1
Úvodník Ani jsme se nenadáli a opět je tu červen a s ním konec školního roku 2014/2015. Jaký byl, pozná každý bezpečně již brzy na svém vysvědčení. Pro všechny bez rozdílu však platí, že po něm už začínají prázdniny!!! Dva měsíce volna, na něž se těší nejen děti, ale i učitelé! Než se však rozutečete do svých domovů a zapomenete velkou část toho, co se do vás všichni kantoři snažili pečlivě vtloukat, máme pro vás poslední číslo časopisu v tomto školním roce. Doufáme, že vám zpříjemní poslední týden strávený v útrobách školy. A co vás v tomto čísle čeká? Nejprve několik aktualit z našeho webu, rozhovor s celebritou, která na nějakou dobu opustí naši školu, ale jakmile jí skončí mateřské povinnosti, chtěla by se vrátit zpátky. Pokud nevíte, které paní učitelce se od února začalo zvětšovat bříško, nalistujte rozhovor a budete hned chytřejší! Sportovními hvězdami tohoto čísla jsou Dan Gerža a Pavel Neubauer, nadaní tenisté, kteří nedávno dosáhli velkého úspěchu. Více už v rubrice Ve zdravém těle zdravý duch. Hlavní témata, kterým věnujeme prostor, máme hned dvě. Prvním je v květnu konané Mistrovství světa v ledním hokeji v České republice a tím druhým Expedice Podyjí 2015, jíž se účastnili badatelé z 9. A pod vedením badatele nejzkušenějšího – pana učitele Stanislava Palatky. V anketě jsme se vás tentokrát nemohli ptát na nic jiného než na prázdniny, jelikož v hlavách nás všech už nic jiného kromě myšlenky na prázdniny není! Představíme vám také poslední prvňáčky toho školního roku, kteří doposud v naší rubrice benjamínků nedostali prostor. Na závěr pak trocha legrace, luštění a němčiny. Než vám popřejeme příjemné prázdniny a pěkné čtení, máme pro vás jednu smutnou zprávu. Naše redakce se tímto loučí s jednou z nejlepších a nejspolehlivějších redaktorek, Katkou Dohnalovou z 9. A, která odchází na střední školu a příští rok tak redakční tým neposílí. Katko, děkujeme za skvělou práci, kterou jsi pro časopis odváděla, a přejeme ti hodně studijních úspěchů v nové škole a mnoho splněných přání v letech budoucích! A vám všem hezké prázdniny a příjemné čtení!!! Vaše redakce 2
Aktuálně z naší školy Již pravidelně přinášíme aktuality z webu školy. Dne 29. května se děvčata ze Slovenské zúčastnila florbalového turnaje O pohár senátora města Znojma. Holky vybojovaly z 9 týmů krásné 1. místo a šek v hodnotě 10 000Kč, za které může pan trenér koupit vybavení na florbal. Vyhrály, protože je florbal baví a spolupracují. V brance byla Veronika Skřivanová, v obraně kapitánka Samantha Makovičková, v záloze Lucie Baldreichová, v útoku Elena Gregorová a náhradnice Aneta Alexová a Patricie Uttnerová.
Jak to vypadá v anglické rodině? Jak chutná anglická strava? A jak probíhá výuka v anglické škole? Na všechny tyto otázky již znají odpovědi ti, kteří se první červnový týden zúčastnili zájezdu do Velké Británie. Bydleli jsme v přímořském městečku Torquay v anglických rodinách. Každé ráno se děti učily v nedaleké škole a odpoledne jezdily na výlety. Poznaly rybářskou vesničku Brixham, městečka Exeter a Plymouth a vyřádily se v zábavním parku Woodlands. Ke konci týdne všichni viděli Stonehenge, letní sídlo královské rodiny Windsor a nejznámější památky Londýna.
Kristýna Nováková, Zuzana Řiháčková, Tereza Játiová, Marie Pokorná a Nikola Losová se v červnu zúčastnily krajského kola Hlídky mladých záchranářů. Na vítězství děvčata sice nedosáhla, ale rozhodně se v silné konkurenci neztratila, chválili je i sami rozhodčí. A co je nejdůležitější? Znalosti získané ve zdravotnickém kroužku budou moci uplatnit i v běžném životě. Umí poskytnout první pomoc a ví, jak zachránit lidský život, to rozhodně není málo!
3
Rozhovor s „celebritou“ Elegantní dáma, úsměv od ucha k uchu a vytříbený vkus. Ano! Je to naše paní učitelka Veronika Kelčová, která nyní kvůli mateřským povinnostem naši školu na nějakou dobu opouští. Co bude dělat v létě? Odpočívat, či budou její dny naplněné aktivitami? To a mnoho dalšího pro vás zjistily Míša Dočkalová a Kája Pirožková z 8. A. Proč jste si vybrala zrovna tuto školu? Studovala jsem v Praze, ale chtěla jsem se vrátit sem do Znojma. Původně jsem chtěla učit na střední škole, ale nebylo
tam
místo,
tak
jsem
oslovila
základní
školy
s rozšířenou výukou jazyku a na ZŠ Pražská mě vzali. Je to vlastně náhoda, že jsem tady, ale jsem tu moc ráda . Budete učit po mateřské dovolené? Určitě. Jak dlouho tady učíte? 2 roky. Kde jste studovala? V Praze na Karlově univerzitě. Nejdříve žurnalistikou, ale protože jsem si po pár měsících v Praze uvědomila, že se chci vrátit zpátky na jižní Moravu, říkala jsem si, co se žurnalistikou ve Znojmě, a tak jsem se rozhodla jít na pajdák. Začala jsem studovat angličtinu a němčinu, abych mohla jednou tyto jazyky učit. Jaké máte plány na léto? Plánuji určitě dovolenou, nejspíš pojedeme na týden do Chorvatska. Poté budu nakupovat výbavičku pro miminko .
4
Ve zdravém těle zdravý duch! Kromě nadaných boxerů, hokejistů, cyklistů a tanečníků má ZŠ Pražská ve svých řadách také několik nadějných tenistů. Ty, kteří hrají tenis za naši školu, jste již v předchozích číslech poznali. Tentokrát vám představíme dva, kteří sice nehrají za naši školu, ale skvěle reprezentují město Znojmo. Budoucími tenisovými hvězdami totiž jednou možná budou Pavel Neubauer a Daniel Gerža, kluci z 6. A. Oba dva začali s tenisem velmi brzy. „Já ve čtyřech,“ říká Pavel, „a já v pěti,“ dodává Dan. Hrají za Tenisový klub Znojmo a prosazují se jak ve dvojhře, tak ve čtyřhře. „Největší úspěch ale máme s Pavlem ve čtyřhře,“ říká Dan. „Jsme vicemistři Jihomoravského kraje za rok 2014,“ prozrazuje Pavel. Kluci se poprvé potkali na tenisových kurtech a hned od začátku byli v rámci své věkové skupiny přiřazeni k sobě. „Trénujeme čtyřikrát týdně ve Znojmě v Leskách pod nemocnicí, nebo přes zimu v hale,“ říká Pavel. „O víkendu pak máme vždycky turnaje. Hrajeme za Znojmo proti různým týmům z jiných měst. Soutěžíme za starší žáky nebo dorost,“ doplňuje Dan. A jak se kluci k bílému sportu dostali? „Táta chtěl, abych dělal sport, a vybral tenis,“ uvádí Pavel důvod, proč už jako malý kluk začal lítat po hřišti s tenisovou raketou. „A u mě to byla mamka, kdo mě k tenisu přivedl,“ říká Dan. Oba dva mají samozřejmě své vzory, jimž by se chtěli ve své hře přiblížit. U Pavla je to Tomáš Berdych a u Dana Roger Federer. Kluky tenis baví, chtějí se mu věnovat i v budoucnu a jako správní teenageři mají taky své sny. „Rádi bychom to dotáhli co nejdál. Třeba dostat se na juniorský Wimbledon by nebylo vůbec špatný,“ usmívá se Dan. Proč ne? Oba mají velkou podporu rodičů a vyhýbají se jim vážná zranění. Kromě naražených kotníků na svém kontě nic nemají. Za svoji dosavadní kariéru nasbírali minimálně třicet diplomů, přičemž jejich největší úspěch jsme zmínili hned na začátku. A jaké jsou jejich tenisové plány na léto? „Čeká nás hlavně soustředění. Nejspíš v Bystřici. Budeme tam týden. Vždycky tři hodiny dopoledne hráváme, potom je pauza na oběd a odpoledne se trénuje dvouhra nebo čtyřhra. Kromě toho posilujeme, ale taky chodíme na koupák.“ Naše redakce oběma přeje, ať se jim v tenise i nadále daří a splní se jim všechna, nejen ta sportovní přání.
5
Naše téma: Mistrovství světa v ledním hokeji V květnu seděla většina mužské populace, ale také spousta žen, přilepená k obrazovkám televize. Důvodem bylo Mistrovství světa v hokeji, které se tentokrát konalo v České republice. Jak si vedl český tým a kdo nakonec mistrovství vyhrál, shrnují ve svém příspěvku Jan Stanislav a Pavel Šareš z 8. A. Každé dva roky se ve světě koná mistrovství světa v ledním hokeji. Nyní se toto mistrovství konalo právě u nás v České republice, a to v termínu 1. 5. - 17. 5. 2015. Zápasy se odehrávaly v Ostravě (ČEZ Aréna) a v Praze (O2 Aréna). Maskoty mistrovství se staly oblíbené kreslené postavičky králíků – Bob a Bobek. Medaile, které vítězné týmy obdržely, byly vyrobené z galvanizovaného kovu, v kombinaci s broušeným křišťálem, kterým je Česká republika známá po celém světě. Šampionátu se zúčastnilo celkem šestnáct národních družstev. Divácký zájem byl veliký, a to i přesto, že cena lístků dosahovala u některých zápasů až devíti tisíc korun. Podle statistik navštívilo mistrovství světa celkem 741 690 diváků. Největší zájem fanoušků byl o zápasy české reprezentace. Ta se i přes skvělé výkony našeho týmu musela spokojit pouze s bramborovou medailí. Oporou našich hokejistů byl bezesporu náš nejslavnější hokejový hráč Jaromír Jágr. Absolutním vítězem se stala Kanada, která dohromady nastřílela neuvěřitelných 66 gólů.
Konečné pořadí do pátého místa bylo následující: Z
V
1.
KANADA
10
1 0
2.
RUSKO
10
6
3.
USA
10
7
4.
ČESKO
10
5
5.
ŠVÉDSKO
8
4 6
Naše téma: Expedice Podyjí 2015 Třída 9. A pod vedením pana učitele Palatky posunula hranice vyučování zase o kousek dál. Článek o jejich Expedici Podyjí 2015 sepsal Štěpán Balík z 9. A. V polovině května vyrazila třída 9. A pod vedením pana učitele Palatky na výlet. Nebyl to však ledajaký výlet. Byla to spíše expedice. Celá byla laděna na téma Železné opony. Nejdříve jsme se autobusem vydali do blízké vesnice Havraníky, odkud jsme vycházeli na své další výpravy po okolí. První den jsme se setkali s Radkem Němcem, který nás provedl blízkou lokalitou Havranických vřesovišť a přilehlého lesa. Ukázal nám mnoho velmi poučných věcí týkajících se flóry NP Podyjí a řekl bych, že jsme to i přes dlouhé trvání výpravy dokázali ocenit. Poté, co jsme zastavili na oběd u hotelu Hnanice, se od nás však oddělil a s obědem ze školní jídelny k nám přijeli pro změnu noví lektoři - Karin a Jarda - z Ústavu pro studium totalitních režimů. Ti už nás, krom posledního dne, provázeli celým pobytem a společně s panem učitelem Palatkou byli našimi vedoucími až do čtvrtka. Druhý den nás již na kopci nad vesnicí očekával pan Lazárek, který nás provedl další částí národního parku a ukázal nám místa, na která bychom se asi sami nebyli schopni podívat. Třetí den byl pro nás spíše dějepisným, a proto jsme ho strávili v malé vesničce Podmolí, kde jsme vyzpovídali několik zde žijících lidí. Ptali jsme se jich na různé otázky, které většinou směřovaly právě na Železnou oponu, nebo na jejich vztah k ní. Získali jsme spoustu cenných informací a některé nás velmi překvapily. Čtvrtý den sice posledním dnem nebyl, ale i přesto jsme ho tak už brali, a proto jsme ho celý strávili pečlivým zpracováváním získaných dat a přetvářením těchto dat do prezentací. Pátý den byl rozlučkový, protože jsme museli již ráno opouštět naši dosavadní základnu v Havraníkách, ale i přesto nebyl náš výlet svojí podstatou u konce. Ještě další dva týdny jsme se připravovali, abychom mohli svůj velmi nezvyklý a zajímavý výlet shrnout i někomu jinému, než jsme my sami. Tak nám byla zarezervována místnost k prezentování v Domě umění, byli pozváni naši příbuzní, sponzoři a někteří učitelé a my jsme měli možnost ukázat, že jsme neseděli celý týden jen na zadku a neškrábali se na hlavě, ale že jsme se za tu dobu, co jsme tam byli, něco naučili a něco dokázali. Byl to výlet více za poznáním než za relaxací, ale i přesto to byl jeden z nejlepších výletů, co jsem kdy zažil. Tuto příležitost jsme neměli jen my jako třída, ale i vy, co to teď čtete. Dveře jsou dokořán a stačí se se spolužáky dohodnout a můžete do těch dveří vstoupit. Děkujeme NP Podyjí a Ústavu pro studium totalitních režimů za jejich pomoc při realizaci projektu a, i když už to jako 9. A nikdy nezažijeme, vzpomínky rozhodně zůstanou.
7
Anketa: Prázdniny – čas slunce a pohody Jaké budou vaše prázdniny, zjišťovali společně Natka Bartošíková a Tom Kudera. Markéta Navrkalová (2. C) Těším se. V srpnu pojedeme asi na hory. Jinak pojedu i k babičce. Po prázdninách se mi do školy moc nechce. Do třetí třídy se netěším… protože to bude těžký Eva Moltašová (2. C) Na prázdniny se těším hrozně moc. Pojedu k babičce, na chalupu, kde si hraji s kamarádkami. Do třetí třídy se netěším – vlastně se netěším na konec prázdnin.
Tomáš Kudera (8. A) Na prázdniny se těším hrozně moooooooc! Nejvíc se těším na to volno a pohodu. A asi na koupaliště. Měli jsme jet do Itálie, ale bohužel z toho sešlo. Po prázdninách se mi do školy vůbec nechce
Natálie Bartošíková (8. A) Na prázdniny se těším mooooooooc! Nejvíc k babičce, kde je největší sranda, potom na koupák v Mramoticích a samozřejmě na volno. Pojedeme buď to do Chorvatska, anebo do Itálie, ale já k moři jet nechci .
Paní učitelka Lengálová Hrozně mooooooooooooooooooooc se těším na prázdniny. Nejvíc se těším na - sluníčko, opalovačku, především na odpočinek a na zahrádku. Nejspíš pojedeme do Chorvatska. Moře mám hodně ráda. Po prázdninách se těším zase na takový ten školní režim a hlavně tedy do práce .
Pan učitel Škorpík No tak samozřejmě, že se těším! Budu odpočívat. Nějakou tu dovolenou teprve plánujeme. Určitě pojedu na Vranov, kde se tedy pokusím chytat nějaké ty ryby. Po prázdninách se těším hlavně na své žáky.
8
Z učitelských šuplíků… V učitelském zalovila paní učitelka Jana Sovišová. Byl něm příběh od Ley Michalčíkové ze 7. A, která si jednoho dne sedla a psala a psala a psala…
Myšlenka Občas ležím v posteli a přemýšlím nad věcmi, nad kterými bych nikdy před tím nepřemýšlela. Jsem jedna z těch dívek, co moc nezapadají. A však v myšlenkách a představách, jsem taková, jaká chci být já. Poslední dobou přemýšlím nad tím, co by se stalo, kdyby něco. Kdybych byla zase jednou v jeho náručí, kdybych se zas mohla smát s mojí nejlepší kamarádkou. A tak dále. Proto, když se mě někdo zeptá, co dělám, odpovím většinou: ‚‚Ležím a přemýšlím.‘‘ Ale nikdy jsem nikomu neřekla nad čím. Maximálně tak svojí nejlepší kamarádce. Nepřemýšlím jen tak, jen nad něčím. Většinou se v myšlenkách ocitám v situacích jako například: Přijedu do Brna a řeknu kamarádovi jménem Martin, že nemám kde být na víkend, jestli bych tedy nemohla být u něj. On by mi bez váhání řekl: ‚‚Jo, klidně. Žádný problém.‘‘ K tomu by se usmál a já bych v ten moment byla úplně paf. Najednou se setmělo, na ulicích se rozsvítily lampy a na město by padla noční obloha. Nastal večer. Martin ještě není v pokoji. Mám chvíli času na převléknutí do pyžama. Jsem hotová a přesně v moment, když jsem pustila lem spacího trička, vešel Martin. Vlastně Márty. Nevím, proč píšu Martin, když jsme mu tak nikdy neříkali. Je to Márty a tečka. Pokračujeme dál. Byl bez trička, jen v teplácích a se sluchátky v uších. Myslela jsem, že se utopím v slinách. Nemohla jsem z něj pustit oči. Jo, známe se sice dlouho, ale tohle jsem u něj nikdy nezažila. Musela jsem se odreagovat. Šla jsem k oknu a dívala se na hvězdy. Slyšela jsem kroky, byly slyšet víc a víc, jako by šel někdo ke mně. Samozřejmě že šel. Márty. Vzal mě okolo pasu a obejmul. Dala jsem mu ruce okolo krku, a jelikož má (obrazně řečeno) dva metry, tak jsem si stoupla na špičky. Slyšela jsem písničky, které mu hrály ve sluchátku. Krásný a zároveň nezapomenutelný moment. Nemyslela jsem na nic jiného, než co by se dělo dál. Pokračovala bych v mé představě, kdyby na mě nemluvil učitel ze školy. Bože, jak já ho nemám ráda. Myslím, že nejsem jediná. Nu, pokračujme dál v příběhu. Cítila jsem na své hrudi jeho úžasně vypracované břicho. Zapomněla jsem říct, že přestože je Mártymu čtrnáct, kouří, občas i pije, ale to vážně jen občas. To jsou dvě jeho špatné vlastnosti. A myslím, že i jediné. Naštěstí. Zase jsem odbočila z příběhu. Takže zpět. ‚‚Mám tě rád, víš to?‘‘ ‚‚Vím, já tebe taky.‘‘ Prohodili jsme pár vět. Krásných vět. To je to, co mám na Mártym ráda. Nastalo ticho, tak jsem začala nějakou konverzaci. ‚‚Kde teda budu spát?‘‘ Řekla jsem pozitivním hlasem. ‚‚Asi se mnou. No, asi. Asi určitě. Nevadí?‘‘ Taková hloupá otázka. Proč by mi to mělo vadit? Nic jiného jsem si nemohla přát. ‚‚Nevadí. Když jsme u toho, asi si půjdu lehnout. Jsem unavená z cesty.‘‘ Odpověděla jsem, hned na to jsem si sedla na postel a začala v tašce hledat mobil a sluchátka. No, vlastně jen sluchátka, mobil mám v kapse. Nemohla jsem je najít, vykašlala jsem se na to, lehla jsem si a začala jsem usínat. V pokoji byla zima, ale to mi vůbec nevadilo. Koneckonců, je lepší usínat v chladu, ale v hřejivém objetí toho nejhezčího kluka vůbec, než se v jeho objetí potit a funět. Najednou cítím, jak se matrace propadá. Kdo jiný než Márty. Sedl si na postel, přikryl nám nohy a lehl si. Byla jsem k němu otočená čelem. Chtěla jsem vidět, jak usíná. On se mi však díval do očí. Márty je jeden z mála kluků, co má tak překrásně zelené oči. Jsou opravdu krásné, mohla bych se do nich dívat pořád. Něco mě vyrušilo z mé představy. Samozřejmě, že to bylo zvonění. Sbalila jsem siučebnice, hodila tašku na záda a odcházela jsem opět jako poslední ze třídy. Když tu mě najednou zastavila jedna moje kamarádka. Taky asi jediná dobrá kamarádka, co jsem ve třídě měla. ‚‚Počkej,‘‘ začala, ‚‚nad čím pořád tak přemýšlíš? Celou hodinu koukáš do blba a úplně ignoruješ učitele. Stalo se něco?‘‘ ‚‚Já, já nevím, co ti mám říct, je to divný o tom s někým mluvit. Nic se nestalo, neboj. Víš, přemýšlela jsem, co by se dělo, kdybych byla u Mártyho. Třeba na víkend, nebo tak. ‘‘ Když jsem mluvila o Mártym, měla jsem stoprocentní jistotu, že Jitka ví, o kom mluvím, protože jsem jí o něm často vykládala. ‚‚Aha. Zajímavý. Radši pojď, než zazvoní na hodinu.‘‘ Dořekla to a šly jsme na češtinu. Vešly jsme do třídy a v ten moment začalo zvonit. Sedla jsem si do lavice a zase jsem se ponořila do mých snů.
9
Benjamínci ZŠ Pražská S posledními prvňáčky školního roku 2014/2015 si povídaly Natka Balážová, Nikol Burneková, Nicole Adámková a Adéla Demková z 6. A.
1. A
Viktorie Koudelová: Ano, líbí se mi ve škole. Ve třídě se mi líbí výzdoba. Můj oblíbený předmět je tělocvik. Moje nejlepší kamarádka je Julie. Ve škole se mi líbí jídelna. Julie Matoušková: Ano, líbí se mi ve škole. Ve třídě se mi nejvíc líbí výzdoba. Čtení je můj oblíbení předmět. Moje nejlepší kamarádka je Vikča. Ve škole se mi líbí tělocvična.
Ondřej Turek: Ve škole se mi líbí, ale občas se mi nechce, protože vstávám brzy. Nejvíc mě baví tělocvik. Ve třídě je nejlepší interaktivní tabule. Ve škole jsou nejlepší chodby, protože se tam dá běhat. Moji kamarádi jsou Martin a Kuba.
Aneta Müllerová: Ano, líbí se mi ve škole. Ve třídě se mi líbí výzdoba. Můj oblíbený předmět je angličtina. Moje nejlepší kamarádka je Larinka. Ve škole se mi líbí jídelna.
10
Benjamínci ZŠ Pražská 1. C
Alenka Medunová: Ve škole je to velice pěkné. Nejhezčí je paní učitelka. Nejvíce mně baví matematika. Moji nejlepší kamarádi jsou Laura, Áda a Hana. Nejkrásnější je tabule.
Adélka Procházková: Ve škole se mi líbí. Nejvíce se mi líbí paní učitelka. Můj oblíbený předmět je Matematika. Moji nejlepší kamarádi jsou Alenka, Laura, Hana a Míša. Nejvíce se mi z celé školy líbí tabule.
11
Kecy v kleci Vtipy na téma „tchýně“ od Dana Sýkory z 8. B.
Sedí dva kámoši u jednoho doma: „Ty, Pepo, ta tvoje tchýně je ale hnusná!“ „Tak ji nech a sněz jen brambory.“
12
Luštím, luštíš, luštíme Luštění od Katky Dohnalové z 9. A.
KŘÍŽOVKA 1. Malý rybníček 2. Blesk a … 3. Místo koně se v polárních krajích používá… 4. Skok na skateboardu 5. V noci se zdá … 6. Spisovně Honza 7. Dědeček a … 8. Zkratka Evropské unie 9. Člověk, který pochází z Ruska
SUDOKU 1
7
7 8
2
4
5
4 1
4 9
2
9
7
6
8
1
1 5
8 1
2
5
3 7
2
2
6 4
6
8
2
6 8
6
8
3
2
5
1
8
9
13
Sprichst du Deutsch? http://notredamke2.rkc.si/deutsch/Kreutzword/kreuzword_index.htm 1 2
1
12 5
3
11
7
6
4 5
6
7
8 9
10
11
13
2 8
12
13 14 15
16
14 4
15
16
9 3
10
14
Šéfredaktor: Veronika Kelčová Redakce: Katka Dohnalová, Dan Sýkora, David Hofman, Pavel Šareš, Jeňa Stanislav, Kája Pirožková, Míša Dočkalová, Natka Bartošíková, Tom Kudera, Milan Čtveráček, Standa Müller, Nikol Burneková, Nicole Adámková, Adéla Demková, Natka Balážová, Leoš Rejzek. Fotograf: Ivo Stibůrek Korektura: Jana Sovišová
15
