ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY LIBERECKÉHO KRAJE Rozbor udržitelného rozvoje území

Pořizovatel: Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Oddělení územního plánování Mgr. Tomáš Vaško, Mgr. Jana Podzimková

Zpracovatel: Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Oddělení územního plánování Mgr. Tomáš Vaško, Mgr. Jana Podzimková

Verze: Úplná aktualizace ÚAP LK – verze 02 Datum: Červen 2011


2

OBS AH OBSAH ..................................................................................................................................3 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................6 1. TÉMATICKÉ ANALÝZY SWOT ............................................................................................6 1.1. SWOT ANALÝZY V ROZŠÍŘENÉM TÉMATICKÉM ČLENĚNÍ...........................................7 1.1.1. PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ .......................................................................................................7 1.1.1.1. HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA.........................................................................................7 1.1.1.2. VEŘEJNÁ EKONOMIKA..................................................................................................7 1.1.1.3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ....................................................................................8 1.1.1.4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA..................................................................................8 1.1.2. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL.......................................................8 1.1.2.1. OBYVATELSTVO.............................................................................................................8 1.1.2.2. VZDĚLÁVÁNÍ ..................................................................................................................9 1.1.2.3. ZDRAVOTNICTVÍ ............................................................................................................9 1.1.2.4. SOCIÁLNÍ PÉČE ...............................................................................................................9 1.1.2.5. KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE................................................................................10 1.1.2.6. SPORT A TĚLOVÝCHOVA............................................................................................10 1.1.2.7. BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND.........................................................................................10 1.1.2.8. ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE .................................................................................11 1.1.2.9. BEZPEČNOST .................................................................................................................11 1.1.2.10. STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE .............................................................11 1.1.3. PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ.............................................................................................12 1.1.3.1. GEOLOGIE ......................................................................................................................12 1.1.3.2. HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE...............................................................................12 1.1.3.3. PŮDNÍ FOND ..................................................................................................................13 1.1.3.4. ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................13 1.1.3.5. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY................................................................................13 1.2. SWOT ANALÝZY V ZÁKLADNÍM TÉMATICKÉM ČLENĚNÍ .......................................................14 1.2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE........................................................................14 1.2.2. VODNÍ REŽIM ...................................................................................................................14 1.2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...............................................................................14 1.2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY...................................................................................15 1.2.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA........15 1.2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ........................................15 1.2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY.............................................................................16 1.2.8. BYDLENÍ ...........................................................................................................................18 1.2.9. REKREACE ........................................................................................................................18 1.2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY .........................................................................................19 2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ..........................20 2.1. METODA VYHODNOCENÍ..................................................................................................20 2.2. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE PODKLADŮ Z ÚAPO 2010 ....................20 2.3. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .............................21 A. Pilíř hospodářský rozvoj ...........................................................................................................24 A.1. Hospodářská základna............................................................................................................24 A.2. Veřejná ekonomika ................................................................................................................32 A.3. Dopravní infrastruktura ..........................................................................................................34 A.4. Technická infrastruktura.........................................................................................................37 B. Pilíř soudržnosti společenství obyvatel ......................................................................................41 B.1. Obyvatelstvo ..........................................................................................................................41 B.2. Vzdělávání .............................................................................................................................47 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

3

B.3. Zdravotnictví..........................................................................................................................49 B.4. Sociální péče ..........................................................................................................................52 B.5. Kultura a památková péče ......................................................................................................53 B.6. Sport a tělovýchova ................................................................................................................55 B.7. Bydlení a bytový fond ............................................................................................................56 B.8. Zaměstnanost a trh práce ........................................................................................................63 B.9. Bezpečnost.............................................................................................................................67 B.10. Struktura osídlení a regionalizace .........................................................................................67 C. Pilíř životního prostředí.............................................................................................................71 C.1. Geologie a geomorfologie ......................................................................................................71 C.2. Hydrologie a klimatologie ......................................................................................................77 C.3. Půdní fond..............................................................................................................................78 C.4. Zatížení životního prostředí ....................................................................................................81 C.5. Ochrana přírody a krajiny.......................................................................................................85 D. Souhrnné gridové vyhodnocení indikátorů ................................................................................93 D.1. Hospodářský rozvoj ...............................................................................................................94 D.2. Soudržnost společenství obyvatel území.................................................................................95 D.3. životní prostředí .....................................................................................................................96 2.4. PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..........................................................97 2.5. PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ......................................................................98 2.6. PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ......................................98 2.7. VYVÁŽENOST VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK..............................................................99 2.7.1. KARTOGRAM SHODNÝCH ÚZEMNÍCH PODMÍNEK OBCÍ DLE METODIKY MMR 100 2.7.2. OBLASTI S PODPRŮMĚRNÝMI ÚZEMNÍMI PODMÍNKAMI ......................................101 2.7.2.1. PO1 – Mimoňsko ............................................................................................................102 2.7.2.2. PO2 – Frýdlantsko ..........................................................................................................103 2.7.2.3. PO3 – Semilsko ..............................................................................................................104 2.7.3. OBLASTI S PŘEVAHOU ENVIRONMENTÁLNÍCH ÚZEMNÍCH PODMÍNEK...........104 2.7.3.1. PP1 – Krkonoše a Jizerské hory.......................................................................................105 2.7.3.2. PP2 – Lužické hory .........................................................................................................106 2.7.3.3. PP3 – Kokořínsko ...........................................................................................................107 2.7.3.4. PP4 – Český ráj...............................................................................................................107 2.7.4. OBLASTI S PŘEVAHOU PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ...........................................................................108 2.7.4.1. PH1 – Liberecko .............................................................................................................108 2.7.4.2. PH2 – Turnovsko ............................................................................................................109 2.7.4.3. PH3 – Českolipsko..........................................................................................................110 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH..........112 3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR...........................................................................................112 3.1. PROBLÉMY JIŽ ŘEŠENÉ V PÚR ČR 2008...........................................................................112 3.2. NOVÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR ČR .........................................................................114 4. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ZÚR A ÚP..................................................................................115 4.1. STŘETY...............................................................................................................................115 4.1.1. VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ......................................................................................115 4.1.2. STŘETY ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...................................125 4.2. ZÁVADY A GEOHAZARDY ...................................................................................................141 4.2.1.1. Hospodářská základna .....................................................................................................141 4.2.1.2. Veřejná ekonomika .........................................................................................................141 4.2.1.3. Dopravní infrastruktura ...................................................................................................142 4.2.1.4. Technická infrastruktura..................................................................................................142 4.2.1.5. Obyvatelstvo ...................................................................................................................143 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

4

4.2.1.6. Vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče ........................................................................143 4.2.1.7. Kultura a památková péče ...............................................................................................144 4.2.1.8. Sport a tělovýchova.........................................................................................................144 4.2.1.9. Bydlení a bytový fond .....................................................................................................144 4.2.1.10. Zaměstnanost a trh práce ...............................................................................................144 4.2.1.11. Bezpečnost....................................................................................................................144 4.2.1.12. Struktura osídlení, regionalizace....................................................................................145 4.2.1.13. Geologie .......................................................................................................................145 4.2.1.14. Hydrologie a klimatologie .............................................................................................145 4.2.1.15. Půdní fond.....................................................................................................................146 4.2.1.16. Zatížení životního prostředí ...........................................................................................146 4.2.1.17. Ochrana přírody a krajiny..............................................................................................146 4.3. PROBLÉMOVÝ VÝKRES...................................................................................................147 SEZNAMY A VYSVĚTLIVKY..............................................................................................148 5. SEZNAMY A VYSVĚTLIVKY .....................................................................................................148 5.1. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ..............................................................................................148 5.2. VYSVĚTLIVKY ......................................................................................................................149 5.3. SEZNAM TABULEK ................................................................................................................149


5

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.

TÉMATICKÉ ANALÝZY SWOT

Zpracování tématických analýz SWOT stanovuje vyhl. 500/2006 Sb. jako metodu pro zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. SWOT analýza, tedy analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb je metoda vyvinutá pro strategické plánování. Princip SWOT spočívá v identifikaci klíčových jevů a jejich rozřazení do 4 skupin. Silné a slabé stránky vycházejí ze současných vlastností území. Příležitosti a hrozby popisují vlivy vnějšího okolí na analyzované území i v delším časovém horizontu. Pro formulaci výroků SWOT bylo využito zejména vyhodnocených sledovaných jevů ÚAP z PRURÚ. Základní snahou bylo zařazovat pouze výroky, které mají zásadní vliv na ÚPČ, nebo které jsou ÚPČ ovlivnitelné. Výroky SWOT navazují na SWOT analýzy z minulých ÚAP LK, které aktualizují na základě nových poznatků z PRURÚ a tématických analýz SWOT z ÚAPO 2010. Důležitým podkladem pro výroky jsou i vyhodnocení jednotlivých indikátorů udržitelného rozvoje území (dále jen URÚ), které byly zpracovány jako klíčové faktory pro jednotlivá témata v rámci vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro URÚ. Pokud se výroky SWOT netýkají celého území LK, jsou dle možností územně lokalizované (poznámka: směry jsou udávány pouze zkratkou např. S značí sever či severní). Stěžejní SWOT byly konzultovány s příslušnými pracovníky KÚ LK, kteří mají na starosti ochranu příslušných veřejných zájmů při projednávání ÚPD. Pro posouzení některých výroků v rámci ČR bylo využito Atlasu sociální prostorové diferenciace ČR (2010 Ouředníček M., Temelová J., Pospíšilová L.), který vizualizuje prostorové rozložení některých jevů. Formálně jsou tématické analýzy zpracovány ve dvojím členění. SWOT analýzy v rozšířeném tématickém členění 3 pilířů URÚ představuje strukturu, kterou LK dlouhodobě využívá zejména ve strategickém a územním plánování. Tato struktura umožňuje detailnější analýzu některých klíčových témat a umožňuje bezproblémové provázání na starší dokumenty a jejich datové části zpracované v GIS. SWOT analýzy v základním tématickém členění obsahují pouze základní témata stanovená vyhl. 500/2006 Sb. Tyto SWOT analýzy byly zpracovány rozřazením výroků tématicky rozšířených SWOT analýz do jiných témat dle klíče v tab. 1. Tyto SWOT analýzy slouží zejména pro možnost přímého srovnání s ostatními kraji.

pilíř sociální soudržnosti

hospodářský pilíř

Tab. 1 Přiřazení základních a rozšířených témat URÚ.

A.1 A.2 A.3 A.4

ROZŠÍŘENÁ TÉMATA hospodářská základna veřejná ekonomika dopravní infrastruktura technická infrastruktura

B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 B.10

obyvatelstvo vzdělávání zdravotnictví sociální péče kultura a památková péče sport a tělovýchova bydlení a bytový fond zaměstnanost a trh práce bezpečnost struktura osídlení, regionalizace


ZÁKLADNÍ TÉMATA hospodářské podmínky, rekreace veřejná dopravní a technická infrastruktura

sociodemografické podmínky rekreace, sociodemografické podmínky sociodemografické podmínky, rekreace bydlení sociodemografické podmínky

6

pilíř životního prostředí

C.1 C.2 C.3 C.4 C.5

geologie hydrologie a klimatologie půdní fond zatížení životního prostředí ochrana přírody a krajiny

horninové prostředí a geologie vodní režim ZPF a PUPFL hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny

1.1.

SWOT ANALÝZY V ROZŠÍŘENÉM TÉMATICKÉM ČLENĚNÍ

1.1.1.

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ

1.1.1.1.

HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA

Silné stránky

Slabé stránky

 Vysoká úroveň ekonomické aktivity statistických podniků a intenzita podnikatelské aktivity v pásu Bedřichov – Albrechtice v Jizerských horách – Harrachov – Benecko)  Silný zpracovatelský průmysl  Funkční průmyslové a obchodní zóny v okolí Liberce a Turnova (v letech 1990 – 2000 nárůst komerčních ploch o více než 100 %, v letech 2000 – 2006 další nárůst o více než 130 %)  Vysoká intenzita hromadné rekreace v ORP Tanvald, Jilemnice a Jablonec n/N  Přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace na značné části území kraje

 Území hospodářsky slabých oblastí Frýdlantsko, Cvikovsko, Jihozápadní Českolipsko, Mimoňsko, Podještědí, Semilsko, Jižní Jilemnicko (Program rozvoje LK 2007-2013)  Nízká intenzita podnikatelské aktivity v ORP Česká Lípa a Frýdlant  Nadměrná koncentrace ekonomických aktivit v oblasti Liberec – Jablonec n/N – Turnov a oslabené periferní oblasti  Vysoký podíl chráněných území (ochranou přírody a krajiny) blokuje hospodářský rozvoj  Silné jednostranné zaměření na automobilový průmysl

Příležitosti

Hrozby

 Podpora podnikatelských aktivit s využitím nevyužívaných, zdevastovaných ploch (brownfields).  Rozvoj přeshraniční spolupráce s Polskem a SRN

 Další koncentrace rozvoje cestovního ruchu pouze do již přetížených středisek cestovního ruchu v Krkonoších, Jizerských horách a Českém ráji  Strukturální problémy v tradičních průmyslových odvětvích LK (sklářství, bižuterie) vliv na ORP Nový Bor, Jablonec n/N, Železný Brod  Pokračování globální ekonomické krize

1.1.1.2.

VEŘEJNÁ EKONOMIKA

Silné stránky

Slabé stránky

 Nízká zadluženost menších obcí, především v ORP Železný Brod a Tanvald  52 % obcí LK mělo nulovou zadluženost (9/2009)

 Vysoká zadluženost některých obcí, jejichž dluh je větší než roční příjmy Benecko, Jindřichovice pod Smrkem, Soběslavice (stav 9/2009)

Příležitosti

Hrozby

 Využití spolufinancování z operačních programů EU pro rozvoj veřejné infrastruktury obcí

 Růst zadluženosti obcí v důsledku globální ekonomické krize, promítající se do omezení fungování veřejného sektoru  Financování obnovy území po povodních


7

1.1.1.3.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Silné stránky

Slabé stránky

 Napojení Liberce a Turnova na síť rychlostních silnic (Mladá Boleslav, Praha)  Vysoká hustota silniční a železniční sítě

 Nedostatečné silniční propojení (přetíženost, malá rychlost) s Královehradeckým a Ústeckým krajem  Omezená dopravní dostupnost obcí v ORP Frýdlant a Semily

Příležitosti

Hrozby

 Výstavba rychlostní silnice R35 a zlepšení dopravní dostupnosti Královehradeckého a Pardubického kraje a Moravy  Výstavba silnice B178 v Sasku, propojující LK s dálnicí A4 Wroclav (PL) – Dresden (SRN)  Zlepšení železničního spojení Liberce s Prahou a realizovanými železničními koridory (tzv. 5. železničním koridorem přes Mladou Boleslav a Turnov)  Zlepšení silničního i železničního spojení Libereckého a Ústeckého kraje  Faktická realizace koridoru AGTC přes hospodářsky slabé Frýdlantsko

 Chátrání stávající a nestavění nové dopravní infrastruktury spojující Hrádek nad Nisou s Zittau (SRN) v úseku přes Polsko  Upřednostnění jiných než dopravních hledisek při výběru kapacitní silnice S5, které povede k neřešení nevyhovujícího silničního spojení na I/35 v úseku Ohrazenice – Libice  Nedostatečná podpora veřejné dopravy

1.1.1.4.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Silné stránky

Slabé stránky

 Soběstačnost kraje z hlediska zásobování pitnou vodou  Dostatečné pokrytí území kraje VTL a STL plynovody  Vysoká lesnatost a dostatek ladem ležících ploch pro zajistění biomasy pro energetické využití  Spalovna odpadů v Liberci

 Nízká míra napojení území na kanalizaci s ČOV  Místy nevyhovující kapacita distribuční soustavy VVN (Liberecko, Turnovsko)  Problematické zásobování vodou ve Frýdlantském výběžku (ohrožení těžbou dolu Turów, využití povrchových toků)

Příležitosti

Hrozby

 Nastavení podmínek pro výstavbu ČOV v menších obcích  Nastavení podmínek pro plynofikaci malých obcí  Nastavení udržitelných podmínek pro využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie a SCZT

 Ohrožení zásob podzemních vod změnami klimatu či těžbou surovin (Frýdlantsko, východní Českolipsko)  Riziko ilegálního dovozu a následného skladování odpadu ze SRN v pohraničních územích na S kraje

1.1.2.

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

1.1.2.1.

OBYVATELSTVO

Silné stránky

Slabé stránky

 Růst počtu obyvatel v kraji jako celku, zejména v posledních letech  Příznivý vývoj počtu obyvatel většiny obcí

 Pokles počtu obyvatel v ORP Jilemnice, Tanvald a Semily a v obcích Hlavice, Cetenov, Troskovice, Bystrá nad Jizerou,


8

v zázemí velkých měst  Příznivá věková struktura v ORP Česká Lípa a Frýdlant a v obcích Stvolínky, Tachov, Ralsko, Hamr na Jezeře, Sychrov a Ohrazenice

Roprachtice, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou  Nepříznivá věková struktura v ORP Turnov a Železný Brod a v obcích Velký Valtinov, Hlavice, Kacanovy, Troskovice

Příležitosti

Hrozby

 Zvýšení atraktivity bydlení a zlepšení salda migrace, zejména v regionech s úbytkem počtu obyvatel

 Výrazné stárnutí obyvatel  Dlouhodobé vylidňování v periferních polohách

1.1.2.2.

menších

obcí

VZDĚLÁVÁNÍ

Silné stránky

Slabé stránky

 Technická univerzita v Liberci jako centrum vysokého školství s výzkumným potenciálem  Dlouhodobý růst vzdělanosti

 Vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním v ORP Česká Lípa (obce na Z a pás Zákupy až Dubnice) a ORP Frýdlant (obce na V)  Absence základních škol v obcích v ORP Turnov a Železný Brod, na JZ v ORP Česká Lípa, na SV v ORP Nový Bor, na J v ORP Liberec, na S v ORP Semily a na J v ORP Jilemnice  Nedostatečná kapacita mateřských školek

Příležitosti

Hrozby

 Podpora obcích

1.1.2.3.

základního

školství

v menších

 Zánik základních škol v malých obcích

ZDRAVOTNICTVÍ

Silné stránky

Slabé stránky

 Dobrá dostupnost, úroveň a kapacita zdravotnických zařízení na většině území kraje  Lázně Libverda (podporující hospodářství v JV části hospodářsky slabého Frýdlantského výběžku)

 Absence heliportu nemocnice v Liberci

Příležitosti

Hrozby



 Rušení zdravotnických zařízení v periferních územích kraje

1.1.2.4.

v areálu

Krajské

SOCIÁLNÍ PÉČE

Silné stránky

Slabé stránky



 Nízké územní pokrytí zařízeními sociální péče pro seniory v ORP Železný Brod (žádné zařízení), Nový Brod a Tanvald  Nedostatečná kapacita zařízení sociální péče

Příležitosti

Hrozby

 Větší provázání systémů komunitního a územního plánování pro definování potřeb

 Nedostatečné podmínky pro rozvoj zařízení pro seniory


9

vymezování ploch pro zařízení  Podpora volnočasových aktivit jako prevence sociálně patologických jevů

1.1.2.5.

 Nedostatečná podpora alternativních forem sociální péče

KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE

Silné stránky

Slabé stránky

 Velká koncentrace památkově chráněných území v ORP Železný Brod, Jablonec n/N, Liberec a Nový Bor  Množství technických památek a památek industriální architektury

 Absence památek UNESCO

Příležitosti

Hrozby

 Zapsání horského hotelu a televizního vysílače Ještěd do seznamu památek UNESCO

 Pokračující chátrání kulturních a historických objektů a památek z důvodu nedostatečných finančních prostředků

1.1.2.6.

SPORT A TĚLOVÝCHOVA

Silné stránky

Slabé stránky

 Nadregionálně významná střediska lyžování (Krkonoše – Rokytnice nad Jizerou Harrachov, Jizerské hory – Bedřichov, Kořenov atd.)  Jizerské hory jako letní i zimní sportovní areál pro obyvatele Liberce a Jablonce (více než polovina obyvatel LK)  Vhodné klimatické podmínky pro zimní sporty (Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory)

 Značná koncentrace sportovně rekreačních areálů v malém počtu ORP (Jablonec n/N, Liberec, Tanvald)

Příležitosti

Hrozby

 Rovnoměrné situování dalších sportovně rekreačních areálů v návaznosti na vhodné přírodní podmínky

 Zhoršení přírodního prostředí vysokou koncentrací návštěvníků sportovně rekreačních areálů

1.1.2.7.

BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND

Silné stránky

Slabé stránky

 Růst intenzity bytové výstavby na většině území kraje v posledních letech (zejména ORP Turnov, ORP Tanvald a v rámci suburbanizace okolí Liberce, Jablonce n/N a České Lípy  Vysoká obytná atraktivita území v centrální a V části území

 Územní a časová nerovnoměrnost nové bytové výstavby, zaostávání rozvoje bydlení v ORP Česká Lípa a Frýdlant  Vysoký podíl neobydlených bytů v JV části LK (ORP Turnov, Semily, Jilemnice a Tanvald) a dále v obcích Mařenice, Krompach, Radvanec, Slunečná, Svojkov, Kozly, Chlum, Tuhaň, Blatce, Ždírec, Kryštofovo Údolí, Oldřichov v Hájích a Proseč pod Ještědem)  Nízká atraktivita bydlení v bytových domech v ORP Frýdlant, Semily, Nový Bor a Česká Lípa  Nadměrná výstavba nových objektů druhého bydlení větš. apartmánů v horských střediscích (Harrachov, Rokytnice nad


10

Jizerou, Bedřichov, Albrechtice v Jizerských horách)

Příležitosti

Hrozby

 Optimalizace přípravy ploch pro bydlení s ohledem na skutečnou potřebu dle atraktivnosti jednotlivých ORP

 Přechod některých periferních obcí na čistě rekreační funkci  Pokles kvality bydlení v panelových sídlištích mimo centrum kraje (např. ORP Česká Lípa)

1.1.2.8.

ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE

Silné stránky

Slabé stránky

 Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v ORP Jablonec n/N a Turnov  Centra dojíždky = obce s převahou počtu obsazených pracovních míst nad počtem ekonomicky aktivních obyvatel (dle SLDB 2001 : Česká Lípa, Tachov, Nový Bor, Prysk, Krompach, Velký Valtinov, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře, Stráž n/N, Liberec, Šimonovice, Jablonec n/N, Bedřichov, Albrechtice v Jiz. horách, Harrachov, Paseky nad Jizerou, Vítkovice, Zásada, Držkov, Sychrov, Líšný, Železný Brod, Turnov, Semily, Jilemnice, Žernov, Bělá a Horka u Staré Paky)

 Dlouhodobá koncentrace nezaměstnanosti v ORP Frýdlant, Česká Lípa a Nový Bor  Vysoká míra zaměstnanosti v priméru v ORP Semily

Příležitosti

Hrozby

 Podpora využití brownfields  Dojíždka nezaměstnaných z J části ORP Česká Lípa za prací do Mladé Boleslavi

 Pokračování globální hospodářské krize  Pokles výroby automobilového průmyslu

1.1.2.9.

BEZPEČNOST

Silné stránky

Slabé stránky

 Funkční spolupráce složek Integrovaného záchranného systému LK  Malý výskyt objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

 Zastavěné území a zastavitelné plochy vymezené v záplavových územích Q100  Zvýšené riziko v územích zvláštní povodně pod vodním dílem (Josefův Důl, Souš)

Příležitosti

Hrozby

 Možnost zapojení zahraničních složek IZS v pohraničním území LK

 Zvýšené riziko teroristických útoků v Liberci v souvislosti s umístěním 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany v rámci NATO

1.1.2.10. STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE Silné stránky

Slabé stránky

 Rozvojové předpoklady rozvojové oblasti OB7 Liberec (PÚR ČR 2008)  Rozvojové předpoklady Turnova  38 center osídlení  Potenciál ostatních a sezónních uživatelů

 Slabá vnitřní integrita území kraje (Českolipsko spáduje na Mladou Boleslav, Jilemnicko na Vrchlabí (Královehradecký kraj))  Nízká míra dostupnosti center osídlení a


11

území

krajského města v ORP Semily a Jilemnice  Disparitní oblasti URÚ s převahou hospodářského rozvoje a soudržnosti obyvatel (Liberecko, Turnovsko, Doksy, Mimoňsko, Česká Lípa a Nový Bor)  Disparitní oblasti URÚ s převahou životního prostředí (Krkonoše a Jizerské hory, Lužické hory, Kokořínsko, Jižní Mimoňsko a Český ráj)  Oblasti s podprůměrnými podmínkami pro URÚ (Frýdlantsko, Mimoňsko, Západní Českolipsko a Semilsko)  Velký podíl malých obcí s nízkou stabilitou osídlení v ORP Turnov a Nový Bor  Nízká sounáležitost obyvatel s územím v pohraničních oblastech dosídlených po 2. světové válce obyvatelstvem z jiných částí Československa

Příležitosti

Hrozby

 Podpora hospodářsky slabých oblastí  Podpora odstraňování regionálních disparit  Koordinace rozvoje oblasti KrkonošeJizerského hory (vymezené jako specifické oblasti SOB7 v PÚR ČR 2008) se zohledněním jejich specifik

 Neřešení nadregionálních problémů z hlediska udržitelného rozvoje území v oblasti Frýdlantska a Mimoňska (viz další úkoly PÚR ČR 2008)

1.1.3.

PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ

1.1.3.1.

GEOLOGIE

Silné stránky

Slabé stránky

 Ložiska uranu obsahující cca 99 % zásob ČR  Ložiska sklářských a slévárenských písků  Dostatečné zásoby stavebních surovin

 Kontaminované horninové prostředí v oblastech těžby uranu tzv. chemickým vyluhováním kyselinou sírovou (Stráž pod Ralskem)  Vysoká míra radonového rizika na žulovém podloží v Jizerských horách

Příležitosti

Hrozby

 Podpora rekultivací a sanací území po těžbě surovin

 Negativní dopad těžby hnědého úhlí v polském dolu Turów na hydrogeologickou situaci Frýdlantska  Vymezování složek ÚSES ve stávajících i plánovaných územích pro těžbu

1.1.3.2.

HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

Silné stránky

Slabé stránky

 Více než dostatečné zásoby vodních zdrojů (CHOPAV Jizerské hory, Krkonoše, Severočeská křída pokrývají 66 % území LK)  Vysoké srážkové úhrny (zejména v oblasti Jizerských hor a Krkonoš)

 Špatně vymezená záplavová území, stanovená tak, že neodpovídají skutečnosti při povodních (viz výsledky povodní 2010)  Nepřipravenost území na srážkové extrémy  Nevybudovaná protipovodňová opatření


12

např. na Jizeře, Ploučnici, Smědé a Lužické Nise

Příležitosti

Hrozby

 Vymezení a realizace lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod  Podpora a realizace protipovodňových opatření (i v územích ochrany přírody a krajiny)

 Snižování retenční schopnosti volné i zastavěné krajiny (např. likvidace malých vodních ploch, nevhodné lesní a zemědělské hospodaření, výstavba velkých betonových či asfaltových ploch)  Dopady globálních změn klimatu projevující se ve střední Evropě zvětšováním extremicit počasí (záplavy, sucho apod)

1.1.3.3.

PŮDNÍ FOND

Silné stránky

Slabé stránky

 Rozsáhlé přírodě blízké zalesněné ekologicky stabilní oblasti (Krkonoše, Jizerské hory, Ralsko, Ještědský hřbet)  Podíl lesů na celkové výměře kraje 44 % (nejvyšší podíl v ČR)

 Malý podíl kvalitních půd pro zemědělství (třída I. a II.) ve srovnání s ostatními kraji (vyjma Turnovska, JZ a SV v ORP Česká Lípa, S a Z v ORP Liberec a J ORP Jilemnice)

Příležitosti

Hrozby

 Zalesňování ZPF, který není zemědělsky využívaný a nechává se dlouhodobě ladem  Preference znovuvyužití brownfields před greenfields

 Pokračující zábor ZPF

1.1.3.4.

ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Silné stránky

Slabé stránky

 Malý rozsah území se zhoršenou kvalitou ovzduší (Turnov, Liberec - doprava + Tanvald, Smržovka – specifické zátěže Cd, As)

 Specifické staré ekologické zátěže po těžbě uranu na SV území ORP Česká Lípa (Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře) v CHOPAV Severočeská křída  Nadměrná hluková zátěž v okolí silničních tahů

Příležitosti

Hrozby

 Eliminace zdrojů znečištění prostředí, včetně rozvoje plynofikace  Výstavba ČOV v menších obcích  Sanace starých ekologických zátěží

 Pokračující odklon od vytápění plynem a návrat k fosilním palivům  Pokračující nárůst zatěže ŽP dopravou (nárůst individuální dopravy, nová dopravní infrastruktura)  Imisní ohrožení lesních porostů v Jizerských horách z polských a německých hnědouhelných elektráren

1.1.3.5.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Silné stránky

Slabé stránky

 Největší podíl pokrytí území kraje velkoplošně chráněnými územími v ČR (KRNAP + 5 CHKO)  Pestré a hodnotné krajinné a přírodní

 Přetížení a devastace některých chráněných území vysokou koncentrací návštěvníků (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj)


13

prostředí

Příležitosti

Hrozby

 Vymezení a realizace nových funkčních prvků ÚSES  Posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství v péči o krajinu

 Rozvoj nešetrných antropogenních aktivit v chráněných územích  Pokračující defragmentace krajiny nepřírodními prvky (dopravní a technická infrastruktura)

1.2.

SWOT ANALÝZY V ZÁKLADNÍM TÉMATICKÉM ČLENĚNÍ

1.2.1.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Silné stránky

Slabé stránky

 Ložiska uranu obsahující cca 99 % zásob ČR  Ložiska sklářských a slévárenských písků  Dostatečné zásoby stavebních surovin

 Kontaminované horninové prostředí v oblastech těžby uranu tzv. chemickým vyluhováním kyselinou sírovou (Stráž pod Ralskem)  Vysoká míra radonového rizika na žulovém podloží v Jizerských horách

Příležitosti

Hrozby

 Podpora rekultivací a sanací území po těžbě surovin

 Negativní dopad těžby hnědého úhlí v polském dolu Turów na hydrogeologickou situaci Frýdlantska  Vymezování složek ÚSES ve stávajících i plánovaných územích pro těžbu

1.2.2.

VODNÍ REŽIM

Silné stránky

Slabé stránky

 Více než dostatečné zásoby vodních zdrojů (CHOPAV Jizerské hory, Krkonoše, Severočeská křída pokrývají 66 % území LK)  Vysoké srážkové úhrny (zejména v oblasti Jizerských hor a Krkonoš)

 Špatně vymezená záplavová území, stanovená tak, že neodpovídají skutečnosti při povodních (viz výsledky povodní 2010)  Nepřipravenost území na srážkové extrémy  Nevybudované protipovodňová opatření např. na Jizeře, Ploučnici, Smědé a Lužické Nise

Příležitosti

Hrozby

 Vymezení a realizace lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod  Podpora a realizace protipovodňových opatření (i v územích ochrany přírody a a krajiny)

 Snižování retenční schopnosti volné i zastavěné krajiny (např. likvidace malých vodních ploch, nevhodné lesní a zemědělské hospodaření, výstavba velkých betonových či asfaltových ploch)  Dopady globálních změn klimatu projevující se ve střední Evropě zvětšováním extremicit počasí (záplavy, sucho apod)

1.2.3.

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Silné stránky

Slabé stránky

 Malý rozsah území se zhoršenou kvalitou ovzduší (Turnov, Liberec - doprava +

 Specifické staré ekologické zátěže po těžbě uranu na SV území ORP Česká Lípa (Stráž


14

Tanvald, Smržovka – specifické zátěže Cd, As)

pod Ralskem, Hamr na Jezeře) v CHOPAV Severočeská křída  Nadměrná hluková zátěž v okolí silničních tahů

Příležitosti

Hrozby

 Eliminace zdrojů znečištění prostředí, včetně rozvoje plynofikace  Výstavba ČOV v menších obcích  Sanace starých ekologických zátěží

 Pokračující odklon od vytápění plynem a návrat k fosilním palivům  Pokračující nárůst zatěže ŽP dopravou (nárůst individuální dopravy, nová dopravní infrastruktura)  Imisní ohrožení lesních porostů v Jizerských horách z polských a německých hnědouhelných elektráren

1.2.4.


Silné stránky

Slabé stránky

 Největší podíl pokrytí území kraje velkoplošně chráněnými územími v ČR (KRNAP + 5 CHKO)  Pestré a hodnotné krajinné a přírodní prostředí

 Přetížení a devastace některých chráněných území vysokou koncentrací návštěvníků (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj)

Příležitosti

Hrozby

 Vymezení a realizace nových funkčních prvků ÚSES  Posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství v péči o krajinu

 Rozvoj nešetrných antropogenních aktivit v chráněných územích  Pokračující defragmentace krajiny nepřírodními prvky (dopravní a technická infrastruktura)

1.2.5.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

A

POZEMKY

URČENÉ

Silné stránky

Slabé stránky

 Rozsáhlé přírodě blízké zalesněné ekologicky stabilní oblasti (Krkonoše, Jizerské hory, Ralsko, Ještědský hřbet)  Podíl lesů na celkové výměře kraje 44 % (nejvyšší podíl v ČR)

 Malý podíl kvalitních půd pro zemědělství (třída I. a II.) ve srovnání s ostatními kraji (vyjma Turnovska, JZ a SV v ORP Česká Lípa, S a Z v ORP Liberec a J ORP Jilemnice)

Příležitosti

Hrozby

 Zalesňování ZPF, který není zemědělsky využívaný a nechává se dlouhodobě ladem  Preference znovuvyužití brownfields před greenfields

 Pokračující zábor ZPF

1.2.6.

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Silné stránky

Slabé stránky

 Napojení Liberce a Turnova na síť rychlostních silnic (Mladá Boleslav, Praha)  Velká hustota silniční a železniční sítě

 Nedostatečné silniční propojení (přetíženost, malá rychlost) s Královehradeckým a Ústeckým krajem


15

 Soběstačnost kraje z hlediska zásobování pitnou vodou  Dostatečné pokrytí území kraje VTL a STL plynovody  Vysoká lesnatost a dostatek ladem ležících ploch pro zajistění biomasy pro energetické využití  Spalovna odpadů v Liberci

 Omezená dopravní dostupnost obcí v ORP Frýdlant a Semily  Nízká míra napojení území na kanalizaci s ČOV  Místy nevyhovující kapacita distribuční soustavy VVN (Liberecko, Turnovsko)  Problematické zásobování vodou ve Frýdlantském výběžku (ohrožení těžbou dolu Turów, využití povrchových toků)

Příležitosti

Hrozby

 Výstavba rychlostní silnice R35 a zlepšení dopravní dostupnosti Královehradeckého a Pardubického kraje a Moravy)  Výstavba silnice B178 v Sasku, propojující LK s dálnicí A4 Wroclav (PL) – Dresden (SRN)  Zlepšení železničního spojení Liberce s Prahou a realizovanými železničními koridory (tzv. 5. železničním koridorem přes Mladou Boleslav a Turnov)  Zlepšení silničního i železničního spojení Libereckého a Ústeckého kraje  Faktická realizace koridoru AGTC přes hospodářsky slabé Frýdlantsko  Nastavení podmínek pro výstavbu ČOV v menších obcích  Nastavení podmínek pro plynofikaci malých obcí  Nastavení udržitelných podmínek pro využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie a SCZT

 Chátrání stávající a nestavění nové dopravní infrastruktury spojující Hrádek nad Nisou s Zittau (SRN) v úseku přes Polsko  Upřednostnění jiných než dopravních hledisek při výběru kapacitní silnice S5, které povede k neřešení nevyhovujícího silničního spojení na I/35 v úseku Ohrazenice – Libice  Nedostatečná podpora veřejné dopravy  Ohrožení zásob podzemních vod změnami klimatu či těžbou surovin (Frýdlantsko, východní Českolipsko)  Riziko ilegálního dovozu a následného skladování odpadu ze SRN v pohraničních územích na S kraje

1.2.7.

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Silné stránky

Slabé stránky

 Růst počtu obyvatel v kraji jako celku, zejména v posledních letech  Příznivý vývoj počtu obyvatel většiny obcí v zázemí velkých měst  Příznivá věková struktura v ORP Česká Lípa a Frýdlant a v obcích Stvolínky, Tachov, Ralsko, Hamr na Jezeře, Sychrov a Ohrazenice  Technická univerzita v Liberci jako centrum vysokého školství s výzkumným potenciálem  Dlouhodobý růst vzdělanosti  Dobrá dostupnost, úroveň a kapacita zdravotnických zařízení na většině území kraje  Nadregionálně významná střediska lyžování (Krkonoše – Rokytnice nad Jizerou Harrachov, Jizerské hory – Bedřichov, Kořenov atd.)

 Pokles počtu obyvatel v ORP Jilemnice, Tanvald a Semily a v obcích Hlavice, Cetenov, Troskovice, Bystrá nad Jizerou, Roprachtice, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou  Nepříznivá věková struktura v ORP Turnov a Železný Brod a v obcích Velký Valtinov, Hlavice, Kacanovy, Troskovice  Vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním v ORP Česká Lípa (obce na Z a pás Zákupy až Dubnice) a ORP Frýdlant (obce na V)  Absence základních škol v obcích v ORP Turnov a Železný Brod, na JZ v ORP Česká Lípa, na SV v ORP Nový Bor, na J v ORP Liberec, na S v ORP Semily a na J v ORP Jilemnice  Nedostatečná kapacita mateřských školek  Absence heliportu v areálu Krajské


16

 Jizerské hory jako letní i zimní sportovní areál pro obyvatele Liberce a Jablonce (více než polovina obyvatel LK)  Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v ORP Jablonec n/N a Turnov  Centra dojíždky = obce s převahou počtu obsazených pracovních míst nad počtem ekonomicky aktivních obyvatel (dle SLDB 2001 : Česká Lípa, Tachov, Nový Bor, Prysk, Krompach, Velký Valtinov, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře, Stráž n/N, Liberec, Šimonovice, Jablonec n/N, Bedřichov, Albrechtice v Jiz. horách, Harrachov, Paseky nad Jizerou, Vítkovice, Zásada, Držkov, Sychrov, Líšný, Železný Brod, Turnov, Semily, Jilemnice, Žernov, Bělá a Horka u Staré Paky)  Dojíždka nezaměstnaných z J části ORP Česká Lípa za prací do Mladé Boleslavi  Rozvojové předpoklady rozvojové oblasti OB7 Liberec (PÚR ČR 2008)  Rozvojové předpoklady Turnova  38 center osídlení

nemocnice v Liberci  Nízké územní pokrytí zařízení sociální péče pro seniory v ORP Železný Brod (žádné zařízení), Nový Brod a Tanvald  Značná koncentrace sportovně rekreačních areálů v malém počtu ORP (Jablonec n/N, Liberec, Tanvald)  Dlouhodobá koncentrace nezaměstnanosti v ORP Frýdlant, Česká Lípa a Nový Bor  Vysoká míra zaměstnanosti v priméru v ORP Semily  Zastavěné území a zastavitelné plochy vymezené v záplavových územích Q100  Slabá vnitřní integrita území kraje (Českolipsko spáduje na Mladou Boleslav, Jilemnicko na Vrchlabí (Královehradecký kraj))  Nízká míra dostupnosti center osídlení a krajského města v ORP Semily a Jilemnice  Disparitní oblasti URÚ s převahou hospodářského rozvoje a soudržnosti obyvatel (Liberecko, Turnovsko, Doksy, Mimoňsko, Česká Lípa a Nový Bor)  Disparitní oblasti URÚ s převahou životního prostředí (Krkonoše a Jizerské hory, Lužické hory, Kokořínsko, Jižní Mimoňsko a Český ráj)  Oblasti s podprůměrnými podmínkami pro URÚ (Frýdlantsko, Mimoňsko, Západní Českolipsko a Semilsko)  Velký podíl malých obcí s nízkou stabilitou osídlení v ORP Turnov a Nový Bor  Nízká sounáležitost obyvatel s územím v pohraničních oblastech dosídlených po 2. světové válce obyvatelstvem z jiných částí Československa

Příležitosti

Hrozby

 Zvýšení atraktivity bydlení a zlepšení salda migrace, zejména v regionech s úbytkem počtu obyvatel  Podpora základního školství v menších obcích  Větší provázání systémů komunitního a územního plánování pro definování potřeb vymezování ploch pro zařízení  Podpora volnočasových aktivit jako prevence sociálně patologických jevů  Rovnoměrné situování dalších sportovně rekreačních areálů v návaznosti na vhodné přírodní podmínky  Možnost zapojení zahraničních složek IZS v pohraničním území LK  Podpora hospodářsky slabých oblastí  Podpora odstraňování regionálních disparit

 Výrazné stárnutí obyvatel  Dlouhodobé vylidňování menších obcí v periferních polohách  Zánik základních škol v malých obcích  Rušení zdravotnických zařízení v periferních územích kraje  Nedostatečné podmínky pro rozvoj zařízení pro seniory  Nedostatečná podpora alternativních forem sociální péče  Pokračování globální hospodářské krize a pokles výroby automobilového průmyslu  Zvýšené riziko teroristických útoků v Liberci v souvislosti s umístěním 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany v rámci NATO  Neřešení nadregionálních problémů


17

 Koordinace rozvoje oblasti KrkonošeJizerského hory (vymezené jako specifické oblasti SOB7 v PÚR ČR 2008) se zohledněním jejich specifik

1.2.8.

z hlediska udržitelného rozvoje území v oblasti Frýdlantska a Mimoňska (viz další úkoly PÚR ČR 2008)

BYDLENÍ

Silné stránky

Slabé stránky

 Růst intenzity bytové výstavby na většině území kraje v posledních letech (zejména ORP Turnov, ORP Tanvald a v rámci suburbanizace okolí Liberce, Jablonce n/N a České Lípy  Vysoká obytná atraktivita území v centrální a V části území

 Územní a časová nerovnoměrnost nové bytové výstavby, zaostávání rozvoje bydlení v ORP Česká Lípa a Frýdlant  Vysoký podíl neobydlených bytů v JV části LK (ORP Turnov, Semily, Jilemnice a Tanvald) a dále v obcích Mařenice, Krompach, Radvanec, Slunečná, Svojkov, Kozly, Chlum, Tuhaň, Blatce, Ždírec, Kryštofovo Údolí, Oldřichov v Hájích a Proseč pod Ještědem)  Nízká atraktivita bydlení v bytových domech v ORP Frýdlant, Semily, Nový Bor a Česká Lípa  Nadměrná výstavba nových objektů druhého bydlení větš. apartmánů v horských střediscích (Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Bedřichov, Albrechtice v Jizerských horách)

Příležitosti

Hrozby

 Optimalizace přípravy ploch pro bydlení s ohledem na skutečnou potřebu dle atraktivnosti jednotlivých ORP

 Přechod některých periferních obcí na čistě rekreační funkci  Pokles kvality bydlení v panelových sídlištích mimo centrum kraje (např. ORP Česká Lípa)

1.2.9.

REKREACE

Silné stránky

Slabé stránky

 Vysoká intenzita hromadné rekreace v ORP Tanvald, Jilemnice a Jablonec n/N  Přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace na značné části území kraje  Velká koncentrace památkově chráněných území v ORP Železný Brod, Jablonec n/N, Liberec a Nový Bor a množství technických památek a památek industriální architektury  Nadregionálně významná střediska lyžování (Krkonoše – Rokytnice nad Jizerou Harrachov, Jizerské hory – Bedřichov, Kořenov atd.)  Jizerské hory jako letní i zimní sportovní areál pro obyvatele Liberce a Jablonce (více než polovina obyvatel LK) 

 Přílišná koncentrace návštěvníků do některých lokalit a středisek CR (Jizerské hory, Západní Krkonoše, Český ráj)

Příležitosti

Hrozby

 Rozvoj přeshraniční spolupráce s Polskem a

 Pokračující nárůst návštěvnosti a devastace


18

SRN v oblasti cestovního ruchu

přetížených středisek cestovního ruchu  Pokračující chátrání kulturních a historických objektů a památek z důvodu nedostatečných finančních prostředků

1.2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Silné stránky

Slabé stránky

 Vysoká úroveň ekonomické aktivity statistických podniků a intenzita podnikatelské aktivity v pásu Bedřichov – Albrechtice v Jizerských horách – Harrachov – Benecko)  Silný zpracovatelský průmysl  Funkční průmyslové a obchodní zóny v okolí Liberce a Turnova (v letech 1990 – 2000 nárůst komerčních ploch o více než 100 %, v letech 2000 – 2006 další nárůst o více než 130 %)  Nízká zadluženost menších obcí, především v ORP Železný Brod a Tanvald  52 % obcí LK mělo nulovou zadluženost (9/2009)

 Území hospodářsky slabých oblastí Frýdlantsko, Cvikovsko, Jihozápadní Českolipsko, Mimoňsko, Podještědí, Semilsko, Jižní Jilemnicko (Program rozvoje LK 2007-2013)  Nízká intenzita podnikatelské aktivity v ORP Česká Lípa a Frýdlant  Nadměrná koncentrace ekonomických aktivit v oblasti Liberec – Jablonec n/N – Turnov a oslabené periferní oblasti  Vysoký podíl chráněných území (ochranou přírody a krajiny) blokuje hospodářský rozvoj  Silné jednostranné zaměření na automobilový průmysl  Vysoká zadluženost některých obcí, jejichž dluh je větší než roční příjmy Benecko, Jindřichovice pod Smrkem, Soběslavice (stav 9/2009)

Příležitosti

Hrozby

 Podpora podnikatelských aktivit s využitím nevyužívaných, zdevastovaných ploch (brownfields).  Rozvoj přeshraniční spolupráce s Polskem a SRN  Využití spolufinancování z operačních programů EU pro rozvoj veřejné infrastruktury obcí

 Strukturální problémy v tradičních průmyslových odvětvích LK (sklářství, bižuterie) vliv na ORP Nový Bor, Jablonec n/N, Železný Brod  Pokračování globální ekonomické krize  Růst zadluženosti obcí v důsledku globální ekonomické krize, promítající se do omezení fungování veřejného sektoru


19

2.

VYHODNOCENÍ PODMÍNEK

VYVÁŽENOSTI

2.1.

METODA VYHODNOCENÍ

VZTAHU

ÚZEMNÍCH

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek LK pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území (dále jen vyhodnocení URÚ) proběhlo kombinací krajského kvantitativního vyhodnocení metodou multikriteriální analýzy a vyhodnocení pořizovatelů ÚAPO, které bylo většinou založeno na základě kvalitativní znalosti území. Časově bylo nejprve provedeno vyhodnocení indikátorů URÚ metodou vážené multikriteriální analýzy pomocí gridové analýzy (v rámci ÚAP LK 2010 firmou IRI), které bylo následně generalizováno na území obcí, za účelem jeho konfrontace s hodnocením v ÚAPO 2010 dle metody v metodickém pokynu MMR. Vlastní konfrontace rozdílných výsledků proběhla formou individuálních konzultací s ÚÚP – pořizovateli ÚAPO. Výsledky konzultací byly následně promítnuty do úpravy generalizovaného multikriteriálního hodnocení obcí a byl vytvořen výsledný složený kartogram shodných územních podmínek LK podle požadavků MMR. Na základě veškerých výstupů byly identifikovány oblasti s celkově podprůměrnými podmínkami pro URÚ, kde jsou slabé podmínky ve všech 3 pilířích URÚ, a oblasti s nevyváženými (disparitními) podmínkami pro URÚ. V těchto oblastech v praxi buď převažují podmínky pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost nad kvalitním životním prostředím (jádrové rozvojové oblasti) a nebo naopak převažují územní podmínky pro kvalitní životní prostředí nad podmínkami pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost. Celé vyhodnocení URÚ bylo v rámci ÚAP LK 2011 provedeno dle následujícího schématu:  Vytvoření složeného kartogramu z podkladů ORP  Převzetí vyhodnocení indikátorů URÚ z ÚAP LK 2010 (IRI)  Generalizace vyhodnocení indikátorů URÚ z ÚAP LK 2010 do území obcí pro jednotlivé pilíře URÚ  Srovnání a konzultace krajského vyhodnocení územních podmínek pro jednotlivé pilíře a vyhodnocení od pořizovatelů ÚAPO  Úprava krajského vyhodnocení dle výsledků konzultací a sestrojení výsledného složeného kartogramu dle požadavků MMR  Identifikace oblastí podprůměrných podmínek pro URÚ  Identifikace oblastí disparátních podmínek pro URÚ

2.2.

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK DLE PODKLADŮ Z ÚAPO 2010

Prvním vstupem pro vyhodnocení URÚ bylo vytvoření složeného kartogramu, z dílčích podkladů, kterými měly být dílčí kartogramy z ÚAPO zpracované za území ORP dle Metodického sdělení MMR k aktualizaci ÚAP – RURÚ. Tyto kartogramy byly zpracovány pouze u poloviny aktualizovaných ÚAPO 2010. V ostatních případech bylo sice vyhodnocení URÚ zpracováno, ale výstupy z tohoto vyhodnocení byly vyjádřeny jinou formou. Proto byly příslušné ÚÚP požádány KÚ LK o zpracování jejich vyhodnocení URÚ za účelem vytvoření složeného kartogramu v ÚAP LK do požadované podoby. Na základě kartogramů z ÚAPO 2010 a dodatečně zaslaných informací od ostatních ÚÚP byl vytvořen požadovaný „složený kartogram“ (viz kartogram č.1). Tento složený kartogram však nebyl pro účely ÚAP LK interpretovatelný. Neodpovídal dosavadním vyhodnocením URÚ v ÚAP LK, hodnocením území jiných odborů KÚ LK (např. vymezování AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

20

hospodářsky slabých oblastí ORREP), PÚR ČR 2008 nebo rozpracovanému Návrhu ZÚR LK 2010. Idea přímého převzetí vyhodnocení URÚ z ÚAPO 2010 do ÚAP LK 2011 se ukázala jako nerealizovatelná a zásadně špatná. Příčinou bylo obecně rozdílné vnímaní určitých územních podmínek obcí z pohledu ORP a z pohledu celého kraje. Skutečnosti, které se z pohledu ORP jeví jako špatné podmínky, mohou být z pohledu kraje ve srovnání s územím dalších ORP vnímány jako dobré. Někde byly hodnoty + a – určovány vůči celostátním průměrům, ale následně byly zase eliminovány odlišnosti podmínek v rámci ORP. Další příčinou problémů s interpretací složeného kartogramu bylo využití velmi rozdílných přístupů pořizovatelů ÚAPO k vyhodnocení URÚ. Někde ÚÚP upřednostnily ryze kvantitativní vyhodnocení na základě indikátorů URÚ a jinde např. čistě subjektivní pocit zástupců obcí nebo expertní znalost území pořizovatelů ÚAPO. Z těchto důvodů byl složený kartogram vyhodnocen jako nedostačující a bylo rozhodnuto o potřebě zapracování doplňujícího jednotného objektivního kvantitativního vyhodnocení indikátorů URÚ za celý LK. Důvodem byla možnost konfrontace obou vyhodnocení a následná diskuze rozdílných výsledků s ORP.

2.3.

VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

V rámci vyhodnocení indikátorů URÚ bylo zapracováno vyhodnocení zpracované Institutem regionálních informací (dále jen IRI) v rámci ÚAP LK 2010. Vyhodnocení URÚ v ÚAP LK 2010 bylo zpracováno zhruba ve stejnou dobu jako vyhodnocení v rámci aktualizovaných ÚAPO 2010 a výsledky jsou tedy časově porovnatelné. Toto vyhodnocení URÚ je založeno na principu multikriteriální gridové analýzy, která umožňuje kvantifikovat územní podmínky pro URÚ ve stejných gridových buňkách bez ohledu na správní hranice. Vzhledem k malé velikosti analyzovaných buňek je možno výsledky kdykoliv přepočítat (zprůměrovat) za větší územní jednotky, kterými mohou být katastrální území, území obce či území ORP. Toto bylo využito zejména pro závěrečné převedení výsledků hodnocení do kategorizace obcí dle územních podmínek pro URÚ požadované metodikou MMR. Metoda kvantifikace územních podmínek pro URÚ do malých buněk umožňuje lépe sledovat malé změny v území za různá časová období, což je využitelné např. při vyhodnocení negativních i pozitivních dopadů ZÚR na URÚ pro účely zpracování Zprávy o úplatňování ZÚR. Tyto malé buňky jsou vzájemně srovnatelnější jednotkou než území obcí, které se mohou velmi lišit. Další výhodou práce s těmito malými buňkami je možnost prostorově přesnějšího vymezení oblastí (regionů) s podprůměrnými či disparitními podmínkami pro URÚ nezávisle na hranicích obcí. Toto je výhodné u obcí ležících ve členitém terénu, které mají např. část území na hřebenech hor v I. zóně CHKO a část území v údolí v intenzivně využívané, antropogenně zcela přeměněné, průmyslové oblasti. Výhodou kvantitativního vyhodnocení URÚ je jejich objektivizace, která je sice vždy do určité míry subjektivní, ale je objektivnější než pouhé vyhodnocení na základě kvalitativního vyhodnocení používaného často pořizovateli ÚAPO 2010. Další výhodou kvantifikace územních podmínek pro URÚ je možnost zpracovat klasický výstup URÚ v podobě identifikace disparit mezi jednotlivými pilíři URÚ. Výsledkem jsou např. oblasti s převahou životního prostředí nad hospodářským rozvojem a sociální soudržností obyvatel. Kromě disparitních oblastí lze vymezit i oblasti, které sice z pohledu vyváženosti URÚ nemají problém, neboť podmínky pro všechny pilíře jsou relativně shodné, ale problémem je, že tyto podmínky jsou pro všechny pilíře slabé. Tyto oblasti byly označeny jako oblasti podprůměrných podmínek pro URÚ. Vyhodnocení indikátorů URÚ bylo provedeno v následujících krocích: AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

21

 Celé území kraje bylo pokryto gridovou sítí ve tvaru šestiúhelníků. Průměr každé buňky je 500 m a plocha každé buňky je 16,2375 ha. (Použití hexagonů vychází z teorie německého geografa Waltera Christallera. Teorie předpokládá, že v rámci hexagonu se vlivy z centra šíří všemi 6 směry ve stejně dlouhých úhlopříčkách, ale ve čtvercích se vlivy šíří v delších úhlopříčkách a ve směru kratších hran).  U každé buňky bylo určeno, zda se jedná o zastavěné území či nikoliv. Jako zastavěná buňka byla počítána taková, která obsahovala více než 1 ha zastavěného území (vypočítáno překryvem z jevu UAPO_001).  Expertně byla vybrána sada kriterií (indikátorů) pro jednotlivá témata a pilíře URÚ. Vliv některých kritérií byl započítáván na více pilířů. Expertní skupina se skládala z pracovníků IRI a KÚ LK (OÚPSŘ, ORREP). Toto složení umožnilo aplikovat metodu využitou v jiných krajích na specifické podmínky LK.  Absolutní hodnoty indikátorů byly přepočítány na území ORP a obojí bylo zobrazeno v „přehledových“ kartogramech.  Jednotlivé indikátory byly šetřeny v rámci každé buňky gridu a jejich absolutní hodnoty byly převedeny do bodových hodnot. Pro tento převod měřitelných číselných hodnot do hodnot bodových byly zpracovány tzv. indikátorové listy, pomocí kterých se k určitým číselným hodnotám přiřazují bodové hodnoty podle zvolené stupnice. Vzhledem k charakteru této úlohy byla zvolena bodová škála od -10 do +10 bodů s tím, že 0 znamená průměrnou hodnotu. Pokud kritérium pouze zlepšuje hodnocení situace v území, tak nabývá hodnot od 0 do +10. Pokud hodnocení pouze zhoršuje tak nabývá bodových hodnot od 0 do -10 bodů. Hodnota 0 bodů představuje vždy nulový dopad. Bodové hodnocení v buňkách a jejich průměry za ORP byly zobrazeny v „analytických“ kartogramech.  Jednotlivé indikátory a jejich hodnoty byly vyhodnoceny v textové části a zobrazeny v podkladových a analytických kartogramech, které tvoří samostatné přílohy RURÚ.  Expertně byly stanoveny váhy vybraných kriterií.  Bylo zpracováno hodnocení (číselná hodnota) každé buňky pro každý pilíř URÚ, které spočívalo v započítání bodových hodnot všech kritérií, které měly vliv na příslušný pilíř.  Bylo zpracováno celkové hodnocení URÚ kraje ve dvou pohledech, a to dle míry synergie (ukazuje průměrné podmínky v buňce pro všechny pilíře) a míry disparit v území (ukazuje mírů rozdílů podmínek v buňce pro jednotlivé pilíře). V rámci zpracování ÚAP LK 2010 byla experty zpracovatele a pořizovatele vybrána následující kritéria – indikátory URÚ. V tab. 2 je uvedena jednak jejich tématická příslušnost, tzn. v kterém tématu jsou spravovány příslušné údaje a jednak započítaný vliv kritéria na příslušné pilíře URÚ. Přičemž vliv některých kritérií byl počítán do více pilířů URÚ. Zároveň ale některá kritéria, mající vliv i na další pilíře, byla pro účely výpočtu započítávána jenom do vybraného pilíře. Tab. 2 Seznam použitých indikátorů udržitelného rozvoje území. Kód

Název a tématická příslušnost kritéria (indikátoru) URÚ

Kladný (+) či záporný (-) vliv na pilíř Životní Hospodářský Soudržnost prostředí rozvoj společenství

A. Pilíř hospodářského rozvoje A.1. Hospodářská základna A.1.1. Tržní ceny starších bytů A.1.2. Intenzita druhého bydlení (objekty individuální rekreace) A.1.3. Intenzita hromadné rekreace (lůžka v rekreačních zařízeních) A.1.4. A.1.5.

Intenzita podnikatelské aktivity Intenzita ekonomické aktivity statistických podniků


+/+

+/-

+ + +

-

22

A.2. Veřejná ekonomika A.2.1. Míra zadluženosti obce A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy A.3.1. Dostupnost silniční dopravou A.3.2. Dostupnost železniční dopravou A.4. Technická infrastruktura A.4.1. Zastavěné území napojené na kanalizaci s ČOV A.4.2. Zastavěné území s plynofikací A.4.3. Omezení využití lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod

+

+ +

+ + -

B. Pilíř soudržnost společenství obyvatel B.1. Obyvatelstvo B.1.1. Dlouhodobá změna počtu obyvatel (1991–2008) B.1.2. Krátkodobá změna počtu obyvatel (2001–2008) B.1.3. Podíl obyvatel ve věku 0-14 let B.2. Vzdělávání B.2.1. Podíl obyvatel se základním vzděláním B.2.2. Obec bez základní školy B.3. Zdravotnictví B.3.1. Lázeňské místo B.3.2. Obec bez zdravotnického zařízení B.4. Sociální péče B.4.1. Obec s domovem pro seniory B.5. Kultura památková péče B.5.1. Památková rezervace nebo zóna v obci B.5.2. Omezení využití území krajinné památkové zóny B.6. Sport a tělovýchova B.6.1. Obec se sportovně rekreačním areálem B.7. Bydlení a bytový fond B.7.1. Počet nových bytů na 1000 obyvatel (1998–2008) B.7.2. Podíl neobydlených bytů B.7.3. Podíl bytů v panelových domech B.7.4. Místně obvyklé nájemné starších bytů B.8. Zaměstnanost a trh práce B.8.1. Míra nezaměstnanosti B.8.2 Podíl ekonomicky aktivních osob v priméru B.9. Bezpečnost B.10. Struktura osídlení a regionalizace B.10.1. Obec nad 5000 obyvatel

+/+/+/+/+ + + +

+

+ +/+/+/-

+ B.10.2. Obec s méně než 500 obyvateli B.10.3. Míra dostupnosti center osídlení +

+

C. Pilíř životní prostředí C.1. Geologie a geomorfologie C.1.1. Míra radonového rizika v území C.1.2. Omezení využití území ložisky nerostných surovin C.1.3. Omezení výstavby v poddolovaném území C.2. Hydrologie a klimatologie C.2.1. Omezení využití záplavového území C.3. Půdní fond C.3.1. Koeficient ekologické stability území C.4. Zatížení životního prostředí C.4.1. Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí C.4.2. Území v dosahu liniových zdrojů emisí AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

+/-

23

C.4.3. Území se zhoršenou kvalitou ovzduší C.4.4. Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV C.4.5. Zastavěné území bez plynofikace C.4.6. Ohrožení starými ekologickými zátěžemi C.5. Ochrana přírody a krajiny C.5.1. Území uvnitř národního parku C.5.2. Území uvnitř chráněné krajinné oblasti C.5.3. Území uvnitř přírodního parku C.5.4. Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 C.5.5. Území uvnitř nadregionálního a regionálního biocentra

A.

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

A.1.


+ + + + +

-

LK v hospodářském rozvoji mírně zaostává, přičemž z hlediska územního vykazuje v hospodářské úrovni značné disparity. Zaostávají zejména regiony Frýdlantsko, Novoborsko, Semilsko a Českolipsko, nicméně ani pozice regionů s možnostmi rozvoje rekreace a cestovního ruchu není příznivá (Jilemnicko). Možností podpory z územně plánovacího hlediska jsou omezené, zejména jde o posílení nabídky zastavitelných ploch (včetně zlepšení podmínek pro využití brownfields) a rozvoj dopravní infrastruktury. Pro vyhodnocení hospodářské základny bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Tržní ceny starších bytů – kladný i záporný vliv na pilíř hospodářského rozvoje (dále jen pilíř H) Přehledový kartogram A.1.1.P – Přehled tržních cen starších bytů Analytický kartogram A.1.1.H – Tržní ceny starších bytů  Intenzita druhého bydlení (objekty individuální rekreace) – kladný vliv na pilíř H Přehledový kartogram A.1.2.P – Sport a rekreace Analytický kartogram A.1.2.H – Intenzita druhého bydlení (objekty individuální rekreace)  Intenzita hromadné rekreace (lůžka v rekreačních zařízeních) – kladný vliv na pilíř H Přehledový kartogram A.1.2.P – Sport a rekreace Analytický kartogram A.1.3.H – Intenzita hromadné rekreace (lůžka v rekreačních zařízeních)  Intenzita podnikatelské aktivity – kladný vliv na pilíř H Přehledový kartogram A.1.4.P – Podnikatelská aktivita Analytický kartogram A.1.2.H – Intenzita podnikatelské aktivity  Intenzita ekonomické aktivity statistických podniků – kladný vliv na pilíř H Přehledový kartogram A.1.4.P – Podnikatelská aktivita Analytický kartogram A.1.2.H – Intenzita ekonomické aktivity statistických podniků

A.1.1.

TRŽNÍ CENY STARŠÍCH BYTŮ

Zdroj dat Komplexní Informační Systém Ekonomiky Bydlení (KISEB), IRI, 2009 Charakteristika indikátoru


24

Tržní cenou staršího bytu se rozumí tržní cena za starší byt o ploše 68 m2, který se nalézá v běžné poloze a má obvyklé opotřebení. Tyto ceny označované jako standard IRI byly převzaty z databáze KISEB, do které jsou získávány sledováním trhu s nemovitostmi a převedením konkrétních cen na standard IRI. Tržní ceny starších bytů představuji informaci o nejrozsáhlejším segmentu bydlení, zejména ve městech. Výhodou těchto údajů je jejich vyšší srovnatelnost než např. u cen rodinných domů. Přesnost těchto cen je vyšší také než u nájmů. Poskytují tak velmi dobrý obraz o atraktivitě bydlení, koupěschopné poptávce v jednotlivých správních obvodech. Absolutní hodnoty podle ORP Tržní cena staršího bytu ORP

standard IRI (tis. Kč)

Česká Lípa

844

Frýdlant

858

Jablonec nad Nisou

1443

Jilemnice

1043

Liberec

1650

Nový Bor

837

Semily

814

Tanvald

1030

Turnov

1517

Železný Brod

1110

LK

1286

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V indikátorovém listu jsou expertně stanoveny krajní hodnoty pro zisk 10, resp. 10 bodů. Tyto hodnoty vycházejí jak z aktuální situace v LK, tak i z posouzení celkové situace v cenách bytů v ČR. Lokality s cenou staršího standardního bytu vyšší než 1,5 milionu vykazují vysokou atraktivitu pro bydlení a patří v celé ČR k nadprůměrným. Naopak lokality s velmi nízkou cenou starších bytů indikují výskyt negativních sociálně ekonomických jevů. Výpočet ostatních hodnot je dán matematickou funkcí. Indikátorový list Bodová hodnota

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím)

10

1 500 000 Kč a více

9 až -9

funkce y = 0,021x - 21,57

-10

550 000 Kč a méně

y = body, X = tržní cena starších bytů v tis. Kč Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění území v %

Ukazatel Bodová hodnota AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0

0 až 5 vč.

5 až 10 vč. 25

Buňky se zastav. územím

33,2

31,6

0

18,6

16,6

Přepočtení obyvatelé

17,6

27,8

0

13,9

40,7

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-5,939

Nový Bor

-6,310

Frýdlant

-5,591

Semily

-5,341

Jablonec nad Nisou

4,445

Tanvald

-0,330

Jilemnice

-1,247

Turnov

2,183

Liberec

3,011

Železný Brod

-0,591

Vyhodnocení bodového hodnocení Nejvyšší ceny bydlení (starších bytů) vykazuje v LK jeho centrální a jižní oblast (města Liberec, Turnov a Jablonec n/N). Vysokou úroveň cen najdeme i v mnoha příměstských obcích např. v okolí Turnova i Liberce. Samostatnou skupinu atraktivních obcí z hlediska bydlení tvoří rekreační obce, které jsou v mnoha případech současně příměstskými obcemi (v Jizerských horách). Nejnižší úroveň cen vykazují SO ORP Semily, Nový Bor, Česká Lípa a Frýdlant. Nízká úroveň cen bydlení koreluje s vysokou úrovní nezaměstnanosti, malou dopravní dostupností a často i nižší rekreační atraktivitou území.

A.1.2.

INTENZITA REKREACE)

DRUHÉHO

BYDLENÍ

(OBJEKTY

INDIVIDUÁLNÍ

Zdroj dat ČSÚ - SLDB 1991, 2001, IRI - odhad, 2008 Charakteristika indikátoru Druhé bydlení představuje v ČR rozsáhlý územní fenomén. Jeho intenzita je velmi vysoká i ve srovnání s mnohem bohatšími zeměmi či regiony než je ČR. Druhé bydlení je většinou (mimo města) tvořeno bydlením s převažujícími rekreačními funkcemi. Sezónně zvyšuje počet přítomných obyvatel v sídlech zátěž krajiny i dopravní a technické infrastruktury. Při posuzování rozsahu druhého bydlení je nutno vycházet ze skutečnosti, že je možné pracovat pouze s odhady počtu jednotek druhého bydlení (založené na počtech tzv. neobydlených bytů, vykazovaných v SLDB v roce 2001 a počtech objektů individuální rekreace v roce 1991). Úplná a aktuální evidence druhého bydlení v ČR neexistuje. Nelze předpokládat, že by po roce 2001 neobydlené byty a individuální rekreační objekty „zanikaly“, trend v minulých intercenzálních obdobích byl opačný. Záměrně je používán termín jednotka druhého bydlení, neboť všechny objekty jsou byty, jsou však minimálně krátkodobě obyvatelné. K redefinování bydlení směřují jak záměry nového sčítání v r. 2011, tak i směrnice EU. Pro hodnocení vlivu druhého bydlení je možné volit více ukazatelů, např. přepočty na plochu území nebo lůžkovou kapacitu. Zvolený ukazatel počtu jednotek druhého bydlení na celkový počet bytů vypovídá zejména o míře transformace trvalého bydlení v obcích či regionech na bydlení rekreační. Absolutní hodnoty podle ORP AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

26

Intenzita druhého bydlení ORP

odhad IRI (počet jednotek druhého bydlení/počet bytů)

Česká Lípa

0,22

Frýdlant

0,27

Jablonec nad Nisou

0,19

Jilemnice

0,52

Liberec

0,16

Nový Bor

0,30

Semily

0,34

Tanvald

0,42

Turnov

0,34

Železný Brod

0,36

LK

0,25

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé obci byla vypočítána intenzita druhého bydlení. Intenzita druhého bydlení je počítána jako součet počtu objektů individuální rekreace (rok 1991) a neobydlených bytů (rok 2001) děleno celkovým počtem bytů. Když je intenzita druhého bydlení rovna 1 nebo větší, dostane polygon 10 bodů. Při nulové intenzitě druhého bydlení dostane polygon 0 bodů. Rovnice je stanovena na základě uvedených předpokladů. Indikátorový list Bodová hodnota


10

1 a více

9 až 1

y =10 x

0

0

y = body, x = intenzita druhého bydlení Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění území v %

Ukazatel

0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.

Buňky se zastavěným územím

0

76,1

23,9

Přepočtení obyvatelé v buňkách

0

92,1

7,9

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

3,585

Nový Bor

4,191

Frýdlant

3,004

Semily

3,345

Jablonec nad Nisou

4,573

Tanvald

4,650

Jilemnice

3,760

Turnov

3,847


27

Liberec

3,033

Železný Brod

3,376

Vyhodnocení bodového hodnocení Míra transformace trvalého bydlení na druhé bydlení je v LK velmi vysoká, zejména v SO ORP Jilemnice, Tanvald a Železný Brod. V SO ORP Jilemnice je míra transformace trvalého bydlení dokonce nejvyšší v celé ČR. Příčinou je vysoká rekreační atraktivita území a značná hustota osídlení v minulosti. Druhé bydlení zde a v okolních SO ORP Tanvald a Železný Brod slouží z více než z 90% k rekreačním účelům. Pouze u Liberce, který vykazuje nejnižší intenzitu druhého bydlení, je možné reálně předpokládat, že druhé bydlení fakticky slouží z více než 50% k různým formám bydlení či ubytování. Z hlediska provedené územní analýzy se výsledky liší od prostého průměru, zejména u SO ORP Jilemnice se projevuje skutečnost, že značná část objektů je mimo zastavěná území obcí. Představují tak ovšem z hlediska ochrany přírody vyšší zátěž území. Růst podílu druhého bydlení probíhá v Libereckém kraji podobně jako v celé ČR. Počet jednotek druhého bydlení v území roste nejen vlivem tzv. odpadu bytů, ale i díky nové bytové výstavbě. V rekreačně atraktivních obcích jsou pouze omezené žádné nástroje a možnosti zajišťující využití nově zkolaudovaných rodinných domů, popř. bytů k trvalému bydlení. To se promítá do rostoucí zátěže území nejen z hlediska ochrany přírody, ale i například daňových příjmů obcí, které nerostou s počtem přítomných obyvatel, ale jsou vázány na evidenci trvalého bydlení.

A.1.3.

INTENZITA HROMADNÉ ZAŘÍZENÍCH)

REKREACE

(LŮŽKA

V REKREAČNÍCH

Zdroj dat ČSÚ 2009 (jev UAPK_016) Charakteristika indikátoru Největší podíl na ubytování návštěvníků mají hromadná ubytovací zařízení, která jsou jedním ze základních předpokladů cestovního ruchu a rekreace, zvyšují však celkovou zátěž území. To může negativně ovlivnit vlastní přírodní podmínky a ohrozit tak rekreaci samotnou, na druhé straně zvýšený počet uživatelů území přináší z hlediska cestovního ruchu i přínos financí, tedy hospodářský rozvoj Pro hodnocení byla převzata evidence ČSÚ, uvedená v PRURÚ LK. Ukazuje se však, že skutečné kapacity, zjištěné např. dotazníkovým šetřením, mohou být až o 50 % vyšší, než obsahuje evidence ČSÚ. Absolutní hodnoty podle ORP Intenzita hromadné rekreace ORP

(počet lůžek/počet obyvatel)

Česká Lípa

0,10

Frýdlant

0,07

Jablonec nad Nisou

0,09

Jilemnice

0,37

Liberec

0,04

Nový Bor

0,10


28

Semily

0,03

Tanvald

0,37

Turnov

0,06

Železný Brod

0,03

LK

0,10

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Pro každou obec byla vypočítána intenzita hromadné rekreace jako počet lůžek v hromadných rekreačních zařízeních dělený počtem trvalých obyvatel v obci. Je-li intenzita hromadné rekreace rovna 1 nebo větší, získává 10 bodů. Při nulové intenzitě hromadné rekreace získá obec 0 bodů. Rovnice je stanovena na základě uvedených předpokladů. Indikátorový list Bodová hodnota 10

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 1 (počet lůžek/počet obyvatel)

9-1

funkce y = 10 x

0

0

y = body, x = intenzita hromadné rekreace Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění území v %

Ukazatel

0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


28,9

61,4

9,7


11,2

84,6

4,2

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

1,301

Nový Bor

1,884

Frýdlant

0,589

Semily

0,454

Jablonec nad Nisou

3,318

Tanvald

3,725

Jilemnice

3,720

Turnov

1,214

Liberec

0,432

Železný Brod

0,292

Vyhodnocení bodového hodnocení Počet lůžek na počet obyvatel je i přes pravděpodobnou neúplnost evidence hromadných ubytovacích zařízení v některých SO ORP (především Tanvald a Jilemnice) velmi vysoký, celkově je v kraji podle těchto údajů cca 42 tis. lůžek. V extrémním případě SO ORP Jilemnice je možné předpokládat, že počet přítomných obyvatel v území je v době rekreační špičky více než dvojnásobný (vztaženo k počtu trvale bydlících obyvatel). Z hlediska zvýšené zátěže území pouze s malým odstupem následuje SO ORP Tanvald.

A.1.4.

INTENZITA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY

Zdroj dat Registr ekonomických subjektů, 2009 AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

29

Charakteristika indikátoru Intenzita podnikatelské aktivity obyvatel odráží především hospodářské podmínky území, na druhé straně částečně i podmínky soudržnosti obyvatel území. Jedná se o souhrnný ukazatel, ovlivněný jak strukturou podnikatelských subjektů (podíl fyzických osob), tak i současnou nabídkou pracovních míst, tradiční zaměstnaností obyvatel a strukturou osídlení. Absolutní hodnoty podle ORP Intenzita podnikatelské aktivity

ORP

(počet podnikatelských subjektů/1000 obyvatel)

Česká Lípa

216,2

Frýdlant

219,9

Jablonec nad Nisou

273,2

Jilemnice

256,3

Liberec

304,9

Nový Bor

235,5

Semily

235,9

Tanvald

251,4

Turnov

252,3

Železný Brod

266,2

LK

261,9

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Pro každou obec byla vypočítána intenzita podnikatelské aktivity jako počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel. Nejvyšší hodnota (532,2) je v obci Klokočí, nejnižší (113,8) v Ralsku. Obcím s hodnotou 400 a více bylo přiřazeno 10 bodů. Při hodnotě 150 a méně získala obec 0 bodů. Rovnice je stanovena na základě uvedených předpokladů. Indikátorový list Bodová hodnota 10 9 až 1 0

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 400 funkce y = 0,04x - 6 150

y = body, x = intenzita podnikatelské aktivity Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění území v %

Ukazatel

0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


0

65,8

34,2


0

57,4

42,6

Bodová hodnota

ORP AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

Body – průměr

ORP

Body – průměr 30

Česká Lípa

3,915

Nový Bor

4,546

Frýdlant

4,052

Semily

4,425

Jablonec nad Nisou

5,375

Tanvald

5,341

Jilemnice

4,971

Turnov

4,928

Liberec

5,290

Železný Brod

4,983

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot intenzity podnikatelské aktivity (viz indikátorový list) a jejich promítnutí do vymezeného zastavěného území najdeme nejvyšší intenzitu podnikatelské aktivity v SO ORP Jablonec nad Nisou, Tanvald a Liberec. Nízká úroveň podnikatelské aktivity v SO ORP Česká Lípa je do značné míry ovlivněna výrazným podílem velkých podniků na zaměstnanosti obyvatel. V SO ORP Frýdlant je navíc potřeba vnímat i vysokou míru nezaměstnanosti. Kombinace vysoké nezaměstnanosti a malé podnikatelské aktivity svědčí i o výrazných socioekonomických problémech v tomto území.

A.1.5.

INTENZITA EKONOMICKÉ AKTIVITY STATISTICKÝCH PODNIKŮ

Zdroj dat ČSÚ, Malý statistický lexikon obcí, 2008 Charakteristika indikátoru Statistický podnik (statistická jednotka typu podnik) je subjekt, který podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou aktivitu. Při měření podnikatelské aktivity v území vylučuje zahrnutí jednotek nevykazujících ekonomickou aktivitu, jejichž zastoupení v území kolísá v řádu desítek procent z celkového podílu podnikatelských subjektů (např. v Liberci z 33700 podnikatelských subjektů je pouze 14700 klasifikovaných jako statistické jednotky). Absolutní hodnoty podle ORP Intenzita ekonomické aktivity statistických podniků ORP

(počet statistických podniků/1000 obyvatel)

Česká Lípa

98,9

Frýdlant

95,5

Jablonec nad Nisou

140,6

Jilemnice

144,5

Liberec

137,1

Nový Bor

118,2

Semily

128,0

Tanvald

125,3

Turnov

140,4

Železný Brod

140,8

LK

126,8

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Pro každou obec byla vypočítána intenzita ekonomické aktivity. Nejvyšší hodnota (265,1) je v obci Bedřichov, nejnižší (50,8) v Ralsku.Obcím s hodnotou intenzity ekonomické AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

31

aktivity 200 a více bylo přiřazeno 10 bodů. Při hodnotě 70 a méně bylo obci přiřazeno 0 bodů. Rovnice je stanovena na základě uvedených předpokladů. Indikátorový list: Bodová hodnota 10

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 200

9 až 1 0

funkce y = 0,076x - 5,384 70

y = body, x = statistické podniky Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění území v %

Ukazatel

0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


2,9

57,8

39,3


1,6

49,1

49,3

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

2,209

Nový Bor

4,005

Frýdlant

1,839

Semily

4,405

Jablonec nad Nisou

5,664

Tanvald

5,395

Jilemnice

5,835

Turnov

5,346

Liberec

4,416

Železný Brod

5,405

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot intenzity ekonomické aktivity měřené počtem statistických podniků na 1000 obyvatel (viz indikátorový list) a jejich promítnutí do vymezeného zastavěného území se vyprofilovaly dvě ORP s nejvyšší intenzitou (Jilemnice a Jablonec n/N). Vysoké hodnoty najdeme také v růstových ORP (Železný Brod, Tanvald a Turnov), až za nimi je ORP Liberec, na čemž se podepsal i jeho větší územní rozsah. Nejnižší míra je vykazována v ORP Frýdlant a Česká Lípa, které se výrazně liší od zbytku Libereckého kraje. Zejména u ORP Frýdlant je tento stav velmi nepříznivý v kombinací s vysokou nezaměstnanosti a malým podílem velkých podniků na zaměstnanosti.

A.2.

VEŘEJNÁ EKONOMIKA

Pro vyhodnocení veřejné ekonomiky bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Míra zadluženosti obce – záporný vliv na pilíř soudržnost společenství (dále jen pilíř S) Přehledový kartogram A.2.1.P – Přehled zadluženosti obcí Analytický kartogram A.2.1.H – Míra zadluženosti obce

A.2.1.

MÍRA ZADLUŽENOSTI OBCE

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ, ARISWEB, 2009 (údaje k 9/2009 od KÚ LK EO) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

32

Charakteristika indikátoru Zadluženost obcí je nedílnou součástí celkové zadluženosti veřejných rozpočtů, která je obecným výsledkem fungování veřejných ekonomik. Zadlužení může vyvolat na úrovni regionů a zejména jednotlivých obcí značné problémy, promítající se do úrovně veřejných služeb. To může mít i dopad na míru soudržnosti obyvatel obcí. Za základní indikátor byla zvolena úroveň zadlužení rozpočtu obcí v Kč/obyvatele. Absolutní hodnoty podle ORP ORP

Míra zadluženosti obce (Kč/počet obyvatel)

Česká Lípa

6691

Frýdlant

1885

Jablonec nad Nisou

5993

Jilemnice

6597

Liberec

14789

Nový Bor

3518

Semily

3318

Tanvald

808

Turnov

4987

Železný Brod

773

LK

7912

Údaj o zadluženosti obce vztažený na počet jejich obyvatel je sice názorný, ale v reálné ekonomice je důležitější, zda obec má dostatečné příjmy, aby dluh splácela. Proto byla přidána doplňující tabulka, která ukazuje poměr zadluženosti obce v 9/2009 a celkových příjmů obce v roce 2008 v %. Ukazuje se, že velké zadlužení obcí v ORP Liberec (ovlivněno zejména statutárním městem Liberec) není vzhledem k jejich příjmům takový problém, jako např. daleko nižší zadlužení obce na obyvatele v ORP Nový Bor. ORP

Relativní míra zadluženosti obce (zadluženost obce 9/2009 / celkové příjmy 2008) v %

Česká Lípa

2,6

Frýdlant

11,9

Jablonec nad Nisou

15,4

Jilemnice

14,1

Liberec

7,2

Nový Bor

16,2

Semily

9,6

Tanvald

4,1

Turnov

14,2

Železný Brod

-3,8

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

33

Na základě porovnání se situací v ČR bylo obcím s relativní mírou zadluženosti vyšší než 10.000,- Kč na 1 trvalého obyvatele přiřazeno -10 bodů. Obce nezadlužené obdržely 0 bodů. Podle těchto předpokladů byla stanovena výpočetní rovnice. Indikátorový list Bodová hodnota

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 10 000 (částka z celkové zadluženosti obce k 31. 09. 2009 připadající na 1 trvale bydlícího obyvatele v Kč) a více

-10 -9 až -1 0

funkce y = - 0,001x 0

y = body, x = částka z celkové zadluženosti obce k 31. 09. 2009 připadající na 1 trvale bydlícího obyvatele k 31. 12. 2009 v Kč Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %

Ukazatel -10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)


31,7

34,3

34


59,3

27,2

13,5

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-3,135

Nový Bor

-2,738

Frýdlant

-1,083

Semily

-2,398

Jablonec nad Nisou

-5,066

Tanvald

-0,772

Jilemnice

-2,497

Turnov

-2,935

Liberec

-5,060

Železný Brod

-0,866

Vyhodnocení bodového hodnocení Zadluženost je problémem především měst a větších obcí, které mají paradoxně výrazně vyšší průměrné příjmy na obyvatele a mnohdy vykazují i pokles počtu obyvatel. Na druhé straně nelze přehlédnout, že 52 % obcí LK má nulovou zadluženost. Po přepočtu míry zadluženosti do vymezeného zastavěného území (bodové hodnocení v gridu) se nejhorší situace jeví v ORP Liberec a Jablonec nad Nisou, nebo-li v obvodech velkých měst, která se na zadluženosti podílejí nejvýrazněji. Vážná situace nastává u těch správních obvodů, kde je procento zadluženosti obcí na jejich celkových příjmech velmi vysoké (viz doplňující tabulka u hodnocení absolutních hodot), tj. Nový Bor, Jablonec nad Nisou, Turnov a Jilemnice.

A.3.


Území LK je polohově situováno mezi rozestavěnými dálničními tahy D8 Praha – Ústí nad Labem (SRN) a D11 Praha – Hradec Králové (PL). Na tyto dálniční tahy zprostředkovávají dopravní vazby silnice I/13 Liberec – Děčín (Teplice), R10 Turnov – Praha a I/35 Liberec – Turnov – Jičín – Hradec Králové. Dalšími významnými silnicemi procházejícími územím kraje jsou silnice I/9 – Česká Lípa – Mělník tvořící dopravní osu v S-J směru v prostoru Českolipska a zprostředkovávající vazby ze SRN do vnitrozemí ČR (spolu se silnicí I/38 Jestřebí – Mladá Boleslav – Kolín). Propojení Liberce, Jablonce n/N AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

34

a nejhustěji osídleného území zajišťuje silnice I/14 pokračující dále na Tanvald, Jilemnici a Vrchlabí. Dopravní přístupnost do prostoru Jizerských hor a Krkonoš zajišťuje silnice I/10. Okrajovou polohu z pohledu území kraje mají silnice I/16 a I/15. Intenzita silniční dopravy neustále roste, což má negativní vlivy na životní prostředí. Mezi nejzatíženější úseky patří obě rychlostní silnice R10 a R35, také silnice I/35 v úseku Turnov – Jičín a komunikace v rámci městské aglomerace Liberec – Jablonec n/N. V rámci území LK je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť. Železniční tratě, vybudované v minulém století, nejsou modernizovány ani elektrifikovány. Liberec je v ČR jediné krajské město se 100 000 obyvateli, které neleží na žádném hlavním železničním koridoru a nenachází se ani v jeho těsné blízkosti. Na hlavní síť je napojeno jednokolejnou neelektrifikovanou tratí úsekem Liberec – Turnov, z Turnova je možné napojení na Prahu nebo Pardubice (rovněž jednokolejné, neelektrifikované tratě). Přímou jízdu vlaků mezi Libercem a Prahou navíc komplikuje nutná úvrať v železniční stanici Turnov. Pro vyhodnocení dopravní infrastruktury bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Dostupnost silniční dopravou – kladný vliv na pilíř H, kladný vliv na pilíř S Přehledový kartogram A.3.1.P – Silniční doprava Analytický kartogram A.3.1.H – Dostupnost silniční dopravou  Dostupnost železniční dopravou – kladný vliv na pilíř S Přehledový kartogram A.3.2.P – Železniční doprava Analytický kartogram A.3.2.H – Dostupnost železniční dopravou

A.3.1.

DOSTUPNOST SILNIČNÍ DOPRAVOU

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ Charakteristika indikátoru Dopravní napojení lokalit je klíčové z hlediska potenciálu hospodářského rozvoje území. Především možnost napojení na dálnice nebo rychlostní silnice výrazně zvyšuje atraktivitu území jak z hlediska investic do výrobních či skladovacích kapacit, tak i pro bytovou výstavbu a lokalizaci velkých obchodně obslužných center. Na čtyřproudových silnicích (včetně čtyřproudových silnic I. třídy) jsou z hlediska dopravního napojení rozhodující mimoúrovňové křižovatky, až druhotně je posuzována vzdálenost od celé dopravní linie. U silnic I. třídy je nejvíc hodnocena přímá návaznost území, druhotně pak jejich širší okolí. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Výpočet byl proveden pomocí GIS analýzy. Kolem křižovatek a kolem silnic I. třídy byly vytvořeny obalové zóny ve vzdálenosti 3, 5 a 10 km a poté bylo provedeno přiřazení buněk do těchto zón. Bodové hodnoty jsou přiděleny podle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

10

víc než 50 % buňky je v zóně do 3 km od mimoúrovňové křižovatky

5

víc než 50 % buňky je v zóně do 5 km od mimoúrovňové křižovatky nebo buňkou prochází silnice I. třídy

2

víc než 50 % buňky je v zóně do 3 km od silnice I. třídy nebo víc než 50 % buňky je v zóně do 10 km od mimoúrovňové křižovatky


35

0

buňka nezasažena

Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %

Ukazatel Bodová hodnota

0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.

Všechny buňky

42,6

50,5

6,9


29,9

56,8

13,3


17,9

53,9

28,1

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

0,822

Nový Bor

1,772

Frýdlant

0,755

Semily

0,281

Jablonec nad Nisou

3,704

Tanvald

1,414

Jilemnice

1,198

Turnov

4,214

Liberec

4,367

Železný Brod

2,174

Vyhodnocení bodového hodnocení Nejlepší podmínky z hlediska napojení silniční dopravou najdeme ve městech a obcích v blízkosti rychlostních silnic R10 a R35 a čtyřproudových silnic I. třídy I/13 a I/35. Na I/35 navazuje silnice I/14, ta zajišťuje připojení Jablonce n/N. Vyšší míru dopravní obslužnosti vykazuje okolí silnic I. třídy, což se týká především měst Česká Lípa, Nový Bor, Frýdlant, Tanvald a Jilemnice. Nedostatečným dopravním napojením trpí především Semilsko a oblast bývalého vojenského újezdu Ralsko, v menší míře pak i Frýdlantsko, což je dáno jeho polohou (na Z, S a V leží Polsko a na J leží Jizerské hory).

A.3.2.

DOSTUPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVOU

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ Charakteristika indikátoru Dopravní dostupnost daná dosažitelností železničních stanic a zastávek má v současné době především význam z hlediska dopravní dostupnosti obyvatelstva a je příspěvkem ke zvyšování soudržnosti obyvatel území. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Výpočet byl proveden pomocí GIS analýzy. Kolem železničních stanic a zastávek byly vytvořeny obalové zóny ve vzdálenosti 1 a 2 km a bylo provedeno přiřazení buněk do těchto zón. Bodové hodnoty jsou přiděleny podle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

10

buňka zastavěného území se nachází v zóně do 1 km od železniční stanice nebo zastávky

5

buňka zastavěného území se nachází v zóně 1 – 2 km od železniční stanice nebo zastávky


36

0

buňka nezasažena


Ukazatel 0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


42,5

23,5

34,0


24,4

23,1

52,5

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

3,628

Nový Bor

2,429

Frýdlant

6,345

Semily

4,228

Jablonec nad Nisou

5,592

Tanvald

7,188

Jilemnice

4,421

Turnov

4,905

Liberec

4,844

Železný Brod

3,808

Vyhodnocení bodového hodnocení Dostupnost území železniční dopravou je v rámci kraje na dobré úrovni, více než polovina obyvatel žije v poměrně přijatelné blízkosti železničních stanic nebo zastávek. Nejlepší pokrytí železniční dopravou vykazují ORP Frýdlant, Tanvald a Jablonec n/N. Nízkou míru dostupnosti železnice najdeme především v ORP Česká Lípa díky bývalému vojenskému újezdu Ralsko. Nejnižší úroveň pak vykazuje pohraniční ORP Nový Bor.

A.4.


Zásobování pitnou vodou lze dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací LK (Hydroprojekt 2004) charakterizovat takto:  V LK je v současnosti zajištěno zásobování pro vysoký počet obyvatelstva a očekávaný nárůst počtu zásobených obyvatel je poměrně malý.  Místní vodní zdroje v kraji plně postačují pro zabezpečení potřeby vody.  Vodní zdroje jsou lokalizovány nerovnoměrně, ale až na výjimky je voda dodávána v odpovídajícím množství a kvalitě.  Zásobování je v rozhodujícím množství zajišťováno z podzemních zdrojů v jižní části kraje a z vodárenských nádrží v oblasti Jizerských hor. Ve stejném dokumentu se uvádí, že k odvedení odpadních vod kanalizací dochází u cca 69,2 % trvale bydlících obyvatel, což je výrazně nižší poměr než je celostátní průměr 77 %. Dle výše uvedených skutečností lze konstatovat, že na rozdíl od zásobování pitnou vodou je odvádění a čištění odpadních vod podstatně větším problémem, který ovlivňuje jak možný rozvoj obcí, tak i hygienickou situaci v území, neboť přispívá ke zvýšenému znečištění vodních toků. Energetika LK je na relativně dobré úrovni. Jsou zde dvě rozvodny VVN/VVN, řada velkých zdrojů tepelné energie, plošná plynofikace řady měst a obcí. LK má však velmi omezené zdroje energií a je závislý na jejich importu. Nevyskytuje se zde žádný významný zdroj uhlí nebo zemního plynu a nebyl zde realizován žádný nadmístní zdroj elektrické energie. Jedinými fakticky využitelnými zdroji energií v LK jsou obnovitelné zdroje energie (dále jen OZE), které jsou v současnosti využívány velmi málo.


37

Prudký rozvoj některých lokalit v posledních letech způsobil takový nárůst odběru elektřiny, že stávající kapacita distribuční soustavy se ukazuje jako nevyhovující a tento nežádoucí stav je třeba neodkladně řešit. Problematický stav v připojování nových odběrů je zejména v následujících oblastech:  Oblast Liberce a Frýdlantského výběžku – do realizace nového dvojvedení 110 kV Bezděčín – Šimonovice je na všech napěťových hladinách distribuční soustavy omezeno připojování nových odběrných míst.  Jablonec n/N – do realizace nové TR Jablonec Jih je omezeno připojování nových odběrných míst.  Oblast Turnov – do realizace nové TR Turnov je omezeno připojování nových odběrů. Území kraje nezasahuje žádný tranzitní plynovod nebo plynovod VVTL. Hlavními napájecími body pro zásobování LK plynem jsou dálková vedení vysokotlakých (VTL) plynovodů přivádějící zemní plyn ze sousedních krajů do VTL regulačních stanic, odkud pokračují STL plynovody a NTL plynovody. Na území LK se rovněž nevyskytuje žádný nadmístně významný zdroj zemního plynu či bioplynu. Podíl obyvatel bydlících v bytech napojených na plyn se dle údajů ČSÚ zvýšil z 5,7 % v roce 1991 na 16,12 % v roce 2001. Na území je provozováno 27 velkých či menších soustav centrálního zásobování teplem (dále jen SCZT), které lze rozdělit do dvou skupin - celoměstské SCZT a sídlištní SCZT. Žádný ze SCZT není nadmístního významu (pro více obcí). Z hlediska telekomunikačního propojení je území kraje provázáno s okolním systémem dálkových optických kabelů, propojující jednotlivé uzly. V současnosti je telekomunikační síť kompletně postavena znovu od dálkových optických kabelů až k poslednímu zákazníkovi. Pro vyhodnocení technické infrastruktury bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Zastavěné území napojené na kanalizaci s ČOV – kladný vliv na pilíř H Přehledový kartogram A.4.1.P – Odvádění odpadních vod Analytický kartogram A.4.1.H – Zastavěné území napojené na kanalizaci s ČOV  Zastavěné území s plynofikací – kladný vliv na pilíř H Přehledový kartogram A.4.2.P – Zásobování plynem Analytický kartogram A.4.2.H – Zastavěné území s plynofikací  Omezení využití lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod – záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram A.4.3.P – Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod Analytický kartogram A.4.3.H – Omezení využití lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod

A.4.1.

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ NAPOJENÉ NA KANALIZACI A ČOV

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Zastavěné území, které má kanalizaci, případně připojenou i na čistírnu odpadních vod (dále jen ČOV) vykazuje z hlediska investorů vyšší atraktivitu, čímž přispívá k vyšší úrovni ekonomického potenciálu území a zároveň zlepšuje čistotu životního prostředí. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

38

Pomocí GIS analýzy byly vybrány buňky, přes které vedou kanalizační řady s určením, zda je kanalizace napojena na ČOV či nikoliv. Bodové hodnoty byly přiděleny podle indikátorového listu. Kladné hodnoty tohoto indikátoru se používají pro hodnocení pilíře hospodářského rozvoje. Pro hodnocení pilíře životního prostředí se používají hodnoty záporné v rámci obráceného indikátoru zastavěné území nenapojené na kanalizaci a ČOV. V kartogramu A.4.1.H jsou zobrazeny pouze kladné hodnoty pro hospodářský pilíř. Indikátorový list Bodová hodnota


10

území v buňce je napojené na kanalizaci s ČOV

5

území v buňce je napojené na kanalizaci bez ČOV

0

území v buňce není napojené na kanalizaci



0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


68,6

4,1

27,3


36,6

3,2

60,2

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

3,168

Nový Bor

2,771

Frýdlant

1,667

Semily

1,671

Jablonec nad Nisou

5,033

Tanvald

4,107

Jilemnice

2,576

Turnov

2,776

Liberec

2,839

Železný Brod

4,301

Vyhodnocení bodového hodnocení Většina zastavěného území kraje není napojena na kanalizaci. Vzhledem k tomu, že většina velkých měst má kanalizaci s ČOV, je na ně napojeno více než 60 % obyvatel, což je však i nadále pod celostátním průměrem. Nejlepší situace je v ORP Jablonec n/N a Železný Brod, překvapivě špatná situace je v ORP Liberec. Nejhorší situace z hlediska likvidace odpadních vod je na Frýdlantsku a Semilsku.

A.4.2.

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ S PLYNOFIKACÍ

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Plynofikované území vykazuje z hlediska investorů vyšší atraktivitu, čímž přispívá k vyšší úrovni ekonomického potenciálu území a zároveň zlepšuje čistotu životního prostředí. Zemní plyn je strategickou surovinou a míra jeho využití je závislá na spolehlivosti dodávek, ale zejména na jeho ceně, která nepřetržitě roste. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

39

Pomocí GIS analýzy byly vybrány buňky, přes které vedou středotlaké, popř. nízkotlaké rozvody plynu. Bodové hodnoty byly přiděleny podle indikátorového listu. Kladné hodnoty tohoto indikátoru se používají pro hodnocení pilíře hospodářského rozvoje. Pro hodnocení pilíře životního prostředí se používají hodnoty záporné v rámci obráceného indikátoru zastavěné území bez plynofikace. V kartogramu A.4.2.H jsou zobrazeny pouze kladné hodnoty pro hospodářský pilíř. Indikátorový list Bodová hodnota


10

území v buňce je napojené na plyn

0

území v buňce není napojené na plyn


Ukazatel

0 (neovlivněno)

10


60,0

40


29,5

70,5

ORP

ORP

Bodová hodnota

Body – průměr

Body – průměr

Česká Lípa

2,371

Nový Bor

5,314

Frýdlant

2,773

Semily

3,756

Jablonec nad Nisou

6,250

Tanvald

5,536

Jilemnice

3,003

Turnov

4,845

Liberec

4,330

Železný Brod

4,663

Vyhodnocení bodového hodnocení Více než polovina obyvatelstva žije v území, kde je možné provést připojení na plyn. To však nevyjadřuje skutečnou míru napojení domácností na plyn, která je samozřejmě výrazně nižší. Nejlepší situace z hlediska možnosti zásobení plynem je v ORP Jablonec n/N, Tanvald a Nový Bor, nejhorší situace je na Českolipsku a Frýdlantsku.

A.4.3.

OMEZENÍ VYUŽITÍ LOKALIT POVRCHOVÝCH VOD

VHODNÝCH

PRO

AKUMULACI

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Na základě rozpracovaného Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a prověření aktuálnosti dříve vymezovaných lokalit požaduje Ministerstvo zemědělství aktuálně hájit pouze upravenou lokalitu vhodnou pro akumulaci povrchových vod (dále jen LAPV) Vilémov, která je vymezována v ZÚR LK. LAPV se v zásadách územního rozvoje vymezují jako územní rezervy. Jejich vymezení výrazně ovlivňuje možnost využití území, což snižuje ekonomický potenciál zasažených obcí. Na druhou stranu stagnace s omezením stavebního rozvoje pozitivně AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

40

ovlivňuje přírodní podmínky, jejichž zlepšování (s případným vymezením chráněného území) se nakonec může paradoxně stát limitem omezujícím výstavbu případné vodní nádrže. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce je vypočítána výměra zasažení jejího území LAPV. Při výměře 16,2375 ha (100 % výměry buňky) dostane buňka -10 bodů. Nulovému zasažení odpovídá hodnota 0 bodů. Výpočetní funkce odpovídá uvedeným parametrům. Indikátorový list Bodová hodnota -10

Hodnota indikátoru 100% zasažení buňky

-9 až -1 0

90 až 10% zasažení buňky buňka nezasažena

y = 0,615858 x (y = body, x = výměra LAPV v buňce) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)

Všechny buňky

0,1

0,1

99,8


0,02

0,06

99,92


0,004

0,014

99,982

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

0

Nový Bor

0

Frýdlant

0

Semily

0

Jablonec nad Nisou

0

Tanvald

-0,022

-0,043

Turnov

0

Železný Brod

0

Jilemnice Liberec

0

Vyhodnocení bodového hodnocení Území kraje je navrženou LAPV Vilémov ovlivněno v minimální míře na území ORP Tanvald a Jilemnice. Zásadním problémem je střet této LAPV s Krkonošským národním parkem a s evropsky významnou lokalitou Krkonoše.

B.

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

B.1.

OBYVATELSTVO

Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých sídlech (vybraná kritéria dlouhodobého a krátkodobého vývoje) jsou základním ukazatelem odrážejícím soudržnost obyvatel území. Obce s poklesem počtu obyvatel jsou většinou postiženy i stárnutím obyvatel, poklesem podílu dětí a mladých rodin, narušením přirozené sociální soudržnosti obyvatel, funkčnosti obce (zánik základní školy). V extrémních případech hrozí vylidnění obce spojené s postupným zánikem trvalého bydlení. Na druhé straně nadměrný růst počtu obyvatel v obci vede k růstu nároků na základní vybavenost, výraznějším konfliktům se stávajícím obyvatelstvem, popř. negativním dopadům na sociální soudržnost obyvatel. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

41

Klasické obce s extrémním růstem počtu obyvatel (okolí Prahy, částečně Brna, Hradce Králové) se v LK vyskytují omezeně (např. Šimonovice). Převažují spíše příměstské obce s výrazným růstem počtu obyvatel a rozvojem druhého bydlení (rekreačních funkcí), pro které je charakteristický výrazný sezónní růst počtu přítomných obyvatel, nikoliv extrémní růst trvale bydlících obyvatel. Vývoj počtu obyvatel na území LK jako celku je v současnosti příznivý. Horší situace je na úrovni některých ORP (Jilemnice, Tanvald, Semily). Ve výhledu je nutno předpokládat zhoršování věkové struktury obyvatel zejména s dopady do sociálně zdravotního systému (komunálního plánování). Situace je výrazně diferencovaná na úrovni jednotlivých obcí. Zatímco příznivý vývoj v suburbanizačních prstencích měst přináší komplikace z prudkého růstu počtu obyvatel v oblasti základní vybavenosti i soudržnosti obyvatel území, u malé části obcí pokračují významné úbytky počtu obyvatel. Obecně se demografické problémy budou stupňovat a stále větší roli bude hrát migrace. Stárnutí obyvatel se v územním detailu může negativně projevovat i na velkých sídlištích měst, která vykazují v naprosté většině pokles počtu obyvatel. Pro vyhodnocení obyvatelstva bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Dlouhodobá změna počtu obyvatel (1991 – 2008) – kladný i záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.1.1.P – Sociodemografické podmínky 1 Analytický kartogram B.1.1.H – Dlouhodobá změna počtu obyvatel (1991-2008)  Krátkodobá změna počtu obyvatel (2001 – 2008) – kladný i záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.1.2.P – Sociodemografické podmínky 2 Analytický kartogram B.1.2.H – Krátkodobá změna počtu obyvatel (2001-2008)  Podíl obyvatel ve věku 0-14 let – kladný i záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.1.1.P – Sociodemografické podmínky 1 Analytický kartogram B.1.3.H – Podíl obyvatel ve věku 0-14 let

B.1.1.

DLOUHODOBÁ ZMĚNA POČTU OBYVATEL (1991-2008)

Zdroj dat ČSÚ, SLDB 1991, MOS 2008 Charakteristika indikátoru Za dlouhodobý vývoj počtu obyvatel je v tomto případě považována změna za období 1991– 2008. Při hodnocení je přihlíženo i ke změnám v delším časovém údobí, např. již od r.1869, které ozřejmují celkovou historii vývoje osídlení od doby prvního moderního sčítání obyvatel. Zejména v území tzv. pohraničí je patrný pokles počtu obyvatel už před první světovou válkou, odrážející těžké životní podmínky v těchto regionech. Zásadním mezníkem dlouhodobého vývoje počtu obyvatel v LK byla 2. sv. válka, poválečný odsun německého obyvatelstva a dosídlování těchto oblastí českým obyvatelstvem z vnitrozemí. Absolutní hodnoty podle ORP Počet obyvatel ORP

SLDB 1991

Změna počtu obyvatel

2008

1991-2008

absolutní vyjádření

%

Česká Lípa

73195

77508

4313

5,9

Frýdlant

23555

24888

1333

5,7

Jablonec nad Nisou

53177

54444

1267

2,4


42

Jilemnice

23009

22571

-438

-1,9

Liberec

134914

138769

3855

2,9

Nový Bor

25114

26482

1368

5,4

Semily

27403

26498

-905

-3,3

Tanvald

21707

21979

272

1,3

Turnov

30718

31859

1141

3,7

Železný Brod

12289

12327

38

0,3

LK

425081

437325

12244

2,9

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Bodové hodnoty byly stanoveny na základě přírůstku nebo poklesu obyvatel. Průměr za kraj je nárůst o necelých 3 % obyvatel. Maximální hodnota přírůstku však dosahuje až 290 % (Ralsko, osídlení území bývalého vojenského újezdu). Na druhé straně největší pokles činí 30 % (Troskovice). Proto bylo expertně určeno, že všechny obce s přírůstkem rovným nebo větším než 30 % získávají 10 bodů a obdobně obce poklesem 30 % dostávají -10 bodů. Ostatní hodnoty jsou určeny rovnicí podle uvedených parametrů. Indikátorový list: Bodová hodnota


10

růst o 30 % a více

9 až 1

funkce y = 0,333 x

0

beze změny

-1 až -9

funkce y = 0,333 x

-10

pokles 30 % a více

y = body, x = dlouhodobá změna počtu obyvatel (1991–2008) v % Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-5 vč. až 0

0

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


1,4

37,5

0,2

39,2

21,7


0,21

61,09

0,03

28,44

10,23

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

4,030

Nový Bor

4,320

Frýdlant

2,576

Semily

-0,683

Jablonec nad Nisou

3,542

Tanvald

-0,150

Jilemnice

-0,719

Turnov

1,708

Liberec

2,406

Železný Brod

1,174

Vyhodnocení bodového hodnocení Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v LK je obecně příznivý. Po výpočtu bodových hodnot údajů o dlouhodobém vývoji počtu obyvatel (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

43

vymezeného zastavěného území nejpříznivější dlouhodobý růst vykázaly ORP Česká Lípa a Nový Bor Především u ORP Česká Lípa je to důsledek rozvoje těžby uranu v 70. a 80. letech minulého století a s ním spojené další jevy – příliv mladého obyvatelstva za pracovními příležitostmi, mladá věková struktura, rozvoj bytové výstavby a občanské vybavenosti apod. Na druhé straně nejméně příznivý vývoj vykazují ORP Semily a Jilemnice, přičemž ani rekreační atraktivita Jilemnicka nepříznivý vývoj počtu obyvatel nezměnila.

B.1.2.

KRÁTKODOBÁ ZMĚNA POČTU OBYVATEL (2001-2008)

Zdroj dat ČSÚ, SLDB 2001, MOS 2008 Charakteristika indikátoru Krátkodobý vývoj počtu obyvatel LK je ovlivněn podobnými procesy jako v celé ČR. Po mnoha letech poklesu došlo v ČR v roce 2006 k růstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Celkový růst počtu obyvatel v ČR je od roku 2003 způsoben především kladným saldem migrace. Absolutní hodnoty podle ORP Počet obyvatel ORP

SLDB 2001

Změna počtu obyvatel

2008

absolutní vyjádření

2001-2008 abs.

%

Česká Lípa

75932

77508

1576

2,1

Frýdlant

24285

24888

603

2,5

Jablonec nad Nisou

53119

54444

1325

2,5

Jilemnice

22973

22571

-402

-1,7

Liberec

133957

138769

4812

3,6

Nový Bor

25963

26482

519

2,0

Semily

26961

26498

-463

-1,7

Tanvald

22086

21979

-107

-0,5

Turnov

30900

31859

959

3,1

Železný Brod

12008

12327

319

2,7

LK

428184

437325

9141

2,1

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Bodové hodnoty byly stanoveny na základě přírůstku nebo poklesu obyvatel. Průměr za kraj dosahuje 2,1 %, maximální hodnota přírůstku však dosahuje skoro 90 % (Šimonovice – suburbanizace Liberce). Na druhé straně největší pokles činí víc než 14 %. Proto bylo expertně určeno, že všechny obce s přírůstkem rovným nebo větším než 30 % získávají 10 bodů a obdobně obce poklesem rovným nebo větším než 30 % dostávají -10 bodů. Ostatní hodnoty jsou určeny rovnicí podle uvedených parametrů. Indikátorový list Bodová hodnota 10

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) růst 30 % a více


44

9 až 1 0

funkce y = 0,333 x beze změny

-1 až -9

funkce y = 0,333 x

-10

pokles 30 % a více

y = body, x = krátkodobá změna počtu obyvatel (2001–2008) v % Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-5 vč. až 0

0

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


2,0

45,1

0

45,8

7,1


0,6

58,2

0

38,1

3,1

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

2,451

Nový Bor

2,238

Frýdlant

1,127

Semily

0,029

Jablonec nad Nisou

2,734

Tanvald

-0,459

Jilemnice

-0,570

Turnov

1,902

Liberec

2,302

Železný Brod

1,536

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot údajů o krátkodobém vývoji počtu obyvatel (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území se vyprofilovaly 4 růstové ORP Jablonec, Česká Lípa, Liberec a Nový Bor. Nepříznivou skutečností je pokles počtu obyvatel v atraktivních rekreačních územích ORP Jilemnice, Semily a Tanvald, což se ovšem promítlo i do nízkých přepočtených bodových hodnot v těchto obvodech.

B.1.3.

PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 0 – 14 LET

Zdroj dat ČSÚ, MOS 2008 Charakteristika indikátoru Zhoršování věkové struktury obyvatel je dlouhodobým procesem vyspělých zemí, a to platí i o ČR. Tento vývoj se promítá zejména do růstu potřeb sociálně zdravotní péče a komunitního plánování. Zároveň už došlo v minulosti k velmi významnému snížení počtu žáků na školách. Zhoršování věkové struktury omezuje i předpoklady růstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Absolutní hodnoty podle ORP ORP

Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (%)

Česká Lípa

16,2

Frýdlant

16,9

Jablonec nad Nisou

14,5


45

Jilemnice

15,1

Liberec

14,4

Nový Bor

14,8

Semily

14,3

Tanvald

14,6

Turnov

14,0

Železný Brod

13,6

LK

14,9

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Průměrný podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel byl v roce 2008 v LK 14,861 %. Tento průměr byl ohodnocen 0 body. Minimální hodnota v kraji je 6,67 %, čemuž odpovídá -10 bodů. Výpočetní rovnice odpovídá těmto parametrům. Indikátorový list Bodová hodnota 10 až 1 0 -1 až -9 -10

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) funkce y = 1,220 x -18,14 průměrná hodnota v kraji = 14,861 funkce y = 1,220 x -18,14 minimální hodnota v kraji 6,67

y = body, x = podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel v % Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-5 vč. až 0

0

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


2,0

45,1

0

45,8

7,1


0,6

58,2

0

38,1

3,1

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

2,493

Nový Bor

-0,205

Frýdlant

2,441

Semily

-0,737

Jablonec nad Nisou

0,354

Tanvald

-0,904

Jilemnice

0,037

Turnov

-1,137

Liberec

-0,277

Železný Brod

-1,551

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot údajů o podílu obyvatel ve věku 0-14 let (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území se ukazuje, že nejpříznivější věkovou strukturu obyvatel vykazují v LK území ORP Frýdlant a Česká Lípa. Tento stav má částečný původ v minulosti a dlouhodobě příznivějším demografickém chování obyvatel v těchto regionech. Nejhorší věkovou strukturu vykazují ORP Železný Brod, Turnov a Semily. Nepříliš dobrá pozice ORP Liberec je dána tím, že Liberec je z hlediska AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

46

přírůstku počtu obyvatel (podobně jako jiná velká města) víc závislý na migraci obyvatel, než na vlastním přirozeném přírůstku.

B.2.

VZDĚLÁVÁNÍ

Pro charakteristiku vzdělání obyvatel byl zvolen ukazatel podílu obyvatel nad 14 let se základním a neukončeným základním vzděláním, který poměrně dobře pomáhá odhalovat území se sníženou soudržností obyvatel a hospodářskými problémy. Obce bez základní školy byly vybrány jako významné kritérium pro posouzení vybavenosti sídel ovlivňující jejich atraktivitu pro bydlení, zejména mladých rodin s dětmi. Základní školy mají mnohdy i významnou funkcí kulturně společenskou, kolem škol se realizuje značná část veřejného života v obci. Pro vyhodnocení vzdělávání bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Podíl obyvatel se základním vzděláním – kladný i záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram B.1.1.P – Sociodemografické podmínky 1 Analytický kartogram B.2.1.H – Podíl obyvatel se základním vzděláním  Obec bez základní školy – záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.2.2.P – Struktura osídlení Analytický kartogram B.2.2.H – Obec bez základní školy

B.2.1.

PODÍL OBYVATEL SE ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM

Zdroj dat ČSÚ, SLDB 2001 Charakteristika indikátoru Obecně je vzdělanost obyvatel diferencovaná v závislosti na velikosti obcí. Do měst a atraktivních obcí dlouhodobě migrovali a migrují obyvatelé s vyšší vzdělaností, s vyšší sociální mobilitou. Nízká úroveň vzdělanosti u malých obcí v kombinaci se záporným saldem migrace se promítá i do snížení soudržnosti obyvatel území. Absolutní hodnoty podle ORP Podíl obyvatel nad 14 let se základním ORP

a neukončeným základním vzděláním (%)

Česká Lípa

27,5

Frýdlant

30,7

Jablonec nad Nisou

22,8

Jilemnice

25,7

Liberec

21,9

Nový Bor

25,7

Semily

24,6

Tanvald

28,2

Turnov

21,5

Železný Brod

21,8


47

LK

24,4

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Minimální hodnota v kraji je 16,33 %, k této hodnotě bylo přiděleno 10 bodů. Minimální počet bodů (-10) dostaly obce, kde je podíl obyvatel se základním vzděláním 35 % nebo vyšší. Výpočetní rovnice odpovídá těmto předpokladům. Indikátorový list Bodová hodnota 10

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) minimum v kraji 16,33 %

-1 až 9 -10

funkce y = -1,071 x + 27,49 35 % a více

y = body, x = podíl osob starších 15 let se základním vzděláním v roce 2001 v % Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-5 vč. až 0

0

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


22,9

31,6

0

30,7

14,8


10,2

21,4

0

38,6

29,8

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-4,413

Nový Bor

0,029

Frýdlant

-5,513

Semily

-0,287

Jablonec nad Nisou

1,691

Tanvald

-2,465

Jilemnice

-1,269

Turnov

2,163

Liberec

0,387

Železný Brod

4,236

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot údajů o podílu obyvatel se základním vzděláním (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území se vyprofilovaly jako nejlepší ORP Železný Brod a Turnov, které vykazují v průměru lepší čísla než ORP Liberec nebo Jablonec n/N. Na opačném konci hodnocení se nacházejí ORP Frýdlant, Česká Lípa a Tanvald.

B.2.2.

OBEC BEZ ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Zdroj dat ČSÚ, Malý statistický lexikon obcí 2008 Charakteristika indikátoru I přes rostoucí mobilitu obyvatel zůstávají základní školy (dále jen ZŠ) významným prvkem vybavenosti sídel, ovlivňujícím jejich atraktivitu bydlení zejména pro mladé rodiny s dětmi, což má vliv na přirozenou dlouhodobou sídelní stabilitu obcí. ZŠ mají i nezanedbatelnou funkci kulturně společenskou, promítající se do soudržnosti obyvatel obcí. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

48

Výběr buněk zastavěného území obcí, ve kterých se nachází ZŠ. Body jsou přiděleny dle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota


-10

buňka se nachází v obci bez základní školy

0

buňka se nachází v obci se základní školou



-10

0 (neovlivněno)


20,3

79,7


6,1

93,9

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-1,832

Nový Bor

-2,514

Frýdlant

-1,317

Semily

-2,581

Jablonec nad Nisou

-1,118

Tanvald

- 0,313

Jilemnice

-2,094

Turnov

-3,638

Liberec

-1,598

Železný Brod

-3,161

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot údajů o obcích bez ZŠ (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území se ukazuje nejnižší pokrytí sítí ZŠ v ORP Turnov a Železný Brod, následují Semily a Nový Bor. Nejlepší pokrytí ZŠ bylo vypočteno v ORP Tanvald. V letech 2000 – 2008 klesl v LK počet mateřských škol z 268 na 204, u ZŠ je zaznamenán pokles ze 195 na 176. Zejména u MŠ stoupla poptávka po nových kapacitách. LK vykazuje obecně nižší stupeň vzdělanosti obyvatel zejména v okrajových územích, což koreluje i s ukazateli nezaměstnanosti a kriminality.

B.3.

ZDRAVOTNICTVÍ

S ohledem na dynamiku vývoje celého systému i provázanost jednotlivých typů zařízení je posuzování územních dopadů alokace zdravotních zařízení v současnosti velmi obtížné. Z hlediska územního plánování je tradičně soustředěna pozornost zejména na základní vybavenost, která by měla být v území rozložena rovnoměrně. Jednotlivá zařízení na úrovni obcí však mají velmi proměnlivý rozsah poskytované zdravotní péče či služeb. Proto bylo hodnoceno, zda je obec zcela bez zdravotnických zařízení nebo zda je v ní lokalizována ordinace lékaře (popř. detašované pracoviště) pro dospělé nebo pro děti. Obecně je možno konstatovat, že LK v základních ukazatelích (počet lékařů nebo nemocničních lůžek na 1000 obyvatel) zaostává. Posouzení fungování a územních dopadů rozvoje systému zdravotnictví v LK podobně jako v jiných krajích ČR je problematické, promítá se zejména do oblasti komunitního plánování. Obecně jsou požadavky na plošný rozvoj zařízení malé, většina areálů nemocnic (až na Krajskou nemocnici v Liberci) poskytuje dostatečné rezervy svého rozvoje. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

49

Hodnocení existence lázeňských míst bylo zvoleno vzhledem k potenciálnímu dopadu na atraktivitu těchto obcí a jejich okolí a na rozvoj hospodářských podmínek území. Jejich význam v LK je však např. ve srovnání s krajem Karlovarským minimální. Pro vyhodnocení zdravotnictví bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Lázeňské místo – kladný vliv na pilíř H Přehledový kartogram B.3.1.P – Zdravotnictví Analytický kartogram B.3.1.H – Lázeňské místo  Obec bez zdravotnického zařízení – záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.3.1.P – Zdravotnictví Analytický kartogram B.3.2.H – Obec bez zdravotnického zařízení

B.3.1.

LÁZEŇSKÉ MÍSTO

Zdroj dat ÚAP, PRURÚ, 2011 Charakteristika indikátoru Lázeňská místa představují jednoznačné póly cestovního ruchu a rekreace, které mají většinou dlouhodobou tradici a jejichž rozvoj se opírá o přírodní lokalizační předpoklady. V současnosti se jejich rozvoj ubírá novým směrem, nabývá nových forem (např. aquaparků a welness center), ale je do značné míry závislý i na poptávce systémů zdravotní péče. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Pomocí GIS analýzy byly kolem středu lázeňských míst vytvořeny obalové zóny ve vzdálenosti 2 km a bylo provedeno přiřazení buněk do těchto zón. Bodové hodnoty jsou přiděleny podle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota


10

v buňka se nachází v zóně 2 km od středu lázeňského místa

0

v buňka se nachází mimo zónu 2 km od středu lázeňského místa


Ukazatel

0 (neovlivněno)

10

98,998

1,002


99,1

0,9

ORP

ORP

Bodová hodnota Buňky se zastavěným územím

Česká Lípa

Body – průměr

Nový Bor

0

0,98

Semily

0

Jablonec nad Nisou

0

Tanvald

0

Jilemnice

0

Turnov

0

Železný Brod

0

Frýdlant

Liberec AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

0

Body – průměr

0,125

50

Vyhodnocení bodového hodnocení Na území LK se nacházejí pouze dvě lázeňská místa – Lázně Libverda a Lázně Kundratice. Jejich význam je z hlediska rozvoje cestovního ruchu, rekreace, zaměstnanosti a hospodářského rozvoje celkově spíše doplňkový. Možnosti rozvoje samotného lázeňství jsou omezené. Pozitivní je poloha těchto lázeňských míst, protože se nacházejí v hospodářsky slabých oblastech a posilují zde jinak slabé hospodářství.

B.3.2.

OBEC BEZ ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ

Zdroj dat Ústav zdravotnických informací a statistiky, Registr zdravotnických zařízení, 2010 Charakteristika indikátoru Obce bez základních zdravotnických zařízení jsou z hlediska základní vybavenosti méně atraktivní. To se promítá především do fungování obcí s nepříznivou věkovou strukturou obyvatel, zejména obyvatelé nad 65 let vyžadují mnohem větší rozsah zdravotní péče a jsou obvykle i mnohem méně mobilní než obyvatelé mladších věkových skupin. Problémem v naprosté většině obcí nejsou vlastní nároky na nové plochy z hlediska územních plánů, ale systém fungování zdravotní péče, který je pod obecným tlakem koncentrace a specializace zařízení. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Výběr buněk zastavěného území obcí, ve kterých se nachází zdravotnické zařízení. Body jsou přiděleny dle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota


-10

v obci není žádné zdravotnické zařízení

-5

v obci se nachází ordinace pro dospělé (nebo detašované pracoviště pro dospělé) nebo ordinace pro děti (nebo detašované pracoviště pro děti)

0

v obci se nachází ordinace pro dospělé (nebo detašované pracoviště pro dospělé) a zároveň i ordinace pro děti (nebo detašované pracoviště pro děti)



-10

-5

0 (neovlivněno)


39,1

9,2

51,8


15,1

4,2

80,7

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-5,109

Nový Bor

-6,800

Frýdlant

-4,328

Semily

-5,910

Jablonec nad Nisou

-3,043

Tanvald

-2,165

Jilemnice

-3,953

Turnov

-6,966


51

Liberec

-2,152

Železný Brod

-3,264

Vyhodnocení bodového hodnocení Jako nejhůře vybavené zdravotnickými zařízeními se ukazují ORP Turnov a Nový Bor, přičemž opačná situace je v ORP Liberec, Tanvald a Jablonec n/N. Na Novoborsku a Frýdlantsku se k výsledkům hodnocení přidává i poměrně špatná dopravní dostupnost specializovaných zdravotnických zařízení.

B.4.

SOCIÁLNÍ PÉČE

Plánování sociální péče se v současnosti provádí v oblasti komunitního plánování, jeho výstupy jsou dostupné většinou na úrovni obcí. V mnoha případech se prolíná problematika bydlení s problematikou sociální a zdravotní. Domovy pro seniory (dříve domovy důchodců) plní zejména sociálně zdravotní funkce a fungují podle zákona o sociálních službách. Penziony pro seniory (dříve domy s pečovatelskou službou) plní funkce bydlení se sociálním přesahem. Oba dva systémy jsou poddimenzované s velkými čekacími dobami na umístění osob v těchto zařízeních, což vyvolává předčasný a nadměrný zájem. Ceny bydlení v penzionech jsou regulované, z tohoto pohledu tvoří segment privilegovaného bydlení o který je značný zájem. Podobně například léčebny dlouhodobě nemocných suplují absenci příslušné formy sociální péče. Plošné dopady systému komunitní péče do oblasti územního plánování jsou v současnosti malé. Podobně jako u zdravotnictví se hledají spíše nové formy služeb s menšími finančními nároky, než jsou drahé, pobytové formy těchto služeb. Pro vyhodnocení sociální péče bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Obec s domovem pro seniory – kladný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.2.2.P – Struktura osídlení Analytický kartogram B.4.1.H – Obec s domovem pro seniory

B.4.1.

OBEC S DOMOVEM PRO SENIORY

Zdroj dat MPSV, Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, 2010 Charakteristika indikátoru Jako základní kriterium bylo zvoleno posouzení vybavenosti obcí domovem pro seniory. Tato zařízení poskytují komplexní sociální služby, zatímco například častější domy s pečovatelskou službou poskytují spíše sociální bydlení. Zvolené kritérium může poskytnout pouze základní územní hodnocení, nikoliv obecné hodnocení přiměřenosti kapacit, která je determinována věkovou strukturou obyvatel, ale i mírou sociální soudržnosti rodin. Tato soudržnost je obecně vyšší ve vesnické zástavbě, v dlouhodobě stabilizované sídelní struktuře. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Výběr buněk zastavěného území obcí, ve kterých se nachází domov pro seniory. Body jsou přiděleny dle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota


10

v obci je domov pro seniory

0

v obci není domov pro seniory


52


Ukazatel

0 (neovlivněno)

10


75,8

25,2


43,6

56,4

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

3,168

Nový Bor

0,343

Frýdlant

1,989

Semily

1,060

Jablonec nad Nisou

4,408

Tanvald

0,714

Jilemnice

1,653

Turnov

1,638

Liberec

4,411

Železný Brod

0

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot údajů o domovech pro seniory (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území vykazují nejlepší hodnoty ORP Jablonec n/N a Liberec, tj. ORP s nepříznivou věkovou strukturou obyvatel a velkou váhou městského osídlení, které vykazuje i nižší soudržnost obyvatel území. Otázkou je, jak hodnotit území s nejnižším pokrytím těmito zařízeními, nakolik jsou přesné dostupné údaje (např. chybějící zařízení v ORP Železný Brod), nakolik spádové regiony domovů důchodců „překračují“ hranice ORP.

B.5.


Ochrana civilizačních hodnot je důležitou součástí fungování naší společnosti a její význam neustále roste. Díky dlouhodobé ochraně došlo v historických obcích a městech k vytvoření vysoce hodnotných enkláv, které na jedné straně zvyšují kvalitu celkového prostředí, na druhé straně však představují pro obyvatele i investory v těchto oblastech řadu omezení, která snižují možnosti využití území a tím negativně působí na jeho ekonomický potenciál. Na území kraje se nachází 8 památkových rezervací vesnického typu (VPR), nenachází se zde žádná památková rezervace městského typu ani archeologická památková rezervace. Dále se zde nachází 15 městských památkových zón (MPZ), 10 vesnických památkových zón (VPZ) a 2 krajinné památkové zóny (KPZ). Pro vyhodnocení památkové péče bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Památková rezervace nebo zóna v obci – kladný vliv na pilíř H Přehledový kartogram B.5.1.P – Památkové rezervace a zóny Analytický kartogram B.5.1.H – Památková rezervace nebo zóna v obci  Omezení využití území krajinné památkové zóny – záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram B.5.1.P – Památkové rezervace a zóny Analytický kartogram B.5.2.H – Omezení využití území krajinné památkové zóny

B.5.1.

OBEC S PAMÁTKOVOU REZERVACÍ NEBO ZÓNOU

Zdroj dat AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

53

ÚAP LK, PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Památkově chráněná území zvyšují ekonomický potenciál obcí z hlediska cestovního ruchu. Památková ochrana území však znamená omezení investičních rozvoje v chráněných územích. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Výběr buněk zastavěného území obcí. Nachází-li se buňka v obci s památkovou rezervací nebo zónou, dostane 10 bodů. Výjimkou je obec Doksy, kde se vesnická památková rezervace a vesnická památková zóna nachází v jižní části obce. Body byly přiděleny pouze katastrům Vojetín, Kruh v Podbezdězí a Žďár v Podbezdězí z důvodu velké vzdálenosti chráněných území od centrálního katastru obce. Pokud se buňka nachází mimo obec s památkovou rezervací nebo zónou, dostane 0 bodů. Indikátorový list Bodová hodnota


10

území s památkovou rezervací nebo zónou

0

území mimo památkovou rezervaci nebo zónu


Ukazatel

0 (neovlivněno)

10


68,6

31,4


39,02

60,98

ORP

ORP

Bodová hodnota

Body – průměr

Body – průměr

Česká Lípa

2,930

Nový Bor

3,543

Frýdlant

1,429

Semily

1,659

Jablonec nad Nisou

4,408

Tanvald

1,339

Jilemnice

1,433

Turnov

1,638

Liberec

5,625

Železný Brod

3,264

Vyhodnocení bodového hodnocení Největší vliv obcí s památkovou rezervací nebo zónou se projevuje v ORP Liberec a Jablonec n/N. Nejmenší význam se naopak odráží v ORP Tanvald, Frýdlant a JIlemnice.

B.5.2.

OMEZENÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Krajinnou památkovou zónou (dále jen KPZ) rozumíme rozsáhlé území zahrnující nejen sídelní útvary, ale v rozhodující míře ucelené krajinné celky, jejichž dnešní podoba byla podstatnou měrou formována historickou činností člověka. Vzhledem k potřebě AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

54

zachování těchto hodnot může být do jisté míry v území KPZ omezován jejich urbanistický rozvoj. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce, která se nachází v KPZ, je vypočítána výměra zasažení. Při zasažení 100% buňky dostane buňka 10 bodů. Při nulovém zasažení buňka 0 bodů. Výpočetní funkce vychází z uvedených parametrů. Body jsou přiděleny dle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota 0

Hodnota indikátoru buňka nezasažena

-1 až -10

10% až 100% zasažení buňky

y = 0,615858 x (y = body, x = výměra krajinné památkové zóny) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)

Všechny buňky

0,9

0,3

98,8


0,94

0,25

98,81


0,36

0,13

99,51

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-0,300

ORP

Body – průměr

Nový Bor

0

Frýdlant

0

Semily

0

Jablonec nad Nisou

0

Tanvald

0

Jilemnice

0

Turnov

0

Železný Brod

0

Liberec

-0,057

Vyhodnocení bodového hodnocení Vliv krajinných památkových zón je v případě LK nevýznamný. Výraznější vliv má pouze plošně rozsáhlá KPZ Zahrádecko v ORP Česká Lípa.

B.6.


LK nabízí širokou škálu sportovního využití. Mezi aktivity letního období se řadí stále populárnější cyklistika (případně cykloturistika). Četné vodní plochy umožňují rozvoj vodních sportů. Z hlediska nabídky pro zimní sporty je na území kraje několik poměrně dobře vybavených středisek. Ostatní sportovní vybavení je především soustředěno ve větších městech a ve významných střediscích cestovního ruchu a centrech osídlení (v Liberci, Jablonci n/N, Harrachově, Doksech, Turnově, České Lípě). Obecně je v regionu k dispozici značné množství sportovních zařízení, využívaných především místními obyvateli. Pro vyhodnocení sportu a tělovýchovy bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Obec se sportovně rekreačním areálem – kladný vliv na pilíř H i na pilíř S Přehledový kartogram B.1.2.P – Sport a rekreace AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

55

Analytický kartogram B.6.1.H – Obec se sportovně rekreačním areálem

B.6.1.

OBEC SE SPORTOVNĚ REKREAČNÍM AREÁLEM

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Nedílnou součástí základní vybavenosti obcí je vybavenost různě velkými i vybavenými sportovně rekreačními areály. Tyto areály umožňují nejen realizaci sportovních, rekreačních i jiných volnočasových aktivit, ale jsou také předpokladem společenského a kulturního života. Areály se nacházejí prakticky ve všech obcích. Proto pro hodnocení sportovně rekreační vybavenosti byly vybrány tyto významné sportovně rekreační areály: Albrechtický Špičák, Bedřichov, Česká Lípa, Doksy, Harrachov, Jablonec n/N, Janov nad Nisou a Kořenov-Rejdice, Liberec, Rokytnice nad Jizerou a Turnov. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Výběr buněk zastavěného území obcí, ve kterých se nachází vybraný sportovně rekreační areál. Body jsou přiděleny dle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota


10

buňka se nachází v obci se sportovně rekreačním areálem

0

buňka se nenachází v obci se sportovně rekreačním areálem



0 (neovlivněno)

10

21

79

48,4

51,6

Buňky se zastavěným územím Přepočtení obyvatelé v buňkách

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

2,195

ORP

Body – průměr

Nový Bor

0

0

Semily

0

Jablonec nad Nisou

6,283

Tanvald

3,259

Jilemnice

1,653

Turnov

1,638

Liberec

3,518

Železný Brod

Frýdlant

0

Vyhodnocení bodového hodnocení Významné sportovně rekreační areály jsou v rámci LK koncentrovány do tří ORP Jablonec n/N, Liberec a Tanvald, kde jsou vázány zejména na Jizerské hory a Krkonoše. Ve čtyřech ORP naopak nebyly žádné významé identifikovány. Z hlediska podpory hospodářských aktivit by bylo vhodnější jejich větší rozložení po území kraje s ohledem na přírodní předpoklady rekreace a vlastní hospodářské podmínky území.

B.7.



56

Bydlení zásadním způsobem ovlivňuje sídelní strukturu a využití území. I v posledních dvaceti letech pokračuje v ČR, tedy i v LK další extenzivní rozvoj bydlení. Na této skutečnosti nic nemění ani pokles rozsahu nové bytové výstavby po roce 1990, neboť výsledky SLDB v roce 2001 potvrdily existencí tzv. neevidovaných přírůstků bytů (nemalá část nových bytů a zejména ploch bydlení vzniká bez nároků na nové plochy a často i bez evidence stavebních úřadů zejména v rodinných domech). Ve srovnání s minulostí vzrostl i podíl nových bytů dokončovaných v rodinných domech s vyšší průměrnou výměrou. Přepočtená průměrná výměra bytu na obyvatele tak dlouhodobě roste. I přes pokračující pozitivní vývoj kvantitativních i kvalitativních charakteristik systému bydlení nelze nevnímat rostoucí nefunkčnost sociálního sektoru bydlení, procesy územní separace bydlení vedoucí v některých případech až k etnizaci vzniklých problémů. Tyto problémy ve fungování systému bydlení se projevují zejména ve vybraných lokalitách měst a velkých sídlišť. Intenzita nové bytové výstavby LK je mírně pod průměrem ČR. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že nemalá část nové bytové výstavby posiluje druhé bydlení a je koncentrována do poměrně malého území (trojúhelník Liberec-Turnov-Harrachov). Územní plánování je pod tlakem expanze systému bydlení promítajícího se do extenzivního využívání území. Tento stav je způsoben nízkou váhou ekonomických nástrojů v systému bydlení i malou angažovaností obcí v této oblasti. Pokles míry soudržnosti obyvatel území najdeme v malých obcích, které trpí snižováním podílu trvalého bydlení, a nadměrným rozvojem bydlení druhého. Pro vyhodnocení bydlení a bytového fondu bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Počet nových bytů na 1000 obyvatel – kladný vliv na pilíř H Přehledový kartogram B.7.1.P – Bytová výstavba Analytický kartogram B.7.1.H – Počet nových bytů na 1000 obyvatel (1998-2008)  Podíl neobydlených bytů – záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.7.2.P – Bydlení Analytický kartogram B.7.2.H – Podíl neobydlených bytů  Podíl bytů v panelových domech – záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.7.2.P – Bydlení Analytický kartogram B.7.3.H – Podíl bytů v panelových domech  Místně obvyklé nájemné starších bytů – kladný i záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.7.4.P – Přehled místně obvyklého nájemného starších bytů Analytický kartogram B.7.4.H – Místně obvyklé nájemné starších bytů

B.7.1.

POČET NOVÝCH BYTŮ NA 1000 OBYVATEL (1998-2008)

Zdroj dat ČSÚ, IRI, vlastní výpočty, 1998-2008 Charakteristika indikátoru Intenzita nové bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok) je velmi důležitým ukazatelem obytné (v některých případech i rekreační) atraktivity území. V jednotlivých obdobích značně kolísá, je podmíněna makroekonomickými podmínkami (zejména možnostmi hypotéčního financování, vývojem příjmů domácností a nastavením podpor nové bytové výstavby). Vlastní rozsah bytové výstavby v jednotlivých obcích závisí na řadě faktorů: poloze obce, dopravní dostupnosti, kvalitě obytného a životního prostředí. Významným AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

57

faktorem je i přiměřená nabídka disponibilních stavebních (alespoň částečně připravených) pozemků. V posledních cca 10 letech se na území ČR rozvinul proces suburbanizace, prudkého rozvoje příměstských sídel v atraktivních polohách, kde se koncentruje i nová bytová výstavba. Vybrané obce pak posilují především svou obytnou funkci, často na úkor blízkých měst. To přináší i vytěsňování obchodních funkcí z center měst do dopravně atraktivních lokalit s výstavbou hypermarketů. Tyto procesy je možné pozorovat částečně i na území LK. Absolutní hodnoty podle ORP Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně v letech 1998-2008

ORP Česká Lípa

1,28

Frýdlant

1,01

Jablonec nad Nisou

2,47

Jilemnice

2,80

Liberec

3,02

Nový Bor

1,71

Semily

1,90

Tanvald

4,83

Turnov

3,15

Železný Brod

2,57

LK

2,46

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Průměrný počet nových bytů na 1000 obyvatel je v kraji 2,458, dvojnásobek této hodnoty byl ohodnocen 10 body. Nulový přírůstek nových bytů je ohodnocen 0 body. Výpočetní rovnice vychází z uvedených předpokladů. Indikátorový list Bodová hodnota 10 9 až 1 0

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 2 x průměr (2 x 2,458) a více funkce y = 2,034 x 0

y = body, x = počet nových bytů na 1000 obyvatel (1998-2008) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


1,8

55,3

42,9


0,3

56,8

42,9

Bodová hodnota

ORP Česká Lípa AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

Body – průměr 3,295

ORP Nový Bor

Body – průměr 4,684 58

Frýdlant

2,041

Semily

4,071

Jablonec nad Nisou

5,556

Tanvald

6,333

Jilemnice

5,707

Turnov

6,646

Liberec

5,696

Železný Brod

5,798

Vyhodnocení bodového hodnocení Nejnižší intenzitu nové bytové výstavby vykazují v absolutním hodnocení i v bodovém hodnocení po přepočtení pouze do buněk zastavěného území ORP Frýdlant a Česká Lípa, nejvyšší Tanvald a Turnov. Průměrná intenzita nové bytové výstavby LK je od roku 1998 (data, kdy jsou dostupné údaje za obce) mírně pod průměrem ČR. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že nemalá část nové bytové výstavby posiluje druhé bydlení. Důkazem je rozpor mezi nejvyšší intenzitou bytové výstavby v ORP Tanvald a mírným poklesem počtu jeho bydlících obyvatel (podobně i ORP Jilemnice). Např. u Harrachova výstavbu cca 500 nových bytů doprovází pokles počtu obyvatel z 1757 v roce 2001 na 1575 v roce 2008. Nízká intenzita nové bytové výstavby na Frýdlanstku a Českolipsku se ve vývoji počtu obyvatel projeví až se zpožděním. Rozdíly v intenzitě bytové výstavby na úrovni obci jsou velmi vysoké, intenzitu nad 10 bytů/1000 obyvatel/rok, tj. cca 3 krát vyšší než průměr ČR, vykazuje 5 obcí – Šimonovice, Harrachov, Bedřichov, Albrechtice v Jizerských Horách a Rychnov u Jablonce nad Nisou. Na druhé straně je v kraji 38 obcí, kde je bytová výstavba nižší než 1 byt/1000obyvatel/rok, několik obcí již více než 10 let nevykazuje žádný dokončený byt.

B.7.2.

PODÍL NEOBYDLENÝCH BYTŮ

Zdroj dat ČSÚ, SLDB 2001 Charakteristika indikátoru Samotný termín neobydlené byty je poměrně zavádějící, z více než 90 % je tento soubor tvořen byty sloužícími k nějaké formě druhého bydlení. Podíl neobydlených bytů v ČR výrazně rostl i po roce 1991 (rychleji než trvale obydlených bytů), podobně je tomu i v LK. Evidence neobydlených bytů a druhého bydlení je neúplná, závislá na výsledcích sčítání, v intercenzálním období jsou možné pouze odhady vývoje a počtu neobydlených bytů. Absolutní hodnoty podle ORP ORP

Podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů (%)

Česká Lípa

11

Frýdlant

13

Jablonec nad Nisou

10

Jilemnice

32

Liberec

10

Nový Bor

16

Semily

23

Tanvald

20

Turnov

21


59

Železný Brod

18

LK

15

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Minimální počet bodů (-10 bodů) dostaly buňky v obci s podílem neobydlených bytů 50 % a více, obce s podílem 0 % získaly 0 bodů. Výpočetní rovnice vychází z uvedených předpokladů. Indikátorový list Bodová hodnota -10

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 50 % a více

-9 až -1 0

funkce y = -0,2 x 0%

y = body, x = podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v %, 2001 Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)


32,9

67,1

0


11,2

88,8

0

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-3,809

Nový Bor

-4,507

Frýdlant

-3,092

Semily

-5,917

Jablonec nad Nisou

-2,832

Tanvald

-5,107

Jilemnice

-6,714

Turnov

-5,476

Liberec

-3,048

Železný Brod

-4,001

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot údajů o podílu neobydlených bytů (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území byl nejvyšší podíl neobydlených bytů byl v r. 2001 vykazován v ORP Jilemnice, Semily a Turnov. Neobydlené byty jsou v naprosté většině obyvatelné, ale jsou využívané zejména ke druhému bydlení, především k rekreaci. Nejnižší podíl neobydlených bytů byl indikován v ORP Jablonec n/N a Liberec.

B.7.3.

PODÍL BYTŮ V PANELOVÝCH DOMECH

Zdroj dat ČSÚ, SLDB 2001 Charakteristika indikátoru Průměrný podíl bytů v panelových domech v ČR (32 % z trvale obydlených bytů) je poměrně vysoký a zásadním způsobem ovlivňuje systém bydlení zejména ve městech. Hlavním problémem těchto bytů není životnost nebo stavebně technický stav, ale jejich fungování a koncentrace na velkých sídlištích, doprovázená řadou negativních sociálních jevů, kriminalitou či ztrátou sociálních vazeb. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

60

Absolutní hodnoty podle ORP Podíl bytů v panelových domech na celkovém počtu bytů

ORP

(%)

Česká Lípa

50

Frýdlant

26

Jablonec nad Nisou

42

Jilemnice

11

Liberec

42

Nový Bor

28

Semily

15

Tanvald

36

Turnov

17

Železný Brod

23

LK

36

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Minimální počet bodů (-10 bodů) dostaly buňky v obci s podílem bytů v panelových domech 50 % a více, obce s podílem 0 % získaly 0 bodů. Výpočetní rovnice vychází z uvedených předpokladů. Indikátorový list Bodová hodnota -10 -9 až -1 0

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 50 % a vice funkce y = -0,2 x 0%

y = body, x = podíl bytů v panelových domech v % Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)


32,6

49

18,4


68,1

26,2

5,7

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-3,808

Nový Bor

-3,411

Frýdlant

-3,379

Semily

-1,364

Jablonec nad Nisou

-4,788

Tanvald

-4,493

Jilemnice

-1,163

Turnov

-1,445

Liberec

-4,999

Železný Brod

-2,953


61

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot údajů o podílu bytů v panelových domech (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území se vyprofilovaly jako nejvíce problémové ORP Liberec a Jablonec n/N. Zhoršená situace je i v ORP Tanvald a Česká Lípa, kde jde o důsledek rozvoje těžebního průmyslu v tomto regionu. V kombinaci s vysokou nezaměstnaností, podprůměrnou vzdělaností obyvatel a s možnými etnickými problémy vznikají potenciální problémová sídliště. Příznivěji je možno hodnotit koncentraci bytů v panelových domech v ORP Liberec a Jablonec n/N, poskytující většinou atraktivní bydlení, což se v těchto lokalitách odráží i ve vyšších cenách bydlení.

B.7.4.

MÍSTNĚ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ STARŠÍCH BYTŮ

Zdroj dat Komplexní Informační Systém Ekonomiky Bydlení (KISEB), IRI, 2009 Charakteristika indikátoru Prezentované hodnoty místně obvyklého nájemného dokumentují zejména územní diferenciace jeho úrovně. Tyto hodnoty jsou odvozeny z dat Institutu regionálních informací pro všechny obce na základě mezisídelního modelu atraktivity těchto obcí, které jsou brány jako standard a prezentovány i na webu MMR. Vyšší úroveň tržního nájemného signalizuje větší zájem o bydlení v daných sídlech a ochotu (a zejména možnost) lidí platit za nájem vyšší částky, protože mají vyšší příjmy, které mají přeneseně kladný vliv na úroveň soudržnosti společenství obyvatel území. Absolutní hodnoty podle ORP Místně obvyklé nájemné starších bytů ORP

standard IRI (Kč/m2/měsíc)

Česká Lípa

86,3

Frýdlant

60,6

Jablonec nad Nisou

88,0

Jilemnice

73,7

Liberec

92,3

Nový Bor

80,9

Semily

62,0

Tanvald

71,7

Turnov

89,3

Železný Brod

74,2

LK

85,3

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Obce s místně obvyklým nájemným 60 Kč/m2/měsíc nebo nižším dostaly přiděleno -10 bodů, obce s místně obvyklým nájemným 100 Kč/m2/měsíc nebo vyšším dostaly přiděleno 10 bodů. Rovnice je stanovena na základě uvedených parametrů. Indikátorový list AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

62

Bodová hodnota


10

100 Kč/m2/měsíc

-1 až 9

funkce y=0,5x-40 60 Kč/m2/měsíc a méně

-10

y = body, x = místně obvyklé nájemné starších bytů Kč/m2/měsíc Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-5 vč. až 0

0

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


51,6

23,3

1,9

7,4

15,8


30,4

14,7

2,1

14

38,8

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-5,825

Nový Bor

-5,916

Frýdlant

-9,244

Semily

-8,523

Jablonec nad Nisou

0,576

Tanvald

-3,900

Jilemnice

-4,416

Turnov

-1,150

Liberec

0,341

Železný Brod

-4,337

Vyhodnocení bodového hodnocení Z hlediska úrovně tržních nájmů je LK ve srovnání s jinými kraji ČR mírně podprůměrný. Hladina tržního nájemného v LK mírně přesahovala 85 Kč/m2/měsíc, přičemž v Liberci dosahuje nejvyšší úrovně cca 95 Kč/m2/měsíc (nejvyšší úroveň nájemného v ČR vykazuje Praha – cca 155 Kč/m2/měsíc). Po výpočtu bodových hodnot z údajů o místně obvyklém nájemném (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území se vyprofilovaly ORP s jejich nejnižší úrovní, kterými byly ORP Frýdlant a Semily. Naopak nejvyšší hodnoty najdeme v ORP Liberec a Jablonec n/N. Relativní rozdíly v úrovni nájemného jsou menší než u cen bytů, je nutné vnímat i velkou váhu měst (například České Lípy ve svém ORP). Nájemní bydlení se po roce 1991 výrazně proměňuje, klesá jeho rozsah a současně probíhá jeho pomalá deregulace.

B.8.

ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE

Možnosti řešení problémů nezaměstnanosti v rámci územního plánování jsou omezené (např. zlepšování nabídky ploch pro podnikání organizací území, dopravní dostupností). Je však nutné připomenout, že dosud byly upřednostňovány extenzivní formy, zejména expanze podnikání na zelených loukách (většina průmyslových zón). Zásadní změnu v chování investorů může přinést pouze změna nastavení ekonomických nástrojů (například daně z nemovitostí), která by podpořila využití značných územních rezerv stávajících podnikatelských areálů. Ekonomická aktivita v priméru (zemědělství, lesnictví) do značné míry indikuje hospodářsky slabé regiony. Přínos priméru z hlediska tvorby HDP vztaženo k zaměstnanosti je vzhledem k jiným sektorům nízký. Například v roce 2003 byl podíl zaměstnanosti v celém priméru 6,6 % (v ČR), avšak podíl na HDP byl pouze 3,8 %. Problémem není vlastní vysoký podíl zaměstnanosti v priméru, ale jeho nízká výkonnost. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

63

Pro vyhodnocení zaměstnanosti a trhu práce bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Míra nezaměstnanosti – kladný i záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram B.8.1.P – Ekonomická aktivita obyvatel Analytický kartogram B.8.1.H – Míra nezaměstnanosti  Podíl ekonomicky aktivních v priméru – kladný i záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram B.8.1.P – Ekonomická aktivita obyvatel Analytický kartogram B.8.2.H – Podíl ekonomicky aktivních v priméru

B.8.1.

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI

Zdroj dat KÚ LK ORREP, podklady pro HSO, ČSÚ od MPSV, 2008 Charakteristika indikátoru Míra tzv. registrované nezaměstnanosti se na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech a ORP se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva z r. 2001 (SLDB). Tyto údaje jsou použity i pro výpočet míry nezaměstnanosti na úrovni obcí v LK a dále pro odvozené údaje na úrovni ORP, případně celého kraje. Míra nezaměstnanosti představuje syntetický ukazatel hospodářské prosperity území a na druhé straně i soudržnosti obyvatel území (sociálně ekonomických podmínek území). Tento ukazatel má velmi silnou vypovídající schopnost, zejména v územním detailu obcí a mikroregionů. Pro výpočet byla použita průměrná hodnota nezaměstnanosti v roce 2008. Průměrná hodnota byla vypočtena jako průměr z hodnot posledního dne ve všech měsících roku 2008 (aktuálnější hodnoty jsou uvedeny v dokumentaci PRURÚ – ÚAP LK 2011). Aktuálně byla nezaměstnanost k 31.12.2010 v ČR 9,21 %, v LK 10,17 %, v okrese Česká Lípa 12,1 %, v okrese Jablonec n/N 9,45 %, v okrese Liberec 9,75 % a v okrese Semily 9,42 %. Aktuální hodnoty míry nezaměstnanosti jsou v PRURÚ. Absolutní hodnoty podle ORP ORP

Míra nezaměstnanosti, průměr 2008 (%)

Česká Lípa

6,6

Frýdlant

10,7

Jablonec nad Nisou

4,4

Jilemnice

5,9

Liberec

5,4

Nový Bor

6,2

Semily

6,2

Tanvald

7,1

Turnov

4,5

Železný Brod

6,5


64

LK

6,0

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Maximální počet 10 bodů dostaly buňky v obci s 0 % mírou nezaměstnanosti. Minimální počet -10 bodů dostaly obce, kde je míra nezaměstnanosti 12 % nebo vyšší. Rovnice je stanovena na základě uvedených parametrů. Indikátorový list Bodová hodnota 10

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) 0%

-1 až 9 -10

funkce y = -1,666x + 10 12 % a více

y = body, x = míra nezaměstnanosti v % (průměr za měsíce roku 2008) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-5 vč. až 0

0

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


15,0

35,9

0,6

47

1,5


7,8

26,5

0,2

65,2

0,3

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-2,740

Nový Bor

-1,863

Frýdlant

-7,674

Semily

-0,471

Jablonec nad Nisou

2,676

Tanvald

-1,295

Jilemnice

-0,138

Turnov

2,623

Liberec

-0,243

Železný Brod

0,153

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot z údajů o míře nezaměstnanosti (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území se jasně vyprofilovala ORP s nejvyšší mírou nezaměstnanosti - ORP Frýdlant. O něco lepší byla situace na Českolipsku, Tanvaldsku a Novoborsku. Nezaměstnanost je zejména makroekonomickým a regionálním problémem. Nepříznivou skutečností je její dlouhodobost (zejména na Frýdlantsku). V některých případech se promítá do snížení soudržnosti obyvatel území, a to nejen na úrovni regionů, ale i vybraných obcí a velkých sídlišť měst. Jednou z možností řešení je posílení nabídky pozemků pro podnikání a podpora rozvoje technické a dopravní infrastruktury. Nejnižší míru nezaměstnanosti dlouhodobě najdeme v ORP Jablonec n/N a také na Turnovsku, kde se pozitivně promítá dobré dopravní napojení i poloha blízká středním Čechám a Praze.

B.8.2.

PODÍL EKONOMICKY AKTIVNÍCH V PRIMÉRU

Zdroj dat ČSÚ, SLDB 2001 Charakteristika indikátoru AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

65

Historicky vzniklá struktura osídlení byla dominantně formována rozvojem zemědělství a navazující zaměstnaností v priméru. Výrazný pokles zaměstnanosti v priméru nastal od doby průmyslové revoluce a relativního přelidnění mnohých regionů ČR. Ve starých průmyslových oblastech, zejména pohraničí (k nimž patří i většina území LK) byl doprovázen růstem zaměstnanosti v průmyslu (textilní, sklářský). Vývoj po druhé světové válce byl rozporuplný, do značné míry doprovázený umělou přezaměstnaností v zemědělství. V úvahu je nutno vzít i skutečnost, že snížení zaměstnanosti v zemědělství do značné míry už proběhlo v letech 1991-2001, z průměru ČR více než z 12 % na 5 %. Absolutní hodnoty podle ORP Počet ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v priméru / počet ekonomicky aktivních obyvatel ČSÚ, SLDB 2001, (%) Česká Lípa

3,27

Frýdlant

4,74

Jablonec nad Nisou

1,09

Jilemnice

6,03

Liberec

1,56

Nový Bor

1,76

Semily

6,52

Tanvald

1,64

Turnov

4,71

Železný Brod

1,54

LK

2,76

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Obce s hodnotou podílu ekonomicky aktivních osob pracujících v priméru 3 % a méně dostaly 10 bodů, obce s hodnotou 15 % a více dostaly -10 bodů. Rovnice je stanovena na základě uvedených předpokladů. Indikátorový list Bodová hodnota 10 9 až -9 -10

Hodnota indikátoru (pouze buňky se zastavěným územím) <=3 % funkce y = -1,666 x +15 >=15 %

y = body, x = procentuální zastoupení obyvatel pracujících v priméru Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-5 vč. až 0

0

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


11,9

9,7

0

12,9

65,5


3,3

3,6

0

5,8

87,3

Bodová hodnota


66

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

3,490

Nový Bor

7,853

Frýdlant

5,322

Semily

-0,497

Jablonec nad Nisou

8,637

Tanvald

7,808

Jilemnice

2,613

Turnov

2,837

Liberec

6,857

Železný Brod

5,044

Vyhodnocení bodového hodnocení Po výpočtu bodových hodnot z údajů o zaměstnanosti v priméru (viz indikátorový list) a jejich přepočtu do vymezeného zastavěného území se jako nejvýrazněji zemědělská ukázala ORP Semily, následovaná ORP Jilemnice. Jinde je situace příznivější, nejnižší ekonomickou aktivitu v priméru vykazovaly ORP Jablonec n/N, Nový Bor a Liberec.

B.9.

BEZPEČNOST

Bezpečnost obyvatel je významnou charakteristikou sociální soudržnosti obyvatel území. Nejvhodnějším ukazatelem je pravděpodobně kriminalita. Ukazatele o ní jsou však dostupné v maximálním územním detailu obvodních oddělení Policie ČR, kterých může být v rámci jedné obce několik, nebo naopak zahrnují území více obcí. Údaje o dopravní nehodovosti jsou spíše odrazem intenzity dopravy a kvality silniční sítě. Z hlediska územního plánování je přímé ovlivnění bezpečnosti obyvatel v území malé (možné pouze u dopravy). Počet zjištěných trestných činů – 35,5/1000 obyvatel byl v LK i v roce 2008 mírně nad průměrem ČR (33,0/1000 obyvatel). Trestná činnost se obvykle koncentruje do měst a okresů s vysokým podílem městského obyvatelstva, průmyslu a cizinců. Z tohoto pohledu je neočekávaná nejvyšší intenzita kriminality v okrese Česká Lípa – 44,9 trestných činů/1000 obyvatel. Zdůvodnění je nutno vidět v menší sídelní nestabilitě okresu Česká Lípa nebo horší vzdělanostní struktuře obyvatel. Nejnižší kriminalitu vykazuje okres Semily (25,5 trestných činů/1000 obyvatel). Pro vyhodnocení bezpečnosti nebylo použito žádných indikátorů.

B.10.

STRUKTURA OSÍDLENÍ A REGIONALIZACE

Sídelní struktura LK je výsledkem dlouhodobého vývoje. V současnosti se nejproblémovějšími regiony jeví území s malými obcemi s chybějící základní občanskou vybaveností, vysokou nezaměstnaností a malou dopravní dostupností. V případě, že tyto obce leží mimo atraktivní rekreační regiony, je dlouhodobý tlak na pokles počtu obyvatel doprovázen i problémy v oblasti bydlení (indikují je nejnižší ceny nemovitostí). Zvolená kritéria mají za úkol vyhodnotit sídelní strukturu z hlediska počtu malých obcí (do 500 obyvatel) a velkých obcí (nad 5000 obyvatel), které jsou obvykle dlouhodobě stabilními středisky v území. Pro vyhodnocení struktury osídlení bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Obec s více než 5000 obyvateli – kladný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.2.2.P – Struktura osídlení Analytický kartogram B.10.1.H – Obec nad 5000 obyvatel  Obec s méně než 500 obyvateli – záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.2.2.P – Struktura osídlení Analytický kartogram B.10.2.H – Obec s méně než 500 obyvateli AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

67

 Míra dostupnosti centra osídlení – záporný vliv na pilíř S Přehledový kartogram B.2.2.P – Struktura osídlení Analytický kartogram B.10.3.H – Míra dostupnosti center osídlení

B.10.1.

OBEC S VÍCE NEŽ 5000 OBYVATELI

Zdroj dat ČSÚ, 2008 Charakteristika indikátoru Obce (města) s velikostí nad 5000 obyvatel představují jednoznačná střediska osídlení místního a většinou i regionálního významu. Vyznačují se většinou poměrně komplexní občanskou vybaveností z hlediska základního (popř. středního či vysokého) školství, zdravotnictví, obchodu, služeb a veřejné správy. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Obce jsou rozděleny do pěti velikostních kategorií (viz indikátorový list). Bodové hodnoty jsou buňkám zastavěného území přidělovány podle příslušnosti obcí k daným kategoriím. Indikátorový list Bodová hodnota


10

buňka se nachází v obci s počtem obyvatel vyšším než 50 000

8

buňka se nachází v obci s počtem obyvatel 20 000 – 50 000

6


4


0

buňka se nenachází v obci s počtem obyvatel vyšším než 5000



0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


71,6

11,2

17,2


36,4

15,4

48,3

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

1,611

Nový Bor

1,389

Frýdlant

0,683

Semily

0,986

Jablonec nad Nisou

3,526

Tanvald

0,536

Jilemnice

0,342

Turnov

0,983

Liberec

4,025

Železný Brod

1,306

Vyhodnocení bodového hodnocení Obce s více než 5000 obyvateli dominují v sídelní struktuře ORP Liberec a Jablonec n/N, které tvoří jádrové území kraje. Celkově je vyšší míra urbanizace v západní části kraje, východní část se vyznačuje větším podílem menších obcí. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

68

B.10.2.

OBEC S MÉNĚ NEŽ 500 OBYVATELI

Zdroj dat ČSÚ, 2008 Charakteristika indikátoru Podíl obcí podle jejich velikosti (počtu obyvatel) do značné míry charakterizuje sídelní strukturu regionů. Velký podíl malých obcí (do 500 obyvatel) se promítá zejména do nízké základní i komerční vybavenosti rozsáhlých regionů. Velikost obcí determinuje i daňové příjmy obcí vlivem rozpočtového určení daní. Mnohdy se promítá i do jednostranné nabídky pracovních míst, zejména v priméru. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Obce jsou rozděleny do šesti velikostních kategorií (viz indikátorový list). Bodové hodnoty jsou buňkám zastavěného území přidělovány podle příslušnosti obcí k daným kategoriím. Indikátorový list Bodová hodnota


-10

buňka se nachází v obci s počtem obyvatel nižším než 100

-8

buňka se nachází v obci s počtem obyvatel 100-199

-6


-4


-2


0

buňka se nenachází v obci s počtem obyvatel nižším než 500



-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)


12,7

6,4

80,9


2,9

2,4

94,7

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-1,201

Nový Bor

-1,914

Frýdlant

-0,997

Semily

-1,244

Jablonec nad Nisou

-0,546

Tanvald

-0,321

Jilemnice

-1,273

Turnov

-2,107

Liberec

-0,498

Železný Brod

-1,016

Vyhodnocení bodového hodnocení Obce s více než 5000 obyvateli dominují v sídelní struktuře ORP Liberec a Jablonec n/N, které tvoří jádrové území kraje. Celkově je vyšší míra urbanizace v západní části kraje, východní část se vyznačuje větším podílem menších obcí. Dekoncentrovanou sídelní strukturou jsou typické dva ORP – Turnov a Nový Bor. Zatímco na Turnovsku jsou malé obce lokalizovány v atraktivním obytném regionu s nízkou AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

69

nezaměstnaností, na Novoborsku je tomu naopak. Nepříznivý vliv sídelní struktury v kombinaci s jinými nepříznivými sociálně ekonomickými parametry je patrný i na Semilsku, Jilemnicku a Českolipsku.

B.10.3.

MÍRA DOSTUPNOSTI CENTRA OSÍDLENÍ

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011, plánovač tras mapového serveru www.mapy.cz Charakteristika indikátoru Sídelní struktura regionů vytváří přirozené hierarchické systémy, které se dlouhodobě vyvíjejí pod tlakem nejen hospodářských, ale i přírodních nebo administrativních podmínek území. Z hlediska stability osídlení regionů (zejména jejich okrajových částí) je významným faktorem míra dostupnosti jejich center, která svým spádovým regionům poskytují obslužné, výrobní (nabídku pracovních míst) a další funkce. Rozvoj odlehlých sídel mimo centra osídlení je problematičtější a mnohdy jim hrozí i zánik obytných funkcí. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Buňky zastavěného území jsou ohodnoceny podle toho, zda se nacházejí v některém z center osídlení (nadregionálního, regionálního, mikroregionálního a subregionálního významu) nebo v určité vzdálenosti podle časové dostupnosti individuální automobilovou dopravou. Analýza byla provedena nad plánovačem tras mapového serveru www.mapy.cz. Bodové hodnoty jsou pro jednotlivé polohy buňky vyjádřeny v indikátorovém listu. Přehled center osídlení dle významu:  nadregionální – Liberec (celkem 1),  regionální – Česká Lípa, Jablonec n.N., Turnov (celkem 3),  mikroregionální vyššího stupně – Jilemnice, Tanvald, Nový Bor, Semily, Frýdlant (celkem 5),  mikroregionální nižšího stupně - Železný Brod, Rokytnice nad Jizerou, Doksy, Desná, Lomnice nad Popelkou, Cvikov, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Smržovka, Hrádek nad Nisou, Český Dub, Harrachov, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Dubá, Hejnice, Velké Hamry a Nové Město pod Smrkem (celkem 19),  subregionální - Hodkovice nad Mohelkou, Jablonec nad Jizerou, Josefův Důl, Osečná, Raspenava, Rovensko pod Troskami, Rychnov, Vysoké nad Jizerou, Zákupy a Žandov (celkem 10). Indikátorový list Bodová hodnota 10


4

centrum osídlení nadregionálního významu - centrum osídlení regionálního významu - časová dostupnost do 15 min od centra osídlení nadregionálního významu - centrum osídlení mikroregionálního významu vyššího stupně - časová dostupnost do 15 min od centra osídlení regionálního významu - časová dostupnost do 30 min od centra osídlení nadregionálního významu - časová dostupnost do 30 min od města Mladá Boleslav (mimo území LK) centrum osídlení mikroregionálního významu nižšího stupně

2

- centrum subregionálního významu

8

6


70

- časová dostupnost do 10 min od centra osídlení mikroregionálního významu vyššího stupně buňka se nenachází v žádné z těchto kategorii

0



0 až 5 vč.

5 až 10 vč.


18,5

22,2

59,4


6,9

17,8

75,4

Bodová hodnota

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

3,720

Nový Bor

4,046

Frýdlant

3,597

Semily

1,995

Jablonec nad Nisou

6,987

Tanvald

5,341

Jilemnice

1,873

Turnov

4,928

Liberec

7,427

Železný Brod

4,983

Vyhodnocení bodového hodnocení Územní hodnocení dostupnosti center osídlení velmi dobře postihuje výhodnou polohu malých sídel v centrálním území LK. Nízká míra dostupnosti center u obcí v ORP Frýdlant je doplněna polohou u státní hranice, která je i přes její postupné otevírání stále významnou bariérou přirozeného rozvoje regionu. Překvapivé nízké hodnocení ORP Jilemnice a Semily je dáno objektivně existujícími územními bariérami i odlehlostí území, jehož přirozená spádovost se realizuje spíše ve směru do Královéhradeckého kraje. Negativní dopady této odlehlosti jsou především v ORP Jilemnice zmírňovány rekreační atraktivitou území, která díky rozvoji individuální rekreace pomáhá kompenzovat pokles počtu obyvatel v obcích s úbytkem trvalého obyvatelstva.

C.

PILÍŘ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

C.1.

GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE

LK je významnou surovinovou základnou palivoenergetických surovin, a to především rud uranu. Dále jsou v kraji evidována nebo v minulosti byla těžena i ložiska černého a hnědého uhlí, lignitu a bitumenózních břidlic. V současnosti jsou evidována 4 výhradní ložiska uranu (Stráž pod Ralskem, Hamr pod Ralskem, Břevniště pod Ralskem a Osečná-Kotel), prognózní zdroje HeřmánkyÚštěk, Mimoň a Hvězdov byly přehodnoceny a v roce 1988 vyřazeny z evidence schválených prognózních zdrojů. Celorepublikový význam mají ložiska sklářských a slévárenských písků. Využívána jsou zejména ložiska Provodín, Srní 2–Veselí, Srní-Okřešice a Střeleč. Nejvýznamnější ložiska jsou soustředěna jižně od České Lípy v severním okolí Jestřebí. Původně byla těžba soustředěna na ložisku Provodín, nyní se přesunula na ložisko Srní 2. Jako surovinová rezerva zde slouží ložisko Srní - Okřešice, které je největší v ČR se zásobami přes 100 mil. t sklářských a přes 130 mil. t slévárenských písků. Tyto ložiska se těží povrchově jámovými lomy. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

71

Další surovinou, jejíž význam přesahuje rámec kraje, jsou karbonátové suroviny (vápence a dolomity). Ložiska jsou soustředěna ve V polovině kraje. Ačkoliv byly karbonáty na mnoha místech kraje v minulosti těženy, budoucí využití většiny ložisek je problematické z důvodů střetů s ochranou přírody a ochranou podzemních vod. Toto se týká ložisek v Ještědském hřbetu – Machnín-Karlov pod Ještědem, Kryštofovo Údolí, Pilínkov, Křižany, Jítrava a Světlá pod Ještědem. Až do roku 1992 se na území kraje dobývalo kdysi významné ložisko fluoritbarytové suroviny Harrachov. S jeho opětovným využitím se v nejbližší budoucnosti neuvažuje nejen vzhledem k neekonomičnosti, ale i lokalizaci na území KRNAP Menší hydrotermální žilné ložisko fluoritu Křižany bylo hlubinně dobýváno až do roku 1982, kdy byla těžba ukončena pro nízký obsah fluoritu. Fonolity (znělce) jsou v současnosti těženy jen jako stavební kámen, i když některé terciérní vulkanity Českého středohoří jsou vyhodnoceny jako perspektivní netradiční energeticky úsporné suroviny. Čedičový příkrov mezi Semilami a Železným Brodem, kde jsou těžena ložiska stavebního kamene Chuchelna a Smrčí, zahrnuje též ložisko pliocénního olivinického čediče Záhoří - Proseč u Semil, které bylo vyhodnoceno i jako tavný čedič, v současnosti se již využívá pouze pro výrobu drceného kameniva. V minulosti byly na několika místech v kraji získávány polodrahokamy. Známé jsou hlavně různé odrůdy křemene – chalcedony, acháty, jaspisy, křišťály a ametysty z okolí Turnova a Semil. Proslavené je i naleziště safírů a rubínů v náplavech Safírového potoka u Jizerky. Na území kraje jsou dále zastoupena ložiska všech stavebních surovin (písky, štěrkopísky, sklářské a slévárenské písky, stavební a dekorační kámen) a kromě cihlářských surovin jejich těžba plně pokrývá požadavky regionu. Pro vyhodnocení geologie a geomorfologie bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Radonové riziko – záporný vliv na pilíř Ž Přehledový kartogram C.1.1.P – Radonové riziko z geologického podloží Analytický kartogram C.1.1.H – Míra radonového rizika v území  Omezení využití území ložisky nerostných surovin – záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram C.1.2.P – Ložiska nerostných surovin a CHLÚ Analytický kartogram C.1.2.H – Omezení využití území ložisky nerostných surovin  Omezení výstavby v poddolovaném území – záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram C.1.3.P – Poddolovaná území Analytický kartogram C.1.3.H – Omezení výstavby v poddolovaném území

C.1.1.

RADONOVÉ RIZIKO

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011, ČGÚ-Geofond Charakteristika indikátoru Radon vzniká radioaktivní přeměnou uranu U-238. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé v magmatických horninách, jako jsou např. žuly. Hlavním zdrojem radonu je geologické podloží.


72

Radon je všudypřítomný přírodní radioaktivní plyn. Vzniká postupnou přeměnou uranu, který je v různých množstvích přítomen ve všech materiálech zemské kůry. Radon sám se přeměňuje na další radioaktivní prvky (izotopy polonia, olova a vizmutu), ty se při vdechování zachycují v dýchacích cestách a ozařují je. U horníků v uranových dolech, kteří pracovali v prostředí s vysokými koncentracemi radonu, byl zjištěn vyšší výskyt rakoviny plic. Bylo prokázáno, že příčinou toho bylo ozáření dýchacích cest produkty přeměny radonu. Stejná situace je i v domech s vysokou koncentrací radonu, kdy je nutné provést příslušná stavební opatření, která jsou potřebná i pro novou výstavbu v těchto územích. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce je nejprve vypočítána výměra radonového rizika s převažujícím indexem vysokým. Při zasažení 100% dostane buňka -10 bodů. V každé buňce je dále vypočítána výměra radonového rizika s převažujícím indexem středním. Při zasažení 100 % dostane buňka -5 bodů. Nakonec je v každé buňce vypočítána výměra radonového rizika s převažujícím indexem přechodným. Při 100 % zasažení dostane buňka -2,5 bodů. Ve všech třech případech dostane buňka při nulovém zasažení 0 bodů. Výpočetní rovnice jsou stanoveny dle uvedených parametrů. Indikátorový list Radonové riziko – převažující radonový index vysoký Bodová hodnota -10 až -1 0

Hodnota indikátoru 100% až 10% zasažení buňky (každých 10 % zasažení = - 1 bod) buňka nezasažena

y = 0,615858 x (y = body, x = výměra radonového rizika v buňce) Radonové riziko – převažující radonový index střední Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

-5

100% zasažení buňky

-4


-3


-2


-1


0

buňka nezasažena

y = 0,307929 x (y = body, x = výměra radonového rizika v buňce) Radonové riziko – převažující radonový index přechodný Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

-2,5


-1


0

buňka nezasažena

y = 0,153965 x (y = body, x = výměra radonového rizika v buňce). Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %

Ukazatel Bodová hodnota AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno) 73

Všechny buňky

14,6

79,2

6,3


15,2

82,7

2,1


29,7

68,9

1,4

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-1,124

Nový Bor

-1,286

Frýdlant

-4,552

Semily

-4,285

Jablonec nad Nisou

-8,179

Tanvald

-8,038

Jilemnice

-4,591

Turnov

-1,779

Liberec

-3,631

Železný Brod

-4,335

Vyhodnocení bodového hodnocení Vyšší míra radonového rizika se vyskytuje ve východní a severní části kraje, především v ORP Jablonec nad Nisou a Tanvald. Na Českolipsku, byť se zde vyskytují velké zásoby uranu, není míra radonového rizika nijak výjimečná. Radonové riziko odpovídá geologickému podloží a největší je tedy v oblasti Jizerských hor s žulovým podložím.

C.1.2.

OMEZENÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ LOŽISKY NEROSTNÝCH SUROVIN

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011, ČGÚ-Geofond Charakteristika indikátoru Území nad ložisky nerostných surovin je vždy do jisté míry omezeno ve svém dalším urbanistickém rozvoji, neboť není nikdy jisté, zda ekonomická situace a potřeba určitých surovin nepovede k jejich těžbě. Omezení byla uvažována pro ložiska bilancovaná (výhradní), evidovaná (nevýhradní), nebilancovaná, pro schválené prognózy a pro všechna chráněná ložisková území. Rozvoj těžby může mít pozitivní dopad z hlediska ekonomiky kraje a zvýšení počtu pracovních příležitostí, bude však mít negativní dopad na životní prostředí i krajinu. Vytěžená ložiska lze za příznivých podmínek rekultivovat a následně plně využívat např. změnit ve vodní plochy a využít pro rozvoj rekreace. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Výpočet se skládá z několika dílčích kroků. Nejprve se vypočítá bodová hodnota pro jednotlivé druhy ložisek nerostných surovin a chráněná ložisková území. Bodové hodnoty určené za jednotlivá ložiska nerostných surovin se sečtou a porovnají s bodovým hodnocením za chráněná ložisková území. Tyto dvě hodnoty se porovnají a výsledkem je vyšší hodnota. Indikátorový list Ložiska nerostných surovin bilancovaná (výhradní) Bodová hodnota 0 -1 až -10

Hodnota indikátoru buňka nezasažena 10% až 100% zasažení buňky

y = 0,615858 x (y = body, x = výměra bilancovaného ložiska nerostných surovin v buňce) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

74

Ložiska nerostných surovin evidovaná (nevýhradní) Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

0

buňka nezasažena

-1


-2


-3


-4


-5


y = 0,307929 x (y = body, x = výměra evidovaného ložiska nerostných surovin v buňce) Chráněná ložisková území Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

0

buňka nezasažena

-1


-2


-3


-4


-5


y = 0,307929 x (y = body, x = výměra chráněného ložiskového území v buňce) Ložiska nerostných surovin nebilancovaná (výhradní i nevýhradní) Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

0

buňka nezasažena

-1


-2


y = 0,123172 x (y = body, x = výměra nebilancovaného ložiska nerostných surovin v buňce) Ložiska nerostných surovin schválené prognózy Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

0

buňka nezasažena

-1


y = 0,061586 x (y = body, x = výměra nebilancovaného ložiska nerostných surovin v buňce) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)

Všechny buňky

2,9

7,2

89,9


1,8

6,4

91,8


0,9

4,1

95


75

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-0,637

Nový Bor

-0,034

Frýdlant

-0,199

Semily

-0,524

Jablonec nad Nisou

-0,005

Tanvald

-0,044

Jilemnice

-0,113

Turnov

-0,052

Liberec

-0,563

Železný Brod

-0,113

Vyhodnocení bodového hodnocení Největší míru omezení rozvoje území najdeme v oblasti uranových ložisek u obcí Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře a v oblasti černouhelného ložiska Syřenov. Po přepočtení do gridového bodového hodnocení byla největší omezení identifikována v ORP Česká Lípa, Semily a Liberec. Naopak nejmenší omezení nerostným bohatstvím bylo vypočítáno v ORP Jablonec n/N.

C.1.3.

OMEZENÍ VÝSTAVBY V PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011, ČGÚ-Geofond Charakteristika indikátoru Projevy poddolování v řešeném území jsou následkem historické hlubinné těžby rud a radioaktivních surovin. Vymezená poddolovaná území zahrnují oblasti se známými i méně známými systémy důlních děl a zabírají tak širší prostor než byla vlastní dobývka, popřípadě prospektorská práce. Poddolovaná území do jisté míry omezují výstavbu na povrchu, popř. vyžadují náročnější technická řešení. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce je vypočítána výměra poddolovaného území. Při zasažení 100% dostane buňka -10 bodů. Při zasažení 0% dostane buňka 0 bodů. Výpočetní funkce odpovídá těmto parametrům. Indikátorový list Bodová hodnota 0 -1 až -10


y = 0,615858 x (y = body, x = výměra poddolovaného území v buňce) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)

Všechny buňky

1,3

1,5

97,2


1,6

1,8

96,6


0,8

1

98,2

ORP Česká Lípa AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

Body – průměr -0,042

ORP Nový Bor

Body – průměr -0,013 76

Frýdlant

-0,392

Semily

-0,221

Jablonec nad Nisou

-0,002

Tanvald

-0,074

Jilemnice

-0,400

Turnov

-0,013

Liberec

-0,119

Železný Brod

-0,113

Vyhodnocení bodového hodnocení Celkově se na území kraje nachází relativně malé množství poddolovaných území. Obecně lze říci, že o něco horší situaci najdeme ve východní polovině kraje. Největší plochy poddolovaných území se nacházejí v obcích Višňová, Nové Město pod Smrkem a Rokytnice nad Jizerou. V západní části se pak jedná především o Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře. Z hlediska průměrného bodového ohodnocení dopadla nejlépe ORP Jablonec n/N a Nový Bor. Naopak největší omezení se nalézají v ORP Jilemnice a Frýdlant.

C.2.

HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

Pro vyhodnocení hydrologie a klimatologie bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Omezení využití záplavových území – záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram C.2.1.P – Záplavová území Q100 Analytický kartogram C.2.1.H – Omezení využití záplavových území

C.2.1.

OMEZENÍ VYUŽITÍ ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2009 Charakteristika indikátoru Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Záplavové území je povinen stanovit příslušný vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani realizovat stavby s výjimkou vodních děl a nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V aktivní zóně je dále zakázáno těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky a zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Existence záplavového území tak výrazně omezuje využitelnost okolí vodních toků z hlediska investičního rozvoje. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce je vypočítána výměra záplavového území. Při zasažení 100% dostane buňka -10 bodů, při nulovém zasažení 0 bodů. Výpočetní rovnice vychází z těchto parametrů. Indikátorový list Bodová hodnota 0 -1 až -10


y = 0,615858 x (y = body, x = výměra záplavového území v buňce) Výsledky bodového hodnocení AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

77

Míra ovlivnění v %


-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)

Všechny buňky

1,3

8,9

89,9


2,5

22

75,5


2,8

33,2

64

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-0,301

Nový Bor

-0,122

Frýdlant

-0,240

Semily

-0,081

Jablonec nad Nisou

-0,199

Tanvald

-0,090

Jilemnice

-0,083

Turnov

-0,463

Liberec

-0,200

Železný Brod

-0,180

Vyhodnocení bodového hodnocení Na většině významných toků v LK jsou stanovena záplavová území. Vzhledem k charakteru vodních toků v kraji i geomorfologickým podmínkám je rozsah zasažení území poměrně nízký, z hlediska zastavěného území se týká cca 7 % obyvatel. Nejvíce zasažené oblasti jsou především Turnovsko (Jizera), Českolipsko (Ploučnice) a Liberecko (Lužická Nisa). Z hlediska hodnocení ORP jsou relativně největší plošná omezení v ORP Turnov. Nejmenší omezení záplavovými územími nalezneme v ORP Jilemnice a Semily.

C.3.

PŮDNÍ FOND

Jako základní ukazatel pro půdní fond byl zvolen koeficient ekologické stability Kvalita životního prostředí se zvyšuje se zastoupením lesů, trvalých travních porostů a vodních ploch v krajině a klesá v závislosti se zastoupením orné půdy a zpevněných zastavěných ploch. Pro vyhodnocení půdního fondu bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Koeficient ekologické stability území – kladný i záporný vliv na pilíř Ž Přehledový kartogram C.3.1.P – Využití území Analytický kartogram C.3.1.H – Koeficient ekologické stability území

C.3.1.

KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY ÚZEMÍ

Zdroj dat Digitální model území 1:25 000, 2006 Charakteristika indikátoru Koeficient ekologické stability (KES) se jeví být vhodným ukazatelem kvality obytného prostředí, které je v tomto rozboru chápáno především jako prostředí uvnitř sídel a v jejich relativně blízkém okolí. Aby výsledky výpočtu KES co nejobjektivněji vyjadřovaly kvalitu prostředí, je nutné zvolit dva základní parametry: metodiku výpočtu a územní jednotku, za kterou bude KES vypočten. Volba územní jednotky, za kterou je KES počítán, má zásadní vliv na výsledky výpočtu. Většinou bývá KES počítán za území vymezené administrativními hranicemi, např. obcí. Takový výpočet však určí kvalitu obytného prostředí často nepřesně, protože výměra AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

78

obcí je velmi rozdílná a do výpočtu mohou být zařazeny např. plochy lesů na vzdálených hřebenech hor, přičemž zastavěné území obce je obklopené ornou půdou a obytné prostředí je tudíž podstatně horší, než ukazuje výpočet KES. Taky není zohledněno sousedství obcí, kdy dochází k přenosu kvality i přes hranice obcí. RURÚ podle postupu, navrženého Institutem regionálních informací, pracuje s promítnutím všech údajů o území do šestiúhelníkové sítě, která se skládá z buněk o průměru 500 m, čemuž odpovídá výměra buňky 16,2375 ha). Vzhledem k tomu se i KES počítá pro území takto vymezených buněk, přičemž jejich velikost byla navržena právě s ohledem na potřebu výpočtu KES. Pro výpočet jsou k dispozici různé metodiky, které vedou k podobným výsledkům, neboť vždy dochází k výpočtu poměru mezi plochami stabilními a nestabilními. Z hlediska dosažení co největší objektivity je nutné se zaměřit na zařazení daného pokryvu území (kultury) mezi stabilní či nestabilní plochy, případně jejich jemnější diferenciace a volbu podkladu pro vymezení ploch s různým pokryvem území. Pro RURÚ na úrovni kraje s použitím šestiúhelníkových buněk se jeví jako nejvhodnější podklad digitální model terénu DMÚ25. Na rozdíl od digitálního modelu ZABAGED obsahuje vymezení zastavěného území (uličních bloků). Orná půda je pak dopočtena jako zbytek území po odečtení ostatních vymezených kultur včetně zastavěného území. Pro výpočet KES byly zvažovány dvě metodiky. V první řadě je to postup, uvedený v metodickém návodu ÚÚR č. 1B (KES = lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + vodní plochy a toky / zastavěná plocha + orná půda + chmelnice). Při aplikaci v praxi se ukazuje, že tento postup se hodí spíš pro statistické vyhodnocení podle údajů z katastru nemovitostí. Stejná míra nestabilnosti pro zastavěnou plochu i pro ornou půdu navíc příliš podhodnocuje zemědělskou krajinu, i když se dá předpokládat, že situace na plochách orné půdy není dlouhodobě tak špatná, jako na plochách zpevněných. Vzhledem k tomu, že bilance kultur není pro jednotlivé buňky k dispozici a že je nutné počítat s méně homogenním vyjádřením pokryvu území, ukázala se jako výhodnější metodika J. Löwa (Löw Jiří a spol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, 1995), která dává jednotlivým kategoriím ploch různou váhu: KES = 1,5 A + B + 0,5 C / 0,2 D + 0,8 E kde (obecně platí):  A = procento plochy o 5. stupni kvality (nejlepší, nejvíce stabilní) – polopřirozené a přirozené lesní porosty, přirozené louky, mokřady a vodní toky  B = procento plochy o 4. stupni kvality – polopřirozené lesní porosty, umělé vodní plochy (rybníky, nádrže)  C = procento plochy o 3. stupni kvality – jehličnaté monokultury, zemědělské oblasti (mozaika polí, luk a trvalých kultur, méně intenzivní)  D = procento plochy o 2. stupni kvality – ovocné sady a zahrady, louky a pastviny  E = procento plochy o 1. stupni kvality (nejhorší, nejméně stabilní) – urbanizované plochy, zemědělské oblasti (intenzivní, rozsáhlé hony).     

Výsledné hodnoty KES lze z hlediska krajiny charakterizovat takto: KES < 0,10 – devastovaná krajina 0,11 < KES < 0,99 – narušená krajina schopná autoregulace KES = 1,00 – vyvážená krajina 1,10 < KES < 10,00 – krajina s převažující přírodní složkou KES = 10,1 – krajina přírodní nebo přírodě blízká

Uvedené vyjádření jednotlivých skupin je však v praxi poněkud komplikované. Těžko se na úrovni celého kraje při použití DMÚ25 rozlišují např. polopřirozené a přirozené AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

79

lesní porosty od jehličnatých monokultur nebo mozaika polí, luk a trvalých kultur od čistě orné půdy. Po zkušenostech z aplikace této metody byla nakonec upravena struktura skupin, ke kterým byly přiřazeny druhy pokryvu z DMÚ25. Skupina

Kategorie pokryvu území

Vrstvy a podvrstvy DMÚ25

A

lesy, vodní plochy

lesy, vodní plochy

B

trvalé kultury

sad, křovina, rákos

C

louky, pastviny

louky, pastviny

D

orná půda

chmelnice a zbývající plocha polygonu po odečtení všech zjištěných vrstev

E

zastavěné území, ostatní

zastavěné území, letiště

Výše uvedené členění skupin a kategorií pokryvu přináší patrně nejobjektivnější pohled na kvalitu obytného prostředí sídel, odvozenou primárně od KES. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce byl vypočítán KES dle výše uvedených parametrů. Když se KES rovná nebo je vetší než 10 (přírodě blízká krajina), dostane buňka 10 bodů. Když je KES roven 1 (vyvážená krajina), dostane buňka 0 bodů. Nejméně bodů (-10 bodů) dostane buňka, když je KES 0,1 nebo menší. Obě výpočetní rovnice odpovídají uvedeným parametrům. Indikátorový list Bodová hodnota 10 9 až 1 0 -1 až -9 -10

Hodnota indikátoru KES>=10 funkce y = 1,111x -1,111 (když KES>1) KES=1 funkce y = 11,11x - 11,11 (když KES<1) KES<0,1

x = hodnota koeficientu ekologické stability (KES), y = bodová hodnota Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.

Všechny buňky

24,5

5,6

0

20,5

49,4


48,5

10,3

0

28,8

12,4


68,7

9,1

0

17,9

4,3

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

3,156

Nový Bor

4,160

Frýdlant

2,711

Semily

0,361

Jablonec nad Nisou

5,033

Tanvald

7,353

Jilemnice

2,542

Turnov

-0,365


80

Liberec

1,836

Železný Brod

3,272

Vyhodnocení bodového hodnocení Hodnota KES je na území LK velmi rozdílná. Vysokou úroveň najdeme především v lesnatých oblastech Jizerských hor, Krkonoš a Lužických hor. Vysokou hodnotu má rovněž území bývalého vojenského újezdu Ralsko. Údolí řek, především Lužické Nisy a dalších, s plochami zemědělské půdy a přilehlých sídel vykazuje poměrně nízkou úroveň KES. Nejvíc přírodě blízkou krajinu má ORP Tanvald, následovaná ORP Jablonec n/N. Poměrně vysoký KES má i ORP Nový Bor. Nejnižší hodnota KES byla vypočtena u ORP Turnov a Semily s převažující zemědělskou krajinou nebo ORP Liberec s velkým podílem zástavby.

C.4.

ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Příznivé životní prostředí najdeme především v oblastech, ve kterých převažují lesní plochy, nacházející se ve velkoplošných chráněných územích a jejich blízkém okolí. Zhoršené životní prostředí je především v oblastech s nízkým koeficientem ekologické stability, ke kterému se přidává špatná kvalita ovzduší a emise, včetně hlukové zátěže z dopravy. Obecně je nejhorší kvalita životního prostředí v zastavěném území sídel, především v inverzních neprovětrávaných polohách podél zatížených komunikací. Pro vyhodnocení zatížení (znečištění) životního prostředí bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí – záporný vliv na pilíř Ž Přehledový kartogram C.4.1.P – Významné stacionární zdroje emisí Analytický kartogram C.4.1.H – Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí  Území v dosahu liniových zdrojů emisí – záporný vliv na pilíř Ž Přehledový kartogram C.4.2.P – Liniové zdroje emisí Analytický kartogram C.4.2.H – Území v dosahu liniových zdrojů emisí  Území se zhoršenou kvalitou ovzduší – záporný vliv na pilíř Ž Přehledový kartogram C.4.3.P – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Analytický kartogram C.4.3.H – Území se zhoršenou kvalitou ovzduší  Ohrožení starými ekologickými zátěžemi – záporný vliv na pilíř Ž Přehledový kartogram C.4.6.P – Využití území Analytický kartogram C.4.6.H – Ohrožení starými ekologickými zátěžemi

C.4.1.

ÚZEMÍ V DOSAHU VÝZNAMNÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ EMISÍ

Zdroj dat Agentura CENIA, provozovny ohlašovatelů do IRZ podle OKEC za rok 2007 Charakteristika indikátoru Do hodnocení v RURÚ nevstupují méně významné lokální zdroje znečištění a není šetřen ani vliv lokálních topenišť spalujících tuhá paliva, byť se rozsah jejich míry znečištění stále zvyšuje v závislosti na růstu cen zemního plynu. Nelze také podchytit budoucí kladný dopad alternativních zdrojů energie, které budou snižovat závislost území na spalování fosilních paliv. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

81

Pomocí GIS analýzy byly vybrány buňky, ve kterých se nacházely významné zdroje emisí a buňky, které s těmito zdroji přímo sousedily. Body byly přiděleny podle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

-10

zdroj se nachází v buňce, buňky v přímém sousedství buňky se zdrojem

-5

buňky v přímém sousedství buňky s -10 body

0

buňka nezasažena

Výsledky bodového hodnocení Ukazatel


Bodová hodnota

-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)

Všechny buňky

1,5

2,2

96,3


4,8

5,3

89,9


11,4

12,3

76,3

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-0,146

ORP

Body – průměr

Nový Bor

-0,193

0

Semily

-0,257

Jablonec nad Nisou

-0,805

Tanvald

-0,300

Jilemnice

-0,076

Turnov

-0,545

Liberec

-0,410

Železný Brod

-0,562

Frýdlant

Vyhodnocení bodového hodnocení Významné stacionární zdroje znečištění zasahují cca desetinu zastavěného území kraje, jejich vliv na obyvatelstvo je však vyšší, neboť jsou situovány u větších center osídlení. Nejhorší situace je v průmyslových regionech Jablonecka, Železnobrodska a Tanvaldska. Vzhledem k většímu plošnému rozsahu ORP Liberec se průměrná situace jeví relativně lepší. V samotném městě Liberci a v jeho blízkém okolí se však projevuje vyšší hustota stacionárních zdrojů znečištění.

C.4.2.

ÚZEMÍ V DOSAHU LINIOVÝCH ZDROJŮ EMISÍ

Zdroj dat ÚAP LK, PRURÚ 2011 z dat ŘSD Charakteristika indikátoru Hlavním původcem znečištění je automobilová doprava, která se projevuje negativně po celé délce silnic ve volném i zastavěném území. Jedná se o emise škodlivin ze spalování pohonných hmot, prach a hluk. Úroveň a dosah znečištění jsou závislé na intenzitě dopravy a podle toho je nastaven i indikátorový list. Největší rozsah znečištění se vyskytuje v okolí dálnic, rychlostních silnic a čtyřpruhových komunikací. Menší míra znečištění se předpokládá u silnic I. třídy. U těchto AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

82

silnic je hlavním problémem jejich průchod zastavěným územím, který je v cílovém stavu řešen návrhem obchvatů. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Pomocí GIS analýzy byly vybrány buňky, přes které procházely rychlostní silnice nebo silnice I. třídy. Body byly přiděleny podle indikátorového listu. Indikátorový list Bodová hodnota -10

Hodnota indikátoru rychlostní silnice prochází buňkou buňka v přímém sousedství rychlostní silnice,

-5

buňkou prochází silnice I. třídy

0

buňka nezasažena



-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)

Všechny buňky

0,7

5,3

94


1,6

11,8

86,6


3,4

20,9

75,7

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-0,160

Nový Bor

-0,401

Frýdlant

-0,147

Semily

-0,004

Jablonec nad Nisou

-0,420

Tanvald

-0,360

Jilemnice

-0,274

Turnov

-0,643

Liberec

-0,643

Železný Brod

-0,452

Vyhodnocení bodového hodnocení Negativní vlivy automobilové dopravy týkající se životního prostředí najdeme na především v lokalitách podél intenzivně zatížených rychlostních silnic R10 a R35 (ORP Turnov a Liberec) a v lokalitách kolem silnic I. třídy. Nejlepší situace je v dopravně nejméně zatížených regionech – Semilsko, Frýdlantsko a Českolipsko. Tato příznivá situace pro životní prostředí se však projevuje v dopravní odloučenosti a perifernosti s negativními dopady na hospodářský rozvoj a sociální soudržnost společenství obyvatel.

C.4.3.

ÚZEMÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ

Zdroj dat ČHMÚ, čtverce OZKO, 2007 Charakteristika indikátoru Vzhledem k tomu, že ani stacionární ani liniové zdroje znečištění nejsou schopny vyjádřit celkovou situaci ve znečištění, která je dána množstvím vypouštěných emisí z různých zdrojů, rozsahem automobilové dopravy, vlivem geomorfologie terénu i rozsahem ploch zemědělské půdy a lesů, je nutné zohlednit i celkový indikátor. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

83

Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce je vypočítána výměra území se zhoršenou kvalitou ovzduší (území s překročením cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí bez přízemního ozónu v roce 2007). Při zasažení 100% dostane buňka -10 bodů. Při nulovém zasažení 0 bodů. Výpočetní funkce odpovídá těmto parametrům. Indikátorový list Bodová hodnota -10 až -1 0

Hodnota indikátoru 100% až 10% zasažení buňky buňka nezasažena

y = 0,615858 x (y = body, x = výměra území se zhoršenou kvalitou ovzduší v buňce) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)

Všechny buňky

2,7

1,3

96


8,8

3,2

88


28,9

7,1

64

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-0,253

ORP

Body – průměr

Nový Bor

-0,395

0

Semily

-0,347

Jablonec nad Nisou

-0,349

Tanvald

-0,791

Jilemnice

-0,108

Turnov

-0,323

Liberec

-0,259

Železný Brod

-0,136

Frýdlant

Vyhodnocení bodového hodnocení Zhoršená kvalita ovzduší se projevuje především ve větších městech s výraznějším zastoupením průmyslové výroby a dopravy. Celkově je však situace v kraji příznivá a z novějších dat ČHMÚ (2008, 2009, 2010) vyplývá, že se zlepšuje. Na toto reaguje i MŽP, které ve Věstníku MŽPO označuje za oblasti znečištěné kvality ovzduší jen minimum správních obvodů Stavebních úřadů. Z hlediska bodového vyhodnocení stavu za rok 2007, který byl předmětem hodnocení se ukázala jako nejhorší ORP Tanvald, která měla dříve problém s překračováním imisních limitů pro těžké kovy vlivem specifických průmyslových provozů. Naopak jako nejlepší byla vyhodnocena ORP Frýdlant, Jilemnice a Železný Brod.

C.4.4.

OHROŽENÍ STARÝMI EKOLOGICKÝMI ZÁTĚŽEMI

Zdroj dat MŽP – Registr SEZ 2009 + ÚAP LK PRURÚ 2011 (uran) Charakteristika indikátoru Staré ekologické zátěže (dále jen SEZ) jsou kontaminovaná místa vzniklá v minulosti, kdy nebyla ochrana životního prostředí a nakládání s nebezpečnými látkami při AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

84

průmyslové a jiné výrobě legislativně ošetřena a nebyla prioritou společnosti. Systematické odstraňování těchto zátěží začalo v 90. letech minulého století a je značně finančně náročné. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách Buňka, kde se nachází SEZ vyznačená bodem byla ohodnocena -10 body. Buňky v přímém sousedství této buňky dostaly také -10 bodů. Další buňky v přímém sousedství dostaly -5 bodů. SEZ vyznačené plošně se hodnotí tak, že v zasažené buňce je vypočítána výměra staré ekologické zátěže. Při zasažení 100% dostane buňka -10 bodů. Při nulovém zasažení dostane buňka 0 bodů. Výpočetní funkce odpovídá těmto parametrům. Indikátorový list Bodová hodnota -10 až -1 0


y = 0,615858 x (y = body, x = výměra území se zhoršenou kvalitou ovzduší v buňce) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


-10 vč. až -5

-5 vč. až 0

0 (neovlivněno)

Všechny buňky

1,7

1,6

96,7


2,2

2,8

95


3,4

4,1

92,5

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

-0,515

Nový Bor

-0,104

Frýdlant

-0,060

Semily

-0,444

Jablonec nad Nisou

-0,295

Tanvald

0

Jilemnice

-0,082

Turnov

-0,171

Liberec

-0,074

Železný Brod

0

Vyhodnocení bodového hodnocení Nejvýznamnější ekologickou zátěž tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a oblast bývalé těžby a úpravy uranu v okolí Stráže pod Ralskem, kde se jedná zejména o znečištění horninového podloží po chemické těžbě. Kromě toho se SEZ nacházejí v areálech řady průmyslových podniků, především v Liberci a Jablonci n/N. Řada skládek průmyslového i komunálního odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů.

C.5.


Ochrana přírodních hodnot je důležitou součástí fungování naší společnosti a její význam neustále roste. Díky dlouhodobé ochraně došlo v přírodních územích k vytvoření vysoce hodnotných enkláv, které na jedné straně zvyšují kvalitu celkového prostředí, na druhé straně však znamenají pro obyvatele i investory v těchto oblastech různá omezení, která snižují možnosti využití území a tím negativně působí na jeho ekonomický potenciál. Pro vyhodnocení ochrany přírody a krajiny bylo využito následujících indikátorů a jejich zobrazení v následujících kartogramech:  Území uvnitř národního parku – kladný vliv, záporný vliv na hospodářský rozvoj AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

85

Přehledový kartogram C.5.1.P – Národní parky Analytický kartogram C.5.1.H – Území uvnitř národního parku  Území uvnitř chráněné krajinné oblasti – kladný vliv na pilíř Ž, záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram C.5.2.P – Chráněné krajinné oblasti Analytický kartogram C.5.2.H – Území uvnitř chráněné krajinné oblasti  Území uvnitř přírodního parku – kladný vliv na pilíř Ž, záporný vliv na pilíř H Přehledový kartogram C.5.3.P – Přírodní parky Analytický kartogram C.5.3.H – Území uvnitř přírodního parku  Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 – kladný vliv na pilíř Ž, na pilíř H Přehledový kartogram C.5.4.P – Evropsky významné lokality NATURA 2000 Analytický kartogram C.5.4.H – Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000  Území uvnitř nadregionálního a regionálního biocentra ÚSES – kladný vliv na pilíř Ž, na pilíř H Přehledový kartogram C.5.5.P – Nadregionální a regionální biocentra Analytický kartogram C.5.5.H – Území uvnitř nadregionálního a regionálního biocentra

C.5.1.

ÚZEMÍ UVNITŘ NÁRODNÍHO PARKU

Zdroj dat ÚAP LK PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Národní park je rozsáhlé území, jedinečné v národním nebo mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy. Rostliny, živočichové a také neživé složky v tomto území mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Hodnocení území uvnitř národního parku bylo provedeno strukturovaně podle zón ochrany, kdy I. zóna znamená největší kvalitu přírodního prostředí, ale také nejvyšší omezení možností změn ve využití území. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce byla vypočítána výměra I. zóny národního parku. Při zasažení 100% buňky dostala buňka 10 bodů. V každé buňce byla dále vypočítána výměra II. zóny národního parku. Při zasažení 100% dostala buňka 9 bodů. Nakonec byla v každé buňce vypočítána výměra III. zóny národního parku. Při zasažení 100% dostala buňka 8 bodů. Při nulovém zasažení u všech variant dostane buňka 0 bodů. Výpočetní funkce vycházejí z uvedených parametrů. Kladné hodnoty tohoto indikátoru se používají pro hodnocení životního prostředí, pro hodnocení dopadu na hospodářský rozvoj se používají stejné hodnoty záporné. V kartogramu C.5.1.H jsou zobrazeny pouze hodnoty kladné. Indikátorový list Území uvnitř I. zóny národního parku Bodová hodnota 10 až 1 0


y = 0,615858 x (y = body, x = výměra I. zóny národního parku v buňce) Území uvnitř II. zóny národního parku AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

86

Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

9


8

88,9% zasažení buňky

7


6


5


4


3

33.3% zasažení buňky

2

22.2% zasažení buňky

1


0

buňka nezasažena

y = 0,554273 x (y = body, x = výměra II. zóny národního parku v buňce) Území uvnitř III. zóny národního parku Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

8


7


6


5


4


3


2


1


0

buňka nezasažena

y = 0,473261 x (y = body, x = výměra III. zóny národního parku v buňce) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.

Všechny buňky

95,7

0,7

3,6


98,2

1

0,8


99,4

0,4

0,2

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

0

Nový Bor

Frýdlant

0

Semily

0,001

Jablonec nad Nisou

0

Tanvald

1,070

2,695

Turnov

0

Jilemnice AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

0

87

Liberec

0

Železný Brod

0

Vyhodnocení bodového hodnocení Na území kraje se nalézá Krkonošský národní park (KRNAP), který zasahuje i do sousedního Královéhradeckého kraje. Nejvíc se jeho vliv projevuje v ORP Jilemnice a Tanvald a to jak v kladném smyslu z hlediska kvality životního prostředí, tak i v záporném z hlediska omezení investičního rozvoje na jeho území.

C.5.2.

ÚZEMÍ UVNITŘ CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI

Zdroj dat ÚAP LK PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Chráněná krajinná oblast (dále jen CHKO) je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým georeliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány, popřípadě znovu vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných území. CHKO se vyhlašují vládním nařízením. Hodnocení území uvnitř CHKO bylo provedeno strukturovaně podle zón ochrany, kdy I. zóna znamená největší kvalitu přírodního prostředí, ale také nejvyšší omezení možností změn ve využití území. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce je vypočítána výměra I. zóny CHKO. Při zasažení 100% buňky dostane buňka 10 bodů. V každé buňce je dále vypočítána výměra II. zóny CHKO. Při 100% zasažení dostane buňka 9 bodů. V každé buňce je nakonec vypočítána výměra III. zóny, resp. IV. zóny CHKO. Při 100% zasažení dostane buňka 8, resp. 7 bodů. Při nulovém zasažení u všech variant dostane buňka 0 bodů. Výpočetní funkce vycházejí z uvedených parametrů. Kladné hodnoty tohoto indikátoru se používají pro hodnocení životního prostředí, pro hodnocení dopadu na hospodářský rozvoj se používají stejné hodnoty záporné. V kartogramu C.5.2.H jsou zobrazeny pouze hodnoty kladné. Indikátorový list Území uvnitř I. zóny CHKO Bodová hodnota 10 až 1 0


y = 0,615858 x (y = body, x = výměra I. zóny CHKO v buňce) Území uvnitř II. zóny CHKO Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

9


8


7



88

6


5


4


3


2


1


0

buňka nezasažena

y = 0,554273 x (y = body, x = výměra II. zóny CHKO v buňce). Území uvnitř III. zóny CHKO Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

8


7


6


5


4


3


2


1


0

buňka nezasažena

y = 0,492687 x (y = body, x = výměra III. zóny CHKO v buňce) Území uvnitř IV. zóny CHKO Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

7


6


5


4


3


2


1


0

buňka nezasažena

y = 0,431101 x (y = body, x = výměra IV. zóny CHKO v buňce) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.

Všechny buňky

71

2,6

26,4

74,5

5,4

20,1

Buňky se zastavěným územím AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

89


ORP

82,5

Body – průměr

5,9

ORP

11,6

Body – průměr

Česká Lípa

1,971

Nový Bor

5,415

Frýdlant

3,043

Semily

0,068

Jablonec nad Nisou

4,452

Tanvald

4,744

Jilemnice

0,003

Turnov

2,706

Liberec

1,570

Železný Brod

0,806

Vyhodnocení bodového hodnocení Na území LK leží či do něj zasahuje pět CHKO: České středohoří, Český ráj, Jizerské hory, Kokořínsko a Lužické hory. Nejvíc se jejich vliv projevuje v ORP Nový Bor, Tanvald a Jablonec n/N. V těchto ORP společně s Jilemnicí lze předpokládat nejvyšší míru omezení investičního rozvoje, nicméně je zde nejkvalitnější životní prostředí a tudíž i nejlepší předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. V ORP Jilemnice je sice nejmenší ovlivnění CHKO, ale největší ovlivnění Krkonošským národním parkem. Nejmenší ovlivnění území CHKO v kladném i záporném smyslu najdeme v ORP Semily a Železný Brod.

C.5.3.

ÚZEMÍ UVNITŘ PŘÍRODNÍHO PARKU

Zdroj dat ÚAP LK PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo ke zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Přírodní parky nemají takový význam z hlediska kvality přírodního prostředí ani ekonomického ovlivnění jako CHKO nebo národní park. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce je vypočítána výměra přírodního parku. Při zasažení 100% dostane buňka 5 bodů. Při nulovém zasažení dostane buňka 0 bodů. Výpočetní funkce odpovídá uvedeným parametrům. Kladné hodnoty tohoto indikátoru se používají pro hodnocení životního prostředí, pro hodnocení dopadu na hospodářský rozvoj se používají stejné hodnoty záporné. V kartogramu C.5.3.H jsou zobrazeny pouze hodnoty kladné. Indikátorový list Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

5


4


3


2


1


0

buňka nezasažena

y = 0,307929 x (y = body, x = výměra přírodního parku v buňce) Výsledky bodového hodnocení AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

90



0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

Všechny buňky

95

5


95

5


96,9

3,1

ORP

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

0

Body – průměr

Nový Bor

0

Frýdlant

0,251

Semily

0

Jablonec nad Nisou

0,017

Tanvald

0

0

Turnov

0,146

Železný Brod

0,852

Jilemnice Liberec

0,809

Vyhodnocení bodového hodnocení V současné době se na území LK nacházejí 3 přírodní parky: Ještěd, Maloskalsko a Peklo. Jejich vliv se projevuje nejvíce v ORP Liberec a Železný Brod.

C.5.4.

ÚZEMÍ UVNITŘ EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NATURA 2000

Zdroj dat ÚAP LK PRURÚ 2011 Charakteristika indikátoru Evropsky významná lokalita je druh chráněného území soustavy Natura 2000, které je vyhlášeno k ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin podle směrnice Evropské komise o stanovištích (92/43/EHS) ze dne 21. května 1992. Vzhledem k důrazu na ochranu znamenají evropsky významné lokality značné omezení možností změn využití území, nicméně díky této vysoké míře ochrany slibují do budoucna růst kvality přírodního prostředí na svém území. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce je vypočítána výměra evropsky významné lokality NATURA 2000. Při zasažení 100% dostane buňka 10 bodů. Při nulovém zasažení dostane buňka 0 bodů. Výpočetní funkce odpovídá uvedeným parametrům. Kladné hodnoty tohoto indikátoru se používají pro hodnocení životního prostředí, pro hodnocení dopadu na hospodářský rozvoj se používají stejné hodnoty záporné. V kartogramu C.5.4.H jsou zobrazeny pouze hodnoty kladné. Indikátorový list Bodová hodnota 10 až 1 0


y = 0,615858 x (y = body, x = výměra evropsky významné lokality NATURA 2000 v buňce) Výsledky bodového hodnocení Ukazatel AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

Míra ovlivnění v % 91

Bodová hodnota

0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.

Všechny buňky

80,5

6,4

13,1


84,4

9,2

6,4


89,5

7,4

3,1

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

1,693

Nový Bor

0,397

Frýdlant

0,949

Semily

0,381

Jablonec nad Nisou

0,021

Tanvald

2,320

Jilemnice

5,524

Turnov

0,518

Liberec

0,169

Železný Brod

0,370

Vyhodnocení bodového hodnocení Největší rozsah EVL najdeme především v již chráněných územích (NP, CHKO), poměrně vysoký je jejich výskyt i v centrálním Českolipsku – např. Máchovo jezero. Nejvýraznější dopady EVL, indikující kvalitní přírodní prostředí a zároveň omezení pro investory, najdeme v ORP Jilemnice a Tanvald, v poměrně značné míře i v ORP Česká Lípa.

C.5.5.

ÚZEMÍ UVNITŘ BIOCENTRA

NADREGIONÁLNÍHO

NEBO

REGIONÁLNÍHO

Zdroj dat ÚAP LK PRURÚ 2010 Charakteristika indikátoru Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného ekosystému. Jedná se o geograficky vymezenou oblast, ve které se v přírodních podmínkách vyskytují přirozená, tedy v podstatě původní živočišná a rostlinná společenstva. Biocentrum je součástí územního systému ekologické stability, kde spolu s biokoridorem tvoří jeho dva základní skladebné prvky. Pro hodnocení byla vybrána pouze nadregionální a regionální biocentra. Způsob výpočtu bodového hodnocení po buňkách V každé buňce je vypočítána výměra nadregionálního biocentra. Při výměře zasažení 100% dostane buňka 10 bodů. V každé buňce je dále vypočítána výměra regionálního biocentra. Při zasažení 100% dostane buňka 5 bodů. Při nulovém zasažení v obou variantách dostane buňka 0 bodů. Výpočetní funkce odpovídá uvedeným parametrům. Kladné hodnoty tohoto indikátoru se používají pro hodnocení životního prostředí, pro hodnocení dopadu na hospodářský rozvoj se používají stejné hodnoty záporné. V kartogramu C.5.5.H jsou zobrazeny pouze hodnoty kladné. Indikátorový list Území uvnitř nadregionálního biocentra Bodová hodnota 10 až 1 0


y = 0,615858 x (y = body, x = výměra nadregionálního biocentra v buňce) AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

92

Území uvnitř regionálního biocentra Bodová hodnota

Hodnota indikátoru

5


4


3


2


1


0

buňka nezasažena

y = 0,307929 x (y = body, x = výměra regionálního biocentra v buňce) Výsledky bodového hodnocení Míra ovlivnění v %


0 (neovlivněno)

0 až 5 vč.

5 až 10 vč.

Všechny buňky

86,1

10,5

3,4


94,1

5,6

0,3


97,1

2,8

0,1

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Česká Lípa

0,502

Nový Bor

0,228

Frýdlant

1,432

Semily

0,339

Jablonec nad Nisou

0,262

Tanvald

1,404

Jilemnice

0,372

Turnov

0,376

Liberec

0,220

Železný Brod

1,019

Vyhodnocení bodového hodnocení V LK je vymezena hustá síť regionálních a nadregionálních biocenter ÚSES. Jejich největší rozsah se nachází v ORP Tanvald, Frýdlant a Železný Brod. Nejmenší ovlivnění bylo vyhodnoceno v ORP Nový Bor a Liberec.

D.

SOUHRNNÉ GRIDOVÉ VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ

Gridové vyhodnocení indikátorů vyváženosti územních podmínek bylo provedeno ve dvou základních krocích:  vyhodnocení jednotlivých složek (pilířů) URÚ  vyhodnocení vzájemné vyváženosti těchto složek Výsledná hodnota se stanoví pro každou buňku jako součet vážených bodů za kritéria pro každou složku zvlášť. Přehled kritérií a jejich vah je obsažen v tabulkách příslušných kapitol (pilířů) dále v textu. Při hodnocení se podle potřeby provádí odděleně sčítání vážených bodů pro zastavěné a nezastavěné území takto:  pilíř Ž – všechny buňky mají stejný počet kritérií  pilíř H – buňky se zastavěným územím mají jiný počet kritérií než buňky s územím nezastavěným  pilíř S – hodnotí se pouze buňky se zastavěným územím tak, že mají všechny stejný počet kritérií AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

93

Aby bylo možné vyhodnocovat úroveň hospodářského rozvoje jednotně za celé území, je nutné výsledné maximální a minimální hodnoty v buňkách zastavěného území přizpůsobit (normalizovat) na maximální a minimální hodnoty v buňkách území nezastavěného. Tato normalizace je podmínkou také pro zpracování jednotného kartogramu za celé území.

D.1.

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

Pro hodnocení hospodářského rozvoje až do úrovně obcí nebo dokonce do menších územních jednotek chybí dostatek ekonomických informací, především informace o míře tvorby HDP pro každou obec. Jako syntetické náhrady bylo v tomto hodnocení využito informací o cenách standardních bytů. Pomocí tohoto ukazatele bylo provedeno základní rozčlenění obcí dle jejich ekonomického potenciálu, neboť ten se ve velké míře promítá právě do cen bytů. Dalším důležitým indikátorem byla míra nezaměstnanosti. Vysoká váha tohoto ukazatele přímo ovlivňuje potenciál hospodářského rozvoje kraje. Potenciál pro hospodářský rozvoj zvyšuje především dopravní dosažitelnost, která je daná v první řadě napojením na síť dálnic a rychlostních silnic. Kladný vliv má i atraktivnost sídla (lázeňství, památky) a stav a potenciál napojení na technickou infrastrukturu. Ukazatelem celkové atraktivnosti jsou mimo jiné míra nové bytové výstavby a intenzita druhého bydlení (především lokalizace objektů individuální rekreace). Zhoršení podmínek je pak spjato s různými limity využití území, jako jsou záplavová území, lokality pro akumulaci povrchových vod nebo ochrana přírody apod. Kladné vlivy (body plus) Kartogram A.3.1.H A.4.1.H A.4.2.H B.7.1.H B.5.1.H B.3.1.H A.1.2.H A.1.3.H B.6.1.H B.10.3.H

Kriterium Dostupnost silniční dopravou Zastavěné území napojené na kanalizaci a ČOV Zastavěné území s plynofikací Počet nových bytů na 1000 obyvatel (1998–2008) Památková rezervace nebo zóna v obci Lázeňské místo Intenzita druhého bydlení (objekty individuální rekreace) Intenzita hromadné rekreace (lůžka v rekreačních zařízeních) Obec se sportovně rekreačním areálem Míra dostupnosti center osídlení

A.1.4.H A.1.5.H

Intenzita podnikatelské aktivity Intenzita ekonomické aktivity statistických podniků

Váha 0,8 0,5 0,5 0,5 0,2 0,2 0,4 0,3 0,4 0,3 0,2 0,3

Záporné vlivy (body minus) Kartogram C.1.2.H C.1.3.H C.2.1.H A.4.3.H C.5.1.H C.5.2.H C.5.3.H C.5.4.H C.5.5.H B.5.2.H

Kriterium Omezení využití území ložisky nerostných surovin Omezení výstavby v poddolovaném území Omezení využití záplavového území Omezení využití lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod Území uvnitř národního parku Území uvnitř chráněné krajinné oblasti Území uvnitř přírodního parku Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 Území uvnitř nadregionálního nebo regionálního biocentra Omezení využití území krajinné památkové zóny

Váha 0,5 0,2 0,2 0,3 0,3 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1

Souhrnné indikátory (body plus i minus) Kartogram Kriterium AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

Váha 94

A.1.1.H B.8.1.H B.8.2.H B.2.1.H

Tržní ceny starších bytů Míra nezaměstnanosti Podíl ekonomicky aktivních v priméru Podíl obyvatel se základním vzděláním

ORP

Body – průměr

ORP

1,0 1,0 0,5 0,5 Body – průměr

Jablonec nad Nisou

12,957

Nový Bor

2,546

Turnov

10,847

Jilemnice

1,878

Liberec

9,407

Semily

0,721

Železný Brod

8,727

Česká Lípa

-0,223

Tanvald

2,728

Frýdlant

-1,508

Celkový index

3,676

Kartogramy: H2 – Hospodářský rozvoj

D.2.

SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

Hodnocení soudržnosti obyvatel území je poměrně obtížné už proto, že existuje řada představ, co může tuto soudržnost obyvatel území reálně představovat. Významným kriteriem je nepochybně změna počtu obyvatel, neboť pokles počtu obyvatel určitě nepřispívá ke kvalitě soudržnosti společenství. Podobně negativně se projevuje i malý podíl dětí na celkové populaci. Zhoršování soudržnosti tudíž můžeme najít v malých obcích s velkým podílem neobydlených bytů, které nemají základní školu, která je jedním z nejdůležitějších druhů občanské vybavenosti a mnohdy i spolutvůrcem života obce. Lepší situaci naopak najdeme ve větších obcích a městech, kde je komplexnější nabídka služeb i pracovních příležitostí. Tato kriteria však neodráží sociálně ekonomickou situaci obyvatelstva, chybí dostatečně podrobná data o příjmech, zadlužení nebo o majetkových poměrech domácností, podílu sociálně vyloučených osob, kriminalitě, kvalitě života. Použitelným syntetickým ukazatelem může být úroveň místně obvyklého nájemného v bytech, které přímo ukazuje zájem a ekonomickou sílu obyvatel. Kladné vlivy (body plus) Kartogram B.10.1.H A.3.1.H A.3.2.H B.6.1.H B.4.1.H

Kriterium Obec nad 5000 obyvatel Dostupnost silniční dopravou Dostupnost železniční dopravou Obec se sportovně rekreačním areálem Obec s domovem pro seniory

B.10.3.H

Míra dostupnosti center osídlení

Váha 1,0 0,5 0,2 0,3 0,1 0,5

Záporné vlivy (body minus) Kartogram B.10.2.H B.2.2.H B.7.2.H B.7.3.H A.2.1.H

Kriterium Obec s méně než 500 obyvateli Obec bez základní školy Podíl neobydlených bytů Podíl bytů v panelových bytech Míra zadluženosti obce


Váha 1,0 0,5 0,5 0,5 0,5 95

A.1.2.H A.1.3.H B.3.2.H

Intenzita druhého bydlení (objekty individuální rekreace) Intenzita hromadné rekreace (lůžka v rekreačních zařízeních) Obec bez zdravotnického zařízení

0,2 0,1 0,1

Souhrnné indikátory (body plus i minus) Kartogram B.1.1.H B.1.2.H B.1.3.H A.1.1.H B.7.4.H

Kriterium Dlouhodobá změna počtu obyvatel (1991–2008) Krátkodobá změna počtu obyvatel (2001–2008) Podíl obyvatel ve věku 0–14 let Tržní ceny starších bytů Místně obvyklé nájemné starších bytů

ORP

Body – průměr

ORP

Váha 0,8 0,8 1,0 0,3 1,0 Body – průměr

Jablonec nad Nisou

11,484

Tanvald

-6,241

Liberec

9,854

Frýdlant

-7,212

Turnov

-0,582

Nový Bor

-7,624

Česká Lípa

-2,678

Jilemnice

-10,938

Železný Brod

-5,417

Semily

-16,814

Celkový index

-1,503

Kartogramy: H3 – Soudržnost společenství obyvatel území

D.3.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Základním ukazatelem úrovně životního prostředí je koeficient ekologické stability (KES) území. V hodnocení je KES chápán jako komplexní ukazatel životní pohody obyvatel území. KES je doplněn ukazateli, které indikují zlepšenou situaci v kvalitě životního prostředí a které vyplynuly z úvahy, že území ve vymezených velkoplošných zvláště chráněných územích přírody, v přírodních parcích, uvnitř velkých evropsky významných lokalit a regionálních a nadregionálních biocentrech poskytuje vyšší kvalitu, než mají plochy mimo tato území. Životní prostředí je zhoršováno v územích, která jsou v dosahu stacionárních zdrojů emisí, liniových zdrojů emisí a dále jeho kvalita klesá z hlediska celkově zhoršeného stavu ovzduší. Negativní vliv na jeho kvalitu má rovněž existence starých ekologických zátěží, absence napojení obcí na plyn a v neposlední řadě také chybějící čistírny odpadních vod. Kladné vlivy (body plus) Kartogram C.5.1.H C.5.2.H C.5.3.H C.5.4.H C.5.5.H

Kriterium Území uvnitř národního parku Území uvnitř chráněné krajinné oblasti Území uvnitř přírodního parku Území uvnitř evropsky významné lokality NATURA 2000 Území uvnitř nadregionálního nebo regionálního biocentra

Váha 0,7 0,5 0,5 0,2 0,2

Záporné vlivy (body minus) Kartogram Kriterium AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

Váha 96

C.1.1.H C.4.1.H C.4.2.H C.4.3.H C.4.4.H C.4.5.H C.4.6.H

Míra radonového rizika v území Území v dosahu významných stacionárních zdrojů emisí Území v dosahu liniových zdrojů emisí Území se zhoršenou kvalitou ovzduší Zastavěné území nenapojené na kanalizaci s ČOV Zastavěné území bez plynofikace Ohrožení starými ekologickými zátěžemi

0,2 0,5 0,8 0,2 0,3 0,2 0,4

Souhrnné indikátory (body plus i minus) Kartogram Kriterium C.3.1.H Koeficient ekologické stability území ORP

Body – průměr

ORP

Váha 1,0 Body – průměr

Tanvald

8,583

Frýdlant

3,127

Nový Bor

5,330

Železný Brod

1,662

Jablonec nad Nisou

4,003

Liberec

0,544

Jilemnice

3,619

Turnov

-1,25

Česká Lípa

3,263

Semily

-1,832

Celkový index

2,505

Kartogramy: H1 – Příznivé životní prostředí

2.4.

PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Podmínky pro příznivé životní prostředí byly v rámci vyhodnocování URÚ v ÚAP LK 2011 vyhodnoceny následujícím způsobem. Nejprve bylo generalizováno krajské gridové vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí z roku 2010 na územní jednotky obcí a byl vytvořen kartogram č. 2. Následně bylo gridové vyhodnocení KÚ konfrontováno s vyhodnocením pro příznivé životní prostředí od ÚÚP v rámci ÚAPO 2010 na kartogramu č. 3. Kartogramy č. 2 a č. 3 se staly podkladem pro konzultace s ÚÚP, které měly za cíl odhalit příčiny nesouladů a odlišného hodnocení. Velké rozdíly mezi oblastmi z gridového vyhodnocení a vyhodnocením po obcích na kartogramu č. 3 vznikly tím, že životní prostředí LK je ve velmi dobrém stavu a při zprůměrňování buněk na celé území obce vykazuje obec celkově dobré podmínky. Závěrem konzultací s ÚÚP bylo vytvořeno upravené vyhodnocení územních podmínek obcí pro příznivé životní prostředí (viz kartogram č. 4). Příznivé životní prostředí najdeme především v oblastech, ve kterých převažují lesní plochy a které se nacházejí ve velkoplošných zvláště chráněných územích a jejich blízkém okolí. Zhoršené životní prostředí je především v oblastech s nízkým koeficientem ekologické stability, ke kterému se navíc přidává špatná kvalita ovzduší a emise, včetně hlukové zátěže z liniové dopravy. Obecně je nejhorší kvalita životního prostředí v zastavěném území sídel, především v inverzních neprovětrávaných polohách podél zatížených komunikací. Nejlepší je v nejvíce chráněných a rekreačně málo využívaných horských oblastech Krkonoš, Jizerských hor, Lužických hor a Kokořínska. Nejvíce jsou byly špatné podmínky pro příznivé životního prostředí identifikovány v obcích Liberecka, středního Frýdlantska, severního Českolipska, jižního Jilemnicka, Turnovska a Semilska. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

97

2.5.

PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

Podmínky pro hospodářský rozvoj byly v rámci vyhodnocování URÚ v ÚAP LK 2011 vyhodnoceny následujícím způsobem. Nejprve bylo generalizováno krajské gridové vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj z roku 2010 na územní jednotky obcí a byl vytvořen kartogram č. 5. Následně bylo gridové vyhodnocení KÚ konfrontováno s vyhodnocením pro hospodářský rozvoj od ÚÚP v rámci ÚAPO 2010 na kartogramu č. 6. Kartogramy č. 5 a č. 6 se staly podkladem pro konzultace s ÚÚP, které měly za cíl odhalit příčiny nesouladů a odlišného hodnocení. Závěrem těchto konzultací bylo vytvořeno upravené vyhodnocení územních podmínek obcí pro hospodářský rozvoj (viz kartogram č. 7). Území LK patří ke starým průmyslovým oblastem střední Evropy a ČR, navazující na území Saska a SZ Čech. Dodnes se tato skutečnost promítá do struktury a pojetí tradičních průmyslových oborů – textil a sklo, jejichž význam se zejména po r. 1990 výrazně zmenšil. Je nutno vzít v úvahu skutečnost, že již před rokem 1914 odlehlejší území těchto průmyslových oblastí trpěla značnými hospodářskými problémy a „přelidněním“. Změny vyvolané světovými válkami tyto problémy prohloubily. Dodnes je podíl zaměstnanosti v průmyslu v okresech Česká Lípa a Jablonec n/N 2. a 3. nejvyšší v ČR (maximální zaměstnanost v průmyslu vykazuje v ČR okres Mladá Boleslav). Širší vazby na sousední území Polska a zejména Saska jsou pro kraj významné, protože skýtají značný rozvojový potenciál, nelze je však přeceňovat. Jednoduchý pohled na mapu nezaměstnanosti a vývoje počtu obyvatel odhalí nepříznivou situaci v obou zemích. Hodnocení hospodářských podmínek na území LK prokázalo existenci výrazných rozdílů mezi jednotlivými regiony. Jádrové území kraje (ORP Jablonec n/N, Turnov, Liberec) vykazují oproti zbytku území kraje výrazně lepší úroveň ekonomického potenciálu. Ukazuje se zde vysoká závislost na dopravní dostupnosti, která se odvíjí především od rychlostních silnic R10 a R35. V periferních regionech Frýdlantsko, západní Českolipsko, Mimoňsko a Podještědsko se plně projevují negativní tendence spojené především s vysokou nezaměstnaností a celkovou stagnací. Velké problémy s hospodářským rozvojem mají i některé obce v ORP Tanvald, Jilemnice a Semily. Lze konstatovat, že problémy s hospodářským rozvojem vykazuje v době hospodářské recese poměrně značná část území LK.

2.6.

PODMÍNKY OBYVATEL

PRO

SOUDRŽNOST

SPOLEČENSTVÍ

Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel byly v rámci vyhodnocování URÚ v ÚAP LK 2011 vyhodnoceny následujícím způsobem. Nejprve bylo generalizováno krajské gridové vyhodnocení podmínek pro soudržnost společenství obyvatel na územní jednotky obcí a byl vytvořen kartogram č. 8. Následně bylo gridové vyhodnocení KÚ konfrontováno s vyhodnocením pro soudržnost společenství obyvatel od ÚÚP v rámci ÚAPO 2010 na kartogramu č. 9. Kartogramy č. 8 a č. 9 se staly podkladem pro konzultace s ÚÚP, které měly za cíl odhalit příčiny nesouladů a odlišného hodnocení. Závěrem těchto konzultací bylo vytvořeno upravené vyhodnocení územních podmínek obcí pro soudržnost společenství obyvatel (viz kartogram č. 10). Soudržnost společenství obyvatel území nevykazuje v LK obecně vysokou úroveň. Hodnocení je však nutno vnímat s omezeními, které vyplývají ze zvolených kritérií i zvoleného měřítka. Daleko závažnější porušení soudržnosti obyvatel území je možno zjistit v rámci měřítka obcí. Příčinou jsou zejména obecné procesy demografické procesy – AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

98

stárnutí obyvatel, hospodářské a sociální problémy okrajových regionů kraje, bydlení na velkých panelových sídlištích, rekreační transformace území apod. Nejpozitivněji je hodnoceno centrální území kraje – ORP Jablonec n/N a Liberec. Na špatném hodnocení ORP Jilemnice a Semily v ÚAP LK 2010 se projevil nejen tlak nepříznivých hospodářských podmínek, ale i demografických procesů a přeměny trvalého bydlení na druhé (rekreační) bydlení. Špatná soudržnost společenství obyvatel byla identifikována v periferních oblastech Frýdlantsko, západní Českolipsko, Tanvaldsko, Českodubsko, v oblasti bývalého vojenského újezdu Ralsko a oblasti těžby uranu v okolí Stráže pod Ralskem.

2.7.

VYVÁŽENOST VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Z hlediska hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek LK pro URÚ platí stále závěry z ÚAP LK 2008 i 2010, které konstatovaly, že územní podmínky LK jsou nevyvážené a vytvářejí řadu disparit. Nejvýznamnější a nejspecifičtější hodnoty byly identifikovány v environmentálním pilíři, které jsou často unikátní a svým významem v řadě případů přesahují hranice LK. Významná část těchto hodnot má zabezpečenou ochranu přímo podle konkrétní legislativy, u ostatních hodnot je třeba jejich ochranu a případně i zvyšování hodnot zajistit na úseku územního plánování, které bude tyto hodnoty respektovat a stanoví omezení a podmínky pro další územní rozvoj jak na úrovni kraje, tak na úrovni obcí. Dalším posilováním těchto hodnot bude vytvářeno příznivější životní prostředí pro rozvoj kraje. Na druhé straně je nutno konstatovat, že zajišťování a respektování ochrany přírodních hodnot určitým způsobem omezuje jak hospodářský rozvoj kraje, tak i některé sociální aspekty ovlivňující soudržnost společenství obyvatel LK. LK má obecně zhruba průměrné podmínky pro hospodářský rozvoj, v některých oblastech však vykazuje nadprůměrný až vysoký potenciál pro ekonomický rozvoj (oblast cestovního ruchu, některá průmyslová odvětví, specifické zemědělství úměrné přírodním podmínkám). Tento potenciál ekonomického rozvoje je umocněn i příznivou geografickou polohou kraje, tradičními vazbami na sousední státy nebo regiony, poměrně zachovalou sídelní strukturou i dobrou úrovní některých druhů infrastruktury. LK má územní předpoklady na zlepšení a dobudování chybějící infrastruktury, pro kvalitnější napojení na okolní regiony a pro rozvoj dalších průmyslových i jiných hospodářských aktivit (vybavenost, služby). Specifikem LK je velká míra pokrytí území limity environmentálního pilíře, kde jsou územní podmínky pro hospodářský rozvoj limitovány možnými střety ekonomických aktivit a jejich důsledků s těmito chráněnými územími. Některé druhy hospodářských aktivit jsou z těchto území zcela vyloučeny, ostatní musí beze zbytku respektovat podmínky ochrany a přizpůsobit se jim. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území LK jsou dány zejména sociálními aspekty života obyvatel a částečně i aspekty ekonomickými, které ovlivňují kvalitu života a určují celkovou životní úroveň v daném území. Z vyhodnocení stavu a vývoje území vyplývá, že na území LK neprobíhá rozvoj životní úrovně rovnoměrně. Vedle oblastí s dobrou a zvyšující se životní úrovní s uspokojivými sociálními a ekonomickými faktory (úroveň a kvalita bydlení, zaměstnanost, úroveň a dostupnost zdravotních a sociálních služeb, dostupnost vzdělání, příznivá struktura obyvatelstva, možnosti kulturního a sportovního vyžití atd.) byly rozlišeny oblasti zaostávající, méně rozvinuté, hospodářsky slabé s nižší životní úrovní, s neuspokojivými sociálními faktory. Nerovnoměrnost podmínek rozvoje a životní úrovně vytváří určité sociální napětí mezi obyvateli daných oblastí nebo území, které snižuje nebo narušuje soudržnost společenství obyvatel LK. Mezi územními podmínkami, které tuto soudržnost ovlivňují, je možno zahrnout např. nevhodnou věkovou strukturu na části území kraje, stárnutí obyvatelstva zejména v menších obcích, vylidňování menších obcí a jejich přechod na AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

99

rekreační funkci, nerovnoměrná dopravní obslužnost a dostupnost území, nerovnoměrná vybavenost technickou infrastrukturou území kraje, nevhodná suburbanizace volné krajiny a deficity v péči o krajinu, omezené pracovní možnosti v daném území apod. Konkrétnějším výsledkem vyhodnocení celkové vyváženosti územních podmínek pro URÚ jsou následující tři výstupy:  Na základě výsledků konzultace s ÚÚP byl vytvořen dle metodiky MMR kartogram shodných územních podmínek obcí (Kartogram č. 11)  Na základě indikátorového gridového hodnocení byly identifikovány oblasti s podprůměrnými podmínkami pro URÚ, kde byly vypočítány špatné podmínky ve všech pilířích URÚ.  Na základě indikátorového gridového hodnocení byly identifikovány oblasti s disparitními (nevyváženými) podmínkami pro URÚ. V těchto oblastech převažovaly buď podmínky pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost a nebo naopak podmínky pro kvalitní životní prostředí.

2.7.1.

KARTOGRAM SHODNÝCH ÚZEMNÍCH PODMÍNEK OBCÍ DLE METODIKY MMR

Kartogram shodných územních podmínek obcí pro URÚ sestrojený dle metodiky MMR byl v rámci ÚAP LK 2011 nejdříve sestaven ryze z podkladů ORP dodaných v rámci ÚAPO 2010 nebo popřípadě později (viz kapitola 2.2 a kartogram č. 1). Podklady od ORP byly vzájemně nesrovnatelné, a proto KÚ LK využil ryze kvantitativní indikátorové hodnocení území z ÚAP LK 2010 a sestavil z nich kartogramy pro jednotlivé pilíře za účelem jejich konzultace s ÚÚP a úpravy dle místních subjektivních znalostí pořizovatelů ÚAPO. Výsledkem tohoto procesu je kartogram č. 11, který lze z pohledu metody požadované v metodikou MMR pokládat za konečný. Tab. 3 Počet obcí v kategoriích územních podmínek pro URÚ. Kategorie obcí dle Počet metodiky MMR obcí v kategorii 1 32 2a 23 2b 20 2c 31 3a 57 3b 13 3c 8 4

31

Počet obcí v agregovaných kategoriích 32 74

78 31

Zdroj: výpočet z GIS ÚP LK.

Kartografické vyjádření kartogramu č. 11 bylo statisticky vyjádřeno v tab. 3. Z této tabulky vyplývá, že v LK bylo přiřazen přibližně stejný počet obcí do kategorie 1, s dobrými podmínkami pro všechny složky URÚ, i do kategorie 4, se špatnými podmínkami pro všechny složky URÚ. Přibližně shodný je i počet obcí, kde byly přiřazeny špatné podmínky pro 1 pilíř a dobré podmínky pro 2 pilíře (kategorie 2▪), s počtem obcí, kde byly přiřazeny špatné podmínky pro 2 pilíře a dobré podmínky pro 1 pilíř (kategorie 3▪). Nejméně se v LK vyskytují obce kategorie 3c, kde mají dobré podmínky pro pilíř S a zároveň špatné podmínky pro pilíř H a pilíř Ž. Naopak nejvíce obcí (cca 25 % obcí LK) se profilovalo v kategorii 3a se špatnými podmínkami pro pilíř H a pilíř S a zároveň dobrými podmínkami pro pilíř Ž. Ohledně rozmístění obcí s určitými kategoriemi stejných územních podmínek pro URÚ, lze vyslovit následující. Obce se špatnými územními podmínkami pro všechny složky URÚ se vyskytují ve 3 oblastech: severovýchodní část Frýdlantského výběžku, AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

100

severovýchodní část území ORP Česká Lípa (oblast po těžbě uranu) a pás mezi Semily a Jilemnicí. Obce s dobrými podmínkami pro všechny složky URÚ se vyskytují v okolí velkých center (často obcí typu ORP), kde těží obvykle z výhodné geografické polohy, která nemusí nutně spočívat v dopravním napojení, ale často spočívá v situování do okrajových částí CHKO či KRNAP. Obce se špatnými podmínkami pro 2 pilíře byly přiřazeny s plošnou převahou v následujících ORP: Nový Bor, Česká Lípa, Frýdlant. Plošná převaha obcí s se špatnými podmínkami pro 1 pilíř nastala v ORP Liberec, ORP Jablonec n/N, ORP Tanvald, ORP Turnov a ORP Jilemnice.

2.7.2.

OBLASTI S PODPRŮMĚRNÝMI ÚZEMNÍMI PODMÍNKAMI

V rámci ÚAP LK byly vymezeny následující oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ. Jedná se o oblasti, ve kterých jsou komplexně špatné a podprůměrné podmínky ve všech třech pilířích URÚ. Podmínky pro jednotlivé pilíře nemusí být až tak špatné, ale jejich podprůměrnost se synergeticky sčítá. Tyto oblasti mají periferní polohu, přičemž nemusí mít v rámci kraje nutně polohu okrajovou, ale může se jednat o vnitřní periferie. Vyváženost je dána synergickým působením všech tří složek udržitelného rozvoje území – území s nízkou vyvážeností je takové území, kde všechny tři složky vykazují nízkou hodnotu kvality.  PO1 – Mimoňsko  PO2 – Frýdlantsko  PO3 – Semilsko Metoda kvantitativního hodnocení míry synergie Při provádění souhrnného hodnocení z bodových hodnot v jednotlivých pilířích a buňkách je nutné přiřadit váhy jednotlivým oblastem, což spadá spíš do sféry politických a osobních preferencí. Věcně vzato není možné všem třem oblastem udělit stejnou váhu už proto, že by obě spíše socioekonomická kriteria příliš v souhrnu převažovala nad kvalitou životního prostředí, přičemž váha kriterií použitých pro soudržnost obyvatel se jeví nižší v porovnání s vahou kriterií pro hospodářský rozvoj. Pro potřeby zpracování ÚAP LK 2010 byly váhy jednotlivých pilířů stanoveny týmem expertů Institutu regionálních informací takto: Váha

Oblast

0,8

Příznivé životní prostředí

1,0

Hospodářský rozvoj

0,6

Soudržnost společenství obyvatel území

Důležitou součástí hodnocení jsou vedle tabulkových výstupů a textových komentářů především kartogramy, které zachycují úroveň vyváženosti (popř. i jednotlivých složek) v poměrně velkém detailu území a tím se stávají přímým podkladem pro definování specifických regionů s podobnou situací. ORP Body – průměr ORP Body – průměr Jablonec nad Nisou

18,534

Nový Bor

5,526

Liberec

11,701

Jilemnice

3,383

Turnov

9,715

Česká Lípa

2,097

Tanvald

8,876

Frýdlant

0,275

Železný Brod

8,676

Semily

-3,832

Celkový index

5,454


101

Výsledky kvantitativního hodnocení vyváženosti z hlediska synergie ukazují, že nejvíc vyvážená je ORP Jablonec n/N, která má nejen velmi vysokou kvalitu životního prostředí, ale rovněž dobrý ekonomický potenciál spojený s vysokou úrovní soudržnosti obyvatel území. Výborná synergie byla vypočítána i v ORP Liberec, která je podstatně větší a zahrnuje i oblasti s nižší úrovní vyváženosti. Do pětice nejlepších dále patří ORP Turnov, díky své výborné dopravní obslužnosti, ORP Tanvald, díky svému přírodnímu a rekreačnímu potenciálu a ORP Železný Brod, díky své poloze nedaleko hlavních center osídlení, nicméně však taky díky svému malému plošnému rozsahu. Pokud by byla ORP Železný Brod připojena k Semilsku, byla by průměrná hodnota jeho vyváženosti výrazně jiná. Nejhorší míra synergie byla vypočítána ve 3 ORP, kde se vyskytuje nejvyšší míra koncentrace problémů v rámci kraje – Semilsko, Frýdlantsko a Českolipsko. Překvapující je především poslední místo Semilska, na jehož umístění se nejen podepsala nižší úroveň přírodního prostředí (absence chráněných území a větší výskyt zemědělské půdy), ale především nízká úroveň vyváženosti v obcích – úbytky obyvatel, stárnutí populace a častá absence technické infrastruktury. Českolipsko i Frýdlantsko se dlouhodobě profilují jako problémové regiony, první z hlediska transformace průmyslu, ukončení těžby uranu, vysoké nezaměstnanosti a dalších strukturálních problémů, druhý především z důvodu odlehlosti, špatné dopravní dostupnosti a všech s tímto stavem souvisejících negativních jevů. V rámci detailnějšího pohledu vyčnívají z pohledu míry synergie v LK 2 malé lokality s vysokými hodnotami synergie. Jedná se o lokality s vysokými kvalitami rekreace a cestovního ruchu – Máchovo jezero a Harrachov. Vysokou míru vyváženosti si udržují i oblasti s kvalitním přírodním prostředím – Krkonoše, Jizerské hory a Lužické hory, na jejich vyváženosti se ovšem negativně podepisuje nižší úroveň ekonomického potenciálu. Kartogramy: Míra synergie dle kvantitativního hodnocení buněk a identifikované oblasti s podprůměrnými územními podmínkami pro URÚ byla zpracována v kartogramu č. 12. tyto oblasti byly identifikovány nejen na základě kvantitativního hodnocení míry synergie buněk, ale i na základě hodnocení územních podmínek po obcích ÚÚP (viz kartogram č. 11).

2.7.2.1.

PO1 – MIMOŇSKO

Přírodní podmínky: Z relativně mírně zvlněné krajiny často vystupují výrazné vrcholy sopečného původu. Osou území je řeka Ploučnice. Severní část území zasahuje na okraj hornaté krajiny CHKO Lužické hory. Centrální část území je poměrně odlesněná se značnou antropogenní transformací území. Dodnes doznívají důsledky rozsáhlé těžby uranu rozvinuté v 70. Letech minulého století (Stráž pod Ralskem, Hamr na jezeře). Území je výrazně orograficky odděleno od centra LK, zejména dopravně málo prostupným Ještědským hřbetem. Socioekonomické podmínky: V socioekonomických podmínkách široce pojatého Mimoňska (včetně části Cvikovska a Podještědska) se projevují zejména důsledky jednostranného průmyslového rozvoje. V centrální části především těžby uranu a navazující výstavby panelových sídlišť ve vybraných obcích a městech (Mimoň, Stráž pod Ralskem). Severozápadní část území je postižena útlumem tradičního odvětví sklářství. Na svérázném jihu území se nalézá bývalý vojenský prostor Ralsko. Rozvoj těžby uranu vyvolal spolu s bytovou výstavbou poměrně rozsáhlou migraci mladých rodin za prací. Velká sídliště vykazují rychlé stárnutí obyvatel a řadu sociálně ekonomických problémů. Hlavním problémem území je vysoká nezaměstnanost v kombinaci s podprůměrnou vzdělanostní strukturou obyvatel. Závady a střety: AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

102

Kód

Název

Nerostné suroviny

Záplavová území

Nadregionální ÚSES

Národní park, CHKO

EVL NATURA 2000

Zastavěné území

ZPF s I. třídou ochrany

D17A

Silnice II. třídy

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ne

PUR03

Koridory pro umístění vedení VVN ano 400, 110 kV

ne

ne

ne

ne

ne

ne

D39

Multifunkční turistické koridory

-

-

ano

-

-

-

2.7.2.2.

-

PO2 – FRÝDLANTSKO

Přírodní podmínky: Přírodní podmínky výrazně determinují vývoj Frýdlantského výběžku. Od zbytku LK odděluje toto území z velké části vysoká hradba Jizerských hor. Většina území má mírně zvlněný charakter s rozvinutou zemědělskou výrobou. Na životní prostředí nepříznivě působí blízkost povrchové těžby hnědého uhlí v Polsku a navazující elektrárny Turów. Jih území je součástí CHKO Jizerské hory. Tato oblast vykazuje nadprůměrnou rekreační atraktivitu. Socioekonomické podmínky: Frýdlantsko představuje geograficky odlehlé území kraje hraničící s Polskem, které dlouhodobě zaostávalo (více než 100 let) a i přes značnou podporu vykazuje nyní velmi slabý hospodářský rozvoj a vysokou míru nezaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska bude pod výrazným tlakem úbytku obyvatel. Omezené možnosti rozvoje podporuje otevření státní hranice, rozvoj cestovního ruchu a rekreace v návaznosti na méně intenzivně využívanou stranu Jizerských hor.

Kód

Název

Nerostnné suroviny

Záplavová území



EVL NATURA 2000

Zastavěné území


Závady a střety:

T01

Znovuobnovení otvírky v optimalizované variantě na ložisku čediče Luhov– Brniště–Tlustec s dobývacím prostorem Luhov

ne

ne

ano

ne

ne

ne

ne

D09A

I/13 – obchvat Frýdlant

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

D09B

I/13 – obchvat Frýdlant

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

D10

I/13 – obchvat Pertoltice

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ne

D20

Silnice II. třídy

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne


103

2.7.2.3.

PO3 – SEMILSKO

Přírodní podmínky: Poměrně členitá krajina, rozřezaná hlubokými údolími s vodnatými řekami, vedla ke vzniku řady malých sídel, jejichž rozvoj byl vázán na stará průmyslová odvětví (textilní průmysl) a vodní sílu řek. Poměrně kvalitní přírodní prostředí podhůří Krkonoš vytváří příznivé předpoklady pro transformaci obytných funkcí tohoto území na rekreační. Socioekonomické podmínky: Dlouhodobě zvyšující se potřeba kvalitní dopravní obslužnosti limituje rozvojové možnosti Semilska a Jilemnicka. Stará průmyslová oblast je dlouhodobě pod nepříznivým tlakem transformace tradičních odvětví. K tomu přistupují i omezené možnosti rozvoje malých sídel tvořící tradiční sídelní strukturu v této tradičně české oblasti. Trvalé bydlení se postupně přeměňuje na rekreační bydlení. Obyvatelstvo menších sídel rychle stárne, počet trvale bydlících obyvatel v regionu klesá. Nepříznivou skutečností je i vysoká míra nezaměstnanosti. Výhodou je relativně blízkost rozvojového pólu LK - Turnova a rekreačně velmi atraktivních Krkonoš.

Kód

Název

Nerostné suroviny

Záplavová území



EVL NATURA 2000

Zastavěné území


Závady a střety:

D01B

Rychlostní silnice R 35

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ano

D01C


ano

ne

ano

ne

ne

ne

ano

D18D

Silnice II. třídy

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ano

2.7.3.

OBLASTI S PŘEVAHOU ENVIRONMENTÁLNÍCH ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

V rámci ÚAP LK byly vymezeny následující oblasti s převahou podmínek pro kvalitní životní prostředí. Jedná se o oblasti, kde tento pilíř URÚ dominuje, nad pilířem hospodářského rozvoje a pilířem sociální soudržnosti obyvatel. Jsou to tedy tzv. disparitní (nevyvážené) oblasti.  PP1 – Krkonoše a Jizerské hory  PP2 – Lužické hory  PP3 – Kokořínsko  PP4 – Český ráj Metoda kvantitativního hodnocení míry disparity Hodnocení míry disparit vychází z předpokladu, že URÚ se zabývá vyvážeností a nevyvážeností jednotlivých pilířů URÚ. Základním principem je tedy posouzení rozdílnosti územních podmínek buněk či obcí pro jednotlivé pilíře URÚ. Znamená to, že vyvážené místo má obdobné hodnoty ve všech složkách, ať už jsou nízké, průměrné či vysoké. Nevyvážené místo má rozdílné předpoklady pro různé pilíře URÚ. Jedná se tedy o buňku, kde byly vypočítány extrémní rozdíly mezi kvalitou (bodovou hodnotou) u alespoň 2 složek URÚ. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

104

ORP

Body – průměr

ORP

Body – průměr

Jablonec nad Nisou

20,885

Jilemnice

14,932

Turnov

20,412

Nový Bor

14,77

Liberec

18,629

Semily

11,392

Železný Brod

16,818

Česká Lípa

11,299

Tanvald

15,954

Frýdlant

11,243

Celkový index

14,737

Výsledky hodnocení vyváženosti z hlediska disparit v území jsou do jisté míry opakem výsledků hodnocení z hlediska synergie. Území, která vynikají v některé složce, např. území velkých měst, která mají vysoký ekonomický potenciál, mají velmi nízkou úroveň životního prostředí, což právě vytváří disparity v území. Naopak v území, kde jsou všechny tři složky na nízké, ale zhruba stejné úrovni, jsou disparity nejmenší. Typické je to například u ORP Semily, který je z hlediska synergie na posledním místě, ale z hlediska disparit je na místě třetím nejlepším. Tento stav je právě dán nízkou, ale vyváženou úrovní všech tří složek. Podobně se situace jeví i u dalších ORP (Frýdlant a Česká Lípa). Disparity vykazují také území s vysokou kvalitou životního prostředí, ale s omezeními ekonomického rozvoje, danými ochranou přírody a krajiny – Krkonoše, Jizerské Hory nebo Lužické Hory. Naopak území bývalého vojenského újezdu Ralsko, kde je kvalitní příroda bez omezení ochranou, jsou disparity nejmenší. Hodnocení z hlediska disparit tak objevuje území, která jsou sice z některých hledisek výjimečná, která však potřebují zlepšit některou z dalších složek udržitelného rozvoje – ve velkých městech je např. třeba zlepšit životní prostředí, v chráněných oblastech je nutné podpořit udržitelný rozvoj rekreace a cestovního ruchu apod. Kartogramy: Míra disparit území dle kvantitativního hodnocení buněk a identifikované oblasti s disparitními územními podmínkami pro URÚ byla zpracována v kartogramu č. 13. Tyto oblasti byly identifikovány nejen na základě kvantitativního hodnocení míry disparit buněk, ale i na základě hodnocení územních podmínek po obcích ÚÚP (viz kartogram č. 11). Disparitní oblasti byly rozděleny na oblasti s převahou územních podmínek pro kvalitní životní prostředí a oblasti s převahou územních podmínek pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost.

2.7.3.1.

PP1 – KRKONOŠE A JIZERSKÉ HORY

Přírodní podmínky: Horské masívy s velkou výškovou členitostí, velmi vysokými srážkami a malou dopravní prostupností vytvářejí jak přirozenou dopravní bariéru území, tak i velmi atraktivní rekreační a obytná území. V případě CHKO Jizerské hory a zejména NP Krkonoše jsou tato území předmětem výrazného omezení antropogenní transformace krajiny, zejména nové zástavby. Přírodní hodnoty této oblasti jsou vystaveny velké zátěži rekreací a cestovním ruchem. Jizerské hory fungují jako „sportovní stadion“ pro obyvatele Liberecko-jablonecké aglomerace. Socioekonomické podmínky: Socioekonomické podmínky jsou v případě Jizerských hor ovlivněny blízkostí velkých měst Liberce a Jablonce n/N, které si vytvářejí výrazné suburbanizační prstence. Intenzita bytové výstavby i v malých obcích na jižních svazích Jizerských hor je velmi vysoká AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

105

(Bedřichov, Albrechtice v Jizerských horách vykazují více než pětinásobek průměrné intenzity bytové výstavby v ČR). Západní okraje Krkonoš (Harrachov, Rokytnice nad Jizerou) jsou vystaveny tlaku velmi vysoké rekreační aktivity Krkonoš. Extrémním případem je bytová výstavba v Harrachově, kdy realizace více než 500 nových bytů v období 1998-2008 byla doprovázena poklesem počtu obyvatel. Nová bytová výstavba, mnohdy dotovaná z veřejných zdrojů, zde vede jednoznačně k rozvoji druhého bydlení a růstu nadměrné rekreační zátěže území. Diferencovaně je nutno posuzovat poměrně značnou nezaměstnanost v mnoha obcích, která je mnohdy ovlivněna sezónností a charakterem práce.

Kód

Název

Nerostné suroviny

Záplavová území



EVL NATURA 2000

Zastavěné území


Závady a střety:

OZ50

Plocha pro podnikatelské aktivity – zimní sportovní areál Smrk

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

D48

I/10 – přeložka úseku Tanvald – Desná v peáži se silnicí I/14

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

D49

I/10 – přeložka úsek Kořenov – Harrachov

ne

ne

ne

ne

ano

ne

ne

D20

Silnice II/592, Mníšek - Raspenava

ne

ne

ano

ano

ano

ne

ne

D35

Železniční doprava Tanvald Harrachov – hranice ČR Martinice v Krkonoších Rokytnice nad Jizerou

ne

ne

ano

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ne

– a ano –

LAPV2

LAPV Vilémov

D41A


-

-

-

ano

-

-

-

D42


-

-

-

ano

-

-

-

2.7.3.2.

PP2 – LUŽICKÉ HORY

Přírodní podmínky: Poměrně silně zalesněný masiv Lužických hor se značnou výškovou členitostí vytváří specifické území na hranicích kraje. Území CHKO Lužické hory bylo poměrně výrazně antropogenně transformováno již v minulosti, o čemž svědčí řada zařízení cestovního ruchu a rekreace (rozhledny). Územím prochází napříč severojižním směrem silniční i železniční propojení. Socioekonomické podmínky: Socioekonomické podmínky území jsou ovlivněny širšími hospodářskými vazbami na Novoborsko a Cvikovsko s nejvyššími dlouhodobými mírami nezaměstnanosti v rámci LK a aktuálními problémy transformace tradičních průmyslových odvětví. Problém nedostatečných podmínek pro hospodářský rozvoj oblasti PP2 je umocněn tím, že hospodářský potenciál sousedního Nového Boru není příliš markantní. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

106

Kód

Název

Nerostné suroviny

Záplavová území



EVL NATURA 2000

Zastavěné území


Závady a střety:

D06A

I/9 – obchvat Svor

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

D4/3

I/13 – obchvat Lvová

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

E8B

Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

D42


-

-

-

ano

-

-

-

2.7.3.3.

PP3 – KOKOŘÍNSKO

Přírodní podmínky: Na území LK zasahuje severní část CHKO Kokořínsko mezi obcemi Kravaře a Dubá. Mírně zvlněná krajina s řadou pískovcových tvarů reliéfu, na severu s malou rybnikářskou oblastí, na jihu navazující na vlastní Kokořínsko, vytváří atraktivní rekreační oblast, která je poměrně dobře dopravně dostupná. Socioekonomické podmínky: Většina obcí PP3 Kokořínsko vykazuje nadprůměrnou nezaměstnanost, pokles počtu obyvatel a stárnutí místní populace. Postupně probíhá přeměna části trvalého bydlení na rekreační bydlení. Transformace bydlení zde probíhá za poměrně příznivějších podmínek, než v odlehlých územích LK. Rozsah nové bytové výstavby je zde podprůměrný až nízký. Ohledně vymezení oblasti PP3 zde docházelo k velkým rozdílům mezi kvantitativním gridovým hodnocením a expertním hodnocením ÚÚP, které se promítlo do kartogramu č. 11. Z tohoto důvodu je oblast PP3 vymezena i na buňkami, kde byla vypočítána malá míra disparity.

Kód

Název

Nerostné suroviny

Záplavová území



EVL NATURA 2000

Zastavěné území


Závady a střety:

D04

silnice I/9, obchvat Dubá

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ano

2.7.3.4.

PP4 – ČESKÝ RÁJ

Přírodní podmínky:


107

Území Českého ráje ve vymezení PP4 představuje jižní část CHKO Český ráj bez jeho severní oddělené části od Kozákovského hřbetu po údolí Jizery. Tato nejatraktivnější část CHKO je tvořena členitými pískovcovými tvary reliéfu se skalními městy a pozůstatky sopečné činnosti. Pohledově zajímavé tvary reliéfu, jejich pěší i dopravní dostupnost, vyvolávají velkou návštěvnost tohoto území s rizikem devastace některých lokalit. Socioekonomické podmínky: Vlastní území PP4 Českého ráje je tvořeno řadou menších sídel. Tato sídla jsou zejména pod tlakem rekreační transformace bydlení. Obecnými problémy těchto sídel jsou značná nezaměstnanost a stárnutí obyvatel. V některých malých obcích dochází k úbytkům počtu obyvatel. Suburbanizační tendence Turnova jsou omezené na nejbližší obce a v tomto území se výrazněji neprojevují.

Kód

Název

Nerostné suroviny

Záplavová území



EVL NATURA 2000

Zastavěné území


Závady a střety:

D01B


ne

ne

ne

ne

ne

ne

ano

2.7.4.

OBLASTI S PŘEVAHOU PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

V rámci ÚAP LK byly vymezeny následující oblasti s převahou podmínek pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel. Jedná se o oblasti, kde podmínky pro tyto dva pilíře URÚ dominují, nad pilířem třetím, kterým je kvalitní životní prostředí. Jsou to tedy tzv. disparitní (nevyvážené) oblasti.  PH1 – Liberecko  PH2 – Turnovsko  PH3 – Českolipsko

2.7.4.1.

PH1 – LIBERECKO

Přírodní podmínky: Přírodní podmínky, konkrétně údolní poloha mezi Jizerskými horami a Jěštědským hřbetem, základním způsobem ovlivňují urbanizaci jádrové oblasti LK. Podél horního toku Lužické Nisy, na rekreačně atraktivních svazích hor došlo k intenzivní antropogenní transformaci tohoto regionu. Kvalitní přírodní prostředí regionu s velkou lesnatostí a nadprůměrnou intenzitou srážek vytváří především Jizerské hory. Socioekonomické podmínky: Liberecko-jablonecká aglomerace s jejím okolím vytváří jednoznačný rozvojový pól LK s koncentrací obslužných a výrobních funkcí. V okolí měst se projevují výrazné suburbanizační tendence, zejména na okraji Jizerských hor atraktivních pro bydlení i rekreaci. Míra koncentrace nových aktivit a osídlení je zde velmi vysoká, směrem na severozápad však rychle klesá. Typický je zde pokles počtu obyvatel, který se koncentruje především do velkých sídlišť obou měst. Uvedený vývoj je doprovázen i rychlým stárnutím AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

108

populace. Předností regionu je značná a různorodá nabídka pracovních míst a vysoká vzdělanost obyvatel.

Název



EVL NATURA 2000

Zastavěné území


PZ7

Plocha pro podnikatelské aktivity – průmyslová zóna Hrádek nad Nisou – ano Za Obchvatem (Oldřichovská)

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

Nerostné suroviny

Kód

Záplavová území

Závady a střety:

D02

I/35 – novostavba

D07

Převedení stávajcí I/10 do nové trasy, která od Turnova po Rádelský Mlýn peážuje se stávající R35, dále vede po stávající I/65, která bude po převedení zrušena

ne

ne

ne

ne

ne

ano

I/14 – záměr přeložky silnice v nevyhovujícím serpentinovém úseku mezi Kunraticemi a Rýnovicemi v návaznosti na novou část silnice

ne

ne

ne

ne

ne

ano ano

D20

Silnice II. třídy – II/592, Mníšek Raspenava

ne

ne

ne

ano

ne

D26D

Železniční doprava Praha – Liberec

ne

ano

ano

ne

ne

D38

Koridor pro umístění lanovek – lanová pozemní dráha Liberec – Bedřichov (viz záměry kapitoly A.3. Dopravní infrastruktura)

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

D33A

Železniční doprava Děčín – Česká Lípa – Liberec

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

D42


-

-

-

ano

-

-

-

D11A

2.7.4.2.

ne

ne

ano ano

PH2 – TURNOVSKO

Přírodní podmínky: Přírodní podmínky Turnovska jsou dány zejména vazbami na atraktivní rekreační krajinu Českého ráje s vysokým potenciálem přírodních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu a rekreace (reliéfu pískovcových skalních měst). Poměrně ploché části vlastní oblasti Turnovsko jsou intenzivně zemědělsky využívány, do značné míry odlesněny a umožňují dobrou dopravní dostupnost značné části území. Socioekonomické podmínky: Prudký ekonomický rozvoj a prosperita tohoto území jsou dány zejména výhodnou polohou na hlavním dopravním propojení jádrového území LK (Libereckojablonecké aglomerace) s Prahou a Mladou Boleslaví. Lze konstatovat, že vývoj Turnovska AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

109

koresponduje s hospodářským rozvojem Mladoboleslavska. Turnovsko lze označit za druhý pól růstu LK. To se odráží i v poměrně nízké nezaměstnanosti a příznivém vývoji počtu obyvatel. Dalším příznivým faktorem sociálně ekonomického rozvoje a bydlení jsou i atraktivní rekreační podmínky řady obcí.

Kód

Název

Nerostné suroviny

Záplavová území



EVL NATURA 2000

Zastavěné území


Závady a střety:

D01B


ne

ne

ne

ne

ne

ne

ano

D26D

Železniční doprava Praha – Liberec

ne

ne

ne

ne

ne

D41A


-

-

-

ano

-

2.7.4.3.

ano ano -

-

PH3 – ČESKOLIPSKO

Přírodní podmínky: Centrální území okresu Česká Lípa, kterým jsou Česká Lípa a Nový Bor představuje mírně zvlněnou krajinu, do značné míry odlesněnou. Na severním okraji v okolí Nového Boru přechází do hornatého území Lužických hor, na západě hraničí s Českým Středohořím. Ploučnice a její přítoky jsou doplněny několika menšími lokalitami s rybníky, jejichž rekreační využitelnost je však omezená. Antropogenní míra transformace krajiny je průměrná. Socioekonomické podmínky: Města Česká Lípa a Nový Bor vytvářejí silné vzájemné vazby, dopravně jsou dobře propojená. Podobné zejména dopravní vztahy ve vazbě na Mladou Boleslav mají města Česká Lípa a Doksy. Zejména Česká Lípa vytváří přirozené centrum poměrně velkého regionu. Rozvoj tohoto okresního města byl však do značné míra vázán na rozvoj těžby uranu. Velká bytová výstavba panelových sídlišť se ve městě realizovala v 70. a 80. letech minulého století. V Novém Boru byl vývoj pozvolnější, jeho okolí vykazuje v posledních letech velmi vysokou úroveň nezaměstnanosti. Lze konstatovat, že přestože má tato oblast podstatný přirozený hospodářský potenciál, tak její faktický rozvoj silně zaostává za jednoznačnými póly rozvoje, kterými jsou Turnovsko a Liberecko.


EVL NATURA 2000

Zastavěné území


I/9 – záměr silnice Jestřebí – Zahrádky – Sosnová – Česká Lípa – Manušice –


D05B


Název

Záplavová území

Kód

Nerostné suroviny

Závady a střety:

ne

ano

ne

ano

ne

ne

ano 110

Nový Bor (MÚK Okrouhlá) (I/9) D03

I/13 – záměr přeložky I/13 v úseku Děčín – Nový Bor do výhledové trasy přes Benešov nad Ploučnicí, Volfartice, MÚK Manušice + zkapacitnění do 4 proudového uspořádání v úseku Nový Bor (MÚK Okrouhlá) – Svor


ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

111

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ P L ÁN O V AC Í C H D O K U M E N TAC Í C H 3.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR

Problémy určené k řešení na celostátní úrovni územního plánování v Politice územního rozvoje (dále jen PÚR) jsou rozděleny na problémy, které jsou již nějak řešeny či zmíněny ve stávající PÚR ČR 2008 a na nové problémy, které jsou dle ÚAP LK novým podnětem k zapracování do aktualizované PÚR ČR. V rámci problémů již řešených v PÚR ČR 2008 jsou uvedeny i případné návrhy pro aktualizaci či změnu jejich řešení v PÚR.

3.1.

PROBLÉMY JIŽ ŘEŠENÉ V PÚR ČR 2008

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Pro zajištění URÚ na území LK se v rámci ÚAP LK 2011 jeví jako důležité zejména následující republikové priority územního plánování:  Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury [čl. 46]  Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch [čl. 19]  Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu [čl. 22]  Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury [čl. 23]  Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území [čl. 25] Vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK – rozvojové oblasti a rozvojové osy:  Vymezit rozvojovou oblast v oblasti Liberecko-jablonecké aglomerace Rozvojová oblast je v PÚR ČR 2008 vymezena jako Rozvojová oblast OB7 Liberec [čl. 46], ale je třeba upřesnit její vymezení, neboť tato rozvojová oblast nezasahuje do ORP Železný Brod (ani do obcí na severu) a v ORP Tanvald je identifikovatelná jen ve středu a jihozápadu území ORP.  Vymezit rozvojovou osu z Prahy do Liberce přes Mladou Boleslav a Turnov s návazností do Budyšína [Bautzen] a Görlitz/Zgorzelec v SRN/PL Rozvojová osa je v PÚR ČR 2008 vymezena jako Rozvojová osa OS3 PrahaLiberec-hranice ČR/Německo, Polsko (-Görlitz/Zgorzelec) [čl. 54].  Vymezit rozvojovou osu z Liberce do Ústí nad Labem přes Nový Bor a Děčín Rozvojová osa je uvedena v PÚR ČR 2008 v dalších úkolech pro územní plánování jako pás Ústí nad Labem-Liberec-Jičín-Hradec Králové/Pardubice (I/13 a R35) [čl. 173] vykazující relativně zvýšené požadavky na změny v území podél významných dopravních cest.  Vymezit rozvojovou osu z Liberce do Hradce Králové přes Turnov a Jičín, v úseku Liberec – Turnov v souběhu s Rozvojovou osou OS3 Praha-Liberec Popis viz výše Rozvojová osa Liberec-Ústí nad Labem přes Nový Bor a Děčín. Vymezení oblastí se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK:  Vymezit specifickou oblast v Krkonoších a Jizerských horách AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

112

Toto území je v PÚR ČR 2008 vymezeno jako SOB7 Specifická oblast Krkonoše – Jizerské hory [čl. 75], ale ve vymezení SOB7 je třeba zvážit uvedení jižní části ORP Frýdlant, neboť celá ORP Frýdlant spadá v Návrhu ZÚR LK do specifické oblasti Frýdlantsko. Obce na J ORP Frýdlant (Bílý Potok, Hejnice, Raspenava) jsou totiž ve skutečnosti rozdělené na malé zastavěné území na S, které má typické problémy specifické oblasti Frýdlantsko a velké nezastavěné území v CHKO Jizerské hory, které by se dalo zařadit do specifické oblasti OB7. Dále je třeba upřesnit vymezení SOB7 v ORP Tanvald jenom na obce v severní části ORP, aby nedocházelo ve slovním popisu vymezení k překryvu s rozvojovou oblastí OB7.  Vymezit specifickou oblast v Mimoňsku Jedná se o velmi specifickou oblast na V ORP Česká Lípa, která klade z hlediska udržitelného rozvoje území velké nároky na změny v území s nezbytnou podporou státu. V severní části probíhají náročné sanace po těžbě uranu. Jižní část patří do území bývalého vojenského újezdu Ralsko, který využívala sovětská armáda. Tato oblast je v PÚR ČR 2008 uvedena jako území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území [čl. 174].  Vymezit specifickou oblast ve Frýdlantském výběžku Tato specifická oblast pokrývá celý Frýdlantský výběžek, i když na J území ORP je v nezastavěném území třeba vnímat specifické vlivy Jizerských hor. Oblast se dlouhodobě profiluje jako problémová především z důvodu periferní polohy spojené se špatnou dopravní dostupností. Území vykazuje i přes dlouhodobou podporu slabý hospodářský rozvoj a dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti. Tato oblast je v PÚR ČR 2008 uvedena jako území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území [čl. 174]. Vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury a republikového významu nebo významem přesahující území LK:

mezinárodního

 Vymezit koridor kombinované dopravy Zawidów (Polsko)-Frýdlant-Liberec-Turnov- Mladá Boleslav-Milovice-Lysá nad Labem-Praha Jedná se o naplnění dohod AGTC. Tento koridor je pod označením KD1 vymezen v PÚR ČR 2008 [čl. 129]. Na území LK je realizace koridoru AGTC příležitostí pro hospodářsky zaostávající a dopravně odlehlý Frýdlantský výběžek.  Vymezit plochu veřejného logistického centra (dále jen VLC) na rozvojové ose Praha – hranice kraje – Turnov – Liberec – Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou – hranice ČR/ SRN, Polsko Úkol výběru konkrétních lokalit ve spolupráci s kraji v rámci pořizování ZÚR ukládá PÚR ČR 2008 [čl. 130] Ministerstvu dopravy v součinnosti s vybranými ministerstvy. V rámci zpracování ÚAP LK a ZÚR LK bylo zvažováno několik lokalit pro VLC: Hrádek nad Nisou, Turnov a Liberec, všechny v rámci republikové rozvojové osy OS3. Konkrétní lokalita však dosud nebyla vybrána.  Vymezit koridor silniční dopravy Bílý Kostel nad Nisou-Hrádek nad Nisou-Polsko/SRN Tento koridor propojující mezinárodní tahy E40 (dálnice A4 v SRN) a E442 (silnice I/13, I/35) je v PÚR ČR 2008 zapracován pod označením S4 [čl. 113]. Koridor zajišťuje kvalitnější dopravní napojení na rozestavěnou silnici B178 v SRN, která umožňuje kapacitní napojení na dálnice A4 na Dresden a Wrocľaw (Polsko).  Vymezit koridor silniční dopravy Rádelský Mlýn-Úlibice Tento koridor na mezinárodním tahu E442 (silnice I/35) je v PÚR ČR 2008 zapracován pod označením S5 [čl. 114] v širším vymezení jako úsek R10/R35 (Mnichovo Hradiště-Rádelský Mlýn)-Úlibice (E442). Koridor zajišťuje kvalitnější silniční spojení Liberce a Hradce Králového a je součástí mezinárodní sítě TEN-T. PÚR ČR 2008 ukládá MMR AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

113

v součinnosti s MD, MŽP a dotčenými kraji úkol provést územní studií výběr koridoru kapacitní silnice.  Vymezit koridor silniční dopravy Děčín-Česká Lípa-Svor-Bílý Kostel nad Nisou-Liberec Tento koridor propojuje D8 a R35 a spojuje Ústecký a Liberecký kraj a představuje alternativní spojení Libereckého kraje a Saska vůči B178 a A4. V rámci PÚR ČR 2008 je koridor zapracován pod označením S11 [čl. 120].  Vymezit koridor pro vedení VVN 400 kV Výškov-Chotějovice-Babylon Tento koridor včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic je v rámci PÚR ČR 2008 vymezen pod označením E10 [čl. 149] a umožňuje dohromady se zdvojením V450 a V451 napojení nové elektrické stanice Chotějovice a zvýšení spolehlivosti přenosové soustavy v oblasti severních Čech.  Vymezit koridor pro zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV v trase V450 VýškovBabylon Viz výše.  Vymezit koridor pro zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV v trase V451 BabylonBezděčín Viz výše.

3.2.

NOVÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V PÚR ČR

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: V ÚAP LK 2011 nebyly identifikovány problémy nezbytné k řešení v PÚR ČR formou stanovení nových republikových priorit územního plánování. Vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK – rozvojové oblasti a rozvojové osy: V ÚAP LK 2011 nebyly identifikovány žádné nové oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK, které by bylo třeba řešit formou vymezení příslušných rozvojových oblastí a rozvojových os v PÚR ČR a nebyly řešeny v PÚR ČR 2008. Vymezení oblastí se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK: V ÚAP LK 2011 nebyly identifikovány žádné nové oblasti se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK, které by bylo třeba řešit formou vymezení příslušných specifických v PÚR ČR a nebyly nějak řešeny v PÚR ČR 2008. Vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury a republikového významu nebo významem přesahující území LK:

mezinárodního

V ÚAP LK 2011 nebyly identifikovány žádné nové požadavky na plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo významem přesahující území LK, které by bylo třeba řešit formou vymezení příslušných ploch a koridorů v PÚR ČR a nebyly řešeny v PÚR ČR 2008.


114

4.

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ZÚR A ÚP

4.1.

STŘETY

4.1.1.

VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ

Krajské ÚAP nejsou dostatečným nástrojem pro vyhodnocení vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území, protože měřítko krajské územně plánovací činnosti (1 : 100 000) neumožňuje jejich dostatečně přesné posouzení. Je sice možné indentifikovat potenciální střety v GIS, ale nelze detailně posoudit jednotlivé střety, které jsou předmětem SEA v rámci zpracování ÚPD na úrovni obcí. Obecně je třeba konstatovat, že střetům liniových prvků nelze dost dobře zabránit, ale většina je na úrovni ÚPD obcí nebo na úrovni územního rozhodování technicky řešitelná. Jako nejproblematičtější se jeví střety různých záměrů (zejména dopravní technické infrastruktury) se záměry prvků ÚSES, a proto se ÚAP LK 2011 soustředily zejména na střety záměrů se záměry ÚSES. Identifikované potenciální vzájemné střety záměrů jsou zpracovány formou následujících tabulek. V tabulkách jsou vzájemné střety označeny následujícím způsobem:  Sloupec střety 1 značí střet záměru se záměry biokoridorů ÚSES  Sloupec střety 2 značí střet záměru se záměry biocenter ÚSES  Sloupec střety 3 značí označení střetu v problémovém výkrese  Sloupec střety 4 jsou uvedeny střety s jinými záměry než s ÚSES


115

Tab. 4 Potenciální střety záměrů hospodářského pilíře s ostatními záměry KÓD ZÁMĚRU

OZ2 OZ50 L1 L2 PZ1 PZ2 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6 PZ7

NÁZEV ZÁMĚRU A.1. Hospodářská základna Plochy pro podnikatelské aktivity plocha pro podnikatelské aktivity - polyfunkční využití - letiště Hradčany plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk plocha pro podnikatelské aktivity - rozvoj lyžařského areálu Čertova hora plocha pro podnikatelské aktivity - rozvoj lyžařského areálu Tanvaldský Špičák plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Okrouhlá plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Nový Bor - Za Crystalexem plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Mimoň - průmyslová zóna 1 plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Mimoň - průmyslová zóna 2 plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Ralsko - Kuřivody plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Stráž pod Ralskem - Na Americe plocha pro podnikatelské aktivity - průmyslová zóna Hrádek nad Nisou - Za Obchvatem (Oldřichovská) A.3. Dopravní infrastruktura Koridory pro umístění rychlostních silnic

STŘETY 1

2

3

4

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne RC1275 ne ne ne ne ne ne ne ne

ne 1 ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne E7 ne ne ne ne ne

ne

ne

ne

ne

D01B

rychlostní silnice R35, Ohrazenice -Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, varianta B tzv. severní varianty

K31B, RK675, K31MB

ne

ne

E37

D01C

rychlostní silnice R35, Rádelský Mlýn - Rychnov u Jablonce n/N - Železný Brod - Semily - hranice LK - Úlibice, tzv. superseverní varianta

K30MB, K35MB

NC44, RC1205

2, 27

E13A

D02 D03 D04

Koridory pro umístění silnic I. a II. třídy silnice I/35, úsek Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, 2 oddělené části silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK silnice I/9, obchvat Dubá

RK638 RK558, RK556 ne

ne RC1357 ne

ne 28 ne

V3 E7 ne

D05B

silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13)

RK610

RC382

3

P44, P15, E6, PUR03

D06A D07 D08 D09A D09B D10 D4/2 D4/3 D11A

silnice I/9, obchvat Svor silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka - Tanvald silnice I/13, úsek Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov silnice I/13, obchvat Frýdlant silnice I/13, obchvat Frýdlant silnice I/13, obchvat Pertoltice silnice I/13, Kunratice u Cvikova, homogenizace trasy silnice I/13, obchvat Lvová silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou

ne K22MB RK646 K24MB K24MB ne RK641 K34B K19MB

ne ne ne ne ne NC68 ne ne ne

ne ne ne ne ne 4 ne ne ne

E8B E14C P09 P18 P18 ne ne ne P09


D12B

silnice I/15, obchvat Zahrádky

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

E3, PUR01, PUR02

ne ne ne ne K19MB, K19H RK06, RK663

ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne

E5A E5A ne ne P46 ne

silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy ze severní varianty koridoru R35 do prostoru Semil (Zelený Háj, Hořensko)

RK672, K30MB

ne

ne

E37

RK672, K30MB K5MB RK08 ne ne ne K24MB ne ne ne ne

ne

ne

E37

D19A D20 D21 D22 D23 D24 D25 D51A D52C D52D

silnice II/283, úsek Turnov - Tatobity - Semily, přivaděč dopravy ze současné I/35 do prostoru Semil silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice silnice II/592, úsek Mníšek - Raspenava silnice II/270, obchvat Doksy silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí silnice II/278, obchvat Český Dub silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant silnice II/268, úsek Sloup – Pihel, přeložka do trasy silnice III/26845 silnice II/268, Zákupy západní obchvat silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoně silnice II/268, přeložka trasy u letiště Hradčany

ne NC84 ne ne ne ne ne ne ne ne

ne 5 ne ne ne ne ne ne ne ne

P16 P03 ne ne E35A ne P40 ne ne ne

D47

silnice I/15, úsek Úštěk - hranice LK - Kravaře

ne

ne

ne

E3, PUR01, PUR02

D48

silnice I/10 (I/14), přeložka úsek Tanvald - Desná

D13

silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky

D14A D14B D15C D15D D16 D17A

silnice I/38. úsek Doksy - Obora, var. A silnice I/38. úsek Doksy - Obora, var. B silnice I/16, obchvat Horka u Staré Paky, varianta 1 silnice I/16, obchvat Horka u Staré Paky, varianta 2 silnice II/272, úsek Liberec - Osečná (Druzcov) silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřivody)

D18C D18D

D49

silnice I/10, přeložka úsek Kořenov - Harrachov

D50 D50A D53 D54 D55 D56 D57 D58 D59 D60 D61

silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí silnice I/13, obchvat Rynoltice - tunel silnice III/26834, severní obchvat Zákupy silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň silnice II/270, průtah Mimoň podél Ploučnice silnice III/26828, průtah Mimoň silnice II/289, průtah Semily, 2 úseky silnice II/292, průtah Semily silnice II/290, obchvat Vysoké nad Jizerou silnice II/284, obchvat Lomnice nad Popelkou


ne

ne

ne

P01

RK653, K30MB, K27V

ne

ne

D35

ne RK610 ne ne ne ne RK658 K30V ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


E5A E5A, ZCHU1 ne P23 P13 P14 P14 P05_3 ne ne ne

117

D62 D64

silnice II/278, severní obchvat Osečná silnice II/293, západní obchvat Martinice v Krkonoších

ne ne

ne ne

ne ne

ne ne

D26D

železniční spojení Praha - Mladá Boleslav - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, zdvojkolejnění

K19MB, RK668

RC1247

6

E42, PUR03

D27

železniční spojení Liberec – Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace

K26MH, RK646, RK08

NC84, NC68

7,8

P19

D28

železniční spojení Liberec – Hrádek nad Nisou - Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, optimalizace, elektrizace

RK639, RK640

ne

ne

P09, P53

D29

železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, modernizace, nové úseky, elektrizace

K31V,N, RK675, K31B

ne

ne

ne

D31

železniční spojení Turnov - Jaroměř, úsek Turnov - Semily - hranice LK, optimalizace, elektrizace

NC44, RC1250

9,10

P05_1, P05_2

RC1366

11

ne

Koridory pro umístění železničních tratí

D33 D33A D33B D34

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel n.N. - Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, nový úsek, elektrizace železniční spojení Liberec – Česká Lípa, varianta A v úseku Bílý Kostel n.N. - Rynoltice, novostavba železniční spojení Liberec – Česká Lípa, varianta B v úseku Bílý Kostel n.N. - Rynoltice, novostavba železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace

K30MB, K31V,N, RK670 RK559, RK04, K34B, RK05 K19MB

RC143

12

ne

K19MB, RK639

ne

ne

ne

K5MB

ne

ne

ne

RK653, K27V, K30V

ne

ne

ne

D35

železniční spojení Tanvald - Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí

RGM

projekt Regiotram Nisa - využití stávajících železničních tratí

X

X

X

X

D63

železniční spojení Děčín - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk, optimalizace, zasahuje z ÚK do LK v Prysku a Svoru

ne

ne

ne

ne

D37

veřejné mezinárodní letiště s vnější hranicí Liberec

ne

ne

ne

ne

K19MB, K19H

ne

ne

ne

X X X X

X X X X

X X X X

X X X X

Plochy veřejných mezinárodních letišť IFR Koridory pro umístění lanovek D38

lanová pozemní dráha Liberec – Bedřichov Multifunkční turistické koridory

D39 D40 D41A D42

Ploučnice Lužická Nisa Jizera Nová Hřebenovka, jižní a severní větev

D43

silniční - Hrádek nad Nisou, silnice 35

ne

ne

ne

ne

M1

Mezinárodní (M) a nadregionální (NR) cyklokoridory Berlín - Praha (hranice ČR - Polevsko - Dubá - hranice LK - Blatce - hranice LK)

X

ne

ne

ne

Plochy přeshraničních spojení


118

M2

Zittau - Praha (hranice ČR - Krompach - Doksy - Bezděz - hranice LK)

X

RC1366, NC42

29,30

ne

M3

Zittau - Praha (hranice ČR - Jablonné v P. - Stráž p. R. - Mimoň - Ralsko - hranice LK)

X

ne

ne

ne

M4

Zittau - Hradec Králové (hranice ČR - Hrádek n/N - Liberec varianty - Turnov - Vyskeř - hranice LK)

X

RC387, RC1247

31,32

ne

M5

Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov - Harrachov)

X

NC68, NC84, NC83

33,34,35

ne

M6

Zittau - Karpatz (hranice ČR - Hrádek n/N - hranice ČR - Kunratice - Frýdlant - Nové Město p.S. hranice ČR)

X

ne

ne

ne

M7

Ploučnice + Nová Hřebenovka jih (část) - (hranice LK - Žandov - Česká Lípa - Mimoň - Proseč p.J. - Jablonec n/N - Kořenov - hranice ČR)

X

RC1366, NC42, RC1260, RC1253, NC83

36,37,38,39,40

ne

M8

Jizera (hranice LK - Příšovice - Turnov - Železný Brod - Semily - Jablonec n.J. - Kořenov - hranice ČR)

X

NC44, RC1219, RC1659, NC83, RC1221, RC1250,RC1664

41,42,43,44, 45,46,47

ne

NR1

Česká Kamenice - Svor (hranice LK - Prysk - hranice LK - Svor)

X

ne

ne

ne

NR2

Nová Hřebenovka jih (hranice LK - Svor - Jablonné v P. - Kryštofovo Údolí - Šimonovice)

X

RC1273, RC1361,RC143

48,49,50

ne

NR2_1 NR2_2 NR3 NR3_1

odbočka do Svoru (Nová Huť - Svor) odbočka na Ještěd (Liberec - Světlá p.J. - Liberec) Jablonné v P. - Světlá v P. (Jablonné v P. - Křižany - Dubnice - Světlá v P.) odbočka Brniště (Jablonné v P. - Brniště)

X X X X

ne RC1361 ne ne

ne 51 ne ne

ne ne ne ne

NR4

Nová Hřebenovka sever (hranice LK - Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Hejnice - Harrachov Rokytnice n.J. - Horní Mísečky - hranice LK)

X

RC05, NC83, RC384

52,53,54

ne

NR5 NR6

Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant) Rokytnice n.J. - Vrchlabí (Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná - hranice LK)

X X

ne ne

ne ne

ne ne

NR7

Proseč p.J. - Jičín (Proseč p.J. - Český Dub - Přepeře - Turnov - Troskovice - hranice LK)

X

RC1247, RC386

55,56

ne

NR8A

Osečná - Most (Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá - hranice LK - Tuhaň - hranice LK) X Mezinárodní turistické pěší koridory (MN_P) Istanbul - mys Sv. Vincent (hranice LK - Harrachov - Liberec - Mařenice - hranice ČR) ne Nuorgam - Tarifa (hranice LK - Svor - Česká Lípa - Doksy - Blatce - hranice LK) ne A.4. Technická infrastruktura Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska ne vodovodní přivaděč ÚV Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, zásobování SV Semilska ne vodovodní přivaděč ÚV Liberec Machnín - VDJ Hrádek nad Nisou ne

ne

ne

ne

ne ne

ne ne

ne ne

RC07, NC84 ne RC1790

13,14 ne 15

ne ne ne

MN_P_E3 MN_P_E10

V1 V2A V3


119

Plochy lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod LAPV2

Vilémov - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod

K30MB, K30V, K27V

RC1661

16

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

D26D

ne RC11,RC1307 RC1301 ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne 17,18 19 ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne D03 D03 ne D26D ne ne ne D01B

RK672, K31B, RK675

ne

ne

D01B

ne

ne

ne

ne

ne ne ne ne

ne ne ne ne

ne ne ne ne

ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne




E3 E4 E5A E6 E7 E8B E35A E11A E12B E13A E14C E36

Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV vedení VVN 400 kV - úsek (TR Výškov - TR Chotějovice -) hranice LK - TR Babylon (v PÚR ČR RK603 E10) zdvojení stávajícího vedení 400 kV v úseku (TR Výškov -) hranice LK - TR Babylon (v PÚR ČR RK603 E10) RK04, K34B, RK661, zdvojení stávajícího vedení 400 kV v úseku TR Babylon - TR Bezděčín (v PÚR ČR - E10) RK662, RK07, RK668 vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (- TR Úštěk - TR Hoštka - TR Štětí) RK603 vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (- TR Děčín) RK603 vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Doksy RK604, RK609 vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice ne vedení VVN 110 kV - úsek TR Česká Lípa Sever - TR Nový Bor ne vedení VVN 110kV - úsek TR Nový Bor - hranice LK (- TR Varnsdorf) RK558, RK02 vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Český Dub (Proseč p. J. - Český Dub) ne vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín – Šimonovice K19MB vedení VVN 110 kV - TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení ne vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod ne vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Jablonec n/N jih - varianta C K22MB vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín - TR Turnov nová, rekonstrukce - zdvojení ne

E37

vedení VVN 110 kV - úsek TR Turnov nová - TR Semily, rekonstrukce - zdvojení

PUR01 PUR02

PUR03

E38 E39A E40 E41 E42 E17A E18 E19A E20A E21 E23 E24

vedení VVN 110 kV - smyčka Pavlovice v úseku odbočení ze stav. vedení do TR Liberec Nové Pavlovice vedení VVN 110 kV - smyčka Doubí v úseku odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Doubí vedení VVN 110 kV - smyčka Růžodol v úseku odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Růžodol přeústění stávajícího vedení V470 u TR Babylon úprava zaústění vedení V451 var. B u TR Bezděčín Plochy transformoven VVN Transformovna Český Dub Transformovna Nový Bor Transformovna Doksy Transformovna Železný Brod Transformovna Turnov Transformovna Liberec Doubí Transformovna Liberec – Růžodol


120

E25 E26 E43

Transformovna Liberec Nové Pavlovice - náhrada za stávající Transformovna Jablonec nad Nisou jih Transformovna Bezděčín - rozšíření

ne ne ne

ne ne ne

ne ne ne

ne ne ne

Zdroj: Registr záměrů ÚAP LK - export k 8. 6.2011, Výkres záměrů na provedení změn v území (PRURÚ 2011) Poznámky: X – střet záměrů nehodnocen

Tab. 5 Potenciální střety záměrů pilíře sociální soudržnosti s ostatními záměry. STŘETY

KÓD NÁZEV ZÁMĚRU ZÁMĚRU

1

2

3

4

B.5. Kultura a památková péče Plochy památkových zón PAM1

rozšíření MPZ Turnov

ne

ne

ne

ne

PAM2

VPZ Blíževedly

ne

ne

ne

ne

PAM3

VPZ Dehtáry

ne

ne

ne

ne

PAM4

VPZ Dolní a Horní Světlá

ne

ne

ne

ne

PAM5

VPZ Dolní Zbirohy

ne

ne

ne

ne

PAM6

VPZ Loubí

ne

ne

ne

ne

PAM7

VPZ Malá Horka

ne

ne

ne

ne

PAM8

VPZ Pavlovice

ne

ne

ne

ne

ne

RC1361

52

ne

ne

ne

ne

ne

Plochy památek UNESCO PAM9

horský a televizní vysílač Ještěd B.9. Bezpečnost Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu

B01

pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko) B.10. Struktura osídlení, regionalizace Koridory kooperací mezi centry osídlení

FK1

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Liberec - Jablonec n/N

ne

ne

ne

ne

FK2

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jablonec n/N - Smržovka - Tanvald - Desná

ne

ne

ne

ne

FK3

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Tanvald - Velké Hamry

ne

ne

ne

ne

FK4

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Liberec - Chrastava - Hrádek nad Nisou

ne

ne

ne

ne


121

FK5

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jablonec n/N - Rychnov u Jablonce n/N

ne

ne

ne

ne

FK6

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Semily - Železný Brod

ne

ne

ne

ne

FK7

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jilemnice - Vrchlabí

ne

ne

ne

ne

FK8

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Harrachov - Rokytnice nad Jizerou - Jablonec nad Jizerou

ne

ne

ne

ne

FK9

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Frýdlant - Raspenava - Hejnice

ne

ne

ne

ne

FK10

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Česká Lípa - Nový Bor

ne

ne

ne

ne

FK11

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Nový Bor - Kamenický Šenov - Česká Kamenice

ne

ne

ne

ne

FK12

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Mimoň - Stráž pod Ralskem

ne

ne

ne

ne

FK13

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Stráž pod Ralskem - Osečná

ne

ne

ne

ne

FK14

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Hrádek n/N - Bogatynia (Polsko)

ne

ne

ne

ne

FK15

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Hrádek n/N - Zittau (SRN)

ne

ne

ne

ne


Tab. 6 Potenciální střety záměrů environmentálního pilíře s ostatními záměry STŘETY

KÓD ZÁMĚRU NÁZEV ZÁMĚRU

1

2

3

4

ne ne ne

ne NC68 ne

ne 20 ne

ne ne ne

ne ne ne

NC68 ne ne

20 ne ne

ne ne ne

ne K34B ne

ne ne ne

ne ne ne

D48 ne ne

C.1. Geologie Plochy těžby nerostů T01 T02 T03

znovuobnovení otvírky ložiska čediče Luhov - Brniště - Tlustec otvírka ložiska štěrkopískových surovin Arnoltice - Pertoltice otvírka ložiska štěrkopískových surovin Bohatice

DP01 DP02 DP03

stanovení dobývacího prostoru Dolní Pertoltice změna stanovení dobývacího prostoru Václavice II. stanovení dobývacího prostoru Bílý Kostel

Plochy dobývacích prostorů

C.2. Hydrologie a klimatologie Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích P01 P02 P03

protipovodňová opatření na toku Černá Desná a Desná, úsek Desná - Tanvald protipovodňová opatření na toku Dubnický potok v Dubnici protipovodňová opatření na toku Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích - Mníšek


122

P05_1 P05_2 P05_3 P05_4 P08 P09 P12 P13

protipovodňová opatření na toku Jizera, úsek Svijany - Rakousy protipovodňová opatření na toku Jizera, úsek Železný Brod - Líšný protipovodňová opatření na toku Jizera v Semilech protipovodňová opatření na toku Jizera v Jablonci nad Jizerou protipovodňová opatření na toku Libchava v Horní Libchavě protipovodňová opatření na toku Lužická Nisa, úsek Jablonec nad Nisou - Hrádek nad Nisou protipovodňová opatření na toku Panenský potok v Jablonném v Podještědí protipovodňová opatření na toku Panenský potok, úsek Brniště - Mimoň

K31V,N K31V,N K30V K30V ne RK639 ne ne

RC1664 RC1250 ne ne ne RC387 ne ne

21 22 ne ne ne 23 ne ne

D01B ne D58 ne ne ne ne D55

P14

protipovodňová opatření na toku Ploučnice v Mimoni

RK658

RC1914

24

D56, D57

P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P28 P29 P30 P31 P32 P33 P34 P35 P36 P37 P38 P39

protipovodňová opatření na toku Ploučnice v České Lípě protipovodňová opatření na toku Ploučnice, úsek Stružnice - Dolní Police protipovodňová opatření na toku Řasnice, úsek Horní Řasnice - Krásný Les protipovodňová opatření na toku Smědá, úsek Bílý Potok - Frýdlant protipovodňová opatření na toku Smědá ve Višňové protipovodňová opatření na toku Smědá v Černousích protipovodňová opatření na toku Svitávka v Mařeničkách protipovodňová opatření na toku Svitávka, úsek Kunratice u Cvikova - Svitava protipovodňová opatření na toku Svitávka, úsek Velenice - Zákupy protipovodňová opatření na toku Boberský potok ve Cvikově protipovodňová opatření na toku Šporka v Polevsku protipovodňová opatření na toku Mohelka v Kokoníně protipovodňová opatření na toku Mohelka v Třtí protipovodňová opatření na toku Ploučnice ve Stráži pod Ralskem protipovodňová opatření na toku Kočičí potok v Habarticích protipovodňová opatření na toku Libverdský potok v Lázních Libverda protipovodňová opatření na toku Minkovický potok v Minkovicích protipovodňová opatření na toku Oleška v Heřmanicích protipovodňová opatření na toku Oleška v Dětřichově protipovodňová opatření na toku Boberský potok v Lindavě protipovodňová opatření na toku Bílá Nisa, úsek Bedřichov - Janov nad Nisou protipovodňová opatření na toku Dobranovský potok v Dobranově protipovodňová opatření na toku Dobranovský potok v Písečné

ne K5MB ne RK08 ne ne ne ne RK606 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne ne RC1262 ne ne ne RC1247 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne ne 25 ne ne ne 26 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne D09A, D09B ne ne ne ne ne ne ne E14C ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

P40 P41 P42 P43 P44 P45

protipovodňová opatření na toku Dobranovský potok, úsek Bukovany - Sloup v Čechách protipovodňová opatření na toku Žernovník v Železném Brodě protipovodňová opatření na toku Údolský potok v Kryštofově Údolí protipovodňová opatření na toku Novoveský potok v Nové Vsi nad Nisou protipovodňová opatření na toku Šporka v Horní Libchavě protipovodňová opatření na toku Řadčický potok v Liberci Radčicích

ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne

D25 D01C ne ne ne ne


123

P46 P47 P48 P49 P50 P51

protipovodňová opatření na toku Ostašovský potok v Liberci Ostašově protipovodňová opatření na toku Harcovský potok v Liberci Harcově protipovodňová opatření na toku Janovodolský potok v Liberci Janově Dolu protipovodňová opatření na toku Vesecký potok v Liberci Vesci protipovodňová opatření na toku Františkovský potok v Liberci Františkově protipovodňová opatření na toku Luční potok v Liberci Vesci

P52

protipovodňová opatření na toku Ještědský potok v Dubnici

P53 P54

protipovodňová opatření na toku Oldřichovský potok v Oldřichov na Hranicích protipovodňová opatření na Šporce nad obcí Horní Libchava

P55 P56

protipovodňová opatření na Ploučnici nad Srním potokem protipovodňová opatření na Panenském potoce ve Lvové

P57

protipovodňová opatření na Druzcovském potoce v Osečné

ZCHU1

Rozšíření CHKO Kokořínsko

ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne

K34B, RK643

ne

ne

ne

RK638 ne

ne ne

ne ne

ne D05B

RK658, RK04 RK05

ne ne

ne ne

ne ne

ne

ne

ne

ne

X

X

X

M2, M7

Plochy zvláště chráněných území



124

4.1.2.

STŘETY ZÁMĚRŮ S VYBRANÝMI LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Přestože krajské ÚAP a jejich měřítko nejsou dostatečným nástrojem pro vyhodnocení střetů záměrů na provedení změn v území a limitů využití území, bylo provedeno základní vyhodnocení záměrů s vybranými skupinami limitů využití území, které bude v praxi doplněno a rozpracováno jednak při vyhodnocení SEA na ZUR a jednak při zpracování ÚAP obcí. Vyhodnocení proběhlo v GIS a spíše než střety je nutno chápat nalezené překryvy jako potenciální střety nebo zdroje problémů. Záměry byly v následujících tabulkách vyhodnoceny vůči následujícím skupinám limitů využití území:  Zvláště chráněná území (KRNAP, CHKO, MZCHÚ) – ozn. 1  NATURA 2000 (EVL, PO) – ozn. 2  Přírodní parky – ozn. 3  Nerostné bohatství (ložiska, CHLÚ, DP) – ozn. 4  Záplavové území (Q100) – ozn. 5  Zemědělský půdní fond (I. třída ochrany) – ozn. 6  Památková ochrana (národní nemovitá kulturní památky, krajinné památkové zóny, památkové zóny, památkové rezervace) – ozn. 7


Tab. 7 Potenciální střety záměrů hospodářského pilíře s vybranými limity využití území. KÓD ZÁMĚRU

STŘETY S LIMITY

NÁZEV ZÁMĚRU

1

2

3

4

5

6

7

ne ne 1 ne ne ne ne ne ne ne ne


ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 1




A.1. Hospodářská základna OZ2 OZ50 L1 L2 PZ1 PZ2 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6 PZ7

Plochy pro podnikatelské aktivity polyfunkční využití - letiště Hradčany ne zimní sportovní areál Smrk 1 rozvoj lyžařského areálu Čertova hora 2 rozvoj lyžařského areálu Tanvaldský Špičák 3 průmyslová zóna Okrouhlá ne průmyslová zóna Nový Bor - Za Crystalexem ne průmyslová zóna Mimoň - průmyslová zóna 1 ne průmyslová zóna Mimoň - průmyslová zóna 2 ne průmyslová zóna Ralsko - Kuřivody ne průmyslová zóna Stráž pod Ralskem - Na Americe ne průmyslová zóna Hrádek nad Nisou - Za Obchvatem (Oldřichovská) ne A.3. Dopravní infrastruktura Koridory pro umístění rychlostních silnic

D01B

rychlostní silnice R35, Ohrazenice -Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, varianta B tzv. severní varianty

ne

ne

ne

2

1

1,2,3,4

ne

D01C

rychlostní silnice R35, Rádelský Mlýn - Rychnov u Jablonce n/N - Železný Brod - Semily hranice LK - Úlibice, tzv. superseverní varianta

4

2

1

3,4,5

2,3

5,6,7

ne

Koridory pro umístění silnic I. a II. třídy D02

silnice I/35, úsek Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, 2 oddělené části

ne

ne

ne

6,7

ne

8,9

ne

D03 D04

silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK silnice I/9, obchvat Dubá

5,6 7

ne ne

ne ne

ne ne

4 ne

10 11,12

ne ne

D05B

silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13)

8

ne

ne

ne

5,6

13,14

1

D06A D07 D08 D09A D09B D10 D4/2 D4/3

silnice I/9, obchvat Svor silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka - Tanvald silnice I/13, úsek Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov silnice I/13, obchvat Frýdlant silnice I/13, obchvat Frýdlant silnice I/13, obchvat Pertoltice silnice I/13, Kunratice u Cvikova, homogenizace trasy silnice I/13, obchvat Lvová

9 ne 10 11 12 ne ne 13

ne ne ne ne ne ne ne ne


ne ne ne ne ne 8 ne ne

ne ne 7

15 ne 16,17,18 ne ne ne 19 ne

ne ne ne ne ne ne ne 2


8,9 ne ne ne

D11A D12B D13 D14A D14B D15C D15D D16 D17A

silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou silnice I/15, obchvat Zahrádky silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky silnice I/38. úsek Doksy - Obora, var. A silnice I/38. úsek Doksy - Obora, var. B silnice I/16, obchvat Horka u Staré Paky, varianta 1 silnice I/16, obchvat Horka u Staré Paky, varianta 2 silnice II/272, úsek Liberec - Osečná (Druzcov) silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřivody)

ne ne 14 ne ne ne ne 15 ne

ne 3 ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne 2 ne

ne ne 9 ne ne ne ne ne 10

10 ne ne ne ne ne ne 11,12 ne

22,24 23,24 ne ne

ne 3 ne ne ne ne ne ne ne

D18C

silnice II/283, úsek v prostoru Rovenska pod Troskami, přivaděč dopravy ze severní varianty koridoru R35 do prostoru Semil (Zelený Háj, Hořensko)

ne

ne

ne

ne

ne

25,26

ne

D18D

silnice II/283, úsek Turnov - Tatobity - Semily, přivaděč dopravy ze současné I/35 do prostoru Semil

ne

ne

ne

ne

ne

26,27,28

ne

D19A D20 D21 D22 D23 D24 D25 D51A D52C D52D D47 D48 D49 D50 D50A D53 D54 D55 D56 D57 D58 D59 D60 D61

silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice silnice II/592, úsek Mníšek - Raspenava silnice II/270, obchvat Doksy silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí silnice II/278, obchvat Český Dub silnice II/291, úsek Kunratice – Frýdlant silnice II/268, úsek Sloup – Pihel, přeložka do trasy silnice III/26845 silnice II/268, Zákupy západní obchvat silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoně silnice II/268, přeložka trasy u letiště Hradčany silnice I/15, úsek Úštěk - hranice LK - Kravaře silnice I/10 (I/14), přeložka úsek Tanvald - Desná silnice I/10, přeložka úsek Kořenov - Harrachov silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí silnice I/13, obchvat Rynoltice - tunel silnice III/26834, severní obchvat Zákupy silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň silnice II/270, průtah Mimoň podél Ploučnice silnice III/26828, průtah Mimoň silnice II/289, průtah Semily, 2 úseky silnice II/292, průtah Semily silnice II/290, obchvat Vysoké nad Jizerou silnice II/284, obchvat Lomnice nad Popelkou

16 17 ne ne ne ne ne ne ne ne ne 18 19 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne 4 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 6 ne 7 ne ne 5 ne ne 8 ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne ne ne 11 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

13 14 ne 15 ne ne ne 16 ne ne ne 18 ne ne ne ne ne ne 17 ne 19 ne ne ne

ne 29 ne ne ne ne ne ne 30 ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne 4 ne ne ne ne ne ne ne ne 5 ne ne ne ne ne ne ne


ne 20 ne 21

31 ne ne ne ne ne 32 33 ne 34

127

D62 D64

silnice II/278, severní obchvat Osečná silnice II/293, západní obchvat Martinice v Krkonoších

ne ne

ne ne

12 ne

20 ne

ne ne

ne ne

D26D

železniční spojení Praha - Mladá Boleslav - Liberec, úsek hranice LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, zdvojkolejnění

ne

ne

3

ne

21,22

35,36,37

ne

D27

železniční spojení Liberec – Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace

20

9

ne

ne

23,24,25

38,39,40

6

D28

železniční spojení Liberec – Hrádek nad Nisou - Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.N. - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, optimalizace, elektrizace

ne

ne

4

13

26

41

ne

D29

železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK, modernizace, nové úseky, elektrizace

21

ne

ne

ne

27

42,43

ne

D31

železniční spojení Turnov - Jaroměř, úsek Turnov - Semily - hranice LK, optimalizace, elektrizace

22,23

10,11

5

14,15

28

44

7,8

D33

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel n.N. - Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, nový úsek, elektrizace

ne

12,13

ne

16

29,30,31

45

9

D33A

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, varianta A v úseku Bílý Kostel n.N. - Rynoltice, novostavba

24

ne

ne

ne

ne

46

ne

D33B

železniční spojení Liberec – Česká Lípa, varianta B v úseku Bílý Kostel n.N. - Rynoltice, novostavba

ne

ne

6

ne

ne

ne

ne

D34

železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace

25

14

ne

17

32

ne

ne

D35

železniční spojení Tanvald - Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí

26

15

ne

ne

33

47

ne

RGM

projekt Regiotram Nisa - využití stávajících železničních tratí

X

X

X

X

X

X

X

D63

železniční spojení Děčín - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk, optimalizace, zasahuje z ÚK do LK v Prysku a Svoru

27

ne

ne

ne

34

ne

ne

D37

veřejné mezinárodní letiště s vnější hranicí Liberec

ne

ne

ne

ne

ne

D38

lanová pozemní dráha Liberec – Bedřichov

ne

ne

ne

ne

ne

D39 D40 D41A D42

Ploučnice Lužická Nisa Jizera Nová Hřebenovka, jižní a severní větev

X X X X

X X X X

X X X X

X X X X

X X X X

D43

silniční - Hrádek nad Nisou, silnice 35

ne

18

ne

ne

ne


ne ne Koridory pro umístění železničních tratí

Plochy veřejných mezinárodních letišť IFR ne ne Koridory pro umístění lanovek 28 ne Multifunkční turistické koridory X X X X X X X X Plochy přeshraničních spojení ne ne

128

Mezinárodní (M) a nadregionální (NR) cyklokoridory M1

Berlín - Praha (hranice ČR - Polevsko - Dubá - hranice LK - Blatce - hranice LK)

X

X

X

X

X

X

X

M2

Zittau - Praha (hranice ČR - Krompach - Doksy - Bezděz - hranice LK)

X

X

X

X

X

X

X

M3

Zittau - Praha (hranice ČR - Jablonné v P. - Stráž p. R. - Mimoň - Ralsko - hranice LK)

X

X

X

X

X

X

X

M4

Zittau - Hradec Králové (hranice ČR - Hrádek n/N - Liberec varianty - Turnov - Vyskeř - hranice LK)

X

X

X

X

X

X

X

M5

Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava - Kořenov - Harrachov)

X

X

X

X

X

X

X

M6

Zittau - Karpatz (hranice ČR - Hrádek n/N - hranice ČR - Kunratice - Frýdlant - Nové Město p.S. - hranice ČR)

X

X

X

X

X

X

X

M7

Ploučnice + Nová Hřebenovka jih (část) - (hranice LK - Žandov - Česká Lípa - Mimoň - Proseč p.J. - Jablonec n/N - Kořenov - hranice ČR)

X

X

X

X

X

X

X

M8

Jizera (hranice LK - Příšovice - Turnov - Železný Brod - Semily - Jablonec n.J. - Kořenov hranice ČR)

X

X

X

X

X

X

X

NR1

Česká Kamenice - Svor (hranice LK - Prysk - hranice LK - Svor)

X

X

X

X

X

X

X

NR2

Nová Hřebenovka jih (hranice LK - Svor - Jablonné v P. - Kryštofovo Údolí - Šimonovice)

X

X

X

X

X

X

X

NR2_1 NR2_2

odbočka do Svoru (Nová Huť - Svor) odbočka na Ještěd (Liberec - Světlá p.J. - Liberec)

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

NR3

Jablonné v P. - Světlá v P. (Jablonné v P. - Křižany - Dubnice - Světlá v P.)

X

X

X

X

X

X

X

NR3_1

odbočka Brniště (Jablonné v P. - Brniště)

X

X

X

X

X

X

X

NR4

Nová Hřebenovka sever (hranice LK - Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Hejnice - Harrachov Rokytnice n.J. - Horní Mísečky - hranice LK)

X

X

X

X

X

X

X

NR5

Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant)

X

X

X

X

X

X

X

NR6

Rokytnice n.J. - Vrchlabí (Rokytnice n.J. - Jilemnice - Horní Branná - hranice LK)

X

X

X

X

X

X

X

NR7

Proseč p.J. - Jičín (Proseč p.J. - Český Dub - Přepeře - Turnov - Troskovice - hranice LK)

X

X

X

X

X

X

X

NR8A

Osečná - Most (Osečná - Ralsko - Doksy - Dubá - hranice LK - Tuhaň - hranice LK)

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Mezinárodní turistické pěší koridory (MN_P) MN_P_E3

Istanbul - mys Sv. Vincent (hranice LK - Harrachov - Liberec - Mařenice - hranice ČR)

MN_P_E10 Nuorgam - Tarifa (hranice LK - Svor - Česká Lípa - Doksy - Blatce - hranice LK) A.4. Technická infrastruktura AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

129

Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje V1

vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska

29

16

ne

ne

ne

ne

ne

V2A

vodovodní přivaděč ÚV Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, zásobování SV Semilska

30

17

ne

ne

ne

ne

ne

V3

vodovodní přivaděč ÚV Liberec Machnín - VDJ Hrádek nad Nisou ne ne ne Plochy lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod Vilémov - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod 31 18 ne Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kV

19,20,21

35

48

ne

ne

36

ne

ne

LAPV2

PUR01

vedení VVN 400 kV - úsek (TR Výškov - TR Chotějovice -) hranice LK - TR Babylon (v PÚR ČR - E10)

PUR02

zdvojení stávajícího vedení 400 kV v úseku (TR Výškov -) hranice LK - TR Babylon (v PÚR ČR E10)

PUR03

zdvojení stávajícího vedení 400 kV v úseku TR Babylon - TR Bezděčín (v PÚR ČR - E10)

E3

ne

ne

32

ne 22

ne 49

ne

ne

33

19

7

vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (- TR Úštěk - TR Hoštka - TR Štětí)

34

ne

ne

ne

ne

56

ne

E4

vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - hranice LK (- TR Děčín)

35

ne

ne

26

ne

57

ne

E5A

vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Doksy

36

ne

ne

ne

ne

58,59,60,61,119

10

E6 E7 E8B

vedení VVN 110 kV - úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice vedení VVN 110 kV - úsek TR Česká Lípa Sever - TR Nový Bor vedení VVN 110kV - úsek TR Nový Bor - hranice LK (- TR Varnsdorf)

ne 37 38

ne 20 21

ne ne ne

ne ne ne

44 ne ne

ne 62,63 64

ne ne ne

E35A

vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Český Dub (Proseč p. J. - Český Dub)

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

E11A

vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín – Šimonovice

ne

ne

8

ne

45

ne

ne

E12B

vedení VVN 110 kV - TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení

ne

ne

ne

ne

46

65,66

11

E13A

vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod

ne

ne

10

27

ne

67

ne

E14C

vedení VVN 110 kV - úsek odbočení ze stav. vedení do TR Jablonec n/N jih - varianta C

ne

ne

ne

ne

49

68

ne

E36

vedení VVN 110 kV - úsek TR Bezděčín - TR Turnov nová, rekonstrukce - zdvojení

ne

ne

ne

ne

50

69,70

ne

E37

vedení VVN 110 kV - úsek TR Turnov nová - TR Semily, rekonstrukce - zdvojení

ne

ne

ne

ne

51

70,71,72,73

ne

E38

vedení VVN 110 kV - smyčka Pavlovice v úseku odbočení ze stav. vedení do TR Liberec Nové Pavlovice

ne

ne

ne

ne

47,48

120

ne


ne

ne

23,24,25 37,38,39,40,41,42,43 50,51,52,53,54,55

ne

130

E39A

vedení VVN 110 kV - smyčka Doubí v úseku odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Doubí

ne

ne

9

ne

ne

ne

ne

E40

vedení VVN 110 kV - smyčka Růžodol v úseku odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Růžodol

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

E41 E42

přeústění stávajícího vedení V470 u TR Babylon úprava zaústění vedení V451 var. B u TR Bezděčín

ne ne

ne ne

ne ne

ne ne

ne ne

ne ne

ne ne

E17A E18 E19A E20A E21 E23 E24 E25 E26 E43

Transformovna Český Dub Transformovna Nový Bor Transformovna Doksy Transformovna Železný Brod Transformovna Turnov Transformovna Liberec Doubí Transformovna Liberec – Růžodol Transformovna Liberec Nové Pavlovice - náhrada za stávající Transformovna Jablonec nad Nisou jih Transformovna Bezděčín - rozšíření



ne ne ne 11 ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne 28 ne ne ne ne ne


ne ne ne ne 74 ne ne ne ne ne


Plochy transformoven VVN

Zdroj: Registr záměrů ÚAP LK - export k 8. 6.2011, Výkres záměrů na provedení změn v území, Výkres limitů využití území (PRURÚ 2011) Poznámky: „X“ značí že střet nebyl hodnocen, „ne“ značí, že střet nebyl identifikován Tab. 8 Potenciální střety záměrů sociálního pilíře s vybranými limity využití území. STŘETY S LIMITY


1

2

3

4

5

6

7

B.5. Kultura a památková péče Plochy památkových zón PAM1

rozšíření MPZ Turnov

X

X

X

X

X

X

X

PAM2

VPZ Blíževedly

X

X

X

X

X

X

X

PAM3

VPZ Dehtáry

X

X

X

X

X

X

X

PAM4

VPZ Dolní a Horní Světlá

X

X

X

X

X

X

X

PAM5

VPZ Dolní Zbirohy

X

X

X

X

X

X

X

PAM6

VPZ Loubí

X

X

X

X

X

X

X

PAM7

VPZ Malá Horka

X

X

X

X

X

X

X

PAM8

VPZ Pavlovice

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Plochy památek UNESCO PAM9

horský a televizní vysílač Ještěd


131

B.9. Bezpečnost Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu B01

pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko)

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

B.10. Struktura osídlení, regionalizace Koridory kooperací mezi centry osídlení FK1

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Liberec - Jablonec n/N

X

X

X

X

X

X

X

FK2

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jablonec n/N - Smržovka - Tanvald - Desná

X

X

X

X

X

X

X

FK3

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Tanvald - Velké Hamry

X

X

X

X

X

X

X

FK4

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Liberec - Chrastava - Hrádek nad Nisou

X

X

X

X

X

X

X

FK5

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jablonec n/N - Rychnov u Jablonce n/N

X

X

X

X

X

X

X

FK6 FK7

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Semily - Železný Brod Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Jilemnice - Vrchlabí

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

FK8

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Harrachov - Rokytnice nad Jizerou - Jablonec nad Jizerou

X

X

X

X

X

X

X

FK9

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Frýdlant - Raspenava - Hejnice

X

X

X

X

X

X

X

FK10

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Česká Lípa - Nový Bor

X

X

X

X

X

X

X

FK11

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Nový Bor - Kamenický Šenov - Česká Kamenice

X

X

X

X

X

X

X

FK12 FK13

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Mimoň - Stráž pod Ralskem Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Stráž pod Ralskem - Osečná

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

FK14

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Hrádek n/N - Bogatynia (Polsko)

X

X

X

X

X

X

X

FK15

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Hrádek n/N - Zittau (SRN)

X

X

X

X

X

X

X

Zdroj: Registr záměrů ÚAP LK - export k 8. 6.2011, Výkres záměrů na provedení změn v území, Výkres limitů využití území (PRURÚ 2011) Poznámky: „X“ značí že střet nebyl hodnocen, „ne“ značí, že střet nebyl identifikován

Tab. 9 Potenciální střety záměrů hospodářského pilíře s vybranými limity využití území. STŘETY S LIMITY


1

2

3

4

5

6

7

C.1. Geologie Plochy těžby nerostů AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

132

T01 T02 T03

znovuobnovení otvírky ložiska čediče Luhov - Brniště - Tlustec otvírka ložiska štěrkopískových surovin Arnoltice - Pertoltice otvírka ložiska štěrkopískových surovin Bohatice

ne ne ne

ne ne ne

ne ne ne

X X X

ne ne ne

ne ne ne

ne ne ne

ne ne ne

ne ne ne

ne ne ne

X X X

ne ne ne

ne ne ne

ne ne ne

Plochy dobývacích prostorů DP01 DP02 DP03

stanovení dobývacího prostoru Dolní Pertoltice změna stanovení dobývacího prostoru Václavice II. stanovení dobývacího prostoru Bílý Kostel C.2. Hydrologie a klimatologie

Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích P01 P02 P03 P05_1 P05_2 P05_3 P05_4 P08

protipovodňová opatření na toku Černá Desná a Desná, úsek Desná - Tanvald protipovodňová opatření na toku Dubnický potok v Dubnici protipovodňová opatření na toku Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích - Mníšek protipovodňová opatření na toku Jizera, úsek Svijany - Rakousy protipovodňová opatření na toku Jizera, úsek Železný Brod - Líšný protipovodňová opatření na toku Jizera v Semilech protipovodňová opatření na toku Jizera v Jablonci nad Jizerou protipovodňová opatření na toku Libchava v Horní Libchavě

39 ne 40 41 42 ne ne 43

ne ne ne 22 ne 23 24 ne

ne ne ne ne 12 ne ne ne

ne ne ne 29 ne ne ne ne

X X X X X X X X

ne ne ne 75,76,77 78,79 80 81 ne

ne ne ne 12,13 ne ne ne ne

P09

protipovodňová opatření na toku Lužická Nisa, úsek Jablonec nad Nisou - Hrádek nad Nisou

44

ne

13

30

X

ne

14

P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P28 P29 P30 P31 P32

protipovodňová opatření na toku Panenský potok v Jablonném v Podještědí protipovodňová opatření na toku Panenský potok, úsek Brniště - Mimoň protipovodňová opatření na toku Ploučnice v Mimoni protipovodňová opatření na toku Ploučnice v České Lípě protipovodňová opatření na toku Ploučnice, úsek Stružnice - Dolní Police protipovodňová opatření na toku Řasnice, úsek Horní Řasnice - Krásný Les protipovodňová opatření na toku Smědá, úsek Bílý Potok - Frýdlant protipovodňová opatření na toku Smědá ve Višňové protipovodňová opatření na toku Smědá v Černousích protipovodňová opatření na toku Svitávka v Mařeničkách protipovodňová opatření na toku Svitávka, úsek Kunratice u Cvikova - Svitava protipovodňová opatření na toku Svitávka, úsek Velenice - Zákupy protipovodňová opatření na toku Boberský potok ve Cvikově protipovodňová opatření na toku Šporka v Polevsku protipovodňová opatření na toku Mohelka v Kokoníně protipovodňová opatření na toku Mohelka v Třtí protipovodňová opatření na toku Ploučnice ve Stráži pod Ralskem protipovodňová opatření na toku Kočičí potok v Habarticích protipovodňová opatření na toku Libverdský potok v Lázních Libverda

ne ne ne ne 45 ne 46 ne ne 47 48 ne 49 50 ne ne ne ne 51

ne 26 25 27 28 ne ne 29 30 31 32 ne ne ne ne ne 33 ne ne

ne ne ne ne ne ne 14 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne 31 ne ne 32,33 ne 34 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

ne ne ne ne ne ne 82 83 ne ne 84 ne ne ne 85 ne ne ne ne

15 ne ne 16 ne ne 17 ne ne ne ne 18,19 ne ne ne ne ne ne ne


133

P33 P34 P35 P36 P37 P38 P39

protipovodňová opatření na toku Minkovický potok v Minkovicích protipovodňová opatření na toku Oleška v Heřmanicích protipovodňová opatření na toku Oleška v Dětřichově protipovodňová opatření na toku Boberský potok v Lindavě protipovodňová opatření na toku Bílá Nisa, úsek Bedřichov - Janov nad Nisou protipovodňová opatření na toku Dobranovský potok v Dobranově protipovodňová opatření na toku Dobranovský potok v Písečné

ne ne ne ne 52 ne ne



35 ne ne ne ne ne ne

X X X X X X X

ne ne ne 86 ne ne ne


P40

protipovodňová opatření na toku Dobranovský potok, úsek Bukovany - Sloup v Čechách

ne

ne

ne

ne

X

87

20

P41 P42 P43 P44 P45 P46 P47 P48 P49 P50 P51 P52 P53 P54 P55 P56

protipovodňová opatření na toku Žernovník v Železném Brodě protipovodňová opatření na toku Údolský potok v Kryštofově Údolí protipovodňová opatření na toku Novoveský potok v Nové Vsi nad Nisou protipovodňová opatření na toku Šporka v Horní Libchavě protipovodňová opatření na toku Řadčický potok v Liberci Radčicích protipovodňová opatření na toku Ostašovský potok v Liberci Ostašově protipovodňová opatření na toku Harcovský potok v Liberci Harcově protipovodňová opatření na toku Janovodolský potok v Liberci Janově Dolu protipovodňová opatření na toku Vesecký potok v Liberci Vesci protipovodňová opatření na toku Františkovský potok v Liberci Františkově protipovodňová opatření na toku Luční potok v Liberci Vesci protipovodňová opatření na toku Ještědský potok v Dubnici protipovodňová opatření na toku Oldřichovský potok v Oldřichov na Hranicích protipovodňová opatření na Šporce nad obcí Horní Libchava protipovodňová opatření na Ploučnici nad Srním potokem protipovodňová opatření na Panenském potoce ve Lvové

ne ne ne 53 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne 34 ne ne ne ne ne ne 35 ne ne 36 ne 37 38 39

15 16 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne 36 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 37 ne 38 ne

X X X X X X X X X X X X X X X X

88 ne ne ne 89 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne 21 ne ne ne ne 22 ne ne ne ne ne ne ne ne 23

P57

protipovodňová opatření na Druzcovském potoce v Osečné

ne

ne

ne

39

X

ne

ne

C.5.Ochrana přírody a krajiny Plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) Nadregionální biocentra (NC) NC41 NC42

Kokořínský důl Břehyně - Pecopala

X X

X X

X X

ne ne

X X

ne ne

ne ne

NC44

Údolí Jizery a Kamenice

X

X

X

40,41,42,43

X

90,91

ne

NC68

Poustecká obora

X

X

X

44,45,46,47

X

ne

ne

NC82 NC83

Studený vrch Jizerské louky

X X

X X

X X

ne ne

X X

ne ne

ne 24

NC84

Jizerskohorské bučiny

X

X

X

ne

X

ne

ne


134

Regionální biocentra (RC) RC01 RC02 RC03

Novina Čertova zeď Bučiny

X X X

X X X

X X X

ne ne ne

X X X

ne ne ne

ne ne ne

RC04

Velký Buk

X

X

X

ne

X

ne

ne

RC05 RC06 RC07 RC08 RC09

Nad Betlémem Tlustec Černá hora Prales Jizera Chlum

X X X X X

X X X X X

X X X X X

ne ne ne ne ne

X X X X X

ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne

RC10

Dlouhý kopec

X

X

X

ne

X

ne

ne

RC11 RC12 RC13 RC14 RC15 RC143 RC382 RC384 RC386 RC387 RC388 RC1205 RC1206 RC1207 RC1218 RC1219 RC1220 RC1221 RC1222 RC1224 RC1233 RC1240 RC1242 RC1244 RC1245 RC1246 RC1247

Hamry Prosečský hřeben Bezděčínské skály Bouřný Holubník Vysoká Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek Prameny Labe Hruboskalsko Karlovské bučiny Jezevčí vrch Bradlec Kozlov - Tábor Kavkazsko Bransko Pod Mošnou Řečiště Jizerky Hradsko Rezek Kamenné mlýny Rybník Věžák Radechov Pankrác část Velký a Malý Bezděz Kozákov Klokočské skály Údolí Mohelky

X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X



48 ne ne ne ne ne ne ne ne 49,50 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne


ne ne ne ne ne ne ne ne 92 ne ne ne ne ne ne 93 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne 25 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 39


135


Kalich Údolí Jizery Malá Skála Jestřebí Hradešín Muchov Ralsko Jelení vrchy Chrastenský vrch Prameny Ploučnice (Jenišavský mlýn) Velenický kopec Mariánská hora Jedlový Důl Cikaňák Harcovské bučiny Kateřinky Stříbrník Dlouhá hora Vápenný Loupežnický vrch Hvozd Úbočí Smrku Hřebenáč Bulovka Plošina Rač Beškovský kopec Čáp




ne ne ne ne ne ne 57 58 59 60 ne ne ne ne ne ne ne ne 61 62,63 ne ne ne ne ne ne ne


ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 27 ne ne

RC1301

Skalní město

X

X

X

ne

X

ne

ne

RC1302 RC1304 RC1305 RC1306 RC1307 RC1309 RC1354 RC1355 RC1356 RC1357

Vlhošť Holanské rybníky Binov (Bobří soutěska) Králův vrch Strážný vrch Žižkův vrch - Bažantnice Svojkovské pohoří Klíč Hřeben Kozlí - Kameník Výsluní

X X X X X X X X X X

X X X X X X X X X X

X X X X X X X X X X

ne 64 ne ne ne ne ne ne 65 ne

X X X X X X X X X X

ne ne ne ne ne 121 ne ne ne ne

ne 28 ne ne ne 29 ne ne ne ne


136


Smrčník Pěnkavčí vrch Suchý vrch Ještěd Meandry Ploučnice Výsplachy Zadní Blansko Víchová Strážník Zabyly Bezděčín Všeň Huť (Prameny Žernovníka) Suché skály Milíř Malá Strana Meandry Smědé Řasnice Boreček Brazilka Janovice Zourov Borová Novoveský vrch Mimoň Padouchov Kozinec




ne ne ne ne ne ne ne ne 66 ne ne ne ne ne ne ne 67 ne 68 ne ne ne ne ne 69 ne ne


ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 94 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

ne ne ne 30 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

RCXX

Kumburk

X

X

X

ne

X

ne

ne

X X X X X X X X

ne ne 70 71 ne ne ne 72

X X X X X X X X

ne ne ne 95 96 ne ne ne


Koridory územního systému ekologické stability (ÚSES) Nadregionální biokoridory (K) K5MB K18B K19H K19MB K22MB K23H K23MB K24MB

K5MB K18B K19H K19MB K22MB K23H K23MB K24MB


X X X X X X X X

X X X X X X X X

137

K25MH K26MH K27V K27H K30MB K30V K31B K31MB

K25MH K26MH K27V K27H K30MB K30V K31B K31MB

X X X X X X X X

X X X X X X X X

X X X X X X X X


X X X X X X X X

ne ne ne ne ne 97,98,99 100 ne


K31V,N

K31V,N

X

X

X

73

X

K33B K34B K35B

K33B K34B K35B

X X X

X X X

X X X

ne 74,75 ne

X X X

ne ne ne

ne ne ne

K35MB

K35MB

X

X

X

ne

X

ne

ne

ne ne 105 ne

ne ne ne ne

101,102,103,104 31,32

Regionální biokoridory (RK) RK01 RK02 RK03 RK04

RK01 RK02 RK03 RK04

X X X X

X X X X

X X X X

ne ne ne ne

X X X X

RK05

RK05

X

X

X

76,77,78,79

X

RK06 RK07 RK08 RK09 RK10 RK11 RK12 RK13 RK14 RK15 RK556 RK557 RK558 RK559 RK601 RK602 RK603

RK06 RK07 RK08 RK09 RK10 RK11 RK12 RK13 RK14 RK15 RK556 RK557 RK558 RK559 RK601 RK602 RK603

X X X X X X X X X X X X X X X X X



ne 80 81 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne



33 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 106 ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

138

RK604 RK605 RK606 RK608 RK609 RK610 RK611 RK612 RK613 RK614 RK626 RK631 RK634 RK635 RK636 RK637 RK638 RK639 RK640 RK641 RK642 RK643 RK645 RK646 RK647 RK648 RK649 RK650 RK651 RK652 RK653 RK658 RK660 RK661

RK604 RK605 RK606 RK608 RK609 RK610 RK611 RK612 RK613 RK614 RK626 RK631 RK634 RK635 RK636 RK637 RK638 RK639 RK640 RK641 RK642 RK643 RK645 RK646 RK647 RK648 RK649 RK650 RK651 RK652 RK653 RK658 RK660 RK661

X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X



ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 82,83 ne ne 84 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 85 86 87,88


ne ne ne 107 108 ne ne ne 109 ne 110 111 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 112 ne

34 35 ne ne 36 ne ne ne ne ne ne 37 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

RK662

RK662

X

X

X

89

X

ne

ne

RK663 RK664 RK666

RK663 RK664 RK666

X X X

X X X

X X X

ne ne ne

X X X

ne ne ne

ne ne ne


139

RK668 RK669 RK670 RK671 RK672 RK675 RK676 RK685 RK686 RK699 RK700 RK701 RK702 RK704 RK705 RK706 RK707 RK712 RK713 RK727 RK728

RK668 RK669 RK670 RK671 RK672 RK675 RK676 RK685 RK686 RK699 RK700 RK701 RK702 RK704 RK705 RK706 RK707 RK712 RK713 RK727 RK728

X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X



ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne 90 ne ne ne ne ne 91 92 ne


ne ne ne ne ne 113 114 ne ne ne ne ne ne ne ne 115 ne ne 116 117 ne

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

RKXX

RKXX (z RC1205 Bradlec do RCXX Kumburk)

X

X

X

ne

X

ne

ne

ZCHU1

Rozšíření CHKO Kokořínsko

X

X

X

93,94,95,96,97,98,99

X

118

38

Plochy zvláště chráněných území

Zdroj: Registr záměrů ÚAP LK - export k 8. 6.2011, Výkres záměrů na provedení změn v území, Výkres limitů využití území (PRURÚ 2011) Poznámky: „X“ značí že střet nebyl hodnocen, „ne“ značí, že střet nebyl identifikován


140

4.2.

ZÁVADY A GEOHAZARDY

Geohazardy jsou rizikové přírodní procesy, které ve svých důsledcích způsobují ohrožení území. Přestože je v rámci tématické databáze ÚAP sledována řada jevů, které patří mezi geohazardy, tak lze konstatovat, že nemají významný vliv na krajskou územně plánovací činnost. Tyto geohazardy se většinou projevují jako faktické limity využití území až v měřítku územně plánovací činnosti obcí. Mezi geohazardy, které jsou podrobně popsané v PRURÚ patří například :  Záplavová území Q100  Území zvláštní povodně pod vodním dílem  Sesuvná území  Poddolovaná území Závady jsou v ÚAP LK 2011 pojaty jako negativní skutečnosti v území, které brání jeho udržitelnému rozvoji a které jsou ovlivnitelné územním plánováním nebo mají na územní plánování vliv. Odstraňování závad, napravitelných územním plánováním, by mělo být cílem územně plánovací činnosti na příslušné úrovni. V praxi probíhá eliminace závad území v procesu územního plánování realizací příslušných záměrů na provedení změn v území. Zjednodušeně lze říci, že Registr záměrů na provedení změn v území je do jisté míry seznamem konkrétních opatření, které je třeba učinit pro napravení závad. Dále uvedené závady jsou tématicky uspořádány. V rámci každého rématu jsou uvedeny obecné typy opatření z Registru záměrů ÚAP pro napravení závad. Konkrétní záměry v rámci těchto opatření jsou uvedeny v PRURÚ. Za opatření na nápravu závad, která jsou řešitelné zejména na úrovni územního plánování obcí, bude přidáno takovéto označení [O]

4.2.1.1.


 Nedostatečná připravenost a špatné územní podmínky některých částí LK pro stabilizaci a rozvoj ekonomických aktivit (např. Frýdlantsko, Mimoňsko).  Nedostatečné či nevhodné využívání brownfields.  Velká kumulace zatížení návštěvníky do několika středisek CR, způsobuje nadměrné zatížení životního prostředí. Nedostatečné využívání přírodního potenciálu a nabídka služeb CR na území jihozápadního Českolipska, Lužických hor, Frýdlantska a Mimoňska.  Přetížení řady středisek CR a příměstských středisek cestovního ruchu automobilovou dopravou i z důvodu nedostečné sítě pro bezmotorovou dopravu. Nepropojení oblastí, podoblastí a středisek CR sítí bezmotorové dopravy.  Sezónnost mnoha středisek cestovního ruchu. Zimní sezóna převládá v horských střediscích Jizerských hor a Krkonoš. Letní sezóna převládá např. v Doksech či Českém ráji.  Nedostatečná infrastruktura pro podnikatelské aktivity Seznam konkrétních opatření pro napravení závad (viz Registr záměrů ÚAP v PRURÚ): ► Plochy pro podnikatelské aktivity [O]

4.2.1.2.

VEŘEJNÁ EKONOMIKA

 Vysoká zadluženost některých obcí blokuje rozvoj veřejné infrastruktury, díky faktické nemožnosti jejího financování obcí.  Dopady globální ekonomické krize snížily příjmy do rozpočtů měst a obcí a tím omezily jejich investiční činnost. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

4.2.1.3.


 Problematické vazby na multimodální koridory evropského významu (III.A a IV.), které má zajišťovat zejména silnice I/35 a R35  Nedostatečné dopravní napojení na sousední regiony (vyjma Středočeského kraje). Nevyhovující je zejména napojení na Ústecký a Královehradecký kraj  Komplikovaná dopravní dostupnost některých částí LK (východní Frýdlantsko, Ralsko a Podještědsko, Semilsko)  Nevyhovující trasování silnic v údolnicové poloze s úzkým a zatáčkovitým průtahem zastavěným územím obcí neumožňuje jejich zkapacitnění (např. silnice I/10 v úseku Železný Brod - Tanvald nebo I/14 v úseku Liberec – Tanvald)  Problematické průtahy zastavěným územím měst a obcí s vysokou intenzitou dopravy  Nedostatečné železniční napojení Liberecko – jablonecké aglomerace¨  Špatné parametry koridoru systému AGTC Praha - Mladá Boleslav – Turnov – Liberec – Frýdlant – hranice ČR – Polsko  Nekvalitní a časově nekonkurenceschopné železniční spojení Liberec – Praha (tzv. 5 železniční koridor)  Nevyhovující železniční napojení Ústeckého a Královehradeckého kraje  Dlouhodobě špatná situace na polském území na železničním spojení Hrádek nad Nisou – Zittau  Chybějící drážní spojení turistických center Harrachova a Rokytnice nad Jizerou  Malé využití letiště Liberec se statutem neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí bez možnosti přistání letadel v kategorii 2C s provozem IFR  Schází propojení turistických oblastí a podoblastí a středisek CR multifunkčními turistickými koridory – bezmotorovou dopravou.  Nedostatečná segregace silniční dopravy a cyklodopravy.  Nefunkční nové přeshraniční silniční spojení Hrádek nad Nisou – Kopaczów - Zittau z důvodu dlouhodobé nečinnosti polské strany  Nedostatečné kapacitní propojení Liberce s turisticko-rekreační oblastí Jizerské hory respektive jejím nástupním centrem Bedřichovým Seznam konkrétních opatření pro napravení závad (viz Registr záměrů ÚAP v PRURÚ): ► Koridory pro umístění rychlostních silnic, silnic I. třídy a II. třídy ► Koridory pro umístění železničních tratí ► Plochy veřejných mezinárodních letišť IFR ► Koridory pro umístění lanovek ► Multifunkční turistické koridory ► Mezinárodní a nadregionální cyklokoridory [O] ► Mezinárodní turistické pěší koridory [O]

4.2.1.4.


 Problematické zásobování vodou Frýdlantského výběžku, kde se zhoršuje kvalita zdrojů zejména díky těžbě hnědého uhlí v sousedním Polsku (Turów) – snižování hladiny podzemní vody, povodně z hald. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

142

 Problematické zásobování vodou v severním území ORP Jilemnice a Semily.  Zhoršující se kvalita vody ve zdroji v Hrádku nad Nisou a souvislosti s těžbou uhlí v sousedním Polsku.  Očekávané globální změny klimatu vyvolávají nutnost potřeby důsledné ochrany stávajících povrchových a podzemních zdrojů vody a příprava na budování zdrojů nových. Na území LK je nutno chránit územní rezervu LAPV Vilémov.  Nedostatečné odkanalizování a ČOV zejména v menších obcích.  Stávající přenosová a zejména distribuční síť elektřiny neodpovídá novým požadavkům zejména jádrového území LK (Liberec, Jablonec n/N, Turnov).  Potřeba zabezpečení dodávky elektřiny do Šluknovského výběžku přes území LK.  Problematická situace provozování SCZT v současných podmínkách, kdy musí čelit konkurenčním energetickým zdrojům.  Nedostatek územních podmínek pro realizaci programu využití OZE.  Nedostatečná dostupnost služeb spojů telekomunikací ve vztahu ke stále se zvyšujícím potřebám území.  Nedostatečné územní podmínky pro efektivní využívání odpadů včetně biomasy. Seznam konkrétních opatření pro napravení závad (viz Registr záměrů ÚAP v PRURÚ): ► Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou ► Plochy lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod ► Koridory pro umístění vedení VVN 400 a 110 kV ► Plochy transformoven VVN ► Plochy a koridory pro zlepšení spojů a telekomunikací [O]

4.2.1.5.

OBYVATELSTVO

 Regionální a lokální disparity socioekonomického a demografického vývoje (viz indikátory URÚ).  Obce se zvýšenými a zvláštními požadavky na využití území vlivem ostatních uživatelů území (termín viz PRURÚ) v porovnání s trvale bydlícím obyvatelstvem – Albrechtice v jizerských horách, Bedřichov, Benecko, Blíževedly, Česká Lípa, Desná, Doksy, Dubá, Hamr na Jezeře, Harrachov, Holany, Hrubá Skála, Jablonec nad Jizerou, Jablonec n/N, Janov nad Nisou, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Karlovice, Kořenov, Kravaře, Krompach, Kryštofovo Údolí, Křižany, Lázně Libverda, Liberec, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Mařenice, Mníšek, Nová Ves nad Nisou, Nový Bor, Oldřichov v Hájích, Osečná, Pěnčín, Proseč pod Ještědem, Radvanec, Rokytnice nad Jizerou, Rynoltice, Semily, Sloup v Čechách, Stráž pod Ralskem, Stvolíky, Světlá pod Ještědem, Turnov, Vítkovice, Vysoké nad Jizerou, Zahrádky.

4.2.1.6.

VZDĚLÁVÁNÍ, ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

 Tendence rušení školských zařízení. Základní školy mají v malých obcích výrazný vliv na stabilizaci osídlení a sociální soudržnost společenství obyvatel. Obecně hrozí zhoršení dostupnosti předškolských zařízení a zařízení základního a středního školství.  Omezené územní podmínky pro rozvoj Krajské nemocnice v Liberci, která nemá vlastní heliport.  Nepřipravenost služeb a sítě zařízení sociální péče na proces stárnutí populace. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

143

4.2.1.7.


 Špatný technický stav, chátrání a nevhodné funkční využívání některých památek.  Snižování hodnoty památkových objektů (chráněných i nechráněných) nevhodnou stavební činností buď na objektech samých nebo v jejich bezprostředním okolí. Ohrožení památkových objektů a lokalit, které nejsou sepsány na seznamu památek.  Ohrožení potenciálních archeologických nalezišť stavební činností (např. Dolní Pojizeří).

4.2.1.8.


 Velký tlak cestovního ruchu na využití sezónní sportovní infrastruktury se odráží v její nedostatečné kapacitě a potřebě vytvářet územní podmínky pro umisťování nové infrastrukturu v chráněných územích přírody.  Nedostatečné využití atraktivních přírodních územních podmínek pro víceúčelové turistické koridory.  Špatný technický stav a neobnova sportovních zařízení v menších obcích mimo střediska cestovního ruchu.

4.2.1.9.


 Nekoncepční rozvoj bydlení.  Urbanizace a suburbanizace volné krajiny v atraktivním okolí větších měst (např. okolí Liberecko-jablonecké aglomerace, České Lípy, Turnova).  Výstavba tzv. apartmánového typu bydlení v horských střediscích cestovního ruchu (Harrachov, Rokytnice nad Jizerou).  Vysídlování malých měst a jejich přeměna na rekreační sídla vede ke ztrátě zájmu o jejich rozvoj (např. severovýchodní část ORP Nový Bor).  Významný počet a podíl objektů druhého bydlení, které sice na jednu stranu přispívají ke zvyšení prosperity území, ale vyžadují z rozpočtů obcí zabezpečování územně technické infrastruktury.  Vysoký podíl neobydlených bytů v LK, který je markantní zejména v ORP Jilemnice, ORP Semily, okrajových částech ORP Turnov, jihozápadním Českolipsku a Podještědsku.  Riziko projevů a problémů sociální segregace v některých lokalitách vázaných na neatraktivní bydlení např. nerevitalizovaná panelová sídliště.

4.2.1.10. ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE  Nedostatečné nabídky pracovních příležitostí zejména mimo jádrová - rozvojová území kraje tedy mimo Liberecko-jabloneckou aglomeraci a Turnovsko vede k vylidňování periferních oblastí nebo k vysoké denní migraci obyvatel.  Malá nabídka pracovních míst na trhu práce v období hospodářské recese v LK.  Silná orientace na průmysl se slabou diverzifikací odvětví s převahou automobilového průmyslu.  Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost na Frýdlantsku.

4.2.1.11. BEZPEČNOST  Potenciální rizika geohazardů a nepřipravenost území na ně. Např. nevhodně (neudržitelně) umístěné plochy zastavěných území a zastavitelných ploch v záplavových územích.  Riziko zvláštní povodně v územích pod vodními díly. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

144

 Nedostatečná infrastruktura pro obranu – potřeba vymezení území pro pěchotní střelnici. Seznam konkrétních opatření pro napravení závad (viz Registr záměrů ÚAP v PRURÚ): ► Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu

4.2.1.12. STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE  Prohlubování existujících disparit v rozvojových předpokladech center osídlení a jejich spádových obvodů.  Nízká vnitřní integrita kraje způsobená jednak historický vývojem (území sudet s poválečnou výměnou obyvatelstva, území LK bylo dříve rozděleno v Severočeském a Východočeském kraji) a jednak aktuálním vysokým spádovým potenciálem Mladé Boleslavi, kam spáduje jih okresu Česká Lípa.  Vysoké zátěže území způsobené ostatními uživateli území (termín viz PRURÚ) a jednodenními návštěvníky území  Nedostatečné vazby mezi hlavními centry osídlení LK i vazby na okolní regiony.  Absence koncepčního diferencovaného přístupu k rozvoji území, s ohledem na jejich reálné rozvojové předpoklady či potřebu specifického přístupu (→ nezbytnost zpřesnění rozvojový oblastí a os a specifických oblastí z PÚR ČR 2008 a vymezení rozvojových oblastí a os a specifických os nových nadmístního významu, → nezbytnost vymezení sídelní struktury). ► Oblasti s podprůměrnými podmínkami pro URÚ ► Oblasti s převahou územních podmínek pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost společenství obyvatel ► Oblasti s převahou územních podmínek pro kvalitní životní prostředí Seznam konkrétních opatření pro napravení závad (viz Registr záměrů ÚAP v PRURÚ): ► Koridory kooperací mezi centry osídlení ► Rozvojové osy ► Rozvojové oblasti ► Specifické oblasti

4.2.1.13. GEOLOGIE  Nejasná vize potenciální těžby uranu a ochrana jeho ložisek blokuje další rozvoj území v širším okolí Stráže pod Ralskem.  Ukončovaná těžba některých ložisek nerostů vyvolává potřebu otvírky nových ložisek jako náhradu za ložiska původní.  Negativní vztahy a negativní kooperace mezi využitím nerostného bohatství a ochranou přírody a krajiny. Nedokončená sanace území po ukončené těžbě na mnoha lokalitách. Seznam konkrétních opatření pro napravení závad (viz Registr záměrů ÚAP v PRURÚ): ► Plochy těžby [O]

4.2.1.14. HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE  Urychlený odtok povrchových vod z území vlivem několika faktorů: narovnávání vodních toků, rozrůstání nepropustných ploch, které zabraňují vsaku (velkoplošná parkoviště), eliminace biotopů, které mají přirozenou schopnost zadržovat vodu v krajině (zejména v horních částech a v údolních nivách). AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

145

 Nevhodné zemědělské a lesní hospodaření zvyšující vodní erozi půdy a urychlení odtoku.  Nedokončená protipovodňová ochrana stavebního i přírodního charakteru na mnoha tocích (např. Jizerě, Ploučnici či Smědé).  Nevyjasněná územní ochrana vodních zdrojů v podobě problematicky vymezených ochranných pásem.  Neudržitelná lokalizace zastavěných území a zastavitelných ploch do záplavových území.  Nepřipravenost území na globální změny klimatu, které se na území LK projeví zejména zvyšováním extremních projevů počasí (častější sucha i povodně). Seznam konkrétních opatření pro napravení závad (viz Registr záměrů ÚAP v PRURÚ): ► Koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích

4.2.1.15. PŮDNÍ FOND  Rozrůstání zástavby do volné krajiny a urbanizace zemědělského půdního fondu zejména v okolí větších měst.  Nízký společenský tlak na využití brownfields.  Nedostatečné plochy pro pěstování a využívání biomasy pro energetické účely.  Pokles zemědělské výroby v podhorských oblastech vede k vysokým podílům ladem ležící a nevyužívané půdy a zanedbávání celkové péče o krajinu.

4.2.1.16. ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ  Neúnosná hluková a imisní zátěž dopravou obytných území některých obcí.  Zvýšené riziko znečištění životného prostředí v jádrových rozvojových území LK (Liberecko-jablonecká aglomerace, Turnovsko)  Riziko znečištění CHOPAV Severočeská křída kontaminovaným horninovým podložím z chemické těžby uranu  Nedořešené odkanalizování a ČOV v některých lokalitách  Umisťování problematických a neadekvátních činnosí do ochranných pásem vodních zdrojů  Nedořešená asanace SEZ  Znečištění vodního toku Lužická Nisa  Územní podmínky pro šíření invazních druhů rostlin (ladem ležící půdy)  Velké množství nevyužívaných a zdevastovaných ploch a objektů brownfields

4.2.1.17. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY  Snížení hodnoty krajiny vlivem špatných způsobů zemědělského hospodaření. Nedostatečná péče o krajinu obecně (např. o prvky nelesní zeleně) i lokálně (ORP Frýdlsntsko, ORP Českolipsko), místně velká rozloha neobhospodařovaných zemědělských půd.  Narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy či změnami kultur pozemku.  Nevymezení nebo špatné vymezení prvků ÚSES. Vymezení prvků ÚSES v územích, kde nemohou být funkční (např. dobývací prostory pro povrchovou těžbu, úzké průchody obytným územím). Nedostatečně upřesněné prvky ÚSES. Nenávaznosti vymezení ÚSES v sousedních územně plánovacích dokumentacích. AKTUALIZACE ÚAP LK – červen 2011

146

 Pokračující fragmentace krajiny spočívající nejen v realizaci liniových staveb dopravní a technické infrastruktury, ale i v rozrůstání urbanizovaného území a srůstání sídel. Seznam konkrétních opatření pro napravení závad (viz Registr záměrů ÚAP v PRURÚ): ► Plochy ÚSES ► Koridory ÚSES ► Plochy zvláště chráněných území

4.3.

PROBLÉMOVÝ VÝKRES

Výkres problémů k řešení v ÚPD (dále jen problémový výkres) byl vytvořen v měřítku 1 : 100 000. Cílem problémového výkresu nebylo zobrazit všechny úkoly k řešení a znovu znázornit všechny záměry na provedení změn v území, které jsou již ve výkrese záměrů. Problémový výkres slouží pro zachycení nejdůležitějších výsledků a poznatků RURÚ. Legenda problémového výkresu má následující strukturu:  Územně zpřesněné problémy k řešení z Politiky územního rozvoje ČR 2008  Problémové oblasti udržitelného rozvoje území  Problémy k prověření územně plánovacími podklady  Struktura osídlení  Potenciální vzájemné střety záměrů na změny v území  Potenciální střety záměrů s vybranými skupinami limitů využití území  Informativní podkladové jevy Územně zpřesněné problémy k řešení z PÚR ČR 2008 obsahují problémy z tohoto dokumentu, které byly zobrazeny v měřítku a poznatcích krajské územně plánovací činnosti. Problémy k prověření územně plánovacími podklady jsou problémy, pro něž dosud neexistuje přesné a uspokojivé řešení. Existující záměry pro nápravu těchto problémů jsou příliš obecné a je třeba je prověřit např. územní studií předepsanou v ZÚR. Problémové oblasti udržitelného rozvoje území zahrnují výsledky analýzy vyváženosti vztahu územních podmínek pro URÚ. Jsou zde tedy disparitní oblasti s převahou územních podmínek pro kvalitní životní prostředí a disparitní oblasti s převahou územních podmínek pro hospodářský rozvoj a s ním spojenou sociální soudržnost obyvatel. Dále jsou zde oblasti slabé synergie se slabými územními podmínkami pro všechny 3 pilíře URÚ. Potenciální střety záměrů na provedení změn v území s ostatními záměry a limity využití území zobrazují výsledky vyhodnocení z GIS zpracované přehledně v tabulkách v kapitole 4.1.


147

SEZNAM Y A V YSVĚTLIVK Y 5.

SEZNAMY A VYSVĚTLIVKY

5.1.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

GIS

geografický informační systém

CHKO

chráněná krajinná oblast

IRI

Institut regionálních informací, s.r.o.

J

jih, jižní, jižně

JZ

jihozápad, jihozápadní, jihozápadně

KPZ

krajinná památková zóna

KÚ

krajský úřad

KÚ LK

Krajský úřad Libereckého kraje

MD

Ministerstvo dopravy České republiky

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

MŽP

Ministerstvo životního prostředí České republiky

OE

Odbor ekonomický Krajského úřadu Libereckého kraje

ORP

Obec s rozšířenou působností

ORREP

Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů Krajského úřadu LK

OZE

obnovitelné zdroje energie

Pilíř Ž

pilíř životního prostředí v rámci udržitelného rozvoje území

Pilíř H

hospodářský pilíř v rámci udržitelného rozvoje území

Pilíř S

pilíř sociální soudržnosti obyvatel v rámci udržitelného rozvoje území

PÚR ČR

Politika územního rozvoje České republiky

S

sever, severní, severně

SV

severovýchod, severovýchodní, severovýchodně

SCZT

soustavy centrálního zásobování teplem

SEZ

staré ekologické zátěže

SWOT

analýza SWOT – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

ÚAPO

územně analytické podklady obcí

ÚAPK

územně analytické podklady kraje

ÚAP LK

Územně analytické podklady Libereckého kraje

ÚPD

územně plánovací dokumentace

URÚ

udržitelný rozvoj území

V

východ, východní, východně

VLC

veřejná logistická centra


148

Z

západ, západní, západně

ZPF

zemědělský půdní fond

ZŠ

základní škola

5.2.

VYSVĚTLIVKY

URÚ

Udržitelný rozvoj území spočívající dle § 18 stavebního zákona, ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Udržitelný rozvoj území uspokojuje potřeby současné generace aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

SWOT

Analýza SWOT je analýza výroků, které popisují silné stránky a slabé stránky území a dále jeho příležitosti a hrozby. Silné a slabé stránky vycházejí ze stávajících vlastností území. Příležitosti a hrozby vyplývají z vnějších širších vztahů území a jsou zaměřené do budoucnosti.

5.3.

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 Přiřazení základních a rozšířených témat URÚ. ........................................................ 6 Tab. 2 Seznam použitých indikátorů udržitelného rozvoje území........................................ 22 Tab. 3 Počet obcí v kategoriích územních podmínek pro URÚ..........................................100 Tab. 4 Potenciální střety záměrů hospodářského pilíře s ostatními záměry........................116 Tab. 5 Potenciální střety záměrů pilíře sociální soudržnosti s ostatními záměry. ................121 Tab. 6 Potenciální střety záměrů environmentálního pilíře s ostatními záměry..................122 Tab. 7 Potenciální střety záměrů hospodářského pilíře s vybranými limity využití území. ..126 Tab. 8 Potenciální střety záměrů sociálního pilíře s vybranými limity využití území. ...........131 Tab. 9 Potenciální střety záměrů hospodářského pilíře s vybranými limity využití území. ...132


149

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Recommend Documents