PP
1
2
3
Úvodní slovo Jsem potěšen, že v našem městě působí umělecká škola, která má dlouholetou tradici. Dokládá to zájem dětí, kterých rukama učitelů školy prošlo na tisíce. Některé docházka do vybraného oboru ovlivnila natolik, že se uměním zabývají dál. Nejeden žák Základní umělecké školy v Litvínově – Chudeříně se prosadil v uměleckém oboru a je znám nejen u nás, ale i za hranicemi našeho státu. Vážím si práce učitelů umělecké školy, děkuji úspěšným žákům za velmi dobrou reprezentaci města Litvínova. Jsem rád, že zájem o umělecké obory v našem městě neklesá, ale naopak stoupá. U příležitosti významného výročí zahájení činnosti školy přeji jejím žákům, aby se jim učitelé i nadále věnovali s takovým nadšením a odpovědností, jako doposud. Učitelům přeji vnímavé žáky, kteří si na ně vždy vzpomenou, když zazní jejich oblíbená hudba, když vezmou tužku nebo malířský štětec do ruky, když budou číst klasiky, jejichž díla byla kdysi inspirací k divadelním vystoupením či baletu. Vedení školy přeji do budoucna alespoň takové úspěchy v práci, jakých doposud dosáhli. Protože je Litvínov zřizovatelem základní umělecké školy, příspěvkové organizace města, přeji městu i škole, aby se i v dalších letech rozvíjela jejich vzájemná spolupráce. Mgr. Milan Šťovíček, starosta města Litvínova
4 4
5 5
Slovo ředitele Vážené dámy, vážení pánové, absolventi, současní žáci, naše škola slaví v roce 2008 již 60 let od svého založení. V životě člověka je toto stáří nazýváno „důchodový věk“, ale naše alma mater je stále energická a hlavně plná nápadů. Mladá je „Zuška“ především duchem a atmosférou, kterou zde vytváří kolektiv skvělých odborníků, který je tu pro Vás téměř bez nadsázky připraven pracovat 24 hodin denně, bez sobot a nedělí, abyste byli spokojeni vy a hlavně pak všechny generace žáků, které zde působily a které k nám ještě zajisté svou cestu najdou. Ve škole se nachází celá plejáda kumštýřských aktivit od hudebních - komorní hry, orchestry, přes taneční skupiny, divadelní soubory až po organizování výstav a jazzových improvizačních workshopů. Naše škola za celá léta své existence vychovala několik generací amatérských, ale i profesionálních umělců v různých oborech i žánrech. Za tuto bezesporu velikou devizu nám zřizovatel, Město Litvínov ve spolupráci s Ústeckým krajem, dal do dalších 60ti let ten nejhezčí dárek ve formě finančních prostředků na rekonstrukci třetiny objektu Citadely. Náš almanach zachycuje i tuto urbanistickou část vývoje ZUŠ, a to ve své předsádce. Pevně věřím, že se nám přestěhováním do renovovaných prostor otevřou nové možnosti od počítačových technologií přes různé kombinace využití celé Citadely. Chystáme celkové rozšíření nabídky v jednotlivých oborech, které nám umožní mimo jiné i nově se rodící školní vzdělávací program pro ZUŠ. Zuško naše drahá, měj nás stále ráda, i to Ti přeje Tvůj nynější ředitel Jarda.
6
7
historie 60 let od založení Základní umělecké školy – zamyšlení kronikáře Hře na hudební nástroj se dříve většinou vyučovalo v bytech. Také na Litvínovsku. Např. paní Miroslava Brožíková z Chudeřína chodila za 1. republiky na housle k Jaroslavu Vokáčovi, učiteli ze Záluží. Měl pronajatý byt v Chudeříně, v dnešní Dukelské ulici čp. 220. Tento dům shodou náhod stojí nedaleko současného sídla Základní umělecké školy. Pro budoucí litvínovskou hudební školu vybralo město 7. května 1948 v Nerudově ulici budovu čp. 227, která pocházela z roku 1927. Jak uvádí kronikář Josef Dražný, „potřebovala vybourat jen několik příček a vymalovat“. Za necelý měsíc se ve městě objevily plakáty vyzývající k zápisu do městské hudební školy. Jako ředitel nastoupil profesor Ferdinand Vodička, dosavadní ředitel městské hudební školy v Berouně. Téhož roku, 1. září 1948 byla Městská hudební škola otevřena. Kronikář uvádí, že k tomuto dni byli přijati učitelé Svatopluk Knepr (housle, nar. 1908), Partenius Martin Vágner (klavír, nar. 1911) a Zdeňka Nováková (klavír, nar. 1910). Do konce roku 1948 kronikář zaznamenal přijetí dalších učitelů: Václav Junek (klavír; 1897), Vlastislav Hajný (housle; 1923), Josefa Nováková (klavír; 1895) a Eva Turková (klavír, zpěv; 1921). Za onemocnělého prvního ředitele Ferdinanda Vodičku, který se narodil roku 1889, byl od 1. listopadu 1949 jmenován nový ředitel Emil Sedláček, který byl ve funkci do roku 1956. Nelze vyjmenovat všechny z téměř dvou set učitelů, kteří za 60 let ve škole působili. Řada z nich projevila pedagogické činnosti v Litvínově velkou věrnost. Rekordmanem je Jan Kreml, který v letech 1956 až 1999 učil violoncello, pozoun a hudební nauku celkem 43 let! Dosud ho můžeme vidět hrát na pozoun v dechovce Pichlovanka. Paní učitelka a ředitelka Sláva Hajná působila v ústavu 39 let, stejně jako učitelka Božena Vágnerová, Vlastislav Hajný učil 37 let. Současný učitel a kapelník Pavel Mach učí již 36 let, Václav Ladra učil na klavír a akordeon 35 let, Kurt Hable učil hře na příčnou flétnu 31 let a stejnou dobu učí dosud na trubku a dechové nástroje Milan Hvozda, jeho můžeme vidět a slyšet hrát v Citadele, atd. Uvádím pořadí „věrnosti“ učitelů, kteří učili více jak 30 let z vašich webových stránek: 1. Kreml Jan, violoncello, pozoun, hudební nauka, 1956–1999, 43 let 2. (Valdová) Hajná Sláva, klavír, hudební nauka, sborový zpěv, 1952–1991, 39 let 2. Vágnerová Božena, klavír, sborový zpěv, hudební nauka, 1958–1997, 39 let 4. Hajný Vlastislav, klavír, housle, klarinet, soubory, 1948–1985, 37 let 5. Pavel Mach, klarinet, saxofon, soubory, 1972–1991 a od roku 1998 – dosud 29, celk. 36 let 6. Ladra Václav, klavír, akordeon, 1949–1984, 35 let 7. Vágner Martin, klavír, akordeon, 1948–1980, 32 let 8. Hvozda Milan, trubka, dechové nástroje, 1977–dosud, 31 let 9. Hable Kurt, příčná flétna, 1975–2006, 31 let
Stovky dětí Litvínovska prošly „hudebkou“ v Nerudově ulici do roku 1969, potom se škola přestěhovala do bývalého Domova mladých horníků v Chudeříně.
Pravděpodobně nejstarší snímek tabla nám poskytl pan Miroslav Janouš z Horního Jiřetína. Jedni z prvních absolventů, kteří navštěvovali školu v původní budově, která je na snímku. Vlevo shora: ředitel Emil Sedláček, učitelé: 1. Zdena Junková-Nováková, 2. Miloslava Adamovská, 3. Sláva Valdová-Hajná, 4. Martin Vágner, 5. Václav Ladra, 6. Jaroslav Cirgl, 7. Antonín Formandl, 8. Vlastislav Hajný 9. Mirek Lošťák. Kromě Jana Micky, který si pamatoval jména všech učitelů, nám identifikovala jména většiny absolventů po zveřejnění ve čtrnáctideníku Radnice také paní Radmila ZelenkováLaurichová z Litvínova. Shora: 1. ???, 2.Eva Hudecová-Kalinová, 3. Králová-Tůmová, 4. Přemysl Bartoš, 5. jeho bratr Petr Bartoš, 6. Ing. Petr Pospíšil, 7. Martin Kocián, 8. Radmila Zelenková-Laurichová, 9. Inka Pešková, 10. Alena Janoušová-Nohavová, 11. Milan Merta, 12. Miroslav Janouš, bratr Aleny, 13. Bohumil Váňa, 14. Helena Pospíšilová-Siegertová, 15. Jan Micka. Jeden z absolventů, Jan Micka z Meziboří vzpomíná na výborného ředitele školy Emila Sedláčka a zejména na svého učitele Jaroslava Cirgla. Dal mu vynikající hudební základy, především svému učiteli vděčí za umění, které dodnes ovládá. Absolvoval u něho nejprve hru na harmoniku a od roku 1953 na pozoun. Jako mladý ještě hrál na trombon v Symfonickém orchestru Litvínova a jeden rok dokonce v hudební škole učil. Stal známým vedoucím tanečního orchestru závodního klubu chemičky, který hrál v 60. letech na Střelnici. Později, do roku 1980 hrál v Kulturním domě v Meziboří. Stále vede hudební skupinu Akustik, často hrají v sousedním Sasku. Václav Novotný, kronikář Litvínova
8
9
Soubory na škole Na škole působily mnohé soubory: Pěvecký sbor Vlaštovičky od roku 1959 + přípravka Vrabčáci – sbormistři: Viktor Kristián, Vlastimil Šrůma a Sláva Valdová-Hajná Komorní orchestr – Jan Dobrý Akordeónový soubor – Vlasta Bailová-Šímová Dechový orchestr – kapelníci od roku 1961 až dosud: Josef Mareček, Vlastimil Hajný, Jiří Liebig, Pavel Mach, Milan Hvozda, Josef Malypetr, Zdenek Tölg, Vít Skořepa, Jaroslav Sochor Taneční orchestr a dixieland – kapelníci od roku 1963: Vlastimil Hajný, Josef Malypetr, Pavel Mach Studentský big band a Junior big band – kapelníkem od roku 1992 až dosud je Jaroslav Sochor
Učitelé od založení školy 1948–1957 Junek Václav Knepr Svatopluk Turková Eva (Junková) Nováková Zdena Vágner Martin Hajný Vlastislav Cirgl Jaroslav Ladra Václav Kovařík Vladimír Nováková Josefína Pitro Jaroslav Adamovská Miloslava Marečková Marie Červenka Václav Dreslerová Helena Libáňská Jarmila Mák Jindřich (Valdová) Hajná Sláva Nováček Václav Vích Všemil Vršek Jan Heřman Antonín Formandl Antonín Lošťák Mirek Kreml Jan Jonáš Jan Jeníček Eduard
klavír housle, klavír klavír klavír,hudební nauka klavír, akordeon housle, klarinet, soubory klavír, akordeon klavír, akordeon housle klavír housle klavír, sborový zpěv klavír housle klavír pohybová výchova akordeon klavír, hudební nauka, sborový zpěv housle akordeon housle housle, soubor, hudební nauka housle housle, soubor violoncello, pozoun, hudební nauka žestě, housle kontrabas, žestě
10
11
1948–1950 1948–1950 1948–1950 1948–1968 1948–1980 1948–1985 1949–1962 1949–1984 1950–1951 1950–1951 1950–1951 1950–1957 1951–1952 1951–1952 1951–1953 1951–1953 1951–1957 1952–1991 1953–1954 1953–1955 1953–1955 1954–1955 1954–1956 1955–1958 1956–1999 1957–1958 1957–1974
1958–1967 Michálek Rudolf Idesová Krista Vojtulovič František Vágnerová Božena Dobrý Jan Stanková Alena Heroutová Jana Hauf Jiří Mareček Václav st. Charvát Štěpán Novák Rudolf Víchová Ludmila Kubíček Miroslav Richter Jaroslav Němcová Marie Siegertová Helena Hejduková Věra Daněk Vlastimil Oráčová Anna Palán Ludvík Mertlová Jelena Mimra Oldřich Mareček Václav ml. Městka Pavel Marvanová Emílie Micka Jan Kroupová Alena Žítek Miloš
akordeon housle žestě, housle klavír, sborový zpěv, hudební nauka housle, soubor klavír klavír, akordeon housle žestě, akordeon housle žestě výtvarná výchova literárně dramatický obor literárně dramatický obor výtvarná výchova akordeon klavír, sborový zpěv, hudební nauka výtvarná výchova klavír violoncello literárně dramatický obor výtvarná výchova žestě violoncello, bicí nástroje klavír, sborový zpěv, hudební nauka akordeon výtvarná výchova klarinet
1958–1960 1958–1962 1958–1974 1958–1997 1959–1983 1960–1961 1960–1962 1960–1966 1960–1970 1960–1970 1960–1981 1961–1982 1961–1962 1961–1975 1961–1979 1961–1985 1961–1988 1962–1964 1962–1964 1962–1966 1962–1970 1964–1965 1964–1969 1965–1968 1965–1991 1966–1967 1966–1967 1967–1988
1968–1977 Smejkal Walter bicí nástroje (Grosová) Wasserbauerová Pavla klavír Vojáček Josef housle Beneš Alois violoncello Liebig Jiří pozoun, kytara Pfeifer Miroslav housle Marková Drahoslava výtvarný obor Kovačová Jarmila taneční obor Popelka Jaroslav kytara Davídek Josef klarinet Wasserbauer František housle Tůma Václav kytara Kameník Martin klavír Pospíšil Zdeněk kytara Míšek Jaromír bicí nástroje, zobcová flétna Melichar Ladislav akordeon, korepetice Mach Pavel klarinet, saxofon, soubory Suttner Petr kontrabas, trubka (Šímová) Bailová Vlasta akordeon (Spilková) Svobodová Hana housle, hudební nauka Suchánek Stanislav lesní roh Šárová Marcela taneční obor Bezuchová Helena taneční obor Pavelka Václav dechové nástroje, kytara Merhautová Jaromíra hudební nauka Florencová Miluše klavír Brhlíková Jana klavír Moulisová Hana lesní roh, hudební nauka Dzurindák Petr pozoun Hable Kurt příčná flétna Lamač František hudební nauka Holecová Věra housle Bauer Antonín lesní roh Vojtěch Leoš dechové nástroje, pozoun Skálová Blanka klavír Kurfiřt Jiří klavír Štěpánková Světlana housle Lachmanová Kateřina klavír Langmajer Josef dechové nástroje Kořínek Karel klarinet Bauerová Alena lesní roh Hvozda Milan trubka, dechové nástroje
12
13
1968–1970 1968–1991 1969–1975 1969–1977 1969–1988 1970–1978 1970–1995 1970–1995 1971–1974 1971–1976 1971–1979 1972–1973 1972–1974 1972–1980 1972–1983 1972–1984 1972–1991 1998–dosud 1972–1993 1973–1977 1973–1978 1973–1978 1974–1975 1974–1975 1974–1986 1975–1976 1975–1976 1975–1977 1975–1977 1975–1990 1975–2006 1976/77 1976–1977 1976–1978 1976–1979 1976–1979 1976–1979 1976–1979 1977–1978 1977–1978 1977–1978 1977–1982 1977–dosud
1978–1987 Janda Miroslav klavír 1978–1980 Trnka Vojtěch akordeon 1978–1980 Reichlová Dagmar klavír, hudební nauka 1978–1994 Burešová Elke klavír, housle, hudební nauka 1978–2002 Šoba Petr kytara 1979–1980 Janů Helena taneční obor 1979–1982 Staňková Jarmila literárně dramatický obor 1979–1985 Gabrielová Markéta klavír, sborový zpěv, HN 1979–1991 Malypetr Josef bicí nástroje, soubory 1979–1999 (Fremundová) Kvěšová Jana akordeon, keyboard, zobcová flétna 1981–1991, 1999–dosud Maštalíř Antonín klarinet 1981–1991 Vitoušek Miloň kytara, lesní roh 1981–dosud Krischke taneční obor 1982–1983 Pletichová Jiřina literárně dramatický obor, korepetice TO 1982–dosud Sochor Jaroslav klarinet, soubory 1982–dosud Kinkorová Simona klavír 1983–1984 (Kozelková) Kolafová Věra violoncello 1983–1984 Lišková Libuše literárně dramatický obor 1983–1985 (Kudlová) Raková Miroslava klavír 1983–1991 Urválek violoncello 1984–1986 Hrabáková Jarmila taneční obor 1984–1991 Vitoušek Jiří lesní roh, bicí nástroje 1984–dosud Puškáš Gustav housle, viola 1985–1992 (Mušáková) Angelková Iva klavír 1985–dosud Šoba Přemysl klarinet 1986 (Švecová) Svobodová Galina výtvarný obor 1986–1987 Velíšek Miroslav housle, viola 1986–1987 Svatoň Zdeněk tuba 1986–1988 Nestler František klavír 1986–1989 Zpěvák Josef akordeon, soubor 1986–1998 Němec Jan kytara, fagot 1987–1988 Vítek Václav kytara 1987–1990 Vobrová Eva výtvarný obor 1987–1991 (Matyášová) Havlová Jitka klavír 1987–1997 Tvrzníková Libuše výtvarný obor 1987–2001
1988–1997 Fialová Martina hoboj, flétna Stoklasová Michaela taneční obor Brádek Martin klavír, žesťové nástroje Hasil Jaroslav výtvarný obor Havel Petr pozoun Čuban Milan literárně dramatický obor Bašus Pavel klarinet Karešová Pavlína housle Popkov Igor kytara, akordeon, zpěv, sbor (Vobořilová) Lamačová Martina taneční obor Chaloupková Emilie výtvarný obor Stočes Petr pozoun Smetáček Jiří klarinet Urban Bořek korepetice TO Hrabalová Pavlína klavír Drengubáková Lucie taneční obor Kohout Zdeněk akordeon Hetflejš Tomáš klavír, keyboard, klarinet Zahradníčková Radka housle, soubor Nikolovová Světlana klavír, hudební nauka Atamanová Eugenie housle (Geislerová) Smetáčková Zita housle, soubor Kubošek Pavol kontrabas, akordeon, keyboard Loudová Věra literárně dramatický obor (Česalová) Svobodová Markéta klavír, hudební nauka Hájková Tamara klavír Bachová Jiřina akordeon, klavír Švejnochová Jana klavír, hudební nauka Tőlg Zdeněk orchestr Říha Zdeněk literárně dramatický obor Gregorová Alena klavír
14
15
1988–1991 1989–1991 1990–1991 1990–1991 1990–1991 1990–1996, 2000–2008 1991–1992 1991–1993 1991–dosud 1991–dosud 1991–dosud 1991–dosud 1992–1996 1992–1997 1992–1997 1992–dosud 1993–1994 1993–1997 1993–dosud 1993–2000 1994–1996 1994–1998 1994–dosud 1994–2001 1995–dosud 1995–dosud 1996–1997 1996–dosud 1997–1998 1997–2000 1997–dosud
1998–2007 Chmelová Lenka příčná flétna Skořepa Vít trubka, orchestr Pešková Kateřina literárně dramatický obor Hlůžek Jan klarinet Hájková Kateřina klavír Tölgová Hana klavír (Gažurová) Kunzová Lada korepetice, hudební nauka Loosová Jana literárně dramatický obor Tater Petr fagot Urbanová Linda výtvarný obor Davídková Šárka klavír Boštičková Lucie hoboj Jung Jiří housle Baraňák Petr violoncello Čuban Milan literárně dramatický obor Svobodová Kamila výtvarný obor Vojtelová Alena taneční obor Mrázová Zuzana taneční obor Matějašková Kateřina výtvarný obor Bohun Karel housle, violoncello Šafrová Štěpánka klavír Ulman Pavel fagot, hoboj Soukopová-Kiššová Alice výtvarný obor Cimplová Helena příčná flétna Veselý Jan kytarová improvizace Krtička František klavírní improvizace Polívka Zbyněk saxofonová improvizace Faust Vít bicí nástroje Potrebuješová Hana klavír Angelkov Marian basová kytara Mikulová Iveta výtvarný obor Zachar Koloman klavír
1998–1999 1998–dosud 1998–2000 1998–2003 1999–2001 1999–dosud 1999–dosud 1999–dosud 1999–2001 1999–2001 1999–dosud 2000–2001 2000–2003 2000–2002 2000–2007 2001–2003 2002–dosud 2002–2003 2003–2008 2003–2007 2003–2004 2005–dosud 2005–2007 2006–dosud 2006–2007 2006–dosud 2007–2007 (1/2 roku) 2007–dosud 2007–dosud 2007–dosud 2007–2008 2008–dosud
ŘEDITELÉ Stavy žáků a učitelů OBORY školní rok
celkem
hudební
výtvarný
taneční
dramatický
učitelé
ředitel – Ferdinand Vodička 1948–1949
240
240
7
ředitel – Emil Sedláček 1949–1950
238
238
10
1950–1951
216
216
10
1951–1952
222
222
10
1952–1953
306
306
10
1953–1954
312
312
10
1954–1955
265
265
11
1955–1956
267
267
10
213
10
ředitel – Viktor Kristián 1956–1957
213
1957–1958
227
227
12
1958–1959
275
275
13
1959–1960
250
250
13
1960–1961
305
305
17
1961–1962
505
384
65
56
22
414
133
36
19
ředitel – Vlastimil Šrůma 1962–1963
583
1963–1964
380
272
82
26
19
1964–1965
366
259
84
23
19
1965–1966
347
259
57
21
18
265
47
18
21
ředitelka – Sláva Valdová-Hajná 1966–1967
330
1967–1968
357
275
60
22
20
1968–1969
335
265
43
27
23
1969–1970
304
256
30
1970–1971
381
302
55
1971–1972
487
360
1972–1973
563
356
1973–1974
657
434
1974–1975
562
378
1975–1976
613
414
16
18
23
10
14
24
54
51
22
29
108
81
18
30
123
89
11
33
122
51
11
29
125
60
14
34
17
OBORY školní rok
celkem
hudební
výtvarný
taneční
dramatický
učitelé
ředitelka – Sláva Valdová-Hajná 1976–1977
637
432
115
78
12
37
1977–1978
613
442
103
55
13
36
1978–1979
638
449
102
70
17
34
1979–1980
630
432
104
80
14
31
1980–1981
668
429
116
118
5
31
1981–1982
658
413
112
106
27
31
1982–1983
592
371
116
72
33
26
1983–1984
597
358
118
87
34
29
1984–1985
609
393
111
85
20
31
18
24
ředitelka – Pavla Wasserbauerová 1985–1986
599
356
125
100
1986–1987
580
294
153
107
26
30
1987–1988
619
378
138
83
20
34
1988–1989
562
328
140
81
13
29
1989–1990
588
326
155
87
20
29
1990–1991
596
276
169
84
67
28
392
201
76
77
38
21
1992–1993
482
200
108
108
66
26
1993–1994
526
217
122
150
37
26
1994–1995
596
276
129
164
27
28
1995–1996
675
337
119
178
41
30
1996–1997
663
338
118
171
36
30
1997–1998
635
314
128
160
33
27
1998–1999
602
304
120
141
37
28
1999–2000
692
360
122
168
42
36
2000–2001
649
338
102
160
49
34
2001–2002
689
342
119
163
65
31
2002–2003
700
325
125
177
73
31
2003–2004
700
325
110
192
73
34
2004–2005
739
326
118
219
76
31
2005–2006
728
330
145
176
77
31
2006–2007
721
334
134
178
75
34
ředitel – Jaroslav Sochor 1991–1992
2007–2008
742
329
141
200
72
35
2008–2009
749
350
132
195
68
35
UČITELÉ V ROCE 2008 Angelková Iva – klavír Angelkov Marian – basová kytara Cimplová Helena, DiS – příčná flétna, zobcová flétna Davídková Šárka – klavír Drengubáková Lucie, DiS – taneční obor Faust Vít – bicí nástroje Gregorová Alena – klavír Hájková Tamara – klavír Hvozda Milan – zobcová flétna, trubka, keyboard Chaloupková Emilie – výtvarný obor Khytryak Larisa – korepetice Krtička František – klavírní improvizace Kubošek Pavol – kontrabas, akordeon, keyboard, basová kytara Kunzová Lada Mgr. – hudební nauka, literárně dramatický obor (přednes) Kvěšová Jana – akordeon, keyboard, zobcová flétna Lamačová Martina – taneční obor Loosová Jana Mgr. – literárně dramatický obor Mach Pavel – klarinet, saxofon, soubory Nebeský Jan Mgr.– výtvarný obor Pletichová Jiřina Mgr. – korepetice – taneční obor Popkov Igor – kytara, zpěv Potrebuješová Hana, DiS – klavír Skořepa Vít – trubka, orchestr, zobcová flétna Sochor Jaroslav Bc.– klarinet, soubory Suchá Pavla – literárně dramatický obor Soukopová-Kiššová Alice Mgr.– výtvarný obor Stočes Petr – pozoun, zobcová flétna Svobodová Markéta Mgr.– klavír, hudební nauka Švejnochová Jana Mgr.– klavír, hudební nauka Tölgová Hana Mgr.– klavír Ulman Pavel MgA.– fagot, zobcová flétna Válková Petra – taneční obor Vitoušek Jiří – lesní roh, bicí nástroje Vitoušek Miloň – kytara Vojtelová Alena, DiS – taneční obor Zahradníčková Radka – housle Zachar Koloman, DiS – klavír
18
19
Vedení školy Bc. Jaroslav Sochor, ředitel Iva Angelková, zástupkyně ředitele
Vedoucí oborů Iva Angelková, hudební obor Emilie Chaloupková, výtvarný obor Lucie Drengubáková, DiS, taneční obor Mgr. Jana Loosová, literárně dramatický obor
Správní zaměstnanci Magdalena Tichá, ekonomický pracovník Ing. Ivan Sochor, administrativní pracovník Alena Kalinová, školnice Stanislava Hromádková, uklízečka Jana Kyzeková, uklízečka
Ing. Ivan Sochor, Jana Kyzeková, Stanislava Hromádková, Alena Kalinová, Magdalena Tichá
20
21
hudební obor
Klavírní oddělení Klavírní oddělení patří spolu s houslovým k nejstarším oddělením na naší škole. V roce zakládání tehdejšího Městského hudebního ústavu mělo 162 žáků. Klavírní hře zde vyučovalo nejprve 5 učitelů. Od doby vzniku po současnost působilo na oddělení několik desítek pedagogů, kteří dali základy klavírní hry několika stovkám žáků. V letošním jubilejním roce vyučuje hru na klavír při 129 žácích celkem 8 pedagogů, z toho pět na celý, a tři na částečný úvazek. Úroveň vyučování dokazují koncerty a soutěže, kterých se naši žáci účastní. K největším úspěchům patří letošní 2. místo v celostátním kole soutěží ZUŠ, které získala Patricie Sosová, žákyně Mgr. Hany Tölgové. Tomuto úspěchu předcházela ještě 3. cena v ostravské soutěži Pro Bohemia v roce 2006. Od roku 2002 organizujeme na naší škole každoročně klavírní semináře, kterých se účastní pedagogové nejen ze severočeského kraje. Lektory těchto víkendových seminářů jsou významní klavíristé a pedagogové z celé republiky. Nejvíce nutno zmínit každoroční přednášky doc. Aleny Vlasákové, která dokáže nabídnout vždy nové téma, nadchnout a motivovat všechny učitele klavírního oddělení k další pedagogické činnosti. Velmi povzbuzující a motivující pro všechny klavíristy naší školy je opravení starého, ale skvělého nástroje značky Steinway, které připadlo jakoby příznačně na letošní výroční rok založení školy. Vzhledem k tomu, že klavírní oddělení stálo již při zrodu školy, lepší dárek ke kulatému výročí klavíristé dostat nemohli. Alena Gregorová, klavírní oddělení paní učitelka Elke Burešová
Pavla Machová
pan učitel Václav Ladra
22
23
(zleva) Koloman Zachar, Alena Gregorová, Jana Švejnochová, Šárka Davídková, Tamara Hájková, Iva Angelková
paní učitelka Sláva Hajná
smyčcové oddělení, paní učitelka Radka Zahradníčková (uprostřed)
Věra Kozelková
SMYČCOVÉ ODDĚLENÍ Se založením naší školy v roce 1948 jde ruku v ruce i smyčcové oddělení. V začátcích měla škola kolem 60 houslistů. Toto číslo však nebylo konečné a nadšených žáků přibývalo. Působila zde celá řada zkušených (houslových) pedagogů, kteří svou trpělivou prací dokázali vychovat mladé muzikanty, kteří se zájmem navštěvovali i smyčcové soubory. I my se dnes snažíme v tomto odkazu pokračovat a vzbuzovat u dětí zájem o tento hudební nástroj. Žáci vystupují na školních i veřejných vystoupeních, účastní se smyčcových soutěží a v poslední době i houslových kurzů, které jsou velkým přínosem pro ně samotné, ale i pro nás učitele. Vždyť i my se máme neustále co učit. Věřme tedy, že hudba bude i nadále znít, těšit, vzrušovat i uklidňovat, nabádat i bavit, dojímat a povzbuzovat, neboť to hudba dokazuje a dokáže. Radka Zahradníčková, smyčcové oddělení
Pavol Kubošek, Radka Zahradníčková
24
25
pan učitel Kurt Hable
Michal Ťupa
DECHOVÉ ODDĚLENÍ V naší škole se v současné době hře na dechové nástroje věnuje více než sto žáků. V dechovém oddělení působí 8 učitelů, z toho 5 interních a 3 externí. Vyučuje se na tyto dechové nástroje – zobcová flétna, klarinet, saxofon, příčná flétna, fagot, trubka a pozoun. Zobcová flétna je jakýmsi přípravným nástrojem ke hře na další dechové nástroje a později žák navštěvuje i orchestry. V naší škole také působí několik komorních dechových seskupení – duet, trio, kvartet zobcových fléten a saxofonový soubor „Sax band“. Milan Hvozda, dechové oddělení
(zleva) Jaroslav Sochor, Vít Skořepa, Milan Hvozda, Pavel Mach Helena Cimplová, Pavel Ulman, Jana Kvěšová
26
27
(zleva) Miloň Vitoušek, Igor Popkov
Daniel Šimmer
Jitka Bakovská
KYTAROVÉ ODDĚLENÍ Kytarové oddělení ZUŠ Litvínov začíná psát svou historii v sedmdesátých letech minulého století. Během půlstoletí působili na škole tito učitelé: Jiří Liebig, Jaroslav Popelka, Zdeněk Pospíšil, Václav Tůma, Jaromír Míšek, Miloň Vitoušek (dosud), Václav Vítek, Igor Popkov (dosud), Pavol Kubošek (dosud). „Kytara je malý orchestr“. Možná je to jeden z mnoha důvodů, proč zájem o studium kytary je stále vysoký. V naší škole vyučují tři učitelé kolem padesáti žáků. Na kytaru, elektrickou kytaru a basovou kytaru jsou přijímány děti od věku 9–10 let, kdy jsou již schopné zvládnout první krůčky nástrojové výuky. Nejlepší variantou je, když nový žák už má hudební základy z jiného nástroje (zobcová flétna, klavír). Věková struktura dětí je od ZŠ po SŠ. V rozmanité náplni výuky je fundamentem klasická hra a doprovod písní. Již vyspělí žáci mají možnost hrát v komorních souborech, v tanečním nebo jazzovém orchestru. Kytaristé pravidelně účinkují na interních a veřejných vystoupeních, případně se zúčastňují soutěží ZUŠ. Kdyby tisíc kytar… Igor Popkov, kytarové oddělení
28
29
pan učitel Jiří Vitoušek
(zleva) Jiří Vitoušek, Vít Faust
pan učitel Josef Malypetr (uprostřed)
ODDĚLENÍ BICÍCH NÁSTROJŮ O rozvoj tohoto oddělení se zasloužili tito učitelé – W. Smejkal, J. Malypetr a pan učitel Míšek. Hře na bicí nástroje se v současné době věnují 23 žáci, které vyučují dva učitelé. Jiří Vitoušek na celý úvazek a jeho bývalý žák Vít Faust jako externí učitel. Věkové rozpětí žáků je široké, od šestiletých až po dospělé studenty. Materiální vybavení bicího oddělení je na dobré úrovni. Jako raritu máme v učebně staré tympány z období první republiky, kdy v Litvínově působil symfonický orchestr. Jiří Vitoušek, oddělení bicích nástrojů
30
31
PĚVECKÉ ODDĚLENÍ Kdo si zpívá – nepláče (české přísloví). Rád dodám: kdo (si) zpívá – šťastně žije! Pěvecké oddělení má své kořeny v působení dětského sboru „Vlaštovičky“, který v roce 1956 založil tehdejší ředitel Viktor Kristián. Po dvaceti letech sbor zanikl. Sólový zpěv ale pokračoval díky paní učitelce Markétě Gabrielové a vyučuje se dodnes. Na tradici sborového zpívání se pokusíme navázat nově založeným pěveckým souborem pod vedením Lady Kunzové. Každý z nás má tento hudební nástroj – hlas. Drahokamem hlasové činnosti je zpěv. Zpěvem zaplňujeme citovou stránku našeho života, umělecky vyjadřujeme své krédo. „Hudba jsou vaše zkušenosti, vaše moudrost. Pokud ji neprožíváte, nikdy z vás žádná nevyjde“ (Charlie Parker). Jako každý jiný hudební nástroj i zpěv vyžaduje svoje studium (výjimky jsou vzácné). Zde jsou akceptované: přirozený vývoj dětského hlasu, odstraňování pěveckých zlozvyků, nacházení pravého tónu a jeho uplatnění ve vokální tvorbě. Rozmanitost pěveckého repertoáru napomáhá žákům si vybrat svůj žánr „na tělo“ a uplatňovat ho v různé hudební činnosti (na vystoupeních v ZUŠ, na městských i mimoměstských pódiích, v různorodých komorních souborech, v dechovém a jazzovém orchestru). Hudba je duchovní záležitost. Hudební průmysl nikoliv (Van Morrison). Igor Popkov, zpěv
Igor Popkov
Hudební nauka Nejmenším žáčkům z prvních tříd ZŠ, případně MŠ, je učena přípravná hudební výchova, kde se hravou formou rozvíjí jejich hudebnost a jsou seznámeni se základy hudební teorie. Předmět hudební nauka je nedílnou součástí výuky v hudebním oboru již od založení školy. Délka studia je pět let. Učivo, které si mají žáci osvojit, je z velké části stejné jako při zavedení tohoto předmětu do uměleckých škol, snažíme se ho však předat současnými metodami, předvést na novém hudebním materiálu (nezřídka z oblasti populární hudby), s pomocí moderní audiovizuální techniky. V budoucnosti počítáme s využíváním počítačové třídy a interaktivní tabule (plánováno do nové budovy ZUŠ). Hudební nauka se řadí k tzv. teoretickým předmětům, ale věřte, že děti nezůstávají jen v teoretické rovině, protože zpívají, hrají na jednoduché nástroje, dirigují, poslouchají, nahlížejí pod pokličku tvorby hudebních skladatelů… V neposlední řadě jsou žáci vedeni také k tomu, aby o hudbě přemýšleli, hodnotili ji, respektovali různé hudební styly a žánry. A která jména byla nejvíce spjata s výukou hudební nauky v litvínovské škole? Emil Sedláček, Miloslava Adamovská, Zdenka Junková, Viktor Kristián, Vlastimil Hajný, Sláva Hajná, Elke Burešová, Dagmar Reichlová… Za vyučující HN Mgr. Lada Kunzová
Lada Kunzová, Jana Švejnochová
32
33
učebna hudební nauky, vpravo paní učitelka Elke Burešová
Mládežnický dechový orchestr Dechový orchestr Základní umělecké školy v Litvínově Chudeříně byl založen v roce 1961 a je tak jediným tělesem školy s mnohaletou tradicí. Zakládajícím kapelníkem byl pan Václav Mareček. Postupem času se orchestr rozšiřoval o nové členy a také jeho repertoár byl stále náročnější. Prošlo jím také mnoho generací hudebníků naší školy a v roce 2001 získal 3. místo na Ústředním kole soutěže ZUŠ ve Zlíně. V roce 2005 se orchestr již poněkolikáté značně omladil a čeká jej spousta usilovné práce, aby navázal na výsledky předcházejícího tělesa. Od roku 1995 spolupracujeme také s mažoretkami, a proto můžeme naše účinkování rozšířit o koncertování v pochodu a slavnostních průvodech. Koncertní repertoár orchestru je pestrý. Díky zařazení mladých muzikantů z Big Bandu a tanečního orchestru naší školy hraje orchestr také hudbu swingového charakteru, což přispívá k jeho oblibě u posluchačů, zváště v sousedním Německu, kde se zařadil na místo žádaných mládežnických souborů. Již sedmkrát se zúčastnil festivalu dechových orchestrů v Thumu. V letech 1995–2005 koncertoval na festivalu v saském Chemnitzu, mezinárodním hudebním festivalu v německém městě Schlema. Dechový orchestr byl také na festivalech ve francouzském Parthenay a Mentonu, italském San Remu, belgickém Herbe. Předností orchestru je pěkný repertoár estrádního charakteru, kde je kladen důraz na českou dechovou hudbu. V současné době, tj. ve školním roce 2008/2009, dechový orchestr ve své tradiční podobě již nepůsobí. Důvodem je nedostatek hráčů, hlavně ve skupině velkých nátrubků. Jeho nástupcem se však stal orchestr složený ze začínajících a částečně pokročilých hudebníků ve věku 8 až 12 let a nástrojové obsazení bylo přizpůsobeno momentálním možnostem. Repertoár byl rovněž přizpůsoben schopnostem a zájmu dětí, které soubor tvoří. Od tohoto kroku se očekává vychování nové generace hráčů, kteří postupem času zvládnou i náročnější nástrojové výkony a postupně i doplní uvolněná místa v Junior Big Bandu či dalších hudebních tělesech. Vít Skořepa, dechový orchestr
34
35
ORCHESTRY NA ŠKOLE Novodobá historie orchestrů se začíná psát v lednu roku 1990. V tomto období zakládá kolega Milan Hvozda malý dechový orchestr, složený převážně z malých 12 až 15letých dětí. O rok později začíná učit i orchestr, který hraje hudbu taneční, a ten se v letech 1992 až 1993 stává postupně big bandem, který přepisuje historii v análech školních litvínovských souborů. Studentský big band byl založen na podzim v roce 1992 a o rok později začíná účinkovat po celé republice na koncertech, festivalech a plesech – výstaviště Zahrada Čech Litoměřice, XIV. Jazzový festival Karlovy Vary, Jazzová sekce ARTFORUM Praha, Jazzový festival Velké Losiny, Republiková finále soutěže ZUŠ Rožnov pod Radhoštěm 1995, Jablonec nad Nisou 1998 a Litvínov 2001, 2004, Jazzové hody Liberec, Kladno, Big bandové festivaly Praha, Plzeň, Rokycany, Chomutov, Česká Lípa, Děčín, Jazzové jaro Loket nad Ohří a další. Od roku 1994 začíná vystupovat při festivalech a jiných příležitostech v řadě evropských zemí. Swingovou a jazzovou hudbou rozdával radost posluchačům v Německu v Annabergu, Augsburgu, Herenhaidě, Mnichově, Nossenu, Schlettau, Stadtbergenu, Schönfeldu, Schneebergu, Thumu, Drážďanech, Oberwiesenthalu a Zwickau, v Itálii na Lago di Gardě – Gasparina, Pescheira, ve Španělsku v Roses, v Chorvatsku v Pule, Crikvenici, Biogradu na Moru, v Norsku v Oslu, Trondheimu a ve Švýcarském Bernu a Aarau. V televizi se objevuje v roce 1996 na ČT1 v pořadu Receptář – Jablko roku (živý koncert), na ČT2 v pořadu Nedělní ráno (studiová nahrávka) a při různých zpravodajských šotech na Nově a Primě. O rok později přijímá orchestr pozvání na natáčení pro německou televizní stanici MDR. V roce 1998, 2002 a 2003 vystupuje jako host Big bandu Rádio Praha, který řídil Felix Slováček a Václav Kozel, natáčí živou nahrávku z hotelu Jalta v Praze pro ČRo2 –
Studentský big band – rok 1995
stanice Praha. Na stanici Praha jste ještě mohli slyšet Studentský big band z koncertu vítězů Zlaté noty z Děčína 2001 a ve stejném roce na stanici Vltava z koncertu vítězů z Litvínova. Tento soubor spolupracoval s pozounistou Svatoplukem Košvancem a stále koncertujeme se zpěváky Laďou Kerndlem a Sisou Sklovskou. Studentský big band se stal v posledních letech laureátem, absolutním vítězem několika soutěží i mezinárodních: Ústřední kolo soutěže MŠMT v Jablonci nad Nisou 1998, v Litvínově 2001 a 2004, Zlatá nota v Děčíně 2000 a 2001 a v Glauchau Swingin’ Saxonia 2002, 2004 a 2008 v Německu. Pro tyto bezesporu kvalitní výsledky je orchestr zván na významné kulturní akce a festivaly, kde účinkuje mimo jiné i pro společenskou a politickou špičku ČR. V roce 2002 zdolává Studentský big band další pomyslný stupínek v náročnosti reper toáru uvedením uceleného díla Missa jazz, jejímž autorem je Jaromír Hnilička, trumpetista orchestru Gustava Broma a jehož premiéra byla připravena na Svatomichaelské slavnosti v kostele Sv. Michaela Archanděla v Litvínově. Sám autor si zahrál toto skvělé dílo s orchestrem v roce 2007 na provedení v Žatci. Missa Jazz je prováděna ve spolupráci s vynikajícím komorním sborem Zastaveníčko, bez nějž by nebyla ucelená. Od roku 2005 se orchestr přejmenoval na North Big Band a s tímto názvem ho můžete vidět a slyšet dodnes. Dnešní podobu klasického bandu dotvořil vynikající vokální kvartet 4 Voices a nově spolupracujeme s další slovenskou star Berco Baloghem. Aranže od členů orchestru Gustava Broma, Vlado Valoviče, Felixe Slováčka, Václava Kozla a litvínovské jazzové osobnosti pana Josefa Malypetra, doplnil v posledních letech svými úpravami skvělý hudebník a aranžér František Krtička. North Big Band oslavil v loňském roce 15 let od svého založení. Během tohoto období odehrál téměř 300 koncertů takřka po celé Evropě.
Jan Kodym
36
37
Sisa Sklovská a North Big Band Junior Big Band, jako generačně další samostatný orchestr ZUŠ, byl založen v srpnu roku 2002. V současné době odehrál tento mladý soubor, který je nástupcem proslulého Studentského big bandu naší ZUŠ – nyní North Big Bandu, téměř 100 úspěšných swingových koncertů v Litvínově, Varnsdorfu, Budyni nad Ohří, Doksech, České Lípě, Dubé-Nedamově, Teplé u Třebenic, Litoměřicích, Krupce, Příbrami, Mladé Boleslavi, Roudnici, České Kamenici, Turnově, Štětí a v Mostě. Junior Big Band koncertoval i v zahraniční, kde absolvoval koncerty v Maďarsku – Pécsi na 9th European Youth Music Festival 2007, v sousedním Německu – Annabergu. Realizoval také koncerty v chorvatském Živogošče na břehu Jadranu. V roce 2004 hrál orchestr ve švédském v Malmö a v dánské Kodani na 8th European Youth Music Festival 2004. V červnu 2007 se poprvé „Junioři“ stali absolutním vítězem celostátní soutěže ZUŠ vyhlašované MŠMT a získali v kategorii do 16 let plný počet bodů. V červnu 2006 získal orchestr druhé místo i na Mezinárodním hudebním festivalu v České Kamenici. Na podzim roku 2004 oslnil Junior Big Band porotu při mezinárodní soutěži 3. Swingin’ Saxonia v německém Glauchau a získal zde ve velké konkurenci, mezi dospělými soubory, 4. místo v absolutním pořadí. Letos v říjnu se band zúčastnil mezinárodní soutěže „Jazz ohne Grenzen“ v německém Deggendorfu a přivezl si hlavní cenu. Junior Big Band dělal předkapelu legendárnímu Big bandu Gustava Broma na koncertech v divadlech v Mostě a Chomutově, kde s ním účinkovala vynikající zpěvačka Sisa Sklovská. Jaroslav Sochor, ředitel školy
Dechový orchestr v Mentonu, Francie 2005
Taneční orchestr
pan učitel Pavel Mach (vpravo)
38
39
O HISTORII TANEČNÍHO ORCHESTRU Taneční orchestr založil ve školním roce 1962–63 kamarád a výborný učitel pan Vlastimil Hajný. Orchestr navštěvovali čtrnáctiletí a patnáctiletí žáci. Už tehdy bylo zajištěno klasické složení z pěti saxofonů, trumpet, trombónů a rytmiky. Hrály se tzv. tištěné a osvědčené skladby. Orchestr měl stoupající úroveň a po panu Hajném jeho vedení převzal pan Josef Malypetr. Postupně se hrály obtížnější skladby a muzikanti, kteří z orchestru odcházeli, našli uplatnění v celé republice. Po odchodu pana Malypetra vedl orchestr do roku 2006 pan Pavel Mach. Byly však doby, kdy pro nedostatek muzikantů doznal změn i orchestr. Na určité období byl utvořen dixieland. Zásluhou učitelů, především dechového oddělení, se opět přibírali noví žáci a znovu vznikl plnohodnotný taneční orchestr. Za celou dobu své existence byla vždy saxofonová sekce obsazena převážně děvčaty. Muzikanti se vždy rádi vraceli, i když už byli dospělí, rádi si na zkouškách, nebo některých akcích zahráli. Za dobu svého působení dosáhl orchestr mnoha významných úspěchů a vycestoval na různá místa po celé Evropě. Úspěšně se zúčastnil dvou Ústředních kol ZUŠ, odkud se vracel s nejlepšími umístěními. Kolektiv se pravidelně zúčastňoval mládežnického festivalu ve Švédsku, Dánsku, Norsku nebo v Německu. Pravidelně jezdil na letní hudební tábory do Chorvatska. Největším kladem ale bylo, že vychoval mnoho vynikajících muzikantů, vznikla doživotní přátelství i muzikantská manželství. Jsem tedy jeden ze zakládajících členů a vedoucím až do ukončení činnosti. Za taneční orchestr, kde jsem začínal hrát a později i vedl, Pavel Mach
taneční obor
40
41
TANEČNÍ OBOR Výuka tance má na ZUŠ Litvínov Chudeřín dlouholetou tradici. Taneční obor na škole existuje od roku 1970, jeho zakladatelkou byla paní Jarmila Kovačová. Zpočátku navštěvovalo tento obor 10 žáků, ale v průběhu let se jejich počet navyšoval a v dnešní době čítá obor cca. 200 dětí. Nejmladším z nich je pouhých pět let, ale jak se v poslední době ukázalo, začít s výukou v tak raném věku se vyplácí, neboť z těchto dětí bývají nejlepší tanečníci. Pokud děti vytrvají, mohou po skončení osmiletého studia prvního cyklu pokračovat v rozšířeném studiu cyklu druhého. Ti nejmladší začínají jednoduchou pohybovou průpravou zaměřenou na ohebnost, rytmiku a celkovou koordinaci těla. Poté přibývají základní kroky lidového a klasického tance. Se staršími žáky se zaměřujeme na moderní a jazzový tanec, nově se také začíná vyučovat hip hop. V průběhu celého studia žáci to, co se naučili, prezentují na různých soutěžích, vystoupeních a přehlídkách s trvale vynikajícími výsledky. Malí žáčci sklízí úspěch se svými tanečky, které sice ještě nejsou bez chybiček, ale jsou zatancovány s velkým elánem a nadšením. Pro starší generaci máme připravené tance od polky, přes valčík až po světoznámý kankán a mladší generaci se jistě zavděčíme moderními tanci nebo hip hopem. Pro vážnější příležitosti můžeme nabídnout parketové kompozice a scénický tanec. A naopak pro chvíle zábavy a pro sezónu plesů máme připraveny působivé show formace. Nejúspěšnější absolventkou TO je Jitka Tůmová (nar. 21. 11. 1984). V lednu 1999 přestoupila ze ZUŠ na taneční konzervatoř TCP Praha do 2. ročníku, absolvovala v roce 2005 jako jedna z nejlepších. Po té zahájila studium na významné anglické taneční škole London Contemporary Dance School, kde se třetím rokem věnuje klasickému, modernímu i jazzovému tanci. Zde byla také vybrána k účasti na čtyřměsíčním výměnném pobytu v New Yorku, kam v září 2008 odletěla. V letech 1999 až 2007 reprezentoval TO ZUŠ soubor Křeč, jehož členové se účastnili mnoha soutěží a pravidelně postupovali z regionálních kol na Mistrovství České republiky. V roce 2008 se nejstarší studenti oddělili a založili si občanské sdružení Cramps Dance,
paní učitelka Jarmila Kovačová (vlevo)
paní učitelka Jarmila Kovačová (uprostřed)
Alena Vojtelová, Jiřina Pletichová, Lucie Drengubáková
42
43
zbytek souboru přijal nový název Sirény, pod kterým se žáci dále pravidelně účastní celorepublikových soutěží a přehlídek. Každoročně se účastníme soutěží pořádaných Svazem učitelů tance v České Lípě a v Plzni, pohárových soutěží (Louny, Česká Lípa) a přehlídek scénického tance (Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Jablonec nad Nisou). V plesové sezóně tančí naši žáci téměř každý víkend na reprezentačních akcích města, maturitních plesech středních škol i firemních plesech. Každý školní rok ukončujeme Velkou taneční show, na níž se divákům pravidelně představují všichni žáci školy, od nejmladších po nejstarší. Žáci všech ročníků zde představují výsledky své celoroční práce ve formě choreografií, které během roku secvičili se svými vyučujícími. V prvních letech se představení konala v Docela velkém divadle, v letech následujících už ale kapacita divadelních šaten přestala pro stále se zvyšující počet žáků stačit, začali jsme tedy využívat prostory kulturního domu Citadela. Protože se ale neustále zvyšoval i počet diváků, pro které bylo brzy 400 míst v hledišti Citadely málo, bylo nutné najít další nový prostor. Ideálním řešením se zdál být areál letního kina Loučky. První show zde proběhla v roce 2004 a setkala se s velkým ohlasem. V roce 2006 nám ale bohužel nepřálo počasí, celé představení doprovázel silný déšť a do úplného konce vydrželi jen ti nejvytrvalejší diváci.
paní učitelka Martina Vobořilová-Lamačová (zadní řada, druhá zprava)
Uprostřed paní učitelka Kovačová
Od roku 2007 tedy využíváme sportovní halu u Koldomu, která vyhovuje jak divákům, tak účinkujícím. Na show si pravidelně zveme i hosty z jiných měst, nejčastěji z Mostu a Teplic, diváci ale měli možnost vidět i taneční kluby z Ústí nad Labem nebo Neštěmic. Závěrečného vystoupení se účastní přibližně 200 žáků a zhruba 500 až 600 diváků. Lucie Drengubáková, taneční obor
44
45
literárně dramatický obor
Do dramatického oboru jsem nastoupila v roce 1999 jako naprostý začátečník. I když vystudovaný pedagog, byla pro mě dramatická výchova výzvou a zároveň velikou neznámou. V tomto roce zde vyučoval pan učitel Milan Čuban, který se v minulých letech významně zasloužil o rozšíření oboru. Pomyslnou štafetu jsem jako jeho kolegyně převzala od paní učitelky Věry Loudové, která vtiskla celému oboru osobitý ráz a samozřejmě přednesovou i divadelní úroveň. Laťka byla tedy nastavena hodně vysoko. Postupně jsem se začala orientovat v celé problematice oboru, získávala informace a zkušenosti na seminářích a tvůrčích dílnách. Kromě menších žáků jsem převzala též studenty, absolventy druhého stupně, tedy hotové osobnosti a zároveň i zdatné herce. V roce 2001 jsem s těmito nejstaršími získala první čestné uznání na Krajské postupové přehlídce divadelních souborů ZUŠ za volnou úpravu hry W. Shakespeara Sen noci svatojánské s názvem „Snové variace“. To byl pro nás všechny, myslím, dobrý start, ale stále na začátku cesty. Pravidelnými nábory se nám s kolegou podařilo postupně naplnit všechny ročníky. Sóloví recitátoři a soubory reprezentují naši školu na postupových přehlídkách i divadelních setkáních.
Každoročně se přednašeči zúčastňují přehlídky recitátorů, kde máme úspěchy na úrovni kraje. V roce 2003 se žákyně Hana Marvanová probojovala až na celostátní Dětskou scénu v Trutnově. Recitátoři nad 15 let pak reprezentují školu na postupové přehlídce Wolkerův Prostějov. I zde se nám zadařilo. Iva Freieslebenová se v roce 2004 „prorecitovala“ na celostátní přehlídku v Prostějově. S jednotlivými ročníky každoročně připravujeme Přehlídku LDO, kde se žáci představí malým divadelním tvarem ať už dle předlohy nebo autorskou prací. Jde vlastně o ukázku toho, kolik pomyslných divadelních krůčků jsme ušli za školní rok. S přibývajícími ročníky se každoroční přehlídka oboru stala doménou prvního cyklu. S druhocyklovými pořádáme samostatné premiéry. Se zdařilejšími představeníčky pak vystupujeme na postupové přehlídce divadelních souborů Dětská scéna a prozatím končíme na krajské úrovni. Jednak je zde velká konkurence a jako obor se stále učíme. K dnešnímu dni náš „dramaťák“ navštěvuje na sedmdesát žáků. Při škole též působí Divadelní společnost Škrpál. Soubor, kde je deset stálých členů z řad absolventů druhého stupně i dospělých. Vznikl velmi spontánně a jeho název jako výchovný prvek. Při práci jsem často na nepozorné členy používala zaklínadlo ze známého filmu „Jak utopit doktora Mráčka, aneb konec vodníků v Čechách“. Pokud někdo z členů souboru vyrušoval a dostatečně se nesoustředil, vyřadila jsem daného „rušiče“ formulí „škrpál na minutu“, a tím se provinilec proměnil na danou dobu ve starou rozkřáplou botu. Takže při vymýšlení názvu jsme měli ihned jasno. Soubor je v současné době občanským sdružením, které ve spolupráci se školou pořádá každoroční Krušnohorské Dradidlo. Vznik této přehlídky je datován do roku 2001, kdy jsme se se souborem zúčastnili Slánských křižovatek, nesoutěžní divadelní přehlídky pořádané základní školou ve Slaném. Vrátivší se s velikým nadšením, začali jsme vymýšlet obdobu divadelního setkávání i u nás. Nastalo období vyjednávání, překonávání strachu z mé strany, podpory ze strany vedení i „Škrpálníků“ a nápad byl na světě. „Dramaťák“ a divadlo, tedy Dradidlo, se jako zkušební nultý ročník uskutečnil v roce 2003. Od té doby se přehlídka koná pravidelně na Malé scéně v Citadele, kde má na 120 účastníků vždy prima zázemí. A protože se jedná o regionální přehlídku, kde se potkávají dětské divadelní soubory zušek z celého kraje, přívlastek Krušnohorské celé akci, myslím, sluší.
Pavla Suchá, Jana Loosová
46
47
Jde o víkendové setkání, kde se soubory nejen představí svým divadelním tvarem, ale také pracují v tvůrčích dílnách, které se každý rok zabývají jiným společným tématem. Dílny vedou zkušené lektorky a spolupracujeme také s výtvarníky a tanečníky. Téma dílen tedy vnímáme nejen po stránce dramatické ale i výtvarné nebo pohybové. Protože se jedná o nesoutěžní přehlídku, celá akce je vždy protkána příjemnou atmosférou bez trémy a chutí seznámit se s ostatními, nabírat inspiraci, prostě krásně si vše užívat. Někteří absolventi se této umělecké činnosti věnují i profesně, nebo pokračují v „divadlení“ v amatérských souborech. Za všechny jmenujme Petra Erlitze, který je členem souboru Docela velkého divadla v Litvínově, nebo Lukáše Maška, který žije v Praze a je členem ochotnického Divadla bez zábradlí a věnuje se též režii.
Přání do budoucna Oboru bych přála, aby nesešel ze správné cesty, kterou jsme společně se všemi žáky hledali. Na této pomyslné cestě ať nacházíme stále nové nápady, které budou stát za shlédnutí a všem žákům přeji učitele, kteří jim budou vždy naslouchat a vytvářet pro ně příjemné podmínky pro krásné „divadlení“ a tvůrčí práci. V nových prostorách pak rozšíření oboru o oddělení loutkové a slovesné. Jana Loosová, učitelka LDO
OHLÉDNUTÍ Šedesát let je dlouhý lidský věk a právě tak dlouhou cestou prošla naše ZUŠ v Litvínově. Za tu dobu se stala nedílnou součástí kulturního a společenského života ve městě. Důkazem toho jsou úspěšná vystoupení individuální, sborová a koncertní v regionu, kraji a na celostátních přehlídkách. Za těmito výsledky stojí pravidelná a intenzivní práce učitele s žáky. Vzpomínám, jak se začal tvořit literárně dramatický obor. Počátečním nestorem byl pan učitel Richter, paní učitelka Lišková a pan učitel Čuban. V roce 1992 zahájilo vedení školy výuku tohoto oboru s šesti postupnými ročníky zakončenými absolventským vysvědčením. Dvouletá nástavba byla pak zaměřena na divadelní tvorbu. Jaký byl a je současný úkol oboru? Především paní učitelka Věra Loudová pečovat o kvalitu mluveného slova, dbát o jeho srozumitelnost, kultivovat hlas a projev, pěstovat paměť, pozornost, fantazii a tvořivost. Různými formami výuky docílit v průběhu šesti let seberealizace každého žáka a žákyně v přednesu poezie, prózy a v dramatickém projevu. Proč to vše uvádím? Někteří lidé považují tuto činnost za zbytečnou. Opak je však pravdou. V současné době politici, ředitelé podniků i jiní veřejní pracovníci, absolvují kurzy mluveného a kultivovaného projevu pro styk s veřejností. Naši absolventi a absolventky mluvený a kultivovaný projev ovládají. Ověřují své znalosti při studiu na středních i vysokých školách. Svědčí o tom dosavadní výsledky soutěží na úrovni okresu kraje a republiky (Most, Ústí nad Labem, Česká Lípa, Praha, Brno) a také pravidelné přehlídky pro občany a rodiče žáků v Litvínově. Na prvních absolventech dramatického oboru jsme si ověřili správný postup při výuce. Byla to soustavná uvědomělá činnost „kluků a holek“ a také hodně legrace. Ráda vzpomínám na celý velký kolektiv a také na rodiče, kteří mi byli oporou. Současnému vedení literárně dramatického oboru paní učitelce Janě Loosové, Ladě Kunzové, Pavlíně Suché a dětem přeji hodně úspěchů. Věra Loudová, učitelka LDO v letech 1994–2001
48
49
výtvarný obor
Výtvarný obor se na naší škole otevřel v roce 1961. V oboru působily paní uč. Mgr. Němcová, Mgr. Vobrová, Mgr. Tvrzníková a PaeDr. Marková, která by mohla o historii oboru a jejich úspěších nejlépe vyprávět, ale bohužel již nežije. V roce 1985 byl pro nedostatek prostor výtvarný obor přestěhován na detašované pracoviště do budovy v Soukenické ulici spolu s dramatickým oborem. Obor vedu od roku 1990 a jistě lze říci, že patří mezi nejlepší v republice. Celé období existence oboru je naplněno pilnou prací odpovídající osnovám a individualitě učitelů, kteří se stále vzdělávali a vzdělávají v rámci seminářů, zúčastňují se sympózií, přehlídek ZUŠ a prezentují se vlastní tvorbou. Výtvarný obor vyzkoušel výuku v mateřských školách v čtyřoborové přípravě, pořádal rekvalifikační kurzy, keramiku pro dospělé. V současné době též zajišťuje výzdobu školy k ročním obdobím a propagaci akcí. Spolupracujeme s literárně-dramatickým oborem na divadelních představeních a na tvůrčích dílnách v rámci divadelní přehlídky Krušnohorské Dradidlo. Pořádáme prázdninová soustředění v přírodě. Vzniklé olejomalby, skizzy tužkou a uhlem, bývají pak podkladem pro další práci do výtvarných řad na téma příroda.
Od roku 1996 se každý třetí rok pravidelně zúčastňujeme přehlídek ZUŠ a o úspěšnosti našeho oboru svědčí výtvarné řady vybrané pro celorepublikové výstavy v Augustinském klášteře ve Šternberku, které následují po krajských přehlídkách. V našem městě se prezentujeme výstavami v budově školy každoroční absolventskou výstavou na konci školního roku a třikrát ročně expozicí v budově školy. Ročníkové výstavy se pak uskutečňují každý rok střídavě v Galerii Radniční sklípek a v Aule Schola Humanitas. Vystavovali jsme na zámku Jezeří, v Městské knihovně, malé expozice jsme věnovali zdravotním zařízením pro důchodce a děti. Mimo město jsme se prezentovali výstavou v Muzeu Most nebo na Meziboří. Další významnou aktivitou jsou soutěže státní a mezinárodní. Veliký úspěch jsme zaznamenali v Indii v Nehru house v New Delhi, kde v roce 2005 po tragické přírodní katastrofě způsobené vlnou tsunami, proběhla Shankarova mezinárodní výstava dětských kreseb. V kategorii 15 až 17letých dětí bylo přihlášeno na 7 000 prací z celého světa a oceněno bylo 800 soutěžících. Tři naši žáci – Jana Biolková, Jan Molík a Lukáš Jahoda získali stříbrné medaile. Našim úkolem je také připravovat žáky k přijímacím zkouškám na umělecké školy. Ladislava Pachlová byla přijata na Střední uměleckou školu grafickou Hollar Praha. Je velmi úspěšná a dnes již samostatně vystavuje. Alice Kiššová se po úspěšném dokončení Západočeské univerzity v Plzni vrátila jako nová učitelka výtvarného oboru do rodné ZUŠ. V současné době je na mateřské dovolené a výtvarný tým posílil Mgr. Jan Nebeský. V nejbližší době budou tedy v oboru tři učitelé, což bude patřičně využito v nových prostorách v Citadele, kde bude mít výtvarný obor k dispozici moderně vybavené třídy spolu se samostatnou výstavní síní. Těším se tedy na léta nadcházející a přeji našim učitelům a žákům ještě lepší výsledky a tím i viditelnější prezentaci našeho města. Emilie Chaloupková, výtvarný obor, členka fondu Asociace výtvarných umělců
paní učitelky Emilie Chaloupková a Drahoslava Marková (vpravo)
50
51
Jan Nebeský, Emiilie Chaloupková
Jak se ze žákyně stala kolegyně Je moc hezké si zavzpomínat po tolika letech jaký byl můj začátek. Když jsem otevřela zásuvku, kde mám uloženy moje vzpomínky a hledala mezi nimi záchytné body pro tento článek, proběhl mi hlavou kus mého života jako obrázky z „diáku“. Zavřela jsem oči, abych se vrátila do dětství a postupně si vybavila okamžiky, které mě přivedly na tehdejší „Lidušku“ = Lidová škola umění v roce 1983. Bylo mi 5 let a v mateřské škole na Meziboří mě vybrala paní ředitelka. Doporučila rodičům, ať mě přihlásí na výtvarný obor. Na talentovou zkoušku mě vezla maminka a byl to velmi důležitý den. Nikdy nezapomenu na třídu, ve které jsem seděla se žáky v lavicích, a paní učitelku Markovou. Byla milá, moc hezky mi úkol vysvětlila. Zněl: „Má rodina“ (jak ji vidím já). Dostala jsem formát A3, nikdy předtím jsem tak velký arch před sebou neměla. Už ani nevím, jestli pastelkou nebo vodovkou, ale formát jsem pokryla celý – naše rodina seděla v kuchyni za stolem. Dodnes se vidím, jak sedím v zadní lavici a sotva dosáhnu na stůl. Po odevzdání obrázku ze mě vše spadlo a těšila jsem se, až budu moci nastoupit. To mě po 10 let nepustilo. Mé první vysvědčení o absolvování jsem dostala v roce 1985 od paní uč. Markové, učila mě 2 roky. Další v roce 86–87 od paní uč. Libuše Tvrzníkové, v roce 88–91 od paní uč. Evy Vobrové a v roce 92–94 od paní uč. Emilie Chaloupkové. Všechny paní učitelky mě učily poznávat a zachycovat přírodu a předměty kolem nás – seznamovaly s linií v kresbě, barvami v malbě, tvary v modelování a dekorativní prací. Mé úspěchy si už přesně nevybavím. Některé práce mají uloženy rodiče na památku a ty nejlepší jezdily na výstavy a reprezentovaly školu. Práce, které posunuly můj život o krok dál, byly ty, které jsem vezla na první přijímací zkoušky – tj. na soukromé Střední odborné učiliště Glavunion, kde jsem se hlásila na obor malířka skla a keramiky. Byl to jediný možný obor v blízkosti domova s výtvarným zaměřením. Díky vedení a dobrému výběru prací paní uč. Chaloupkovou byl úspěch potvrzen. Jelikož nástavbový obor s maturitou po celé tři roky neotevřeli, vyučila jsem se a rozhodla se pokračovat dále ve studiu na střední škole. Mé rozhodnutí podpořila i rodina, i když věděla, že jít znova v 18 letech do 1. ročníku, cestovat a finančně mě podporovat,
52
53
nebude snadné. Hlavně se přikláněla paní učitelka Chaloupková, a to rozhodlo, že přijímací zkoušky podstoupím. Byla jsem přijata na Střední průmyslovou školu keramickou obor PVVK (výtvarné zpracování keramiky a porcelánu) v Karlových Varech. Tenkrát mi hodně pomohly studijní práce, kresby zátiší, návrhy plakátů, drapérie atd. Nebýt odborné přípravy, tak by mé šance byly minimální. Následovaly 4 roky tvrdé práce, nikdo nás nešetřil a maturita na této škole byla opravdu zasloužená. Ještě než jsem odmaturovala, podala jsem si přihlášku na Západočeskou univerzitu v Plzni – aprobace učitelství Výtvarné kultury. Vysokou školu jsem zdárně absolvovala v roce 2005. Po povinné praxi ve 4. ročníku jsem dostala nabídku práce na škole, kterou jsem absolvovala. Po domluvě s panem ředitelem jsem již poslední semestr mezi státnicemi začala učit na částečný úvazek přípravný ročník na ZUŠ v Soukenické ulici. Později na plný úvazek jako kolegyně paní učitelky Chaloupkové, vedoucí výtvarného oboru. Vedla jsem žáky ve všech ročnících včetně přípravek. Třídy se naplnily a mohli jsme se pustit do práce… Nejdřív jsem musela zjistit dovednosti žáků v jednotlivých ročnících, které byly hlavní pro mé učební plány. Musela jsem se naučit, že učení není jen jak dílo vytvořit, ale o tom, jak pracovat se žáky, motivovat je, mít individuální přístup ke každému, i když je výuka skupinová. Každý rok jsme se prezentovali ročníkovou výstavou, výstavou v budově školy, krajskou výstavou v Bílině. Učila jsem jako zástup za mateřskou dovolenou, na kterou jsem po necelých třech letech sama odešla. Byla to pro mě cenná praxe po škole, kde jsem si v reálu vyzkoušela, zda umím učit a předávat své zkušenosti dál… Děkuji za pomoc a cenné rady kolegyni Chaloupkové. Chci poděkovat této škole za to, co mě naučila a za příležitost zde učit. Mgr. Alice Soukopová-Kiššová, výtvarný obor Alice Soukopová-Kiššová (vlevo) a Emilie Chaloupková
vzpomínání Významné výročí Naše škola slaví 60. výročí své existence. Není snadné shrnout všechny vzpomínky na toto období. Bylo by nepředstavitelné číslo, kolik dětí se za těch šedesát let vystřídalo, kolik absolvovalo tuto školu s výborným prospěchem a i v dalších letech se věnovalo umělecké činnosti. Působila jsem na této škole jako učitelka hry na klavír téměř 40 let a podílela jsem se na všech akcích školy. Nebylo to vždy jednoduché, zvlášť v době normalizace musela naše škola přistoupit kladně ke všem důležitým (pro tehdejší dobu!) výročím a náplň činnosti přizpůsobovat politickým idejím. Ale stále bylo naším nejdůležitějším úkolem vychovávat žáky k lásce k hudbě, výtvarnému, dramatickému a tanečnímu umění. Škola vychovala i řadu talentů, které pokračovaly ve studiu na uměleckých konzervatořích a věnují se hudbě po celý život. Věřím však, že i v ostatních dětech se nám učitelům podařilo vzbudit zájem o umění a že i dnes, kdy jsou vystudovanými lékaři, profesory, učiteli nebo jinými profesemi, rádi si poslechnou pěkný koncert, jdou na výstavu do galerie a navštíví rádi divadlo. Každé výročí přináší potřebu vzpomínat na všechna ta léta, která byla naplněna prací, starostmi, ale i radostí, když naši žáci dosáhli úspěchů při soutěžích nebo zvládli přijímací zkoušky na konzervatoř. Vzpomínám na všechny své kolegy a kolegyně, kteří se tohoto výročí nedožili a chtěla bych hlavně popřát našim mladým kolegům hodně síly v náročné práci, velkou trpělivost, kterou toto povolání potřebuje. Emílie Marvanová, učitelka, hudební obor – klavír (1965–1991)
Vzpomínky J. Liebiga Orchestry v Litvínově a okolí, na které nás upozornil učitel a hudebník Jiří Liebig, který na naší škole také vyučoval, čítají neuvěřitelné množství hudebníků, pestrost žánrů a obrovské množství kulturních aktivit. Bohužel tato doba, kdy téměř každý Čech hrál na nějaký hudební nástroj, je nenávratně pryč a je jen na nás, jak přesvědčíme mladé adepty na muzikantství k tomu, aby dali přednost hudbě před „nicneděláním“, počítačem, popřípadě před dalšími uměleckými aktivitami. Výuka hudby je možná ruku v ruce se sportováním, byť na vrcholové úrovni je nutná potřeba zvolit pouze jeden směr. Vraťme se však do minulého století, kdy v letech 1945–1980 působilo v Litvínově a okolí mnoho orchestrů. Díky jednomu z nich vděčíme za založení našeho institutu. Jednalo se o české hudebníky ze zaniklého německo-českého symfonického orchestru, který po válce nesl název Mozart orchestr a museli jej doplnit čeští hudebníci ze širokého okolí. Mnozí z nich stáli před žáky jako učitelé právě v začátcích uměleckého školství v Litvínově. Pan Liebig vzpomínal například na pány Adolfa Vinklera, Svatopluka Knepra, Viktora Kristiána, Jiřího Štěrbu, Jiřího Holcmana a Beneše. Václav Mareček vedl v Lomu velký dechový orchestr (dále VDO) čítající 40–60 členů. V Horním Lomu vedl stejně velký VDO pan Procházka. V Loučné vedl VDO pan Jaršl, ale ten řídil i operetní orchestr. VDO v Litvínově řídil pan František Liebig. Téměř každý závod a šachta měly svůj orchestr. VDO Stalinovy závody Záluží, kapelník pan Koreis
54
55
(vedl i symfonický orchestr). VDO Šachta Centrum Dolní Jiřetín, kapelník pan Janoušek. VDO Šachta Rudý sever Janov, kapelník pan Štěpán Sládek. VDO Šachta Vítězný únor, kapelník pan Ladislav Kiclt – tento závod měl i svůj taneční orchestr. Dechový orchestr CHZ ČSSP vedl pan Josef Bareš, který účinkoval v Lidovém domě a poté v dnešní Citadele. Taneční kapely byly souběžně s dechovými orchestry a nikdo tuto hudbu nesortoval. Byla buď dobrá, nebo špatná a o tom rozhodovali samotní lidé, kteří chodili na koncerty, promenádní koncerty, ale i zábavy a bály. V Litvínově na Střelnici vedl taneční orchestr i pan Josef Malypetr (aranžér a umělecký šéf novodobých big bandů ZUŠ). Taneční orchestr na Koldomu a poté v kulturním domě CHZ ČSSP řídil pan Jindřich Uxa. Zde stojí za zmínku program tehdejších produkcí, kdy půldruhé hodiny hrál orchestr koncertní a salónní repertoár tj. předehry, operety atp. a poté následovala hudba k tanci. Mezi další kapelníky tanečních souborů je třeba jmenovat Miloše Kleisnera, Karla Pojera, Konvalinku, Kumberu, Kamberského, Mirka Venturu (Rival), Jardu Popelku (Grandiál), Jana Micku (Akustik), Jiřího Liebiga (Akord klub), Josefa Hádka, Františka Bölldera a Antonína Doležala. I na ZUŠ působilo mnoho souborů a výše jmenovaní kapelníci vedli právě školní orchestry. Dechový orchestr ZUŠ založil v roce 1961 pan Václav Mareček a dále jej vedli Vlastimil Hajný, Jiří Liebig, Pavel Mach, Milan Hvozda, Josef Malypetr, Zdeněk Tölg, Jaroslav Sochor a Vít Skořepa. Historie Tanečního orchestru se píše od roku 1964, kdy zakladatelem byl pan Vlastimil Hajný, orchestr vedl pan Josef Malypetr a nejdéle pak pan Pavel Mach. Sepsal Jaroslav Sochor a Pavel Mach
Když jsem chodila do hudebky Nejraději asi vzpomínám na paní učitelku, která nás učila nejdelší dobu, společně jsme ukončovali první i druhý cyklus a do dnešní doby se vídáváme. Byla to paní Sláva Hajná. Nejenom že byla profesionálkou a naučila nás spoustu odborných věcí, otevřela nám okénko do světa hudby, ale byla i člověkem, přítelem a kamarádkou, protože nás dokázala vyslechnout a poradit. Vytvářela na hodinách příjemnou a přátelskou atmosféru, takže jsme do hodin klavíru docházeli rádi, ba jsme se na ně i těšili. Nenapadá mě věc ani situace, na kterou bych vzpomínala nerada. Do hudební školy jsem docházela ráda a to jak na hodiny klavíru, tak na hodiny hudební nauky. Možná jen taková vzpomínka z raného dětství. Když jsem s hrou na klavír začínala a ještě jsem si neuměla zahrát to, co jsem chtěla já, tak byly doma trochu boje, protože já chtěla za kamarádkami ven a mamka říkala, že musím nejprve cvičit na klavír, a pak mohu ven. Díky mé docházce do hudební školy mám již několikaleté milé přátelství se svou kamarádkou Ladou. Poprvé jsme se potkaly ještě ve školkovém věku na přípravce, pak jsme obě začaly docházet na hodiny ke stejné paní učitelce, protože jsme si obě vybraly hru na klavír. A pak jsme nějakým řízením osudu začaly hrát na klavír čtyřručně. Vydrželo nám to celé naše studium, tzn. 12 roků. Dokonce jsme vyhrály i nějaké diplomy. Dodnes se rády sejdeme a uděláme si radost tím, že si zahrajeme našeho oblíbeného Dvořáka nebo jazzovou etudu, a tak zavzpomínáme na naše „mladá“ léta. Jen nás už v této době poslouchají spíše naši partneři a děti než naši rodiče. Daly by se vyprávět i další vzpomínky, ale ty nevyzní v psané podobě tak vesele, jako když se vypráví. Věra Podzemská, bývalá žákyně
partnerské školy Musikschule Annaberg Začátek spolupráce s touto německou hudební školou se datuje k roku 1990. Během této doby se při výměnných koncertech vystřídalo velké množství žáků. Naši muzikanti hostují v sále kulturního domu Erzhammer v průměru pětkrát ročně: o vánocích, při koncertě mladších žáků, středně pokročilých, při koncertě taneční hudby a souborů. Tento cyklus tradičně uzavírají absolventské koncerty v závěru školního roku. Totéž platí i naopak, díky účasti německých hudebníků máme např. vánoční koncert zpestřen o hru na citeru nebo harfu. Výjimkou nejsou ani vzájemné hospitace s výměnou notových materiálů.
Kulturskolan Jönköping Kontakt s touto švédskou školou jsme navázali díky návštěvě a aktivitě českého rodáka pana Josefa Burdy. V červnu 2004 hostoval švédský soubor Blue Berry’s Band pod vedením Josefa Burdy a Petera Nolandera na vernisáži v Radničním sklípku a koncertě v Litvínově. Velkou událostí se stalo vystoupení našeho Studentského Big Bandu v září téhož roku v Jönköpingu. Společně s místním pěveckým sborem zde dne 18. září během obřadu Mše svaté představili Missu Jazz českého autora J. Hniličky. Tomuto slavnostnímu koncertu předcházel ještě 17. 9. koncert swingový, kde hrál náš Studentský Big Band a švédský Blue Berry’s Band. Iva Angelková
56
57
K jubilantům vždy přicházejí gratulanti. Představujeme si absolventy všech oborů naší ZUŠ, kteří by snadno zcela zaplnili náměstí. Kdyby to bylo možné, jistě by všichni rádi přišli, aby poděkovali všem nadšeným a obětavým pracovníkům školy, kteří ve stísněných podmínkách vykonávají vskutku výbornou profesionální práci. Jsme rádi, že i naše dcery mají příležitost naši ZUŠ navštěvovat. Moc se na hodiny těší a radují se z dobrých výsledků. Vyjadřujeme touto cestou vřelý dík všem, kteří mají zásluhu na tom, že litvínovská ZUŠ reprezentuje naše město doma i za hranicemi. Zlomte vaz, milé paní učitelky a milí páni učitelé. Do dalších let Vám přejeme hodně zdaru. Iva a Tomáš Palmovi
Milí přátelé uměleckého vzdělání. Technika umožňuje uskutečnit sny včerejška. Přesto nepovažujeme za správné vést děti s přehnaným důrazem na technické vědy. Existence například psychologie a ekonomie je na základní škole téměř ignorována, přitom dobře podané by mohly dnešním dětem výborně prospět ve světě zítřka. Člověk s širším rozhledem je nakonec schopen dosáhnout lepších výsledků dokonce i v té technice. A to nemluvím o těch, kteří technické nadání nemají. Současné školství je často vede k pocitům selhání, k sebevnímání jako „odpadu vzdělávacího procesu“. Umělecká škola dětem pomáhá, aby našly samy sebe, uměly se vyjádřit, věděly, v čem jsou šikovné. Mohou sdělit, co se slovy předává obtížně. Máme radost z toho, že učitelé na naší umělecké škole dokáží navázat se svými žáky hlubší vztah, než je možné a běžné na školách základních. Děti mnohem spíše naleznou pochopení pro své uvažování a nápady. Když si vymyslely kapelu, pan učitel jim jí pomohl zorganizovat. Když děti zapomněly doma hudební nástroj, nedostaly „vynadáno“, ale seznámily se místo toho s jiným. Zalíbil se jim, a tak se přihlásily na další... Tvůrčí atmosféru domácí přípravy je snad nejlépe zachytit příkladem: Michalka si doma na klávesách zkouší píseň Scarborough Fair: „Potřebovali bychom ke klavíru flétnu. Zkouší to na zobcovou: „Ta to nezahraje, ale mohla by to zahrát příčná.“ Zkouší to na příčnou: „No, ta to zahraje, tak ještě ten klavír.“ Nakonec odejde s oběma flétnami a kytarou v podpaždí zkoušet do pokojíku. V umělecké škole děti zažívají společnou práci, cestu za sdíleným cílem. Nejen tím vzdáleným, mířeným do dospělosti – to je pro děti příliš daleko, tam vidí jen jako v mlze, menší vůbec ne. Ale společné zanícení pro cíle ve svém dosahu, přípravu na vystoupení, či na soutěž, zažívají velmi bezprostředně. Chtěli bychom poděkovat všem učitelům, kteří takto dětem věnují více, než je jejich povinností. Například paní učitelka Zahradníčková dětem před soutěží věnovala navíc desítky hodin. Děkujeme. Přejeme naší ZUŠ, aby měla i nadále svou příjemnou rodinnou atmosféru při výuce, spoustu vnímavých učitelů a zapálených dětí. Vítovcovi
58
59
Blahopřání k významnému jubileu. Chtěla bych se touto cestou přidat ke gratulantům a popřát vedení školy, kantorům a všem zaměstnancům k 60. výročí založení ZUŠ v Litvínově. Vaše škola pro mě znamená nejen místo, kde se může moje dcerka hudebně a pohybově vzdělávat, ale také krásné vzpomínky na dětství, kdy jsem jako malá holčička navštěvovala baletní hodiny paní učitelky Kovačové. Chvíle prožité v tanečním sále, první seznámení s hudbou a v neposlední řadě i láskyplný přístup paní učitelky. Všechno to mi utkvělo v srdci, a proto jsem se k Vám po letech vrátila již jako maminka, aby i moje dcerka mohla prožívat všechno to pěkné, co dáváte dětem. Velice děkuji za obětavost, lásku a trpělivost, kterou věnujete našim ratolestem a přeji mnoho radosti, úspěchů a spokojenosti ve Vaší činnosti a prostě všechno nejlepší ke krásným šedesátým narozeninám! Olga Čubanová
Popřání všeho dobrého k úspěšným 60 letům práce s dětmi Jedno z nejlepších rozhodnutí bylo přihlásit dceru do hudebního oboru – hru na zobcovou flétnu. Začala jako spousta jiných dětí, pískáním pro radost svou a neradost většiny členů rodiny, neb pískala ráda a často. Když už dřívko nestačilo, hledalo se jak dál. Těžko se přesvědčoval pan učitel Hable, že takhle malé pískle by už mohlo začít foukat do příčné flétny. Ale snad nikdy nelitoval a my také ne. Dcera trávila téměř všechna odpoledne v ZUŠ, buď s panem učitelem, nebo na zkouškách dechovky, tanečního orchestru či „jen tak na skok“. Moje tvrzení, že muzikou se nikdy živit nebude, nikdo moc neposlouchal – a doma nám postupně začaly vrzat všechny podlahy od jejího častého postávání a přešlapávání u stojánku při dennodenním cvičení. Díky muzice už projela kus světa, poznala spoustu lidí a nakonec... muzika ji živí. Chtěla bych tak i vzpomenout na pana Kurta Hableho, který měl své žáky moc rád, i když se třeba zrovna nedařilo, uměl je pro hraní nadchnout a vždy měl pochopení pro jejich dětská trápení. Přeji všem zaměstnancům školy opravdu jen to nejlepší, zaslouží si to. Jaroslava Oplová
Partneři školy Akce pořádané v rámci oslav 60. výročí naší školy spolu s vydáním kalendáře a almanachu finančně podpořili: Město Litvínov MOSTECKÁ UHELNÁ, a.s. ELA - PLAST, s.r.o. Litvínov LITVÍNOVSKÁ UHELNÁ, a.s. ELA LITVÍNOV, s.r.o. UPONOR, s.r.o. Praha Místní organizace ČSSD Litvínov ČESKÁ RAFINERSKÁ, a. s. Litvínov
PODĚKOVÁNÍ Děkuji svým současným i bývalým kolegům, kteří se podíleli na vzniku textové části, taktéž panu Šťovíčkovi, panu Semelkovi a rodičům žáků za příspěvky a milé gratulace. Kolegyni výtvarnici za spolupráci na výtvarném řešení, svému manželovi za přípravu fotografií a panu Janoušovi za propůjčení unikátní fotografie tabla. Panu Novotnému, svědomitému kronikáři našeho města, děkuji za pečlivé sepsání historie školy. Mé díky též patří pracovníkům tiskárny K&B, s.r.o., kteří návrh skvěle a profesionálně zpracovali. Jana Loosová
Vydala: ZUŠ Litvínov Příprava: Jana Loosová Texty: Jaroslav Sochor, Iva Angelková, Jana Loosová, Emilie Chaloupková, Lucie Drengubáková, Alena Gregorová, Radka Zahradníčková, Milan Hvozda, Igor Popkov, Jiří Vitoušek, Lada Kunzová, Vít Skořepa, Věra Loudová, Alice Soukopová-Kiššová, Emílie Marvanová, Věra Podzemská, Iva a Tomáš Palmovi, Vítovcovi, Olga Čubanová, Jaroslava Oplová, Adam Freiesleben, Eliška Medunová. Korektury: Iva Angelková, Jiřina Pletichová Grafika: Lenka Fischerová, tiskárna K&B, s.r.o., práce žáků výtvarného oboru Foto: Archiv školy, Jiří Loos Tisk: tiskárna K&B, s.r.o., Most Náklad: 3 000 Ks
60
61
62
63
AKCE V RÁMCI OSLAV VÝROČÍ ŠKOLY 14. 10. – 6. 11. 2008
KRESBA MALBA GRAFIKA KERAMIKA Výroční výstava výtvarného oboru a křest kalendáře školy Galerie Radniční sklípek, Litvínov
19. 11. 2008 18:00
SlAVNOSTNÍ KONCERT, křest Almanachu koncertní sál ZUŠ v Litvínově Chudeříně
5. 12. 2008 19:00
ADVENTNÍ SWINGOVÁNÍ, křest DVD IJF 08’ 10 let IJF, Junior + North BB, Jazz Combo Dresden, TOP Dream Company Praha Citadela velká scéna, Litvínov
14. 1. 2009 18:00
TO NEJLEPŠÍ Z TANEČNÍHO OBORU Citadela velká scéna, Litvínov
28. 2. 2009 20:00
11. 3. 2009 18:00
6. MUZIKANTSKÝ PLES společenský sál v Citadele Litvínov VÝROČNÍ DIVADLENÍ, aneb „dramaťácká“ koláž Citadela malá scéna, Litvínov
