Úvodník Rok 2013 ve vzpomínkách

Zlín

Leden

Úvodník Rok 2013 ve vzpomínkách V posledních letech zpracovávám vždy fotoknihu zachycující prožité chvíle naší rodiny. Rok od roku je fotokniha stále obsažnější a to i přesto, že se namáhavě snažím z každé akce vybrat opravdu jen pár fotek. Když jsem o letošních Vánocích trávil mnoho hodin nad vybíráním fotek, zároveň jsem si mohl připomínat všechny ty chvíle, za které jsem v uplynulém roce vděčný. Budu tedy odpovídat na otázky Petra Matuly pod dojmy přípravy fotoalba. A že mně toho na mysl přichází opravdu mnoho. Co se ti vybaví, když si vzpomeneš na právě končící rok 2013? Z rodinného života bych vybral právě ty chvíle, kdy jsme byli spolu, navštěvovali přátele, oslavili jsme kulatá životní jubilea mého otce i tchána, jezdili na výlety, zdolávali hory či na kole polykali desítky kilometrů kolem Dunaje. Každá nerušená chvíle prožitá s rodinou je pro mě velkým darem spolu s objevováním krás přírody, tak jak ji Bůh stvořil. Z toho sborového života to byl krásný dětský tábor na Pulčinách, který jsem mohl vést a příprava a samotná evangelizace s Korneliem Novakem. Obohacení, které mi svým přístupem do života přinesl a ještě přináší, když se syny čteme jeho knihu v Harmonii s Bohem. Jsem rád, že některé pasáže oslovují i děti. Z toho uplynulého roku bych ještě vzpomenul hluboké duchovní zážitky při některých setkáních u studia Bible s přáteli, slavnostní bohoslužby křtů nebo i svatby, na kterých jsem mohl oddávat. Předně jsem jmenoval ty pěkné chvíle, které uplynulý rok přinesl a jsem rád, že se mi vybavily bez dlouhého uvažování právě ty kladné. Ale patří sem i modlitební chvíle s pomazáním za nemocné, které ve zlínském kraji absolvuji častěji než na předešlých místech, chvíle strávené u lůžka v nemocnici a náročné hledání slova povzbuzení pro ty, kteří bojují se zákeřnou nemocí…. To vše pro mne přinesl bohatý, ale i náročný rok 2013. Jaké události a chvíle v letošním roce ti udělaly radost a měl jsi pocit úspěchu, radosti a štěstí? Tato otázka je pro mě dost úzce spojená už s tou první. Spokojenost a radost dětí na táboře pro mě byla velkou odměnou. Kladný ohlas na školách, ale i mezi posluchači Korneliových přednášek, mě povzbuzoval k tomu, že přece jen má cenu se snažit, i když se člověku někdy zdá, že mnohá snaha přijde vniveč. Podnět od napajedelských děvčat, zda bychom mohli i nadále pokračovat ve studiu Bible byl pro mě radostným impulzem. Šťastný jsem byl také při zdolání vrcholu Rysů či u dalšího namalovaného obrazu. Každá vynaložená námaha, když se setkala s kladnou odezvou, pro mě byla další dávkou radosti či štěstí. Co ale musím určitě zmínit, byly chvíle strávené se sestrou Dankou Škrlovou či telefonáty, které jsme mezi sebou měli. Mohl jsem ji pozorovat od srpna minulého roku, jak zvláště po fyzické stránce ve zlínské nemocnici chátrá, a v duchu jsem si říkal: Tak z lidského pohledu už moc šancí nemá. A ona celou dobu bojovala jako lev. Tiše, nenápadně, ale s obrovskou vytrvalostí zakořeněna v Božích zaslíbeních a důvěře našemu Pánu. Zvlášť v období, kdy byla v olomoucké nemocnici a i sama mi volala, jsem mohl být zahrnut obrovskou vděčností za to, jak dobře bojuje svůj boj víry a ještě při tom povzbuzuje druhé (jako např. br. J. Wagnera). To pro mě bylo něco velkolepého a v duchu jsem si říkal: Kéž 2

bych i já v takto těžkých situacích svého života obstál, podobně jako ona. Další rok před námi. Máš představu jaký bude, co ti přinese či odnese – či co bys chtěl, aby ti dal a přinesl? Jsem spíše ten typ, který si říká: nebude to lehké. Nikdy jsem moc neměl na růžích ustláno a většina toho, co jsem prožil, byla spojena se značným úsilím. Na druhé straně mě životní poznání vede k tomu, že v tom skutečném křesťanském životě nemůžeme očekávat pohodlný a bezproblémový život. Jestli je Kristus naším vzorem, a my jsme se ho rozhodli následovat, tak to nemůže dopadnout tak, že on bude potit krev a my budeme s plnými břichy nezúčastněně od televize pozorovat, co se kolem děje. Taková víra přece nedává smysl. Pokud bych si mohl něco přát, tak si dovolím zopakovat to, co je pro mě podstatné a už to jednou v tomto časopise zaznělo. Přeji vám i sobě, abychom v tom dalším roce prožívali méně rozmrzelosti a hněvu a rozdávali kolem sebe více povzbuzení a radosti. Abychom zažívali méně strachu a úzkosti a více naděje a pokoje. Abychom si za každých okolností zachovali Kristovu tvář a jednali s druhými s úctou a pokorou. Martin Žůrek

... a jsme na konci roku (vlastně již na počátku

roku nového)

Zdá se vám také, že ten čas strašně rychle ubíhá? Nedávno jsme vítali začínající rok 2013 a najednou už píšeme rok 2014. Rok minulý zmizel v dáli a dnes již zůstaly jen vzpomínky. A čím jsme starší, tím víc takových let vzpomínek máme. A určitě máme nač vzpomínat. Jsou vzpomínky, na které raději zapomeneme, a vlastně na ty špatné vzpomínky se zapomíná dobře. Pak tu jsou vzpomínky pěkné a příjemné. Na ty nejraději vzpomínáme a i po letech rádi vzpomínky vyvoláváme zpět na „světlo“. A protože jsme v našem společenství takovou rodinou, která má něco společného, a to nebeského Otce, tak můžeme společně bilancovat a vzpomínat. Náš časopis slouží k  tomu, abychom takové bilancování zprostředkovali a zachovali pro budoucí vzpomínání. Každý z  nás měl možnost a výsadu odpovědět na tři otázky. Byli jste

v  průběhu prosince osloveni a byly vám předány lístečky s  otázkami. Někteří z  vás byli ochotni, někteří využili práva „nevypovídat“, a někteří prostě buďto to nestihli, či si myslí, že nemají co napsat, či jejich vzpomínky jsou jen jejich osobním zážitkem a nedají se sdělit. To vše jsem zohlednil. Někteří z vás jste byli ale ochotní se s námi o své vzpomínání podělit. Zde jsou položené otázky. - Co se ti vybaví, když vzpomeneš na právě končící rok 2013? - Jaké události a chvíle v letošním roce ti udělaly radost, a měl (a)jsi pocit radosti, úspěchu, štěstí? - Další rok před námi. Máš představu, jaký bude, co ti přinese či odnese, či co bys chtěl(a), aby ti dal a přinesl? 3

br. Milan Fiala - Děkuji našemu Otci nebeskému za to, jak mne provázel a provází končícím rokem 2013, jak mne posiluje na nelehké životní cestě do Božího království. - Již delší dobu jsem přemýšlel, jak bych i já mohl přispět k dění, činnosti našeho sboru a usoudil jsem, že by to mohl být asi  zpěv, který mne velmi baví a kterým bych rád oslavoval a velebil našeho Nebeského Otce. Zkusil jsem zatím několikrát zazpívat společně s jednou sestrou z našeho sboru, která rovněž zpívá ráda a má mnohaleté zkušenosti. Takže z toho mám pocit radosti, tato činnost mne naplňuje. Mimoto je to i účast na některých akcích, jako jsou např. modlitební skupinka, kterou vede sestra Iveta Slováčková, nebo na výkladu podobenství, který vede bratr Martin Žůrek, kde mohu i já přispívat do diskuse svými pohledy, názory. Dále  se i v poslední době více zaměřuji na zdravý životní styl v rámci New Start (hlavně v oblasti syrové stravy, s níž mám osobně dobré zkušenosti). Potom také v rámci možností navštěvuji v  sobotu, po ukončení pobožnosti, v odpoledních hodinách společně  se sestrou Jindřiškou Slabákovou bratry a sestry v pečovatelském domě Efata, kde se sdílíme, vzájemně se posilujeme ve víře modlitbami  a také mnohdy diskutujeme na různá témata, jež zajímají obě strany.   4

- Těžko mohu říci, jaký bude, asi nebude obecně řečeno, pro mne snadný. Přál bych si nadále pevně vytrvat ve víře v našeho Pána Ježíše Krista, neboť jedině v něm máme jistotu spasení a tím i života v nebeském království. Dále bych si přál mít dobré zdraví, abych mohl i nadále přispívat ke zpestření bohoslužby  svým zpěvem a dále pokračovat v činnostech, o nichž jsem se výše zmínil.   s. Jaruška Bijoková - Ohlížím-li se zpět, je pro mne rok 2013 poznamenám odchodem Miloška. I když je to už bezmála ¾ roku, nějak se s tím ještě stále vyrovnávám. V  minulém roce se mi též vybaví evangelizace Kornelia Novaka, velké sborové modlitební úsilí za tuto evangelizaci a oslovení lidí Boží láskou, ale i za naši sborovou rodinu a její potřeby. - Radost, ale hlavně vděčnost cítím za Boží ujištění, že má vše ve svých rukou, že je s  námi, pomáhá a zasahuje. My to sice víme, ale v  těžkých chvílích života potřebujeme „hmatatelné“ ujištění - a Bůh nám ho dává v  pravý čas. V  přátelích, ve sborové rodině, ve vyslyšených modlitbách, v  okolnostech, které řídí jen On sám. My lecčemu nerozumíme, proč to či ono se děje, ale když necháme na Bohu, aby naše životy vedl podle svého času, lásky a moudrosti, pak nám to přinese do srdce pokoj, radost a štěstí. A to jak v  osobním, tak i ve sborovém životě. Abych byla konkrétní, jsem šťastná:

- že mám hodné a věřící děti, na které se mohu spolehnout; - za přátele - je to veliký dar, který doceníte právě v těžkých chvílích; - za to, že Bůh použil i Mílovu nemoc k určitému mému zajištění; - že mohli být osloveni ve větší míře lidé ve Zlíně; - že máme upřímného a empatického kazatele. - Další rok vkládám do Božích rukou. Ono je vlastně velkým požehnáním, že nevíme vše, co nás čeká. Bůh nám dává postupně sílu prožívat to dobré i zlé. To neznamená složit ruce v klín, ale ne také chtít, aby to Pán Bůh udělal podle mých představ. Přála bych si, aby z oslovených lidí co nejvíce opětovalo Boží lásku a přijalo Ježíše Krista jako svého spasitele. Aby naše sborová rodina viděla méně chyb a „neupřímnosti“ na druhých, ale abychom se podporovali a doplňovali láskou a porozuměním. Aby bylo více těch, kteří chtějí „dělat“ a méně těch, kteří jen přijímají. Ale co si nejvíce přeji, aby Pán Ježíš už přišel! Přeji všem do příštího roku pokoru, Boží vedení, požehnání a milost Pána Ježíše Krista. s. Věra Velikovská - Vybaví se mi ta výsada, že mě Věru, nejmenší z  nejmenších, Bůh vychovává, vyučuje a že se mnou neskončil. Jsem velmi vděčná za sobotní školu. Vážím si toho, že mě Bůh zasadil do svého domu, mezi lid

adventistů sedmého dne. - Jaké? Velice se raduji ze zpívání dětí (zvláště Natálka s  otcem). Mám radost z  naší skupinky o sedmi lidech jednou týdně v kuchyňce modlitebny. Vládne tam mezi námi Duch radosti. - Co přinese nový rok, to ví jenom Pán Bůh. Chtěla bych růst ve víře a poznání pravdy. Přála bych si dál chodit s Bohem, správně a moudře se rozhodovat, vědět kdy mluvit a kdy mlčet. Poznat, kdy ke komu promluvit, co a jak, a to slovo aby bylo laskavé a určité. s. Alena Vyčánková Mně, jako diakonce se především vybaví, jak nás postihují vážné nemoci, jednoho po druhém. - Mám radost, že jsme se sjednotili na modlitbách a na půstu jednou za měsíc – je to málo, ale alespoň to. Kéž to Pán přijímá od nás nehodných. Jsem vděčná za uzdravování Danušky Škrlové. - Podle Písma myslím, že je nám jasné, že moc radosti na tomto světě nenajdeme, ale díky za to, co Pán připravuje pro své věrné. Snažme se každý den být o kapičku lepší, milosrdnější, ať umíme dostatečně odpouštět a ať se máme po „Kristovsku“ rádi. A pak bych chtěla, aby nám ten rok přinesl velké požehnání hlavně na přátelích. 5

Br. Rudolf Drbohlav Bratr své odpovědi shrnul do jednoho bloku. Je pravda, že s  koncem roku spojuji své myšlenky s  uplynulým obdobím. Jsou to příjemné zážitky s  těmi, kteří vstoupili do manželství, chvíle společného stolování, které bylo vždy příjemné. Jsem rád, že v  mé duchovní rodině je „bohatství“ malých zdravých dětí, které, a je to dobré, přerušují svoji přítomností to případné kostelní hrobové ticho, které by tam asi bez nich bylo. Buďme také upřímní – a nezakrývejme své nostalgické pocity ve chvílích, kdy kazatel je nucen veřejně ohlásit církevní kázeň, nebo dokonce vyloučení. Uplynulý rok nám dokonce přinesl jedno rozvodové rozloučení. Čas ukáže, k čemu posloužilo. Představu do nového roku nemám, ale mám přání – aby bylo méně nemocných, aby se zaplňovala prázdná místa, která jsou stále více neobsazená, aby se dala dohromady mládež, pokud tam vůbec nějaká je. Velice si vážím sester vedoucích sborového zpěvu. Velice hodnotím jejich vystoupení. Měl jsem radost a cítil jsem uspokojení, že jsem mohl zaplnit zdejší sídliště pozvánkami korespondenčního kurzu. U dveří jednoho obyvatele jsem slyšel – „kdyby se raději šetřilo papírem“! Myslím, že jsem mu řekl, že se nikdy nepropůjčím k reklamě a to, co dělám, má vyšší smysl. Mám za to, že mé vyznání má co společného s naším sborovým časopisem 6

– projevuji tímto vděčné uznání všem podílníkům a zvláště distributorům, že nám umožnili každý měsíc nahlédnout do života sboru. Ať je Bůh s námi i v tomto novém roce – záleží na nás. s. Viera Malárová - V  listopadu uplynul rok, co bydlíme zde na Zlínsku. Za ten čas jsem i zde poznala mnoho vzácných lidí, s  kterými se moc ráda potkávám a těším se z jejich srdečného stisku rukou a milého pozdravení. - V mé nejbližší rodině jsme letos oslavili čtyřicetiny zetě Ládika a snachy Vlastičky a též dvacetiny vnučky Zuzanky. Jsou to důvody k setkávání rodin a též k vděčnosti za mnohá požehnání. Taky mne moc těšilo, že letos se můj vnuk Vítek odevzdal ve křtu svatém Pánu Ježíši. Při příležitosti svatby Petra a Jitky Januškových nás v  Halenkovicích navštívily dvě rodiny z našeho Vaďovského sboru, které se právě přestěhovaly do Prahy. Byla to taková malá milá rozlučková sešlost, spolu ještě s  jednou rodinou v  počtu 17 duší. Velmi milé setkání. Radost jsem prožívala také při evangelizaci s  Korneliem, moc mne potěšilo, jak dokázal oslovit na školách mladou generaci. Jsem vděčná za těch několik ochotných zpěváků, s  kterými můžeme čas od času přispět k Boží oslavě. - Do nového roku hledím s  důvěrou, protože vím, že Pán Ježíš má vše ve svých

rukou a chci se Jím nechat vést. s. Vilma Skřivánková Sestra své odpovědi shrnula do jednoho bloku. Když se ohlédnu za končícím rokem 2013, mám v  srdci velikou vděčnost a úctu k Pánu Bohu za to, jak nás jako rodinu v tomto roce vedl. Prožili jsme v něm několik pohledů – několik bezvýchodných situací, o kterých jsme mohli později říci – „dobře, věru dobře, že se tak stalo“ (tak to vždy říkával v příběhu o sultánovi jeho sluha). Já za to vzdávám díky Pánu Bohu. Těším se také při zpětném pohledu na akci s  Korneliem Novakem. Zasíval zde dobré símě pravdy, čas ukáže, zda padlo též na dobrou půdu srdcí. Protože na jaře 2014 je pozván též do Kopřivnice a oni nás požádali o reference na něj, rádi je povzbudíme slovem a snad i účastí na jejich misijní akci. Také prožívám radost z toho, že máme jako společenství Boží rodiny soucit s těmi, kteří jsou v těžkostech a umíme to také vyjádřit slovem a skutkem. To svědčí o tom, že je v nás Boží láska. Za každého, kdo má ochotné srdce i ruce jsem moc vděčná a vážím si toho. Nevím, co nám přinese nový rok 2014, ale chci opět spoléhat na dobrotivost Boží, ať se stane cokoliv. Přála bych si tak tvrdě spát, jako spal Ježíš na loďce, když byla bouře. br. Adolf Šlosárek - Vděčnost Bohu za život, zdraví, víru, možnost sloužit a naděje na spasení a život věčný.

- Že jsem mohl v  tomto roce ještě vystoupit na Lysou horu. - To nikdo neví – prosím Boha, jestli je to jeho vůle, aby mně zachoval život, zdraví, víru a možnost sloužit. Velmi rád bych osobně uvítal slavný příchod Pána Ježíše. V našem společenství máme také všetečné a všímavé děti. A protože i ony mají na co za loňský rok vzpomínat, tak předposlední sobotu loňského roku 2013 jim dala teta Ilča Matulová dvě otázky. Sami poznáte, že i naše děti si všímají, co se okolo nich děje (anketa proběhla ve třídě mladších a dalších přítomných dětí). - Co se vám v  roce 2013 líbilo, či vás potěšilo? - Na co rádi vzpomínáte? Tom Matula - No nelíbí se mně škola. A potěšila mě jednička z  básničky, kterou jsem moc předtím neuměl, ale pak se mi povedla. - Na první místo ve florbalu jak s  Pathfinderem, tak i za školu. A pak, že jsem skončil s  fotbalem, ale místo něho mám hokejbal. Mates Miklica - Vodní válka s Kubou, Tomem a holkama u nás na Polance – nikdo nevyhrál, ale všichni jsme byli mokří. A že jsem dostal velikou jedničku z flétny. - Na to, jak jsem byl u dědy v Suché, tam se mně líbilo. Bylo mně líto, že jsem nejel k tetě Ladě a jela jen Terezka. A poslední vzpomínka je, že se mně dařilo na Stezce Písmáka v Praze. 7

Káťa Miklicová - Že se podařilo opravit můj tablet. - Jak jsme klukům, hlavně Kubovi Slováčkovi, lakovali nehty, když jsme byli v  létě u nás na Polance. A štve mě brácha, že mě moc zlobí. Eliška Miklicová - Že jsem s  Matesem vyhrála Stezku Písmáka. Potom že jsme byli s  Matulovými na Polance, a s  bratranci u dědy v Suché.

- Na moji dřevěnou průlezku v lese na Polance. A vzpomínám, že se mně moc nepovedl jeden výkres. Terezka Miklicová - Měla jsme radost z narozenin, to se mně líbilo. Víc jsme z ní nevylovili. Jak sami vidíte, všichni mají na co vzpomínat a i za co děkovat. Díky všem za odpovědi – P. Matula

Sborová oznámení - Sobota 18. ledna je dnem, kdy si od 16.00 hodin můžeme přijít poslechnout v rámci novoročního programu našeho sboru pozvanou hudebně-pěveckou skupinu S.R.O z  Frýdlantu nad Ostravicí. Naši hosté nás obohatí jak písněmi, tak i slovem. Na konci programu budou tak jako každý rok v  tomto čase rozdávána novoroční biblická zaslíbení v  podobě záložek s  biblickými verši. Jste všichni srdečně zváni. - Výbor sboru se sejde v pondělí 13. ledna v 18.00 hodin. - Pokračuje sobotní večerní tělocvična na 11. ZŠ Malenovice – pod sborem. Termíny do konce března: 11 1., 25. 1., 8 .2., 22. 2., 8 .3., 22.3. – celkem tedy ještě 6 večerů. Cvičení probíhá od 19.00 do 21.00. Tajemník sboru

- V  sobotu 4. ledna 2014 s k o n č i l a pozemská pouť pana Františka Medřického. A ač nebyl členem našeho sboru, tak přesto jsme jej mohli a měli brát jako jednoho z  nás – a nejen proto, že manželka i synové jsou členy sboru. Jeho víra v  Pána Ježíše byla v  něm i v posledních dnech života. Rozloučení a vzpomínání na něj a jeho život proběhlo v naší modlitebně 8. ledna 2014. Věříme, že Pán Ježíš při svém příchodu pohlédne na jeho život a činy a bude mezi těmi, kteří se probudí do Nového života. Pro mě osobně to bylo loučení s bratrem v Kristu. P. Matula

8

Rozhovor s předsedou Generální konference br. T. Wilsonem Není samozřejmostí číst či slyšet slova předsedy generální konference naší církve v  našem sboru či časopisu. Ale naštěstí svět moderních technologií není jen zlem ale i pozitivním přínosem. A tak se díky internetu podařilo získat jeden z  rozhovorů s  bratrem Wilsonem, který se objevil na stránkách jednoho českého sboru. Já děkuji za tuto možnost a vy máte možnost číst slova a názory bratra Wilsona. Možná že v tomto rozhovoru najdete, co vás obohatí do dalších dní života. Co znamená sobota pro tebe osobně? - Sobota, sedmý den, je jedním z největších Božích darů, který věnoval svému stvoření. Stvořil ji tak, abychom si Ho připomínali jako svého Stvořitele. Představuje Boží autoritu jako vládce vesmíru a vládce našich životů. Sobota poskytuje odpočinek od běhu každodenních povinností a obnovuje věřícím lidem vědomí Boží přítomnosti v  jejich životech. Sobotou vyvrcholilo šestidenní stvořitelské dílo, které se odehrálo před nedávnou dobou. Zachovávání soboty jako sedmého dne se stane znamením věrnosti těch, kdo se budou hlásit k Bohu vesmíru v době, kdy se proti němu postaví lidé, kteří budou světit jiný den týdne, který naopak bude znamením vzpoury proti Bohu. Sobota jako sedmý den týdne tedy představuje zvláštní Boží pečeť označující Boží věrný ostatek doby konce. Sobota je dnem krásné bohoslužby a ukázkou toho, že chceme s láskou následovat Krista. Je dnem uctívání Boha, společenství s  věřícími, služby druhým lidem, časem získávání lepšího pochopení Boha prostřednictvím jeho druhé knihy

přírody a je časem k využívání příležitostí duchovně ovlivňovat druhé lidi. Západem slunce v  pátek večer po celou dobu 24 hodin do západu slunce v sobotu večer (Lv 23,32; Neh 13,19) začíná svatý čas, nádherná atmosféra zvláštního nebeského požehnání. Sobota je významným znamením Boží autority. Ellen Whiteová v  knize Svědectví pro kazatele na str. 136-137 napsala: „Bůh stvořil svět v šesti doslovných dnech a sedmý den odpočinul ode všeho díla, které vykonal a odpočinul. Tímto dal lidem šest dnů pro jejich práci. Tím, že oddělil sobotu, Bůh dal lidem památník. Neoddělil jeden kterýkoliv den v týdnu, ale jeden specifický den, sedmý den. Zachováváním soboty prokazujeme, že uznáváme Boha jako živého Boha, 9

Stvořitele nebe a země. V  sobotě není nic, co by jakkoliv omezovalo některou skupinu lidí. Sobota byla dána všem lidem. Máme ji využívat ne pro nečinnost, ale k  přemýšlení o Božím díle. To znamená, že máme dělat to, abychom poznali, že já jsem Hospodin, který je posvěcuji´.“ Jak tvůj způsob zachovávání soboty ovlivňuje tvoji každodenní spiritualitu? - Sedmý den sobota definuje adventistům sedmého dne celý týden. Je památníkem, který se opakuje každý týden. Všechno má nějaký vztah k  sobotě a jejímu „odpočinku“. I když v určitém smyslu sobota není pro kazatele dnem „odpočinku“, znamená změnu a omezení aktivit pracovního týdne a pomáhá nám prožívat vztah s Bohem velmi přímým způsobem. Umožňuje nám pak „přetavit“ sobotní požehnání do celého týdne. Během soboty nás Bůh „nabíjí“, abychom mohli uplatňovat Jeho požehnání během týdne a prokazovat mu úctu za to, že nás stvořil a že nám ze své milosti a svojí mocí opětovně přetvořuje čisté srdce. Ez 20,12 nám říká, že sobota je dnem posvěcení. Ve verši 20 čteme, že sobota je znamením, které prokazuje, že známe Boha.

podina, tvého Boha..“ Je naprosto jasné, že v  sobotu nemáme vykonávat běžnou práci. Měli bychom se vyhýbat činnostem, které jsou spojené se zaměstnáním či podnikáním, nakupování a prodávání, obecnému plánování práce, rozhovorům o světských záležitostech, práci na zahradě nebo kolem domu apod. Verš 10 dále říká, že by to neměl dělat nikdo z  domácnosti, za kterou neseme odpovědnost. Toto přikázání je ve skutečnosti osvobozující, protože člověka osvobozuje od otročení normálním pracovním činnostem šesti zbývajících dnů. Představuje to nádherné uvolnění od tlaků a stresů běžných pracovních aktivit. Principem je, že sobota je den oddělený a posvěcený Bohem, a proto bychom ho neměli znehodnocovat běžnou pracovní činností. Jak úžasné požehnání můžeme získat během dne, který není ovlivněn žádnými světskými vlivy, jako jsou noviny, časopisy, televize, internet, sportovní aktivity atd. Samozřejmě, že s pomocí moderních technologií můžeme přijímat adventistické programy v televizi nebo na internetu, ale můžeme se naštěstí ušetřit toho, že budeme kontrolovat světské vlivy a namísto toho se můžeme zaměřit na věčné a duchovní hodnoty.

Občas bylo zvykem vymezovat svěcení soboty negativně. Jakým způsobem bys definoval sobotu pozitivně a jak bychom v  dnešní společnosti měli zachovávat sobotu pozitivním způsobem? - Sobota má být den radosti a štěstí v Pánu Bohu. Je to den bohoslužby, kdy se nevěnujeme běžným pracovním aktivitám, které děláme během zbývajících šesti dnů. Kniha Exodus 20,8-10 říká: „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hos-

Jak jsi představoval sobotu svým vlastním dětem, aby pro ně byla dnem osvobození a ne svazování, svátkem svobody, nikoliv dnem zákazů? - Naše tři vzácné dcery prožily dětství v Pobřeží slonoviny, ve Spojených státech a v  Rusku, protože jsme bydleli ve všech těchto zemích. Zažily sobotu v různých kulturách, ale byla to pro ně pozitivní a šťastná zkušenost. Naučily se těšit do sobotní školy a do sboru, kde se mluvilo francouzsky, rusky a anglicky. Sobota byla hezká i proto, že jsme byli

10

vždycky s nimi (když jsem byl na cestách, samozřejmě, byla s nimi moje žena Nancy). Kladli jsme velký důraz na uctívání Boha společně s jinými lidmi a kladli jsme důraz i na přírodu jako na druhou Boží knihu. V průběhu času jsme navštěvovali různé sbory, v sobotu odpoledne jsme rádi chodili na procházky do přírody, prožívali jsme společenství s  věřícími, četli jsme si příběhy, zpívali písně, jedli zvláštní chutná jídla – dělali jsme toto a řadu dalších aktivit při prožívání soboty. Sobota pro ně byla mimořádným dnem a my jsme vděční Bohu za tuto velmi pozitivní zkušenost, kterou jsme získali. Učili jsme je respektovat Boží Slovo a Ducha proroctví (v knihách Ellen Whiteové), povzbuzovali jsme je, aby si vytvořily svůj osobní způsob pobožností k Pánu a sledovali jsme, jak se rozhodují následovat Krista. První dcera byla pokřtěná v Africe, druhá ve Spojených státech a třetí v Rusku. Dnes jsou všechny vdané, mají vlastní děti, milují Pána Boha, jsou věrnými adventistkami sedmého dne, jsou aktivní ve svých sborech a vychovávají své děti tak, aby se dokázaly těšit z požehnání soboty. Tak, jak to vyjadřuje Písmo v  knize Přísloví 22,6: „Zasvěť už dítě do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.“ Sobota je dnem, který sjednocuje rodinu. Snažte se o to i ve své rodině. Jak Církev adventistů dodržuje sobotu po celém světě? Existují rozdíly mezi kulturami? - Určitě existují určité malé rozdíly v různých kulturách, avšak ve většině světa se zachovává sobota podobně, protože všichni čerpáme ze stejného Božího slova, a úctu ke svatosti a prožívání soboty ustanovil sám Pán Bůh. Ježíš to řekl v  Janově evangeliu 16,13 následovně:

„Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy…“ Duch svatý nás skutečně uvádí do veškeré pravdy a vede nás i v  pochopení pravdy o tom, proč lidé světí sobotu na celém světě s  velkým respektem a úctou. Ano, můžeme zpívat odlišné písně, hrát na různé nástroje, různě se oblékat, setkávat se v rozmanitých budovách… avšak když navštívíte shromáždění Církve adventistů sedmého dne kdekoliv na světě, cítíte se jako ve své rodině, protože světí sobotu podobně a vyznávají stejné body víry. Sobota je zřejmě nejvýraznější rys naší církve vnímaný společností. Domníváš se, že ho zdůrazňujeme dostatečně? - My sobotu opravdu nemusíme příliš zdůrazňovat, protože je natolik odlišná od toho, čemu věří jiní, že se automaticky stává výrazným faktorem. Přesto však potřebujeme s druhými lidmi aktivně sdílet krásu a požehnání soboty. Potřebujeme, aby si lidé uvědomili, že my sobotu nezachováváme pouze „zákonicky“ jako jedno z  pravidel, ale že sobotu zachováváme z  Boží moci, protože milujeme našeho Pána. Byl to Bůh , kdo požehnal , posvětil a odpočinul v sobotu (Genesis 2,3). Odpočinul poté, co stvořil všechny věci (Žd 1,2; Ef 3,9; Jn 1,1-3. 14). Ježíš během pozemské služby světil sobotu (Mt 12,10-13; Lk 13,14-15) stejně jako Pavel (Sk 17,2) a ostatní učedníci. Tím, že dnes navštěvujeme sobotní školu a bohoslužbu v  sobotu, tím, že nevykonáváme práci a běžné denní aktivity, které můžeme vykonávat kterýkoliv běžný den, přirozeně ukazujeme, že máme jiný vztah k  Bohu a že Ho uctíváme jako Stvořitele a Vykupitele. Toto může být mocnou ukázkou našeho poslušného života s Pánem. Při vydávání svědectví jiným bychom 11

měli nejdříve vyzvednout Krista a jeho spravedlnost a pak jim máme představit jeho obohacující sobotní den. Můžeme jim zdůraznit krásu soboty a odpočinek od náročného tempa dnešního života, který sobota nabízí. Sobota je jedinečnou příležitostí jak lidem pomoci, aby se opravdově spojili se svým Stvořitelem a Bohem. V  sobotu můžeme pomáhat lidem, navštěvovat starší a ty, kdo nemohou přicházet do shromáždění. Můžeme povzbudit smutné a sklíčené. Podobně jako Kristus a učedníci můžeme dobrými činy vykonanými v  sobotu představit lidem Krista a jeho spravedlnost. Některé velmi dobré myšlenky o sobotě můžeme získat v knize Touha věků ve 29. kapitole nazvané Sobota. Na straně 289 čteme, že „sobota bude radostí pro každého, kdo ji přijímá jako svědectví Kristovy stvořitelské a vykupitelské moci.“ Užitečné informace je také možné najít v knize Velké drama věků ve 25. kapitole nazvané Boží zákon je nezměnitelný. Na straně 450 čteme: „V závěru zápasu mezi dobrem a zlem se celé křesťanstvo rozdělí na dvě skupiny – jednu budou tvořit lidé, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši, a druhou ti, kdo uctívají šelmu, její sochu a přijímají její cejch.“ Sobota se stane rozlišovacím znamením Boží církve a Jeho lidu závěrečných dnů. Mnoho členů církve vnímá otázku svěcení soboty i ve vztahu ke knize Zjevení jako projev věrnosti Bohu v době konce. Vnímáš, že sobota v současné době sehrává takovou zásadní roli? - Protože Kristus je Pánem soboty (Mk 2,27-28), je důležité, abychom ctili a zachovávali sobotu za všech okolností. Bůh chce, abychom sobotní bohoslužbou svědčili o skutečnosti, že Bůh je Stvořitel. 12

Satan se pokusil zastřít pravdu o sobotě, protože právě ona je Božím znamením Jeho autority a moci. Pomocí svědectví našich životů Bůh vybízí lidi k  návratu k  pravé bohoslužbě, aby Ho uznali jako Stvořitele – toho, kdo stvořil tento svět nedávno během šesti doslovných dnů završených sedmým dnem sobotou. Tento doslovný sedmidenní cyklus nebyl od stvoření světa nikdy narušen. Během doby těžkostí, která bude bezprostředně předcházet Ježíšův návrat, se sobota – sedmý den – stane ústředním bodem střetů velkého sporu. Ellen Whiteová v  knize Velké drama věků na straně 605 napsala: „Sobota bude velkým zkušebním kamenem věrnosti, protože je to zvlášť popíraný článek pravdy. Až budou lidé podrobeni závěrečné zkoušce, bude jasně vymezena hranice mezi těmi, kteří Bohu slouží, a kdo mu neslouží.“ Zachovávání soboty bude znamením Božího pravého lidu. Naopak znamením šelmy bude bohoslužba v  kterýkoliv jiný den kromě soboty. Kniha Velké drama věků na straně 592 dále píše, že „ti, kdo budou zachovávat biblickou sobotu, budou označeni za nepřátele zákona a pořádku, kteří boří mravní zábrany společnosti, působí anarchii a zkázu a přivolávají na svět Boží tresty.“ Bůh bude vyzývat lidi, aby opustili falešné náboženské prostředí (Zj 14,612; Zj 18,1-4) a přijali Jeho sedmý den, sobotu. Sobota byla vždy velmi důležitá a důležitou také zůstane. Ve skutečnosti, jak předpovídá prorok Izaiáš 66,23, budeme sobotu slavit i v nebesích. Dostala církev mandát k  tomu, aby rozhodla každý detail o dodržování soboty nebo existuje prostor pro členy církve, aby se rozhodli jak mají zachovávat sobotu?

- V  prvé řadě naším průvodcem je Bible a také Duch prorocký (v knihách Ellen Whiteové) nám poskytuje vydatnou pomoc, abychom věděli, jak využívat nádhernou svobodu od práce v  sobotní den. Bible říká, že bychom neměli pracovat ani vykonávat svoje záliby (světskou zábavu, kterou můžeme vykonávat během kteréhokoliv ze šesti dalších dnů) v sobotu, ale měli bychom svoji pozornost zaměřit na Stvořitele. Prostřednictvím Písma a rad Ducha prorockého nás Pán poučuje, jak co nejlépe zachovávat svatou sobotu a jak si vážit nádherného společenství s  naším Vykupitelem a Stvořitelem. Protože sobota znamená trvalou smlouvu s  Bohem (Ex 31,16), měli bychom zkoumat, jakým způsobem bychom co nejlépe uctívali Boha a zachovávali Jeho přikázání včetně cenného čtvrtého přikázání, a to prostřednictvím Ducha svatého, který působí v  čase našich životů. Pro lepší pochopení soboty můžeme získat informace v  kapitole nazvané Sobota knihy Touha věků. Rovněž v  knize Svědectví pro kazatele na straně 472-475 máme jedinečné vysvětlení významu svěcení soboty. V Bibli a v knihách Ellen Whiteové lze najít mnoho dalších odkazů, které pomáhají lidem najít vzácné Boží pravdy ohledně soboty. Řiďme se v  Boží síle příkladem Ježíše Krista tak, jak to vyjádřil Jan ve svém  1 listu 2,6: „Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.“ Lukáš (4,16) píše, že Kristus podle svého obyčeje přicházel v  sobotu do synagogy na bohoslužbu. Ježíš stvořil sobotu a dodržoval sobotu. Dělejme totéž v  jeho moci a dělejme to s radostí a s láskou pro našeho Spasitele, který nás stvořil. Nejde o projev zákonictví, jde o čin lásky k našemu Stvořiteli. Bůh se vyjadřuje velmi jasně o tom, že dodržovat svatou sobo-

tu dokážeme pouze v Jeho moci v naprosté závislosti na Něm. Sobotu zachováváme protože milujeme Boha. Svět prohlašuje, že Země se vyvíjela během milionů let, a to není pravda. V  knize Svědectví pro kazatele na straně 135 můžeme číst: „Lidská filosofie tvrdí, že ke vzniku světa byla potřeba nekonečně dlouhá doba. Hovoří o této záležitosti Bůh stejně? Nikoliv!“ On prohlašuje: „To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž (nikoliv v  šesti nedefinovaných údobích času – protože pak by pro člověka nebylo možné, aby dodržoval konkrétní den upřesněný ve čtvrtém přikázání) učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.“ (Ex 31,17) Prosím, pozorně si počtěte pátou kapitolu Deuteronomia. Bůh znova říká: „Pamatuj (nezapomínej) na den odpočinku, že ti má být svatý… V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.“ Když se pokoříme před Bohem a před Jeho slovem, Duch svatý nám ukáže, jak je sobota skutečně svatá a jakým způsobem ji máme zachovávat v naprosté lásce k Bohu jako projev Jeho spojení s námi a Jeho autority ve vesmíru a v  našich životech. Sobota není vůbec znakem zákonictví, ale naopak projevem Boží milosti a moci udržovat náš pozemský život a v  budoucnosti i život věčný. Máme velkou přednost, že až přijde Kristus, aby nás vzal domů, budeme prožívat věčnost s  Bohem, s  naším Stvořitelem a Vykupitelem. Sobota nám pomáhá udržovat v paměti nádhernou budoucnost, kterou získáme díky milosti a moci Ježíše Krista. Převzato z internetu 13

Nový rok Tisíce a tisíce lidí oslavují jeho příchod divokým veselím. Pro křesťana však znamená nový dar Boží. Připomíná mu, že se rafije na ciferníku jeho pozemské pouti posunula zase o kousek dál… Nový rok! Je to takřka nová neznámá země, na kterou vstupujeme. Nevíme jaká je, a co nás na ní čeká. Ještě je zahalena v  ranní šero a jen mátožně, nejasně vystupují obrysy jejích hor z ranních par a mlh. A přece na ni můžeme vstoupit klidně a s  odvahou. S  klidným srdcem můžeme očekávat vše, co nám přinese budoucnost, co pro nás chová ve svém tajemném klínu, bude-li Ježíš v  tomto roce středem našeho myšlení a cítění, našich slov a skutků našeho života. Pán Ježíš ať je v tomto roce uprostřed našich rodin, v radosti i trápeních. Ježíš, hebrejsky Jehova, to je Bůh je pomoc, záchrana, spása, tedy Spasitel. „Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno.“ Filip 2,9.10. Jako dítě, podle starozákonního příkazu, byl obřezán osmého dne po svém narození, přičemž prolil první krůpěje své předrahé krve, kterou za naše hříchy později vylil na kříži. Novým rokem začíná ve světském životě nové období. Veliký, složitý stroj občanského života s tisíci kolečky a pákami se znova spouští, začíná znovu pracovat. Svět hledá štěstí a pokoj, hledá východisko ze spletitých situací a nemůže ho nalézti, protože stavitelé zavrhli kámen uhelný, jímž je Ježíš Kristus. Skut. 4,11.12: „Ježíš

14

je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným. V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“ Kéž nás toto jméno v novém roce provází po všechny dny, kéž nám jeho obraz, který se skví nad branou do tohoto roku, tane na mysli na všech cestách, při všech pracích a starostech! Pak nám nový rok přinese požehnání! Zde na Zemi milost Boží, radost a sílu k další pouti, a po tomto putování věčné odpočinutí, věčný pokoj ve vlasti nebeské. Ve jménu tom požehnaném - šťastný nový rok. „Dnes Pán náš nazván Ježíšem, neb nese spásu lidem všem, jak anděl panně oznámil, když z nebe poslán byl. … S ním v nový rok též vejděme, s ním nový život začněme, a šťasten bude nový rok, v něm šťasten každý krok.“ Vážení a milí spoluvěřící, inspirovala jsem se textem, který jsem našla ve staré knize „Šťastná pouť životem“ z roku 1935. Nacházím v ní opravdu pěkná zamyšlení pro celý církevní rok. Přála bych všem věřícím, aby v roce 2014 šli v pokoře a lásce s Trojicí Boží, v čele s Pánem Ježíšem Kristem. Amen – Haleluja S láskou vaše sestra Evža Macháčková

Malé věci Byl to jeden z těch dní, který nestojí za nic. Posadila jsem se na kraj postele a nepřítomně koukala na svoje nohy na podlaze. Teprve svítalo a zpoza okna se ozývalo jemné bubnování deště. S nechutí jsem přesvědčovala sama sebe, že musím vstát a jít něco dělat. Nikam se mi nechtělo, v žaludku jsem měla divně prázdno, nepříjemný svíravý pocit, že jsem vlastně sama… Zrovna jsem sjížděla výtahem a dívala jsem se někam před sebe do prázdna, když mi otevřel dveře ten starší pán a usmál se. Jak banální. Všimla jsem si nejprve zablácených bot a mokrého kabátu a jen to potvrdilo moji nechuť k čemukoli. Když jsem ale zvedla hlavu, abych pozdravila, překvapil mě ten úsměv. Ta spokojená tvář. Asi jsem chvíli stála prkenně ve výtahu, než jsem konečně vystoupila. Řekl mi, že tam vážně hodně prší, jestli se nechci vrátit pro deštník, protože by bylo škoda, kdybych zmokla. Možná, že jsem mu ani nic neřekla, to si už nepamatuji. Ale zůstal ve mně pěkný pocit. Mohlo by se zdát, že ten dobrácký úsměv byla úplná maličkost. Ale

mně to změnilo den, opravdu. Moje nálada mi najednou připadala docela malicherná a nepatřičná. Nemusíme dělat velké věci, každý den máme hodně prostoru pro celou řadu takových maličkostí. Pustit někoho ve frontě před sebe, pohladit po vlasech partnera, zavolat babičce a zeptat se jak se má, pochválit kamarádce účes, pustit starou paní sednout, napsat někomu milou esemsku, koupit mámě tulipán, pomoct sousedce s úklidem, říct v práci vtip, stavit se za někým na kus řeči naslouchat, co mi kamarád říká a ..usmívat se.. i tímhle nejjednodušším pohybem rtů dáváme ostatním kousek sebe, náš pohled, úsměv, ubezpečení, že je vlastně dobře.. a svítíme tak ostatním do všedních dnů. -převzato-

15

Zpráva z jednání Výboru MSS konaného dne 15. 12. 2013 Přítomní bratři a sestry:  br. Karel Staněk, Daniel Dobeš, Jaroslav Stejskal, Alan Chlebek, Přemysl Bar, Marian Dolinský, Vladimír Harastej, Rostislav Hudziec, Marek Miškej, Vladimír Walach, Petr Zahradník, Jan Fürst, Tomáš Harastej, Martin Žůrek, Petr Pimek, s. Bronislava Hyvnarová, Ester Rašíková Host z unie: br. Mikuláš Pavlík Pobožnost: br. Mikuláš Pavlík Tři období v životě Mojžíše, ve kterých formuje svůj postoj k zákonu. První postoj je zaznamenaný ve 2.Moj 2,11.12. Mojžíš bere spravedlnost do svých rukou. Nerespektuje pravidla. Druhý postoj nalézáme ve 2.Moj 32,15. Mojžíš, který předtím zákon neuznává, se sám stává zprostředkovatelem Božího zákona. Ve třetím postoji (4.Moj 19,20) reaguje Mojžíš na Hospodinův hněv vůči lidu prosbou, aby jim odpustil. Začíná si uvědomovat, že zákon nestačí postihnout všechny oblasti života a vztahů, které vznikají mezi Hospodinem a Božím lidem. K zákonu přidává milost a odpuštění. V Novém zákoně (Jan 1,17) čteme: „... zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.“ Ježíš jako pokračovatel Mojžíše přináší milost. Nacházejme i my v životě církve i v našem životě to správné vyvážení vztahu mezi zásadami, zákonem, předpisy a milostí. Následujme Ježíšův vyvážený postoj mezi zákonem a Boží láskou, abychom se sami mohli stát zprostředkovateli Boží milosti. Odsouhlasení zápisu z minulého jednání Výbor MSS odsouhlasil zápis z minulého 16

jednání MSS. Zprávy z unie - informoval br. Mikuláš Pavlík Příprava konference unie: ČS unie připravuje v současné době pracovní část konference a zpracovává příspěvky do agendy konference. Hostem unijní konference bude za divizi br. B. Vertalier. Delegáti se sejdou na pracovním jednání 8. – 11. května v hotelu Petr Bezruč v Malenovicích. Slavnostní konferenční bohoslužba proběhne v sobotu 17. května 2014 v Národním tenisovém centru v Bratislavě. Kázáním při slavnostní bohoslužbě bude sloužit br. Arthur Stele (viceprezident GK a ředitel badatelského institutu při GK). Logem konference jsou Ježíšova slova – „Zůstaňte ve mně.“ Myšlenka jednoty, spojení církve a nás jednotlivců s Bohem bude vyjádřena i v programových příspěvcích z jednotlivých sdružení. Každé sdružení bude také představovat své projekty, ve kterých vyjádří, jak Bůh vedl svou církev v minulém období. GK připravila projekt „Stvoření“, ve kterém je podporována myšlenka Božího stvořitelského díla. Každý sbor dostane DVD s filmem o stvoření, jehož autorem je H. Stober. Výbor unie odsouhlasil rozšíření studia na TS o sociální obor. Ředitelem TS se od 1. 9. 2014 stane br. Roman Mach. Výbor ČS unie schválil ordinaci pěti kazatelů z MSS. EVANGELIZACE Informace z oddělení evangelizace

V návaznosti na evangelizaci ve městech proběhlo v říjnu v Kroměříži motivační setkání s br. Korneliem Novakem. Sbory realizovaly své misijní aktivity podle plánů evangelizace. V dubnu roku 2014 se ve městech Karviná, Kopřivnice, Ostrava, Frýdek – Místek a Hranice připravuje evangelizace s br. Korneliem Novakem. HOSPODÁŘSKÉ ZÁLEŽITOSTI Rozpočet na rok 2014 a příspěvky sborům na rok 2014 Br. Jaroslav Stejskal seznámil členy Výboru MSS s návrhem rozpočtu Moravskoslezského sdružení na rok 2014 a s příspěvky MSS sborům včetně výběrů ze Stavebního fondu a oprav v roce 2014. Výbor MSS odsouhlasil přijetí rozpočtu pro rok 2014. ADMINISTRATIVA Plnění cílů MSS Výbor MSS byl informován o naplňování vizí stanovených konferencí v roce 2011. Jubileum MSS Při této příležitosti bude vydána kniha o historii sdružení. Vedení MSS oslovilo okrskové kazatele a požádalo je o spolupráci, aby se jednotlivé okrsky zapojily do přípravy programu na slavnostní bohoslužbu. Celoroční plán akcí Členům Výboru MSS byl předložen celoroční plán akcí ke schválení. Po doplnění a úpravách byl celoroční plán akcí pro rok 2014 Výborem MSS odsouhlasen. Body agendy za MSS na konferenci unie Členové Výboru MSS byli seznámeni s návrhem na rozdělení delegátů za jednotlivé sbory. Výbor MSS návrh odsouhlasil. Na konferenci ČSU může MSS na

počet svých členů vyslat 54 delegátů. Dalšími delegáty za MSS jsou ordinovaní kazatelé v činné službě. Výbor MSS se zabýval přijatými návrhy bodů do agendy konference ČS unie. K těmto bodům se vrátí na zasedání výboru MSS v březnu 2014. Na neschválené body do agendy konference ČSU bude sborům písemně odpovězeno vedením MSS. Akce sboru Štramberk Sbor Štramberk přišel s iniciativou organizování několika setkání spojených s pozváním zahraničních řečníků. V listopadu proběhl v Palkovických Hůrkách víkendový seminář „Bez obav do blízkých událostí“ s hostem Olafem Schröerem. V květnu se připravuje seminář s br. Thomasem Exnerem na téma EGW a duch prorocký. Projekt 10 dnů modliteb 2014 Na začátku příštího roku se uskuteční už 3. ročník projektu – 10 dnů modliteb. Jsou připravovány materiály pro modlitební skupiny. Je na rozhodnutí výboru sboru, kdy a jakým způsobem materiál využijí. PERSONÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI Příprava personálních změn Od července 2014 dojde k těmto personálním změnám v MSS: - Br. Libor Škrla převezme odpovědnost za sbory Nový Jičín, Kopřivnice a Suchdol nad Odrou. - Br. Radek Kantor převezme odpovědnost za sbory Opava a Horní Benešov. Ordinovaným kazatelem pro tyto sbory bude br. Pavel Krynský. 17

- Br. David Kogut ukončí nástupní praxi a převezme odpovědnost za sbory Třinec, Třinec - Oldřichovice a Třinec - Lyžbice. Ordinovaným kazatelem pro tyto sbory bude br. Gustav Kloda. - Br. Vlastimil Fürst převezme odpovědnost za sbory Brno – Olomoucká, Vyškov a skupina Slavkov. - Br. Kamil Majer ukončí nástupní praxi a převezme odpovědnost za sbory Frýdek – Místek, Místek a Vojkovice. Ordinovaným kazatelem pro tyto sbory bude br. Karel Szkuta. Výbor MSS odsouhlasil návrh na změny v personálním obsazení sborů. Termíny ordinace kazatelů Dne 11. ledna 2014 proběhne ordinace kazatelů br. Radima Tomana a Petra Rohana ve sboru Ostrava – Mariánské Hory. 18

Dne 1. února 2014 proběhne ordinace kazatele br. Marka Harasteje ve sboru Veselí nad Moravou. Dne 1. března proběhne ordinace kazatelů br. Jana Majera ml. a Tomáše Dymáčka v Třebíči. Všech tří slavnostních bohoslužeb se budou účastnit bratři z vedení ČS unie i MSS. PRÁCE ODDĚLENÍ  (zprávy z oddělení) Oddělení DSŠ  - informoval br. Daniel Dobeš Proběhlo celounijní setkání učitelů DSŠ v Brně. Od 1.1.2014 startuje projekt finanční podpory učebnic. V rámci tohoto projektu bude MSS přispívat sborům na učebnice v Dětské sobotní škole. V příštím roce na podzim se plánují setkání učitelů DSŠ po jednotlivých okrscích. Oddělení SŠ  - informoval br. Daniel Dobeš

Vedle standardních materiálů pro učitele, využívá stále více sborů také připravené videa. Oddělení Pathfinder - informoval br. Daniel Dobeš Br. Lukáš Jureček se zodpovědně věnuje oddělení Klubu Pathfinder. Velmi pozitivně vnímáme duchovní rozměr, který je nedílnou součástí všech aktivit tohoto oddělení. Proběhl další vydařený ročník Múzičky, letos v Jihlavě. Celý program provázela myšlenka „Bible, víc než život.“ Oddělení Diakonie  - informoval br. Daniel Dobeš Proběhlo setkání diakonů v Brně na Střední, přednášejícím byl br. B. Bauer. Oddělení Mládež - informoval br. Alan Chlebek Proběhl 29. ročník Míráku v Ostravě. Řečníky letošního ročníku byli br. Aleš Zástěra, br. Zdeněk Kogut a Petr Húšť - ředitel festivalu United, který ocenil úroveň akce. Vedoucím organizačního týmu „Mírák“ byl br. Daniel Maďa. Byl zahájen nový projekt PTD+ pro generaci 25-40 let. Průměrný věk účastníků je 32 let. Dosud proběhla dvě setkání a projekt se úspěšně rozvíjí. Tento projekt probíhá pod záštitou ČS unie. PTD Speciál se blíží ke svému závěru. Jsme vděčni za zapojení řady našich přátel do místních sborových společenství.

PTD 6 - první rok byl zaměřen na efektivní práci v našich sborech. Druhý rok bude zaměřen na povzbuzení v evangelizační oblasti. Studenti začínají realizovat ročníkové projekty na svých sborech. V prosinci proběhne na Velehradě setkání s vedoucími mládeže (21.-22.12.2013). V příštím roce proběhne unijní kongres mládeže (20.-27.7.2014). Oddělení KD  - informoval br. Alan Chlebek Proběhlo setkání absolventů Výzvy lásky 1. Proběhla 5. Konference mužů. Do budoucna si přejeme, aby se této akce účastnili ve větším poměru i přátelé našich členů. Oddělení Zdraví - informoval br. Daniel Dobeš Proběhlo shromáždění členů občanského sdružení Život a Zdraví. Vzhledem k novému občanskému zákoníku se od 1.1.2014 mění název na Život a Zdraví, z.s. (zapsaný spolek) a úměrně tomu i znění stanov. V příštím roce proběhne unijní konference lékařů a zdravotníků (8.–9.3.2014, Společenské centrum Brumlovka, Praha). Příští setkání Výboru MSS bude 9. března 2014 Zprávu zpracoval Daniel Dobeš – tajemník

19