UvA-DARE (Digital Academic Repository)
Macroeconomic implications of labor market frictions Sedláek, P.
Link to publication
Citation for published version (APA): Sedláek, P. (2011). Macroeconomic implications of labor market frictions
General rights It is not permitted to download or to forward/distribute the text or part of it without the consent of the author(s) and/or copyright holder(s), other than for strictly personal, individual use, unless the work is under an open content license (like Creative Commons).
Disclaimer/Complaints regulations If you believe that digital publication of certain material infringes any of your rights or (privacy) interests, please let the Library know, stating your reasons. In case of a legitimate complaint, the Library will make the material inaccessible and/or remove it from the website. Please Ask the Library: http://uba.uva.nl/en/contact, or a letter to: Library of the University of Amsterdam, Secretariat, Singel 425, 1012 WP Amsterdam, The Netherlands. You will be contacted as soon as possible.
UvA-DARE is a service provided by the library of the University of Amsterdam (http://dare.uva.nl)
Download date: 15 Feb 2017
Shrnut´ı† V´ ykyvy v ekonomick´e aktivitˇe jsou bˇeˇznou souˇc´ast´ı svˇeta kolem n´as. Ned´avn´a ekonomick´a krize n´am jasnˇe uk´azala, jak tyto fenom´eny zasahuj´ı do ˇzivota kaˇzd´eho z n´as. Tato krize pak byla obzvl´aˇstˇe tvrd´a na zamˇestnanost v mnoha zem´ıch. M´ıry nezamˇestnanosti z˚ ust´avaj´ı tvrdohlavˇe vysoko i nˇekolik let po uplynut´ı recese. Zkoum´an´ı vztah˚ u mezi trhem pr´ace a celkovou ekonomickou aktivitou je jedno z hlavn´ıch t´emat t´eto disertaˇcn´ı pr´ace. Dalˇs´ım d˚ uleˇzit´ ym prvkem je urˇcen´ı dopad˚ u ekonomick´ ych v´ ykyv˚ u na blahobyt spoleˇcnosti. Jak ovlivˇ nuje trh pr´ace ekonomickou aktivitu?
Trh pr´ace, stejnˇe jako mnoho
jin´ ych trh˚ u, nefunguje hladce. Nalezen´ı pr´ace, nebo naopak vhodn´eho zamˇestnance na otevˇrenou pracovn´ı pozici, ˇcasto vyˇzaduje znaˇcn´e ˇcasov´e i finanˇcn´ı n´aklady. Lid´e maj´ı r˚ uzn´e u ´rovnˇe vzdˇel´an´ı, r˚ uzn´e schopnosti. Firmy vyr´abˇej´ı rozd´ıln´e produkty a jsou situov´any v r˚ uzn´ ych m´ıstech. Zkuˇsen´ y stavebn´ı inˇzen´ yr nen´ı pˇr´ıliˇs prospˇeˇsn´ y pro nemocnici, kter´a hled´a plastick´eho chirurga. Stejnˇe tak zkuˇsen´ y stavebn´ı inˇzen´ yr ˇ ach nen´ı pˇr´ıliˇs prospˇeˇsn´ ˇ v Cech´ y pro stavebn´ı firmu ve Spanˇ elsku. Tyto frikce na trhu pr´ace jsou d˚ uvodem proˇc lze v jeden moment pozorovat z´aroveˇ n voln´a pracovn´ı m´ısta a nezamˇestnan´e lidi. Zp˚ usobem, kter´ ym se tyto frikce navz´ajem ovlivˇ nuj´ı s ekonomick´ ymi podm´ınkami pak urˇcuje v´ yvoj celkov´e zamˇestnanosti a t´ım p´adem i v´ yvoj hrub´eho dom´ac´ıho produktu (HDP). Po u ´vodu v prvn´ı kapitole se druh´a kapitola t´eto disertaˇcn´ı pr´ace, kter´a je naps´ana ve spolupr´aci s m´ ym vedouc´ım Wouter den Haanem, snaˇz´ı odpovˇedˇet na ot´azku, proˇc jsou v´ ykyvy v ekonomick´e aktivitˇe nepˇr´ızniv´e pro blahobyt spoleˇcnosti. Pˇrestoˇze existuje obecn´e podvˇedom´ı, ˇze hospod´aˇrsk´e cykly nejsou pro ekonomiku prospˇeˇsn´e, ekonomick´a teorie m´a probl´emy toto dok´azat. Selsk´ ym rozumem se zd´a, ˇze pokud jsou †
I’d like to thank my grandfather and father for checking my deteriorating Czech spelling.
206
Shrnut´ı
recese n´asledov´any konjunkturami, ˇcili obdob´ımi se zv´ yˇsenou ekonomickou aktivitou, tak se tyto v´ ykyvy pˇribliˇznˇe ”vynuluj´ı”. Proˇc jsou tedy vl´ady a centr´aln´ı banky tolik posedl´e ”vyhlazov´an´ım cyklu”? Ve t´eto kapitole tak pˇrich´az´ıme s modelem, ve kter´em porovn´av´ame typickou ekonomiku, ve kter´e ˇzijeme, s hypotetick´ ym svˇetem, ve kter´em nejsou ˇza´dn´e ekonomick´e v´ ykyvy. V obou ekonomik´ach je cel´a ˇsk´ala firem, kter´e produkuj´ı r˚ uzn´e statky. Kaˇzd´a z nich se pˇritom liˇs´ı produktivitou pr´ace. Nˇekter´e firmy jsou schopny vyrobit velk´e mnoˇzstv´ı statk˚ u, zat´ımco jin´e jich vyrob´ı m´alo. Dalˇs´ım d˚ uleˇzit´ y prvkem naˇseho modelu je pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze svˇet, ve kter´em ˇzijeme, nen´ı vˇzdy spravedliv´ y. Rozhodnut´ı o pokraˇcov´an´ı, ˇci zah´ajen´ı firmy je ovlinˇeno ”nedokonalostmi”. Pˇr´ıklad takov´ ychto nedokonalost´ı m˚ uˇzeme nal´ezt ve vztahu mezi bankou a podnikatelem. Neschopnost podnikatele se ziskovou firmou moment´alnˇe dost´at z´avazk˚ um a uhradit spl´atku u ´vˇeru m˚ uˇze vy´ ustit v bankrot, pˇrestoˇze by splacen´ı v budoucnu nebylo ohroˇzeno. Pro podnikatele je nesm´ırnˇe obt´ıˇzn´e pˇresvˇedˇcit banku, ˇze se jedn´a pouze o doˇcasn´ y probl´em, a ˇze v budoucnu bude u ´vˇer skuteˇcnˇe splacen. Jin´ ymi slovy, nˇekter´e ziskov´e firmy jsou z d˚ uvod˚ u nedokonalost´ı nuceny zastavit ˇcinnost. Ve svˇetˇe bez ekonomick´ ych v´ ykyv˚ u pak firmy, kter´e nejsou dostateˇcnˇe produktivn´ı, aby pˇrekonaly tyto nedokonalosti, nejsou v˚ ubec zapoˇcaty. Kdyby je nˇekdo nastartoval, tak by byly stejnˇe ihned nuceny zastavit svou ˇcinnost. V ekonomice s hospod´aˇrsk´ ymi cykly je tˇeˇzˇs´ı pˇrekonat tyto nedokonalosti ve ˇspatn´ ych ˇcasech. Recese jsou obdob´ı, kdy popt´avka je n´ızk´a, podnikatel´e nemaj´ı vysok´e trˇzby a t´ım p´adem maj´ı v´ıce problem˚ u se spl´atkami u ´vˇer˚ u. Pˇr´ıtomnost reces´ı v podstatˇe znamen´a, ˇze nˇekter´e firmy, kter´e mohou spokojenˇe vyr´abˇet ve svˇetˇe bez v´ ykyv˚ u, jsou nyn´ı nuceny zastavit ˇcinnost. Jin´ ymi slovy, oˇcek´avan´a ˇzivotaschopnost, ˇci doba trv´an´ı, takov´ ychto firem je sn´ıˇzena ve svˇetˇe s ekonomick´ ymi cykly. No a co? Na jedn´e stranˇe recese donut´ı uzavˇr´ıt nˇekter´e firmy, kter´e mohou vyr´abˇet ve svˇetˇe bez v´ ykyv˚ u. Na stranˇe druh´e ale konjunktury zas umoˇzn´ı v´ yrobu jin´ ym ˇ opˇet se zd´a, ˇze se vˇse jen firm´am, kter´e ve svˇetˇe bez cykl˚ u vyr´abˇet nemohou. Cili ”vynuluje” a negativn´ı dopad hospod´aˇrsk´ ych cykl˚ u na blahobyt spoleˇcnosti je miziv´ y. ˇ Doposud jsem vˇsak tajil posledn´ı, velmi d˚ uleˇzitou, souˇca´st naˇseho modelu. Zivot v ekonomik´ach, kter´e jsem takto popsal, je aˇz pˇr´ıliˇs snadn´ y. V realitˇe zaloˇzen´ı firmy
Shrnut´ı
207
stoj´ı pen´ıze. Zohlednˇen´ı n´aklad˚ u na zapoˇcet´ı projektu vˇsak znaˇcnˇe zmˇen´ı naˇs´ı situaci. Vzpomeˇ nte si, ˇze nˇekter´ ym firm´am, kter´e jsou schopny vyr´abˇet ve svˇetˇe bez v´ ykyv˚ u, se v pˇr´ıtomnosti hospod´aˇrsk´ ych cykl˚ u v´ yraznˇe sn´ıˇz´ı jejich oˇcek´avan´a ˇzivotaschopnost. Tato omezen´a doba trv´an´ı pak dramaticky sniˇzuje oˇcek´avan´e pˇr´ınosy tˇechto projekt˚ u. Je velk´ ym rozd´ılem, pokud si mysl´ıte, ˇze svou firmu budete moci provozovat do konce sv´eho ˇzivota, nebo pokud jste pˇresvˇedˇceni, ˇze pˇreˇzijete jen do pˇr´ıˇst´ı recese. A skuteˇcnˇe nˇekter´e projekty uˇz nebudou st´at za to je zah´ajit, ponˇevadˇz jejich pˇr´ınosy budou natolik n´ızk´e, ˇze nepokryj´ı poˇc´ateˇcn´ı n´aklady. Tyto projekty, kter´e jsou schopny vyr´abˇet ve svˇetˇe bez v´ ykyv˚ u, ale v pˇr´ıtomnosti hospod´aˇrsk´ ych cykl˚ u nejsou v˚ ubec zapoˇcaty, pak trvale sniˇzuj´ı u ´roveˇ n HDP. Naˇse odhady naznaˇcuj´ı, ˇze tento trval´ y pokles v u ´rovni HDP je v rozmez´ı 0, 2 aˇz 2, 1 procent´ıch bod˚ u. V nˇekter´ y pˇr´ıpadech vˇsak m˚ uˇze b´ yt i mnohem vyˇsˇs´ı dosahuj´ıc´ı aˇz 30-ti procent HDP. Tato ˇc´ısla jsou ˇra´dovˇe vyˇsˇs´ı neˇz jak´a se nach´azej´ı v ostatn´ıch studi´ı, kde se pohybuj´ı pod u ´rovn´ı 0, 1% HDP. Tˇret´ı kapitola se zab´ yv´a z´avaˇznost´ı frikc´ı na trhu pr´ace, ”efektivitou hled´an´ı”, a jak´ y maj´ı dopad na nezamˇestnanost a t´ım p´adem tak´e jak ovlivˇ nuj´ı pr˚ ubˇeh hospod´aˇrsk´eho cyklu. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt pozoruhodn´ y v´ yvoj na trhu pr´ace v USA bˇehem posledn´ı ekonomick´e krize, kter´ y ekonom˚ um zamotal hlavu. Stejnˇe jako v pˇredchoz´ıch reces´ıch, m´ıra
nezamˇestnanosti
vzrostla
a
poˇcet
pracovn´ıch
m´ıst
po-
klesl. Po bˇeˇzn´e recesi se poˇcet voln´ ych pracovn´ıch m´ıst zaˇcne zvyˇsovat a t´ım stlaˇc´ı m´ıru nezamˇestnanosti, protoˇze si lid´e sn´aze hledaj´ı pr´aci. To se vˇsak po ned´avn´e krizi nestalo. Poˇcet voln´ ych pracovn´ıch m´ıst sice narostl, ale m´ıra nezamˇestnanosti z˚ ustala tvrdohlavˇe vysok´a. Jin´ ymi slovy, pˇrestoˇze se v ekonomice nach´azelo mnoho voln´ ych pracovn´ıch m´ıst a mnoho nezamˇestnan´ ych, z nˇejak´eho d˚ uvodu se tato pracovn´ı m´ısta nezaplnila. Jedn´ım z moˇzn´ ych d˚ uvod˚ u vysvˇetluj´ıc´ı tento v´ yvoj je zhorˇsen´ı frikc´ı, efektivity hled´an´ı. Pˇrikladem m˚ uˇze b´ yt velk´e mnoˇzstv´ı pracovn´ık˚ u ve stavebnictv´ı, kteˇr´ı ztratili zamˇestn´an´ı. Z´aroveˇ n se otevˇrelo mnoho voln´ ych pracovn´ıch m´ıst ve zdravotnictv´ı a ˇskolstv´ı, ale samozˇrejmˇe tato pracovn´ı m´ısta nebyla vhodn´a pro nezamˇestnan´e stavbaˇre. Dalˇs´ım d˚ uvodem mohly b´ yt probl´emy na trhu nemovitost´ı. V obdob´ı propadu na tomto trhu bylo relativnˇe teˇzˇs´ı se stˇehovat za prac´ı, protoˇze pˇrefinancov´an´ı hypot´eky bylo mnohem obt´ıˇznˇejˇs´ı neˇz dˇr´ıve. Toto jsou pˇr´ıklady, proˇc
208
Shrnut´ı
se m˚ uˇze efektivita hled´an´ı mˇenit bˇehem hospod´aˇrsk´ ych cykl˚ u a jak´ y m˚ uˇze m´ıt dopad na zbytek ekonomiky. Ve tˇret´ı kapitole se zamˇeˇruji na lehkost (ˇci obt´ıˇznost), s jakou si nezamˇestnan´ı lid´e jsou schopni nal´ezt pr´aci a jak´ y vliv na to m´a efektivita hled´an´ı, ˇci z´avaˇznost frikc´ı na pracovn´ım trhu. Na datech USA s pomoc´ı ekonometrick´ ych metod odhaduji jak je pravdˇepodobnost, s jakou si nezamˇestnan´ı jsou schopni nal´ezt pr´aci, ovlivnˇena efektivitou hled´an´ı. Aˇckoliv nen´ı efektivita hled´an´ı pˇr´ımo pozorovateln´a, pouˇzit´a ekonometrick´a metoda je pˇresto schopna odhadnout jej´ı vliv. Odhady ukazuj´ı, ˇze se efektivita hled´an´ı pohybuje spolu s hospod´aˇrsk´ ym cyklem. To znamen´a, ˇze recese jsou obdob´ı, kdy nezamˇestnan´ı lid´e si h˚ uˇre hledaj´ı pr´aci nejen proto, ˇze je m´enˇe pracovn´ıch m´ıst a v´ıce nezamˇestnan´ ych, kter´e o nˇe soutˇeˇz´ı, ale tak´e proto, ˇze frikce na trhu pr´ace jsou z´avaˇznˇejˇs´ı. Pohyby v pravdˇepodobnosti, se kterou si nezamˇestnan´ı nach´azej´ı pr´aci jsou ˇ ceno jin´ zhruba z jedn´e ˇctvrtiny d˚ usledkem v´ ykyv˚ u v efektivitˇe hled´an´ı. Reˇ ymi slovy, v obdob´ıch recese m´ıra nezamˇestnanosti pr˚ umˇernˇe stoupla o 3.5 procentn´ıch bod˚ u. Zhruba jednu pˇetinu tohoto n´ar˚ ustu m´a na starosti pokles v efektivitˇe hled´an´ı. Za u ´ˇcelem dalˇs´ıho pochopen´ı zdroj˚ u, kter´e mohou st´at za v´ ykyvy v efektivitˇe hled´an´ı, pouˇz´ıv´am ve tˇret´ı kapitole rovnˇeˇz teoretick´ y model. Tento model zahrnuje frikce na trhu pr´ace, pracovn´ıky s odliˇsn´ ymi schopnostmi a firmy, kter´e mohou pruˇznˇe naj´ımat a propouˇstˇet pracovn´ıky. V tomto jednoduch´em modelu lze rovnˇeˇz pozorovat, jak se efektivita hled´an´ı pohybuje s cyklem. D˚ uvodem je, ˇze jen ti relativnˇe schopnˇejˇs´ı pracovn´ıci si mohou udrˇzet zamˇestn´an´ı v obdob´ıch recese. Jin´ ymi slovy, obdob´ı recese jsou ˇcasy, kdy firmy maj´ı vyˇsˇs´ı n´aroky na schopnosti sv´ ych zamˇestnanc˚ u a lid´ı, kter´e naj´ımaj´ı. To m´a pak za n´asledek pokles v pr˚ umˇern´e pravdˇepodobnosti nalezen´ı si pr´ace. ˇ Cili, stejnˇe jako v pˇr´ıkladu uveden´em dˇr´ıve, v ekonomice se nach´az´ı mnoho voln´ ych pracovn´ıch m´ıst a mnoho nezamˇestnan´ ych. Avˇsak to, ˇze firmy poˇzaduj´ı v reces´ıch lepˇs´ı schopnosti od lid´ı, kter´e naj´ımaj´ı, znamen´a, ˇze relativnˇe vˇetˇs´ı ˇca´st nezamˇestnan´ ych je pro tato voln´a pracovn´ı m´ısta nevhodn´a. To se pak projevuje v poklesu efektivity hled´an´ı. Nakonec ˇctvrt´a kapitola se zab´ yv´a ot´azkou jak´ y vliv maj´ı mlad´e firmy na pr˚ ubˇeh hospod´aˇrsk´ ych cykl˚ u. Posledn´ı ekonomick´a krize jasnˇe uk´azala, ˇze recese maj´ı na r˚ uzn´e firmy odliˇsn´e dopady. Zamˇestnanost v mal´ ych a mlad´ ych firm´ach byla obzvl´aˇstˇe
Shrnut´ı
209
zasaˇzena bˇehem posledn´ıho ekonomick´eho propadu. Poˇcet pracovn´ıch m´ıst v mal´ ych a mlad´ ych firm´ach v USA poklesl o 10, 4%, respektive 14, 8% zat´ımco ve velk´ ych a ˇ starˇs´ıch podnic´ıch tento pokles byl 7, 5%, respektive 2, 8%. Ctvrt´ a kapitola se snaˇz´ı odpovˇedˇet na ot´azku, jak d˚ uleˇzit´e jsou mlad´e podniky pro celou ekonomiku a jakou roli m˚ uˇze hr´at st´at pˇri podporov´an´ı mlad´ ych firem za u ´ˇcelem zv´ yˇsen´ı celkov´e zamˇestnanosti v ekonomice. Z dat datab´aze ”Business Dynamics Statistics” vypl´ yv´a pˇet empirick´ ych fakt˚ u: (1) mlad´e firmy jsou vˇetˇsinou mal´e, ale ne vˇsechny mal´e firmy jsou mlad´e, (2) m´ıry tvorby a destrukce pracovn´ıch m´ıst klesaj´ı s vˇekem firem a mlad´e firmy vytv´aˇrej´ı relativnˇe v´ıce pracovn´ıch m´ıst, (3) mlad´e podniky vykazuj´ı vyˇsˇs´ı riziko odchodu z trhu, ale pokud pˇreˇzij´ı, tak rostou rychleji neˇzli starˇs´ı firmy, (4) mlad´e firmy jsou v´ıce volatiln´ı neˇz star´e a (5) nov´e firmy jsou d˚ uleˇzit´ ym faktorem urˇcuj´ıc´ı v´ yvoj m´ıry nezamˇestnanosti. ˇ Ctvrt´ a kapitola pak buduje teoretick´ y model s heterogenn´ımi firmami, kter´e se liˇs´ı ve sv´e produktivitˇe, ˇc´ımˇz se n´am otevˇrou dveˇre k podrobnˇejˇs´ı anal´ yze role mlad´ ych firem na celkovou ekonomiku. Model rovnˇeˇz pˇredstavuje ide´aln´ı laboratoˇr, ve kter´e lze zkoumat dopady vl´adn´ıch z´asah˚ u podporuj´ıc´ı mlad´e firmy. Podobn´a politika byla ned´avno zavedena B´ıl´ ym Domem v r´amci programu ”Startup America” a tud´ıˇz anal´ yza tˇechto jev˚ u pˇredstavuje vysoce relevantn´ı otazku. V uveden´em modelu mohou firmy vstupovat na trh a pokud jsou jejich individu´aln´ı podm´ınky natolik ˇspatn´e, ˇze uˇz nestoj´ı za to d´ale firmu provozovat, mohou i z trhu odej´ıt. Z´aroveˇ n se pˇredpokl´ad´a, ˇze naj´ım´an´ı vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı pracovn´ık˚ u je spojeno s rostouc´ımi n´aklady, ˇc´ımˇz p´adem r˚ ust produktivn´ıch firem je postupn´ y. Tento model je pak schopen replikovat empirick´a fakta ustanoven´a v pˇredchoz´ı ˇca´sti. Kl´ıˇcov´ ym d˚ uvodem tohoto u ´spˇechu je pˇrirozen´ y v´ ybˇer u ´spˇeˇsn´ ych firem. Jen ty relativnˇe produktivn´ı firmy jsou schopny pˇreˇz´ıt, r˚ ust a st´arnout. Mlad´e firmy t´ım p´adem vykazuj´ı vyˇsˇs´ı rizika odchodu z trhu a tak´e vyˇsˇs´ı m´ıry destrukce pracovn´ıch m´ıst. Nav´ıc vˇetˇsina mlad´ ych firem je tak´e mal´a, coˇz jim umoˇzn ˇuje vyuˇz´ıt niˇzˇs´ı n´aklady obratu zamˇestnanc˚ u a mlad´e firmy t´ım p´adem i rostou rychleji neˇz starˇs´ı podniky. Model je nav´ıc tak´e schopen spr´avnˇe pˇredpovˇedˇet spoleˇcn´ y pohyb agreg´atn´ıch veliˇcin na trhu pr´ace, jak´ ymi jsou napˇr´ıklad m´ıra nezamˇestnanosti, voln´ ych pracovn´ıch m´ıst, nebo pravdˇepodobnost, se kterou si nezamˇestnan´ı lid´e jsou schopni naj´ıt pr´aci.
210
Shrnut´ı
Tento model pak slouˇz´ı jako laboratoˇr, ve kter´e zkoum´am dopad vl´adn´ı politiky, kter´a podporuje mlad´e podniky za u ´ˇcelem zv´ yˇsen´ı zamˇestnanosti a t´ım i HDP. Podobn´e n´avrhy se objevily v ned´avn´em programu B´ıl´eho Domu ”Startup America”. Model ukazuje, ˇze podobn´a politika je skuteˇcnˇe u ´spˇeˇsn´a co se sn´ıˇzen´ı nezamˇestnanosti a nav´ yˇsen´ı HDP t´ yˇce. Cel´ yu ´spˇech tˇechto opatˇren´ı vˇsak stoj´ı na bedrech nov´ ych firem. Podpora existuj´ıc´ıch podnik˚ u naopak vede k poklesu HDP, ponˇevadˇz doch´az´ı k naruˇsen´ı pˇrirozen´eho procesu v´ ybˇeru u ´spˇeˇsn´ ych firem, ˇc´ımˇz se sniˇzuje pr˚ umˇern´a produktivita firem. Podobn´e vl´adn´ı politiky by se tedy mˇely zamˇeˇrit pˇredevˇs´ım na podporu pˇr´ıstupu nov´ ych firem k trhu, ale pak by jejich pomoc mˇela rychle odezn´ıt.
