Úvod do účtování nákladů
Účetnictví státu přináší do účetnictví ÚSC zásadní změnu, a to přechod z účtování založeném na příjmech a výdajích, na účtování založeném na akruálním principu účtování nákladů a výnosů.
Charakteristice, členění a vztahu mezi nákladem a výdajem je věnována tato část videokurzu.
Náklady a výdaje, charateristika
Náklad = spotřeba majetku, cizích výkonů - služeb, mzdových prostředků apod. se zaúčtuje např. 501/321 bez ohledu na to, zda byl nebo nebyl uhrazen.
Výdaj úbytek peněžních prostředků se zaúčtuje např. 321/231 bez ohledu na to, zda vznikl náklad.
Náklady tvoří výkonová spotřeba (např. materiál, služby, energie) osobní náklady (mzdy, funkční požitky) daně a poplatky ostatní náklady finanční náklady poskytnuté příspěvky odpisy dlouhodobého majetku opravné položky
Doplňující informace
Pokud ve vyhlášce není obsahové vymezení některého nákladového účtu, vychází se z názvu dané položky, případně z obvyklého způsobu užití příslušného účtu. (Vyhláška č. 410/2009 Sb., § 10) Příklad:
V § 33 – náklady z činnosti není obsahové vymezení položky „A.I.2 Spotřeba energie“ (účet 502). Na tento účet se bude účtovat spotřeba energie, jak to vyplývá z názvu účtu.
Doplňující informace
Pokud se vyskytne účetní případ, při kterém není možné stanovit příslušný účet, bude se postupovat podle § 10 odst. 3. Provede zápis prostřednictvím příslušného syntetického účtu, který v názvu obsahuje termín ostatní. Příklad:
Pro účtování vodného a stočného není obsahové vymezení v žádné položce, a proto se použije účet 518 – Ostatní služby.
Vztah mezi nákladem a výdajem
Náklad = Výdaj Náklad je krytý výdajem. Nejčastější vztah.
Náklad ≠ Výdaj Náklad není krytý výdajem.
Výdaj ≠ Náklad Výdaj není krytý nákladem.
Náklad = Výdaj Náklad je krytý výdajem
Příklad:
MD
DAL
Došla faktura na opravu střechy Faktura byla uhrazena Nákup materiálů, úhrada v hotovosti Zaúčtování úroků
511 321 501 562
321 231 261 231
Náklad ≠ Výdaj Náklad není krytý výdajem
Příklad: Zaúčtování odpisů budovy Zaúčtování škody na budově Zaúčtování opravné položky
MD 551 547 556
DAL 081 021 199
Výdaj ≠ Náklad Výdaj není krytý nákladem Příklad:
Došlá investiční faktura Úhrada investiční faktury
042 321
321 231
Časový nesoulad mezi nákladem a výdajem
Náklad je krytý výdajem ve stejném účetním období Náklad je krytý výdajem v jiném časovém období
Náklad je krytý výdajem ve stejném účetním období Náklad vznikne před výdajem ve stejném účetním období Příklad
MD
DAL
Přijatá faktura na opravu r. 01 Úhrada faktury r. 01
511 321
321 231
Náklad je krytý výdajem v jiném účetním období
Náklad vznikne v jednom a výdaj v dalším účetním období
Příklad Přijatá faktura na opravu r. 01 Úhrada faktury r.02
MD 511 321
DAL 321 231
Poznámka: V účetní závěrce bude v rozvaze závazek na účtě 321, tento se uhradí v následujícím roce. Náklad ovlivnil výsledek hospodaření r. 01, ale výdaj se promítnul do čerpání rozpočtu až v r. 02
Výdaj vznikne před nákladem
Výdaj vznikne před nákladem ve stejném účetním období
Výdaj vznikne v jednom a náklad v jiném účetním období použití dohadných účtů použití účtů časového rozlišení nákladů
Výdaj vznikne před nákladem Výdaj bude zúčtován ve stejném účetním období jako náklad
Příklad:
Poskytnutá záloha na opravu r. 01 Přijatá faktura - předpis r. 01 Zúčtování zálohy r. 01 Doplatek r. 01
314 511 321 321
231 321 314 231
Výdaj vznikne před nákladem, účtování dohadnou položkou Náklad bude vyúčtován v následujícím účetním období Nevyfakturovaná dodávka = neznámá výše skutečných nákladů Příklad: Rok 01 Poskytnuta záloha na spotřebu plynu Dohadná položka na náklad
105 314 231 110 502 389
Rok 02 Přijatá faktura Zúčtování dohadné položky Doúčtování nákladů Zúčtování zálohy Doplatek
120 110 10 105 15
389 502 321 321
321 321 314 231
Náklad k výdaji byl zaúčtován dohadnou položkou Záloha byla zúčtována v následujícím účetním období
Výdaj vznikne před nákladem, účtování časovým rozlišením Přijatá faktura za nájem na rok 01 a 02 Rok 01 Předpis nájmu za rok 01 Předpis nájmu za rok 02 Úhrada faktury
Rok 02 Zúčtování nájmů do nákladů
120
60 518 321 60 381 321 120 321 231
60 518 381
R. 01 – Výdaj bude v plné výši (120), náklad v výší r. 01 (60). R. 02 – Výdaj se neúčtuje, náklad ve výší r. 02 (60).
Vzájemné zúčtování nákladů (§ 68 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.)
Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování: dobropisů nebo refundací týkající se konkrétní nákladové položky vztahující se k účetnímu období, ve kterém byl náklad zúčtován.
Příklad: Obec obdrží fakturu za elektřinu Úhrada faktury
10 10
MD 502 321
DAL 321 231
Protože zaplatila elektřinu i za poštu, která sídlí ve stejné budově, tak ji přefakturuje příslušný podíl na spotřebě:
Vystavená faktura
3
Úhrada faktury
3
311 -502 311 -231
ÚSC z důvodu sledování rozpočtu sníží nejen nákladový účet, ale i výdaj ZBÚ.
Vzájemné zúčtování nákladů (§ 68 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.)
Touto kompenzací se docílí, že na účtě 502 bude jenom hodnota elektřiny, kterou spotřebovala obec. Současně se snížením nákladů se příjem od pošty zaúčtuje jako mínus výdaj (včetně snížení rozpočtové položky). Tím se eliminuje výdaj, který obec vynaložila i za spotřebu elektřiny pošty.
Vzájemné zúčtování nákladů (§ 68 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.) Upozornění:
Snížení nákladů i výdajů je možné, jenom pokud došlo ke kompenzaci ve stejném účetním období. Pokud by došlo ke kompenzaci v následujícím účetním období, tak mínus náklad se zaúčtuje jako výnos a mínus výdaj se zaúčtuje jako příjem.
Závěr
V tomto videokurzu jsme se věnovali problematice nákladů, jejich charakteristice a pochopení podstaty účtování nákladů.
Obce i v účetnictví státu budou sledovat příjmy a výdaje z důvodu plnění a čerpání rozpočtu, který je pro obce závazný.
Proto jsme značnou pozornost věnovali vztahu náklad – výdaj. Děkujeme za pozornost.
