Úvodník Vítá vás poslední číslo Šroubku v tomto školním roce, proto bychom chtěly předem poděkovat všem čtenářům a hlavně těm, kteří nám přispěli svými příspěvky, ať už z jejich soukromých zážitků nebo školních akcí. Omlouváme se za zpoždění některých článků v tomto čísle, např. lyžák, ples a některé sportovní akce, které z časových důvodů nebylo možné zařadit do předchozího čísla. Netradičně je tentokrát Šroubek spojen i s naší partnerskou slovenskou školou – SPŠH Košice. Redaktoři školního časopisu košické průmyslovky nám ochotně poslali příspěvky, aby nám přiblížili akce konané na jejich škole. Jejich příspěvky si můžete přečíst v závěru tohoto čísla. Přejeme vám příjemné čtení a úspěšný závěr školního roku! -Lira a Tína-
Informujeme - akce školy 8.3. 2008 13. ples SPŠ. 11.3. 2008 soutěže v řízení jakosti na téma „Co schází v naší obci a jak bych to podnikatelsky využil“ se zúčastnili autoři 13 prací ze tříd A4.S, S4.A, S4.B a Z4. Porota ve složení Ing. Machálek, Ing. Čajka a Ing. Cholevová vybrala bez určení pořadí práce těchto autorů: A4.S Lea Mleczková S4.A Barbora Tyrlíková, Pavel Miňo S4.B Jakub Kulhánek 13.-14.3. 2008 naše škola získala cenné vítězství v mezinárodní soutěži znalostí v AutoCADu v Kopřivnici. Čtěte dále! 14.3. 2008 se naše škola zúčastnila krajského kola recitační a pěvecké soutěže v ruském jazyce Ars Poetika – Puškinův památník. Naše studentky soutěžily v kategorii sólový zpěv. Aneta Bobková (A3.S) předvedla velmi pěkné vystoupení, Daniela Hanusová (A4.S) dokonce vybojovala cenné 2. místo a svým výkonem natolik zaujala porotu, že získala právo reprezentovat náš kraj i naši školu na celostátní přehlídce v Praze. Naše studentky se dokázaly prosadit v konkurenci 15 škol regionu.
17.3. 2008 proběhla na naší škole konverzační soutěž v ruském jazyce. Všechny zúčastněné studentky potěšily porotu, protože předvedly velmi pěkné znalosti v pěti konverzačních tématech. Vítězkou se stala Monika Jatiová (A3.S), 2. místo získala Petra Fojtíková (A4.S) a třetí byla Antónie Holeňová (A3.S).
Zleva: vítězka soutěže Monika Jatiová, Antónie Holeňová, Monika Jurásková (4. místo) a Petra Fojtíková. 18.3. 2008 Ing. Beňová zorganizovala školní kolo soutěže v psaní na klávesnici pro studenty administrativy 2.-4. ročníku. Nejrychleji píšící studenti: A2.S Jakub Lička 256 úhozů/min A3.S Lucie Mikolášová 300 úhozů/min A4.S Petra Fojtíková 306 úhozů/min 19.3. 2008 chlapecké i dívčí družstvo naší školy bojovalo v krajském kole v soutěži ve šplhu na tyči a na laně. Možnost startovat v kraji si družstva vybojovala dobrým výkonem v okresní soutěži, která proběhla v únoru. V konkurenci 9 škol v každé kategorii dokázali chlapci získat 3. místo, děvčata skončila na 7. místě. Nejvíce však potěšily výkony jednotlivců. Jakub Sikora (Z3) celou soutěž jednotlivců vyhrál, porazil 34 soupeřů a dosáhl času 4,18 s. Ve stejné konkurenci 34 závodnic se prosadila na 8. místě Nikola Adámková (L4.A). Dále nás reprezentovali: Tomáš Turza (L4.B), Marek Žilinský (L4.A), Petr Koník (Z4), Ondřej Fajkus (L1), Andrea Zajícová (A3.S), Nikola Lukasová a Kristýna Paseková (obě A2.S). 25.3. 2008 Mgr. Mohylová zorganizovala besedu o holocaustu s p. Luďkem Eliášem (85), příslušníkem židovské menšiny v ČSR a bývalým ředitelem Divadla P. Bezruče v Ostravě. Pan Eliáš osobně prožil Terezín, Osvětim (dostal se tam v 18 letech), německý tábor (odstraňoval zbytky chemické továrny po náletu Spojenců) a pochod smrti na konci války. V květnu 1945 pomáhal v nemocnici v Praze spolu s vracejícími se vězni; mezi nimi našel i svého bratra (poznal ho podle čísla, jinak byl k nepoznání). 27.3. 2008 matematické soutěže Klokan 2008 se zúčastnilo 46 studentů. Nejlepších výsledků dosáhli: Kategorie Junior: 1. Vojtěch Bojko S2.B 2. Pavel Brandis S2.B 3. Dalibor Mališ S1.A
Kategorie Student: 1. Petr Petrik Z4 2. Radek Papřok S3.A 3. Günther Theisz S4.B 27.3. 2008 se v Třinci konal už 20. ročník Hutnické laťky ve skoku vysokém. Naše škola, jak se stalo už pomalu tradicí, zaznamenala na této soutěži několik úspěchů. Soutěž mužů vyhrál student třídy Z4 Ivo Kohutek výkonem 178cm, v soutěži juniorek získala Jana Zahrajová 2. místo a Andrea Zajícová 3. místo, obě ze třídy A3.S. V kategorii dorostenců Filip Vludarčík (S1B) vybojoval 3. místo. Naši studenti zaznamenali také výrazný úspěch v krajském kole silového čtyřboje. Letos se více dařilo dívkám, které pouze o jediný bod skončily třetí. Andrea Zajícová dokonce v jednotlivcích vybojovala 2. místo. Dále nás reprezentovaly: Kamila Chovančíková (A4.S), Nikola Adámková (L4.B) a Monika Jatiová (A3.S). Chlapci obsadili 7. místo, pátým místem v jednotlivcích se může chlubit Jakub Sikora (Z3). Reprezentovali nás: Radek Mitrenga (S3.A) a Dalibor Rajnoch ( Z3). 3.4. 2008 proběhlo okresní kolo soutěže SOČ, kterého se zúčastnilo sedm prací vítězů školního kola. Naši zástupci reprezentovali výborně své práce a do krajského kola postoupilo šest prací.
Autoři vítězné práce zleva: David Mužný, Jakub Sabela a Radek Papřok (všichni ze třídy S3.A) – Pojistná spojka.
Autoři další výborné práce: Pavel Maršálek a Günther
Theisz (S4.B) – Kolébka pro uskladnění nákladních přívěsů. Dále postoupili: Václav Torčík (L4.A) – Design části dopravního prostředku, Miroslava Blahutová (L4.B) – Neorenesance a její zastoupení v regionu, David Kašper (L4.B) – Přestavba rodinného domu na penzion, Radomír Bělík a Martin Konůpka (S4.B) – Příprava podkladů pro obrábění. 4.4. 2008 třídy oboru technické lyceum se zúčastnily anglického představení v Divadle Čtyřlístek. 8.4. 2008 Mgr. Mohylová zorganizovala další besedu na téma holocaust s p. Miloslavem Šolcem (90), členem odbojové skupiny Bílá lvice, který se za odboj dostal nejprve na gestapo do Ostravy, pak do Osvětimi a odtud do tábora v Buchenwaldu. Skončil v tajném koncentračním táboře Dora, kde museli vězni za nelidských podmínek vyrábět „odvetné zbraně“. Pan Šolc, stejně jako pan Eliáš, popsali své osobní zážitky, způsob chování a zacházení Němců se zajatci. 8.4. 2008 proběhla obhajoba certifikátů Autodesk Certificate of Completion. Obhajob se zúčastnilo 21 uchazečů tříd 4. ročníku. Práce všech zúčastněných měly velmi dobrou úroveň, byly zajímavé a nápadité. 11.4. 2008 beseda s p. Augustinem Bubníkem. 14.4. 2008 Ing. Dudek zorganizoval soutěž odborných dovedností pro studenty 3. ročníku oboru strojírenství. Úkolem bylo podle technického výkresu zhotovit strojní součást za použití technologií soustružení a frézování. Nejlepších výsledků dosáhli: 1. Lukáš Šponiar S3.A 2. Petr Novák S3.B 3. Marian Gociek S3.B 23.4. 2008 reprezentovali studenti naši školu v soutěži psaní na klávesnici „Moravská liga“, která se konala v Třinci. Nejlepšího výsledku dosáhla Lucie Mikolášová (A3.S), která obsadila 13. místo (288/min), dále nás reprezentovala Martina Tomášková (A3.S) 15. místo (286/min). 5.5. 2008 v soutěži Strojař roku 2008 konané u příležitosti Dne strojařů získala práce studentů třídy S4.B Pavla Maršálka a Günthera Theisze cenné 1. místo. 7.5. 2008 krajské kolo SOČ znamenalo úspěchy pro naše studenty. První místo vybojoval Václav Torčík (L4.A), který postupuje do celostátního kola ve Varnsdorfu, 2. místo se podařilo získat D. Mužnému, R. Papřokovi a J. Sabelovi (doporučen postup do celostátního kola), 3. místo obsadili P. Maršálek a G. Theisz. 7.5. 2008 se v aule školy uskutečnila beseda a prezentace p. Libora Uhra, kterému se jako druhému českému horolezci v naší historii podařilo 20.7. 2007 pokořit nejtěžší a zároveň druhou nejvyšší horu světa K2. 9.5. 2008 vybrané třídy se zúčastnily představení úspěšného filmu Miloše Formana Goyovy přízraky (2006) v Kině Vlast.
Trh vzdělávání a pracovních příležitostí V průběhu školního roku se naše škola zúčastnila několika akcí, které souvisely se středním odborným školstvím a nabídkou zaměstnavatelů v našem regionu. Ve dnech 7. - 8. prosince 2007 se SPŠ představila v Ostravě na výstavě „Učeň, středoškolák, vysokoškolák a pedagogika“, kterou pořádal společně s prezentací významných zaměstnavatelů Moravskoslezský kraj a ForTech. Tato výstava má již čtrnáctiletou tradici a během doby se transformovala do podoby veletrhu vzdělávání s nadregionální působností. Spolupráce mezi firmami a školami, především v oblasti technického vzdělávání, je důležitá pro rozvoj regionu a jeho podpora patří mezi priority Moravskoslezského kraje. Další akcí, které se zúčastnila naše škola, byl Trh pracovních příležitostí dne 18.4.2008 ve Víceúčelové sportovní hale ve Frýdku-Místku. Akce se konala poprvé s cílem přiblížit veřejnosti aktuální pracovní nabídky velkých firem i menších zaměstnavatelů.
1. místo v soutěži Autodesk Academia Design 2008 SPŠ se ve dnech 13.-14. března zúčastnila prestižní mezinárodní soutěže studentů středních technických škol v digitálních technologiích – Autodesk Academia DESIGN. Letošní 14. ročník se uskutečnil na VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice. Soutěžilo se ve dvou studentských kategoriích (2D kreslení, 3D modelování) a jedné učitelské (3D modelování). Naše škola v konkurenci více než třicítky škol z celé republiky a Slovenska zvítězila. Vítězný tým se skládal z žáků Radomíra Bělíka a Jakuba Kulhánka (S4.B) a učitele Ing. Čestmíra Suchoně. Každý člen týmu soutěžil v jiné kategorii. V kategorii 2D kreslení obsadil Jakub Kulhánek pěkné 11. místo. Radomír Bělík se zúčastnil kategorie modelování ve 3D a tuto soutěž vyhrál. Ing. Čestmír Suchoň bojoval v učitelské kategorii. Zde v tvrdé konkurenci vybojoval 3. místo. Po bodovém součtu za jednotlivá umístění všech členů týmu získala škola dostatek bodů, aby zvítězila a odvezla si putovní pohár soutěže. Radomír Bělík
Informace o podpoře letošního ročníku soutěže společností Autodesk i o vítězství naší školy se objevila také v odborném měsíčníku Business World, který přináší podrobné informace ze světa informačních technologií a IT byznysu. Více se můžete dozvědět na www.businessworld.cz. (Pozn. red.)
Legenda čs. hokeje Augustin Bubník na SPŠ Na naši školu zavítal v pátek 11. 4. 2008 pan Augustin Bubník - jedna z posledních legend naší první zlaté hokejové generace, držitel stříbrné medaile OH 1948, mistr světa v roce 1949 ve Stockholmu, dlouholetý vynikající trenér, ale také politický vězeň padesátých let a poslanec Parlamentu ČR (1998 až 2002). Při návštěvě našeho kraje, kterou uskutečnil z podnětu manželů Šmídových z Hodoňovic, přijal mj. pozvání na SPŠ. Akce se konala v aule školy za účasti primátorky města Ing. Evy Richtrové. Vzácného hosta uvítali studenti s prezentací a také ředitel školy Mgr. Martin Tobiáš, který citoval dojmy hokejistů z komunistického vězení: „Měli radost, že mohou ponížit nás, mistry světa. Vzpomínám si na jednoho dozorce, kterému to dělalo obzvláštní radost. Ty jsi mistr světa?, vyřvával. Víš, co ty pro mne jsi? Dobytek! Ale když jsi tedy ten mistr světa, tak mi tady uděláš sto dřepů! Ale hezky pomalu, ať si to mohu vychutnat…!“ Nezbylo než je udělat, pokud člověk nechtěl riskovat, že mu dozorce rozbije obličej nebo nakope ledviny. To byly Bory…“ Pan Augustin Bubník byl upřímně dojat naším vřelým přivítáním. Jelikož náš host byl strhujícím vypravěčem s bohatými zážitky, uvedeme jen pár postřehů z jeho odpovědí na otázky studentů. Student: „Chtěl bych se zeptat, komu fandíte z českých týmů?“ Bubník: „Nemám hráče, kterému bych fandil, fandím československému národnímu mužstvu. Ale jelikož jsem Pražák, narodil jsem se v Praze, tak fandím pražským klubům, především Slavii. Jen snad mohu litovat, že naši mladí a talentovaní hráči utíkají do ciziny, a to nejen proto, že by nějaká ta maminka chtěla mít mladého talentovaného Jágra, ale jdou tam také pro peníze. To za našich dob nebylo. My neměli ani s klubem podepsanou smlouvu, nanejvýš jsme dostávali prémie jako třeba 200,- za vyhraný zápas nebo 180,- za vyhraný zápas na mistrovství světa. Ale dnešní hokej je už více profesionální, takže proč ne, že ano?“ Student: „Jak to vypadalo v tom vězení?“ Bubník: „Já osobně bych vám to nepřál. Sice záleží na tom, jaký byl dozorce. Jestliže byl alespoň trošku člověk, tak vás tak nezmlátil, ale každopádně vám to nepřeji.“ Student: „Jaký byl osud vašich kamarádů a spoluhráčů?“ Bubník: „No, je to asi tři týdny zpátky, kdy zemřel jeden z posledních kamarádů, Konopásek, na následky toho vězení a práce v uranových dolech. Já už jsem tady v podstatě sám.“ Pan Augustin Bubník odcházel s úsměvem na rtech a doprovázen aplausem studentů a všech přítomných. Sklepkouš, Z1
Primátorka s p. Bubníkem
Zleva: Ing. Rybák, Mgr. Tobiáš, manželé Šmídovi, Ing. Richtrová, p. Bubník
Vedení SPŠ
13. ples Střední průmyslové školy Každým rokem pořádá SPŠ ples pro studenty, absolventy a samozřejmě naše profesory. Každý rok je v jiném nádechu, tentokrát byl v rockovém stylu. V sobotu 8. března v Národním domě ve FrýdkuMístku jsme se sešli v hojném počtu a událost mohla začít. V úvodu nás přivítali naši profesoři ve velkém sále Národního domu. Po proslovu následovalo vystoupení dětí ze souboru Ostravička, které nás velmi překvapily svým tanečním uměním, jelikož uměly tančit mnohem lépe než my, kteří jsme čerstvě absolvovali taneční kurzy. Poté nám studentka Aneta Bobková z A3.S zazpívala známé hity od vítězky show Česko hledá superstar Anety Langerové a také jiné písně. Úroveň jejího podání byla úžasná. Na náš ples zavítal z klubu Stoun znamý DJ Petr Klega, který nám pouštěl písničky na přání z Rockového nebe. Ve velkém sále mezitím vyhrával Kabát Revival nejznámější hity této skupiny. Jejich vystoupení působilo dojmem, že skupina je opravdová. Českou skupinu ovšem velice brzy nahradila zahraniční skupina Kiss, která pokračovala na stejné úrovni. Všichni se velmi dobře bavili. Na tvářích tančících nebyla znát únava, pouze široké úsměvy a ze všech sršela dobrá nálada. Absolventi školy se zde setkali se svými spolužáky a také bývalými profesory, se kterými se dlouho neviděli a měli si určitě co povídat. Za profesorský sbor mluvit nemohu, ale myslím si, že všichni se bavili opravdu dobře. Již teď se určitě těšíme na dobu, kdy zase oprášíme taneční róby. Z chlapců se stanou lvi salónů a z děvčat princezny s načesanými loknami a vonícími různými exotickými vůněmi. Ovšem než nastane tento krásný čas, čeká nás ještě spousta učení a práce ve škole. Děkujeme zástupcům školy, kteří umožnili konání tohoto plesu, a pevně věříme, že v příští plesové sezóně se opět sejdeme v hojném počtu na parketu Národního domu a budeme pokračovat v této nádherné tradici. Ještě jednou chci poděkovat jménem všech studentů šikovným organizátorům. Šašulka, L3 Konferenciérské trio bylo velmi stylové…
Kolb Dance Praha – Mistři světa v akrobatickém rokenrolu
Libor “Taliban“ Uher K2 (8611 m. n. m.) - cesta do tramtárie Pan Uher je vyučený automechanik, ale má vztah k naší škole. Před dvěma lety absolvoval na SPŠ dálkové studium. Jeho první expedice na K2 se uskutečnila bezprostředně po maturitní zkoušce, kterou vykonal s denním studiem, jinak by nestihl odjezd se svou výpravou a musel by komplikovaně řešit dopravu do Asie. Expedice se uskutečnila se členy M. Sedláčkem, J. Lukášem, K. Bortelem, L. Sulovským (vedoucí expedice), R. Markem, R. Langrem, R. Slívou, P. Luptákem a Z. Hrubým. Tato výprava - sice v jiném složení - se na K2 vydala v roce 2007 podruhé. Při prvním pokusu zdolat K2 vystoupili kvůli nepřízni počasí pouze do výšky 7400 m.n.m. Jeho vlastní vyprávění bylo poutavé a zajímavé, umocněno velmi zdařilou prezentací. Protože se nám nepodařilo zajistit interview, přinášíme vám alespoň několik myšlenek z vyprávění pana Uhra. „…K2 je vlastně taková pyramida a nevede k ní žádné lehké rameno, každá cesta je hodně do kopce. Hora leží na hranicích Pákistánu a Číny. Sice na K2 vede několik cest, ale my jsme si vybrali po Baškirském pilíři (tzv. španělská cesta). Je to jedna z takových bezpečnějších cest. Příprava na tak vysoké hory je velice náročná, i když se to nezdá, ale někdy je to opravdu i neskutečná doba. Cesta je velice náročná, vede mezi skalisky a jen zajímavost, auta, co zde havarují nebo spadnou ze srázu, jsou odplavena do moře a nezaplatíte nic za odtahovou službu. Další taková zajímavost je, že když přijedete do Asie, tak dostanete zažívací potíže – průjem ☺. Chodí se co 5 až 10 minut pročistit střeva - to se vážně pěkně pročistí. Zastávka v Chilasu je zhruba 80 km od afghánských hranic. V Chilasu nás agentura nechtěla nikam pouštět, protože tam člověk nikdy neví. Ale podařilo se nám podívat se na zkoušku mužnosti. Skok asi z 30m vysokého srázu nejlépe po hlavě a porota vám to zhodnotí ☺. Naše další zastávka byla po dvanácti hodinách jízdy v Skardu, je to taková poslední oáza civilizace. Tady se dokupují poslední zásoby, které se nevezou z Evropy, jako např. rýže. Všechno se musí navážit a rozdělit do sudů. Kdyby se ztratil jeden sud, tak by to znamenalo ohrožení expedice, proto v každém sudu musí být trochu peří, jídla, materiálu… Každý sud musí mít 25 kg a to všechno se pak včetně 140 nosičů naloží na čtyřkolky a vydá na další 100km dlouhou etapu, špatnou cestou, ale pořád se vezeme. Po cestě jeepem se dostáváme do poslední oázy života Ascoly a odtud se to musí všechno dostat pěšky “pod“ K2, ale stále je to přes 100 km. My jsme byli vlastně taková moderní expedice, i když nám osel nesl benzín, ale měli jsme v základním táboře 220V, internet, mohli jsme se holit aj. Já osobně jsem si zkusil nést těch 25 kg, nesl jsem to asi hodinu a bylo to značně vyčerpávající. Když se setmí, tak v táboře ještě před základním táborem si Pákistánci udělají takovou malou akci, sice bez ženy a kapky alkoholu, ale i tak se umí bavit. Je to skoro jak na Stodolní, všude okolo smrdí spálená marihuana, hašiš, ale kluci se umí bavit i tak. Taková párty trvá celou noc, je obtížné to poslouchat, ale občas je to i příjemné. Další den se vyráží po ledovci Baltoro, který má tloušťku 300 m. Po zhruba dalších pěti dnech se dostáváme do polohy, kde už vidíme první osmitisícovky. Hned po příchodu do základního tábora je potřeba postavit stany, kde si musíte postavit rovnou plochu, jelikož na ni budete asi dva měsíce pobývat. Jeden z našich členů postavil mohylu jako takové obětování pro horu. Jako jediná expedice jsme měli kamenný záchod s výhledem na K2, přenosili jsme asi tunu kamení. Samotné zahájení expedice začalo asi po pěti dnech po příchodu do základního tábora. Při prvních výstupech do tábora 1C je vám špatně, protože tělo není aklimatizováno a ještě nesete na zádech zhruba 20 kg. Při čekání na dva členy expedice nás potkalo strašné počasí. Rusové nás pozvali k sobě na “ryby“. V rybích konzervách propašovali vodku. V té výšce zhubnete zhruba o 5-15 kg, což je normální za dva měsíce. My jsme se vážili na mincovníku. V základním táboře je vám snad jasné, že téma se točí jen okolo žen a piva, protože odloučení od těchto věcí je zcela samozřejmé. V této výšce se vám vlastně nesmí nic stát, jelikož každý má příděl jídla, o který se nemůže s nikým dělit, protože by ohrozil sám sebe na životě. Je to tvrdá realita. Horolezci, kteří měli smůlu,
mají vytepáno jejich jméno do talíře, který je položen na mohyle (“hřbitově“) vedle základního tábora. Na mohyle je pověšeno asi 260 talířů. Je to morbidní, když stoupáte do výškových táborů a vidíte okolo ostatky předchozích horolezců, kosti vystupující ze sněhu… Horolezectví je nebezpečný sport. Při výstupu k vrcholu chodíte pořád nahoru a dolů, jelikož neunesete více jak 20 kg a musíte ještě výškové tábory zásobit. Tomu chození nahoru a dolů se říká aklimatizace. Jelikož jsme měli informace o počasí, tak jsme věděli, kdy se vydat. Byli jsme nachystáni v táboře 3C a čekali v zoně smrti, což je nad 6500 metrů, na dobré počasí. Kdo stráví v zoně smrti více než tri dny, má skoro jistou smrt nebo alespoň nějaké problémy, my jsme spali v této výšce 8 nocí. Naše čekání ve výšce 7000 se vyplatilo, sice jsme vyrazili vědomě za špatného počasí, ale skutečně 18. 7. 2007 přišlo dobré počasí a my jsme začali fixovat lana, protože bez nich se při sestupu neobejdete; dolů jdete na pokraji vypětí svých sil. Dne 20. 7. 2007 jsme věděli, že musíme jít, jinak se můžeme s vrcholem rozloučit. Vyrazili jsme brzo ráno, ale výstup se povedl. Ještě téhož dne dosahuji jako jediný člen naší výpravy vrcholu, protože každý to vzdal z důvodů nedostatku sil. Na vrcholu K2 jsem strávil “pouhých“ 15 minut. Při výstupu na vrchol je nejtěžší místo tzv. ledová deska ve výšce 8400 metrů a to je ten důvod, proč má K2 tolik obětí. V této výšce je expedice na pokraji svých sil a jedna chyba zabíjí. Při sestupu jsem měl hodně štěstí, protože jsem sestupoval jinou cestou než nahoru, proto jsem byl odkázán na Američana, který sice dostal výškovou nemoc, ale naštěstí se z toho dostal a náš návrat dolů byl úspěšný. Nikdo nám nezahynul.“ Tak to byl Libor Uher. Snad se s ním ještě setkáme, třeba po výstupu na Mt. Everest.
Pan Uher se svým bývalým matikářem, nyní ředitelem Autor: Sklepkouš Z1
„Znáte slavné moravské rodáky? MY UŽ ANO!“ Takhle nazvali svou exkurzi studenti tříd A1.S a S1.A. Píše se datum 25.4.2008 a my vyrážíme na exkurzi. Jedeme my holky z A1.S a k sobě jsme si vzaly třídu S1.A. Kluci byli velmi nesmělí a mlčky nastupovali do autobusu. Naše první zastávka byla ve Fulneku, kde jsme navštívili Památník J. A. Komenského. Viděli jsme místo konání bohoslužeb po vzoru bratrské církve, a také pokoje rozdělené podle Komenského života a práce. V neposlední řadě jsme si přečetli také životopis a nahlédli do jeho knih. Cesta dále pokračovala přímo do centra Opavy po stopách slezského básníka. Navštívili jsme známý Památník Petra Bezruče, který se nachází v jeho rodném domě na Ostrožné ulici. Viděli jsme Bezručovy básně, fotografie, zjistili jsme, jaký byl jeho život a hlavně jaký byl on sám. Také jsme se zaposlouchali do záznamu z rozhovoru Petra Bezruče s jeho sekretářkou Zdeňkou Tomáškovou-Kadlecovou. A na závěr jsme zhlédli film o životě tohoto vzácného českého umělce. Při zpáteční cestě jsme si měli o čem povídat. Byla to zajímavá a poučná exkurze. Také jsme si připadaly, že kluky známe déle než pár hodin…☺
Text a foto:
Lira a Tína
O pohár ředitele školy V pátek 22. 2. 2008 pořádala naše škola poprvé mezioborový turnaj o pohár ředitele školy. Tento turnaj si nenechali ujít současný ani bývalý ředitel. Soutěže se zúčastnily všechny obory. Jako vítězný tým odešla ADMINISTRATIVA, v závěsu za ní skončili Budaři, Strojaři, Huťaři a poslední skončilo Lyceum. Za Administrativu si přišli zahrát Lukáš Žurek (A2.S), Martin Prokša (A2.S), Marek Dyba (A2.S), Veronika Sojčáková (A2.S), David Čech (A2.S), Dana Červenková (A2.S), Andrea Zajícová (A3.S), Martina Tomášková (A3.S) a Jana Zahrajová (A3.S). Ačkoliv Administrativa skončila první, myslím si, že lépe hráli Budaři, a proto i s jedním členem tohoto týmu je následující rozhovor. Ne vždy musí být interview s prvními. Rozhovor se mi podařil provést se začátečníkem na SPŠ, Vojtou Ševčíkem (Z1). Reportér: Vojto, sice jste jako BUDAŘI neskončili první, ale přesto bych se chtěl zeptat na váš tým. Předpokládám, že pro vás nebylo vůbec těžké dát se dohromady nebo snad ano? Vojta: Ačkoliv každý tým měl mít alespoň 8 hráčů plus brankáře, tak naše mužstvo mělo pouze pět hráčů. Proto to nebylo zase tak snadné. Do brány musel jít hráč Z2, který - ačkoli není brankář - chytal skvěle, až na finále, kde jsme už neměli síly a prohráli jsme. Reportér: Měli jste někoho, kdo vám přišel vyloženě jen fandit, nikoliv si zahrát? Vojta: Ne, nebylo potřeba. Reportér: Myslíš si, že vám zápasy šly? Dělali jste moc chyb nebo ADMINISTRATIVA byla lepší? Vojta: Zápasy šly skvěle, hráli jsme sehraně. V administrativě hrají někteří florbal závodně, takže měli malou výhodu, ale jak jsem řekl, nakonec jsme už neměli síly. Reportér: Myslíš si, že kapitán byl spokojen se svým týmem, ačkoliv prohrál? Vojta: Určitě ano, protože chce jít příští rok ve stejném složení. No možná ještě někoho vezme… Reportér: Trénovali jste předem? Vojta: Ne. Není třeba, na tréninku a v zápase je to úplně jiné. Reportér: Byla nějaká změna oproti klasické hře? Vojta: Nepískalo se vše, jelikož někteří neznají pravidla jako my. Z toho jsme dostali taky jeden gól, ale ten zápas jsme přesto vyhráli. Reportér: Jak hodláte oslavit dnešní "prohru"? Vojta: Oslavit prohru? To snad ne! Slavit budeme příští rok, až vyhrajeme. Reportér: Díky za rozhovor a přeji více úspěchů nejen na hřišti.
FOTOGALERIE:
Zápal do hry byl opravdu veliký, někteří se doslova vrhali po balónku Sebevědomí nescházelo Text a fotodokumentace: Sklepkouš Z1
Meziškolní volejbalový turnaj Dne 18.4 se v hale SPŠ konal meziškolní pohár v odbíjené. Přijeli, (ti větší sportovci přišli ☺) z nedalekého okolí Frýdku-Místku. Za SPŠ se zúčastnili tým “A“: Zahrajová Jana (A3.S), Tomášková Martina (A3.S), Bobková Aneta (A3.S), Štefková Martina (Z1), Kohut Marek (L4.A), Torčík Václav (L4.A), Rajnoch Dalibor (Z3) a Rajnoch Petr (S4.A) a za “B“: Mrozek Radim (H3.B), Horáček Tomáš (H3.B), Adamiš Marián (H3.B), Radek Mendrok (H3.B), Nitrová Kristýna (A1.S), Litvíková Monika (A1.S), Petriková Jana (A1.S) a Konderla David (S1.B). Podařily se nám získat dva zajímavé rozhovory – s domácím družstvem a se Soukromou střední podnikatelskou školou. Redaktor: Jak bys zhodnotil celkově vaši hru? Torčík: Opravdu se nám dařilo. Stejně jako minule, předminule a jindy. Pod vedením naší trenérky Markétky jsme zase ukázali, co umíme. Redaktor: Všiml jsem si, že jste hráli v jiném složení. Proč, čím to bylo zaviněno? Torčík: Občas je zapotřebí trošku obměnit kolektiv a přinést novou zdravou mízu pro oživení. A to se nám myslím podařilo. Redaktor: Hráli jste s někým, kdo vám dal pořádně zabrat, nebo to pro vás bylo jednoduché? Torčík: Objevily se letos asi dva týmy, se kterými jsme si dobře pohráli ;-) Fajn hra, ale sehranost týmu a skvělé inviduální výkony nám zajistily poměrně suverénní vítězství. Redaktor: Chtěli byste v tomto složení třeba hrát později i ligu a myslíš, že byste měli šanci? Torčík: Určitě. Třeba i mistrovství světa! Redaktor: Jaké to je vůbec pro vás vyhrávat zápas za zápasem nebo jen remizovat, ale skoro nikdy neprohrát? Torčík: Jaké by to mohlo asi být? Rozhodně nám to nevadí (smích). Myslím, že ta pohoda přidává na pohodě týmu. Redaktor: Myslíš si, že máte tady v okrese nějakého soupeře, který by vás mohl porazit, jen jste se s ním zatím nesetkali? Torčík: Soupeř, se kterým bychom si mohli zahrát více než dobře, určitě je. Je jich spousta, ale jestli nás někdo porazí (smích)? Ať to zkusí! Redaktor: Chtěl bys jako maturující student končící tuto školu ještě něco vzkázat? Torčík: Ano. Někteří letos odcházíme, takže to bereme jako takové malé rozloučení jak se školou a spoluhráči z nižších ročníků, tak i se soupeři. Pokud vše vyjde tak, jak bychom chtěli, už nás na turnajích od září neuvidíte, takže bych rád popřál celému týmu hodně štěstí při dalších hrách. Redaktor: Díky za rozhovor a jen ti mohu popřát hodně úspěchů při dalším studiu, v zápasech i v životě.
Redaktor: Ze které školy jste k nám přijeli? SSPŠ: Ze Soukromé střední podnikatelské školy ve Frýdku-Místku. Redaktor: A přijeli jste se jen pobavit a zúčastnit nebo nás snad porazit? SSPŠ: Přijeli jsme se hlavně sehrát na příští rok, jelikož tyhle zápasy jsou naše premiéra. Po pravdě, chtěli bychom vyhrát, ale na druhé straně, někdo musí být poslední. Redaktor: Jak vás poslouchám, tak jste asi vážně nepřijeli ani pro prohru ani pro výhru. SSPŠ: To máš vážně pravdu. Jako tým očekáváme takový zlatý střed tabulky. Redaktor: To vám vážně přeji, ale přece jen víc vám toho přát nemohu. Musím přece jen přát vítězství domácím a není ani možné, abychom neměli první místo, když tady máme dva týmy. SSPŠ: To je jistě pravda. Redaktor: Je ve vašem týmu někdo, kdo volejbal hraje nebo hrál závodně? SSPŠ: Jestli mám aktuální informace, tak Katka hrála kdysi dávno závodně. A když si tak vzpomínám, tak i ona má všechno tohle na starost: naši strategii, soupisku. Ale k našemu neštěstí nechtěla být kapitánkou. My jsme v podstatě dva týmy v jednom, ale náš tým pánů je spíš ten “béčkový“ tým. Redaktor: Měl jsem možnost kouknout na jeden z vašich zápasů, a jak si říkal, že jste se přišli sehrát, tak já bych řekl, že vám to docela klape. Nebo se snad pletu? SSPŠ: Po pravdě řečeno už nám to celkem jde, ačkoliv by to mohlo být lepší. Ale je fakt, že první 2 zápasy nám moc nešly. Opravdu jsme neměli čas se sehrát, škola má totiž přednost. Redaktor: Koukal jsem na zápas vy a domácí. Připadali jste mi jako vyrovnané týmy. SSPŠ: Ano, máš zcela pravdu, byli jsme opravdu vyrovnaní soupeři, ale měli navrch. Chybovali jsme ve velkém množství a byly to hlavně naše chyby. Jelikož se z nich chceme poučit, tak se je pokusíme odstranit do příštích zápasů.
Redaktor: Tak to se vám zcela určitě podaří vychytat chyby. Taky jsme měli takové hráče, ale hlavně máme hráče, kteří hrají již trošku déle. SSPŠ: Tak to máte fajn, ale je to hlavně o tréninku, protože kdo netrénuje, tak to jde vidět a to my nechceme. Redaktor: Takže vám mohu jen popřát hodně štěstí při tréninku, však ono se říká po pravdě: těžce na cvičišti lehce na bojišti. A snad se mohu jen těšit na příští zápasy. Díky za rozhovor a příští rok se těším, snad se sejdete v dobré sestavě a budu se těšit na vítěze. SSPŠ: Já se také těším, snad se sejdeme v téhle sestavě. Redaktor: Ať se vám daří v zápasech i nadále, jen o něco víc! Fotogalerie:
Text a fotodokumentace: Sklepkouš Z1
Vzpomínka na lyžák tříd A1.S a S1.B Ve dnech 10.2. – 15.2.2008 jsme jeli se třídou S1.B na lyžařský výcvik na chatu Severka. Doprovázeli nás p.p. Rašnerová, p.p. Kmenta a p.p. Rajnoch. Sraz byl v neděli. Rodiče doprovázející studenty s potěšením a úsměvem na tváři kráčeli k autobusu a pomalu nakládali batohy, lyže nebo snowboardy. Autobus nás vyvezl na parkoviště, kde jsme vystoupili a šlapali ještě dobrou hodinku do prudkého zasněženého kopce. Samozřejmě se nikomu nechtělo ☺ … Jakmile jsme dorazili na chatu, byly rozděleny pokoje, do kterých jsme se uvelebili. Jídlo tam nebylo moc dobré, ale naštěstí jsme měli domácí zásoby, které nám po pár dnech zmizely… Lyžování bylo super, byly tam dva vleky, ale na druhý den jsme šli všichni na ten nejprudší kopec. Byl sice zledovatělý, ale dalo se na něm ještě lyžovat. Po večeřích jsme hráli hry nebo měli různé přednášky. Asi předposlední den jsme sjížděli slalom… Bylo tam moc fajn. ☺ -Jana-
Fotogalerie:
Příspěvky z Košic Do posledního čísla našeho časopisu jsme zařadili příspěvky od našich kolegů z redakční rady časopisu Vreskot SPŠH v Košicích. Spolupráce obou redakcí trvá už několik let a jejím výsledkem byl i společný projekt naší školy a košické průmyslovky Budoucnost školních časopisů. Redakci Vreskotu děkujeme za příspěvky a přejeme jim mnoho nápadů a úspěchů v práci. Více se můžete dočíst na www.spsh.sk.
Olympiáda ľudských práv Je niekoľko dôvodov, pre ktoré sa na svete venuje toľko pozornosti výchove k ľudským právam. Azda najzávažnejšie sú dva. Prvý pramení v histórií, konkrétne v udalostiach II. svetovej vojny, ktoré natoľko otriasli civilizovaným svetom, že podnietili v roku 1948 artikulovanie tzv. Všeobecnej deklarácie ľudských práv. Jej cieľom bolo prispieť k ochrane sveta pred ďalším opakovaním vojny a genocídy. Ďalším závažným dôvodom je oslabovanie alebo dokonca vytrácanie sa niektorých tradičných hodnôt zo života súčasnej modernej spoločnosti. Globálnym mravným posolstvom ľudských práv je myšlienka: "Nič z toho, na čo máme právo sami, nesmieme upierať komukoľvek inému." /I. Kant/ Preto sme sa rozhodli na tejto škole organizovať stretnutie žiakov tretích ročníkov, u ktorých v rámci občianskej náuky sa vyučuje tematický celok - Ľudské práva, celoškolské kolo Olympiády ľudských práv. Naše stretnutie pozostávalo z dvoch kôl. Prihlásení žiaci z tried 3. HB, PA, PB, T v počte 10 preukázali dobré vedomosti a prítomná porota v zložení p.p. Duffeková, Tkáčová a Ceranová navrhli reprezentovať našu školu v krajskom kole OLP žiakov 3. PB triedy: Františka Eliáša a Henrich Schillera. Verím, že naše stretnutie prispelo k obohateniu našich znalostí v oblasti ĽP a stane sa už tradíciou na našej škole. Ivanka, 3.T
Olympiáda zo slovenského jazyka Dňa 27. 9. 2007 sa na našej škole uskutočnilo školské kolo olympiády zo slovenského jazyka. Zúčastnilo sa na nej 21 žiakov prvého a druhého ročníka. Takáto olympiáda nebola len na našej škole, ale konala sa v rámci celého Slovenska. Ako prebiehala olympiáda? Každý žiak dostal svoje číslo, pod ktorým súťažil. Takže pani profesorky pri opravovaní nevedeli, čiu prácu opravujú. Žiaci dostali 3 úlohy (zadania), s ktorými sa museli popasovať. V prvej úlohe bola práca s textom úlohy na porozumenie textu. V druhej časti dostali žiaci ukážku z diela a museli ju pretransformovať na iný slohový útvar a napokon v tretej úlohe si mali pripraviť diskusný príspevok na ukážku, ktorú dostali a museli tento príspevok predniesť pred komisiou. Žiak, ktorý skončil v školskom kole ako prvý, sa zúčastnil aj krajského kola a reprezentoval našu školu na regionálnom kole.
Radka, 2. TA
Stužková slávnosť 4.PA Dlho a túžobne očakávaného dňa s veľkým D sme sa nevedeli dočkať. Všetky niekoľko mesačné prípravy vyvrcholili podvečer v piatok, keď sme sa začali zhromažďovať na SPŠ elektrotechnickej, kde sa konala naša stužková. Pekne upravení, galantní a krásni sme sa ešte naposledy oboznámili s organizačnými povinnosťami. Postupne začali prichádzať profesori, ktorých bolo nezvyčajne veľa, a to svedčí o obľúbenosti našej triedy. Ďalej prichádzali rodičia, pyšní a hrdí na svoje ratolesti a partnerky. Začiatočné stužkovanie sme s veľkou trémou zvládli dobre. Ďalej už tréma akosi odpadla a po učiteľskom a rodičovskom tanci prišla voľná zábava. Absolvovaním šachtáka sme sa všetci stali mladšími majstrami cechu hutníckeho. Veľmi úspešný program ocenili aj diváci potleskom. Po polnočných básňach a sviečkach sa strhla bitka o črepy z džbána a zborový spev: Aj tak sme stále frajeri. Bujará zábava pokračovala až do skorého rana, keď sme to všetko šli osláviť do mesta za veľkého hurhaja a spevu: ,,Nech žijú hutníci!". Chvíle sú neopakovateľné a zážitky nezabudnuteľné. Robo, 4.Pa
Študentská spoločnosť Steel way Pracuje na pôde školy a aby dala o sebe vedieť, vyhlásila 17.10.2007 za deň pruhovaných tričiek. Zdá sa, že máme veľa sympatizantov, lebo pruhovanými tričkami sa hemžila celá škola. Dali sme si ale aj vážnejšie úlohy. Na ustanovujúcom valnom zhromaždení sme predložili podnikateľský plán, v ktorom sa hovorí, že budeme vyrábať imatrikulačné odznaky pre prvákov, variť kávu a čaj pred rodičovskými združeniami pre rodičov, predávať vianočné pozdravy UNESCO a iné aktivity. Náš cieľ je dosiahnuť čo najvyšší zisk, aby sme nesklamali našich akcionárov, lebo v závere nášho podnikateľského obdobia im chceme vyplatiť slušné dividendy. Zárukou úspešnosti študentskej spoločnosti STEEL WAY má byť 5-členné prezídium z celkového počtu 15 zamestnancov, študentov 3.T a 3.PA triedy. Vyučovanie, simulácia a trénovanie zručnosti sa realizuje v predmete aplikovaná ekonómia. Veronika, 3. T
Výlet do vesmíru V březnu navštívila naše třída A2.S společně s S1.A Hvězdárnu a planetárium v Ostravě. Doprovázeli nás profesoři Mgr. Berská a Mgr. Volník. Všichni jsme se na exkurzi moc těšili. Vyjeli jsme ráno v 9 hodin od školy a asi za hodinu jsme dorazili na místo. Po příjezdu jsme volný čas využili prohlížením fotografií a obrázků ve vestibulu… O chvíli později jsme už seděli v sále a začali nám promítat film. Nejprve nám promítli pořad o hvězdách, mléčné dráze, planetách a galaxiích ve vesmíru. Poté jsme viděli tragický film o kosmonautech, kteří zemřeli na prahu vesmíru a raketoplánech, které se nevrátily zpátky na Zemi.
Oba filmy byly velmi zajímavé a poučné. Dozvěděli jsme se spoustu informací a všichni jsme byli s programem moc spokojeni. Bavilo nás to a rádi bychom jeli do planetária znovu. Lucie, A2.S
Šroubek Časopis studentů SPŠ Frýdek-Místek Číslo 4, 2007/2008 www.spsfm.cz
[email protected] Šéfredaktoři: Nytrová Kristina (A1. S), Monika Litvíková (A1.S) Redakce: Jana Petriková (A1.S), Lukáš Sklepek (Z1), Lukáš Hromádka (Z1), Martin Nič (H2), Lucie Vávrová (A2.S), Lada Ginterová (A2.S), Barbora Golová (L3), Kateřina Kašpárková (L3). Dále přispěli: Radomír Bělík (S4.B), PaedDr. Górecká. Za fotografie plesu SPŠ děkujeme Mgr. Lukovské. Vydává: SPŠ Frýdek-Místek pod vedením Mgr. Polivčakové.
