urbanistických hodnot. Základní koncepce rozvoje území obce:  respektuje převažující funkce obce, tj. především funkci obytnou a rekreační  respektuje strukturu a charakter stávající zástavby, tj. nízkopodlažní zástavbu, v jižní části obce strukturu rozptýleného (pasekářského) osídlení  vymezuje zastavitelné plochy především pro obytnou výstavbu a pro zařízení občanského vybavení, související s rekreací a cestovním ruchem včetně související dopravní a technické infrastruktury  respektuje stávající charakter a dochované členění krajiny  vymezuje místní systém ekologické stability.



Celé řešené území je rozděleno na plochy s rozdílným způsobem využití. Pro každý typ ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem stanoveny:  podmínky pro využití ploch s určením: a) hlavního využití b) přípustného využití c) nepřípustného využití  podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu. Podmínky pro využití ploch jsou stanoveny tak, aby budoucí (dnes neznámé) záměry na změny v území mohly být realizovány bez nutnosti pořizovat změnu územního plánu; podmínkou je samozřejmě požadavek, aby tyto záměry rozvoj obce negativně neovlivnily. Proto je převážná část zastavěného území a zastavitelných ploch vymezena jako plochy smíšené obytné SO, v nichž je možná poměrně značná variabilita využití – dle § 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, zahrnují plochy smíšené obytné zpravidla pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Monofunkční charakter mají pouze ty plochy, u nichž jsou funkce a využití jednoznačně určeny, jako např. některé plochy občanského vybavení (mateřská škola, obecní úřad, kaple, hřbitov, hasičská zbrojnice, areál koupaliště, větší ubytovací zařízení, navržené plochy pro zázemí lyžařského areálu, apod.), plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy výroby a skladování, plochy veřejných prostranství, které je nutno zachovat, apod. Podmínky pro využití ploch a podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí textové části I.A. Tyto podmínky je nutno respektovat při rozhodování o využití ploch, o lokalizaci objektů, zařízení, areálů a činností na jednotlivých pozemcích. Dále je nutno při rozhodování o využití ploch respektovat limity využití území, kterými může být využití ploch omezeno. V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využitím (dle vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.):  plochy rekreace (§5): - plochy rekreace R - plochy rekreace na plochách přírodního charakteru RN 



 



plochy občanského vybavení (§ 6): - plochy občanského vybavení - plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - plochy občanského vybavení – hřbitovy

OV OS OH

plochy veřejných prostranství (§ 7): - plochy veřejných prostranství - plochy veřejných prostranství – zeleň

PV ZV

plochy smíšené obytné (§ 8) plochy dopravní infrastruktury (§ 9): - plochy dopravní infrastruktury – silniční - plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné plochy technické infrastruktury (§ 10)

SO

DS DP TI





plochy výroby a skladování (§ 11): plochy výroby a skladování – zemědělská výroba plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba

VZ VD



plochy vodní a vodohospodářské (§13)

VV



plochy zemědělské (§14)

NZ



plochy lesní (§15)

NL



plochy přírodní (§16)

NP



plochy smíšené nezastavěného území (§17)

NS



plochy těžby nerostů (§18)

TN



plochy zeleně soukromé

ZS

-

1.2 Vztah územního plánu k jiným koncepcím 1.2.1 Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Pro hodnocení širších vztahů obce Řeka je výchozím podkladem vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Z PÚR ČR 2008 je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti ani rozvojové osy, ale je zařazeno do specifické oblasti SOB2 Beskydy. Vymezení specifické oblasti SOB2 Beskydy: území obcí z ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj), Rožnov pod Radhoštěm, Třinec (jihozápadní okraj) a Vsetín (východní část).

Důvody vymezení specifické oblasti SOB2 Beskydy:  

 

Potřeba nápravy strukturálního postižení oblasti, kde došlo ke stagnaci pro oblast důležitých ekonomických odvětví. Potřeba rozvíjet a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Beskyd, které jsou chráněnou krajinnou oblastí. Jde o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhošť). Potřeba rozvoje drobného a středního podnikání, především v oblasti cestovního ruchu. Potřeba využít k rozvoji potenciál jednoho z hlavních dopravních tahů na Slovensko, procházejícího oblastí. Potřeba ochrany významného zdroje energetických nerostných surovin s nadnárodním významem (ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát, nacházejícího se v přírodně vysoce hodnotném území), jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi.



Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území  

  

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: ochranu ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi v souladu s potřebami udržitelného rozvoje území – netýká se řešeného území rozvoj rekreace – v územním plánu je rozvoji rekreace věnována velká pozornost, řada navržených ploch je určena pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu – především jsou to plochy pro rozšíření Ski areálu Řeka, dále pak plochy pro nová ubytovací zařízení a pro vybudování cyklostezky restrukturalizaci ekonomiky – netýká se řešeného území; v řešeném území má výroba funkci pouze okrajovou, hlavním zdrojem pracovních příležitostí jsou již dlouhodobě aktivity související s rekreací a cestovním ruchem zlepšení dopravní dostupnosti zejména příhraničních oblastí – netýká se řešeného území rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu – zemědělská výroba není v obci příliš rozvinuta, jsou zde převážně trvalé travní porosty, které jsou zčásti využívány pro drobný domácí chov – toto hospodaření tedy lze označit jako ekologické zemědělství; s významnějším rozvojem živočišné výroby ani s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu se neuvažuje, obec má převážně rekreační charakter.

Úkoly pro územní plánování pro specifickou oblast SOB2 Beskydy: 

    

vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky – ekonomické aktivity v obci jsou zaměřeny zejména na rekreaci a cestovní ruch a pro tyto aktivity jsou v územním plánu také vymezeny rozvojové plochy vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se Slovenskem – netýká se řešeného území vytvářet územní podmínky pro rozvoj přeshraničních pěších a cyklistických tras – netýká se řešeného území vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace – v územním plánu jsou vymezeny plochy pro rozvoj Ski areálu Řeka včetně nových parkovišť pro návštěvníky areálu, pro výstavbu nových ubytovacích zařízení a pro vybudování cyklostezky chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/11 v úseku MÚK R48 – státní hranice na kapacitní silnice v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti – netýká se řešeného území vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství – trvalé travní porosty tvoří v řešeném území 76,6 % z celkové rozlohy zemědělských pozemků, orná půda zaujímá pouze 29,6 ha – vhodné plochy pro zatravňování se tedy v řešeném území nevyskytují.

1.2.2 Soulad s územně plánovací Moravskoslezským krajem

dokumentací

vydanou

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje je potvrzeno zařazení území obce Řeka do specifické oblasti SOB2 Beskydy. Současně je navrhováno zpřesnění požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území a úkolů pro územní plánování. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 13 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: 

 

  







Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů – kulturně historické hodnoty a zejména přírodní hodnoty řešeného území jsou respektovány, v územním plánu nejsou obsaženy žádné záměry s negativním vlivem na ochranu přírody a s možností ohrožení krajinných horizontů. Podpora obytné a rekreační funkce sídel též mimo hlavní rekreační střediska. Jejich rozvoj řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou – v územním plánu je kladen hlavní důraz na rozvoj obytné a rekreační funkce. Pro rozvoj sídel přednostně využít plochy v rámci zastavěného území, nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny – vzhledem k charakteru stávající zástavby v obci, rozptýlené po podhorské části Beskyd, kdy větší koncentrace zástavby je pouze v severní části obce a vymezené zastavěné území je roztříštěno na mnoho samostatných ploch, nejsou uvnitř zastavěného území žádné rezervy pro novou výstavbu; zastavitelné plochy jsou ale vymezeny ve většině případů ve větších prolukách mezi stávající zástavbou, případně v přímé návaznosti na ni mimo pohledově exponované lokality; podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny jsou respektovány. Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy rekreačních středisek včetně dopravní dostupnosti příhraničního území se Slovenskem – dopravní napojení obce na nadřazenou silniční síť, reprezentovanou silnicí I/68 ve Stříteži, je vyhovující. Podpora zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s OB2 Ostrava a v polygonu Dobrá – Vyšní Lhoty – Smilovice – Horní Tošanovice – Dobrá – netýká se řešeného území. Za hlavní rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména Ski areál Pustevny, SKI Vítkovice-Bílá, SKI MSA Grúň, Ski areál Morávka-Sviňorky, Ski areál Řeka, areály Javorový vrch, Horní Lomná a Přelač, Severka a Velký Polom – v územním plánu jsou navrženy plochy pro rozvoj Ski areálu Řeka – plochy pro rozšíření a prodloužení sjezdovek, výstavba sedačkové lanovky a nových vleků, plochy pro vybudování obslužného zázemí a plochy pro nová parkoviště. Při rozšiřování a umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny – v územním plánu nejsou navrženy žádné rozvojové plochy pro sportovní a rekreační zařízení, pouze plochy pro rozvoj Ski areálu; veškeré záměry rozvoje Ski areálu byly prověřeny z hlediska ochrany přírody již v etapě projednání návrhu zadání, část z nich je přebírána z předchozího územního plánu. Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy – v územním plánu nejsou navrženy žádné plochy pro výstavbu objektů rodinné rekreace. Rozvoj ubytovacích zařízení v oblasti (s výjimkou Frenštátu p. R.) orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností a mimo zastavěné území obcí s kapacitou do cca 50 lůžek – otázka sezónní využitelnosti ubytovacích zařízení nemůže být předmětem řešení územního plánu; kapacita navržených ubytovacích zařízení není







   





v územním plánu stanovena; vzhledem k tomu, že územní plán připouští maximální výškovou hladinu nové výstavby 1 NP, není vyšší kapacita nově realizovaných zařízení pravděpodobná. Podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití i mimo hlavní centra – v územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy určené pro rozvoj cestovního ruchu (plochy pro výstavbu penzionů) a plochy pro doprovodné služby Ski areálu Řeka. Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu – v řešeném území existuje hromadná autobusová doprava, územní plán ji zachovává; pro integraci s jinými druhy doprav nejsou v řešeném území podmínky. Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras, zejména nadregionálního a mezinárodního významu – stávající turistické a cykloturistické trasy jsou zachovány, navrhuje se vybudování samostatné cyklostezky Smilovice – Řeka. Ochrana ložiska černého uhlí Frenštát p. R. jako surovinové rezervy republikového významu pro budoucí generace – netýká se řešeného území. Zachování možnosti využití ložisek zemního plynu a ropy při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny – ložisko zemního plynu zasahuje na řešené území jen okrajově, záměrem je jeho využití jako podzemního zásobníku plynu. Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: - vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frenštát p. R.); - existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury; - preference lokalit dříve zastavěných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby; - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech). V územním plánu nejsou vymezeny žádné plochy pro nové ekonomické aktivity s výjimkou jedné plochy pro technické služby obce a jedné plochy pro chov koní. Nové plochy pro bydlení a rekreaci vymezovat současně s plochami a koridory odpovídající veřejné infrastruktury výhradně ve vazbě na zastavěná území sídel – pro veškeré navržené zastavitelné plochy je zároveň navržena dopravní a technická infrastruktura; vymezené zastavitelné plochy vesměs navazují na zastavěné území a doplňují proluky mezi rozptýlenou zástavbou. Nové plochy sportovně rekreačních zařízení včetně koridorů odpovídající dopravní a technické infrastruktury na území CHKO Beskydy vymezovat s ohledem na požadavky dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny – plochy navržené pro rozvoj Ski areálu Řeka jsou z velké části přebírány z předchozího územního plánu, tedy se souhlasem orgánů ochrany přírody.





 

Úkoly pro územní plánováníZpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Zlínského kraje a Slovenska – netýká se řešeného území. Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy – netýká se řešeného území, obec není ohrožena povodněmi. Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) – netýká se řešeného území.

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje nejsou obsaženy žádné záměry ani jevy, týkající se území obce Řeka. V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou vymezeny základní oblasti krajinného rázu (krajinné oblasti) a typy krajin, resp. jejich cílové charakteristiky a možnosti ohrožení. Dále jsou formulovány zásady pro rozhodování o změnách v území, a to jak pro oblasti krajinného rázu, tak pro typy krajiny, které se v daných oblastech vyskytují. Území obce Řeka je zařazeno do krajinné oblasti Moravské Beskydy. Pro tuto krajinnou oblast jsou stanoveny následující zásady pro rozhodování o změnách v území:  Preferovat ochranu přírodních, kulturních a estetických hodnot území před extenzivním rozšiřováním zastavitelných území – ochraně zejména přírodních a estetických hodnot je v územním plánu věnována velká pozornost extenzivní rozšiřování zastavěných území se nenavrhuje, zastavitelné plochy jsou navrženy pouze v prolukách mezi stávající zástavbou.  Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území sídel; nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohledňování pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny; v nezastavěném území umisťovat pouze nezbytné stavby (pro zabezpečení lesního hospodářství a zemědělství) – vzhledem k charakteru stávající zástavby (rozptýlená zástavba slezského typu, kdy zastavěné území je roztříštěno do mnoha jednotlivých samot) nejsou v zastavěném území prakticky žádné rezervy pro novou výstavbu; zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu, v prolukách mezi jednotlivými samotami, při respektování pohledové exponovanosti lokalit a respektování požadavků ochrany přírodních i estetických hodnot krajiny a krajinného rázu.  Chránit historické architektonické a urbanistické znaky sídel včetně jejich vnějšího obrazu – v souladu s charakterem stávající zástavby je pro novou výstavbu stanovena podmínka maximální výškové hladiny 1 NP.  Chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant: o nevytvářet nové pohledové bariéry; o novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území; o v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodných vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst.  Nové pohledové bariéry nejsou navrženy, nové zastavitelné plochy nejsou situovány v pohledově exponovaných lokalitách; nové liniové stavby jsou navrženy ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 16 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz




pouze pro dílčí přeložky vedení VN, stožárová místa se nenavrhují (nejsou předmětem řešení územního plánu). Chránit místní kulturně historické dominanty, zejména sakrální a ostatní historické stavby – v řešeném území se místní kulturně historické dominanty nevyskytují.

1.2.3 Soulad s dalšími koncepčními rozvojovými materiály Územní plán dále respektuje následující koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje:  Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 17/1486 dne 26. dubna 2007 (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/dop_02.html)  Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096 dne 26. června 2008 (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/dop_01.html)  Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje vzato na vědomí radou kraje dne 20.5.2004,  Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce (říjen 2009) (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/uzemnienergetickakoncepce-moravskoslezskeho-kraje-12/)  Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 25/1120/1 ze dne 30. 9. 2004,  Změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (OZV č. 3/2010 ze dne 23.6.2010) (dostupné na http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/plan-odpadovehohospodarstvimoravskoslezskeho-kraje-11/)  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje schválen zastupitelstvem kraje usnesením č. 25/1121/1 ze dne 30. 9. 2004, včetně Aktualizací rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (2008, 2009, 2010) (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/planrozvoje-vodovodua-kanalizaci-uzemi-moravskoslezskeho-kraje-8/)  Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje vydán nařízením Moravskoslezského kraje č.1/2004 ze dne 14.8.2004, včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010) (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/ovzdusi/koncepce/krajsky-rogramsnizovaniemisi-moravskoslezskeho-kraje-35/)  Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny chválena usnesením zastupitelstva kraje č. 5/298/1 ze dne 23.6.2005 (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/koncepce-strategieochranyprirody-a-krajiny-10/)  Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009 nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/ovzdusi/koncepce/krajsky-programkezlepseni-kvality-ovzdusi-moravskoslezskeho-kraje-37/)  Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Ekotoxa Opava, s.r.o. (dostupné na http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/koncepce-rozvoje-zemedelstvi-avenkovamoravskoslezskeho-kraje-7/)  Plán oblasti povodí Odry ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 17 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


   



schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 14.10.2009, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010 (dostupné na http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-Odry/) Akční plány ke strategickým hlukovým mapám (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/akcni-planykestrategickym-hlukovym-mapam-1583/) Strategie rozvoje kraje na léta 2009-2016 Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/rk_1002.html) Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012 Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/rozvoj_kraje/ prk_2010-2012.pdf) Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013 Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/msrcr_strategie .pdf) Surovinová politika Moravskoslezského kraje

2 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Hlavní cíle ochrany životního prostředí přijaté na vnitrostátní úrovni jsou obsaženy ve Státní politice životního prostředí České republiky 2012 - 2020 (SPŽP 2012). Lze konstatovat, že návrh Územního plánu Řeka je v souladu s těmito cíli, případně s nimi není v rozporu. ÚP Řeka dále respektuje limity využití území ve zvláště chráněných územích, vycházející z ustanovení § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a v územích soustavy Natura 2000, vycházející z § 45 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.



3 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla územně plánovací dokumentace uplatněna 3.1 Základní charakteristika zájmového území 3.1.1 Základní charakteristika území obce Obec Řeka leží cca 7 km jihozápadně od Třince v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Třinec. Obec Řeka sousedí s obcemi Komorní Lhotka, Smilovice, Třinec a Morávka. Katastr obce má rozlohu 13,48 km2. K roku 2010 měla obec 473 stálých obyvatel. Správní území obce Řeka leží v severní části Moravskoslezských Beskyd v průměrné nadmořské výšce 420 m. Nejvyšším bodem katastru obce je Ropice s nadmořskou výškou 1 083 m. Intravilánem obce prochází silnice III. třídy č. 4764. Obr. 1: Situační mapa polohy zájmového území obce Řeka (podkladová data: ČÚZK).

3.1.2 Geologické a geomorfologické poměry Zájmové území obce Řeka leží v geomorfologické provincii Západní Karpaty, subprovincii Vnější Západní Karpaty. Příslušnou geomorfologickou oblastí je oblast Západní Karpaty, celek Moravskoslezské Beskydy a okrsek Ropická rozsocha (geoportal.cenia.cz). ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 19 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Geologicky se jedná převážně o území terciérních a mezozoických alpinsky zvrásněných hornin (pískovce, břidlice), v severní části katastru se vyskytuje plocha sedimentů mezozoického stáří (vápence, jílovce) (Geologická mapa ČR 1 : 500 000). V řešeném správním území jsou evidovány plochy vykazující vysokou náchylnosti k sesuvům. V území nejsou registrovány aktivní plochy sesuvů, nachází se zde však šest lokalit klasifikovaných jako odvaly či sesuvy s potenciálním stupněm aktivity. Tab. 1: Sesuvná území v k.ú. obce Řeka. Klíč Lokalita Klasifikace 3931 Řeka odval 3932 Řeka odval 3934 Řeka odval 3935 Řeka odval 3936 Řeka sesuv 3937 Řeka odval

Stupeň aktivity potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální

Obr. 2: Situační znázornění svahových nestabilit v zájmovém území.

3.1.3 Klimatické a hydrologické poměry Díky velkému výškovému gradientu se zájmové území nachází na rozhraní dvou klimatických oblastí, nejvyšší polohy (jižní část katastru) leží v klimatické oblasti CH6, severní část katastru v klimatické oblasti CH7. Pro velmi chladnou oblast CH6 je typická průměrná lednová teplota -4 až -5 ºC, průměrná teplota v červenci činí 14 až 15 °C. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí 600–700 mm, v zimním období pak 400–500 mm. Pro chladnou oblast CH7 je typická průměrná lednová teplota v rozmezí -3 až -4 ºC, průměrná teplota v červenci činí 15 až 16 °C. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí 500– 600 mm, v zimním období pak 350–400 mm (Quitt 1971). Celé území spadá do ČHP 2-03-03-040 – povodí Ropičanky. Ropičanka (podle některých podkladů zvaná Řeka) pramení v řešeném území pod vrcholem Ropice a protéká jeho zastavěnou částí. Na území obce se do Ropičanky vlévají její pravobřežní přítoky Javorová, Lavičský potok a několik bezejmenných pravobřežních ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 20 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


přítoků. Levobřežními přítoky Ropičanky v řešeném území jsou Příslopský potok, Juryský potok, Godula, Gořolka a několik bezejmenných levobřežních přítoků. Správcem Ropičanky, Javorové, Lavičského potoka, Příslopského potoka, Juryského potoka, Goduly, Gořolky a jejich bezejmenných pravobřežních a levobřežních přítoků na území obce Řeka jsou Lesy ČR, s.p. V řešeném území není stanoveno záplavové území ani aktivní zóna záplavového území. V řešeném území se nachází několik vodních nádrží, které jsou soukromé a slouží k rekreačním a krajinnotvorným účelům. Největší vodní nádrží je soukromý rybník ležící jižně od Hotelu Javor. Převážná část území obce Řeka náleží do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy, vyhlášené Nařízením vlády č. 40/1978 Sb.

3.1.4 Pedologické poměry Podle taxonomického klasifikačního systému půd České republiky (TKSP) se zájmová oblast dělí na 3 oblasti. Nejvyšší polohy leží na modálním kryptopodzolu, střední polohy (většina území) na districké kambizemi, a nižší polohy v nivě řeky Ropičanky na modální fluvizemi (geoportal.cenia.cz).

3.1.5 Biogeografické poměry Podle Culka (1996) se zájmové území Řeky nachází v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii karpatské a v bioregionu 3.10 Beskydském. Řešené území se nachází ve čtverci zoologického síťového mapování č. 6377 (http://www.biolib.cz/cz/toolKFME/). BESKYDSKÝ BIOREGION Bioregion leží převážně v oreofytiku a zaujímá zde dva fytogeografické podokresy 99a. Radhošťské Beskydy a 99b. Slezské Beskydy. Část leží též v mezofytiku, zde bioregion zaujímá část fytogeografického podokresu 80b. Veřovické vrchy, 84b. Beskydské podhůří a celý podokres 84.b Jablunkovské mezihoří. Vegetační stupně (Skalický): (suprakolinní-) submontánní až supramontánní. Potenciální vegetaci tvoří převážně květnaté bučiny (Dentario-glandulosae-Fagetum), na západě pak častěji Dentario enneaphylli-Fagetum . Pro vyšší polohy jsou typické horské acidofilní bučiny (Luzulo-Fagion) a v nejvyšších polohách (Smrk, Kněhyně, Lysá hora) fragmenty horských smrčin (Calamagrostio villosae-Piceetum). Na extrémních svazích se maloplošně vyvinuly suťové lesy (Arunco-Aceretum). Flóra je poměrně chudá, je tvořena kompletní skupinou oreofytů a zcela zde chybí subtermofyty. Vzhledem k vertikální členitosti území je zde omezen výskyt druhů z nižších poloh. Typickými druhy jsou zde kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Region je jádrem výskytu západokarpatské horské lesní fauny. K významným druhům živočichů bioregionu patří - savci: ježek východní (Erinaceus concolor), rejsek horský (Sorex alpinus), vydra říční (Lutra lutra), medvěd hnědý (Ursus actors) a rys ostrovid (Lynx lynx). Ptáci: jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek karpatský (Triturus montandoni), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Plazi: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Měkkýši: skelnička karpatská ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 21 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


(Vitrea transsylvanica). Hmyz: okáč (Lasiommata petropolitana), střevlík (Carabus obsoletus). BIOCHORY Podle Culka a kol. (2005) se obec Řeka nachází ve třech různých biochorách. Konkrétně se jedná o biochory: 5SK – Svahy na pískovcovém flyši 5. v.s. 5ZK – Hřbety na pískovcovém flyši 5. v.s. 6ZK – Hřbety na pískovcovém flyši 6. v.v. Většina území se nachází v biochoře 5SK, západní okraj území (okolí vrcholu Ropičník, Ropička a Příslop) leží v biochoře 5ZK, jižní až jihovýchodní okraj katastru (okolí vrcholu Velký Lipový, Ropice, Šindelná a Javorový) leží v biochoře 6ZK.

3.1.6 Fytogeografická klasifikace a potenciální přirozená vegetace Z fytogeografického hlediska území náleží do oblasti do oblasti oreofytika a do fytogeografického okrsku 99a Radhošťské Beskydy (geoportal.cenia.cz). Potenciální přirozenou vegetací na většině území je bučina s kyčelnicí žlaznatou (Dentario glandulosae-Fagetum). Porosty jsou tvořeny většinou jen stromovým a bylinným patrem. Ve stromovém patře se zpravidla vyskytují jen tři druhy stromů, převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen bývá javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bělokorá (Abies alba). Smrk ztepilý (Picea abies) se v příměsi přirozeně vyskytuje jen ve vyšších polohách. Mezi časté druhy bylinného patra patří: kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), rozrazil horský (Veronica montana), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) a věšenka nachová (Prenanthes purpurea). Smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) jsou druhou zastoupenou jednotkou potenciální přirozené vegetace v zájmovém území, vyskytují se v jižní a západní části území. Smrkové bučiny jsou typické kolísající proporcí listnatých a jehličnatých dřevin ve stromovém patře. Z listnáčů se nejvíce uplatňuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), z jehličnanů je nejvýznamněji zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba). V keřovém patře jsou zastoupeny pouze zmlazující dřeviny patra stromového. Bylinné patro bývá druhově chudé, ale mívá vysokou pokryvnost. Dominuje v něm třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), místy s brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus). Mechové patro je pravidelně vyvinuto s kolísající pokryvností Západní okraj katastru se nachází v oblasti bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Jsou pro ni typické lesy pouze se stromovým a bylinným patrem, keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšený bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, jeho pokryvnost kolísá dle stromového zápoje. Převažují druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion, např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a svízel vonný (Galium odoratum). Jižní okraj katastru (okolí vrcholu Ropice) se nachází v oblasti třtinových smrčin (Calamagrostio villosae-Piceetum). Tento typ vegetace je charakteristický naprostou převahou smrku (Picea abies) ve stromovém patru. Častá je příměs jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), zvláště v nižších polohách se mohou vyskytovat v příměsi také buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Na kontaktu se subalpínským stupněm jsou smrčiny nízké, ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 22 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


rozvolněné, nebo tvoří jen jednotlivé skupiny. Keřové patro je vyvinuto zřídka, tvoří jej zmlazující buk a jeřáb. Bylinné patro je druhově chudé, dominantní jsou třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), na mělkých půdách brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Deschampsia flexulosa) spolu s podbělicí alpskou (Homogyne alpina). Místy se vyskytuje i Luzula sylvatica, Oxalis acetosella nebo Galium saxatile. Bohatě je vyvinuto pestré mechové patro s převládajícím Polytrichum formosum a Dicranum scoparium, často je též zastoupen druh Sphagnum girgensohnii (Neuhäuslová et al. 1998).

3.1.7 Radonový index geologického podloží Zvýšené koncentrace radonu v podloží mohou následně ovlivnit i koncentrace radonu ve stavebních materiálech přírodního původu a ve vodě, dodávané do objektů z podzemních zdrojů. Radon z podloží proto nejvíce ovlivňuje výslednou koncentraci radonu v objektech. Hlavním cílem mapování radonového rizika z geologického podloží je vymezení území, v nichž lze předpokládat vyšší frekvenci výskytu objektů s ekvivalentní objemovou aktivitou radonu převyšující směrnou hodnotu 200 Bq.m3. Posouzení efektivity vyhledávání lze provést srovnáním předpokládané kategorie radonového rizika z podloží a odpovídajícího počtu objektů nad 200 Bq.m-3. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Mapa sledované oblasti je prezentována na Obrázku 2. Převažující kategorie radonového indexu v k.ú. obce Řeka je nízká. Ve sledovaném území bylo provedeno dvojí bodové měření radonového indexu s výsledky 7,3 Bq.m-3 v lokalitě Guty a 10 Bq.m-3v lokalitě Smilovice, které potvrzují nízkou kategorii radonového indexu. Obr. 3: Mapa radonového indexu + legenda (www.geology.cz)



3.1.8 Archeologická naleziště, historické památky V katastrálním území obce nebyly zjištěny žádné objekty archeologického zájmu (dle Státního archeologického seznamu ČR na webu Národního památkového ústavu). Na území obce je evidována jedna nemovitá kulturní památka památkového fondu ČR, a to venkovský dům č.p. 7, nacházející se na parcelách 33 a 197/3 (dle MonumNet na stránkách Národního památkového ústavu). Jde o ukázku roubené lidové architektury z poloviny 19. století, typickáé pro oblast. Památka je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky a podléhá legislativní ochraně dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Na území obce Řeka se dále nacházejí památky místního významu – původní dřevěné chalupy, kříže, kaplička na hřbitově, apod.

3.2 Ochrana přírody a krajiny 3.2.1 Velkoplošná zvláště chráněná území Téměř celé území obce Řeka leží v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Výjimku tvoří plocha o rozloze cca 0,7 ha v severní části katastru v okolí místa, kde řeka Ropičanka opouští katastr obce. Do správního území obce zasahuje II, III. a IV. zóna CHKO, podrobněji viz Obr. 4.



Obr. 4: Poloha řešeného správního území obce Řeka ve vztahu k zonaci CHKO Beskydy (zdroj: Mapový portál AOPK ČR).

Umístění jednotlivých navržených rozvojových ploch návrhu ÚP v rámci zón CHKO Beskydy je uvedeno v následující tabulce.



Tab. 2: Lokalizace jednotlivých návrhových ploch ve vztahu k zonaci CHKO Beskydy. ID plochy název výměra [ha] využití území zonace CHKO Sever 0,04 SO III. Z1 U Lomu 0,34 III. PV Z2 ČOV 0,11 TI III. Z3 U Koupaliště 0,58 SO III. Z4 Pod Godulou I. 1,79 SO III. Z5 Pod Godulou II. 0,05 SO III. Z6 U Rybníka 1,27 SO III. Z7 Místní komunikace 0,13 III./IV. PV Z8 U Rybníka Hřbitov I. 0,15 OH III. Z9 Hřbitov II. 0,12 OH III. Z10 U Hřbitova 0,75 SO III. Z11 Místní komunikace 0,04 III. PV Z12 U Hřbitova I. Střed I. 0,40 SO III. Z13 Místní komunikace U Lípy 0,07 PV III. Z14 U Lípy 0,69 SO II./III. Z15 Střed II. 0,27 SO III. Z16 Střed III. 0,20 SO III. Z17 Místní komunikace Střed I. 0,05 PV III. Z18 Střed IV. 1,90 SO III. Z19 Místní komunikace Střed 0,15 III. PV Z20 II. Místní komunikace Střed 0,11 III. PV Z21 III. Zamerty 0,70 SO II. Z22 Místní komunikace 0,05 II. PV Z23 Zamerty U Lavičského 0,15 III. VZ Z24 potoka U Obecního úřadu I. 0,98 SO III. Z25 Park 0,04 ZV III. Z26 U Obecního úřadu II. 0,24 SO III. Z27 Pod Lesem I. 3,59 SO III. Z28 Parkoviště I. 0,40 DP III. Z29 Místní komunikace Pod 0,07 III. PV Z30 Lesem Pod Lesem II. 0,24 SO III. Z31 Za Řekou I. 0,05 SO III. Z32 Místní komunikace 0,08 III. PV Z33 U Mostu U Mostu 0,47 SO III. Z34 Za Řekou II. 0,51 SO III. Z35 Místní komunikace 0,06 III. PV Z36 Za Řekou Za Řekou III. 1,07 OV II./III. Z37 ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 26 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Tab. 2: pokračování ID plochy název Místní komunikace Z38 K Penzionu U Zmiji Z39 Pod Ropičkou I. Z40 Pod Ropičkou II. Z41 Pod Ropičkou III. Z42 Pod Ropičkou IV. Z43 Pod Sjezdovkou I. Z44 Ski areál I. Z45 Pod Sjezdovkou II. Z46 Parkoviště II. Z47 Parkoviště III. Z48 Místní komunikace Pod Z49 sjezdovkou Pod Sjezdovkou III. Z50 Parkoviště IV. Z51 Ski areál II. Z52 Cyklostezka I. Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 Z58 K1 K2 K3 P1 P2

Cyklostezka II. Cyklostezka III. Cyklostezka IV. Cyklostezka V. Střed IV. Rozšíření Modré sjezdovky Prodloužení Modré sjezdovky Rozšíření Červené sjezdovky Pod Godulou Za Řekou IV.

výměra [ha] 0,04

využití území PV

0,12 0,08 0,68 0,18 0,39 0,45 0,10 0,62 0,92 0,60 0,09

SO SO SO SO SO OV SO SO DP DP

0,26 0,37 0,35 0,03

SO DP OV

0,15 0,32 0,38 0,10 0,40 0,54

PV PV PV PV

6,29 0,47 0,19 0,18

PV

PV

RN RN RN SO OV

zonace CHKO III. II. III. III. II./III. III. III II. III. III. III. III. II./III. III. III. mimo území CHKO Beskydy III./IV. III. III. III. II./III. II. II. III. III.



Obr. 5: Detail části katastru ležící mimo území CHKO Beskydy (zdroj: Mapový portál AOPK ČR).

3.2.2 Maloplošná zvláště chráněná území Ve správním území obce Řeka se nachází jedno maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) – PR Ropice. Přírodní rezervace Ropice představuje komplex přírodě blízkých lesů, tvořených převážně bučinami s doupnými stromy a smíšenými porosty se zastoupením stanovištně původního smrku s řadou ohrožených a vzácných druhů organismů, zejména ptáků. Dále jsou zde chráněny významné geomorfologické jevy jako skalní stěny a suťové pokryvy na svazích, především však rozsáhlé svahové deformace vyvolané skalní lavinou na severním svahu Ropice. Rezervace má dvě samostatné části a nachází se při jižní hranici zájmového území. Byla vyhlášena v roce 2011 a nyní zaujímá plochu přibližně 255 ha. V blízkém okolí zájmového území se dále nachází přírodní rezervace Gutské peklo. Tato PR byla vyhlášena v roce 2008 pro ochranu komplexu přírodě blízkých bukových lesů s javorem a smrkem s významnými geomorfologickými fenomény jako jsou stupňovité vodopády a především blokovobahenní proudy (mury) s vyvinutými odlučnými oblastmi. Žádná z navrhovaných ploch neleží ve výše zmiňovaných maloplošných zvláště chráněných územích. Do blízkosti PR Ropice zasahuje plocha K2 vymezená pro rozšíření sjezdových tratí. V souvislosti s realizací plochy K2 však nelze očekávat negativní ovlivnění tohoto MZCHÚ. Lze tedy vyloučit negativní ovlivnění MZCHÚ realizací hodnocené koncepce.



Obr. 6: Poloha řešeného správního území obce Řeka ve vztahu k MZCHÚ (zdroj: geoportal.cenia.cz).

3.2.3 Území soustavy Natura 2000 Téměř celé území obce Řeka se nachází na území evropsky významné lokality (EVL) Beskydy (CZ0724089) a ptačí oblasti (PO) Beskydy (CZ0811022). Výjimku tvoří část katastru ležící mimo území CHKO Beskydy – viz Obr. 7. EVL Beskydy (kód: CZ0724089) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.132/2005 Sb. na ploše 120 357,67 ha. Jedná se o rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR, které je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy. Předmětem ochrany jsou následující přírodní stanoviště (značka * znamená, že se jedná o prioritní přírodní stanoviště nebo prioritní evropsky významný druh): 3220 - Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3240 - Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 5130 - Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia) 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 29 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220* - Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 - Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Dále jsou předmětem ochrany EVL Beskydy následující evropsky významné druhy rostlin a živočichů: oměj tuhý moravský (Aconitum firmum ssp. moravicum) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) vlk obecný (Canis lupus *) střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) vydra říční (Lutra lutra) rys ostrovid (Lynx lynx) netopýr velký (Myotis myotis) rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) čolek karpatský (Triturus montandoni) velevrub tupý (Unio crassus) medvěd hnědý (Ursus arctos *)



Obr. 7: Poloha řešeného správního území obce Řeka ve vztahu k EVL a PO Beskydy (zdroj: http://geoportal.cenia.cz).

Jedná se o převážně hornatou a lesnatou krajinu, zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Obr. 8: Schematická mapa hranice evropsky významné lokality Beskydy (zdroj: AOPK ČR).



Ptačí oblast Beskydy (kód: CZ0811022) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.687/2004 Sb na ploše 41702 ha. Území se nachází mezi obcemi Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Hostašovice, Morávka, Komorní Lhotka a Dolní Lomná. Ptačí oblast Beskydy pokrývá zhruba jednu třetinu severní části plochy CHKO Beskdy. Území měří na délku 51 km a na šířku 1,5-17 km. Předmětem ochrany ptačí oblasti Beskydy jsou populace těchto druhů ptáků - čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotop (§1 Nařízení Vlády ČR). Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 Nařízení Vlády ČR). Všech deset druhů přílohy I Směrnice o stanovištích, pro které byla ptačí oblast vyhlášena, jsou lesní druhy, z nichž některé vyžadují pralesovitý charakter porostů. Nejvýznamnější z nich jsou strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotus) – 50-80 párů a puštík bělavý (Strix uralensis) – 12-15 párů s největšími populacemi v rámci České republiky. Početné a stabilní jsou populace čápa černého (Ciconia nigra) - 10-15 párů, jeřábka lesního (Bonasa bonasia) – 100-110 párů, žluny šedé (Picus canus) – 35-50 párů, datla černého (Dryocopus martius) – 70-120 párů a lejska malého (Ficedula parva) – 140180 párů a kulíška nejmenšího (Galucidium passerinum) – 30-40 párů. V minulosti Beskydy patřily k oblastem s nejvyššími počty tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v ČR. V rámci vyhlášené ptačí oblasti byly známy desítky tokanišť a počty jedinců se odhadovaly na stovky. Současná populace představuje jen pouhý zlomek tohoto stavu (5-10 exemplářů), přesto stále dává naději uchování druhu i do budoucna za předpokladu, že budou rychle realizována potřebná opatření. Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) – 15-35 párů vyhledává hlavně klimaxové smrčiny pralesovitého charakteru v nejvyšších polohách, ale je schopen zahnízdit i ve smrkových monokulturách vyšších poloh (zdroj: AOPK ČR).



Obr. 9: Mapa ptačí oblasti Beskydy (zdroj: MŽP).

Všech 63 nově navržených ploch v rámci předloženého návrhu ÚP se nachází na území EVL Beskydy, plocha Z53 zasahuje do prostoru EVL Beskydy pouze jižním okrajem. Celkem 62 z celkem 63 nově navržených ploch (vyjma plochy Z53) leží na území PO Beskydy. Správa CHKO Beskydy, jako příslušný orgán ochrany přírody, nevyloučila svým stanoviskem (č.j.2078/BE/2013 ze dne 22.5.2013) vliv hodnocené koncepce na lokality Natura 2000. Ve stanovisku je uvedeno, že některé z ploch zasahují do stanoviště 6510 Extenzivně sečené louky nížin a podhůří, které je předmětem ochrany EVL Beskydy. Dále upozorňují na možné ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO Beskydy v souvislosti s rozšiřováním lyžařského areálu. K záměru rozšíření lyžařského areálu bylo již zpracováno hodnocení dle §45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění (viz Machar 2005), ve kterém je uvedeno, že realizace záměru v plném rozsahu, tak jak byl v roce 2005 předložen by měl jednoznačně negativní vliv na EVL a PO Beskydy. Za nejzávažnější vlivy lze dle citovaného naturového hodnocení považovat kromě odstranění několika hektarů stanoviště 9110 a terénních zásahů ve stanovišti 6510 především negativní dopad na výskyt rysa, medvěda, vlka, tetřeva hlušce, jeřábka lesního, žlunu šedou, datla černého, strakapouda bělohřbetého, datlíka tříprstého, lejska malého, popřípadě datla černého a kulíška nejmenšího. Z toho důvodu byla v citovaném naturovém hodnocení navržena řada kompenzačních opatření spočívajících ve vyloučení části záměru a stanovení limitů realizace a provozu. Ve zpracovaném posouzení vlivu návrhu ÚP Řeka na EVL a PO Beskydy dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, byl při dodržení doporučených úprav jednotlivých ploch, vyloučen významný negativní vliv (viz Banaš 2014).

3.2.4 Památné stromy V zájmovém území obce Řeka se nachází jeden památný strom - Lípa v Řece, vyhlášená za památný strom 14.01. 2009. Jedná se o lípu velkolistou, která se nachází v lukách za roubenou hospodářskou budovou cca 30 m od domu čp. 53, ve středu obce, západně od ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 33 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


hlavní silnice. Plochy Z14 a Z15 se nachází v bezprostřední blízkosti tohoto památného stromu. Bližší komentář je uveden v popisu ploch Z14 a Z15. Obr. 10: Aktuální stav památného stromu v k.ú. obce Řeka.

3.2.5 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je obecně tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Principiálně je rozlišován územní systém ekologické stability ve třech úrovních – nadregionální, regionální a lokální ÚSES. V řešeném území se vyskytují pouze prvky lokální úrovně ÚSES. V rámci zpracování územního plánu byly u některých prvků zpřesněny hranice. Lokální ÚSES: Na území obce Řeka jsou vymezena tři lokální biocentra (LBC) a tři lokální biokoridory (LBK): Lokální biocentra: - LBC 288 Gutský vršek (plocha L2 v ÚP) - LBC 286 Šindelka (plocha L4 v ÚP) - LBC 287 Ropice (plocha L6 v ÚP) Lokální biokoridory: - LBK 67 Bartošovec- Gutský vršek (plocha L1 v ÚP) - LBK 316 Gutský vršek-Šindelka (plocha L3 v ÚP) - LBK 66 k.ú. Guty-Javorový (plocha L5 v ÚP)



Obr. 11: Přehledová mapka lokálních prvků ÚSES v zájmovém území (zdroj: AOPK ČR).

V kontaktu s hranicí katastru obce Řeka jsou vymezeny další prvky lokální úrovně ÚSES, do katastru obce však přímo nezasahují. Jedná se o druhou část LBC Ropice, LBC Příslop, LBC Ropička a LBC Smrčina. Dále jsou podél hranice katastru vedeny LBK 246 Pod Ropičkou, 234 Ropička-Příslop, 239 Příslop-Ropice, 230 Ropice-Smrčina, 361 Planá dolinaSmrčina, 66 k.ú. Guty-Javorový a 67 Bartošovec-Gutský vršek. Dle aktuálních grafických podkladů konceptu územního plánu řeky nedochází k prostorové kolizi návrhových ploch se skladebnými části ÚSES.

3.2.6 Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle § 6 výše citovaného zákona. Na území obce Řeka se nachází pouze VKP ze zákona. Některé navržené plochy v ÚP Řeka mohou negativně ovlivnit významné krajinné prvky. Jedná se zejména o prodloužení malé sjezdovky (plocha K2), které by si vyžádalo vykácení lesních porostů na ploše cca 5 ha, dále o rozvojové plochy navržené v nivě řeky Ropičanky. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 35 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


3.2.7 Přírodní parky V zájmovém území katastru obce Řeka se přírodní parky nenachází.

3.3 Krajinný ráz Obec Řeka leží ve značně zaříznutém údolí říčky Ropičanky, hlavní část zástavby je situována do prostoru její nivy, některé části obce však šplhají i do exponovanějších poloh, zejména podél jejích drobných přítoků.

Nemovité kulturní památky v katastru obce: k.ú. Řeka: venkovský dům (číslo rejstříku ÚSKP 32750/8-701), památkou od 3.5.1958

Možné ovlivnění krajinného rázu: Na celém území CHKO Beskydy bylo v roce 2007 provedeno preventivní hodnocení krajinného rázu, jeho následná aktualizace proběhla v roce 2011. V rámci jeho zpracování bylo podrobně zmapováno a charakterizována území této velice rozsáhlé chráněné krajinné oblasti. Dle tohoto hodnocení byl katastr Řeky zařazen do oblasti krajinného rázu 1. Tešínské Slezsko, která je vymezena zejména s ohledem na hranice panství Těšínské komory. Následující popis vychází z tohoto hodnocení – Arvita P spol. s r.o. 2011. Oblast Těšínské Slezsko se dále dělí do několika míst krajinného rázu, obec Řeka je zařazena do místa krajinného rázu 1.2 Těšínské Beskydy. Těšínské Beskydy zahrnují vrchoviny a hornatiny slezské části Moravských Beskyd, zejména v oblasti Ropické rozsochy. Jedná se o území s typickou valašskou a pasekářskou kolonizací v 16. a 17. století. Obec Řeka, tak jako každá horská osada, vznikla sdružováním již existujících rozptýlených horských pasek a horských hospodářství. Obr. 12: Oblasti krajinného rázu CHKO Beskydy (Arvita P spol. s r.o. 2011).

Pro oblast Těšínského Slezska jsou typické normové typy sídel (dvorcová ves) s úsekovou plužinou. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 36 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Pro ochranu krajinného rázu bylo v rámci preventivního hodnocení KR pro katastr obce Řeka navrženo několik regulativ:  dostavba je možná pouze v hlavním údolí  nepřipouštět další výstavbu chat  nezahušťovat zástavbu na svazích a pasekách  při vymezování ploch bydlení s více než 2 domy vyžadovat zpracování regulačního plánu nebo studie  vyloučit městské typy oplocení staveb (zejména zídky pod plotem) Obr. 13: Oblasti krajinného rázu vymezené v ZÚR Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan s.r.o. 2010)

k.ú. Řeka

Pro rozhodování o změnách v území (mimo zásad platných pro typy krajin) byly stanoveny tyto zásady:  preferovat ochranu přírodních, kulturních a estetických hodnot území před extenzivním rozšiřováním zastavitelných území;  pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území sídel; nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny; v nezastavěném území umisťovat pouze nezbytné stavby (pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství);  chránit historické a urbanistické znaky sídel včetně jejich vnějšího obrazu;  chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů:  nevytvářet nové pohledové bariéry;  novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území;  v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 37 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz




ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb.

Nově zpracovaný návrh územního plánu obce Řeka tyto regulativy v některých případech nedodržuje. Jako nejvíce problematická se z pohledu krajinného rázu jeví zejména rozsáhlá výstavba plánovaná v hlavním a bočních údolí, celý intravilán obce se nachází v zóně zpřísněné ochrany místního krajinného rázu, některé dokonce v zóně přísné ochrany místního krajinného rázu (v této zóně se nachází 23 ploch z 62 hodnocených). V předloženém Vyhodnocení je tedy doporučeno poměrně značné omezení této výstavby, neboť realizace všech ploch v plném rozsahu by vedla k trvalému poškození místního krajinného rázu. Konkrétní hodnocení je uvedeno u jednotlivých návrhových ploch.

3.4 Předpokládaný vývoj složek ŽP bez realizace územně plánovací dokumentace V případě, že by nebyl schválen Územní plán obce Řeka, zůstal by v platnosti stávající územní plán obce schválený Obecním zastupitelstvem obce Řeka dne 28. 3. 2001 a schválená Změna č. 1 a 2 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 2009). Stávající územní plán však již v řadě aspektů neodpovídá potřebám a požadavkům rozvoje obce a platným právním předpisům (stavební zákon a vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění), a není v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Bez realizace nové územně plánovací dokumentace by tak nebyl zajištěn soulad s nadřazenou dokumentací. Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území, a to zejména dostatečnou nabídkou ploch pro obytnou výstavbu, umožňující i výstavbu zařízení občanského vybavení a ploch pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Stávající nevyhovující stav by tak rovněž mohl vést k rozsáhlejšímu nepovolenému umisťování obytných a rekreačních objektů do nevhodných lokalit. Nově schválený územní plán obce by tak měl být zárukou, že rozvoj funkce bydlení i rekreace a další aktivity budou v souladu se zájmy udržitelného rozvoje území.



4 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy

Jednotlivé složky životního prostředí, u kterých nelze vyloučit předpoklad možnosti významného ovlivnění uplatněním územního plánu, obsahuje následující tabulka. Pro každou složku životního prostředí jsou definovány základní charakteristiky, specifikující potenciál ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí v případě uplatnění posuzovaného územního plánu. Tab. 3: Charakteristiky životního prostředí potenciálně ovlivnitelné realizací ÚP Řeka. Charakteristika životního prostředí Složka životního prostředí potenciálně ovlivnitelná realizací ÚP  Zábory ZPF  Zábory PUPFL vč. ochranného pásma lesa Půda a horninové prostředí  Erozní situace a vliv na stabilitu svahů  Využívání hornin a nerostných zdrojů  Míra znečištění povrchových a Voda podzemních vod  Změny odtokových poměrů Ovzduší a klima  Míra znečištění ovzduší  Stav přírodních a přírodě blízkých biotopů  Stav fauny a flóry  Stav VZCHÚ a MZCHÚ a předmětů jejich ochrany Příroda a krajina  Stav lokalit Natura 2000 a předmětů jejich ochrany  Stav VKP a památných stromů  Krajinný ráz  Prostupnost krajiny (ÚSES)  Kvalita ovzduší Veřejné zdraví obyvatelstva vč. sociálně  Hluková situace a vibrace ekonomických jevů  Sociální a ekonomická situace Hmotný majetek a kulturní památky  Stav nemovitých kult. památek



4.1 Půda a horninové prostředí 4.1.1 Zábory ZPF Výpočet záboru ZPF je zpracován podle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP, červenec 2011 a podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Údaje potřebné pro výpočet byly získány z následujících podkladů:  údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz – březen 2014  bonitní půdně ekologické jednotky z podkladů Katastrálního úřadu  podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP.

Kvalita zemědělských pozemků Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Převážná část řešeného území náleží do klimatického regionu 8 – MCH – mírně chladný, vlhký, menší část do klimatického regionu 9 – CH – chladný, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku – HPJ. V řešeném území se vyskytují následující HPJ (podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci): 35 – Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu. 37 – Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 40 – Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 75 – Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, až středně skeletovité.

Zábor půdy pro navržené plochy Celkový předpokládaný zábor půdy je 31,27 ha, z toho je 22,21 ha zemědělských pozemků.



Tab. 4: Zábor půdy podle funkčního členění ploch. Funkční členění

Zastavitelné plochy SO plochy smíšené obytné OV plochy občanského vybavení OH plochy občanského vybavení – hřbitov PV plochy veřejných prostranství DP plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné ZV plochy veřejných prostranství – zeleň VZ plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VD plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba TI plochy technické infrastruktury Zastavitelné plochy celkem Plochy přestavby SO plochy smíšené obytné OV plochy občanského vybavení Plochy přestavby celkem Plochy ostatní RN plochy rekreace na plochách přírodního charakteru Návrh celkem

zábor půdy celkem (ha)

z toho zemědělských pozemků (ha)

17,50 1,52 0,27 1,92 2,29

17,04 1,36 0,24 0,79 2,29

0,04 0,15 0,34 0,11 24,14

0,04 0,15 21,91

0,19 0,18 0,37

0,16 0,14 0,30

6,76

-

31,27

22,21

Meliorace V řešeném území se odvodněné zemědělské pozemky nevyskytují.

Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability Všechny plochy potřebné pro územní systém ekologické stability jsou vymezeny na lesních pozemcích a jsou funkční.

Plochy s větším rozsahem záboru zemědělských pozemků: Z5 – SO – 1,79 ha, z toho je 1,71 ha zemědělských pozemků – jde o proluku mezi stávající zástavbou. Z7 – SO – 1,27, z toho 1,20 ha zemědělských pozemků – jde o proluku mezi stávající zástavbou. Z19 – SO – 1,90 ha, z toho je 1,85 ha zemědělských pozemků – plocha navazuje na stávající zástavbu, část plochy je přebírána z předchozího územního plánu. Z28 – SO – 3,59 ha a navazující plocha Z29 – DP – 0,92 ha, celkem 4,51 ha zemědělských pozemků – jde o proluku mezi stávající zástavbou; celá plocha č. Z29 (plocha navrženého parkoviště pro potřeby Ski areálu Řeka) a část plochy Z28 je přebírána z předchozího územního plánu. Z46 – SO – 0,62 ha a navazující plocha Z47 – DP – 0,92 ha, celkem 1,54 ha zemědělských pozemků – plochy navazují na stávající zástavbu; plocha č. Z47 je v celém rozsahu přebírána z předchozího územního plánu (jde o plochu navrženého parkoviště pro potřeby Ski areálu Řeka). ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 41 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Výše uvedené plochy jsou určeny jednak pro obytnou výstavbu, jednak pro výstavbu parkovišť. V případě ploch navržených pro obytnou výstavbu je jejich větší výměra vyvolána požadavkem na vymezování plošně rozsáhlých pozemků, odpovídajících charakteru rozptýlené zástavby, které nenaruší krajinný ráz – ve skutečnosti bude značná část těchto pozemků, vymezených jako zastavitelné plochy, i nadále ponechána jako trvalé travní porosty. V případě ploch navržených pro výstavbu parkovišť jde o řešení problému s parkováním pro návštěvníky Ski areálu Řeka.

Posouzení a zdůvodnění záboru zemědělských pozemků Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou v převážné většině navrženy v návaznosti na stávající zástavbu, v prolukách mezi rozptýlenou zástavbou; jde převážně o plochy určené pro bydlení a občanskou vybavenost. Značnou část navržených zastavitelných ploch představují plochy, které jsou již obsaženy v platném územním plánu a které je tady v zájmu kontinuity rozvoje řešeného území i nadále respektovat. Přehled navržených zastavitelných ploch, které jsou přebírány z předchozího územního plánu, je přiložen v tabulkové příloze; jejich celková výměra je 17,21 ha, z toho 9,95 ha zemědělských pozemků. Tento zábor byl vyhodnocen již v předchozím územním plánu. Záborem navržených ploch nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu ani zemědělských cest. Zemědělské pozemky v celém řešeném území jsou v nejhorší kvalitě ve třídě ochrany V. Půdy v lepší kvalitě se v území nevyskytují.

4.1.2 Zábory PUPFL Celkem se předpokládá trvalý zábor 6,90 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Tab. 5: Předpokládaný zábor PUPFL plocha funkční využití Z20-PV Z23-PV K2-RN K3-RN

plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství plochy rekreace na plochách přírodního charakteru plochy rekreace na plochách přírodního charakteru

celkem

zábor (ha) 0,09 0,05 6,29

kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské

0,47

10 – lesy hospodářské

6,90

V případě ploch Z20 – PV a Z23 – PV jde o pozemky vedené v katastru nemovitostí jako lesní pozemek, ve skutečnosti zde však jsou vybudovány příjezdové komunikace ke stávající zástavbě; zastavitelné plochy jsou zde vymezeny proto, aby mohly být stávající komunikace legalizovány. Plochy K2 a K3 jsou navrženy pro rozšíření, případně vybudování nových sjezdovek ve Ski areálu Řeka. Výstavba v ostatních navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 42 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


plochy: Z1 – SO, Z2 – VD, Z5 – SO, Z6 – SO, Z7 – SO, Z19 – SO, Z20 – PV, Z22 – SO, Z28 – SO, Z30 – PV, Z31 – SO, Z35 – SO, Z36 – PV, Z37 – OV, Z38 – PV, Z39 – SO, Z40 – SO, Z41 – SO, Z42 – SO, Z43 – SO, Z45 – SO, Z48 – SO, Z49 – PV, Z50 – SO, Z52 – OV, Z53 – PV, Z54 – PV, Z55 – PV, Z56 – PV, Z57 – PV. P2 – OV.

4.1.3 Erozní situace a stabilita svahů Realizací hodnoceného územního plánu dojde v řešeném území na konkrétních plochách ke změně jejich dosavadního využívání (zábory ZPF a PUPFL). V řešeném správním území jsou dále evidovány plochy vykazující vysokou náchylnost k sesuvům. Přesto, že v území nejsou registrovány aktivní plochy sesuvů, nacházejí se v něm plochy patřící do kategorie potenciálních sesuvů. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze a priori vyloučit ovlivnění erozní situace a stability svahů uplatněním uvažovaného ÚP. Vyhodnocení vlivu ÚP Řeka na tento aspekt je obsaženo v kapitole 6.

4.1.4 Využívání hornin a nerostných zdrojů Na území obce Řeka se nacházejí následující výhradní ložiska, chráněná ložisková území, dobývací prostory a prognózní zdroje nerostných surovin – viz Tab. 1. Tab. 6: Výhradní ložiska, chráněná ložisková území, dobývací prostory a prognózní zdroje nerostných surovin v k.ú. obce Řeka. Číslo Název Organizace Nerost Slezský kámen, a.s., DP 70430 Řeka pískovec Jeseník Slezský kámen, a.s., kámen pro hrubou a ušlechtilou B 3043900 Řeka Jeseník kamenickou výrobu Imperial Energy s.r.o., B 326700 Komorní Lhotka zemní plyn Ostrava CHLÚ Čs. část Hornoslezské OKD, a.s., Ostrava uhlí černé, zemní plyn 14400000 pánve CHLÚ Imperial Energy s.r.o., Komorní Lhotka zemní plyn 23670000 Ostrava kámen pro hrubou a ušlechtilou R 9271400 Řeka – Gutský vršek MŽP, Praha 10 kamenickou výrobu Průzkumné území Oldřichovice 050012 Vysvětlivky: DP B CHLÚ R

dobývací prostor výhradní ložisko chráněné ložiskové území prognózní zdroj

Stávající plochy těžby NT zůstávají beze změny, plochy pro rozvoj těžby nerostných surovin se nenavrhují. Těžba nerostných surovin je však možná i mimo vymezené plochy v rámci stanoveného dobývacího prostoru – rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 43 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


ve smyslu § 27 odst. 6 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutím o využití území a s odvoláním na ustanovení § 80 odst. 2 písm. b) stavebního zákona rozhodnutím o změně využití území. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se v souvislosti s realizací hodnoceného ÚP Řeka nepředpokládá ovlivnění stávajícího využívání hornin a nerostných zdrojů.

4.2 Voda Celé správní území obce leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy, což s sebou přináší zvýšené nároky na ochranu zdrojů povrchových i podzemních vod.

4.2.1 Jakost povrchových a podzemních vod V obci Řeka není v současné době vybudován systém veřejné kanalizace, pouze v centru obce je vybudována stoka jednotné kanalizace v délce cca 0,5 km, do které jsou zaústěny dešťové i pročištěné splaškové vody z domovních ČOV. Pro zlepšení kvality podzemních a povrchových vod územní plán navrhuje pro odkanalizování stávající a nově navržené zástavby výstavbu splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy v celkové délce cca 3 km se zakončením na navržené čistírně odpadních vod v severní části obce. Recipientem pročištěných splaškových vod z ČOV bude Ropičanka. V souvislosti s uvažovanou výstavbou větších parkovišť (cca nad 10 stání) a jiných zpevněných ploch může dojít ke kontaminaci dešťových vod ropnými látkami. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze v souvislosti s realizací územního plánu nelze vyloučit významný vliv na stávající stav povrchových či podzemních vod v zájmovém území. Vyhodnocení vlivu ÚP Řeka na tento aspekt je obsaženo v kapitole 6.

4.2.2 Změny odtokových poměrů Hodnocený územní plán předpokládá výstavbu čtyř parkovišť o celkové ploše 2,3 ha a kapacitě 850 parkovacích míst, jakožto i další přeměny doposud nezpevněných ploch na zpevněné. Některé plochy navržených změn využití území jsou navíc lokalizovány na podmáčených stanovištích, která mohou být významná z hlediska retence vody v krajině. V souvislosti s realizací územního plánu proto nelze vyloučit významný vliv na odtokové poměry v zájmovém území. Vyhodnocení vlivu ÚP Řeka na tento aspekt je obsaženo v kapitole 6.



4.3 Ovzduší a klima Značný vliv na kvalitu ovzduší v obci mají velké zdroje znečištění v regionu, které jsou v případě řešeného území relativně blízko (zejména hutní a energetické podniky v Ostravě, Frýdku-Místku a Třinci). V úvodu je nutno připomenout, že řešené území je součástí největší velkoplošné oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území České republiky. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004–2010 patřilo řešené území částečně k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, dopady na obyvatelstvo, jsou však nižší než v centru a na severu Ostravské aglomerace. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Situace je horší zejména v málo provětrávaných sníženinách, podél vodních toků a podél zatížených komunikací. Stav ovzduší se v jednotlivých letech se odlišuje, také v závislosti na průběhu počasí a množství emisí produkovaných mimo řešené území (hospodářské aktivitě producentů znečišťujících látek). V řešeném území mají přímý negativní vliv na čistotu především malé zdroje znečištění (zejména v zimním období v inverzních, málo provětrávaných sníženinách, obvykle podél vodních toků). Situaci příznivě ovlivňuje částečná plynofikace obce. Obecně nepříznivě působí zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Vliv těžby v kamenolomech ležících na severním okraji obce na kvalitu ovzduší v obci je malý – lomy leží víceméně mimo obytnou zástavbu a hodnocený územní plán s dalším rozvojem těžby v zájmovém území nepočítá. Emise z dopravy nepředstavovaly doposud v obci problém – jde o koncovou dopravu, silnice III/4764 v obci končí a hlavní zátěž tedy představuje pouze cílová doprava za rekreací. Potenciální negativní vliv realizace územního plánu Řeka na kvalitu ovzduší nelze vyloučit zejména vzhledem k předpokládanému navýšení dopravního zatížení obce v souvislosti s rozvojem rekreačních aktivit a kumulaci znečištění z dopravy s ostatními zdroji v okolí.

4.4 Příroda a krajina 4.4.1 Stávající přírodní a přírodě blízké biotopy V řešeném území se nachází řada přírodně hodnotných stanovišť (přírodní úseky vodních toků, podmáčená stanoviště, luční a lesní porosty, atd.), majících z hlediska širších ekologických vazeb v krajině nezastupitelný význam. Potenciální konflikty rozvojových ploch s těmito ekologicky hodnotnými lokalitami jsou vyhodnoceny v kapitole 6.

4.4.2 Fauna a flóra V katastrálním území obce je udáván výskyt řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, viz nálezová databáze ochrany přírody (AOPK ČR 2014). Některé nálezové údaje jsou lokalizovány v prostoru návrhových ploch či v jejich bezprostředním okolí. Konflikt ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 45 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


konkrétních ploch navržených změn využití území a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů je podrobně vyhodnocen v kapitole 6.

4.4.3 Chráněná území a předměty jejich ochrany Vysoká koncentrace významných biologických hodnot v území je evidentní z míry jeho legislativní ochrany. Naprostá většina katastrálního území obce se nachází ve velkoplošném zvláště chráněném území (VZCHÚ) – chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Dále se téměř celé území obce Řeka nachází na území evropsky významné lokality (EVL) Beskydy (CZ0724089) a ptačí oblasti (PO) Beskydy (CZ0811022). V neposlední řadě se ve správním území obce Řeka se nachází jedno maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) – PR Ropice. Charakteristiky dotčených chráněných území a předmětů jejich ochrany jsou podrobně rozvedeny v kapitole 3.2. Vliv realizace územního plánu na chráněná území a předměty jejich ochrany je vyhodnocen v kapitole 6. Hodnocení vlivu ÚP na příznivý stav druhů a přírodních stanovišť, které jsou předmětem ochrany PO a EVL Beskydy, a zásady jejich ochrany při uplatňování ÚP vypracoval RNDr. Marek Banaš, Ph.D. v posouzení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění v červenci 2014. Závěry tohoto naturového hodnocení jsou přeneseny do Kap. 6 tohoto dokumentu. Tab. 7: Potenciálně kolizní plochy z pohledu ochrany přírody a krajiny. kód Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25

využití plochy SO VD TI SO SO SO SO PV OH OH SO PV SO PV SO SO SO PV SO PV PV SO PV VZ SO

důvod zařazení leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, blízkost památného stromu leží v EVL a PO Beskydy, blízkost památného stromu, II. zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy, II zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy, II. zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy



Tab. 7: pokračování kód Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 K1 K2 K3 P1 P2

využití plochy ZV SO SO DP PV SO SO PV SO SO PV OV PV SO SO SO SO SO OV SO SO DP DP PV SO DP OV PV PV PV PV PV RN RN RN SO OV

důvod zařazení leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, II. zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy, II. zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, II. zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, II. zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy, zásah do VKP leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy, II. zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy, blízkost PR Ropice, II. zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy, II. zóna CHKO leží v EVL a PO Beskydy leží v EVL a PO Beskydy

4.4.4 Významné krajinné prvky (VKP), památné stromy Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle § 6 výše citovaného zákona. Na území obce Řeka se nachází pouze VKP ze zákona. Některé navržené plochy v ÚP Řeka mohou negativně ovlivnit významné krajinné prvky. Jedná se zejména o prodloužení malé sjezdovky (plocha K2), které by si vyžádala vykácení lesních porostů na ploše cca 5 ha, dále o plochy navržené v nivě řeky Ropičanky. Návrhové plochy Z14 a Z15 se dále nachází v bezprostřední blízkosti památného stromu, chráněného dle zákona 114/1992 sb. v platném znění. Z § 46, odst. 3, cit. zákona vyplývají ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 47 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


základní ochranné podmínky v tom smyslu, že v ochranném pásmu památného stromu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost.

4.4.5 Krajinný ráz Krajinný ráz je definován v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, který je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu (zejména umisťování a povolování staveb) mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka krajiny a vztahů v krajině.

4.4.6 Prostupnost krajiny Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu (def. MŽP). Cílem vymezení územního systému ekologické stability v řešeném území je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Popis skladebných částí územního systému ekologické stability je uveden v kapitole 3.2.5.

4.5 Veřejné zdraví obyvatelstva vč. sociálně ekonomických jevů 4.5.1 Kvalita ovzduší Problematika kvality ovzduší je podrobně rozepsána v kapitole 4.3. Vyhodnocení vlivu realizace územního plánu Řeka na kvalitu ovzduší ve vztahu k veřejnému zdraví obyvatelstva je obsahem kapitoly 6.

4.5.2 Hluk a vibrace Hluková situace v obci je dnes závislá především na intenzitě dopravy. Legislativní rámec pro ochranu obyvatel před hlukem je vymezen zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v § 30 a 31. Tento zákon mj. ukládá vlastníkům resp. správcům pozemních komunikací, železnic a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (zdroje hluku) povinnost zajistit technickými, organizačními a dalšími opatřeními, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb. Hluk v obci Řeka z dopravy generuje převážně silnice III/4764, jejíž frekventovanost je aktuálně nízká. Protože však realizací hodnoceného územního plánu může eventuálně dojít k navýšení dopravní zátěže v obci a některé navrhované smíšené obytné plochy určené např. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 48 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


pro bydlení jsou lokalizovány v bezprostřední blízkosti této silnice, je obsahem kapitoly 6. vyhodnocení realizace územního plánu ve vztahu k tomuto aspektu.

4.5.3 Sociální a ekonomická situace obyvatelstva Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje obcí, regionů s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je analyzuje zejména plošně (z hlediska rozsahu a lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel. Obec Řeka vykazovala ke konci roku 2011 cca 7,7% míru nezaměstnanosti. V současnosti je prakticky závislá na zdrojích pracovních míst v okolí.

4.6 Hmotný majetek a kulturní památky Na území obce je evidována jedna nemovitá kulturní památka památkového fondu ČR, a to venkovský dům č.p. 7, nacházející se na parcelách 33 a 197/3 (dle MonumNet na stránkách Národního památkového ústavu). Jde o ukázku roubené lidové architektury z poloviny 19. století, typické pro oblast. Na území obce Řeka se dále nacházejí památky místního významu – původní dřevěné chalupy, kříže, kaplička na hřbitově, apod.

5 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a lokality Natura 2000 Popis problémů a složek životního prostředí, které by realizací územního plánu Řeka mohly být významně ovlivněny je podrobněji rozepsán v předchozí kapitole 4. Řešené území obecně vykazuje vysokou koncentraci biologických hodnot, což dokládá míra jeho legislativní ochrany. Veškeré rozvojové aktivity v území je proto zapotřebí obzvláště pečlivě posuzovat v kontextu jejich obecně vysokého potenciálu negativně ovlivnit přírodní prostředí. Vliv realizace územního plánu na chráněná území a předměty jejich ochrany, včetně vyhodnocení vlivu na VKP a skladební prvky ÚSES je popsán v kapitole 6. Hodnocení vlivu ÚP na příznivý stav druhů a přírodních stanovišť, které jsou předmětem ochrany PO a EVL Beskydy, a zásady jejich ochrany při uplatňování ÚP vypracoval RNDr. Marek Banaš, Ph.D. v posouzení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se závěrem, že hodnocený Územní plán Řeka nebude mít při dodržení ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 49 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


definovaných doporučení významně negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany lokalit soustavy NATURA 2000, ani na jejich celistvost.

6 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územního plánu na životní prostředí Návrh územního plánu je invariantní a vychází z požadavků zadání územního plánu. S ohledem na tuto skutečnost je invariantní i hodnocení jeho vlivů. Zpracovatel SEA hodnotí zjištěné nebo předpokládané kladné a záporné vlivy posuzovaného ÚP Řeka na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi. Hodnocení návrhu ÚP Řeka je realizováno na základě poznatků z terénního průzkumu zájmového území (červen 2014), náhledu do dat nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), dat mapování biotopů (2007) poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny, konzultace na Správě CHKO Beskydy a zpracování dalších tištěných a digitálních dat o sledovaném území (viz seznam literatury). Hodnoceny jsou vlivy primární, sekundární, synergické, kumulativní, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, trvalé a přechodné. Předmětem hodnocení jsou jednotlivé návrhové plochy předkládaného ÚP Řeka, přičemž míra jejich vlivu na referenční cíl je vyjádřena pětistupňovou škálou specifikovanou v následující tabulce. V případě, že byly pro konkrétní plochy navržena doporučení zmírňující výsledný vliv na jednotlivé složky životního prostředí je v tabulce na prvním místě uveden vliv při realizaci plochy v plném rozsahu a za znaménkem / následuje konstatovaný vliv při dodržení navržených zmírňujících opatření. Tab. 8: Stupnice hodnocení předpokládaných vlivů na životní prostředí. Hodnota vlivu Specifikace +2 Výrazně pozitivní vliv +1 Mírně pozitivní vliv 0 Bez vlivu (neutrální vliv) -1 Mírně negativní vliv -2 Výrazně negativní vliv Hodnocení vlivů na půdu a horninové prostředí vychází z posouzení nutnosti záboru ZPF a PUPFL, posouzení respektování ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění, potenciální možnosti ovlivnění erozní situace a stability svahů, zohlednění míry stávajícího využívání nerostného bohatství a dalších specifických aspektů lokality. Zábory ZPF a PUPFL jsou hodnoceny dle následující škály významnosti: Významný nepříznivý vliv (-2):  Zábor ZPF či PUPFL o rozsahu větším než 5 ha ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 50 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


 

U ZPF převažují půdy nejvyšších tříd ochrany (I, II) U PUPFL nelze vyloučit vliv přeměny pozemků na další ekologické parametry území (stabilita svahů, stabilita okolních porostů, odtokové poměry území, atd.)

Mírně negativní vliv (-1):  Zábor ZPF či PUPFL o rozsahu 0,5 – 5 ha  Přihlédnutí k dalším specifickým aspektům lokality (ochranná pásma, erozní situace, atd.) Neutrální vliv (0):  Bez záboru ZPF či PUPFL či je jeho rozsah do 0,5 ha Mírně až významně pozitivní vliv (+1,+2):  Budoucí záměr má potenciál pro rozšíření stávající rozlohy ZPF či PUPFL  Budoucí záměr má potenciální pozitivní až významně pozitivní vliv na další specifické aspekty (stabilita půd, pozitivní dopad na půdní procesy, atd.) Hodnocení vlivů ÚP na ovzduší a klima vychází z posouzení příspěvku navrhované plochy a jejího předpokládaného funkčního využití ke stávající míře znečištění ovzduší. Pokud je předpokládaný imisní příspěvek budoucího zdroje menší než 20 % referenční hodnoty a není překročen imisní limit ve vztahu k průměrným ročním koncentracím, je vliv takového zdroje považován za bezvýznamný. Rozvojové plochy, které by samy o sobě měly negativní či výrazně negativní vliv na ovzduší nebyly v ÚP identifikovány. U vybraných ploch však byl konstatován sekundární dopad jejich realizace na kvalitu ovzduší, obvykle v důsledku předpokladu jejich vlivu na zvýšení intenzity dopravy. Předpokládané vlivy ÚP na vodní složku životního prostředí zahrnuje posouzení potenciálu realizovaných ploch ovlivnit stávající stav povrchových a podzemních vod, odtokových poměrů a retence v krajině. Přírodní a krajinně-estetická složka životního prostředí byla při hodnocení předkládaného ÚP shledána jako potenciálně nejvíce kolizní, což vyplývá z biologické hodnoty daného území a stupně jeho legislativní ochrany. Větší či menší konflikt zájmů rozvoje obce a zájmů ochrany přírody byl identifikován na více návrhových plochách, proto bylo v jejich případě hodnocení obvykle doplněno o doporučení úpravy realizace těchto ploch tak, aby byl rozsah potenciálního negativního ovlivnění co nejnižší. Hodnocení přírodní a krajinno-estetické složky životního prostředí zahrnovalo posouzení návrhových ploch ve vztahu k jejich potenciálu ovlivnit stávající stav přírodních či přírodě blízkých stanovišť, stávající stav a početnost populací fauny a flóry, stav zvláště chráněných území a předmětů jejich ochrany, stav a funkčnost významných krajinných prvků, památných stromů, skladebných prvků ÚSES a vliv na krajinný ráz. Zhodnocení vlivu ÚP na lokality soustavy Natura 2000 a předměty jejich ochrany byly vyhodnoceny zvlášť v samostatné části předkládané dokumentace (viz naturové hodnocení – Banaš 2014). Vliv realizace ÚP Řeka na veřejné zdraví obyvatelstva a socio-ekonomické (SE) aspekty byl hodnocen na základě potenciálu návrhových ploch ovlivnit stávající imisní situaci v obci, akustickou situaci a eventuálně také sociální či ekonomickou situaci zdejších obyvatel (pracovní příležitosti, posílení stávajících podnikatelských aktivit a záměrů v obci, atd.). Vliv na hmotný majetek a kulturní památky zahrnoval zejména posouzení míry vlivu uplatnění územního plánu na předměty památkové péče v obci a drobné památky místního významu. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 51 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


6.1 Souhrnné zhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí V Tabulce 9 je souhrnnou formou znázorněno zhodnocení míry potenciálního vlivu realizace jednotlivých návrhových ploch územního plánu na životní prostředí, resp. na jeho jednotlivé složky. Veškeré střetové situace jsou posléze blíže identifikovány, popsány a zhodnoceny v následující kapitole zaměřené na podrobné vyhodnocení. Tab. 9: Hodnocení významnosti vlivu realizace ploch ÚP na složky životního prostředí. Využití Plocha Potenciálně ovlivnitelná složka životního prostředí plochy

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32

SO VD TI SO SO SO SO PV OH OH SO PV SO PV SO SO SO PV SO PV PV SO PV VZ SO ZV SO SO DP PV SO SO

Půda a horninové prostředí

Ovzduší a klima

0 0 0 0 -1/0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1/0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1/0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Voda

Příroda a krajina

Veřejné zdraví a socioekonomické aspekty

Hmotný majetek a kulturní památky

0 +1 +1 0 -1/0 0 0 až -1/0 0 0 0 -1/0 0 0 0 -1/0 0 0 0 0 až -1/0 0 0 0 0 0 -1/0 0 0 0 -1 0 0 0

0 -2/-1 -2/-1 0 -2/0 0 -1/0 0 -1/0 0 -2/0 až -1 0 -1/0 0 -2/0 -2 0 0 -2/0 0 -1/0 -2/0 0 0 -2/0 až -1 0 -2 -2/0 až -1 -2 0 0 -1/0

0 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0



Tab. 9: pokračování Využití Plocha plochy

Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 K1 K2 K3 P1 P2

PV SO SO PV OV PV SO SO SO SO SO OV SO SO DP DP PV SO DP OV PV PV PV PV PV RN RN RN SO OV

Potenciálně ovlivnitelná složka životního prostředí Půda a horninové prostředí

Ovzduší a klima

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 -1/0 až -1 -1 0 0 0 až -1/0 0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Voda

Příroda a krajina

Veřejné zdraví a socioekonomické aspekty

Hmotný majetek a kulturní památky

0 0 -1/0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1/ až-1 -1 0 0 -1/0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-1/0 -1/0 -2/0 0 0 -1/0 -1/0 -1/0 -1/0 -1/0 -1/0 -1/0 -1/0 -1/0 -2/-1 -2 0 -1/0 -1/0 0 -1/0 -2/0 -2/0 -2/0 -2/0 -1/0 -2 -1 0 -1/0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 až +1 0 až +1 0 až +1 0 až +1 0 až +1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

6.2 Detailní zhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí Detailní část hodnocení obsahuje stručnou charakteristiku každé z návrhových ploch ÚP Řeka. Identifikovány jsou rovněž nejvýznamnější zjištěné střetové situace vyplývající z realizace územního plánu ve vztahu k některé ze složek životního prostředí. Hodnoceny jsou jak předpokládané vlivy jednotlivých ploch v navrženém rozsahu i vlivy vyplývající z těchto ploch při zapracování doporučujících opatření. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 53 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Z1 – Sever – SO – plochy smíšené obytné (0,04 ha) Plocha určená pro smíšenou obytnou zástavbu. Plocha se nachází v severním okraji katastru obce, je dostupná ze stávající místní komunikace. Plocha je již zastavěná, jedná se tedy o legalizaci stávajícího stavu. Plocha se nachází ve III. Zóně CHKO Beskydy a na území EVL a PO Beskydy. V současnosti vegetace na této ploše odpovídá biotopu X1 – Urbanizovaná území. Vegetace na této ploše před výstavbou rodinného domu byla dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 klasifikována jak biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy) s přechodem k biotopu T1.5. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. S ohledem na skutečnost, že plocha je již v současnosti zastavěná, je její zanesení do návrhu ÚP z pohledu všech hodnocených složek životního prostředí akceptovatelné. Realizace nepředpokládá vliv na veřejné zdraví obyvatelstva. Obr. 14: Plocha Z1 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).

Z2 – U lomu – VD – plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba (0,34 ha) Z3 – ČOV – TI – plochy technické infrastruktury (0,11) Navržené plochy čistírny odpadních vod a jejího technického zázemí se nachází v severní části katastru obce v blízkosti ploch kamenolomů, jsou dostupné ze stávající komunikace. Z hlediska územní ochrany se plochy nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 odpovídá vegetace na těchto plochách mozaice biotopů X13 – Nelesní stromové výsady mimo sídla a X1 – Urbanizovaná území. Dle aktuálního terénního průzkumu na plochách odpovídá porost biotopu X12 Nálety pionýrských dřevin místy s přechodem do přírodního biotopu L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy (typ stanoviště 91E0 – předmět ochrany EVL Beskydy). Ve stromovém patře dominuje javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), vtroušeně olše lepkavá (Alnus glutinosa), podrost je nitrofilního charakteru. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 54 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Plochy se nacházejí v nivě řeky Ropičanky, zasahují tak do VKP údolní niva a při jejich realizaci dojde k ovlivnění VKP vodní tok. Plochy se dle katastru nemovitostí nachází na nelesních pozemcích kategorie ostatní plocha (neplodná půda, dobývací prostor), plocha Z2 však zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Vzhledem k účelu ploch – výstavba ČOV a potřebného technického zázemí není možné plochy umístit do jiné, méně konfliktní lokality. V případě realizace těchto ploch doporučujeme pro zachování přirozených funkcí řeky Ropičanky zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. V takovém případě by realizace ploch znamenala mírně negativní vliv (-1) na VKP. V případě neakceptování výše uvedeného doporučení lze s ohledem na rozsah zásahu do VPK nivy a vodního toku Ropičanky hodnotit vliv realizace ploch jako významně negativní (-2). Z hlediska vodní složky životního prostředí má realizace plochy i potenciál mírně negativního dopadu na stávající odtokové poměry v důsledku zásahu do nivy říčky Ropičanky (viz předchozí odstavec), ale zároveň bude mít potenciální mírně pozitivní dopad (+1) na kvalitu stavu povrchových a podzemních vod, kterou lze z hlediska vodní složky životního prostředí dané oblasti považovat za elementárnější hledisko. Obdobnou míru vlivu (+1) lze spatřovat i ve vztahu k veřejnému zdraví obyvatelstva a jeho socio-ekonomickým aspektům. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Při akceptování doporučujících opatření lze danou plochu považovat z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví za akceptovatelnou. Z53 – Cyklostezka I. – PV – plochy veřejných prostranství (0,03 ha) Plocha pro výstavbu komunikace (cyklostezky) se nachází v severní části katastru obce. Z hlediska územní ochrany zasahuje jižní okraj plochy do prostoru EVL Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 odpovídá vegetace na této ploše mozaice biotopů X13 – Nelesní stromové výsady mimo sídla (40 %) a X1 – Urbanizovaná území (60 %). Plocha se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci může dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. V případě realizace této plochy je nutné minimalizovat zásahy do břehových porostů, avšak v nevyhnutelných případech jsou možné. Pro zachování přirozených funkcí řeky Ropičanky doporučujeme zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. V některých lokalitách bývá u cyklostezek realizováno ochranné (bezpečnostní) kácení dřevin podél jejich trasy. V případě očekávaní takového požadavku u navrhovaných cyklostezek v k.ú. Řeka je nezbytné, aby po provedeném kácení zůstal zachován uváděný ochranný pás dřevin podél břehu toku o šířce minimálně 6 metrů. V místech, kde bude nutné zasáhnout do břehových porostů je vhodné, pokud to prostorové parametry dovolují, zajistit náhradní výsadby dřevin vhodného druhového složení. Druhovou skladbu výsadeb je vhodné konzultovat s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Dále je vhodné upřednostnit přírodní povrch cyklostezky před asfaltováním povrchu apod. Při dodržení těchto podmínek lze očekávat zanedbatelný vliv realizace plochy na stav dotčených VKP. V případě neakceptování výše uvedeného doporučení lze predikovat potenciální mírně negativní vliv (-1) na stav VKP údolní niva a VKP vodní tok a tedy i obecně na stav přírody a krajiny jako příslušnou složku životního prostředí.



Z hlediska vlivu realizace plochy na veřejné zdraví a SE aspekty lze predikovat nevýznamný až mírně pozitivní vliv (0 až +1) v důsledku podporování aktivního života obyvatelstva a rozvoje šetrného cestovního ruchu v oblasti. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Plochu lze považovat z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví za akceptovatelnou. Z54 – Cyklostezka II. – PV – plochy veřejných prostranství (0,15 ha) Plocha pro výstavbu komunikace (cyklostezky) se nachází v severní části katastru obce. Z hlediska územní ochrany se plocha nachází na přechodu III. a IV. zóny CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 odpovídá vegetace na této ploše mozaice biotopů X1 – Urbanizovaná území (60 %), X5 – Intenzivně obhospodařované louky (10 %), X3 – Extenzivně obhospodařovaná pole a X14 – Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace. Plocha se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci může dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. V případě realizace této plochy je nutné minimalizovat zásahy do břehových porostů, avšak v nevyhnutelných případech jsou možné. Pro zachování přirozených funkcí řeky Ropičanky doporučujeme zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. V některých lokalitách bývá u cyklostezek realizováno ochranné (bezpečnostní) kácení dřevin podél jejich trasy. V případě očekávaní takového požadavku u navrhovaných cyklostezek v k.ú. Řeka je nezbytné, aby po provedeném kácení zůstal zachován uváděný ochranný pás dřevin podél břehu toku o šířce minimálně 6 metrů. V místech, kde bude nutné zasáhnout do břehových porostů je vhodné, pokud to prostorové parametry dovolují, zajistit náhradní výsadby dřevin vhodného druhového složení. Druhovou skladbu výsadeb je vhodné konzultovat s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Dále je vhodné upřednostnit přírodní povrch cyklostezky před asfaltováním povrchu apod. Při dodržení těchto podmínek lze očekávat zanedbatelný vliv realizace plochy na stav dotčených VKP. V případě neakceptování výše uvedeného doporučení lze vzhledem k značnému rozsahu realizované plochy predikovat potenciální významně negativní vliv (-2) na stav VKP údolní niva a VKP vodní tok a břehový biotop a tedy i obecně na stav přírody a krajiny jako příslušnou složku životního prostředí. Z hlediska vlivu realizace plochy na veřejné zdraví a SE aspekty lze predikovat nevýznamný až mírně pozitivní vliv (0 až +1) v důsledku podporování aktivního života obyvatelstva a rozvoje šetrného cestovního ruchu v oblasti. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Plochu lze při akceptování doporučujících opatření považovat z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví za akceptovatelnou. Z4 – U koupaliště – SO – plochy smíšené obytné (0,58 ha) Plocha se nachází v severní části katastru obce, je dostupná z místní komunikace, doplňuje proluku jinak kompaktní zástavby rodinných domů a chat. Z hlediska územní ochrany se plocha nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 odpovídá vegetace na této ploše mozaice biotopů X1 – Urbanizovaná území (60 %), X5 – Intenzivně obhospodařované louky (10 %), X3 – Extenzivně obhospodařovaná pole a X14 – Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace. Přímo na této ploše převažuje biotop X3 – na ploše se nachází mozaika polí, zahrádek, drobných staveb a ovocných sadů. U plochy nebyl identifikován významný konflikt s jednotlivými složkami ŽP. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 56 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Realizace této plochy je z pohledu všech složek životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Obr. 15: Plochy Z2, Z3, Z4, Z53 a Z54 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).

Obr. 16: Pohled na plochu Z4.



Z5 – Pod Godulou I. – SO – plochy smíšené obytné (1,79 ha) Plocha se nachází v severní části katastru obce, je dostupná z místní komunikace, doplňuje rozsáhlou proluku rozptýlené zástavby rodinných domů a chat. Z hlediska územní ochrany se plocha nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 odpovídá vegetace luk biotopu T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB - V, DG – 2, RH – 3, SF – MP) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy), okrajové části plochy se zástavbou pak odpovídají biotopu X1 – Urbanizovaná území. Návrhová plocha je plošně velmi rozsáhlá (cca 1,8 ha), zabírá celou luční enklávu mezi zástavbou. Plocha je navíc značně svažitá, pohledově exponovaná a nachází se v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Z hlediska ZPF představuje plocha nezanedbatelný zábor o rozsahu 1,71 ha. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Z výše uvedených důvodů doporučujeme na ploše realizovat maximálně 3 rodinné domy, optimálně ve vazbě na stávající přístupové komunikace. Na zbývající části návrhové plochy doporučujeme ponechat stávající, převážně luční biotopy. Charakter budoucí výstavby je nezbytné přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu. V případě neakceptování tohoto doporučení lze vliv realizace plochy na přírodu a krajinu hodnotit jako potenciálně významně negativní (-2). Z hlediska vlivu na půdu a horninové prostředí by byl konstatován mírně negativní (-1) vliv na tuto složku ŽP a rovněž mírně negativní (-1) vliv na vodní složku v důsledku ne bezvýznamné změny odtokových poměrů a retenční schopnosti území. V případě akceptování omezení rozsahu využití navrhované plochy lze vliv na všechny složky ŽP hodnotit jako bezvýznamný (0) a v takovém případě je její realizace z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví akceptovatelná. Obr. 17: Pohled na plochu Z5.



Obr. 18: Plochy Z5, Z6 a P1 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).

Z6 – Pod Godulou II. – SO – plochy smíšené obytné (0,05 ha) Plocha se nachází v severní části katastru obce, je dostupná z místní komunikace, doplňuje proluku zástavby mezi dvěma rodinnými domy. Travní porost na ploše je několikrát ročně intenzivně sečen. Z hlediska územní ochrany se plocha nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 odpovídá vegetace luk biotopu T1.3 – Poháňkové pastviny (RB – W). Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. U plochy nebyl identifikován významný konflikt s jednotlivými složkami ŽP. Realizace této plochy je z pohledu všech složek životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná.




P1 – Pod Godulou – SO – plochy smíšené obytné (0,19 ha) Plocha se nachází v severní části katastru obce, je dostupná z místní komunikace, doplňuje proluku zástavby. Z hlediska územní ochrany se plocha nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha je oplocená a nepravidelně obhospodařovaná, v severním okraji je umístěna deponie zeminy a štěrku sloužící jako parkovací plocha. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). U plochy nebyl identifikován významný konflikt s jednotlivými složkami ŽP. Realizace této plochy je z pohledu všech složek životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Obr. 20: Pohled na plochu P1 ze stávající komunikace.

Z7 – U rybníka – SO – plochy smíšené obytné (1,27) Z8 – Místní komunikace U rybníka – PV – plochy veřejných prostranství (0,04 ha) Plochy vyplňují luční enklávu mezi stávající zástavbou a lesem a jsou dostupné z místní komunikace. Z hlediska územní ochrany se plochy nachází převážně ve IV. zóně (okrajově ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 60 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


ve III. zóně) CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na těchto plochách hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Aktuálně se ve východní části ploch, které leží v podmáčené nivě, nachází mozaika biotopů T1.5 – Vlhké pcháčové louky a T1.6 – Tužebníková lada, směrem k západu vegetace přechází v mezofilní ovsíkové louky – biotop T1.1 (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy), v ploše luk se nachází drobné stavby. Jižně od ploch se nachází rybníček, v jehož prostoru a okolí byl v minulosti zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů. Konkrétně byl v roce 2008 na břehu rybníčka zaznamenán výskyt dvou subadultních jedinců užovky obojkové (Natrix natrix) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Dále byl v okraji louky, na níž se nachází plocha Z7 a Z8, zaznamenán výskyt jednoho dospělého jedince ještěrky obecné (Lacerta agilis) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Choleva 2008). Podmáčený luční porost, který se nachází na velké části plochy, má význam i z hlediska retence vody v krajině. Realizace plochy Z7 představuje nikoliv bezvýznamný zábor ZPF v rozsahu 1,2 ha. Tato plocha rovněž zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Realizace plochy Z7 v rozsahu navrženém územním plánem představuje s ohledem na výše uvedené skutečnosti významný zásah do životního prostředí. Vzhledem k výše uvedeným údajům doporučujeme výstavbu max. 3 rodinných domů realizovat pouze na menší části návrhové plochy, konkrétně v severozápadní a západní části plochy, bez jakéhokoliv zásahu do mokřadů, které se nachází ve východní části plochy. V případě neakceptování tohoto doporučení lze vliv realizace plochy na přírodu a krajinu hodnotit jako potenciálně mírně negativní (-1) na půdu a přírodu a krajinu a nevýznamný až mírně negativní vliv (-1 až 0) na stav odtokových poměrů a schopnost retence vody v krajině. V případě akceptování omezení rozsahu využití navrhované plochy lze vliv na všechny složky ŽP hodnotit jako bezvýznamný (0) a v takovém případě je její realizace z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví akceptovatelná. Obr. 21: Pohled na plochu Z7.



Obr. 22: Plochy Z7 a Z8 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku – žlutou linií je oddělena severozápadní část plochy vhodná pro výstavbu (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).

Z9 – Hřbitov I. – OH – plochy občanského vybavení – hřbitovy (0,15 ha) Z55 – Cyklostezka III. – PV – plochy veřejných prostranství (0,32 ha) Plochy se nachází v blízkosti místního hřbitova, plocha Z9 je navržena pro jeho rozšíření. Plocha Z55 vede podél toku Ropičanky ještě více na jih – zobrazeno na dalším výřezu z koordinačního výkresu. Plochy Z9 a Z55 jsou dostupné ze stávající komunikace. Z hlediska územní ochrany se plochy nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na těchto plochách hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Plochy se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahují tak do VKP údolní niva a při jejich realizaci může dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. Plocha Z55 zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. V případě realizace této plochy je nutné minimalizovat zásahy do břehových porostů, avšak v nevyhnutelných případech jsou možné. Pro zachování přirozených funkcí řeky Ropičanky doporučujeme zachovat na východním okraji těchto ploch pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. V některých lokalitách bývá u cyklostezek realizováno ochranné (bezpečnostní) kácení dřevin podél jejich trasy. V případě očekávaní takového požadavku u navrhovaných cyklostezek v k.ú. Řeka je nezbytné, aby po provedeném kácení zůstal zachován uváděný ochranný pás dřevin podél břehu toku o šířce minimálně 6 metrů. V místech, kde bude nutné zasáhnout do břehových porostů je vhodné, pokud to prostorové parametry dovolují, zajistit náhradní výsadby dřevin vhodného druhového složení. Druhovou skladbu výsadeb je vhodné konzultovat s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Dále je vhodné upřednostnit přírodní povrch cyklostezky před asfaltováním povrchu apod. Realizace ploch v rozsahu předpokládaném územním plánem by s ohledem na rozsah zásahu do VKP nivy řeky Ropičanky pravděpodobně představovala neutrální (0) až mírně ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 62 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


negativní vliv (-1) na přírodu a krajinu u plochy Z9 a významně negativní vliv (-2) na přírodu a krajinu u plochy Z55. Při akceptování doporučení na zachování minimálního pásu bez zástavby a zachování břehového porostu by predikovaný vliv na VKP a přírodu a krajinu obecně byl neutrální (0). Z hlediska vlivu realizace plochy na veřejné zdraví a SE aspekty lze predikovat nevýznamný až mírně pozitivní vliv (0 až +1) v důsledku podporování aktivního života obyvatelstva a rozvoje šetrného cestovního ruchu v oblasti. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Plochu Z9 lze z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví považovat za akceptovatelnou, plochu Z55 rovněž při dodržení výše uvedených doporučení. Obr. 23: Plochy Z9, Z10, Z11, Z12, Z14, Z15 a severní části plochy Z55 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).



Obr. 24: Pohled na navrženou trasu cyklostezky – střední část plochy Z55.

Z11 – U hřbitova – SO – plochy smíšené obytné (0,75 ha) Plocha se nachází v blízkosti místního hřbitova, k ploše je navržena příjezdová komunikace (plocha Z12). Plocha se nachází ve značně podmáčené potoční nivě sevřené z obou stran vodotečí. Z hlediska územní ochrany se plocha nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop X5 – Intenzivně obhospodařované louky s přechodem do biotopu T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy) vzácně s prvky degradovaného biotopu T1.5 – Vlhké pcháčové louky. Výrazné narušení a přeměna stávajícího podmáčeného charakteru stanoviště by potenciálně mohlo představovat mírně negativní (-1) ovlivnění retence vody a odtokových poměrů v krajině. Plocha se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci v plném rozsahu nelze vyloučit i významně negativní (-2) ovlivnění přirozeně podmáčeného přírodního charakteru stanoviště a zejména stávajícího stavu VKP údolní niva. Doporučujeme realizovat zástavbu pouze v západní části plochy ve vazbě na stávající komunikaci a minimalizovat zásahy do stávající nelesní zeleně na ploše. V takovém případě by predikovaný vliv na přírodu a krajinu byl neutrální až mírně negativní (0 až -1), na vodní složku ŽP pak neutrální (0). Z hlediska ostatních složek ŽP nebyl na ploše identifikován významnější konflikt. V případě akceptování omezení rozsahu využití navrhované plochy je její realizace z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví akceptovatelná.



Obr. 25: Pohled na severní část plochy Z 11.

. Obr. 26: Pohled na jižní část plochy Z 11.

Z10 – Hřbitov II. – OH – plochy občanského vybavení – hřbitovy (0,12 ha) Z12 – Místní komunikace U hřbitova I. – PV – plochy veřejných prostranství (0,04 ha) Plochy se nachází v blízkosti místního hřbitova, plocha Z10 je navržena pro jeho rozšíření. Plochy jsou dostupné ze stávající komunikace. Z hlediska územní ochrany se plochy nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na těchto plochách hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Plochy Z10 a Z12 jsou aktuálně využívány jako pole. U ploch nebyl identifikován významný konflikt s jednotlivými složkami ŽP. Realizace ploch je z pohledu všech složek životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná.



Obr. 27: Pohled na plochu Z10 a západní část plochy Z11 ze stávající komunikace.

Z14 – Místní komunikace U lípy – PV – plochy veřejných prostranství (0,07 ha) Z15 – U lípy – SO – plochy smíšené obytné (0,69 ha) Plochy se nachází ve střední části obce, pro přístup na plochu Z15 je navržena příjezdová cesta (plocha Z14). Plochy částečně vyplňují proluku zástavby. Z hlediska územní ochrany se plochy nachází částečně ve III. (Z14 a severovýchodní část Z15) a II. (jihozápadní část plochy Z15) zóně CHKO. Dále se obě plochy nachází na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na těchto plochách hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Dle aktuálního terénního průzkumu této kategorizaci odpovídá pouze vegetace v severní a severovýchodní části plochy, kde se nachází zahrady rodinných domů a několikrát ročně intenzivně sečené trávníky v blízkosti domů. Vegetaci na zbytku plochy tvoří kvalitní louky – mozaika T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy) a T1.5 – Vlhké pcháčové louky s výskytem několika jedinců prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) – ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb., v platném znění. Jihozápadně od plochy se nachází ostřicové louky se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium). Podmáčený luční porost, který se nachází na velké části plochy, má význam i z hlediska retence vody v krajině. V blízkosti rozhraní ploch Z14 a Z15 se nachází památný strom Lípa v Řece. Strom je dle údajů AOPK ČR v poměrně špatném zdravotním stavu již cca 10 let. Od vyhlášení památného stromu došlo k několikanásobnému zlomení terminálních větví. V roce 2006 byla poslední kosterní větev zkrácena o 2/3 a strom byl stabilizován na torzo. Stáří stromu činí cca 200 let, při posledním oficiálním měření v roce 2009 činil obvod kmene ve výčetní tloušťce 256 cm, což odpovídá zhruba průměru 81,8 cm. Dle §46, odst. 3. Zákona 114/1992 v platném znění má každý památný každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Dle posledního měření tloušťky kmene ve výšce 130 cm nad zemí z roku 2009 činilo ochranné pásmo tohoto stromu 8,2 m. Údaj je sice již pět let starý, ale vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu lípy lze očekávat, že stávající průměr kmene nepřesahuje 90 cm. V rámci aplikace principu předběžné opatrnosti byl na následujícím obrázku použit i průmět desetimetrového ochranného pásma, které odpovídá ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 66 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


průměru kmenu 1 m ve výčetní tloušťce. Dle aktuálních informací je uvažováno o zrušení statutu ochrany památného stromu. Jižní část plochy se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Z výše uvedených důvodů doporučujeme výstavbu realizovat pouze v severní části plochy. Dále je nutné neprovádět žádné stavební zásahy v okolí památného stromu do vzdálenosti 10 m od jeho kmene, do doby platnosti statutu ochrany památného stromu. Realizace plochy Z15 v plném rozsahu by měla potenciální negativní vliv (-1) na odtokové poměry a retenci vody v krajině (voda) a významně negativní vliv (-2) na krajinný ráz, stav památného stromu a stav přirozeně podmáčeného přírodního stanoviště (příroda a krajina). Při akceptování výše definovaného doporučení na omezení budoucí výstavby lze u obou potenciálně konfliktních složek životního prostředí konstatovat neutrální (0) vliv na životní prostředí. Z hlediska ostatních složek ŽP nebyl u ploch shledán významnější problém. V případě akceptování omezení rozsahu využití u navrhované plochy Z15 je realizace ploch z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví akceptovatelná. Obr. 28: Zákres ochranného pásma památného stromu na podkladu leteckého snímku s vyznačením plochy Z14 a Z15 – žlutou linií je oddělena jižní část plochy nevhodná pro výstavbu (podkladová data: ČÚZK, AOPK ČR, Urbanistické středisko Ostrava 2014).



Obr. 29: Pohled na severovýchodní část plochy Z15.

Obr. 30: Pohled na vegetaci v jižní části plochy Z15.

Obr. 31: Pohled na ostřicové louky se suchopýrem severozápadně od plochy Z15.



Z13 – Střed I. – SO – plochy smíšené obytné (0,40 ha) Plocha se nachází ve střední části obce, navazuje na stávající zástavbu a linii rekreačních objektů. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL a POP Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB - V, DG – 1, RH – 2, SF – MP) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy). Z hlediska eliminace ovlivnění krajinného rázu v území doporučujeme na této ploše realizovat pouze rozvolněný typ zástavby, tj. 1 až 2 domy. Dále doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V takovém případě by vliv na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví byl nevýznamný (0) a akceptovatelný. V případě neakceptování tohoto doporučení lze vliv realizace plochy na přírodu a krajinu hodnotit jako potenciálně mírně negativní (-1). Obr. 32: Plocha Z13 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).




Z16 – Střed II. – SO – plochy smíšené obytné (0,27 ha) Plocha se nachází ve střední části obce, doplňuje proluky zástavby a je přístupná z místní komunikace. V severním okraji plochy se nachází zarůstající deponie zeminy. Z hlediska územní ochrany se plochy nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na těchto plochách hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Při aktuálním průzkumu byla vegetace na ploše hodnocena jako spíše kvalitní biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy). Na ploše byl zjištěn výskyt několika jedinců vstavače mužského (Orchis mascula) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Plocha je nevhodná pro výstavbu. Z výše uvedených důvodů se realizace této plochy jeví jako potenciálně významně negativní (-2) z hlediska ovlivnění hodnotného přírodního biotopu a stanoviště s výskytem silně ohroženého druhu vstavače mužského (Orchis mascula). Doporučuje se její vypuštění z návrhu ÚP. Významnější vliv na ostatní složky ŽP nebyl identifikován. Obr. 34: Pohled na jižní část plochy Z16.

Obr. 35: Pohled na severní část plochy Z16 s deponií zeminy.



Z17 – Střed III. – SO – plochy smíšené obytné (0,20 ha) Plocha se nachází ve střední části obce, doplňuje proluky zástavby a je přístupná z místní komunikace. Z hlediska územní ochrany se plocha nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). U ploch nebyl identifikován významný konflikt s jednotlivými složkami ŽP. Realizace ploch je z pohledu všech složek životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Obr. 36: Pohled plochu Z17 ze stávající komunikace.

Z18 – Místní komunikace Střed I. – PV – plochy veřejných prostranství (0,05 ha) Z20 – Místní komunikace Střed II. – PV – plochy veřejných prostranství (0,15 ha) Plocha Z18 se nachází na lučních porostech, v místě plochy Z20 vede v současnosti zpevněná komunikace. Plochy navazují na zástavbu a místní komunikaci. Z hlediska územní ochrany se plochy nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na většině těchto ploch hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). V případě plochy Z20 jde o pozemek vedený v katastru nemovitostí jako lesní pozemek (PUPFL), ve skutečnosti zde však je vybudována příjezdová komunikace ke stávající zástavbě; zastavitelná plocha je zde vymezena proto, aby mohla být stávající komunikace legalizována. Nebyla zjištěna významnější kolize těchto návrhových ploch se zájmy ochrany přírody a krajiny ani jinými složkami životního prostředí. Realizace těchto ploch je tedy z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná.



Obr. 37: Plochy Z16-Z21 a Z24, jižní části plochy Z55 a severní části plochy Z56 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).



Z19 – Střed IV. – SO – plochy smíšené obytné (1,90 ha) Plocha se nachází převážně na lučních porostech, navazuje na zástavbu a místní komunikaci. Z hlediska územní ochrany se plocha nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na většině této plochy hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Severozápadní část plochy zasahuje do biotopu T1.3 – Poháňkové pastviny. Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace na této ploše hodnocena jako málo kvalitní biotop X5 – Intenzivně obhospodařované louky, místy s přechodem do biotopu T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy), v severní části je louka místy podmáčená. Realizace plochy představuje nikoliv nevýznamný zábor ZPF o rozloze1,85 ha. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Zejména z důvodu ochrany místního krajinného rázu doporučujeme horní partie plochy (severozápadní část) vypustit z návrhu ÚP a na východní části plochy realizovat pouze rozptýlenou zástavbu. Realizace plochy Z19 v plném rozsahu by měla potenciální významně negativní vliv (-2) na krajinný ráz a neutrální až mírně negativní vliv na retenci vody v krajině (0 až -1) a mírně negativní vliv (-1) na půdy. Při akceptování výše definovaného doporučení na omezení budoucí výstavby lze u těchto potenciálně konfliktních složek životního prostředí (příroda a krajina, voda, půda) konstatovat neutrální (0) vliv. Z hlediska ostatních potenciálních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se plocha jeví jako akceptovatelná. Obr. 38: Pohled plochu Z19 ze stávající komunikace.

Z21 – Místní komunikace Střed III. – PV – plochy veřejných prostranství (0,11 ha) Plocha navrženého veřejného prostranství se nachází v místě stávající místní komunikace, která mostně překonává řeku Ropičanku. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha je dostupná ze stávající komunikace. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 73 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Plocha se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci může teoreticky dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. Při budoucích stavebních pracích na této ploše je třeba ve zvýšené míře dbát na minimalizaci zásahů do toku řeky a zamezit jejímu znečištění. Při neakceptování tohoto postupu lze predikovat mírný negativní vliv (-1) na stav dotčených VKP. V případě dodržení výše definovaných doporučení se plocha z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví jeví jako akceptovatelná. Z24 – U Lavičského – VZ – plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (0,15 ha) Plocha se nachází na okraji zástavby a navazuje na souvislý pás rekreačních objektů, je určena pro zemědělskou výrobu (chov koní). Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha je dostupná ze stávající komunikace. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na většině této plochy hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB - V, DG – 1, RH – 2, SF – MP) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy). Vegetace na severním okraji plochy byla hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Nebyla zjištěna významnější kolize těchto návrhových ploch se zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace plochy je z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Obr. 39: Pohled plochu Z24.

Z56 – Cyklostezka IV. – PV – plochy veřejných prostranství (0,38 ha) Plocha vede podél řeky Ropičanky, je určena k výstavbě nové komunikace (cyklostezky). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na těchto plochách hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Plocha se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci může dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. V případě realizace této plochy je nutné minimalizovat zásahy do břehových porostů, avšak v nezbytných případech jsou možné. Pro zachování přirozených funkcí řeky Ropičanky doporučujeme zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. V některých lokalitách bývá u cyklostezek ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 74 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


realizováno ochranné (bezpečnostní) kácení dřevin podél jejich trasy. V případě očekávaní takového požadavku u navrhovaných cyklostezek v k.ú. Řeka je nezbytné, aby po provedeném kácení zůstal zachován uváděný ochranný pás dřevin podél břehu toku o šířce minimálně 6 metrů. V místech, kde bude nutné zasáhnout do břehových porostů je vhodné, pokud to prostorové parametry dovolují, zajistit náhradní výsadby dřevin vhodného druhového složení. Druhovou skladbu výsadeb je vhodné konzultovat s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Dále je vhodné upřednostnit přírodní povrch cyklostezky před asfaltováním povrchu apod. V případě neakceptování výše uvedeného doporučení lze vzhledem k značnému rozsahu realizované plochy predikovat potenciální významně negativní vliv (-2) na stav VKP údolní niva a VKP vodní tok a břehový biotop a tedy i obecně na stav přírody a krajiny jako příslušnou složku životního prostředí. Z hlediska vlivu realizace plochy na veřejné zdraví a SE aspekty lze predikovat nevýznamný až mírně pozitivní vliv (0 až +1) v důsledku podporování aktivního života obyvatelstva a rozvoje šetrného cestovního ruchu v oblasti. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Plochu lze při akceptování doporučujících opatření považovat z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví za akceptovatelnou. Z22 – Zamerty – SO – plochy smíšené obytné (0,70 ha) Plocha se nachází na luční enklávě východně od intravilánu obce, navazuje na zástavbu tří samot. Z hlediska územní ochrany se nachází ve II. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha je dostupná ze stávající komunikace nezpevněnou cestou. Pro nový přístup je navržena plocha Z23. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – V, DG – 2, RH – 3, SF - MP) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy). Tento segment byl při původním mapování hodnocen jako biotop T1.2 - Horské trojštětové louky. V jižní části plochy se aktuálně nachází extenzivně obhospodařovaná pole a pastviny – biotop X3 – Extenzivně obhospodařovaná pole a X5 – Intenzivně obhospodařované louky. V ploše ovsíkových luk byl v roce 2007 zaznamenán výskyt hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Hutyrová 2007). Plocha se navíc nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Z výše uvedených důvodů doporučujeme omezit navrženou zástavbu ze severní strany pouze na úroveň okolní zástavby. Realizace plochy Z22 v plném rozsahu by měla potenciální významně negativní vliv (-2) na krajinný ráz a biotop výskytu ohroženého druhu hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea) (příroda a krajina). Při akceptování výše definovaného doporučení na omezení budoucí výstavby lze u potenciálně konfliktní složky příroda a krajina konstatovat neutrální (0) vliv na životní prostředí. Z hlediska ostatních složek životního prostředí se realizace plochy jeví jako akceptovatelná. Z 23 – Místní komunikace Zamerty – PV – plochy veřejných prostranství (0,05 ha) Plocha se nachází na okraji luční enklávy východně od intravilánu obce. V místě plochy se nachází stávající nezpevněná komunikace. Z hlediska územní ochrany se nachází ve II. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop L 5.4 – Acidofilní bučiny ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 75 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


(RB – V, DG – 0, RH – 1, SF - P) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Jde o pozemek vedený v katastru nemovitostí jako lesní pozemek (PUPFL), ve skutečnosti zde však je vybudována příjezdová komunikace ke stávající zástavbě; zastavitelná plocha je zde vymezena proto, aby mohla být stávající komunikace legalizována. Ze stejného důvodu nedojde k záboru přírodního biotopu L5.4. Plocha je proto z pohledu ochrany složek životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Obr. 40: Plochy Z22 a Z23 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).



Obr. 41: Pohled na plochu Z22 od jihu.

Z 25 – U obecního úřadu I. – SO – plochy smíšené obytné (0,98 ha) Plocha zabírá téměř celou plochu lučního porostu mezi stávající zástavbou a lesem. Plocha je dostupná ze stávající komunikace. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop X5 – Intenzivně obhospodařované louky. Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace v severní části plochy hodnocena jako méně kvalitní luční porost v blízkosti domu – biotop X5 – Intenzivně obhospodařované louky. Ve střední a zejména jižní části plochy se nachází kvalitní podmáčené luční porosty – biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy) místy s prvky T1.5 – Vlhké pcháčové louky. Přímo v ploše byl v roce 2013 zaznamenán výskyt chřástala polního (Crex crex) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Křenek 2013). Z výše uvedených důvodů doporučujeme výstavbu realizovat pouze v severní polovině plochy (ve vazbě na novou výstavbu rodinného domu) a dále v severovýchodní části, v návaznosti na existující komunikaci. Při realizaci plochy v plánovaném rozsahu lze konstatovat potenciální významný negativní vliv (-2) na zachovalý přírodní biotop s potenciálním výskytem silně ohroženého druhu chřástala polního (Crex crex) a mírně negativní vliv (-1) na stávající retenční schopnost krajiny (voda). Při akceptování doporučujícího opatření omezení budoucí výstavby lze predikovat neutrální (0) vliv na vodní složku ŽP a neutrální až mírně negativní (0 až -1) vliv nav přírodu a krajinu. Z hlediska ostatních složek životního prostředí se realizace plochy jeví jako akceptovatelná. Vliv na veřejné zdraví obyvatelstva není předpokládán. Z 26 – Park – ZV – plochy veřejných prostranství – zeleň (0,04 ha) Navržená plocha veřejné zeleně se nachází v blízkosti obecního úřadu, navazuje na stávající plochu zeleně. Plocha je dostupná ze stávající komunikace. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – W) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy). ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 77 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Plocha je z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Obr. 42: Pohled na plochu Z26, v popředí plocha Z27.

Z27 – U obecního úřadu II. – SO – plochy smíšené obytné (0,24 ha) Plocha se nachází na terénní depresi na podmáčeném lučním porostu v blízkosti obecního úřadu, je dostupná ze stávající komunikace. Nachází se v potoční nivě blízkého vodního toku. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – W) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy). Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop T1.1 s přechodem k biotopu T1.5 – Vlhké pcháčové louky. V blízkosti této plochy je udáván výskyt hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Hutyrová 2007) a chřástala polního (Crex crex) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Křenek 2013). Při realizaci plochy lze konstatovat potenciální významný negativní vliv (-2) na zachovalý přírodní biotop T1.1 podmáčeného charakteru (příroda a krajina). Z výše uvedeného důvodu nedoporučujeme tuto plochu k zástavbě a doporučujeme ji vypustit z návrhu ÚP. Z hlediska ostatních složek životního prostředí a vlivu na veřejné zdraví se plocha jeví jako nevýznamná.



Obr. 43: Plochy Z25 – Z36, Z40, jižní část plochy Z56 a Z 57 na koordinačním výkresu ÚP (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014).



Obr. 44: Plochy Z25 – Z36, Z40, jižní část plochy Z56 a Z 57 na leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).

Z28 – Pod Lesem I. – SO – plochy smíšené obytné (3,59 ha) Plocha zabírá téměř celou plochu lučního porostu mezi stávající zástavbou a lesem. Plocha je dostupná ze stávající komunikace. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop X5 – Intenzivně obhospodařované louky a biotop X1 – Urbanizovaná území. Při aktuálním terénním ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 80 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


průzkumu byla vegetace v severní části plochy, která leží v miskovité potoční nivě, hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky s přechodem (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy) k T1.5 – Vlhké pcháčové louky. V jižní a východní části plochy je vegetace relativně méně cenná. Přímo v ploše byl v roce 2013 zaznamenán výskyt chřástala polního (Crex crex) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Křenek 2013). Dále byl v roce 2006 v severovýchodní části plochy zaznamenán výskyt tří jedinců vstavače mužského (Orchis mascula) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Šigutová 2006). Z blízkosti této plochy je dále udáván výskyt hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Hutyrová 2007). Jedná se v podstatě o jednu z mála takto rozsáhlých lučních enkláv na území obce Řeka. Tento luční porost představuje jeden z mála biotopů na katastru obce vhodných pro chřástala polního. Realizace plochy v plném rozsahu představuje nemalý zábor ZPF v rozsahu 3,59 ha. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Stávající rozsah plochy by z hlediska svého vlivu měl potenciální negativní (-1) dopad na ZPF a PUPFL (půda) a potenciální významně negativní (-2) dopad na stav biologicky hodnotných podmáčených stanovišť v severní části území, zachování biotopu chřástala polního a charakter krajinného rázu (příroda a krajina). S ohledem na tyto skutečnosti doporučujeme výstavbu realizovat pouze v jižním a jihovýchodním okraji plochy. Zbytek plochy je vhodné ponechat stávajícímu zemědělskému obhospodařování. V případě realizace plochy při akceptování tohoto doporučení lze konstatovat nevýznamný vliv (0) na půdy a nevýznamný až mírně negativní (0 až -1) vliv na stav přírody a krajiny v daném území. Plochu lze při akceptování doporučujících opatření považovat z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví za akceptovatelnou. Obr. 45: Pohled na plochu Z28 od jižního okraje.



Obr. 46: Pohled na severní část plochy Z28.

Z29 – Parkoviště I. – DP – plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné (0,40 ha) Plocha se nachází na okraji lučního komplexu ve vazbě na stávající komunikaci. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop X5 – Intenzivně obhospodařované louky a biotop X1 – Urbanizovaná území. Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace hodnocena jako biotop méně kvalitní Ovsíková louka. V přilehlém lučním komplexu byl v roce 2013 zaznamenán výskyt chřástala polního (Crex crex) – silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992, v platném znění (Křenek 2013). Realizací uvažované plochy dojde k trvalé přeměně stávajícího přírodě blízkého biotopu a narušení urbanistické struktury sídla což lze hodnotit jako významně negativní vliv (-2) na aktuální stav přírody a krajiny v území. Trvalá přeměna stávajícího lučního porostu na zpevněnou plochu by rovněž měla potenciální negativní vliv (-1) na odtokové poměry v území a retenční schopnost krajiny. Z hlediska ostatních složek životního prostředí a vlivu na veřejné zdraví se plocha jeví jako nevýznamná. Lze doporučit vypuštění této plochy z návrhu ÚP nebo alespoň její výrazné zmenšení a ponechání jen malé části plochy zamýšleného zpevněného parkoviště ve vazbě na přilehlou komunikaci (výrazné snížení rozsahu záboru lučního biotopu). Celou návrhovou plochu je možné během zimního období po dohodě se Správou CHKO Beskydy využívat jako dočasnou odstavnou plochu, bez provedení terénních úprav.




Z30 – Místní komunikace Pod lesem – PV – plochy veřejných prostranství (0,07 ha) Z31 – Pod lesem II. – SO – plochy smíšené obytné (0,24 ha) Plochy se nachází na okraji lučního komplexu, v místě plochy Z30 vede stávající nezpevněná komunikace. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na těchto plochách hodnocena jako biotop X5 – Intenzivně obhospodařované louky a biotop X1 – Urbanizovaná území. Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace na ploše Z31 hodnocena jako biotop X5 – jedná se o mozaiku sečených luk s oplocenou pastvinou, od příjezdové cesty je oddělena pásem dřevin. Plochy zasahují do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Realizace těchto ploch je z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Obr. 48: Pohled na plochu Z30, v pravé části fotografie jižní okraj plochy Z28.



Obr. 49: Pohled na plochu Z31 a oplocenou pastvinou.

Z 32 – Za Řekou I. – SO – plochy smíšené obytné (0,05 ha) Plocha se nachází v bezprostřední blízkosti řeky Ropičanky a v blízkosti stávající zástavby – jedná se o oplocený pozemek. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako mozaika biotopů X1 – Urbanizovaná území a X5 – Intenzivně obhospodařované louky. Plocha se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci může dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. Pro zachování přirozených funkcí řeky Ropičanky doporučujeme zachovat na západním okraji této plochy pás o šířce minimálně 6 m zcela bez zástavby. V případě dodržení tohoto opatření je vliv realizace plochy na stav přírody a krajiny v řešeném území zanedbatelný. V případě neakceptování výše uvedeného doporučení lze predikovat potenciální negativní vliv (-1) na stav VKP údolní niva a VKP vodní tok a tedy i obecně na stav přírody a krajiny jako příslušnou složku životního prostředí. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Plocha je z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Obr. 50: Pohled na plochu Z32.



Z33 – Místní komunikace U Mostu – PV – plochy veřejných prostranství (0,08 ha) Plocha je navržena v místě stávající komunikace a mostu přes řeku Ropičanku. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Biotop na této ploše je možné hodnotit jako biotop X1 – Urbanizovaná území. Plocha se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci může dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. Při budoucích stavebních pracích na této ploše je třeba ve zvýšené míře dbát na minimalizaci zásahů do toku řeky a zamezit jejímu znečištění. V případě dodržení tohoto opatření je vliv realizace plochy na stav přírody a krajiny v řešeném území zanedbatelný. V případě neakceptování výše uvedeného doporučení lze predikovat potenciální negativní vliv (-1) na stav VKP údolní niva a VKP vodní tok a tedy i obecně na stav přírody a krajiny jako příslušnou složku životního prostředí. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Plocha je z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Z34 – U Mostu – SO – plochy smíšené obytné (0,47 ha) Plocha doplňuje proluku zástavby, bezprostředně navazuje na stávající komunikaci, je na stávající říční terase. Od komunikace je pohledově oddělena pásem vzrostlých dřevin - líska obecná (Corylus avellana), bříza bělokorá (Betula pendula), vrba (Salix sp.). Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na většině této plochy hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – V, DG – 1, RH – 2, SF - MP) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy), zbytek plochy se nachází na biotopu X1 – Urbanizovaná území. Severní část plochy zasahuje do bezprostřední blízkosti koryta Ropičanky (VKP). Z plochy doporučujeme vyjmout severní cíp v blízkosti toku Ropičanky a ponechat jej bez zástavby. Při výstavbě na této ploše dále doporučujeme zachovat maximum liniové zeleně podél komunikace a pro zachování přirozených funkcí řeky Ropičanky doporučujeme zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. V případě dodržení těchto opatření je vliv realizace plochy na stav přírody a krajiny v řešeném území zanedbatelný. V případě neakceptování výše uvedeného doporučení lze predikovat potenciální negativní vliv (-1) na stav VKP údolní niva a VKP vodní tok a tedy i obecně na stav přírody a krajiny jako příslušnou složku životního prostředí. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Plocha je z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná.



Obr. 51: Pohled na jižní část plochy Z34.

Z35 – Za Řekou II. – SO – plochy smíšené obytné (0,51 ha) Plocha se nachází na okraji lučního komplexu, je dostupná z místní komunikace. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako mozaika biotopů X1 – Urbanizovaná území a X5 – Intenzivně obhospodařované louky. Z blízkosti této plochy je z roku 2007 udáván výskyt měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Hutyrová 2007). Výskyt tohoto druhu je vázán na suťový les jižně od příjezdové komunikace k této ploše, negativní ovlivnění tohoto druhu je proto možné vyloučit. Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy) místy s přechodem do biotopu T1.5 – Vlhké pcháčové louky. Luční vegetace je podmáčená, nachází se zde drobné tůňky, dále bylo při průzkumu nalezeno několik kvetoucích jedinců prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Plocha má význam i z hlediska retence vody v krajině. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Vzhledem k výše uvedeným údajům doporučujeme pro zástavbu využít pouze jižní cíp ve vazbě na komunikaci. Část louky jižně od plochy je méně kvalitní a v tomto místě by byla případná výstavba taktéž možná. Stávající rozsah plochy by z hlediska svého vlivu měl potenciální významně negativní (-2) dopad na stav biologicky hodnotných podmáčených stanovišť s výskytem zvláště chráněných druhů a nezanedbatelným retenčním významem (-1 u vodní složky ŽP). Při akceptování doporučujícího opatření omezení budoucí výstavby lze predikovat neutrální (0) vliv na vodní složku ŽP a přírodu a krajinu.



Obr. 52: Pohled na západní část plochy Z35.

Z36 – Místní komunikace Za Řekou – PV – plochy veřejných prostranství (0,06 ha) Plocha se nachází v místě stávající nezpevněné komunikace, která je využívána pro příjezd k okolním objektům. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako mozaika biotopů X1 – Urbanizovaná území a X5 – Intenzivně obhospodařované louky. Z blízkosti této ploch je z roku 2007 udáván výskyt měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Hutyrová 2007). Výskyt tohoto druhu je vázán na suťový les jižně od příjezdové komunikace k této ploše, negativní ovlivnění tohoto druhu je proto možné vyloučit. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Plocha je z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná. Z40 – Pod Ropičkou I. – SO – plochy smíšené obytné (0,08 ha) Plocha navazuje na stávající rozptýlenou zástavbu, v místě se nyní nachází drobné hospodářské budovy, karavan, ovocné stromy. Plocha je dostupná ze stávající komunikace. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace v severozápadní polovině této plochy hodnocena jako biotop L5.4 - Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 1, RH – 3, SF – MP) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop X1 – Urbanizovaná území. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Plocha se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci může dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. Pro zachování přirozených funkcí ze západu přilehlé vodoteče doporučujeme na západním okraji této plochy zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. V případě neakceptování výše uvedeného doporučení lze predikovat potenciální negativní vliv (-1) na stav VKP údolní niva a VKP vodní tok a tedy i obecně na stav přírody a krajiny jako příslušnou složku životního prostředí. V případě dodržení tohoto opatření je plocha z pohledu ochrany přírody a krajiny akceptovatelná s minimálním potenciálem ovlivnění (0). ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 87 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


U ostatních složek ŽP nebyl identifikován významnější konflikt. Obr. 53: Pohled na plochu Z40 ze stávající komunikace.

Z57 – Cyklostezka V. – PV – plochy veřejných prostranství (0,10 ha) Plocha vede podél řeky Ropičanky, je určena k výstavbě nové komunikace (cyklostezky). Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na těchto plochách hodnocena jako součást rozsáhlé mozaiky biotopů X1 – Urbanizovaná území (80 %) a X5 – Intenzivně obhospodařované louky (20 %). Plocha se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci může dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. V případě realizace této plochy je nutné minimalizovat zásahy do břehových porostů, avšak v nutných případech jsou možné. Pro zachování přirozených funkcí řeky Ropičanky doporučujeme zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. V některých lokalitách bývá u cyklostezek realizováno ochranné (bezpečnostní) kácení dřevin podél jejich trasy. V případě očekávaní takového požadavku u navrhovaných cyklostezek v k.ú. Řeka je nezbytné, aby po provedeném kácení zůstal zachován uváděný ochranný pás dřevin podél břehu toku o šířce minimálně 6 metrů. V místech, kde bude nutné zasáhnout do břehových porostů je vhodné, pokud to prostorové parametry dovolují, zajistit náhradní výsadby dřevin vhodného druhového složení. Druhovou skladbu výsadeb je vhodné konzultovat s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Dále je vhodné upřednostnit přírodní povrch cyklostezky před asfaltováním povrchu apod. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. V případě neakceptování výše uvedeného doporučení lze vzhledem k značnému rozsahu realizované plochy predikovat potenciální významně negativní vliv (-2) na stav VKP údolní niva a VKP vodní tok a břehový biotop a tedy i obecně na stav přírody a krajiny jako příslušnou složku životního prostředí. Z hlediska vlivu realizace plochy na veřejné zdraví a SE aspekty lze predikovat nevýznamný až mírně pozitivní vliv (0 až +1) v důsledku podporování aktivního života obyvatelstva a rozvoje šetrného cestovního ruchu v oblasti. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Plochu lze při akceptování doporučujících opatření považovat z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví za akceptovatelnou. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 88 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Z37 – Za Řekou III. – OV – plochy občanského vybavení (1,07 ha) Plocha učená pro rozšíření ubytovacích kapacit se nachází východně od intravilánu obce, zabírá téměř celou luční enklávu. Pro její dostupnost je navržena plocha Z38 v místě stávajícího brodu. Z hlediska územní ochrany se nachází na rozhraní II. a III. zóny CHKO Beskydy a na území EVL a PO Beskydy. Plocha se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na většině této plochy hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – W) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy), západní a severní okraj plochy vstupuje do biotopu L5.4 – Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 2, RH – 2, SF – MP) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Louka je v současnosti extenzivně sečená, méně kvalitní a místy degradovaná, v ploše se nachází několik remízků náletu. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Dle informací Správy CHKO Beskydy byla tato plocha již v minulosti odsouhlasena k využití. Doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V případě dodržení tohoto doporučení je plocha z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná s minimálním potenciálem ovlivnění (0). Obr. 54: Plochy Z37, Z39 a P2 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).



Obr. 55: Pohled na plochu Z37 od západu.

Z38 – Místní komunikace k penzionu – PV – plochy veřejných prostranství (0,04 ha) Plocha se nachází východně od intravilánu obce, je navržena v místě stávajícího brodu a nezpevněné komunikace pro výstavbu komunikace, která bude mostně překonávat řeku Ropičanku. Plocha má zajistit dopravní obsluhu plochy Z37. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na části této plochy hodnocena jako biotop L5.4 – Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 2, RH – 2, SF – MP) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy), zbytek plochy se nachází v biotopu X1 – Urbanizovaná území. Část plochy se nachází v nivě řeky Ropičanky, zasahuje tak do VKP údolní niva a při její realizaci může dojít i k ovlivnění VKP vodní tok. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Při budoucích stavebních pracích na této ploše je třeba ve zvýšené míře dbát na minimalizaci zásahů do toku řeky a zamezit jejímu znečištění. V případě dodržení tohoto doporučení je plocha z hlediska vlivu na předmětné VKP nevýznamná (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na VKP a obecně na stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. Z39 – U Zmiji – SO – plochy smíšené obytné (0,12 ha) Plocha se nachází na okraji lučního komplexu s rozptýlenou zástavbou (v sousedství se nachází venkovské stavení). Z hlediska územní ochrany se nachází ve II. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace v severní části plochy hodnocena jako biotop L4 – Suťové lesy (RB – V, DG – 1, RH – 2, SF – MP) (přírodní stanoviště 9180* – předmět ochrany EVL Beskydy), vegetace v jižní části plochy byla hodnocena jako biotop X1 – Urbanizovaná území. Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíková louka (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy) – v době průzkumu však byla posečena – louka je pravidelně sečená, dle okolních porostů lze usuzovat, že porost je poměrně kvalitní. V lučním porostu jihozápadně od plochy se v době průzkumu nacházelo několik kvetoucích ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 90 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


jedinců vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. V ploše jsou patrné zbytky původního oplocení. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Při výstavbě je nutné zamezit zásahům do lesních porostů na severním okraji plochy a výraznějším disturbancím okolních lučních porostů, které jsou kvalitní. Doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V případě dodržení tohoto doporučení je plocha z pohledu ovlivnění hodnotného přírodního stanoviště s výskytem chráněných druhů rostlin málo významná (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na předmětné stanoviště a obecně na stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. Obr. 56: Pohled na plochu Z39.

P2 – Za Řekou IV. – OV – plochy občanského vybavení (0,12 ha) Plocha se nachází v prostoru luční enklávy mimo souvislou zástavbu. V místě plochy se nachází drobné stavby a plocha v okolí staveb je částečně obhospodařovaná. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na většině této plochy hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – W) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy), jižní okraj plochy vstupuje do biotopu L5.4 – Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 2, RH – 2, SF – MP (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Při výstavbě je nutné zamezit zásahům do lesních porostů na jižním okraji plochy. Doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V případě dodržení tohoto doporučení je plocha z pohledu ovlivnění stavu hodnotného přírodního stanoviště a krajinného rázu málo významná (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na současný stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 91 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Z41 – Pod Ropičkou II. – SO – plochy smíšené obytné (0,68 ha) Plocha vyplňuje stávající proluku zástavby, severní část zasahuje až k lesnímu prorostu. Plocha je dostupná ze stávající komunikace. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop X1 – Urbanizovaná území. Jedná se o urbanizované oplocené plochy s mozaikou pastvin, sečených luk, extenzivních sadů a extenzivních polí. Vegetace byla hodnocena jako mozaika biotopů X1 – Urbanizovaná území, X13 – Nelesní stromové výsadby mimo sídla, X5 – Intenzivní louky a X3 – Extenzivní pole. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Doporučujeme na ploše realizovat pouze rozptýlenou zástavbu, rozsah a podobu plánované zástavby je žádoucí přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V případě dodržení tohoto doporučení je plocha z pohledu ovlivnění stavu hodnotného přírodního stanoviště a krajinného rázu málo významná (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na současný stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. Obr. 57: Plochy Z41, Z42 a Z43 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).



Obr. 58: Pohled na jižní část plochy Z41.

Obr. 59: Pohled na severní část plochy Z41.

Z42 – Pod Ropičkou III. – SO – plochy smíšené obytné (0,18 ha) Plocha vyplňuje stávající proluku zástavby, severní část zasahuje až k lesnímu prorostu. Jedná se o využívanou, oplocenou louku se včelínem a rozptýlenou dřevinou zelení dostupnou ze stávající komunikace, v bezprostředním sousedství stávající zástavby. Západní část je poměrně svažitá. Z hlediska územní ochrany se nachází na přechodu II. a III. zóny CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na většině této plochy hodnocena jako biotop X1 – Urbanizovaná území. Severozápadní okraj plochy zasahuje do biotopu L5.4 – Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 2, RH – 3, SF – MP) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace na této ploše hodnocena jako mozaika biotopů X1 – Urbanizovaná území, T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy) a X13 – Nelesní stromové výsadby mimo sídla. V extenzivně sečené ploše v dolní části pozemku bylo v době průzkumu nalezeno



několik kvetoucích jedinců vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Z důvodu výskytu výše uvedeného zvláště chráněného druhu doporučujeme před budoucím zahájením stavebních prací požádat příslušný orgán ochrany přírody (Správa CHKO Beskydy) o výjimku z ochranných podmínek tohoto druhu dle § 56 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Dále doporučujeme nezasahovat do lesního porostu v severní části plochy, rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V případě dodržení těchto doporučení lze plochu z pohledu rizika ovlivnění stavu hodnotného přírodního stanoviště a krajinného rázu hodnotit jako málo významnou (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na současný stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. Obr. 60: Pohled na plochu Z42 a detail lučního porostu na oploceném pozemku s jedinci vemeníku dvoulistého.

Z43 – Pod Ropičkou IV. – SO – plochy smíšené obytné (0,39 ha) Plocha navazuje na stávající zástavbu, je dostupná ze stávající komunikace. Jedná se o částečně oplocenou plochu kolem domu a hospodářských budov. Z hlediska územní ochrany se nachází na přechodu II. a III. zóny CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – V, DG – 2, RH – 3, SF - MP) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy). Při aktuálním průzkumu byla vegetace na této ploše hodnocena jako mozaika biotopů X13 – Extenzivní sady mimo sídla, X1 – Urbanizovaná území, X 5 – Intenzivně obhospodařované louky a T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy). Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 94 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


V případě dodržení tohoto doporučení je plocha z pohledu ovlivnění stavu hodnotného přírodního stanoviště a krajinného rázu málo významná (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na současný stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. Obr. 61: Pohled na severní část plochy Z43.

Z44 – Pod Sjezdovkou I. – SO – plochy smíšené obytné (0,45 ha) Plocha se navazuje na stávající zástavbu a místní komunikaci. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na většině této plochy hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – W) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy), do jihozápadní části plochy zasahuje linie zeleně, která byla hodnocena jako biotop L3.2 – Polonské dubohabřiny (RB – F, DG – 3, RH – 4, SF - N) (přírodní stanoviště 9170 – předmět ochrany EVL Beskydy), dominuje zde dub, javor klen, habr obecný a jasan ztepilý – porost je na přechodu k biotopu X12 – Nálety pionýrských dřevin. Realizací plochy dojde k zásahu do sídelní struktury sídla, která však již byla narušena při výstavbě dvou objektů jižně od této plochy. Doporučujeme plochu omezit ze západní strany tak, aby nedošlo k zásahu do porostu vzrostlé dřevinné zeleně. Na ploše doporučujeme realizovat maximálně dva rodinné domy. Dále doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V případě dodržení tohoto doporučení je plocha z pohledu ovlivnění stavu hodnotného přírodního stanoviště a krajinného rázu málo významná (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na stav mimolesní zeleně a krajinný ráz a obecně na stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná.



Obr. 62: Plochy Z44-Z50 a K1 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).

Z45 – Ski areál I. – OV – plochy občanského vybavení (0,10 ha) Plocha se nachází v dolní části sjezdových tratí SKI areálu Řeka. V ploše se nachází stávající zázemí, toalety a půjčovna vybavení. Z hlediska územní ochrany se nachází ve II. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – V, DG – 2, RH – 3, SF - MP) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy). Vegetace je disturbovaná, místy se sníženým zápojem. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Doporučujeme nezastavět celou plochu a navržený koeficient 0,5 snížit na hodnotu 0,3 (snížení záboru lučních porostů a ZPF). Dále v případě výstavby nových či rekonstrukce stávajících objektů doporučujeme rozsah a podobu plánované výstavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V případě dodržení těchto doporučení je plocha z pohledu ovlivnění stavu hodnotného přírodního stanoviště a krajinného rázu málo významná (vliv 0). V opačném případě lze ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 96 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


predikovat mírně negativní vliv (-1) na stav lučních stanovišť a krajinný ráz a obecně na stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. Obr. 63: Pohled na plochu Z44.


Z46 – Pod Sjezdovkou II. – SO – plochy smíšené obytné (0,62 ha) Plocha je určena k výstavbě rodinného domu, navazuje na stávající rozptýlenou zástavbu. Z hlediska územní ochrany se plocha nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na ploše hodnocena převážně jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – W) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy), do plochy zasahuje linie zeleně, která byla hodnocena jako biotop L3.2 – Polonské dubohabřiny (RB – F, DG – 3, RH – 4, SF - N) (přírodní stanoviště 9170 – předmět ochrany EVL Beskydy). V liniové zeleni dominuje dub, ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 97 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


javor klen, habr obecný a jasan ztepilý – porost je na přechodu k biotopu X12 – Nálety pionýrských dřevin. Realizací plochy dojde k poměrně velkému zásahu do sídelní struktury sídla, která však již byla narušena při výstavbě dvou objektů severně od této plochy. Doporučujeme plochu omezit ze západní strany tak, aby nedošlo k zásahu do porostu vzrostlé dřevinné zeleně. Na ploše doporučujeme realizovat maximálně 1 až 2 rodinné domy. Dále doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V případě dodržení těchto doporučení je plocha z pohledu ovlivnění přírody a krajiny málo významná (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na stav mimolesní zeleně a krajinný ráz a obecně na stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. Obr. 65: Pohled na plochu Z46.

Z47 – Parkoviště II. – DP – plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné (0,92 ha) Z48 – Parkoviště III. – DP – plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné (0,60 ha) Plochy se nachází v blízkosti dolního konce malé sjezdovky. Z hlediska územní ochrany se plochy nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plochy se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na ploše Z47 hodnocena převážně jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (RB – W) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy), do části obou ploch zasahuje linie zeleně, která byla hodnocena jako biotop L3.2 – Polonské dubohabřiny (RB – F, DG – 3, RH – 4, SF - N) (přírodní stanoviště 9170 – předmět ochrany EVL Beskydy). Vegetace na ploše Z48 byla hodnocena jako biotop T1.4 – Aluviální psárkové louky (RB – V, DG – 1, RH – 4, SF - N), v severní části pak biotop L3.2 – Polonské dubohabřiny (RB – V, DG – 1, RH – 3, SF - MP) (přírodní stanoviště 9170 – předmět ochrany EVL Beskydy) a v jihozápadní části L5.4 – Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 1, RH – 2, SF – P) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Z lučních porostů, na kterých se nachází tyto návrhové plochy je z roku 2006 udáván výskyt pěti jedinců mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Šigutová 2006). Dále je z těchto porostů ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 98 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


udáván výskyt 40 jedinců vstavače mužského (Orchis mascula) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění (Šigutová 2006). Při aktuálním terénním průzkumu byly luční porosty na těchto plochách hodnoceny jako biotop T1.1 – Mezofilní ovsíkové louky (podmáčené) (přírodní stanoviště 6510 – předmět ochrany EVL Beskydy) s přechodem k T1.5 – Vlhké pcháčové louky (s Cirsium rivulare) a T1.6 – Tužebníková lada. Dále bylo na plochách nalezeno několik kvetoucích jedinců vstavače mužského (Orchis mascula) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) – ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, pravděpodobný, avšak nepotvrzený, je i výskyt mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus) – silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Plocha Z48 zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Realizace obou uvažovaných ploch v plném rozsahu by měla potenciální významně negativní vliv (-2) na stav zdejších cenných lučních porostů s výskytem zákonem chráněných druhů rostlin. Z hlediska rozsahu trvalé přeměny stávajících nezpevněných ploch na plochy zpevněné lze rovněž konstatovat mírný negativní vliv (-1) na půdní a vodní (odtokové poměry) složku ŽP. S ohledem na charakter a cennost zdejších porostů nedoporučujeme navržené plochy vymezit pro výstavbu parkoviště v plném rozsahu, a to ani např. za pomocí zatravňovacích roštů apod. Pro výstavbu parkovací plochy je možné využít pouze východní část plochy Z47 ve vazbě na stávající komunikaci. Zbytek ploch je možné během zimního období, po dohodě s pracovníky Správy CHKO Beskydy, využívat jako dočasné odstavné plochy, bez provedení terénních úprav. V případě dodržení tohoto doporučení a využití pouze uvedené části plochy Z47 lze vliv na přírodu a krajinu, vodní prostředí a půdu a horninové prostředí hodnotit jako zanedbatelný až mírně negativní (0 až -1). Na ostatní hodnocené aspekty ŽP by realizace měla nevýznamný vliv. Obr. 66: Pohled na plochu Z47 a Z48.

Z49 – Místní komunikace Pod sjezdovkou – PV – plochy veřejných prostranství (0,09 ha) Plocha Z49 je navržena v místě stávající panelové komunikace pro budoucí obsluhu ploch Z47, Z48 a K1. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Z hlediska kategorizace biotopů se jedná o biotop X1 – Urbanizovaná území. Při výstavbě komunikace nedoporučujeme zasahovat do okolních lučních porostů. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Z hlediska složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 99 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Z50 – Pod Sjezdovkou III. – SO – plochy smíšené obytné (0,26 ha) Plocha se nachází v jižní části obce na lučním porostu bez přímé vazby na stávající zástavbu. V místě plochy se nachází zarostlé zbořeniště zchátralých objektů a pozůstatky staré zahrady. Plocha je dostupná pouze po stávající nezpevněné komunikaci, je pohledově poměrně exponovaná. Z hlediska územní ochrany se nachází převážně ve III. zóně CHKO – severní a západní okraje zasahují do prostoru II. zóny. Dále se plocha nachází na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na převážné části této plochy hodnocena jako biotop X1 – Urbanizovaná území, severní okraj plochy pak zasahuje do biotopu X2 – Intenzivně obhospodařovaná pole, západní okraje plochy pak zasahují do biotopu L5.4 – Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 1, RH – 2, SF – P) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Při aktuálním terénním průzkumu byla vegetace na této ploše hodnocena jako mozaika biotopů X1 – Urbanizované území, X12 – Nálety pionýrských dřevin a X7 – Ruderální bylinná vegetace mimo sídla. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Na ploše doporučujeme realizovat výstavbu maximálně jednoho až dvou rodinných domů. Doporučujeme rozsah a podobu plánované výstavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. V případě dodržení těchto doporučení je plocha z pohledu ovlivnění přírody a krajiny málo významná (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na krajinný ráz a obecně na stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. Obr. 67: Pohled na plochu Z50.

K1 – RN – plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (0,54 ha) Plocha je určena k dalšímu rozšíření lyžařského areálu, nachází se mezi plochou malé sjezdovky a navrženými parkovacími plochami. Z hlediska územní ochrany se nachází převážně ve III. zóně CHKO – severní a západní okraje zasahují do prostoru II. zóny. Dále se plocha nachází na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na převážné této ploše hodnocena jako biotop L5.4 – Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 1, RH – 2, SF – P) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Jedná se o mladý hustý porost s dominancí buku lesního (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Hodnotnější porosty bučin se nachází jižně od této plochy a nebude do nich nijak ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 100 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


zasahováno. K tomuto záměru (vybudování přibližovacího vleku u malé (modré) sjezdovky již bylo zpracováno hodnocení dle §45 i, zákona 114/1992 Sb., v platném znění (Machar 2005). V hodnocení je konstatováno, že je třeba minimalizovat zásahy do lesních porostů patřících ke stanovišti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum (biotop L5.4). Dále je v citovaném hodnocení doporučeno po provedení terénních úprav na této ploše zajistit vysetí travní směsi odpovídající přírodnímu stanovišti 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Tato doporučení lze převzít také v rámci předloženého Vyhodnocení. Rozsah záboru biotopu L5.4 na ploše K1 je akceptovatelný. Stávající lesní porost na ploše je méně kvalitní. V případě dodržení těchto doporučení je plocha z pohledu ovlivnění přírody a krajiny málo významná (vliv 0). V opačném případě lze predikovat mírně negativní vliv (-1) na výše popsaná přírodní stanoviště a obecně na stav přírody a krajiny v území. Z hlediska ostatních složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. Obr. 68: Pohled na dolní část plochy K1.

Z51 – Parkoviště IV. – DP – plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné (0,37 ha) Plocha je určena pro výstavbu parkovací plochy, navazuje na stávající parkoviště, je dostupná ze stávající komunikace. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Plocha se dále nachází v zóně přísné ochrany krajinného rázu (Arvita P spol. s r.o. 2011). Z hlediska kategorizace biotopů se jedná o mozaiku biotopů X5 – Intenzivně sečené louky a a X3 – Extenzivní pole. S ohledem na rozsah trvalé přeměny stávajícího stanoviště na zpevněnou plochu lze konstatovat nevýznamný až mírně negativní vliv (-1 až 0) záměru na půdu, mírně negativní vliv na stávající retenční schopnost lokality a odtokové poměry (-1) a mírně negativní vliv (-1) na přírodní a krajinně-estetickou složku ŽP. Nedoporučujeme plochu pro výstavbu zpevněné parkovací plochy realizovat v předloženém rozsahu. Doporučujeme zastavitelnou plochu omezit ze severní části o cca 2/3 a tuto část plochy ponechat stávajícímu využití. Severní část plochy je možné během zimního období, po dohodě se Správou CHKO Beskydy, využívat jako dočasnou odstavnou plochu, bez provedení terénních úprav. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 101 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Při akceptování tohoto doporučení bude vliv realizace na posuzované složky ŽP nevýznamný (0). Obr. 69: Plocha Z51 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).

Obr. 70: Pohled na plochu Z51 od severu, v zadní části je vidět stávající parkoviště.

Z52 – Ski areál II. – OV – plochy občanského vybavení (0,35 ha) Plocha se nachází v jižní části obce, navazuje na stávající zástavbu a komunikaci. Na ploše se nachází stávající zázemí lyžařských vleků, trafostanice a extenzivní výsadba ovocnanů. Ze severní části je plocha lemována vzrostlými stromy, z východní pak břehovými porosty řeky Ropičanky. Z hlediska územní ochrany se nachází ve III. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Z hlediska kategorizace biotopů se jedná o mozaiku biotopů X1 – Urbanizovaná území, X5 – Intenzivně obhospodařované louky, X12 Nálety pionýrských dřevin a X13 – Nelesní stromové výsadby mimo sídla. Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění. Z hlediska složek ŽP je záměr nevýznamný. Z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví je plocha akceptovatelná. ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 102 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


Obr. 71: Plocha Z52 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).

Obr. 72: Pohled na plochu Z52 a trafostanici v její severovýchodní části.

K3 – RN – plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (0,47 ha) Plocha navazuje na dolní část velké sjezdovky. Z hlediska územní ochrany se nachází ve II. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na této ploše hodnocena jako biotop části L5.4 – Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 1, RH – 2, SF – P) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Při terénním průzkumu byl porost hodnocen jako vrostlá kyselá bučina s příměsí smrk ztepilého. Realizace této plochy si vyžádá vykácení cca 0,47 ha kvalitního lesního porostu. K záměru rozšíření velké (červené) sjezdovky již bylo zpracováno hodnocení dle §45i, zákona 114/1992 Sb., v platném znění (Machar 2005). V hodnocení bylo konstatováno, že je třeba minimalizovat zásahy do lesních porostů – především bukových. Navržený rozsah záboru lesního porostu (přírodního stanoviště 9110) lze považovat za akceptovatelný. Z hlediska hodnocení dopadů záměru na jednotlivé složky ŽP lze konstatovat mírný negativní vliv (-1) na stav přírodě blízkého lesního stanoviště. Z hlediska dopadů realizace na zábor PUPFL a erozní situaci je konstatován spíše nevýznamný vliv (0) na půdu. Z hlediska ostatních složek ŽP nemá záměr větší význam. Realizace této plochy je z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná.



Obr. 73: Plocha K3 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK).

K2 – RN – plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (6,29 ha) Plocha je určena k prodloužení malé sjezdovky a její propojení s velkou sjezdovkou. Z hlediska územní ochrany se nachází ve II. zóně CHKO a na území EVL a PO Beskydy. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2007 byla vegetace na většině této plochy hodnocena jako biotop části L5.4 – Acidofilní bučiny (RB – V, DG – 1, RH – 2, SF – P) (přírodní stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Severní a jižní okraj plochy zasahuje do biotopu X9A – Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami. Z lesního prorostu v okolí trasy plánovaného prodloužení sjezdové trati je z minulosti udáván výskyt strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), který je silně ohroženým druhem dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění a zároveň je předmětem ochrany PO Beskydy (Křenek 2005). V prostoru navržené plochy i v jejím okolí lze taktéž očekávat výskyt datla černého, zvláště chráněného druhu a zároveň předmětu ochrany PO Beskydy. Realizace této plochy by si vyžádala vykácení cca 4 ha kvalitních bukových porostů – biotop L5.4 (přírodního stanoviště 9110 – předmět ochrany EVL Beskydy). Zábor PUPFL byl u dané plochy propočten na 6,29 ha. K tomuto záměru již bylo zpracováno hodnocení dle §45 i, zákona 114/1992 Sb., v platném znění (Machar 2005). V hodnocení bylo konstatováno, že je možné provést prodloužení pouze v rámci stávajících smrkových porostů s vyloučením jakéhokoliv zásahu do bukových porostů. V roce 2006 byla tato část porostu odkácena – lanová dráha nyní končí cca 140 m pod stávajícím vrcholem vykácené paseky. S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze konstatovat, že realizace plochy v předloženém rozsahu bude mít významně negativní vliv (-2) na stav lesních pozemků (půda) a významně negativní vliv (-2) na přírodní lesní biotop L5.4. Z hlediska ostatních složek životního prostředí je plocha nevýznamná. Předmětnou plochu nedoporučujeme v daném rozsahu realizovat. Je možné realizovat prodloužení stávajícího lyžařského vleku a sjezdovky maximálně na úroveň stávajícího druhotného bezlesí (paseky) a nezasahovat do navazujících bukových porostů ve zbývající ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 104 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


části navržené plochy K2. V takovém případě by realizace plochy měla v případě obou konfliktních složek životního prostředí (půda, příroda a krajina) nevýznamný vliv (0). Dle tohoto doporučení je vhodné upravit rozsah návrhové plochy K2. Obr. 74: Plocha K2 na koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2014, ČÚZK) – žlutě označená severní část plochy na stávající pasece vhodná pro prodloužení sjezdové trati a vleku.



V územním plánu jsou dále vymezeny plochy technické infrastruktury, které nejsou číselně označeny a v příslušném výkrese technické infrastruktury jsou prozatím zakresleny pouze orientační trasy páteřních vedení, bez vyznačení jednotlivých přípojek. Jedná se zejména o návrh nových tras vodovodů a kanalizací a plynovodů. Dle textové části ÚP budou trasy tohoto typu technické infrastruktury přednostně vedeny v plochách veřejných prostranství, a to v neoplocených plochách podél komunikací, pouze v nevyhnutelných případech v komunikacích. Pro zvýšení kapacity zdrojů pitné vody bude dle textové části ÚP vybudován nový vrt v blízkosti stávajících sběrných jímek v lokalitě Příslop a jímání vody z pramene Ropičanky dle projektové dokumentace „Jímání vody, vrtaná studna a vodovod“ (Karasko, s.r.o., červen 2013). Nový vrt a jímání vody by mělo mít vydatnost 2,0 l.s-1. Dále jsou v územním plánu vytyčeny některé nové trasy hipostezek – vedoucí zejména po stávajících cestách a odjezdová trasa pro lyžaře, která vede od stávajícího horního konce malé sjezdovky k dolnímu konci velké sjezdovky. Odjezdová trasa je zpočátku vedena po stávající lesní svážnici, pro její pokračování bude nutné vykácet část lesního porostu, který je tvořen acidofilnímu bučinami – trasa však zatím ještě není upřesněna. Pokud bude zbývající část navržené odjezdové trasy pro lyžaře trasována s minimalizací zásahu (kácení) do okolních porostů bučin lze očekávat zanedbatelné ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO Beskydy. Důvodem je skutečnost, že navržená odjezdová trasa je situována v dolní části lyžařského areálu v blízkosti existující zástavby. Lze předpokládat, že jednotlivé projekty navržené technické a turistické infrastruktury budou v budoucnosti posouzeny hodnocením EIA dle zákona 100/2001 Sb., v platném znění. Jednotlivé záměry doporučujeme předem konzultovat s pracovníky Správy CHKO Beskydy.

7 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Posuzování vlivu jednotlivých plocha a územně plánovací dokumentace jako celku bylo prováděno na základě aktuálního průzkumu v terénu a odborných podkladů, které jsou v textu průběžně citovány. Predikce vlivu koncepce na okolní prostředí byla zpracována na základě podrobné analýzy předpokládaných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví a expertního odhadu zpracovatelů. Hodnocení vlivu návrhu ÚP Řeka na PO a EVL Beskydy dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění provedl RNDr. Marek Banaš, Ph.D. v samostatné studii (viz Banaš 2014). Výsledky tohoto posouzení byly do předloženého Vyhodnocení vlivů na životní prostředí zapracovány. Souhrnný přehled zhodnocení velikosti potenciálního vlivu realizace jednotlivých návrhových ploch územního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví je uveden v Tabulce 9 v kap. 6.1. Veškeré střetové situace jsou posléze blíže identifikovány, popsány a ________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D. a kol., Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany 106 tel. 605-567905, 583- 034674, http://www.ekogroup.cz


zhodnoceny v kapitole 6.2 zaměřené na podrobné vyhodnocení. Z tabulky je zřejmé, že některé plochy navržené v ÚP Řeka mohou mít mírně negativní až výrazně negativní vliv na životní prostředí a obyvatelstvo. U takovýchto ploch bylo hodnocení obvykle doplněno o doporučení úpravy realizace konkrétních ploch tak, aby byl rozsah potenciálního negativního ovlivnění složek životního prostředí a obyvatelstva co nejnižší. Návrh ÚP Řeka je předkládán v jediné variantě. Kromě navržené (aktivní) varianty lze definovat nulovou variantu, která znamená absenci nového územního plánu a teda zachování stávajícího pro obec již nevyhovujícímu stavu. V tomto případě, by sice nedošlo k některým negativním vlivům na ŽP a obyvatelstvo (záborům ZPF, snížení retenční schopnosti krajiny, zásahům do biotopů zvláště chráněných druhů atd.), ale na druhé straně by byl zamezen jakýkoliv rozvoj obce – nedošlo by k vymezení nových obytných ploch, ploch občanského vybavení, technickou infrastrukturu apod. pro rozvoj obce již nevyhovujícího územního plánu. Hodnocení nulové varianty je tedy zavádějící, neboť nulová varianta neřeší rozvojové potřeby obce Řeka a nutnost sladění územního plánu s nadřazenou dokumentací.

8 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. U navržených rozvojových ploch se zjištěnými závažnými reálnými či potenciálními zápornými vlivy na životní prostředí (příp. kumulací či synergickým působením mírnějších záporných vlivů) jsou navrhována následující opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci těchto vlivů. Tab. 10: Popis opatření pro předcházení snížení nebo kompenzaci zjištěných negativních vlivů pro jednotlivé rozvojové plochy. Číslo plochy Z2

Z3 Z5

Typ plochy s rozdílným způsobem využití VD – plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba TI – plochy technické infrastruktury SO – plochy smíšené obytné

Výměra (ha) 0,34

Podmínka realizace plochy

0,11

Doporučujeme zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. Doporučujeme na ploše realizovat maximálně 3 rodinné domy, optimálně ve vazbě na stávající přístupové komunikace. Na zbývající části návrhové plochy doporučujeme ponechat stávající, převážně luční biotopy. Charakter budoucí výstavby je nezbytné přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.

1,79

Doporučujeme zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby.



Tab. 11: Pokračování. Číslo plochy Z7

Typ plochy s rozdílným způsobem využití SO – plochy smíšené obytné

Výměra (ha) 1,27

Z11

SO – plochy smíšené obytné

0,75

Z13


0,40

Z15


0,69

Z16 Z19

SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné

0,27 1,90

Z21

PV – plochy prostranství

veřejných

0,11

Z22


0,70

Z25


0,98

Z27 Z28

SO – plochy smíšené obytné SO – plochy smíšené obytné

0,24 3,59

Podmínka realizace plochy Doporučujeme výstavbu max. 3 rodinných domů realizovat pouze na menší části návrhové plochy, konkrétně v severozápadní a západní části plochy, bez jakéhokoliv zásahu do mokřadů, které se nachází ve východní části plochy. Doporučujeme realizovat zástavbu pouze v západní části plochy ve vazbě na stávající komunikaci a minimalizovat zásahy do stávající nelesní zeleně na ploše. Doporučujeme realizovat pouze rozvolněný typ zástavby, tj. 1 až 2 domy. Dále doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Doporučujeme výstavbu realizovat pouze v severní části plochy. Dále je nutné neprovádět žádné stavební zásahy v okolí památného stromu do vzdálenosti 10 m od jeho kmene, do doby platnosti statutu ochrany památného stromu. Doporučuje vypuštění této plochy z návrhu ÚP. Doporučujeme horní partie plochy (severozápadní část) vypustit z návrhu ÚP a na východní části plochy realizovat pouze rozptýlenou zástavbu. Při budoucích stavebních pracích na této ploše je třeba ve zvýšené míře dbát na minimalizaci zásahů do toku řeky a zamezit jejímu znečištění. Doporučujeme omezit navrženou zástavbu ze severní strany pouze na úroveň okolní zástavby. Doporučujeme výstavbu realizovat pouze v severní polovině plochy (ve vazbě na novou výstavbu rodinného domu) a dále v severovýchodní části, v návaznosti na existující komunikaci. Doporučuje vypuštění této plochy z návrhu ÚP. Doporučujeme výstavbu realizovat pouze v jižním a jihovýchodním okraji plochy. Zbytek plochy je vhodné ponechat stávajícímu zemědělskému obhospodařování.



Tab. 10 : pokračování Číslo plochy Z29

Typ plochy s rozdílným způsobem využití DP – plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné

Výměra (ha) 0,40

Z32


0,05

Z33


veřejných

0,08

Z34


0,47

Z35


0,51

Z37

OV – plochy občanského vybavení

1,07

Z39


0,12

Z40


0,08

Z41


0,68

Podmínka realizace plochy Doporučujeme vypuštění této plochy z návrhu ÚP nebo alespoň její výrazné zmenšení a ponechání jen malé části plochy zamýšleného zpevněného parkoviště ve vazbě na přilehlou komunikaci (výrazné snížení rozsahu záboru lučního biotopu). Celou návrhovou plochu je možné během zimního období po dohodě se Správou CHKO Beskydy využívat jako dočasnou odstavnou plochu, bez provedení terénních úprav. Doporučujeme zachovat na západním okraji této plochy pás o šířce minimálně 6 m zcela bez zástavby. Při budoucích stavebních pracích na této ploše je třeba ve zvýšené míře dbát na minimalizaci zásahů do toku řeky a zamezit jejímu znečištění. Doporučujeme vyjmout severní cíp v blízkosti toku Ropičanky a ponechat jej bez zástavby. Dále doporučujeme zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. Doporučujeme pro zástavbu využít pouze jižní cíp ve vazbě na komunikaci. Doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Při výstavbě je nutné zamezit zásahům do lesních porostů na severním okraji plochy a výraznějším disturbancím okolních kvalitních lučních porostů. Doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Doporučujeme na západním okraji této plochy zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry přilehlé vodoteče zcela bez zástavby. Doporučujeme na ploše realizovat pouze rozptýlenou zástavbu, rozsah a podobu plánované zástavby je žádoucí přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy.



Tab. 10: pokračování Číslo plochy Z42

Typ plochy s rozdílným způsobem využití SO – plochy smíšené obytné

Výměra (ha) 0,18

Z43


0,39

Z44


0,45

Z45


0,10

Z46


0,62

Z47

DP – plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné

0,92

Podmínka realizace plochy Doporučujeme před budoucím zahájením stavebních prací požádat příslušný orgán ochrany přírody (Správa CHKO Beskydy) o výjimku z ochranných podmínek tohoto druhu dle § 56 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Dále doporučujeme nezasahovat do lesního porostu v severní části plochy, rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Doporučujeme plochu omezit ze západní strany tak, aby nedošlo k zásahu do porostu vzrostlé dřevinné zeleně. Na ploše doporučujeme realizovat maximálně dva rodinné domy. Dále doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Doporučujeme nezastavět celou plochu a navržený koeficient 0,5 snížit na hodnotu 0,3 (snížení záboru lučních porostů a ZPF). Dále v případě výstavby nových či rekonstrukce stávajících objektů doporučujeme rozsah a podobu plánované výstavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Doporučujeme plochu omezit ze západní strany tak, aby nedošlo k zásahu do porostu vzrostlé dřevinné zeleně. Na ploše doporučujeme realizovat maximálně 1 až 2 rodinné domy. Dále doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Nedoporučujeme plochu využít pro výstavbu parkoviště v plném rozsahu, a to ani např. za pomocí zatravňovacích roštů apod. Pro výstavbu parkovací plochy je možné využít pouze východní část plochy ve vazbě na stávající komunikaci. Zbytek plochy je možné během zimního období, po dohodě s pracovníky Správy CHKO Beskydy, využívat jako dočasnou odstavnou plochu, bez provedení terénních úprav.



Tab. 10: pokračování Číslo plochy Z48

Typ plochy s rozdílným způsobem využití DP – plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné

Výměra (ha) 0,60

Z50


0,26

Z51

DP – plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné

0,37

Z53 Z54 Z55 Z56 Z57


veřejných

0,03

P2


0,12

K1

RN – plochy rekreace na plochách přírodního charakteru

0,54

K2

RN – plochy rekreace na plochách přírodního charakteru

6,29

Podmínka realizace plochy Doporučujeme vypuštění této plochy z návrhu ÚP. Plochu je možné využít pouze během zimního období, po dohodě s pracovníky Správy CHKO Beskydy, jako dočasnou odstavnou plochu, bez provedení terénních úprav. Na ploše doporučujeme realizovat výstavbu maximálně jednoho až dvou rodinných domů. Doporučujeme rozsah a podobu plánované výstavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Doporučujeme zastavitelnou plochu omezit ze severní části o cca 2/3 a tuto část plochy ponechat stávajícímu využití. Severní část plochy je možné během zimního období, po dohodě se Správou CHKO Beskydy, využívat jako dočasnou odstavnou plochu, bez provedení terénních úprav. Je nutné minimalizovat zásahy do břehových porostů. Doporučujeme zachovat pás o šířce minimálně 6 m od břehové čáry zcela bez zástavby. V místech, kde bude nutné zasáhnout do břehových porostů, je vhodné, pokud to prostorové parametry dovolují, zajistit náhradní výsadby dřevin vhodného druhového složení. Dále je vhodné upřednostnit přírodní povrch cyklostezky před asfaltováním povrchu apod. Při výstavbě je nutné zamezit zásahům do lesních porostů na jižním okraji plochy. Doporučujeme rozsah a podobu plánované zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu a konzultovat tyto aspekty s pracovníky Správy CHKO Beskydy. Je třeba minimalizovat zásahy do lesních porostů patřících ke stanovišti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum (biotop L5.4). Dále doporučujeme po provedení terénních úprav na této ploše zajistit vysetí travní směsi odpovídající přírodnímu stanovišti 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Plochu nedoporučujeme v daném rozsahu realizovat. Je možné realizovat prodloužení stávajícího lyžařského vleku a sjezdovky maximálně na úroveň stávajícího druhotného bezlesí (paseky) a nezasahovat do navazujících bukových porostů ve zbývající části navržené plochy K2.



9 Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Při zpracování návrhu ÚP byly zvažovány relevantní stanovené cíle přijaté na vnitrostátní a komunitární úrovni. Cíle v dostupných krajských koncepcích a další dokumentaci stejně jako požadavky platných předpisů v ochraně ovzduší, vod a půdy nebo přírody byly zpracovatelem ÚP zhodnoceny a promítly se do konečného řešení předkládaného návrhu ÚP. Tyto cíle byly zohledněny zejména v řešení dopravních systémů, kanalizace a čištění vod, řešení záboru ZPF a PUPFL, v požadavcích na prostupnost vyšších i lokálních systémů ÚSES územím a na ochranu zvláště chráněných území. Návrh ÚP je zpracován invariantně.



10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Návrh ukazatelů, které umožní sledovat vliv změn charakteristik dílčích složek životního prostředí vyvolaných naplňováním územního plánu, obsahuje následující tabulka. Ukazatele jsou stanoveny dle vybraných potenciálně ovlivnitelných charakteristik životního prostředí (viz kapitola 4). Pro tuto koncepci byly stanoveny následující ukazatelé: - Plošné vyjádření skutečných záborů ZPF a PUPFL - Koncentrace PM10 a benzo(a)pyrenů - Překročení hlukových limitů - Jakost povrchových vod, stav koryt vodních toků - Trendy znečištění podzemních vod - Trendy v zastoupení a územním rozložení přírodních či přírodně blízkých biotopů - Změny ve využití krajiny - Nevhodné zásahy do krajinného rázu

11 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Pro zajištění minimalizace vlivů realizace návrhu ÚP na životní prostředí je třeba rozhodovat v plochách a koridorech vymezených v územním plánu jednak v souladu s podmínkami využití stanovenými pro plochy s rozdílným způsobem využití ve výrokové části územního plánu, jednak v souladu s podmínkami a návrhy opatření tohoto Vyhodnocení vlivu na životní prostředí.



12 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Hlavním cílem navrženého územního plánu je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území obce Řeka, a to zejména dostatečnou nabídkou ploch pro obytnou výstavbu, umožňující i výstavbu zařízení občanského vybavení a ploch pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné SO, umožňující kromě obytné výstavby také výstavbu zařízení občanského vybavení – zařízení obchodu, služeb, ubytovacích a stravovacích zařízení a jejich kombinaci, výstavbu zařízení sportovních, příp. výstavbu zařízení výroby a výrobních služeb bez negativních vlivů na obytnou zástavbu. Celkem je v územním plánu vymezeno celkem 63 nových ploch s rozdílným způsobem využití. V územním plánu jsou dále vymezeny plochy technické infrastruktury. Jedná se zejména o návrh nových tras vodovodů, kanalizací a plynovodů. Pro zvýšení kapacity zdrojů pitné vody bude dle textové části ÚP vybudován nový vrt v blízkosti stávajících sběrných jímek v lokalitě Příslop a jímání vody z pramene Ropičanky. Dále jsou v územním plánu vytyčeny některé nové trasy hipostezek – vedoucí zejména po stávajících cestách a odjezdová trasa pro lyžaře, která vede od stávajícího horního konce malé sjezdovky k dolnímu konci velké sjezdovky. Některé návrhové plochy by při realizaci v plném navrženém rozsahu mohly mít výrazný negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Tam kde to bylo možné, byla navržena konkrétní opatření s cílem předcházení, snížení či kompenzaci potenciálně negativních vlivů. Menší část návrhových ploch nebyla k realizaci doporučena, a to z důvodu, že jejich potenciálně negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí nebylo možné snížit ani přijetím zvláštních opatření. Na základě výše uvedených důvodů je možné konstatovat, že předložený územní plán Řeka je při dodržení doporučeních uvedených v tomto Vyhodnocení (kapitola 8) z hlediska ochrany životního prostředí akceptovatelný. Navržený ÚP bude splňovat požadavky právních předpisů, požadavky na potřebnou úroveň bydlení a jeho technické zabezpečení, na rozvoj podnikání v území stejně jako požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.



Doporučení stanoviska ke koncepci Zpracovatel vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace) „Územní plán Řeka“ na základě posouzení z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví navrhuje, aby příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko k posuzované územně plánovací dokumentaci. Posuzovaná dokumentace v dostatečné míře respektuje cíle stanovené relevantními strategickými dokumenty. Jednotlivé návrhové plochy i celý územní plán lze z hlediska vlivů na životní prostředí doporučit ke schválení za podmínky splnění opatření stanovených v kapitole 8. tohoto vyhodnocení.

V Dolanech dne 18.7.2014

…………………………………………………. RNDr. Marek Banaš, Ph.D. Držitel autorizace podle §19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění (osvědčení MŽP o odborné způsobilosti ke zpracování dokumentace a posudku, č.j. 42028/ENV/14.



Seznam použitých podkladů AOPK ČR (2014a): Vrstva mapování biotopů. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2013-08-10]. AOPK ČR (2014b): Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2014-05-05]. Banaš M. (2014): Posouzení vlivu koncepce „Územní plán Řeka“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Manuskript, 97 s. Culek M (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. de Molenaar J.G. (2005): Road lights and behaviour of some common mammals. Presentation at the symposium of the International Dark Sky Society Europe. Demek J (ed.) a kol. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 584s. Háková, A., Klaudisová, A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR. Hutyrová B. (2008): Aktualizace mapovacího okrsku cz0269, Aktualizace vrstvy mapování biotopů ČR (ex. AOPK ČR. Nálezová databáze AOPK ČR 2013. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2014-04-05]) Choleva L. (2008): Mapování obojživelníků a plazů - vlastní pozorování, terénní šetření (ex. AOPK ČR. Nálezová databáze AOPK ČR 2013. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2014-04-05]) Chytrý M et al. (2010): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR. Křenek D. (2005): Jednotný program sčítání ptáků: lokalita Ropice (katastr Řeka) (ex. AOPK ČR. Nálezová databáze AOPK ČR 2013. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2014-04-05]) Křenek D. (2013): Terénní pozorování 2013 (ex. AOPK ČR. Nálezová databáze AOPK ČR 2013. [online databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2014-04-05]) Kubát K. et al. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky.Academia, Praha 928 s. Machar I. (2005): Posouzení vlivu záměru „Rozvoj (rozšíření) ski areálu Řeka“ na předmět ochrany Ptačí oblasti Beskydy a Evropsky významné lokality Beskydy podle § 45i zákona č.114/192 Sb. v platném znění. In: Skácel A. (2006): „Modernizace SKI areálu Řeka“ Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a změně některých zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění zákona č. 93/2004 Sb., podle § 6, v rozsahu přílohy č. 4 zákona Neuhäuslová Z et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 s. Pelikán J, Gaisler J, Rödl P (1979): Naši savci. Academia, Praha, 163 s. Pruner L., Míka P. (1996): Klapalekiana. Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, 1996, č. 32, s. 1–115. Quitt E (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geogr. úst. ČSAV Brno. Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000). Šigutová M. (2006): Mapování a hodnocení výskytu orchidejí a dalších druhů dle regionálního seznamu CHKO Beskydy, Diplomová práce, absolventská práce, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Hornicko - geologická fakulta (ex. AOPK ČR. Nálezová databáze AOPK ČR 2013. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2014-04-05]) Urbanistické středisko Ostrava (2014): Návrh územního plánu Řeka. Komplexní urbanistický návrh – textová a grafická část. Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů Dále byly použity internetové zdroje: http://www.natura2000.cz/, http://www.cenia.cz, http://www.biomonitoring.cz, http://www.nature.cz

http://www.mzp.cz,



Přílohy Příloha 1: Autorizační osvědčení zpracovatele








Územní plán Řeka. Zhotovitel: Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, Dolany (okr. Olomouc)

Recommend Documents