ˇ ´ vysoke ´ uc ˇen´ı technicke ´ v Praze Cesk e ´ Fakulta elektrotechnicka Katedra kybernetiky
´ Uvod do biomedic´ınsk´e informatiky
Audiometrie
Jaroslav P´avek
20.11.2004
1
Anatomie sluchov´ eho u ´stroj´ı
Sluchov´e u ´stroj´ı se zkl´ad´a ze tˇr´ı z´akladn´ıch ˇc´ast´ı, kter´e jsou zevn´ı, stˇredn´ı a vnitˇrn´ı ˇc´ast sluchov´eho u ´stroj´ı. Tyto ˇc´asti slouˇz´ı k zachycen´ı a transformaci zvukov´ ych podnˇet˚ u. Zevn´ı ˇc´ast obsahuje boltec a zvukovod. Zvukovod pˇredstavuje pˇribliˇznˇe dvou centimetrovou trubici. Tato trubice konˇc´ı blankou neboli bub´ınkem, kter´ y oddˇeluje zevn´ı a stˇredn´ı ˇc´ast sluchov´eho u ´stroj´ı. Stˇredn´ı ˇc´ast sluchov´eho u ´stroj´ı zaˇc´ın´a tedy bub´ınkem (tympanum), ten pˇri dopadu zvuku zaˇc´ın´a vibrovat a tyto vibrace jsou pˇren´aˇseny na sluchov´e k˚ ustky v bub´ınkov´e dutinˇe, kter´e tvoˇr´ı klad´ıvko, kovadlinku a tˇrm´ınek. Stˇredn´ı ˇc´ast sluchov´eho u ´stroj´ı tvoˇr´ı pˇrevodn´ı syst´em ucha, protoˇze bub´ınek spojen´ y s sluchov´ ymi k˚ ustkami v bub´ınkov´e dutinˇe pˇrev´ad´ı vibrace do vnitˇrn´ıho ucha, kter´e je vyplnˇeno tekutinou. Aby k pˇrevodu vibrac´ı mohlo doch´azet je nutn´e zajistit voln´e vibrace tˇrm´ınku. Pr´avˇe ˇspatn´a vibrace tˇrm´ınku b´ yv´a jedna z mnoha poruch lidsk´eho sluchu. Vnitˇrn´ı ucho pˇren´aˇs´ı pˇrijmut´e vibrace do kochley ˇcili do hlem´ yˇzdˇe. Hlem´ yˇzd’ obsahuje vlastn´ı smyslov´e u ´stroj´ı tzv. Cortiho org´an. Zde doch´az´ı k rozechv´ıv´an´ı miniaturn´ıch vl´askov´ ych bunˇek uloˇzen´ ych ve speci´aln´ı tekutinˇe. Pohyb tˇechto miniaturn´ıch vlaskov´ ych bunˇek pˇripom´ına pohyb ˇraz v moˇri. Jejich pohyb se d´ale mˇen´ı na nervov´e impulsy smˇeˇruj´ıc´ı vl´akny sluchov´eho nervu z hlem´ yˇzdˇe do mozku. Vnitˇrn´ı ucho navzdory sv´emu uloˇzen´ı v pevn´e skaln´ı kosti je nejchoulostivˇejˇs´ı a nejzranitelnˇejˇs´ı ˇc´ast´ı sluchov´eho org´anu, a proto pr´avˇe zde tak´e vznik´a vˇetˇsina sluchov´ ych poruch. D´ale nervov´e impulsy z Cortiho org´anu putuj´ı do mozku sluchov´ ym nervem, jemuˇz se ˇr´ık´a t´eˇz osm´ y hlavov´ y nebo jen osm´ y nerv. Ten pokraˇcuje sluchovou drahou do mozkov´e k˚ ury, obsahuj´ıc´ı i centra myˇslen´ı, pamˇeti ˇci uˇcen´ı. Tato m´ısta n´am totiˇz pom´ahaj´ı interpretovat, co vlastnˇe slyˇs´ıme. Urˇcit´e poruchy sluchu, naz´ yvan´e senzoneur´aln´ı, mohou vznikat pr´avˇe v d˚ usledku nespr´avn´e funkce tohoto nervu.
Obr´azek 1: Sluchov´ y org´an
Veden´ı zvuku cestou zvukovod - bub´ınek - sluchov´e k˚ ustky - vnitˇrn´ı ucho naz´ yv´ame veden´ı vzduˇsn´e. Druh´ ym zp˚ usobem jak rozkmitat tekutiny ve stˇredn´ım uchu je veden´ı vibrac´ı lebeˇcn´ı kost´ı. Sluchov´ y pr´ah pro kostn´ı veden´ı je u zdrav´eho ˇclovˇeka asi o 40dB v´ yˇse neˇz pr´ah u vzduˇsn´eho veden´ı. Toto veden´ı se uplatˇ nuje pˇri vn´ım´an´ı vlastn´ıho hlasu nebo velmi siln´ ych zvuk˚ u.
2
2
Frekvenˇ cn´ı z´ avislost citlivosti sluchov´ eho org´ anu
Lidsk´ y sluch je schopen vn´ımat zvuky v rozsahu frekvenc´ı od 16Hz do 20kHz. Tento rozsah se vlivem st´arnut´ı sluchov´eho u ´stroj´ı nebo moˇzn´ ym poˇskozen´ım zmenˇsuje. Obecnˇe lze ˇr´ıci, ˇze horn´ı hranice rozsahu slyˇsiteln´ ych frekvenc´ı klesne pˇribliˇznˇe o 1kHz za desel let. Citlivost sluchu nen´ı ovˇsem pro vˇsechny frekvence zvukov´eho spektra stejn´a. Nejvˇetˇs´ı citlivost lidsk´eho sluchu je v oblasti 2 aˇz 4kHz, d´ale smˇerem k niˇzˇs´ım i vyˇsˇs´ım frekvenc´ım citlivost lidsk´eho sluchu kles´a. Pˇri mal´ ych hlasitostech jsou rozd´ıly v citlivosti v z´avislosti na frekvenci velk´e, se stoupaj´ıc´ı hlasitost´ı se rozd´ıly zmenˇsuj´ı.
Obr´azek 2: Kˇrivka hlasitosti zobrazuje mnoˇzstv´ı zvukov´e energie, kter´e je nutn´e, aby byl t´on dan´e frekvence detekovateln´ y v nehluˇcn´em prostˇred´ı.
Obr´azek 3: Pr˚ umˇern´e prahov´e kˇrivky r˚ uzn´ ych vˇekov´ ych skupin.
3
Klasifikace pr˚ umˇern´e ztr´aty sluchu a jej´ı oznaˇcen´ı podle zdravotnick´e svˇetov´e organizace: • 0 aˇz 25 dB norm´aln´ı sluch • 26 aˇz 40 dB lehk´a nedosl´ ychavost • 41 aˇz 55 dB stˇredn´ı nedosl´ ychavost • 56 aˇz 70 dB stˇrednˇe tˇeˇzk´a vada sluchu • 71 aˇz 90 dB tˇeˇzk´a vada sluchu • v´ıce neˇz 91 dB velmi z´avaˇzn´a vada sluchu (Za neslyˇs´ıc´ıho se pak povaˇzuje pouze ten, kter´emu ani sebevˇetˇs´ı zes´ılen´ı sluchu neposkytuje ˇz´adn´e sluchov´e vjemy.)
3
Vlastn´ı ochrana sluchov´ eho org´ anu
Sluchov´ y org´an je velmi citliv´ y mechanizmus, kter´ y mus´ı b´ yt chr´anˇen pˇred siln´ ymi zvuky nez´avisle na naˇsem vˇedom´ı. Prvn´ı, vstupn´ı ochranu tvoˇr´ı bub´ınek, kter´ y zabraˇ nuje vtupu do stˇredn´ı ˇc´asti ucha. Za bub´ınkem, tedy uˇz v uzavˇren´em a chr´anˇen´em stˇredouˇsn´ım prostoru, je soustava tˇr´ı jemn´ ych k˚ ustek, kter´e na sebe navz´ajem pˇril´ehaj´ı (klad´ıvko, kovadlinka a tˇrm´ınek). Jejich u ´kolem je pˇren´est vibrace z bub´ınku d´ale do vnitˇrn´ıhu ucha. Soustava k˚ ustek pˇredstavuje mimo jin´e vlastn´ı regulaci citlivosti lidsk´eho sluchu. V tich´em prostˇred´ı na sebe k˚ ustky dokonale pˇrilehnou a tak pˇren´aˇsej´ı maximum akustick´e energie z bub´ınku d´ale do vnitˇrn´ıhu ucha. Pˇri pˇr´ıchodu siln´eho zvuku se napˇet´ı k˚ ustek uvoln´ı a tak do vnitˇrn´ı ˇc´asti ucha se bude pˇren´aˇset jen mal´a ˇc´ast akustick´e energie. T´ımto mechanizmem je sluchov´ y org´an chr´anˇen pˇred poˇskozen´ım vlivem siln´eho vnˇejˇs´ıho zvuku. Napˇet´ı k˚ ustek je ˇr´ızeno jemn´ ymi svaly. Nejvˇetˇs´ı rozsah moˇzn´ ych intenzit se nach´az´ı v okol´ı frekvence 1kHz. Porovn´an´ı intenzity nejslabˇs´ıch zvuk˚ u na prahu slyˇsitelnosti s intenzitou zvuk˚ u na prahu bolesti pˇredstavuje rozd´ıl v rozsahu dvan´acti ˇr´ad˚ u. Po delˇs´ım pobytu v hluˇcn´em prostˇred´ı sluchov´a citlivost doˇcasnˇe kles´a, pobytem v tichu se ucho postupnˇe zotavuje. Ticho pˇredstavuje vlastnˇe jen n´ızkou hladinu hluku. Dlouh´ y pobyt v u ´pln´em tichu p˚ usob´ı depresivnˇe, m˚ uˇze vyvolat nepˇr´ıjemn´e subjektivn´ı pocity p´ısk´an´ı nebo ˇsumˇen´ı v uˇs´ıch. Naopak dlouh´ y pobyt v siln´em hluku vede k otupˇen´ı citlivosti sluchov´eho u ´stroj´ı. Pˇri hladin´ach akustick´e intenzity nad 80dB uˇz nestaˇc´ı ochrana v podobˇe uvolnˇen´ı sluchov´ ych k˚ ustek a sluch se zaˇcne proti pˇret´ıˇzen´ı br´anit doˇcasn´ ym zmenˇsen´ım citlivosti sluchov´ ych nerv˚ u. Pokud k tomuto jevu doch´az´ı ˇcasto a opakovanˇe, nedojde pozdˇeji k regeneraci citlivosti sluchov´ ych nerv˚ u, ztr´ata citlivosti je trval´a a nel´eˇciteln´a.
4 4.1
Popis metod pro mˇ eˇ ren´ı sluchov´ eho org´ anu audiometrick´ e vyˇ setˇ ren´ı sluchov´ eho prahu
Z´akladn´ım audiometrick´ ym vyˇsetˇren´ım je stanoven´ı sluchov´eho prahu pro ˇcist´e t´ony, kter´e maj´ı r˚ uzn´e frekvence a to bud’ vzduˇsn´ ym nebo kostn´ım veden´ım. Vyˇsetˇren´ı prov´ad´ıme pomoc´ı speci´aln´ıho t´onov´eho gener´atoru. V´ ysledkem mˇeˇren´ı je prahov´ y audiogram kter´ y ud´av´a z´avislost mezi hladinou intenzity v decibelech a pˇr´ısluˇsnou frekvenc´ı v herc´ıch. Audiogram m˚ uˇze b´ yt bud’ relativn´ı nebo absolutn´ı. Relativn´ı audiogram vyjadˇruje ztr´atu sluchu v decibelech v porovn´an´ı s norm´aln´ım sluchov´ ym prahem, kter´ y je zde pˇredstavov´an hladinou 0dB. Absolutn´ı audiogram ud´av´a v decibelech, jak´ y je sluchov´ y pr´ah v porovn´an´ı s nulovou hladinou akustick´eho talku. 4
4.1.1
Z´ asady pˇ ri pouˇ z´ıv´ an´ı audiometru
1. Vyˇsetˇren´ı prov´ad´ıme v tich´em prostˇred´ı. 2. Vyˇsetˇren´ı prob´ıh´a pro kaˇzd´e ucho pacienta zvl´aˇst’. 3. Zaˇc´ın´ame vyˇsetˇrovat pˇri frekvenci 1kHz, pak postupnˇe vyˇsetˇrujeme vyˇsˇs´ı a posl´eze niˇzˇs´ı frekvence. 4. Pˇri vyˇsetˇrov´an´ı pouˇz´ıv´ame pˇreruˇsovan´ y t´on, abzchom pˇredeˇsli vpl´ıˇzen´ı podnˇetu. 5. Zvolen´ y t´on zelsilujeme od -10dB k vyˇsˇs´ım hladin´am, dokud vyˇsetˇrovan´ y nepotvrd´ı percepci zvuku. Pak t´on zeslab´ıme a od hladiny 0dB znovu zesilujeme dokud pacient znovu neohl´as´ı pˇr´ıjem. Takto urˇc´ıme hladinu v decibelech, pˇri kter´e pacient ve dvou nab´ıdk´ach ze tˇr´ı t´on spolehlivˇe slyˇsel. Tuto hodnotu zaznamen´ame jako prahou hladinu pro pˇr´ısluˇsnou frekvenci.
4.2
Weberova zkouˇ ska
Weberova zkouˇska prov´ad´ı srovn´an´ı kostn´ıho veden´ı v obou uˇs´ıch pacinta. Zkouˇsku prov´ad´ıme tak, ˇze rozezvuˇcenou ladiˇcku pˇriloˇz´ıme patkou na lebku vyˇsetˇrovan´eho a to bud’ na ˇcelo nebo na temeno. Pokud pacient slyˇs´ı zvuk uprostˇred hlavy nebo v obou uˇs´ıch stejnˇe pak m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze zvuk nelateralizuje. Pokud m´a vyˇsetˇrovan´ y sluch v poˇr´adku, nebo m´a na obou uˇs´ıch stejnou vadu, pak zvuk ladiˇcky slyˇs´ı zhruba uprostˇred hlavy. Pokud pacient trp´ı asymetrickou poruchou sluchu, pak zvuk ladiˇcky lateralizuje, a to pˇri pˇrevodn´ı vadˇe do ucha nemocn´eho, pˇri percepˇcn´ı vadˇe do ucha zdrav´eho.
4.3
Rinneho zkouˇ ska
Rinneho zkouˇska prov´ad´ı srovn´an´ı u ´rovnˇe vzduˇsn´eho a kostn´ıho veden´ı t´ehoˇz ucha pacienta. Tuto zkouˇsku prov´ad´ıme tak, ˇze znˇej´ıc´ı ladiˇcku pˇriloˇz´ıme patkou k processus mastoideus. Aˇz pacient ozn´am´ı, ˇze pˇrestal ladiˇcku slyˇset pˇriloˇz´ıme j´ı k boltci pro vzduˇsn´e veden´ı. Pokud pacient slyˇs´ı ladiˇcku d´ale, je v´ ysledek Rinneho zkouˇsky pozitivn´ı v opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe je v´ ysledek zkouˇsky negativn´ı. Je-li vyˇsetˇrovan´e ucho pacienta v poˇr´adku, pak je v´ ysledek zkouˇsky pozitivn´ı, stejn´eho v´ ysledku bzchom dos´ahli i pˇr´ıpadˇe percepˇcn´ı vady. Pˇri negativn´ım v´ ysledku Rinneho zkouˇsky byla zjiˇstˇena pˇrevodn´ı vada.
4.4
Sluchov´ e zkouˇ sky hlasitou ˇ reˇ c´ı a ˇ sepotem
ˇ Pˇri t´eto zkouˇsce lze v´ ybˇerem pouˇzit´ ych slov zjistit typ sluchov´e vady. Spatn´ a slyˇsitelnost slov jako h˚ ul, k˚ ul, p˚ ul (hlubok´e t´ony) ukazuje na vadu zevn´ıho nebo stˇredn´ıho ucha, tedy na vadu ˇ pˇrevodn´ı. Spatn´ a slyˇsitelnost slov tis´ıc, mˇes´ıc (vysok´e t´ony) ukazuje percepˇcn´ı vadu. Percepˇcn´ı vada rteprezentuje postiˇzen´ı vnitˇrn´ıho ucha, sluchov´eho nervu nebo dalˇs´ıch ˇc´ast´ı sluchov´e dr´ahy. D˚ uleˇzit´ y je rozd´ıl mezi slyˇsen´ım hlasit´e ˇreˇci a ˇsepotu. V hlasit´e ˇreˇci pˇrevl´adaj´ı sp´ıˇse hlubok´e t´ony, naopak v ˇsepotu vysok´e. Proto pˇri poruˇse percepˇcn´ı je pomˇernˇe dobr´e slyˇsen´ı hlasit´e ˇreˇci a ˇspatn´e slyˇsen´ı ˇsepotu. Pokud nastala pˇrevodn´ı vada je tento rozd´ıl menˇs´ı.
5
5
Audiometr AD226
Obr´azek 4: Audimetr AD226
5.1
Technick´ a data audiometru AD226
• Audiometr typ: 3. • Rozsah kmitoˇct˚ u: 125, 250, 500, 750, 1000, 1500, 2000, 3000, 4000, 6000 a 8000 Hz. • Intenzita: -10 do 120 db HL po 1dB a 5 dB stupn´ıch (max. 90dB pˇri 125Hz a max. 110dB pˇri 250Hz a 8kHz) . • Rozˇs´ıˇren´ y rozsah: v´ ystupn´ı intenzita omezena 20dB pod max. • Mˇeˇr´ıc´ı sign´al: t´on, frekvenˇcnˇe moduovan´ y t´on ±5 % ,5Hz. • Maskovac´ı ˇsum: automatick´e nastaven´ı u ´zkop´asmov´eho ˇsumu pˇri t´onov´e audiometrii nebo ˇsirokop´asmov´ y ˇsum WN. • V´ ystup: vzduˇsn´e veden´ı vlevo nebo vpravo, kostn´ı veden´ı vlevo nebo vpravo. • Mˇeniˇce: TDH39 audiometrick´a sluch´atka s s pruˇzinou.
n´ahlavn´ı soupravou. B71 kostn´ı vibr´ator
• Synchronn´ı maskov´an´ı: spoj´ı dˇeliˇc kan´alu 2 s dˇeliˇcem kan´alu 1. • Pamˇet’: vnitˇrn´ı pamˇet’ pro prahy vzduˇsn´eho a kostn´ıho veden´ı vlevo a vpravo (AC L/R, BC L/R). • Nap´ajen´ı: extern´ı zdroj EPS 512 (pˇriloˇzen) 100-115 V oder 230 V, pˇr´ıkon 25VA.
6
6
Individu´ aln´ı a modulov´ a sluchadla
Na naˇsem trhu jsou nab´ızena individu´aln´ı sluchadla tak i modulov´a sluchadla s individu´alnˇe vyr´abˇenou uˇsn´ı tvarovkou, nebo miniaturn´ı kan´alov´a sluchadla CIC v polomodul´arn´ım proveden´ı. Obecnˇe lze sluchadla rozdˇelit na programovateln´a nebo neprogramovateln´a. Tato sluchadla jsou bud’ vybavena automatickou nebo manu´aln´ı regulac´ı hlasitosti. Jejich z´akladn´ı souˇca´st´ı je urˇcit´ y typ zesilovaˇce ze ˇsirok´eho v´ ybˇeru vybaven´ y r˚ uzn´ ymi nastavovac´ımi prvky. Jednou z firem, kter´a vyr´ab´ı sluchadla na naˇsem trhu je Siemens.
Obr´azek 5: Porovn´an´ı typ˚ u jednotliv´ ych sluchadel
6.1
V´ yhody individu´ aln´ıch sluchadel
• Individu´aln´ı sluchadla je moˇzno usadit v uchu tak nen´apadnˇe, ˇze pak nejsou okoln´ım svˇetem t´emˇeˇr vn´ım´ana. • Individu´aln´ı sluchadla vyuˇz´ıvaj´ı pˇrirozen´eho zes´ılen´ı zvuku uˇsn´ım boltcem a tak lze sn´ıˇzit zes´ılen´ı sluchadla a potˇrebn´ y v´ ykon baterie. • Individu´aln´ı sluchadla umoˇzn ˇuj´ı hlubˇs´ı smˇerov´e slyˇsen´ı neˇz sluchadla z´avˇesn´a – mikrofon je um´ıstˇen v m´ıstˇe pˇrirozen´eho poslechu. • Individu´aln´ı sluchadla lze natolik pˇrizp˚ usobit uchu pacienta, ˇze je sotva vn´ım´a pˇri denn´ım pouˇz´ıv´an´ı – ide´aln´ı pro sport i zamˇestn´an´ı
6.2
Moˇ znost komunikace a programov´ an´ı sluchadla pomoc´ı PC
´ cinˇejˇs´ı kompenzace sloˇzit´ Uˇ ych sluchov´ ych ztr´at znamen´a u ´pravu parametr˚ u sluchadla jako ˇs´ıˇrku kmitoˇctov´eho p´asma, zisk, maxim´aln´ı v´ ystupn´ı akustick´ y tlak a nastaven´ı charakteristik ˇr´ıdic´ıch obvod˚ u. Toto pˇrizp˚ usoben´ı zahrnuje: Rozˇs´ıˇren´ı prahu AGC (automatick´e regulace zes´ılen´ı) nebo rozˇs´ıˇren´ı rozsahu urˇcit´ ych dynamick´ ych charakteristik pomoc´ı mechanick´ ych nastavovac´ıch prvk˚ u. S vysokou integrac´ı mechanick´ ych nastavovac´ıch prvk˚ u pˇrib´ yvaj´ı nev´ yhody, jejichˇz v´ ysledkem jsou v´aˇzn´e pot´ıˇze s jejich vestavbou do sluchadla a jejich nastavov´an´ım.
Obr´azek 6: Syst´em spojen´ı sluchadla s PC
7
Porovn´an´ı dˇr´ıve pouˇz´ıvan´ ych typ˚ u konektor˚ u s nov´ ym typem konektoru FlexConnect je vidˇet na obr.(7). Konektor FlexConnect je na prav´e ˇc´asti obr´azku.
Obr´azek 7: Porovn´an´ı pouˇz´ıvan´ ych konektor˚ u pro pˇripojen´ı sluchadla k PC
6.3
Programov´ e prostˇ red´ı Connexx
Obr´azek 8: Programov´e prostˇred´ı Connexx Minim´aln´ı poˇzadavky syst´emu Connexx : • Poˇc´ıtaˇc kompatibiln´ı s IBM PC s mikroprocesorem 486 nebo vyˇsˇs´ım (Pentium..). • Syst´em Windows min. verze 3.11. • Operaˇcn´ı pamˇet’ 8MB (RAM). • Jeden voln´ y s´eriov´ y port pro jednotku Hi-Pro. • Disketov´a mechanika 3,5´´. 8
6.4
V´ yhody programovateln´ ych sluchadel
1. Pro audiologa-specialistu • Rychlejˇs´ı, pohodlnˇejˇs´ı a pˇresnˇejˇs´ı nastavov´an´ı neˇz s mechanick´ ymi nastavovac´ımi prvky. • V´ıce moˇznost´ı nastaven´ı poskytuje vˇetˇs´ı flexibilitu. • Vˇsechny zmˇeny v nastaven´ı parametr˚ u se pˇrehlednˇe zobrazuj´ı na obrazovce poˇc´ıtaˇce nebo na displeji programovac´ıho zaˇr´ızen´ı. • Nastaven´e parametry lze obnovit. 2. Pro uˇzivatele sluchadla • Pˇresn´e nastaven´ı pomoc´ı poˇc´ıtaˇce individu´alnˇe zajist´ı poˇzadovanou kompenzaci sluchov´e ztr´aty. P´eˇce o pacienta je vysoce individu´alnˇe c´ılen´a. • Vynikaj´ıc´ı ˇreˇcov´a srozumitelnost vˇzdy a vˇsude - d´ıky naprogramov´an´ı podle osobn´ıch potˇreb kaˇzd´eho klienta. • Jednoduch´e a pohodln´e ovl´ad´an´ı dotykem tlaˇc´ıtka na sluchadle. • Miniaturn´ı velikost a tvar splˇ nuj´ıc´ı vysok´e estetick´e a kosmetick´e poˇzadavky. • Snadn´e a spolehliv´e pˇrenastaven´ı v pˇr´ıpadˇe zmˇeny sluchov´eho prahu.
7
Kochle´ arn´ı implant´ aty
ˇ e republice operov´an v roce 1993. Kochle´arn´ı imKochle´arn´ı implant´at byl poprv´e v Cesk´ plant´at pˇredstavuje elektronickou funkˇcn´ı smyslovou n´ahradu, kter´a zprostˇredkuje sluchov´e vjemy neslyˇs´ıc´ım lidem pˇr´ımou elektrickou stimulac´ı sluchov´eho nervu uvnitˇr hlem´ yˇzdˇe vnitˇrn´ıho ucha.
Obr´azek 9: Princip kochle´arn´ıho implant´atu: (1) zvuk je pˇrij´ım´an v horn´ı ˇc´asti ˇreˇcov´eho procesporu, (2) zde je zvuk zpracov´an do zak´odovan´ ych sign´al˚ u, (3) tyto sign´aly jsou vedeny do vys´ılac´ı c´ıvky, (4) vys´ılac´ı c´ıvka vys´ıl´a sign´aly pˇres k˚ uˇzi do implant´atu, kde jsou pˇrevedeny na elektrick´e impulsy, (5) impulsy jsou posl´any do svazku elektrod v hlem´ yˇzdi, kde stimuluj´ı vl´ıkna sluchov´eho nervu, (6) sluchov´ y nerv vede v´ yslednou informaci do vyˇsˇs´ıch sluchov´ ych drah a d´ale do mozku, kter´ y je rozezn´av´a jako zvuk.
9
7.1
Typy pouˇ z´ıvan´ ych kochle´ arn´ıch implant´ at˚ u
Obr´azek 10: Typy kochle´arn´ıch implant´at˚ u
Reference [1] Tomiczek,R. Fyziologie slyˇsen´ı [online]. Posledn´ı revize 2003-03-01 [cit. 2004-11-20], http://audio.kumunita.cz [2] Proˇc a jak slyˇs´ıme http://www.ordinace.cz
[online].
[3] Kochle´ arn´ı implant´at [online]. http://www.kochlear.unas.cz
Posledn´ı
revize
2004-05-04
[cit.
2004-11-20],
Posledn´ı
revize
2003-08-01
[cit.
2004-11-20],
[4] Sluchadla [online]. Posledn´ı revize 2003-08-01 [cit. 2004-11-20], http://www.Siemens.com
10