ZÁVRTY DO JESKYNNÍ LITERATURY
Úvod do literární speleologie
Jakub Brdíčko http://paliseto.sweb.cz/ Gymnázium, Ústí nad Orlicí Jaro 2012 1
ZÁVRTY DO JESKYNNÍ LITERATURY Úvod do literární speleologie OBSAH 0.Než se spustíme do podzemí (s.3-8) 0.1 Pozvání do hlubin (s.3-4) 0.2 Nezbytná výbava (s.4-8) 0.2.1 Kudy se proplazit – orientace ╤ (s.4) 0.2.2 Jak se zachytit nad propastí ╡(s.4-5) 0.2.3 Jak se spustit až do nejhlubších pater ╦ (s.5-6) 0.2.4 A jak se vynořit zase na povrchu ╩ (s.7-8) 1.První závrt: Vladimír Holan – Hluboko dole (s.9-11) 2. Druhý závrt: Vítězslav Nezval – Moravský kras (s.12-14)
Vápencový ostroh nedaleko Michalovy jeskyně 3.Třetí závrt: Josef Váchal – Tajemná díra (s.15-18) 4.Čtvrtý závrt: Jiří Mahen – Vzpomínka (s.19-23) 5. Pátý závrt: Alfred Technik – Mlýn na ponorné řece (s.24-29) 6. Šestý závrt: Josef Nesvadba – Po stopách sněžného muže (s.30-34) 7. Sedmý závrt: Eva Švankmajerová – Jeskyně Baradla (s.35-40) 8. Osmý závrt: Jitka Škápíková – Zaživa pohřbeni (s.41-45) 9. Kde se stékají ponorné řeky (s.46-49) 9.1 ╪ Komparace (s.46-47) 9.2 ╬ Aplikace (s.47-48) 9.3 ☼ Praxe (s.49) VYSVĚTLENÍ SYMBOLŮ ╤ obhlížet závrt: orientace v textu ╡ zachytit se nad propastí: slovní zásoba, formální podoba textu ╦ sestup do hlubiny: motivy, významy ╩ vynořit se ven: rovnice, shrnutí ∩ začátek závrtu: ukázka textu ◙ jednotlivý úkol ◘ doplňovačka ╪ komparace: srovnání všech textů ╬ aplikace: tvůrčí psaní podle závrtů ☼ praxe: využití postupů v životě
Pozůstatek jeskynní chodby ve skále Hřebenáč u Sloupu
2
0. Než se spustíme do podzemí Někdo přemýšlí proto, aby nežíznil. Michal Altrichter1 0.1 Pozvání do hlubin Milý čtenáři! Právě se včítáš do malého kurzu, který si dal za cíl spojit téma jeskyní s výukou čtenářské a literární gramotnosti. Proč právě jeskyně? Rozhodujícím impulsem pro mě byl projekt kolegy Hynka Skořepy zaměřený na krasové jevy a rozšiřující běžnou učební látku biologie. Protože mě jeskyně zajímají od dětství, připojil jsem se k tomuto rozvrhu jako Závrt v severní části Moravského krasu učitel českého jazyka a literatury. Bylo to ode mě myšleno spíše jako vtip, umocněný ještě jakousi pochybností zmíněného biologa a geografa, přesto podle mého soudu nikoli bez didaktického využití. Téma jeskyní jsem uplatnil dvěma způsoby. Především výběrem literárních uměleckých textů českých autorů, v nichž se nějak jeskyně nebo krasová oblast objevila. Tento kurz však není čítankou, osm zvolených textů jistě nepředstavuje komplexní pohled na význam tohoto tématu v naší literární historii. Tudíž druhý způsob je pro mě důležitější. Pokusil jsem se o metaforický popis práce s textem a využil při něm obrazů činnosti speleologa. Jako se Závrtek v Českém krasu blízko hradu Karlštejn tento odvážlivec spouští ze dna závrtů, tak se každý, kdo chce rozumět literárnímu textu, musí „provrtávat“ jeho různými vrstvami. Tato metafora usiluje jen o zajímavější a pro studenty poutavější pohled na proces porozumění textu. Jsem si vědom, že po jiných stránkách ona metafora „kulhá“ a že ji nelze chápat jinak než jako pouhé přiblížení. Pojem „literární speleologie“ tedy není nic jiného než výplod mého dosti troufalého humoru. Tento kurz je ve skutečnosti jen cvičebnice ke čtení literárních textů, tj. jeden z dalších příspěvků ke zvýšení čtenářské gramotnosti studentů našeho gymnázia. Většina úkolů je zaměřena jen na pouhou orientaci v textu či vysvětlení případných nejasností. Snažil jsem se vyhnout literárněvědné terminologii či pojmům lingvistickým. Z těchto Cigánský závrt ústí do nejrozsáhlejší české důvodů není vhodná pro studenty s odbornějšími jeskyně ambicemi, nic nového jim nepřinese. Představoval 1 Michal ALTRICHTER: Sycení útěšná. Báseň č.XXXIV. Refugium Velehrad – Roma. Olomouc 2010. S.66.
3
jsem si spíše nezkušeného a snad i trochu nešikovného čtenáře, který si poradí spíše jen s texty teeanagerských časopisů. Do poslední kapitoly jsem připojil výstupy související s tzv. tvůrčím psaním. Uživatel cvičebnice se tak neučí jen číst, ale může získané zkušenosti s textem vzápětí využít také prakticky při tvorbě vlastních více či méně zdařilých literárních pokusů. Věřím, že úspěch budou mít doplňovačky, které jsem umístil vždy na konec každé kapitoly (označené symbolem ◙). Jejich tajenky snad přispějí k prohloubení geografických znalostí studentů. Doufám, že uživatelé prožijí nad tímto kurzem alespoň občas příjemné okamžiky, a ještě přidávám prosbu o shovívavost při posuzování tohoto pedagogického výtvoru. Jakub Brdíčko V České Třebové 15.března 2012
Svatý Jan pod Skalou v Českém krasu
0.2 Nezbytná výbava 0.2.1 Kudy se proplazit – orientace ╤ Kdo se pohybuje v krasovém terénu, musí si dávat pozor, aby nespadl z nějakého srázu nebo aby se kamsi nepropadl. Jen tak se vrhnout do neznáma může znamenat smrtící krok. Snad právě tato fáze nejvíc odporuje touhám začínajících jeskyňářů, tak nedočkavých, až se ocitnou kdesi dole. Ale v divočině platí, že na jednu minutu akce je třeba deseti minut příprav a přemýšlení. Tak je tomu i s našimi závrty. V této první fázi se budeš nejprve bedlivě rozhlížet. Co se v textu odehrálo? Kdo zde vystupoval? Kdy se to stalo? Kde se příběh odehrává? Které názory autor prosazuje? Začneš vyhledávat jednotlivé informace Staré skály u Sloupu v Moravském krasu v textu, činit si přehled o jeho celku a částech, všímat si jednotlivostí a objevovat jejich význam. Mohli bychom to nazvat také pochopením textu. Většinou se nám zdá, že textu rozumíme po prvním kouknutí, ale to se může vymstít. Jestliže jsme se rozhodli text číst, věnujme mu čas. Náš kurz ti nabízí vzácný luxus, vychutnat si umělecké texty do posledního sousta. 0.2.2 Jak se zachytit nad propastí ╡ Pocit spouštět se do neznáma opravdu stojí za to. Ale je potřeba se také vrátit živý. Při sestupování úzkou šachtou je stále nutné kousíček po kousíčku sledovat pevnost okolních stěn, zjišťovat přítomnost jedovatých plynů, přitom ještě myslet na délku a odolnost lana, sledovat si fyzickou zátěž a počítat s namáhavým výstupem zpět... 4
Ve druhé fázi si budeš všímat zejména slov – jejich výskytu, podoby, významu. Tak jako je jeskyně tvořena zkrasovělým vápencem, literární svět byl stvořen z materiálu slov. Z čeho autor tvoří své dílo? Jistě si vzpomeneš na výroky připomínající, že výběrem slov každý vypovídá především sám o sobě. 0.2.3 Jak se spustit až do nejhlubších pater ╦ Nejhlubší patra jeskyní jsou obvykle bludištěm chodeb, z nichž většina bývá slepých či spíše zanesených bahnem. Autoři literárních děl nám četbu často komplikují množstvím postav, složitým popisem, nepřehledným dějem, takže se nám chce radši hned knihu odložit. Ty si však snadno poradíš! Zaměřuješ se přece především na jeskyně. Obraz jeskyně v literárním díle se nazývá motiv „jeskyně“. Každý takový motiv se vyskytuje v mnoha různých aspektech, jež často souvisejí s lidskou psychikou. Na další stránce najdeš přehled deseti takových aspektů, kterým zde Průrva ve skále Indie ve Sloupu v Moravském krasu budu říkat literární významy motivu. Ten ti pomůže zorientovat se i v nejspletitějších podzemních chodbách. Proto si tabulku dobře prohlédni a často se k ní vracej. U každého z osmi závrtů ji budeš muset využít při vytváření rovnice jeskynní literatury. Nechybí v ní ještě nějaký z literárních významů? Nenapadají tě další příklady z literatury, filmu nebo výtvarného umění?
Žáci gymnázia před jeskyní u Holštejna
Hřebenáč před vstupem do Sloupských jeskyní 5
LITERÁRNÍ VÝZNAMY MOTIVU „JESKYNĚ“ Název významu Podvýznamy Příklady I.
PODSVĚTÍ
Peklo (inferno), říše zemřelých/ říše démonů, sídlo temných sil, místo prokletých, vyděděných
Orfeus sestupuje do říše stínů pro zemřelou, filmové horory z jeskyní: Jeskyně, Pád do tmy (děsivé zrůdy)
II.
NEVĚDOMÍ
Vlastní Stín, temná strana Já, zoufalství, sny, propadnutí do hlubin psychiky, strach, osamělost, nemoc, vězení
Biblické žalmy, viz č.67: „Položil jsi mě do přehluboké jámy, do temnot,do propastí...“ Doly Moria v Pánu prstenů (též I.)
III.
BRÁNA
Vstup do jiného času či prostoru, díra v časoprostoru, otvor do fantazijního světa
Jako skříň v Letopisech Narnie, Gordonova fantasy série „Podzemí“.
IV.
ŽENSTVÍ
Místo zrození, útroby Matky Země, děloha, návrat domů, krása ženského těla.
Delfská věštkyně v jeskyni, zjevení Panny Marie v Lurdech (1858)
V.
SKRÝŠ POKLADU
Otvírání skal na Velký pátek, uvěznění hledače, skrytá tajemství, bohatství ukryté trpaslíky, úkryt svitků (od Mrtvého moře)
Erbenův Poklad (Kytice), mnoho místních pověstí o horách skrývajících poklady,jeskyně v seriálu Twin Peaks
VI.
POHŘEBIŠTĚ
Místo odpočinku (v lůně Matky, viz IV.), valhala, síň zesnulých
Pravěká pohřebiště, pohřby v Palestině (Makpela, skalní hroby)
VII. ÚTOČIŠTĚ
Skrýš pronásledovaných, místo bezpečí, únik ze světa, poustevna, refugium, doupě
Jeskyně Českých bratří na Ostaši, řecké kláštery eremitů, Jeskyně sv.Ivana, bible: úkryty v boji (Saul)
VIII. BLUDIŠTĚ
Labyrint, bloudění, bezvýchodnost
Báje o Krétském Labyrintu, pověst o Kateřinské jeskyni
IX.
DOBÝVÁNÍ
Výzva k objevování, posedlost hledáním, detektivní pátrání, bádání, lov, kopání
Speleologie, kniha „Jeskyně, můj osud“ J.Hromase
X.
CHRÁM TICHA
Místo meditace, naslouchání
Buddhistické svatyně v jeskyních, stoupy
6
0.2.4 A jak se vynořit zase na povrchu (rovnice) ╩
Pomníček připomínající tragickou smrt jeskyňáře Jana Šimečka se nachází naproti Balcarově skále v Ostrově u Macochy Není důležité do jeskyně vlézt, nejdůležitější je z ní se vrátit. Největším nebezpečím bývá voda. Podzemní chodby vlastně vznikly jako kanály, které odvádějí veškerou vodu z povrchu. Proto bývá v krasu málo studánek. Při náhlých průtržích mračen se chodby okamžitě zaplní vodní záplavou a často odříznou speleologovi cestu ven. To bylo příčinou i neštěstí pod Cigánským závrtem (viz obrázek na s.3). My se budeme dostávat z bludiště textu pomocí bezpečného výtahu. Dal jsem mu název „rovnice jeskynní literatury“, a pokud ho použiješ podle všech pravidel, vynese tě až na povrch, přímo z jeskynní zimy a tmy na jasné slunce. Rovnice byla vytvořena tak, aby postihla tři veličiny textů – motiv „jeskyně“, způsob zpracování celého textu a estetický účinek na čtenáře. Protože jde o rovnici, je tu estetický účinek chápán jako součin využití motivu a způsobu jeho zpracování. Mohu to tedy shrnout takto: působení textu na čtenáře je výsledkem souhry dvou činitelů – nejprve toho, o čem dílo je (námět, téma, motivy), a posléze toho, jak se o tom píše (žánr, styl). Obojího je třeba si všímat také tehdy, když píšeš své vlastní texty. Většina začínajících spisovatelů si příliš zakládá na námětu, ale nenapadne je, že totéž téma (například žirafy uprchlé ze zoologické zahrady) lze jednou pojmout jako komedii, jindy jako horor a že lze o něm psát nejen v prostém sledu událostí, ale například retrospektivně (vzpomínka staré žirafy), formou zápisků ošetřovatele žiraf, či je dokonce možné, aby sám spisovatel vstupoval do textu a popisované události ironicky komentoval... 7
ROVNICE JESKYNNÍ LITERATURY V x Z = E, kde V je význam motivu „jeskyně“ (viz tabulka v části 0.2.3), kde Z je způsob zpracování tohoto motivu (viz např. část 0.2.2) a kde E je estetický účinek literárního díla (pocit, atmosféra, poselství, ...) V a Z se vzájemně umocňují. Nejde tedy jen o tom, o čem autor píše, ale i o způsob, jakým tyto významy „jeskyně“ zpracovává. Vhodný způsob zpracování může tyto významy znásobit, nebo naopak může jít Z zcela proti nim a narušit je. Jak do rovnice dosazovat? Nejprve dosadíme hodnotu V. Pro větší přesnost spočítej, kolik z významů motivu „jeskyně“ se v textu nachází – podle tvé tabulky z předchozí části. Počet vyskytujících se významů uveď v procentech (jestliže se vyskytuje všech deset, pak bude hodnota V 100%). Jestliže je hodnota V vysoká, pak bude motiv „jeskyně“ v díle pojat široce, ve všech aspektech. Lze pak usuzovat, že autorovi šlo o jeskyně samotné, a nesloužily mu jen jako nástroj k vyjádření jiné myšlenky. Pod hodnotu V napiš názvy jednotlivých vyskytujících se motivů. Nyní můžeme zjistit, jak se motiv „jeskyně“ násobí s hodnotou Z. Tu vyjádříme nejprve žánrovým vymezením (napíšeme, že jde o báseň), pod ně napíšeme příslovce odpovídající na otázku „jak“. Pokud cítíš potřebu připsat ještě další poznámky ke způsobu zpracování (jak), rozhodně je připiš. Násobí se V a Z? Podporují se a umocňují? Nebo jdou proti sobě a jejich účinek se ruší? Výsledná hodnota E ti samozřejmě z kalkulačky nevypadne, na to jsou jeskyně i literatura daleko složitější. Ale mohli bychom si pomoci předchozími úkoly, které se přece jen už atmosféry celého textu dotkly. K hodnotě E napiš, jak báseň působí na čtenáře, nikoli jen na tebe, jaký dojem chce (tím, jak byla napsána) vyvolat. Lze to vyjádřit například spojením „obraz...“ (doplníš čeho, jak působící apod.). Příklad dosazení do rovnice (Společenstvo Prstenu) Přečtěme si třeba významné motivy podzemních chodeb (dolů) v prvním díle Tolkienova Pána Prstenů, které snad znáš také z filmové podoby. Do vzorce dosazujeme jinak než v matematice, tady jsme svobodnější, zahrnujeme větší a složitější okruh jevů, a přitom máme na mysli, že nám tento vzoreček slouží jen jako pomůcka k pochopení textu (sám o sobě nemůže být cílem!). 40% V x Z = E PODSVĚTÍ román (fantasy) obraz průchodu (v dolech Moria sídlí skřeti a Balrog) epicky, realisticky nebezpečným NEVĚDOMÍ podsvětím, (místo, kde se čelí strachům) čas zkoušek, SKRÝŠ POKLADU čas střetu (těžil se zde mithril) s tajemným ÚTOČIŠTĚ zlem (do Morie je vehnal útok) Shrneme-li „matematický“ pohled na tuto epizodu Tolkienova románu, pak lze uvést, že spisovatel využil klasických jeskynních významů, aby nechal hrdiny svého příběhu podstoupit rozhodující zkoušku – srážku s démonickými silami. Možných 40% jeskynních významů představuje mimořádnou hodnotu, lze tvrdit, že zde nacházíme mnoho z klasického motivu „jeskyně“, že autor z tohoto motivu vytěžil opravdu mnoho.
8
1 První závrt: Vladimír Holan – Hluboko dole
∩ Vladimír HOLAN: Na postupu. Verše z let 1943 – 1948. Československý spisovatel. Praha 1964. S.33. Hluboko dole Hvězdy a slova nejsou bez vztahů... Ale hluboko dole před dědičnou vinou smrti, tam, kde ženský vchod do podsvětí otvírá lásku, znesvěcovanou byť i jen zašeptáním, jsou to křídla, která slouží milenci, ale je to had, jenž slouží géniům... 1.1 ╤ Když se začínající speleolog rozhlíží po mapách, zdá se mu, že všude na něho čekají úžasná dobrodružství. Jakmile ovšem vstoupí do krasové krajiny, začne se v ní ztrácet. Kudy se vydat? Takový jeskyňář ještě postrádá onen čuch, se kterým se jeho zkušenější kolega neomylně spustí do toho správného závrtu. A také ty tu zoufale hledíš na jakousi báseň, hned na začátku své cesty do hlubin se jen zmateně drbeš na hlavě, obcházíš závrt z různých stran a možná vůbec netušíš, jak se do něho pustit. Snad jsou básně opravdu speleologickými dobrodružstvími pro zdatné a trpělivé... Proto postupuj pomalu a obezřetně, aby ses nezřítil a nezůstal vězet „hluboko dole“! Než najdeš správné místo, kudy se tímto závrtem proplazíš, dobře se rozhlédni. ◙ 1) Z kolika vět se tato báseň skládá? ................................................................................................. ◙ 2) Opiš přerušenou větu začínající slovy „Ale hluboko dole...“ tak, aby to byla jen jedna věta hlavní: ........................................................................................................................................... ........................................................................................................................................... ........................................................................................................................................... ◙ 3) Co podle této jedné věty sídlí „hluboko dole“? Napiš jedno slovo: ............................................ ◙ 4) Komu tato věc slouží? .................................................................................................................. ◙ 5) Co ještě „hluboko dole“ sídlí? Napiš opět jedno slovo: ............................................................... ◙ 6) Komu tato druhá věc slouží? ........................................................................................................ Zatím to nevypadá, že bychom se prokopali kdovíjak hluboko. Ale to, že jsme si věty této záhadné básně roztřídili, není málo. Nebudeme pospíchat a počkáme, jak ožijí při sestupu o úroveň níž. 1.2 ╡ Teď se už noříš do nitra závrtu. Kam vyústí? Udrž svou zvědavost na uzdě a všímej si, z čeho bylo toto podzemí vytvořeno, pozoruj jeho materiál, praskliny, výklenky, kvalitu a druh kamene. Jen tak bude tvé slaňování bezpečné. ◙ 7) Vyber z nabídky větu, která vystihuje podobu rýmů v básni: a) báseň postrádá výrazné rýmy b) nejde o báseň, ale o prózu c) báseň vyniká bohatými rýmy d) rýmy se tu nacházejí na začátku veršů ◙ 8) Zakroužkuj slovo, které podle tebe nejlépe vystihuje vliv podoby rýmů na atmosféru celé básně: a) strach 9
b) doma c) pohoda d) mimo e) hluk ◙ 9) Čím končí první a poslední verš básně? ....................................................................................... ◙ 10) U tohoto zakončení ještě zůstaň a vypiš z nabídky slovo, které nejlépe vystihuje jeho vliv na vyznění (atmosféru, pocity) celé básně. V nabídce jsou pouze slova z ní vybraná. Které z nich vyjadřuje totéž co shodné zakončení prvního a posledního verše? Budeš-li váhat, přemýšlej, jaký význam může mít onen symbol (zakončení veršů) jinde než v poezii. Nabídka slov (z básně): hvězdy, slova, vina, ženský, otvírá, láska, křídla, slouží, milenec, had, génius. Vybrané slovo: .............................................................................................................................. 1.3 ╦ A nyní už jsme opravdu „hluboko dole“. Už se nebudeš jen rozhlížet nebo jen ohmatávat skály. Teď nás zajímá, co se tam dole opravdu skrývá, co tam je a jak to působí. Podle básníka Skácela „na dně každé básně cosi cinká“ a ty se teď musíš spustit právě tam! ◙ 11) Abys rozpoznal, kde se právě nacházíš, všímej si charakteristických rysů. Může jít například o klíčová slova, která se v textu často opakují. Které slovní spojení se v básni objevuje dvakrát? (Kromě: „jsou to“, „je to“)? .......................... ....................................................................................................................................................... ◙ 12) Podívej se do tabulky literárních významů motivu „jeskyně“ (0.2.3) a posuď, které z uvedených významů se dají v básni najít. Do tabulky ke každému významu připiš úryvek básně, v němž se tento význam nachází. Pokud se tento význam v básni nenachází, napiš do řádku nulu. Název významu
Úryvek básně
PODSVĚTÍ NEVĚDOMÍ BRÁNA ŽENSTVÍ SKRÝŠ POKLADU POHŘEBIŠTĚ ÚTOČIŠTĚ BLUDIŠTĚ DOBÝVÁNÍ CHRÁM TICHA ◙ 13) Který z těchto významů vyskytujících se v básni je nejdůležitější pro její pochopení? Napiš název nejdůležitějšího významu: .................................................................................................. ◙ 14) Pokus se metodou jednoduché zkoušky ověřit, zdali jsi v předchozím úkolu vybral správný význam. Doplň vybraný název do volných řádků těchto vět: .................................... OTVÍRÁ LÁSKU. .................................... JSOU KŘÍDLA, KTERÁ SLOUŽÍ MILENCI. .................................... JE HAD, JENŽ SLOUŽÍ GÉNIŮM. Hodí se tyto tři věty k básni? Vystihují její poselství (atmosféru)? ◙ 15) Po této zkoušce se pokus vybrat pro celou báseň vhodnou charakteristiku: a) mytická (bájná) 10
b) baladická (truchlivá) c) humorná d) erotická (milostná) 1.4 ╩ Vysoukat se zpět z míst, která jsou „hluboko dole“, se ti nepodaří, pokud si nepamatuješ matematickou rovnici jeskynní literatury (0.2.4). Její znalost ti ukáže, jak „rozpitvaný“ text znovu složit dohromady, jak se po ponoru pod jeho řádky zase vynořit ven a uvidět ho celý – jenomže s hlubším prožitím všech jeho částí (protože jsi jimi „nasákl“). Zde máš tedy připravený prostor pro dosazení: ....... % V x ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ ........................................
Z ............................................. ............................................. ............................................. ............................................. ............................................. ............................................. .............................................
=
E .......................................... .......................................... .......................................... .......................................... .......................................... .......................................... ..........................................
Pokud jsi doplnil správně, následující odpovědi už jenom potvrdí, že ses z hlubin literárního závrtu bezpečně vynořil, a to bez šrámu, snad jen trochu zabahněný. ◙ 16) Zhodnoť význam motivu jeskyně v básni. Jde o skutečnou krasovou jeskyni? K čemu tento motiv slouží, co autor skrze něj vyjadřuje? ...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ◙ 17) Co může spojovat čtenáře básně „Hluboko dole“ s tím, kdo sestupuje hluboko dolů do jeskynních propastí? ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ◘ Jinou formou kontroly tvého čtení básně může být jednoduchá křížovka. V tajence ti vyjde jméno jedné z největších světových jeskyní. Pokud její název zadáš do internetového vyhledávače, snadno zjistíš, kde se jeskyně nachází a jak vypadá. Do řádků napiš slova, která jsi doplnil do některých z předešlých úkolů. Písmena uzavřená v závorce ti potom svisle (vertikálně) složí tajenku. Úkol č.13: _ _ _ (_) _ _ _ Úkol č.10: (_) _ _ _ _ _ Úkol č.6: _ _ (_) _ _ _ Úkol č.3: _ _ _ (_) _ _ Úkol č.11: _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ Úkol č.8: _ _ _ (_) Úkol č.4: _ _ _ _ (_) _ _ Úkol č.6: (_) _ _ _ _ _ Teď si vypiš písmena v závorkách v pořadí, jak byla v křížovce za sebou uvedena. Měl bys tak získat jméno obrovské jeskyně: _ _ _ _ _ _ _ _ 11
2 Druhý závrt: Vítězslav Nezval – Moravský kras
∩ Vítězslav NEZVAL: Křídla. In: Vítězslav Nezval: Dílo XI. Veliký orloj: Absolutní hrobař. Veliký orloj. Křídla. Československý spisovatel. Praha 1958. S.449. Moravský kras Skály se k sobě tulí, Punkva líbá modré nehty pomněnce, muži jsou z žuly, ženy z vápence. Skalnaté kopce, stvořené pro kamzíky, protahují si nalomený vaz. Pod zemí houstne mléko na krápníky... To je Moravský kras. 2.1 ╤ I když si netroufám mluvit za všechny mladé jeskyňáře, přece si myslím, že krajina této básně si u nich získá větší nadšení než temné hlubiny Holanova díla „Hluboko dole“. Jako by se před tebou rozevřela půvabná krajina, lákající k radostnému rozběhnutí. Zkušený speleolog se ale v krasové krajině jen tak nerozběhne. Naopak: to, že se ti krajina líbí, je podezřelé. Právě proto ti radím, aby ses do tohoto závrtu spouštěl s mimořádnou opatrností. Jeho přívětivý zevnějšek třeba klame. Rozhlédni se dobře všude kolem! ◙ 1) Opiš verš, který se jednoznačně vztahuje k motivu jeskyně: ....................................................................................................................................................... ◙ 2) Básník však vícekrát zmínil jiný přírodní jev, týkající se jeskyní jen volně. Snad si ho v Moravském krasu všímal víc než jeskyní. O jaký přírodní jev tu jde? Napiš jedno slovo: ....................................................................................................................................................... ◙ 3) Obraz kamzíků může pozorovatele zmást. Kdo si protahuje nalomený vaz? ....................................................................................................................................................... ◙ 4) Pokus se podle svých znalostí srovnat povahu dvou hornin: žuly a vápence. Vypiš je pod sebe do následujícího schematu – jako řadu přídavných jmen. Potom pod vlastnosti jedné horniny připiš to pohlaví, které s ní básník v textu spojil. Jestliže Nezvalovo spojení odpovídá skutečnosti, měla by se přídavná jména (vlastností horniny) hodit i k vlastnostem daného pohlaví. ŽULA VÁPENEC vlastnosti horniny: ..................................... ......................................... ..................................... ......................................... ..................................... ......................................... odpovídající pohlaví: ..................................... ......................................... ◙ 5) Ve které z těchto dvou hornin se tvoří krasové jevy? ........................................ Ke kterému pohlaví báseň tuto horninu přiřadila? ........................................ ◙ 6) Nyní se podívej do úkolu č.1. Pokud jsi verš opsal správně, měl bys v něm najít jedno slovo potvrzující spojení tohoto pohlaví s onou krasovou horninou. 12
Dané slovo zní: ........................................................................................................................... 2.2 ╡ A už se spouštíš dolů. Podle všech zásad speleologie se však nepřestávej rozhlížet. Tiskneš se ke stěnám šachty, a tak můžeš dobře sledovat, z čeho je složena, jak je pevná. ◙ 7) Vyber z nabídky správný odborný název druhu rýmu, který se vyskytuje v básni „Moravský kras“: a) sdružený b) obkročný c) střídavý d) identický ◙ 8) Vypiš z básně tři příklady personifikace. Vždy jen podstatné jméno a sloveso. 1. .................................................................................................................................. 2. .................................................................................................................................. 3. .................................................................................................................................. ◙ 9) Znovu se podívej na verš, který máš opsaný v úkolu č.1. Najdeš v něm obrazné pojmenování (tropus)? Vyber z nabídky správný název tohoto tropu: a) anafora b) synekdocha c) metonymie d) metafora 2.3 ╦ Už stojíš v podzemí. Po předběžných výzkumech už tedy spočíváš v samotném nitru, na dně závrtu. Jsi překvapen? Čekal jsi něco jiného? ◙ 10) Která dvě slova se v básni na důležitých místech opakují? Tato dvě slova se v básni vyskytují dvakrát. Opiš je: .......................................................................................................... ◙ 11) Pokud jsi v předchozím úkolu postupoval správně, už asi znáš hlavní téma básně. Nyní však musíš objevit, jak souvisí s motivem jeskyně. K tomu opět použij tabulku literárních významů motivu jeskyně (0.2.3). To, co zjistíš, zapiš do následujícího přehledu. Do levého sloupce napiš hlavní téma básně (z úkolu 10) a do pravého názvy literárních významů motivu jeskyně (podle už známé tabulky v 0.2.3), které jsou podle tebe v textu přítomné. Vítězslav Nezval: Moravský kras Hlavní téma básně
Motiv, který zkoumáme
Literární významy motivu jeskyně přítomné v básni
JESKYNĚ
◙ 12) Kolik literárních významů motivu jeskyně jsi v básni našel? Než se pustíme do jejich rozboru, nejdřív se společně zamyslíme, zdali se k hlavnímu tématu textu nedají ještě přiřadit jiné motivy, byť možná méně speleologické. To bychom mohli zjednodušit do tohoto přehledu: Vítězslav Nezval: Moravský kras Hlavní téma básně
Klíčový motiv (jiný než jeskyně)
13
Jak tento přehled vyplnit? Levý sloupec snadno doplníš podle předchozího přehledu (úkol č.11), ale do pravého sloupce napiš vhodné slovo vybrané z nabídky nejčastějších klíčových motivů. Které z uvedených slov se nejvíc hodí k této básni? Nabídka klíčových motivů: láska, smrt, život, domov, krajina, radost, válka, město, nemoc, práce, dětství, cesta Klíčovým motivem (jiným než jeskyně) je tedy: ........................................................................ ◙ 13) Nyní se zamysli nad všemi motivy (jevy) básně, které se vztahují k tomuto klíčovému motivu. Pro pořádek vypiš alespoň pět motivů, které lze zahrnout do množiny klíčového motivu (z úkolu 12): 1. ............................................................................... 2. ............................................................................... 3. ............................................................................... 4. ............................................................................... 5. ............................................................................... Jestli rád kreslíš, můžeš si do volného místa tyto motivy nakreslit, třeba jako do nějaké mapy... ◙ 14) Atmosféra básně je spíše radostná, plná něhy (líbá, tulí se), přesto však básník zmínil jedno sousloví, které jako by naznačovalo, že Moravský kras může být také nebezpečný. Jsou to jediná dvě slova básně, která vyjadřují cosi nepříjemného. Opiš je: ...................................................................................................................................................... Snad si toto varování vezmeš k srdci jako obezřetný jeskyňář! 2.4 ╩ Tento závrt asi nebyl moc hluboký, přesto i z něho je potřeba se bezpečně vynořit. Myslím, že po tom všem už pro tebe nebude těžké napsat jeho rovnici (podle 0.2.4). Mě na ní nejvíc zajímá, jak vysokou hodnotu bude mít proměnná V. Tak tady máš připravený prostor pro vyplnění. ◙ 15) Rovnice motivu jeskyně v básni „Moravský kras“: ....... % V x ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ ........................................ ........................................
Z = ............................................. ............................................. ............................................. ............................................. ............................................. ............................................. .............................................
E .......................................... .......................................... .......................................... .......................................... .......................................... .......................................... ..........................................
◘ Jinou formou kontroly tvého čtení básně může být jednoduchá křížovka. V tajence ti vyjde jméno jedné dlouhé cizokrajné jeskyně. Jmenuje se podle poustevníka, který v ní žil. Pokud její název zadáš do internetového vyhledávače, snadno zjistíš, kde se jeskyně nachází a jak vypadá. Do řádků napiš slova, která jsi doplnil do některých z předešlých úkolů. Písmena uzavřená v závorce ti potom svisle (vertikálně) složí tajenku. Úkol č.2: (_) _ _ _ _ Úkol č.10: _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Úkol č.9: _ _ _ _ (_) _ _ _ Úkol č.6: _ _ _ _ (_) Úkol č.14: _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ Úkol č.7: _ _ _ _ _ (_) _ _ Úkol č.12: _ (_) _ _ _ _ _ Teď si vypiš písmena v závorkách v pořadí, jak byla v křížovce za sebou uvedena. Měl bys tak získat jméno dlouhé jeskyně: _ _ _ _ _ _ _ 14
3 Třetí závrt: Josef Váchal – Tajemná díra
∩ Josef VÁCHAL: Krvavý román. Paseka. Praha 1990. Kapitola XV. „Tajemná díra.“ S.128-130. Pravopis ponechán v původní podobě. Tajemná díra Když hrabě z Reisensteinu co policejní komisař se svým synem hajným Kalinou za Rolfem k té tajemné díře dorazili, zastihli u nízké díry ve skále poděšeně se tvářícího a na smrt bledého policistu se zakrváceným i zlomeným bajonetem na kveru. Ten strážník posud do té díry zuřivě bodal a Rolf pálil tam ze své pušky jednu ránu za druhou. Oba dva byli velmi ulekáni. Rozčíleně počali vyprávěti: Zjevilo se jim náhle před zraky podivné zvíře, veliké jako lev, s dračím tělem. Mělo to šest noh a hlavu kozí, ze které ustavičně dým se soukal a v tlamě neslo dítě semitského typu. Tady v té díře prý to zmizelo. Ten strážník neohroženě do toho bodal, a celý bajonet zlámal. Když to hrabě vyslechl, prohlásil celou tu věc za nesmysl a mámení smyslů. Ač byl ztrátou krve, která mu dosud kapala z rány na hrdle, seslabený, přece své neohroženosti nepozbyl a nařídil přísné prozkoumání té díry. Sám se postavil v čelo té výpravy. Ta díra byla lidské postavy zvýší a vedla někam pod zem. Ten strašlivý tvor, který se v ní ukryl, musel býti ranami z Rolfovy pušky a strážníkova bajonetu notně zasažený, jak četné krvavé stopy na zemi dosvědčovaly. Hrabě vytasil šavli a následován ostatními, vnikl odvážně do té díry. Byla to velká neohroženost ode všech, že do té díry lezli, nemajíce sebou žádného světla a sirek. Jak snadno mohli tam od někoho obdržeti pár facek, nehledě k tomu, že mohli tam lehce k úrazu přijíti. Vzdor tomu, že hrabě ustavičně zatýkací formuli volal, přece nic na to se nehejbalo a neozývalo. Byly to děsné chvíle, kdy hrabě svou šavlí do všech rohů té díry nazdařbůh sekal. Ta díra musela jíti hluboko pod zem, protože již se ušlo 18 kroků a konce to nebralo. Náhle počalo před nimi svítati. Také ta díra se pomalu rozšiřovala. Byla to asi nějaká jeskyně. Nedočkavě chvátali všichni v před. Ta veliká prostorovost značně jim ulehčila, takže si všichni volněji odechli. Již se v tom podzemí blížili k obrovské síni, do níž padalo světlo horem. Byla to jeskyně čarokrásná. Po stěnách visely krápníky. Všichni přítomní byli tou krásou mile dojmuti a samotnému hraběti, kterýž co policejní komisar byl vůči všem dojmům hodně otrlý, vyhrkly nadšením nad tou krásou slzy, splývajíce pohnutě s kapající mu dosud krví z rány na hrdle. Také z těch krápníků ustavičně kapalo. Nebyla to však voda, jak obvykle v podobných jeskyních bývá, leč z krápníků 15
odkapávalo do připravených nádržek nejvýtečnější plzeňské pivo.
3.1 ╤ Opravdu netuším, jak na tebe působí tento závrt. Dovedu si představit širokou škálu reakcí od znechucení až po naprosté nadšení. Mně připadá tato propadlina plná odpadků, literárně téměř proti všem pravidlům, se spoustou pravopisných chyb... Ať už se ti však líbí či ne, musíme se do textu spustit a zjistit, co se v něm skrývá. Před tím se ale rozhlédni do všech stran! ◙ 1) Nejprve si udělej přehled o všech postavách, které v textu vystupují. Ke každé z nich připiš co nejvíc charakteristik – opírej se však jen o text. Hrabě z ............................ - ............................................................................................................................................. Kalina - .............................................................................................................................................. Rolf - .............................................................................................................................................. policista - .............................................................................................................................................. ◙ 2) Opiš větu, která vysvětluje, proč hrdinové mohli vidět krásu jeskynní síně: .................................................................................................................................................... ◙ 3) Co neustále vykřikoval hrabě, když vstupoval do jeskyně? ..................................................................................................................................................... ◙ 4) Popište zranění, které hrabě v tomto románu utrpěl, než vstoupil do jeskyně (ještě před naším úryvkem): ..................................................................................................................................... ◙ 5) Co držela údajná příšera ve svých čelistech? ............................................................................... ....................................................................................................................................................... ◙ 6) Co si o údajné příšeře myslel hrabě? Jakou měl o ní teorii? ....................................................................................................................................................... 3.2 ╡ Už jsme si tedy závrt prohlédli. Nastal čas, abychom podobně jako odvážný hrabě, vlezli do hlubin. Na rozdíl od něho si ale na text pořádně posvítíme. Zajímá nás každá podrobnost. ◙ 7) Co třeba pravopisné chyby? Studenti často dělají chyby v interpunkci, proto opiš první čtyři slova, jimiž začíná souvětí, ve kterém se nachází nesporná interpunkční chyba (tj. v čárce v souvětí): ....................................................................................................................................................... ◙ 8) Opiš z textu alespoň sedm příkladů užití ukazovacího zájmena „ten“ (v různých tvarech) před podstatným jménem. Příklad: „ta díra“ nebo „ta tajemná díra“. 1. ................................................, 2. ............................................................, 3. ................................................, 4. ............................................................, 5. ................................................, 6. ............................................................, 7. ................................................ . ◙ 9) Jistě sis všiml, že se ukazovací zájmeno „ten“ vyskytuje ještě v jiných případech („to“). O čem takové opakování svědčí? Jaký mají účinek na čtenáře? Zakroužkuj správnou možnost. a) text působí jako fantastické vypravování, pohádkový mýtus b) text působí primitivním dojmem, místy až komickým c) text působí složitě, komplikovaně, chaoticky d) text působí čítankově, jako poučné vypravování pro mládež ◙ 10) Podívej se ještě na kompozici odstavců. Jak jsou dlouhé? Charakterizuj je. ....................................................................................................................................................... 16
◙ 11) Pokud jsi v úkolu č.9 pracoval správně, můžeš popsat estetický dojem stavby odstavců stejnými slovy, jaká jsi zakroužkoval pro účinek ukazovacích zájmen. Doplň tedy větu podle tohoto úkolu: odstavce působí na čtenáře .......................................................................................................... ◙ 12) Ještě se zamysli nad literárním druhem díla, z něhož byl úryvek vytažen. Myslím, že pro tebe nebude těžké vybrat správný žánr z následující nabídky. Nabídka: fantasy román, sci-fi román, hororový román, krvavý román, dobrodružný román, dívčí román, román zasvěcení, robinsonáda, humoristický román, rodinná sága, válečný psychologický román, špionážní thriller, detektivní román, einbildungsroman, lyrika, „Tajemná díra“ je úryvek z díla, které lze žánrově určit jako ..................................................... 3.3 ╦ Jsme dole – v samých hlubinách díla. Podívej se tedy, „o čem to vlastně je“, jak slova, věty a odstavce „pracují“ s jednotlivými významy. Neztrať se v nich. ◙ 13) Tematickou složku snadno objevíš podle klíčových slov, která se v díle často opakují. Zejména v první polovině úryvku objevíš častokrát se vyskytující dvě slova. ....................................................................................................................................................... ◙ 14) Ke konci se místo těchto dvou slov objevuje jejich jednoslovné synonymum. Jak zní? ....................................................................................................................................................... ◙ 15) Zdali se v textu vyskytuje významný motiv jeskyně, snadno určíš vyplněním této tabulky. Podívej se do Tabulky literárních významů motivu „jeskyně“ (0.2.3) a posuď, které z uvedených významů se dají v ukázce najít. Do tabulky ke každému významu připiš úryvek textu, v němž se tento význam nachází. Pokud se tento význam v básni nenachází, napiš do řádku nulu. Název významu
Úryvek textu
PODSVĚTÍ NEVĚDOMÍ BRÁNA ŽENSTVÍ SKRÝŠ POKLADU POHŘEBIŠTĚ ÚTOČIŠTĚ BLUDIŠTĚ DOBÝVÁNÍ CHRÁM TICHA ◙ 16) Který z těchto významů vyskytujících se v textu je nejdůležitější pro jeho pochopení? Nenech se zmást jeho začátkem a vzpomeň si, jak ukázka končí. Napiš název nejdůležitějšího významu: ...................................................................................................................................... Tento literární význam motivu jeskyně pak do rovnice (v části ╩ ) napiš jako první. ◙ 17) Co podle autora mohlo postavám v jeskyni hrozit? Opiš dvě věty, jimiž na tato nebezpečí upozornil: ..................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ◙ 18) V čem spočívají některé komické prvky textu? Zakroužkuj správnou možnost: a) ve sledu témat, v jejich zvláštní logice, v nevěrohodném chování postav b) v jazyku, jimiž postavy příběhu mezi sebou promlouvají 17
c) v neobvyklém prostředí, do něhož autor postavy svého díla uvádí d) v úloze komentujícího vypravěče, který s chutí hodnotí chyby svých hrdinů 3.4 ╩ Nevím jak ty, ale já se rád z té pivní díry vynořím. K tomu však ještě musíme vyplnit rovnici tohoto jeskynního díla. Snad z ní poznáš, jestli je pro poznání speleoliteratury významným přínosem, nebo jde jen o příklad laciného využití motivu jeskyně. K vyplnění už máme připravenou tuto šablonu: ◙ 19) Rovnice motivu jeskyně v textu „Tajemná díra“: ....... % V x Z = E ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ◙ 20) Na konci se tě ještě zeptám na tvůj dojem z motivu plzeňského piva. Líbil se ti? Myslíš si, že se do textu hodil? Proč? Napiš o tom několik vět. ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ◘ Určitou formou kontroly tvého čtení příběhu může být jednoduchá křížovka. V tajence ti vyjde jméno jedné opravdu podivné jeskyně. Skrývá se v ní svědectví o dějinách dvacátého století. Pokud její název zadáš do internetového vyhledávače, snadno zjistíš, kde se jeskyně nachází a zda by ses do ní mohl podívat. Do řádků napiš slova, která jsi doplnil do některých z předešlých úkolů. Písmena uzavřená v závorce ti potom svisle (vertikálně) složí tajenku. Úkol č.11 (první dvě slova): _ Úkol č.3: _ _ _ (_) _ _ _ _ Úkol č.16: _ _ _ _ _ (_) Úkol č.18 (první dvě slova): _ Úkol č.14: _ _ (_) _ _ _ _ Úkol č.5: _ _ (_) _ _ _ _ Úkol č.7: _ _ _ _ _ _ Úkol č.12: (_) _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (_)
_ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ _
Teď si vypiš písmena v závorkách v pořadí, jak byla v křížovce za sebou uvedena. Měl bys tak získat jméno opravdu podivné jeskyně: _ _ _ _ _ _ _ _
18
4 Čtvrtý závrt: Jiří Mahen – Vzpomínka
∩ Jiří MAHEN: Rybářská knížka. Československý spisovatel. Praha 1956. Kapitola „Vzpomínka“. S.51-54. Vzpomínka Pro skutečného rybáře není nikdy rozhodující věcí, kolik ryb nachytá a kolik toho přinese domů, pravý rybář nese někdy třeba jedinou rybu a má z ní větší radost než z deseti kaprů. Pravého rybáře musí zajímat všechny vody a všechny ryby, a kde tohoto zájmu není, tam se scvrká pojem rybáře na představu strýce, který lapá cokoliv, jen když je toho hodně. Je však vůbec si možno vážit „rybáře“, který nese domů např. plný pytel perlínů? A tak si vzpomínám rád na dva pstruhy, které jsem donesl před lety... To bylo ještě tehdy, kdy Macocha ještě byla nepřístupnou propastí, kdy chodba z Punkevní jeskyně nebyla ještě proražena, kdy se teprve hledala spojka mezi posledním dómem a podzemním sifonem v bludišti napravo od Spodního jezírka na dně nejzajímavější propasti. Sešlo se nás tehdy pár, abychom se tam do toho chaosu podívali. Na Spodní můstek se uvázal provazový žebřík, spustil se přes okraj skal a pak uvázáni na laně putovali jsme kamarád za kamarádem pěkně do hlubiny. Nebýt toho, že se dole nezatížený a neupevněný žebřík pořád otáčel a že byly dřevěné příčky v něm příliš daleko od sebe, takžes prováděl na žebříku podivné krkolomné cvičení nohama i rukama – byl celý sestup docela zábavným žertem asi na 10 minut, po nichž si každý vesele vydechl. Taky pohled dolů se žebříku byl trochu divný, neboť pod tebou šklebil se nedaleko svět celého dna a ohromná tlama Pekelného jícnu, ale jakmile jsi se pořádně orientoval, bylo po strachu a díval jsi se bez vzrušení kolem. A pak tam dole – když jsme ponejprv leželi nad hlubokým kolem natlačené vody se spoustou hliněných a skutečných krápníků na stropě divokého „komínu“ a když jsme ponejprv naslouchali, uslyšíme-li někde temné údery kladiva, někde vysoko, vysoko v horních prostorách nad námi -! Bývaly to krásné chvíle a je jich škoda. Ale ze dna Macochy zůstala mi nejvíce v hlavě obě jezírka se spoustou zelenavé vody, v níž občas vynořovaly se jemné siluety pstruhů, a tihle pstruzi nedali mi pokoje, až jsem si na ně zašel. Cožpak tam venku v Punkvě – tam jsem nachytal dvakrát pěkné exempláře, i několik „duháků“ jsem donesl, ale to nebylo to. Bylo třeba vzít prut a jít znova na dno propasti... Tenkrát byla to prazvláštní chytačka. Voda mezi Horním a Spodním jezírkem totiž neproudila vůbec a v propasti bylo takové ticho, že každé brknutí o kámen bylo velikým hlukem, který nutně každou rybu zaplašil. Obě jezírka byla pokryta spoustou prachu se skal, voda pod tímto prachem vypadala jako zledovatělá – těžké mlčení leželo kolem na balvanech i ve slujích. Sestavím hůl, navinu šňůru, nalíčím červa a házím splávek do Horního jezírka. Hluboká voda spolkne šňůru i červa jako hračičku. Vypadá to tak komicky: jezírko s 15 metry zelené jasné vody do hloubky a na vršíčku plave brk a pod tím brkem nedaleko červ. Hledám rybu v tomto poloprůhledném jícnu vod, ale nemohu ji nalézt. Zvětšuji „vodu“ na šňůře až na nějakých devět metrů, všechno nadarmo. Kdyby proudila voda mezi jezírky, hráli by si tu pstruzi zcela určitě, ale takhle ďas ví, kde jsou a kam zalezli. Nejsou také tihle pstruzi poloslepí? A ty strašlivé stěny kolem mlčí, existují, ať se přižene podzemními prostorami od 19
severu sebedivější povodeň – co chci u nich? Pstruha? Nejsem hlupák, sedící nad ledovou jamou? Ještě k tomu může hodit nějaký potřeštěnec kámen s Horního můstku do propasti, kámen, který vždycky padá do Horního jezírka, a já zůstanu v písku jako tamhle ve vodě zabitá kavka. Ale ani u Spodního jezírka není, není líp. V nehybné vodě nevidět ani rybu. A přece – v levém rohu hrají si pod povrchem dva pstruzi. Jezdí klidně sem a tam... Přibližuji se k nim co nejopatrněji, a skryt za balvanem, házím brk do vody. Okamžik a mám jednoho – a za minutu mám i toho druhého – ale pak je konec... Tolik jsem se na tenhle rybolov natěšil a teď bych se spokojil jenom dvěma kousky? Tenkrát, když jsme sem lezli po žebříku a když tu hučela pěkně Punkva, viděl jsem v Horním jezírku aspoň pět a ve Spodním aspoň 15 kousků – kde jsou? Konečně je vidím... Tam, kde skalní stěna ostře sjíždí do vody a kde její obrysy tratí se dovnitř do neznámých prostor, leží jich v hloubce asi osmi metrů 10-12, samí pěkní chlapci – ale jak na ně? Ať házím červa jak chci, pod skály ho nedostanu a ryby kromě toho mne vidí, ať se ukrývám kde chci. Čtyři už odpluli zvolna daleko pod skály, ostatní zarejdili do levého kouta, kde jich pak nevidím vůbec... Jak je dostat? Panečku, tohle je problém Macochy, a ne díry v krasovém bludišti! 4.1 ╤ Kudy se spustíš do tohoto závrtu? Tak jako rybář dlouho obcházel macošské dno, rozhlížej se pozorně, aby ti neunikla ani jediná prasklinka. Všímej si, odkud vane průvan, a nedej na to, že některé vchody vypadají tak vábivě. ◙ 1) Jak se podle textu nazývá místo, odkud se kamarádi spustili na dno Macochy? ....................................................................................................................................................... ◙ 2) Jak se dostal vypravěč příběhu na dno Macochy podruhé? Opiš pasáž, která naznačuje, že to tentokrát nebylo po provazovém žebříku. ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ◙ 3) Vypiš dva důvody, proč bylo podle textu tak těžké pstruhy chytit: 1. ................................................................................................................................................... 2. ................................................................................................................................................... ◙ 4) Co leželo kromě prachu na hladině Horního jezírka? Napiš jedno slovo: ................................................ ◙ 5) Který druh rybářů vypravěč odsuzuje? ....................................................................................................................................................... ◙ 6) Co podle textu musí zajímat každého skutečného rybáře? Doplň: ................................................................ a ...................................................................... ◙ 7) Jak se říká rozevírající se vápencové „tlamě“ propasti? ....................................................................................................................................................... 4.2 ╡ Při sestupování na dno je potřeba někde občas někde zatlouct skobu. Zde budeš zatloukat skoby do slov, zjišťovat, s jakým materiálem máš co do činění, zdali tě jejich masiv unese. ◙ 8) Najdi v sedmém odstavci textu čtyři slova rybářské terminologie a vypiš je v pořadí, jak se tam vyskytují: 1. ............................................................, 2. .................................................................., 3. ............................................................, 4. .................................................................. ◙ 9) Jak autor popsal atmosféru vládnoucí na dně propasti při jeho druhé návštěvě? Doplň slova: v propasti bylo .............................................................................................................................. ........................................................................................................ leželo kolem na balvanech 20
strašlivé stěny kolem ................................................................................................................ ◙ 10) Který druh smyslového vnímání při svém líčení atmosféry propasti zdůraznil? Viz předešlý úkol. .......................................................................................................................................... ◙ 11) Jak si autor počíná se slovní zásobou? Je stereotypní, nebo se snaží výrazy obměňovat? Pokus se doplnit do tabulky autorovo nahrazování čtyř častěji se vyskytujících slov. U některých lze objevit i více jeho různých synonym. Nezapomeň, že synonymum může být slovo jinak slohově zabarvené (např. citově). ZÁKLADNÍ PODOBA SLOVA
SYNONYMUM (slovo souznačné)
pstruzi jezírko
1. 2. 3.
rybolov hlupák ◙ 12) Nyní sleduj, jak autor pracuje se slovesným časem. Ve kterém odstavci se začíná objevovat přítomný čas? .............................................................................................................................. ◙ 13) Proč právě zde? Vyber správnou možnost: a) zde začíná překvapující zvrat v dosavadním ději, události naberou nový směr b) zde se vypravěč dostává k jádru celého vyprávění, vše ostatní byl jen jeho kontext c) zde vypravěč sděluje čtenáři nejdůležitější myšlenku celého textu d) zde chce autor zdůraznit tíživou atmosféru rybolovu na dně děsivé propasti ◙ 14) Proč se však najednou ve třetím odstavci od konce zase objevuje minulý čas? Odpověď musíš hledat v samotném obsahu tohoto odstavce, začínajícího slovem „tolik“. Doplň větu: Odstavec je svým obsahem... a) zamyšlení vypravěče b) popis množství ryb c) líčení mlčenlivé krajiny d) vypravěčovo oslovení čtenáře ◙ 15) Ještě se zamysli na literárním druhem díla, jemuž se kapitola z „Rybářské knížky“ blíží. Myslím, že pro tebe nebude těžké vybrat správný žánr z následující nabídky. Zakroužkuj: Nabídka: novela, komentář, vypravování, reportáž, anekdota, fejeton, humoreska 4.3 ╦ Nejtěžší práce však na tebe teprve čeká. Vyznáš se v podzemí? Pochopíš, o co tady jde? Nespěchej se svými odpověďmi, na prvních drobných omylech spočívají strašná selhání. Buď přesný, nic neodhaduj. ◙ 16) Znovu si připomeň autorovu definici pravého rybáře. Z čeho má pravý rybář někdy větší radost než z deseti kaprů? Doplň: z ................................................................................................................................................... ◙ 17) Také si připomeň, kolik pstruhů na dně propasti vypravěč vlastně ulovil: ............................... ◙ 18) Měl z nich opravdu takovou radost? Pro kontrolu se znovu podívej do třetího odstavce od konce a vyber nejvhodnější popis rybářových pocitů, když chytil tak málo ryb: a) lhostejnost b) deprese c) nadšení d) rezignace ◙ 19) Potvrdil tedy vypravěč slova o pravém rybáři z úvodu textu? Zachoval se sám jako správný 21
rybář? ANO NE ◙ 20) Pro poznání literárních významů motivu jeskyně ti může dát důležité vodítko poslední odstavec textu. Co je hlavní problém Macochy? Doplň dvě slova podle textu: jak ........................................ ....................................... ◙ 21) Nyní se (s přihlédnutím k poslednímu odstavci) pokus objevit klíčové slovo celého textu, tedy téma, které autora nejvíc zajímá: .................................................................................................. ◙ 22) Pohlédni také, kolik místa autor věnoval líčení sestupu do jícnu propasti. Jakými slovy o něm sám píše? Jak ho pojmenoval? Doplň dvě slova: docela ............................................. .............................................. ◙ 23) Odkdy přestal mít návštěvník propasti strach? Doplň slova přesně podle textu „Vzpomínky“: ale jakmile jsi se ..................................... ........................................, bylo po strachu. ◙ 24) Teď už musíš začít se zkoumáním literárních významů motivu jeskyně vyskytujících se v pozorovaném textu. Než je ale vypíšeš, ještě si polož otázku, co znamenají vypravěčova slova „ale to nebylo to“ z pátého odstavce. Vyber správnou odpověď z nabídky. a) nezáleží na tom, kde se loví, ale kolik krásných kousků bylo uloveno b) nezáleží na tom, kde se loví, ale na správné partě těch, kdo loví c) nezáleží na úlovku, ale na romantickém prostředí, kde byl naloven d) nezáleží na množství a kráse úlovku, ale na vynaloženém úsilí rybáře ◙ 25) Vyber z přehledu literárních významů motivu jeskyně (v části 0.2.3) pouze jeden, a to ten, který je pro pochopení motivu jeskyně v textu nejdůležitější. Doplň název: V textu „Vzpomínka“ se vyskytuje literární význam jeskyně: .................................................... ◙ 26) Zdali je tento význam pro text důležitý, lze poznat i z toho, že ho můžeme použít pro odpověď na otázku, co vypravěče tolik táhlo dolů. Šel tam kvůli množství ryb, nebo z jiného důvodu? Proč chtěl chytat právě na dně Macochy? ...................................................................................................................................................... ◙ 27) Pokud se domníváš, že se v textu vyskytují ještě jiné literární významy motivu jeskyně, vypiš je: ........................................................................................................................................ ....................................................................................................................................................... 4.4 ╩ I z tak hluboké propasti musí jeskyňář vyšplhat vzhůru. To v případě našich textů znamená zhodnotit, jakým způsobem se v nich píše o jeskyních. Připrav se tedy, že budeš doplňovat do známé rovnice jeskynní literatury (z části 0.2.4). ◙ 28) Jak text působí na čtenáře? Které z přirovnání uvedených níže v nabídce nejvíc vystihuje pocit z Mahenovy „Vzpomínky“? Vyber nejlepší možnost. Text působí jako: a) vtipná story v televizním pořadu b) učebnice rybaření pro začátečníky c) historka vyprávěná v rybářské hospůdce d) traumatický zážitek určený pro psychoanalytika ◙ 29) A teď už snadno vyplníš rovnici! Rovnice motivu jeskyně v textu „Vzpomínka“: ....... % V x Z = E ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. ..........................................
22
◘ Určitou formou kontroly tvého čtení příběhu může být jednoduchá křížovka. V tajence ti vyjde jméno jedné opravdu nebezpečné jeskyně. Celá se skládá ze systému pětatřiceti propastí a bohužel v ní zemřeli tři zkušení čeští jeskyňáři. Pokud její název zadáš do internetového vyhledávače, snadno zjistíš, kde se jeskyně nachází. Do řádků napiš slova, která jsi doplnil do některých z předešlých úkolů. Písmena uzavřená v závorce ti potom svisle (vertikálně) složí tajenku. Úkol č.17: _ _ (_) Úkol č.25: _ _ (_) _ _ _ _ _ Úkol č.16: _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ Úkol č.10: (_) _ _ _ Úkol č.20 (1.slovo): _ _ (_) _ _ _ Úkol č.1: _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ Úkol č.14 (1.slovo): _ _ (_) _ _ _ _ _ _ Úkol č.23 (2.slovo): _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ Úkol č.11 (ke slovu „rybolov“): (_) _ _ _ _ _ _ Úkol č.6 (první dvě slova): _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ Úkol č.7: _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ Úkol č.19: _ (_) Úkol č.18: _ _ _ _ (_) _ _ _ _ Úkol č.9 (1.slovo): _ _ _ (_) _ _ Úkol č.8 (2.slovo): _ _ _ (_) _ Úkol č.22: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (_) Úkol č.4: _ (_) _ _ _ Úkol č.11 (ke slovu „hlupák“): _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ Úkol č.28 (1.slovo): _ (_) _ _ _ _ _ _ Teď si vypiš písmena v závorkách v pořadí, jak byla v křížovce za sebou uvedena. Měl bys tak získat jméno opravdu nebezpečné jeskyně: _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _
23
_ _ _ _ _ _ _
5 Pátý závrt: Alfred Technik – Mlýn na ponorné řece
∩ Alfred TECHNIK: Mlýn na ponorné řece. Československý spisovatel. Praha 1974. S.17-19. Mlýn na ponorné řece Šli dál. Mazlavé bláto vystřídaly opět suché kameny. Širokoboká chodba, pevné stěny; nad hlavou střechýlek jako brk a vedle něho nesčetné jiné, menší jako zrna démantů. Norbert se obrátil k synovi: „Vidíš? - Tuhle je kazatelna; a tamhle? - Varhany.“ Posvítil ke stropu. Zavěšené krápníky a naproti nim vztyčené střechýle, vysoké sloupy a výklenky, báječná klenutí kopulí – až přecházel zrak – kamenné prorvy a rozervané průchody, to byl nový svět pro chlapcovy oči, dosud neviděný, hrůzný v kráse, která se ztrácela z dosahu světel v přehluboké a vlhké tmoucí tmě. Došli až ke korytu, jež bylo otevřené jako dlaň a rozbrázděné vodami. Na dně se vinula jalová strouha. „Tady,“ řekl Norbert a obrátil se k Janovi. Vzpřímil se a rozvážným pohybem ukázal kolem dokola. „Tady jsem nejraději. Sedni si.“ Jan pocítil únavu. Opouštěla ho síla i dech. Něco ho tížilo. Nebál se, to ne. Viděl tu rozbitý svět, kámen na kameni, síň bez proměn... „To všecko patří jen Shořalým a jednou to všecko bude jenom tvé,“ řekl Norbert. A opět učinil onen rozmáchlý pohyb, který ukazoval o hodně dál než jenom tam, kde stály zborcené stěny... „V patrech pod tebou,“ pokračoval, „jsou nezměrné prostory velikých vodáren, i jezera, která nemají dna. Tam je naše chlouba a naše bohatství. Tam jsem bloudíval, když jsem byl nejopuštěnější. Tam lízali naši předkové nejednou své rány jako zalezlí psi. Tam bývalo nejlíp, když bylo nahoře nejhůř. Tam jsou naše chrámy, paláce, naše útočiště a náš celý svět.“ Plamen Janovy svíce se zachvěl. „Náš svět,“ říká otec a myslí jenom na Shořalé. Jan přivřel oči. Viděl palouk prozářený sluncem, na lukách květy a modré nebe podepřené korunami borovic, bujné mlází a ve stráních skalky, které tam vroubí zahrádky pasek a mýtin – ze všech stran, ze všech koutů lze pozorovat v průhledech mlýn, orámovaný listím a jehličím. Jeho šedivý šindelový klobouk, šišatý jako na hlavě žebráka, zdravil ho ze všech stran. Tak zdravil malého Jana domov, teplá chaloupka. Znal každý její kout a všechny kouty kolem ní, znal nejmenší broučky, srny a lesní včely, datly, kalousy a hnízda ptáků v rozeklaných korunách borovic. Takový byl dodnes celý Janův svět. Jan patřil kolouchům na lukách, ptákům i lesní zvěři, ale před lidmi byl plachý. Zavřel oči a stiskl víčka. Napadlo ho, že je v kostele. Cítil těžkou, zatuchlou vůni, do které hřály plameny svěc. - Kde je kněz? Ptal se sám sebe, a kam se poděli lidé? Slyšel kázání... Pomalu, jako by se probouzel, otvíral víčka. Řasami se prodraly dva rozechvělé plaménky. Ztrácely se v šedi, hořely rovně, a hned zatěkaly. Žhavé, teplé, rychle tuhnoucí kapky vosku hřály na prstech – vzápětí však studily. V dírách svítila voda. V hloubkách se odráželo světlo a bylo záludné. Náš celý svět? Proč neměl Jan dosud o tomhle velikém tajemství ani tušení? Proč mu je otec zatajil? Norbert se tu choulil jako stářím sešlá skalka. „To všecko patří jen Shořalým,“ řekl. 24
„To všecko se dědí z otce na syna odnepaměti, a to máš převzít,“ pokračoval, „ a to máš hlídat a rozšiřovat a znovu odevzdat i ty!“ Norbert měl temný hlas. Kdo ho poslouchal, měl dojem, že nemluví on, ale někdo vzdálený, cizí. Některá slova říkal s bolestí. „Ale tam – nahoře,“ a ruka se svící se zvedla ke stropu, „tam o tomhle všem – nikomu živému nepověz. Ani slova, ani na smrtelné posteli! Jen Shořalému a jen chlapovi!“ Norbertův hlas se tříštil a násobil. Hučel z chodeb a vracel se zpátky ze všech skal. Po dlouhé chvíli, když zmlkla ozvěna a bylo ticho, které jen kapky rušily, zeptal se Jan tiše a nesměle: „Je to veliké?“ Norbert se podíval starostlivě. „Veliké,“ - souhlasil. „Na všecko najednou nesmíš ani pomyslit. Stačí, co máš okolo sebe. Ostatní poznáš později. Sám tě provedu, i hledat budeš sám. Jsou místa, kam Shořalí dosud nevstoupili. Jen se rozhlédnout, jen se projít. Vidíš?“ Rozhlédl se. „Na všecky strany se odsud rozbíhají stezky. Tu je chodba k vodní propasti, tam se jde k Dolnímu patru, tamhle k Zakletému princi, a tuhle vede stezka vzhůru, jako schody...“ A opět mlčeli. Janovi bylo mlčení vhod. Hledal klid, který tu s otcem nebyl. Marnost je marnost... Na ruku mu padla těžká, studená kapka vody. Rozstříkla se. - Znamení věčnosti: zrnko přesýpacích hodin. Jan se podíval na hřbet své ruky. Měl na něm hvězdu. Byl to drahokam, květ duhy. Hořel a chvěl se; žil plaménky svěc. Tančil a rostl, živil se paprsky, rozléval se a svítil. Norbert ho pozoroval: „Trvá někdy až tři dny a tři noci, než spadne z mokvajícího stropu taková kapka vody.“ Jan neměl co říci. Čas – uvažoval. Co to je? Norbert však uhodl jeho myšlenky: „Čas tady není nic – vůbec nic...“
5.1 ╤ Tak jako vždy před sestupem je nutné, abys propátral celé okolí závrtu, pochopil rozličné souvislosti, sledoval krajinu. Co tedy vidíš v tomto závrtu? ◙ 1) Nejprve se zaměř na postavy vystupující v úryvku: Norberta a Jana. Jaký je mezi nimi vztah? Jak vůči sobě vzájemně vystupují? Pro větší názornost doplň údaje do tabulky: NORBERT SHOŘALÝ
JAN SHOŘALÝ
Rodinný vztah Jak v ukázce vystupuje, co zde dělá, k čemu vede... Jaké má názory, co si myslí, co v ukázce prožívá
◙ 2) Kde se text odehrává? V jakém prostředí? ....................................................................................................................................................... ◙ 3) Opiš pasáž textu, která dokazuje, že chlapec byl v tomto prostředí poprvé. Doplň slova: to byl ......................... .................... pro chlapcovy oči, dosud ................................................. 25
◙ 4) Z popisu prostředí se vymyká jedenáctý odstavec, začínající slovy „Jan přivřel oči“. Kde se najednou čtenář ocitá? Vyber jedno z nabízených slov odstavce, které vystihuje toto místo: a) domov b) palouk c) mlýn d) kouty ◙ 5) Proč v tomto odstavci došlo k tak náhlé změně prostředí? Vyber jednu z možností. Jan Shořalý po setkání s nezvyklým místem: a) začal vidět v jednotlivých tvarech důvěrně známá místa dosavadního „Janova světa“ b) propadl blouznivé vidině, která ho v halucinaci vrátila do bezpečí c) upadl do bdělého snění, jímž mohl utéci do známého „Janova světa“ d) v duchu utekl k mamince a do chaloupky, kde cítil její lásku ◙ 6) Co viděl malý Jan na hřbetu své ruky? ...................................................................................................................................................... 5.2 ╡ Věřím, že sis závrt dobře prohlédl, a že tedy nadešel onen napínavý okamžik, kdy se už můžeš vydat do jeho nitra. Ale i teď nezapomínej mít oči stále otevřené. Snad ti následující úkoly pomohou všímat si těch podstatných věcí. ◙ 7) Pro pochopení ukázky může hrát roli autorovo uplatnění podstatného jména „svět“. Kolikrát se toto klíčové slovo v textu vyskytuje? Odpověď zapiš slovy, nikoli číslicí: ............................ krát ◙ 8) U slova „svět“ ještě zůstaň a podívej se, co je jím v textu označováno a s jakými přídavnými jmény se pojí. Výsledky zapiš do následující tabulky. Snadno z ní poznáš, že se v textu vyskytují celkem dva významy tohoto slova. Tabulka užití slova „svět“ VÝZNAM SLOVA (co je jím označeno)
Adjektiva (přídavná jména) pojící se ke slovu „svět“ v tomto významu
◙ 9) Pokud jsi tabulku vyplnil správně a beze spěchu, jak se na jeskyňáře sluší, získal jsi zároveň pevný bod pro sestup do hlubší úrovně textu. Teď pozoruj onen první svět – tedy první význam slova „svět“ v textu. Vyber možnost, která nejlépe vyjadřuje, s jakými pocity ho Jan prožíval (podívej se do adjektiv zapsaných v tabulce). Tento „první svět“ pro Jana představoval: a) závan neskutečné, „podzemní“ radosti b) příval opravdové hrůzy, propastného děsu z temnoty c) záplava nezpracovatelných dojmů, ochromující šok d) náraz čehosi strašidelného a zároveň krásného ◙ 10) Vysvětli význam těchto méně obvyklých slov vyskytujících se v textu: a) střechýl = ............................... b) mokvající = ........................... c) kalous = ................................. ◙ 11) Norbert dal krápníkovým útvarům vlastní názvy. Opiš první dva v pořadí, ve kterém se 26
vyskytují v textu: 1. .................................................. 2. .................................................. Co mají tyto dva názvy společného? ....................................................................................................................................................... Toto zjištění vem v úvahu, až budeš vyplňovat motivickou tabulku v úkolu č.16. ◙ 12) Pro pochopení textu jsou velmi důležité odstavce. Prohlédni si jejich podobu a poté vyber větu, která se k nim nejlépe hodí. a) středně rozsáhlé až dlouhé odstavce zdůrazňují zásadní tematické zlomy b) krátké, úsečné odstavce rozčleňují text do maličkých plošek c) dlouhé, komplexní odstavce vytvářejí dojem jakéhosi zastavení děje d) odstavce mají rozdílnou délku, od velmi dlouhých až po kratičké ◙ 13) Který odstavec je v celé ukázce nejdelší? Kterým slovem začíná? ....................................................................... ◙ 14) Čím se právě tento odstavec vymyká? S odpovědí ti možná pomůže úkol č.5. ...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ◙ 15) I když jde o pouhou ukázku, pokus se z tohoto vzorku učinit představu o celém masivu textu. Vyber z nabídky nejpřiléhavější žánrové zařazení díla „Mlýn na ponorné řece“. a) román b) epos c) bajka d) balada 5.3 ╦ A teď už rovnou dolů! Ne ale rychle a zbrkle, nýbrž s pozorným našlapováním. Na základě předchozích výzkumů už asi pro tebe nebude těžké posoudit jednotlivé motivy a objevit, kudy skrze ně vede hlavní tematická linie celého textu. ◙ 16) Zdali se v textu vyskytuje významný motiv jeskyně, snadno určíš vyplněním této tabulky. Podívej se do Tabulky literárních významů motivu „jeskyně“ (0.2.3) a posuď, které z uvedených významů se dají v ukázce najít. Do tabulky ke každému významu připiš úryvek textu, v němž se tento význam nachází. Pokud se tento význam v textu nenachází, napiš do řádku nulu. Název významu
Úryvek textu „Mlýn na ponorné řece“
PODSVĚTÍ NEVĚDOMÍ BRÁNA ŽENSTVÍ SKRÝŠ POKLADU POHŘEBIŠTĚ ÚTOČIŠTĚ BLUDIŠTĚ DOBÝVÁNÍ CHRÁM TICHA
27
◙ 17) Výše uvedenou tabulku jistě nenecháš jen tak ležet a ještě chvíli se budeš nad výsledkem své práce zamýšlet. Možná jsi už zjistil, že se v textu ukázky nachází slovo, které je zcela shodné s názvem jednoho z motivů jeskyně (uvedeného v tabulce). O které slovo jde? ....................................................................................................................................................... ◙ 18) Text můžeš sledovat také z hlediska smyslového vnímání jeskyně (a porovnat spisovatelovo líčení s vlastními zážitky z podzemí). V tomto úkolu se zaměř na čich. Jak je jeskyně cítit? Doplň větu přesně podle textu: Cítil ..............................., ................................. vůni, do které hřály ....................... ............... . ◙ 19) K čemu text tuto jeskynní vůni přirovnává? Opět doplň větu: Napadlo ho, že je v ............................... . ◙ 20) Jak je to v textu se sluchem? Co je možné slyšet“v jeskyni? Z mnoha různých vyjádření o zvucích najdi větu, která odpovídá následujícímu modelu, a doplň chybějící slova: Zmlkla ozvěna a ........................ ..........................., které jen kapky ........................ . ◙ 21) Opiš z textu alespoň dvě věty, které se týkají hmatového vnímání jeskyně: 1. .................................................................................................................................................. 2. .................................................................................................................................................. 5.4 ╩ Vyšplhání z tak hluboké propasti může dát mnoho práce, přesto to však nemusí být obtížné, pokud sis už dříve připravil zpáteční cestu. Zbývají ti ještě síly? ◙ 22) Pokus se vyjádřit vlastními slovy své pocity z textu. Jak by text vypadal, kdyby šlo o výtvarné dílo? Jak by takový obraz vypadal? ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ◙ 23) Asi už jsi poznal, že vynoření povrch zde provádíme formou rovnice jeskynní literatury. Pokus se ji tedy napsat podle všech zjištěných faktů: Rovnice motivu jeskyně v textu „Mlýn na ponorné řece“: ....... % V x Z = E ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. ..........................................
28
◘ Určitou formou kontroly tvého čtení příběhu může být jednoduchá křížovka. V tajence ti vyjde jméno jedné exotické jeskyně. Možná jde o vůbec nejhlubší známý jeskynní systém na Zemi, jeskyňáři se zatím dostali přes dva kilometry hluboko. Pokud její název zadáš do internetového vyhledávače, snadno zjistíš, kde se jeskyně nachází. Do řádků napiš slova, která jsi doplnil do některých z předešlých úkolů. Písmena uzavřená v závorce ti potom svisle (vertikálně) složí tajenku. Úkol č.11 (první název): (_) _ _ _ _ _ _ _ _ Úkol č.12 (první slovo): _ (_) _ _ _ _ Úkol č.5 (první slovo): (_) _ _ _ _ Úkol č.20 (první slovo): (_) _ _ _ Úkol č.7: _ (_) _ _ _ _ _ _ Úkol č.9 (první slovo): _ _ (_) _ _ Úkol č.13: _ (_) _ Úkol č.18 (poslední slovo): _ _ _ (_) Úkol č.11 (druhý název): _ (_) _ _ _ _ _ Úkol č.3 (první dvě slova): _ _ (_) _ _ _ _ _ Úkol č.19: _ _ _ _ (_) _ _ Teď si vypiš písmena v závorkách v pořadí, jak byla v křížovce za sebou uvedena. Měl bys tak získat jméno opravdu hluboké jeskyně: _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Skalní stěna nedaleko Holštejnské jeskyně
29
6 Šestý závrt: Josef Nesvadba – Po stopách sněžného muže
∩ Josef NESVADBA: Einsteinův mozek a jiné povídky. Povídka „Po stopách sněžného muže.“ Podkapitola „Štěstí.“ Práce. Praha 1987. S.212-213. Po stopách sněžného muže /.../ Ale teprv po neděli jsem objevil tu pravou jeskyni. Bylo to v nedalekém lomu a zavedly mě tam děti. Chodívaly si tam hrát. Musel jsem opatrně sestupovat po srázu. Také zdejší hnízdo bylo vyvýšeno nad okolní krajinu, i když jen několik stop. Děti se neodvážily za kamennou hradbu, která tady dodnes zůstala neporušená. Já záhy poznal, že je to pouze jakási předsíň, podobná vchodu do himalájského labyrintu. Musel jsem dál postupovat opatrně, i když tentokrát jsem měl horolezeckou výzbroj a mohutný světelný zdroj. Byl jsem však sám. Zlomená noha tady pod zemí by znamenala jistou smrt, protože o mé výpravě nevěděly ani ty děti, neboť jsem se vydal na skály pozdě večer. Nechtěl jsem zbytečně na své výzkumy upozorňovat. Vždyť možná celá tahle výprava skončí fiaskem a možná, že jsem slyšel pod obrazem Helenin hlas jen proto, že před smrtí prý vždy slýcháme hlasy svých nejmilejších. Ale nakonec jsem byl odměněn. Musel jsem se předtím přebrodit podzemní říčkou, musel jsem se plazit po břiše a vyhýbat spícím netopýrům, ale nakonec jsem stanul v podzemním přítmí, v klenuté prostoře podobné gotickým chrámům. Obrazy na stěnách byly dokonce krásnější a dokonalejší než to, co jsem viděl v Altamiře. Ale po Heleně nebo po její zprávě nikde ani stopy. Chtěl jsem se tu najíst. „To je dost, že jsi přišel,“ slyším ženský šepot. I tady byla druhá a menší jeskyně. Našel jsem v ní sešlého, vyschlého starce, kostru potaženou silnou a tlustou kůží, s vypelichanou srstí. Sotva dýchal. Chtěl jsem ho nakrmit. „Právě jsem pojedl sobí kýtu. Jsem sytý,“ slyším. Rozhlédl jsem se kolem. Na stěnách byly obrazy králíků, divokých kachen, koroptví, ale i koček, psů a krys. Snad neupadli zdejší yettiové tak hluboko, aby jedli krysy? „Můžeš mít všechno, co si dokážeš přát. Jen si to musíš přát opravdově...“ slyším znovu. Podíval jsem se na tu živoucí mrtvolu, která dosud svírala v ruce štětec. Nádoby s barvou stály opodál. Byl snad opravdu šťasten? Jak se tady udržel jeho rod celá tisíciletí, nepozorován, stranou od našeho života? Musela to být asi zvlášť zatvrzelá rodina, jestliže se neodstěhovala za ustupujícími ledovci. Snad nějací kněží, ochránci zdejšího chrámu, kdoví. Jistě je, že obraz kněží se nikde na jejich kresbách nevyskytuje. „Neodcházej...“ slyšel jsem Helenu. Nebudu přece tady pod zemí čekat, až tenhle člověk zemře. „Zůstaň. Musíš poznat štěstí...“ Bylo mi to k smíchu, čekal jsem, že tady buď potkám ji samotnou, že sem přijde, nebo že mně na tomto místě pomocí nějakého média prozradí, kde se teď v horách zdržuje a jak bych se k ní dostal. Nemám rád duchařské příběhy a nehodlám v žádném z nich vystupovat. Začal jsem balit svou výstroj. Zítra sem přivedu místní archeology, snad toho starce ještě zachráníme. Byl by to skutečně ojedinělý exemplář. Jenže u vchodu jsem zakopl o jeho šaty. Jak by mohl mít yetti nějaké šaty? Ty jsem přece na nich nikdy neviděl. A přece tady ležel oděv ze začátku století, dokonce i s proděravělou buřinkou. Aby tak ten umírající stařec patřil k našemu přírodopisnému druhu? Aby to byl nějaký šílenec, který sem zabloudil úmyslně do skal a pokračuje v díle pravěkých malířů? Proč by to dělal? Jaký by k tomu měl důvod? 30
Ale za týden jsem držel jeho štětec v rukou a zkoušel jsem první čáry po stěně. Marně bych vám asi vysvětloval proč. Ten pocit je třeba prožít. Zůstal jsem tam tehdy první noc, protože jsem byl vysílen a chtělo se mi spát. Měl jsem zvláštní živý sen, že jsem se vrátil do přírody, že běhám s Helenou podivným údolím mezi ledovci a piju syrovou krev divokých zvířat. Zdálo se mi, že se milujeme, že jsme šťastni a že to všechno není sen, ale ta nejskutečnější skutečnost. Opět jsem upadl do té apatie, které jsem už neříkal apatie, protože mě nevyrušovaly žádné vzpomínky a protože moje víra v rozumové dosažení spokojenosti byla tak krutě zklamána. Bylo mi jedno, co se děje venku na slunci, nestaral jsem se o zimu a hlad, stejně jako mně bylo lhostejné celé mé příbuzenstvo, lidstvo, Anglie a svět. Stroje doma mi teď připadaly směšné. A jedině důležitá se zdála být dokonalost obrazů na stěně, které byly jedinými předměty, jež tvořit je důstojné člověka. Cítil jsem klid. Byl jsem šťasten. A pochopil jsem konečně, proč ti, kdo potkají sněžné lidi, nakonec nikdy nepřijdou zpátky. Ani já se už nechtěl vrátit.
6.1 ╤ Tebe už asi nemohu považovat za speleologického amatéra: ty už víš, že než žuchneš do neznámé díry, musíš se nejprve rozhlédnout. Třeba zjistíš, že tento závrt za tolik riskování nestojí, že by ses už odtamtud nemusel vrátit. Co tedy vidíš na povrchu? ◙ 1) V jaké osobě je text vypravován? Doplň větu: v(e) ......................................... osobě ◙ 2) Co víme o tomto vypravěči? Jaké má zkušenosti? Co v jeskyni hledá? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ◙ 3) Kdo je to Helena? V prvním odstavci pro ni vypravěč použil přídavné jméno, jímž vyjádřil svůj vztah k ní. Doplňte toto přídavné jméno. Pokud budeš mít potíže, napovím, že se nachází ve tvaru superlativu. Helena je vypravěčova ....................................................... ◙ 4) Kdo vypravěče do jeskyně zavedl? .............................................................................................. ◙ 5) Která skutečnost vypravěče zadržela při jeho odchodu z jeskyně – takže se nakonec vrátil a nějakou dobu v ní zůstal? Proč právě tato skutečnost? .............................................................. ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ◙ 6) Kde jeskynní stařec získal onu sobí kýtu? .................................................................................... ........................................................................................................................................................ ◙ 7) Co měl vypravěč podle Heleniných slov v jeskyni poznat? Napiš jedno slovo: .......................... 6.2 ╡ Kdo se spouští dolů do temných zákrutů, zachytává se za každý výčnělek, aby se nezřítil. Ty se zde můžeš zachytávat slov, opřít se o klíčová slova, najít pevné body... ◙ 8) V posledním odstavci najdeš pozoruhodný popis psychického stavu, do něhož se vypravěč dostal po delším pobytu v jeskyni. Všímej si bedlivě slov, jimž tento stav vylíčil. Hned první takové slovo, podstatné jméno pocházející z řečtiny, však autor hned korigoval, odmítl. O které se jedná? ............................................................................................................................ ◙ 9) Proč muž toto slovo nakonec odmítl? .......................................................................................... ........................................................................................................................................................ ◙ 10) Jak se změnil vypravěčův vztah ke strojům, které na něho čekaly doma v Anglii? Doplň: připadaly mu .................................. 31
◙ 11) Co jediného se zdálo vypravěčovi na celém světě důležité? ...................................................................................................................................................... ◙ 12) Najdi nejkratší dvě věty tohoto odstavce. V jedné z nich se nachází podstatné jméno, které ti pomůže s pochopením vypravěčova zážitku: ............................................................................ ◙ 13) Pozoruhodná jsou i slovesa tohoto odstavce. Vypisuj nejprve ta, která vyjadřují, co všechno od sebe vypravěč v jeskyni odvrhl (tedy co negoval, popřel).Doplň slovesa (vždy jedno slovo): 1. žádné vzpomínky mě ................................................................................................................ 2. bylo mi ...................................................................................................................................... 3. .............................................................................. o zimu a hlad 4. bylo mně .......................................................... celé mé příbuzenstvo ◙ 14) Pokus se vlastními slovy formulovat, co mají tato vyjádření společného. Co je jejich společným jmenovatelem? ........................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ◙ 15) Nyní porovnej tato slovesa (z úkolu 13) se slovesem, které najdeš na začátku předposledního větného celku uvedeného odstavce. Nejprve ale toto sloveso opiš. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ◙ 16) Vyber z nabídky větu, která nejvýstižněji charakterizuje vztah mezi slovesy z úkolu 13 a 15. a) první jsou výrazem postoje, který vznikl jako důsledek děje popsaného slovesem z úkolu 15 b) sloveso z úkolu 15 je v kontrastu (protikladu) se slovesy z úkolu 13 c) mezi ději vyjádřenými slovesy v úkolu 13 a dějem slovesa z úkolu 15 vězí logický rozpor d) slovesa z úkolu 13 a sloveso z úkolu 15 vlastně vyjadřují týž děl, jen jinými slovy 6.3 ╦ Přebývání v samotné hlubině ještě není oním zaslouženým vítězstvím. I zde můžeš zůstat zavalen nebo se vklínit mezi skály, aniž by tě kdokoli včas vysvobodil. Naslouchej, zdali se neřítí nějaká podzemní voda. Všude hrozí nebezpečí! ◙ 17) Co vypravěče do jeskyně vlastně táhlo? Co ho lákalo? Vyber jedno slovo z nabídky. a) yettiové b) Helena c) obrazy d) klid ◙ 18) Našel vypravěč v jeskyni to, co hledal? ZAJISTÉ NIKOLI ◙ 19) Proč si onen tajemný hlas přál, aby vypravěč do jeskyně přišel a zůstal tam? Opiš jeho řeč: „Zůstaň. ........................... ........................... ............................ ...“ ◙ 20) Na konci této věty stojí slovo, které sis už vypsal do úkolu 7. Asi znáš báseň, která se hned v prvním svém verši ptá po vymezení tohoto slova (pojmu). Jinou definici ti podává vypravěč této povídky. Doplň chybějící slova do definice. Sem doplň slovo z úkolu 7: Sem doplň slovo z úkolu 12: ........................................... = ....................................................... ◙ 21) Souhlasíš s touto definicí? Svou odpověď zdůvodni. ................................................................. ..................................................................................................................................................... ..................................................................................................................................................... ◙ 22) Vyjdi z definice uvedené v úkolu 20 a porovnej toto poselství, získané v hlubinách jeskyně, se čtyřmi významy motivu jeskyně. Který z nich docela určitě s povídkou nesouvisí? Pro hlubší porozumění se znovu podívej do tabulky v části 0.2.3. V textu se zcela jistě nevyskytuje význam motivu jeskyně: a) NEVĚDOMÍ b) DOBÝVÁNÍ 32
c) BRÁNA d) CHRÁM TICHA ◙ 23) Zbývající tři významy s textem Josefa Nesvadby tedy nějak souvisejí a měl bys je zahrnout do závěrečné rovnice jeskynní literatury. Proč se však v textu vyskytuje spíše význam NEVĚDOMÍ, a ne PODSVĚTÍ? Pokud ti činí potíže mezi nimi rozlišovat, vrať se podrobnému přehledu všech významů. Poté vyber tu nejlepší možnost z nabídky: a) jeskyňář se nikam nepropadl, neotevřela se pod ním žádná démonická propast b) hrdina povídky se neocitl v jiném pod-světě, je stále střízlivý, a tedy racionálně uvažující c) hledající muž ještě ve své apatii nedospěl do bodu, kdy by se začaly vynořovat děsy d) vypravěč se ocitá pouze v psychické oblasti, není zde nic mytologického ani hororového ◙ 24) Který z uvedených významů motivu jeskyně se v textu ještě objevuje? Vyber pouze jeden: a) POHŘEBIŠTĚ b) BLUDIŠTĚ c) ÚTOČIŠTĚ ◙ 25) Jestliže jsi v úkolu 24 vybral správný význam, potvrdí se to i souvislostí se slovesy, která máš jistě vypsaná v úkolu 13. Nyní zkus tuto souvislost vystihnout tím, že vybereš správnou větu: a) význam vybraný v úkolu 24 vystihuje, čeho se hrdina v jeskyni zbavil (to vyjmenovaly věty z úkolu 13), zatímco věta z úkolu 15 vyjadřuje, co díky tomu v jeskyni nalezl b) slovesa z úkolu 13 líčí, co pozitivního vypravěč v jeskyni nalezl, to je však v protikladu vůči významu vybranému v úkolu 24 c) věta z úkolu 15 je negativním důsledkem toho, co popsaly věty z úkolu 13 a co se pak realizací významu motivu jeskyně vybranému v úkolu 24 d) význam motivu jeskyně vybraný v úkolu 24 je vlastně překonáním toho, co vyjadřovala slovesa vypsaná v úkolu č.13, jde o otevření se nové pozitivní dimenzi ◙ 26) Před doplněním do rovnice jeskynní literatury nebude těžké určit „způsob zpracování“, tj. literární druh čili žánr. Nezapomeň, že text je jen ukázkou. Postačí ti však pouhá všímavost. Zde je nabídka různých možností, přičemž jen jediná je správná. Možné žánry: balada, poema, román, drama, novela, epopej, povídka, sci-fi, detektivka, humoreska, fejeton, medailon, causerie, horor. Text „Po stopách sněžného muže“ je ve stylu žánru ......................................................... . ◙ 27) Než se vynoříš z této děsivé sluje, ještě musíš pomyslet, že odtud nemáš jen vynést poznatek o motivech či určit žánr. V jakém duchu se to vše děje? K odpovědi ti mohou pomoci dobře vyplněné úkoly vycházející ze závěrečného odstavce úryvku. Do následující věty vepiš obě slova z úkolu 20 (ve správném pádu). Text před čtenářem otvírá obraz ....................... a ........................, pocitů nalezených v jeskyni. Tuto větu lze využít při sestavování rovnice. 6.4 ╩ Celá namáhavá cesta tam dolů by byla zbytečná, kdybys z jejích temnot nevynesl na světlo důležité poznatky o motivu jeskyně. ◙ 28) Rovnice motivu jeskyně v textu „Po stopách sněžného člověka“: ....... % V x Z = E ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... 33
◘ Určitou formou kontroly tvého čtení příběhu může být jednoduchá křížovka. V tajence ti vyjde jméno jedné veřejně přístupné jeskyně se strašidelným názvem. Pokud její název zadáš do internetového vyhledávače, snadno zjistíš, kde se jeskyně nachází a zda by ses do ní mohl podívat (není zase tak daleko). Do řádků napiš slova, která jsi doplnil do některých z předešlých úkolů. Písmena uzavřená v závorce ti potom svisle (vertikálně) složí tajenku. Úkol č.13 (2.sloveso): Úkol č.8: Úkol č.13 (4.sloveso): Úkol č.12: Úkol č.23 (1.slovo): Úkol č.3: Úkol č.10:
(_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ (_) _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _
Úkol č.19 (1.slovo): Úkol č.25 (2.slovo): Úkol č.7: Úkol č.13 (1.sloveso): Úkol č.16 (3.slovo): Úkol č.15:
(_) _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _
Úkol č.13 (3.sloveso): Úkol č.17: Úkol č.4: Úkol č.18: Úkol č.1: Úkol č.22: Úkol č.13 (1.sloveso): Úkol č.11 (2.slovo):
(_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ (_) _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (_)
_ _
Teď si vypiš písmena v závorkách v pořadí, jak byla v křížovce za sebou uvedena. Měl bys tak získat strašidelné jméno jedné zahraniční jeskyně: _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _
34
_ _ _ _ _ _ _ _
7 Sedmý závrt: Eva Švankmajerová – Jeskyně Baradla
∩ Eva ŠVANKMAJEROVÁ: Jeskyně Baradla. Sdružení Analogonu ve spolupráci s nakladatelstvím Kozoroh. Místo vydání neuvedeno. 1995. Část I., „Jóstaf“ (začátek knihy). S.1-2. Pravopis ponechán v původní podobě. Jeskyně Baradla Pozoruhodná síň obrů, 150 m dlouhá 84 m široká, ve které odbočovali právě k jihu. Mlčela. Nespouštěl z ní oči. Třeba byla opilá..., napadlo Jóstafa. Minule mu slíbila, že proberou hlavní vlivy na kůži. Určitě k nejrozšířenějším patří i voda a její roztoky. Všichni se přece myli, či koupali. Několikrát denně, se s ní dostávali do styku i při praní, uklízení a podobných úkonech, kdy je voda ještě rozpuštěná. A to zatím uvažoval o běžném setkání. Za léta svého působení Jóstaf mnoho viděl. Žil v krajině dosti bohaté na sníh, vítr a mráz. Cítil se nejen prochlazený, ale i vysušený, či zhrublý. Jeho hlas kluše, ačkoliv ve vzájemně propojených chodbách Baradly se normálně každému jinému rozléhal dunivě hrozivě, některý míval i ozvěnu. Jeho zbledlý plátěný hlas zněl jako krknutí, jako šepot, jako pomalé, neschopné pokračování zbytečného prohlášení, neočekávaného, nedůležitého sdělení. Jako prosebné dodírání k záhubě odsouzeného už ztraceného. Stoupali obrovským schodištěm k vrcholu, ke kterému vede 130 schodů. Krápníkové výzdoby ubývalo. Chtěl jsem se zeptat, zda jste měla kolem dvanácti let nějakou přítelkyni se kterou jste dokázala vyjít? Zdálo se, že si pomyslela, že byla stále sama v jejich venkovském prostředí. Tma, která se hnala od rozpukaného vchodu do Baradly po velkých hromadách balvanitých ssutí, vcházela stezkou kolem zkamenělého tunelu, do dlouhého vodopádu, do příkré stráně a stoupala spolu s Jóstafem. Toho vchodu používal již neolitický člověk, pomyslel si. Teď patří k turistickým atrakcím díra. Rozhlížel se setmělými jeskynními hlínami a štěrky a šel velice opatrně a spořádaně, jeskyně zdála se schopna nabrat hrst hlíny a pokusit se ho oslepit. Raději se rozhlížel s přivřenými víčky. Ano, ocitl se tam, kde potřebovala. Vždycky předpokládala, že jsou jí lidé volně k potřebě, ba že bude pro ně čest a celoživotní útěcha, když takto budou žít. Nemohla si naříkat, hodných lidí v ní bylo dost, přece by ji bolelo, kdyby chyběli jeden, dva nejlepší. Ještě mu nebylo čtyřicet, namlouval si, že se bojí loupeže a že by ji požádal, aby vzala k sobě peníze do úschovy a cítil by se zabezpěčený, zejména kdyby měl pak od ní pokoj. Stalo se jednou k večeru, kdy dávno usmířený lehl a usnul bez světla. Tu, probudil ho pocit, že zloděj je kdesi blízko. Jóstaf prostovlasý, mrtvolně bledý šátral ve tmě a s námahou zjistil, že je druhá hodina noční. Tma neprůhledná plná strachu zdálo se, že hučí své poselství skrz klíčovou dírku a že chce říct cosi velice zlého. Jóstaf se zimomřivě choulil. Jóstaf se bál. Baradla má malý spád a na několika místech se rozšiřuje v obrovité dómy. Do celého systému vede několik vchodů, avšak pro turistický provoz jsou nyní používány jen dva. Kostelecký vchod do Baradly leží, má úpatí a vysoké skalní stěny. V mladší době kamenné měla Baradla na téhle straně ještě jeden vchod, ten však byl zavalen ssutí, ale později byl objeven nedaleko vchodu netopýr. Je zajímavý spoustou krápníků, silně zbroušených proudícími vodami. Je tu i podpis slavného maďarského básníka Petöfiho. Přední část Baradly je tvořena Sloupovou síní a Liščí jeskyní, které vyhlodal podzemní potok. Obě vyblýskané velkou parádou lahodily oku – když bylo světlo. Baradla otevřená skála bez lítosti, stejně cizí jako před lety, kdy se zavalenými vchody probíhala mláďata laněk, věděla tolik jako dřív. 35
7.1 ╤ Zdá se, že u tohoto závrtu nemusím mladého speleologa zadržovat. Není, kam by zahučel, jen obchází kolem hromádek bahna a přemýšlí, kudy by se mohl provrtat. Neztrácej naději, pomohu ti najít cestu dolů – a snad i zpátky ven... ◙ 1) Co se dovídáme o postavě jménem Jóstaf? Podle ní byla nazvána celá první kapitola. Doplň do tabulky požadované údaje o Jóstafovi: J Ó STAF Jeho přibližný věk Místo, kde žil Jeho hlas Co ho probudilo ve dvě hodiny v noci Jeho vztah k blíže neupřesněné ženě
◙ 2) Ze závěru tabulky jsi jistě poznal, že pro pochopení textu je důležitá i žena, k níž se Jóstaf obracel. Pokus se jako detektiv chytit každé stopy. Jak si Jóstaf vykládal její úporné mlčení? Doplň dle textu: ......................................................................, napadlo Jóstafa. ◙ 3) Z textu lze usoudit, že tato ženská bytost rozuměla jedné tematické oblasti a že s ní chtěla Jóstafa seznámit. O jakou oblast se mohlo jednat? Vyber z možností: a) oftalmologie b) dermatologie c) urologie d) laryngologie ◙ 4) Na co se Jóstaf ženy zeptal? ......................................................................................................................................................... ◙ 5) Posuď Jóstafovu otázku z hlediska vhodnosti v dané komunikační situaci. .......................................................................................................................................................... ◙ 6) Jak na tuto otázku žena reagovala? Vyber z možností: a) nadšeně b) nijak c) vytáčkou d) zdrženlivě ◙ 7) V šestém odstavci se také objevují přísudky, jejichž podmětem je podstatné jméno rodu ženského. Najdi v tomto odstavci hned první takové sloveso. Kdo nebo co je podmětem tohoto přísudku? ....................................................................... ◙ 8) Stejné slovo je podmětem i dalších přísudků v uvedeném odstavci. Doplň chybějící slova: ......................... neprůhledná plná strachu zdálo se, že hučí své ............................... skrz klíčovou dírku a že chce říct ......................... ............................. ..................................... . ◙ 9) O pár řádků výše se nachází věta, jejímž podmětem je slovo „jeskyně“. Opiš ji! Jeskyně zdála se .......................... ........................ ..................... ........................ a pokusit se ho .................................... . ◙ 10) Největší záhadou tohoto odstavce jsou však tři věty, ve kterých se píše o záhadné (blíže 36
nejmenované) ženské bytosti. Zkusme si ujasnit, co o ní víme. Doplň údaje do tabulky. Údaje o neznámé bytosti ženského rodu, zmíněné v šestém odstavci Kde se Jóstaf ocitl? Co vždy o lidech předpokládala? Na co si nemohla naříkat? Co by ji bolelo? ◙ 11) Nyní se pokus na základě vyplněné tabulky zjistit, o kom se v těchto větách psalo. Kdo je tato neznámá ženská bytost? Než na otázku odpovíš, vypiš si všechny možnosti, tj. všechna podstatná jména rodu ženského, která jsi objevil v předešlých úkolech: I. Žena, k níž se Jóstaf obracel (úkoly 2-6) II. Doplň podle úkolu č.7: ....................................................... III. Doplň podmět z úkolu č.9: ................................................ Kdo je tedy ona neznámá bytost, kterou jsme se zabývali v předešlém úkolu? .......................................................................................................................................................... Zde odpovídáme zatím jen předběžně, definitivní odpověď se pokusíme najít v části 7.3. 7.2 ╡ Tak už jsi jakž takž zmapoval terén a nyní se snad už můžeš vydat dolů. Jistě jsi objevil vhodnou cestu na dně závrtu a nyní se už spouštíš zvolna dolů. Nezapomeň však, že tato šachta patří k těm nejnebezpečnějším! Mysli na bezpečný návrat. ◙ 12) Pozoruj druhý odstavec textu z hlediska interpunkce: kolik interpunkčních čárek mezi větami či větnými členy je zde zbytečně navíc a kolik jich naopak chybí? Vždy se jedná o vážné pravopisné chyby. Vyber z možností: a) navíc dvě čárky, stejný počet chybí b) čtyři čárky jsou nadbytečné, jedna čárka chybí c) jedna přebývá, naopak chybí čtyři čárky d) tři čárky navíc, dvě čárky chybí ◙ 13) Ve stejném (druhém) odstavci se nachází podivné slovo „dodírání“. Jak ho vysvětlit? Vyber: a) slovo znamená „dodírat se“, tj. „dřít se až do samého maxima“ (srov.: „rozdírat“) b) slovo vzniklo jako překlep, původně se mělo jednat o podobu „dotírání“ (srov.: „dotěrný“) c) slovo vzniklo jako překlep, původně se mělo jednat o podobu „dopírání“ (např. prádla) d) slovo vzniklo jako autorčin novotvar a znamená „pronikat do díry“ (tj. jeskyně Baradla) ◙ 14) Doplň podle druhého odstavce jedno slovo, obvykle používané pro pohyb koně: Jeho hlas ........................ . ◙ 15) O jaký druh přeneseného pojmenování jde v předchozím úkolu? Vyber z možností: a) metonymie b) personifikace c) synekdocha ◙ 16) Jak rozumíš vyjádření „jeho zbledlý, plátěný hlas“? Jak může být hlas plátěný? Vyber: a) zbledlý = nemotorný, nešikovný; plátěný = záplatovaný, uměle znějící, nepřirozený b) zbledlý = vyděšený, plný strachu; plátěný = zakrývající rozpaky jako bederní rouška c) zbledlý = roztoužený, těšící se; plátěný = obyčejný, nestrojený, obecný d) zbledlý = churavý, nemocný, neduživý; plátěný = chatrný, nepevný, rozkolísaný ◙ 17) V šestém odstavci se vyskytují dvě zajímavé věty. Jsou krátké, následují hned po sobě a začínají jménem Jóstaf. Opiš je: 37
I. Jóstaf se ...................................................................................................................................... II. Jóstaf se ..................................................................................................................................... ◙ 18) Jaký účinek tyto dvě věty vyvolávají? Jak působí na čtenáře? ................................................. ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ 7.3 ╦ Tak už jsi dole! Nebojíš se? Já tedy ano... Toto podzemí není pro nikoho bezpečné. Už už se ti zdá, že stojíš na pevném dně, ale vzápětí se ti pod nohama otevře další propast. Tahle jeskyně je možná bezedná. Proto se nesnaž dostat do spodních pater za každou cenu. Občas postačí jen nahlédnout, nakouknout a pak se raději vrátit zpět. ◙ 19) Pokud ze sebe neděláš něco, co nejsi, nebude ti činit potíže přiznání, že jeskyně Baradla se podobá nepřehlednému bludišti. V čem spočívá nepřehlednost tohoto textu? Zkus se znovu podívat na šestý (tj. nejdelší) odstavec. Vypiš postupně jednotlivá témata odstavce do tabulky. Jako nápovědu jsem ti k rozlišení témat vypsal i důležitá – klíčová slova textu. Sled témat v šestém odstavci textu: „Tma, která se hnala...“ Pořadí tématu Klíčové slovo textu 1.
tma
2
rozhlížel se
3
„ona“
4.
čtyřicet
5.
k večeru (tma)
6.
Baradla
Bližší popis tématu
◙ 20) Pozoruj vztahy mezi jednotlivými tématy v předchozí tabulce. Které slovo nejlépe vystihuje jejich vzájemný poměr? Vyber z nabídky: a) valence b) polarita c) diskontinuita d) koherence ◙ 21) V textu se nachází jedno slovo, které by mohlo být vhodnou metaforou pro způsob jeho výstavby. Souvisí s interiérem jeskyně a v úryvku se vyskytuje dvakrát. Toto slovo by mělo vyjadřovat způsob kompozice celého textu, jak jsi ho odhalil v úkolech č.19-20. Vyber ho z následující nabídky: síň, chodba, ozvěna, krápník, ssutě, tunel, vodopád, hlíny, dóm, potok. Vybrané slovo: .......................................... Jak toto slovo vyjadřuje způsob výstavby textu? ........................................................................... ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... ◙ 22) Slíbil jsem, že se znovu zamyslíme nad ženskými postavami v úryvku. V úkolu č.11 jsi jistě učinil předběžnou hypotézu ohledně tajemné ženské bytosti ze šestého odstavce. Na definitivní stopu tě však přivede poslední odstavec textu. Opiš pouze první a poslední čtyři slova odstavce. Dostaneš důležitou větu! .......................................................................................................................................................... ◙ 23) V této větě jsi objevil stejný způsob přeneseného významu jako v úkolu č.15. Neživý objekt ženského rodu tu vystupuje jako živá bytost. Do následující doplňovačky vlož slova z některých předchozích úkolů. Dostaneš pak definitivní odpověď na otázku po identitě oné bytosti. 38
(1) ............................................ je sice (2) .................................., ale zároveň též (3)..............., k níž se ............................... ............................., a (4) ......................... , která v Jóstafovi vzbuzovala strach. Doplň slova takto: (1): Úkol č.22, první slovo. (2): Úkol č.11, slovo III. (3): Úkol č.11, opiš předtištěná slova u čísla I. (4): Úkol č.11, slovo II. ◙ 24) Jakého gramatického rodu je většina doplněných slov z předchozího úkolu? ......................................................................................................................................................... ◙ 25) Nyní už máš dostatek informací pro to, aby ses podíval se do Tabulky literárních významů motivu „jeskyně“ (0.2.3) a posoudil, které z uvedených významů se dají v textu najít. Do tabulky ke každému významu připiš úryvek textu, v němž se tento význam nachází. Pokud se tento význam v textu nenachází, napiš do řádku nulu. Název významu
Úryvek textu „Jeskyně Baradla“
PODSVĚTÍ NEVĚDOMÍ BRÁNA ŽENSTVÍ SKRÝŠ POKLADU POHŘEBIŠTĚ ÚTOČIŠTĚ BLUDIŠTĚ DOBÝVÁNÍ CHRÁM TICHA ◙ 26) Který z těchto významů vyskytujících se v textu je nejdůležitější pro jeho pochopení? Napiš název nejdůležitějšího významu (všimni si také úkolu č.24): ...................................................... ◙ 27) Vyber z následující nabídky nejvhodnější žánrovou charakteristiku celého textu „Jeskyně Baradla“: a) psychologický román b) báseň v próze c) prozaická novela d) detektivní román ◙ 28) Účinek textu na čtenáře nejlépe vyjádříš s využitím úkolu č.21. Jak zde uvedené slovo souvisí s tvým celkovým dojmem z textu, s jeho přehledností, srozumitelností pro čtenáře? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................
39
7.4 ╩ ◙ 29) Čím poctivěji pracuješ na všech badatelských úkolech v podzemí, tím snazší pro tebe bude cesta ze závrtu ven. Tento byl navíc ještě mimořádně hluboký! Až se tedy budeš drápat ven, vzpomeň si na úkoly č.25 a 26 (hodnota V), 12 a 27 (hodnota Z), 20, 21 a 28 (hodnota E). Rovnice motivu jeskyně v textu „Jeskyně Baradla“: ....... % V x Z = E ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ◘ Určitou formou kontroly tvého čtení textu může být jednoduchá křížovka. V tajence ti vyjde jméno jedné opuštěné, ale nedaleké jeskyně. Celá se skládá ze systému propasťovitých puklin a je opředena pověstmi. Pokud její název zadáš do internetového vyhledávače, snadno zjistíš, kde se jeskyně nachází. Do řádků napiš slova, která jsi doplnil do některých z předešlých úkolů. Písmena uzavřená v závorce ti potom svisle (vertikálně) složí tajenku. Úkol č.16 (2.slovo): (_) _ _ _ _ _ _ _ _ Úkol č. 22 (1.slovo): _ (_) _ _ _ _ _ Úkol č. 3: (_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Úkol č.15: Úkol č.7: Úkol č. 17 (II.) Úkol č. 26: Úkol č. 2 (příd.jm.): Úkol č. 27 (1.slovo): Úkol č.6: Úkol č.12 (3.slovo):
_ _ _ _ _ _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ (_) _ (_) _ _ _ _ (_) _ _ _ _ (_) (_) _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ (_) _
Teď si vypiš písmena v závorkách v pořadí, jak byla v křížovce za sebou uvedena. Měl bys tak získat jméno jedné obtížně dostupné jeskyně: _ _ _
_ _ _ _ _ _ _ _
40
8 Osmý závrt: Jitka Škápíková – Zaživa pohřbeni
∩ Jitka ŠKÁPÍKOVÁ (podle knihy Arnošta Cahy): Cesta do pravěku a zase zpátky. Nakladatelství XYZ. Praha 2011. Začátek kapitoly „Na prahu pravěkého světa“, podkapitola „Zaživa pohřbeni“. S.24-25.. Zaživa pohřbeni „Téhle chvíle jsem se bál,“ řekl otec. „Máme sice ještě dvě svíčky, dostatek sirek a taky několik metrů magneziového drátu, ale na jak dlouho nám to vydrží?“ Usadili se na kámen a přemítali o svém osudu. Co je čeká, až jim dojdou i sirky? Zřítí se potmě do propasti nebo zahynou hladem a žízní v neproniknutelné podzemní temnotě? Jak tam tak sedí, nikdo si nevšímá, že Tref se zatím pustil sám chodbou vpřed. Když se po dlouhé chvíli vrátí, dotkne se tlamou Jardovy ruky. Chlapec se nesmírně diví, když zjistí, že psí tlama je mokrá! „Tref někde objevil vodu!“ Všichni najednou vyskočí. „Tam, podívejte se, tam je denní světlo!“ křičí Jarda a ukazuje kamsi na konec chodby. Ve tmě probleskuje proužek světla. Nezdá se jim to, je to skutečně světlo? S vypětím všech sil spěchají chodbou k východu z podzemního žaláře. Proběhli otvorem ve skále a zůstali stát jako přimražení. Vlevo před nimi se zvedal vysoký horský hřeben, vpravo se vlnilo obrovské jezero. Stoupala z něj pára. Hladina u břehu se zelenala, dál přecházela v modrou a byla posetá spoustou malebných skalnatých ostrůvků, o které se tříštily mohutné vlny a vystřikovaly vodopády šumících bílých pěn. Vzduch byl velmi teplý a prosycený vodními výpary. Hleděli na tu krásu s otevřenou pusou.
8.1 ╤ Pokud jsi se už spouštěl do sedmého závrtu, můžeš snadno propadnout dojmu, že ten osmý už zvládneš levou zadní. Ale za to, že jsi v tuto chvíli stále zdravý a živý, ve skutečnosti vděčíš jen a jen své opatrnosti! Nic nepodceňuj – ani takový zdánlivě ubohý závrtek. Snad ti nemusím vyjmenovávat všechny ty velké cestovatele a dobrodruhy, kteří nakonec zahynuli v podmínkách zcela nehodných jejich mimořádným zkušeností. ◙ 1) Začneme proto jen polehoučku, tj. jednoduchými otázkami. Například: Kdo je to Tref? ....................................................................................................................................................... ◙ 2) Co se stalo těsně před začátkem ukázky? Pokus se rekonstruovat začátek textu. ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ◙ 3) Srovnej svůj popis předchozího děje (minulý úkol) s nadpisem celého textu. Jsou spolu v souladu, nebo se vylučují? Zakroužkuj odpovídající možnost. ANO, nadpis a rekonstrukce spolu ladí NE, nadpis a rekonstrukce jsou v rozporu ◙ 4) Kde se odehrává většina příběhu (s výjimkou posledního odstavce)? Zakroužkuj správné prostředí: 41
a) břeh jezera b) dno propasti c) podzemní jezero d) zavalená jeskyně ◙ 5) Kolik vystupujících živých postav se v uvedeném prostředí pravděpodobně nachází? Vyber: a) více než tři postavy b) právě tři postavy c) dvě postavy (Tref se nepočítá) d) více než pět postav ◙ 6) Odpověď na otázku č.6 by měla být v souladu s jedním z následujících argumentů: a) text vysloveně uvádí jen otce, Jardu a psa Trefa, Jarda je totožný s „chlapcem“, o němž se tu píše: není tedy důvod počítat s více než třemi postavami; psa však mezi postavy počítat musíme – jde o postavu v literárním slova smyslu (viz např. Bílý tesák) b) pes nemůže být počítán mezi postavy, i když zde dost s dějem zahýbal; kritérium postavy však zahrnuje pouze lidské bytosti (pes se nemůže postavit): v textu tedy vystupují jen dvě postavy: otec a chlapec Jarda c) mimoliterární souvislosti předpokládají, že se do tohoto nebezpečného prostředí může odvážit pouze větší skupina objevitelů: rozhodně víc než pět (jeden venku u vchodu, jeden u případného raněného, dva nosiči raněného, jeden nosič proviantu, jeden zraněný) d) text vysloveně uvádí jen otce, Jardu a Trefa, kdyby zde však byly jen tři postavy, autor by pro ně nepoužil zájmeno „všichni“, ale „oba“, protože pes se právě vrátil z venku: ve skupině tedy musí být více než tři lidé ◙ 7) V textu se nachází několik informací, kterým přemýšlivý čtenář nemusí uvěřit. Proč se chlapec divil, když zjistil, že Tref má mokrou tlamu? V jeskyních je přeci vždycky dost vody... Pokus se autora zastat a najít rozumné vysvětlení: ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ◙ 8) Jak si lze vysvětlit tvrzení posledního odstavce o mohutných vlnách v jezeře? Příboj se přece vyskytuje jen na moři! Ale v jezeře? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ 8.2 ╡ Asi jsi už nedočkavý a sápeš se hned do hlubin. Dobře, že jsi vydržel, nyní nadešla ta správná chvíle, kdy už se můžeš prokopanou dírou pozvolna spouštět níž a níž. Nuže, vzhůru do podzemí! Nezapomeň ale ani teď na obezřelost! ◙ 9) Co je to magneziový drát? Vyber z možností: a) drát z hořčíku, který při zapálení vydává silnou záři (jako bengálský oheň) b) drát z hliníku, který při zapálení vydává záři a teplo c) drát, který se v minulosti používal místo sirek k zapalování (např. kamen, cigaret) d) měděný drát, který dobře vodí proud a který zvyšuje svítivost žárovky ◙ 10) Na začátku posledního odstavce textu stojí věta: „zůstali stát jako přimražení“. Nejde o překlep? Z následující nabídky vyber rčení, která by nikdy nemohlo sloužit jako náhrada tohoto méně obvyklého spojení. Nabídka rčení: zůstali stát jako tvrdé y, zůstali stát jako opaření, byli z toho úplně paf, koukali jako tele na nová vrata, byli z toho celí tumpachoví, byli z toho celí pryč, byli jako pominutí, zůstali stát jako přikovaní, byli z toho vedle, zůstali stát jako solný sloup Vybrané rčení: ............................................................................................................................... ◙ 11) V textu se nachází mnoho řečnických otázek. K čemu zde slouží? K jakému účinku na čtenáře vedou? Pokus se sám formulovat správnou odpověď. 42
...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ◙ 12) Ze stejného zorného úhlu pozoruj také strukturu odstavců. Vyber jednu správnou charakteristiku odstavců v textu „Zaživa pohřbeni“. a) odstavce spíše střední velikosti b) dlouhé, složité segmenty c) krátké, rychle plynoucí odstavce d) text téměř bez členění ◙ 13) Proč je v textu tolik řečnických otázek ((úkol č.11) a proč mají odstavce takovou podobu (úkol č.12)? Vyber možnost, která by zároveň řešila oba problémy: a) text „Zaživa pohřbeni“ vyžaduje dětského čtenáře b) autorka nevynikala stylistickými schopnostmi c) jde o levný brakový román s dobrodružnou tematikou d) jde o parodii na levné brakové romány Shoduje se tebou vybraná možnost s odpovědí v úkolu č.11? 8.3 ╦ Většina speleologů se nejvíc těší na chvíli, kdy už budou stát tam dole a dotknou se míst, na kterých před nimi ještě nikdo nestál. Občas bývají zklamáni. Jsem však přesvědčen, že tebe i tento malý závrt někam dovede! Tak tedy dolů do podzemí. ◙ 14) Nejprve si všímej slovesných časů. Údaje o nich zapiš do následující tabulky. Za odstavec považujeme každý doprava odsazený úsek textu (např. jen přímou řeč). Zaznamenej nejen čas sloves, ale též stručně popiš, co se v odstavci odehrálo. Pak lépe pochopíš, jak slovesný čas souvisí s děním textu. Odstavec (první slovo) Slovesný čas
Popis děje v odstavci
1. „Téhle“ 2. „Usadili se“ 3. „Jak“ 4. „Tref“ 5. „Všichni“ 6. „Tam“ 7. „Ve tmě“ 8. „Proběhli“ ◙ 15) Ve kterých odstavcích textu se vyskytuje minulý čas a co mají tyto odstavce společného? Pokus se o vlastní samostatnou formulaci odpovědi. ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ◙ 16) Teď už je načase pozorovat výskyt jednotlivých literárních významů motivu jeskyně. Nejprve musíš odpovědět na několik otázek. Například: proč skupinka vůbec vlezla do jeskyně? Vyber z následujících možností: a) hledat ztraceného psa b) ze zvědavosti při náhodné cestě kolem 43
c) z touhy po dobrodružství při výzkumné výpravě d) ve snaze schovat se před nečekaným útokem nepřátel ◙ 17) Kam se skupinka z jeskyně vlastně dostala? K bližšímu poznání tě přivede také název celé knihy nebo celé kapitoly. ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ◙ 18) Zdali se v textu vyskytuje významný motiv jeskyně, snadno určíš vyplněním této tabulky. Podívej se do tabulky literárních významů motivu „jeskyně“ (0.2.3) a posuď, které z uvedených významů se dají v ukázce najít. Do tabulky ke každému významu připiš úryvek textu, v němž se tento význam nachází. Pokud se tento význam v textu nenachází, napiš do řádku nulu. Název významu
Úryvek textu „Zaživa pohřbeni“
PODSVĚTÍ NEVĚDOMÍ BRÁNA ŽENSTVÍ SKRÝŠ POKLADU POHŘEBIŠTĚ ÚTOČIŠTĚ BLUDIŠTĚ DOBÝVÁNÍ CHRÁM TICHA ◙ 19) Který z uvedených literárních významů motivu jeskyně je pro pochopení textu nejdůležitější? .................................................. ◙ 20) Určit literární druh už nebude obtížné. Pokud váháš, podívej se ještě do úkolu č.13. ...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................... ◙ 21) Pokus se vyjádřit vlastními slovy své pocity z textu. Jak by text vypadal, kdyby šlo o výtvarné dílo? Jak by takový obraz vypadal? ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... 8.4 ╩ Doufám, že jsi pochopil, že i tento malý závrtek může jeskyňáře pořádně potrápit. V podzemí není nic jistého a štěstí přeje opatrným. Při sestavování rovnice jeskyně tedy nespěchej a určitě nepřeceňuj své síly.
44
◙ 22) Jestliže chceš rovnici vyplnit správně, připomeň si úkoly č.16-19 (hodnota V), č.13 a 20 (hodnota Z), č.11, 13 a 21 (hodnota E). ....... % V x Z = E ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ........................................ ............................................. .......................................... ◘ Určitou formou kontroly tvého čtení příběhu může být jednoduchá křížovka. V tajence ti vyjde jméno jeskyně, která se vícekrát zmiňuje v Bibli a kterou můžeš navštívit například s cestovní kanceláří. Pokud její název najdeš v Bibli, snadno zjistíš, kde se jeskyně nachází a proč je pro lid Izraele tak důležitá. Do řádků napiš slova, která jsi doplnil do některých z předešlých úkolů. Písmena uzavřená v závorce ti potom svisle (vertikálně) složí tajenku. Úkol č.14 (čas 8.odstavce): Úkol č.12 (poslední slovo): Úkol č.9 (3.slovo): Úkol č.10 (3.slovo): Úkol č.4 (2.slovo): Úkol č.6 (poslední slovo): Úkol č.13 (2.slovo):
(_) _ _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ (_) _ _ _ _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ _ (_) _ _ _ _ (_) _ _ _ _
Teď si vypiš písmena v závorkách v pořadí, jak byla v křížovce za sebou uvedena. Měl bys tak získat jméno posvátné jeskyně: _
_
_
_
45
_
_
_
9 Kde se stékají ponorné řeky 9.1 ╪ Komparace Speleologové dlouho předpokládali, že voda ze všech závrtů plyne do jedné velké ponorné řeky: do Punkvy. To se potvrdilo při testech založených na obarvování vody propadajících se potoků. I my si jednotlivé texty obarvíme. Už nyní ale víme, že se jejich vody stékají do jediného řečiště, totiž do motivu „jeskyně“. Do následující tabulky proto vepiš údaje získané při výzkumech jednotlivých závrtů. Porovnej především, kolik literárních významů motivu „jeskyně“ se v nich vyskytlo (uváděj v procentech podle svých rovnic) a které významy to byly (napiš je v pořadí podle důležitosti). Nakonec si všech osm textů přečísluj podle svého čtenářského zážitku Detail ze dna závrtu Městikáď tedy podle subjektivního hlediska celkové zábavnosti textu (od čísla jedna po nejméně zábavný text číslo osm).
VÝSLEDNÁ TABULKA MOTIVU „JESKYNĚ“ VE ZKOUMANÝCH TEXTECH Číslo
Autor: Název
1
Holan: Hluboko dole
2
Nezval: Moravský kras
3
Váchal: Tajemná díra
4
Mahen: Rybářská knížka
5
Technik: Mlýn na ponorné řece
6
Nesvadba: Po stopách sněžného muže
7
Švankmajerová: Jeskyně Baradla
8
Škápíková: Zaživa pohřbeni
% počet Názvy přítomných literárních literárních významů v pořadí důležitosti význ. motivu (dle 0.2.3) „jeskyně“
Pořadí textu podle čtenářského zážitku
Pro výzkumníka může být důležitý rovněž statický údaj o četnosti jednotlivých literárních významů motivu „jeskyně“. Do následující tabulky si vypiš všech deset literárních významů, jak jsem je popsal v části 0.2.3, tentokrát ale dle pořadí výskytu (včetně těch, které se neobjevily). 46
STATISTIKA VÝSKYTU MOTIVU „JESKYNĚ“ Pořadí NÁZEV LITERÁRNÍHO VÝZNAMU Počet výskytů Ve kterých textech (č.)
9.2 ╬ Aplikace Myslím, že kdo dychtivě prolezl všech osm závrtů, získal dost a dost cenných zkušeností, které může využít také prakticky. Co tak vyhloubit vlastní díru do země? Co tak napsat vlastní text využívající motiv jeskyně? Zde máš k dispozici několik námětů pro vytvoření originálních prozaických textů s uměleckými prvky. Náměty vycházející z osmi závrtů 1) Napiš báseň, ve které vylíčíš dojmy člověka, který se poprvé ocitl „hluboko Dno závrtu v blízkosti Holštejna dole“. 2) Vytvoř báseň v řeči vázané či báseň v próze o tom, jak se v tobě „otevřela láska“. 3) Napiš báseň o dvou čtyřverších, která vyjádří, jak se lidé podobají krajině, v níž žijí, jak jejich povaha vyrůstá z konkrétních zeměpisných podmínek. Podmínkou je, že musí jít o krajinu, ve které žiješ ty sám. 4) Vytvoř satirickou antibáseň Nezvalova textu „Moravský kras“: představ si, že uplynulo sto let a krajina krasu byla zcela zničena (včetně jeskyní), např. těžbou vápence. Tato ekologická báseň by se měla té Nezvalově pokud možno co nejvíce formálně podobat, jen bude vyjadřovat změnu povahy lidí vyvolanou změnou jejich životního prostředí. 5) Napiš anekdotickou povídku, která vystihne Nezvalovo přirovnání žen k vápenci a mužů k žule. 6) Jak by mohl úryvek z Váchalova Krvavého románu pokračovat? Vypravuj samostatnou povídku, která bude dějově navazovat na „Tajemnou díru“. Nemusíš však napodobovat autorův styl, v jazykovém zpracování máš naprostou volnost. 7) V tomto úkolu bude naopak nutné, abys zachoval či napodobil Váchalův styl. Pokus se úryvek přepsat tak, aby se odehrával na gymnáziu a aby onou „tajemnou dírou“ byl záhadný kabinet podivínského učitele. 47
8) Vypravuj vlastní text založený na reálném zážitku. Měl by pojednávat o nějaké tvé dětské výpravě do uzavřeného prostoru (do starého domu, sklepa, kanálu, ...) a měl by být vyprávěn ve velkolepém (nabubřelém) stylu brakových dobrodružných románů. 9) Pokus se děj Mahenovy „Vzpomínky“ uchovat beze změn. Napiš však vzpomínku na stejnou událost, jen oním vypravěčem bude jeden ze pstruhů, který nešťastnému rybářovi unikl. Využij příležitosti a přibliž prožitky zvířete žijícího na dně propasti. 10) Napiš podobnou reportáž opřenou o svůj vlastní „lovecký“ zážitek, tedy o tom, jak jsi mohl svůj koníček provozovat ve zcela mimořádném prostředí. 11) Pokus se Mahenův text transformovat do sci-fi povídky! Zachovej co nejvíc autorův styl, příběh však proměň tak, aby odvážný rybář narazil na zcela šokující úlovek... 12) Nech se inspirovat Technikovým úryvkem o jeskyni pod mlýnem a vytvoř malou humoristickou povídku s podobným námětem – otec vede svého čerstvě dospělého syna do tajemného podzemí, které ukrývá ve sklepě na brambory v panelovém domě. 13) Můžeš také napsat lyrický popis vybraného jeskynního sálu (na základě vlastní zkušenosti). Přibliž nejen podobu tohoto dómu, ale i jeho atmosféru. 14) Vyjdi ze zážitků popsaných v úryvku z Josefa Nesvadby. Pokus se vytvořit fiktivní deníkový záznam člověka, který se rozhodl žít dlouhodobě v jeskyni a pozorovat vlastní pocity. 15) Představ si, jak by Nesvadbův text mohl pokračovat. Po mnoha staletích se do jeskyně vydají speleologové. Co tam najdou? Svůj text však stylizuj do podoby vědeckého protokolu, tedy výzkumné zprávy o výsledcích bádání, publikované v odborném časopise. 16) Nebo se rozhodni pro podobný dobrodružný text. Jeho vypravěčem bude muž, kterého jeskyňáři našli hluboko v Amatérské jeskyni. Co tam zažil? Jak dlouho tam byl? 17) Vyjdi z neověřeného předpokladu, že texty podobné úryvku z „Jeskyně Baradla“ píší blázni. Jak by zážitek z exkurze do jedné z veřejně přístupných jeskyní popsal psychotický pacient? 18) Jestliže jeskyně souvisí s motivem ženství, pak nemusí být obtížné psát o jeskyni jako o milované ženě. Napiš milostný dopis adresovaný jeskyni! 19) Variantou předchozího tématu může být milostný dopis určený milovanému městu nebo vesnici. Uvaž, že města či vesnice mohou být různého gramatického rodu. Vyvol si „pohlaví“ objektu lásky podle sexuální orientace pisatele dopisu. 20) Třetí variantou milostného námětu je tvé skutečné vyznání lásky – místu, které máš rád. Formu si urči sám, v lásce musí být svoboda. 21) Jak by vypadalo rande v jeskyni? Tentokrát však nepůjde o text erotický, ale vrhni se do humoristické povídky s erotickými prvky. 22) Text „Zaživa pohřbeni“ rozšiř o subjektivně zabarvený popis neznámé jeskyně. Kde se to ocitli? Fiktivním autorem líčení by měla být postava Jardy. 23) Dokonči povídku tak, že se skupince východ z jeskyně najít nepodaří. Co se bude dál odehrávat? Podmínkou však je, že musí být uchován styl díla pro děti. Náměty vycházející z literárních významů motivu „jeskyně“ 24) Zde je možné vycházet z představy textu jako výsledku určitého technického procesu návodu (receptu) jak ho sestrojit. V této snaze vycházej pouze z podmínek, které ti zadává konkrétní rovnice jeskynní literatury. Na konci každého závrtu jsi určil danou rovnici, napiš tedy text, který má stejné hodnoty jako text tohoto závrtu (V x Z = E), včetně procentuálního výskytu jednotlivých literárních významů. O čem text bude, udává hodnota V. V jakém žánru, to uvádí Z. A jak bude působit na čtenáře, ti prozradí E. 25) Vždy se můžeš pokusit o vlastní jeskynní text, ale s ještě větším nasazením motivu „jeskyně“. Ponechej tedy hodnoty Z a E stejné jako u daného závrtu. Ale pokus se, aby text byl skutečně hlavně o jeskyni. To jest: dosáhni alespoň hodnoty 60% V! (Využij nejméně šesti literárních významů motivu „jeskyně“ z tabulky v části 0.2.3.)
48
9.3 ☼ Praxe Do prokopávání závrtů se dál musíš pouštět sám. Možná ses rozhodl, že speleologem přece jen nebudeš, snad ani odborníkem na spouštění do hlubších pater textů. Přesto však tvoje práce s osmi závrty nemusela být zbytečná! Aniž bys to tušil, budovali jsme spolu několik ctností (kompetencí), jež jsou užitečné v celém praktickém životě. Především jsme budovali trpělivost, bez které se v životě ničeho nedosáhne. Neptali jsme se, zda se nám texty líbí, prostě jsme se jim věnovali, ať nám to bylo příjemné, nebo Prokopávání závrtem poblíž Ostrova u Macochy ne. Při pozorování textů jsme spolu budovali všímavost, tedy koncentraci i na ty nejmenší detaily, jemné rozlišování mezi nepatrnými rozdíly, nespoléhání na první dojem, ale daleko víc sledování toho, co texty samy o sobě tvrdí. Zároveň se v nás rozvíjelo bedlivé naslouchání vlastnímu nitru. Snažili jsme se pozorovat nejen texty, ale i jejich účinek na nás. Proč se nám nelíbí? Proč v nás vyvolávaly právě tyto pocity? Tím jsme se učili vyjadřovat sami sebe a sdílet se s ostatními. Pak jsme budovali tak potřebnou schopnost argumentace, při níž jsme se snažili dokázat určitá tvrzení textem samotným, či je naopak vyloučit. Vyvarovat se ukvapených a neodůvodněných soudů. A nakonec jsme možná dospěli ke zdravé míře střízlivosti, když už jsme jednotlivé texty nepřijímali jako vtahující vize vymyšlených příběhů, jež by nás mohly pohodlně unášet, ale pomalu jsme si od nich začali uchovávat odstup, nepřijímat je, jak nám je autor naservíroval, nýbrž o nich kriticky přemýšlet a zvažovat, zdali stojí za to se nechat jejich autorem vést právě tak. Proto tě mohu, milý absolvente oboru literární speleologie, propustit do života s klidným srdcem. Jsi připraven na mnohé z toho, co tě může čekat. A na věci, na které tě tento kurz nepřipravil, tě snad nasměruje někdo jiný.
Jakub Brdíčko: Závrty do jeskynní literatury. Úvod do literární speleologie. http://paliseto.sweb.cz/ Gymnázium, Ústí nad Orlicí Psáno od srpna 2011 do března 2012. Fotografie vytvořeny autorem. Na straně 1 (titulní list) pohled z nitra jeskyně Hladomorna pod hradem Holštejn.
49
