ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Územně analytické podklady ORP Pardubice, 1. aktualizace, prosinec 2010

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY 1. aktualizace OBSAH DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST

TEXTOVÁ ČÁST A B C D

Pořizovatel: Magistrát města Pardubic, odbor hlavního architekta oddělení územního plánování Štrossova 44, 53021 Pardubice

GRAFICKÁ ČÁST

Zpracovatelský kolektiv: Oddělení územního plánování Ing. arch. Jiří Řeřucha Ing. Karolína Koupalová Ing. Marian Zapletal Ing. arch. Mariana Zmítková Ing. Kamila Zárubová Ing. arch. Vladimír Lavrík Úsek technické podpory Ing. Lubomír Pecka p. Marcela Kubíčková

Spolupráce: Ing. Miloš Lulay

Podklady pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území Problémy k řešení Přílohová část

E1 E2 E3 E4 E5

Výkres hodnot území Výkres limitů využití území – přírodní faktory Výkres limitů využití území – civilizační faktory Výkres záměrů na provedení změn v území Problémový výkres

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

Oddělení informačních technologií MmP

Studio B & M Veselská 17, 59101 Žďár nad Sázavou Mgr. Pavlína Bukáčková Bc. Roman Bukáček

A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1.1 Uspořádání dokumentace A1.2 Pojmy Legislativa Udržitelný rozvoj území Hodnoty území Limity využití území Záměry na provedení změn v území Zkratky Seznam jevů obsažených v ÚAP A1.3 Podklady Mapové podklady Územně plánovací dokumentace Ostatní podklady A1.4 Vymezení řešeného území

Projekce zahradní, krajinná a GIS, s. r.o. Mathonova 60, 61300 Brno Ing. Yvona Lacinová Mgr. Martin Dvořák PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 70200 Ostrava Ing. Lubor Hruška Ing. Lubor Tvrdý, Ph.D. Mgr. Viktor Brebera Smetanova 1019, 53501 Přelouč

A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území A2.1.1 Širší vztahy A2.1.2 Základní charakteristika sídelní struktury A2.1.3 Základní charakteristika nezastavěného území A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie A2.2.2 Vodní režim A2.2.3 Hygiena životního prostředí A2.2.4 Ochrana přírody a krajiny

Prosinec 2010 1


A6.1.2 Technické infrastruktura A6.1.3 Veřejná infrastruktura A6.2 Záměry v oblasti bydlení a rekreace A6.3 Záměry v oblasti výroby a služeb A6.4 Záměry v oblasti ochrany přírodního prostředí A6.5 Ostatní záměry A6.6 Shrnutí, zhodnocení a označení priorit rozvoje z uvedených záměrů

A2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A2.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura A2.2.7 Sociodemografické podmínky A2.2.8 Bydlení A2.2.9 Rekreace A2.2.10 Hospodářské podmínky A2.3 Celkové vyhodnocení stavu a vývoje území A3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ÚZEMÍ - vyhodnocení průzkumů území je uvedeno v příloze D a je zpracováno pro jednotlivé obce správního území ORP.

B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

A4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍ

B1 PŘÍRODA

A4.1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty A4.1.1 Urbanistická struktura A4.1.2 Kulturní hodnoty s legislativní ochranou A4.1.3 Historické a architektonické hodnoty území A4.2 Přírodní hodnoty A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou A4.2.2 Ostatní přírodní hodnoty území A4.3 Civilizační hodnoty A4.3.1 Sociodemografické podmínky A4.3.2 Bydlení a vybavenost území A4.3.3 Hospodářské podmínky A4.3.4 Dopravní infrastruktura A4.3.5 Technická infrastruktura A4.3.6 Ochrana obyvatel A4.4 Vyhodnocení hodnot území

B1.1 B1.2 B1.3 B1.4 B1.5

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

B2 SPOLEČNOST B2.1 B2.2 B2.3 B2.4 B2.5

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

B3 SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ TÉMATICKÝCH AWOT ANALÝZ pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel

A5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A5.1 Ochrana kulturního dědictví A5.1.1 Městská památková rezervace A5.1.2 Městská památková zóna A5.1.3 Nemovité kulturní památky A5.1.4 Archeologie A5.1.5 Hodnotné tradice a činnosti v území A5.2 Ochrana přírody A5.2.1 Obecná ochrana území A5.2.2 Zvláště chráněné území A5.2.3 Památné stromy A5.2.4 Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů A5.2.4 Územní systém ekologické stability A5.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek A5.4 Ochrana dopravní a technické infrastruktury A5.4.1 Dopravní infrastruktura A5.4.2 Technická infrastruktura A5.5 Ostatní limity A5.5 Vyhodnocení limitů využití území

B3.1 Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) B4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ B4.1 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek jednotlivých obcí B4.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ORP C PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI C1 Problémy vyváženosti územních podmínek obcí C2 Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území C3 Závady v dopravní infrastruktuře C4 Závady v technické infrastruktuře C5 Závady hygienické C6 Závady ve využití krajiny C7 Problémy a střety záměrů na provedení změn v území C8 Ohrožení území přírodními jevy C9 Závěr

A6 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA ZMĚNŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ D PŘÍLOHOVÁ ČÁST

A6.1 Záměry v oblasti infrastruktury A6.1.1 Dopravní infrastruktura

D1 Vyhodnocení průzkumů území. (Vzhledem k rozsahu - 56 obcí - je tato příloha uložena pouze u zpracovatele) 2


Grafické údaje včetně metadat a popisných atributů byly zpracovány v programu Geostore V6, grafické výstupy v programech ArcGIS 9 a AutoCAD 2007. Textová a tabulková část byla provedena v programech Word a Excel. Přehledné mapky v textu byly zpracovány v programu Microstation SE V7, pro převody dat byl využíván program Bentley Redline XM.

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

A1.2 Pojmy

1. aktualizace

Legislativa Pojmy uvedené v dokumentaci ÚAP vycházejí ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a jeho prováděcích předpisů – vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.

TEXTOVÁ ČÁST

A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

Udržitelný rozvoj území Je vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích (§18 zák. č.183/2006 Sb.).

A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Hodnoty území - Hodnoty přírodní Jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností. - Hodnoty civilizační Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území; civilizační hodnotou mohou být i vlastnosti obytného prostředí, jeho různorodost apod. - Hodnoty kulturní Kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonné ochrany památkové péče. - Urbanistické hodnoty Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti a vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. - Architektonické hodnoty Jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení, výrazu.

A1.1 Uspořádání dokumentace Část A obsahuje údaje charakterizující dosavadní rozvoj území, jeho hodnoty a legislativní ochranu, které by měly být zakotveny do územně plánovacích dokumentací a záměry na změny využití území vyplývající především z požadavků nadřazených územně plánovacích dokumentací, z požadavků obcí, z průzkumů území a z širších vztahů sídelní struktury. Část B obsahuje analýzu udržitelnosti rozvoje území podle tří základních pilířů. - příznivé životní prostředí, kapitola B1 PŘÍRODA (horninové prostředí, vodní režim, ochrana přírody a krajiny, zemědělská půda a pozemky určené k plnění funkce lesa a hygiena prostředí) - hospodářský rozvoj - soudržnost společenství obyvatel, kapitola B2 SPOLEČNOST (sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace, veřejná infrastruktura a hospodářské podmínky) - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v ORP. - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v jednotlivých obcích Část C obsahuje okruhy problémů k řešení územně plánovací dokumentací Část D obsahuje složku, ve které jsou uvedeny výsledky terénních průzkumů které z důvodu rozsahu a přehlednosti nejsou vloženy přímo do textu.

(Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.) Hodnoty území jsou předmětem ochrany v územně plánovací dokumentaci.

Časový sled prací a použité prostředky

Limity využití území

1. aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) byla zpracovávána od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010. Aktualizace probíhala v těchto základních fázích.

Jde o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území

1 – průběžná aktualizace údajů od poskytovatelů 01/2009 až 06/2010 2 – terénní průzkumy obcí 04/2009 až 09/2009 3 – zpracování výsledků terénních průzkumů 10/2009 až 11/2010 4 – oznámení a výzva poskytovatelům údajů k úplné aktualizaci 03/2010 5 – zpracování údajů úplné aktualizace od poskytovatelů 07/2010 až 10/2010 6 – aktualizace textové a výkresové části, aktualizace RURÚ 10/2010 až 12/2010

(§26 zák. č.183/2006 Sb.).

3


Záměry na provedení změn v území

A009

Jde o záměry jednotlivců, skupin, právnických osob a orgánů veřejné správy na změny ve využití území, zejména v oblasti infrastruktury, bydlení a rekreace, výroby a služeb, ochrany životního prostředí a zdrojů, obrany a ochrany osob a majetku.

A010 A011 A012 A013 A014 A015 A016 A017

Tabulka 1 Zkratky Seznam použitých zkratek BPEJ ČOV ČSÚ ČÚZK

DKM EU EVL GIS HEIS VÚV KES KrÚ MmP MMR MPR MPZ MZE MŽP NKP

Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Databáze územně analytických podkladů Digitální katastrální mapa Evropská unie Evropsky významná lokalita Geografický informační systém Hydroekologický informační systém Výzkum. ústavu vodohospodářského Koeficient ekologické stability Krajský úřad Magistrát města Pardubic Ministerstvo pro místní rozvoj Městská památková rezervace Městská památková zóna Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní kulturní památka

NPÚ

Národní památkový ústav

VÚMOP

NRBC NRBK ORP OŽP

Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odbor životního prostředí MmP Odbor životního prostředí a zemědělství KrÚ Pásmo hygienické ochrany

DB

OŽPaZ PHO

PK PLO PO POÚ

Pardubický kraj Přírodní lesní oblasti Ptačí oblast Pověřený obecní úřad

PP

Přírodní památka

PÚR RBC RBK RURÚ

Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje

SZN

Státní zemědělské nakladatelství

ÚAN ÚPD ÚSES ÚÚR VKP VN VVN VTL VÚC

ZÚR IDS

Území s archeologickými nálezy Územně plánovací dokumentace Územní systém ekologické stability Ústav územního rozvoje Významný krajinný prvek Vysoké napětí Velmi vysoké napětí Vysokotlaký plynovod Velký územní celek Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Vojenská ubytovací a stavební správa Zásady územního rozvoje Integrovaný dopravní systém

SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

VUSS

A018 A019 A020 A021 A022 A023 A024 A025 A026 A027 A028 A029 A030 A031 A032 A033 A034

Tabulka 2

A035

Seznam jevů obsažených v ÚAP

A036

Číslo

Sledovaný jev

Existence

Grafická část

Poznámka

A001

Zastavěné území

ano

Průzkum

A002 A003 A004

Plochy výroby Plochy občanského vybavení Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Památková rezervace včetně ochranného pásma Památková zóna včetně ochranného pásma Krajinná památková zóna

ano ano ano

Výkres hodnot, limitů, záměrů Výkres hodnot Výkres hodnot Výkres záměrů

Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

ano

A005 A006 A007 A008

ano ano ano

Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů Jen v databázi Výkres hodnot a limitů

Průzkum Průzkum Průzkum

Zatím nevyhlášeno Průzkum

ano

Výkres hodnot a limitů

ne ano ne ano ano ano ano ano

Výkres hodnot Výkres hodnot Výkres hodnot Výkres hodnot Výkres hodnot

Průzkum Průzkum Průzkum

ano

Výkres hodnot

Průzkum

ano ano ano

Výkres hodnot Výkres hodnot Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů Jen v databázi

Průzkum Průzkum

Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou Přechodně chráněná plocha

ano

Národní park včetně zón a ochranného pásma Chráněná krajinná oblast včetně zón Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma Přírodní rezervace včetně ochranného pásma Národní přírodní památka včetně ochranného pásma Přírodní park Přírodní památka včetně ochranného pásma Památný strom včetně ochranného pásma Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA 2000 – ptačí oblast

ne

ano ano

ne ano ano

Průzkum

Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů

ne ne ano ano


ne ano ano

A037 A038

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Lesy ochranné Les zvláštního určení

ne ano

A039

Lesy hospodářské

ano

A040 A041

Vzdálenost 50m od okraje lesa Bonitovaná půdně ekologická jednotka

ano ano

A042 A043

Hranice biochor Investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem

ano ano

A044

4

Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Památka UNESCO včetně ochranného pásma Urbanistické hodnoty Region lidové architektury Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Oblast krajinného rázu a její charakteristika Místo krajinného rázu a jeho charakteristika Místo významné události Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability

ano

ano

Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů

Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů Výkres limitů Výkres hodnot a limitů Jen v databázi Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů

Platnost vyhlášení skončila


A045

A048

Chráněná oblast přirozené akumulace vod Zranitelná oblast Vodní útvar povrchových, podzemních vod Vodní nádrž

ano

A049

Povodí vodního toku, rozvodnice

ano

A050 A051 A052 A053

Záplavové území Aktivní zóna záplavového území Území určené k rozlivům povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt / zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území a území jiných geologických rizik Staré důlní dílo Staré zátěže území a kontaminované plochy Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odval, výsypka, odkaliště, halda Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma Vodovodní síť včetně ochranného pásma Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma Elektrická stanice včetně ochranného pásma Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma Ropovod včetně ochranného pásma Produktovod včetně ochranného pásma Technologický objekt zásobování tep-

ano ano ne ano

Výkres limitů Výkres limitů

ano


A046 A047

A054 A055

A056 A057 A058 A059 A060 A061 A062 A063 A064 A065 A066 A067 A068 A069

A070 A071 A072 A073

A074

A075 A076 A077 A078 A079

ne ano ano

ano

ano ne ano ne ano ne ano

Výkres limitů Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů

A082 A083 A084

Jen v textu a v DB

A085 A086 A087

Výkres limitů

A088 A089 A090 A091 A092 A093 A094

Výkres hodnot a limitů Výkres limitů

A095 Výkres limitů

A096

Výkres limitů

A097 A098 A099 A100 A101

ne ano

Výkres limitů

ano ano ano

Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů

ano

Výkres limitů

ano

Výkres limitů

ano

Výkres limitů

ano

Výkres limitů

ano

Výkres limitů

ano

Výkres limitů

ano

A080 A081

A102 A103 A104 A105 A106 A107 A108 A109 A110 A111 A112 A113 A114 A115 A116

Výkres limitů

ano

Výkres limitů

ano

Výkres limitů

ano ano


ano

Výkres limitů

A117 A118 A119

lem včetně ochranného pásma Teplovod včetně ochranného pásma Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma Komunikační vedení včetně ochranného pásma Jaderné zařízení Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Skládka včetně ochranného pásma Spalovna včetně ochranného pásma Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma Dálnice včetně ochranného pásma Rychlostní silnice včetně ochr. pásem Silnice I. třídy včetně ochr.pásma Silnice II. třídy včetně och.pásma Silnice III. třídy včetně ochr.pásma Místní a účelové komunikace Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma Koridor vysokorychlostní železniční trati Vlečka včetně ochranného pásma Lanová dráha včetně ochr. pásma Speciální dráha včetně ochr. pásma Tramvajová dráha včetně ochr. pásma Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma Letiště včetně ochranných pásem Letecká stavba včetně ochr. pásem Vodní cesta Hraniční přechod Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Objekt důležitý pro obranu státu Vojenský újezd Vymezené zóny havarijního plánování Objekt civilní ochrany Objekt požární ochrany Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky Ochranné pásmo hřbitova, krematoria Jiná ochranná pásma Ostatní veřejná infrastruktura Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku Zastavitelná plocha Jiné záměry Další dostupné informace, např. prů2 měrná cena m stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, 2 průměrná cena m zemědělské půdy v členění podle katastrálních území,

ano ano


ano

Výkres limitů

ne ano

Výkres limitů

ano ano ne


ano ne ano ano ano ano ano

Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů

ano

Výkres limitů

ne ano ne ne ne ano

Výkres limitů

ano ano ano ne ano

Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů

ano ne ano ano ano ano

Výkres limitů

ano ano ano ano ano ano ano

Výkres limitů

Výkres limitů

Jen v textu a DB Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů

Průzkum

Mapka v textu

Výkres limitů Výkres hodnot

Výkres záměrů Výkres záměrů

Průzkum Jen v textu

Průzkum Jen v textu a v DB

Zdroj: Údaje orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací, vlastníků dopravní a technické infrastruktury, obcí správního území ORP Pardubice a vlastní průzkumy z let 2007 až 2010. 5


Čepí Černá u Bohdanče Dašice Prachovice u Dašic Zminný Dolany u Pardubic Dříteč Dubany nad Bylankou Hrobice Choteč u Holic Chýšť Jezbořice Kasalice Kasaličky Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Blato Mikulovice u Pardubic Čeradice nad Loučnou Moravanský Moravany nad Loučnou

Poznámka: Průzkum – sledovaný jev zjištěn, ověřen nebo upřesněn terénním průzkumem

A1.3 Podklady Tabulka 3 Mapové podklady Název

Zdroj

Datum

Poznámky

Topografické mapy 1 : 10 000 Topografické mapy 1 : 25 000 Ortofotomapy Katastrální mapy

ČÚZK ČÚZK KrÚ ČÚZK

2008 2006 2008 2010, 2008

Vektorové a barevné rastrové Barevné rastrové Barevné rastrové Vektorové DKM, ostatní rastrové

Tabulka 4 Územně plánovací dokumentace Název

Zdroj

Datum

Zásady územního rozvoje PK Územní plán města Pardubice Územní plány obcí v ORP Pce

KrÚ MmP MmP, KrÚ

2010 2001- 2010 1992-2010

Název

Zdroj

Datum

Politika územního rozvoje ČR 2008 Zásady urbánní politiky Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce Revize prvků lokálních ÚSES

MMR ČR

2009

MMR ČR Studio B&M Projekce ZK a GIS PROCES

05/2010 2010

Poznámky

Včetně změn 1 - 10 53 územ. plánů včetně změn 3 obce územ. plán nemají

Tabulka 5 Ostatní podklady

Sociodemografické podmínky SO ORP Pardubice Hygiena životního prostředí ORP Pardubice Webové stránky

Mgr. Viktor Brebera KrÚ, CENIA, poskytovatelé údajů, MMR, ÚÚR a dalších

Poznámky

2010

A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území 2010

A2.1.1 Širší vztahy

2010

Správní obvod Pardubice leží v severozápadní části Pardubického kraje, jeho severní část je obklopena obcemi Královéhradeckého kraje, na východě hraničí s Holickem, na jihu s Chrudimskem a ze západu je ohraničen obcemi správního obvodu Přelouč. Území má velmi těsné dopravní, hospodářské a společenské vazby na města Hradec Králové a Chrudim, která leží v blízkosti hranic správního obvodu ORP Pardubice. Sdílí s nimi i významné prvky technické infrastruktury, jako je např. dálkový rozvod tepla, obě města mají také významný vliv na zaměstnanost ve správním obvodu Pardubice.

2007-2010

Další významné vazby má území západním směrem na Kolín a Prahu, se kterými je spojeno dálnicí D11, železničním koridorem a silnicí I/2. Další vazby, především dopravní, má území směrem jihovýchodním na Brno a Olomouc, směrem jižním na Havlíčkův brod a severním směrem na Trutnov a Náchod.

Tabulka 6 Území je vymezeno správní hranicí ORP Pardubice a obsahuje dále uvedených 97 katastrálních území: Platěnice Turov nad Loučnou Němčice nad Labem Neratov Opatovice nad Labem Pohřebačka Ostřešany

Sezemice nad Loučnou Velké Koloděje Veská Bělešovice Lipec u Slepotic Slepotice Spojil Hrádek u Pardubic Pohránov Srch Srnojedy Brozany nad Labem Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Voleč Nerad Živanice

A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ

A1.4 Vymezení řešeného území

Barchov u Pardubic Bezděkov Borek Bukovina nad Labem Bukovka Časy Čeperka

Černá za Bory Dražkovice Drozdice Hostovice u Pardubic Lány na Důlku Mnětice Nemošice Nové Jesenčany Ohrazenice Opočínek Pardubice Pardubičky Popkovice Rosice nad Labem Semtín Staré Čívice Staročernsko Studánka Svítkov Trnová Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovládova Bělá Rohoznice

Území správního obvodu ORP Pardubice (409 km2) je v Pardubickém kraji třetím největším po Chrudimsku a Moravskotřebovsku a představuje 9,1 % rozlohy kraje. Počtem obyvatel výrazně převyšuje ostatní správní obvody. V 56 obcích, které tvoří správní území, žilo k 31. 12. 2009 celkem 125 960 obyvatel (24,4 % obyvatelstva kraje). Počet obcí je druhý nejvyšší po Chrudimsku, velmi vysoká hustota zalidnění (307,8 osob/km2; tj. 2,7krát více než průměr kraje) souvisí s vysokou koncentrací obyvatelstva v krajském městě. Správní území je členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v Pardubicích a v Lázních Bohdaneč. (Zdroj: ČSÚ 2010)

Bohumileč Rokytno Rybitví Dražkov nad Labem Kladina Lukovna Počaply nad Loučnou

Přírodní podmínky Pardubicka jsou příznivé, jsou charakterizovány mírným teplým klimatem s mírnou zimou. Ploché a rovinné území je součástí Polabské nížiny. 6


Obrázek 1

(Zdroj: mapový podklad www.mapy.cz)

Dominantními přírodními prvky jsou toky řek Labe, Chrudimky a Loučné a třetihorní subvulkanit Kunětická hora. Labe se svojí širokou údolní nivou zde vytváří přirozenou osu území, Kunětická hora je výškovou dominantou vystupující 75 metrů nad povrch Pardubické kotliny. V území se nacházejí některá chráněná území: Nejznámějšími jsou: Bohdanečký rybník, Nemošická stráň, přesyp u Malolánského a ptačí oblast Baroch, v území existují ještě další lokality s různým stupněm ochrany přírody. Pardubicko má však z celkové výměry nejnižší podíl lesů a nejvyšší podíl orné půdy v Pardubickém kraji. Příznivé klima a úrodné půdy předurčují oblast k zemědělskému využití, zejména k pěstování obilnin a chovu hospodářských zvířat. Hospodářským centrem jsou Pardubice, město s průmyslovou tradicí, zejména v oboru chemie, strojírenství a elektrotechniky. Ve městě působí několik velkých zahraničních firem, z nichž nejvýznamnější jsou Foxconn, Ronal, Panasonic, JTEKT, KYB Manufacturing v oblasti elektroniky a automobilového průmyslu. Dále zde existuje několik desítek dalších firem v různých oborech. Významně je také zastoupena sféra obchodu a služeb, jsou zde supermarkety téměř všech obchodních společností a řada dalších obchodů všeho druhu. K významným zaměstnavatelům patří dále zdravotnictví, školství a veřejná správa. Míra nezaměstnanosti je nejnižší v rámci kraje (7,5 % k 31. 12. 2009), souvisí s nabídkou pracovních příležitostí zejména v krajském městě, které je zároveň častým cílem dojížďky do zaměstnání z okolních i vzdálenějších obcí. Velké procento lidí je zaměstnáno ve službách. Oproti roku 2007 je však nezaměstnanost, vzhledem k celkové hospodářské recesi, dvojnásobná. Méně příznivá je věková skladba populace, podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších (16,6 %) v roce 2009 byl mezi všemi správními obvody kraje nejvyšší. Pardubicko je také střediskem vzdělanosti, kulturního a společenského života a sportu v kraji. Téměř 11 % obyvatel mělo v roce 2001 ukončené vysokoškolské vzdělání, k čemuž přispívá Univerzita Pardubice a řada středních škol.

Obrázek 2

Významné postavení na kulturní scéně zaujímá Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Nejznámějšími sportovními akcemi pořádanými v Pardubicích jsou: dostihový závod Velká pardubická steeplechase a motocyklové plochodrážní závody Zlatá přilba. K turisticky atraktivním místům Pardubic patří historické jádro se Zelenou branou a goticko renesanční zámek s muzeem a galerií. K dalším známým historickým památkám Pardubicka se řadí pozdně gotický hrad na Kunětické hoře s výhledem do dalekého okolí. Na hradě probíhá řada kulturních akcí včetně divadelních představení. Nedaleko Pardubic se nachází jediné lázeňské centrum kraje, město Lázně Bohdaneč. Bohdanečsko je také regionem charakteristickým pozůstatky kdysi rozsáhlé rybniční soustavy s řadou vzácných vodních živočichů i rostlin.

(Zdroj: ČSÚ 2008)

Dopravní napojení na okolní regiony, na celou ČR i mimo ni, zajišťují téměř všechny druhy dopravy. Územím prochází dvě významné železniční tratě, síť silnic I. třídy umožňuje spojení všemi směry a pardubické mezinárodní letiště spojuje region se vzdálenými zeměmi. Vodní doprava je zastoupena rekreační plavbou po Labi v okolí města. Připravováno je splavnění Labe do Pardubic. Dopravní zatížení města Pardubic je značné. Stávající silniční síť nestačí velkému nárůstu dopravy v posledních letech. Ve výhledu je vybudování tří obchvatů (tangent) města, které výrzně posílí dopravní obslužnost města a jeho příměstské oblasti. Doprava se významně podílí na relativně vysokém hlukovém a emisním zatížení prostředí. Území je protkáno sítí technické infrastruktury, nejvýznamnější z nich jsou vedení VN a VVN elektrizační soustavy, VTL plynovody, tepelný přivaděč z elektrárny Opatovice a okrajově ropovod a produktovod. Většina této páteřní infrastruktury přechází přes území severojižním směrem, plynovod směrem východ západ. Správní území ORP Pardubice patří do oblasti se sníženou kvalitou ovzduší. Koncentrace SO2 se mírně zlepšují vlivem odsíření zdrojů, zhoršení nastává v koncentracích NOx vlivem nárůstu dopravy. Kvalita povrchových vod je dobrá, mírně se zlepšuje s nárůstem počtu ČOV. Většina obcí je napojena na Vodárenskou soustavu Východní Čechy, která propojuje i jiné zdroje pitné vody. Její nedostatek nehrozí, kvalita je dobrá, zásobování je spolehlivé. Na kanalizační síť je napojena většina obyvatel, některé malé obce mají pouze dešťovou kanalizaci. Postupně se budují nové ČOV a kanalizační řady v dalších obcích.

7


A2.1.2 Základní charakteristika sídelní struktury Historický vývoj osídlení

Dolany

Dolany u Pardubic

Podůlšany

Podůlšany

Dříteč

Dříteč

Pravy

Pravy

Dubany

Dubany nad Bylankou

Ráby

Ráby

Nejstarší stopy osídlení na Pardubicku pocházejí z konce starší doby kamenné, z pozdního paleolitu (40 až 10 tisíc let př. n. l.) První osady z mladší doby kamenné, z neolitu, byly zaznamenány na břehu Labe za Hůrkami, v Trnové a mezi Blatem a Starými Jesenčany. V době bronzové (2 tisíce let př. n. l.) byla osídlena Mikulovická planina, v následující době železné pak byl již osídlen celý region. V období kultury slezsko – platěnické (7. až 6. stol. př. n. l.) bylo osídlení dnešního Pardubicka poměrně husté. Známé jsou lokality Opatovice, Slepotice, Rosice, Svítkov, Trnová, Ohrazenice, Pardubičky, Hůrka a U Trojice. Z doby 1. až 5. století n. l. pak Dražkovice, Mikulovice a v 7. století Dříteč, Bohdaneč, Dolany a další (Zdroj: PhDr. Fr. Šebek: Historie osídlení Pardubic)

Hrobice

Hrobice

Rohovládova Bělá

Rohovládova Bělá

Choteč

Choteč u Holic

Rohoznice

Rohoznice

Chýšť

Chýšť

Rokytno

Bohumileč

Jezbořice

Jezbořice

Počátky zakládání dnešních sídel na Pardubicku se datují od 11. století, do období slovanského osídlování. Po ukončení této etapy vznikalo množství dalších nových sídel v průběhu 13. až 15. století v důsledku procesu kolonizace, po příchodu obyvatelstva ze starých sídelních oblastí Německa. Další vlna zakládání nových lokalit byla započata v 18. století. Vlivem dlouhodobého historického, sociálního a ekonomického vývoje směřoval postupný osídlovací proces v širokém území k malým a rozptýleným sídelním jednotkám. Další informace o historickém vývoji jednotlivých obcí (sídel), včetně dostupných grafických příloh, jsou uvedeny v části A3 - Vyhodnocení průzkumů území a v kapitole A4.1.1 Urbanistická struktura.

Moravany

Kasalice

Kasalice

Rokytno Rybitví

Kasaličky

Rybitví Dražkov nad Labem

Kostěnice

Kostěnice

Křičeň

Křičeň

Kunětice

Kunětice

Počaply nad Loučnou

Lány u Dašic

Lány u Dašic

Sezemice nad Loučnou

Lázně Bohdaneč

Lázně Bohdaneč

Velké Koloděje

Libišany

Libišany

Veská

Malé Výkleky

Malé Výkleky

Mikulovice

Blato

Sezemice

Slepotice

Mikulovice u Pardubic Čeradice nad Loučnou Moravanský Moravany nad Loučnou

Kladina Lukovna

Bělešovice Lipec u Slepotic Slepotice

Spojil Srch

Spojil Hrádek u Pardubic Pohránov

Vývoj správní struktury

Platěnice

V souvislosti se změnami ve správní struktuře se změnilo původní územní členění na kraje, okresy a obce. Od roku 2003 byly vymezeny obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), jejichž centra tvoří v Pardubickém kraji 15 měst. V rámci této nové územně-správní struktury byly nově vymezeny také obvody pověřených obecních úřadů (POU), nyní skladebné do obvodů ORP, ne však do území okresů jako tomu bylo dříve.

Turov nad Loučnou

Srnojedy

Srnojedy

Němčice

Němčice nad Labem

Staré Hradiště

Brozany nad Labem

Neratov

Neratov

Opatovice nad Labem Ostřešany Pardubice

V souvislosti s rozvojem průmyslové výroby a rozšiřováním železniční a silniční sítě docházelo k postupné koncentraci obyvatel do větších obecních a městských celků. Integrační snahy v podobě slučování obcí se nejvíce prosadily po druhé světové válce, v 70. a 80. letech minulého století. Opačný vývoj - desintegrace - nastal v roce 1990 v souvislosti s probíhajícími společenskopolitickými změnami. Obce se v nových podmínkách demokratizace společnosti začaly osamostatňovat. Správní obvod ORP Pardubice zahrnuje v současné 97 katastrálních území uspořádaných do 56 obcí. V následující tabulce 7 je uveden jejich přehled.

Opatovice nad Labem

Staré Jesenčany

Staré Jesenčany

Staré Ždánice

Staré Ždánice

Ostřešany

Starý Mateřov

Starý Mateřov

Černá za Bory

Stéblová

Stéblová

Dražkovice

Třebosice

Třebosice

Drozdice

Úhřetická Lhota

Úhřetická Lhota

Hostovice u Pardubic

Újezd u Sezemic

Újezd u Sezemic

Lány na Důlku

Vlčí Habřina

Vlčí Habřina

Mnětice

Voleč

Voleč

Nemošice

Živanice

Nerad Živanice

Ohrazenice

Tabulka 7 Seznam obcí a katastrálních území Katastrální území

Geografické podmínky Obec / sídlo Pardubice

Katastrální území

Barchov

Barchov u Pardubic

Bezděkov

Bezděkov

Pardubice

Borek

Borek

Pardubičky

Bukovina nad Labem

Bukovina nad Labem

Popkovice

Bukovka

Bukovka

Rosice nad Labem

Časy

Časy

Semtín

Čeperka

Čeperka

Staré Čívice

Čepí

Čepí

Staročernsko

Černá u Bohdanče

Černá u Bohdanče

Studánka

Dašice

Svítkov

Prachovice u Dašic

Trnová

Dašice

Staré Hradiště

Pohřebačka

Nové Jesenčany

Obec / sídlo

Srch

Zminný

Plch

Správní území ORP Pardubice buduje povodí řek Labe a Chrudimky, které spolu s levobřežními přítoky Labe - Loučné a Doubravky vytváří široký převážně rovinatý prostor vhodný pro osídlení. Nebylo tomu tak vždy, prostor kolem Labe a jeho přítoků zůstával dlouhodobě neosídlený, stará sídla byla jižněji, historické cesty se břehům Labe až do 15. století vyhýbaly. Výrazným impulzem pro rozvoj správního území byl prudký růst Pardubic v 18. století, posilování města pokračovalo, na základě vhodných geografických podmínek, i ve století dvacátém, kdy se stabilizuje aglomerace Hradec Králové – Pardubice – Chrudim. Z Obrázku 1 jsou zřejmé vazby na další dvě významná města v bezprostřední blízkosti Pardubic, ležících v sousedních správních územích. Na jihu je to Chrudim s 24 tisíci obyvateli, vzdálená od Pardubic 10 km a na severu Hradec Králové s 94 tisíci obyvateli vzdálený 20 km. Poloha těchto měst vytváří spolu s Pardubicemi základní urbanizační osu východních Čech a je výrazným urbánním prostorem celorepublikového významu.

Opočínek

Z dále uvedeného Obrázku 3 jsou zřejmé základní geografické podmínky, které významně ovlivnily vývoj a charakter sídelní struktury.

Plch

8


Obrázek 3

(Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001)

na (12 198) žije v obcích do 1 000 obyvatel. Z uvedeného hodnocení je zřejmá vysoká míra koncentrace obyvatel situovaná v centru ORP. Na následujícím schématu je zobrazena sídelní struktura správního území s grafickým vyjádřením velikosti obce (počtu obyvatel), jejich dopravní dostupnosti a rozsahu občanské vybavenosti včetně podmínek pro rekreaci v území. Obrázek 4 schéma sídelní struktury ORP Pardubice

Stávající stav sídelní struktury Stávající struktura osídlení správního území je zde sledována především z hlediska stavu a vývoje její funkční a prostorové skladby (tj. vnitřního uspořádání a vzájemných vztahů sídel), s cílem posoudit širší vazby obcí (a jejich sídel) v území a charakterizovat některé problémy, jejichž řešení je nezbytné posoudit při zpracování územně plánovacích dokumentací obcí. Sociálně - ekonomická struktura správního území je popsána samostatně dále. Dochovaná sídelní struktura je výsledkem historického vývoje, ve kterém dochází, s různou dynamikou, k postupné koncentraci obyvatel v městském prostředí. Struktura správního území je převážně koncentrická s výraznou dominancí tří měst: Pardubic, Lázní Bohdaneč a Sezemic. Postupné posilování centra, které může v rámci správního území vést až k monocentrickému uspořádání osídlení, bude vhodné harmonizovat důsledným rozvíjením polycentrické struktury s využitím relativně samostatné polohy Dašic, Moravan a Opatovic nad Labem a také rozvíjením územních vztahů za hranice obvodu. Tuto situaci může příznivě ovlivnit realizace silnice R35, která podpoří rozvoj severní a východní části území včetně lokalizace nových aktivit v tomto prostoru, za předpokladu respektování hodnot v tomto území. Mezilehlé prostory sídel a jejich přírodní prostředí je nezbytné chránit zejména pro rekreační využití. Ve správním území ORP Pardubice žije v současné době 125 960 obyvatel, z toho v Pardubicích 90 077 (71,5 %), v ostatních městech 9 574 (7,6 %) a v obcích 26 309 (20,9 %) obyvatel. Ve městech žije v ORP 99 651 (79,1%) obyvatel. Příměstská oblast Pardubic zahrnuje území, ve kterém leží dvě města (Lázně Bohdaneč a Sezemice) a řada obcí, jejichž vazby na toto široké centrum jsou pro jejich funkci zcela rozhodující. S tím souvisí převážně městský způsob života obyvatel ve správním území a jejich vyšší mobilita, spojená s dojížďkou za prací. V centru včetně příměstské oblasti žije 106 746, tedy 84,7 % všech obyvatel ORP, s následujícím rozdělením: Pardubice 90 077 (84,4 %) obyvatel, ostatní dvě města 6 953 (6,5 %) a obce 9 716 (9,1 %) obyvatel. Vliv centra na funkci převážné části obcí v ORP je zcela rozhodující. V relativně samostatné poloze a se vztahy také k sousedním územím leží město Dašice s obcí Moravany na jihovýchodě území a obec Opatovice nad Labem v severní části území. Ve městech mimo centrum žije 2 621 (5,6 %) obyvatel, v obcích mimo centrum celkem 16 593 (13,2 %) obyvatel., z ních větši-

Prostorová analýza ukazuje v současné době dosaženou koncentraci obyvatel v zázemí krajského města a její souvislost s hlavními dopravními koridory procházejícími správním územím. Bez ohledu 9


na správní strukturu jsou některé neanektované obce faktickou součástí tří měst reprezentujících jádro správního území. Příměstská oblast je vymezena jednak dosažitelností městské hromadné dopravy Pardubice - jedná se o následující obce: Lázně Bohdaneč, Srch, Staré Hradiště, Němčice nad Labem, Ráby, Sezemice nad Loučnou, Spojil, Starý Mateřov, Černá u Bohdanče a Rybitví, u ostatních obcí v tomto území byla rozhodujícím kritériem dojížďka do zaměstnání, jejich vybavenost, ekonomické aktivita a existence významných zaměstnavatelů.

spektování ochrany životního prostředí) je zde nutno vybudovat občanskou vybavenost a síť cyklostezek. Zelený pás lesů s rybníky a písníky a nivy řek Labe a Chrudimky (viz Obrázek 4) jsou z hlediska životního prostředí nejatraktivnějšími místy ORP, zvyšujícími kvalitu životního prostředí celého ORP jako celku. Jedná se v podstatě o spojitá území, jejichž rekreační potenciál, kvalita, krajinný ráz a spojitost musí být chráněny a dále rozvíjeny. Pás lesů lze považovat za zelený pás území rozvojových os a oblastí, tak jak je definován v prioritách ÚP ČR v PUR. Význam toho krajinného prvku zvyšuje jeho vhodná poloha a možnost využití vzhledem k jeho poloze mez\i hlavními městy aglomerace – Pardubicemi a Hradcem Králové. Takto by měl být definován a chráněn i v ZUR.

Na schématu jsou dále vyznačena významná rekreační území (viz dále), která tvoří souvislý a celistvý pás hodnotného území s vysokým potenciálem využití pro obě hlavní města aglomerace. Dopravní obsluha území

Občanská vybavenost území Občanská vybavenost v ORP Pardubice je na schématu sídelní struktury - Obrázku 4 rozdělena podle „základních“ (nekomerčních) potřeb – obchod, stravování (restaurace), školské zařízení, zdravotnictví. Podle těchto kritérií pak byla vyznačena vybavenost jednotlivých obcí s následujícími závěry: vybavenost jednotlivých obcí obchodem se základními potravinami je dostatečná – takřka 78% obcí má alespoň malý obchod stravovací zařízení je dostupné v 91% obcí zdravotnická a školská zařízení se vyskytují většinou ve „spádových“ vesnicích, jejich pokrytí je také dostatečné.

Takto vzniklá složitá sídelní struktura s výrazným centrem a jeho značnou gravitací má mimořádné nároky na dopravní obsluhu. V celkovém měřítku obvodu ORP Pardubice kvalita, hustota a diverzifikace dopravní infrastruktury plně koresponduje se skutečností, že území ORP je součástí rozvojové oblasti OB4. Všechna větší sídla jsou situována při hlavních tazích silnic I. třídy, resp. železnice, které jsou vedeny ve směrech S – J a resp. V – Z. Území je ve svém SZ okraji dotčeno realizovanou dálnicí D11, nicméně s ohledem na absenci přímého napojení na tuto dálnici se její efekt plně neprojevuje. Napojení Pardubic na dálnici je komplikované, avšak v širších souvislostech v několika alternativách řešitelné.

Dostupnost občanského vybavení je v ORP dobrá. Jeho hlavní koncentrace je na osách severozápad – jihovýchod a dále v okolí Kunětické hory a na severu ORP,směrem k Hradci Králové. Méně vybavené je území menších vesnic severně a jihozápadně od Pardubic.

Ačkoliv je celé území ORP pokryto hustou sítí silnic, dopravní dostupnost do center se jeví jako nedostatečná v jeho jihozápadním a severovýchodním okraji. Absence přímých vstupů ze sídel do přilehlého území (volné krajiny) platí pro celé území. Dopravní obsluha rekreačních území je nedostatečná, nicméně tato oblast má značný potenciál zejména v území mezi Opatovicemi nad Labem a Srchem, ve vazbě na Kladruby nad Labem, na Borek a Chrudim (Železné hory). V tomto ohledu je nutno prověřit možnost rozšíření sítě zokruhovaných stezek pro pěší, cyklo a hipostezek.

Závěry Při pořizování územně plánovacích dokumentací obcí je z hlediska dalšího rozvoje sídelní struktury potřebné sledovat následující tendence:

V rámci ORP Pardubice je nutno vyhodnotit dopad plánované silnice R35 na sídelní strukturu v úseku Opatovice nad Labem – Ostrov především z hlediska ochrany hodnot území.

Rekreační potenciál území Postupné zahušťování území se nepříznivě projevuje ve srůstání sídel, v omezování podmínek pro denní rekreaci a pro pobyt v krajině, má negativní vliv na estetické vlastnosti prostředí (zejména v místě přechodu urbanizovaného území do volné krajiny), a na postupnou redukci území vhodného pro rekreační využití.

Centrum soustřeďuje na svém území nejen sportovní i rekreační aktivity přesahující významem území obvodu, ale i aktivity regionálního až nadregionálního významu. Dostupnost těchto sportovišť pro celé ORP koresponduje s kvalitou dopravní obslužnosti konkrétních území. Na území ORP jsou dva typy území s významným rekreačním potenciálem:

a) Zeleň vázaná na řeky Labe a Chrudimku - nabízí prozatím nevyužitý potenciál každodenní městské a příměstské rekreace. Důležitým momentem zde je zokruhování peších a cyklotras, tedy i budování nových přemostění (vždy však s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu). Při posílení možností rekreační vodní plavby na Labi ve spojení s nadregionální Labskou cyklostezkou popř. in-line dráhou a hipostezkou může dojít k propojení Pardubicka na Evropu a tím povýšení rekreačního potenciálu území na nadregionální úroveň. Podél Labe a Chrudimky by bylo možno propojit nejvýznamnější hipologické aktivity v kraji (Kladruby, Pardubice, Slatiňany). Cyklostezka kolem Chrudimky by významně rozšířila možnost využití rekreačního potenciálu Železných hor pro obyvatele ORP Pardubice.

posilování polycentrické sídelní struktury, ochrana a formování mezilehlých prostorů mezi sídly jako kvalitního přírodního prostředí v souladu s požadavky na zachování krajinného rázu, omezení fragmentace krajiny, stabilizace hranic sídel, omezování rozrůstání a srůstání sídel, koncentrační tendence řešit především posílením regenerace přestavby znehodnoceného území, posilování funkčních jednotek v území mimo centrum, decentralizace vhodných specifických funkcí využití území (pro sport, rekreaci a pro další regionální, případně nadregionální vybavenost) s využitím pro více obcí, posílení propustnosti krajiny, pěší a cyklistické dopravy v celém území obvodu s vazbou na sousední regiony, s důrazem na zpřístupnění hlavních rekreačních oblastí, posílení cílevědomého formování prostředí, omezení samovolných procesů s negativními vlivy na sídelní strukturu, zejména při lokalizaci rozsáhlých záměrů.

Uvedené tendence je nutné při optimalizaci/regulaci rozvoje obcí hodnotit a koordinovat v širších územních souvislostech, vždy s posouzením a prověřením důsledků na další možný vývoj sídelní struktury a na ochranu hodnot v území, v souladu s požadavky udržitelného rozvoje území.

b) Zelený pás lesů probíhající územím ORP od západu k východu, od Vlčí Habřiny po Čeperku. Toto území v sobě zahrnuje Lázně Bohdaneč a Bohdanečské rybníky – lázeňské místo regionálního významu. Součástí tohoto zeleného pásuje i významné sezónní rekreační území regionálního významu - zatopené písníky u Stéblové. Pro využití rekreačního potenciálu tohoto území (při re10


A2.1.3 Základní charakteristika nezastavěného území Nezastavěné území správního obvodu ORP Pardubice tvoří orná půda, trvalé travní porosty, ovocné sady a zahrady, lesní pozemky a vodní plochy. Celková výměra těchto ploch činila dle údajů ČSÚ k 31.12. 2009 34 173 ha. Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů pozemků uvádí následující graf.

Obrázek 5

Struktura nezastavěného území lesní pozemky 16%

vodní plochy 4%

trvalé travní porosty 7% zahrady, sady 5%

orná půda 68%

Krajina v nezastavěném území je rovinná, je převážně zorněna a intenzívně zemědělsky využívána. Podíl lesních ploch je velmi malý. Některé zachovalé části krajiny jsou chráněny jako národní přírodní rezervace, významné krajinné prvky, přírodní památky nebo v systému NATURA 2000. Jsou to lesy, vodní toky a jejich údolní nivy, slepá ramena řek s jejich porosty, stráně, skalní výchozy a další.

A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie Území obce s rozšířenou působností Pardubice náleží z geomorfologického hlediska do celku Východolabská tabule a podcelku Pardubická kotlina. Do jihozápadního okraje pak ještě zasahuje Chrudimská tabule a severozápadní výběžek od Bohd. rybníka po Chýšť patří do podcelku Chlumecká tabule. Reliéf území je rovinný. Dominantním prvkem je tok řeky Labe, jeho široká údolní niva a třetihorní subvulkanit Kunětická hora, vystupující několik desítek metrů nad povrch Pardubické kotliny. Nadmořská výška území se pohybuje kolem 230 m.n.m. Na následujícím Obrázku 5 jsou vyznačeny hranice správního území ORP Pardubice v charakteristickém rovinném terénním reliéfu regionu. Geologicky patří území do České křídové tabule a leží na druhohorních mořských usazeninách (mezozoikum). Místy je křídová tabule porušena třetihorními podpovrchovými vyvřelinami, které utuhly mělce pod povrchem a v důsledku obnažování povrchu v pozdějších obdobích se dostaly na povrch (tercier). Nejvýznačnější je Kunětická hora, dominanta celého území. Další takovouto vyvřelinou je spojilská žíla, dnes již na povrchu neviditelná. Čtvrtohorní pokryv (kvarter) je tvořen usazeninami říčních teras vytvořených Labem a jeho přítoky. Na terasách jsou místy uloženy naváté usazeniny. V jižní části jde o několikametrové vrstvy spraší a sprašových hlín. Východně od Pardubic se vyskytují váté písky tvořící výrazné přesypy, místy až 10m mocné. Nejmladší skupinu usazenin tvoří současné náplavy řek Labe a Chrudimky, které zpravidla překrývají starší říční štěrkopískové terasy. Jsou to prachovité, jílovité i písčité hlíny naplavované povodněmi. Výplně opuštěných říčních ramen tvoří rozbřídavé organické zeminy. Pod dlouhodobým vlivem geologických, geomorfologických a klimatických poměrů vznikly půdní typy. Jde převážně o hnědozemě, hnědé půdy, illimerizované půdy, v okolí řek pak půdy nivní, lužní a glejové. V malé míře se vyskytují i půdy černozemního typu. Klimaticky území spadá do oblasti teplé, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Průměrný roční úhrn srážek je 599 mm, průměrná roční teplota vzduchu je 8,4 °C

11

(Zdroj: web KrÚ PK)


Obrázek 6

Obrázek 7

(Zdroj: geoportál CENIA)

Obrázek 8



Vyhodnocení stavu a vývoje horninového prostředí a geologie. Morfologie, geologie a půdní poměry jsou z pohledu lidského vnímání času stálé. Území má příznivé podmínky, je rovinné, není náchylné k erozi, geologické poměry jsou příznivé, umožňující běžné způsoby zakládání staveb. Usazeniny říčních teras jsou zdrojem štěrkopísku jako stavebního materiálu. Půdní podmínky jsou velmi dobré a spolu s rovinným reliéfem a klimatem vytvářejí podmínky pro intenzívní zemědělské využívání. Polabská nížina, do které území ORP Pardubice patří, je jednou z nejúrodnějších oblastí u nás. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je ochrana zemědělské půdy a ložisek nerostů. Vytěžené plochy po těžbě štěrkopísku vhodně přeměnit na rekreační plochy. Uvážlivě vymezovat plochy další těžby štěrkopísku, aby nedocházelo k rychlému vytěžení jejich ložisek, ale byl zachován hospodářský rozvoj. A2.2.2 Vodní režim Hydrografická síť, vodní zdroje, nádrže Území ORP Pardubice náleží do povodí středního Labe. Řeka Labe zde vytváří hlavní hydrografickou osu a dominuje celému území. Dalšími významnými toky jsou řeky Chrudimka a Loučná, přitékající od jihu a jihovýchodu. Kromě těchto hlavních toků zde existují ještě další menší toky. Jsou to Jesenčanka, Bylanka a Podolský potok přitékající z jihu, Bukovka, Černská strouha a Velká strouha přitékající ze severu a severozápadu. Významným je také Opatovický kanál, historický umělý tok sloužící k napájení rybníků. Hydrografickou síť doplňuje množství drobných bezejmenných toků a odvodňovacích kanálů. Kromě toků se zde nachází také řada menších vodních nádrží. Jsou to hlavně rybníky, stará ramena toků a vytěžené písníky. Největší plochy mají Bohdanečský rybník a vytěžené plochy v okolí Čeperky. Jde o plochy uměle vytvořené, přirozené vodní nádrže se v území nevyskytují. Nedosta12


tek vodních ploch byl v minulosti řešen budováním rybníků, zejména v období mezi 14. a 16. stoletím. Kolem roku 1650 bylo na Pardubicku asi 400 rybníků na ploše přes 5000ha. V 18. a 19. století jich však byla většina zrušena, přeměněna v ornou půdu a na bývalých hrázích vznikly nové osady. Současná výměra rybníků tvoří asi desetinu výměry tehdejší, viz Obrázek 10.

- kolektor je nevymezený, je tvořen fluviálními kvarterními sedimenty, štěrkopísky propustnost je vysoká, průlinová, mocnost souvislého zvodnění v rozsahu 5 až 15m, horizont svrchní, hladina volná Základní i kvarterní útvary patří do hlavního povodí Labe, chemický typ vod je Ca-Mg-HCO3-SO4, mineralizace > 1mg/l

Některé vytěžené písníky jsou také významným zdrojem vody v území. Další zdroje vody se nacházejí v jižní části u obce Nemošice a v severozápadní části území mezi Lázněmi Bohdaneč a Chýští. Kromě toho se zde nachází také řada zdrojů méně významných, jako jsou vrty a studny zásobující vodou některé obce a průmyslové provozy. Obrázek 40 s vyznačením nejdůležitějších vodních zdrojů v území je uveden v kapitole A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou, v části Vodní zdroje.

Obrázek 9

Vodní útvary Obecně je vodní útvar dle § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Vodní útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích („řeka“) a stojatých („jezero“), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné dílčí povodí. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech. Kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Vodní útvary podzemních vod jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vodní útvary povrchových vod v ORP Pardubice představují hydrografickou síť povrchových toků a nádrží. Vodní útvary povrchových podzemních vod jsou znázorněny v následujícím obrázku. Jsou tvořeny jednak útvarem základní vrstvy a svrchním útvarem kvarterním, který byl na křídovém základě vytvořen působením vodních toků. V následujícím přehledu jsou uvedeny přírodní charakteristiky útvarů podzemních vod vyskytujících se na území ORP Pardubice (zdroj: Koncepce protipovodňové ochrany PK) Útvary základní vrstvy 4310 Chrudimská křída - skládá se z přípovrchové zóny a 1. vrstevního kolektoru, je tvořena sedimenty svrchní křídy, jílovci, slínovci, pískovci a slepenci, propustnost je vysoká, puklinová mocnost souvislého zvodnění v rozsahu 15 až 50m hladina v povrchové vrstvě volná, v kolektoru napjatá horizont hlavní 4360 Labská křída - skládá se z přípovrchové zóny a 1. vrstevního kolektoru, je tvořena sedimenty svrchní křídy, jílovci, slínovci, pískovci a slepenci, propustnost je vysoká, puklinová mocnost souvislého zvodnění v rozsahu 15 až 50m v povrchové vrstvě, v kolektoru 5 až 15m hladina v povrchové vrstvě volná, v kolektoru napjatá horizont hlavní Útvary kvartérní 1122 Kvarter Labe po Pardubice 1130 Kvarter Loučné a Chrudimky 1140 Kvarter Labe po Týnec údaje jsou společné pro uvedené kvarterní útvary 13


Obrázek 10

Charakteristiky povodí, srážky, průtoky Na území ORP Pardubice se nacházejí části třech dílčích povodí Labe (1-03-04), Loučné (1-03-02) a Chrudimky (1-03-03). Celá povodí těchto řek zasahují mnohem větší území než ORP Pardubice. Povodí Chrudimky a Loučné leží celé v Pardubickém kraji, Labe hranice kraje přesahuje. Části povodí uvedených řek, ležících v ORP Pardubice, jsou většinou rovinné nebo s mírným sklonem. Půdy jsou většinou hlinitopísčité, dobře propustné, s rychlostí infiltrace kolem 10 mm/min.a vyšší. Výjimku tvoří východní okraj území v okolí Dašic, kde se nachází půdy jílovité s propustností malou, s rychlostí infiltrace kolem 0,05 mm/min. Povodí jsou intenzívně zemědělsky využívána, zvláště v jižní a východní části. Zalesnění je poměrně malé, v jižní a východní části minimální. Údaje o míře retence a akumulace vody v dílčích povodích ORP Pardubice nejsou k dispozici, existují pouze pro celá povodí Chrudimky, Loučné a dílčích povodí Labe. Ty však výrazně přesahují hranice ORP a sahají až do oblasti Železných hor a Žďárských vrchů, kde je zcela rozdílný charakter území. Mírou akumulace se rozumí celkový počet ovladatelných objemů nádrží a průměrného ročního odtokového množství z plochy dílčího povodí, mírou retence je poměr retenčních prostorů vodních nádrží a průměrného ročního odtokového množství z plochy dílčího povodí. Kromě Bohdanečského, Pohránovského, Bohumilečského a Újezdského rybníka se v území nenacházejí žádné významnější vodní nádrže. Ze zjištěných údajů lze obecně konstatovat, že celé území patří do oblasti s velmi malou mírou akumulace a retence vody (řádově 0,5 %). Vzhledem k vysokému procentu zemědělského využití krajiny a značné míře zastavění patří střední, jižní a jihovýchodní část území také do oblasti s rizikem urychleného odtoku. Struktura pozemků v ORP Pardubice (dle ČSÚ 2009) z celkové výměry ORP

Obrázek 11

(Zdroj: web HEIS VÚV)

Z uvedeného grafu vyplývá, že přibližně 57% území je zorněno, zalesněných ploch je 13% a ploch zastavěných je přes 3%. Dalších 13% je ploch ostatních z nichž může být polovina zpevněných. Údaje jsou z celkové plochy ORP 40 926 ha. Průměrný roční úhrn srážek v území činí 599 mm. Jejich rozdělení v jednotlivých měsících je uvedeno v předchozí kapitole. Pro odtok z povodí jsou významné také intenzity krátkodobých dešťů. V následující Tabulce 8 jsou pro základní představu uvedeny maximální denní úhrny srážek s pravděpodobností N dle Šamaje, Valoviče a Brázdila z r. 1985 pro stanici Pardubice.

14


Tabulka 8

(Zdroj: Metodika Ochrana půdy před erozí, VÚMOP 1992) Zemědělské meliorace

Maximální denní úhrny srážek v MM s pravděpodobností N let N

2

10

20

50

100

MM

34,3

52,3

59,6

68,6

75,7

S vodním režimem souvisí také existence odvodňovacích a zavlažovacích zařízení v území. Tato zařízení vodní režim v nemalé míře ovlivňují. První odvodnění se zde budovala již v 18. a 19. století. Tehdy se začaly vysušovat rybníky, kterých zde bylo na 400, a přeměňovaly se na ornou půdu. Ve velkém se pak prováděla plošná odvodnění půd v šedesátých až osmdesátých letech minulého století v důsledku intenzifikace zemědělské výroby. Odvodnění se skládalo z hlavních otevřených nebo zatrubněných kanálů a z vlastní plochy odvodněné plošnou drenáží, která do hlavních kanálů ústila. Otevřené a trubní kanály dnes spravuje Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) a udržuje je funkční. Funkčnost plošných drenážních systémů je v současné době záležitostí vlastníků nebo nájemců pozemků a je víceméně problematická. Kromě odvodnění zde byly budovány také závlahové systémy, zvláště v okolí Živanic a také na dalších místech. Využívaly vodu z Labe, která byla čerpána podzemním potrubím na okraje polí do hydrantů a odtud pak přenosným potrubím a pásovými zavlažovači zlepšovala vodní režim v půdě v suchých obdobích roku. Dnes jsou nefunkční. Informace o průběhu hlavních závlahových řadů a čerpacích stanicích se nepodařilo získat. S melioracemi také souvisí protierozní ochrana půdy. Ve zdejším rovinném území je malá pravděpodobnost většího výskytu vodní eroze, i když lokálně se vyloučit nedá. Lokality, kde by hrozila vodní nebo větrná eroze, nebyly zjištěny. V Obrázku 13 je uveden přehled odvodněných ploch na území ORP Pardubice.

Intenzita dvacetiminutového deště s periodicitou 0,5 (opakování 1x za 2 roky) se pohybuje okolo 150 l/s.ha S poměry klimatickými, geologickými, se sklonem území a vegetačním krytem souvisí odtokové poměry a průtoky v tocích. Ty v průběh roku kolísají, nejvodnějšími měsíci jsou březen a duben, kdy se v důsledku jarního tání sněhové pokrývky ve vyšších polohách odtoky zvyšují. Nejnižší průtoky se obvykle vyskytují v září a v říjnu. Nejvyrovnanější průtoky má v oblasti ORP Pardubice řeka Loučná, a také Labe v příslušném úseku. Nejvíce rozkolísané průtoky mají Chrudimka s Novohradkou. Pro základní představu o průtocích je v následující Tabulce 9 uveden jejich přehled.

Tabulka 9 Průtoky

Obrázek 12 (Zdroj: Koncepce protipovodňové ochrany PK)

Protipovodňová ochrana Území kolem řek bylo vždy spojeno s určitým rizikem povodní. V zájmovém území se to historicky týkalo především nejbližšího okolí Labe, Chrudimky a Novohradsky. Po regulaci Labe a Chrudimky na počátku minulého století došlo k napřímení meandrů, prohloubení koryt a k výraznému snížení rizika povodní. S velkým rozvojem zástavby Pardubic severně od Labe v šedesátých až osmdesátých letech minulého století bylo nutné protipovodňovou ochranu přehodnotit. Koryto Labe bylo tehdy schopno provést přibližně dvacetiletou vodu. Postupně byly budovány po obou březích Labe hráze a na Chrudimce od soutoku s Labem po železniční most kamenné a betonové zídky. Hlavní části protipovodňové ochrany města byly dokončeny před několika lety a město by mělo být ochráněno před stoletou vodou. Záplavové území bylo vyhlášeno v roce 2007 a předpokládaná zátopa při Q100 je znázorněna na Obrázku 12. Z něho vyplývá, že před stoletou vodou je ochráněno především město Pardubice, kde jsou řeky Labe a Chrudimka opatřeny hrázemi. Ochráněna je také průmyslová zóna ve Starých Čívicích ležící na Podolském potoce. Na ostatním území se nenacházejí významnější vodní toky, které by běžně zhrozily povodněmi. V této souvislosti je třeba také brát v úvahu místní přívalové deště, které mohou způsobit místní záplavy na okrajích některých obcí. Tyto povodňové stavy na místních, většinou bezejmenných tocích zatím nejsou zmapovány. 15


Obrázek 13

(Zdroj: ZVHS) (Zdroj: Atlas podnebí ČSSR 1901 – 1950)

Tabulka 10

Průměrný roční úhrn srážek v MM v jednotlivých měsících I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

ROK

36

32

35

45

60

64

81

73

49

46

40

38

599

Průměrný roční úhrn teplot ve °C v jednotlivých m ěsících I

II

-1,8 -0.6

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

ROK

3,6

8,2

13,6

16,5

18,4

17,4

13,7

8,5

3,7

-0,1

8,4

Průměrná četnost směrů větrů v roce v % všech pozorování – D. Roveň 1946 - 1953

Vyhodnocení stavu a vývoje vodního režimu

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

BEZVĚTŘÍ

8,0

4,5

12,0

19,5

7,0

12,0

17,3

11,0

8,7

Délka vegetační doby: Roční průměr teplot:

Stav vodního režimu v území je zatím celkem příznivý. Území netrpí nedostatkem vody, ale nemá ji ani nadbytek. Jde o klimaticky mírnou, nížinnou oblast, kde srážky ani průtoky obvykle nedosahují nijak extrémních hodnot. Výrazná suchá období se zde také dosud nevyskytovala. Hlavní hydrografickou osou území je řeka Labe spolu s dvěma jejími levostrannými přítoky, Chrudimkou a Loučnou. Zbytek území pokrývají vcelku rovnoměrně menší vodní toky. Půdní pokryv povodí je propustný kromě oblasti Dašicka. V území je velmi malý podíl lesů, jen asi 13% a přes 70% území tvoří orná půda spolu se zastavěnými a ostatními plochami. Většina území byla v minulosti odvodněna systematickou drenáží. Území má malou míru akumulace a retence, výjimku tvoří pouze Bohdanečsko, kde je vyšší podíl lesů a kde se nacházejí zbytky bývalé rybniční soustavy a vodní plochy po těžbě štěrkopísku. Podle statistických údajů se v ORP Pardubice ročně přemění kolem 12 ha půdy v zastavěné a zpevněné plochy, což z pohledu vodního režimu znamená, že na takovéto ploše se každoročně změní možnost přirozené infiltrace na 100% odtok vody z území. Tato skutečnost má v konečném důsledku také vliv na nutnost budování protipovodňových opatření, zejména proti přívalovým dešťům. Hrozbou do budoucna i je postupné dlouhodobé snižování zásob podzemní vody a také prudší výkyvy počasí, což je problém nejen zájmového území, ale globální. Město Pardubice je nově vybudovanými protipovodňovými opatřeními ochráněno před stoletou vodou z Labe a Chrudimky.

Průměr teplot za vegetační období (IV - IX): Počet dnů s průměrnou teplotou 0oC: Počet dnů s průměrnou teplotou 5oC:

165 (malé veg.obd.)

Počet letních dnů (tmax 25 oC): Počet tropických dnů (Max 30 oC): Počet mrazových dnů (tmin -0.1 oC):

47 9.8

Fenologické fáze: počátek polních prací: počátek setí jarního ječmene: počátek květu jabloní počátek senoseče počátek žní jarního ječmene

A2.2.3 Hygiena životního prostředí Klimatické poměry Klimaticky území spadá do oblasti teplé, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Průměrný roční úhrn srážek je 599 mm, průměrná roční teplota vzduchu je 8,4 °C. 16

299 229 (velké veg.obd.)

Počet dnů s průměrnou teplotou 10oC: Počet dnů s průměrnou teplotou 15oC:

Počet ledových dnů (tmin -1.0 oC): Počet arktických dnů (tmin -10.0 oC): Počet dnů se sněhovou pokrývkou: Počet dnů zamračených: Počet dnů jasných: Průměrná relativní vlhkost vzduchu: Trvání slunečního svitu pro ideální obzor:

Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti vodního režimu je vymezování ploch a koridorů pro technická a biologická opatření ke zdržení vody v krajině a uvážlivý rozvoj nových zastavěných a zpevněných ploch.

168 dnů 8.4 oC 14.6 oC

100 (léto)

103.8 84.7 1.2 39.9 135.5 57.9 77 % 1826 hodin ročně (dle stanice v H. Králové).

22.3. 30.3. 2.5. 12.6. 18.7.


Priorita 1: Nejvýznamnější prioritou celé ČR a potažmo i Pardubického kraje je dodržení imisních limitů pro prach – frakce PM10 (Priorita 1 - vzhledem k tomu, že v roce 2003 byly na území Pardubického kraje vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10).

Ovzduší ORP Pardubice se z hlediska ochrany ovzduší nachází v poměrně zranitelné oblasti a to vlivem velkých chemických podniků a také z důvodu silné automobilové dopravy.

Priorita 2: S přihlédnutím k tomu, že dalším hlavním problémem ČR i kvality ovzduší Pardubického kraje, je překročení krajského emisního stropu pro oxidy dusíku, jsou druhou prioritou emise této škodliviny. Ze zdrojových analýz vyplývá, že dominantním zdrojem emisí oxidů dusíku jsou velké zdroje znečišťování ovzduší, které se na celkových emisích oxidů dusíku podílejí cca 55 %. Dalším významným zdrojem emisí je doprava.

Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích provádí v Pardubicích a nejbližším okolí imisní monitoring pomocí mobilní monitorovací jednotky a stacionárních monitorovacích stanic. Na internetových stránkách Zdravotního ústavu se sídlem v Pardubicích jsou k dispozici souhrnné údaje z měření za období 1999 – 2008. Z těchto údajů vyplývá, že koncentrace oxidu siřičitého - SO2 se mírně zlepšují (v posledních letech spíše stagnují) a to především vlivem odsíření zdrojů. V ročním průměru hodnot koncentrace oxidu siřičitého nedochází k překračování imisních limitů. Zhoršení však nastává v koncentracích oxidů dusíku - NOx a to především vlivem nárůstu dopravy. Od roku 1999 vzrostl počet míst, kde dochází k překračování imisních limitů ochrany ekosystému. Od roku 2005 je překročení tohoto limitu uváděno na všech stanovištích.

Priorita 3: Snížení těkavých organických látek (a případně i amoniaku). Těkavé organické látky jsou prekurzory tvorby přízemního ozónu, jehož imisní limity jsou překračovány na celém území kraje.

Závažným problémem je plošné překračování imisních limitů pro ozon, což představuje problém z hlediska dopadů na lidské zdraví i na ekosystémy a vegetaci. Rovněž dochází k překračování imisních limitů koncentrace PM10 – suspendovaných částic velikostní frakce menší než 10µg/m3.

Vysvětlivky k obrázku 23: ZDR - překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí - SO2, CO, PM10, Pb; benzen a NO2 CL bez O3 - překročení imisního limitu cizorodých látek mimo O3 - As, Cd, Ni, benzo(a)pyren CL s O3 - překročení imisního limitu cizorodých látek včetně O3 - As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, přízemní ozon EKO bez O3 - překročení imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace bez přízemního ozonu - SO2, NO2 EKO s O3 - překročení imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu - SO2, NO2, přízemní ozon

Nejvýznamnějšími provozovnami stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (dle údajů Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ) Ministerstva životního prostředí) na území ORP Pardubice jsou: Elektrárny Opatovice, a.s., PARAMO, a.s., SYNTHESIA, a.s. Veolia Voda ČR – BČOV Pce, VÚOS a.s. V Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje jsou dále, na základě údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, vyjmenovány největší plošné zdroje znečištění – města. Výběr nejvýznamnějších plošných zdrojů vycházel z předpokladu, že u měst nad 10 000 obyvatel je míra využití síťových forem energie obdobná. Dalším podpůrným argumentem je fakt, že v těchto městech hraje vedle zátěže z malých energetických zdrojů velký význam i doprava a prašné areály. Pro ORP Pardubice je největším plošným znečišťovatelem město Pardubice. Nejvýznamnějšími liniovými zdroji znečišťování ovzduší jsou komunikace I a II třídy na území ORP. Významným zdrojem znečištění jsou i dálkové přenosy emisí. Tabulka 11

Obrázek 14

(Zdroj: Státní zdravotní ústav Pce 2008)

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) v r. 2005 uvedené na následujícím Obrázku 14 byly poskytnuty Ministerstvem životního prostředí. Předané údaje byly konstruovány do mapy ve čtvercové síti 1 x 1 km, pro použití v obrázku byly generalizovány. V rámci Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje (zpracovatel Ekotoxa Opava, s.r.o.), aktualizace pro rok 2006, byly pro Pardubický kraj stanoveny následující priority k řešení. Vzhledem k tomu, že ORP Pardubice patří k emisemi nejvíce zatíženým územím kraje, lze tyto priority jednoznačně vztáhnout i na toto území: 17

(Zdroj: MŽP 2005, generalizováno)


odpadů z rafinace ropy. Staré ekologické zátěže území jsou zobrazeny ve výkrese limitů a pro přehled také v následujícím Obrázku 16.

Voda Na základě údajů z Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, dostupných na internetových stránkách, se jakost vody v tocích dle ČSN 75 72 21 na území ORP Pardubice zlepšila. Zatímco v letech 1991 – 1992 byla jakost vody v řekách Labe, Chrudimka a Loučná hodnocena stupněm IV – silně znečištěná voda, v letech 2006 je jakost vody v těchto řekách hodnocena stupněm III – znečištěná voda. Tento příznivý vývoj lze připsat nárůstu počtu čističek odpadních vod (ČOV) a postupnému zkvalitnění odkanalizování území (viz. kapitola veřejná technická a dopravní infrastruktura). Přes toto zlepšení je nutno stále snižovat znečištění vody v řekách, tohoto lze dosáhnou především dalším zvyšováním počtu obyvatel napojených na ČOV a zkvalitňováním odkanalizování území.

Zatížení území hlukem Nadměrným hlukem jsou zatížena území v dosahu významných liniových zdrojů - rychlostní komunikace, silnice I. třídy a další významné komunikace, železniční koridor. Významným zdrojem hluku je letiště Pardubice. Problematika zatížení okolí letiště nadměrným hlukem je řešena vyhlášenými hlukovými pásmy A – 85 dB, B – 90dB a C – 95 dB. V těchto ochranných pásmech je regulována především výstavba objektů pro bydlení a trvalý pobyt osob. Viz Obrázky 15 a 18.

Neuspokojivý je stav jakosti povrchových vod méně vodných vodotečí protékajících menšími sídly s nečištěnými odpadními vodami. Zde by měly být vymezeny tzv. citlivé oblasti s přísnějšími limity pro vypouštění odpadních vod, vedoucí k řešení čištění odpadních vod i v menších sídlech. Největšími znečišťovateli povrchových vod na území ORP Pardubice (dle Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ) Ministerstva životního prostředí) jsou: Elektrárny Opatovice, a.s. – provozovna Elektrárna Opatovice, Synthesia, a.s. a Veolia voda Česká republika, a.s. – provozovna BČOV Pardubice.

Obrázek 15

(Zdroj: údaje VUSS)

Obrázek 16

(Zdroj: MmP OŽP)

Odpady Celková produkce odpadů vykazuje pokles, ale produkce komunálních odpadů naopak mírně roste. Pozornost je věnována tříděnému sběru odpadů a biologicky rozložitelné složce komunálních odpadů. V nakládání s odpady se ORP Pardubice potýká s problémy, které platí celostátně. I když legislativa upřednostňuje separaci a materiálové, resp. energetické využívání odpadů, před jejich ukládáním na skládky, v praxi, zejména z ekonomického hlediska, skládkování netříděných odpadů převažuje. Tabulka 12 Skládky na území ORP Pardubice (Zdroj: Centrum pro hospodaření s odpady (CeHo) Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka – www.ceho.vuv.cz) Druh Provozní kapaProvozovatel Název skládky katastr skládky cita/t Synthesia a.s., ParduSTOH č.V Rybitví S-NO 104 000 bice - Semtín Bratři ŘehounkoČasy S-IO 24 000 vé,cihelna Časy s.r.o. Cihelna Časy Obec Moravany Moravany S-IO 13 397 GAMO Pardubice s.r.o. Synthesia a.s., Pardubice - Semtín Šaravec a Ruč, spol. s.r.o.

GAMO Skládka inertních demoličních materiálů Dříteč

Mikulovice

S-IO

44 553

Rosice n. L.

S-IO

75 000

Dříteč

S-IO

29 300

S – stabilizovaná, NO – nebezpečný odpad, IO – inertní odpad

Na území ORP Pardubice se nachází množství starých ekologických zátěží a devastací charakteru starých skládek a kontaminovaných průmyslových objektů. I když se v posledních letech podařilo v řadě případů zahájit nebo i ukončit proces jejich odstraňování nebo zabezpečení, stále existuje řada neřešených zátěží zejména těch, kde náklady na asanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí nebo nejsou vyjasněna vlastnická práva. Řešení starých zátěží má pozitivní dopad např. na ochranu kvality vod (zdroje pitné vody), kvalitu půd, apod. Největšími ekologickými zátěžemi na území ORP Pardubice jsou: Aliachem – Synthesia Semtín – celý areál, Paramo – sanace starých úložišť 18


Obrázek 17

Obrázek 18

Obrázek 19

(Zdroj: údaje VUSS)

(Zdroj: Geoportál CENIA, sčítání dopravy 2005)

Vyhodnocení stavu a vývoje hygieny životního prostředí

(Zdroj: Geoportál CENIA)

Území je vlivem velkých podniků, dopravy a koncentrace obyvatel v okolí měst v ose Lázně Bohdaneč, Pardubice, Sezemice zdrojem škodlivin. Jde především o znečištění ovzduší a vody a o produkování odpadů a hluku. V posledních letech se postupně mění struktura znečištění ovzduší. Mírně se zlepšují nebo stagnují koncentrace oxidu síry, ale zhoršují se koncentrace oxidu dusíku, přízemního ozónu a prachu. Na zhoršení situace má největší vliv prudký nárůst dopravy. Ve srovnání s rokem 2006 byly v roce 2008 v některých částech Pardubic, v L. Bohdaneč a v Rybitví naměřeny koncentrace prachu a ozónu dvojnásobné. Jakost povrchových vod se celkově mírně zlepšuje, neuspokojivý stav je na méně vodných vodotečích protékajících malými sídly. Celková produkce odpadů mírně klesá, roste však produkce komunálního odpadu. V území je množství starých ekologických zátěží charakteru starých skládek komunálního odpadu, kontaminovaných objektů a skládek odpadů z chemické výroby a rafinace ropy, které čekají na asanaci. S nárůstem dopravy souvisí nárůst zatížení hlukem, zejména ze silniční dopravy. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti v oblasti hygieny životního prostředí je vymezení koridorů pro ochvaty měst a obcí, za účelem snížení hluku, koncentrací oxidu dusíku, ozónu a prachu v sídlech, jako předpoklad pro jejich vybudování. Dalším požadavkem je vymezení ploch pro budování objektů čištění odpadních vod v menších sídlech, které je dosud nemají. Uvážlivě vymezovat plochy pro nové velké podniky a velká logistická a obchodní centra s ohledem na nárůst dopravy, hluku a škodlivin z dopravy. Sanaci ekologických zátěží a produkci odpadů, jako problému v oblasti hygieny, však nemůže územní plánování zřejmě nijak ovlivnit. A2.2.4 Ochrana přírody a krajiny Obecná charakteristika přírodních podmínek území Z pohledu bioregionálního členění podle Culka a kol. je na území ORP Pardubice vymezen Pardubický bioregion. Tento leží ve středu východních Čech, zabírá jejich centrální, nejnižší část, tzv. Pardubickou kotlinu, podél řek Labe a Loučné. Typickou katénou bioregionu jsou nivy s luhy a slatinnými olšinami, na ně navazují nízké a střední terasy s borovými doubravami a slatinami. Nere19


Obrázek 20

prezentativními částmi jsou vystupující ojedinělé slínové pahorky a neovulkanická Kunětická hora se subxerofilními doubravami a dubohabrovými háji, dále pak oblasti méně typicky vyvinuté, se zahliněnými terasami s háji a výběžky niv do okolních bioregionů.

(Zdroj: Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce, R. Bukáček, J. Rusňák, P. Bukáčková 2010)

Bioregion leží ve staré sídelní oblasti. Od paleolitu docházelo k postupnému odlesňování a zemědělskému využívání krajiny. Významnou etapou ve vývoji zdejší krajiny bylo zakládání dnes již většinou zasypaných rybníků a rozsáhlých vodních děl za Pernštejnů v 16. stol. V současnosti pokrývají značnou část regionu stanoviště zemědělsky využívaná, vzniklá dlouhodobou hospodářskou činností člověka. Na odlesněných plochách převažují agrocenózy, louky se dodnes zachovaly jen ve fragmentech. Lokálně byly na podmáčených místech vybudovány rybníky. Charakteristické jsou velké plochy převážně orné půdy v rovině téměř bez krajinné zeleně, která je zastoupena pouze úzkými pásy dřevin podél vodotečí nebo silnic, výjimečně drobnými lesíky. Lesy dnes zabírají menší část území. Území ORP Pardubice náleží do dubového lesního vegetačního stupně. Značná část lesních společenstev je hospodářského charakteru s nepůvodním druhovým většinou monokulturním složením. V těchto nepůvodních porostech převládají smrčiny a bory, na vodou ovlivněných stanovištích jsou hojné i výsadby topolů. Významnou část flóry bioregionu tvoří ochuzená druhová skladba vegetace aluvia Labe, doplněná o některé druhy subatlantské. Vodní biotopy byly ochuzeny v důsledku změn vodního režimu Labe a jeho přítoků, znečištění vodních toků a nádrží i jejich přímou likvidací. Přesto se zde vyskytuje velké množství mrtvých říčních ramen, rybníků a tůní, zatopených pískoven. Na říční nivy menších a středních toků po celém území jsou vázány lužní lesy, zejména střemchové jaseniny, jilmové doubravy (řada z nich je součástí chráněných území – PP Meandry Struhy, PP Mělické labiště, PP Tůň u Hrobic, PP Hrozná).Vzniklo i specifické vodní prostředí – odkalovací nádrže budované pro ukládání popílku u tepelné elektrárny v Opatovicích nad Labem a u závodu VCHZ Synthesia v Pardubicích. Přehled zvláště chráněných území, významných krajinných prvků, památných stromů a přehled prvků ÚSES je uveden v kapitole A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou.

Obrázek 21 (Zdroj: Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce, R. Bukáček, J. Rusňák, P. Bukáčková 2010)

Krajina Hodnocení krajinného rázu v této kapitole vychází z dokumentu Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce, vypracovaného autory R. Bukáčkem, J. Rusňákem, P. Bukáčkovou, v roce 2010. Krajina zahrnující území ORP Pardubice je krajinou kulturní, historicky utvářenou činností člověka. Podle převažujícího způsobu využití krajiny, uspořádání ploch a plošek, způsobu a struktury osídlení se kulturní krajiny dělí na typy kulturní krajiny. Každý z těchto typů tvoří specifický ráz krajiny (charakter). Krajinný ráz je přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa či oblasti, patří k důležitým hodnotám spoluvytvářejícím identitu národa. Ochrana krajinného rázu spočívá v ochraně pozitivních znaků určité charakteristiky krajiny a v eliminaci negativního projevu znaků, které jsou obecně vnímány jako nepřijatelné a rušivé. Oblasti krajinného rázu Většina území ORP Pardubice spadá do oblasti krajinného rázu Pardubicko. Okrajově zasahuje do jižní části oblast Chrudimsko – Vysokomýtsko a severní výběžek nad obcí Borek náleží do oblasti Třebechovicko. Viz Obrázek 20.

20


Krajinný celek Bohdanečsko

Místo krajinného rázu Bohdanečský rybník a rybník Matka

Vymezené území je tvořeno částí Dobřenické plošiny, Královéhradecké kotliny, Sršské plošiny a především Kunětickou kotlinou a Bohdanečskou bránou. Jedná se o oblast protaženou podél řeky Labe. Reliéf má charakter roviny s malou výškovou členitostí. Pouze na východním okraji je neovulkanický fonolit Kunětická hora s větším převýšením. Oblast je utvářena z. (místy sv.) směrem. Oblast je na J a V ohraničena plochou nivou řeky Labe, na Z souvislými lesními kulturami a na S intenzivní agrární krajinou. V tomto krajinném celku je významně dochován zbytek rybniční soustavy dochované z dob Pernštejnů.

Území představuje komplex vodních a mokřadních biotopů vytvořených kolem jednoho z největších rybníků pernštejnské soustavy. Zahrnuje slatinné louky, lesy, křoviny a rozsáhlé rákosiny s hnízdištěm bahenního a vodního ptactva. Je důležitou zastávkou tažných ptáků a s několika dalšími rybníky patří k chráněným ornitologickým stanovištím. Nachází se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů. Bohdanečský rybník (158 ha) je jeden z nejstarších rybníků a je připomínaný již od roku 1480. Místo krajinného rázu Jezbořice

Krajinný celek Niva Labe

Jde o významnou osu krajiny s přirozenou doprovodnou vegetací lužních olšin a luk. Tok Klešického (Podolského) potoka vytvořil údolí, jehož pravá strana tvoří výrazný strmý svah na jehož horní hraně byla vybudována obec Jezbořice.

Vymezené území je tvořeno částí Královéhradecké kotliny a částí Kunětické kotliny. Jedná se o oblast protaženou podél řeky Labe. Reliéf má charakter roviny s malou výškovou členitostí. Oblast je utvářena v severní části ve směru J-S před Pardubicemi se pak pozvolna stáčí do směru V-Z. Oblast je ohraničena agrární a průmyslovou krajinou. Ve střední části oblast prochází Pardubicemi, kde okolí má parkový charakter. Na toku je pak několik objektů technicistního charakteru (jez, přístaviště). Na západě tato oblast přechází do KC Kladrubska.

Místo krajinného rázu Kunětická hora Velmi výrazný vrch neovulkanického původu s gotickým hradem tvoří impozantní dominantu a symbol kraje.

Místo krajinného rázu Opatovicko

Místa komponované krajiny

Jedná se o krajinu protaženou podél řeky Labe. Reliéf má charakter roviny s malou výškovou členitostí. Území představuje pestřejší mozaiku polí, luk, lužních lesů, slepých ramen a samotného vodního toku řeky Labe. Přirozená zeleň doprovázející vodoteče a slepá ramena, místy remízky a solitery vytváří uzavřenější krajinu na okrajích s širšími rozhledy do okolní krajiny Pardubické oblasti. Zcela chybí lesní hospodářské porosty. Na slepá ramena je vázán výskyt mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Kromě míst krajinného rázu se v ORP Pardubice nachází prostory s prvky komponované krajiny nebo jejich zbytky. Jejich podrobný popis je uveden v dokumentu Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce v kapitole 3.4 Prostory s prvky komponované krajiny. Vzhledem k rozsahu textu je zde uveden pouze jejich výčet. - Lázně Bohdaneč, lázeňský park postupně přecházející do volné krajiny - Nemošice, hřebčín (jen zbytky z původní kompozice) - Staré Čívice, zámeček s oborou - Rohoznice, lovecký letohrádek (jen zbytky z původní kompozice)

Místo krajinného rázu Chrudimka Významná osa krajiny s přirozenou doprovodnou vegetací lužních olšin. Tok Chrudimky přirozeně meandruje, čímž spolu se slepými a mrtvými rameny vytváří nepřeberné množství intimních zákoutí s travními porosty střídanými poli. Celkový dojem je pak malebný, měkký a uklidňující. Tok doprovázejí četné umělé kanály, které jsou mnohde dokladem bývalých mlýnů a rybníků, jako je tomu např. U Mnětic, kde bývaly dva mlýny a jeden velký rybník u zaniklé vodní tvrze (dochovaná hráz). Z umělých vodních kanálů do oblasti zasahuje významná technická památka kanál Zmínka, který vede vodu z Novohradky od Uhřetické Lhoty do Loučné k Sezemicím (na toku několik aquaduktů). Na severu vstupuje řeka Chrudimka do Pardubic. V této části získává okolí řeky parkový charakter na využití. Tato místo krajinného rázu se vyznačuje vysokou přírodní a estetickou hodnotou a udává tak okolní krajině přírodní charakter. Tento vjem je doplněn znaky dlouhodobého a harmonicky působícího využívání krajiny člověkem.

Významná sídla mimo popsané krajinné celky a místa krajinného rázu V území ORP Pardubice se na některých místech dochovala sídla s původní urbanistickou strukturou a s původní siluetou sídla v krajině. Jejich podrobný popis je uveden v dokumentu Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce v kapitole 5.1.12 Významná sídla mimo krajinné celky a místa krajinného rázu. Vzhledem k rozsahu textu je zde uveden pouze jejich výčet. Jsou to obce: Kostěnice, Moravanský, Slepotice, Platěnsko, Turov, Čeradice, Platěnice. Vyhodnocení ekologické stability krajiny Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability (KES), což je poměr ekologicky stabilních plochy a ekologicky nestabilních ploch. (lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady+ vinice+ rybníky + ost. vodoteče) / (orná půda + chmelnice + zastavěné plochy + ostatní plochy). Hodnoty KES jsou klasifikovány takto: do 0,1 území s maximálním narušením přírodních struktur 0,1 – 0,3 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur 0,3 – 1,0 území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,0 – 3, 0 vcelku vyvážená krajina Nad 3,0 přírodní a přírodě blízká krajina

Místo krajinného rázu Spojil – Zminný Krajina, ve které se v minulosti rozkládala rybniční soustava. V současnosti jsou patrné zbytky hrází, po kterých vedou drobné silnice. Celá oblast je obklopena lesními především borovými porosty. Místo krajinného rázu Újezd – Borek Krajina s dochovanými rybníky v návaznosti na sídla. Okolí rybníků doprovází přirozená vegetace mokřadů a lesů. Převládá přírodní charakteristika s mnoha intimními prostory. Měřítko krajiny je malé až střední tvořené poli, loukami a, rybníky a lesy. Místo krajinného rázu Staré rybníky – usazovací nádrže

Dle hodnoty KES lze hodnocená území zařadit ke krajinnému typu : krajina plně antropogenizovaná KES do 0,9 krajina harmonická KES 0,9 – 2,9 krajina relativně přírodní KES nad 2,9

Výstavbou Opatovické elektrárny došlo k novému využití prostoru původního rybníka Labský (součást rybniční soustavy Pardubicka) jako usazovací nádrže. Postupně tak došlo k navážení popílku do jeho prostoru, čímž došlo k výraznému vyvýšení nad okolní terén. V současnosti jsou zde dvě usazovací nádrže obklopené lesními porosty, pročež se z okolí jeví jako přírodní komplex. Na tyto lesní porosty směrem k obci Dříteč přimyká golfové 140 ha hřiště. 21


KES pro ORP Pardubice = 0,36 (Zdroj: ČSÚ 2009) ORP Pardubice dle průměrné hodnoty KES náleží ke krajinnému typu krajina plně antropogenizovaná. Tuto krajinu lze charakterizovat jako životní prostředí, které splňuje pouze základní potřeby člověka Jde o území intenzivně zemědělsky využívané, kde došlo k výraznému oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech. Tento stav způsobuje značnou ekologickou labilitu krajiny. Na území ORP se zachovaly přirozené enklávy s vyšší přírodní hodnotou. Jedná se o území vázaná na větší vodní toky a plošně rozsáhlejší území shodující se s historickou stopou Pernštejnské rybniční soustavy (Bohdanečsko, Stéblová, Čeperka a přilehlé obce). Toto je patrné z Obrázku 22 znázorňujícího katastrální území s hodnotou KES pod a nad průměrnou hodnotou koeficientu pro celé území ORP Pardubice. Součástí ochrany přírody a krajiny jsou také území s legislativní ochranou. Zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, památné stromy a územní systém ekologické stability. Tyto prvky jsou popsány v kapitole A4.2 Přírodní hodnoty.

-

ptačí oblast (NATURA2000-PO), 8x evropsky významná lokalita (NATURA 2000-EVL), 14x významný krajinný prvek registrovaný (VKP-reg) a 24x památný strom. mimo legislativu jako přírodní hodnoty území V ORP Pardubice byly zjištěny 2 krajinné celky, 5 míst krajinného rázu, 4 místa komponované krajiny nebo jejich zbytky, 6 sídel s dochovalou krajinnou siluetou, 10 městských parků, prvky územního systému ekologické stability (ÚSES), pohledové horizonty, dominantní krajinná zeleň v nivách vodních toků.

Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti ochrany přírody a krajiny je vymezovat plochy a koridory vedoucí ke zvýšení ekologické stability krajiny, uvážlivě vymezovat nová zastavitelná území a zpevněné plochy, které jsou z pohledu krajiny nestabilní, citlivě stanovit regulativy výstavby na okraji chráněných území, v místech přírodních hodnot, dominant a v sídlech s dochovanou krajinnou siluetou. A2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Vyhodnocení stavu a vývoje ochrany přírody a krajiny. Současný stav území má kořeny v dávné historii, kdy bylo území v polabské nížině postupně odlesněno a její úrodná půda začala být zemědělsky využívána. V 16 století již bylo odlesnění krajiny téměř na současné úrovni. Tvář krajiny byla v této době ovlivněna vybudováním rozsáhlé rybniční soustavy na Pardubicku. V 18. století byly rybníky postupně vysoušeny a přeměněny na ornou půdu. Ve 20. století, kdy došlo k velkému rozvoji průmyslu, a dále pak po scelení pozemků po roce 1948 a intenzivnímu zemědělskému hospodaření, došlo území k současnému stavu. Dnes je vlivem intenzivního využívání ekologicky nestabilní. Splňuje pouze základní potřeby člověka, tj. obživu a bydlení. Vlivem tlaků na další novou výstavbu v území je trend v tomto směru negativní.

Zemědělský půdní fond Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V zájmovém území se vinice a chmelnice nevyskytují. ORP Pardubice má celkovou výměru 40 926 ha, z toho 66,7% je zemědělská půda. Oblast má vysoké procento zornění, nejvyšší v Pardubickém kraji, a převyšuje i celorepublikový průměr, který činí 71,4%. Zemědělská půda je zde zastoupena hlavně ornou půdou 85,3%, malou část tvoří zahrady a sady 5,6%. Významnější plocha ovocných sadů se nachází u obce Ostřešany. Trvalé travní porosty jsou zastoupeny 9,1% z celkové výměry zemědělské půdy. Jde většinou jen o fragmenty roztroušené po celém území. Nacházejí se podél vodotečí, vodních ploch, rybníků, v ochranných pásmech vodních zdrojů a na místech, která nebylo možné intenzívně zemědělsky využít. Vyskytují se hlavně na Bohdanečsku a v severozápadní části území. Rozloha zemědělské půdy se neustále snižuje ve prospěch ploch zastavěných.

Obrázek 22

Klimatické poměry byly již uvedeny v kapitole A2.2.3, stejně jako půdní a fenologické charakteristiky. Z Obrázku 8 v kapitole A2.2.1 je zřejmé, že převažují hnědé půdy. Podél vodních toků se nacházejí nivní, lužní a glejové půdy. Na okrajích zájmového území se pak v menší míře nacházejí půdy illimerizované a půdy hnědozemního a černozemního typu. Na většině území jde o lehčí, hlinitopísčité půdy, vzniklé na písčitých náplavech vodních toků. V okolí Chýště a v oblasti Dašicka se nacházejí půdy těžké, jílovité, vzniklé na jílech a slínech. Oblast ORP Pardubice leží v rovinatém úrodném Polabí s příznivým klimatem pro zemědělské využití pozemků, výrobní typ je na celém území řepařský, subtyp převážně ječný, na těžkých půdách pšeničný. Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou zde velmi dobré. V následující Tabulce 13 je uvedena struktura pozemků podle druhu. Je zde uvedeno také porovnání s ostatními ORP v kraji a s celým Pardubickým krajem. Tabulka 13 (Zdroj: ČSÚ - údaje v obcích vybraného SO ORP 2009 a Krajská ročenka 2009) v tom (%)

zemědělská půda

orná půda

trvalé zahrady, travní sady porosty

lesní půda

vodní plochy

zastavěné ostatní plochy plochy

451 864

60,3

73,1

4,8

22,0

29,6

1,4

1,6

7,1

Česká Třebová

7 971

41,4

59,5

11,4

29,1

45,6

0,5

2,1

10,4

Hlinsko

24 658

54,1

59,6

3,6

36,8

35,6

1,8

1,3

7,3

Kraj / ORP

Ochrana přírody a krajiny je řešena: (viz kapitola A4.2 Přírodní hodnoty) - legislativně. V ORP Pardubice jsou vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) a to 1x národní přírodní rezervace (NPR), 2x přírodní rezervace (PR), 7x přírodní památka (PP), 2x

Kraj celkem v tom správní obvody:

22

z toho

Výměra půdy celkem (ha)


21 365

53,0

75,5

4,5

19,9

39,8

1,5

1,5

74 606

63,3

78,3

5,5

16,2

26,4

1,4

1,9

6,9

15 869

48,7

41,6

1,8

56,6

43,7

0,5

1,0

6,1

Lanškroun

27 517

60,5

67,7

4,2

28,0

31,9

0,8

1,1

5,8

Litomyšl

33 710

69,1

81,3

4,9

13,7

23,3

0,5

1,3

5,8

Moravská Třebová

41 722

54,9

76,8

4,2

19,9

37,6

0,8

1,1

5,7

Pardubice

40 926

66,7

85,3

5,6

9,1

13,2

3,6

3,3

13,2

Polička

27 265

59,5

65,9

3,4

30,7

32,0

0,7

1,1

6,7

Přelouč

25 721

54,7

80,0

5,6

14,4

32,1

2,7

1,8

8,6

Svitavy

35 159

60,4

76,3

3,9

19,8

30,8

1,0

1,2

6,6

19 050

58,4

58,8

6,3

34,9

32,8

0,8

1,5

6,6

Vysoké Mýto

28 185

70,4

77,5

4,4

18,0

19,5

1,8

1,8

6,5

Žamberk

28 142

59,9

55,2

5,6

39,2

31,1

1,1

1,3

6,5

Holice Chrudim Králíky

Ústí nad Orlicí

4,1

Tabulka 14

(Zdroj: MZE, vyhl. č. 427/2009)

Tabulka 15

(Zdroj: KrÚ, OŽPaZ)

Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Klasifikaci určuje pětimístný číselný kód, který vyjadřuje klimatické, půdní a morfologické poměry. Podrobnosti klasifikace uvádí vyhláška Mze č.327/1998 Sb. K BPEJ se vztahuje také kvalita a třída ochrany půdy na základě Metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96. Zde je učeno pět tříd ochrany zemědělského půdního fondu. Třída ochrany I zahrnuje nejcennější půdy, třída V půdy s nejnižší produkční schopností. Obrázek 39 s vyznačením půd zařazených do I. a II. třídy ochrany je uveden v kapitole A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou, v části Zemědělský půdní fond. Investice do půdy. Do zemědělské půdy v oblasti byly v minulých desetiletích vloženy značné prostředky. Převážně se jednalo odvodnění systematickou drenáží a vybudování sítě otevřených a trubních odvodňovacích kanálů. S tím také souvisely úpravy drobných vodních toků. Řada pozemků v blízkosti Labe měla vybudovanou i zavlažovací síť, zvláště v okolí Živanic a Černé u Bohdanče. Nejvíce staveb tohoto druhu se v území provedlo v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, kdy bylo zemědělské využití pozemků nejintenzivnější. O melioracích bylo již pojednáno výše v kapitole vodní režim, se kterým úzce souvisí. Na Obrázku 13, v kapitole A2.2.2 Vodní režim, je zakreslen přehled odvodněných ploch včetně hlavních odvodňovacích kanálů. O závlahových systémech se žádné informace nepodařilo získat.

kategorie 31c 32a 32c 32f 32g 32h

Průměrná cena zemědělských pozemků V příloze vyhlášky č. 412/2008 Sb. ve znění vyhlášky 427/2009 Sb., je uveden seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. Z tohoto seznamu bylo vybráno 97 katastrů ležících v ORP Pardubice včetně cen. Průměrná cena zemědělských pozemků se v území pohybuje od 4,75 Kč za m2 v k.ú. Stéblová po 15,32 Kč za m2 v k.ú. Blato. Průměr za celé ORP Pardubice činí 8,31 Kč za m2. V následující Tabulce 14 je uveden průběh cen v zájmovém území s vyznačením průměrné hodnoty. Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesním zákonem č. 289/1995 Sb., v § 3 jsou definovány pozemky určené k plnění funkcí lesa a v § 6 jsou stanoveny kategorie lesů. Člení se na lesy ochranné, zvláštního určení a hospodářské. V zájmovém území se nacházejí pouze lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Výměra lesních ploch v zájmovém území činí přibližně 5400 ha. Z toho lesy zvláštního určení zaujímají kolem 900 ha, lesy hospodářské asi 4500 ha. Jde o orientační údaje vyjadřující pouze poměr mezi jednotlivými kategoriemi lesů. Přesnější údaje se nepodařilo získat. Lesy zvláštního určení se dále dělí do dalších kategorií. V Tabulce 15 je uveden přehled těch, které se vyskytují ve správním obvodu ORP Pardubice. Lesy hospodářské dále rozlišeny nejsou.

23

lesů zvláštního určení lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační lesy pro zachování biologické různorodosti lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření


Obrázek 23

(Zdroj: KrÚ, OŽPaZ)

Čepí 249 Černá u Bohdanče 265 Dašice 1773 Dolany 645 Dříteč 536 Dubany 173 Hrobice 614 Choteč 414 Chýšť 789 Jezbořice 436 Kasalice 458 Kostěnice 577 Křičeň 434 Kunětice 395 Lány u Dašic 357 Lázně Bohdaneč 2179 Libišany 572 Malé Výkleky 213 Mikulovice 345 Moravany 1641 Němčice 254 celková výměra ORP celková výměra lesy v ORP /ha celková výměra lesy v ORP v %

hodnocení nízká podprůměrná průměrná nadprůměrná vysoká

(Zdroj: ČSÚ - ÚAP v obcích vybraného SO ORP 2009)

Území ORP Pardubice tvoří 5,7 % výměry PLO č. 17 Tabulka 18

Výměry lesních pozemků a lesnatost podle obcí obec

výměra lesy obce v ha v ha

lesy v%

obec

výměra lesy obce v ha v ha

lesy v%

Barchov Bezděkov Borek Bukovina Bukovka Časy Čeperka

442 528 522 446 555 259 1134

2,0 32,4 40,0 0,7 22,9 4,8 34,8

Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Pardubice Plch Podůlšany Pravy

403 1201 663 8264 96 334 379

20,8 2,1 0,3 12,6 0,5 5,4 27,1

9 171 209 3 127 12 394

84 25 2 1040 0,5 18 103

Ráby Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Voleč Živanice

237 444 349 1085 524 2216 743 175 843 248 878 370 572 303 785 317 321 346 337 477 804

49 66 82 131 57 199 3 1 221 2 160 3 21 2 304 2 8 71 45 11 113

20,5 14,9 23,6 12,0 10,8 8,9 0,5 0,5 26,2 0,9 18,2 0,7 3,7 0,6 38,9 0,7 2,4 20,4 13,2 2,4 14,1

Celé území náleží do přírodní lesní oblasti (PLO) č. 17 – Polabí, Tabulka 18. Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných podmínek geologických, klimatických, orografických a fytogeografických. Asi polovina plochy lesů PLO 17 se nachází na říčních terasách, z toho činí 30 procent doubravy a 10 procent lipové doubravy na slinovatkách. V okrajích je značně zastoupen bukodubový stupeň (22 procent). Vlastního lužního lesa zbylo jen asi pět procent. Zbývající společenstva jsou rozšířena jen nepatrně. Významná je teplomilná (dřínová) doubrava s dubem šipákem, bor na vátých píscích, lužní olšiny, zřídka sem zasahují i dubové bučiny.Obecně je tato oblast jednou z nejcennějších základen genofondu nížinné (chlumní) borovice a dubu v republice. Podrobnější údaje o lesích v ORP Pardubice se zjistit nepodařilo. Pro přehled jsou uvedeny alespoň základní údaje z PLO č.17.

Tabulka 16

Tabulka 17

0,2 5,9 3,6 4,2 5,5 0,0 12,9 5,6 44,6 0,7 23,9 0,4 15,0 10,5 6,7 33,9 1,1 23,7 2,0 1,1 4,8 40926 5421 13,2

obec s méně než 1% lesů, prakticky bezlesá území obec s podprůměrným zastoupením lesů vzhledem k průměru ORP obec s nadprůměrným zastoupením lesů vzhledem k průměru ORP

Zastoupení lesních ploch na území ORP Pardubice vyjadřuje Obrázek 23. Významnější komplexy lesů se nacházejí na Bohdanečsku a Opatovicku, menší plochy leží také u obce Chýšť, mezi obcemi Opočínek – Bezděkov, Ráby – Srch a Spojil – Veská. Ve zbylých částech území existují jen drobné fragmenty lesů a remízků. Jižní část území je bezlesá. Charakter lesních porostů je smíšený, s převahou jehličnatých porostů smrku a borovice.

lesnatost pod 20 % 20 – 25 % 25 – 40 % 40 – 50 % nad 50 %

0,5 16 64 27 30 0 79 23 352 3 110 2 65 42 24 740 6 50 7 18 12

24

(Zdroj: web ÚHÚL)


Tabulka 19 Druhové zastoupení dřevin v PLO 17 – Polabí jehličnaté dřeviny

le a celorepublikový průměr činí 0,25 ha orné půdy na obyvatele. Průměrný roční úbytek orné v létech 2003 až 2008 činí v ORP Pardubice 27ha, v kraji 328 ha, a v celé ČR 7 282 ha dle časových řad vybraných údajů, krajských ročenek a údajů SO ORP na webových stránkách ČSÚ. Polabí, kam ORP Pardubice patří, je po moravských úvalech jednou z nejúrodnějších oblastí ČR.

(Zdroj: web ÚHÚL)

listnaté dřeviny

Název dřeviny

Plocha %

Název dřeviny

Plocha %

smrk ztepilý borovice lesní modřín evropský

13,3 37,04 2,53

dub letní dub červený habr obecný jasan ztepilý akát bříza bradavičnatá lípa srdčitá olše lepkavá listnaté celkem

25,59 1,42 2,37 2,56 1,67 4,61 1,91 2,01 45,54

jehličnaté celkem

54,33

Rozloha lesní půdy je stabilní a prakticky se nemění. Od roku 2003 do roku 2009 činí stále 13,2% z celkové výměry. Lesnatost správního území ORP Pardubice je nejnižší v Pardubickém kraji. Dle údajů ČSÚ 2009 je průměr kraje 29,4 %, celorepublikový průměr činí 33,6 %. Hodnocení lesnatosti je uvedeno v Tabulce 16. Dle údajů ČSÚ z r. 2009, o počtu obyvatel a výměře lesní půdy, vychází 0,04 ha lesa na jednoho obyvatele správního území ORP Pardubice. V Pardubickém kraji to je 0,25 ha na obyvatele a celorepublikový průměr činí také 0,25 ha lesa na obyvatele. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti ZPF a PUPFL je uvážlivě navrhovat nové zastavitelné plochy a pokud možno neměnit funkční využití ploch zeleně všech druhů a zemědělské půdy s bonitou I. a II. tř. na jiné funkce. Uvážlivě vymezovat nové koridory dopravní a technické infrastruktury s ohledem na postupující fragmentaci (rozdrobování) území. Pokud možno nerozšiřovat sídla za hranice současně (většinou velkoryse) vymezených zastavitelných území.

V tabulce jsou uvedeny pouze druhy, jejichž procentické zastoupení je větší než 1 %. A2.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Tabulka 20 Věkové složení lesních porostů v PLO 17 – Polabí I.

Věkové třídy / věk do 20 Plochy věk. tříd v ha

II.

III.

IV.

V.

VI.

21-40

41-60

61-80

81-100

22 911

14 863 15 028 14 990

Normální rozloha 18 033 17 876 17 697 věk. třídy v ha Odchylka od nor-18 -16 -15 málu v%

Dopravní infrastruktura

(Zdroj: web ÚHÚL) VII.

VIII.

IX.

101- 120 121-140

141-160

161-180

18 067

11 000

3 452

648

262

17 111

15 294

9 249

3 610

2 000

551

34

18

19

-4

-68

-52

Ve správním území ORP Pardubice existují všechny druhy dopravy, silniční, železniční, letecká a vodní. Požívají legislativní ochranu podle příslušných zákonů, mají ochranná pásma a jsou zároveň limity. Viz kapitola A5.4. Vybudovaná dopravní infrastruktura je vnímána zároveň jako hodnota v území. Silniční síť je zastoupena : - dálnicí D11, která protíná severozápadní okraj území - 1.úsekem rychlostní silnice R35 Sedlice - Opatovice - silnicemi I. tř. č. I/2, I/36, I/37 - silnicemi II.tř. č. 298, 322, 323, 324, 333, 340 a 355 - silnicemi III.tř. , 87 silnic - místními komunikacemi ve městech a obcích různé kategorie Železniční síť je zastoupena: - železniční tratí celostátního významu č. 010 Kolín – Česká Třebová, která je zároveň I. a III. tranzitním koridorem - železniční tratí celostátního významu č. 031 Pardubice – Jaroměř - železniční tratí celostátního významu č. 238 Pardubice – Havlíčkův Brod - železniční tratí regionálního významu č. 016 Chrudim – Moravany – Borohrádek

Vyhodnocení stavu a vývoje zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL). Stav a vývoj ZPF a PUPFL souvisí s mimo jiné i se stavem přírody a krajiny popsané ve vyhodnocení v předchozí kapitole. Má také kořeny v dávné historii, kdy bylo území v polabské nížině postupně odlesněno a její úrodná půda začala být zemědělsky využívána. V 16 století již bylo odlesnění krajiny téměř na současné úrovni. V této době byly budovány rozsáhlé rybniční soustavy, v 18. století pak byly rybníky postupně vysoušeny a přeměněny na ornou půdu. Ve 20. století, kdy došlo k velkému rozvoji průmyslu, a dále pak po scelení pozemků po roce 1948 a intenzivnímu zemědělskému hospodaření, bylo území dovedeno k současnému stavu. Zábory půdy pro rozvoj průmyslu a bydlení byly značné, zvláště v okolí Pardubic. Město se co do rozlohy, od roku 1945 do současnosti, zvětšilo několikanásobně, převážně na úkor nejkvalitnější zemědělské půdy.

Letecká doprava je zastoupena: - mezinárodním letištěm Pardubice se smíšeným civilním a vojenským provozem - plocha pro vzlety a přistání, sportovní letiště Kunětice Vodní doprava je zastoupena: - rekreační plavbou po Labi v úseku Srnojedy – Kunětice Hromadná doprava je zastoupena: - veřejnou autobusovou dopravou - veřejnou železniční osobní dopravou - městskou hromadnou dopravou

Podle údajů z roku 2009 v Tabulce 13 došlo, oproti údajům z roku 2003, ke snížení výměry zemědělské půdy o 0,6%. Podíl orné ze zemědělské půdy se snížil o 0,2%. O 0,1% se zvýšil podíl trvalých travních porostů a vodních ploch, sady, zahrady a lesy mají stejný podíl jako v roce 2003. Podíl zastavěných ploch se zvýšil o 0,1%, ostatních ploch o 0,5%. (Pro přehlednost - 0,5% z celkové výměry ORP je cca 204 ha). Rozloha zemědělské půdy se neustále snižuje ve prospěch ploch zastavěných. Dle údajů ČSÚ z r. 2009, o počtu obyvatel a výměře orné půdy, vychází 0,18 ha orné na jednoho obyvatele správního území ORP Pardubice. V Pardubickém kraji to je 0,39 ha na obyvate-

Městská hromadná doprava v Pardubicích obsluhuje kromě vlastního správního území města také tyto okolní obce a města: - Srch, Pohránov - Dříteč, Němčice, Ráby, Brozany, Staré Hradiště 25


-

Sezemice, Spojil Veská, Zminný Úhřetická Lhota, Hostovice Ostřešany, Mikulovice, Tuněchody (mimo ORP Pce) Starý Mateřov Rybitví, Černá u Bohdanče, Lázně Bohdaneč

Obrázek 24

Obrázek 25

(Zdroj: web KrÚ)

Obrázek 26

(Zdroj: web DpmP a.s.)

(Zdroj: vlastníci dopravní infrastruktury)

V následujících Obrázcích 25 a 26 jsou uvedeny autobusové a železniční zastávky a dosažitelnost okolních obcí MHD.

Základní dopravní infrastruktura v území je uvedena v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje (ZÚR PK 2010) a ve městě Pardubice je dále podrobně řešena 6.změnami územního plánu 26


měst z r. 2010. Na Obrázku 27 je uveden výřez z Koordinačního výkresu dopravní infrastruktury ze ZÚR PK, který se týká správního území ORP Pardubice. Páteří dopravního systému je trať ČD 010 Kolín – Česká Třebová, která protíná území od západu k jihovýchodu a trať ČD 031 + 238, která protíná území od severu k jihu a dále silnice I. třídy I/2, I/36 a I/37. Dopravní dostupnost vyšších center mimo ORP Pardubice (H. Králové, Chrudim, Praha) je velmi dobrá a je zajištěna existencí železničního koridoru, dálnicí D11 a silnicemi I. tř. V uvedených trasách je také dobré železniční a autobusové spojení. Dostupnost center v ORP (Pardubice, Sezemice, Lázně Bohdaneč) je také velmi dobrá a kromě autobusového spojení jsou dosažitelná i MHD.

Technická infrastruktura Ve správním území ORP Pardubice existují všechny druhy inženýrských sítí. Požívají legislativní ochranu podle příslušných zákonů, mají ochranná pásma a jsou zároveň limity. Viz kapitola A5.4. Vybudovaná technická infrastruktura je vnímána zároveň jako hodnota v území. Technická infrastruktura je zastoupena : - objekty a vedením elektrizační soustavy - objekty a vedením kanalizační soustavy - objekty a vedením plynovodní soustavy - objekty a vedením vodovodní soustavy - objekty a vedením komunikační soustavy - objekty a vedením teplovodní soustavy - objekty a vedením produktovodů a ropovodů

Obrázek 27 Koncepce dopravní infrastruktury (Zdroj: ZÚR PK 2010, Koordinační výkres dopravní infrastruktury, zpracovatel AURS s.r.o. a DHV CR s.r.o., Ing. arch. Milan Körner, CSc.)

Obrázek 28

(Zdroj: vlastníci tech. infrastruktury)

Páteří technické infrastruktury jsou objekty a vedení elektrizační soustavy, která zajišťuje přívod energie. V území jsou dva důležité energetické body, Elektrárna Opatovice a rozvodna Opočínek. Neméně důležitou energetickou soustavou jsou objekty a vedení plynovodů s významnými předávacími body Barchov a Černá za Bory. Dále pak objekty a vedení pro zásobování vodou s nejvýznamnějšími vodními zdroji Hrobice a Nemošice, nejvýznamnějšími vodojemy Kunětická hora a Mikulovice. Dále se v území nachází významný zdroj tepla, elektrárna Opatovice a páteřní rozvod tepla do Pardubic, Chrudimi, Lázní Bohdaneč a Hradce Králové. Infrastrukturu v území doplňují objekty a vedení kanalizační soustavy a nejvýznamnější BČOV Semtín, objekty a vedení komunikační soustavy včetně věží mobilních operátorů a v malé míře produktovody a ropovody. Základní technická infrastruktura v území je uvedena v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje (ZÚR PK 2010). Na Obrázku 29 je uveden výřez z Koordinačního výkresu technické infrastruktury ze ZÚR PK, který se týká správního území ORP Pardubice.

27


Obrázek 29 Koncepce technické infrastruktury (Zdroj: ZÚR PK 2010, Koordinační výkres technické infrastruktury, zpracovatel AURS s.r.o. a DHV CR s.r.o., Ing. arch. Milan Körner, CSc.)

V současné době je tento úsek prodloužen od Dražkovic dále na jih do Medlešic a buduje se rozšíření na čtyřpruh v úseku Ohrazenice – Opatovice. V Opatovicích je postavena část mimoúrovňové křižovatky a úsek rychlostní silnice R35 Opatovice - Sedlice, který napojuje území na dálnici D11. Dálnice D11 byla vybudována na konci devadesátých let a území ORP Pardubice se dotýká jen okrajově v okolí Chýště. Významné silniční dopravní stavby v území byly budovány přibližně ve dvacetiletých intervalech. Dnes jsou páteří silničního dopravního systému silnice I. třídy I/2, I/36 a I/37. Silnice I/2 připojuje území směrem na Prahu, silnice I/36 protíná území od severozápadu k východu, od Chýště přes Lázně Bohdaneč a Pardubice na Holice a silnice I37 protíná území od severu k jihu od H. Králové přes Pardubice na Chrudim. Současný stav silniční dopravy je neuspokojivý, zvláště v Pardubicích a v okolí. Obrovský nárůst dopravy v posledních letech zatěžuje města nákladní i osobní individuální dopravou. Chybí obchvaty měst a obcí pro tranzitní dopravu a vnitřní a vnější okruhy města. V Obrázku 27 jsou vyznačeny záměry v této oblasti. Jde především o záměr rychlostní silnice R35 v úseku Opatovice – Uhersko, o přeložku a úpravy silnice I/36 s obchvaty L. Bohdaneč, Pardubic a Sezemic a přeložku silnice I/2 jako jihozápadní tangenta a jihovýchodní obchvat Pardubic. Železniční doprava vychází z původní dráhy Olomouc – Praha dokončené v roce 1845, z dráhy Pardubice – Liberec dokončené z r. 1859 a z dráhy Rosice – Německý (Havlíčkův) Brod z r. 1871. V roce 1899 pak byla dokončena místní trať Heřmanův Městec – Borohrádek, která v Moravanech protíná jihovýchodní část území ORP Pardubice. Tratě fungují dodnes v původních trasách jsou páteří železničního systému nejen v ORP Pardubice. Trať Kolín Č. Třebová byla v posledních letech rekonstruována a je tranzitním koridorem celostátního významu. Na tratích funguje pravidelná osobní doprava s velmi dobrým spojením směrem na Prahu a Hradec Králové, vcelku dobré je i spojení na Chrudim, kde je ovšem časová prodleva díky úvraťovému spojení do Rosic. Podíl nákladní dopravy se od devadesátých let snižuje ve prospěch kamionové přepravy. V Obrázku 27 jsou uvedeny záměry v oblasti železniční dopravy. Jde především o zdvojkolejnění úseku Pardubice - H. Králové a vybudování Medlešické přeložky trati pro zkapacitnění a zrychlení dopravy v úseku Pardubice – Chrudim. Letecká doprava zde funguje teprve od devadesátých let, kdy na místním vojenském letišti byl umožněn smíšený provoz. Jde převážně o charterové lety do letních destinací a o několik pravidelných linek na východ. Letiště pro další rozvoj civilní dopravy nemá zatím dostatečné zázemí, záměrem je vybudování nového letištního terminálu. Vodní doprava funguje pouze jen jako rekreační plavba v úseku Labe mezi Srnojedy a Kuněticemi. Záměrem je splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic a vybudování nákladního přístavu v Pardubicích Svítkově. Hromadná doprava osob je zajišťována železniční dopravou, autobusovou dopravou a městskou dopravou. Železniční doprava osob funguje od roku 1845, autobusová doprava od r. 1908 a městská doprava v Pardubicích od r. 1950. Dopravní dostupnost území jako celku je dobrá, zvláště v trasách železnice a hlavních silnic. Některé obce v severní a východní části území jsou hromadnou dopravou dostupné hůře. Během sobot a nedělí je v celém území autobusová doprava minimální, železniční doprava funguje i během víkendů. Poněkud lépe jsou na tom obce v okolí Pardubic, které jsou obsluhovány městskou dopravou. Stav dopravní infrastruktury, především silniční, má vliv na sociální soudržnost společenství obyvatel. Vysoká intenzita dopravy ve městech, s tím související znečištění ovzduší a hluk má vliv na migraci obyvatel. Horší dopravní dostupnost některých částí území ovlivňuje místní hospodářské podmínky.

Vyhodnocení stavu a vývoje dopravní a technické infrastruktury Dopravní síť v území vychází z původních historických cest mezi obcemi a městy. Původní cesty jsou zřejmé z map Stabilního katastru z roku 1840, nebo z 3. vojenského mapování kolem roku 1870. Postupem času byly cesty rozšiřovány, mnohde napřímeny a byl upraven povrch pro rostoucí požadavky dopravy. Větší rozvoj silniční sítě je zaznamenán s rozvojem průmyslu v poválečném období. V padesátých letech, v souvislosti s budováním elektrárny Opatovice, byla postavena silnice z Hrobic do H. Králové a upraven úsek z Hrobic do Pardubic. V sedmdesátých letech byl vybudován průjezd Pardubic (tzv. rychlodráha) spojující přednádraží s Dubinou, v devadesátých letech pak nový úsek silnice I/37 od Hrobic po Dražkovice, vedený mimo město (tzv. severojižní tangenta).

Technická infrastruktura v území je stabilní a pokrývá potřeby obyvatel i podniků. Dle Obrázků 28 a 29 je zřejmé, že pokrývá celé území. Z 56 obcí v ORP Pardubice je 55 obcí plynofikováno, 30 obcí má kanalizaci s napojením na ČOV, 55 obcí je napojeno na veřejný vodovod, z toho jedna obec má vodovod samostatný, v 1 obci je zásobování vodou individuální ze studní. Elektrifikovány jsou všechny obce. V Obrázku 29 jsou uvedeny záměry v této oblasti. Navrhováno je nové připojení elektrického vedení 110kV na jih Pardubic, nové připojení průmyslové zóny ve Starých Čívicích včetně trafostanic a kanalizace na Bohdanečsku a Opatovicku. Z 56 obcí ORP Pardubice zatím nemá 26 obcí splaškovou kanalizaci s napojením na ČOV. Z hlediska sociální soudržnosti společenství obyvatel 28


ani z hlediska hospodářského rozvoje území není současný stav technické infrastruktury limitujícím faktorem rozvoje území.

Tabulka 21 Hustoty zalidnění správních území obcí ORP Pardubice

Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti infrastruktury je vymezení koridorů pro silniční obchvaty obcí a při návrhu nových zastavitelných ploch přihlížet k hospodárnému využití stávající technické infrastruktury. A2.2.7 Sociodemografické podmínky Základní pojmy Demografie je věda zabývající se populačními (demografickými) jevy a procesy souvisejícími se stavem a reprodukcí obyvatelstva. Sociologie je věda zabývající se sociálním životem jednotlivců, skupin a společností a jednáním lidí ve společnosti. Sociální demografie se zabývá vzájemnými vztahy demografického a sociálního vývoje. Základní údaje Správní obvod obce s rozšířenou působností Pardubice tvoří 56 obcí s celkovou rozlohou 409,26 km2 a celkovým počtem 125 960 obyvatel k 31.12.2009. Čtyři obce v regionu mají statut města: Pardubice, Lázně Bohdaneč, Sezemice a Dašice. V těchto městech žije 79,1 % jeho obyvatel, z toho v Pardubicích 71,5 %. Většina obcí (36) nemá více než 500 obyvatel 9 obcí má méně než 200 obyvatel. Z venkovských obcí pouze 5 přesahuje hranici 1000 obyvatel (Moravany, Opatovice nad Labem, Rybitví, Srch a Staré Hradiště). Obrázek 30

Obec

Rozloha (km )

Hustota zalidnění 2 (obyvatel/ km )

Barchov Bezděkov Borek Bukovina nad Labem Bukovka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dříteč Dubany Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Pardubice Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovádova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Voleč Živanice

185 261 242 217 408 226 998 403 285 2 621 367 382 213 206 319 206 350 206 506 230 285 148 3 392 441 120 1075 1 799 500 126 2596 982 90 077 96 141 92 602 522 253 841 1 423 3 561 447 449 1 320 643 1 446 308 669 505 216 177 247 122 289 320 899

4,42 5,27 5,22 4,46 5,55 2,58 11,33 2,48 2,65 17,73 6,46 5,37 1,73 6,15 4,15 7,89 4,36 4,58 5,76 4,34 3,95 3,57 21,78 5,72 2,13 3,44 16,41 2,55 4,04 12,01 6,64 82,66 0,96 3,34 3,79 2,37 4,43 3,49 10,84 5,25 22,15 7,44 1,75 8,43 2,48 8,79 3,71 5,74 3,02 7,84 3,18 3,21 3,46 3,37 4,78 8,05

41,9 49,5 46,4 48,7 73,5 87,6 88,1 162,5 107,5 147,8 56,8 71,1 123,1 33,5 76,9 26,1 80,3 44,9 87,8 53,0 72,2 41,5 155,7 77,1 56,3 312,5 109,6 196,1 31,2 216,2 147,9 1 089,7 100,0 42,2 24,3 254,0 117,8 72,5 77,6 271,0 160,1 60,1 256,6 156,6 259,3 164,5 83,0 116,6 167,2 27,6 55,7 76,9 35,2 85,8 66,9 111,7

Hodnoty hustoty zalidnění přesahující průměr ČR jsou zvýrazněny

29

(Zdroj: ČSÚ 2010)

Počet obyvatel K 31.12.2009

2


Tabulka 23 (Zdroj: ČSÚ 2010) Počet obyvatel v obcích SO ORP Pardubice v letech 2001- 2009 (absolutní údaje)

Hustota zalidnění Hustota zalidnění je velmi rozdílná s hodnotami od 27,6 (Stéblová) do 1 089,7 (Pardubice). Jak ukazuje Tabulka 21, většina obcí (32) má hustotu zalidnění do 100, menší část (17) do 200, 7 obcí má hustotu nad 200 obyvatel/km2. Průměrná hustota zalidnění ORP Pardubice je 122, Pardubického kraje 114 a České republiky 133 obyvatel/km2. Viz kartogram na Obrázku 30. Populační vývoj Populační vývoj správního obvodu je sledován od posledního sčítání lidu. domů a bytů ČSÚ v roce 2001 do roku 2009. Je uveden ve dvou Tabulkách 23 a 24: Počet obyvatel v obcích ORP v absolutních údajích a shodný počet obyvatel v relativním vyjádření. Počet obyvatel SO ORP Pardubice se od posledního sčítání lidu v roce 2001 do roku 2004 postupně snižoval ( o 0,4 až 0,6 % ročně), v roce 2005 počal růst. Přírůstek obyvatel činil v roce 2005 1,0 %, v roce 2006 0,7 % a v roce 2007 1,6 %. V letech 2008 a 2009 činil přírůstek 1,0 %. V době poklesu ztratil region 1402 obyvatel, v době růstu posílil o 5316 nových obyvatel oproti roku 2001.Tuto příznivou tendenci vývoje počtu obyvatel bude možné objektivně hodnotit teprve na základě výsledků několika dalších aktualizacích územně analytických podkladů. Hodnoty v Tabulce 24 relativního vyjádření populačního vývoje jsou uvedeny jednak formou indexů nárůstu (případně poklesu) počtu obyvatel obce – vyjádřených v procentních bodech – a vztažených vždy k předcházejícímu roku a jednak v celkovém vyjádření k roku 2001, kdy bylo provedeno poslední sčítání ČSÚ. Věková struktura obyvatel Struktura obyvatelstva podle věku představuje jednu ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačujících možné sociální problémy v budoucnosti. Věková struktura obyvatel ORP je vyjádřena v počtech obyvatel ve třech základních věkových skupinách zahrnujících předproduktivní (0-14), produktivní (15-64) a poproduktivním (65+) věk obyvatel. V Tabulkách 22 a 25 jsou dle podkladů firmy PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. ,uvedeny tři základní věkové skupiny obyvatel a indexy stáří v letech 2000 a 2010 pro možnost porovnání vývoje v této oblasti. Tabulka 22 (Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.) Věková struktura SO ORP Pardubického kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Věková skupina v r. 2010 (%) <= 14 15 - 64 65+ 14,5 69,6 15,9

Index stáří v r. 2000

Česká Třebová

Věková skupina v r. 2000 (%) <= 14 15 - 64 65+ 17,9 68,9 13,2

73,7

109,6

Hlinsko

18,2

14,6

80,4

113,5

SO ORP

67,2

14,6

68,9

16,5


Holice

16,5

67,8

15,7

15,8

69,8

14,4

95,2

91,1

Chrudim

17,5

68,1

14,3

14,6

69,8

15,6

81,8

106,7

Králíky

20,1

68,8

11,1

14,8

70,7

14,6

55,4

98,7

Lanškroun Litomyšl

18,1 18,4

69,3 67,9

12,6 13,8

15,7 15,5

70,7 69,6

13,6 14,9

69,8 75,0

86,5 96,4

Mor. Třebová Pardubice

18,1 15,7

68,8 70,0

13,1 14,3

14,6 13,5

70,6 69,9

14,8 16,6

72,1 91,3

101,2 122,2

Polička

18,5

67,5

14,0

15,2

69,4

15,5

75,5

102,0

Přelouč

15,7

68,3

16,0

13,2

70,7

16,0

102,2

121,1

Svitavy Ústí nad Orlicí

16,7 17,7

70,5 68,4

12,8 13,9

15,0 15,1

70,7 69,6

14,4 15,3

76,5 78,8

96,1 101,0

Vysoké Mýto

17,6

67,9

14,5

15,6

69,1

15,3

82,4

97,9

Žamberk 19,2 Pardubický kraj 17,2

68,2 68,8

12,6 14,0

15,1 14,6

70,7 69,9

14,2 15,5

65,3 81,0

93,9 106,2

Zdroj dat v tabulkách 22 a 25: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100

30

Obec

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Barchov Bezděkov Borek Bukovina nad Labem Bukovka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dříteč Dubany Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Pardubice Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovádova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Voleč Živanice

159 260 200 216 401 180 923 423 251 1 768 332 246 185 185 271 201 308 195 508 248 254 134 3 236 401 139 797 1 659 131 94 2 170 871 90 171 72 153 85 544 440 248 744 1 327 3 028 431 270 925 415 1196 231 588 332 164 153 226 111 318 303 822

158 260 210 220 400 181 947 418 255 1 777 314 261 185 185 266 205 314 193 499 245 255 136 3 278 403 137 812 1 667 131 95 2 190 896 89 725 77 148 89 553 445 251 748 1 365 3 064 432 272 910 537 1212 229 593 336 172 154 218 109 315 310 810

156 247 224 219 400 190 949 412 261 1 797 326 269 191 185 278 196 316 192 494 238 268 135 3 274 407 138 846 1 706 150 97 2 218 899 88 741 79 148 87 560 439 254 739 1 379 3 097 439 280 985 568 1219 232 614 340 183 152 217 112 309 309 817

154 239 225 212 395 211 970 400 271 1 847 327 282 197 182 284 195 323 192 501 234 264 135 3 280 409 135 837 1 744 154 101 2 218 914 88 181 84 144 89 564 456 251 730 1 386 3 151 437 296 1 015 589 1239 219 623 354 186 162 219 109 308 303 815

157 251 238 202 387 200 991 407 277 2 021 337 303 208 184 283 196 323 187 495 240 258 135 3 289 412 131 869 1 772 165 98 2 218 921 88 260 91 140 91 587 457 246 754 1 372 3 231 447 318 1 069 598 1275 225 625 408 187 165 238 111 297 306 818

161 266 238 203 398 226 1 001 391 270 2 252 348 322 218 188 292 197 329 194 487 238 262 143 3 277 416 128 881 1 768 180 98 2 227 936 88 316 87 141 88 589 474 250 777 1 396 3 328 441 356 1 124 617 1301 243 621 427 181 165 235 119 301 319 852

171 263 240 206 401 220 1 022 404 275 2 473 360 342 217 186 300 202 338 202 496 241 264 140 3 302 433 125 915 1 789 192 109 2 452 953 89 245 87 141 81 598 478 251 789 1 413 3 341 445 400 1 165 638 1338 253 629 474 198 172 239 127 293 324 866

185 261 242 217 408 226 998 403 285 2 621 367 382 213 206 319 206 350 206 506 230 285 148 3 392 441 120 1075 1 799 500 126 2596 982 90 077 96 141 92 602 522 253 841 1 423 3 561 447 449 1 320 643 1 446 308 669 505 216 177 247 122 289 320 899

Celkem

120644

120568

119997

119242

120471

121283

123218

173 258 248 205 412 219 1 019 415 279 2 651 361 354 215 198 307 204 347 201 501 273 269 143 3 348 439 121 972 1 789 409 120 2 549 980 89 892 92 143 84 605 504 252 825 1 433 3 493 445 432 1 269 642 1 379 295 667 485 206 185 241 122 294 325 884 125173

125960


Tabulka 24 (Zdroj: ČSÚ 2010) Počet obyvatel v obcích SO ORP Pardubice v letech 2001- 2009 (relativní údaje) Obec

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celkem

Barchov Bezděkov Borek Bukovina nad Labem Bukovka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dříteč Dubany Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Moravany Němčice Neratov Opatovice n.L. Labem Ostřešany

-1 0 +5 +2 0 0 +3 -1 +2 0 -5 +6 0 0 -2 +2 +2 -1 -2 -1 0 +1 +1 0 -2 +2 0 0 +1 +1 +3 0 +7 -3 +5 +2 +1 +1 0 +3 +1 0 0 -2 +29 +1 -1 0 +1 +5 0 -4 -2 -1 +2 -2

-2 -5 +7 -1 0 +5 0 -2 +2 +1 +4 +3 +3 0 +5 -4 0 0 -1 -3 +5 -1 +1 +1 0 +4 +2 +14 +2 +1 0 -1 +2 0 -2 +1 -2 +1 -1 +1 +1 +1 +3 +8 +6 0 +1 +4 +1 +6 -1 0 +3 -2 0 +1

-1 -4 0 -3 -1 +11 +2 -4 +4 +3 0 +5 +3 -2 +2 0 +2 0 +1 -2 -1 0 0 0 -2 -1 +2 +3 +4 0 +2 -1 +6 -3 +2 0 +4 -1 -1 0 +2 0 +6 +3 +4 +1 -6 +1 +4 +1 +6 +1 -3 0 -2 0

+2 +5 +6 -5 -2 -5 +2 +2 +2 +9 +3 +7 +6 +1 0 0 0 -3 -1 +3 -2 0 0 0 -3 +4 +2 +7 -3 0 0 0 +8 -3 +2 +4 0 -2 +3 -1 +2 +2 +7 +5 +2 +3 +3 0 +15 0 +2 +8 +2 -4 +1 0

+3 +6 0 0 +3 +13 +1 -4 -3 +11 +3 +6 +5 +2 +3 0 +2 +4 -2 -1 +2 +6 0 +1 -2 +1 -1 +9 0 0 +2 0 -4 0 -3 0 +4 +2 +3 +2 +3 -1 +12 +5 +3 +2 +8 -1 +5 -3 0 -1 +7 +1 +4 +4

+6 +6 0 +2 0 -3 +2 +3 +2 +10 +3 +6 0 -1 +3 +3 +3 +4 +2 +1 0 -2 0 +4 -2 +4 +1 +7 +11 +10 +2 +1 0 0 -8 +2 0 0 +2 +1 0 +1 +12 +4 +3 +3 +4 +1 +11 +9 +4 +2 +6 -3 +2 +2

+1 -2 +3 -1 +3 -1 -1 +3 +1 +7 0 +4 -1 +6 +2 +1 +3 0 +1 +13 +2 +2 +1 +1 -3 +6 0 +113 +10 +4 +3 +1 +6 +1 +4 +1 +5 0 +5 +1 +5 0 +8 +9 +1 +3 +17 +6 +2 +4 +8 +1 -4 0 0 +2

+7 +1 -2 +6 -1 +3 -2 -3 +2 -1 +2 +8 -1 +4 +4 +1 +1 +2 +1 -16 +6 +3 +1 0 -1 +11 +1 +22 +5 +2 0 0 +4 -3 +10 0 +4 0 +2 -1 +2 0 +4 +4 0 +5 +4 0 +4 +5 -4 +2 0 -2 -2 +2

+16 +1 +21 +1 +2 +26 +8 -5 +14 +48 +11 +55 +15 +11 +18 +2 +14 +6 -1 -7 +12 +10 +5 +10 -14 +35 +8 +282 +34 +20 +13 0 +33 -8 +8 +11 +19 +2 +13 +7 +18 +4 +66 +43 +55 +21 +33 +14 +52 +32 +16 +9 +10 -9 +6 +9

Pardubice Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovádova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Voleč Živanice

Tabulka 25 (Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.) Věková struktura obcí SO ORP Pardubického kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Barchov Bezděkov Borek Bukovina n. L. Bukovka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohd. Dašice Dolany Dříteč Dubany Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Moravany Němčice Neratov Opatovice n.L. Ostřešany Pardubice Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovlád. Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Voleč Živanice ORP Pardubice

Přírůstky počtu obyvatel nad 10% jsou zvýrazněny

31

Věková skupina v r. 2000 (%)

Věková skupina v r. 2010 (%)

<= 14

15 - 64

65+

<= 14

15 - 64

65+

13,1 11,0 18,3 18,2 17,4 18,4 15,1 17,4 18,0 17,5 12,8 14,3 15,4 13,9 20,9 16,6 21,2 17,5 17,2 13,8 16,0 25,2 20,6 12,9 13,9 15,9 14,7 14,3 9,6 15,6 15,9 15,4 13,0 13,0 6,4 10,8 19,4 12,6 18,6 15,6 17,3 15,7 18,3 12,4 11,6 16,3 9,5 18,6 12,9 18,8 21,5 17,4 8,8 15,9 12,0 16,5 15,7

68,6 73,3 66,1 61,2 67,4 62,1 71,4 69,9 67,8 67,3 69,0 67,0 69,9 71,6 68,7 68,0 64,4 64,9 67,0 65,5 64,0 65,6 67,0 70,6 57,7 69,5 70,7 68,1 64,9 68,4 68,4 70,6 62,3 68,8 67,9 78,0 66,7 68,7 67,3 68,1 68,0 70,9 70,0 70,5 72,0 70,4 70,0 66,5 67,7 64,4 51,6 64,3 62,8 61,5 70,5 69,2 70,0

18,2 15,7 15,6 20,6 15,2 19,5 13,5 12,7 14,3 15,2 18,3 18,7 14,7 14,4 10,4 15,4 14,4 17,5 15,8 20,7 20,0 9,2 12,3 16,5 28,5 14,6 14,6 17,6 25,5 16,1 15,7 14,0 24,7 18,2 25,6 11,2 14,0 18,7 14,1 16,3 14,7 13,4 11,8 17,1 16,4 13,2 20,5 14,9 19,4 16,9 26,9 18,4 28,3 22,6 17,5 14,2 14,3

14,1 18,0 15,7 17,1 15,0 22,1 12,9 16,9 14,4 13,2 11,7 22,0 15,5 12,6 16,9 11,7 14,3 17,0 16,0 11,7 14,4 12,8 15,8 16,8 13,3 16,2 12,8 20,8 19,8 15,2 13,5 12,8 18,8 13,5 16,3 12,8 17,0 9,9 15,6 13,1 16,5 16,3 18,7 18,0 21,5 15,1 19,5 12,0 20,2 13,0 16,4 15,8 10,7 14,5 14,1 15,9 13,5

74,1 66,7 73,6 71,0 69,1 65,0 73,4 71,7 71,9 76,2 74,4 67,0 69,0 71,8 71,5 75,7 71,1 68,4 67,8 67,8 74,0 73,0 70,4 69,2 60,8 70,7 68,1 75,6 66,7 72,8 71,3 69,4 64,6 69,5 69,6 72,9 69,0 68,4 71,9 69,8 70,2 69,6 69,7 72,3 73,3 71,8 65,6 74,3 69,5 75,0 69,5 68,4 73,0 65,1 67,8 68,4 69,9

11,9 15,3 10,7 12,0 15,9 12,8 13,6 11,4 13,7 10,5 13,9 11,0 15,5 15,5 11,6 12,6 14,6 14,6 16,2 20,4 11,6 14,2 13,8 14,1 25,8 13,1 19,1 3,6 13,5 12,0 15,2 17,8 16,7 17,0 14,1 14,3 14,0 21,7 12,5 17,1 13,3 14,1 11,6 9,6 5,3 13,1 14,9 13,8 10,3 12,0 14,1 15,8 16,4 20,4 18,1 15,7 16,6

Index stáří v r. 2000 138,9 142,3 85,3 113,2 87,5 106,3 90,0 73,2 79,5 86,6 143,2 130,3 95,8 103,7 50,0 92,9 67,7 100,0 92,0 150,0 125,0 36,4 59,7 128,6 205,3 92,0 99,6 123,5 266,7 103,2 98,6 90,6 190,0 140,0 400,0 103,6 72,1 148,4 75,7 104,4 84,9 85,7 64,6 138,2 141,4 81,1 215,8 80,4 150,0 90,0 125,0 105,6 320,0 142,6 145,9 86,0 91,3


84,6 85,1 68,4 70,3 106,6 58,0 105,4 67,6 95,1 79,5 118,6 50,0 100,0 123,1 68,5 108,3 102,0 85,7 101,2 174,1 80,5 110,5 87,1 83,8 193,8 81,0 148,5 17,3 68,0 79,2 112,0 138,8 88,9 126,3 86,7 111,7 82,0 220,0 80,2 131,2 81,1 86,3 61,9 53,4 24,6 86,3 76,7 115,0 51,0 92,9 86,2 100,0 153,8 140,5 128,9 98,6 122,2


Obrázek 31

Tabulka 26 (Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001) Základní charakteristika vzdělání obyvatelstva ORP Pardubice k 1.3.2001 Obec

Index

Stupeň vzdělání (%) BV ZV VSO

SM

VON

VŠ

Barchov 25,3 33,3 38,4 18,1 7,2 Bezděkov 37,1 18,4 43,9 30,0 2,2 4,9 Borek 24,3 0,6 28,0 46,3 21,3 1,8 1,2 Bukovina nad Labem 22,8 29,0 47,2 19,9 0,6 2,3 Bukovka 32,3 27,0 40,4 23,9 3,7 4,7 Časy 21,8 31,7 45,1 16,2 4,2 1,4 Čeperka 37,9 0,4 19,4 41,4 27,3 3,5 7,1 Čepí 22,7 0,3 27,4 49,4 16,7 2,7 3,3 Černá u Bohdanče 30,3 25,9 43,4 24,4 2,0 3,9 Dašice 29,7 0,5 23,2 45,8 22,8 2,5 4,4 Dolany 24,1 1,1 26,2 47,5 19,9 1,4 2,8 Dříteč 23,4 26,4 49,2 16,8 1,0 5,6 Dubany 37,0 18,2 44,2 29,2 2,6 5,2 Hrobice 28,0 28,0 42,9 19,9 1,9 6,2 Choteč 19,8 18,2 49,8 17,8 4,4 7,6 Chýšť 21,8 24,8 52,7 20,0 0,6 1,2 Jezbořice 25,8 0,4 23,3 49,1 21,1 1,7 3,0 Kasalice 25,8 27,0 46,5 19,5 3,8 2,5 Kostěnice 28,4 0,2 23,7 46,2 23,0 2,1 3,3 Křičeň 20,9 0,9 30,7 46,0 15,8 5,1 Křičeň 20,9 0,9 30,7 46,0 15,8 5,1 Kunětice 23,6 24,1 51,9 20,3 1,4 1,9 Lány u Dašic 16,6 2,9 37,3 43,1 12,7 3,9 Lázně Bohdaneč 44,5 0,2 15,4 39,3 28,3 4,3 11,9 Libišany 23,8 25,0 50,6 17,7 2,0 4,1 Malé Výkleky 22,2 34,2 43,6 20,5 1,7 Mikulovice 30,7 22,3 46,5 23,2 3,1 4,4 Moravany 30,7 0,6 21,3 46,1 23,6 2,3 4,8 Němčice 23,6 23,5 52,9 20,6 2,0 1,0 Neratov 10,1 33,7 56,2 9,0 1,1 Opatovice nad Labem 38,4 0,2 19,5 41,1 26,4 3,6 8,4 Ostřešany 29,6 0,1 21,4 48,0 21,2 2,2 6,2 Pardubice 46,8 0,2 16,7 35,1 30,0 4,6 12,2 Plch 28,5 23,8 47,6 19,0 9,5 Podůlšany 20,2 25,6 54,3 10,1 2,3 7,8 Pravy 15,2 27,3 57,6 15,2 Ráby 35,7 0,2 19,0 30,6 25,2 3,1 7,4 Rohovádova Bělá 31,7 0,3 22,5 44,4 20,5 4,6 6,6 Rohoznice 27,1 26,1 45,4 21,1 2,3 3,7 Rokytno 27,1 26,4 44,4 19,4 2,5 5,2 Rybitví 23,6 0,5 30,6 43,6 17,5 2,2 3,9 Sezemice 35,4 0,5 20,9 42,8 26,3 2,5 6,6 Slepotice 22,0 23,9 52,8 16,9 3,1 2,0 Spojil 36,1 20,7 41,8 27,9 1,9 6,3 Srch 37,5 0,1 21,0 40,7 27,1 3,5 6,9 Srnojedy 28,0 21,1 47,8 20,3 3,0 4,7 Staré Hradiště 30,4 0,1 23,3 45,9 22,2 2,7 5,5 Staré Jesenčany 27,4 26,4 46,2 19,3 2,4 5,7 Staré Ždánice 24,4 0,2 27,4 47,6 20,2 1,9 2,3 Starý Mateřov 23,9 0,7 23,9 47,1 20,3 3,6 Stéblová 39,1 22,1 38,2 29,8 2,3 7,0 Třebosice 24,4 30,9 43,9 18,7 5,7 Úhřetická Lhota 20,3 0,6 26,0 53,1 1,7 2,8 Újezd u Sezemic 11,5 1,9 38,5 47,1 11,5 Vlčí Habřina 15,1 0,4 28,7 55,5 13,2 1,5 0,4 Voleč 29,6 25,9 44,1 24,1 2,2 3,3 Živanice 26,8 0,3 26,1 46,8 21,1 2,5 3,2 ORP Pardubice 42,9 BV – bez vzdělání, ZV – základní vzdělání, VSO – vyučení a střední odborné vzdělání bez maturity, SM – úplné střední vzdělání s maturitou, VON – vyšší odborné vzdělání vč.nástavbového, VŠ – vysokoškolské vzdělání

Vzdělanost obyvatelstva Výše uvedený popis úrovně vzdělanosti obyvatelstva ORP Pardubice používá údaje z posledního SLDB k 1.3.2001. Ve Tabulce 26, ve sloupci index, je uveden podíl obyvatel s vyšším vzděláním ukončeným maturitou nebo vysokoškolským diplomem (tj. SM+VON+VŠ), který charakterizuje souhrnně úroveň vzdělání obyvatel obce a ORP. Vysoký průměrný index vzdělanosti - především vysokým počtem vysokoškoláků - výrazně ovlivňují města Pardubice a Lázně Bohdaneč, při vypuštění města Pardubic z výpočtu se index sníží na hodnotu 27,5. Vysoký index vzdělanosti mají všechna města. Obce s vyšším indexem (Ráby, Spojil, Staré Hradiště, Dubany) jsou situovány především v zázemí Pardubic, případně Lázní Bohdaneč (Černá u Bohdanče) a v prostoru mezi oběma krajskými městy (Stéblová, Srch, Opatovice nad Labem a Čeperka), případně na dopravních trasách k regionálním centrům (Mikulovice, Rohovádova Bělá a Bukovka).Výrazný, ne však pravidelný, vliv na index má stáří obyvatel obcí (Neratov, Újezd u Sezemic a Vlčí Habřina). U ostatních obcí s vysokým indexem stáří je index vzdělanosti průměrný. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu V následující Tabulkách 27 a 28 jsou uvedeny údaje o sociální struktuře obyvatelstva vycházející ze SLDB v roce 2001. Tabulka 27 (Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001) Počet obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v ORP Pardubice Muži

32

Ženy

0-14

15-59

60+

0-14

15-59

60+

9 343

39 163

9 984

9 038

39 338

14 113


Tabulka 28 (Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001) Charakteristika sociální struktury obyvatelstva ORP Pardubice k 1.3.2001

Obrázek 32

Obrázek 33

Obec

Celkem

Pohlaví Muži

Ženy

Barchov Bezděkov Borek Bukovina nad Labem Bukovka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dříteč Dubany Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Pardubice Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovádova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Voleč Živanice ORP Pardubice

162 260 196 215 395 182 927 410 256 1750 331 237 183 187 274 200 295 191 518 251 254 132 3 096 409 138 796 1 671 121 101 2 180 878 90 668 74 151 83 551 436 244 734 1 319 3 007 427 258 912 278 1 170 240 583 322 160 152 221 115 320 309 828 120 758

87 131 105 107 194 92 444 210 119 867 166 115 89 86 128 99 145 92 245 123 123 65 1 495 202 62 394 838 65 51 1 071 452 43 560 38 72 47 314 211 124 359 637 1 501 212 139 434 145 557 124 281 158 78 68 108 59 152 143 408 58 290

75 129 91 108 201 90 483 200 137 883 165 122 94 101 146 101 150 99 273 128 131 67 1 601 207 76 402 833 56 50 1 109 426 47 108 36 79 36 237 225 120 375 682 1 506 215 119 478 133 613 116 302 164 82 84 113 56 168 166 420 62 468

S – svobodní, V a Z – vdané a ženatí, R – rozvedení, O - ovdovělí

33

Rodinný stav % S VaZ

R

O

35,8 36,9 36,2 33,5 38,7 40,1 38,3 40,2 37,5 36,7 39,3 34,2 31,1 36,9 37,2 39,0 34,2 40,8 35,7 37,5 33,9 42,4 36,5 35,2 34,1 33,9 34,6 42,1 35,6 37,1 34,4 34,8 31,1 35,9 38,6 45,2 36,9 31,1 37,1 34,5 35,9 39,6 34,1 35,3 37,1 36,6 30,8 36,4 34,5 37,5 38,2 37,6 33,9 34,4 35,0 36,0

7,4 2,3 4,6 4,7 4,3 4,4 5,5 8,0 4,7 7,3 5,4 6,8 4,4 7,0 5,5 3,0 3,1 2,1 5,0 5,2 8,3 6,1 6,9 3,4 4,3 5,9 5,4 6,6 5,9 5,9 5,0 9,5 1,4 9,3 3,6 2,4 6,2 5,3 3,7 11,3 5,5 7,0 7,8 3,0 6,5 6,8 2,5 4,6 5,9 6,3 5,3 5,0 7,0 4,1 3,9 6,4

11,1 8,8 7,1 8,4 6,6 10,4 6,9 6,6 7,8 7,6 9,1 10,5 6,6 7,5 6,9 6,0 5,8 6,3 9,3 11,2 9,1 8,3 5,7 9,3 13,0 7,4 8,0 9,9 7,9 7,4 7,2 7,2 12,2 10,6 6,0 5,6 7,8 10,7 7,8 8,9 8,1 8,9 4,7 6,3 7,6 8,0 6,7 9,3 8,7 7,5 8,6 9,0 8,7 11,3 7,1 9,4

45,7 51,9 52,0 53,0 50,4 45,1 49,1 44,9 50,0 48,3 45,9 48,1 57,4 48,7 48,9 52,0 56,9 50,8 49,2 46,2 48,4 43,2 50,6 52,1 48,6 52,6 51,8 41,3 50,5 49,3 53,1 47,8 55,4 44,4 51,8 46,5 49,1 51,6 50,8 45,2 50,4 43,8 52,3 55,4 48,9 48,4 59,2 49,7 50,6 48,8 48,0 48,4 50,4 50,3 53,4 48,2


Tabulka 29 (Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a ČSÚ 2001) Demografické indexy a průměrný věk v obcích ORP Pardubice

Obrázek 34

Obrázek 35 Věková struktura obyvatel

(Zdroj: ČSÚ)

34

Obec

IS 2000

IS 2010

IEZ 2000

IEZ 2010

Ø věk 2001

Ø věk 2010

IV 2001

Barchov Bezděkov Borek Bukovina n.L. Bukovka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohd. Dašice Dolany Dříteč Dubany Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Moravany Němčice Neratov Opatovice n.L. Ostřešany Pardubice Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovl. Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sez. Vlčí Habřina Voleč Živanice ORP Pce

138,90 142,30 85,30 113,20 87,50 106,30 90,00 73,20 79,50 86,60 143,20 130,30 95,80 103,70 50,00 92,90 67,70 100,00 92,00 150,00 125,00 36,40 59,70 128,60 205,30 92,00 99,60 123,50 266,70 103,20 98,60 90,60 190,00 140,00 400,00 103,60 72,10 148,40 75,70 104,40 84,90 85,70 64,60 138,20 141,40 81,10 215,80 80,40 150,00 90,00 125,00 105,60 320,00 142,60 145,90 86,00 91,30

84,60 85,10 68,40 70,30 106,60 58,00 105,40 67,60 95,10 79,50 118,60 50,00 100,00 123,10 68,50 108,30 102,00 85,70 101,20 174,10 80,50 110,50 87,10 83,80 193,80 81,00 148,50 17,30 68,00 79,20 112,00 138,80 88,90 126,30 86,70 111,70 82,00 220,00 80,20 131,20 81,10 86,30 61,90 53,40 24,60 86,30 76,70 115,00 51,00 92,90 86,20 100,00 153,80 140,50 128,90 98,60 122,20

35,09 36,43 51,29 63,40 48,37 61,03 40,06 43,06 47,64 48,59 45,07 49,25 43,06 39,53 45,56 47,06 55,28 53,93 49,25 52,67 56,25 52,44 49,10 41,64 73,48 43,88 41,44 46,84 54,08 46,35 46,20 41,64 60,51 45,35 47,13 28,21 50,08 45,56 48,59 46,84 47,06 41,04 43,00 41,84 38,89 41,90 42,86 50,36 47,71 55,43 93,80 55,68 59,08 62,60 41,84 44,36 42,86

35,09 49,93 35,87 40,99 44,72 53,69 36,10 39,47 39,08 31,10 34,41 49,25 44,93 39,14 39,86 32,10 40,65 46,20 47,49 47,35 35,14 36,99 42,05 44,65 64,31 41,44 46,84 32,28 49,93 37,36 40,26 44,09 54,95 43,88 43,68 37,17 44,93 46,20 39,08 43,27 42,45 43,68 43,47 38,17 36,56 39,28 52,44 34,72 43,88 33,33 43,89 46,20 37,12 53,61 47,49 46,20 43,06

41 39,2 38,9 38,3 37,4 37,4 37,4 36,1 36,4 38,4 38,7 40,5 39,1 39,3 37,8 37,3 36,9 38,2 38,5 40 37,7 36,6 36,2 37,6 43,3 39,2 39,5 37,2 44,8 37,1 39,8 40 43,8 39,9 35,7 39,3 37,4 43 37,2 40,6 38,2 37,6 39,1 38,5 36,9 37,8 41,1 38,4 41 37,3 38 38,3

39,21 40,51 39,11 38,61 40,21 36,31 40,61 38,41 40,31 37,81 40,81 36,41 39,71 42,01 37,81 40,11 39,91 39,71 39,91 43,21 40,31 39,41 38,81 40,41 46,11 38,51 43,31 31,31 41,01 37,81 40,41 42,21 39,81 42,91 38,31 42,11 39,51 46,31 38,21 41,41 39,11 39,41 36,71 37,11 34,51 39,41 38,81 40,91 36,31 39,21 37,91 39,31 43,01 43,91 42,81 40,41 41,30

25,3 37,1 24,3 22,8 32,3 21,8 37,9 22,7 30,3 29,7 24,1 23,4 37 28 19,8 21,8 25,8 25,8 28,4 20,9 23,6 16,6 44,5 23,8 22,2 30,7 30,7 23,6 10,1 38,4 29,6 46,8 28,5 20,2 15,2 35,7 31,7 27,1 27,1 23,6 35,4 22 36,1 37,5 28 30,4 27,4 24,4 23,9 39,1 24,4 20,3 11,5 15,1 29,6 26,8 42,9

41,4 38,4 40,1


Tabulka 30 (Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.) Přirozená měna a migrace obyvatel v obcích ORP Pardubice za období 2000 – 2009 Obec

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační saldo

Barchov Bezděkov Borek Bukovina n.L. Bukovka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohd. Dašice Dolany Dříteč Dubany Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Moravany Němčice Neratov Opatovice n.L. Ostřešany Pardubice Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovl. Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sez. Vlčí Habřina Voleč Živanice ORP Pce

15 32 26 25 35 34 79 48 15 204 29 43 22 20 37 13 35 21 43 27 22 13 336 42 8 84 145 33 11 255 81 8379 11 12 9 41 57 12 75 143 352 52 30 135 89 124 39 50 51 15 21 30 10 31 27 87 11715

21 21 21 25 39 21 74 58 23 192 32 31 21 18 24 18 21 18 52 23 25 13 235 38 21 77 200 15 16 208 107 8812 13 14 9 47 37 24 61 148 312 40 27 106 26 99 26 59 37 10 15 25 15 38 35 72 11815

-6 11 5 0 -4 13 5 -10 -8 12 -3 12 1 2 13 -5 14 3 -9 4 -3 0 101 4 -13 7 -55 18 -5 47 -26 -433 -2 -2 0 -6 20 -12 14 -5 40 12 3 29 63 25 13 -9 14 5 6 5 -5 -7 -8 15 -100

62 57 76 38 86 123 342 133 91 1781 128 188 93 57 155 55 89 51 171 100 87 42 1152 113 6 452 605 416 56 1044 299 17383 25 21 45 188 153 58 265 756 1304 105 271 574 445 627 119 262 235 99 113 81 45 44 76 254 31696

33 69 38 38 76 95 280 135 46 907 67 51 40 47 80 41 42 39 173 129 59 31 911 79 17 164 397 51 25 527 167 18573 5 32 30 109 78 34 163 643 705 100 78 185 126 346 74 159 52 41 49 51 39 77 48 200 26851

29 -12 38 0 10 28 62 -2 45 874 61 137 53 10 75 14 47 12 -2 -29 28 11 241 34 -11 288 208 365 31 517 132 -1190 20 -11 15 79 75 24 102 113 599 5 193 389 319 281 45 103 183 58 64 30 6 -33 28 54 4845

Poznámky k tabulce 28: IS – index stáří IEZ – index ekonomického zatížení I V – index vzdělanosti Poznámky k tabulce 29:

Rozdíl v celkové změně obyvatel oproti výsledkům v tabulce celkové změny populace za období 2000-2010 je způsoben zpřesněním údajů z výsledků SLDB 2001

Tabulka 31 (Zdroj: ČSÚ 2010) Přirozená měna a migrace obyvatel v ORP Pardubice za období 2000 - 2009 Rok

Celkový přírůstek

Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhováním

Živě narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0 -52 -51 -601 -237 732 878 1722 1 865 787

-126 -167 -162 -185 -34 -96 -9 237 199 245

-147 115 111 -416 -203 828 887 1 485 1666 542

1 017 966 1 023 1 047 1 131 1 097 1 222 1 386 1 422 1 426

1 143 1 133 1 185 1 232 1 165 1 193 1 231 1 149 1 223 1 181

1 171 1 391 1 770 1 577 1 547 2 379 2 555 3 645 3 590 2 386

1 318 1 276 1 659 1 993 1 750 1 551 1 668 2 160 1 924 1 844

(Zdroj: ČSÚ 2010) Graf přirozené měny a migrace obyvatel v ORP Pardubice za období 2000 - 2009

V Obrázku 36 je znázorněn přehled přirozeného přírůstku obyvatel. Je zde uveden procentuelní podíl celkového přirozeného přírůstku obyvatel za období 2000 až 2009 z Tabulky 30. Procentuelní podíl je vztažen k počtu obyvatel v roce 2001. V Obrázku 37 je znázorněno saldo migrace obyvatel. Je zde uveden procentuelní podíl celkového salda migrace obyvatel za období 2000 až 2009 z Tabulky 30. Procentuelní podíl je vztažen k počtu obyvatel v roce 2001. 35


Obrázek 36

Vyhodnocení stavu a vývoje sociodemografických podmínek Ve výše uvedených tabulkách a kartogramech je sledováno šest základních sociodemografických ukazatelů. Hustota zalidnění, populační vývoj, věková struktura, vzdělanost, přirozená měna a migrace, a charakteristika sociální struktury obyvatelstva. Hustota zalidnění Nejvyšší hustota obyvatel k 31.12.2009 je v Pardubicích a v jejich nejbližším okolí. Se rostoucí vzdáleností od města postupně klesá. Nejnižší je v okrajových částech správního území, zvláště pak na SZ a SV. Údaje jsou uvedeny v Tabulce 21 a Obrázku 30. Populační vývoj V poměrně krátkém šestiletém období od SLDB 2001 do konce roku 2007 lze sledovat výrazný rozvoj počtu obyvatelstva některých obcí v prostoru mezi Pardubicemi a Hradcem Králové a obcí v zázemí Pardubic (tzv. příměstského venkova). Výrazně roste také město Dašice. V dalších letech 2008 až 2009 tento trend pokračoval. Důvody tohoto vývoje je možné hledat ve vysokém rozvojovém potenciálu území mezi oběma krajskými městy společně s dobrou dopravní dostupností a příležitostmi ve využití služeb obou velkých měst. V příměstském prostoru Pardubic se projevuje vliv suburbanizace. Za roky 2008 a 2009 došlo v celé ORP Pardubice k nárůstu počtu obyvatel přibližně o 2,2%, počet obyvatel ve čtyřech uvedených městech se zvýšil o 1,2%, v Pardubicích o 0,9%. Vzhledem ke značnému nárůstu obyvatel v některých malých obcích (až o desítky %), však z celkového počtu obyvatel ORP ve čtyřech uvedených městech bydlí o 1,5% obyvatel méně, v Pardubicích dokonce o 8,3%. Obyvatelé z měst odcházejí do obytných satelitů budovaných v okolních obcích. Věková struktura Z Tabulek 25 a 29 a z Obrázků 31, 32 a 34 je zřejmá současná věková struktura a její srovnání s rokem 2000. Nejvyšší průměrný věk obyvatel je v Pardubicích a v jejich nejbližším okolí. Nejnižší průměrný věk je v obcích Němčice a Srnojedy, kde se do nově vzniklých satelitů přistěhovala mladá generace. Důležitou charakteristikou věkové struktury obyvatel je index ekonomického zatížení. Vypovídá o poměru počtu seniorů a dětí k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku. Nejpříznivější je v Němčicích, Chýšti, na Dašicku a Ždánicku, nejvyšší je v Malých Výklecích, Vlčí Habřině, Časech a Třebosicích. V Pardubicích a v jejich okolí dosahuje střední hodnoty z celého správního území ORP. Spolu s indexem stáří charakterizuje proces demografického stárnutí v území. Index stáří vyjadřuje poměr počtu seniorů k počtu dětí. Nejpříznivější je v obcích Němčice a Srnojedy, nejvyšší je v Malých Výklecích, Rohoznici a v Křični. V Pardubicích a v jejích nejbližším okolí dosahuje také vysokých hodnot. Obecně lze říci, že průměrný věk a počet seniorů se stále pomalu zvyšuje.

Obrázek 37

Vzdělanost V Tabulce 26 a Obrázku 33 jsou uvedeny údaje o vzdělanosti obyvatel ze SLDB 2001. Novější nejsou zatím k dispozici. Největší vzdělanost je v Pardubicích a jejich nejbližším okolí, dále pak na Bohdanečsku, Opatovicku a Sezemicku. Nejnižší míra vzdělanosti je v Újezdu u Sezemice a v Neratově. Přirozený přírůstek a migrace obyvatel V Tabulce 30 jsou uvedeny údaje o přirozeném přírůstku obyvatel a o jejich migraci. V Tabulce 29 je uveden celkový přírůstek a migrační saldo za léta 2000 až 2009. Procentuelní vyjádření je vztaženo k počtu obyvatel v roce 2001 uvedeném v Tabulce 23 a je graficky vyjádřeno v Obrázcích 36 a 37. Z grafického vyjádření vyplývá, že na Bohdanečsku, Opatovicku, Sezemicku, Dašicku a v některých menších obcích je přirozený přírůstek vyrovnaný nebo mírně kladný (narozených je stejně nebo mírně více než zemřelých). V Němčicích a Srnojedech a v menší míře také v Časech a Starých Jesenčanech je přirozený přírostech vysoký. Do těchto obcí se v posledních letech do nově vzniklých satelitů přistěhovala mladá generace. Na Pardubicku, Moravansku, Ždánicku a v okolí Chýště je přírůstek nižší, nebo mírně záporný (narozených je méně než zemřelých). V Neratově a v Malých Výklencích je tento stav výrazný. Z Obrázku 37 je pak zřejmé, že obyvatelé se stěhují z Pardubic do okolních obcí, kde vznikají obytné satelity. V posledních letech se tak prudce zvýšil počet obyvatel zejména v Němčicích, Srchu, Starém Mateřově, Spojilu, výrazně rostou také Staré Jesenčany, Mikulovice a Dašice. 36


Graf počtu dokončených bytů v letech 2006 až 2009

Sociální struktura obyvatel Z celkového počtu obyvatel ORP Pardubice zjištěných ze SLDB 2001 bylo 48% mužů a 52% žen. Mladší a střední ročníky jsou co do pohlaví vyrovnané, ve vyšších ročnících převažují ženy. Z hlediska rodinného stavu bylo přibližně 37% obyvatel svobodných, 50% vdaných nebo ženatých, 5% rozvedených a 8% ovdovělých. Údaje jsou uvedeny v Tabulce 28 a Obrázku 35.

(Zdroj: ČSÚ 2010)

Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti sociodemografie je uvážlivý rozvoj obcí. Budování obytných satelitů sebou přináší sociální a demografické problémy, které se pak odráží v dalších oblastech, jako např. ve zvýšených nárocích na infrastrukturu, občanské vybavení a dopravu. Kromě částečného vlivu na migraci však nemůže územní plánování většinu hodnocených sociodemografických ukazatelů ovlivnit.

A2.2.8 Bydlení Bydlení představuje domovské zázemí obyvatel žijících na určitém území. Pro potřeby územního plánování rozlišujeme bydlení v bytových domech, rodinných domech a přechodná bydlení v ubytovacích zařízeních. Posuzován je počet dokončených bytů a domů v posledních letech a kvalita bydlení. Kvalitu představuje stáří, vybavení, počet místností a podlahová plocha na obyvatele bytu nebo domu. Bydlení úzce souvisí se sociodemografickými poměry a s hospodářskými podmínkami v území. Zdrojem dat jsou údaje ČSÚ ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Údaje o dokončených bytech jsou z let 2004 až 2009. Dokončené a zrušené byty Tabulka 32 Počet dokončených bytů v letech 2004 až 2009

(Zdroj: ČSÚ 2010)

Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel

Dokončené byty

Tabulka 34 Bytová výstavba podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2004

2005

2006

2007

2008

2009

369

386

530

761

731

553

3,1

3,2

4,4

6,2

5,9

4,4

Kraj, správní obvody Dokončené byty obcí s rozšířenou působ2007 2008 2009 ností Pardubický kraj

Tabulka 33 Počet zrušených bytů v letech 2004 až 2009

(Zdroj: ČSÚ 2010)

Zrušené byty 2004

7

2005

9

2006

12

2007

15

2008

7

2009

5

Počet dokončených bytů v jednotlivých letech má stoupající tendenci a od roku 2004 se zdvojnásobil. V posledních letech se stoupající trend zastavil a počet dokončených bytů o cca ¼ poklesl. Ve srovnání s ostatními správními obvody v Pardubickém kraji je počet dokončených bytů v ORP Pardubice nejvyšší. Největší podíl na počtech dokončených bytů má město Pardubice a jeho nejbližší okolí. Dle trendu posledních let převažuje podíl bytů v rodinných domech.

37

Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel

Zrušené byty

2007

2008

2009

2007

2008

2009

1866

1847

1616

3,4

3,0

2,96

54

57

48

Česká Třebová

37

79

33

2,0

4,2

1,8

3

3

1

Hlinsko

14

32

96

0,7

1,5

4,5

-

-

-

Holice

86

64

99

5,2

3,8

5,8

3

5

6

Chrudim

161

276

209

2,0

3,3

2,5

14

16

9

Králíky

23

18

17

2,5

2,0

1,9

1

1

1

Lanškroun

222

127

123

9,9

5,6

5,4

5

-

6

Litomyšl

98

82

59

3,7

3,1

2,2

-

1

1

Moravská Třebová

46

56

36

1,7

2,1

1,3

-

2

-

Pardubice

761

731

553

6,2

5,9

4,4

15

7

5

Polička

96

39

71

4,9

2,0

3,7

2

1

1

Přelouč

80

48

58

3,4

2,0

2,4

1

1

2

Svitavy

63

103

57

2,0

3,2

1,7

-

1

1

Ústí nad Orlicí

63

62

30

2,4

2,3

1,1

6

13

5

Vysoké Mýto

43

55

63

1,3

1,7

1,9

1

3

5

Žamberk

73

75

112

2,5

2,6

3,8

3

3

5


Tabulka 37 Domovní fond v ORP Pardubice v r. 2001

Stáří bytů Více než polovina bytů v ORP Pardubice je z období poválečného, z let 1946 až 1980. Výstavba z posledních let není v těchto číslech zahrnuta a bude k dispozici až po roce 2011 po dalším sčítání obyvatel. Nejvyšší podíl na bytovém fondu má město Pardubice. V řadě obcí je poměr stáří bytů téměř vyrovnaný, v některých menších obcích dokonce převažují byty z nejstarší kategorie.

Trvale obydlené domy

Neobydlené domy z toho rodinné domy

1970

Tabulka 35 Stáří bytů v ORP Pardubice v %

1980

1991

1920-1945

1946-1970

1971-1980

1981-1990

1991-2001

5

12

34

26

15

8

15 247

15 917

16 013

počet

v%

průměrné stáří domu celkem v letech

13 809

84,0

44,5

2001


do r. 1919


16 448

2 150

Tabulka 38 Bytový fond v ORP Pardubice v r. 2001 Struktura bytů

Neobydlené byty

Z celkového počtu je 35% bytů v rodinných domech (ve městě Pardubice to je 21%) a z celkového počtu domů je 84% domů rodinných (ve městě Pardubice to je 73%).

z toho v rodinných domech

34 034

k bytovým domům

stavebními upravami nebytových prostorů

k rodinným domům

v domech s pečovat. službou a domovech penzionech

v bytových domech

v nástavbách, přístavbách a vestavbách

V nebytových objektech

v tom v rodinných domech

Dokončené byty celkem

Tabulka 36 (Zdroj: ČSÚ 2010) Dokončené byty podle druhu budovy v okresech Pardubického kraje

14 343

6 015

4 768

1 464

484

586

306

720

Chrudim

2 249

1 010

607

266

55

172

50

89

Pardubice

5 673

2 517

2 093

423

135

135

71

299

Svitavy

2 453

1 051

832

274

60

41

76

119

Ústí nad Orlicí

3 968

1 437

1 236

501

234

238

109

213

1847

1153

486

97

52

16

11

720

308

184

78

15

4

16

-

11

44 601

2001

celkem

46 365

počet

v%

16 444

35,5

843

586

187

35

29

-

4

2

Svitavy

278

174

76

17

-

-

3

8

Ústí nad Orlicí

418

209

145

30

19

-

4

11

1612

995

372

81

22

50

42

50

Chrudim

306

215

8

20

1

50

4

8

Pardubice

710

407

256

23

5

-

8

11

Svitavy

218

133

23

17

1

-

18

26

Ústí nad Orlicí

378

240

85

21

15

-

12

8

593

1 378

Průměrný počet osob na:

1 trvale obydlený byt

1 obytnou místnost 2 8m a větší

Průměrná obytná plocha na 1 osobu 2 vm

Podíl bytů III. a IV. kategorie v%

2,58

0,96

18,5

1,7

v tom okresy:

Pardubice

obydlené přechodně

Tabulka 39 Vybrané ukazatele úrovně bydlení v ORP Pardubice v r. 2001 (Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001)

2008

Chrudim

4 588

sloužící k rekreaci

Technická vybavenost bytů se rok od roku zlepšuje. V údajích za celý Pardubický kraj se uvádí: Vybavenost elektřinou a dodávkou vody se považuje za 100 % a nesleduje se. Ve všech formách bytové výstavby klesl podíl bytů vybavených plynovodní přípojkou, s výjimkou nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům, kde byl stejný jako v roce 2006. Bez přívodu plynu bylo v roce 2007 dokončeno 33,6 % bytů. Více jak polovina nových rodinných domů byla napojena na kanalizační síť (67,9 %). Vlastní čističku odpadních vod mělo 9,9 % rodinných domů. Vytápění u rodinných domů bylo řešeno převážně centrálně (90,9 % centrální domovní, 0,3 % centrální dálkové). Oproti tomu z bytových domů jich bylo vytápěno centrálně domovně 42,5 % a centrálně dálkově 43,2 %.

v tom okresy:

Kraj celkem

41 645

1991

z toho

Kvalita bydlení.

1998 - 20071) Kraj celkem

1980

566


Trvale obydlené byty

1970

z toho sloužící k rekreaci

celkové plochy 2 vm

obytné plochy 2 vm

obytných místností 2 8m a větších

73,9

48,2

2,71

2009 Kraj celkem v tom okresy:

V posledních letech dochází ke zvyšování průměrné obytné plochy na osobu, která se již blíží ke 20 m2 v bytových domech a ke 30 m2 v rodinných domech. V Tabulce 40, Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí v SO ORP Pce, jsou uvedeny údaje pro jednotlivé obce správního území ORP Pardubice. Z uvedených údajů lze konstatovat, že úroveň bydlení a technického vybavení bytů ve správním území ORP Pardubice je na velmi dobré úrovni a odpovídá současným požadavkům.

1) do počtu dokončených bytů celkem nejsou v roce 1998 zahrnuty dokončené byty v domech s pečovatelskou službou a domovech - penzionech, v nebytových objektech a byty vzniklé stavebními úpravami nebytových prostorů

38


Tabulka 40 obec Barchov Bezděkov Borek Bukovina nad Labem Bukovka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dříteč Dubany Hostovice Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Pardubice Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Voleč Živanice


Vyhodnocení stavu a vývoje v oblasti bydlení.

Trvale obydlené byty vybavené vodovodem

plynem

koupelnou

splach. WC

ústř. topením

50 85 61 77 131 57 291 123 81 600 114 92 70 75 59 85 66 97 60 180 77 80 43 1 078 135 48 255 572 42 36 778 303 35 488 26 51 26 155 143 100 242 503 1 073 147 88 302 90 397 81 196 111 58 44 69 45 116 112 279

34 71 47 57 93 46 91 75 398 78 83 57 45 47 69 35 82 37 144 59 70 24 566 109 27 200 439 35 17 520 247 30 655 23 38 117 97 64 159 488 886 116 62 243 74 345 61 115 90 13 37 55 31 98 83 211

47 83 60 73 127 55 287 120 81 573 109 83 65 71 56 82 64 94 59 173 76 79 42 1 041 132 45 237 557 41 28 762 292 35 101 23 50 25 152 141 95 230 501 1 029 145 88 300 86 386 76 184 106 56 44 68 41 113 106 271

41 78 58 66 123 52 284 118 80 556 104 82 64 70 54 80 60 92 52 157 74 72 40 1 028 128 39 234 529 40 27 758 276 34 992 22 48 21 148 132 94 224 500 981 127 83 297 87 365 74 173 99 52 42 59 36 105 98 265

33 71 49 59 113 35 272 102 73 458 83 72 59 56 48 68 51 82 41 140 64 66 37 985 116 38 221 487 36 27 639 261 32 092 18 35 13 132 118 74 186 284 941 127 68 255 80 341 67 156 94 39 36 54 31 94 89 233

Počet dokončených bytů od roku 2004 stále stoupá. Prudký vzestup byl zaznamenán v letech 2007 a 2008, kdy vzrostl téměř na dvojnásobek oproti roku 2004. V roce 2009 došlo k znatelnému poklesu vlivem hospodářské recese přibližně na úroveň roku 2006. Technická vybavenost a kvalita bydlení se neustále zlepšuje. Lze předpokládat, že se snižuje počet osob na jeden trvale obydlený byt i počet osob na jednu obydlenou místnost. Kromě počtu dokončených bytů jsou všechny uvedené údaje ze SLDB 2001 a nelze je tedy zatím porovnávat. Nové údaje budou k dispozici po dalším sčítání v roce 2011 Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti bydlení je uvážlivý rozvoj obcí, zvláště v rozsahu navrhovaných ploch pro bydlení vzhledem k velikosti a vybavení obce. Problémem může být nedostatečná vyváženost ploch pro bydlení a ploch podmiňující kvalitní bydlení (drobná občanská vybavenost v místě, vznik veřejných prostranství, chodníky, cykl. stezky). Počet dokončených bytů a kvalitu bydlení může územní plánování ovlivnit jen nepřímo vymezením ploch pro bydlení. A2.2.9 Rekreace Správní území ORP Pardubice nepatří z hlediska turistiky a rekreace mezi atraktivní oblasti. Návštěvníci z jiných regionů přijíždějí ve větší míře jen několikrát v roce, v době pořádání akcí jako je např. Velká Pardubická nebo Zlatá přilba. V té době je také znatelný nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit a dalších služeb. V posledních letech je určitou příležitostí civilní provoz Pardubického letiště. To ročně odbavilo až 90 tis. cestujících, ale většina z nich se déle nezdrží a pokračuje do Prahy a Karlových Varů. V posledních letech počet odbavení vlivem hospodářské recese klesá. Město Pardubice může nabídnout k návštěvě svoji městskou památkovou rezervaci, zámek, muzeum a dominantu regionu, Kunětickou horu s gotickým hradem, s možností dalekého výhledu. Nedaleko je lázeňské město Lázně Bohdaneč s kolonádou a lázeňským parkem a také město Dašice s historickým náměstím a přilehlou městskou památkovou zónou. Počet míst k ubytování je ve vazbě na stávající návštěvnost Pardubic v průměru dostačující, což ovšem neplatí v době konání významných akcí. Z ubytovaných hostů je 16% cizinců, průměrná doba pobytu je 4 dny. Využití lůžek v ubytovacích zařízeních se pohybuje kolem 25 procent. Ubytovací kapacita v ORP Pardubice v roce 2009 činí 43 ubytovacích zařízení a 1 lázeňské. Tabulka 41

(Zdroj: ČSÚ 2010)

Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 2006

2007

2008

2009

32

41

39

43

Tabulka 42

39

(Zdroj: ČSÚ 2010)

Obec

Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem k 31.12.2009

Počet lázeňských léčeben k 31.12.2009

Čeperka Dříteč Hrobice Lázně Bohdaneč Opatovice nad Labem Pardubice Ráby Rybitví

1 1 1 6 1 29 2 2

0 0 0 1 0 0 0 0


Počty lůžek v ubytovacích zařízeních

(Zdroj: vlastní šetření 2008)

K místní formě rekreace patří také zahrádkářské a chatové oblasti. Nachází se hlavně v okrajových částech Pardubic. Mezi největší patří osady Českého zahrádkářského svazu Jesničánky v prostoru Nových Jesenčan a v lokalitě u městského hřbitova a zahrádkářská osada Ležánka. Chatové oblasti se nachází v prostoru Hůrek podél toku Haldy a starých ramen Labe. Další se leží mezi Lázněmi Bohdaneč a Černou u Bohdanče a také u Labe mezi Srnojedy a Opočínkem.

Hotely: Pardubice – 907 lůžek Lázně Bohdaneč – 106 lůžek Penziony: Pardubice – 392 lůžek Opatovice nad Labem – 15 lůžek Hrobice – 37 lůžek Lázně Bohdaneč – 80 lůžek Srch – 31 lůžek Staré Hradiště (Hradiště na Písku) – 6 lůžek Ráby – 62 lůžek

Vyhodnocení stavu a vývoje v oblasti rekreace. Zdejší rovinná, zemědělsko průmyslová krajina s malým podílem zeleně, není příliš turisticky atraktivní. Větší příliv turistů Pardubicko zaznamenává jen při konání akcí jako je dostih Velká Pardubická a závod na ploché dráze Zlatá přilba. Obě akce mají dlouhou tradici a přilákají každoročně množství návštěvníků ze zahraničí. Některé části území však mají značný potenciál pro kratší víkendové výlety a pro každodenní rekreaci. Jde především o Bohdanečsko, Opatovicko a Kunětickou horu a její okolí. Velkou příležitostí v každodenní rekreaci obyvatel je další zpřístupnění volné krajiny a využití okolí vodních toků procházejících městy. V Pardubicích je to okolí Labe od Srnojed po Kunětice a okolí Chrudimky od soutoku s Labem po Nemošice, případně po Hostovice.

Hostely: Pardubice – 205 lůžek Autokempy: Pardubice, Lázně Bohdaneč, 82 lůžek v chatkách

Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti rekreace je vytvoření předpokladů pro zpřístupnění volné krajiny v okolí obcí pro možnost každodenní rekreace jejich obyvatel (procházky, rekreační běh, venčení psů, hry dětí, apod). Příležitostí je spolupráce se zpracovateli komplexních pozemkových úprav při návrhu polních cest a dalších technických opatření.

Léčebné lázně Lázně Bohdaneč – 597 lůžek Z hlediska místní a příměstské rekreace je významná již zmíněná Kunětická hora. Dále pak vytěžené písníky v okolí Čeperky a Stéblové pro koupání a odpočinek u vody. Území je svou rovinatostí příznivé pro cyklistiku. Prochází tudy celostátní cyklotrasa Labská stezka a řada dalších stezek regionálního a lokálního významu. Samotné město Pardubice disponuje více než 30 km cyklostezek. V menší míře je tu provozováno jezdectví a v okolí obcí Spojil a Veská existují značené hipostezky. Obrázek 38

A2.2.10 Hospodářské podmínky Základní charakteristika Pardubicko je nejvýznamnějším centrem pardubického kraje a má celorepublikový hospodářský význam. Nejdůležitější je z tohoto pohledu Pardubická aglomerace. Základním pilířem ekonomiky je zde tradičně zpracovatelský průmysl. Průmyslová základna je relativně silná a hospodářský rozvoj je ovlivněn především stabilitou podnikatelského prostředí. Území je dobře dostupné jak po železnici, tak po silnici. Hustota dopravní sítě je, s výjimkou jihovýchodní části, dostatečná. V různé míře jsou zastoupena všechna odvětví. Značný význam mají závody zpracovatelského průmyslu chemického, elektrotechnického, automobilového a potravinářského. Specifická odvětví jsou na území ORP Pardubice zastoupena v menší míře těžbou štěrkopísků. Hospodářské podmínky Pardubicka jsou významně ovlivněny blízkostí měst Hradce Králové a Chrudimi.

(Zdroj: vlastní šetření 2009)

Primární sektor – zemědělství, lesnictví, rybářství Vzhledem k charakteru krajiny, úrodným půdám a historickým tradicím, má tento sektor na hospodářství významný podíl. Zastoupena je rostlinná i živočišná výroba. Zemědělská půda je obhospodařována zemědělskými společnostmi, v malou měrou je zastoupeno soukromé hospodaření. V severozápadní a jihovýchodní části regionu je obhospodařována spíše soukromými subjekty (v jihovýchodní části přistupují i menší organizace – např. ZOD Stolany, Agrodružstvo Jeníkovice, Agro Trade Staré Čívice, popřípadě v této části regionu hospodaří subjekty, které mají středisko v jiném ORP – např. První zemědělská a.s. Tuněchody). Jižní část regionu je obhospodařována společností Agrospol Hostovice, jihozápadní společností MORAS a.s. Moravany. Na Dašicku hospodaří AGRO Loučná spol. s.r.o. Severní část regionu, s výjimkou severozápadní části, kde hospodaří Zemědělské družstvo Chýšť, je obhospodařována Agrodružstvem Klas Křičeň. Střední část regionu je na východě obhospodařována Zemědělské a obchodní družstvo „Bratranců Veverkových“ Živanice a na západě společností ZEAS a.s., Pod Kunětickou horou se sídlem ve Starém Hradišti. Všeobecně nastává útlum v zemědělské výrobě a pokles zaměstnanosti v zemědělství, ačkoliv v regionu jsou příznivé půdní i klimatické podmínky pro tuto činnost. Některé zemědělské areály jsou již nefunkční, některé mají jinou funkci, např. skladové hospodářství, opravárenství apod. Lesnictví, vzhledem k minimální rozloze lesních pozemků v území, má na hospodářství vliv jen okrajový. Lesy v ORP Pardubice spravuje především s.p. Lesy ČR, na jihovýchodě a severovýchodě území je to Lesní správa Nasavrky, na ostatním území s výjimkou části lesů ve statutárním městě (Lesní společnost Hradec Králové) a v areálu Synthesia a.s. (Lesní správa Vysoké Chvojno) odbornou správu provádí Lesní správa Choceň. 40


Tabulka 44

Rybářství je provozováno hlavně na Bohdanečsku, kde má staletou tradici. Místní sádky zde provozuje Rybniční hospodářství s. r. o., Lázně Bohdaneč. Další rybí sádky se nachází v blízkosti soutoku Labe a Chrudimky. Ty provozuje Český rybářský svaz. Rybářství je provozováno také na rybnících Pohránovský a Újezdský. Hospodářský vliv je okrajový.

(Zdroj: ČSÚ 2010)

Ekonomická aktivita obyvatelstva správního obvodu ORP Pardubice k 14. 5. 2009 v tom zaměstnané osoby Ekonomicky z toho aktivní celkem celkem pracující

Sekundární sektor – průmysl, stavebnictví Tento sektor má nejvýznamnější vliv na hospodářství ve správním území Pardubice. Nejvýznamnější je odvětví chemické a elektrotechnické, které zde má mnohaletou tradici, dále pak potravinářské a v poslední době také odvětví automobilové. Chemický průmysl v posledních letech zaznamenává útlum a významný pokles výroby a zaměstnanosti. Rozvoj naopak zaznamenává elektrotechnika a výroba autodílů v důsledku nástupu zahraničních investorů. V menší míře jsou zastoupena i ostatní odvětví. Stavebnictví v poslední době prožíval rozvoj, v důsledku hospodářské recese je stavebnictví i průmysl v útlumu. Nové hospodářské aktivity zaznamenává hlavně centrum správního území, město Pardubice. Okolní obce zažívají hlavně rozvoj výstavby k bydlení. Firem, které v tomto hospodářském sektoru působí, jsou desítky.

47 460

44 368

z toho

důchodci

ženy na mateřské dovolené

2 038

775

nezaměstnaní

Ekonomicky žáci, neaktivní nepracující studenti celkem důchodci a učni

3 092

42 562

20 608

15 169

Ekonomická aktivita obyvatelstva správního obvodu ORP Pardubice k 19. 3. 2005 – pro porovnání 62 854

Terciární sektor – obchod a služby obyvatelstvu

58 773

2 504

1 049

4 081

57 240

27 250

Tabulka 45

V tomto sektoru je zřetelný postupný nárůst malých a středních podniků, poskytujících služby především v oblasti obchodu, ubytování a stravování, stavební výrobě, dopravě, vzdělávání. Z hlediska zaměstnanosti mají značný význam také velká obchodní centra a supermarkety. V důsledku hospodářské recese je i tomto sektoru znatelný útlum.

20 308

(Zdroj: ČSÚ 2010)

Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v ORP Pardubice k 31. 12. 2009 počet

Cestovní ruch

Zemědělství, lesnictví, rybolov

607

Průmysl ( těžba, zpracování, zásob. vodou a energí, odpady)

4132

Stavebnictví

3765

Z hlediska hospodářství nemá cestovní ruch na Pardubicku žádný zvláštní význam. Území není z tohoto pohledu nijak atraktivní a turistický ruch je zde poměrně malý.

Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží

7919

Doprava a skladování

833

Veřejná správa.

Ubytování, stravování a pohostinství

1453

Informační a komunikační činnosti

671

Peněžnictví a pojišťovnictví

869

Činnosti v oblasti nemovitostí

1513

Administrativní a podpůrné činnosti

598

Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

141

2009

Vzdělávání

570 392

Veřejná správa neprodukuje hospodářskou činnost, ale má význam z hlediska zaměstnanosti. V Pardubicích, které je zároveň správním centrem celého kraje, je celá řada úřadů a institucí státní správy a místní a krajské samosprávy, které patří mezi významné zaměstnavatele. Tabulka 43

Převažující činnost

(Zdroj: ČSÚ 2010)

Ekonomické subjekty se sídlem na území správního obvodu ORP Pardubice k 31.12. 2005 Ekonomické subjekty celkem (podle Registru ek. subjektů) fyzické osoby z toho samostatně hospodařící rolníci právnické osoby z toho obchodní společnosti

2006

2007

2008

28 807

29 256

29 835

30 579

30 889

Zdravotní a sociální péče

22 936

23 182

23 467

23 867

23 768

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

823

795

793

802

803

Činnosti domácností jako zaměstnavatelů

0

5 871

6 074

6 368

6 712

232 7 121

3 192

3 300

3 416

3 578

3 748

Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

1

Bez uvedení činnosti

457

Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ekonomické činnosti (%) 2005

2006

2007

2008

2009

zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov

3,5

3,4

3,4

3,5

2,0

průmysl

13,7

13,6

13,5

13,3

13,4

stavebnictví

11,0

11,2

11,6

11,7

12,2

obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží

27,9

27,4

27,2

26,2

25,6

2005

2006

2007

2008

2009 9 874

Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v průmyslových oborech, dále pak ve stavebnictví a obchodě. Na okrajích města Pardubice je několik oblastí se soustředěným průmyslem: - oblast městské industriální zóny Staré Čívice - oblast chemické výroby Semtín (cca 4800 zaměstnanců) - oblast Pardubičky, Černá za Bory, Drozdice - oblast zpracování ropných produktů PARAMO Svítkov

Počet subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců

9 102

9 061

8 143

9 611

1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky)

2 651

2 836

2 801

2 830

2 809

10 - 49 zaměstnanci (malé podniky)

595

597

635

611

619 157

50 - 249 zaměstnanci (střední podniky)

157

169

166

177

250 a více zaměstnanci (velké podniky)

29

27

34

33

30

nezjištěno

16 273

16 566

18 056

17 317

17 400

2005

2006

2007

2008

2009

6,4

5,1

3,8

4,4

7,5

Malé průmyslové areály se nacházejí také v Lázních Bohdaneč, v Dašicích, v Sezemicích i v některých menších obcích. V následujících Tabulkách 46 a 47 je uvedena míra nezaměstnanosti a míra podnikatelské aktivity v jednotlivých obcích SO ORP Pardubice. Podle počtu nezaměstnaných lze usuzovat na hospodářskou sílu obce. Čím je míra nezaměstnanosti vyšší, tím je obec možné považovat za hospodářsky slabší. Míra podnikatelské aktivity je poměr počtu podnikajících fyzických osob k počtu obyvatel obce. Čím je míra podnikatelské aktivity v obci vyšší, tím ji lze považovat za hospodářsky silnější. Oba tyto ukazatele jsou také uvedeny v Obrázcích 39 a 40 na dalších stranách.

Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti (%) - z dosažitelných uchazečů

41


Tabulka 46

(Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a ČSÚ 2010)

Obec Barchov Bezděkov Borek Bukovina nad Labem Bukovka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dříteč Dubany Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Pardubice Plch Podůlšany Pravy Ráby Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Sezemice Slepotice Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Třebosice Úhřetická Lhota Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Voleč Živanice ORP Pce Údaje k 1.1. daného roku

Tabulka 47

Míra nezaměstnanosti [%] 2005

2006

2007

2008

2009

2010

6,4 7,6 11,8 4,3 10,5 16,4 5,5 9,4 8,5 9,6 9,2 13,2 4 10,1 5,6 9,1 9,1 10,3 8,5 4,7 8,4 9,1 6,2 5,5 9,8 7,8 7,1 3,8 11,4 5,7 5,6 6,3 2,9 5,5 17,4 6,2 12,4 4,6 8,1 13,7 6,1 8,9 10,1 6,1 11,1 5,4 6,6 7,1 5,4 7 11 7,4 10,9 8,7 9,2 8,5 6,6

6,7 6 12,9 5,1 8 14,1 4,4 6,7 7 9 7,2 13,1 4,1 7,6 5,9 6,1 5,5 8,2 4,2 6,4 5,8 7,8 4,9 4,6 13 7,9 5,5 4,6 7,2 5 6 5,8 1,9 7,4 11,5 5,2 9,4 3,6 6,2 9,3 5,8 7,1 6,8 5 12,2 4,6 5,4 6 6,5 4,2 5,9 8,2 8,5 6,7 7,8 6,5 5,9

7 3,4 8,8 2,8 4,6 9,9 4,1 3,3 4,7 6,2 5,2 12,8 2,6 6,9 5,1 5,6 5,2 4,8 3,5 8,3 5,2 5,9 3,7 3,3 5 4,6 4,5 4,7 2,5 3,8 4,3 4,3 1,4 5,3 10,1 3,1 9,9 4 4,9 7,4 4,5 7 5,8 4,3 10,5 3,7 3,6 6,4 3,5 3,6 5,3 6,6 9,3 5,8 3,7 5,2 4,4

5,7 4,7 4,4 2,7 5,4 7,7 3,9 3,8 4,7 5,5 3,7 9,1 2,3 5,4 4,8 5,3 5,5 5,1 3,2 6,1 2,3 7,3 4 3,5 3,3 4 4,3 4,9 2,8 3,5 5,3 3,7 2,9 6,7 12,4 3,4 10 2,7 5,1 5,7 3,3 4 4,9 3,3 11,4 3 2,7 4,7 5,7 4,2 4,9 5,6 7,8 6,2 4,9 4 3,9

5,5 6,4 11,1 7,2 8,3 12,7 5,6 6 5,9 9,6 7,4 10,9 6,2 6,1 6,7 7,6 6,3 14,1 5,1 6 5,2 13,2 5,5 6,1 2,7 8,2 7,4 16,7 6,2 6,4 7 6,1 0,9 8,4 10,1 6,3 11 6 8,6 10,2 7 7,7 9 6,4 15,1 6 8,2 6,9 9,5 6 10,1 7,7 15,1 8,4 4,4 7,6 6,4

7,6 9,2 14,6 6,7 7,6 5,7 10,8 18,8 6,6 8,2 6,4 12,2 9,3 15,0 8,6 10,4 7,2 13,5 6,3 9,2 8,3 9,7 6,1 7,7 0,0 9,6 8,9 12,1 8,0 6,3 9,7 7,1 0,0 7,7 8,1 6,5 13,2 4,4 10,2 13,0 7,9 9,7 11,1 8,6 20,3 8,5 7,0 9,2 15,6 6,3 8,7 9,2 22,0 10,5 5,6 9,6 7,5

Obec

(Zdroj: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.) Míra podnikatelské aktivity [‰] 2005

2008

2010

Barchov 194,8 193,0 196,5 Bezděkov 163,2 155,9 147,3 Borek 204,4 204,2 165,3 Bukovina nad Labem 127,4 174,8 170,7 Bukovka 169,6 167,1 138,4 Časy 189,6 213,6 178,1 Čeperka 173,2 176,1 188,4 Čepí 202,5 205,5 195,2 Černá u Bohdanče 184,5 167,3 172,0 Dašice 166,8 135,1 121,1 Dolany 174,3 183,3 157,9 Dříteč 156,0 169,6 175,1 Dubany 269,0 244,2 251,2 Hrobice 137,4 155,9 151,5 Choteč 211,3 213,3 179,2 Chýšť 159,0 158,4 147,1 Jezbořice 222,9 236,7 236,3 Kasalice 197,9 198,0 179,1 Kostěnice 161,7 185,5 187,6 Křičeň 141,0 166,0 150,2 Kunětice 189,4 212,1 211,9 Lány u Dašic 140,7 178,6 153,9 Lázně Bohdaneč 173,5 175,7 171,7 Libišany 183,4 187,1 189,1 Malé Výkleky 148,2 144,0 132,2 Mikulovice 206,7 210,9 216,1 Moravany 147,9 150,4 145,9 Němčice 142,9 151,0 178,5 Neratov 128,7 146,8 125,0 Opatovice nad Labem 151,0 140,7 142,8 Ostřešany 179,4 182,6 184,7 Pardubice 194,6 195,8 196,2 Plch 131,0 149,4 108,7 Podůlšany 180,6 184,4 188,8 Pravy 168,5 222,2 202,4 Ráby 198,6 209,0 201,7 Rohovládova Bělá 217,1 211,3 208,3 Rohoznice 167,3 179,3 166,7 Rokytno 176,7 205,3 206,1 Rybitví 129,9 130,9 136,1 Sezemice 184,7 191,2 193,0 Slepotice 139,6 170,8 164,0 Spojil 202,7 205,0 236,1 Srch 209,9 218,0 222,2 Srnojedy 161,3 183,4 191,6 Staré Hradiště 184,0 194,3 198,0 Staré Jesenčany 228,3 225,3 206,8 Staré Ždánice 128,4 146,3 139,4 Starý Mateřov 169,5 145,6 171,1 Stéblová 188,2 186,9 218,5 Třebosice 179,0 197,7 216,2 Úhřetická Lhota 118,7 108,8 87,1 Újezd u Sezemic 247,7 228,4 196,7 Vlčí Habřina 188,3 208,2 200,7 Voleč 174,9 185,2 163,1 Živanice 171,8 180,1 178,7 SO ORP Pardubice 188,9 190,3 189,9 Míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

42


Obrázek 39

Tabulka 48 Největší zaměstnavatelé na Pardubicku 1 000 - 5 000 zaměstnaců FOXCONN CZ s.r.o. Synthesia, a.s. Pardubická krajská nemocnice, a.s. KIEKERT-CS, s.r.o. XAWAX group a.s. Česká pošta s.p. - Odštěpný závod VČ Univerzita Pardubice Panasonic Automotive Systems Czech, s.r.o. 500 – 999 zaměstnaců Foxconn Technology CZ s.r.o. ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB PARAMO, a.s. Explosia a.s. Foxconn Global Services Division s.r.o. RONAL CR s.r.o. 100 – 499 zaměstnaců Globus ČR, k.s. Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. Statutární město Pardubice INDEX NOSLUŠ s.r.o. Dopravní podnik města Pardubic a.s.

Obrázek 40

43

(Zdroj: Vlastní šetření 2008) Počet zaměst. 4051 2048 1667 1584 1571 1192 1067 1012

elektrotechnika chemický průmysl zdravotnictví výroba autozámků elektrotechnika spoje školství elektrotechnika

938 587 569 559 527 520

elektrotechnika peněžnictví a pojišťovnictví výroba ropných výrobků výroba výbušnin poradenství v oblasti řízení výroba litých kol

468 446 444 434 428

odvětví

International Power Opatovice, a.s.

418

JTEKT Automotive Czech Pardubice s.r.o. Legendor, spol. s r.o. Pardubický kraj BV elektronik s.r.o. Telefónica O2 Czech Republic, a.s. C.S.CARGO a.s. Sociální služby města Pardubic SIMIX, s.r.o. - odštěpný závod CZECH - XAWAX s.r.o. Léčebné lázně Bohdaneč a.s. Erwin Junker Grinding Technology a.s. České dráhy, a.s. - Správa dopravní cesty Pardubice Česká pojišťovna a.s. Nedcon Bohemia, s.r.o. ČEZ, a. s. Výzkumný ústav organických syntéz a.s. Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. KYB Manufacturing Czech s.r.o. ERA a.s. AHOLD Czech Republic, a.s. České dráhy, a.s. - Depo kolejových vozidel Česká Třebová, provozní jednotka Pardubice GLOBAL SERVICES SOLUTIONS s.r.o. MPH Medical Devices s. r. o. Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje Pacific Direct, s.r.o. Česká republika - Finanční ředitelství v Hradci Králové MECAPLAST CZ, s.r.o. Služby města Pardubic a.s. Těsnění a pružné elementy, k.s. Bellinda Česká republika, s.r.o. Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje CYKLOS, výrobní družstvo, Choltice MD logistika, a.s. Skanska DS a.s.

387 384 353 309 297 294 293 292 286 286 269 267 265 261 258 256 248 247 243 238

obchod stavebnictví veřejná správa agenturní zaměstnávání doprava výroba el. energie, dálkové vytápění automobilový průmysl agenturní zaměstnávání veřejná správa elektronika spoje doprava sociální služby agenturní zaměstnávání agenturní zaměstnávání lázně strojírenství doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví strojírenství výroba elektrické energie chemický průmysl technická infrastruktura automobilový průmysl projekční činnost obchod

236

doprava

236 231 229 224 222 221 210 204 200 192 189 178 178

účetnické služby zdravotnictví zdravotnictví výroba kosmetiky veřejná správa výroba plastů služby strojírenství obchod protipožární ochrana strojírenství doprava stavebnictví


TVAR výrobní družstvo Pardubice PROKOP INVEST, a.s. České dráhy, a.s. - Uzlová železniční stanice Pardubice APM Global Logistics Czech Republic, s.r.o. RETIA, a.s. Domov u Fontány JEDNOTA, spotřební družstvo v Pardubicích Foxconn LCD CZ s.r.o. CEMOD - CZ a.s. Tesco Stores ČR a.s. UNIPAP a.s. STAPRO s. r. o. Agrostav Pardubice, akciová společnost SCA Packaging Česká republika, s. r. o. SYNPO, akciová společnost Maurice Ward & Co., s.r.o. UNITED BAKERIES a.s. PROFI CREDIT Czech, a.s. EICHENAUER spol. s r.o. Úřad práce v Pardubicích T - CZ, a.s. Družstvo ZÁMEČNÍK LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o. Česká spořitelna, a.s., oblastní pobočka v Pardubicích E L F I M , spol. s r. o. Okresní soud v Pardubicích Východočeská tiskárna, spol. s r. o. Pojišťovna České spořitelny, a.s. CHEMING, a.s. STROJON spol. s r.o. TRANSFORM a.s. Lázně Bohdaneč Tritón Pardubice, spol. s r.o. E L M E T , spol. s r. o. MIROS dopravní stavby, a. s. ČR - Katastrální úřad pro Pardubický kraj SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. SVOS, spol. s r.o. MSSL ADVANCED POLYMERS s.r.o. SOŠ a Střední odborné učiliště, Pardubice - Polabiny, Poděbradská 94 ČR - Česká správa sociálního zabezpečení EXCALIBUR ARMY spol. s r.o. Plynostav Pardubice holding akciová společnost Goldfein CZ s.r.o. ISOPLUS-EOP s.r.o. MONTIFER s.r.o. WELDING a.s. AGRODRUŽSTVO KLAS APAG Elektronik s.r.o. ELGAS, s.r.o. HERBACOS-BOFARMA, s.r.o. Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Lion Teleservices CZ, a.s. KATAFORESIS CZ, s.r.o. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CEL Komerční banka, a.s. 2 VV s.r.o. FEIFER - kovovýroba, spol. s r.o. SPŠ elektrotechnická a Vyšší odborná škola Pardubice, Karla IV. 13

176 174 167 166 162 160 158 154 153 148 148 146 144 142 142 140 138 137 136 135 134 131 130 128 124 123 123 121 119 119 119 119 118 118 117 116 116 115 115 114 111 110 108 108 108 107 106 106 106 106 106 105 105 104 102 102 102 101 101

Vyhodnocení stavu a vývoje hospodářských podmínek

výroba plastů stavebnictví doprava skladování elektronika sociální služby obchod elektrotechnika doprava obchod obchod eletronika stavebnictví papírenský průmysl chemický průmysl elektrotechnika potravinářský průmysl finanční zprostředkování výroba elektrických spotřebičů veřejná správa elektrotechnika elektrotechnika stavebnictví finanční zprostředkování kovoobrábění státní správa polygrafický průmysl peněžnictví a pojišťovnictví stavebnictví výroba strojů a zařízení výroba plastů elektrotechnika elektrotechnika stavebnictví státní správa obchod stojírenství výroba plastů školství státní správa specializovaný velkoobchod stavebnictví strojírenství strojírenství strojírenství zámečnictví smíšené hospodářství elektrotechnika elektrotechnika výroba kosmetiky školství peněžnictví a pojišťovnictví call centrum slévárenství státní správa peněžnictví a pojišťovnictví strojírenství strojírenství školství

Od roku 2008 se mírně zvýšil celkový počet ekonomických subjektů, přičemž nárůst je především v počtu obchodních společností. Poklesl počet fyzických osob a to hlavně v zemědělství. Vlivem hospodářské recese stoupla nezaměstnanost (oproti roku 2007 dvojnásobně). Míra podnikatelské aktivity je přibližně stejná jako v letech 2005 a 2008. Snížil se počet ekonomicky aktivních obyvatel. To souvisí s demografickým vývojem a se stárnutím populace. Tím se také zvýšilo ekonomické zatížení obyvatel (poměr ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel). V publikaci ČSÚ „Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje v Pardubickém kraji v roce 2009“ jsou hospodářské podmínky hodnoceny takto: • V průmyslových podnicích vlivem ekonomického útlumu meziročně poklesly tržby a snížil se stav zaměstnanců, mzdy se však zvýšily. • Také ve stavebnictví se projevila hospodářská recese – v kraji došlo ke zmenšení objemu základní stavební výroby a snížení počtu pracovníků, mzdy v porovnání s rokem 2008 mírně vzrostly. • Ve srovnání s předchozími roky se snížil počet vydaných stavebních ohlášení a povolení, celková orientační hodnota ohlášených a povolených staveb však výrazně vzrostla. Dokončených bytů bylo méně, ovšem zvýšil se počet zahájených bytů. • Hodnota vývozu do zahraničí meziročně poklesla o téměř desetinu, v porovnání s ostatními kraji ČR šlo o nejnižší propad. • I přes zvýšení ubytovacích kapacit v kraji výrazně ubylo domácích i zahraničních návštěvníků. • Trh práce byl výrazně ovlivněn vývojem hospodářství – nezaměstnanost téměř po celý rok rostla a volných pracovních míst ubývalo. • Průměrná hrubá měsíční mzda byla třetí nejnižší v mezikrajském porovnání, dosahovala 86,0 % republikové hodnoty a ve srovnání s republikovým tempem rostla pomaleji. Uvedené údaje platí pro celý Pardubický kraj. Obdobné údaje pouze pro ORP Pardubice nejsou k dispozici, obecně však platí i pro toto území. Pardubicko, jako hospodářské centrum kraje jej z tohoto pohledu výrazně ovlivňuje. Hlavní požadavky pro územní plánování v oblasti hospodářských podmínek. Územní plánování má na hospodářské podmínky v území jen částečný vliv, a to pouze vymezováním ploch pro ekonomické aktivity. Při jejich vymezování v obcích je třeba mít na paměti další souvislosti, např. demografický vývoj v místě, dostupnost v tomto směru lépe vybavených center a optimální využití stávající technické infrastruktury.

A2.3 Celkové vyhodnocení stavu a vývoje území Území ORP Pardubice má celkově příznivé přírodní podmínky. Jde o rovinnou, klimaticky mírnou, nížinnou oblast, kde srážky ani průtoky obvykle nedosahují nijak extrémních hodnot. Stav vodního režimu je příznivý, území netrpí nedostatkem vody, ale nemá ji ani nadbytek. Půdní podmínky jsou velmi dobré a spolu s reliéfem a klimatem vytvářejí podmínky pro intenzívní zemědělské využívání. Usazeniny říčních teras jsou zdrojem štěrkopísku jako stavebního materiálu. Velké průmyslové podniky, doprava a koncentrace obyvatel v okolí měst jsou zdrojem škodlivin. Jde především o znečištění ovzduší a vody a o produkci odpadů a hluku. Mírně se zlepšuje koncentrace oxidu síry ze stabilních zdrojů, zhoršuje se však koncentrace oxidu dusíku, přízemního ozónu a prachu. Na zhoršení situace má největší vliv prudký nárůst dopravy. Jakost povrchových vod se celkově mírně zlepšuje, neuspokojivý stav je na méně vodných vodotečích protékajících malými sídly bez ČOV. Celková produkce odpadů mírně klesá, roste však produkce komunálního odpadu. V území je množství starých ekologických zátěží charakteru starých skládek komunálního odpadu, kontaminovaných objektů a skládek odpadů z chemické výroby a rafinace ropy, které čekají na asanaci. S nárůstem dopravy souvisí nárůst zatížení hlukem, zejména ze silniční dopravy. Současný stav z hlediska ochrany přírody a krajiny není příliš uspokojivý. Území je vlivem intenzivního využívání ekologicky nestabilní a splňuje pouze základní potřeby člověka, tj. obživu a bydlení. Rozloha zemědělské půdy se neustále snižuje ve prospěch ploch zastavěných. Průměrný roční úbytek orné činí v ORP Pardubice 27ha převážně kvalitní zemědělské půdy. Rozloha lesní půdy je 44


stabilní, prakticky se nemění a činí stále 13,2% z celkové výměry. Lesnatost je však hluboko pod krajským i celorepublikovým průměrem.

Průzkumem obcí byly doplněny tyto údaje a jevy, které nebylo možné zjistit jiným způsobem: A001 – změny zastavěného území oproti platnému ÚP A002 – změny ploch výroby oproti platnému ÚP A003 – změny ploch OV oproti platnému ÚP a identifikace druhu stávajícího obč. vybavení A004 – změny ploch k obnově oproti platnému ÚP a případný návrh nových A008 – místní drobné památky, které nejsou v seznamu památek (pomníky, křížky, zvoničky, kapličky, sochy, pamětní desky) A011- hodnotné hranice přírodního a urbanizovaného prostoru (přechod zástavby do volné krajiny přes zahrady a sady nebo jinou zeleň), hranici kompaktní zástavby, jádro obce, případné urbanistické celky obce, aleje a stromořadí, historické cesty, krajinné prvky (stráně, terénní zlomy, nivní polohy v obci i mimo ni), rybníkářské soustavy A013 – historicky cenné stavby A014 – architektonicky cenné stavby A015 – významné stavební dominanty A019 – místa významných událostí A020 – významné vyhlídkové body A106 – cyklostezky A115 – náměstí, náves, ulice s charakterem veřejného prostranství, veřejnou zeleň plošnou, liniovou, soliterní

Dopravní infrastruktura je rozvinutá a obsahuje silniční, železniční a leteckou dopravu, vodní doprava je zastoupena pouze rekreační plavbou. Všechna sídla jsou dostupná po veřejných komunikacích silniční dopravou, do všech sídlel zajíždí hromadná autobusová nebo městská doprava. Četnost spojů je však úměrná velikosti obce a její vzdálenosti od centra. V osách sever – jih a východ – západ je dobré železniční spojení celorepublikového významu. Silniční síť je přetížena (zvláště v Pardubicích a v jejich nejbližším okolí), nákladní doprava projíždí městem. Chybí obchvaty měst a obcí. Problémem měst je i doprava v klidu – nedostatek parkovacích míst. Individuální i nákladní doprava stále roste. Technická infrastruktura v území je stabilní a spolehlivě pokrývá potřeby obyvatel i podniků v celém území. Je zastoupena všemi typy sítí pro zásobování energiemi, vodou, jinými produkty a zařízeními pro odvádění a čištění odpadních vod. Sociodemografické podmínky v území jsou vcelku dobré. Nejvyšší hustota obyvatel je v Pardubicích a v jejich nejbližším okolí, s rostoucí vzdáleností od města postupně klesá. Přirozený přírůstek obyvatel je na Bohdanečsku, Opatovicku, Sezemicku, Dašicku vyrovnaný nebo mírně kladný, na Pardubicku, Moravansku, Ždánicku a v okolí Chýště je přírůstek nižší, nebo mírně záporný (narozených je méně než zemřelých), v Neratově a v Malých Výklencích je tento stav výrazný. V důsledku migrace dochází v některých obcích v zázemí Pardubic k výraznému rozvoji počtu obyvatelstva v důsledku nové výstavby. Je zřejmé, že obyvatelé se stěhují z Pardubic do okolních obcí, kde vznikají obytné satelity. Nejvyšší průměrný věk obyvatel je v Pardubicích a v jejich nejbližším okolí, průměrný věk a počet seniorů se ale stále pomalu zvyšuje. Největší vzdělanost zůstává v Pardubicích a jejich nejbližším okolí.

Složka vypracovaného průzkumu každé obce má tento obsah: 1 - Průvodní zpráva a vyhodnocení 2 - Mapy se zákresem výsledků průzkumu (celé k.ú. v měřítku 1:8000 až 1:10000 a detail(y) zastavěného území obce v měřítku 1:2000 až 1:4000 podle velikosti obce) 3 - Soubor PR karet s terénními záznamy 4 - Pasporty údajů o území 5 - Fotodokumentace 6 - Terénní náčrty

Počet dokončených bytů od roku 2004 stále stoupá. Prudký vzestup byl zaznamenán v letech 2007 a 2008, kdy vzrostl téměř na dvojnásobek oproti roku 2004. V roce 2009 došlo ke znatelnému poklesu vlivem hospodářské recese přibližně na úroveň roku 2006. Technická vybavenost a kvalita bydlení se neustále zlepšuje. Snižuje se počet osob na jeden trvale obydlený byt i počet osob na jednu obydlenou místnost. Z rekreačního pohledu je zdejší rovinná, zemědělsko průmyslová krajina s malým podílem zeleně málo turisticky atraktivní. Některé části území však mají značný potenciál pro kratší víkendové výlety a pro každodenní rekreaci. Jedná se o poměrně rozsáhlý pás kvalitního přírodního prostředí zahrnujícího především oblasti krajinného rázu (Bohdanečsko, Opatovicko, niva Labe a Chrudimky, Újezd - Borek, Spojil - Zminný).

Textová část je zaměřena na zjištění stavu a vývoje obce, vzájemných vztahů (vzájemných souvislostí území) obcí a problémů jednotlivých obcí, které mají dopad na sousední území nebo celé území ORP (identifikace nadmístních problémů). Jedná se především o požadavky, které budou uplatněny v zadání ÚPD a o požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti, zejména pak na podmínky obnovy a rozvoje sídelní struktury.

Hospodářské podmínky území jsou dobré, vliv současné hospodářské recese je ale znatelný. Od roku 2008 se mírně zvýšil celkový počet ekonomických subjektů, přičemž nárůst je především v počtu obchodních společností. Poklesl počet podnikajících fyzických osob a to hlavně v zemědělství. Stoupla nezaměstnanost, oproti roku 2007 dvojnásobně. Míra podnikatelské aktivity je přibližně stejná jako v letech 2005 a 2008. Snížil se však počet ekonomicky aktivních obyvatel, což zřejmě souvisí s demografickým vývojem a se stárnutím populace. Tím se také zvýšilo ekonomické zatížení obyvatel (poměr ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel). Nejlepší podmínky pro podnikání a zaměstnanost jsou v Pardubicích, které jsou hospodářským centrem nejen ORP, ale i celého Pardubického kraje.

A4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍ A4.1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty A4.1.1 Urbanistická struktura Mezi hodnoty v území patří i urbanistická struktura prostoru. V následujících odstavcích je popsán její stav a vývoj v oblasti Pardubicka. Počátky urbanizace sídel sahají až do starověku. Ve zdejším prostoru se však urbanizace projevuje ve větším měřítku až se začátkem průmyslové revoluce na konci 18. století. Nově v této době vznikala sídla venkovská, městská sídla již měla svůj základ z dob dřívějších. Na Pardubicku a Bohdanečsku byla založena řada obcí v okolí vysušených rybníků někdejší Pernštejnské soustavy, často na jejich bývalých hrázích. Původní řadová struktura podél komunikace na bývalé hrázi je u některých obcí dosud patrná. Podle místních podmínek se vyvinuly různé typy sídel s odlišnou urbanistickou strukturou, např. řadový, ulicový podél procházející komunikace, návesní s centrálním prostorem a další.

A3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ÚZEMÍ Dokumentace terénních průzkumů jednotlivých obcí je zpracována samostatně v příloze D Vyhodnocení průzkumů území. Vzhledem k rozsahu je tato příloha uložena pouze u zpracovatele. Dokumentace je zpracována po jednotlivých obcích včetně Pardubic (56 položek). Ve všech obcích SO ORP Pardubice byl zpracovateli ÚAP v průběhu dubna až září 2009 proveden podrobný terénní průzkum. Cílem těchto prací bylo zjištění současného stavu území, především jeho místních hodnot a změn ve využití ploch oproti platným územním plánům obcí. Pro zpracování průzkumných prací byla vytvořena interní metodika.

S procesy industrializace docházelo k velkým sociálním změnám, množství lidí se stěhovalo do měst, docházelo k jejich rozvoji. Města se rozšiřovala jednak kolem svých původních center, nebo 45


také podél významných příjezdových komunikací. K rozsáhlým plošným výstavbám pak docházelo ve dvacátých a třicátých letech minulého století a v období po druhé světové válce.

Rozvoj měst a obcí vychází z jejich historického vývoje, opírá se o dochované historické části městskou památkovou rezervaci v případě Pardubic a městskou památkovou zónu v Dašicích. Tato jádra tvoří celé urbanistické celky, jejichž hodnota spočívá ne v jednotlivých objektech, ale právě v ucelených souborech dochovaných staveb, náměstí, komunikací a hradeb. Jejich součástí jsou také rozsáhlé a hodnotné soubory staveb 19. a 20. století.

Správní obvod ORP Pardubice je dle Politiky územního rozvoje ČR součástí rozvojové oblasti OB4 na rozvojové ose OS3, která zahrnuje metropolitní území sídelní aglomerace měst Hradec Králové, Pardubice a Chrudim. Pardubice leží ve středu tohoto území s dobrým dopravním napojením, především ve směru spojujícím tato města. Silnou stránkou dopravní obsluhy území je poloha výkonného železničního koridoru, který prochází ve směru západ – východ celým územím obvodu. Silniční doprava obvodu má dosud výrazně koncentrickou povahu s návazností na jádrová města aglomerace.

Města jsou správními, společenskými a ekonomickými centry a podílejí se rozhodující měrou na vybavenosti území. K nejrazantnějším změnám po roce 1989 došlo v oblasti vnitřních urbanistických struktur. Postupná regenerace městských jader, obnova domovního a bytového fondu v centrálních městských čtvrtích, obnova klasických funkcí města v oblasti sociální, kulturní a ekonomické, vedla k výraznému přeskupení problémů, kterými se stává území centrální částí sídel. V minulém období byl rozvoj měst ovlivněn nerespektováním základních urbanistických pravidel. Výrobní a průmyslové podniky byly lokalizovány do center měst, došlo ke zhoršení životního a socio-kulturního prostředí. Vlivem změn v ekonomické struktuře došlo během posledních desetiletí k útlumu průmyslových výrob ve městech a opouštění výrobních a průmyslových areálů ve městech. Tato často rozsáhlá území (tzv. „brownfields“) dnes brzdí rozvoj částí měst, zároveň však představují určitý rozvojový potenciál a prostor pro rozvoj dalšího podnikání (regenerace, revitalizace brownfields). Kromě průmyslových areálů jde o lokality s původní obytnou funkcí, popř. objekty pro armádní účely. Výhody nového využití brownfields spočívají nejen v opětné revitalizaci celého území, odstranění ekologických zátěží v sídelní krajině, v ochraně zdraví obyvatel a životního prostředí či snížení tlaku na využití greenfields (což mimo jiné znamená předejití možného rozpínání měst do okolí – tj. „urban sprawl“), ale také ve zvýšení příjmů a rozproudění ekonomiky v území, přilákání investorů a zatraktivnění lokality.

ČR je charakteristická rozdrobenou sídelní strukturou, která je historicky daná vysokým počtem obcí. Roztříštěnost české sídelní struktury souvisí s kapacitou a nízkou kvalitou dopravní, zejména silniční sítě. To je charakteristické především pro okrajové území obvodu, ne však pro jeho jádro. Struktura osídlení je výrazně modifikována polohou historických cest územím ve dvou hlavních směrech: - severojižním v trase dnešní silnice I/37 v ose Hradec Králové – Pardubice – Chrudim - západovýchodním v trase dnešní komunikace I/36 na ose Chlumec nad Cidlinou – Lázně Bohdaneč – Pardubice – Sezemice – Holice. O tyto hlavní osy území a o výrazné jádro, které tvoří trojice měst Pardubice – Lázně Bohdaneč a Sezemice, se opírá rozvoj ostatních obcí. Čtvrté město obvodu - Dašice má vzhledem k tomuto jádru polohu satelitu. Správní obvod obce s rozšířenou působností Pardubice tvoří území s celkovou rozlohou cca 409 km2 a celkovým počtem 125 960 obyvatel. Sídelní strukturu správního obvodu tvoří 56 obcí, mimo obce s rozšířenou působností jedna obec s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí jsou tři městy (Lázně Bohdaneč, Sezemice a Dašice) a jedno statutárním městem - Pardubice, které je sídelním městem Pardubického kraje. Historicky vzniklá sídelní struktura je stabilizovaná, rozvoj je soustředěn do existujících sídel. Tento stav je nutné respektovat a harmonicky rozvíjet v souladu se sociálně ekonomickými a přírodními podmínkami v území a v souladu s požadavky na jeho udržitelný rozvoj.

Suburbanizační proces podpořený dlouhodobými preferencemi české společnosti v oblasti bydlení (touha po vlastním domě) vede k postupnému snižování hustoty obyvatelstva v jádru a k negativním důsledkům ve velké dopravní zátěži ve spádových oblastech měst a v dopravě ve městech samotných. Na jedné straně jde o omezování finančních zdrojů pro jádro zejména v oblasti soukromého kapitálu, na druhé straně jde o export zdrojů zde vygenerovaných do venkovských oblastí. Probíhající proces koncentrace obyvatel má decentralizovaný charakter s projevy zpomalení rozvoje jádra, rozvoje příměstských sídel a zatím ojedinělého přesunu některých funkcí do vnitřní regionální zóny.

Počet obyvatel správního území od roku 2005 trvale roste. Je to důsledek masivní výstavby (rodinné a bytové domy) ve městech a vzniku husté satelitní zástavby v jejich zázemí - v příměstské zóně Pardubic (Rybitví, Spojil, Srnojedy). Původně polycentrická sídelní struktura se ve vnitřní regionální zóně rozvíjí podél uvedených hlavních rozvojových os ve směru severojižním (obce Stéblová, Srch, Opatovice nad Labem, Čeperka a Mikulovice, Ostřešany) a západovýchodním (Živanice, Černá u Bohdanče a Choteč a Časy) a také v následujících mezilehlých prostorech: - v jihozápadní části území obce Starý Mateřov, Třebosice, Dubany, Čepí a Jezbořice, tj. území za bariérou vzletového a přistávacího prostoru pardubického letiště, - v severovýchodní části území v ose Staré Hradiště, Ráby, Němčice, Dříteč a Borek, jehož další vývoj posílí výstavba rychlostní komunikace R35, - v jihovýchodní části území ve směru Dašice – Moravany, také s dobrou budoucí dopravní obslužností silnicí R35.

Sídelní strukturu je možné, i přes existující disparity a některé nežádoucí tendence v rozvoji osídlení, hodnotit jako stabilizovanou, s výjimkou nedostatečného napojení na nadřazený systém silniční dopravy. Jeho připravovaná realizace je nezbytná pro posílení rozvoje regionu, zejména ve východní části území. Trvale se rozšiřující výrobní a logistické kapacity v západní části Pardubic včetně přístavu a mezinárodního letiště, vyžadují realizaci samostatného dopravního systému s vazbou na nadřazený systém mimo území města. V dalším období je možné proto předpokládat změnu radiálně koncentrického uspořádání sídelní struktury včetně uvedeného systému dopravy na uspořádání v síti a případně také s tím spojený růst funkční specializace sídel (obytná, výrobní, obslužná nebo rekreační). Tyto tendence je nezbytné prověřit při zpracování územně plánovacích dokumentací obcí.

Okrajová zóna mimo hlavních dopravních koridorů je stabilizovaná a vykazuje buď mírný pokles nebo slabý nárůst počtu obyvatel. Jedná se o periferní venkovské oblasti (odlehlý venkov), řídce obydlené, izolované od spádových měst a hlavních dopravních sítí.To neplatí v případě průměrně rozvinutých venkovských oblastí ve větší vzdálenosti od velkých sídelních center (mezilehlý venkov), ale s dobrým dopravním spojením, ve kterých se nachází rekreační potenciál pro zázemí městských oblastí.

Regionální disparity Hlavní příčiny nerovnovážného rozvoje a vzniku disparit jsou převážně tyto: - pokles výroby tradičního průmyslu, - pokles počtu pracovníků v zemědělství, - rozvoj terciérního sektoru, který se s větší intenzitou koncentroval do velkých měst ,velké regionální rozdíly jsou i v oblasti inovačního potenciálu, - kvalita lidských zdrojů (vzdělanost, podnikatelská tradice) a místní samosprávy (nedostatečná kapacita administrativy v malých obcích), neefektivnost, absence systematického a komplexního rozvoje místního potenciálu, orientace na koncepční přístupy, strategické plánování apod., - zhoršená dostupnost veřejných služeb, - přetrvávající neuspokojivý stav životního prostředí, - nerovnoměrná vybavenost území veřejnou infrastrukturou.

Rozvoj výše uvedených oblastí vede k nadměrnému nárůstu zastavěného území, oslabování rozvoje jádra a k nežádoucímu slévání osídlení. Z důvodu nedostatku kapacitní občanské infrastruktury v nových rozvojových lokalitách postupně dochází, k funkční specializaci sídel s rostoucími nároky na její zabezpečení v jádru současně se zvýšením nároků na dopravu. Z hlediska udržitelného rozvoje území bude nutné v řešení územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí na tento vývoj reagovat.

46


Území s archeologickými nálezy Za významné oblasti se zachovalou urbanistickou strukturou jsou považovány následující části města Pardubice. - historické centrum města s městskou památkovou rezervací - bloky domů mezi ulicemi Pernerova, Na Hrádku a Sukova, tř. Míru - bloky domů mezi ulicemi tř. Míru, Hronovická a Sladkovského, 17. listopadu - prostor kolem náměstí Legií a kolem ulic Nerudova, Jungmannova - vilová čtvrť mezi ulicemi Wintrova, Bezdíčkova a Husova, Sezemická - sídliště Dukla - sídliště Polabiny Dále pak - městská památková zóna Dašice - Masarykovo náměstí v Lázních Bohdaneč a lázeňský areál - Husovo náměstí v Sezemicích

-

Území s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou, kterou vypracoval Národní památkový ústav (ústřední pracoviště) pro „Státní archeologický seznam (SAS)“. Jedná se o území , na němž se primárně vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem, nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy.

Všechny výše uvedené kategorie se ve správním území nachází. Jsou zároveň limity a jsou v grafické části uvedeny jak ve výkresu hodnot, tak i ve výkresu limitů a také v kapitole A5. Zjednodušeně lze říci, že místa s prokázanými nálezy a sídla jsou označeny jako UAN I, určité pásmo kolem UAN I je označeno jako UAN II, vytěžená území jsou UAN IV a vše ostatní v území je považováno za UAN III. Na celé území ORP Pardubice je tedy nutno nahlížet jako na území s určitou pravděpodobností archeologických nálezů. Poznámky:

Za obce se zachovalou urbanistickou strukturou jsou považovány (Zdroj: Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce, R. Bukáček, J. Rusňák, P. Bukáčková 2010) -

UAN jsou pracovně rozděleny do čtyřech kategorií: UAN I - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů

- Čeradice, zachovalé typické prostorové uspořádání sídla Kostěnice, zachovalý návesní prostor Moravanský, zachovalé uliční uspořádání Platěnsko, zachovalé jednostranné uliční uspořádání Turov, zachovalé typické prostorové uspořádání sídla

UAN II - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100% (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.) UAN III - území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV) UAN IV - území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území – doly, lomy, pískovny, cihelny apod.)

A4.1.2 Kulturní hodnoty s legislativní ochranou Ve správním území ORP Pardubice se nachází dvě národní kulturní památky (NKP), jedna městská památková rezervace (MPR), jedna městská památková zóna (MPZ) a 329 objektů označených jako nemovitá kulturní památka. Tyto objekty jsou vedeny v seznamech Národního památkového ústavu a požívají legislativní ochranu. Jsou zároveň limity a jsou v grafické části uvedeny jak ve výkresu hodnot, tak i ve výkresu limitů.

Pietní místa -

Národní kulturní památky -

Pardubice, pietní území Zámeček, NKP od r.1978, č. rejstříku 151 Ráby, zřícenina hradu Kunětická Hora, NKP od r. 2001, č. rejstříku 273 Zámek s opevněním v Pardubicích, NKP od r. 2010, č. rejstříku 355 Krematorium v Pardubicích, NKP od r. 2010, č. rejstříku 356

-

Válečné hroby z I. světové války (Zdroj: E. Báchor, web Klubu přátel Pardubicka)

Městská památková rezervace: -

-

Pardubice, městská památková rezervace včetně ochranného pásma, MPR od r. 1964, č. rejstříku 1012

Městská památková zóna -

-

Dašice, městská památková zóna, MPZ od r. 1990, č. rejstříku 2017

Nemovité kulturní památky -

památník Zámeček , pietní místo, popraviště 197 osob z doby heydrichiády, z června a července 1942, současně NKP - hrob 27 padlých Rudoarmějců, památník osvobození na městském hřbitově současně válečný hrob železniční neštěstí u Stéblové z 14. listopadu 1960, připomíná pomník u trati (bez legislativní ochrany)

V seznamu nemovitých kulturních památek NPÚ je uvedeno 269 objektů nacházejících se ve správním území ORP Pardubice. Jsou to kostely, kapličky, kříže, sochy, měšťanské domy, venkovské usedlosti, pomníky, stavby technického charakteru, zvonice, vily a další objekty. Jejich seznam je uložen u zpracovatele a je také součástí digitální podoby územně analytických podkladů. Vzhledem k rozsahu není jejich seznam v textové části uveden. Seznam nemovitých památek lze také nalézt na webových stránkách NPÚ na adrese http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php.

VOJENSKÝ HŘBITOV PARDUBICE: 513 Turků, 108 Rusů, 194 Čechů, 2 Rumuni, 3 Italové, 64 Němců, 1025 vojáků neznámé národnosti - celkem 1941 mrtvých. V padesátých letech zrušen a ostatky přeneseny na městský hřbitov. - DOLANY: 4 čeští vojáci, místní obyvatelé, padli na bojišti JEZBOŘICE: 7 českých vojáků, místní obyvatelé, padli na bojišti LÁNY NA DŮLKU: 3 čeští vojáci, místní obyvatelé, padli na bojišti LÁZNĚ BOHDANEČ: 8 českých vojáků, místní obyvatelé, padli na bojišti MIKULOVICE: 4 čeští vojáků, místní obyvatelé, padli na bojišti STARÉ ŽDÁNICE: 4 čeští vojáci, místní obyvatelé, padli na bojišti SVÍTKOV: 2 čeští vojáci, místní obyvatelé, padli na bojišti ÚJEZD U SEZEMIC: 16 českých vojáků, místní obyvatelé, padli na bojišti

Válečné hroby z II. světové války (Zdroj: E. Báchor, web Klubu přátel Pardubicka) -

47

MĚSTSKÝ HŘBITOV PARDUBICE: V roce 1951 vznikl v urnovém háji městského hřbitova nový památník všem obětem obou světových válek, složený z jednotlivých válečných hrobů, samostatně rozdělených podle národností. Byly sem přeneseny také ostatky 1941 vojáků z I. světové války (viz výše) Z II. světové války zde spočinulo 27 sovětských vojáků, kteří padli při


-

osvobozování města, 1 anglický válečný zajatec, 3 vojáci protektorátního vládního vojska a 210 německých vojáků ŽIDOVSKÝ HŘBITOV PARDUBICE: 11 židovských vězňů PARDUBIČKY: 6 sovětských vojáků SVÍTKOV: 2 sovětští vojáci BOREK: 1 sovětský válečný zajatec , 1 partyzán DŘÍTEČ: 7 Čechů z Němčic, popravení Němci, 3 němečtí vojáci. KOŠTĚNICE: 3 sovětští váleční zajatci LÁNY NA DŮLKU: 12 obětí transportu smrti, většinou sovětských válečných zajatců LÁZNĚ BOHDANEČ: 1 německý voják LIBIŠANY: 7 sovětských válečných zajatců; 1 německý voják OPATOVICE NAD LABEM: 7 sovětských válečných zajatců POPKOVICE (mimo hřbitov): 3 němečtí vojáci ROKYTNO (mimo hřbitov): 1 německý voják SLEPOTICE: 3 vězni z transportu smrti SRNOJEDY (mimo hřbitov): 2 němečtí vojáci STARÉ ŽDÁNICE: 1 sovětský voják SVÍTKOV: 2 sovětští vojáci

Průmyslové muzeum, dnes SPŠPT, a Hotel Grand A4.1.3 Historické a architektonické hodnoty území Ze schválených územních plánů jednotlivých obcí bylo převzato 182 staveb, které byly označeny jako historicky a architektonicky hodnotné. Z toho 107 jich bylo převzato z územního plánu města Pardubic. Uvedené stavby nejsou obsaženy v seznamu památkově chráněných objektů. Jejich seznam je uložen u zpracovatele a je součástí digitální podoby územně analytických podkladů. Vzhledem k rozsahu není jejich seznam v textové části uveden. Tabulka 49

Obec Lázně Bohdaneč

Stavba Lázeňský areál s přilehlým parkem

Ráby

Gotický hrad Kunětická Hora na stejnojmenném čedičovém vrchu, charakteristická dominanta regionu

Tabulka 50

Legislativní ochranu v oblasti péče o válečné hroby a pietní místa stanovuje zákon 122/2004 Sb. "O válečných hrobech a pietních místech" . Ve většině obcí jsou postaveny pomníky na památku padlých v obou světových válkách a jsou vnímány jako místní kulturní památky. Kromě kulturních hodnot s legislativní ochranou existuje ještě řada objektů, které nejsou uvedeny v seznamech NPÚ, legislativní ochranu přímo nepožívají, ale jsou památkami místního významu a místními obyvateli jsou jako památky vnímány. Jsou uváděny ve schválených územních plánech jednotlivých obcí. Jsou to křížky, kapličky, zvonice, fary, pomníky padlým ve světových válkách a další objekty. Uvedeny jsou v mapách průzkumů jednotlivých obcí a jsou součástí digitální podoby územně analytických podkladů. Za hodnoty jsou považovány také tradice a činnosti v různých oborech charakterizující zájmové území a významné události, které nepožívají legislativní ochranu. Tradice a činnosti v území: - tradiční výroba Pardubického perníku od 16. století - koňský dostih Velká Pardubická od r. 1874 - lázeňství v Lázních Bohdaneč od r. 1897 - plochodrážní závod Zlatá přilba od r. 1929

Objekty přispívající k identitě území

Stavební dominanty

Obec

Stavební dominanta

Kunětice Mikulovice Opatovice n. L. Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Platěnice Ráby

kostel kostel elektrárna Opatovice, komíny 18-ti podlažní dům čp. 379, Bělehradská obilné silo Pardubičky telekomunikační věž, Masarykovo nám. Zámek Zelená brána, nám. Republiky Kostel Hrad Kunětická Hora

Ze stavebních dominant správního území byly vybrány ty, které mají regionální význam. Existuje ještě řada místních kulturních dominant různého charakteru. Pozitivní, např. kostely v každé obci. Negativní, např. komíny, stožáry, nevhodné stavby mimo měřítko apod. Tabulka 51

Za hodnoty v území jsou považovány také významné události. V historii Pardubicka jich byla celá řada. Uvedeny jsou ty, které dnes připomíná pamětní deska, pomník, existující stavba a zároveň se nějakým způsobem vztahují k územnímu plánování (kulturní památky, občanské vybavení, veřejná dopravní a technická infrastruktura). Významné události: - 1827 Rybitví, Br. Veverkové, vynález ruchadla, rodný dům vynálezců a pomník - 20. srpna 1845, příjezd slavnostního vlaku při otevření železniční tratě Olomouc - Praha. Připomíná pamětní deska J. Pernera v hale nádraží - 1901 byla zřízena první autobusová doprava (do Lázní Bohdaneč ) - 1903 byla zřízena okresní nemocnice, areál dodnes funkční - 1905 zahájila provoz Křižíkova parní elektrárna, 1911 hydroelektrárna, budovy dodnes existují - 1906 -1909 postaveno městské divadlo - první veřejný vzlet Jana Kašpara 19. června1910 a přelet z Pardubic do Prahy 13. května 1911 – milník české aviatiky, připomíná pomník na náměstí - Dukelských hrdinů a pamětní deska v podchodu 4. nástupiště Pardubického - nádraží (v místě tehdejšího hangáru) - 1931 celostátní výstava tělesné výchovy a sportu. Výstava podnítila stavbu dalších veřejných budov a úpravu prostranství na dnešním nám. Republiky a vznik nynějších Tyršových sadů. Dodnes existují letní sportovní stadión, někdejší

Vyhlídkové body

Obec Mikulovice

Vyhlídkový bod Vrch u kostela, výhled na Pardubicko a Chrudimsko

Pardubice Ráby

Věž Zelené brány, výhled na město Věž hradu Kunětická Hora, výhled na celé Polabí, na Železné hory a za příznivých podmínek i na Krkonoše a Orlické hory

Harmonie krajiny a zastavěného území, významné kompoziční prvky. (Zdroj: Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce, R. Bukáček, J. Rusňák, P. Bukáčková 2010) Krajina Pardubicka se jeví jako plochá, s převahou velkých ploch polí, místy přerušovaných s drobnými lesy, stromovou vegetací doprovázející říční síť a zastavěnými prostory sídel. Představuje intenzivní zemědělskou krajinu jen sporadicky doplněnou drobnými hospodářskými lesy. Luční porosty jsou pouze drobně zastoupeny v blízkosti obcí. Krajina je doplněna četnými prvky kulturní povahy (stožáry VVN, VN, GSM, vodárenské věže, chladící věže, nevysoké dominanty kostelních věží). Místy je dochována pestřejší mozaika upozorňující na předchozí bohatou strukturu krajiny před intenzifikací zemědělské výroby (západní část oblasti - Kladrubsko a Bohdanečsko). Horizont na severu tvoří lesní komplexy hřbetu Choceňské plošiny. Na jihu a jihozápadě je horizont vrstev48


natý, je tvořen mozaikou polí a lesů s vymezujícím vzdáleným horizontem lesnatého masivu Železných hor, na západě je horizont nezřetelný, východ pak uzavírá výrazný Vraclavský hřbet.

NATURA 2000 – Ptačí oblasti §45e

Celé oblasti dominuje aglomerace Pardubic a další města, zejména Lázně Bohdaneč a Dašice. Jinak v oblasti převládají sídla venkovského typu s větším podílem zeleně. Jsou většinou semknutého okrouhlicového typu s centrální křižovatkou a návsí často s drobnou sakrální stavbou. Prostor jinak neoplývá výraznými pozitivními kulturními dominantami, vyjma kostelních věží uplatňujících se však velmi spoře a hlavně pouze v bezprostředním okolí. Velmi často je však dominanta kostelní věže potřena nevhodnou výstavbou. Výraznými negativními dominantami, mnohdy potlačujícími uplatnění Kunětické hory, jsou chladící věže a komíny v Opatovicích a Chvaleticích (mimo ORP Pce) a telekomunikační věž v Pardubicích V krajinné scéně se velmi často uplatňují komíny v okolí větších sídel (Pardubice, Dašice, Rybitví) a vodárenské věže. Ty doplňují až spoluurčují celkový ráz krajiny. V otevřené krajinné scéně Pardubicka se taktéž silně uplatňují liniové stavby VVN s příhradovou konstrukcí, mající doplňující až spoluurčující charakter. Lokálně, v okolí elektrárny Opatovice, má VVN však zásadní vliv na krajinný ráz a krajinu silně technizuje. Tyto silně působící dominanty jsou ještě doplněny výškovými stavbami obilných sil.

Rozloha v ORP Pce/ha

kód

kategorie

název

katastrální území

2291

PO

Bohdanečský rybník

2296

PO

Komárov

Lázně Bohdaneč Lány u Dašic, Sezemice, Dašice, ostřežím, Dolní Roveň, Horní a Dolní Ředice, Holice

ROZLOHA CELKEM

306,7500 160,0000 466,7500

NATURA 2000 – Evropsky významné lokality §45a

Významnými kompozičními prvky krajiny jsou lesy, rybníky a vodní plochy po těžbě štěrkopísku v oblasti Bohdanečska a Opatovicka a také Kunětická hora s nejbližším okolím. Tato hodnotnější oblast představuje jen malou část zájmového území. Zbývající část představuje krajinu, která splňuje pouze základní potřeby člověka. Její hodnota je intenzívním využíváním snížena.

kód

kategorie

název



2950

EVL

Bohdanečský rybník a rybník Matka

Lázně Bohdaneč

251,3000

2955

EVL

Černý Nadýmač

Vlčí Habřina, Břehy

3,5000

2961

EVL

Chrudimka v Pardubicích

Nemošice, Pardubice, Pardubičky

2,8163

2965

EVL

Kunětická hora

Němčice, Ráby

26,9410 2683,1800

2926

EVL

Orlice a Labe

Bukovina, Dříteč, Hrobice, Kunětice, Němčice, Opatovice n. L., Sezemice

2969

EVL

Pardubice

Pardubice

2,2371

A4.2 Přírodní hodnoty

2978

EVL

Truhličky

Lázně Bohdaneč

3, 8148

A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou

2981 EVL Uhersko ROZLOHA CELKEM

Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon 460/2004 Sb.). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Na území ORP Pardubice se vyskytují pouze maloplošná zvláště chráněná území - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V následující Tabulce 52 je uveden přehled zvláště chráněných území v ORP Pardubice. Tabulka 52

3751,3343

Významné krajinné prvky (VKP) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3 definuje VKP jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“. Zákon definuje VKP ve dvou polohách:

§14

kód

kategorie

název



1926

PR

Baroch

Hrobice, Srch

31,3918

2419

NPR

Bohdanečský rybník

Lázně Bohdaneč

247,7674

720

PP

Hrozná

Opatovice n. L.

3,1238

721

PP

Labiště pod Opočínkem

Opočínek, Živanice

2,6669

680

PP

Meandry Struhy

Bezděkov, Valy n. L., Veselí u Přelouče

3,0000

729

PP

Mělické labiště

Mělice, Opočínek

1,5000

775

PP

Nemošická stráň

Drozdice, Nemošice, Pardubičky

7,7322

727

PP

Přesyp u Malolánského

Lány u Dašic

2,6500

724

PR

Přesypy u Rokytna

Rokytno

7,1855

722

PP

Tůň u Hrobic

Dříteč, Hrobice

2,5923

ROZLOHA CELKEM

ROZLOHA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ A ÚZEMÍ NATURA 2000 CELKEM

5,0000 2974,9744

Údaje psané kurzívou – území se nenachází pouze v ORP Pardubice, rozloha lokality na území ORP vypočítána z mapového podkladu

(Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody)

Zvláště chráněná území

Moravany, Chroustovice, Ostrov, Trusnov, Uhersko

1. skupinu vyjmenovanou taxativně, „významné krajinné prvky ze zákona“, přičemž se jedná o biologické jednotky, seřazené do 4 podskupin: lesy, vodní toky a jejich (údolní) nivy, jezera a rybníky, rašeliniště 2. skupinu vyjmenovanou fakultativně, jako jsou zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Tyto VKP je nutno, na základě evidence úředně zaregistrovat. V následující Tabulce 53 je uveden přehled významných krajinných prvků v ORP Pardubice. Tabulka 53

(Zdroj: registrační karty předané OŽP MmP)

Registrované VKP § 6

309,6099

49

název


rozloha/ha

Labiště pod Černou Staré Labe u Cihelny Ramena Chrudimky Pod Sutinami

Černá u Bohdanče Brozany, Pardubice Drozdice, nemošice Lány na Důlku, Černá u Bohdanče

1,8687 17,2969 3,2103 1,0596


Územní systém ekologické stability

7,2006

Rumlovo Labiště

Lány na Důlku, Rybitví

Zákoutí Jarkovské jezero Kobylník Rameno u Haldy Rameno k vodárně Park "Ohrádka" Bubeníkovy sady včetně Matičního jezera Písník Opatovice

Rosice nad Labem, Svítkov, Srnojedy, Rybitví Rosice nad Labem Černá za Bory Pardubice, Brozany Rosice Ohrazenice Pardubice Opatovice nad Labem

Městské arboretum Dukla

Pardubice

ROZLOHA CELKEM

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES takto: „Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“

15,0005 1,4664 0,5403 2,1949 2,4246 0,9313 5,9931 6,4721 4,8295 70,4888

Poznámka: Zjednodušeně se ÚSES skládá z biocenter a biokoridorů. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného ekosystému. Biokoridor je lineární úsek krajiny, který umožňuje migraci organismů mezi jednotlivými biocentry. Dle významu se ÚSES dělí na nadregionální, regionální a lokální. Pro potřeby územního plánování lze prvky ÚSES rozdělit na stávající – funkční a návrhové – nefunkční prvky ÚSES.

Na území ORP Pardubice je dle ÚP VÚC Pardubického kraje nadregionální ÚSES reprezentován nadregionálním biocentrem zahrnujícím Bohdanečské rybníky a písníky Oplatil (NRBC 8 Bohdaneč). Za páteř nadregionálního ÚSES území ORP Pardubice lze považovat nadregionální biokoridor navazující na řeku Labe (NRBK K72, K73). Další nadregionání biokoridory propojují biocentrum Bohdaneč na Labe a navazující nadregionální síť. Jedná se o biokoridor navazující na Opatovický kanál (NRBK K 73), nadregionální biokoridory v trasách Oplatil – Dolany – Rohoznice - Pravy – Malé Výkleky a dále (NRBK K71), Oplatil –– Ráby –Počáply – Sezemice a dále (NRBK K 74), Ráby – Dražkov - Borek a dále (NRBK K 73) a Přelouč - Lohenice – Přelovice - Neratov – Kladruby nad Labem a dále (NRBK K 72).

Památné stromy Památné stromy jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí v terénu označené tabulí s malým státním znakem ČR. Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů: mimořádný vzrůst, mimořádné stáří, zvláštní habitus (celkový vzhled), krajinná dominanta, upomínka na určitou historickou událost nebo pověst, doprovod kulturní památky. V následující Tabulce 54 je uveden přehled seznam památných stromů v ORP Pardubice.

Tabulka 54

Regionální ÚSES je dle ZÚR a „Plánu regionálního systému ekologické stability Pardubického kraje“ (1. etapa – zaměření na biocentra, 2. etapa – zaměření na biokoridory, zpracovatel EKOTOXA OPAVA s.r.o., listopad 2005, objednatel Pardubický kraj) vázán, na území ORP Pardubice, především na větší vodní toky:

(Zdroj:Ústřední seznam ochrany přírody - www.ochranaprirody.cz)

Památné stromy kód

Název

typ objektu

počet ks katastrální území

4910 1463 1468 1452

Acer campestre (javor babyka) Dřítečský topol Dub "Antonín" Dub u bývalého koupaliště v Přelouči

Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom

1 1 1 1

Svítkov Dříteč St. Čívice L. Bohdaneč, Přelouč

1469 4779

Dub v Hrádku Jasan ztepilý

Jednotlivý strom Jednotlivý strom

1 1

Lázně Bohdaneč Pardubice

1457 1461

Jerlíny v Pardubicích Jinan v Ostřešanech

Skupina stromů Jednotlivý strom

4 1

Pardubice Ostřešany

1459 1454

Lípa v Dubanech Lípa v Pardubičkách


1 1

Dubany Pardubičky

1458 4907

Lípa u pomníku v Dubanech Pyrus communis (hrušeň obecná)


1 1

Dubany Srch

4904 4905

Quercus robur (dub letní) Quercus robur (dub letní)


1 1

Pohřebačka Opatovice nad Labem

4908 4909

Quercus robur (dub letní) Quercus robur (dub letní)


1 1

Lány na Důlku Svítkov

4773 4772

Stromořadí dubů na sídlišti Stromořadí dubů podél Labe

Stromořadí Stromořadí

22 34

Pardubice Pardubice

4911 1456

Tillia platyphylla (lípa velkolistá) Topol v Polabinách


1 1

Opatovice nad Labem Pardubice

1455 4902

Vaz v Labských Koutech 3 ks stromů Quercus robur (dub letní)

Jednotlivý strom Skupina stromů

1 3

Pardubice Opatovice nad Labem

4906

3 ks stromů Quercus robur (dub letní)

Skupina stromů

3

Opatovice nad Labem

4903

4 ks stromů Quercus robur (dub letní)

Skupina stromů

4

Opatovice nad Labem

POČET CELKEM

Tabulka 55 Regionální biokoridory Místo

Označení

Název

Chrudimka

RBK 1340 RBK 1341 RBK 1281 RBK 1339 RBK 842 RBK 9905 RBK 9904 RBK 1274 RBK 1275 RBK 1276 RBK 1819

Pardubické Labe – Nemošice, Drozdice, Pardubice Nemošice, Drozdice – Meandry Chrudimky Loučná, Halda Platěnsko - Loučná Platěnsko- Uhersko, Čeradice Labiště pod Černou – Cerhov Cerhov - Palác Lhotáček-Roudnice Lhotáček, Sopřečský rybník Sopřečský rybník-Nadýmač Sezemice

Loučná

Podolský potok Lesní biokoridor Ostatní

Tabulka 56 Regionální biocentra

88

50

Obec

Označení

Název

Hostovice Platěnice Pardubice Černá u Bohd. Bezděkov, Valy Počaply Opatovice n. L. Libišany Pravy Lány u Dašic

RBC 914 RBC 915 RBC 916 RBC 917 RBC 918 RBC 967 RBC 969 RBC 971 RBC 975 RBC 1748

Meandry Chrudimky (v ORP Pce jen část biocentra) Platěnsko Pardubické Labe Labiště pod Černou Meandry Struhy (v ORP Pce jen menší část biocentra) Halda Hrozná (v ORP Pce jen část biocentra) Libišanské louky Lhotáček (v ORP Pce jen menší část biocentra) Loučná


Břehy Rohoznice Časy Ráby Borek Nemošice Choteč Neratov Jezbořice

RBC 1753 RBC 1755 RBC 1757 RBC 1758 RBC 1759 RBC 1949 RBC 9006 RBC 9007 RBC 9013

Z pohledu územního plánování je rozhodující klasifikace dle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Klasifikaci určuje pětimístný číselný kód, který vyjadřuje klimatické, půdní a morfologické poměry. Podrobnosti klasifikace uvádí vyhláška Mze č.327/1998 Sb. K BPEJ se vztahuje také kvalita a třída ochrany půdy na základě Metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96. Zde je učeno pět tříd ochrany zemědělského půdního fondu.

Nadýmač (v ORP Pce jen menší část biocentra) Rohoznice Časy (v ORP Pce jen menší část biocentra) Kuněticko Borek Nemošice, Drozdice Kopanina Neratov Cerhov

Třída ochrany I zahrnuje nejcennější půdy, třída V půdy s nejnižší produkční schopností. Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany, které mají nejvyšší stupeň ochrany, jsou vyznačeny v následujícím Obrázku 41. Z něho vyplývá, že nejkvalitnější půdy se nacházejí v nivách vodních toků Labe, Chrudimky a Loučné a také na jižním a severozápadním okraji zájmového území, kde souvisí s výskytem půd hnědozemního a černozemního typu.

Lokální prvky ÚSES jsou pro svou obsáhlost uvedeny pouze v mapovém podkladě. Je však nutno konstatovat, že údaje o lokálních prvcích ÚSES získané především z platných územně plánovacích dokumentací jsou značně neúplné. Na hranicích katastrů často jednotlivé prvky ÚSES nenavazují, navržená síť je nespojitá, v některých dokumentacích je určitý prvek veden jako lokální, jinde je uváděn jako regionální. Často nelze dle územně plánovací dokumentace jasně vyhodnotit, zda jde o prvek stávající a funkční, či o prvek navrhovaný. Vzhledem k této skutečnosti byla, jako součást aktualizace ÚAP, zpracována revize lokálních prvků ÚSES. Revizi zpracovala firma Projekce zahradní krajinná a GIS, s.r.o. Brno. Úkolem bylo přesně stanovit jednoznačné hranice lokálních biocenter a biokoridorů a navrhnout redukci počtu prvků případně vypracovat návrh nových prvků tak, aby byl celý navrhovaný systém funkční včetně označení. Revize byla schválena odborem životního prostředí MmP, který je poskytovatelem LÚSES, a byla předána jako podklad do ÚAP včetně pasportu. Podle této revize budou postupně prováděny změny prvků LÚSES v územních plánech obcí jako součást změn v ÚPD.

Vodní zdroje Přírodní hodnotou jsou také vodní zdroje. Legislativní ochranu zajišťuje Zákon o vodách (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Z pohledu územního plánování jsou podstatná vyhlášená ochranná pásma jednotlivých vodních zdrojů, která limitují využití území. Na Obrázku 42 jsou vyznačena nejdůležitější ochranná pásma vodních zdrojů v zájmovém území. Vodní toky, jezera a rybníky, jako přírodní hodnoty, byly již uvedeny v části o významných krajinných prvcích, kam ze zákona patří. Přehled vodních ploch je uveden na Obrázku 10 v kapitole A2.2.2.

Zemědělský půdní fond.

Obrázek 42

Za přírodní hodnotu je také považována zemědělská půda. Legislativně je její ochrana řešena zákonem č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského půdního fondu. Obrázek 41

(Zdroj: BPEJ, VÚMOP)

Lesy Lesy, jako přírodní hodnoty, byly již uvedeny v předchozí části o významných krajinných prvcích, kam ze zákona také patří. Přehled lesních pozemků je uveden na Obrázku 23 v kapitole A2.2.5. 51


A4.2.2 Ostatní přírodní hodnoty území

-

Městské parky. Významnou přírodní hodnotou v městském prostředí jsou parky. Většina z nich leží v Pardubicích. Velmi významný je lázeňský park v Lázních Bohdaneč. V urbanizovaném území přestavují oázu klidu a pohody a zpříjemňují život ve městě. Často se v nich nacházejí staré a vzácné druhy dřevin. Menšími parkovými úpravami bývají také obohaceny centrální prostory obcí, městských částí a místa před významnými budovami.

vrch Vinice Pardubičky, pohledově se uplatňuje zejména z městské části Višňovka (7) terénní zlom Křičeň Rohoznice, pohledově se uplatňuje z V a JV (8) terénní zlom Rohovládova Bělá Kasalice, pohledově se uplatňuje z V a JV (9) jižní okraj Lázní Bohdaneč, pohledově se uplatňuje z J od Černé u Bohd. (10) Labský břeh u Opočínku, pohledově se uplatňuje ze S od Černé u Bohd. (11) terénní zlom v obci Jezbořice, pohledově se uplatňuje od SZ od Jeníkovic (12)

Označení horizontů na Obrázku 43 odpovídá označení v textu (číslo v závorce). Obrázek 43

(Zdroj: mapový podklad web KrÚ PK)

Tabulka 57 Obec

Park

Lázně Bohdaneč Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice

Lázeňský park Tyršovy sady Bubeníkovy sady Arboretum Dukla Zborovské náměstí Náměstí Legií Na Špici Komenského nám. Pod Vinicí Zámecké valy

Přírodní dominanty, krajinná zeleň, ekologicky hodnotné plochy, významné linie Přírodními dominantami území je tok řeky Labe a čedičový vrch Kunětická hora. Za krajinné hodnoty jsou považovány také porosty podél významných vodotečí, křoviny, olšiny a další, které nemají charakter lesa. Spoluutvářejí zdejší krajinu, jinak na zeleň nepříliš bohatou. Jsou ekologicky stabilními prvky v krajině. Za zvlášť hodnotné jsou považovány: - doprovodné porosty podél Labe, Chrudimky, Loučné , Opatovického kanálu a Podolského potoka. Většinou jsou zároveň prvky ÚSES - úseky toku Labe a Chrudimky v Pardubicích, včetně jejich soutoku a přilehlé nivy - úsek řeky Loučné v Sezemicích a v Dašicích a přilehlé nivy Úseky říčních toků společně se svými nivami jsou ve městech typickým klidovým územím. Jsou přírodním bohatstvím, vytvářejí krajinný obraz měst a dotvářejí jejich urbanistickou osnovu. Zvláště na území města Pardubice jde o hodnotu jedinečnou a nenahraditelnou.

V dokumentu Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce, R. Bukáček, J. Rusňák, P. Bukáčková 2010 byly určeny krajinné celky a místa krajinného rázu. Z pohledu územního plánování představují přírodní hodnoty v území.

Přírodní horizonty.

Krajinné celky - Bohdanečsko - Niva Labe Místa krajinného rázu - Opatovicko - Staré rybníky – usazovací nádrže Dříteč - Újezd – Borek - Spojil - Zminný - Niva Chrudimky - Jezbořice

Pardubicko má charakter roviny s malou výškovou členitostí. Jediným výrazným výškovým prvkem reliéfu je Kunětická hora. Významné přírodní horizonty se nacházejí daleko za hranicemi správního území a projevují se především v dálkových pohledech. Jde především o pás Železných hor na jihu, Vraclavský hřbet na východě, pás lesů Choceňské plošiny na severovýchodě s pozadím Orlických hor. Na západ pokračuje polabská rovina bez výrazného horizontu, totéž pak na sever. Severní pohledové směry jsou za dobrých podmínek zarámovány pozadím Krkonoš. Z místních pohledových horizontů považujeme za hodnotné tyto: - Kunětická hora, dominanta regionu, pohledově se uplatňuje ze všech směrů (1) - okraj Sršské plošiny, pohledově se uplatňuje od jihu z Pardubické kotliny (2) - terénní zlom Mikulovice, Ostřešany, pohledově se uplatňuje od severu z Pardubické kotliny, dominantou kostel Mikulovice (3) - okraj Chlumecké tabule, pohledově se uplatňuje z jihu z Lázní Bohdaneč, dominantou kostel Osice. Horizont je na hranici ORP Pardubice (4) - terénní hřbet Sezemice Časy, pohledově se uplatňuje hlavně z jihu od Dašic (5) - Nemošická stráň, pohledově se uplatňuje z obcí Nemošice, Drozdice (6)

Za přírodní hodnoty v území jsou považovány také zbytky pernštejnské rybniční soustavy. Jde především o Opatovický kanál, Spojilský odpad, náhon Halda, rybníky Bohdanečský, Matka, Nadymač a Pohránovský. Dále pak stará ramena Labe a vodní plochy po těžbě štěrkopísku. Tyto prvky krajiny jsou zároveň významnými krajinnými prvky ze zákona a některé i kulturními památkami. V území je také několik míst s prvky komponované krajiny. Nejdůležitější je lázeňský park v Lázních Bohda52


neč, zámeček s oborou ve Starých Čívicích a zbytky původní kompozice v okolí letohrádku v Rohoznici a u hřebčína v Nemošicích.

dová a riziková zařízení přepravní (přeprava nebezpečných látek po železnici, silnici a podzemními produktovody). Jako možné zdroje rizik byly určeny např. vybrané čerpací stanice pohonných hmot vč. LPG, hlavní vedení zemního plynu, vybrané železnice a silnice. Dále se jedná o významné zdroje rizik, jako jsou technologická zařízení s větším množstvím nebezpečných chemických látek, např. mrazírny, zimní stadion, plavecký areál apod. K řešení krizových situací byl zřízen dne 30. dubna 2004 krizový štáb. Je pracovním orgánem primátora k řešení krizových situací na území správního obvodu statutárního města Pardubice.

Krajinné celky, místa krajinného rázu a další údaje jsou vyznačeny na Obrázku 21 v kapitole A2.2.4.

A4.3 Civilizační hodnoty Za hodnoty v území jsou považovány také civilizační vymoženosti, jevy související se stavem a reprodukcí obyvatelstva a s jeho chováním ve společnosti. Jde především o sociodemografické podmínky, bydlení a vybavenost, hospodářské podmínky, dopravní a technickou infrastrukturu a ochranu obyvatel. Tyto údaje již byly podrobně popsány v kapitolách A2.2.6 až A2.2.10 včetně tabulek, grafů a kartogramů.

K ochraně obyvatel patří také bezdrátový rozhlasový systém varování obyvatelstva města Pardubice, systém úkrytů a objekty civilní ochrany obyvatel, policie a požární ochrany. Zóny havarijního plánování jsou uvedeny na Obrázku 44. Obrázek 44

A4.3.1 Sociodemografické podmínky

(Zdroj: Krizové řízení MmP)

Hodnotami zde jsou stávající sídelní struktura, zalidnění, vývoj populace, struktura obyvatel dle věku, pohlaví, rodinného stavu a vzdělanost. A4.3.2 Bydlení a vybavenost území Bydlení představuje domovské zázemí obyvatel žijících na určitém území a spolu s vybavením území představuje jednu ze základních civilizačních hodnot. A4.3.3 Hospodářské podmínky Další základní civilizační hodnotou, vedle bydlení, jsou hospodářské podmínky a to především možnost zaměstnání. Nejdůležitější je z tohoto pohledu Pardubická aglomerace. Je nejvýznamnějším centrem pardubického kraje a má celorepublikový hospodářský význam. Uplatňuje se zde primární sektor (zemědělství, lesnictví, rybářství), sekundární sektor (průmysl, stavebnictví) terciární sektor (obchod a služby obyvatelstvu), a také cestovní ruch a veřejná správa. A4.3.4 Dopravní infrastruktura Mezi hodnoty v území lze zařadit veřejnou dopravní infrastrukturu, která umožňuje propojení jednotlivých oblastí správního území a napojení na okolní regiony a země. Má význam hospodářský, kulturní a společenský. Ve správním území ORP Pardubice existují všechny druhy dopravy, silniční, železniční, letecká a vodní. Požívají legislativní ochranu podle příslušných zákonů, mají ochranná pásma a jsou zároveň také limity. Za hodnotu v území je považována i veřejná autobusová a železniční doprava a městská hromadná doprava. A4.3.5 Technická infrastruktura

A4.4 Vyhodnocení hodnot území

Další hodnotou v území je technická infrastruktura. Umožňuje využívání hygienických a technických zařízení a ovlivňuje kvalitu života v území. Je zastoupena podzemními a nadzemními inženýrskými sítěmi a trasami bezdrátových spojů. Jde především o vodovody, kanalizace, plynovody, ropovody, produktovody, teplovody, elektrická a sdělovací vedení. Požívají legislativní ochranu podle příslušných zákonů, mají ochranná pásma a jsou zároveň limity.

Vyhodnocení kulturních, urbanistických, historických a architektonických hodnot území Uvedené hodnoty jsou kulturním dědictvím v území, které je nutné zachovat pro další generace. Některé z nich mají legislativní ochranu, jsou zároveň limity a určitým způsobem omezují rozvoj v území. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je respektování těchto hodnot a citlivý návrh případných nových funkčních ploch a nových staveb v jejich okolí.

A4.3.6 Ochrana obyvatel

Vyhodnocení přírodních hodnot území

Ochrana obyvatel, zdroje rizik a zóny havarijního plánování jsou určeny Havarijním plánem Pardubického kraje, který je zpracováván v souladu s legislativou Hasičským záchranným sborem Pardubického kraje. Havarijní plán je základním dokumentem a slouží především jako plánovací dokument při provádění záchranných a likvidačních prací. Jeho tvorba vyplývá ze zák. č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (dále jen „zákon“).

Území ORP Pardubice vzhledem ke svému rovinnému charakteru, minimálnímu zalesnění, značnému zastavění a průmyslovému využití nemá přírodních ploch nadbytek. O to cennější jsou ty, které se zachovaly. Kromě přírodních prvků, které mají legislativní ochranu, tu jsou i další přírodní hodnoty, které souvisí také s hodnotami kulturními. Jde především o místa krajinného rázu, pohledové horizonty, obrazy sídel v krajině a pásy zeleně podél vodních toků v sídlech. Nejvýznamnějším územím je z tohoto pohledu okolí Kunětické hory, Bohdanečsko a niva Labe. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je respektování všech přírodních hodnot a citlivý návrh

Statutární město Pardubice má k dispozici výpis havarijního plánu kraje pro správní obvod obce s rozšířenou působností. Za zdroj rizika jsou považována zařízení, která obsahují nebezpečnou látku. Uvažována jsou riziková zařízení stabilní, tj. výrobní (procesní, včetně nadzemních potrubí), skla53


-

případných nových funkčních ploch a nových staveb, především ve vyznačených krajinných celcích a místech krajinného rázu. Vyhodnocení civilizačních hodnot území Civilizační vymoženosti, jako jsou technická a dopravní infrastruktura, představují základní civilizační hodnotu v území. Vytvářejí vhodné životní podmínky, umožňují kulturní bydlení, hospodářský rozvoj i aktivní odpočinek. S podmínkami pro bydlení, práci a rekreaci pak souvisí zalidnění, vývoj populace, struktura obyvatel a vzdělanost. Prvky dopravní a technické infrastruktury jsou zároveň limity. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je citlivě vytvářet podmínky a plochy pro rozvoj těchto hodnot v území tak, aby naplnily potřeby obyvatel, aby nadmíru neznehodnocovaly území a zároveň umožňovaly jeho trvalý rozvoj. Vhodně umístěné plochy infrastruktury mohou kladně ovlivnit části území s nepříznivými sociodemografickými a hospodářskými podmínkami.

Pietní místa. Válečné hroby z I. a II. světové války. Tradice a činnosti v území. Významné události.

Jejich podrobnější popis je uveden v kapitole A4.1.2.

A5.2 Ochrana přírody Jak již bylo uvedeno v kapitole A4.2.1 je podle současné české legislativy chráněná veškerá volná krajina (zákon 460/2004 Sb.). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Na území ORP Pardubice se vyskytují pouze maloplošná zvláště chráněná území. Jde o národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000, což je soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Uvedená území jsou zároveň přírodními hodnotami a jsou podrobně popsána v kapitole A4.2.1.

A5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A5.1 Ochrana kulturního dědictví A5.1.1 Městská památková rezervace

A5.2.1 Obecná ochrana území

Městská památková rezervace Pardubice včetně ochranného pásma, MPR od r. 1964, č. rejstříku 1012. Patří do ní historické centrum města, zámek a nejbližší okolí. Je zároveň hodnotou. Hranice MPR a ochranného pásma je uvedena ve výkresu limitů i hodnot. Výčet objektů, které do MPR náleží, je uveden v seznamech Národního památkového ústavu na adrese http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php.

Významné krajinné prvky (VKP) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3 definuje VKP jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“. Zákon definuje VKP ve dvou polohách: 1. skupinu vyjmenovanou taxativně, „významné krajinné prvky ze zákona“, přičemž se jedná o biologické jednotky, seřazené do 4 podskupin: - VKP ze zákona jsou lesy, vodní toky a jejich (údolní) nivy, jezera a rybníky, rašeliniště. Jsou zároveň hodnotami a jsou uvedeny jak ve výkrese hodnot, tak i limitů.

A5.1.2 Městská památková zóna Městská památková zóna Dašice, MPZ od r. 1990, č. rejstříku 2017. Patří do ní historické náměstí a nejbližší okolí. Je zároveň hodnotou. Hranice MPZ je uvedena ve výkresu limitů i hodnot. Výčet objektů, které do MPZ náleží, je uveden v seznamech Národního památkového ústavu na adrese http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php.

2. skupinu vyjmenovanou fakultativně, jako jsou zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Jsou označovány jako VKP registrované. - VKP registrovaných je ve správním území ORP Pardubice 14. Jejich výčet je uveden v kapitole A4.2.1. Jsou zároveň hodnotami a jsou uvedeny jak ve výkrese hodnot, tak i limitů.

A5.1.3 Nemovité kulturní památky V seznamu nemovitých kulturních památek NPÚ je uvedeno 269 objektů nacházejících se ve správním území ORP Pardubice. Jsou to kostely, kapličky, kříže, sochy, měšťanské domy, venkovské usedlosti, pomníky, stavby technického charakteru, zvonice, vily a další objekty. Jsou zároveň hodnotami. Jejich seznam je uveden v seznamech Národního památkového ústavu na adrese http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php.

A5.2.2 Zvláště chráněné území Ve správním území ORP Pardubice se nachází tato zvláště chráněná území: - 1 národní přírodní rezervace - 9 přírodních památek - 1 ptačí oblast - 8 evropsky významných lokalit

A5.1.4 Archeologie Území s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou NPÚ. Jedná se o území , na němž se primárně vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem, nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. UAN jsou pracovně rozděleny do čtyř kategorií (I až IV), všechny kategorie se ve správním území nachází. Jsou zároveň hodnotami a jsou uvedeny také v kapitole A4. Místa s prokázanými nálezy a sídla jsou označeny jako UAN I, určité pásmo kolem UAN I je označeno jako UAN II, vytěžená území jsou UAN IV a vše ostatní v území je považováno za UAN III. Na celé území ORP Pardubice je tedy nutno nahlížet jako na území s určitou pravděpodobností archeologických nálezů. Viz výkres limitů.

Jejich výčet je uveden v kapitole A4.2.1. Jsou zároveň hodnotami a jsou uvedeny jak ve výkrese hodnot, tak i limitů. A5.2.3 Památné stromy Ve správním území ORP Pardubice se nachází 88 památných stromů zapsaných v ústředním seznamu NPÚ. Mají ochranná pásma, která jsou vymezena takto: - poloměr ochranného pásma je desetinásobek průměru kmene ve výšce 130 cm - poloměr ochranného pásma je 10 až 15m od paty kmene - ochranné pásmo je průmět koruny na úroveň terénu

A5.1.5 Hodnotné tradice a činnosti v území Tradice a činnosti a významné události jsou hlavně hodnotami. Za limity jsou považovány pomníky, pamětní desky a stavby, které tyto záležitosti připomínají. Některé z nich jsou zároveň kulturními památkami. Z hlediska územního plánování zasluhují ochranu a citlivou zástavbu v okolí. Jsou to: 54


-

Každý strom má jedno z těchto ochranných pásem individuálně vymezeno. Jejich výčet je uveden v kapitole A4.2.1 v Tabulce 54. Jsou zároveň hodnotami a jsou uvedeny jak ve výkrese hodnot, tak i limitů.

A5.4.2 Technická infrastruktura Kanalizace, voda

A5.2.4 Územní systém ekologické stability

-

- prvky ÚSES ze schválených územních plánů obcí. Jsou zároveň přírodními hodnotami a jejich popis je uveden v kapitole A4.2.1.

-

-

ochranné pásmo objektu čištění odpadních vod, dle schválených územních plánů ochranné pásmo pro vodovod a kanalizaci je vymezeno podle průměru potrubí do 500 mm 1,5m na obě strany a nad 500 mm je 2,5 m na obě strany.

Elektrizační soustava

A5.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek -

ochranné pásma letecké stavby

-

ochranné pásmo lesa 50m je převzato od poskytovatele a zakresleno ve výkresu limitů ochranná pásma vodních zdrojů jsou převzata od poskytovatelů a jsou zakreslena ve výkresu limitů. Přehledná mapka výskytu ochranných pásem vodních zdrojů je uvedena v kapitole A4.2.1. Vodní zdroje jsou zároveň přírodní hodnotou. vodní toky, nádrže, rybníky jsou limity a zároveň přírodními hodnotami. Jsou také významnými krajinnými prvky ze zákona. Viz kapitola A4.2.1. I. a II. třída ochrany zemědělského půdního fondu. Zemědělská půda je zároveň přírodní hodnotou. Podrobný popis a přehledná mapka výskytu půd s třídou ochrany I a II jsou uvedeny v kapitole A4.2.1. chráněná ložisková území dobývací prostory dle Geofondu jsou uvedeny ve výkrese limitů cihlářská surovina Čepí I štěrkopísky Stéblová VII štěrkopísky Stéblová II štěrkopísky Lázně Bohdaneč písky slévárenské Rokytno I štěrkopísky Čeperka II cihlářská surovina Časy

-

ochranné pásmo elektrické stanice dle zák. 458/2000 Sb., 1 až 52kV 7m, nad 52kV 20m ochranné pásmo elektrických vedení dle zák. 458/2000 Sb., venkovní vedení od 1 kV do 35 kV 7m od 35 kV do 110 kV 12 m od 110 kV do 220 kV 15 m od 220 kV do 440 kV 20 m nad 440 kV 30 m podzemní vedení do 110 kV 1m podzemní vedení nad 110 kV 3m

Plyn -

ochranné pásmo objektu zásobování plynem dle údajů poskytovatele, viz výkres limitů ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů dle údajů poskytovatele, viz výkres limitů

Produktovody -

ochranná pásma ropovodů a produktovodů dle údajů poskytovatele, viz výkres limitů.

Komunikační vedení a zařízení

A5.4 Ochrana dopravní a technické infrastruktury

-

A5.4.1 Dopravní infrastruktura

Teplovody

Ochranná pásma u silnic, dálnic a místních komunikací se stanovují dle zák. 13/1997 Sb., § 30 až 34, jako území ohraničená svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti: - dálnice, 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice - silnice I. třídy, 50 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu silnice - místní komunikace I. třídy, 50 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu silnice - silnice II. třídy, 15 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu silnice - silnice III. třídy, 15 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu silnice - místní komunikace II. třídy, 15 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu silnice

ochranné pásmo komunikačního zařízení dle údajů poskytovatele, viz výkres limitů ochranné pásmo komunikačního vedení dle údajů poskytovatele, viz výkres limitů -

ochranné pásmo teplovodních zařízení 2,5 m

A5.5 Ostatní limity -

Platí mimo souvisle zastavěné území obcí. Pro dráhy železniční a trolejbusové je ochranné pásmo vymezeno svislou plochou: - celostátní a regionální dráhy, 60 m od osy krajní koleje, nejméně ale 30 m od hranice obvodu dráhy - vlečky, 30 m od osy krajní koleje - dráhy trolejbusové, 30 m od osy krajního trolejového drátu mimo souvisle zastavěné území obcí Ochranná pásma v okolí leteckých koridorů dle VUSS, viz výkres limitů. - hluková pásma letiště - ornitologická pásma letiště - ochranné pásmo s omezením vzdušných vedení VN a VVN - ochranné pásmo leteckých zabezpečovacích zařízení - ochranné pásmo VPP letiště - ochranné pásmo provozních ploch letiště - ochranné pásmo vzletových rovin letiště

55

investice do půdy, odvodněné plochy zranitelná oblast (oblasti, povodí nebo jejich části, kde zemědělské činnosti nepříznivě ovlivňují koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách) záplavové území aktivní zóna záplavového území území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody vnější a vnitřní území lázeňského místa sesuvná území vymezená území ministerstva obrany (ochranná pásma inž. sítí 10 – 12m, ochranná pásma vojenských objektů 50m, ochranná pásma radiolokačních zařízení a další dle údajů poskytovatele) ochranná pásma zemědělské, živočišné a nespecifikované výroby ochranná pásma pozorovacích a geologických vrtů ochranné pásmo peloidů (slatinných a rašelinových zemin a bahen, užívaných jako bahenní koupele bezpečnostní pásma Aliachem a Synthesia oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochranná pásma hřbitovů 100m (dle zákona 256/2001 Sb., §17)


A5.5 Vyhodnocení limitů využití území

Veřejná infrastruktura

Limity představují omezení rozvoje v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Lze je rozdělit na limity přírodní a civilizační. Přírodní limity vyplývají z vlastností území a týkají se především ochrany přírody, civilizačními limity jsou hlavně omezení vyplývající z ochranných pásem dopravní a technické infrastruktury. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je respektování těchto omezení při návrhu změn využití území.

V oblasti ostatní veřejné infrastruktury (mimo dopravní a technické uvedené výše) se nepodařilo žádné záměry zjistit. Nemáme žádné informace o konkrétních záměrech na výstavbu občanského vybavení, jako jsou stavby pro vzdělávání, výchovu, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatel. Celkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 16 rozvojových ploch pro občanské vybavení o celkové rozloze 24 ha.

A6.2 Záměry v oblasti bydlení a rekreace

A6 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Bydlení V územních plánech jednotlivých obcí jsou uvedeny zastavitelné plochy s využitím pro bydlení. Každá obec předpokládá větší či menší rozvoj v této oblasti. Celkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 249 rozvojových ploch pro bydlení o celkové rozloze 685 ha. Konkrétní údaje o výstavbě pro bydlení na těchto plochách se získat nepodařilo. Kolik objektů pro bydlení se postaví na těchto plochách a jestli vůbec budou v dohledné době zastavěny, záleží na zájmu obyvatel. Zastavitelné plochy jsou uvedeny ve výkrese záměrů.

A6.1 Záměry v oblasti infrastruktury Dopravní infrastruktura Záměry v oblasti dopravní infrastruktury, které se podařilo v rámci územně analytických podkladů zjistit, se týkají hlavně budování silnic. Jde o převážně o obchvaty měst, přivaděče k dálnici a rychlostní silnice R 35. Záměrem v oblasti železniční dopravy je Medlešická přeložka trati ČD 238. Zjištěné záměry v dopravní infrastruktuře jsou uvedeny v následujícím přehledu: - obchvaty města Pardubice; jihozápadní, jihovýchodní a severovýchodní - obchvat města Lázně Bohdaneč - obchvat města Sezemice - rychlostní silnice R35 - přeložka silnice I/37 Březhrad – Opatovice - rozšíření na čtyřpruh silnice I/37 Hrobice – Ohrazenice - přivaděč I/36 k dálnici D11 - přeložka silnice I/2, severní trasa - mimoúrovňová křižovatka MÚK Palackého Pardubice - místní komunikace Lázně Bohdaneč, napojení na obchvat - místní komunikace Globus – Trnová, Pardubice - napojení přístavu Pardubice - přeložka silnice III/2993, Staročernsko - Medlešická přeložka trati ČD 238 - plavební kanál Dunaj - Odra – Labe - přístav Pardubice v prostoru Svítkov Srnojedy

Rekreace V oblasti rekreace se také žádné konkrétní záměry nepodařilo zjistit. V souvislosti se záměrem těžby štěrkopísku u obce Počaply, uvedené v územních plánech Sezemic a Pardubic, je počítáno po vytěžení plochy s rekreačním využitím. Dále v souvislosti se záměrem vybudování protipovodňové nádrže na Spojilském odpadu, v prostoru jižně od Hůrek, by také vzniklo rekreační území místního významu. Celkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 29 rozvojových ploch pro sport a rekreaci celkové rozloze 109 ha.

A6.3 Záměry v oblasti výroby a služeb V oblasti výroby existují záměry uvedené v územním plánu města Pardubice. Jde o navrhované plochy s využitím jako výroba lehká a výrobní služby. Nacházejí se v následujících lokalitách: - severovýchodní okraj Městské průmyslové zóny, plocha pro její rozšíření - prostor Rosice – Semtín, jižní okraj areálu Synthesia - prostor Fáblovka, okolí navrhovaného SV obchvatu města Celkem bylo z územních plánů obcí zjištěno 55 rozvojových ploch pro výrobu a služby o celkové rozloze 144 ha.

Technické infrastruktura Z technické infrastruktury převažují záměry z oblasti kanalizací, v menší míře jsou zastoupeny také záměry v rozvodech plynu, elektřiny a vody. Zjištěné záměry v technické infrastruktuře jsou uvedeny v následujícím přehledu: - záměry na vybudování ČOV ve 20 obcích - záměry na vybudování kanalizačních stok jednotné a splaškové kanalizace v 18 obcích - záměr STL plynovodu a regulační stanice do elektrárny Opatovice - záměr plynovodní sítě v obci Újezd u Sezemic - záměr rekonstrukce a nového elektrického kabelového vedení 35 kV St. Čívice – St. Mateřov - záměr nadzemní elektrizační sítě Voleč - trafostanice pro rozvojovou plochu St. Mateřov - nadzemní vedení VVN 2 x 110 kV a trafostanice VVN/VN, Tuněchody – Pardubice ul. SKN a Opočínek – průmyslová zóna St. Čívice - záměr vodovodní sítě v obcích Ráby a Újezd u Sezemic - záměr vodovodního řadu Býšť – Rokytno a dalších - záměry propojení vodovodních řadů mezi obcemi v rámci stávající vodohospodářské soustavy

A6.4 Záměry v oblasti ochrany přírodního prostředí V oblasti ochrany přírody jsou známé pouze záměry na vybudování prvků ÚSES, tj. biokoridorů, biocenter a interakčních prvků. Navrhované prvky byly převzaty z územních plánů jednotlivých obcí. Celkem je navrhováno 193 biokoridorů a 83 biocenter.

A6.5 Ostatní záměry -

protipovodňová hráz na jižním okraji Rosic suchý poldr na Spojilském potoce v prostoru jižně od Hůrek rybník na Sopřečském potoce u obce Voleč multimodální logistické centrum v prostoru Svítkov Srnojedy

A6.6 Shrnutí, zhodnocení a označení priorit rozvoje z uvedených záměrů

(dle dokumentu Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje na webových stránkách http://www.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=3020&item=43146&category)

Za prioritní záměry jsou považovány především silniční obchvaty měst, dále pak budování ČOV a kanalizací v obcích, kde toto dosud chybí, budování vodovodních řadů a protipovodňových opatření.

Viz výkres záměrů. 56

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Recommend Documents