Územní energetická koncepce statutárního města Teplice III. etapa

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa

Obsah: Seznam obrázků:...................................................................................................... 74 Seznam tabulek:....................................................................................................... 74 III.1 Stanovení zásad užití jednotlivých druhů paliv a energie ................................. 75 III.1.1 Doporučení postupu při uplatňování dostupných způsobů výroby a dodávky tepla........................................................................................................ 75 III.1.1.1 Návrh typologie území ..................................................................... 76 III.2 Návrh programů ÚEK a stanovení priorit .......................................................... 79 III.2.1 Priority programů ÚEK............................................................................ 79 III.2.2 Programy snižování měrné spotřeby energie ......................................... 80 III.2.2.1 Program Tepelné ochrany objektů................................................... 80 III.2.2.2 Program Rekuperace ...................................................................... 81 III.2.2.3 Program nízkoenergetické a pasivní výstavby................................. 82 III.2.3 Programy pro vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie.. 83 III.2.3.1 Program teplo sluncem.................................................................... 83 III.2.3.2 Program teplo biomasou.................................................................. 84 III.2.3.3 Program bioplynové stanice ............................................................ 84 III.2.3.4 Program kogenerace ....................................................................... 85 III.2.4 Program osvěty, výchovy a vzdělávání................................................... 86 III.3 Způsoby a zdroje financování programů .......................................................... 87 III.3.1 Využití financování ze zahraničních zdrojů ............................................. 88 III.3.1.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF - European Regional Development Fund) ........................................................................................... 88 III.3.1.2 Evropský zemědělský orientační a záruční fond – EAGGF (European Agriculture Guarantie and Guidance Fund) ....................................................... 92 III.3.1.3 Kohezní fond (KF) = Fond soudržnosti (Cohesion Fund) ................ 92 III.3.2 Financování ze zdrojů veřejných podpor ČR .......................................... 94 III.3.2.1 Česká energetická agentura (ČEA) ................................................. 94 III.3.2.2 Státní fond životního prostředí (SFŽP) – Národní programy.......... 100 III.3.2.3 Ministerstvo zemědělství (MZe)..................................................... 104 Podopatření - Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití 104 III.3.2.4 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) ................ 105 III.3.2.5 Státní fond rozvoje bydlení ............................................................ 105 III.3.3 Financování z komerčních zdrojů ......................................................... 107 III.3.3.1 Produkty Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) ... 107 III.3.3.2 Dotace privátních zahraničních společností .................................. 107 III.3.3.3 Úvěry bank a stavební spoření ...................................................... 107 III.3.3.4 Emisní obchodování ...................................................................... 109 III.3.3.5 EPC - Energy Performance Contracting ........................................ 109 III.3.3.6 Energetický kontrakting (EC - Energy Contracting ) ...................... 109 III.3.3.7 Pokročilé formy financování........................................................... 110 III.4 Návrh organizace městského energetického managementu .......................... 111 III.4.1 Úkoly energetického managementu ..................................................... 112 III.4.2 Nástroje energetického managementu ................................................. 112 III.4.2.1 Podpůrné nástroje energetického managementu města ............... 112 III.4.2.2 Investice do budov a zařízení ve vlastnictví obce.......................... 113 III.4.3 Výchovné, vzdělávací a informační akce.............................................. 114 III.4.4 Poradenství........................................................................................... 114 III.4.5 Finanční podpora.................................................................................. 115 73

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa III.5 Návrh rozhodovacích modelů ......................................................................... 116 III.5.1 Veřejný sektor....................................................................................... 116 III.5.1.1 Magistrát města ............................................................................. 116 III.5.1.2 Rozhodování občanů..................................................................... 116 III.5.1.3 Rozhodování podnikatelského sektoru .......................................... 117 III.6 Návrh zabezpečení plánování a kontroly realizace opatření a plnění cílů ...... 118 III.7 Návrh monitorování, motivace a mechanismu zlepšování realizace programů .... ..................................................................................................................... 119 III.8 Shrnutí a závěr ............................................................................................... 120

Seznam obrázků: Obrázek 1 Dělení energetického managementu ................................................... 111 Obrázek 2 Městský energetický management....................................................... 113 Obrázek 3 Schéma řízení energetického hospodářství statutárního města Teplice ........................................................................................................................ 118

Seznam tabulek: Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5

Zásobování územ,í jednotlivými druhy síťových energií ......................... 75 Přehled typů území z hlediska dostupnosti CZT ..................................... 76 Doporučené formy zásobování energií v jednotlivých typech území....... 77 Priority jednotlivých programů................................................................. 80 Navržené indikátory pro vyhodnocení plnění programů ÚEK ............... 119

74


III.1 Stanovení zásad užití jednotlivých druhů paliv a energie III.1.1 Doporučení postupu při uplatňování dostupných způsobů výroby a dodávky tepla Na základě provedených výpočtů a zpracovaných analýz, doporučujeme při výběru paliv, energií a způsobů jejich užití při výrobě a dodávce tepla uplatnit následující obecný postup výběru jak u stávajících objektů, tak objektů které budou postaveny v rozvojových plochách: Preferovat centralizovaný způsob výroby tepla před individuálním. Přednostně pro vytápění a výrobu TUV v objektech uplatňovat síťové druhy energií – teplo z CZT anebo zemního plynu. Pokud je v místě ekonomicky dostupný systém CZT, přednostně využít tento způsob dodávky tepla pro zásobování objektu. Pokud v místě není ekonomicky dostupný systém CZT, přednostně použít k vytápění zemní plyn, je-li ekonomicky dostupný. (U stávajících objektů vytvářet podmínky pro zprovoznění nevyužívaných plynových přípojek.) U objektů, které nejsou napojeny na rozvod CZT nebo zemního plynu, upřednostňovat využití obnovitelných zdrojů energie před spalováním tuhých fosilních paliv, využívat zdroje s minimálními dopady na znečištění ovzduší. Spalování tuhých fosilních paliv v individuálních zdrojích je nežádoucí, pokud nejsou využity moderní zplyňovací kotle. Využívat solární energii, a to jak formou pasivní (orientace objektu vzhledem ke světovým stranám a využití pasivních prvků při architektonickém návrhu budovy), tak i aktivní formou – instalací solárních panelů (nejlépe integrovaných do střechy objektu). Jako podklad pro rozhodování slouží grafické přílohy této koncepce, které zobrazují stav jednotlivých energetických infrastruktur na území města - oblasti s primárním využitím CZT (příloha č. 3) a zemního plynu (příloha č. 2) a dále také trasy vedení a zařízení elektrické sítě (příloha č. 1). Tabulka 1 Zásobování územ,í jednotlivými druhy síťových energií

Katastrální území 1 2 3 4 5 6 7

Hudcov Řetenice Teplice Nová Ves Prosetice Trnovany Sobědruhy

El. dosah x x x x x x x

ZP dosah x x x x x x x

CZT dosah x x x x x

75


III.1.1.1 Návrh typologie území Jak vyplývá z tabulky č. 1 v předchozí kapitole, jsou na celém území Teplic dostupné zdroje elektřiny, zemního plynu i nesíťových paliv (uhlí, olej, dřevo, LPG apod.). Typologie území je tedy dána dostupností CZT. Z hlediska typologie lze pak území města rozdělit do tří kategorií. Tabulka 2 Přehled typů území z hlediska dostupnosti CZT

Typ území 1 2 3

Dostupné CZT + -

Plánované CZT + -

1.1.1.1 Doporučené formy zásobování energií V následující tabulce jsou charakterizovány jednotlivé typy území a zároveň jsou v ní stanoveny doporučené formy zásobování energií pro vytápění objektů umístěných v tomto území. V tabulce jsou také uvedena proaktivní doporučení pro případ krizové situace, která jsou prevencí proti ztrátám na zdraví, životech a majetku a která snižují nároky na evakuaci obyvatel v případě dlouhodobého výpadku elektřiny. Z hlediska ochrany životního prostředí by nemělo být přípustné (ani podmíněně) spalování nesíťových paliv v oblastech, kde jsou dostupné alespoň dvě síťové energie a třetí alespoň potenciálně – jedná se o typy území 1 a 2. V případě území 3 lze spalování nesíťových paliv podmíněně připustit. Ve všech typech území lze podmíněně připustit využívání biomasy, přestože se jedná o nesíťové palivo, jehož spalováním jsou produkovány emise. Jedná se ovšem o obnovitelný zdroj, čímž splňuje (oproti fosilním palivům) nároky na udržitelnost a bezpečnost dodávek energie. Je však nutné dodržet jisté kvalitativní požadavky na spalovanou biomasu, není vhodné spalovat příliš vlhkou nebo kontaminovanou biomasu, dřevo se zbytky nátěrů nebo spalovat odpady aj. Tuto skutečnost ovšem není snadné zajistit, neboť odpadní dřevo (stará okna, dveře, nábytek apod.) a odpady bývají často k dispozici zdarma a v případě tuhých zim, kdy je topné období delší než obvykle, pak mnoho subjektů takto ulehčuje svému rozpočtu. Elektřina je považována za čistý zdroj, ovšem není tomu zcela tak. Většinový podíl na výrobě elektřiny v ČR mají hnědouhelné a jaderné elektrárny, které produkují množství emisí a odpadů, a tím zatěžují životní prostředí. Velikost této zátěže je zmírněna pokud je elektřina vyráběna společně s teplem v kogeneračních jednotkách, jako je tomu v elektrárně Ledvice. V následujících tabulkách je tedy elektřina uvedena jako podmíněně přípustný zdroj použitelný v případě, že nelze vytápět CZT, zemním plynem nebo energií z obnovitelných zdrojů.

76

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa Tabulka 3 Doporučené formy zásobování energií v jednotlivých typech území

Typ území 1 Dostupnost energií V území jsou přivedeny zemní plyn i CZT. Zásady zásobování energií u nových staveb a rekonstrukcí Přípustná forma CZT, solární energie Podmíněně přípustná forma biomasa, zemní plyn, elektřina Podmínka přípustnosti nedostupnost CZT Nepřípustná forma LPG, olej, koks, uhlí, spalování odpadu Hledisko energetické Je třeba zajistit elektrickou energii pro bezpečnosti provozuschopnost CZT (zdroje, předávací stanice, řídící systém). Zdroje je třeba přednostně řešit jako kogenerační se synchronními generátory. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku plynových kotlů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100W. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100W. U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.

Typ území 2 Dostupnost energií Na území je přiveden zemní plyn, zájmové území pro přivedení CZT. Zásady zásobení energií u nových staveb a rekonstrukcí Přípustná forma CZT, solární energie Podmíněně přípustná forma biomasa, zemní plyn, elektřina Podmínka přípustnosti nedostupnost CZT Nepřípustná forma LPG, olej, koks, uhlí, spalování odpadu Je třeba zajistit elektrickou energii pro Hledisko energetické bezpečnosti provozuschopnost budoucích systémů CZT (zdroje, předávací stanice, řídící systém). Zdroje je třeba přednostně řešit jako kogenerační se synchronními generátory. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku plynových kotlů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100W. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100W. U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.

77

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa Typ území 3 Dostupnost energií Na území je přiveden zemní plyn, přivedení CZT není plánováno. Zásady zásobení energií u nových staveb a rekonstrukcí Přípustná forma solární energie, zemní plyn Podmíněně přípustná forma biomasa, elektřina, LPG, nízkosirný olej, koks, příp. nízkosirné uhlí Podmínka přípustnosti ekologická přijatelnost Nepřípustná forma spalování odpadu Hledisko energetické Je třeba zajistit elektrickou energii pro bezpečnosti elektroniku kotlů (zemní plyn, LPG, olej, biomasa, koks, uhlí) a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100W. Zvažovat použití kogeneračních systémů s plynovými motory či mikroturbínami se synchronními generátory. Je třeba zajistit elektrickou energii pro elektroniku solárních systémů a oběhové čerpadlo – výkon: cca 100W. U objektů vytápěných elektřinou je třeba zajistit alespoň 1 nouzový zdroj tepla nezávislý na elektřině, např. krbová kamna.

78


III.2 Návrh programů ÚEK a stanovení priorit Programy navržené ÚEK se zaměřují zejména na:

respektování principů udržitelného rozvoje (úspory energie, vyšší využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie atd.),

zlepšení kvality životního prostředí (především kvality ovzduší),

zvýšení bezpečnosti dodávek energie,

ekonomický rozvoj (i jeho sociální dimenze).

Energetický systém města Teplice je rozvinutý a funkční, zásobuje energiemi téměř celé jeho území, s jeho rozšiřováním se počítá především v rozvojových plochách. Programy jsou proto soustředěny především na sektor bydlení, který v současnosti tvoří vysoký podíl na celkové spotřebě energie. Koncepce udržitelného stavebnictví předpokládá snižování spotřeby energie v budovách a pokrytí zbytkové energie především obnovitelnými zdroji. Úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů v současné době naráží na různé překážky a předsudky. Jde především o nedostatečnou informovanost laické i odborné veřejnosti o technických možnostech (ve využívání OZE, možnostech úspor energie, možnostech vytápění soukromých objektů atd.). Velkým problémem jsou také pokřivené ceny energií, které v sobě neodrážejí celkové společenské náklady - nezahrnují negativní externality z využívání fosilních paliv (náklady na zamezení poškození životního prostředí).

III.2.1

Priority programů ÚEK

Při řešení budoucnosti energetického systému města Teplice je třeba: zaměřit se na osvětu, výchovu a vzdělávání široké veřejnosti, vzbudit zájem a získat podporu občanů pro propagaci a naplňování cílů ÚEK, přednostně řešit a vyhodnocovat, zda existují u objektů možnosti úspor energie, neboť je třeba šetřit zdroji obecně – fosilními i obnovitelnými (nejlevnější energie je energie, kterou nespotřebujeme), dále přednostně využívat obnovitelné zdroje energie. Jednotlivé programy ÚEK jsou podrobně popsány v následujícím textu a následující tabulka uvádí jejich pořadí dle priority.

79

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa Tabulka 4 Priority jednotlivých programů

Priorita Program programu 1 Program osvěty, výchovy a vzdělávání 1 Program tepelné ochrany objektů 2 Program kogenerace

2

2

3

4

4

III.2.2

Podstata programu rozvoj lidských zdrojů snižování tepelných ztrát při obnově budov kogenerační technologie, teplárenství

Potenciál programu plošný plošný

Způsob podpory pořádání akcí realizace

lokální až plošný

zpracování projektu

Program nízkoenergetické a pasivní výstavby Program rekuperace

dosažení nízkých demonstrační zpracování tepelných ztrát u nových projekty projektu budov recyklace tepla plošný realizace z odpadního vzduchu a vody Program teplo sluncem instalace solárních plošný realizace systémů s akumulací tepla lokální až zpracování Program teplo výroba tepla z biomasy plošný projektu biomasou + pěstování energetických rostlin, výroba biopaliv Program bioplynové výroba tepla (příp. i lokální až zpracování stanice elektřiny) z bioplynu plošný projektu

Programy snižování měrné spotřeby energie

III.2.2.1 Program Tepelné ochrany objektů Tento program si klade za cíl zvýšit tepelnou odolnost budov. Energeticky úsporným opatřením je zde výměna původních oken za nová s lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi. Doporučuje se současné zateplení objektu. Tepelné izolace a termosolární systémy nespoří pouze energii, nýbrž také prodlužují životnost pláště budovy. Současně s tepelnou ochranou je vždy nutno řešit systém větrání. Realizací programu bude dosaženo podstatného snížení spotřeby fosilních paliv a nákladů v bytových domech a snížení emisí škodlivých látek. U nové výstavby (především v majetku města) je nutné realizovat opatření tepelné ochrany objektů tak, aby docházelo k co nejmenším ztrátám energie v budovách. Velice důležitým podkladem pro realizaci tohoto programu je vyhodnocení a využití výsledků energetických auditů zpracovaných pro objekty v majetku města. Vzhledem k tomu, že většina budov v majetku města zatím EA nemá zpracován, čímž odporuje legislativním požadavkům, je třeba urychleně učinit potřebná rozhodnutí a energetické audity vypracovat. Přijatá novela zákona č. 406/2000 Sb. zavádí povinnost zpracovat průkazy energetické náročnosti u budov nové výstavby, při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, ale také při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí. Tyto průkazy bude nutné ve veřejně přístupných budovách

80

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa vyvěsit tak, aby se veřejnost mohla seznámit s tím, jaká je energetická náročnost dané budovy a jak kvalitně je v budově prováděn energetický management. (Více viz dále v kapitole III.4.2.2 Investice do budov a zařízení ve vlastnictví obce.) Vybrané realizované projekty na objektech v majetku města je vhodné následně zpřístupnit veřejnosti (občanům i podnikatelům) jako demonstrační projekty. Primární cíl: snížení spotřeby energie a paliv, snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší. Doprovodný efekt: snížení provozních nákladů (nákladů na energie), vznik nových pracovních příležitostí v sektoru stavebnictví. Cílové skupiny: Bytové domy - společenství vlastníků či bytová družstva vlastnící panelové domy, jejichž tepelně technické vlastnosti neodpovídají současným platným předpisům, Nemocnice zřizované MěÚ, Školy zřizované MěÚ, Centra sociální pomoci zřizovaná MěÚ, Budovy MěÚ. Aktivity: realizace opatření tepelné ochrany objektů v majetku města (příspěvkové organizace) jako jsou: - zateplení obvodových plášťů, - výměna oken za nová se součinitelem prostupu tepla min. 1,4 W/(m2K), - vyregulování vnitřní otopné soustavy, - vázání stavebního i dalších povolení na zajištění nízké energetické náročnosti předmětného objektu, zpracování energetických auditů, zpracování energetických průkazů, podpora a realizace opatření navržených energetickým auditem. Bariéry a rizika: nedostatek finančních prostředků, nedůvěra k novým technologiím, složitost realizace z důvodu technické náročnosti či stavební dispozice objektu, omezení a požadavky památkové péče na vzhled objektu. Investiční náročnost: vysoká při dodatečné instalaci před dožitím daného stavebního prvku, střední pokud se provede v rámci rekonstrukčních prací po dožití daného prvku budovy.

III.2.2.2 Program rekuperace Program je zaměřen na podporu instalace rekuperačních jednotek u objektů s nuceným větráním (ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Rekuperační jednotky umožňují zhodnotit nízkopotenciální teplo odváděného vzduchu či vody, které by jinak bylo bez dalšího užitku vypouštěno do okolí budovy. Rekuperační jednotky tak snižují tepelné ztráty objektu. I když je program zaměřen především na veřejné budovy a budovy objektů služeb (pohostinství apod.), rekuperační jednotky lze vhodně využít i u rodinných domů.

81

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa Instalace rekuperačních technologií a využití odpadního tepla rozvíjí malé a střední podnikání a snižuje provozní náklady na užívání budov. Program rekuperace je vhodné kombinovat s programem tepelné ochrany budov a zajišťovat větrání s využíváním rekuperačních jednotek. Primární cíl: snížení spotřeby paliv. Doprovodný efekt: snížení provozních nákladů, snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší. Cílová skupina: veřejné budovy, výrobní prostory, objekty městského úřadu, obytné objekty opatřené vzduchotechnikou (kombinace s opatřením tepelná čerpadla). Aktivity: podpora instalace rekuperačních jednotek u objektů v majetku města (příspěvkové organizace – např. školní kuchyně), podpora a realizace opatření navržených energetickým auditem. Bariéry a rizika: nedůvěra k novým technologiím, složitost realizace z důvodu technické dispozice objektu.

náročnosti či stavební

Investiční náročnost: nízká.

III.2.2.3 Program nízkoenergetické a pasivní výstavby Program je určen pro podporu realizace novostaveb nízkoenergetického nebo pasivního domu. Pasivní dům je takový dům, který pro svůj provoz potřebuje pouze malé množství dodatkové energie, tzn. méně než 15 kWh/(m2rok) pro vytápění. U nízkoenergetického domu je požadováno dosažení hodnoty méně než 50 kWh/(m2rok) pro vytápění. Cílem programu je dosažení maximálních přínosů z pohledu sociálního, environmentálního a ekonomického. Vzhledem k nepatrnému počtu realizací takovýchto domů v ČR je cílem vytvořit demonstrační projekty, které umožní zvýšení informovanosti mezi lidmi a tím i zájmu o tento druh výstavby. V případě, že by se plánovala výstavba nových objektů v majetku MěÚ, je vhodné ji provádět a zpracovatele vybírat dle metodiky minimalizace nákladů životního cyklu (LCC) a zvažovat možnosti pasivní a nízkoenergetické výstavby, samozřejmě ve spolupráci s finančním odborem a odborem majetkovým. Přílohou č. 5 této koncepce je metodika posuzování nákladů životního cyklu budov (LCC), kterou je možné využít pro posuzování investic. Primární cíl: snížení spotřeby energie, snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší, zvýšení informovanosti Doprovodný efekt: snížení nákladů na energie, vznik nových pracovních příležitostí v sektoru stavebnictví. Cílová skupina: zvýšení informovanosti - veřejnosti, pracovníků stavebních úřadů, představitelů samosprávy města a obcí ve správním obvodu

82

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa vzbuzení

zájmu

u - rozvojových pracovníků, architektů a projektantů, podnikatelů a potenciálních investorů, provozovatelů objektů.

Aktivity: podpora zpracování projektové dokumentace na výstavbu pasivních a nízkoenergetických objektů rodinných domů, škol, objektů sociálních služeb, administrativních objektů, podpora projektů za účelem získání příspěvku z EU. Pozn. Do aktivit programu lze také zahrnout školení architektů a projektantů o možnostech výstavby nízkoenergetických a pasivních domů, které je součástí programu výchovy, vzdělávání a osvěty. Bariéry a rizika: malá informovanost, a proto i malý zájem veřejnosti, nedostatek architektů a projektantů zpracovávajících projekty pasivní a nízkoenergetické výstavby, nedůvěra v nové technologie nedostatek finančních prostředků. Investiční náročnost: střední.

III.2.3 Programy pro vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v domácnostech a pro technologické procesy v průmyslovém sektoru jsou převážně využívány klasické zdroje primární energie běžné v teplárenství a elektrárenství (fosilní zdroje). Využití obnovitelných zdrojů energie má na území města značné rozvojové možnosti. Vzhledem k vlastnostem a charakteru OZE přináší jejich energetické využívání výhody danému regionu, a to nejen ekonomické (úspory) a ekologické (snížení zatížení životního prostředí), ale především přispívají k energetické nezávislosti regionu (využívání lokálních zdrojů). Do programů na podporu vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie byly zahrnuty především programy Teplo sluncem a Teplo biomasou, které lze uplatnit především v oblastech, kde je k vytápění a ohřevu vody využíváno hnědé uhlí nebo elektrická energie. Podpora větrné a solární energie k výrobě elektrické energie (větrné elektrárny, fotovoltaické články) nebyla do programů zařazena, neboť nemá v časovém horizontu ÚEK příliš velký ekonomický potenciál a město Teplice svým charakterem prakticky neumožňuje nalézt vhodné lokality pro výrobu elektrické energie.

III.2.3.1 Program teplo sluncem Program je zaměřen na instalaci solárních systémů nejen ve stávajících objektech, ale především v rámci projektů novostaveb. Solární systém je možné využívat jak pro přípravu TUV, tak pro přitápění, anebo jej lze u speciálních staveb využít pro sušení biomasy, čistírenských kalů apod. Primární cíl: snížení spotřeby fosilních paliv, snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší.

83

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa Doprovodný efekt: snížení provozních nákladů, zvýšení palivové soběstačnosti regionu a zvýšení bezpečnosti dodávek energie. Cílová skupina: pracovníci tepelných hospodářství, projektanti, podnikatelé a potenciální investoři, pracovníci krizových štábů a ochrany obyvatelstva. Aktivity: realizace solárních systémů u objektů v majetku města (příspěvkové organizace), realizace solárních systémů u objektů v soukromém vlastnictví. Bariéry a rizika: nedůvěra k novým technologiím, nedostatek finančních prostředků na realizaci. Investiční náročnost: střední až vysoká.

III.2.3.2 Program teplo biomasou Program se vztahuje na podporu zplyňovacích kotlů na biomasu. Biomasou, ze které je získávána tepelná energie, může být kusové dřevo, štěpky, dřevní brikety, pelety. Dále je možné využít i brikety a pelety ze slámy a energetických rostlin. Program teplo biomasou tak přispívá k rozvoji trhu s biopalivy. Energetické využívání biomasy představuje velkou naději pro český venkov, lesní hospodářství a zemědělství. Primární cíl: snížení spotřeby fosilních paliv, snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší. Doprovodný efekt: podpora malého a středního podnikání v oblasti produkce biopaliv, podpora nepotravinářské produkce v zemědělství, zvýšení palivové soběstačnosti regionu a zvýšení bezpečnosti dodávek energie. Cílová skupina: vlastníci a pracovníci tepelných hospodářství, projektanti, podnikatelé a potenciální investoři, pracovníci krizových štábů a ochrany obyvatelstva. Aktivity: podpora projektů, podpora pěstování energetických rostlin a zpracování biopaliv. Bariéry a rizika: finanční náročnost. Investiční náročnost: střední až vysoká.

III.2.3.3 Program bioplynové stanice Program bioplynové stanice je zaměřen na výrobu bioplynu z organických zbytků zemědělské výroby, organické části komunálních a průmyslových odpadů či z čistírenských kalů a využití bioplynu pro výrobu energie. Jak již bylo zmíněno v analytické části koncepce (v kapitole I.3.3), je v Teplicích bioplyn využíván v čistírně odpadních vod v Bystřanech a na skládce TKO Modlany je využíván skládkový plyn. Program se vztahuje na podporu zařízení 2 typů, buď na bioplynové stanice vybavené pouze topnými systémy bez kogenerace nebo vybavené kogeneračními 84

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa jednotkami. Přičemž upřednostňována je varianta spalování bioplynu ve spalovacích motorech s kogenerací, neboť toto spalování zajišťuje vyšší účinnost přeměny energie s možností prodeje elektrické energie do sítě. Primární cíl: snížení spotřeby fosilních paliv, snížení emisí znečisťujících látek a zlepšení kvality ovzduší. Doprovodný efekt: efektivní využití odpadů a kalů, zvýšení palivové soběstačnosti regionu a zvýšení bezpečnosti dodávek energie. Cílová skupina: pracovníci tepelných hospodářství, projektanti, podnikatelé a potenciální investoři, pracovníci krizových štábů a ochrany obyvatelstva. Aktivity: podpora projektů. Pozn. Do aktivit programu lze zahrnout také poradenství a zprostředkovávání informací pro potenciální investory (partnerství se zahraničními provozovateli bioplynových stanic, exkurze aj.), což je obsahem aktivit programu výchovy, vzdělávání a osvěty. Bariéry a rizika: vysoká finanční náročnost, provozní náročnost technologie (technologie biologických pochodech, složení substrátu apod.).

je

závislá

na

Investiční náročnost: vysoká.

III.2.3.4 Program kogenerace Program je zaměřen na zavedení kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) u existujících kotelen a u nově budovaných energetických zdrojů. Kogenerace umožňuje v porovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla dosáhnout 30 až 40 % úsporu primární energie. Kogenerační zařízení lze využít také při individuálním vytápění větších objektů. Záměrem programu je zvýšit podíl zařízení KVET i u menších zdrojů s celkovým instalovaným tepelným výkonem do 5 MW. U těchto zdrojů neexistuje zákonná povinnost (zákon č. 406/2000 Sb. § 7 odst. 1) zavedení KVET posoudit energetickým auditem. V Teplicích se jedná především o výměnu stávajících kotlů systému CZT po jejich dožití za kotle s kogenerační jednotkou. Tím bude zvýšena účinnost a ekonomická efektivita energetického systému města. Primární cíl: zvýšení efektivity využití fosilních paliv a tím snížení jejich spotřeby, snížení produkce emisí znečišťujících látek v porovnání s oddělenou výrobou energií a tím zlepšení kvality ovzduší. Doprovodný

efekt: decentralizovaná výroba elektřiny zvyšuje bezpečnost v zásobování teplem a elektřinou v případě krizových situací.

Cílová skupina: veřejné budovy, výrobní prostory, objekty MěÚ. Aktivity: podpora projektů.

85

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa Bariéry a rizika: nedůvěra v nové technologie, nezájem o investice do nedávno rekonstruovaných zařízení (často ještě nesplacených). Investiční náročnost: střední až vysoká.

III.2.4

Program osvěty, výchovy a vzdělávání

Tento program je jakousi nadstavbou všech předchozích programů. Jeho hlavní náplní je pochopení ostatních osmi programů a zvýšení ekologického a ekonomického cítění obyvatel a zainteresovaných osob v energetickém sektoru. Program je soustředěn na organizaci různých typů vzdělávacích akcí, jako jsou školení a semináře, podporu ekologických organizací a na ekologickou výchovu ve školách – zaměřenou na energetiku. Do programu lze rovněž zařadit informační kampaň týkající se realizovaných demonstračních projektů na objektech v majetku města zahrnující např. organizaci prohlídek technického zázemí budov, poskytování informací o provozu a jeho ekonomii, organizaci informačních seminářů. Program má rovněž synergický efekt s akcemi prováděnými na úrovni Ústeckého kraje v rámci realizace Koncepce EVVO a ÚEK. Primární cíl: vzdělání a informovanost celého společenského spektra, zvýšení motivace obyvatel k provádění energeticky úsporných opatření a využívání potenciálu OZE. Doprovodný efekt: vyšší průchodnost projektů podporujících ochranu životního prostředí, usnadnění rozhodování případných investorů. Cílová skupina: Aktivní účastníci - představitelé a úředníci územních samospráv, - úředníci státní správy, - podnikatelé a občané, kteří mají zájem realizovat některé projekty. Pasivní účastníci - široká veřejnost, - učitelé a studenti, - ekologické organizace. Aktivity: školení, semináře a osvětové besedy, základní bezplatné poradenství, letáčky, reklama, metodické materiály, podpora ekologických organizací, ekologická výchova ve školách – zaměřená na energetiku a environmentální osvětu. Bariéry a rizika: malý zájem veřejnosti o osvětové akce,nízká účast na seminářích, nedostatečná angažovanost státní správy a samosprávy. Investiční náročnost: nízká.

86


III.3 Způsoby a zdroje financování programů V této kapitole jsou popsány možnosti financování jednotlivých programů ÚEK. Podrobnosti k jednotlivým dotačním titulům jsou popsány dále v textu. Jedná se především o informace o potenciálních žadatelích, možné výši a podílu podpory, termínech a místech podávání žádostí o podporu. Údaje jsou uvedeny k 30. 4. 2006. Pro financování jednotlivých programů ÚEK je možné využít zdroje finančních prostředků uvedené v následujícím výčtu. Každý z uvedených zdrojů financí má pochopitelně svoje výhody a nevýhody a existují mezi nimi vzájemné vazby, proto je optimálního financování projektu zpravidla dosahováno jejich vhodnou kombinací. A) Veřejné zdroje A.1) Evropské zdroje Strukturální fondy – OPI, OPPP, OPZ Kohezní fond = fond soudržnosti (FS) A.2) České zdroje Státní rozpočet prostřednictvím ministerstev: MPO – ČEA MŽP – SFŽP MZe – SZIF, PGRLF SFRB (ČMZRB) Krajský rozpočet Obecní rozpočet B) Komerční zdroje Dotace privátních zahraniční společností Úvěry bank Stavební spoření Emisní obchodování Pokročilé formy financování Poznámka: V následujícím výčtu je vždy přehledně uveden: dotační titul nebo podpůrný program, podíl dotace nebo podpory, možní žadatelé, kam a kdy podávat žádost a kontakt pro aktualizaci údajů o podpoře. Z důvodu častého opakování těchto údajů byly shodné údaje vynechány a uváděny jsou pouze jednou, souhrnně, a to v závěru výčtu ke každému dotačnímu titulu (podkapitole). Proto je u některých bodů uveden pouze podíl dotace a další informace až dále v textu.

87


III.3.1

Využití financování ze zahraničních zdrojů

III.3.1.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF - European Regional Development Fund) Fond na podporu investic a redukci regionálních nerovností v Unii – tj. regiony, které mají méně než 75 % průměru HDP. Financuje méně rozvinuté regiony, výrobní investice, infrastrukturu, rozvoj malého a středního podnikání, investice do vzdělání, výzkumu a životního prostředí. Z prostředků strukturálních fondů, především ERDF jsou financovány operační programy OPI a OPPP. PODÍL kolik % dotace: 15 – 75% v závislosti na typu projektu KDO může žádat: Právnické osoby především veřejného sektoru, pro soukromý sektor je podpora nižší Na období 2007 - 2013 je rozloženo celkem cca 336,3 biliónů €. Rozdělení priorit a opatření se může v příštím programovacím období měnit a jeho podoba je v současné době připravována. Peníze budou rozdělovány dle cílů: Cíl konvergence (sbližování) - 78 % (cca 264 mld. €) a) podpora jako pomoc při plnění Společné environmentální politiky, jmenovitě hospodaření s odpady, zásobování vodou, likvidace městských odpadních vod, kvalita ovzduší, regenerace kontaminovaných pozemků a území, ochrana biodiverzity b) podpora pro investice do dopravy sítě TENS a pro integrovanou celoměstskou strategii pro ekologicky čistou městskou dopravu c) podpora pro rozvoj ekologicky šetrného cestovního ruchu, prevenci přírodních rizik, úspory energií Cíl soutěž mezi regiony a zaměstnanost - 17 % (cca 58 mld. €) a) stimulace investic pro regeneraci kontaminovaných pozemků a území b) podpora ekologicky čisté městské dopravy c) podpora opatření pro prevenci a zvládnutí přírodních rizik, šetření energií Cíl evropská územní kooperace (European territorial cooperation) - 4 % (cca 13 mld. €) a) vytváření sítí a výměna zkušeností mezi regionálními a místními samosprávami

Operační program Infrastruktura – OPI Priorita 3 - Zlepšování environmentální infrastruktury Tato priorita rozvíjí prioritní osu č. 4 Národního rozvojového plánu „Ochrana a zkvalitňování životního prostředí“. Opatření v rámci priority 3 navazují na probíhající programy v resortu životního prostředí a v mezinárodním měřítku vycházejí z Evropské strategie udržitelného rozvoje a 6. Akčního programu EU. Cílem priority je přispět ke kvalitativnímu zlepšení dílčích složek životního prostředí a zlepšení nakládání s odpady. Pro účely ÚEK statutárního města Teplice přichází v úvahu opatření 3.3.

88

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa Opatření 3.3 - Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší Oblast A – Využívání šetrných technologií při spalování Podporu lze poskytnout na: zavádění environmentálně šetrných technologií ve spalovnách nebezpečného odpadu (zvláště nemocničního), snižování emisí z velkých a středních veřejných spalovacích zařízení. PODMÍNKY poskytnutí: projekt musí být realizován v souladu s příslušnými krajskými příp. místními programy snižování emisí a programy zlepšování kvality ovzduší PODÍL kolik % dotace: max. 75 % pokud nevytváří zisk, max. 50 % při investování do infrastruktury spojeném s podstatnými čistými příjmy, 35 % při investování do podniků KDO může žádat: Kraje, obce, svazky obcí, občanská sdružení, obecně prospěšné organizace aj.; podnikatelské subjekty KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: dle termínů vyhlášených SFŽP AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597 Oblast C – Využívání obnovitelných zdrojů energie Podporu lze poskytnout na: rekonstrukci a stavbu elektráren využívajících k výrobě elektrické energie obnovitelné zdroje energie, přechod ze stávajících systémů na systémy využívající obnovitelné zdroje energie a tepelná čerpadla, využití obnovitelných zdrojů energie pro dodávky tepla z obecních kotelen, výstavbu kombinovaných zdrojů elektrické a tepelné energie využívajících biomasu a bioplyn. PODMÍNKY poskytnutí: projekt musí být realizován v souladu s příslušnými krajskými příp. místními programy snižování emisí a programy zlepšování kvality ovzduší; zařízení musí splňovat požadavky (především na účinnost technologie) uvedené v Programovém dodatku OPI PODÍL kolik % dotace: max. 75 % pokud nevytváří zisk, max. 50 % při investování do infrastruktury spojeném s podstatnými čistými příjmy, 35 % při investování do podniků KDO může žádat: Kraje, obce, svazky obcí, občanská sdružení, obecně prospěšné organizace aj.; podnikatelské subjekty KDE podávat žádost: SFŽP KDY podávat žádost: dle termínů vyhlášených SFŽP AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597

89


Operační program Průmysl a podnikání – OPPP III. ŠKOLICÍ STŘEDISKA Priorita 1 – Rozvoj podnikatelského prostředí Opatření 1.3 - Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání Podpora: projektů stavební rekonstrukce a modernizace vybavení stávajících objektů firemních školicích zařízení, zakládání nových oborových školicích zařízení sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů, pořízení školicích pomůcek a programů sloužících k odbornému vzdělávání. PODMÍNKY poskytnutí: žadatel musí zajistit spolufinancování nákladů na realizaci projektu z vlastních nebo z ostatních zdrojů (např. bankovní úvěr); projekt musí být šetrný k životnímu prostředí (žadatel doloží vyjádření MŽP (NATURA. příp. EIA) PODÍL kolik % dotace: až 46 % uznatelných nákladů, 0,3 mil. Kč – 30 mil. Kč na 1 projekt KDO může žádat: Podnikatelské subjekty nebo nepodnikatelské subjekty - územní samospráva, vzdělávací instituce KDE podávat žádost: Regionální kancelář CzechInvest KDY podávat žádost: průběžně do 10/2006 AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.czechinvest.org, CzechInvest, Štěpánská 15, 12000 Praha 2, [email protected] X. ÚSPORY ENERGIE Priorita 2 – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků Opatření 2.3 - Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie Podpora: snižování energetické náročnosti procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, nových technologií zpracování energetických surovin, zavádění nových zařízení na výrobu elektřiny a tepla moderní konstrukce, snižování ztrát modernizací zařízení sloužících k výrobě, rozvodu a transformaci energetických médií, využívání odpadního tepla a druhotných zdrojů energie, energetického využití odpadů, zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace), zavádění energeticky úspornějších technologií výroby a výrobních zařízení modernizace energetického hospodářství zkvalitnění postupů v logistice, zlepšení tepelně technických a energetických vlastností budov, výrobních a pomocných provozů a dalších objektů. 90

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa PODMÍNKY poskytnutí: předložení energetického auditu, ze kterého projekt a žádost vycházejí; žadatel musí prokázat vyhovující finanční zdraví (zisk min. 11 bodů při hodnocení ekonomické situace); zajištěnost spolufinancování nákladů (doložení kopií smlouvy o úvěru nebo úvěrového příslibu); šetrnost projektu k životnímu prostředí (splňuje požadavky EIA, NATURA); snížení emisí CO2 o 40 t ročně; technická realizovatelnost, uskutečnitelný harmonogram realizace projektu PODÍL kolik % dotace: až 46 %, 0,5 mil. Kč – 30 mil. Kč KDO může žádat: Malý a střední podnikatel, fyzická i právnická osoba KDE podávat žádost: Regionální kancelář CzechInvest KDY podávat žádost: průběžně do 10/2006 AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected] XI. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Priorita 2 – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků Opatření 2.3 - Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie Podpora: projekty výstavby, obnovy nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie, zavádění technologií výroby a výrobních zařízení s nízkou energetickou náročností a minimálními dopady na životní prostředí, projekty kombinované výroby elektřiny a tepla využívající k výrobě OZE. PODMÍNKY poskytnutí: předložení energetického auditu, ze kterého projekt a žádost vycházejí; žadatel musí prokázat vyhovující finanční zdraví (zisk min. 11 bodů při hodnocení ekonomické situace); zajištěnost spolufinancování nákladů (doložení kopií smlouvy o úvěru nebo úvěrového příslibu); šetrnost projektu k životnímu prostředí (splňuje požadavky EIA, NATURA); snížení emisí CO2 o 60 t ročně; technická realizovatelnost, uskutečnitelný harmonogram realizace projektu PODÍL kolik % dotace: až 46 %, 0,5 mil. Kč – 30 mil. Kč KDO může žádat: Malý a střední podnikatel, fyzická i právnická osoba KDE podávat žádost: Regionální kancelář CzechInvest KDY podávat žádost: průběžně do 10/2006 AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

91


III.3.1.2 Evropský zemědělský orientační a záruční fond – EAGGF (European Agriculture Guarantie and Guidance Fund) EAGGF financuje opatření v rámci regionů spadající pod Cíl 1 a Cíl 2 a iniciativu LEADER (rozvoj venkova) Společné zemědělské politiky. Z EAGGF je v České republice financován OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (11,5% prostředků určených na OP).

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (Operační program Zemědělství) - OPZ Navazuje na předvstupní program SAPARD a jeho cílem je, obdobně jako u programu SAPARD, zajištění udržitelného rozvoje venkova, podpora zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů. Navíc je zde zahrnuta i podpora lesního a vodního hospodářství. Podpora: dotace na zařízení k výrobě a zpracování biomasy a na podporu jejího uvádění na trh, dotace na zařízení k využití alternativních zdrojů energie do 5 MW. PODMÍNKY poskytnutí: pro každý schválený projekt pouze jeden zdroj financování EU; prokázaná ekonomická životaschopnost projektu a finanční zdraví žadatele o podporu; projekt musí splňovat minimální standardy týkající se životního prostředí PODÍL kolik % dotace: Výše podpory až do 50 % (u neziskových projektů 100 %), maximálně 3,2 mil. Kč na 1 příjemce KDO může žádat: Fyzická a právnická osoba nebo samostatně hospodařící zemědělec, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby KDE podávat žádost: Regionální odbory SZIF KDY podávat žádost: v termínech vyhlašovaných MZe AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.szif.cz, SZIF, Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1, tel.: 222 871 620, [email protected]; www.mze.cz, MZe, Těšnov 17, 117 05 Praha 1, tel.: 221 811 111, [email protected]

III.3.1.3 Kohezní fond (KF) = Fond soudržnosti (Cohesion Fund)

Fond soudržnosti, který nepatří mezi strukturální fondy, poskytuje prostředky na

velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) v členských státech Unie, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU. Náklady na podporované projekty nesmějí být nižší než 10 mil. €. Na rozdíl od strukturálních fondů je systém podávání žádostí odlišný, neboť žadatel nejprve předkládá záměr projektu, který je posouzen českou stranou – Krajskou pracovní skupinou a Pracovní skupinou pro Fond soudržnosti. Po schválení záměru projektu je žadatel vyzván ke zpracování žádosti o podporu. Žádost je připomínkována Pracovní skupinou a Krajskou pracovní skupinou. Poté je žádost předložena ke schválení Evropské komisi.

92

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa Prioritní oblast ochrany životního prostředí č. 3 – Nakládání s odpady a obaly Počítá zejména s podporou budování komplexních systémů pro nakládání s odpady a obaly (separace, sběr, využití), podporou budování sítě zařízení pro nakládání s odpady (spalovny, kompostárny) a s podporou (opětovného) využívání významných komodit odpadů (biologicky rozložitelné odpady, kaly, odpady vhodné jako druhotná surovina). Prioritní oblast ochrany životního prostředí č. 4 – Ochrana ovzduší a klimatu Zahrnuje především rozvoj energetické infrastruktury měst a obcí (plošnou plynofikaci a rozvoj sítí CZT), ekologizaci vytápění ve veřejném sektoru, podporu úspor energie ve veřejném sektoru, podporu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie ve veřejném sektoru. PODMÍNKY poskytnutí: prokázaná ekonomická životaschopnost projektu a finanční zdraví žadatele o podporu; zajištěnost spolufinancování nákladů (doložení kopií smlouvy o úvěru nebo úvěrového příslibu); šetrnost projektu k životnímu prostředí (splňuje požadavky EIA, NATURA) PODÍL kolik % dotace: max. 80 % uznatelných nákladů u projektů s finančními výnosy (až 85 % u projektů bez finančních výnosů), skutečná podpora však bude vypočtena na základě ekonomických a finančních analýz návratnosti projektu. Hrubá alokace finančních prostředků Fondu soudržnosti pro Českou republiku - sektor životního prostředí pro léta 2004-2006 činní 472, 645 mil. €. Fond soudržnosti poskytuje přímo finanční prostředky na spolufinancování projektů. KDO může žádat: obce, svazky obcí, kraje, státní podniky, státní příspěvkové organizace, nestátní neziskové organizace, subjekty, v nichž mají města nebo obce nadpoloviční majetkovou účast KDE podávat žádost: 1.etapa – předkládá se Záměr projektu na KÚ Ústeckého kraje; 2.etapa – předkládá se Žádost o podporu z FS na SFŽP KDY podávat žádost: průběžně AKTUALIZACE údajů, kontakt: SFŽP, http://www.sfzp.cz, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300

93


III.3.2

Financování ze zdrojů veřejných podpor ČR

III.3.2.1 Česká energetická agentura (ČEA) Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (část A), jako jeden z nástrojů naplňování cílů Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů na roky 2006 – 2009. I. Podpora energetického plánování a certifikace budov

I.2. Akční plány pro energeticky účinnou rekonstrukci nebo modernizaci fondu budov PODMÍNKY poskytnutí: bez zvláštních omezení PODÍL kolik % dotace: až 15 % nákladů , max. 300 tis. Kč pro jednoho žadatele KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec dubna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

I.3. Plány úspor energií v průmyslových podnicích PODMÍNKY poskytnutí: bez zvláštních omezení PODÍL kolik % dotace: až 50 % nákladů , max. 400 tis. Kč KDO může žádat: průmyslové podniky KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec dubna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

I.5. Průkazy energetické náročnosti budov PODMÍNKY poskytnutí: u budovy nebyla využita státní podpora na zpracování jejího energetického auditu a budova má celkovou podlahovou plochu nad 1000 m2 PODÍL kolik % dotace: až 70 % nákladů, max. 140 tis. Kč pro jednoho žadatele KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec dubna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

94

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa II. Výrobní a rozvodná zařízení energie

II.1 Zvýšení účinnosti užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie II.1.1 Komplexní modernizace zásobování sídlištního celku ve zdrojové nebo distribuční části Zdrojová část: a) Sdružení více malých zdrojů tepla (blokové a domovní kotelny) do 1 většího zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny do maximálního výkonu 5 MW s minimální úsporou primární energie 30 %. b) Rekonstrukce zdroje tepla na zdroj s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny o maximálním tepelném výkonu 50 MW s minimální úsporou primární energie 33 %. c) Přechod na jiné palivo nebo způsob spalování, který sníží, při nezměněném množství do sítě dodávaného tepla, spotřebu paliva minimálně o 20 %. Distribuční část : d) Optimalizace tepelné sítě s úsporou minimálně 15 % tepla dodávaného zdrojem do sítě. e) Rekonstrukce parní sítě na horkovodní nebo teplovodní spojená s úsporou minimálně 20 % tepla dodávaného zdrojem do sítě. f) Modernizace předávacích stanic spojená s decentralizací přípravy teplé užitkové vody (např. náhradou čtyřtrubkových sekundárních rozvodů za dvoutrubkové) s úsporou tepelné i elektrické energie minimálně 10 %. g) Optimalizace měření a regulace v technicky čistých, případně chemicky ošetřených otopných systémech s úsporou minimálně 15 % tepla dodávaného zdrojem do sítě. II.1.3 Rozvoj spotřebitelské oblasti v soustavě CZT využitím tepla získaného realizací komplexní modernizace zásobování sídlištního celku energií a realizací energeticky úsporných opatření u konečného spotřebitele jako zdroje pro rozšíření oblasti zásobování minimálně o 15 %. PODMÍNKY poskytnutí: uvedeny výše PODÍL kolik % dotace: až 30 % celkových nákladů na úsporná opatření, max. 3 mil. Kč na jednu akci

II.2 Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla II.2.1 Kombinovaná výroba tepla a elektřiny v zařízení na využití biomasy II.2.4 Instalace nového nebo rekonstrukce stávajícího zdroje tepla v kombinaci s: a) kogenerační jednotkou s pístovým motorem a tepelnými výměníky, b) parním kotlem a soustrojím s parní protitlakou nebo odběrovou turbínou, c) soustrojím s plynovou a parní turbínou s kotlem pro paroplynový cyklus. II.2.5 Instalace zařízení na výrobu elektrické energie ve výtopně, jejíž kotle mají parametry páry vyšší, než je potřebné pro teplonosnou látku dodávanou ze zdroje.

95

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa II.2.6 Rozvoj vysoce účinného zařízení ve třídě mikrokogenerace dle definice 2004/8/ES na bázi Stirlingova motoru, mikroturbíny, palivového článku na úrovni prototypu. Rozvoj prototypu musí být završen funkční zkouškou. Zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla bude dimenzováno tak, aby jeho tepelný výkon byl vyšší než minimální tepelný výkon vlastního zdroje. PODMÍNKY poskytnutí: bez zvláštních omezení PODÍL kolik % dotace: až 30 % celkových nákladů na instalaci zařízení, max. 3 mil. Kč na jednu akci

II.3 Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie PODMÍNKY poskytnutí: požadovaná doba návratnosti vložených finančních prostředků je max. do poloviny životnosti zařízení; další podmínky jsou: a) V místě výstavby větrné elektrárny musí být naměřena nebo jiným způsobem zjištěna ve výšce 30-ti metrů nad terénem roční průměrná rychlost větru minimálně 5,2 m/s. b) Nově instalovaná turbína u malých vodních elektráren musí dosáhnout v provozním optimu minimálně účinnost 85 % (měřeno na spojce turbíny). U renovací starších typů je nutno dosáhnout minimálně účinnost 80 %, při nezbytnosti jejich koncepce automatického provozu jako průtočné MVE. c) Instalovaná tepelná čerpadla by měla mít minimální průměrný roční topný faktor 3,0. Tepelná čerpadla nesmí obsahovat chladivo s tzv. ”tvrdými” freony, např. R22. d) U solárních kolektorů (s výjimkou kolektorů s fresnelovými čočkami) musí být dodržena optická účinnost min. 80 % při jejich klidové teplotě min. 115° C (při teplotě vzduchu +25° C). PODÍL kolik % dotace: až 30 % celkových nákladů na úsporná opatření, max. 3 mil. Kč na jednu akci KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]. III. Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie

III.1 Snížení energetické náročnosti průmyslových podniků III.1.1 Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti technologických procesů PODMÍNKY poskytnutí: soubor opatření musí zajistit snížení spotřeby energie minimálně o 30 % oproti původní spotřebě PODÍL kolik % dotace: až 30 % celkových nákladů na úsporná opatření, max. 3 mil. Kč na jednu akci

96

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa III.1.2 Realizace systémů energetického managementu nízkonákladovými opatřeními ke snížení energetické náročnosti technologických procesů PODMÍNKY poskytnutí: opatření musí přinést roční úsporu emisí skleníkových plynů minimálně 650 t CO2, s návratností nákladů na realizaci opatření maximálně 18 měsíců PODÍL kolik % dotace: až 30 % celkových nákladů na úsporná opatření, max. 1 mil. Kč na jednu akci KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

III.2 Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti energetického hospodářství a budov pro potřeby bydlení, školství, zdravotnictví a občanské vybavenosti III.2.1 opatření ke zvýšení energetické účinnosti (např. rekonstrukce technických zařízení budov, nasazení regulace a měření tepla a teplé vody za současného zvýšení tepelné ochrany budov) III.2.2 s rekonstrukcí otopné soustavy, příp. i topného zdroje PODMÍNKY poskytnutí: výsledná měrná spotřeba tepelné energie pro vytápění na otopné období bude splňovat požadavky vyhlášky č. 291/2001 Sb. PODÍL kolik % dotace: až 40 % celkových nákladů na úsporná opatření, max. 3 mil. Kč pro jednoho žadatele KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

III.3. Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti bytových domů PODMÍNKY poskytnutí: po realizaci opatření musí budova odpovídat požadavkům na nízkou energetickou náročnost stavebním řešením podle výpočtu stupně tepelné náročnosti (STN) podle novelizace ČSN 73 05402/Z1:2005, klasifikace C (STN ≤ 80 %) PODÍL kolik % dotace: až 30 % celkových nákladů na úsporná opatření, max. 3 mil. Kč pro jednoho žadatele KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

97


III.4 Nízkoenergetické a pasivní bytové domy III.4.1 Výstavba nízkoenergetického bytového domu PODMÍNKY poskytnutí: výsledná měrná spotřeba tepelné energie pro vytápění za otopné období musí být do 50 kWh/m2 a průměrná velikost jedné bytové jednotky max. 220 m3 III.4.2 Výstavba pasivního bytového domu PODMÍNKY poskytnutí: výsledná spotřeba tepelné energie na vytápění za otopné období musí činit max. 15 kWh/m2 a spotřeba primární energie, včetně přípravy TUV a elektřiny pro domácnost, max. 120 kWh/m2 PODÍL kolik % dotace: až 30 % celkových nákladů na úsporná opatření, max. 3 mil. Kč pro jednoho žadatele KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

III.6 Projekty financované z úspor energie Cílem je podpora realizace energeticky úsporných opatření zaváděním komplexních energetických služeb se zárukou (EPC nebo EC) podnikem energetických služeb (Energy Saving Company – dále jen podnik ESCO) v zařízeních pro potřeby školství, zdravotnictví, sociálních služeb a ve výrobních a rozvodných zařízeních energie pro zajištění vytápění sídlištních celků. III.6.1 Dokumentace projektů EPC PODMÍNKY poskytnutí: dotace může být poskytnuta pouze vlastníkovi zařízení; nutná podmínka je uzavření smluvního vztahu s podnikem ESCO nejpozději do 30. září 2006 PODÍL kolik % dotace: až 70 % prokazatelných nákladů, max. 150 tis. Kč na jednu akci KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec dubna daného roku III.6.2 Podpora projektů energetických služeb PODMÍNKY poskytnutí: dotace může být poskytnuta pouze vlastníkovi zařízení; soubor opatření musí zajistit snížení spotřeby energie minimálně o 15 % oproti původní spotřebě (v případě dodatečné izolace a stavebních úprav minimálně o 25 %) PODÍL kolik % dotace: až 30 – 50 % celkových nákladů, max. 3 mil. Kč na jednu akci KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

98

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa IV. Poradenství, vzdělávání, propagace a informovanost k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí

IV.1 Poradenství Předmětem podpory je zajišťování bezplatné poradenské služby pro veřejnost, jejímž cílem je zvyšování informovanosti o postupech vedoucích k hospodárnému užití energie s vlivem na životní prostředí. Poradenství je zaměřeno do oblastí: modernizace výrobních a rozvodných zařízení, rozvoj kombinované výroby tepelné a elektrické energie, využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, realizace energeticky úsporných opatření, šíření poznatků o výsledcích vědy, výzkumu a vývoje v oblasti nakládání s energií, energetické legislativy platné v ČR a souvisejících předpisů EU, územní energetické plánování, financování projektů s návazností na fondy EU. Poradci se sdružují v Energetických konzultačních a informačních střediscích (EKIS). PODMÍNKY poskytnutí: dotaci nelze použít na pořízení technického vybavení středisek, k úhradě nákladů na jejich provoz a na propagaci vlastních firemních výrobků, technologií a zájmů PODÍL kolik % dotace: na výkon poradenské činnosti v síti EKIS ČEA – 450 Kč/hod, max. 180 tis. Kč/rok pro jedno středisko KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla polovina ledna daného roku

IV.3 Vzdělávání a propagace Předmětem podpory je organizování výstav, odborných kurzů, seminářů a konferencí neziskového charakteru. PODMÍNKY poskytnutí: dotace nesmí být použita na vybavení vzdělávacích pracovišť a propagaci vlastních firemních výrobků, technologií a zájmů PODÍL kolik % dotace: až 60 % celkových nákladů na realizaci akce, regionální akce – max. 80 tis. Kč / 1 den, mezinárodní akce – max. 120 tis. Kč / 1 den KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec dubna daného roku

IV.4 Zpracování produktů k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace Předmětem podpory je zpracování studií, příruček a informačních materiálů, videoprezentací, televizních a rozhlasových pořadů, tvorba a rozvoj informačních databázových a výpočetních systémů. Podpora není určena na vydávání periodik. PODMÍNKY poskytnutí: podpora není určena na vydávání periodik a nesmí být použita na propagaci firemních výrobků, technologií a zájmů PODÍL kolik % dotace: až 100 % nákladů na činnosti přímo spojené se zpracováním produktu, max. 300 tis. Kč na 1 produkt. KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku

99

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected] V. Specifické programy pro pilotní projekty, vzdělávání, studie a spolupráci na mezinárodních projektech Předmětem je naplňování Národního programu a Státní energetické koncepce, implementace nejnovějších poznatků v oblasti úspor energie, obnovitelných a druhotných zdrojů energie, snižování emisí skleníkových plynů a podpora projektů mezinárodní spolupráce. PODMÍNKY poskytnutí: podpora není určena na vydávání periodik, a nesmí být použita na propagaci firemních výrobků, technologií a zájmů PODÍL kolik % dotace: až 100 % celkových nákladů, max. 3 mil. Kč na jednu akci. KDO může žádat: právnické a fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace KDE podávat žádost: ČEA KDY podávat žádost: jednou za rok, zpravidla konec ledna daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.ceacr.cz, Česká energetická agentura, Vinohradská 8, 120 00, Praha 2, [email protected]

III.3.2.2 Státní fond životního prostředí (SFŽP) – Národní programy Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (část B) - Dotační programy se vyhlašují každý rok a jsou popsány v dokumentech Přílohy I a Přílohy II Směrnice MŽP č. 2/2005 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky na opatření v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. V roce 2005 došlo k vysokému převisu podaných žádostí na SFŽP, které nebylo možné z alokovaných prostředků uspokojit. Fond proto pozastavil příjem žádostí. Dne 15. března 2006 ministr životního prostředí příjem žádostí do národních programů obnovil, doba příjmu je však limitována disponibilními prostředky Fondu. Fond přijme žádosti v celkové výši dvojnásobku alokovaných prostředků, aby tak byla zajištěna možnost výběru kvalitních projektů k podpoře. Po dosažení takto stanovené hranice bude příjem opět uzavřen. Oproti minulosti v žádném programu Příloh I a II nebude žadatelům poskytována podpora formou půjček.

100

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa 8. Program podpory environmentálního vzdělávání a osvěty (popsán v příloze č. I.8 Přílohy I Směrnice č. 2/2005 platné pro rok 2005)

8.2. Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center O podporu je možno žádat na výstavbu, opravy a rekonstrukce enviromentálních center a středisek, které slouží nebo budou sloužit plně nebo z převážné části jako centrum nebo středisko environmentální výchovy nebo environmentální poradna a jsou buď ve vlastnictví žadatele nebo v dlouhodobém pronájmu (nejméně 15 následujících let). Předmětem podpory je příspěvek na úhradu nákladů spojených s výstavbou, opravou a rekonstrukcí nemovitostí, které budou sloužit jako centrum nebo středisko environmentální výchovy nebo environmentální poradna. PODMÍNKY poskytnutí: akce musí být v souladu se Státní politikou ŽP, s Národním rozvojovým plánem, se Státním programem environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty v ČR a se zákonem č. 123/1998 Sb., ve znění zákona č. 6/2005 Sb., o právu na informace o životním prostředí PODÍL kolik % dotace: 70 % dotace A. Podpora investičních projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie (popsán v dokumentu Přílohy II Směrnice č. 2/2005 platné pro rok 2005) Programy 1.A (Solární systémy a Kotle na biomasu) a 4.A (Tepelná čerpadla) pro fyzické osoby budou přijímány do výše naplnění alokované částky. Přijímány budou pouze žádosti úplné. V den naplnění alokované částky bude s okamžitou platností vyhlášen stop stav přijmu žádostí. Žádosti o podporu z programů 2.A, 3.A a 8.A musejí být podány před zahájením realizace a investiční náklady na jednu akci nesmějí přesáhnout 5 mil. Kč. Podpora nebude poskytována formou půjček a nebude poskytována podnikatelským subjektům.

1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby Jde výhradně o lokální systémy využívající sluneční energii nebo energii biomasy a zajišťují dodávku tepla a / nebo teplé vody pro fyzické osoby. 1.A.a Kotle na biomasu PODMÍNKY poskytnutí: podpora poskytována pouze na již ukončené akce; nutné splnit stanovená kritéria v osnově odborného posudku, včetně ČSN EN 303–5 třídy 3; systém musí být prokazatelně v trvalém provozu, maximálně však do 12 měsíců od data uvedení do trvalého provozu PODÍL kolik % dotace: 50 %, max. 50 tis. Kč na jednu akci 1.A.b Solární systémy PODMÍNKY poskytnutí: podpora poskytována pouze na již ukončené akce; nutné splnit stanovená kritéria v osnově odborného posudku; systém musí být prokazatelně v trvalém provozu, maximálně však do 12 měsíců od data uvedení do trvalého provozu PODÍL kolik % dotace: 50 %, max. 50 tis. Kč na jednu akci

101

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa KDO může žádat: E - fyzické osoby KDE podávat žádost: příslušné krajské pracoviště Fondu KDY podávat žádost: dle termínů vyhlášených SFŽP, 30.9.2006 AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597, e-mail: [email protected]

2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí, včetně bytových domů Program se vztahuje jak na výstavbu nových systémů využívajících obnovitelné zdroje, tak na přechod stávajících systémů využívajících fosilní paliva na obnovitelné zdroje. Jde o instalaci systémů využívajících biomasu, solárních systémů a tepelných čerpadel s výjimkou jednotek sloužících k vytápění a ohřevu vody v případech, kdy žadatelem je fyzická osoba. PODMÍNKY poskytnutí: splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu PODÍL kolik % dotace: 50 %, max. 2,5 mil. Kč na jednu akci KDO může žádat: A – nepodnikatelské subjekty (obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, obce a svazky obcí, občanská sdružení, příspěvkové organizace) KDE podávat žádost: příslušné krajské pracoviště Fondu KDY podávat žádost: dle termínů vyhlášených SFŽP, 30.9.2006 AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597, e-mail: [email protected]

3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví a objektech sociální péče Jedná se o náhradu nebo částečnou náhradu vytápění a/nebo ohřevu vody a/nebo výroby elektřiny, zařízeními na využívání obnovitelných zdrojů energie (kotle na biomasu, tepelná čerpadla, solární a fotovoltaické systémy), případně o zavedení těchto zařízení na využití obnovitelných zdrojů tepla v nově budovaných objektech. PODMÍNKY poskytnutí: splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu nebo odborného posudku v případě fotovoltaických systémů; podpora je přednostně poskytována na objekty, které splňují minimálně současně platné standardy pro tepelnou izolaci budov PODÍL kolik % dotace: 70 %, max. 3,5 mil. Kč (resp. 90 %, max. 4,5 mil. Kč u subjektů registrovaných dle zákona č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech) KDO může žádat: A – nepodnikatelské subjekty (obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, obce a svazky obcí, občanská sdružení, příspěvkové organizace) KDE podávat žádost: příslušné krajské pracoviště Fondu KDY podávat žádost: dle termínů vyhlášených SFŽP, 30.9.2006

102

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597, e-mail: [email protected]

4.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby Jde výhradně o lokální tepelná čerpadla pro vytápění, případně v kombinaci s jiným zdrojem, pro fyzické osoby. PODMÍNKY poskytnutí: Podmínkou získání podpory je splnění kritérií uvedených v osnově odborného posudku; podpora není možná při přechodu z vytápění zemním plynem případně propan butanem PODÍL kolik % dotace: 30 % dotace, max. 50 tis. Kč na jednu akci KDO může žádat: E - fyzické osoby KDE podávat žádost: příslušné krajské pracoviště Fondu KDY podávat žádost: dle termínů vyhlášených SFŽP, 30.9.2006 AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597, e-mail: [email protected]

8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních Jde o instalaci solárních systémů, tepelných čerpadel a systémů využívajících biomasu s výjimkou jednotek sloužících k vytápění a ohřevu vody v případech, kdy žadatelem je fyzická osoba (viz dílčí programy 1.A. a 4.A.). V úvahu přicházejí například veřejné bazény a koupaliště, zařízení sportovišť, dále sušičky (především se sezónním provozem s využitím horkovzdušných kolektorů), objekty zemědělské výroby, využití odpadního tepla z chladících zařízení odpadních vod, kanalizací a rovněž náhrada spalování fosilních paliv biomasou nebo využití nekontaminované biomasy z výroby. PODMÍNKY poskytnutí: splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu; v případě obytných nebo kancelářských budov atp., bude podpora přednostně poskytována na objekty, splňující v současné době platné standardy pro tepelnou izolaci budov. PODÍL kolik % dotace: 50 %, max. 2,5 mil. Kč (resp. 90 %, max. 4,5 mil. Kč u subjektů registrovaných dle zákona č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech) KDO může žádat: A – nepodnikatelské subjekty (obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, obce a svazky obcí, občanská sdružení, příspěvkové organizace) KDE podávat žádost: příslušné krajské pracoviště Fondu KDY podávat žádost: dle termínů vyhlášených SFŽP, 30.9.2006 AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.sfzp.cz, SFŽP, Kaplanova 1931/1, 148 00, Praha 11-Chodov, tel: 267 994 300, fax: 272 936 597, e-mail: [email protected]

103


III.3.2.3 Ministerstvo zemědělství (MZe) Národní podpory (popsány v dokumentu Zásady poskytování dotací pro rok 2006)

1. U. Podpora pěstování bylin pro energetické využití Podpora založení a údržba porostů bylin pro energetické využití. PODMÍNKY poskytnutí: k pěstování bylin pro energetické využití musí být užita souvislá plocha orné půdy o minimální výměře plochy 1 ha; energetická plodina musí být pěstována na pozemku v daném roce jako hlavní plodina; příjemce dotace do poloviny listopadu doloží, že dodal fyzické nebo právnické osobě produkci bylin k energetickému využití, případně potvrdí čestným prohlášením využití produkce pro vlastní energetické účely PODÍL kolik % dotace: Neinvestiční přímá dotace do 2 000 Kč/ha orné půdy využívané k pěstování bylin pro energetické využití. KDO může žádat: podnikatel podnikající v zemědělské výrobě KDE podávat žádost: MZe KDY podávat žádost: dle termínů vyhlašovaných MZe, zpravidla konec června daného roku AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.mze.cz, MZe, Těšnov 17, 117 05 Praha 1, tel.: 221 811 111, [email protected] Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)

Opatření Lesnictví Podopatření - Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití Podpora zalesňování zemědělské půdy a založení porostů rychlerostoucích dřevin pro energetické účely. Umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, respektive vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na těchto pozemcích. Tím se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze udržitelnosti zemědělství a venkova. Snižuje podíl zornění půdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy. PODMÍNKY poskytnutí: příjemce se zavazuje k pěstování a sklízení dřevin na daném pozemku minimálně po dobu 15 let; preferovanými cílovými oblastmi podpory jsou méně příznivé oblasti (LFA) PODÍL kolik % dotace: přímá dotace formou úhrady nákladů na výsadbu porostu (na založení reprodukčního porostu 75 tis. Kč/ha; na založení produkčního porostu 60 tis. Kč/ha); prostředky jsou poskytnuty v roce výsadby porostu KDO může žádat: vlastník nebo sdružení vlastníků zemědělské půdy, předkladatel projektu, za podmínky písemného souhlasu všech vlastníků KDE podávat žádost: MZe KDY podávat žádost: zpravidla konec února daného roku

104

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa AKTUALIZACE údajů, kontakt: www.mze.cz, MZe, Těšnov 17, 117 05 Praha 1, tel.: 221 811 111, [email protected].

III.3.2.4 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) PGRLF je jedním ze základních pilířů dotační politiky Ministerstva zemědělství (MZe). Hlavním předmětem podnikání PGRLF je subvencování části úroků z úvěrů a poskytování záruk na úvěry podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby. Investiční programy ZEMĚDĚLEC a ZPRACOVATEL Podpora investic na úsporu energií a využívání obnovitelných zdrojů energií (v rámci podpor pro investiční rozvoj perspektivních zemědělců). PODMÍNKY poskytnutí: bez zvláštních omezení PODÍL kolik % dotace: garance bankovních úvěrů (0-60%), dotace na úhradu části úroků z úvěrů KDO může žádat: Právnická nebo fyzická osoba – zemědělští prvovýrobci KDE podávat žádost: PGRLF KDY podávat žádost: dle termínů vyhlašovaných PGRLF AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.pgrlf.cz, PGRLF, Za Poříčskou branou 256/6, 186 00 Praha 8 – Karlín, tel.: 225 989 400, fax: 225 989 405, [email protected]

III.3.2.5 Státní fond rozvoje bydlení Program PANEL – dotace na opravy Cílem programu je usnadnit financování komplexních oprav bytových domů postavených panelovou technologií zahrnující též zlepšení jejich tepelně technických vlastností. Na základě nařízení vlády č. 63/2006 Sb. o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení bude Fond s účinností od 1. dubna 2006 přijímat žádosti o dotaci na úhradu nákladů spojených s opravami panelového domu. PODMÍNKY poskytnutí: dotaci lze použít ke krytí části nákladů na odstranění statických poruch nosných konstrukcí, konstrukčních nebo funkčních vad, zejména vad nenosných obvodových stěn, zábradlí, atik a architektonických prvků, které byly důvodem pro nařízení zabezpečovacích prací; opravy musí být provedeny v souladu s technickým řešením oprav a musí být ukončeny do 2 let ode dne uzavření smlouvy s Fondem o poskytnutí dotace. PODÍL kolik % dotace: 40 %, max. 55 tis. Kč na jeden byt v panelovém domu KDO může žádat: Právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo spoluvlastníkem panelového domu a společenství vlastníků KDE podávat žádost: SFRB KDY podávat žádost: průběžně, od 1.4.2006

105

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.sfrb.cz, Státní fond rozvoje bydlení, Dlouhá 13, 110 00, Praha 1, tel: 221 771 611, fax: 221 771 636

Program PANEL – úroková dotace / bankovní záruka Program nepodporuje dílčí opravy a dílčí stavební zásahy, cílem je komplexní regenerace panelového domu. Dne 10. března 2004 byla přijata novela č. 152/2004 Sb., kterou se mění nařízení vlády č. 299/2001 Sb. o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění nařízení vlády č. 398/2002 Sb. PODMÍNKY poskytnutí: úvěr je poskytnut v české měně bankou s bankovní licencí na území České republiky a nemusí být zajišťován zástavou k nemovitosti; dodavatelem opravy, modernizace nebo regenerace panelového domu jsou fyzické nebo právnické osoby, které mají zaveden a certifikován systém řízení jakosti PODÍL kolik % dotace: státní úroková dotace ve výši rozdílu splátek úvěru odpovídající snížení úroku z úvěru o 4 %; bankovní záruka za úvěr do výše max. 70 % nesplacené jistiny; bezplatná odborně technická pomoc. KDO může žádat: Právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo spoluvlastníkem panelového domu a společenství vlastníků KDE podávat žádost: http://www.cmzrb.cz, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., Jeruzalémská 964/4, 110 00 Praha 1, tel.: 255 721 111, fax: 255 721 584 KDY podávat žádost: průběžně AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.sfrb.cz, Státní fond rozvoje bydlení, Dlouhá 13, 110 00, Praha 1, tel: 221 771 611, fax: 221 771 636

106


III.3.3

Financování z komerčních zdrojů

III.3.3.1 Produkty Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Z produktů ČMZRB jsou pro oblast financování investic do oblasti úspor energie a obnovitelných zdrojů nejdůležitější program PROGRES a ZÁRUKA, které jsou ovšem určeny pouze malým a středním podnikům podle zákona č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

Program PROGRES PODMÍNKY poskytnutí: projekt musí mít charakter ekonomické činnosti uvedené v seznamu odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), který je přílohou programu, přičemž projekt zpracovatelského průmyslu podle OKEČ 15 a 17 nesmí být zaměřen na výrobu, zpracování a uvádění na trh produktů uvedených ve společné příloze č. 4 programů podpory MSP; projekt musí být realizován na území České republiky. PODÍL kolik % dotace: 2 mil. až 25 mil. Kč s pevnou roční úrokovou sazbou 3 % (pro projekty umístěné na území NUTS 2 - Severozápad pouze 2 %)

Program ZÁRUKA PODMÍNKY poskytnutí: projekt musí mít charakter ekonomické činnosti uvedené v seznamu odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), který je přílohou programu, přičemž projekt zpracovatelského průmyslu podle OKEČ 15 a 17 nesmí být zaměřen na výrobu, zpracování a uvádění na trh produktů uvedených ve společné příloze č. 4 programů podpory MSP; projekt musí být realizován na území České republiky. PODÍL kolik % dotace: zvýhodněná bankovní záruka do výše 80% jistiny úvěru na max.15 let KDO může žádat: malé a střední podniky KDE podávat žádost: ČMZRB KDY podávat žádost: průběžně AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.cmzrb.cz, Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., Jeruzalémská 964/4, 110 00 Praha 1, tel.: 255 721 111, fax: 255 721 584

III.3.3.2 Dotace privátních zahraničních společností Česká republika je pro zahraniční investice stále atraktivní zemí. Od některých investorů je možné za určitých smluvních podmínek získat dotaci, například na zavedení technologicky vyspělé výroby či modernizaci stávajících technologií. Konkrétní podmínky poskytnutí finančních prostředků stanovuje zahraniční společnost.

III.3.3.3 Úvěry bank a stavební spoření Získání bankovního úvěru je většinou předpokladem uskutečnění projektu. Úvěry pro malé a střední podnikatele poskytuje většina komerčních bank. Obvyklá

107

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa splatnost úvěrů se pohybuje mezi 8 až 10 lety, v některých případech až 12 let. Úrokové sazby se v závislosti na bonitě klienta, kvalitě podnikatelského záměru, zajištění úvěru a skutečnosti, zda je úroková sazba fixní nebo proměnlivá pohybují mezi 5 a 7 % p.a. Na českém trhu si lze vybrat z široké nabídky bankovních produktů a služeb, včetně hypoték. Seznam například zde: http://www.estav.cz/nomen/cinnost.asp?id=120. Od roku 2003 běží v ČR program rozvoje komerčního financování energeticky úsporných projektů CEEF (Comercializing Energy Efficiency Finance http://www.ifc.org/ifcext/ceef.nsf/content/czech_home). Jeho cílem je pod vedením IFC (International Finance Corporation, součást skupiny Světové Banky) na jedné straně pomoci bankám při financování energetických a energeticky úsporných projektů, na straně druhé pak zvýšit úroveň přípravy těchto projektů, snížit rizika jejich realizace a přispět tak k rozvoji v této oblasti. V programu je zapojená Česká spořitelna, a.s., Leasing České spořitelny a několik dalších bank a stavebních spořitelen se připravuje na vstup do programu v roce 2006.

Služby České spořitelny Program Finesa – FINancování Energii Spořících Aplikací Vhodnými projekty jsou ty, které vedou ke zvýšení efektivnosti výroby, distribuce a spotřeby energie. Konkrétně se může jednat o účinnější kotle a pece, kogenerační jednotky, nové rozvody tepla, tepelné izolace budov, výměny oken aj. Mezi vhodné projekty patří i přestavby dopravních prostředků z nafty na zemní plyn. Významný potenciál pro využití programu Finesa představují projekty na výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Mezi nejvhodnější patří výstavba větrných a vodních elektráren, výroba a zpracování biomasy a elektrárny na biomasu. Program FINESA České spořitelny lze kombinovat s dotačními tituly strukturálních fondů. PODMÍNKY poskytnutí: zpracovaný energetický audit - splnění kritérií efektivnějšího využití energie a snížení emisí skleníkových plynů PODÍL kolik % dotace: Investiční úvěr s částečnou garancí IFC až do výše 50 % úvěru, 2 až 150 mil. Kč (za předpokladu podílu vlastních zdrojů ve výši 10 až 30 %) KDO může žádat: Průmyslové a zemědělské podniky, firmy z oblasti energetických služeb a energetických technologií, provozovatelé energetických provozů, provozovatelé nákladní a hromadné osobní dopravy KDE podávat žádost: jednotlivá komerční centra České spořitelny KDY podávat žádost: průběžně AKTUALIZACE údajů, kontakt: http://www.csas.cz/banka, Česká spořitelna, a.s., centrála - odbor Speciální programy, Budějovická 1912, 140 00 Praha 4, tel.: 261 072 411, fax: 261 072 443

108


III.3.3.4 Emisní obchodování V souvislosti s ratifikací Kjótského protokolu v únoru 2005 zavedla Evropská unie na svém území obchodování s emisemi skleníkových plynů (Emission Trading – ET) pro největší emitenty se jmenovitým tepelným příkonem spalovacího zařízení nad 20 MW (směrnice 2003/87/EC). Firmy, které se obchodování účastní, mohou emisní povolenky, které vlivem snížení emisí v období let 2005 – 2007 oproti alokovanému množství ušetří, prodat jiným podnikům v rámci vnitřního trhu EU. V současné době se cena emisí pohybuje na úrovni 21-27 €/ tunu CO2. Podniky, které se vzhledem k velikosti jimi provozovaných zařízení nebudou moci emisního obchodování na úrovni EU přímo účastnit, mohou uspořené emise odprodat v rámci mechanismu Joint Implementation, který funguje v rámci Kjótského protokolu. Principielně je možné odprodat pouze emise ušetřené v době platnosti Kjótského protokolu, tj. v období let 2008 – 2012. Množství ušetřených emisí podléhá nezávislému ověření a celý proces včetně převodu emisí je značně administrativně náročný. Cenu lze očekávat na úrovni 3,5-5,5 €/ tunu CO2. Vzhledem k transakčním nákladům je nutno uvažovat o projektech v řádu minimálně 50 000 tun úspory CO2 ročně, eventuelně o sdružování většího množství podobných menších projektů a prodeji emisí přes prostředníky. Obchodování se v tomto případě nevztahuje jen na emise CO2, ale i na emise dalších skleníkových plynů (např. metan, SF6 atd.), jejichž ekvivalent z hlediska získaných kreditů je i mnohonásobek tuny CO2. Uspořené množství emisí je možno prodat již nyní a získat tak část finančních prostředků na potřebné investice, případně smluvně zajištěné toky hotovosti z prodeje emisních „kreditů“ mohou zlepšit finanční pozici projektu v očích banky.

III.3.3.5 EPC - Energy Performance Contracting Základním principem EPC je splácení realizovaného projektu až z prokazatelně dosažených úspor nákladů na energie. Realizaci projektu energetických úspor na objektech a zařízeních zákazníka na sebe přebírá specializovaná firma energetických služeb (ESCO), investice, úroky a náklady na služby ESCO splácí zákazník firmě ESCO po dosažení úspory v provozních nákladech a po dobu sjednanou smluvně. Splácení projektu se děje výhradně na základě dosažených úspor energie. Příjem a tím i profit ESCO je přímo závislý na snížení nákladů na energii u zákazníka. Detaily závisejí na smluvním ujednání ESCO a spotřebitele energie. Prostřednictvím služeb EPC jsou již realizovány i energeticky úsporné projekty v objektech ve správě státu.

III.3.3.6 Energetický kontrakting (EC - Energy Contracting ) Základním principem EC je splácení realizovaného projektu v energetickém hospodářství zákazníka formou odběru energie (nejčastěji tepla) za předem definovaných podmínek a platbou za takto odebranou energii dle odsouhlaseného smluvního modelu. Zákazník tak může realizovat projekt rekonstrukce svého energetického hospodářství, aniž by vynakládal vlastní

109

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa kapitál a navíc některá rizika na sebe přebírá specializovaná firma energetických služeb (ESCO), která projekt realizuje. V těchto projektech se velmi často uplatňuje princip tzv. dvousložkové ceny tepla. Pokud má být dodržen princip garance za cenu tepla, musí ESCO stanovit maximální výši pohyblivé složky ceny tepla (údaj v Kč/GJ) při dodržení předem definovaných nákladových vstupů. Splácení projektu se děje výhradně ve formě plateb za dodávanou energii. Příjem a tím i profit ESCO je přímo závislý na snížení nákladů nezbytných k dodávce energie, tzn. vlastních provozních nákladů.

III.3.3.7 Pokročilé formy financování Ve vyspělých ekonomikách jsou kromě bankovních úvěrů hojně využívány rovněž další prostředky pro financování a rozvoj firmy, a to ve formě factoringu, forfaitingu, prostředků rozvojového kapitálu, jehož součástí jsou také investice soukromých osob (tzv. business angels). V ČR jsou tyto formy financování zatím v raném stádiu vývoje, nicméně během několika let by se např. forfaiting mohl stát důležitou formou financování pro firmy energetických služeb.

110


III.4 Návrh organizace městského energetického managementu Územní energetická koncepce slouží jako základní podkladový dokument pro naplňování a realizaci energetického managementu. Energetický management města by měl působit ve dvou (resp. třech) úrovních. Základní úrovní je vnitřní energetický management, který především zajišťuje efektivní využívání energií v objektech a zařízeních v majetku města (snížení spotřeby energií, snížení nákladů). Hlavním cílem vnitřního energetického managementu je řízení a kontrola hospodaření s energiemi v budovách a zařízeních ve vlastnictví města a v rozpočtových a neziskových organizacích zřizovaných městem. Řízením energetické spotřeby v budovách lze prokazatelně uspořit 10-20% energie. Toto množství energie představuje samozřejmě i uspořené prostředky městského rozpočtu. Nadstavbou nad vnitřním řízením energetiky je řízení energetického hospodářství města jako celku – vnější energetický management města, tedy od strany spotřeby přes distribuci až k výrobě. Nadstavbou vnitřního a vnějšího energetického managementu je krizový energetický management. Jeho cílem je snižování závislosti na energetických zdrojích. K udržení funkčního přídělového systému v krizových situacích může přispět řízené snížení spotřeby, přitom však zajištění určitého minimálního množství pro provoz kritických spotřebičů pro přežití (TV přijímač, lednice, nejnutnější osvětlení, elektronika plynových kotlů apod.). Vnější energetický management by měl působit v rámci krizového řízení, zejména v oblasti prevence. Obrázek 1 Dělení energetického managementu

Energetický managament

Vnitřní managament

Vnější managament

Objekty a zařízení zřizované krajem

Energetické hospodářství jako celek

Rozpočtové a neziskové organizace zřizované krajem

Krizový managament

Prevence Připravenost Odezva Obnova

Úlohou energetického managementu na území města je zajišťovat harmonický rozvoj energetické infrastruktury tak, aby byly naplněny požadavky udržitelného rozvoje, tedy realizovat opatření v souladu s touto Územní energetickou koncepcí. Zároveň je nutné řídit a kontrolovat efektivní hospodaření s energiemi v budovách a zařízeních v majetku města a v rozpočtových a neziskových organizacích zřizovaných městem. 111


III.4.1

Úkoly energetického managementu

Energetický management má za úkol: • zabezpečovat řízení energetického hospodářství, • zabezpečovat rozvojové záměry v energetické infrastruktuře města jako podklad pro přípravu investiční výstavby v souladu s územním plánem města, • zabezpečovat zpracování střednědobých a dlouhodobých koncepčních záměrů v oblasti energetické infrastruktury, • zabezpečovat minimalizaci dopadů energetiky na životní prostředí, • zabezpečovat efektivní využívání energií v budovách a zařízeních v majetku města, v příspěvkových organizacích zřizovaných městem a v neziskových organizacích zřizovaných městem • podávat návrhy na využití vládních dotačních programů v oblasti energetiky a zajišťovat realizaci těchto programů, • vyjadřovat se ke koncepčním a výhledovým záměrům, které mají vztah k energetickému hospodářství města, • na území města koordinovat působení jednotlivých energetických společností, • zajišťovat informovanost veřejnosti a vzdělávání.

III.4.2

Nástroje energetického managementu

Energetický management představuje působení na investory - občany a podniky pomocí programů podpor a jiných nástrojů, jako jsou například různé vyhlášky a nařízení. Nástroje energetického managementu jsou: • • • •

investice do budov a zařízení ve vlastnictví obce, výchovné, vzdělávací a informační akce, poradenství, finanční podpora.

Užitečným podkladem pro plánování konkrétních akcí a organizačních opatření ke snížení energetické náročnosti budov a zlepšení energetického managementu je příručka „Příručka pro energetické manažery ve městech a obcích“, která vznikla v rámci projektu Evropské Unie ENEFMUN a je přílohou č. 6 této koncepce.

III.4.2.1 Podpůrné nástroje energetického managementu města Pro výkon energetického managementu města jsou kromě odbornosti odpovědných pracovníků velmi důležité podpůrné nástroje pro výkon této funkce. Jedná se především o nástroje koncepčního a operativního charakteru, které pomáhají při rozhodovacím procesu. Mezi základní koncepční nástroje patří: • předkládaná územní energetická koncepce, • energetický model území (v GEMIS), mezi operativní nástroje pak: • energetická databáze území (zdroj aktuálních dat o energetickém systému města), • různé druhy software (např. pro výpočet tepelných ztrát budov apod.) 112

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa Obrázek 2 Městský energetický management

Ne

Interpretace výsledků jejich vyhodnocení

e roj ás t

Životní prostředí Sociální situace Využívání místních zdrojů

n mé pří

Mě řen íd op ad ů

Inventarizace energetických procesů ve městě

Zlepšení energetického systému

III.4.2.2 Investice do budov a zařízení ve vlastnictví obce V rámci energetického managementu je nutné do procesu investičního rozhodování zahrnout nejen hledisko výše investičních nákladů, nýbrž i hledisko vlivu na budoucí provozní náklady při uvažování rostoucích cen paliv a energií, tedy hledisko environmentální a bezpečnostní. Při každé výstavbě (resp. přestavbě) je potřeba zvážit možnosti výstavby pasivní nebo alespoň nízkoenergetické budovy (resp. možnosti provedení opatření pro snížení spotřeby energie) a možnosti využívání obnovitelných zdrojů. Stejně tak je při každé výstavbě či rekonstrukci nutné provést výpočet nákladů životního cyklu budovy za dobu její funkční životnosti. Důležitým podkladem pro energetický management je zpracování energetických auditů. Součástí energetického auditu je podrobný rozbor stávajícího stavu budovy, na jehož základě jsou navržena opatření a jsou podrobně vyhodnoceny jejich environmentální a ekonomické přínosy a dopady. Město Teplice v současné době nemá zpracovány žádné energetické audity pro budovy ve svém vlastnictví. Tuto skutečnost je nutné urychleně řešit a EA zpracovat. Audity jdou podkladem pro stanovení priorit realizace navržených doporučení a vyčíslení potřebných finančních prostředků (poskytovaných z městského rozpočtu), stanovení potenciálu úspor a určení dopadů na životní prostředí. Evropská směrnice o budovách 2002/91/ES byla implementována do české legislativy novelou zákona č. 406/2000 Sb., která byla přijata na jaře 2006 (21.4. 2006 byla podepsána prezidentem) a nabývá účinnosti dnem 1. července 2006 (s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, příp. 1. ledna 2009). Tato novela mimo jiné požaduje zpracování průkazů energetické náročnosti budov nové výstavby, při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, ale také při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí. V budovách využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví

113

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice – III. etapa vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad 1000 m2, zákon stanovuje povinnost průkazy umístit na veřejně přístupném místě, a to do 4 let od nabytí účinnosti novely zákona. Požadavky na energetickou náročnost budov nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě, že vlastník prokáže energetickým auditem, že to není technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zákona o státní památkové péči. Požadavky nemusí být dále splněny u staveb dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let, budov experimentálních, budov s občasným používáním zejména pro náboženské činnosti, obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 a budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Dále novela stanovuje, že tyto požadavky nemusí být splněny u budov v průmyslových areálech, u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění. Rozsah splnění požadavků a podrobnosti stanoví vyhláška Součástí průkazu nové budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2 musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou decentralizované systémy dodávky energie z obnovitelných zdrojů, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení, tepelná čerpadla. Průkazy energetické náročnosti budov mají plnit stejnou funkci, jakou plní energetické štítky u elektrických spotřebičů, podle kterých se spotřebitel může lépe orientovat a vybrat spotřebič s nejnižší spotřebou, tedy kategorie A. Stejně by v budoucnosti měly fungovat i tyto průkazy. Spotřebitel se tedy při koupi či pronájmu budovy či její části bude moci orientovat a daleko lépe odhadnout budoucí spotřebu energií a tedy i související náklady. Toto opatření by proto mělo motivovat k výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů na základě vyšší poptávky budoucích uživatelů.

III.4.3

Výchovné, vzdělávací a informační akce

Město by mělo účinně zajišťovat, aby do výuky na školách všech stupňů (jichž je zřizovatelem) byla zahrnuta problematika hospodárného zacházení s energiemi a využívání obnovitelných zdrojů energie. Město také může podpořit pořádání vzdělávacích a informačních akcí a nabídkových kampaní.

III.4.4

Poradenství

Bezplatné poradenství v oblasti snižování spotřeby energie a podpory obnovitelných zdrojů energie zajišťují EKIS - Energetická Konzultační a Informační Střediska České energetické agentury. Více informací viz http://www.i-ekis.cz/.

114


III.4.5

Finanční podpora

Detailní přehled všech možných zdrojů financování je uveden v předchozí kapitole III.3. Město může poskytnout informace a finanční podporu investorům takových záměrů, které jsou v souladu s cíli a požadavky této energetické koncepce.

115


III.5 Návrh rozhodovacích modelů III.5.1

Veřejný sektor

V maximální možné míře uplatňovat navržené programy při výstavbě nových budov. Navržené programy realizovat v první řadě zpracováním energetických auditů u stávajících budov a realizací jimi navržených opatření. Při investičním rozhodování respektovat náklady celého životního cyklu budovy, tj. metodiku LCC (příloha č. 5). Při investičním rozhodování respektovat směrnici EU 2002/91/EC o integrované energetické účinnosti budov resp. následně přijatou českou legislativu, a tím se vyvarovat dodatečných nákladů, vyvolaných opatřeními v energetických auditech, která tuto směrnici nerespektovala.

III.5.1.1 Magistrát města Být vzorem obcím, občanům a ostatním organizacím v realizaci navržených programů, připravovat demonstrační projekty. Podporovat výchovu, vzdělávání a osvětu v oblasti cílů a priorit ÚEK statutárního města Teplice. Podporovat výzkum a vývoj v oblasti zvyšování integrované účinnosti budov a využívání obnovitelných zdrojů energie a surovin. Podporovat výzkum a vývoj v oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatelstva jako součásti rozvoje města a základny pro technologie udržitelného rozvoje.

III.5.1.2 Rozhodování občanů Je nutné se chránit před budoucím zvyšováním nákladů na nákup energie. Vhodnými programy, které jistí občana proti budoucímu růstu nákladů na energie nebo které tento růst účinně snižují jsou: Program nízkoenergetických a pasivních domů – rozhodovat se při výstavbě rodinných domů nejen podle pořizovacích nákladů, ale i podle budoucích provozních nákladů, zejména nákladů na energie. Pro rozhodování slouží metodika LCC (příloha č. 5). Program tepelné ochrany objektů – rozhodovat se při rekonstrukci bytů a rodinných domů nejen podle pořizovacích nákladů, ale i podle budoucích provozních nákladů, zejména nákladů na energie. Pro rozhodování slouží metodika LCC (uvedená v příloze č. 5). Program rekuperace – rekuperační systémy snižují ztráty tepla větráním o 70% a tím snižují náklady na vytápění; v současné době jsou k dispozici jak centrální systémy rekuperace, tak i decentralizované jednotky pro jednotlivé místnosti. Program teplo sluncem – stejně jako je v obytných budovách využíváno přirozené světlo (okna, světlíky apod.), mělo by být využíváno také přirozené teplo ze slunečního záření, a to pomocí solárního systému. Program teplo biomasou – jelikož je biomasa obvykle dostupná v místě spotřeby a jelikož je její cena méně závislá na světové hladině cen energie, slouží proto jako základní záložní zdroj energie (vaření, teplá voda, vytápění).

116


III.5.1.3 Rozhodování podnikatelského sektoru Je potřeba se chránit před budoucím zvyšováním nákladů na nákup energie. Vhodnými programy, které jistí podnikatele proti budoucímu růstu nákladů na energie nebo které tento růst účinně snižují jsou: Program nízkoenergetických a pasivních domů – rozhodovat se při výstavbě provozních budov nejen podle pořizovacích nákladů, ale i podle budoucích provozních nákladů, zejména nákladů na energie. Pro rozhodování slouží metodika LCC (příloha č. 5). Program tepelné ochrany objektů – rozhodovat se při rekonstrukci provozních budov nejen podle pořizovacích nákladů, ale i podle budoucích provozních nákladů, zejména nákladů na energie. Pro rozhodování slouží metodika LCC (příloha č. 5). Program rekuperace – je vhodný nejen pro snižování ztrát tepla větráním ale i pro získávání užitečné energie z odpadního tepla. Program teplo sluncem – umožňuje využívat přirozené teplo ze slunečního záření pro účely přitápění či ohřevu TUV. Program teplo biomasou – biomasa může sloužit jako základní vlastní zdroj pro výrobu tepla či kogenerační výrobu tepla a elektřiny; vhodné zejména produkuje-li podnik biomasu jako odpad ze své výroby. Program bioplynové stanice – jedná se o vhodný program pro producenty biologicky rozložitelného odpadu (čistírny odpadních vod, zemědělské podniky, jatka apod.). Program kogenerace – jedná se o program zvyšující účinnost využití paliva a současně zvyšující schopnost podniku čelit krizové situaci v zásobování elektřinou.

117


III.6 Návrh zabezpečení plánování a kontroly realizace opatření a plnění cílů Nejvýhodnějším organizačním řešením energetického managementu je vytvoření výkonného orgánu složeného z odborníků z řad městských zastupitelů a odborníků z Magistrátu města, jejichž technickým zázemím bude odbor dopravy a životního prostředí (případně odbor územního plánování a stavebního úřadu). Tento orgán bude plnit úkoly týkající se řízení a kontroly (vnitřní energeticky management) a koncepce a rozvoje (vnější energetický management). Jelikož tento stanovený orgán funguje jako odborná komise města, vztahuje se na jeho činnost zákon o obcích a ostatní související předpisy. Veškerá opatření energetického managementu, hodnotitelské zprávy, návrhy na změny ÚEK aj. jsou tedy předkládány Radě města nebo Zastupitelstvu. Pro zajištění specializovaných a odborných úkolů budou uzavírány krátkodobé (na konkrétní činnost) či dlouhodobé (na průběžnou servisní činnost) smlouvy s konzultačními, inženýrskými či jinými odbornými organizacemi. Na následujícím obrázku je znázorněno zjednodušené schéma vyjadřující vazby energetického managementu k orgánům města a ostatním subjektům. Obrázek 3 Schéma řízení energetického hospodářství statutárního města Teplice

118


III.7 Návrh monitorování, motivace a mechanismu zlepšování realizace programů Cíle ÚEK jsou zaměřeny především na dosažení úspor energie, zvýšení energetické nezávislosti a soběstačnosti města pomocí vyššího využívání obnovitelných zdrojů a v neposlední řadě zlepšení kvality ovzduší a snížení negativních dopadů na životní prostředí. S důrazem na tyto cíle byly stanoveny indikátory (viz následující tabulka), na jejichž základě lze provádět pravidelné vyhodnocení realizace programů ÚEK. Toto vyhodnocení by měl zajišťovat výkonný orgán (viz předchozí kapitola) a následně by měl zajistit nápravu zjištěných nedostatků, popř. aktualizaci ÚEK. Tabulka 5 Navržené indikátory pro vyhodnocení plnění programů ÚEK

Program 1 Program výchovy, vzdělávání a osvěta 2 Program nízkoenergetické a pasivní domy

3 Program tepelné ochrany objektů 4 Program rekuperace

5 Program teplo sluncem 6 Program teplo biomasou

Indikátor počet akcí počet účastníků počet zpracovaných projektových dokumentací projektů určených k realizaci počet úspěšných (schválených) žádostí o dotaci z EU snížení tepelné ztráty snížení emisí CO2 množství rekuperovaného tepla v MWh počet realizovaných projektů velikost instalované plochy kolektorů počet realizovaných projektů počet zpracovaných projektových dokumentací projektů určených k realizaci počet úspěšných (schválených) žádostí o dotaci z EU

7 Program bioplynové stanice

8 Program kogenerace

počet zpracovaných projektových dokumentací projektů určených k realizaci počet úspěšných (schválených) žádostí o dotaci z EU počet zpracovaných projektových dokumentací projektů určených k realizaci počet úspěšných (schválených) žádostí o dotaci z EU

119


III.8 Shrnutí a závěr Předložená územní energetická koncepce byla zpracována v souladu s cíli Státní energetické koncepce ČR, na základě požadavků zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a prováděcího předpisu k tomuto zákonu - nařízení vlády č. 195/2001 Sb. Zpracování ÚEK statutárního města Teplice probíhalo ve třech etapách: V rámci zpracování I. etapy byla provedena analýza současného stavu energetického hospodářství ve městě Teplice a stanovena prognóza vývoje globálních a lokálních podmínek. II. etapa stanovuje cíle a priority ÚEK. V jejím rámci byly navrženy energetické scénáře možného vývoje energetického systému města, které umožnily tento vývoj modelovat a získat tak ucelenou představu o možném vývoji systému a o jeho dopadech na životní prostředí a hospodaření města. Na základě těchto rozborů byl ve III. etapě doporučen dlouhodobě nejvhodnější způsob zásobování energiemi a palivy, který splňuje požadavky udržitelného rozvoje městské energetiky. V rámci ÚEK bylo navrženo 8 programů: 1. Program výchovy, vzdělávání a osvěty 2. Program nízkoenergetických a pasivních domů 3. Program tepelné ochrany objektů 4. Program rekuperace 5. Program teplo sluncem 6. Program teplo biomasou 7. Program bioplynové stanice 8. Program kogenerace ÚEK dává svými možnostmi prostor aktivitám odborníků Magistrátu a obyvatelstva města Teplice ke zlepšení situace ve městské energetice. Realizace koncepce s sebou přinese přínosy nejen technické a energetické, ale především ekologické, ekonomické i sociální. Díky realizaci navrhovaných opatření dojde k: respektování principů udržitelného rozvoje (úsporám energie, vyššímu využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie atd.), zlepšení kvality životního prostředí (především kvality ovzduší), zvýšení bezpečnosti dodávek energie, ekonomickému rozvoji (i jeho sociální dimenze).

120


Seznam příloh: Příloha č. 1 – Zásobování města elektrickou energií Příloha č. 2 – Zásobování města zemním plynem Příloha č. 3 – Centrální zásobování teplem Příloha č. 4 – Energetický systém města – plochy Příloha č. 5 – Stanovení nákladů budovy za dobu jejího užívání, Metodická příručka LCC Refurb Příloha č. 6 – Příručka pro energetické manažery ve městech a obcích, ENEFMUN

121


122

Územní energetická koncepce statutárního města Teplice III. etapa

Recommend Documents