Podstatnou součástí biopolitiky je bioetika. Lze o ní uvažovat jednak jako o axiologické disciplíně filosofie a zároveň jako o návodu k praktickým aktivitám.
Úvod Druhý díl Sborníků 2008 je zaměřen na především na problematiku globální výchovy a image školy. Doplňuje tak díl první, který byl věnován kramě základního souboru EVVO her globálnímu rozvojovému vzdělávání, problematice blízké budoucnosti z hlediska ekologického pohledu a některým prvkům a doplňkům v RVP a ŠVP pro gymnázia. Globální výchova je pojem čím dál více používaný a skloňovaný v souvislosti se změnami ve struktuře vzdělávací soustavy v naší republice. Je zajímavé, jak se v mnohém chystané a prosazované změny RVP a ŠVP shodují s cíly globální výchovy. Jedná se především o odklon od tradičního modelu daných fakt a informací, jež je požadován víceméně nazpaměť od žáků - a to bez většího kontextu s realitou a navíc bez vzájemného propojení ve výukových předmětech. Do centra nových představ o výchově a vzdělávání se dostávají pojmy jako kompetence, což je trošku nešťastné slovo zamotávající řadě pedagogů hlavu, ale dostatečně vyjadřující neukončený proces, kdy kompetentnější - tedy schopnější student lépe zvládá zadanou látku - ale vůbec to nesouvisí s množstvím dat, které jsou mu k tomu vtloukány do hlavy. Tedy není základem množství pozřených dat, ale schopnost je utřídit a smysluplně použít. Otázka však zní, jestli to tak opravdu učitelé chápou a hlavně je opravdu nastavená reforma tak, že vysoké školy nebudou po svých uchazečích o studium tyto pozřená data chtít vyvrhnout bez ladu a skladu na papír? Trošku kacířské - ale logické! A druhé nosné téma - tedy image školy - ruku na srdce, jsme opravdu připraveni reagovat na fakt, že škola se stává v konkurenci ostatních škol v podstatě firmou, která se musí nějak prezentovat svými kvalitními výrobky - tedy studenty a tak vymezovat vůči ostatním - protože jinak nemá šanci v období současného a především budoucího postkapitalismu přežít?
Je potřeba usilovat o přesun od antropocentrických hodnot, převládajících v průmyslové společnosti, k hodnotám biocentrickým. Tento přesun vyžaduje spolupráci nejen vlád a velkých korporací, ale všech jednotlivců vůbec. Základní myšlenka, že všechny životy mají stejnou cenu, musí být obsažena v každém úsilí člověka. Jakmile každý občan učiní malý krok kupředu a bude aplikovat biocentrické myšlení na své činy, bude to znamenat obrovský pokrok pro celou společnost. Agni Vlavianos-Arvantis
Mgr.Kamil Navrátil
1
EVVO
škola
hrou 2008
Kdo doopravdy jde, ten si rozdírá kotníky o kamení, ten zápolí s trním a zkrvavuje si nehty suť. Ani jednoho stupně není v tom šplhání ušetřen a jeden po druhém je musí překonat. Vodu vytváří pozvolna svým vlastním tělem, ze svalů, puchýřů v dlaních a rozedřených nohou. Svazuje rozporné skutečnosti, a tak vlastníma rukama dobývá vodu z kamenné pouště, jako když pekař hněte těsto a cítí, jak těsto pozvolna tuhne a svalovatí a tvoří hrudky, které je třeba rozmačkat, a tehdy pekař zadělává na chléb. Tak jak básník či sochař, když zprvu pracoval na básni nebo na kameni s volností, v níž se ztrácel, neboť mohl své tváři libovolně vtisknout úsměv či pláč, sklonit ji napravo nebo nalevo, a nebyl schopen se v té svobodě uskutečnit. Přijde však chvíle, ryba se zakousne a prut začne klást odpor. Přijde chvíle, a ty nevyslovíš, co bys rád řekl, neboť je tu i jiné slovo, které chceš zachovat, které chceš také říci, a tyto dvě pravdy ti začnou klást odpor. A začneš škrtat anebo z hlíny vytvářet úsměv, který ti náhle vzdoruje. Nezvolíš jedno či druhé, jak by tomu chtěla slovní logika, ale budeš hledat klenbový svorník svých rozporných pravd, neboť nic se nesmí ztratit – a náhle pocítíš, že báseň vzniká, nebo že z hlíny už brzy vyvstane tvář. Neboť jsi konečně obklopen milovanými nepřáteli. A. de Saint-Exupéry
1. Výchova Jak začlenit globální dimenzi do školního vzdělávacího programu převzato z: www.rvp.cz
Úvodem: Globální problémy se staly součástí života dětí a mladé generace způsobem neznámým předchozím generacím. Televize, internet, mezinárodní sport a rozšířené možnosti cestování – to vše vnáší do každodenního života střípky globálního pohledu na svět. Současná britská společnost je obohacována národy, kulturami, jazyky, náboženstvími, uměním, technologiemi, hudbou a literaturou, pocházející ze všech koutů světa.
2
převzato: wikipedie
Výchova (nebo též edukace) je součást výchovné skutečnosti; činnost směřující k získání a zdokonalení schopností a vlastností člověka. Výchova je působení na procesy lidského učení a socializace s cílem přeměny člověka po všech stránkách, tělesné i duševní, s cílem přetvořit člověka z bytosti společenské na bytost kulturní. Výchova je zprostředkování schopností, zručností a postojů, které reprezentují v dané společnosti a které se pokládaly a pokládají za důležité, dalším generacím. Různé koncepce výchovy byly ovlivněny sociokulturními podmínkami a odlišnými koncepcemi chápání člověka, akceptování jednotlivých stránek výchovného procesu.
Demokratická výchova Vyznačuje se prvky demokracie, pochopení. Existují jistá pravidla hry a děti jsou přiměřeně kontroluvány. Od dětí se vyžaduje povídaní na intelektuální úrovni a správné sociální úrovni, vhodné k jejich věku a jejim schopnostem. Žádá se od dětí říci svoje stanovisko na přijetí určitého rodinného rozhodnutí. Autoritářská výchova Vyznačuje se přísným dodržováním príkazů rodičů. Rodiče jsou nároční, kontrolují a prosazují svojí moc bez ohledu na zralost dítěte, bez starostlivosti o oboustannou komunikaci. Liberální výchova Vyznačuje se benevolentností rodičů, kteří kladou malé požadavky, děti mají bezstarostný život, chybí jim kontrola a sociální zodpovědnost. Zanedbávající výchova Nedbalost rodičů o děti. Rodiče se starají o svoje aktivity a ne o to, jak se jejich dítě učí, s kým se stýká a co dělá ve svém volném čase apod.
Nabízí se neskutečné množství příležitostí, jak rozšířit obzory dětí a dospívajících. Navzdory ekonomickému pokroku, který znamenal obrovské zlepšení v životě milionů lidí, jedna pětina světové populace žije stále v extrémní chudobě. Nedostává se jim základní zdravotní péče, vzdělání a čisté vody, a existuje jen malá možnost na zlepšení této situace. Světová chudoba má negativní vliv na nás všechny. Činy jedněch lidí ovlivňují život druhých napříč světem. Nejznámějším příkladem je poničené životní prostředí, jehož přímé i nepřímé důsledky, jakými jsou např. znehodnocení půdy nebo skleníkový efekt, se v žádném případě nezastaví na národních hranicích. Podobně i ekonomiky celého světa jsou na sobě více závislé než kdykoli předtím, zvláště pokud se jedná světový obchod či zahraniční investice.
Nadměrně ochranná výchova Tak zvaná „opičí láska“. Představuje nadměrnou starostlivost rodiče o dítě. Dělají všechno „jen pro jeho dobro“. Přání dítěte je jim často rozkazem. Disharmonická výchova Vyznačuje se rozporuplností. Případ když rodičovské reakce jsou mařené momentálními popudy a náladami. Neexistují jednotná kritéria výchovy. Kdy někdy tolerovné chování je jindy nepřípustné. Výchova (paideia) - podle Aristotela je rozumové vzdělávání a mravní výchova. Podle Platóna se výchova zakládá na porodnickém umění, které pomáhá na svět ideám, které už dřímou v duši dítěte.
3
V novověku se výchova všeobecně chápala jako zprostředkované vědomosti (případné zkušenosti). Podle Johna Locka je výchova pěstování charakteru a mravní ušlechtilosti opírající se o rozvíjející se poznání a rozum. Podle Adolfa Hitlera má být tvrdá, slabost potřeba zlikvidovat. Nechce žádnou intelektuální výchovu. Vedením se mládež zkazí. Výchova podle H. E. Reada je napomáhání vývoje všeho individuálního v každé lidské bytosti a současně dát individualitu do společenské skupiny, ke které individuum náleží. V tomto procese má základní důležitost estetická výchova. Základem výchovy má být umění.
Co se rozhodne spotřebitel v jedné zemi koupit, ovlivňuje výrobce v zemi druhé. Řešení mnoha globálních problémů, ať už jde o změnu klimatu či různé druhy nerovností, spočívá nejpravděpodobněji ve skutečném porozumění vzájemné závislosti jak mezi lidmi samotnými, tak mezi lidmi a přírodou. Životně důležitá role vzdělání spočívá v pomoci dětem a dospívajícím rozpoznat, jakoni sami přispívají ke globálním dějům, a jaká je jejich zodpovědnost jako občanů globálníhospolečenství. Je také cílem vzdělávání vybavit studenty takovými schopnostmi, které jimumožní dělat uvědomělá rozhodnutí a zodpovědné činy. Zahrnutí globální dimenze do výukyznamená především nacházet souvislosti mezi lokálními a globálními problémy.
4
Výchova podle Wolfganga Brezinku je soubor aktivit, kterými si lidi pomocí psychických a nebo sociokulturních prostředku v jistém směru snaží natrvalo zlepšit psychické dipozice druhých lidí a nebo zachovat těch, které považujeme za hodnotné. Podle antipedagogiky je výchova přetváření dítěte dospělými, jeho účinné ovlivňování, tvoření s cílem ovládnout ho. Výchova nese manipulativní črty a stopy manipulativního teroru, přičemž dítě zbavuje svého Já, deegoziuje ho. Dá se charakterizovat také následovně: záměrná, cílevědomá soustava činností.
2. GLOBÁLNÍ VÝCHOVA
Renata Švestková
2.1 Teoretický úvod do GV Globální výchova je poměrně novým pedagogickým směrem, který vznikl v osmdesátých letech 20. století při univerzitě v Yorku. Od té doby se rozšířil po celém světě, avšak největší vliv si uchovává v anglofonních zemích. Jedni z předních představitelů tohoto směru – Graham Pike a David Selby – chápou globální výchovu jako směr, který propojuje reflexi globálních problémů Země (planetární vědomí), paidocentrismus (důraz na centrální postavení dítěte ve vzdělávacím procesu) a systémovou teorii (důraz na vztahy mezi prvky)
Mladýml idem to umožňuje kriticky prozkoumat své vlastní hodnoty a postoje, ocenit podobnosti existující mezi všemi lidmi, ale také hodnotové rozdíly, porozumět globálnímu kontextu jejichl okálního života, a v neposlední řadě vytvořit si takové dovednosti, které jim umožníčelit předsudkům, nespravedlnosti a diskriminaci. Tyto znalosti, schopnosti a dovedno stiumožní mladým lidem hrát aktivní roli v globálním společenstv
Cílem globální výchovy je podle zmiňovaných autorů utvářet osobnost člověka, který: • Respektuje a přijímá lidi s odlišnými názory, pohledy na svět a rozdílným kulturním zázemím, neboť cítí, že mají podobná přání a potřeby jako on, že je s nimi v tomto smyslu spojen. • Reflektuje ekonomickou, politickou, technickou, kulturní a ekologickou provázanost současného světa, problémy lidstva na globální i lokální úrovni, jejich vzájemnou souvislost, je si vědom trendů v jejich vývoji a také toho, jak je s nimi spojen jeho osobní život. • Cítí (proto) zodpovědnost za svou aktivitu a osobní růst vůči sobě i svému okolí (světu). V rámci globální výchovy rozlišují autoři čtyři vzájemně propojené dimenze, které dále rozpracovávají
Doporučení pro začlenění globální dimenze do výuky se odvolává na kompatibilitu s národním curriculem. Ústředním cílem obou dokumentů je záměr soustředit se na postoje a hodnotystudentů, které jsou rozvíjeny nejen výukou, ale také školním prostředím a celkovýmpostojem školy. Globální dimenze ve výuce přispívá k rozvoji klíčových dovedností jakojsou komunikace, mezikulturní komunikace, spolupráce a uvědomování si existence různýchpohledů na problém.
5
EVVO
škola
hrou 2008
Tím, že nutí žáky analyzovat, hodnotit, zpochybňovat předpoklady,přispívá globální dimenze k rozvoji myslících dovedností. V neposlední řadě vede žáky k tomu, aby se kreativním způsobem pokoušeli dosáhnout změny k lepšímu. Existují předměty, ve kterých lze na témata globální dimenze přirozeně narazit. Jedná se především o geografii, historii, výtvarnou výchovu, technologické vědy, hudební výchovu či občanskou výchovu. Nicméně, aspekt globální dimenze lze nalézt ve všech předmětech.
6
tak, že vymezují hlavní znalosti, dovednosti a postoje, jež si žáci (studenti) mají v průběhu vzdělávacího procesu osvojovat: • Prostorová dimenze. Rozvíjí porozumění světu v jeho provázanosti a pochopení vzájemné závislosti (v kontrastu k atomistickému vnímání světa a lineárnímu myšlení). Provázanosti v rovině lokální a globální, mezilidských vztahů, různých vědních oborů atd. S tím úzce souvisí prožívání pocitu solidarity. • Dimenze problémů. Zahrnuje porozumění globálním, lokálním i osobním problémům žáků, jejich vývoji a vzájemné spojitosti. Učí reflexi různých úhlů pohledu na dané problémy, včetně svého vlastního, a jejich respektování. • Časová dimenze. Pomáhá uvědomění si spojitosti minulosti, přítomnosti a budoucnosti - ve světovém dění i vlastním životě. Zaměřuje se na předvídání a tvořivé plánování budoucnosti. • Vnitřní dimenze. Jedná se o znalosti, dovednosti a postoje potřebné k tomu, aby se žáci vydali na cestu celoživotního osobnostního růstu a naplňovali tak odpovědnost vůči sobě a svému okolí (světu). Je přitom důležité rozvíjení jejich sebedůvěry, sebepoznání a vlastní identity, opravdovosti, cílevědomosti a uvědomění si důležitosti všestranného rozvoje osobnosti. Z jiného hlediska můžeme v rámci globální výchovy rozlišit dvě základní dimenze. Dimenzi světa („cesta vnější“ - globální problémy, souvislosti apod.) a dimenzi já („cesta vnitřní“ – osobnostní rozvoj, vlastní život), v jejichž spojení vniká ucelený obraz „já ve světě“. Konkrétními tématy, kterými se globální výchova zajímá, jsou pak například problematika politického a ekonomického vývoje, životního prostředí, rovnosti ras a pohlaví, celostně chápaného zdraví, míru, řešení konfliktů, práv a odpovědnosti apod. Integrace globál-
ní výchovy do běžné školní výuky Pike a Selby rozlišují metodu infuze, kdy jsou hlavní principy a témata globální výchovy začleňovány do jednotlivých předmětů školní výuky, a metodu integrace – pro uplatnění podstaty globální výchovy výhodnější - podle které je výuka organizována podl jednotlivých témat (např. rasismus, technologie apod.), jež žáci zkoumají z pohledu různých vyučovacích předmětů.
2.2 Proces učení GV Je velmi důležité, aby byl v souladu s jejími principy a tématy. Proto je spojen s metodou transformace – vnitřně motivovaného učení, kde se učitel může stát studentem a student učitelem, neboť zde jde především o vzájemnou diskusi o problému, jeho nahlížení z více stran a konfrontaci různých názorů. Typický je také důraz na atmosféru ve třídě a sdílené a žité hodnoty. Společenství žáků a učební proces by měly být založeny na demokratických a participativních principech, vzájemné úctě a důvěře, empatii a spolupráci. Typickými prostředky, které globální výchova používá, jsou různé diskusní techniky, simulační hry, hry s rolemi, kritické čtení textu a další. Užívá tzv. Kolbova cyklu učení prožitkem, takže aktivity probíhají ve sledu stimulující prostředí – zkoumání problému – obecné závěry – akce.
Globální dimenze ve výuce je vhodná pro děti a mladé lidi každého věku, z různých prostředí a odlišných schopností. Školní programy by měly vycházet vstříc studentům a reflektovat i mimoškolní kontext….
GLOBÁLNÍ DIMENZE V PRAXI Globální dimenze v britském školství je založena na 8 klíčových konceptech, které společně vytváří konceptuální rámec. Níže je najdete uvedené spolu se základními cíly: • Globální občanství o Osvojení si vědomostí, dovedností a porozumění konceptu globálního občanství a poznání institucí nezbytných pro vývoj směrem k uvědomělému, aktivnímu a zodpovědnému občanovi • Řešení konfliktů o Porozumění podstatě konfliktů, jejich vlivu na rozvoj a také tomu, proč jenutné je řešit a podporovat vzájemný soulad
Další vývoj globální výchovy souvisí s rozšířením chápání dříve zmíněné dimenze „vnitřní cesty“ o niterné vnitřní prožitky. Prostředkem k tomu je např. kultivování smyslů a poznávání rytmu těla pomocí metod jako je jóga, tanec, meditace, dechová cvičení či terapeutické techniky, které by měly souviset také s rozvíjením vztahu k přírodě.
7
3. Příklady herních aktivit využívaných v Globální výchově (3) 3.1 Úvodní a rozehřívací aktivity Jsou určeny na začátek kursu, tématu nebo hodiny. Jsou většinou krátké (5-15 min) a slouží k řadě důležitých účelů: - pomáhají vzájemnému poznání studentů a učitelů - pomáhají vytvořit uvolněnou atmosféru, ve které se rozplyne napětí a která studentům umožní se volně ptát a překonávat běžné komunikační bariéry, odložit obranné mechanismy a poznávat cizí přání, pocity, úhly pohledu, chápání a hodnoty - podporují rozvoj spolupráce a vzájemných vztahů - lze je využít k potřebné změně nálady ve skupině • Různost o Porozumění a respektování rozdílů a vztažení tohoto konceptu na naše společné lidství • Lidská práva o Dozvědět se o lidských právech obsažených v Úmluvě o právech dítěte OSN • Vzájemná závislost o Porozumění tomu, jak jsou lidé, místa, ekonomiky a životní prostředí vzájemně a nevylučitelně propojené, a také tomu, že rozhodnutí či skutky mohou mít odezvu na globální úrovni
8
3.2 Seznamovací hry Teoretický úvod: Pro skupinu lidí, která se sešla poprvé, je často velkým problémem zapamatovat si jména. Jde však o důležitou podmínku pro vzájemné poznání. Být osloven jménem je příjemné, zapomenout něčí jméno je většinou trapné. Zde předkládáme některé aktivity, které účastníkům v zapamatování si jmen pomohou. Jsou založeny na vtipu, tvořivosti a podporují soudržnost kolektivu. Žádná z nich netrvá více než několik minut.´Je mož-
né je navzájem kombinovat v rámci uceleného bloku nebo je opakovat během celé akce, pokud mají účastníci potíže se zapamatováním si jmen ostatních. Praktický nácvik:
Andělská Anděla Účastníci se postaví do kruhu a vedoucí hry se představí tím způsobem, že ke svému jménu přidá přídavné jméno, které neodporuje jeho charakteru. Je lepší, když je příjemné, libozvučné a začíná na podobné písmeno, jako má jeho jméno. Např.: zubatá Zuzana, andělská Anděla apod. Všichni účastníci se postupně představí tímto způsobem. Spojení podobného přívlastku a jména se pro rychlé zapamatování jmen velice osvědčilo, proto je dobré varovat účastníky, že je vhodnější volit takové přívlastky, které se jim samotným líbí nebo jim nevadí. Mnohý mladý muž by třeba nechtěl být jednou provždy spojován s termíny, jako je například sladký Simon apod.
• Sociální spravedlnost o Porozumění sociální spravedlnosti jako důležitého prvku pro konceptudržitelného rozvoje i pro životní úroveň všech lidí • Udržitelný rozvoj o Porozumět potřebě udržet a zlepšit kvalitu současného života bez toho, abybyly poškozeny budoucí generace • Hodnoty a vnímání o Vytvořit si schopnost kritického ohodnocení prezentace globálních problémů a uvědomění si, jaký vliv mají na lidské postoje a utváření hodnot
Obměny hry : Místo podobných přívlastků mohou účastníci udělat nějaký pohyb či zvuk, který charakterizuje počet slabik v jejich jméně. Například když někdo řekne : „Ahoj, já jsem Benja- min,“ doprovází své představení pohybem ruky nebo dupáním do rytmu slabik.
Kdo je tvůj soused Účastníci jsou v kruhu a osoba která začíná (např. Jana), se představí osobě, která je po její levici (Tomáš). Tomáš pak představí sebe a Janu osobě, která je po jeho levici, je to Alice. Alice představí sebe, Tomáše a Janu a tak dále... Takže každá osoba představuje mimo sebe tři nebo čtyři další osoby ve skupině.
9
EVVO
škola
hrou 2008
ROZLIŠENÍ ÚROVNÍ PODLE VĚKU ŽÁKA Globální dimenzi lze rozdělit a naplánovat s ohledem na postupný pokrok a rolineformálního učení. Děti a dospívající se budou rozvíjet podle vlastní úrovně porozumění, které nemusí odpovídat stanoveným klíčovým úrovním. Pokrok může být popsán následovně: Základní úroveň: V této fázi jsou děti konfrontovány se zkušenostmi, které je navedou na způsob, jak vytvářet souvislosti mezi vlastními životními zkušenostmi.
10
Jedná se o jednoduchou, ale velice efektivní aktivitu, která se může kombinovat například s „Andělskou Andělou“.
Vřádění 1) Účastníci jsou požádáni, aby udělali řadu podle data jejich narození. l.leden je na jednom konci místnosti a 31.prosinec na druhém. Měli by řadu vytvořit bez mluvení. Když všichni zaujmou svoji pozici, výsledek snažení zhodnotíme. Každý si ověří u sousedů po obou stranách správnost své pozice, popřípadě opraví chyby. 2) Účastníci se volně pohybují po místnosti. Na požádání vedoucího zůstanou stát, přesně si zapamatují pozici, ve které jsou, a zavřou oči. Naslepo se pak seřadí podle výšky od nejmenšího k největšímu. Pak účastníci oči otevřou a podívají se na výsledky svého snažení. Toto cvičení je dobré pro odbourání ostychu z fyzického kontaktu, dobře navozuje pocit skupinové solidarity. Je dobré během cvičení komentovat celý průběh hry (třeba formou sportovního komentáře), aby ti, kteří našli rychle své pozice, věděli, co se kolem děje.
3.3 Navození důvěry Teoretický úvod: Úspěch mnohých kooperativních her a kolektivních aktivit závisí na úrovni důvěry mezi účastníky a organizátorem. Mnoho aktivit v této knize staví účastníky do rizika psychické, mentální nebo emocionální ztráty. Účastníci by měli být přesvědčeni, že jakkoli je záhad-
ná či komická aktivita na první pohled, konečný zážitek bude stát za to. Budování důvěry může mít stupňující se nebo kontinuální průběh. Nabízíme vám některé pohybové aktivity, vhodné pro tento cíl. Jejich výhodou je, že mohou být zařazeny do programu kdykoliv.
Praktický nácvik:
Tečkování Věk: základní/střední škola Potřebná doba: 5 minut Pomůcky: Malé samolepicí štítky různých barev (nejméně čtyř), jeden pro každého účastníka ( nemáte-li k dispozici barevné samolepicí štítky, poslouží stejně dobře barevné tečky na čelech účastníků nakreslené smývatelnou barvou) Postup: Účastníci se postaví do kruhu, zavřou oči a vedoucí hry každému nalepí nebo namaluje na čelo barevnou značku. Barvy je třeba střídat tak, aby vedle sebe stojící hráči nebyli označeni stejně. Zastoupení jednotlivých barev by však mělo být rovnoměrné. Hráči pak otevřou oči a jejich úkolem je vytvořit skupinky označené stejnou barvou - pozor, po celou dobu hráči NESMĚJÍ MLUVIT.
Začnou si uvědomovat své vztahy k ostatním a vztahy mezi různými společenstvími, jejichž jsou součástí, jako např. rodina nebo škola. Začnou si uvědomovat různorodost lidí, míst, kultur, jazyků a náboženství. Začnou rozumět pojmu spravedlnost, potřebě starat se o druhé, starat se o životní prostředí, a také potřebě být vnímavý k potřebám a názorům druhých. Úroveň první (5-7 let): Děti si uvědomují svojí vlastní hodnotu a hodnotu ostatních. Začnou se cítit součástí tohoto světa a získají povědomí o řadě odlišných kultur a míst. Uvědomují si, že veškeré lidstvo má ty samé potřeby, ale že existují rozdíly v tom, jak a do jaké míry jsou tyto potřeby uspokojovány.
Obměny hry: 1. Zastoupení jednotlivých barev je schválně nerovnoměrné, některými barvami mohou být označeny jen malé skupinky nebo jednotlivci. Někteří hráči nejsou označeni barvou žádnou. Po skončení takto modifikované hry by měla následovat diskuse o pocitech hráčů, kteří patřili k „většině“ a k „menšině“, a těch, kteří nepatřili nikam.
11
2. Cílem hry je vytvořit barevnou řadu (tak, že jednotliví studenti se drží kolem ramen) podle následujících pravidel: • zelená se může spojit s modrou nebo s červenou • červená se může spojit se žlutou nebo zelenou • žlutá se může spojit s červenou nebo bílou • bílá se může spojit s žlutou nebo modrou • modrá se může spojit s bílou nebo zelenou Hra je ukončena teprve tehdy, až má každý v řadě své správné místo. Možnosti výchovného využití: Jednoduchá hra, která má široké spektrum využití. Velice rychle navodí pocit nutnosti spolupracovat s ostatními na vyřešení skupinového úkolu. Lze ji využít pro stmelení skupiny, ale i jako příklad pro rychlé objasnění pojmu a podstaty neverbální komunikace. Na koncepční úrovni toto cvičení dobře ilustruje vzájemné závislosti. V běžné praxi je to jednoduchá a zábavná forma rozdělení hráčů do skupin.
Slepá cesta důvěry Úroveň druhá (7-11 let): Děti získají poznatky něčeho, co přesahuje jejich vlastní zkušenost, a rozšíří si vědomosti o světě a o odlišných společnostech kulturách. Učí se o podobnostech a odlišnostech mezi lidmi a různými místy na celém světě. Dále se vyvine jejich smysl pro společenskou spravedlnost a morální zodpovědnost. Děti si začnou uvědomovat, že jejich vlastní rozhodnutí mohou mít stejně tak globální jako lokální dopad.
12
Účastníci se rozdělí na páry. Jeden z páru má zavázené oči a je veden tím druhým po trase, kterou si zvolí. Může to být cesta přes dveře, kolem nábytku, přes schody, různé prolézání apod. Vedoucí může při průchodu použít principu fyzického vedení slepého bez mluvení, nebo naopak ústních instrukcí bez doteku, ev. kombinaci obojího. Výborného efektu lze docílit uvedením hry v přírodním prostředí. Nasměrováním slepé osoby např. do lesa motivujeme k dotýkání se, ochutnávání a ohmatávání přírodnin. Když účastníci projdou celou trasu, vymění si role. Tato
hra je bohatá na zážitky a také podporuje paměť. Zároveň dává účastníkům poznat pocit důvěry či nedůvěry a závislosti na druhém. Ostatní cíle jsou také důležité, jako např. specifika verbální a neverbální komunikace, vnímání přírody apod. Můžeme je všechny prodiskutovat v rámci hodnocení na závěr aktivity. Setkávání ve tmě Účastníci zavřou oči nebo si je zaváží šátkem. Potichu a pomalu se pohybují po místnosti, která je pokud možno bez nábytku. Vedoucí hry dává různé instrukce pro ty, kteří se navzájem setkají. Například: „S osobou, kterou potkáte, si podejte ruce, neverbálně sipoděkujte a pohybujte se dál. Stoupněte si před někoho a prozkoumejte jeho ruce (obličej). Najděte někoho, kdo má delší vlasy (větší nohu,ruku..).
Úroveň třetí a čtvrtá (11-14 a 14-16 let): Děti a dospívající si uvědomí svou roli občana v místním i globálním kontextu a rozšíří si nadále znalosti o světě. Porozumí pojmům jako chudoba, sociální spravedlnost a udržitelný rozvoj. Uvědomí si, jak důležité je konat a jak činy mohou pozitivně ovlivnit život budoucích generací. Umí kriticky ohodnotit dostupné informace. Vzpírají se projevům diskriminace a nespravedlnosti. V materiálu je uvedený konkrétní návod, jak inkorporovat globální dimenzi do jednotlivých předmětů. S ohledem na naše cílové skupiny uvádíme příklad týkající se dětí od
11 do 16 let. Anglický jazyk Studenti zkoumají média, čtou literaturu (beletrii i dokumenty) z oblastí různých kultur a tradic. • Při těchto aktivitách studenti kriticky zhodnocují, co vidí a slyší. Učí se rozpoznat a vypořádat se se stereotypy a předsudky v mediálních zprávách o rozvojovém světě.
4. Image školy převzato sborník příspěvků Autoevaulace, www.rvp.cz,
Vedle toho si čtením rozšiřují své vědomosti o globálních problémech.
Ludvík a Dana Egerovi
Svět se mění a dnes již nikdo v oblasti řízení školství nepochybuje o tom, že využívání poznatků z marketingu může být a je prospěšné pro školství i konkrétní školu. Do roku 1995 jsme se v ČR při ukázkách aplikace marketingu pro řízení škol
13
EVVO
škola
hrou 2008
mohli setkávat s nepochopením a s „osočováním“,že do vzdělávání zanášíme trh apod. V roce 2000se problematika marketingu objevuje i v Přehledu pedagogiky (Průcha 2000) a školští manažeři vědí,že právě v oblasti komunikace školy lze marketingvhodně využívat. Aplikované použití marketinguv této oblasti v praxi vhodně doplňuje sociální a pedagogické komunikace, která je např. popsána v práci Mareše a Křivohlavého (1995). Příspěvek objasní propojení problematiky imageškoly s marketingovou komunikací. Vedení škol získá dva nástroje pro důležitou diagnostiku i doporučenýpostup k odbornému řízení image školy včetně upozornění na možná úskalí v komunikaci školy s veřejností.
4.1 MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE (PROMOTION) A IMAGE ŠKOLY
Matematika Studenti se učí algebru, o tvarech, o prostoru, o mírách a zacházet s čísly. Poznávají, jak široce je matematika využívaná a aplikovaná v technologickém světě. • Matematiku je možné používat jako komunikační jazyk mezi mladými lidmi na celém světě. Studenti umějí využívají své matematické znalosti k interpretaci různých statistik, které se vztahují k aktuálním, mezinárodním a globálním tématům jako je např. problém zadluženosti nebo téma spravedlivého obchodu (fairtrade).
14
Úkolem marketingu není pouze vytvořit produkt (též tužba, myšlenka, vzdělávací program) podle potřeb a přání zákazníků, ale také umět tento produkt zákazníkům náležitě představit, umět se současnýmii potencionálními zákazníky komunikovat. Komunikace školy je směřována k cílovým spotřebitelůmi veškeré veřejnosti. Z praxe víme, že právě uvědomění si, či vytvoření soupisu „zákazníků“, sekterými škola musí komunikovat, nejlépe ozřejmí šíři potřebné komunikace. Přitom zákazníky školy můžeme rozdělit na vnitřní: učitelé, žáci, rada školy, ostatní personál vnější: rodiče, odbor školství obce, zastupitelstvo, zaměstnavatelé, další veřejné orgány, ČŠI, MŠMT, zástupci tisku, ostatní školy, sponzoři, nadace aj.
Cílem marketingové komunikace je informovat nebo přesvědčovat zákazníky či připomínat zákazníkům existenci produktu (služby) nebo firmy (vzdělávací instituce). Úkolem marketingové komunikace školy je komunikování s jednotlivými subjekty i s celým okolím školy. Podstatou je schopnost školy sdělovat své cíle a svou nabídku, a tím vytvářet a podporovat svou pozici a svoji image. Stejně významná jako komunikace s okolím školy je cílená vnitřní komunikace (Marhounová, 2000). Vytvořte si úplný soupis zákazníků vaší školy: 1. poznámka: V oblasti služeb, kam školství jednoznačně patří, se z trojúhelníku fi rma – zaměstnanci – zákazník odvozují typy marketingu: interní, interaktivní a externí. 2. poznámka: Neziskové organizace (a též školství), to jsou především lidé. Důležitost zaměstnanců spočívá v tom, že se podílejí na tvorbě služeb a jsou v bezprostředním kontaktu se zákazníky (učitelé – studenti). Touto oblastí se zabývá vztahový marketing a dále uvádíme jednu z jeho ejdůležitějších pouček:
Věda Studenti se učí o následcích lidských činů v přírodě a o potřebě různosti a ochrany (přírody). Objevují rozdílné kulturní kontexty, které mohou mít vliv na to, do jaké míry jsou přijímány vědecké teorie. Existuje zde mnoho příležitostí pro použití údajů z různých částí světa. • Studenti umějí ocenit mezinárodní rozměr vědy a také skutečnost, jak k poznání společně přispívají vědci z různých částí světa. Studenti se setkají s výhodami, stinnými stránkami a různými etickými problémy, které jsou globálně spojeny s vědou a technologií. Design a technologie Studenti objevují pozitivní a negativní vlivy, které zanechává technologie na vývoji společnosti a životě dětí a mladých lidí. • U studentů tak lze rozvinout porozumění pro společenské, enviromentální a ekonomické aspekty udržitelného rozvoje a schopnost objevovat způsoby, jak zlepšit svět.
Zaměstnanci by měli byt vedenim školy (instituce) utvrzovani v tom, že jsou konečnymi članky v nabidceproduktu a dalšich služeb a že maji přimy vliv najejich kvalitu. (Jakubikova, 1998) Marketingová komunikace má své čtyři hlavní nástroje: reklama - podpora prodeje - Public Relations - osobní prodej. V ČR se marketingove komunikaci ZŠ a SŠ věnujejen velmi mala pozornost. Situace neni lepši ani u VŠ, kde
15
Znázorněte se k systemovemu zlobu, sympatie uvažovaniatd.“ v teto Aktivita oblastikončí dobralo tím, asi že 20% se všichni VŠ. shromáždí uprostřed místnosti a společně se obejmou. Pak teprve oči otevřou.
Příklady herních aktivit využívaných v Globální výchově (4) Sestavování přístroje
Internetová a komunikační technologie Studenti používají tyto technologie k efektivní výměně informací a podělení se o ně, dále ke společné realizaci a ohodnocení své práce. Kriticky rozebírají vliv tohoto typu technologií na svůj vlastní život a život ostatních, v to zahrnujíc ekonomické, politické, právní, legální, etické a morální problémy aspekty. • Studenti mohou komunikovat s mladými lidmi z různých částí světa, a získat tak přístup k názorům a zkušenostem z mnoha rozdílných společenství a kultur. Mohou se podělit o své znalosti. Studenti porozumí významu tohoto typu technologií, a také tomu, jakou představují příležitost i výzvu pro společnost.
16
Věk: základní/střední škola Potřebná doba: 20 minut Pomůcky: volný prostor Postup: Studenti jsou rozptýleni ve volném prostoru a učitel je požádá, aby si představili, že jsou součástkou nějakého stroje, a aby předváděli její typický pohyb anebo zvuk. V této fázi každý předvádí svou součástku nezávisle na ostatních. Pak hráče rozdělíme do dvou skupin, jedna skupina přihlíží a druhá sestavuje svůj stroj. Dobrovolník ze skupiny předvádějící stroj se postaví doprostřed volného prostoru a začne vydávat zvuk anebo předvádět pohyb součásti nějakého stroje. Druhý se k němu připojí a koordinovaně naváže na jeho předvádění. Postupně se k rostoucímu stroji připojují i ostatní členové skupiny. Vedoucí hry může kontrolovat, jak jednotlivé části stroje pracují, zrychlit nebo zpomalit chod, či dokonce stroj zastavit. Skupiny si potom vymění úlohy
Obměny hry: Každý student představuje určitý hudební nástroj. První dobrovolník pantomimicky „udá tón“ a ostatní se k němu postupně připojují. Jeden ze studentů nebo vedoucí hry účinkuje jako dirigent orchestru. Možnosti výchovného využití: V první řadě tato aktivita pomáhá navodit dobrou náladu. Kromě toho poskytuje základ pro úvahy a diskusi o povaze vzájemně závislých systémů. Jak se účastníci cítili jako nezávislé součásti? A jak jako součásti fungujícího většího systému? Vyskytly se nějakékonflikty nebo napětí? Co se stalo - a jak se hráči cítili - když ostatní části zrychlovaly nebo zpomalovaly svou činnost nebo se dokonce zastavily? Ve které situaci pociťovali hráči větší svobodu a odpovědnost (podle definice systém omezuje iniciativu a účinek individuální iniciativy)? Byla některá ze součástí důležitější než jiná (v dobře fungujícím systému by měly být všechny součásti rovnocené)?
Dějepis Studenti se učí o některých klíčových aspektech světové historie a porozumí propojení událostí, ke kterým docházelo v různých společnostech a kulturách. Vypracují dvě studie o světě před a po roce 1900. • Studenti tímto způsobem porozumí určitým příčinám chudoby, konfliktů a migrace ve světě. Umí použít globální pohled ve studiu obchodu, otroctví, říše, kolonialismu a historie Commonwealthu. Naučí se oceňovat odlišné názory na události, když je na ně nahlíženo z různých hledisek. Zeměpis Děti a dospívající studují lidi, místa, prostředí v různých částech světa s různým stupněm ekonomického vývoje. • Oceňují, jakou roli hrají různé hodnoty a postoje, včetně svých. Porozumí více aktuálním tématům jako je např. pomoc, vzájemná závislost, mezinárodní obchod, populace, katastrofy apod.
Jaké podobnosti a odlišnosti jsou mezi mechanickými a společenskými nebo přírodními systémy (předvídatelnost a měřitelnost mechanických, mnoharozměrnost, komplexnost a nepředvídatelnost přírodních a společenských)? Je globální systém „dobře fungující“?
3.4 Kooperativní hry Kooperativní herní aktivity podporují rozvoj spolupráce ve skupině a jsou protiváhou velmi rozšířeného soutěživého přístupu k výuce a učení. Jejich cílem je
17
EVVO
pomoci studentům rozvíjet schopnost podívat se na problém očima druhých, brát v úvahu jiné názory, rozlišovat mezi problémy, které mohu vyřešit samostatně a které vyžadují spolupráci, schopnost modifikovat stanovená pravidla formou diskuse a dosažením konsensu, a jednat tak, aby bylo dosaženo společného cíle.
škola
hrou 2008
3.5 Drobné kooperativní aktivity Teoretický úvod: Zaměřují se především na povzbuzení pocitu harmonie a přátelství ve skupině. Některé lze také dobře využít jako úvod větších kooperativních her nebo při zakončení bloku programu, pokud chceme navodit na závěr pozitivní atmosféru. Praktický nácvik:
Jazyková výuka Studenti si rozšiřují povědomí o odlišných kulturách používáním materiálů z jiných zemí, kde se hovoří daným jazykem: např. francouzských ze západní Afriky, španělských ze střední a jižní Ameriky, německých z Namibie. Je třeba využít příležitostí přímých kontaktů s rodilými mluvčími a aktuálních materiálů, které může poskytnout partnerská škola. Studenti se mohou učit některý z jazyků, který není oficiálním jazykem EU, např. urdštinu, arabštinu nebo bengálštinu. • Učením cizího jazyka se studenti dozvídají o jiných kulturách a odlišných pohledech na aktuální události a zaujímají pozitivní postoj k neanglicky mluvícím národům.
18
Bouře Účastníci stojí v poměrně sevřeném kruhu. Vedoucí hry spojí ruce a potom se očima kontaktuje postupně kolem kruhu z každým aktérem hry. V okamžiku, kdy dojte k vizuálnímu kontaktu, účastník napodobí pohyb a úkon, který dělá vedoucí, a pokračuje v něm tak dlouho, dokud se opět nesetká s pohledem vedoucího a nezmění svoje pohyby.
První akce - šumění listí na stromech - je předváděno luskáním prstů. To jsou první kapičky deště. Druhým pohybem je tření dlaní o sebe, které představuje začátek deště. Dále pokračujeme pleskáním dlaní o kolena a stehna - nyní prší již vydatně a nakonec přidáme hrom, který vybudíme dupáním nohou na podlaze. Aktivita se pozvolna skončí tak, že se opět postupně kolem kruhu mění výše popsané pohyby, ale v opačném pořadí až k občasným kapkám - luskání prstů. Posledním aktem, který vedoucí hry pošle po kruhu, je nehybnost a ticho. Přestalo pršet.
Barevná spolupráce Věk: základní/střední škola Potřebná doba: 45 minut Pomůcky: velká prázdná místnost se šesti stoly podél stěn a s otevřeným prostorem uvnitř 30 kartiček s popisem jednotlivých rolí (5 z každé kultury), 3 nádobky s barvou - jedna s modrou, jedna s červenou, jedna se žlutou, 15 tenkých štětců, 6 nádob s vodou, 3 prázdné nádoby, 9 nůžek, 7 pravítek, 25 archů bílého papíru formátu A4, 4 archy hnědého balicího papíru, lepicí páska, 3 kelímky lepidla, nálepky v šesti barvách - červená, modrá, žlutá, zelená, oranžová, fialová - 5 od každé barvy, plakát s vyznačenými „Tržními cenami“, plakát s „Pravidly pro účastníky“, velký arch papíru určený pro „Naléhavé zprávy pro všechny kultury“, zásoba novinového papíru, krabice na použitý papír. Rozdělení pomůcek mezi jednotlivé kultury: Červená: kartičky s popisem rolí pro Červenou kulturu, červená barva, 1 štětec, 1 nůžky, 1 arch papíru A4, 1 nádoba s vodou Modrá: kartičky s popisem rolí pro Modrou kulturu, modrá barva, 1 štětec, 1 nůžky, 1 pravítko, 1 arch papíru A4, 1 nádoba s vodou Žlutá: kartičky s popisem rolí pro Žlutou kulturu, žlutá
Umění a design Studenti analyzují a oceňují, jak jsou určitá témata představována v odlišných kulturách uměleckých tradicích. Porozumí tak různým záměrům umělců, řemeslníků a výtvarníků ze západní Evropy i odjinud. Objevují, jak umělci z různých kultur vytvářejí obrazy, symboly nebo předměty, aby předali různá poslání. • Dozvídají se více o jiných kulturách, učí se oceňovat četnost a různost rolí umělců, řemeslníků a výtvarníků z celého světa, a také hodnotit kontinuitu i změny v jejich práci. Hudba Studenti se učí o hudbě jiných kultur z různých dob a učí se ji oceňovat. • Dozvídají se o kořenech současné populární hudby, což mnoha mladým lidem může pomoci pochopit blíže svoji identitu.
19
barva, 1 štětec, 1 nůžky, 1 pravítko, 1 arch papíru A4, 1 nádoba s vodou Zelená: kartičky s popisem rolí pro Zelenou kulturu, 2 nůžky, 6 archů papíru A4, 1 pravítko, 1 nádoba s vodou, 1 prázdná nádoba Oranžová: kartičky s popisem rolí pro Oranžovou kulturu, 6 štětců, 2 nůžky, 6 archů papíru A4, 1 pravítko, 1 nádoba s vodou, 1 prázdná nádoba Fialová: kartičky s popisem rolí pro Fialovou kulturu, 6 štětců, 2 nůžky, 6 archů papíru A4, 1 pravítko, 1 nádoba s vodou, 1 prázdná nádoba Postup:
Tělocvik Hrají a adaptují různé hry, připravují a předvádějí tance z různých kultur a tradic. Sport je také univerzálním způsobem komunikace. • Hraním her, sportem, tancem mohou porozumět blíže historickému a sociálnímu kontextu odlišných kultur. Občanská nauka Studenti se učí o právech a zodpovědnosti, vládnutí a demokracii, a o rozmanitém charakteru britského společenství. Učí se o důvodu a důsledcích této rozmanitosti a o důležitých politických, sociálních, kulturních a ekonomických vztazích se světovými institucemi a cizími zeměmi. Studenti diskutují o různých morálních a sociálních tématech včetně rasismu, předsudků a učí se, jak důležitý je respekt a porozumění v tolerantní a demokratické společnosti.
20
Účastníci jsou vhodným způsobem rozděleni do šesti skupin. K rozdělení je možné použít některou z her. Každá skupina dostane barevné nálepky, jejichž barva označuje, ke které kultuře patří. Účastníci mají určitý čas, aby se seznámili s pravidly a charakteristikou své kultury a vžili se do svých rolí. Vedoucí potom vysvětlí, co je základním cílem hry - získat bohatsví obchodem s ovocem - a probere s hráči „Pravidla pro účastníky“.
Pravidla: 1. Pozdravte se postupně se všemi členy své kultury. 2. Zvolte toho, kdo bude organizovat a řídit práci. 3. Rozhodněte se, jakou roli v obchodu s ovocem bude mít každý z hráčů. 4. Začněte s „pěstováním“ ovoce, dbejte na to, aby vaše ovoce mělo správnou velikost a dobrou kvalitu. 5. Předtím, než své ovoce přinesete na trh, musíte je vystavit, aby si je všechny ostatní kultury mohly prohlédnout a zhodnotit. 6. Základní jednotka, kterou můžete prodat, je jeden kilogram. Bude-li zboží dobré kvality, velkoobchodník poukáže na váš účet příslušný počet peněžních jednotek.
7. Vegetační období je krátké a vy si musíte vydělat co nejvíce peněz, abyste si mohli nakoupit ostatní zboží, které nezbytně na zbytek roku potřebujete. Nyní účastníci mohou začít vyrábět podle instrukcí své ovoce. Velmi rychle přijdou na to, že spolupráce a vzájemné vyjednávání mezi jednotlivými kulturami je nezbytné, protože zdroje každé jednotlivé kultury jsou nedostatečné: zelená, oranžová a fialová kultura potřebuje barvy (které lze získat smícháním dvou nebo tří dostupných barev, které vlastní jiné kultury). Červené, modré a bílé kultuře zase brzy dojdou papíry a podobně. Vedoucí hry se stává velkoobchodníkem a vyvěsí plakát s „Tržními cenami“ tak, aby byl dobře pro všechny viditelný. Tržní ceny Ceny za jeden kilogram: • Jahody (10 kusů = 1 kg, min. průměr 4 cm) 10 ks • Borůvky (20 kusů = 1 kg, min. průměr 2 cm) 15 ks • Banány (5 kusů = 1 kg, min. délka 8 cm) 5 jednotek • Citrony (10 kusů = 1 kg, min. průměr 4 cm) 10 ks • Pomeranče (5 kusů = 1 kg, min. průměr 6 cm) 15 ks • Švestky (5 kusů = 1 kg, min. průměr 4 cm) 15 ks Velkoobchodník kontroluje velikost nabízených plodů a vede účty každé kultury podle množství prodaného ovoce. Tato fáze trvá asi 15 minut. Ve vhodné chvíli vedoucí hry vyvěsí a přečte následující zprávu:
Uvažují o názorech, které jsou odlišné od jejich vlastních. Objevují, jak činy s lokální působností mohou mít vliv na mezinárodní a globální scéně. • Stávají se informovanými občany a chápou svět jako globální společenství. Dozvídají se o různých formách vlády na světě a objevují témata jako lidská práva, uprchlíci, imigrace či udržitelný rozvoj. Oceňují politické, sociální a kulturní odlišnosti a učí se, jak čelit rasismu či předsudkům. Mohou se začít zajímat o aktuální, globální témata a o to, jak se zapojit do jejich řešení.
Psychologie, Sociologie, Studenti se učí o důsledcích stereotypů, předsudků, a jak jim asertivně čelit. Učí se rozpoznat důležitost projevení dobré vůle ve vztazích. Získávají širší znalosti o různých sociálních a kulturních tématech. • U studentů se vytváří pocit sebedůvěry a ochota vcítit se do pocitů ostatních.
Naléhavá zpráva pro všechny kultury Prezident našeho státu právě oznámil, že brzy navštíví tuto oblast. Cílem jeho návštěvy je zjistit, zda je třeba poskytnout více peněz na zlepšení zdejších životních podmínek. Místní zastupitelstvo proto žádá všechny kultury, aby společně připravily výstavu ukazující výsledky jejich práce - obrovský ovocný salát. Místní zastupitelstvo dále obyvatele žádá, aby se nejúspěšnější producent ovoce ujal přípravy výstavy. Podmínkou
21
EVVO
škola
hrou 2008
Náboženství Studenti se učí o náboženství celého světa. • Dochází k jejich duchovnímu, morálnímu, společenskému a kulturnímu rozvoji a je podporováno jejich vnímání sebe sama jako součást globálního společenství. Uvažují o tom, jak různá náboženství nahlíží na různá globální témata, na právo a povinnost. ... Dokument dále rozebírá a podporuje témata jako pozitivní vztahy, které by se měly vytvářet ve školním prostředí i mimo něj, oceňuje snahu něco učinit, vybízí k účasti na různých akcích. Nezapomíná ani na důležitost dalšího profesního vzdělávání a etického řízení. Podporuje partnerství se zahraničními školami. Naleznete tu i spoustu odkazů na literaturu či organizace, zabývající se globálním vzděláváním.
22
je, že ovocné produkty každé kultury musí být zastoupeny stejnou měrou. Vedoucí hry rozprostře do středu místnosti 4 archy balicího papíru, na který má být výstava instalována, a oznámí podle dosažených výsledků, která kultura je zodpovědná za její přípravu. Členové této kultury by měli na splnění úkolu dostat asi 15 minut. Možnost výchovného využití: Bezstarostná a veselá hra, která může účastníky hodně naučit o možnostech spolupráce, způsobech vyjednávání, jednání v konfliktních situacích a o problémech, které mohou nastat při setkání kultur s různými zvyky, tradicemi a tabu. V závěrečné diskusi můžeme navrhnout účastníkům, aby komentovali následující fakta: - zákony a zvyky jejich vlastní kultury - zákony a zvyky ostatních kultur - nestejné rozložení zdrojů mezi jednotlivými kulturami - k jakým konfliktům a případům spolupráce během hry došlo v jejich vlastní kultuře a mezi jednotlivými kulturami - způsob přípravy výstavy a výsledný dojem. Karty s rolemi jednotlivých „kultur“ Žlutá kultura Hlavní charakteristika: přátelští, bezstarostní Postavení obou pohlaví: rovnoprávné Postoj k cizincům: tolerantní Hlavní tabu: při komunikaci se vždy dotýkají Způsob pozdravu: tření nosů Pěstované ovoce: banány
Zelená kultura Hlavní charakteristika: veselí, otevření Postavení obou pohlaví: muži jsou dominantní,ženy jsou“nevolnice“ Postoj k cizincům: nezajímají se o ně Hlavní tabu: nikdy nepoužívají pravou ruku a rameno Způsob pozdravu: poplácání po ramenou Pěstované ovoce: Citróny Modrá kultura Hlavní charakteristika: zaměření na budoucnost, svobodomyslní Postavení obou pohlaví: ženy dominantní Postoj k cizincům: vstřícní Hlavní tabu: nikdy nepoužívají levou ruku a rameno Způsob pozdravu: objetí kolem ramen Pěstované ovoce: borůvky Červená kultura Hlavní charakteristika: konzervativní, uzavření Postavení obou pohlaví: muži dominantní Postoj k cizincům: nepřátelský Hlavní tabu: nikdy se nedotýkají druhých lidí Způsob pozdravu: dvojité zamrkání Pěstované ovoce: jahody Oranžová kultura Hlavní charakteristika: tvrdě pracující, schopni nadchnout se pro věc Postavení obou pohlaví: v zaměstnání ženy mají nadřazené postavení Postoj k cizincům: uctivý Hlavní tabu: nikdy nejednají s muži Způsob pozdravu: potřesení pravou rukou
Zákony společné pro všechny kultury: 1. Cizince zdravte vždy podle svého způsobu. 2. Vždy zachovávejte své zvyky a chovejte se podle charakteristiky své kultury. 3. Barvy své kultury používejte pouze při práci. 4. Krádeže jsou přísně zakázány. 5. Udržujte své ruce čisté po celou dobu hry.
23
4.2 PUBLIC RELATIONS Public Relations (PR) představuje plánovitou a systematickou činnost, jejímž cílem je vytváření a upevňování důvěry, porozumění a dobrých vztahů organizace s klíčovými důležitými skupinami veřejnosti. (Foret, 1997, podobně Němec 1993 aj.) Do češtiny se tento termín často překládá jako vztahy s veřejností nebo styk s veřejností.
Globální rozvojové vzdělávání - analýza stavu Regina Dlouhá
Tento nástroj má své marketingové úkoly (Payne, 1996). Na prvním místě mezi ně patří budování a udržování image. Nejdůležitější úkoly PR pro neziskové organizace můžeme stručně vystihnout jako šíření dobrého jména, budování příznivé image a dlouhodobých vztahů s širokou veřejností. V případě potřeby sem patří i zvládání negativní publicity.
převzato z www.varianty.cz „Smyslem globálního rozvojového vzdělávání (GRV) je připravit studenty na život v současném světě a rozvíjet u nich kompetence, které jim umožňují stát se informovanými a aktivními občany přijímajícími odpovědnost za sebe, za své jednání i za své široké okolí. Globální rozvojové vzdělávání přispívá k uvědomování si současných naléhavých problémů a jejich souvislostí a pomáhá nacházet jejich řešení za přispění širokého spektra aktérů“ (Společný svět, Člověk v tísni, Praha 2004). Koncepce globálního rozvojového vzdělávání vychází z cílů naší vzdělávací soustavy uveřejněných v Bílé knize, především pak z cíle „výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě v evropské i globalizující se společnosti“ (Národní program rozvoje vzdělávání, Bílá kniha, MŠMT ČR Praha 2001).
24
4.3 IMAGE ŠKOLY (pokračování) V nejnovější metodice pro vzdělávání ředitelů škol v Polsku se v úvodu k tématu obraz firmy píše: každá firma, každá instituce vědomě nebo nevědomě vytváří určitý obraz. A jestliže tomu tak je – potom je lepší to provádět cíleně a profesionálně. I takto může být stručně řečeno, proč je pro management škol důležité zabývat se image instituce. ŠKOLA JAKO CELEK
Pro vzdělávací subjekt používáme specifi ckou defnici image: je to souhrn všech představ, poznatků a očekávání spojených s daným vzdělávacím subjektem, s učiteli nejen současnými, ale i s bývalými, se studenty nejenom současnými, ale i s absolventy a jejich předpokládanými znalostmi. O image se v odborné literatuře uvádí, že představuje souhrn představ o organizaci (škole), jež převládají v relevantní části veřejnosti. Nemusí jít jen o školu jako celek, ale u větších SŠ či VŠ může jít i o určitý vzdělávací program či produkt školy. Naopak u ZŠ půjde většinou v našich podmínkách o školu jako celek se vzdělávacím programem v celé komplexnosti. Image je výsledkem prezentace, respektive vnímání prezentace fi rmy či školy veřejností. Představuje určitou zkratku zhodnocení fi rmy či školy a skládá se z objektivních i subjektivních, správných, ale i nesprávných představ, postojů a zkušeností jednotlivce a skupiny lidí o určité fi rmě či škole nebo vzdělávacím programu. Prochází vývojem, je měřitelná a přes určitou stabilitu je i ovlivnitelná v rámci dlouhodobé koncepce. Image školy je utvářena její identitou, vnitřní kulturou a designem, které jsou šířeny jak směrem dovnitř, tak směrem ven, pomocí komunikačních kanálů školy.
Globální rozvojové vzdělávání je celoživotní vzdělávací proces, který: • informuje o životech lidí žijících v rozvojových a v rozvinutých zemích a umožňuje lidem pochopit souvislosti mezi jejich vlastními životy a životy lidí na celém světě • usnadňuje porozumění ekonomickým, sociálním, politickým, environmentálním a kulturním procesům, které ovlivňují životy všech lidí • rozvíjí dovednosti, které umožňují lidem aktivně se podílet na řešení problémů. • podporuje hodnoty a postoje, které umožňují lidem aktivně se podílet na řešení problémů na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni • směřuje k přijetí zodpovědnosti za vytváření světa, kde mají všichni lidé možnost žít důstojný život podle svých představ.
Pro objasnění obsahu image a vztahu mezi jeho jednotlivými složkami můžeme vyjít ze vzorce, který uvádí P. Němec:
(CD + CC + CI). CCom = Cim Jednotlivé složky znamenají: (uvedeno pouze informativně a stručně): CD = corporate design, fi remní způsob, jakým seorganizace představuje veřejnosti. Design školy (Jakubíková, 1998) je vnější, vizuálně vnímatelné ztvárnění artefaktů školy. Patří sem architektura a stav budov
25
EVVO
škola
hrou 2008
2. Cíle GRV Obecným cílem rozvojového vzdělávání je podle definice OSN: „umožnit lidem, aby se podíleli na rozvoji své komunity, národa a celého světa. Takováto možnost vyžaduje kritické povědomí o místní, národní a mezinárodní situaci založené na porozumění sociálním, ekonomickým a politickým procesům.“ Dílčí cíle GRV jsou rozpracovány do tří domén učiva - afektivní (postoje), konativní (dovednosti) a kognitivní (znalosti). Jako výchozí domény uvádíme proti zvyklostem doménu afektivní a konativní, neboť se domníváme, že tyto domény je nutno upřednostňovat při promýšlení výuky, doména kognitivní je doménou podpůrnou, ne však samozřejmě okrajovou.
26
včetně okolí školy, vnitřní vybavení nejen tříd, ale i sboroven, knihovny, tělocvičny, vrátnice, oblečení zaměstnanců, orientační a propagační matriály, logo, úprava tiskovin, dopisů apod. Srovnejte míru překrytí s pojmem prostředí školy. CC = corporate culture, kultura školy. Jedná se o souhrn představ, přístupů a hodnot ve škole všeobecně sdílených a relativně dlouhodobě udržovaných. Projevuje se ve specifi ckých formách komunikace, realizace jednotlivých personálních činností, způsobech rozhodování ředitelů škol a jejich zástupců, celkovém sociálním klimatu, a především ve společném přibližně shodném náhledu učitelů a dalších zaměstnanců na dění uvnitř školy, v jejich obdobné interpretaci a hodnocení, i ve vzhledu budov, učeben, šaten, dvorů, hřišť, školních jídelen apod., což znamená že se projevuje materiálně i nemateriálně, uvnitř i vně školy. Aplikace termínu do školství naráží na problém střetávání různých typů odborné terminologie a problém definování klima školy.¨ CI = corporate identity, jedná se o filozofii organizace. Identita školy je její filozofií, vzniká stanovením kompetencí a vytvořením podvědomí jak uvnitř školy v mysli každého jejího pracovníka, tak vně školy, u veřejnosti o tom, oč škola usiluje, kam se ubírá, čeho chce dosáhnout, jak vidí sama sebe. Firemni identitu bychom mohli defi novat jako určitou představu, kterou ma fi rma o sobě samotne, což v tomto smyslu je velice podobne tomu, jakou ma člověk představu o vlastni osobnosti. Kromě historie, představ a fi lozofi e upozorňuje na důležitost osobnosti vedeni i ostatniho personalu, ale take etickych a kulturnich hodnot a strategie. CCom = corporate communication, komunikace, která využívá všech komunikačních forem a kanálů a je klíčovou úlohou Public Relations. Zejména v souvislosti se školstvím je potřebné zdůraznit, že důvěryhodnost je podstatnou součástí image, která je jakousi zkratkou, jež lidem nahrazuje všechny jednotlivé informace
o organizaci. Ačkoli ve veřejnosti vzniká spontánně a neřízeně, bylo by chybou neusměrňovat její vytváření promyšlenými aktivitami. I když krátké vymezení pomocí defi nic vypadá složitě, poslouží čtenářům v další práci při přípravě hodnocení image školy, realizaci šetření, jejím vyhodnocování a přípravě plánu pro její změnu či udržení. Proto i zájemcům o podrobnější studium problematiky doporučujeme literaturu uvedenou v odkazech této kapitoly.
4.4 DIAGNOSTIKA IMAGE ŠKOLY V současné době se v pedagogické literatuře hodně píše o problematice sebeevaluace školy. Dále uvedené nástroje diagnostiky image mohou být při realizaci hodnocení její kvalitní součástí. Pro vzdělávací instituci se dnes stává životně důležité sledování toho, jak se na ni veřejnost dívá, jaké má o ní představy a jaké očekávání spojuje s realizací jejího vzdělávacího programu a dalšími službami, které nabízí. Prestiž školy je jedním z rozhodujících faktorů pro rozhodování zájemců o studium. Dostatečný počet zájemců je potom předpokladem pro získávání důležitých finančních zdrojů pro instituci. Diagnostikou můžeme poznat, jak se jednotlivým skupinám respondentů jeví silné a slabé stránky instituce a doplnit tak např. SWOT analýzu školy o další pohled – hodnocení skupinami respondentů. Ten je velmi důležitý pro stanovení strategie následné komunikace vůči cílené skupině. Zvyšuje se tím rovněž efektivita následné činnosti managementu školy. Opakovaná analýza samozřejmě zachycuje změny v image instituce a slouží pro vyhodnocení použité strategie a umožňuje požadovanou cílenou a profesionální práci v této oblasti.
Při formulaci cílů v této oblasti jsme pracovali s Bloomovou taxonomií 3 kognitivních cílů V afektivní doméně - postoje a hodnoty - účastníci GRV: a) přijímají zodpovědnost za sebe a svět, ve kterém žijí b) jsou motivováni k tomu aktivně se podílet na řešení místních problémů i přispívat k řešení problémů na regionální, národní i mezinárodní úrovni a to i v situacích, ze kterých jim neplynou přímé výhody c) jsou si vědomi výhod spolupráce s ostatními lidmi d) respektují odlišné názory a pohledy na svět e) jsou solidární s lidmi žijícími v těžkých podmínkách fg) dokáží vymezit problém, analyzovat ho, hledat různá řešení, vybrat nejvhodnější řešení a využívat při jeho řešení vlastních zkušeností i zkušeností ostatních h) odhadnou své schopnosti a hledají možnosti, jak je využít při řešení problémů i) efektivně spolupracují s ostatními lidmi j) na základě informací si vytvoří vlastní názor a uvedou pro něj argumenty k) umí přijmout názor ostatních a korigovat svůj původní názor l) využívají empatie při poznávání situace ostatních m) myslí systémově a hledají souvislosti
27
Dnes je podle mého názoru nejdůležitější zabývat se příčinami, proč lidstvo nedělá nic, aby odvrátilo hrozby, o kterých tolik ví, a proč se nechá unášet jakýmsi samopohybem. Nestačí vymýšlet nové stroje, nová opatření, nové instituce. Je potřeba změnit a prohloubit pochopení toho, kdo jsme a co na světě děláme. Pouze takové nové chápání nám umožní dospět k novým způsobům chování, k novému žebříčku hodnot a cílů, které naplní globální opatření, smlouvy a instituce novým duchem a smyslem. Václav Havel
Obsah: Hlavní text: 1. Výchova Dosud jsem o evoluci uvažoval z hlediska antropomorfického. Avšak na evoluci lze pohlížet i jinak. Podle prvního hlediska evoluce je ladný, spořádaný jev, vedoucí bios z chaosu po stupních až k Bohem povolanému a posvěcenému člověku, aby fungoval jako správce či šafář k obecnému blahu. V tomto světle je člověk předem naplánovaným završením evoluce a korunou stvoření. Přitom však člověk má povinnosti vůči jiným produktům evoluce, které se dochovaly a které všechny jsou články velkého řetězce života. Stěžejní body tohoto názoru je, že evoluce byla cílevědomá a že člověk je zodpovědný výsledný produkt. Frederic A. Lints
28
2. Globální výchova 3. Ukázky možných variant her pro vzdělávání v globální výchově (3) 4. Image školy - úvodem 5. Ukázky možných variant her pro vzdělávání v globální výchově (4) 6. Image školy - pokračování
Boční lišta: Jak začlenit globální dimenzi do školního vzdělávacího programu (ŠVP) Globální rozvojové vzdělání - analýza stavu
