ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

KRAVAŘE 3. AKTUALIZACE 2014

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

3. AKTUALIZACE - ÚAP 2014

POŘIZOVATEL

ZPRACOVATEL PODKLADŮ PRO RURÚ 2014

Městský úřad Kravaře Náměstí 43, 747 21 Kravaře Odbor výstavby, ÚP a ŽP Jitka Holeschová, vedoucí odboru

Městský úřad Kravaře Odbor výstavby, ÚP a ŽP Ing. Ivona Komárová úsek územního plánování RNDr. Milan Poledník Podkladová studie pro ÚAP SO ORP Kravaře

ZPRACOVATEL DATOVÉ ČÁSTI

Městský úřad Kravaře Odbor výstavby, ÚP a ŽP Ing. Ivona Komárová úsek územního plánování

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Obsah: 1. Horninové prostředí a geologie …………………… 1.1. Geomorfologické a geologické podmínky …………………… 1.2. Ochrana a využívání nerostných surovin …………………… 1.3. Poddolovaná území, sesuvy …………………… 2. Vodní režim …………………… 2.1. Povrchové vody …………………… 2.2. Podzemní vody na území ORP Kravaře …………………… 3. Hygiena životního prostředí …………………… 3.1. Čistota ovzduší …………………… 3.2. Střední délka života …………………… 3.3. Čistota vod …………………… 3.4. Hluk …………………… 3.5. Radon …………………… 4. Ochrana přírody a krajiny …………………… 4.1. Aktuální stav krajiny, vegetační kryt …………………… 4.2. Ekologická stabilita krajiny …………………… 4.3. Zvláště chráněná území …………………… 4.4. Územní systém ekologické stability …………………… 4.5. Významné krajinné prvky …………………… 4.6. Ochrana krajinného rázu …………………… 4.7. Památné stromy …………………… 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ……………… 5.1. Zemědělský půdní fond …………………… 5.1.1. Technická charakteristika …………………… 5.1.2. Přírodní charakteristika …………………… 5.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa …………………… 6. Dopravní a technická infrastruktura …………………… 6.1. Silniční doprava …………………… 6.2. Železniční doprava …………………… 6.3. Letecká doprava …………………… 6.4. Cyklistická doprava …………………… 6.5. Vodní hospodářství …………………… 6.5.1. Zásobování pitnou vodou …………………… 6.5.2. Likvidace odpadních vod …………………… 6.6. Zásobování elektrickou energií …………………… 6.7. Zásobování plynem …………………… 7. Sociodemografické podmínky …………………… 7.1. Úvod …………………… 7.2. Vývoj počtu obyvatel …………………… 7.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a rámcová prognóza vývoje v jednotlivých obcích …………………… 7.4. Věková struktura obyvatel ……………………

3 3 4 4 15 15 18 20 20 23 24 25 25 28 28 28 31 31 35 37 37 40 40 40 40 43 48 48 49 49 49 54 54 56 58 59 61 61 64 66 76 1

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 7.5. Demografická specifika SO ORP a obcí 8. Bydlení 8.1. Úvod 8.2. Vývoj bydlení v SO ORP Kravaře 8.3. Obydlené byty 8.4. Neobydlené byty 8.5. Bytová výstavba 8.6. Potřeba bytů a vymezení zastavitelných ploch 9. Rekreace 9.1. Úvod 9.2. Teoretická východiska 9.3. Realizační předpoklady rekreace v území 9.4. Lokalizační faktory přírodní 10. Hospodářské podmínky 10.1. Úvod 10.2. Zhodnocení celkových hospodářských podmínek 10.3. Regionální ekonomika 10.4. Místní ekonomika Závěr

…………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… …………………… ……………………

79 83 83 84 84 86 89 92 94 94 94 95 97 99 99 99 101 104 107

2

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

1.

1.1. GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ PODMÍNKY Geologické a zejména geomorfologické podmínky (tvary a členitost reliéfu) jsou jedním z přírodních faktorů ovlivňujících využitelnost území SO ORP Kravaře. Pouze okrajově však ovlivňují jeho zastavitelnost. Většinu území ORP Kravaře tvoří mírně zvlněná krajina Kobeřické pahorkatiny a na východním okraji místy Vřesinská pahorkatina. Na jihu terén přechází do ploché Kravařské roviny a do reliéfu údolní nivy řeky Opavy. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje v rozmezí 230 – 310 m.n.m. Výšková členitost řešeného území je malá. Správní území obce s rozšířenou působností Kravaře se rozprostírá na rozhraní těchto geomorfologických jednotek:    

systém: provincie: subprovincie: oblast:

Hercynský – Epihercynské nížiny Středoevropská nížina Středopolské nížiny Slezská nížina

3


Oblast

Celek

Slezská nížina

Opavská pahorkatina

Podcelek Hlučínská pahorkatina Poopavská nížina

Okrsek Kobeřická pahorkatina Vřesinská pahorkatina Kravařská rovina Opavsko – moravická niva

Pro Hlučínskou pahorkatinu jsou charakteristické široce zaoblené rozvodné hřbety a plošiny mírně skloněné svahy a údolí s úvalovitým příčným profilem. Vznik těchto tvarů je podmíněn k erozi málo odolnými sedimenty severského zalednění s různě mocnými pokryvy sprašových hlín. Širokou nivu řeky Opavy tvoří fluviální sedimenty (písky, štěrky). Velké zásoby čtvrtohorních sedimentů jsou předmětem těžby v Kravařích. Mírné zvlnění krajiny ve střední a severní části správního území ORP Kravaře zvyšuje její atraktivitu z hlediska bydlení. Tento typ má také pozitivní vliv na rekreační využití území a zároveň není překážkou pro rozvoj dopravy.

1.2. OCHRANA A VYUŽÍVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN Přehled výhradních ložisek nerostů, stanovených dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území a ložisek nevyhrazených nerostů a nebilancovaných ložisek je uveden v tabulkách a schématech na konci této kapitoly. V SO ORP Kravaře se vyskytují chráněná ložisková území pro těžbu sádrovce a štěrkopísku. Sádrovec je těžen v severní části území – Třebom, Sudice, Rohov, dále pak se nachází dvě chráněná ložisková území v Kobeřicích a dvě chráněná ložisková území v Kravařích. Jediným těženým ložiskem je povrchová těžba sádrovce v Kobeřicích. V Kravařích se uvažuje s otevřením povrchové těžby štěrkopísku v ložisku B3 012500 Kravaře – Kouty se stanoveným dobývacím prostorem, v CHLÚ Kravaře. Tento záměr je zapracován v platném územním plánu Kravaře. Ložiska nevyhrazených nerostů a nebilancovaná jsou většinou štěrkopískové. Větší rozsah má jen nebilancované ložisko (písky sklářské a slévárenské) v Třebomi a nebilancované ložisko (cihlářská surovina a štěrkopísky) v Bolaticích.

1.3. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, SESUVY V registru geofondu jsou vyznačena čtyři poddolovaná území, 2 malá v Kobeřicích, plošně větší v Sudicích a Třebomi). Dvě potencionální sesuvná území, která jsou registrovaná ve Strahovicích, z nichž jedno se nachází v zastavitelné ploše.

4


Do k.ú. Kravaře ve Slezsku zasahuje: Název

Plocha

Organizace Kamenolomy ČR, s.r.o. Kamenolomy ČR, s.r.o. Kamenolomy ČR, s.r.o.

Popis Dřívější z vody, štěrkopísky Štěrkopísky

Popis Dosud netěženo, štěrkopísky Dřívější povrchová, cihlářská surovina, štěrkopísky

Ložisko

B3012500

Kravaře-Kouty

149,81

Dobývací prostor

DP 71059

Kravaře

86,45

CHLÚ01250000

Kravaře

165,69

CHLÚ01240002

Kravaře ve Slezsku I.

43,77

Název

Plocha

Organizace

N5199800

Bolatice

-

-

N5055000

Bolatice

-

-

Název

Plocha

Organizace

Popis

-

Agroland, s.r.o.

Dřívější povrchová, štěrkopísky

Název

Plocha

Organizace

D3142502

Kobeřice ve Slezsku

-

-

N5200300


-

-

B3142500

Kobeřice ve Slezsku – jih

90,57

B3177400

Kobeřice ve Slezsku – sever

70,78

N5224100

Kobeřice – Padělky

-

Chráněné ložiskové území

Štěrkopísky Štěrkopísky

Do k.ú. Bolatice zasahuje:

Ložisko

Do k.ú. Štěpánkovice zasahuje:

Ložisko

D5240000

Štěpánkovice Svoboda

Do k.ú. Kobeřice ve Slezsku zasahuje:

Ložisko

Gypstrend, s.r.o. Kobeřice Gypstrend, s.r.o. Kobeřice -

Popis Dosud netěženo, cihlové suroviny, technické zeminy, štěrkopísky Dosud netěženo, štěrkopísky Současná povrchová, sádrovec Dosud netěženo, sádrovec Dosud netěženo, štěrkopísek

5


DP 60021

Kobeřice

92,37

DP 60331

Kobeřice I.

83,49

CHLÚ17740000

Kobeřice – sever

114,42

CHLÚ14250000

Kravaře ve Slezsku

147,08

Název

Plocha

Dobývací prostor


Gypstrend, s.r.o. Kobeřice Gypstrend, s.r.o. Kobeřice Gypstrend, s.r.o. Kobeřice Gypstrend, s.r.o. Kobeřice

Sádrovec

Sádrovec

Sádrovec

Sádrovec

Do k.ú. Rohov zasahuje:

Ložisko

B3177500

Rohov – Strahovice

331,07


CHLÚ17750000

Rohov

365,86

Název

Plocha

Organizace Česká geologická služba, s.r.o. Česká geologická služba, s.r.o.

Popis

Organizace Gypstrend, s.r.o. Kobeřice Gypstrend, s.r.o. Kobeřice Gypstrend, s.r.o. Kobeřice

Popis

Organizace Česká geologická služba, s.r.o.

Popis

Dosud netěženo, sádrovec Sádrovec

Do k.ú. Sudice zasahuje:

Dosud netěženo, sádrovec

Ložisko

B3177601

Sudice

189,17

Dobývací prostor

DP 60350

Sudice

94,47


CHLÚ17760100

Sudice

245,83

Název

Plocha

B3177700

Třebom

114,53

N5055500

Třebom

-

-

Dosud netěženo, písky sklářské a slévárenské

CHLÚ17770000

Třebom

145,62

Česká geologická služba, s.r.o.

Sádrovec

Sádrovec

Sádrovec

Do k.ú. Třebom zasahuje:

Ložisko


Dosud netěženo, sádrovec

6


Do katastrálního území obce Chuchelná a Strahovice nezasahují žádné evidované ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná ložisková území.

7

Měřítko 1:100700

GS-Geofond

2014

Měřítko 1:96900

GS-Geofond

2014

Měřítko 1:100700

GS-Geofond

2014

Měřítko 1:104100

GS-Geofond

2014

Měřítko 1:104100

GS-Geofond

2014

Měřítko 1:100700

GS-Geofond

2014

Měřítko 1:100700

GS-Geofond

2014


2.

VODNÍ REŽIM

2.1. POVRCHOVÉ VODY Kravaře Území Kravař spadá do povodí řeky Opavy, ČHP 2-02-03-005, 007, 009, 010 a 011 a jejích levostranných přítoků – Mlýnské strouhy a Bílého potoka, ČHP 2-02-03-005, Štěpánky, ČHP 2-02-03017 a řady drobných vodních stružek v nivě řeky Opavy. Severní výběžek obce spadá do povodí Bílé vody, ČHP 2-04-01-007. Řeka Opava s přítoky je dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ve znění NV č. 169/2006 zařazena mezi kaprovité vody. Ostatní toky v území nemají vyhlášeny typ vod. Řeka Opava je významným vodním tokem ve správě Povodí Odry s.p. Protéká jižně od zastavěného území a odděluje Kravaře od místní části Dvořisko. Koryto vodního toku má přírodní charakter, pří zvýšeném průtoku zaplavuje říční nivu včetně zástavby Dvořiska a zámeckého parku v Kravařích. Veškeré vodní toky na území města jsou ve správě Povodí Odry s.p. Vodními nádržemi v Kravařích jsou okrasné rybníčky v zámeckém parku, chovné rybníky u levého břehu Opavy, rybník Kaluže ve východní části obce v přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky a několik dalších malých soukromých rybníčků. V území obce jsou evidovány čtyři hydrogeologické vrty ČHMU, které jsou ve správě Českého hydrometeorologického ústavu. Kolem vrtů je vymezeno ochranné pásmo 250 m. V blízkosti kostela sv. Bartoloměje je evidován vodní zdroj s ochranným pásmem 30 m. Podstatně větší část zastavěné území města zasahuje území zvláštní povodně pod vodním dílem Slezská Harta a Kružberk. Bylo vymezeno ve “Studii kritických provozních situací pro kaskádu vodních děl Slezská Harta a Kružberk“ (Hydro Expert s.r.o. Praha 11/1999). Informace o dotykové době, rychlosti proudění, maximální výšce a dalších charakteristikách zvláštní povodně by měly být uvedeny v Povodňovém plánu města. Využití území ohroženého zvláštní povodní v současné době neupravuje žádný právní předpis. Územně plánovací dokumentace však může výstavbu regulovat. V rámci protipovodňových opatření je navržena ochrana zastavěného území podél řeky Opavy. Tato opatření jsou zapracována v novém územním plánu Kravaře, v souladu se ZÚR – MSK. Bolatice Téměř celé území obce Bolatice spadá do povodí Opusty, ČHP 2-02-03-014. Vodní tok je ve správě Povodí Odry s.p. Potok protéká mimo zastavěné území. V obci se dále nacházejí dvě vodní nádrže, jedná se o požární nádrž a koupaliště. Dále je v obci vybudováno protipovodňové opatření v podobě 9 suchých poldrů. Tyto protipovodňové hráze mají chránit obec před přívalovými dešti, které stékají z přilehlých zemědělských polností.

15


Štěpánkovice Severní část území obce spadá do povodí Oldřišovského potoka (Bílá voda), ČHP 2-04-01007 – 2-04-01-008. Do toku je zaústěna dešťová kanalizace z části obce Svoboda. Východní část území Alberovec odvodňuje Albertovecká příkopa, ČHP 2-04-01-008. Tok je pravostranným přítokem Oldřišovského potoka. Jižní část území obce spadá do dílčího povodí toku Štěpánka, ČHP 2-02-02017. Potok pramenní v zastavěné části obce, kde je zatrubněn a slouží jako dešťová kanalizace. Vodní toky jsou ve správě Povodí Odry s.p. Na území obce se nachází také malá vodní plocha v areálu bývalého zemědělského družstva a požární nádrž mezi ulicí Rybníčky a železniční trati Kravaře Chuchelná. Vodní plochy jsou napájeny dešťovou vodou. Kobeřice Jihozápadní část území Kobeřic spadá do povodí Bíle vody nad Albertoveckou příkopou, ČHP 2-04-01-007, jihovýchodní část do povodí Albertovecké příkopy, ČHP 2-04-01-008, severní část do povodí Bíle vody pod Alberoveckou příkopou, ČHP 2-04-01-009 a nejvýchodnější výběžek od hřebčína Padělky do povodí Strahoviského potoka, ČHP 2-04-01-012. Vodní toky jsou částečně ve správě obce Kobeřice a částečně ve správě Povodí Odry s.p. Bílá voda protéká zastavěným územím a její koryto je upraveno na průtok Q100. Z náhonu je v centru obce zásoben rybník a požární nádrž. V pramenní oblasti Strahovického potoka jsou tři vodní nádrže – Bažantnice 1 a 2 ve správě Lesů ČR a průtočný rybník Padělky ve vlastnictví Hřebčína Albertovec. Pro ochranu zastavěného území obce před přívalovými dešťovými vodami bylo novým územním plánem navrženo umístění suchých nádrží v lokalitě Za Šíleným, Na Padělském, Pod Bažantnicí na Albertovecké příkopě, vodní nádrž Hluboký důl a územní rezervy pro suchou nádrž Na Středním dvoře a Za Olšinou na Oldřišovském potoku. Chuchelná Převážná část území obce Chuchelná spadá do povodí Zbojničky, ČHP 2-04-01-014. Vodní tok je částečně ve správě obce Chuchelná a částečně ve správě Povodí Odry s.p. Potok protéká zastavěným územím a centrem obce, kde je po celé délce ponechán v nezměněném stavu a to v souladu s vyjádřením Povodí Odry s.p. Severozápadní část obce spadá do povodí bezejmenného přítoku Zbojničky, ČHP 2-04-01-013, východní část obce do povodí jiného bezejmenného přítoku Zbojničky, ČHP 2-04-01-015. V obci se nacházejí tři vodní nádrže. Jedná se o okrasný rybník v centru obce a dva rybníky na severovýchodním okraji sloužící jako biologická ČOV. Po vybudování nové ČOV přestanou být rybníky využívány jako biologické – dočišťovací nádrže. Na parcele č. 899 je navržena nová vodní nádrž – rybník. Dále jsou navrženy na levobřežním přítoku Zbojničky protipovodňová a protierozní opatření. Jedná se o dvě hráze retenčních nádrží, ochranná hráz zastavitelné plochy (Z8) a zatravněné pásy nad oběma retenčními nádržemi. Na horním roku Zbojničky je dále navržena další hráz a retenční nádrž. Protierozní účinky budou mít také navrhované části ÚSES vymezené v orné půdě.

16


Strahovice Území obce Strahovice spadá do povodí Strahovického potoka, ČHP 2-04-01-012. Vodní tok je ve správě Povodí Odry s.p. Potok protéká zastavěným územím a je recipientem komunálních odpadních vod. Severovýchodní nezastavěná část obce spadá do povodí Bílé vody, ČHP 2-04-01-013. Vodní nádrže většího významu se v obci nenacházejí. Dle změny č. 1 územního plánu je plánováno na pozemcích parc. č. 647/2 a 617/7 vybudovat záchytný příkop pro zachycení přívalových vod. V datech nejsou návrhy záchytného příkopu obsaženy. Rohov Jihovýchodní část území obce Rohov včetně zastavěné části obce spadá do povodí Strahovického potoka, ČHP 2-04-01-012. Potok zde tvoří státní hranici a jeho hraniční úsek je ve správě Povodí Odry s.p. Potok pramenící pod obcí, je jeho levostranným přítokem. Nezastavěná západní a severní část obce spadá do povodí Bílé vody, ČHP 2-04-01-009, 010 a 011. V jihozápadním cípu katastrálního území se nachází vodní nádrž – odkaliště ze sádrovcového dolu Gypstrend, s.r.o. Sudice Téměř celé území Sudic spadá do povodí Bílé vody (Oldřišovský potok), ČHP 2-04-01-010 a 011. Vodní rok je ve správě Povodí Odry s.p. Potok protéká zastavěným územím, je recipientem komunálních odpadních vod a je částečně regulován. Pro Bílou vodu je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny – stanoveno rozhodnutím KÚ MSK pod č.j. 853/2008 dne 8.2. 2008. Severozápadní nezastavěná část obce spadá do povodí Pštiny, ČHP 2-04-01-004. Ve starém územním plánu z roku 1997 byla navržena rekonstrukce Mlýnského náhonu a obecního rybníku, nový rybník k rekreaci byl navržen ve východní části obce. V novém územním plánu již tyto záměry obsaženy nejsou. Třebom Katastrální území Třebom spadá do povodí Pštiny, ČHP 2-04-01-003 a 004. Vodní tok je ve správě Povodí Odry s.p. Koryto vodního toku je upraveno na průtok Q50. Potok protéká zastavěným územím a centrem obce a je recipientem komunálních odpadních vod. V územním plánu z roku 1998 je uveden návrh suché retenční nádrže v západní části obce. V datech jsou dále obsaženy záměry na vybudování záchytných příkopů, pro zachycení přívalových dešťů, které ústí do toku Pština. Návrh poldrů i příkopů je obsažen v datech, výkresu i tabulkách záměrů (9W1, 9W2).

17


2.2. PODZEMNÍ VODY NA ÚZEMÍ ORP KRAVAŘE Z hlediska podzemních vod je území začleněno do hlavního útvaru podzemních vod č. 66111 – Kulm Nízkého Jeseníku a současně do svrchního útvaru podzemních vod č. 15500 – Kvartér Opavské pahorkatiny. Oba útvary jsou vyhodnoceny jako nerizikové a vyhovující z hlediska kvantity, svrchní útvar 15500 však není vyhovující z hlediska chemického stavu. Žádná opatření Plán oblasti povodí Odry v řešeném území nenavrhuje. Útvar 15500 (dříve hydrogeologický rajon 155) je charakterizován systémem průlinového zvodnění, kde bývají jednotlivé zvodnělé vrstvy odděleny nepropustnými vrstvami hlín. V území ORP Kravaře se nacházejí vodárenské zdroje Bolatice, Kobeřice, Strahovice a Třebom pro lokální zásobení sídel. Mimo ORP Kravaře vodárenské zdroje Bělá, Bohuslavice a Velké Hoštice pro skupinové vodovody. V oblasti Kobeřic se nacházejí ještě nevyužité zásoby kvalitní podzemní vody v množství cca 100 l/s vhodné pro vodárenské využití. Za tímto účelem bylo v místech zdroje podzemních vod, severozápadně od obce, vybudováno 20 nových jímacích vrtů, jako budoucí významný zdroj vody. V území je navržena 30 m územní rezerva pro koridor místního vodovodu podél silnice Hněvošice – Kobeřice.   

Spadové území ORP Kravaře nespadá do zranitelné oblasti ve smyslu nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. Rovněž zde nejsou vyhlášeny žádné koupací oblasti ve smyslu vyhl. č. MZD ČR č. 159/2003 Sb., ve znění vyhl. č. 168/2006 Sb. SO ORP Kravaře není součástí žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV)

Tab. č.1 – Přehled zdrojů Zdroj

BO 02

k.ú.

Bolatice

Parc. č.

OP (m) 1.st

Kapacita (l/s)

2470/1

3 Záložní

10

20x30

OP (m) 2.st A

OP (m) 2.st B

Rozhodnutí o OP (poznámka)

Povodí

ONV Opava, OVLHZ 21.10.1986 1841/235/86/Pa

-

-

ONV Opava, OVLHZ 1.10.1984 1791/235/84-Hol

200

BO 05

Bolatice

2411/1

Mimo provoz

P6

Bolatice

984/10

3

-

-

-

(u koupaliště)

Lanex

Bolatice

2

-

-

-

(v datech ani výkrese není)

Opavice

Bolatice

1

10

50

-

Říjen 1977

V3

Kobeřice

1460

10

50

V5

Kobeřice

1460

10

50

Povodí

V6

Kobeřice

1459

10

50

ONV Opava, OVLHZ 14.1.1986 82/235/86-Pa

27

18

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 JS1

Kobeřice

1458/4

JS2

Kobeřice

1520/78 2

Gypstrend

Kobeřice

Strahovice Strahovice 617/2

HV 2

Třebom

341/8

9

-

-

-

-

12x12

180x50

-

-

2

80x90

-

-

7,5

20

250500

-

3,5

10x12

-

-

ONV Opava, OVLHZ 6.8.1980 2318/80/235-Ri ONV Opava, OVLHZ 24.1.1983 231/83 OÚ Opava 5.3.2001 ŽP 8/2001/Mr-231.2

Většina vodních zdrojů uvedených v tabulce je obsažena ve výkrese limitů a problémovém výkrese. V datech ÚAP není obsažen zdroj „Lanex“ v obci Bolatice. V obci Kobeřice jsou ve výkrese limitů zakresleny, kromě 6 vodních zdrojů uvedených v tabulce, také další dva vodní zdroje u zemědělského areálu Prostřední Dvůr a druhý u areálu Padělky. V obci Třebom jsou ve výkresech zakresleny 3 vodní zdroje. Vodní zdroj HV 2, který zásobuje obec vodou, se nachází severně od zastavěného území obce. Další dva vodní zdroje v obci jsou zřejmě studny pro potřeby zemědělských areálů.

19


3.

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSŘEDÍ

3.1. ČISTOTA OVZDUŠÍ Čistota ovzduší je ve správním území ORP Kravaře významným problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Vliv na kvalitu ovzduší mají zejména velké zdroje znečištění v širším regionu (na Ostravsku, v Opavě a Polsku). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. Nepříznivá emisní situace širšího regionu dopadá i na řešené území. Popis emisních zdrojů v regionu Moravskoslezského kraje přináší aktuální Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje MSK v rozsahu územně analytických podkladů. Podle Ročenky KHS Ostrava z roku 2013 činil v roce 2013 podíl emisí tuhých znečišťujících látek (prachových částic) z velkých zdrojů 34%, podíl středních zdrojů 3%, podíl z malých zdrojů 38% a podíl emisí z mobilních zdrojů 25% (procentuální podíly vypočteny z ročenky KHS 2013).

Emise prachových částic (průměr ČR) 1. Mobilní zdroje nesilniční 5% 7. Vytápění domácností 38%

6. Vytápění komerčních a veřejných objektů 3%

2. Průmysl 12% 3. Veřejná energetika 11%

4. Průmyslová energetika 11%

5. Doprava 20%

Graf č.1 – Emise prachových částic (převzato z Ročenky KHS 2013) Z hlediska územního plánování na úrovni obcí, ale i správního obvodu obce s rozšířenou působností Kravaře, má rozhodující význam imisní situace. Jedná se o imisní dopady v jednotlivých obcích. Z tohoto hlediska je nutno jako nejhorší hodnotit málo odvětrávané údolní lokality s vysokou koncentrací dopravy a hustou zástavbou podél vodních toků s velkým výskytem inverzních situací – Kravaře a okolí. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je nutno připomenout, že v průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství ze zdrojů znečišťování se vedle hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií 20

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se v posledních letech zastavil, přitom je však potřeba poznamenat, že vývoj v jednotlivých letech je ovlivněn i klimatickými podmínkami. Limitní hodnoty z nařízení vlády č. 350/2002 Sb., v platném znění, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, jsou uvedeny spolu s mezemi tolerance v tabulkách tohoto nařízení zvláště pro ochranu zdraví a pro ochranu vegetace a ekosystémů. Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen. Tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě. Pro objektivní hodnocení vývoje čistoty ovzduší v konkrétním území je nutno používat dlouhodobější, několikaleté řady. Interpretace těchto hodnot je vždy poměrně složitým problémem. Hodnocení kvality venkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy prováděno především v urbanizovaných územích. Zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se obvykle neměří. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým byl vydán Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V souladu s ustanovením zákona o ochraně ovzduší, nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydal Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Na tento program navazují i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni měst a obcí. V roce 2010 byla na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí v procesu SEA provedena rozsáhlá aktualizace Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Imisní situace přímo na území SO ORP Kravaře v současnosti nesledují monitorovací stanice, ve správním obvodu Opava jsou novější údaje dostupné pouze za stanici Opava – Kateřinky a další nejbližší je Ostrava – Poruba. Podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2008 – 2012 patřilo řešené území k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, docházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM 10 a polycyklických aromatických uhlovodíků (benzo(a)pyren BaP). Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a související předpisy. Pro dokreslení širší situace je možno použít vymezení oblastí s překračováním imisních limitů vyhlášených pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení:

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit [µg/m3]

Maximální počet překročení

Částice PM10

1 kalendářní rok

50

35

21


hranice kraje překročení imisního limitu pro 24-hodinové koncentrace PM10 (µg/m3) 0,00 – 40,00 40,00 – 50,00 50,00 a více

Obr. č.1 – Překročení imisního limitu PM10 pro Moravskoslezský kraj Stále významnějším negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je na území měst a obcí doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu. Negativní dopady dopravy na životní prostředí se projevují podél nejzatíženější komunikací zejména v Kravařích, ale i Štěpánkovicích a Kobeřicích – tam kde silnice procházejí stísněnými poměry obytným územím. Menším avšak lokálně významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. V této oblasti se výrazně projevuje neujasněná dotační a cenová politika státu, rostoucí ceny plynu a elektřiny. Při použití uhlí i dřeva k vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. V řešeném území je žádoucí využít všech možností zlepšení kvality ovzduší. Například v rámci další aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší, snižují přenos znečišťujících látek z širšího regionu. Dále přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území (uplatnit omezení v rámci závazných částí územních plánů) a území dotčených územních celků. Možnosti existují i v oblasti řešení dopravy (včetně základní údržby komunikací a zpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem, z ekologicky více šetřených zdrojů).

22


3.2. STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA (text kapitoly 3.2. se nemění) Mezi sociodemografické ukazatele, ale i nepřímé ukazatele hygieny životního prostředí může být zařazen ukazatel naděje dožití mužů a žen, který je dostupný za správní obvody ORP v letech 20072011. Naděje na dožití (střední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x letá osoba pokud se nezmění podmínky (řád) vymírání. Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je předpoklad, že průměrná délka života místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů. V zásadě se uvádějí tři hlavní skupiny faktorů – životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a vliv vlastního životního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován cca na 1/3, eventuálně nižší. V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních a severozápadních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé, žijící v úplných rodinách. V rámci aktualizace ÚAP bylo potvrzeno výrazné zlepšení pozice SO ORP Kravaře. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o nejlepší pozici mezi SO ORP, 44. místo v rámci 206 SO ORP v ČR. Tab. č. 2 – Naděje dožití ve vybraných správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a Praze v období 2008-2012 (zdroj: ČSÚ) Územní jednotka Muži Ženy Pořadí z 206 SO ORP SO ORP 0 65 0 65 Muži Ženy Průměr Nové Město nad Metují 77,4 33,8 17,3 83,4 39,1 20,6 1 Kuřim 76,7 34,0 17,6 82,3 38,2 19,9 2 Hradec Králové 76,5 32,9 16,2 81,7 37,5 19,4 6 Praha 76,5 32,8 16,4 81,4 37,2 19,3 7 Brno 75,8 32,4 16,4 81,8 37,6 19,8 9 Bystřice pod Hostýnem 73,2 30,5 14,7 84,3 40,7 22,8 10 Olomouc 75,2 31,9 16,0 81,2 37,1 19,3 36 Kravaře 74,8 31,1 14,7 80,4 35,9 17,8 72 Rožnov pod Radh. 74,0 30,6 15,2 81,0 36,8 19,0 78 Frenštát pod Radh. 74,2 30,8 14,7 80,4 36,3 18,3 104 Frýdek-Místek 73,8 30,6 15,0 80,6 36,5 18,9 113 Opava 73,9 30,3 14,7 80,0 35,9 17,9 135 Jablunkov 72,8 29,5 14,3 80,4 36,2 18,2 151 Hlučín 73,1 29,7 14,2 79,7 35,7 18,3 163 Ostrava 72,6 29,5 14,6 79,6 35,7 18,5 179 Krnov 72,8 29,8 14,9 79,3 35,5 18,0 180 Rýmařov 73,2 29,6 14,5 77,9 34,5 17,5 192 Vítkov 71,3 27,9 13,0 78,8 35,1 17,5 197 Karviná 71,7 28,6 13,6 78,3 34,6 17,5 198 Bohumín 71,0 28,1 14,1 78,5 34,8 17,6 201 Orlová 70,6 28,2 13,6 78,2 34,4 17,1 203 Rumburk 71,7 29,3 14,4 77,1 33,7 16,8 204 Kadaň 70,9 28,4 13,2 77,4 34,0 16,6 205

23

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Interpretace hodnot není zdaleka jednoduchá. Je však možné, že pozice řešeného území je z hlediska negativního vlivu životního prostředí na zdravotní stav obyvatel výrazně diferencovaná a v případě SO ORP Kravaře jako celku mnohem lepší, než by plynulo z obecné percepce a mediální interpretace těchto problémů (zejména znečištění ovzduší). Na první pohled se naskytuje hypotéza, že naděje na dožití je nižší u SO ORP s významnou migrací (dosídlená území), horší vzdělanostní strukturou obyvatel a pouze omezeně souvisí se špatným životním prostředím. Je na škodu, že tyto cenné výstupy ČSÚ nejsou dále podrobněji vyhodnocovány jak s ohledem na očištění například od vlivu vzdělanostní struktury, tak zejména nejsou v podrobnosti za obce. Podobně jako u nezaměstnanosti by mohlo dojít k odlišnému vnímání těchto problémů v jednotlivých územích, přesnější lokalizace skutečného postižených území.

3.3. ČISTOTA VOD Režim povrchových vod v území obcí ORP Kravaře spadá do oblasti povodí Odry. Dle Plánu oblasti povodí Odry se jedná o vodní útvary povrchových vod s pracovním číslem 45 – povodí Opusty, 46 – povodí Opavy a Moravice a 97 – povodí Bílé vody (Oldřišovský potok). Severní výběžky – povodí Pštiny a Zbojničky Plán oblasti povodí Odry neřeší, ty jsou začleněny do Polské části povodí Odry. Vodní útvary 45 a 97 jsou přírodní, útvar 46 je řazen mezi silně ovlivněné. Nejsou zde evidovány významné odběry povrchových vod, významným bodovým zdrojem znečištění je průmyslový podnik v Kobeřicích. Těžba v tomto podniku je v současnosti v útlumu, tudíž se zlepšila i míra znečištění protékajících toků v území. Monitorovány jsou závěrné profily Opavy, Pštiny a Opusty. Všechny tři útvary jsou vyhodnoceny jako rizikové a nevyhovující. K dosažení dobrého stavu vod byla vybudována kanalizace a ČOV v Kravařích, Bolaticích, Štěpánkovicích a Kobeřicích a navržena revitalizace toku Opusta. Do roku 2014 se tak zlepší v útvaru 97 zejména ukazatel BSK, charakterizující organické a dusíkaté znečištění vod a v útvaru 46 ekologický stav. Dle podrobnější klasifikace jakosti povrchových vod je řeka Opava řazena do II. třídy jako voda mírně znečištěná. V dlouhodobém horizontu je u toku Opava zlepšení z III. třídy jakosti vody. Opusta je řazena mezi nejvíce znečištěné toky v povodí Odry. V profilu nad Štěpánkou je voda řazena do IV. třídy jako silně znečištěná voda vlivem vysokého organického znečištění a vysokým obsahem amoniakálního dusíku a nerozpuštěných látek. Znečištění Opusty se v časovém horizontu také zlepšilo z V. třídy jakosti. Zlepšení stavu vodního toku bylo zapříčiněno výstavbou ČOV Bolatice, ale i navzdory výstavby ČOV je Opusta stále silně znečištěná díky zemědělském družstvu Opavice a.s., které využívá tok jako recipient svých odpadních vod. Rovněž Bílá voda je v profilu nad státní hranicí řazena do III. třídy jako znečištěná voda vlivem stále vysokého obsahu amoniakálního dusíku. U toku Bílá voda je oproti minulosti zlepšení jakosti vody o dvě třídy jakosti z třídy V. velmi silně znečištěná voda. Toto výrazné zlepšení jakosti vodního toku nastalo utlumením těžby v sádrovcovém dole společností Gypstrend s.r.o., který zde vypouštěl své odpadní vody. (Údaje o jakosti povrchových vod převzaty z portálu Povodí Odry s.p. – poslední měření z období 2012-2013)

24

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 3.4. HLUK Nejvíce obtěžováno hlukem je zastavěné území Kravař podél průtahu silnice I/56 a silnice II/467 (ve směru na Štítinu). Dle výsledku sčítání dopravy 2010 projíždí Kravařemi po silnici I/56 8.590 jednotkových vozidel za den, po silnici II/467 v průjezdu Kravařemi 3.040 – 3.240 jednotkových vozidel za den. Vyšší dopravní zátěž (3.240 – 3.460 jednotkových vozidel) a stísněné podmínky průtahu silnice II/467 Štěpánkovicemi a Kobeřicemi také způsobují nadměrné obtěžování hlukem v obytném území. U silnice I/46 je zátěž 1.300 (Sudice – Rohov) až 2.200 – 2.300 (Kobeřice) jednotkových vozidel za den. Podobně negativně ovlivňováno je obytné území Kravař podél železniční trati 317 Opava – Kravaře – Hlučín, mnohem méně také území Štěpánkovic a Chuchelná podél železniční trati Kravaře – Chuchelná. Pokud by letiště Zábřeh bylo využíváno pro jiná než lehká sportovní letadla, znamenalo by to vyšší hlukovou zátěž také pro Kravaře.

3.5. RADON Naprostá většina SO ORP Kravaře spadá do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží. Pouze nepatrná část Kobeřice – v místě ložiska sádrovce patří do nízké kategorie radonového indexu. V plochách měření radonového indexu z geologického podloží (viz. schéma) podle radonové databáze ČGÚ byla naměřena většinou střední kategorie (Strahovice, Štěpánkovice, Bolatice, Kravaře) nebo nízká (Kobeřice, Třebom).

25

© Česká geologická služba

0

0,5

1

1:75 000

2

3

4 km

Tisk: 7.8.2014

/HJHQGDNWLVNRYpPXYêVWXSXPDSRYpDSOLNDFH5DGRQRYpPDS\ýHVNiJHRORJLFNiVOXåED

5DGRQRYpUL]LNR %RGRYpPČĜHQt5QLQGH[X

Y\VRNê VWĜHGQt Qt]Nê

5DGRQRYêLQGH[

VWĜHGQt Qt]Nê NYDUWpUKOXEãtSRGORåtVWĜHGQt NYDUWpUKOXEãtSRGORåtQt]Nê


4.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

4.1. AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY, VEGETAČNÍ KRYT Řešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně monotónní strukturou využití, danou především relativně málo členitým reliéfem (rozpětí nadmořských výšek cca 210 – 310 m n.m.). Území má výrazně vysoký podíl orné půdy, zastoupeny jsou převážně biocenózy umělé, vytvořené a udržované člověkem.

4.2. EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v krajině: za stabilní se považují lesy, vodní plochy a toky, travní porosty, mokřady, sady a vinice - za nestabilní krajinotvorné prvky se považují orná půda, zastavěná území a chmelnice. Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Hodnoty uvedeného koeficientu jsou obecně klasifikovány takto:

Tab. č. 3 – Klasifikace koeficientu ekologické stability Hodnota KES Charakteristika Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické KES < 0,10 funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, 0,10 < KES < 0,30 základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy Území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení 0,30 < KES < 1,00 autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké náklady dodatkové energie Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu 1,00 < KES < 3,00 s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních KES ≥ 3,00 struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

28

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Koeficient ekologické stability dle obcí (dle dat ČSÚ za obce – aktualizace ke dni 30. 6. 2014) Obec Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom SO ORP

KES (2009) 0,48 1,10 0,33 0,37 0,06 0,14 0,07 0,11 0,07 0,30

KES (2014) 0,48 1,10 0,33 0,37 0,06 0,14 0,07 0,11 0,10 0,31

Koeficient ekologické stability řešeného území je roven 0,31 a jedná se tudíž o území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystému způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Toto hodnocení se týká řešeného území jako celku, je třeba si uvědomit, že zatímco na severu území Rohov a Sudice je KES menší než 0,1 (území s maximálním narušením přírodních struktur), Chuchelná je charakterizována KES = 1,10, což se jedná vcelku o vyváženou krajinu. Kravaře a Bolatice jsou pak charakterizovány stejně jako průměr hodnoty KES pro celé ORP. Koeficient ekologické stability jednotlivých obcí je znázorněn v Kartogramu č. 1.

Poznámka: Zdroj použitých dat je zcela zásadní pro stanovení koeficientu ekologické stability. Katastr nemovitostí eviduje především vlastnické vztahy a teprve „druhořadý“ je skutečný stav využití pozemků. Realita je dnes taková, že zatímco změna vlastnických vztahů je v katastru podchycena okamžitě při změně vlastnictví, způsob využívání pozemků mnohdy odpovídá stavu před několika desítkami let. Nejzásadněji se to projevuje při hodnocení rozsahu rozptýlené krajinné zeleně – kategorie využití krajiny, kterou katastr nerozlišuje. Rozptýlenou krajinou zelení rozumíme pozemky porostlé vzrostlou zelení, které přitom nejsou určeny k plnění funkce lesa. Tyto pozemky jsou často zahrnovány do kategorie „ostatní plocha“ nebo „orná půda“ a chybně tak při výpočtu KES zařazeny mezi nestabilní ekosystémy. Druhým zdrojem chyb může být evidence pozemků, na kterých leží vodní toky a plochy. Katastr eviduje pozemky, na kterých protéká např. drobný vodní tok. Vlastní vodní tok má šířku běžně 0,5 – 2m, ale šířka pozemku je několikanásobně větší. Jako vodní toky jsou tedy vykazovány pozemky se zcela jiným způsobem využití. Nehledě na fakt, že drobné vodní toky pravidelně mění své koryto (meandry apod.) a ve skutečnosti protékají zcela jinde, než jsou evidovány v katastru. Obdobná situace je při vymezení vodních ploch, katastr někdy k vodním plochám přiřazuje i široké pásy břehových porostů. Třetím výrazným zdrojem chyb je skutečný poměr ploch orné půdy/trvalých travních porostů. Chceme-li tedy zjistit skutečnou hodnotu KES, museli bychom provést korekce dat poskytnutých katastrem nemovitostí s využitím vlastních průzkumů území. Pro základní přehled o území je však zde použitý způsob stanovení KES dostačující.

29


4.3. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (Rozsah ZCHÚ se od aktualizace v roce 2012 nezměnil) V jižní části řešeného území, na území obce Kravaře se nachází národní přírodní památka „Odkryv v Kravařích“ a přírodní rezervace „Koutské a Zábřežské louky“ (viz. Kartogram č. 2). Koutské a Zábřežské louky Ojedinělý ucelený komplex mokřadních luk, rozptýlené zeleně a luhů se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní v nivě řeky Opavy. Mokřadní ekosystémy s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a významné hnízdiště ptačích druhů. Odkryv v Kravařích Těžbou štěrkopísku zde bylo obnaženo souvrství čtvrtohorních sedimentů. Jsou zde zastoupeny sedimenty halštrovského kontinentálního ledovce, fluviální písečné štěrky spodní akumulace hlavní chladné terasy a sedimenty saalského zalednění. Nejmladším členem čtvrtohorního souvrství je sprašový komplex viselského stáří. Zvláště chráněná území ostatních kategorií (např. chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace apod.) se v řešeném území nenacházejí.

4.4. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability (ÚSES) je v § 3 odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišují se místní (lokální), regionální a nadregionální územní systémy ekologické stability. Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, definovanými v § 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., jsou biocentra a biokoridory. Navíc, kromě uvedených skladebných prvků zmíněných ve vyhlášce, se také vymezují interakční prvky a ochranné zóny nadregionálních biokoridorů. Limitem využití území se ÚSES obvykle stává po schválení územně plánovací dokumentace, do které je zapracován. Pro řešené území z toho vyplývá, že limitem využití území jsou především nadregionální a regionální prvky ÚSES vymezené v nadřazené ÚPD a to Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Limitem využití území jsou i lokální prvky ÚSES vymezené v platných územních plánech obcí. Na území obce Chuchelná, Kobeřice a Bolatice je vymezeno nadregionální biocentrum 90 – Dařanec, ze kterého vychází západním směrem nadregionální biokoridor č. 95. Nadregionální ÚSES dotváří nadregionální biokoridor č. 96 vymezený podél řeky Opavy, v jižní části řešeného území. Regionální biokoridory se v území nevyskytují. Regionální biocentrum 152 – Koutská a Zábřežská niva je vymezeno v nivě řeky Opavy a zahrnuje PR Koutské a Zábřežské louky (viz. Kartogram č. 3). Území vymezené k plnění funkce ÚSES jsou znázorněny v Kartogramu č. 2. Vymezení ÚSES v ZÚR MSK a v územních plánech obcí je v souladu. RBC v Kravařích je doplněn v novém územním plánu. Návaznost skladebných prvků ÚSES byla posuzována uvnitř ORP Kravaře. 30

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Nadále zůstávají dvě lokality, kde ÚSES nenavazují – bude řešeno novým ÚP Štěpánkovice a Strahovice. Od poslední aktualizace 2012 byly vyřešeny nenavazující ÚSES novým územním plánem v Kobeřicích. Tab. č. 4 – problémy s vymezením ÚSES Ozn. Obec 1

Chuchelná, Kobeřice, Strahovice

2

Štěpánkovice, Kravaře

Problém Chybějící místní koridor v území obce Strahovice. Vyznačení viz. Kartogram č. 3. Chybějící místní koridor v území obce Štěpánkovice, nenavazuje na LBK Kravař. Vyznačení viz. Kartogram č. 3.

Problém s vymezením ÚSES vzniklý na rozhraní katastrálního území obcí Chuchelná, Kobeřice a Strahovice bude vyřešen v rámci zpracování a schválení územně plánovací dokumentace obce Strahovice.

31

Kartogram č.1 - Koeficient ekologické stability

Třebom

Sudice

Rohov

Strahovice


Chuchelná

Štěpánkovice Bolatice

Ü

Kravaře ve Slezsku

KES

Území s max. narušením přírodních struktur Území nadprůměrně využívané

0

0,5

1

2

3 kilometry

Území intenzivně využívané Vyvážená krajina

Kartogram č. 2 - Územní systém ekologické stability

Třebom

Sudice

Rohov

Strahovice


Chuchelná


Kravaře ve Slezsku

C C

C C

ÚSES

0 0,5 1

2

3 kilometry

Ü

hranice ORP hranice obce

Zastavěné území Lokální biocentrum Lokální biokoridor

Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Regionální biocentrum

Nadregionální biokoridor

Kartogram č. 3 - Územní systém ekologické stability (problémy k řešení)

Třebom

Sudice

Rohov

Strahovice


1

Chuchelná


C

Kravaře ve Slezsku

C C

2

C

ÚSES

0 0,5 1

2

3 kilometry

Ü

Chybné vymezení ÚSES hranice ORP hranice obce

Zastavěné území Lokální biocentrum Lokální biokoridor

Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Regionální biocentrum

Nadregionální biokoridor


4.5. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Významný krajinný prvek (VKP) je definován v § 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., v platném znění (dále jen zákon) jako „ekologický, geomorfologický nebo estetický hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“ VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách: 

VKP „ze zákona“ – veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy;



registrované VKP – mohou se jimi stát jiné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy nebo i cenné plochy porostů v sídelním útvaru, např. historické zahrady nebo parky.

VKP ze zákona Lesy  pro vymezení lesů (resp. pozemků určených pro plnění funkce lesa – PUFL) jsme použili vektorovou katastrální mapu. Ve výkrese hodnot jsou takto vyznačeny ty, které nejsou obsaženy ve vybraných VKP.  Použití uvedeného zdroje má společnou metodickou chybu, neboť zatímco v katastru nemovitostí jsou jako PUFL vedeny i pozemky dočasně odlesněné, podle některých výkladů zákona, tyto pozemky nejsou považovány za VKP. Rybníky, vodní toky  Pro vymezení rybníků a vodních toků byla využita data Základní mapy České republiky (ZABAGED®), korigována s přihlédnutím k účelové katastrální mapě a terénním průzkumům. Ve výkrese hodnot jsou samostatně vyznačeny ty, které nejsou součástí registrovaných a vybraných VKP. Krajinná zeleň a údolní nivy  Orgán ochrany přírody OŽP-MěÚ Kravaře provedl vymezení údolních niv a VKP (viz. Výkres hodnot). Takto označené VKP považujeme za vybrané.

VKP registrované V řešeném území jsou registrovány následující VKP (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.), jsou znázorněny ve výkrese hodnot a v problémovém výkrese. Tab. č. 5 – Významné krajinné prvky registrované Číslo VKP 3 4 5 9 10 11 13 14

Název stromy u nákupního střediska stromy u bývalého JZD Jasan na svahu remíz v Jankovci mokřad v lokalitě při horní cestě park u hřbitova Lípa u hřbitova stromy u sběrny

Katastrální území Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice

35

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 15 17 18 18 20 22 23 24 26 29 34 37 43 44 45 46 47 48 50 56 57 64 69 70 71 72 73 77 79 81 83 84 86 88 89 90 92 95 105 107 108 187 197 199 200 223 224 225 226 228 230 231 232 237 254 307 308 321 322

Jasanová alej I Vrba u nádrže stromy na hřišti stromy na hřišti Jasanová alej II pískovna Na Klínech I pískovna Na Klínech II pískovna Na Klínech III mez na hranici katastrů Jasan u nádraží remízek s topoly Dub v Koutech alej u Svobody I remízek nad Bílou vodou alej mezi Oldřišovským a Hadím kopcem alej u Svobody II pískovna u Svobody Lípy ve dvoře pískovna u Bílé Břízy remíz u Bílé vody alej u Bílé Břízy zeleň v Novém Dvoře Vrba u Hanůvky mez nad pískovnou u Kravař cesta k NPP Odkryv v Kravařích mez u cesty k NPP Odkryv v Kravařích Jasan u odbočky k NPP Odkryv v Kravařích Dub v lokalitě Na farském stromy u banky stromy u nádraží stromy za školou stromy u školy Duby u trati pískovna u Kravař zeleň v Hanůvce porost u Štěpánky Jasan ve dvoře Lípy u kostela Jasan u zastávky stromy u kostela a hřbitova Jasany u stodoly Kynologické cvičiště Lípa v zahradě pískovna v Borové Akát v Borové pískovna u Albertovce Lípa u křižovatky porost u vodárenského objektu stromy u lesa Albertovec alej u Albertovce alej Na Štěpánkovickém Vrby u Bolatic zeleň u stanice Bolatice pískovna nad silnicí pískovna u Kobeřic remízky nad Bílou vodou sad u bažantnice stromy u vchodu do bažantnice

Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Bolatice Kravaře Kravaře Kravaře Štěpánkovice Štěpánkovice Kravaře Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře, Štěpánkovice Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Kravaře Bolatice Bolatice Bolatice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štěpánkovice Bolatice Štěpánkovice Bolatice Kobeřice Kobeřice Kobeřice Štěpánkovice

36

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 4.6. OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho krajinný ráz. V ZÚR MSK je obsažen výkres (viz. Kartogram č. 5 – Oblasti se shodným krajinným typem) A3a – Oblasti se shodným krajinným typem. Podle něj patří ORP Kravaře do krajinné oblasti Opavsko (ve výkrese pod kódem H) a do čtyř typů krajiny:    

krajina lesní (většina území obce Chuchelná, menší část území obcí Bolatice a Kobeřice), krajina zemědělská harmonická (celé Strahovice a menší část obce Chuchelná), krajina polní (většina území ORP Kravaře), krajina sídelní (zastavěné území obce Kravaře).

Pro oblasti krajinného rázu (krajinné oblasti) a krajinné typy jsou v ZÚR MSK vymezeny cílové charakteristiky a možnosti ohrožení, jsou formulovány zásady pro rozhodování o změnách v území. (viz. textová část ZÚR – kapitola F. Vymezení cílových charakteristik krajiny: čl. 88. Opavsko, čl. 93 Krajina lesní, čl. 95. Krajina polní, čl. 96. Krajina zemědělská harmonická, čl. 99. Krajina sídelní).

4.7. PAMÁTNÉ STROMY V řešeném území je vyhlášen jeden památný strom ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb. (viz. Kartogram č. 4). Tab. č. 6 – Památné stromy Kod USOP Název 191 Lípa malolistá u fary

Katastrální území Kravaře ve Slezsku

37

Kartogram č. 4 - Chráněné části přírody

Třebom

Sudice

Rohov

Strahovice


Chuchelná

!

Štěpánkovice ! ! !

Bolatice ! ! !

k

! Kravaře ve Slezsku !

!

C

C

C

0 0,5 1

2

3 kilometry

Ü

C

!

k !


Památný strom

VKP - registrovaný VKP - registrovaný VKP - les

VKP - vodní tok

Zastavěné území

Kartogram č. 5 - Oblasti se shodným krajinným typem

Třebom

Sudice

Rohov

Strahovice


Chuchelná


Kravaře ve Slezsku

C

0 0,5 1

2

3 kilometry

Ü

C C

C


Krajinné typy

krajina lesní

krajina polní

krajina zemědělská harmonická

krajina s vyšším podílem vodních ploch krajina sídelní


5.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Tabulky s členěním obcí dle druhů pozemků a členěním ZPF jsou zařazeny na konci této kapitoly. Schématické zobrazení pozemků určených k plnění funkce lesa a zemědělského půdního fondu je znázorněno v Kartogramu č. 7 – Základní členění území. Zemědělské půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany a investice do půdy jsou zobrazeny v Kartogramu č. 6 – Kvalita ZPF.

5.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Podíl zemědělské půdy z celkové výměry řešeného území – spádová oblast ORP Kravaře činí cca 78,8%, z toho cca 87,5% činí orná půda a cca 9,1% trvalé travní porosty. Pro vyjádření kvality zemědělských půd jsme zvolili kombinaci dvou kritérií:  technická charakteristika (investice do půdy)  přírodní charakteristika (kvalita půdy)

5.1.1. TECHNICKÁ CHARAKTERISTIKA K vyjádření technické kvality půd jsme jako indikátor použili realizované investice do půdy:  hlavní odvodňovací zařízení  odvodňované pozemky (podrobná odvodňovací zařízení) Výměra odvodněných pozemků tvoří 19% výměry zemědělské půdy. Rozsáhlé plochy odvodněných pozemků jsou především v severní části řešeného území (Třebom, Sudice) a východní části území Kravař. Za slabou stránku považujeme to, že cca 2/3 odvodňovacích zařízení jsou starší 30 let a je otázkou nakolik jsou dnes ještě funkční. Uvedené informace byly získány od Zemědělské vodohospodářské správy, pracoviště Praha, které v současné době již neexistuje a její kompetence byly rozděleny pod správu více organizací. Správu odvodňovacích zařízení nyní vykonává Pozemkový fond ČR, který neposkytnul aktuální data pro aktualizaci ÚAP 2014. Použity jsou původní data z roku 2006.

5.1.2. PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKA Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo 2. a 3. místo

4. místo 5. místo

Klimatický region Hlavní půdní jednotka – syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. Kód kombinace sklonitosti a expozice. Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.

Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivý BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I-V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 40

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Zemědělská půda v SO ORP Kravaře je zařazena v převážné míře do klimatického regionu MT2 (mírně teplý, mírně vlhký) je marginální. Z hlediska klasifikace půd dle hlavních půdních jednotek (HPJ) je dominantně zastoupena HPJ 14 (více než polovina výměry zemědělského půdního fondu). Významně je dále zastoupena HPJ 11, 58 a 67. Tab. č. 7 – Klasifikace dle hlavních půdních jednotek HPJ

Podíl(%)

14

54,3

11

14,0

58

67

5,4

4,9

Charakteristika HPJ Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné

Výskyt

Střední a jižní část území

Severní část území Nejjižnější část území podél řeky Opavy, údolí vodních toků ve střední a severní části území Nejjižnější část území podél řeky Opavy, údolí vodních toků ve střední a severní části území

Třídy ochrany ZPF Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Většina zemědělské půdy v SO ORP Kravaře je řazena do I. (57,6%) a II. (27,4%) třídy ochrany. Celkem tedy cca 85% zemědělské půdy je řazeno mezi půdy přísně chráněné, téměř 60% je nejpřísněji chráněná půda – I. třídy.

41


5.2. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Historickým vývojem došlo k postupnému odlesnění většiny řešeného území, v území se nacházejí pouze drobné lesíky. Jedinou výjimkou je kompaktní masív Chuchelenského lesa ve východní části území, na pomezí Bolatic, Kobeřic a Chuchelné. Celkový podíl pozemků určených k plnění funkce lesa je v řešeném území velmi nízký, cca 10,5% (1055,7 ha) viz. Kartogram č. 7 – Základní členění území. Tab. č. 8 – Druhy pozemků dle údajů katastru nemovitostí Kravaře SO ORP Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty Bolatice Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty Chuchelná Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty

2010 10057 7938 1052 114 279 676

ha 2012 10060 7938 1052

2014 10060 7926 1056 118 271 690

2010 100 78,9 10,5 1,1 2,8 6,7

7938

7926

100

6967 700

6935 721

87,8 8,8

2014 1324 841 359 1 45 79

2010 100 63,7 27,2 0,1 3,3 5,8

841

841

100

772 21

770 23

91,8 2,5

2014 767 330 356 8 19 55

2010 100 43,0 46,4 1,1 2,5 7,2

330

330

100

291 19

291 19

88,4 5,7

2010 1320 841 359 1 44 76

2010 767 330 356 8 19 55

ha 2012 1324 842 359

ha 2012 767 330 356

% 2012 100 78,9 10,5

100

2014 100 78,8 10,5 1,2 2,7 6,9 100 87,5 9,1

% 2012 100 63,6 27,1

100

2014 100 63,5 27,1 0,1 3,4 6,0 100 91,6 2,7

% 2012 100 43,0 46,4

100

2014 100 43,0 46,4 1,1 2,5 7,2 100 88,4 5,7

42


Kobeřice Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty

Kravaře Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty

Rohov Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty

2010 1715 1232 268 19 48 148

ha 2012 1715 1232

2014 1715 1231 269 19 48 148

2010 100 71,8 15,6 1,1 2,8 8,6

1232

1231

100

1093 94

1092 94

88,7 7,6

2014 1937 1587 42 49 74 185

2010 100 82,0 2,2 2,5 3,8 9,5

1588

1587

100

1153 362

1153 362

72,6 22,8

2014 664 599 3 9 11 43

2010 100 90,2 0,3 1,4 2,0 6,2

599

100

570 18

95,3 3,0

2010 1937 1588 42 49 74 184

2010 664 599 2 9 13 41 599 571 18

ha 2012 1937 1588

ha 2012 664 598

598

% 2012 100 71,8

100

2014 100 71,8 15,7 1,1 2,8 8,6 100 88,7 7,6

% 2012 100 82,0

100

2014 100 81,9 2,2 2,5 3,8 9,5 100 72,6 22,8

% 2012 100 90,1

100

2014 100 90,1 0,4 1,4 1,7 6,4 100 95,3 3,0

43


Strahovice Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty

Sudice Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty

Štěpánkovice Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty

2010 507 454 9 5 15 25 454

ha 2012 507 454

454

405 34

2010 943 877 8 7 13 38 877

ha 2012 942 876

876

826 39

2010 1253 1125 1 6 40 81 1125 1007 78

ha 2012 1253 1125

1125

2014 507 454 9 5 14 25

2010 100 89,5 1,8 1,0 3,0 4,9

454

100

404 34

89,2 7,5

2014 942 876 8 7 11 41

2010 100 93,0 0,9 0,7 1,4 4,0

876

100

825 39

94,2 4,4

2014 1253 1124 1 6 39 83

2010 100 89,8 0,1 0,5 3,2 6,5

1124

100

1007 77

89,5 6,9

% 2012 100 89,5

100

2014 100 89,5 1,8 1,0 2,8 4,9 100 89,2 7,5

% 2012 100 93,0

100

2014 100 93,0 0,9 0,7 1,2 4,3 100 94,2 4,4

% 2012 100 89,8

100

2014 100 89,7 0,1 0,5 3,1 6,6 100 89,6 6,9

44


Třebom Rok aktualizace Celkem Zemědělské pozemky Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Ze zemědělských pozemků celkem Orná půdy Trvalé travní porosty

2010 951 893 7 10 13 28 893 849 35

ha 2012 951 893

893

2014 951 884 9 14 10 33

2010 100 93,9 0,7 1,0 1,4 2,9

884

100

821 54

95,1 3,9

% 2012 100 93,9

100

2014 100 93,0 1,0 1,5 1,1 3,5 100 92,8 6,1

Byly aktualizovány veškeré údaje o území v rámci správního obvodu ORP Kravaře.

45

Kartogram č. 6 - Kvalita ZPF

Třebom

Sudice

Rohov

Strahovice


Chuchelná


Kravaře ve Slezsku Hranice ORP

0 0,5 1

2

3 kilometry

Ü

Hranice obce

Zastavěné území

Odvodněné pozemky I. třída ochrany

II. třída ochrany

III. třída ochrany

Kartogram č. 7 - Základní členění území

Třebom

Sudice

Rohov

Strahovice


Chuchelná


Kravaře ve Slezsku Hranice ORP

0 0,5 1

2

3 kilometry

Ü

Hranice obce

Zastavěné území

Kategorie

Lesy hospodářské

Lesy zvláštního určení Orná půda


6.

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

6.1. SILNIČNÍ DOPRAVA Územím spádového obvodu ORP Kravaře prochází významný silniční tah I. třídy zařazený do významných dopravních koridorů MS kraje – silnice I/56 Opava – Ostrava – Frýdek-Místek – Hlavatá. Tato dvoupruhová silnice tvoří hlavní silniční páteř Hlučínska a Kravařska ve směru západ – východ. Dopravní zatížení 8,6 tis. vozidel za den (2012) v průjezdu zastavěným územím města Kravaře vytváří silnou zátěž hluku, exhalací s výrazným dělícím efektem pro příčný pohyb pěších, cyklistů a místní motorové dopravy. Tento silniční tah je určen k přestavbě na čtyřpruhovou silnici s vedením v nové stopě severně od zástavby Kravař. V současnosti je zpracovávána studie podrobného řešení (s názvem: „silnice I/56 Opava – Dolní Benešov – technická studie“), která již bere v úvahu novou normu ČSN 73 6110 a z toho vyplývající nutnost redukce počtu mimoúrovňových křižovatek v Kravařích. To vyvolává potřebu doplnit doprovodné komunikace, umožňující nasměrování dopravy z okolního území do navržených křižovatek po jejich redukci (např. z navržené výrobní zóny Farské pole). V ZÚR MSK je přestavba I/56 označena jako silnice I. třídy – čtyřpruhová – D55 a je zařazena do veřejně prospěšných staveb. Severozápadní částí SO ORP Kravaře prochází silnice I/46 Vyškov – Olomouc – Opava – Sudice – státní hranice (Racibórz). Trasa silnice v úseku Opava – Kobeřice je vedena v příhraničním pásmu s nižší hustotou osídlení. Dopravní zatížení je 1380 (Sudice – Rohov), 2200 (Rohov – Kobeřice) až 2300 (Kobeřice – Opava) vozidel za den, v hraničním úseku (Sudice – hranice ČR) cca 800 voz./den. Navazující úsek na polském území ve směru na Racibórz je pouze silnice nižší kategorie (vojvodské) č. 916. V ZÚR MSK je sledována přeložka silnice I/46 mimo obytné území Služovic, Hněvošic, Rohova a Sudic. V prostoru Kobeřic prochází část této přeložky kolem sádrovcových dolů – přes území Polska. Hlavní silniční osu území Kravařska ve směru sever – jih tvoří silnice II/467 Kobeřice – Kravaře – Štítina – Nové Sedlice. Dopravní zatížení je 3400 vozidel v průjezdu Kobeřicemi po odbočku silnice do Bolatic a cca 3200 vozidel při průjezdu Štěpánkovicemi. V průjezdu Kravařemi 3040 – 3240 voz./den. V úseku Kravaře – Štítina je sledována přeložka silnice mimo centrum města. U této přeložky je problematická průchodnost nové trasy v prostoru křížení se stávající silnicí I/56 (viz. Kartogram č. 8 – Schéma silniční sítě) Přeložky a homogenizace silnic jsou v ZÚR MSK zařazeny do veřejně prospěšných staveb: D51 – I/46 Pusté Jakartovice – Sudice; přeložka a homogenizace šířkového uspořádání dvoupruhové, směrově nedělené silnice I. tř. D55 – I/56 Opava – Ludgeřovice; přeložky a homogenizace šířkového uspořádání čtyřpruhové, směrově dělená silnice I. tř. Jako územní rezervy jsou v ZÚR MSK jmenovány: D519 – I/46 přeložka v úseku státní hranice s Polskem – Sudice; dvoupruhová směrově nedělená silnice I. tř. D535 – II/467 Kravaře – Štítina – Nové Sedlice; dvoupruhová směrově nedělená silnice I. tř. 48

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Pro VPS D51 a D55 – označené v ZÚR MSK jako „ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu“ – jsou vymezeny koridory 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany pro komunikace rychlostního typu (D55) a 200 m od osy komunikace na obě strany pro silnice I. a II. tř. a ostatní významné (D51). Pro územní rezervy (D519, D535) silnice I. a II. tř. jsou vymezeny v ZÚR koridory v šířce 200 m od osy komunikace na obě strany.

6.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územím Kravařska prochází železniční trať 317 Opava – Kravaře – Hlučín. Jde o jednokolejnou regionální trať, která je v rámci integrovaného systému dopravy MSK označena jako trasa S 10. Tato železniční trať byla sledována pro možné zavedení kombinovaného kolejového provozu vlakotramvají ve stopě Ostrava – Hlučín – Kravaře – Opava. Od tohoto záměru bylo upuštěno. Pro zkrácení docházkové vzdálenosti ve střední části zástavby Kravař, byla v novém ÚP navržena železniční zastávka v prostoru ulice Cihelní. Trať 318 Kravaře – Chuchelná – jednokolejná regionální trať, která je v integrovaném systému dopravy MSK označena jako trasa S 11. Pro zlepšení dopravních vazeb mezi Opavou a polským městem Racibórz bylo sledováno obnovení provozu navazujícího hraničního úseku Chuchelná – Krzanowice. Také od tohoto záměru bylo upuštěno – v rozpracovaném ÚP Chuchelná (po projednání a posouzení KÚ MSK) se s ním už nepočítá.

6.3. LETECKÁ DOPRAVA V těsném sousedství města Kravaře je veřejné vnitrostátní letiště Zábřeh provozované Slezským Aeroklubem Zábřeh, využívané pro lety malých cestovních a sportovních letadel. Letiště Zábřeh je v datové části ÚAP označeno jako veřejné vnitrostátní letiště se stanovenými ochrannými pásmy staveb zajišťujícími letecký provoz i ochrannými pásmy letiště.

6.4. CYKLISTICKÁ DOPRAVA Na území Kravařska je vyznačena síť dálkových a místních cyklistických tras, které jsou vedeny po málo frekventovaných silnicích III. třídy a po účelových polních a lesních komunikací. U dálkové trasy 55 Slezská magistrála (Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko – Jesenicko) je navrženo vedení v úseku Kravaře – Hlučín v koridoru řeky Opavy (v území Kravař je takto zapracováno v územním plánu). U regionální trasy Moravice 551, sledující tok řeky Moravice v úseku Kružberk – Hradec nad Moravicí – Opava, se navrhuje její prodloužení ve směru na severovýchod s využitím části tzv. Prajské cesty přes Štěpánkovice a Albertovec podél železniční trati na Chuchelnou a dále do Polska směrem na Ratiboř (tj. byla by vedena po dnešní lokální cyklotrase 6092). V datech aktualizace ÚAP 2014 jsou obsaženy a ve výkrese záměrů na změny v území zakresleny cyklistické trasy označené jako návrh a výhled.

49

Kartogram č. 8 - Schéma silniční sítě

Třebom

Sudice

Rohov

Strahovice


Chuchelná


Kravaře ve Slezsku

Zastavěné území Hranice ORP Hranice obce

0 0,5 1

2

3 kilometry

Ü

Místní komunikace

Silnice II. a III. třídy

Dálnice, rychl.silnice, silnice I. třídy Stávající

Navrhovaná Záměr

Kartogram č. 9 - Koridory silniční dopravy nadmístního významu

Třebom

Sudice

D 519

D 51

Rohov

D 520

Strahovice


Chuchelná


D5

5

Kravaře ve Slezsku

D 535

Zastavěné území Hranice ORP

0 0,5 1

2

3 kilometry

Ü

Hranice obce

Koridor silniční dopravy ZÚR

Dálnice, rychl.silnice, silnice I. třídy Stávající

Navrhovaná Záměr

Přehledová mapa Zmenšit

Oblast zájmu:

Legenda mapy

10 km 10 km Zobrazování tabulky s výsledky sčítání v mapě je funkční od měřítka 1:160000

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 6.5. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Datová část vodního hospodářství je od roku 2008, kdy byly data pořízeny, průběžně aktualizovaná.

6.5.1. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Bolatice V Bolaticích je vybudován obecní veřejný vodovod, na který je napojeno cca 90% obyvatel. Zdrojem vody jsou vrty na k.ú. Bohuslavice HV 28 a HV 101 s celkovou vydatností cca 10 l/s. Dřívější zdroj BO 02 slouží jako záložní a má vyhlášena OP I. st. – 20 x 30 m od zdroje, OP II. st. – 200 m od zdroje, OP II. st. vnější – zahrnuje celé povodí 2-02-03-014. Zdroj BO 05 není využívaný z důvodu nekvalitní vody a má vyhlášeno OP I. st. – 10 m. Akumulace vody pro Bolatice je zajištěna v zemním vodojemu 2 x 1000 m3 (299,0 – 295,5), který je umístěn za spotřebištěm, na k.ú. Štěpánkovice. Z vodojemu je zásobena místní část Štěpánkovice – část obce Albertovec. V Borové je samostatný věžový vodojem, který je v současnosti nevyužíván. Záměrem obce je tento vodojem přebudovat na vyhlídku. Samostatný vodní zdroj P 6 slouží pro sezónní zásobení koupaliště, vlastní studnu má také výrobní závod Lanex a zemědělské družstvo Opavice. Tyto studny mají rovněž vyhlášena OP I. a II. stupně. V jižní části k.ú. Bolatice se nachází vodojem pro Dolní Benešov 200 m3. Obecní vodovod vyhovuje potřebám obce, kapacita zdrojů nelimituje její rozvoj. Určité omezení vyplývá z rozsáhlého ochranného pásma rezervního vodního zdroje BO 02. Vodovod je ve správě obce. Ve změně č. 4 - územního plánu Bolatice se uvažuje o napojení Bolatic na Ostravský oblastní vodovod přes Dolní Benešov s napojením obcí Kravaře a Štěpánkovice. Chuchelná V obci Chuchelná je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Zdrojem vody jsou vrty na k.ú. Bělá s celkovou vydatností cca 7 l/s, zdroj slouží zároveň pro obec Bělá. Akumulace vody pro Chuchelnou je zajištěna v zemním vodojemu na Lysém vrchu 2 x 250 m3 (293,4 – 290,4). Vodovod vyhovuje potřebám obce. Starší obecní studny slouží k napájení okrasného rybníčku v centru obce. Vlastní studnu měl také podnik PF Plasty CZ, dnes již není využívána. Kobeřice V Kobeřicích je vybudován obecní veřejný vodovod, na který je napojeno cca 70 % obyvatel. Zdrojem vody jsou vrty u sádrovcového dolu V3, V5, V6, JS 1 a JS 2 s celkovou vydatností 38 l/s. Vrty mají vyhlášena ochranná pásma dle Tabulky č. 1 – Přehled zdrojů viz. kapitola 2.2. Akumulace vody pro Kobeřice je zajištěna ve věžovém vodojemu 200 m3 (297,0 – 294,0). Hlavní zásobní řad DN 200 je propojen s veřejným vodovodem obce, propoj je však uzavřen a není využíván Štěpánkovice. Vlastní vodní zdroj (jímací zářez) s kapacitou 2 l/s má Gypstrend. Tento zdroj má rovněž vyhlášeno OP I. st. Další vrty tvoří hydraulickou clonu proti zatopení dolu, čerpaná voda je odváděna do vodoteče. Podél silnice směrem do Hněvošic je provedeno 20 nových jímacích vrtů, které budou 54

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 sloužit jako významný zdroj vody pro obec Kobeřice. Zemědělský podnik Střední Dvůr a hřebčín Padělky mají rovněž vlastní studny. Střední Dvůr má také vlastní vodojem. V novém Územním plánu Kobeřice je navrženo napojení areálu Střední Dvůr na obecní vodovod. Vlastní věžový vodojem má zemědělský podnik CETA, s.r.o. Kobeřice v severozápadní části obce. Kravaře V Kravařích je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Na vodovod je napojeno 90 % obyvatel. Zdrojem vody je jímací území na k.ú. Velké Hoštice s celkovou vydatností cca 50 l/s, zdroj s úpravnou vody slouží zároveň pro obec Velké Hoštice, Štěpánkovice a využívat by jej mohla i obec Kobeřice. Akumulace vody pro Kravaře je zajištěna v zemním vodojemu na Oldřišovském kopci 2 x 1500 m3 (287,65 – 283,15), odkud jsou gravitačně řadem DN 300 zásobeny Kravaře a výtlačným řadem DN 200 Štěpánkovice. Vodovod vyhovuje potřebám obce, rozšiřován bude pouze pro novou zástavbu. V případě potřeby je možno vodu k úpravně vody Velké Hoštice – Kravaře – Štěpánkovice (případně Kobeřice) možno zásobit z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu. Vlastní zdroje vody mají zemědělská střediska, TJ Sokol Kravaře a STS. Rohov V Rohově je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Zdrojem vody je vrt na k.ú. Strahovice s celkovou vydatností cca 7,5 l/s. Zdroj slouží zároveň pro obec Rohov a Sudice a má vyhlášena ochranná pásma. Podzemní voda je upravována v úpravně s kapacitou 10 l/s. Akumulace vody pro Strahovice je zajištěna v zemním vodojemu Strahovice 100 m3 (278,0 – 274,4). Vodovod vyhovuje potřebám obce. Strahovice Ve Strahovicích je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Zdrojem vody je vrt na k.ú. Strahovice s celkovou vydatností cca 7,5 l/s. Zdroj slouží také obci Rohov a Sudice a má vyhlášena ochranná pásma. Podzemní voda je upravována v úpravně s kapacitou 10 l/s. Vedle stávajícího vrtu byl v roce 2012 proveden nový vrt. Akumulace vody pro Strahovice je zajištěna zemním vodojemem Strahovice 100 m3 (278,0 – 274,4). Vodovod vyhovuje potřebám obce. Sudice V Sudicích je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Zdrojem vody je vrt na k.ú. Strahovice s celkovou vydatností 7,5 l/s, zdroj slouží zároveň pro obec Strahovice a Rohov. Akumulace vody pro Sudice je zajištěna v zemním vodojemu Rohov 2 x 150 m3 (272,0 – 268,7). Vodovod vyhovuje potřebám obce. Štěpánkovice Ve Štěpánkovicích je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě obce. Na vodovod je napojeno 98 % obyvatel. Zdrojem vody je jímací území na k.ú. Velké Hoštice s celkovou vydatností cca 50 l/s, zdroj s úpravnou vody slouží zároveň pro obec Velké Hoštice a Kravaře. Výtlačným řadem DN 200 z Kravař je zásoben věžový vodojem Štěpánkovice 200 m3 (315,26 – 309,06), kde je zajištěna akumulace vody pro Štěpánkovice. Místní části Svoboda a Bílá Bříza jsou zásobeny přímo z výtlačného řadu z Kravař přes redukční ventil. Vodovod v obci Štěpánkovice je propojen s vodovodem obce Kobeřice. Propoj je v současnosti uzavřen a není využíván. Místní část Albertovec je zásoben řadem DN 150 z vodovodu a vodojemu Bolatic. Vodovod vyhovuje potřebám obce, 55

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 rozšiřován bude pouze pro novou zástavbu. Do východní části katastru Štěpánkovic zasahuje vnější část ochranného pásma II. st. nevyužívaného vodního zdroje Bolatic BO 02. Třebom V Třebomi je nově vybudován veřejný vodovod, který je ve správě obce. Zdrojem vody je vrt HV 2 s celkovou vydatností cca 2,5 l/s, pro který je vyhlášeno OP I.st. Přes úpravnu vody je zásoben věžový vodojem 100 m3 (266,0 – 263,0), který zajišťuje akumulaci vody pro obec. Vodovod délky cca 4,5 km vyhovuje potřebám obce.

6.5.2. LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Bolatice V Bolaticích je vybudovaná soustavná jednotná kanalizace, která je od roku 2007 ukončena čistírnou odpadních vod (ČOV) s kapacitou 600 m3/den a 4000 EO. Recipientem vyčištěných vod je potok Opusta. Kanalizace je ve správě obce. V místní části Borová je částečně vybudována splašková kanalizace, která je od roku 2004 zakončena ČOV s kapacitou 65 m3/den a 500 EO. Recipientem vyčištěných vod je bezejmenný přítok Opusty. Vlastní ČOV výrobního závodu Lanex je již nefunkční a je částečně demontována. Likvidace odpadních vod je v obci Bolatice zcela vyřešena. Chuchelná V Chuchelné je vybudovaná soustavná jednotná kanalizace, od roku 1991 zakončená štěrbinovou nádrží k mechanickému předčištění odpadních vod a dvěma biologickými rybníky. Tato biologická ČOV má kapacitu 200 m3/den a 1500 EO. Recipientem předčištěných vod je Zbojnička. Vlastní ČOV pro 33 m3/den a 350 EO má od roku 2005 rehabilitační ústav, vlastní štěrbinovou nádrž vyústěnou do obecní kanalizace má podnik PF Plasty CZ. Je zpracovaná Studie odkanalizování obce (Viva Projekt s.r.o., Opava 5/2007), ve které je navržena výstavba nové splaškové kanalizace a mechanicko-biologické ČOV (je převzato v platném ÚP Chuchelná). Kobeřice V Kobeřicích byla provedena dostavba jednotné kanalizace DN 300 až DN 800, která je zakončená mechanicko-biologickou ČOV umístěnou severně od zástavby obce a je navržena pro 1000 m3/den a cca 3195 EO. Odvádění a likvidace splaškových vod v Kobeřicích je již vyřešena. Kravaře V Kravařích je vybudovaná síť oddílné kanalizační soustavy. Splašková kanalizace je zakončena mechanicko-biologickou ČOV s kapacitou 1125 m3/den a 7500 EO. Likvidace odpadních vod je v Kravařích zcela vyřešena. Rohov V Rohově není v současné době zajištěno důsledné odkanalizování. Je zde vybudována pouze obecní dešťová kanalizace DN 300 až DN 1000 v délce cca 3 km, do kterých jsou zaústěny i přepady ze žumpo – septikových systémů. Na kanalizaci je napojeno zhruba 90% zástavby, stoky jsou bez dalšího čištění vyústěny do bezejmenného levobřežního přítoku Strahovického potoka.

56

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Dle ÚP je navrženo zneškodňování odpadních vod řešit bezodtokými žumpami pravidelně vyváženými, případně domovními ČOV vyústěnými do jednotné kanalizace za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad. Při odkanalizování nové zástavby je upřednostněno vsakování srážkových vod v zastavitelných plochách. Strahovice Ve Strahovicích není v současné době zajištěno důsledné odkanalizování. Jsou zde pouze stoky obecní dešťové kanalizace v délce cca 3 km, do kterých jsou zaústěny i přepady ze žumpo – septikových systémů. Kanalizace technicky nevyhovuje pro odvádění splaškových vod, stoky jsou bez dalšího čištění vyústěny do Strahovického potoka. Vlastní malou ČOV má základní škola a firma Omlux, s.r.o. (7 EO). Dle ÚP je navržena výstavba oddílné kanalizace (rekonstrukce stávajících jednotných stok na DN 300 až DN 600 a výstavba nových stok kanalizace splaškové DN 300) a výstavba ČOV pro cca 160 m3/den a 1000 EO v severní části obce. Sudice V Sudicích je vybudována obecní kanalizace zakončená ČOV s kapacitou 130 m3/den a 640 EO. Recipientem vyčištěných vod je Bílá voda. Likvidace odpadních vod je v Sudicích vyřešena. Štěpánkovice Ve Štěpánkovicích bylo odkanalizování a čištění odpadních vod řešeno takto: stoky obecní dešťové kanalizace DN 300 až DN 1200 v délce cca 10,5 km, vlastní ČOV má od roku 2008 Hřebčín Albertovec. Stoky byly rekonstruovány na jednotnou kanalizaci DN 400 až DN 600, doplněny splaškovými stokami DN 300 zakončené odlehčovací komorou a mechanicko – biologickou ČOV pro cca 500 m3/den situovanou jižně od zástavby obce. V rámci nového rozpracovaného ÚP z roku 2014 je navržena společná lokální ČOV pro místní části Svoboda a Bílá Bříza. Třebom V Třebomi není v současné době zajištěno důsledné odkanalizování. Jsou zde pouze stoky obecní dešťové kanalizace DN 300 až DN 400, do kterých jsou zaústěny i přepady ze žumpo – septikových systémů. Stoky jsou dle PRVK v havarijním stavu a bez dalšího čištění jsou vyústěny do Pštiny. Dle územního plánu je navrženo vybudovat nové stoky jednotné kanalizace DN 300 v délce 2,3 km se 4 odlehčovacími komorami. Stoky mají být zakončeny v mechanicko – biologické ČOV. Původní záměr zakončení stok do biologických rybníků již není možné. Prozatím ale obec nemá finance ani na výstavbu ČOV.

SO ORP Kravaře má vcelku vyhovujícím způsobem vyřešeno zásobování vodou. Celá oblast je zásobena vodou podzemní z vrtů či studní. Některé obce (Kobeřice, Třebom) mají vodovody lokální zásobené z vlastních zdrojů, ostatní obce jsou napojené na vodovody skupinové: SV Bělá – Chuchelná, SV Bolatice – Bohuslavice, SV Velké Hoštice – Kravaře – Štěpánkovice, SV Strahovice – Rohov – Sudice. Skupinový vodovod Velké Hoštice – Kravaře – Štěpánkovice je propojen 57

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 s vodovodní sítí Opavy a je ho tak možno zásobit z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (z vodárenské věže Kružberk či Opavských zdrojů podzemní vody), propojen je i na vodovod Kobeřice. V oblasti Kobeřic je řada průzkumných vrtů, které vykazují významné zásoby kvalitní pitné vody (100 l/s), které by bylo možno využít v budoucnu.

6.6. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ (označení linek a trafostanic se nemění, v datech nejsou popisky uvedeny) Území ORP Kravaře je zásobeno linkami VN 22 kV: Linka 261 – Rozvodna 110/22 kV Velké Hoštice – rozvodna 110/22 kV Dolní Benešov Linka 160 – Rozvodna 110/22 kV Velké Hoštice – Bělá – rozvodna 110/22 kV Dolní Benešov Linka 260 – Rozvodna 110/22 kV Velké Hoštice – sádrovcové doly Linka 270 – Rozvodna 110/22 kV Sigma Dolní Benešov – Chuchelná PF Plasty s.r.o. Vedení VN 22 kV je převážně vedeno na stožárech, pouze místně je kabelizováno: Kravaře: kabelově jsou napojeny trafostanice 1906, 1907, 1908, 90693, 2023, 1912 Bolatice: kabelově jsou napojeny trafostanice 90669, 1800, 1799 Štěpánkovice: kabelově jsou napojeny trafostanice 1788, 1979 Místní odběratelé jsou zásobováni ze stávajících trafostanic 22/0,4 kV: Kravaře: z linky 261 – 23 ks trafostanic: 1904, 90692, 1991, 1905, 1906, 1907, 1908, 90693, 2023, 1912, 1910, 1909, 1911, 2003, 1997, 1980, 1913, 1992, 2029, 90694, 90695, 1914 z linky 160 – 4 ks trafostanic: 90731, 1781, 1784, 90664 Kravaře – Nový Dvůr:

z linky 160 – 1 ks trafostanic: 90663

Štěpánkovice – Svoboda:

z linky 160 – 3 ks trafostanic: 1782, 1783, 90728 (bez odběru)

Kobeřice – Sádrovcové doly: z linky 160 a 260 – 1 ks trafostanic: 90662 Kobeřice:

z linky 160 – 10 ks trafostanic: 90714, 1790, 1793, 2017, 2018, 1792, 1791, 1794, 1795, 90665

Bolatice:

z linky 270 – 15 ks trafostanic: 1803, 1802, 1301, 1801, 90669, 1800, 1799, 1798, 2031, 2000, 1797, 1796, 1300, 90667, 90666

Štěpánkovice: z linky 160 – 8 ks trafostanic: 90738, 1785, 1979, 1970, 1788, 1786,01787, 1789

58

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Chuchelná:

z linky 160 – 5 ks trafostanic: 1812, 1813, 1878, 1814, 1984 z linky 160 a 270: 90735

Strahovice:

z linky 160 – 7 ks trafostanic: 90670, 90671, 1804, 1763, 1995, 1805, 1994

Rohov:

z linky 160 – 4 ks trafostanic: 90673, 1806, 1807, 1764

Sudice:

z linky 160 – 4 ks trafostanic: 1808, 2002 1809, 93522

Třebom:

z linky 160 – 2 ks trafostanic: 2001, 1810

Zásobování elektrickou energií obcí ORP Kravaře je velmi dobré. Hlavní rozvody linek VN 22 kV jsou dostatečně kapacitní pro pokrytí potřeby elektrické energie v dané oblasti. Místní trafostanice mají prozatím rezervy pro pokrytí zásobování el. energie případný rozvoj obcí. V případě extrémní potřeby zásobení el. energií by byl případ řešen vybudováním nových trafostanic, popřípadě přezbrojením stávajících trafostanic na vyšší výkon.

6.7. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM (Kapacity, označení a profily zařízení nejsou v datech uvedeny.) Celé území ORP je zásobováno plynem z hlavního páteřního plynovodního vedení VTL DN 500 (300) Opava – Kozmice – Děhylov. Z tohoto vedení jsou napojeny VTL plynem následující obce: Tab. č. 9 – VTL plynovody ORP Kravaře Název obce

Kravaře Bolatice Kravaře – Štěpánkovice Štěpánkovice – Kobeřice Kobeřice – Chuchelná Kobeřice – Chuchelná – Strahovice

DN a č. VTL přípojky

Název RS VTL/STL

DN 150 mm, 652043 DN 150 mm, 652113 DN 100 mm, 653056 DN 150 mm, 652089

RS – Kravaře obec RS – Kravaře 2 město RS – Kravaře – Best RS – Bolatice obec RS – Štěpánkovice obec

DN 200 mm, 652112

Výkon RS (m3/hod) 1200 3000 800 2000

Číslo RS

Poznámka

65121004 65121123 65211003 65121100

Firemní

2000

65111127

DN 200 mm, 652125

RS – Kobeřice obec

3000

65111140

DN 150 mm, 652126

RS – Chuchelná

3000

65111145

DN 100 mm, 652136

RS – Strahovice obec

1500

65121157

59

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Kravaře:  VTL přípojkou DN 150 mm, č. 652043 je napojena regulační stanice plynu RS 1200 m3/hod, č. 65121004. Název RS – Kravaře obec, RS leží u ulice Bolatická  VTL přípojkou DN 150 mm, č. 652113 je napojena regulační stanice plynu RS 3000 m3/hod, č. 65121123. Název RS – Kravaře 2 město, RS leží u komunikace směrem na Kobeřice  VTL přípojkou DN 100 mm, č. 653056 je napojena regulační stanice plynu RS 800 m3/hod, č. 65211003. Název RS – Kravaře – Best. RS je komerční, slouží pro zásobení firmy. Bolatice  Napojeny na páteřní VTL plynovod Opava – Kozmice – Děhylov v místě DN 500 mm. VTL přípojkou DN 150 mm, č. 652089 je napojena regulační stanice plynu RS 2000m3/hod, č. 65121100. Název RS – Bolatice. Štěpánkovice, Kobeřice, Strahovice, Chuchelná:  Napojeny na páteřní VTL plynovod O-K-D v místě DN 300 mm. VTL rozvodem DN 200 – 150 – 100 mm jsou napájeny místní RS VTL/STL. Rohov, Sudice, Třebom:  Ze Strahovic jsou následně zásobeny STL plynovodním rozvodem obce Rohov a Sudice. Z obce Strahovice do obce Rohov vede STL plynovod DN 150 mm, z Rohova do Sudic vede STL plynovod DN 110 mm.  Výhledově by bylo možno plynofikovat obec Třebom. Do obce by byl přiveden STL plynovod z obce Sudice.

Zásobování plynem jednotlivých obcí v ORP Kravaře je velmi dobré. Hlavní páteřní rozvody VTL plynovodů jsou dostatečně kapacitní pro pokrytí potřeby plynu v dané oblasti. Místní regulační stanice plynu VTL/STL mají ještě rezervy pro pokrytí zásobování STL plynem pro rozvoj obcí. V případě extrémní potřeby zásobení plynem by byl případ řešen vybudováním samostatné RS. V ZÚR MSK je uvedena veřejně prospěšná stavba P14 – rekonstrukce a dostavba VTL plynovodu.

60


7.

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

7.1. ÚVOD Pilíř soudržnost společenství obyvatel území odráží především dva tematické okruhy sociodemografické podmínky území a bydlení. Částečně i okruhy rekreace, infrastruktury či hygieny životního prostředí. Současně však obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území), tvoří vzájemně silně propojený systém osídlení, který se na základě vnějších a vnitřních vlivů neustále vyvíjí a je příčinou antropogenní transformace krajiny. Základním ukazatelem sociodemografických změn v území je vývoj počtu obyvatel. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obcí je obvykle považována nabídka atraktivních pracovních příležitostí v obci a širším regionu (hospodářské podmínky regionu pohybu za prací). Z ostatních faktorů je to především vlastní vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační podmínky. Životní prostředí a rekreační podmínky území (jejich percepce) přitom hrají stále významnější roli. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se tak promítají do migrační atraktivity území (atraktivity bydlení, kterou nakonec velmi dobře vyjadřuje úroveň cen - prodejnost nemovitostí pro bydlení). Cílem této kapitoly je přiměřené poznání změn demografických a sociálně ekonomických podmínek území SO ORP (vznik účelného podkladu pro zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obcí SO ORP) a vybilancovaného podkladu pro navazující stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel. Právě v širším rámci SO ORP je vyváženost dílčích analýz předpokladem reálnosti jakékoliv prognózy. V rámci jednotlivých územních plánů je velmi obtížné hodnotit pravděpodobný budoucí vývoj obcí. Na tuto prognózu by měla v územních plánech navazovat bilance potřeb bytové výstavby a její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení. Z prognózy je tak vycházeno při stanovení potřeby – optimálního rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, technickou infrastrukturu a sociální vybavenost. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází z textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Uvedený paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by neměl být proveden bez adekvátního odborného zdůvodnění - výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Tato kvantifikace by měla omezit nadměrné návrhy nových ploch pro bydlení, zhoršující urbanistickou ekonomii využití území, což je v současných územních plánech poměrně častý jev. Do značné míry tak nahrazuje absenci účinných ekonomických nástrojů regulujících využití území. Hlavní cíl:  Celkově je kapitola jedním ze zásadních podkladů pro hodnocení soudržnosti obyvatel území jednotlivých obcí. Z uvedeného důvodu je nezbytná přiměřená analýza demografických podmínek území a jejich změn:  Zhodnotit vývoj počtu obyvatel a věkové struktury.  Zhodnotit občanskou vybavenost obce a vazby na okolí (zejména procesy suburbanizace – tj. přesunu obyvatel měst do jejích zázemí).  Zhodnotit sociálně demografická specifika obcí, promítající se do soudržnosti obyvatel. 61

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 

Zhodnotit možnosti vývoje počtu obyvatel obcí SO ORP během cca 15 let (v územním plánu obce by měla být prognóza dále zpřesněna, prognóza slouží jako podklad pro reálnou bilanci bydlení v území a následně i stanovení potřeby ploch pro bydlení).

Dostupná data: Definitivní data ze sčítání 2011, předběžná data ze sčítání 2011, evidence obyvatel obcí, průběžná evidence obyvatel obcí podle ČSÚ – nejnovější data z roku 2013. Kvalita dat a jejich změny: V současnosti jsou k dispozici 4 různé druhy údajů o vývoji počtu obyvatel:  Průběžná evidence obyvatel ČSÚ (korigovaná podle výsledků sčítání, zpracování bilance ČSÚ je založené na jiných dokladech než evidence obyvatel obcí, vedená podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, v platném znění.  Průběžné evidence obyvatel obcí (ministerstvo vnitra ČR - tzv. centrální evidence obyvatel)  Evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání (definitivní výsledky podle obvyklého pobytu)  Evidence obyvatel ČSÚ ze sčítání (předběžné výsledky podle trvalého bydliště) Průběžná evidence obyvatel ČSÚ a evidence obcí (ministerstva vnitra ČR) vykazují mírné rozdíly, které jsou předmětem dlouhodobých sporů. Zásadní je skutečnost, že počet obyvatel obce je nejvýznamnějším parametrem rozpočtového určení daní. Tj. počet obyvatel je většinou rozhodující pro daňové příjmy obcí. Diference údajů o počtu obyvatel v rozsahu 1-3% u obou evidencí je běžná a vyplývá především z metodických rozdílů obou druhů evidence obyvatel (legislativního prostředí determinujícího evidenci obyvatel). Dlouhodobě je cílem ČSÚ odstranění těchto diferencí, toto se však daří pouze velmi omezeně. Obecně je nutno říci, že data o obyvatelstvu i přes tato omezení jsou, však většinou nadprůměrně kvalitní ve srovnání s jinými typy a zdroji dat, evidencí – například bytů a zejména objektů druhého bydlení či rekreačních kapacit. V zásadě pak platí, že data o soudržnosti obyvatel jsou rozsáhlejší a kvalitnější než data o hospodářských podmínkách území a podmínkách životního prostředí. Údaje o počtu obyvatel podle evidovaného (trvalého) bydlení (v současnosti místa pobytu), dlouhodobě ztrácela svou vypovídací schopnost. Příčin je celá řada (rostoucího bydlení mimo byty, vyšší mobility obyvatel a klesající přesnosti vlastní evidence). Poslední sčítání v r. 2011 proto zahájilo přechod od evidence podle formálního administrativně evidovaného místa pobytu k deklarovanému obvyklému pobytu obyvatel (přitom jedním z hlavních impulsů změny byly i požadavky Eurostatu). Místo obvyklého pobytu je definováno (podle ČSÚ) jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti. Pro zahrnutí osoby do obvykle bydlícího obyvatelstva České republiky je rozhodující kritérium 12 měsíců pobytu na území ČR, příp. úmysl dlouhodobého pobytu. Pro odvození místa obvyklého pobytu osoby byla určující deklarace na sčítacím formuláři týkající se faktického bydliště osoby (bez ohledu na místo trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu); vyhodnocovány byly i další informace o faktickém bydlišti před rokem, údaje o místě trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu, a místě sečtení. Charakteristiky obyvatel podle administrativně evidovaného = trvalého bydliště a povolení k přechodnému pobytu cizinců byly podkladem pouze pro předběžné výsledky sčítání, podle deklarovaného obvyklého pobytu (bydliště) pak pro definitivní výsledky sčítání. 62

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 U většiny obcí SO ORP Kravaře i Moravskoslezského kraje je obvyklý počet obyvatel podle definitivních dat nižší než podle předběžných výsledků (viz další text). U některých, zejména obcí s výraznou rekreační funkcí, je pak potřeba dále vnímat, že počet přítomných obyvatel výrazně kolísá v čase (například podle průběhu rekreační sezóny). V případě evidence obyvatel obcí je pak nutno v současnosti vzít v úvahu i další skutečnost, že počet obyvatel, kteří nemají trvalé bydliště v bytech, již dosahuje několik procent z celkového počtu obyvatel obcí, zejména pak větších měst. V minulosti byl jejich podíl obvykle menší než 1%. Tito lidé mají trvalé bydliště obvykle hlášeno na adrese radnice a zkreslují tak pohled na rozmístění obyvatel na území obcí (v jednotlivých částech obce, základních sídelních jednotkách). Tuto skutečnost je nezbytné vnímat především při zpracování územních plánů větších měst. Místem trvalého pobytu přitom může být také adresa objektu určeného k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním. Důvody hlášení se k trvalému pobytu na městském (obecním) úřadě je možné odhadovat:  bydlení v pronájmu bez nájemní smlouvy (majitelé bytů mají obavy z důsledků formalizace trvalého bydliště – horších podmínek ukončení nájemního vztahu, pronájem na černo je výhodnější i z hlediska daňového)  trvalé bydlení neposkytují často ani ubytovny či jiná ubytovací zařízení  občané, pro které je to výhodné z hlediska sociálních dávek (partneři formálně svobodných matek, ale i např. studenti)  vyhýbání se exekuci  bezdomovci - tvoří obvykle menšinu v rámci této skupiny  lidé v zahraničí – tvoří výraznou menšinu do 10%, jedná se však obvykle o mladé lidi  obyvatelé bydlící v dosud nezkolaudovaných bytech (nedokončených rodinných domech) a jiných prostorách – malá menšina Interpretace dat: Optimálním stavem je mírný růst či alespoň dlouhodobá stagnace počtu obyvatel obcí, tj. vývoj bez výraznějších zvratů. Nadměrný růst či pokles počtu obyvatel vyvolává tlak na občanské vybavení, efektivnost jeho využití či potřebu investic ve vazbě na veřejné zdroje. To se týká především školství. Vývoj věkové struktury obyvatel je pod obecným tlakem stárnutí populace v celé ČR a to v dlouhodobém trendu, podobně z dlouhodobého pohledu je pravděpodobný pokles počtu obyvatel ČR. Krátkodobé zlepšení demografického vývoje po r. 2000 bylo prvotně zapříčiněno vychýlenou věkovou strukturou a makroekonomickým vývojem (vysoké kladné saldo migrace ze zahraniční), nikoliv výraznější změnou populačního klimatu. Přesnost prognózy (projekce) počtu obyvatel na úrovni obcí je ovlivněna zejména velikosti obce a faktory migrace. Opomenutí migrace jako dominantního faktoru pro vývoj počtu obyvatel na úrovni obcí i SO ORP je zásadním nedostatkem z hlediska potřeb územního plánování (to omezuje například i využitelnost některých prognóz na úrovni kraje). ČSÚ (r. 2013) ve své poslední projekci počtu obyvatel do roku 2101 pracuje s migrací, podobně i na začátku roku 2014 byla zveřejněna projekce pro Moravskoslezský kraj, uvažující s migrací a celkovým poklesem počtu obyvatel v kraji o 20% (do roku 2051). Tento pokles je nejvyšší ve srovnání s jinými kraji ČR, při průměru poklesu v rámci celé ČR o 5%. Dále je také potřeba vnímat rozdíl mezi územně plánovacími a jinými typy prognóz (projekcí). Územně plánovací prognózy jsou většinou „optimističtější“, podrobné projekce se v minulosti 63

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 zpracovávaly maximálně na úroveň okresů a jsou i poměrně pracné. Územně plánovací prognóza v rámci ÚAP je tak chápána jako vybilancovaný expertní odhad, založený zejména na znalosti území obcí, vazeb v rámci regionu.

7.2. VÝVOJ POČTU OBYVATEL V následující tabulce je provedeno srovnání počtu obyvatel podle definitivních (obvyklého pobytu) a předběžných výsledků sčítání (evidence trvalého bydliště) z r. 2011. Cílem tabulky je dokumentace diference výsledků, které na rozdíl od minulých sčítání nejsou dány zpřesněním předběžných výsledků, ale odlišnou metodikou předběžných a definitivních výsledků. Tab. č. 10 – Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání (zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r. 2011, zeleně a červeně označeny extrémní hodnoty) Výsledky sčítání 26. 3. 2011 Rozdíl relativní definitivní předběžné obyvatel odchylka ČR 10 436 560 10 562 214 -125 654 -1,2% MSK 1 205 833 1 236 028 -30 195 -2,5% SO ORP Kravaře 20 919 21 271 -352 -1,68% Bolatice 4 341 4 378 -37 -0,85% Chuchelná 1 341 1 279 62 4,62% Kobeřice 3 222 3 288 -66 -2,05% Kravaře 6 570 6 734 -164 -2,50% Rohov 618 622 -4 -0,65% Strahovice 920 924 -4 -0,43% Sudice 641 671 -30 -4,68% Štěpánkovice 3 060 3 157 -97 -3,17% Třebom 206 218 -12 -5,83% V rámci celého SO ORP Kravaře je rozdíl cca 0,6 tis. obyvatel, tj. blíží se -1,7%, což je hodnota spíše podprůměrná, ve srovnání s jinými SO ORP zejména v rámci MS kraje. I z absolutního pohledu, se jedná o poměrně značné číslo, z relativního pohledu je pak odchylka mírně vyšší než v průměru za ČR (-1,2%). V rámci jednotlivých obcí je patrné, že nejvyšší relativní zápornou diferenci mezi předběžnými a definitivními počty obyvatel vykazují obce Třebom (-5,83%) a blízké Sudice (-4,68%), jedinou kladnou odchylku vykazuje Chuchelná (4,62%). Záporné odchylky korelují především s nízkou migrační atraktivitou obcí. V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje o dlouhodobém vývoji počtu obyvatel obcí SO ORP Kravaře, který se promítnul do vývoje celé sídelní struktury území. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí v regionu byl v minulosti (v období do I. i II. světové války) příznivý a rovnoměrnější než v ČR. Ani důsledky II. světové války neznamenaly výraznější pokles počtu obyvatel, jak to bylo „obvyklé“ v pohraničí ČR. Na příznivějším růstu počtu obyvatel se projevovaly především demografické a sociálně ekonomické podmínky celého regionu. Nadprůměrná porodnost byla dlouhodobě zdrojem značných přírůstků 64

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 obyvatel přirozenou měnou. Změny přišly až v 70. letech minulého století, horší byla situace v malých obcích, v dopravně odlehlých územích regionu, z nichž zejména mladí obyvatelé začali odcházet do blízkých měst. Ani tento vývoj však nezpůsobil úbytek počtu obyvatel v SO ORP jako celku. Příznivě je možno hodnotit i vývoj v období 1991-2001, kdy počet obyvatel v celé ČR poklesl, v SO ORP Kravaře rostl. Růst do roku 2011 mírně zpomalil, stále se však jedná o příznivý vývoj. Tab. č. 11 – Dlouhodobý vývoj počtu bydlících obyvatel obcí SO ORP Kravaře Počet bydlících obyvatel Územní jednotka Sčítání název obce 1869 1910 1930 1950 1991

2001

2011

ČR

7565463

SO ORP

13 036

15 188

16 588

14 724

20 400

20 768

20 919

1 741

2 140

2 487

2 495

4 177

4 134

4 341

504

623

872

915

1 313

1 324

1 341

Kobeřice

1 633

1 859

2 050

1 899

3 125

3 210

3 222

Kravaře

4 527

5 475

6 018

5 354

6 560

6 693

6 570

Rohov

659

702

607

538

592

609

618

Strahovice

511

615

693

668

871

892

920

Sudice

1 206

1 142

982

588

596

661

641

Štěpánkovice

1 237

1 730

2 127

1 900

2 953

3 042

3 060

Třebom

1 018

902

752

367

213

203

206

Bolatice Chuchelná

10076727 10674240

8896086

10302215 10230060 10436560

zdroj: ČSÚ, sčítání lidu V tabulce č. 13 je provedeno vyhodnocení vývoje počtu obyvatel použité pro výsledné hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel území. Podobně jak u předchozích hodnocení je zvoleno desetileté období (začátek roku 2004 až konec roku 2013). Tento přístup by měl být uplatněn i v další aktualizaci. Zvolené desetileté období zaručuje značnou robustnost údaje, není ovlivněn pouze krátkodobou změnou, která může být do značné míry náhodná, především u malých obcí. V posledním sloupci je v rámci expertní korekce hodnocení provedeno zhoršení výsledného hodnocení na horší hodnotu 5 u Třebomi a Sudic. Důvodem je nižší počet přítomných (obvykle bydlících obyvatel v obci – viz tab. 1). Pro hodnocení vývoje byla použita upravená 7 bodová hodnotící stupnice, zohledňující negativnější vývoj počtu obyvatel v celé ČR (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna lepší porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.

65

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Tab. č. 12 – Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel v období 2004-2013 Hodnocení Změna počtu obyvatel v desetiletém období

1 větší nebo rovno 15%

2

3

4

5

9% až 14,9%

3% až 8,9%

-3 až 2,9%

-9% až - 3,1%

6

7

-15% až menší -9,1% než -15%

Tab .č. 13 – Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Kravaře v desetiletém období 2004-2013 (začátek roku 2004 až konec roku 2013) (zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky sčítání r. 2011, vlastní výpočty) Územní jednotka abs. SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

294 255 -49 52 -50 -7 14 3 71 5

Změna počtu obyvatel 2004-2013 Hodnocení pro Expertní korekce % ÚAP hodnocení 1,40% 4 4 6,09% 3 3 -3,73% 5 5 1,61% 4 4 -0,74% 4 4 -1,14% 4 4 1,56% 4 4 0,46% 4 5 2,29% 4 4 2,35% 4 5

7.3. DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL A RÁMCOVÁ PROGNÓZA VÝVOJE V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH Na vývoj počtu obyvatel v obcích má v současnosti vliv především migrace – přitom migrují zejména mladé rodiny, což se promítá i do věkové struktury obyvatel obcí. Celá ČR v období po r.2001 začala vykazovat migrační přírůstek (příliv cizinců). Města však většinou vykazují úbytek migrací. Migrační přírůstek realizují ostatní menší, zejména příměstské obce (v nichž žije v ČR asi 30% obyvatel). Vývoj je silně diferencovaný a obyvatele získávají především obce ve výhodných dopravních polohách, se základní vybaveností a s atraktivním rekreačním zázemím, kvalitním životním a obytným prostředím. Postupně tak vzniká a urychluje se proces suburbanizace, který se však v okolí Kravař neprojevuje. Pokles počtu obyvatel ve městech celé ČR (mnohdy i přes poměrně značný přírůstek počtu bytů) se stává běžným jevem. Zůstává pouze otázka rozdílné rychlosti tohoto poklesu v nejbližších letech. Město Kravaře začalo vykazovat velmi mírný pokles počtu obyvatel, vývoj v jednotlivých letech kolísá.

66

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Faktory demografického vývoje v ČR 





Demografický vývoj v ČR je pod tlakem poklesu počtu obyvatel přirozenou měnou (od r. 1994 do r. 2005 vykazovala ČR úbytky počtu obyvatel přirozenou měnou) a znovu se stává skutečností po roce 2012. Tendencí je tlak na opětovný pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, vyplývající jak z nízké úrovně plodnosti žen, tak nerovnoměrnosti a vývoje věkové struktury obyvatel v minulosti. Kladné saldo migrace se zahraničím kulminovalo v roce 2007 (do ČR se v tomto roce přistěhovalo o 84 tis. obyvatel více než vystěhovalo), zahraniční migrace byla od r.1991 a ve výhledu dále bude rozhodujícím faktorem pro vývoj počtu obyvatel v ČR, zejména atraktivních měst a vybraných regionů. Dopady v rámci Moravskoslezského kraje jsou spíše omezené. V těchto podmínkách je příznivou skutečností mírný růst počtu obyvatel SO ORP Kravaře jako celku při mírném růstu počtu obyvatel přirozenou měnou a většinou kladném saldu migrace. SO ORP Kravaře bude muset v dlouhodobém výhledu čelit tlaku na mírný pokles počtu obyvatel, jehož dominantní příčinou je zejména vývoj migrace.

Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Obec Bolatice vykazuje po r. 2000 růst počtu obyvatel, který se v posledních letech zpomaluje. Obec vykazuje nejmenší relativní zhoršení věkové struktury v rámci SO ORP Kravaře. Vývoj je výrazným způsoben ovlivněn proměnlivým saldem migrace, a růstem počtu obyvatel přirozenou měnou. V územním plánu bylo uvažováno s růstem na cca 4550-4600 obyvatel do roku 2027, prognóza je z dnešního pohledu reálná. V nejbližších letech je pravděpodobný pokles růstu počtu obyvatel, i přes výrazný pozitivní impuls v oblasti zaměstnanosti (průmyslová zóna). Tab. č. 14 – Vývoj počtu obyvatel obce Bolatice (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho- Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 45 36 58 44 9 14 4 134 2002 28 42 58 42 -14 16 4 157 2003 43 28 51 39 15 12 4 159 2004 42 31 68 44 11 24 4 186 2005 44 44 68 52 0 16 4 221 2006 48 41 72 56 7 16 4 237 2007 52 42 56 54 10 2 4 260 2008 51 30 101 43 21 58 4 272 2009 52 32 59 58 20 1 4 351 2010 43 24 44 51 19 -7 4 372 2011 51 26 83 60 25 23 4 382 2012 44 36 58 59 8 -1 4 430 2013 46 33 50 59 13 -9 4 437 2014 4 441 45 34 64 51 11 13 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem 23 2 27 35 16 23 12 79 21 12 48 7 4 24 -2

67


Obec Chuchelná vykazuje po r. 2000 mírný pokles počtu obyvatel, poměrně proměnlivý v jednotlivých letech. Vývoj ukazatelů je „zkreslen“ alokací rehabilitačního ústavu. Počet přítomných obyvatel v obci je cca o 5% vyšší. Obec vykazuje nízkou intenzitu bytové výstavby. V dlouhodobějším výhledu jsou možnosti růstu počtu obyvatel omezené, negativní, menší než bylo v minulosti uvažováno v územním plánu. Tab. č. 15 – Vývoj počtu obyvatel obce Chuchelná (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho- Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 10 11 10 23 -1 -13 1 328 2002 10 7 18 31 3 -13 1 314 2003 10 14 24 9 -4 15 1 304 2004 10 12 28 36 -2 -8 1 315 2005 14 11 18 23 3 -5 1 305 2006 15 13 27 30 2 -3 1 303 2007 13 9 34 27 4 7 1 302 2008 19 16 14 31 3 -17 1 313 2009 17 7 25 31 10 -6 1 299 2010 19 16 22 44 3 -22 1 303 2011 15 10 22 24 5 -2 1 274 2012 11 16 27 26 -5 1 1 277 2013 11 17 31 32 -6 -1 1 273 2014 1 266 13 12 23 28 1 -5 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem -14 -10 11 -10 -2 -1 11 -14 4 -19 3 -4 -7 -4 -10

68


Obec Kobeřice vykazuje po r. 2000 dlouhodobý mírný růst počtu obyvatel, poměrně proměnlivý v jednotlivých letech (vyskytují se i roky s úbytkem počtu obyvatel). Vývoj věkové struktury obyvatel je mírně nepříznivý, nezaměstnanost podprůměrná. V dlouhodobějším výhledu jsou možnosti růstu počtu obyvatel omezené. Tab. č. 16 – Vývoj počtu obyvatel obce Kobeřice (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho- Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 34 28 19 29 6 -10 3 204 2002 20 24 48 17 -4 31 3 200 2003 28 21 32 38 7 -6 3 227 2004 43 29 29 52 14 -23 3 228 2005 34 25 26 36 9 -10 3 219 2006 19 22 25 34 -3 -9 3 218 2007 37 20 29 28 17 1 3 206 2008 35 28 50 43 7 7 3 224 2009 24 28 65 25 -4 40 3 238 2010 47 29 46 52 18 -6 3 274 2011 39 30 45 51 9 -6 3 277 2012 27 30 36 42 -3 -6 3 280 2013 40 26 43 48 14 -5 3 271 2014 3 280 33 26 38 38 7 0 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem -4 27 1 -9 -1 -12 18 14 36 12 3 -9 9 7 -9

69


Město Kravaře vykazuje po r. 2000 dlouhodobou stagnaci přecházející v mírný pokles počtu obyvatel, doprovázený stárnutím obyvatel. Vývoj je ovlivněn poklesem počtu obyvatel přirozenou měnou, saldo migrace se v posledních letech zhoršuje. Záporná bilance přirozené měny je v budoucnu velmi pravděpodobná. V dlouhodobějším výhledu (do r. 2030) neexistují reálné možnosti růstu počtu obyvatel, nelze však vyloučit zvýšený zájem o bytovou výstavbu ve městě i u komerčních investorů. V platném územním plánu je uvažováno s mírným růstem na 7050 obyvatel do roku 2025, prognóza je mírně optimistická. Tab. č. 17 – Vývoj počtu obyvatel města Kravaře (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho- Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 65 63 104 72 2 32 6 684 2002 49 69 124 86 -20 38 6 718 2003 53 82 148 68 -29 80 6 736 2004 80 83 108 74 -3 34 6 787 2005 64 75 116 88 -11 28 6 818 2006 65 81 69 103 -16 -34 6 835 2007 69 68 133 98 1 35 6 785 2008 75 68 113 110 7 3 6 821 2009 60 69 110 111 -9 -1 6 831 2010 83 70 104 137 13 -33 6 821 2011 72 74 133 128 -2 5 6 733 2012 74 62 117 103 12 14 6 736 2013 58 65 96 114 -7 -18 6 762 2014 6 737 67 71 113 99 -4 14 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem 34 18 51 31 17 -50 36 10 -10 -20 3 26 -25 10 -68

70


Obec Rohov vykazuje po r. 2000 stagnaci počtu obyvatel, který je způsobena nízkou migrací, a stagnací počtu obyvatel přirozenou měnou. V nejbližších letech je pravděpodobný pokles počtu obyvatel. Problémem je jak nízká intenzita bytové výstavby, tak i špatný stav nezaměstnanost. Prognózu stěžuje malá velikost obce. Tab. č. 18 – Vývoj počtu obyvatel obce Rohov (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho- Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 602 5 7 11 10 -2 1 2002 601 8 3 9 6 5 3 2003 609 7 3 8 7 4 1 2004 614 10 5 13 14 5 -1 2005 618 3 6 16 6 -3 10 2006 625 10 3 8 9 7 -1 2007 631 7 5 11 13 2 -2 2008 631 12 5 7 7 7 0 2009 638 6 9 5 11 -3 -6 2010 629 6 6 5 8 0 -3 2011 619 6 7 7 6 -1 1 2012 619 9 9 7 7 0 0 2013 619 3 6 4 13 -3 -9 2014 607 Průměr 7 6 9 9 1 0 Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem -1 8 5 4 7 6 0 7 -9 -3 0 0 -12 1 -7

71


Obec Strahovice vykazuje po r. 2000 stagnaci počtu obyvatel, který je způsobena nízkou migrací, a stagnací počtu obyvatel přirozenou měnou. V nejbližších letech je pravděpodobná stagnace počtu obyvatel. Problémem je jak nízká intenzita bytové výstavby, tak i špatný stav nezaměstnanost. Tab. č. 19 – Vývoj počtu obyvatel obce Strahovice (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho- Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 13 11 7 9 2 -2 896 2002 8 5 5 9 3 -4 896 2003 8 10 16 14 -2 2 895 2004 14 9 2 9 5 -7 895 2005 9 11 25 14 -2 11 893 2006 9 11 10 10 -2 0 902 2007 9 11 18 15 -2 3 900 2008 11 9 13 7 2 6 901 2009 12 9 14 10 3 4 909 2010 6 4 23 17 2 6 916 2011 4 4 6 16 0 -10 926 2012 9 3 6 9 6 -3 916 2013 8 4 9 23 4 -14 919 2014 909 9 8 12 12 1 0 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem 0 -1 0 -2 9 -2 1 8 7 8 -10 3 -10 1 2

72


Obec Sudice vykazuje po r. 2000 stagnaci až velmi mírný pokles počtu obyvatel, doprovázený průměrnou intenzitou bytové výstavby. Počet přítomných obyvatel v obci je cca o 5% nižší. Vývoj je ovlivněn jak stagnací počtu obyvatel přirozenou měnou, tak i pozitivně migrací. V nejbližších letech je pravděpodobný tlak na velmi mírný pokles počtu obyvatel. Negativní jsou omezené podmínky zaměstnanosti, částečně i poloha u státní hranice. Tab. č. 20 – Vývoj počtu obyvatel obce Sudice (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho- Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 3 5 12 15 -2 -3 662 2002 8 11 5 8 -3 -3 657 2003 6 10 14 9 -4 5 651 2004 8 6 6 5 2 1 652 2005 6 3 11 15 3 -4 655 2006 8 6 7 12 2 -5 654 2007 11 7 32 18 4 14 651 2008 6 5 16 12 1 4 669 2009 5 10 10 9 -5 1 674 2010 3 10 27 13 -7 14 670 2011 5 5 16 15 0 1 670 2012 11 12 13 30 -1 -17 671 2013 7 5 9 9 2 0 653 2014 655 7 7 14 13 0 1 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem -5 -6 1 3 -1 -3 18 5 -4 7 1 -18 2 1 -7

73


Obec Štěpánkovice vykazuje po r. 2000 velmi mírný růst počtu obyvatel, který se v posledních letech zpomaluje. Vývoj je ovlivněn proměnlivým saldem migrace, a růstem počtu obyvatel přirozenou měnou. V nejbližších letech je pravděpodobný pokles růstu počtu obyvatel navazující i na podprůměrnou intenzitu bytové výstavby. Tab. č. 21 – Vývoj počtu obyvatel obce Štěpánkovice (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 32 23 45 33 9 12 3 037 2002 31 17 51 41 14 10 3 058 2003 29 23 44 36 6 8 3 082 2004 30 29 48 43 1 5 3 096 2005 29 34 33 44 -5 -11 3 102 2006 41 20 34 52 21 -18 3 086 2007 30 29 40 31 1 9 3 089 2008 33 20 46 44 13 2 3 099 2009 37 37 40 43 0 -3 3 114 2010 31 25 80 38 6 42 3 111 2011 47 31 29 59 16 -30 3 159 2012 34 31 73 49 3 24 3 145 2013 34 25 42 56 9 -14 3 172 2014 3 167 34 26 47 44 8 3 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem 21 24 14 6 -16 3 10 15 -3 48 -14 27 -5 11 0

74


Obec Třebom vykazuje po r. 2000 mírný růst počtu obyvatel, doprovázený velmi nízkou intenzitou bytové výstavby. Vývoj je ovlivněn jak mírným poklesem počtu obyvatel přirozenou měnou, tak i pozitivně migrací. Počet přítomných obyvatel v obci je cca o 5% nižší. V nejbližších letech je prognóza obtížná, zejména s ohledem na malou velikost populace. Je pravděpodobný tlak na velmi mírný pokles počtu obyvatel. Nepříznivou skutečností jsou omezené podmínky zaměstnanosti i poloha u státní hranice. Tab. č. 22 – Vývoj počtu obyvatel obce Třebom (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho- Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 11 19 31 16 -8 15 202 2002 18 10 11 24 8 -13 201 2003 13 18 21 16 -5 5 212 2004 14 16 31 37 -2 -6 213 2005 19 17 12 16 2 -4 208 2006 11 18 26 27 -7 -1 209 2007 14 20 31 22 -6 9 211 2008 20 20 31 23 0 8 216 2009 15 23 38 27 -8 11 222 2010 23 14 35 24 9 11 224 2011 17 15 40 29 2 11 219 2012 20 15 68 31 5 37 219 2013 18 14 38 29 4 9 218 2014 218 16 17 32 25 -1 7 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem 7 -5 0 -8 -2 -8 3 8 3 20 13 42 13 6 -8

75


Tab. č. 23 – Vývoj počtu obyvatel SO ORP Kravaře (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Přirozen Přistěho Vystěho- á měna = Saldo Rok stav 1.1. Narození Zemřelí valí valí narození migrace -zemřelí 2001 213 190 277 247 23 30 20 749 2002 165 178 328 242 -13 86 20 802 2003 186 192 347 230 -6 117 20 875 2004 242 209 308 288 33 20 20 986 2005 205 211 319 283 -6 36 21 039 2006 215 199 256 306 16 -50 21 069 2007 228 192 360 285 36 75 21 035 2008 243 182 369 300 61 69 21 146 2009 215 204 333 300 11 33 21 276 2010 240 187 359 364 53 -5 21 320 2011 239 189 351 367 50 -16 21 259 2012 221 201 343 332 20 11 21 293 2013 208 183 294 363 25 -69 21 324 2014 21 280 217 194 326 301 23 25 Průměr Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011

Změna celkem 53 73 111 53 30 -34 111 130 44 48 34 31 -44 48 -100

Předchozí tabulka a graf uvádí celkový vývoj počtu obyvatel SO ORP Kravaře v jednotlivých letech. Příznivou skutečností je proměnlivé, avšak kladné saldo migrace a růst počtu obyvatel přirozenou měnou. Obytná atraktivita měst a obcí je patrná především z obvyklých (tržních) cen bydlení – především bytů, pozemků, rodinných domků, místně obvyklého nájemného. Tržní ceny dobře odrážejí preference „spotřebitelů“, obecná očekávání i stav trhu a mají svůj odraz v demografickém vývoji migraci. Migrace přitom neprobíhá za levným bydlením (Bruntálsko nebo Ostravsko), ale za dobrými podmínkami zaměstnanosti (např. Praha a okolí). Stále více i pro obce v ČR platí, že cestou ke stabilizaci obyvatel nejsou levné byty (bydlení), ale zejména nabídka atraktivních pracovních míst, eventuálně vysoká kvalita obytného prostředí (např. u rekreačních obcí). SO ORP Kravaře patří z hlediska atraktivity bydlení k nadprůměrně atraktivním regionům MS kraje (mimo nejsevernější část území).

7.4. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Věková struktura obyvatel je v ČR dlouhodobě pod obecným tlakem růstu podílu obyvatel v poproduktivním věku, tj. obyvatel 65 let a starších. V následující tabulce jsou parametry vyhodnocení vývoje věkové struktury obyvatel – indexu stáří podle předběžných výsledků sčítání (trvalého bydliště) z r. 2011. U tohoto ukazatele (indikátoru) vývoje byly zvoleny předběžné výsledky v návaznosti na hodnocení celkového vývoje počtu obyvatel. 76

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Tab. č. 24 – Vývoj věkové struktury SO ORP Kravaře v letech 2001-2011 – index stáří (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Hodnocení Ukazatel 26.3.2011p 1.3.2001 změna 2001-2011 vývoje ČR 109,6 85,4 28,3% 4 MS kraj 107,2 72,1 48,7% 5 86,9 66,2 31,2% SO ORP Kravaře 4 84,2 70,1 20,1% Bolatice 4 95,2 67,2 41,6% Chuchelná 5 74,5 59,9 24,4% Kobeřice 4 98,4 72,0 36,6% Kravaře 5 80,0 60,3 32,6% Rohov 4 68,1 60,5 12,6% Strahovice 3 84,0 63,6 32,0% Sudice 4 85,2 60,0 42,0% Štěpánkovice 5 91,4 60,5 51,2% Třebom 6 Tab. č. 25 – Vývoj věkové struktury SO ORP Kravaře v letech 2001-2013 – index stáří (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Ukazatel ČR MS kraj SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

2013

1.3.2001

změna 2001-2013

Hodnocení vývoje 2001-2013

115,7 116,0 113,38 89,78 91,54 83,20 101,75 81,25 90,41 93,68 78,29 109,68

85,4 72,1 77,8 70,1 67,2 59,9 72,0 60,3 60,5 63,6 60,0 60,5

35,5% 60,9% 45,7% 28,0% 36,2% 38,8% 41,3% 34,6% 49,6% 47,2% 30,4% 81,4%

5 6 5 4 5 5 5 4 5 5 4 7

Pro hodnocení vývoje indexu stáří byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR a tendenci vývoje (zhoršování věkové struktury – dlouhodobou použitelnost indexu). Index stáří je definován jako poměr počtu obyvatel v poproduktivním a předproduktivní věku. Tab. č. 26 – Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel Hodnocení 1 2 3 4 změna indexu stáří menší než -10 až 5 až 20 až 2001-2011 -10% 4,9% 19,9% 34,9%

5 35 až 49,9%

6 50 až 64,9%

7 65% a více

77

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Z dat je zřejmé, že vývoj věkové struktury je nepříznivý především v Třebomi, nejpříznivější vývoj je u Bolatic (nad úrovní průměrného zhoršení Moravskoslezského kraje i ČR). V další tabulce bylo u výsledné expertní korekce hodnocení přihlíženo i ke stavu věkové struktury v době sčítání a širším demografickým souvislostem (například u menších obcí může být věková struktura trvale ovlivněna alokací některých zařízení sociálně zdravotních služeb). Sociálně zdravotní zařízení s koncentrací starších občanů jsou soustředěny v Chuchelné a Kravařích. Tab. č. 27 – Věková struktura SO ORP Kravaře – index stáří (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Ukazatel

26.3.2011p

26.3.2011

Hodnocení vývoje 20012013

Expertní výsledná korekce hodnocení

109,6 107,2 86,9 84,2 95,2 74,5 98,4 80,0 68,1 84,0 85,2 91,4

110,5 108,9 88,9 82,3 119,1 75,2 101,9 75,5 66,7 88,4 86,5 90,9

5 6 5 4 5 5 5 4 5 5 4 7

5 6 5 4 5 5 5 4 5 5 4 7

ČR MS kraj SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

Pro doplnění obrazu o diferenciaci věkové struktury je uveden i následující kartogram zobrazující podíl domácností jednotlivců – seniorů na celkovém počtu hospodařících domácností, dokumentující územní rozložení v rámci SO ORP ČR, stále ještě poměrně velmi příznivé postavení SO ORP Kravaře jako celku. Kartogram č. 10 (zdroj: ČSÚ)

78

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 7.5. DEMOGRAFICKÁ SPECIFIKA SO ORP A OBCÍ V rámci tvorby ÚAP není potřebná a ani možná podrobná analýza všech demografických podmínek území, které mají pro dané území různý význam. Na druhé straně by neměla být opomenuta významná specifika území, která mají na soudržnost společenství obyvatel zásadní vliv a která je nezbytné zahrnout do výsledného expertního hodnocení podmínek území. V rámci území SO ORP Kravaře je monitorováno 5 specifik:  Migrace  Vzdělanost  Střední délka života  Volební účast  Kriminalita Migrace Dodnes se na stabilitě osídlení řešeného území projevuje skutečnost, že region Kravařska výrazněji nezměnil svou původní populaci po II. světové válce. Dosídlení pohraničí, rozsáhlé migrace v padesátých letech minulého století, která vykazovala řadu problémů, se řešeného území dotkla pouze okrajově. Vzdělanost Obecně a dlouhodobě platí, že region MS kraje vykazuje nižší úroveň vzdělanosti obyvatel v rámci srovnatelných velikostních kategorií obcí. Z následující tabulky je patrné. Že SO ORP Kravaře jako celek vykazuje výrazně nižší zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním a to jak ve srovnání s ČR tak i MS krajem. Nejpříznivější vzdělanostní charakteristiku obyvatel vykazuje poměrně neobvykle obec – Chuchelná. Otázkou je, nakolik je tato skutečnost ovlivněna lokalizací sociálně zdravotních zařízení (rehabilitační ústav). Město Kravaře má vzdělanostní strukturu mírně nadprůměrnou. Obecně mají města výrazně vyšší podíl VŠ vzdělaných obyvatel a nižší podíl obyvatel se základním vzděláním, což neplatí u Kravaře. Horší vzdělanostní struktura obyvatel je negativním faktorem ovlivňujícím jak soudržnost obyvatel území, tak i nezaměstnanost v SO ORP Kravaře, zejména pak v menších obcích (Třebom, Rohov, Sudice). Tab. č. 28 – Vybrané charakteristiky vzdělanosti obyvatel obcí SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011) Název územní jednotky

Podíl osob se vzděláním základním (vč. neukončeného) na populaci ve věku 15 a více let (%)

Podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a více let (%)

Hodnocení podílu osob se zákl. vzděláním

Česká republika Moravskoslezský kraj SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře

17,6 19,6 20,4 20,9 18,7 19,9 19,2

12,5 11,2 8,0 8,6 10,1 8,9 8,1

3 4 4 4 3 4 4 79

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 22,7 24,3 21,6 21,0 31,8

Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

3,3 6,6 5,3 7,3 1,7

5 6 5 4 7

Tab. č. 29 – Použité parametry hodnocení vzdělanosti obyvatel Hodnocení Podíl obyvatel se základním vzděláním r.2011

1

2

3

4

5

6

7

menší než 15%

15,0 až 16,9%

17 až 18,9%

19 až 20,9%

21 až 22,9%

23 až 24,9%

25% a více

Z dat je zřejmé, že vzdělanostní struktura obyvatel je prakticky v celém SO ORP Kravaře výrazně nepříznivá, ani u Chuchelné nepřekračuje průměr Moravskoslezského kraje. Hodnocení je využito zejména pro celkové hodnocení hospodářského pilíře. Střední délka života obyvatel Mezi sociodemografické ukazatele, ale i nepřímé ukazatele hygieny životního prostředí může být zařazen ukazatel střední délky života či přesněji naděje dožití mužů a žen, který je dostupný za správní obvody ORP. V letech 2007-2011 poskytuje srovnatelné údaje pro celou ČR. Naděje dožití (střední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x letá osoba pokud se nezmění podmínky (řád) vymírání. Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je tvrzení, že průměrná délka života (naděje dožití) místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů. V zásadě se uvádějí tři hlavní skupiny faktorů – životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a vliv vlastního životního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován max. na 1/3, spíše však nižší. V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních a severozápadních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé žijící v úplných rodinách a ve velkých městech (s dostupnější a kvalitnější zdravotní péčí). Pozice SO ORP Kravaře z hlediska naděje dožití obyvatel je příznivá. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o pozici před městem Ostravou ale i blízkou Opavou, 72. místo v rámci 206 SO ORP v ČR. V následující tabulce jsou vybrané SO ORP a SO ORP s nejlepšími a nejhoršími hodnotami naděje na dožití, řazené podle průměrné hodnoty skupiny muži a ženy 0 let. Naděje na dožití mezi muži a ženami se přitom regionálně liší. Například SO ORP Kravaře zaujímá v Moravskoslezském kraji pozici lepší než rekreačně atraktivní území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (105. pozice).

80

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Tab. č. 30 – Naděje dožití ve vybraných správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a Praze v období 2007-2011 (zdroj: ČSÚ, pořadí určeno podle průměru muži a ženy 0 let) Pořadí SO ORP Muži Ženy z 206 SO ORP věk 0 45 65 0 45 65 Nové Město nad Metují 77,4 33,8 17,3 83,4 39,1 20,6 1 Kuřim 76,7 34,0 17,6 82,3 38,2 19,9 2 Hradec Králové 76,5 32,9 16,2 81,7 37,5 19,4 6 Praha 76,5 32,8 16,4 81,4 37,2 19,3 7 Brno 75,8 32,4 16,4 81,8 37,6 19,8 9 Bystřice pod Hostýnem 73,2 30,5 14,7 84,3 40,7 22,8 10 Olomouc 75,2 31,9 16,0 81,2 37,1 19,3 36 Kravaře 74,8 31,1 14,7 80,4 35,9 17,8 72 Rožnov pod Radhoštěm 74,0 30,6 15,2 81,0 36,8 19,0 78 Frenštát pod Radhoštěm 74,2 30,8 14,7 80,4 36,3 18,3 104 Frýdek-Místek 73,8 30,6 15,0 80,6 36,5 18,9 113 Opava 73,9 30,3 14,7 80,0 35,9 17,9 135 Jablunkov 72,8 29,5 14,3 80,4 36,2 18,2 151 Hlučín 73,1 29,7 14,2 79,7 35,7 18,3 163 Ostrava 72,6 29,5 14,6 79,6 35,7 18,5 179 Krnov 72,8 29,8 14,9 79,3 35,5 18,0 180 Rýmařov 73,2 29,6 14,5 77,9 34,5 17,5 192 Vítkov 71,3 27,9 13,0 78,8 35,1 17,5 197 Karviná 71,7 28,6 13,6 78,3 34,6 17,5 198 Bohumín 71,0 28,1 14,1 78,5 34,8 17,6 201 Orlová 70,6 28,2 13,6 78,2 34,4 17,1 203 Rumburk 71,7 29,3 14,4 77,1 33,7 16,8 204 Kadaň 70,9 28,4 13,2 77,4 34,0 16,6 205 Volební účast Volební účast občanů v jednotlivých druzích voleb a obcích je výrazně diferencovaná. Je otázkou, nakolik je odrazem soudržnosti obyvatel území, specifické sociální situace (například u větších měst) či lepšího kontaktu obecních zastupitelstev s občany u menších obcí. Tradičně vysoký zájem je o volby do poslanecké sněmovny, menší pak do obecních zastupitelstev, nejmenší do senátu. Nižší volební účast v obcích SO ORP Kravaře jako celku je z územního hlediska způsobená nízkou volební účastí v Kravařích, ale např. i v Strahovicích. Na druhé straně je patrná vysoká volební účast při volbách do obecních zastupitelstev například v Třebomi, Rohově a větších Bolaticích. Tab. č. 31 - Použité parametry hodnocení volební účasti obyvatel hodnocení 1 2 3 4 Průměrné % osob Větší než 65,0 až 60 až 55 až účastnící se voleb 70% 69,9% 64,9% 59,9%

5 50 až 54,9%

6 45 až 49,9%

7 Menší než 45%

81

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Tab. č. 32 – Volební účast v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: ČSÚ) Do obecních Do poslanecké Volby zastupitelstev sněmovny ČR r.2013 r. 2010 Hlasující Účast Hlasující Účast Ukazatel voliči voličů v % voliči voličů v % Rok 2013 2013 2010 2010 ČR 5 010 944 4 078 052 59,48 48,50 Moravskoslezský kraj 557 282 588 502 55,48 58,19 9 528 55,29 8 499 49,20 SO ORP Kravaře 2 121 59,68 1 862 52,35 Bolatice 610 57,38 510 48,16 Chuchelná 1 489 56,34 1 454 55,10 Kobeřice 2 882 52,53 2 355 42,56 Kravaře 239 48,98 341 70,31 Rohov 396 54,10 237 33,10 Strahovice 275 51,98 304 56,09 Sudice 1 416 55,49 1 305 50,98 Štěpánkovice 100 53,76 131 71,98 Třebom

Hodnocení Expertní úprava Průměr 2010+2013 5 5 4 4 5 5 4 4 5 5 4 4 6 6 4 4 6 6 5 5 5 5 3 3

Výpočet

Kriminalita Statistické údaje o úrovni kriminality v ČR jsou dostupné pouze za jednotlivé okresy nikoliv SO ORP nebo obce. O úrovni kriminality vypovídá zejména údaj o počtu zjištěných trestných činů spáchaných na 1000 obyvatel. Územní jednotkou s nejvyšší úrovní kriminality na 1000 obyvatel je dlouhodobě Praha (58 trestných činů/1000 obyvatel), následuje okres Ostrava (52 trestných činů/1000 obyvatel), s odstupem třetí je pak Brno (42 trestných činů/1000 obyvatel) - vše pro rok 2012. Zjevnou skutečností je, že významnou roli v úrovni kriminality hraje velikost města, jeho obslužné funkce, atraktivita. Kriminalita roste s urbanizací území. Současně je patrné, že okresy Ústeckého a Moravskoslezského kraje s vysokou nezaměstnaností patří k okresům s vyšší úrovní kriminality. Okres Bruntál (25 trestných činů/1000 obyvatel) se nachází na 26 místě ze 77 okresů ČR (bez započtení města Prahy), za okresy Ostrava a Karviná v kraji, tj. má třetí nejvyšší úroveň kriminality v Moravskoslezském kraji. Nejnižší úroveň kriminality vykazují okresy Jihomoravského kraje, zejména okresy Uherské Hradiště a Hodonín (14 trestných činů/1000 obyvatel), tj. okresy se stabilním osídlením, sociálními vazbami. Interpretace územní diferenciace kriminality je nesnadná, u SO ORP Kravaře je však pozitivní skutečností, kterou je potřeba vnímat při celkovém hodnocení soudržnosti obyvatel území.

82


8.

BYDLENÍ

8.1. ÚVOD Obytná funkce je u většiny obcí dominantní funkcí z hlediska využití území. Popisu a analýze systému bydlení je proto nezbytné věnovat přiměřenou pozornost. Vývoj počtu bytů do značné míry odráží rozvojové možnosti sídel a jejich široce pojatou atraktivitu z hlediska bydlení. Problémem je však reálný popis vývoje systému bydlení. Skutečností je, že obydlené byty tvoří pouze část celého systému bydlení. Rozsah prvního (trvalého=obvyklého) a zejména druhého bydlení je často obtížně zjistitelný. V ČR i po r. 1990 přetrvával zjednodušený obraz o nízké bytové výstavbě, nedostatku bytů. Prokazatelný a neočekávaný rozvoj druhého bydlení (rychlý růst počtu tzv. neobydlených bytů), však svědčí spíše o dalším extenzivním rozvoji systému bydlení, výraznému růstu plošné úrovně bydlení po r. 1990. Otázkou zůstává samotná definice druhého bydlení. Z hlediska potřeby úplného popisu bydlení v obcích by druhé bydlení mělo zahrnovat všechny formy bydlení mimo obvyklé bydlení (ve smyslu sčítání v roce 2011). Tedy bydlení ve všech typech druhého bydlení – v tzv. neobydlených bytech, individuálních rekreačních objektech i jiných objektech, které lez vyčlenit jako samostatné jednotky bydlení (ne všechny splňují definici bytu, tj. nejsou k bydlení kolaudovány – např. objekty zkolaudované pro uskladnění výpěstků – zahradní chaty). V konkrétních případech je mnohdy těžko rozhodnout, rozhodující je faktická obyvatelnost, tj. napojení na sítě a vytápění objektu. Současně s expanzí systému bydlení se však výrazně prohlubuje sociální diferenciace v oblasti bydlení, s mnoha negativními doprovodnými jevy (bydlení mimo byty a v současnosti zejména velmi kontroverzní bydlení v ubytovnách). Zcela problematickým jevem je pak bezdomovectví. Řešení těchto jevů je v rámci systému územního plánování omezené, dominantní role zde náleží komunitnímu plánování obcí. Hlavní cíl:  Stanovení přiměřené potřeby bytů - ploch pro bydlení v obcích (komponentní metodou – bilancující odpad bytů, pokles zalidněnosti bytů a změnu počtu obyvatel, zohledňující základní specifika obcí – například tradici rodinného života, rozptýlené zástavby). Tento hlavní cíl je legislativně definován ve stavebním zákoně. Další cíle:  vývoj bydlení (intenzita bytové výstavby a změna počtu bytů)  kvalita bydlení (struktura bydlení, vázáno na výsledky sčítání)  ekonomická charakteristika bydlení (ceny pozemků a bytů)  úplná bilance systému bydlení v obcích (vázáno na výsledky sčítání)  urbanistická ekonomie využití území Dostupná data: Výsledky sčítání 2011 v podobě definitivních údajů i předběžných údajů, průběžná evidence registru sčítacích obvodů a budov (RSO, ČSÚ), data o dokončené bytové výstavbě (ČSÚ, stavební úřady). Kvalita dat: Kvalita dat je omezena celou řadou skutečností (v současnosti nelze plně rozlišit první=obvyklé=trvalé a druhé bydlení v řešeném území, v evidenci bytů existuje množství problémů, které jsou popsány s ohledem na novou metodiku definitivních výsledků sčítání 2011 a i změny v evidenci obyvatel). Kvalita dat o bydlení je výrazně nižší než u dat o obyvatelstvu. 83


Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení přiměřené rezervy ploch pro bydlení a interpretace cen pozemků a bydlení na úrovni obcí. V případě malých a atraktivních obcí by měly být plošné rezervy obecně vyšší, zejména u obcí v suburbanizačních územích měst. Otázkou je rozporuplný proces suburbanizace, možnosti jeho regulace nástroji územního plánování při absenci ekonomických nástrojů (nízká míra zdanění nemovitostí, především stavebních pozemků, nízké poplatky za vynětí z půdního fondu).

8.2. VÝVOJ BYDLENÍ V SO ORP KRAVAŘE Poznání dlouhodobého vývoje bydlení je klíčem pro hodnocení vývoje systému bydlení i stanovení potřeby bytů v budoucnosti. Jak již bylo v předchozím textu uvedeno, systém bydlení tvoří obydlené a neobydlené byty, a jiné objekty k bydlení (bydlení mimo byty). Toto bydlení, zejména pak v ubytovnách, se stává stále významnějším specifikem vybraných území.

8.3. OBYDLENÉ BYTY Omezení využitelnosti dat je dáno novým charakterem předběžných a definitivních dat ve sčítání 2011, podobně jak v datech o obyvatelstvu. Definitivní výsledky sčítání vykazují výrazně vyšší počet obydlených bytů než předběžné, u počtu obyvatel je tomu obvykle naopak. Pokud srovnáme relativní rozdíly u dat o obyvatelstvu a bytech, pak je patrná mnohem vyšší (několikanásobná) relativní odchylka dat o obydlených bytech v rámci ČR. Absolutní odchylka – 56 bytů u města Kravaře (v rámci prvního bydlení podle předběžných a definitivních výsledků sčítání) již není malá, zanedbatelná v rámci bilancí. Největší relativní odchylka je vykazována u Třebomi, což plně odráží rostoucí druhé bydlení vlivem jeho nízké atraktivity (současně se však jedná o poměrně malou absolutní hodnotu). Tab. č. 33 – Srovnání počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání (zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r. 2011, vlastní výpočty) Výsledky sčítání 26.3.2011 Rozdíl definitivní předběžné bytů relativní odchylka ČR 4 104 635 3 894 210 210 425 5,1% MSK 480 158 460 513 19 645 4,1% 7 127 7 000 127 SO ORP Kravaře 1,8% 1 496 1 504 -8 Bolatice -0,5% 456 435 21 Chuchelná 4,6% 1 044 1 030 14 Kobeřice 1,3% 2 254 2 198 Kravaře 56 2,5% 212 211 1 Rohov 0,5% 300 294 6 Strahovice 2,0% 226 221 5 Sudice 2,2% 1 061 1 035 26 Štěpánkovice 2,5% 78 72 6 Třebom 7,7% 84

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Z předběžných údajů sčítání vyplývá, že počet obydlených bytů od roku 2001 v MSK klesá, v rámci ČR pak roste pouze velmi mírně. Z definitivních, že naopak v MS kraji počet bytů velmi mírně stoupá, růst v SO ORP Kravaře je přitom rychlejší než v MS kraji. Počet obydlených bytů v SO ORP Kravaře (v období 2001-2011) stoupl – cca o 5,5%, a to i přes skutečnost, že počet obyvatel tohoto území vzrostl pouze o 0,7%. V uvedeném období stoupl počet obyvatel o 151 osob, počet bytů o 718. Růst počtu bytů automaticky nezajišťuje, že počet obyvatel neklesá. Tento vývoj je obecným trendem, ve většině území s poklesem počtu obyvatel roste počet bytů. Pokles zalidněnosti bytů (růstu průměrné plošné úrovně bydlení) je tak stále hlavním vývojovým procesem systému bydlení a představuje základní parametr výhledových potřeb bytů i v obcích regionu. V současném extenzivním stavu fungování systému bydlení nelze předpokládat, že pokles počtu obyvatel může zcela „anulovat“ potřebu nové bytové výstavby v území. Extenzivní fungování systému bydlení je dáno řadou makroekonomických faktorů: 

Nízká výnosnost aktiv a značná rizikovost investic vede k nadměrné preferenci vlastnictví nemovitostí u většiny domácností.



Vlastnictví nemovitostí je dotováno (daň z nemovitostí nedosahuje výše poskytnutých užitků z veřejných zdrojů) a podporováno z veřejných zdrojů (rozsah dotací po r.1990 výrazně klesl, nově velmi rychle roste podpora nájemního bydlení – viz doplatek a příspěvek na bydlení).



Ani pokles cen nemovitostí po r. 2008 nevedl k výraznější korekci systému bydlení a systém, byť pomalejším tempem stále roste a to i přes to, že rozsah systému bydlení v ČR je vyšší než by odpovídalo ekonomickému výkonu ČR. Zejména ve vlastnictví rekreačních nemovitostí (druhého bydlení) patří ČR ke světové špičce (viz. Rekreace).

Tab. č. 34 – Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ) Změna byty 2001Ukazatel Obydlené byty - sčítání Hodnocení 2011 Expertní Územní 26.3.2011 26.3.2011 2011 2011 Hodnocení 1.3.2001 výsledná jednotka definitivní předběžné předb. def. vývoje korekce ČR 4 104 635 3 894 210 3 827 678 1,74% 7,24% 3 3 MSK 480 158 460 513 468 748 -1,76% 2,43% 4 4 SO ORP 7 127 7 000 6 756 3,61% 5,49% 3 3 Kravaře 1 496 1 504 1403 7,20% Bolatice 6,63% 3 3 456 435 432 0,69% Chuchelná 5,56% 3 3 1 044 1 030 999 3,10% Kobeřice 4,50% 4 4 2 254 2 198 2183 0,69% Kravaře 3,25% 4 4 212 211 200 5,50% Rohov 6,00% 3 3 300 294 267 10,11% 12,36% Strahovice 2 3 226 221 211 4,74% Sudice 7,11% 3 3 1 061 1 035 986 4,97% Štěpánkovice 7,61% 3 3 78 72 75 -4,00% Třebom 4,00% 4 4 85


Pro hodnocení vývoje počtu obydlených bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Expertní výsledná korekce hodnocení byla použita pouze u Strahovic s ohledem na nižší růst počtu neobydlených bytů, rozpor s nízkou bytovou výstavbou. Tab. č. 35 – Použité parametry hodnocení vývoje počtu obydlených bytů Hodnocení

1

2

3

4

5

6

7

změna počtu bytů 20% a 10 až -4,9% až -9,9% až - menší než 5 až 9,9% 0 až 4,9% 2001-2011 více* 19,9% -0,1% -5% -10% *Nutno zvažovat zde růst není nadměrný, zejména u rekreačních, ale i příměstských obcí. Z hodnocení (s ohledem na zvolenou stupnici) je patrné, že vývoj počtu obydlených bytů je příznivý ve všech obcích SO ORP Kravaře, s malými územními rozdíly.

8.4. NEOBYDLENÉ BYTY Neobydlené byty představují velmi různorodou skupinu bytů. Termín neobydlené byty je do značné míry matoucí. Naprostá většina těchto bytů je obyvatelných (dlouhodobě cca 90%) a různým způsobem obývaných. Největší část slouží k rekreačním účelům, tj. široce pojímanému druhému bydlení. Přesnější rozlišení rekreačního a druhého bydlení je vždy problematické. Jak posoudit druhý byt v rodinném domě na venkově, kde rodinní příslušníci jezdí za prarodiči, částečně realizují i rekreační aktivity? Přesnější stanovení rozsahu druhého bydlení je možné obvykle až v územním plánu, po provedení průzkumů v území (část objektů-obytných jednotek druhého bydlení obvykle není podchycena stávajícími systémy evidence). Z následujícího tabulky je patrný růst počtu neobydlených bytů v intercenzálním období 2001-2011 v SO ORP Kravaře o 48%, tj. více než dvojnásobný, ve srovnání s průměrem ČR. Tento velmi rychlý růst (ve srovnání s nárůstem obydlených bytů) byl však územně diferencovaný (nejnižší nárůst byl vykázán ve Štěpánkovicích, nejvyšší růst u Chuchelné a poměrně neočekávaně následují Bolatice a Kravaře). Obecně však tento vývoj dorovnával stále nižší podíl neobydlených bytů ve srovnání se situací v jiných regionech ČR. Tab. č. 36 – Vývoj počtu neobydlených bytů v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011definitivní výsledky, 2001) Ukazatel Neobydlené byty Změna počtu neobydlených bytů sčítání 2011 2001 % hodnocení ČR 651 937 538 615 21,04% 1 SO ORP Kravaře 1 067 720 48,19% 1 206 114 80,70% Bolatice 1 57 27 111,11% Chuchelná 1 163 96 69,79% Kobeřice 1 348 243 43,21% Kravaře 1 86

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

43 36 38 144 32

28 31 23 131 27

53,57% 16,13% 65,22% 9,92% 18,52%

1 2 1 3 2

Tab. č. 37 – Vývoj celkového počtu bytů v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011 definitivní výsledky, 2001) Ukazatel Byty celkem Změna počtu bytů celkem sčítání 2011 2001 bytů % hodnocení ČR 4 756 572 4 366 293 390 279 8,94% 3 8 194 7 476 718 SO ORP Kravaře 9,60% 3 1702 1517 185 Bolatice 12,20% 2 513 459 54 Chuchelná 11,76% 2 1207 1095 112 Kobeřice 10,23% 2 2602 2426 176 Kravaře 7,25% 3 255 228 27 Rohov 11,84% 2 336 298 38 Strahovice 12,75% 2 264 234 30 Sudice 12,82% 2 1205 1117 88 Štěpánkovice 7,88% 3 110 102 8 Třebom 7,84% 3 Předchozí tabulka dokumentuje celkový vývoj počtu bytů. Nárůst 718 bytů celkem v období 20012011 je cca z poloviny tvořen nárůstem neobydlených bytů - 347 bytů. Neobydlené byty (druhé bydlení) se tak postupně prosazují jako významný fenomén i na většině území SO ORP Kravaře. Z následující tabulky je patrné, že podíl neobydlených bytů v celém SO ORP je v rámci ČR stále podprůměrný. Nejvyšší podíl neobydlených bytů vykazuje obec Třebom (29%), s výrazným odstupem následuje Rohov (17%). Tab. č. 38 – Struktura bytového fondu v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání - sčítání r. 2011 (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011 definitivní výsledky) Neobydlené Podíl neobydlených Byty celkem Obydlené byty byty bytů z celkového počtu ČR 4 756 572 4 104 635 651 937 13,71% 8 194 7 127 1 067 SO ORP Kravaře 13,02% 1702 1 496 206 Bolatice 12,10% 513 456 57 Chuchelná 11,11% 1207 1 044 163 Kobeřice 13,50% 2602 2 254 348 Kravaře 13,37% 255 212 43 Rohov 16,86% 336 300 36 Strahovice 10,71% 264 226 38 Sudice 14,39% 1205 1 061 144 Štěpánkovice 11,95% 110 78 32 Třebom 29,09%

87

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Podíl neobydlených bytů je někdy používán jako indikátor kvality bydlení. Jeho použití je však problematické. Mnohdy je vysoký podíl neobydlených bytů vykazován nejen v turisticky atraktivních obcích, ale i u atraktivních měst (Praha, Brno). U atraktivních měst jsou neobydlené byty využity i k nájemnímu bydlení (šedá ekonomika, jejíž rozsah s deregulací nájmů klesá, na druhé straně vznikají jiné fenomény – např. ochrany pronajímatelů před exekucí). Problematickým je zejména velký podíl neobydlených bytů v menších obcích bez rekreační atraktivity – mezi ně je možné částečně přiřadit i Třebom. Bytový fond je zde hůře udržován, v některých případech chátrá a postupně zaniká. Z uvedených důvodů – jeho nejednoznačnosti, nebyl podíl neobydlených bytů využit jako ukazatel pro hodnocení v rámci tématu bydlení, i když je k němu přihlíženo, avšak jednoznačně s ohledem na funkci obce a další souvislosti. Mnohem jemnějším indikátorem stavu bydlení se v současnosti stává podíl nájemních bytů a obyvatel žijících mimo byty. Zde je však potřeba připomenou skutečnost, že nemůže být jednoduše „statisticky“ hodnocen, bez návaznosti na komunitní situaci ve městě, obci a podrobnější rozbor. To je možné a mnohdy i nezbytné na úrovni územních plánů, kde je poznání řešeného území dále prohloubeno. Podíl nájemních bytů je v SO ORP Kravaře prakticky čtvrtinový ve srovnání s průměrem ČR. Nízký podíl nájemních bytů vznikl ve městě Kravaře „historicky“, absenci lokace výstavby panelových sídlišť. Nejvyšší podíl nájemních bytů je vykazován v Třebomi (15% - jedná se však o jejich malý absolutní počet – 12 nájemních bytů), následuje Chuchelná s 13% podílem. Obecným problémem nájemního bytového fondu je mnohdy jeho zanedbaná údržba a deformovaná věková a sociální struktura bydlících obyvatel. Tab. č. 39 – Bydlení v nájemních bytech v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011 definitivní výsledky) Podíl Nájemní nájemních Obydlené Hodnocení byty bytů z byty 2011 SLDB 2011 2011 obydlených bytů ČR 4 104 635 920 405 22,42% 4 7 127 470 6,59% SO ORP Kravaře 1 1 496 87 5,82% Bolatice 1 456 58 12,72% Chuchelná 1 1 044 64 6,13% Kobeřice 1 2 254 146 6,48% Kravaře 1 212 17 8,02% Rohov 1 300 12 4,00% Strahovice 1 226 25 11,06% Sudice 1 1 061 49 4,62% Štěpánkovice 1 78 12 15,38% Třebom 2

Expertní úprava 2013 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2

88

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Pro hodnocení podílu nájemních bytů byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější, 4- průměrný, 7 velmi nepříznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na stav v celé ČR. Tab. č. 40 – Použité parametry hodnocení podílu nájemních bytů Hodnocení 1 Podíl nájemních menší než bytů 15%

2 15 až 19,9%

3 20 až 24,9%

4 25 až 29,9%

5 30 až 34,9%

6 35 až 39,9%

7 40% a více

Po roce 1990 dlouhodobě roste podíl obyvatel - bydlení mimo byty. Toto bydlení má řadu podob. Od poměrně komfortního bydlení v některých zařízeních (penziony pro důchodce), mnohdy v zásadě standardního bydlení v rekreačních chalupách a chatách (mimo byty a zařízení), až po nekvalitní bydlení (ubytovny, holobyty, objekty nevhodné pro bydlení) a nejproblémovější formu bezdomovectví. Tab. č. 41 – Bydlení mimo byty v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011 definitivní výsledky) Obyvatel SLDB Počet osob v Počet osob mimo 2011 bytech byty ČR 10 436 560 10 144 961 291 599 20 919 20 686 SO ORP Kravaře 233 4 341 4 337 Bolatice 4 1 341 1 226 Chuchelná 115 3 222 3 196 Kobeřice 26 6 570 6 502 Kravaře 68 618 612 Rohov 6 920 919 Strahovice 1 641 636 Sudice 5 3 060 3 052 Štěpánkovice 8 206 206 Třebom 0

Podíl z počtu obyvatel 2,79% 1,13% 0,09% 9,38% 0,81% 1,05% 0,98% 0,11% 0,79% 0,26% 0,00%

Nejvyšší podíl bydlení mimo byty je podle výsledků sčítání 2011 vykazován v Chuchelné (projevuje se zde vliv rehabilitačního ústavu). Absolutně značný počet – cca 70 osob je vykazován v samotných Kravařích, kde může být i určitým místním sociálním problémem.

8.5. BYTOVÁ VÝSTAVBA Poměrně standardním ukazatelem podmínek bydlení a částečně i zájmu o bydlení v obci je nová bytová výstavba – počet dokončených bytů v jednotlivých letech sledovaných ČSÚ. Tab. č. 42 – Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 ČR 27127 32268 32863 30190 41649 38380 38469 36442 28630 29467 25238 MSK 2078 2004 1924 1637 1958 2484 2984 2 898 2520 2698 2404 89

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

43 7 2 4 20 0 4 2 3 1

52 13 3 7 25 2 1 0 1 0

31 10 2 4 10 0 3 1 1 0

46 17 1 9 16 0 0 0 2 1

58 19 3 5 19 3 4 1 4 0

51 18 8 14 2 2 3 4

39 9 2 12 12 1 0 1 2 0

49 7 0 12 15 0 1 5 9 0

58 9 2 15 13 2 0 1 16 0

54 11 2 5 19 1 0 0 16 0

38 4 1 7 13 0 1 1 10 1

Tab. č. 43 – Vývoj počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Intenzita bytové Dokončené byty v letech Ukazatel výstavby – bytů/1000 Hodnocení pro období obyvatel/rok* Období 2004-2013 2012-2013 2004-2013 2012-2013 2004-2013 2012-2013 ČR 333596 54705 3,20 2,62 5 4 MS kraj 23511 5102 1,95 2,12 5 6 476 96 2,29 SO ORP Kravaře 2,28 5 5 117 13 1,50 Bolatice 2,70 5 6 16 3 1,12 Chuchelná 1,19 6 6 84 22 3,41 Kobeřice 2,61 5 4 156 26 1,98 Kravaře 2,37 5 6 11 2 1,62 Rohov 1,78 6 6 12 1 0,54 Strahovice 1,30 6 7 13 2 1,56 Sudice 2,03 5 6 65 26 4,25 Štěpánkovice 2,12 5 3 2 1 2,43 Třebom 0,97 7 5 *přepočteno na 1000 obyvatel podle předběžných výsledků sčítání 2011 Pro hodnocení intenzity bytové výstavby byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR. Tab. č. 44 – Použité parametry hodnocení intenzity bytové výstavby Hodnocení Intenzita bytové výstavby – bytů/1000 obyvatel ročně

1 8 a větší

2 6 až 7,99

3 4 až 5,99%

4 3 až 3,99

5 2 až 2,99

6 1 až 1,99

7 menší než 1

Nízká intenzita bytové výstavby je patrná u obcí Třebom, Chuchelná a Strahovice (pod 50% průměrné úrovně ČR). Žádná z obcí SO ORP Kravaře nepřekračuje průměr ČR.

90

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Tab. č. 45 – Byty podle období bytové výstavby nebo rekonstrukce v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce Podíl Obydlené Ukazatel domu byty 1919 1920 1971 1981 2001 2001celkem a dříve - 1970 - 1980 - 2000 - 2011 2011 ČR 4 104 635 374 654 1 472 371 822 621 974 308 364 333 8,9% 7127 441 2464 1661 1952 SO ORP Kravaře 576 8,1% 1496 20 501 378 431 Bolatice 157 10,5% 456 39 182 81 137 Chuchelná 15 3,3% 1044 41 341 284 292 Kobeřice 86 8,2% 2254 208 766 470 603 Kravaře 195 8,7% 212 7 90 71 33 Rohov 11 5,2% 300 12 115 72 75 Strahovice 25 8,3% 226 26 60 76 37 Sudice 24 10,6% 1061 70 376 221 329 Štěpánkovice 60 5,7% 78 18 33 8 15 Třebom 3 3,8% Podprůměrná intenzita bytové výstavby v SO ORP Kravaře pouze částečně koreluje s údaji o věkové struktuře bytového fondu. Při posuzování bytové výstavby v SO ORP Kravaře je nezbytné vnímat její obecné souvislosti. Pokud vezmeme v úvahu, že v intercenzálním období 2001-2011 bylo v ČR dokončeno nebo rekonstruováno 364 tis. bytů a celkový přírůstek byl 390 tis. bytů při výstavbě (dokončení) 330 tis. bytů (v letech 2001-2010), pak je zřejmé, že mezi údaji existují rozpory. Není logicky možné, aby celkový, tj. čistý přírůstek počtu bytů ve srovnatelném období byl vyšší, než byty dokončené nebo dokonce dokončené a rekonstruované, viz následující tabulka). V SO ORP Kravaře bylo dokončeno v letech 2001-2010 472 nových bytů, přičemž čistý přírůstek počtu bytů byl 718 bytů. Matematicky by to znamenalo „záporný“ odpad -246 bytů, což je zejména z technického hlediska průměrné životnosti staveb a bytů vyloučeno (z technického hlediska je předpokládána životnost staveb pro bydlení max. 100 až 200 let, tj. odpad bytů 0,5-1% ročně). V řešeném území přibývá více bytů než je možné podle údajů o nové bytové výstavbě (i kdyby byl odpad bytů nulový), tj. podobně jako v mnoha jiných územích ČR zde dochází k neevidovanému vzniku nových bytů. Rozpory v evidenci bytů byly řešeny ČSÚ již v reakci na výsledky minulého sčítání v r. 2001. Po r. 1990 roste bytový fond celkově rychleji než by vyplývalo z evidence dokončených bytů. Příčiny jsou zřejmé, jak v nepřesnosti evidence bytů (chybějící registr nejlépe na úrovni katastru nemovitostí), tak i v neevidovaných přírůstcích bytů (dokončených bytů - obytných kapacit – jednotek bydlení). Příkladem je například „proměnlivý“ počet deklarovaných bytů v RD, je možné poměrně reálně předpokládat, že mnohými rekonstrukcemi (bez evidence stavebních úřadů) vznikají nové byty.

91

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 8.6. POTŘEBA BYTŮ A VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH V následující tabulce je provedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na výsledky Analýzy socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (2013), tento podklad vycházel z: 

Očekávaného rozsah odpadu obydlených bytů ve výši cca 0,25% ročně z výchozího počtu bytů v roce 2011. Intenzita odpadu bytů byla uvažována paušálně na nízké úrovni s ohledem na intenzifikační procesy v celém systému bydlení.



Potřeby bytu pro zajištění „stagnace počtu obyvatel“, tedy potřeba bytů vznikající v důsledku poklesu průměrné velikosti bytových domácností (úvahy o chtěném soužití domácností, cenzových domácnostech jsou možným doplňkem, ale v zásadě neovlivní výrazněji celkové výsledky a mnohdy jsou spíše zavádějícím, historicky překonaným konceptem).



Potřeby bytů pro změnu počtu obyvatel. V rámci změn územního plánu by měla být tato potřeba upřesněna, v uvedeném podkladu je uváděna pouze orientačně.

Z uvedených čísel je patrné, že potřeba výstavby bytů pro stagnaci počtu obyvatel je u města Kravaře cca 15 bytů ročně. Pokud je toto číslo srovnáno s novou bytovou výstavbou – méně než 15 bytů ročně v posledních letech, pak je zřejmé, že růst počtu obyvatel při této intenzitě bytové výstavby není možný. I u dalších obcí vývoj počtu obyvatel do určité míry koreluje s rozsahem nové bytové výstavby. Tab. č. 46 – Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Kravaře (zdroj: SLDB 2011 definitivní výsledky, vlastní výpočty)

Obec

SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

Potřeba bytů vlivem odpadu bytů (0,25% z počtu bytů ročně)

Celkem nové byty do r.2025 při stagnaci počtu obyvatel

Obyvatel v bytech

Obydlené byty

Zalidněno st bytů osob/byt

Zalidněno st bytů osob/byt

Potřeba nových bytů do r.2025 vlivem poklesu zalidněnosti

2011

2011

2011

2025

2011-2025

2011-2025

20112025

20 686 4337 1226 3196 6502 612 919 636 3052 206

7 127 1496 456 1044 2254 212 300 226 1061 78

2,90 2,90 2,69 3,06 2,88 2,89 3,06 2,81 2,88 2,64

2,71 2,70 2,51 2,85 2,69 2,69 2,86 2,62 2,68 2,46

467 98 28 72 146 14 21 14 69 5

267 56 17 39 85 8 11 8 40 3

734 154 45 111 231 22 32 22 109 8

92

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Při převodu potřeby bytů na potřebu návrhu ploch (v územních plánech) k bydlení je nezbytné zohlednit:      

Strukturu nové bytové výstavby v obci - jaký podíl budou tvořit byty v rodinných a bytových domech. Potřebu bytů v bytových domech z hlediska komunitního plánování obcí (v mnoha případech spíše jako výhledové rezervy). Průměrnou velikost parcely pro rodinný dům. Potřebu hrubých a čistých ploch, hrubé plochy zahrnují potřebu ploch pro obslužné komunikace, zeleň apod. Vliv druhého bydlení na potřebu bytů v jednotlivých obcích. Tato skutečnost je patrná zejména u menších atraktivních obcí, kde i část nové bytové výstavby fakticky slouží druhému bydlení. Stanovení potřebných plošných rezerv, které je nejproblémovější položkou. Potřeba rezerv je ovlivněna reálných fungováním trhu se stavebními pozemky. K zástavbě je nabízena pouze malá část stavebních pozemků. Tlak ekonomických nástrojů na přiměřené využití pozemků je nízký. Nelze opomenout ani skutečnost, že v době zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a odhadnuty všechny vlastnické a jiné územně technické podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí.

93


9.

REKREACE

9.1. ÚVOD Hlavní výstup:  Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území (lokalizační a realizační podmínky rekreace).  Vyhodnocení zatížení území rekreací Vedlejší výstup:  Vyhodnocení vazeb - na úrovni ÚAP SO ORP – jsou hodnoceny zejména vazby v rámci SO ORP, ale i širší vazby zejména na Jeseníky, Ostravskou aglomeraci a Polsko  Vazby na regionální a strategické plánování obcí. Dostupná data:  Pouze částečně ČSÚ, dostupná jednotlivě podle různorodé evidence obcí. Stávající regionalizace cestovního ruchu a rekreačního potenciálu území se postupně vyvíjí. Kvalita dat:  Kvalita dat je omezena, otázkou je, zda budou v průběhu zpracování výsledků sčítání publikována například data o počtu rekreačních objektů z roku 2011 (naposledy publikováno v roce 1991). Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení únosné rekreační zátěže území, v rámci SO ORP Kravaře nelze očekávat, že rekreační zátěž území na úrovni obcí je nadměrná (srovnatelná například s obcemi v CHKO Beskydy). Možnost došetření:  Možnosti došetření a zpřesnění dat existují zejména v rámci doplnění průzkumů při zpracování územních plánů, např. objektů individuální rekreace, ubytovacích kapacit. Závěry:  Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat zhodnocení potenciálu rozvoje rekreace a cestovního ruchu.  Na úrovni vlastních územních plánů by toto výchozí hodnocení mělo být dále upřesněno s ohledem na prohloubení znalosti území, identifikace rekreačních lokalit s nadměrnou zátěží.

9.2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Cestovní ruch je obecně vnímán jako stále významnější hospodářský faktor rozvoje území, zejména jeho služeb. V rámci Moravskoslezského kraje je základním strategickým dokumentem v oblasti cestovního ruchu Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, aktualizace s výhledem do roku 2015, zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Z hlediska optimálního rozvoje území je zásadní otázkou, jak je využit rekreační potenciál území. Rekreační potenciál území je souhrn přírodních a antropogenních faktorů určujících předpoklady území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou (lokalizačními podmínkami) je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál 94

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 území rekreační infrastruktura (realizační podmínky), která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Na rekreační infrastruktuře je do značné míry závislý i cestovní ruch (turismus), jako souhrn pobytů a služeb v turistických destinacích. Omezením rekreačního potenciálu jsou mnohdy vlastní rekreační kapacity území, často také zájmy ochrany přírody. Rekreační únosnost krajiny na základě její intenzity využívání je obtížně stanovitelná. Neměla být vést ke snižování rekreačního potenciálu. Rekreační kapacita území je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz, ale i například tradice. Rekreační potenciál území představuje zejména lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území. Základní otázkou je pak optimální alokace těchto aktivit (zástavby) v konkrétním území.

9.3. REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY REKREACE V ÚZEMÍ Individuální rekreace a druhé bydlení Popis a analýza rozsahu individuální rekreace je potřebná jak z hlediska zátěže území, tak i bilancí infrastrukturní vybavenosti. V praxi je velmi obtížná celková kvantifikace individuálních rekreačních kapacit v území a to z následujících důvodů:  

Údaje ze sčítání neobsahují úplný přehled o počtu neobydlených bytů využívaných ke všem formám rekreace (záleželo na deklarujících osobách) a údaje o individuálních rekreačních objektech (zejména chatách) byla naposledy zjišťovány ve sčítání v roce 1991 Problémem je a bude rozlišit čisté druhé bydlení bez rekreace (jak posuzovat neobydlený byt v RD kam jezdí na návštěvu členové rodiny s dětmi a není deklarovaný pro rekreační využití)

Pro praxi je nutno vycházet z potřeby kvantifikace celkové zátěže území, tj. celé zátěže druhým bydlením, jehož rozhodující část rekreační bydlení tvoří. Velikost této zátěže je dána součtem počtu neobydlených bytů + individuálních rekreačních objektů. U neobydlených bytů je možné předpokládat, že cca 10% bytů je neobyvatelných z řady důvodů, ale naopak na druhé straně ne všechny individuální objekty rekreace jsou evidovány, k rekreačnímu využití jsou v praxi využívány i jiné objekty, maringotky. Termín jednotka druhého bydlení je užíván s ohledem na skutečnost, že většina objektů či jejich částí nesplňuje definici bytu. Problémem zůstává definice druhého bydlení, nakolik zde patří zahradní chatky a jiné obyvatelné objekty, často napojené na inženýrské sítě (tj. měly by být zahrnuty do bilancí územního plánu) a blížící se vybaveností rekreačním chatám (mnohdy je i předstihující, jak z hlediska napojení na inženýrské sítě tak i z hlediska dlouhodobé obyvatelnosti). V rámci SO ORP Kravaře je největší koncentrace kapacit druhého (rekreačního) bydlení v menších obcích – Tvrdkov, Dolní Moravice, Jiříkov a malá Morávka (měřeno počtem jednotek druhého bydlení připadajících na 1 byt, u všech těchto čtyřech obcí překračuje hodnotu 1, viz následující tabulka). Ubytovací kapacity individuální rekreace mají v řešeném území značný rozsah (nejvyšší v Kravaře, kde je tvořen především neobydlenými byty, zatímco v Malé Morávce se jedná především o individuální rekreační objekty). Přesnější zjištění počtu rekreačních objektů, široce definovaných 95

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 jednotek druhého bydlení je v současnosti poměrně obtížné s ohledem na chybějící evidence i definování druhého bydlení. Počet rekreačních jednotek je často pouze odhadem s malou spolehlivostí. Zpřesnění bilancí je možné a potřebné v praxi až na úrovni územního plánu, je vhodné jej prověřovat z více dostupných zdrojů a i v rámci šetření v terénu. Tab. 47 – Struktura druhého bydlení v obcích SO ORP Kravaře a širší srovnání (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ SLDB 2011) Druhé Počet Neobydlené bydlení Byty celkem neobydlených byty celkem odborný r. 2011 bytů k rekreaci r. 2011 odhad r. 2011 2013 ČR 4 756 572 651 937 169468 SO ORP Kravaře 7127 1067 16 1045 Bolatice 1496 206 1 200 Chuchelná 456 57 1 55 Kobeřice 1044 163 2 160 Kravaře 2254 348 4 350 Rohov 212 43 40 Strahovice 300 36 1 35 Sudice 226 38 1 35 Štěpánkovice 1061 144 1 140 Třebom 78 32 5 30

jednotek II. bydlení/byt

0,15 0,13 0,12 0,15 0,16 0,19 0,12 0,15 0,13 0,38

Vzhledem k údajům z roku 2001 výrazně stoupnul počet neobydlených bytů, což se promítlo do růstu kapacit druhého bydlení z cca 720 jednotek, na více než 1050 jednotek v současnosti. Z hlediska celkové zátěže území je intenzita vlastní rekreační zátěže velmi malá. Koncentrace kapacit u Třebomi je způsobena transformací obytných funkcí, nikoliv výraznější rekreační atraktivitou této obce. Hromadné ubytovací kapacity ČSÚ vede databázi hromadných ubytovacích zařízení ve všech obcích ČR. Současný stav této databáze je nevyhovující, eviduje pouze část zařízení, navíc eviduje pokoje nikoliv ubytovací (lůžkovou) kapacitu. V Kravařích (náhledem na internet) je inzerováno ubytování ve 3 zařízení (kapacita 95 lůžek). Hromadné ubytovací kapacity jsou dále koncentrovány zejména do Bolatic (viz. tabulka č. 48) a Štěpánkovic. Kapacita cca 200 lůžek v celém SO ORP je poměrně nízká, výrazněji nevzrostla. V přepočtu na 1000 obyvatel jsou ubytovací kapacity cca na 1/10 průměrné úrovně ČR, 1/5 průměrné úrovně MSK. Tyto údaje potvrzují nízkou intenzitu rekreačního využití území SO ORP Kravaře a zejména jeho zapojení do systému cestovního ruchu.

96

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Tab. č. 48 – Ubytovacích zařízení SO ORP Kravaře (zdroj: ČSÚ a vlastní došetření Hromadná zařízení Hromadná zařízení - došetření Počet zařízení Počet lůžek Počet zařízení Lůžek SO ORP Kravaře 5 7 197 Bolatice 3 66 3 66 Chuchelná Kobeřice Kravaře 1 Id 3 95 Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice 1 Id 1 36 Třebom Id – individuální data neuváděná ČSÚ Často jsou zdůrazňovány možnosti a potřeba kapacitního rozvoje zařízení pro cestovní ruch a rekreaci. Zde je nezbytné jednoznačně uvést, že intenzita využití ubytovacích kapacit je v Moravskoslezském kraji nízká ve srovnání s ostatními regiony ČR (viz. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, aktualizace s výhledem do roku 2015). Expanze ubytovacích kapacit nad rámec poptávky, podporována mnohdy z veřejných zdrojů, tak prohlubuje nerovnováhu systému a vytváří podmínky pro krizové jevy v odvětví, které se pohybuje v tržním prostředí s rozvinutou konkurencí.

9.4. LOKALIZAČNÍ FAKTORY PŘÍRODNÍ SO ORP Kravaře je obvykle pojímáno jako součást Hlučínska, které se prezentuje mimo jiné i jako "Odpustový region". Nabízí tradiční "Odpustové i Karmašové" slavnosti. (Odpust = slavení svátku patrona chrámu, kterému je zasvěcen kostel dané obce. Karmaš = oslava připomínající den vysvěcení kostela v konkrétní obci). Také vzhledem k velkému podílu orné půdy - vesměs velkoplošně obdělávané - a velmi nízkému podílu lesů - ale i trvalých travních porostů - jsou přírodní předpoklady pro rozvoj rekreace a CR v SO ORP nízké. Významnou roli pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu mají informační střediska, obecně je však nutné konstatovat, že propagace řešeného území stále zaostává, informační středisko existuje pouze v Kravařích. Potenciál cestovního ruchu Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky bylo zpracováno Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR v roce 2001 pro všechny obce v ČR. Hodnocení v podstatě shrnuje výše uvedené informace týkající se rekreačního potenciálu obcí na území SO ORP Kravaře. V celé oblasti je identifikován podprůměrný rekreační potenciál.

97

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Tab. č. 49 - Lokalizační a realizační podmínky rekreace v SO ORP Kravaře (zdroj: vlastní expertní hodnocení, 7 bodová škála:1-nejlepší,7-nejhorší) Lokalizační podmínky Realizační podmínky ubytování, přírodní ostatní ostatní služby 5 4 4 3 Bolatice 3 4 4 3 Chuchelná 3 4 5 5 Kobeřice 3 3 4 4 Kravaře 5 6 6 7 Rohov 5 6 6 6 Strahovice 5 5 6 7 Sudice 4 3 4 3 Štěpánkovice 6 6 7 7 Třebom

Hodnocení Expertní výpočet úprava 4 4 3,5 3 4,25 4 3,5 3 6 6 5,75 6 5,75 6 3,5 4 6,5 7

S ohledem na skutečnost, že území SO ORP Kravaře vykazuje omezené lokalizační a také realizační podmínky rekreace, je toto promítnuto v hodnocení obcí (nejlepší hodnocení 3,50 – je u 3 obcí, u Chuchelné a Kravař bylo expertní úpravou přikloněno k hodnotě 3, zejména s ohledem na rozvojový potenciál rekreace). U ostatních obcí je většinou hodnocení podmínek rekreace pod průměrem – (hodnotou 4) nejhorší u Třebomi. Otázkou zůstává interpretace zjištění, „automatické“ promítnutí rekreačních podmínek do hospodářského pilíře je problematické, mírný pozitivní vliv je zřejmý pouze u nejatraktivnějších rekreačních obcí (Chuchelná).

98


10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 10.1. ÚVOD Hlavní cíle:  Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území  Zhodnocení potřeby a nabídky ploch pro podnikání v obcích s ohledem na rozvojový potenciál obce (výrazně limitováno stupněm poznání území). Dostupná data: Sčítání 2011, nezaměstnanost - průběžná evidence MPSV v letech 2012 a 2013 nezveřejňovala údaje o nezaměstnanosti za obce, ČSÚ-hospodaření obcí. Zprávy z úřadu práce. Kvalita dat: Posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. V evidenci existuje řada problémů – například údaje o míře nezaměstnanosti obyvatel byly zkreslovány u obcí, kde se počet obyvatel výrazně měnil, v současnosti nejsou tyto údaje k dispozici. Interpretace dat: Je zatížena častou aplikací údajů, které nejsou adekvátní pro hodnocení hospodářské úrovně území – například podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva – je závislý na věkové struktuře obyvatel, zahrnuje v sobě i nezaměstnané osoby. Podobně podíl podnikajících fyzických osob – podnikatelů závisí na odvětvové struktuře ekonomických subjektů v území, vysoký podíl „podnikatelů“ mají jak hospodářsky úspěšné, tak i neúspěšné obce. Tento ukazatel není navržen k využití pro hodnocení podobně jako údaje o daňových příjmech obcí, které jsou velmi obtížně interpretovatelné. Možnost došetření: Obecně je hodnocení hospodaření obcí, jejich hospodářského potenciálu, velmi nákladné (audity hospodaření) a většinou nezahrnuje „vnitřní zadluženost“ odvozenou z objektivního zhodnocení potřeb obce. Daňové příjmy jsou jen částí příjmů obce. Ani celkové příjmy obcí – jejich porovnání nevede k jednoznačným a jednoduchým závěrům o hospodaření obcí. Aspirací územního plánování nemůže být analýza hospodaření obcí, která by byla neúplná a mohla vést k mylným závěrům a politickým dopadům.

10.2. ZHODNOCENÍ CELKOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH PODMÍNEK Jak již bylo naznačeno, posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. Hospodářsky výkon obcí, regionů (s výjimkou kraje) tak nelze v ČR přímo stanovit. Zásadní význam pro hodnocení hospodářských podmínek území mají tak údaje o nezaměstnanosti. Výchozí otázkou je i co je cílem hodnocení zhodnocení hospodářských podmínek území? Celkové hodnocení by nemělo sklouznout do dílčích analýz, tj. zejména hodnocení struktury zaměstnanosti. Velikost podniků a jejich odvětvová struktura je územně diferencovaná (zejména podle přírodních a 99

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 dopravních předpokladů území – viz alokační teorie), přitom je však obtížné rozlišit co je přirozenou diferenciací a co slabou stránkou obcí. To platí zejména u malých obcí, kde alokace hospodářských aktivit byla přírodně či historicky determinovaná a fungují v rámci specifických regionů. Jako zavádějící je hodnocena daňová výtěžnost na obyvatele obvykle není determinována hospodářskou prosperitou území, či podnikatelskými úspěchy obcí (ty ovlivňují celkové příjmy, jedná se spíše o výjimky), ale rozpočtovým určením daní podle pravidel MF ČR, podle velikostních kategorií obcí (viz známé případy obcí, které chtěly „uměle“ překročit 100000 obyvatel). Hodnocení rozpočtů obcí provádí MF ČR, komentáře ke klasifikaci jsou poměrně „úsporné“, nelze je mechanicky přebírat a dále neodborně interpretovat. V žádném případě by nemělo být aspirací územního plánování vytvářet vlastní systém hodnocení hospodaření obcí, který by jistě trpěl neodborností a riziky mylného vyhodnocení jednotlivých obcí se všemi možnými dopady této odborně o časově náročné činnosti. Vnímání nedostatků stávajících ukazatelů a jejich interpretace, změn v dostupnosti dat, vedly k novému návrhu ukazatelů (indikátorů) a postupu jejich vyhodnocení. Změny v oblasti evidence nezaměstnanosti Jedním z dobře dostupných údajů na úrovni obcí byly údaje o nezaměstnanosti, které byly prvotně dostupné z evidence ministerstva práce a sociálních věcí s měsíční periodicitou. V současnosti je nahrazují údaje o podílu nezaměstnaných. Menším nedostatkem míry nezaměstnanosti byla skutečnost, že na úrovni obcí byla vypočtena z aktuálního počtu nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání v roce 2001 po celé intercenzální období. U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování výsledků. Zejména pak u obcí, kde počet obyvatel rostl o desítky procent. I přes tento nedostatek byly ukazatele míry nezaměstnanosti základním východiskem pro hodnocení hospodářského potenciálu obcí. Tab. č. 50 – Podíl nezaměstnaných osob a míra nezaměstnanosti podle SLDB 2011 (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty), Nová metodika – podíl nezaměstnaných = podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %), původní metodika – míra nezaměstnanosti = podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání k počtu ekonomicky aktivních) % podíl Míra Obyvatel Ekonomicky z toho Nezaměstna nezaměstna nezaměstn 15 - 64 let aktivní zaměstnaní ní (dopočet) ných anosti ČR MSK SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

7 267 169 839 584 14746 3074 949 2268 4579 438 639 461 2196 142

5 080 573 575 689 10530 2236 664 1636 3282 310 440 328 1539 95

4 580 714 504 301 9342 2025 597 1447 2862 281 390 291 1376 73

499 859 71 388 1188 211 67 189 420 29 50 37 163 22

6,9% 8,5% 8,06% 6,86% 7,06% 8,33% 9,17% 6,62% 7,82% 8,03% 7,42% 15,49%

9,8% 12,4% 11,28% 9,44% 10,09% 11,55% 12,80% 9,35% 11,36% 11,28% 10,59% 23,16%

100

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 10.3. REGIONÁLNÍ EKONOMIKA Ve srovnání s předchozí aktualizací je zcela nově vymezen pojem regionální ekonomika, tj. ve vlastní slova smyslu – tj. regionu. Absence údajů za regiony pohybu za prací však vede k použití údajů a charakteristik za okresy a SO ORP. Regionální nezaměstnanost Regionální nezaměstnanost představuje u mnoha obcí rozhodující faktor jejich rozvoje, svědčící o širších hospodářských podmínkách. Míra vlivu je dána jak přímo saldem pohybu za prací, tak i „přenosem“ nezaměstnanosti (vysoká nezaměstnanost snižuje možnosti pohybu za prací do okolí) včetně tlaku na pokles mzdové úroveň. Pro sledování vývoje nového ukazatele nezaměstnanosti je v současnosti k dispozici časová řada do úrovně okresů a to od roku 2005. Z této tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti okrese Bruntál do r. 2010 relativně stagnovala s mírnými poklesy v jednotlivých letech, což však vedlo k propadu okresu Bruntál v porovnání s jinými okresy (např. okresem Karviná). Vývoj v posledních letech 2011-2013 však byl velmi nepříznivý a okres Bruntál „ohrožoval“ okres Most na pozici okresu s nejvyšší nezaměstnaností v ČR. Pro hodnocení regionální ekonomiky - úrovně nezaměstnanosti byly zvoleny dva ukazatele (indikátory) 

hlavní ukazatel - podíl nezaměstnaných (pořadí v rámci 77 územních jednotek - okresů) – r. 2013

Hodnocení: 1 – nejpříznivější stav, 4 - průměrný, 7 nejméně příznivý stav. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR – 77 územních jednotek. Pro okres Opava je jako celek regionální úroveň nezaměstnanosti hodnocena v následující tabulce hodnotou 5. Tab. č. 51 – Použité parametry hodnocení regionální úrovně nezaměstnanosti Hodnocení Pořadí podle podílu nezaměstnaných v okrese - r. 2012

1

2

3

4

5

6

7

1 - 10

11 - 20

21 - 30

31 ž 48

49 -58

59 - 68

69 - 78

Tab. č. 52 – Podíl nezaměstnaných osob (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) Nová metodika - podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %) *Pořadí Okres-rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 r. 2013 Praha-východ 2,25 1,64 1,52 1,33 2,24 3,01 2,92 2,87 3,37 1 Frýdek-Místek 9,06 8,25 6,49 4,45 6,10 6,65 5,98 6,11 7,06 28 Nový Jičín 8,11 7,30 5,16 3,79 7,99 8,51 6,96 6,61 7,60 37 Opava 7,84 7,64 6,45 5,08 6,77 7,47 7,45 7,31 8,10 44 Ostrava-město 11,54 10,07 8,16 6,15 7,94 8,71 8,51 8,96 10,87 71 Jeseník 11,35 10,20 8,36 6,95 8,72 10,46 10,52 10,34 11,18 72 101

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Karviná 13,12 12,45 10,71 8,61 9,97 10,46 10,21 10,32 11,81 74 Ústí nad Labem 9,68 9,57 8,47 7,01 8,61 9,96 10,46 10,99 12,15 75 Bruntál 11,00 10,11 8,21 6,90 10,03 11,08 11,39 11,92 13,02 76 Most 16,51 15,74 12,77 9,40 11,01 11,52 11,40 12,04 13,47 77 Celkem ČR 6,64 6,09 4,97 4,11 6,10 6,96 6,70 6,76 7,68 Variační koef. 0,40 0,41 0,42 0,39 0,29 0,26 0,27 0,28 0,26 *Pořadí hodnoceno ze 77 územních jednotek (okresů), nejlepší – 1, nejhorší – 77  jako vedlejší ukazatel 5letá změna vývoje relativní úrovně nezaměstnanosti vzhledem k průměru ČR (r. 2005-2013) – viz následující tabulka, jeden z podkladů pro expertní hodnocení regionální ekonomiky Tab. č. 53 – Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100% (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) Průměr Okres-rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 r. 20052013 Praha-východ 34% 27% 30% 32% 37% 43% 44% 42% 44% 37% Frýdek-Místek 137% 135% 130% 109% 100% 95% 89% 90% 92% 109% Nový Jičín 123% 120% 103% 92% 131% 122% 104% 97% 99% 110% Opava 119% 125% 129% 124% 111% 107% 111% 108% 105% 115% Ostrava-město 175% 165% 163% 150% 130% 124% 127% 132% 142% 145% Jeseník 172% 167% 167% 170% 143% 149% 157% 152% 146% 158% Karviná 199% 204% 214% 210% 163% 149% 152% 152% 154% 178% Ústí nad Labem 147% 157% 169% 171% 141% 142% 156% 162% 158% 156% Bruntál 167% 166% 164% 168% 164% 158% 170% 175% 170% 167% Most 250% 258% 255% 229% 180% 165% 170% 177% 175% 207% Celkem ČR 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% Variační koef. 0,40 0,41 0,42 0,39 0,29 0,26 0,27 0,28 0,26 Expertní vyhodnocení: 1. Z tabulky uvádějící relativní podíly nezaměstnaných osob je patrný vývoj pozice okresu Opava v letech 2005-2013. V roce 2007 dosahovala nezaměstnanost v okrese Opava 129% průměrné úrovně ČR (maxima v letech 2007-2013), v rámci MS kraje měly horší pozici Karviná, Ostrava – město, Bruntál, podobnou okres Frýdek-Místek. Vnímat je potřeba i pokles variačního koeficientu, tj. územní diferenciace nezaměstnanosti mezi okresy ČR se v uvedeném období výrazně snížila, i když nezaměstnanost stoupla z 5% v r. 2007 na cca 7,7% v r. 2013. Do roku 2013 poklesla nezaměstnanost v okrese Opava na 105% průměrné úrovně ČR. 2. Pro hodnocení situace nezaměstnanosti byla jako podklad využita zejména Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2013 (zpracovatel: ÚŘAD PRÁCE ČR, krajská pobočka v Ostravě, Ing. Jana Šimečková, kontaktní pracoviště Opava). Z této práce je patrné tradiční dělení okresu na 4 mikroregiony (Opavsko, Kravařsko, Hlučínsko a Vítkovsko). Mezi silnými stránkami okresu byly zdůrazněny zejména růst a možnosti vzdělanosti, dostatek pracovní síly s umírněnými mzdovými požadavky, volný pohyb pracovní síly v rámci EU a poloha u hranice s Polskem, zásoby štěrků, písků a břidlic a existence průmyslové zóny v Bolaticích. Mezi slabými stránkami jsou uvedeny zejména 102

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 dopravní napojení, stárnutí obyvatel, nízká mzdová úroveň, zhoršená kvalita životního prostředí a nedostatečná tvorba pracovních míst. Pozice mikroregionu Kravař se shodným územním vymezením jako SO ORP Kravaře je v rámci těchto 4 územních celků druhá nejhorší, nejhorší je u Vítkovska. 3. Za okresy ČR jsou k dispozici i údaje o počtu nezaměstnaných připadajících na 1 volné pracovní místo, z tohoto pohledu se situace v okrese Opava nepříznivá, na volné pracovní místo připadá cca 37 uchazečů, při průměru ČR 17 uchazečů (r. 2013). V úvahu je však nutno vzít řadu omezení snižující kvalitu dat o volných pracovních místech Změna zákona o zaměstnanosti v oblasti zrušení povinnosti hlásit VPM od roku 2012 má vliv na stav hlášených VPM, který tak klesá, což ovlivňuje zvyšující se počet osob připadajících na 1 volné místo a snižující se počty umístěných uchazečů. Tab. č. 54 – Podíl nezaměstnaných osob (zdroj: ČSÚ podklady pro ÚAP, vlastní výpočty)

Území jednotka

ČR Moravskoslezský kraj Říčany Brandýs nad LabemStará Boleslav Mladá Boleslav Třinec Jablunkov Hlučín Opava Kravaře Rýmařov Hodonín Jeseník Vítkov Krnov Litvínov Karviná Bruntál

Podíl nezam. osob dosažitelný ch (%) 31.3. 2014 8,2 10,5 3,1 4,2 4,6 6,5 6,8 7,0 9,2 10,0 13,0 13,3 13,3 13,5 13,6 14,6 14,7 15,3

Počet Počet Pořadí Počet uchazečů o Počet uchazečů mezi uchazečů o zaměstnání uchazečů - - evidence SO ORP zaměstnání (31.3.2014) absolventi nad 12 (1(31.3.2014) 31.3.2014 měsíců nejlepší, - celkem dosažitelní 31.3.2014 205nejhorší) 592643 608262 26917 251571 x 89281 91837 3949 43266 x 1249 1306 50 241 1 2697 3474 2466 1077 1954 6440 1505 1472 5716 3724 1275 3899 3833 6977 4104

2829 3498 2547 1110 2037 6692 1524 1542 5772 3934 1287 4027 3852 7116 4247

126 144 202 98 167 375 102 69 297 182 45 161 128 236 185

527 1331 965 355 724 2637 534 731 2728 1189 702 1970 2160 4163 2173

2 3 45 54 62 135 156 198 199 200 201 202 203 204 205

Uvedené předchozí skutečnosti vedou k závěru (po zvážení možných pozitivních a negativních faktorů), že expertní korekce celkového hodnocení regionální ekonomiky je posunuta na hodnotu 6 pro SO ORP Kravaře jako celek.

103

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Pro vývoj po r. 1990 – při stále rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (stěhování) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem 1991. Nezaměstnanost se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor (v současnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi záporným saldem migrace - stěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezaměstnaností). Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací byla regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reálně dostupném systému bydlen i volném trhu bydlení. Právě změny situace v sociální podpoře bydlení zvyšují možnosti migrace z Kravařska. Na druhé straně je však potřebné vnímat, že tradičně vysoká soudržnost obyvatel území a vysoká preference individuálního bydlení v obcích Kravařska je výraznou bariérou stěhování za prací. Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni (podpora úřadů práce v regionu, místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón, ploch pro podnikání).

10.4. MÍSTNÍ EKONOMIKA Hodnocení místní ekonomiky je z dlouhodobějšího pohledu ztíženo absencí údajů o nezaměstnanosti na úrovni obcí, jak je uvedeno v předchozím textu. Nové údaje o podíl nezaměstnaných jsou k dispozici v rámci podkladů ČSÚ pro ÚAP. Expertní korekce přihlíží k funkci obce (Bolatice s lokalizací průmyslové zóny). Tab. č. 55 – Nezaměstnanost obcí SO ORP Kravaře a širší srovnání Nezaměstnaní Územní SLDB 2001 SLDB 2011 MPSV 2014 jednotka míra v míra v podíl v počet

ČR SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

%

počet

%

počet

%

486 937

9,30%

499859

9,80%

592643

8,2%

959 67 151 395 24 38 33 172 18 61

8,9% 10,2% 9,7% 12,4% 8,1% 9,2% 10,0% 11,3% 22,8% 30,5%

1 188 211 67 189 420 29 50 37 163 22

11,3% 9,4% 10,1% 11,6% 12,8% 9,4% 11,4% 11,3% 10,6% 23,2%

1 505 276 77 226 532 45 69 64 184 32

10,0% 8,9% 8,5% 9,7% 11,3% 10,2% 10,8% 13,4% 8,1% 20,9%

HODNOCENÍ SLDB MPSV KOREK 2011 2014 CE

5

5

5

6

6

6

5 5 6 6 5 6 6 5 7

5 5 5 6 6 6 7 5 7

4 5 5 6 6 6 7 5 7

Pro hodnocení stavu – míry nezaměstnanosti byl použit průměr nezaměstnanosti z hodnot zjištěných v době sčítání v roce 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – nejpříznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR.

104

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 Tab. č. 56 – Použité parametry hodnocení míry nezaměstnanosti ( SLDB 2011) hodnocení Průměrná míra nezaměstnanosti sčítání 2001 a 2011p

1

2

3

4

5

6

7

menší než 3%

3 až 4,9%

5 až 6,9%

7 až 8,9%

9 až 10,9%

11 až 14,9%

15% a více

Pro hodnocení podílu nezaměstnaných je nově stanoven rozsah intervalů. Tab. č. 57 – Použité parametry hodnocení podílu nezaměstnaných (MPSV 2014) hodnocení Průměrná míra nezaměstnanosti sčítání 2001 a 2011p

1

2

3

4

5

6

7

menší než 2%

2 až 3,9%

4 až 5,9%

6 až 7,9%

8 až 9,9%

10 až 11,9%

12% a více

Další tabulka vychází z průběžné evidence počtu zaměstnanců MFČR v rámci rozpočtového určení daní. Počet pracovních míst je k dispozici pouze z evidence ČSÚ v rámci jednotlivých sčítání. Tab. č. 58 – Počet zaměstnanců v obci (zdroj: MF ČR)

Název obce

Počet obyvatel k 1. 1. 2012

ČR SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

10 503 477 21 293 4 430 1 277 3 280 6 736 619 916 671 3 145 219

Počet zaměstnanc Počet ů zaměstnanců k 1. 12. na obyvatele 2011

4 530 314 4 514 1 178 592 488 1 659 80 65 70 356 26

0,43 0,21 0,27 0,46 0,15 0,25 0,13 0,07 0,10 0,11 0,12

Počet obyvatel k 1. 1. 2013

10 514 212 21 324 4 437 1 273 3 271 6 762 619 919 653 3 172 218

Počet Počet zaměstnanc zaměstnanc ů ů na k 1. 12. obyvatele 2012

4 634 475 4 581 1 238 590 523 1 597 86 64 90 383 10

0,44 0,21 0,28 0,46 0,16 0,24 0,14 0,07 0,14 0,12 0,05

Z předchozí tabulky je patrné, že průměrný počet zaměstnanců na obyvatele je v SO ORP Kravaře je výrazně nižší než průměr ČR, což potvrzuje nedostatek pracovních míst. Prognóza vývoje místní ekonomiky je v řešeném území jednoznačně svázána s prognózami vývoje třetího sektoru a zpracovatelského průmyslu. Tyto prognózy jsou z dlouhodobého hlediska velmi obtížné, neprovádí je ani úřady práce. Další tabulka dokumentuje rozsah pohybu za prací v intercenzálním období 2001-2011. Saldo pohybu za prací u města Kravaře je záporné, kladné saldo pohybu za prací nevykazuje žádná obec (v r. 2001 pouze Chuchelná). Celkově se saldo vzhledem k roku 2001 však zlepšilo. U většiny obcí klesnul počet 105

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Kravaře UAP 2014 vyjíždějících, vývoj je však potřeba posuzovat i s ohledem na vývoj počtu obyvatel obcí v produktivním věku a zejména pak s ohledem na menší spolehlivost dat ve sčítání v r. 2011 (menší ochotu obyvatel deklarovat některé údaje). I přes tyto skutečnosti, se zřejmě ukazuje obecná tendence poklesu pohybu za prací (mimo obce). Tento vývoj je zřejmě generován i rostoucím podílem služeb na zaměstnanosti, otázkou jsou překážky pohybu za prací, např. vývoj hromadné dopravy či vlastní ochota k pohybu, až po stěhování se za prací. Tab. č. 59 – Saldo pohybu za prací (zdroj: ČSÚ, SLDB)

Název obce ČR SO ORP Kravaře Bolatice Chuchelná Kobeřice Kravaře Rohov Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom

Počet obyvatel

Vyjíždějící (denně) za prací mimo obec

Dojíždějících (denně) do obce

2011 10 436 560 20919 4341 1341 3222 6570 618 920 641 3060 206

2011 1137176 3175 629 207 523 904 82 151 101 550 28

2011 X 1030 262 162 85 416 11 13 18 61 2

Saldo pohybu za prací (denní)

2011

2001

-2145 -367 -45 -438 -488 -71 -138 -83 -489 -26

-3191 -723 395 -666 -757 -156 -283 -93 -880 -28

106


ZÁVĚR Pro aktualizaci územně analytických podkladů 2014 došlo v řešeném území pro jednotlivé obce ke zlepšení vyváženosti územních podmínek, pouze u obce Strahovice došlo vlivem nového způsobu hodnocení území pomocí indikátorů ke zhoršení podmínek životního prostředí. Dle hodnotících ukazatelů jsou za zhoršením hodnocení životního prostředí na vině nízký koeficient ekologické stability a chybějící připojení na kanalizační síť. Naproti tomu došlo ke zlepšení vyváženosti územních podmínek u obce Chuchelná, Kobeřice a výraznému zlepšení obce Sudice. U obce Sudice došlo k tak výrazné změně díky indikátoru růstu počtu obyvatel, který vylepšil hodnocení podmínek sociální soudržnosti a dále pak indikátoru zřízení čistírny odpadních vod a připojení obyvatel na kanalizační síť, který vylepšil vyváženost územních podmínek pro životní prostředí. Ostatní obce byly vyhodnoceny shodně jako v předešlé aktualizaci územně analytických podkladů. Nejlépe hodnocenou obcí pro ORP Kravaře dle indikátorů a expertního hodnocení pořizovatele stále zůstává obec Bolatice, která si svou pozici obhájila díky rozvíjející průmyslové zóny, silnému společenství obyvatel a dobrému umístění obce vzhledem k velkým sídlům jako je Ostrava a Opava. Naproti tomu obec Třebom zůstává stále nejhůře hodnocenou obcí, z důvodu špatné polohy obce u hranic s Polskem, která zapříčinila špatný stav a rozvoj technické a dopravní infrastruktury v obci a tudíž i neatraktivnost bydlení a rozvoje obce. Pro další aktualizaci územně analytických podkladů by bylo vhodné použít pro vyhodnocování stavu území případné nové výsledky z aktuálnějšího sčítání lidu, domů a bytů. Data z posledního sčítání z roku 2011 jsou pro 3. aktualizaci ÚAP 2014 již stará a ne zcela aktuální.

107

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Recommend Documents