ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA Autor
Mgr. Jiří Ondra
Anotace
Přehled útvarů národního jazyka s cvičením
Očekávaný přínos
Procvičení různých útvarů národního jazyka
Tematická oblast
Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností
Téma
Útvary národního jazyka
Předmět
Český jazyk a literatura
Ročník
1.
Obor vzdělávání
Maturitní obory
Stupeň a typ vzdělávání
SOŠ
Název DUM
Š6/S2/03
Datum
30. 11. 2012
SOŠ JOSEFA SOUSEDÍKA VSETÍN
ZLÍNSKÝ KRAJ
Útvary národního jazyka Výklad s cvičením
2
Národní jazyk • souhrn jazykových prostředků, které používají příslušníci jednoho národa (společné prvky historické, společenské, kulturní a politické), označuje se též za jazyk mateřský • lze rozlišit mnoho variant, úrovní a podob jednoho národního jazyka. Na jeho výsledné podobě se podílí územní i sociální vlivy. Za základní lze považovat dělení na jazyk spisovný a nespisovný 3
Spisovná čeština • prestižní celonárodní útvar českého národního jazyka. Je normována a kodifikována – stanovena závazná podoba v odborných publikacích (Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné čeština apod., Příruční slovní jazyka českého). • užívá se v psané komunikaci, při oficiálních příležitostech. Typické prostředí: média, úřady, školy veřejné projevy, státní instituce, většinou i krásná literatura. V průběhu času se pozvolna mění. 4
Hovorová čeština • mluvená podoba spisovného jazyka, zbavená např. neužívaných archaických či knižních slov
5
Obecná čeština • mluvená varianta nespisovné češtiny rozšířená prakticky v celých Čechách a na západním okraji Moravy, poměrně značný počet reálných mluvčí vyvíjí tlak na podobu budoucí spisovné češtiny • jedná se o tzv. interdialekt („nadnářečí“) – zahrnuje mnohem větší území než klasická nářečí, typické rysy shodné jsou shodné s těmi u českých nářečí (viz dále) 6
Nářečí • jednotlivé územní varianty národního jazyka, patrné změny v gramatice i slovní zásobě • používají se v každodenní komunikaci, množství mluvčích však postupně ubývá • existuje mnoho desítek konkrétních nářečí valašské, chodské, krkonošské, lašské aj. • na území ČR se rozlišují čtyři hlavní nářeční oblasti a v nich typické odchylky od spisovné češtiny 7
Česká (středočeská) nářečí • y > ej
(dlouhý – dlouhej, pomalý – pomalej, výška – vejška, mýdlo – mejdlo, býk – bejk, zítra - zejtra) • e>y (široké náměstí – široký náměstí, laciné čepice – laciný čepice, kyselé mléko – kyselý mlíko) • vkladné v (ona – vona, opice – vopice, otevřít – votevřít), oko – voko) 8
Hanácká nářečí • y>e • ou > o • e>a
(strýc – stréc, mlýn – mlén, vyšívat vešévat, dýchat - déchat) (mouka – móka, kousek – kósek, koupelna – kópelna) (beran – baran, ovce – ovca, vejce – vajca, naše slepice – naša slepica)
9
Východomoravská nářečí • ou > u • i>u • i>e • e>a
(kousat – kúsat, soused – súsed, moucha – mucha, pouť – púť) (moji košili – moju košulu, kožich – kožuch) (říct – řéct, psík – psék, kamínek – kamének) (mašle – mašla, krabice – krabica)
10
Slezská nářečí • slovní přízvuk se nachází na předposlední slabice slova (vliv polštiny) – čeština jej má vždy na první slabice • samohlásky se vyslovují krátce
11
Slang • jazyk příslušníků zájmových skupin • každý uzavřený kolektiv, který se zabývá relativně stejnou činností vytváří v rámci své komunity alternativní pojmenování již pojmenovaných věcí a činností • často založen na jazykové hře, pojmenování na základě podobnosti apod. Existuje např. slang myslivecký, železničářský, školský, úřednický, vězeňský, lyžařský, vodácký a stovky dalších… 12
Argot • blízký slangu, avšak používán výhradně lidmi, kteří se pohybují na hranici zákona • slouží k utajení kriminální činnosti – kóduje obsah sdělení před těmi, jimž není informace určena • slovní zásoba argotu bývá rozkryta až po určité době, kdy ztratila svou utajovací funkci • některá slova původně argotická přešla do běžného užívání (čokl, prachy, benga, kérka, mít kulový, mít kliku, ségra, somrovat, chlupatý, dávat bacha) 13
Profesní mluva • jazyk pracovníků v určitém povolání • obsahuje typické stylistické figury • slouží ke zjednodušení komunikace, cílem je hospodárnost vyjadřování • častým prvkem je zkracování slov, vytváření jednoslovných pojmenování z původně víceslovných termínů
14
Otázky a cvičení • převeďte do českého nářečí tato slovní spojení vepřová kýta, krásné okolí, zelený list, modré nebe, motorový olej, otevřené okno, těžké olovo, být mladý, zralé okurky
15
Otázky a cvičení • převeďte do hanáckého nářečí tato slovní spojení starý strýček, nezouvejte se, na mou duši, je slepý a hluchý, sloužit, hloupý chlap, rozloučit se, omývat vlažnou vodou
16
Otázky a cvičení • převeďte do východomoravského nářečí tato slovní spojení mlsný kocour, koupili pytel mouky, mám na čele velkou bouli, za starou stodolou, na mou duši, ochutnej naši pohankovou kaši
17
Otázky a cvičení • jmenujte odborné publikace slovníkového typu, které se věnují českému jazyku • jmenujte státy světa, ve kterých existuje více než jeden národní jazyk • vysvětlete pozici spisovného jazyka i jeho nespisovných útvarů v umělecké literatuře
18
Otázky a cvičení • vyjmenujte různé slangy (podle činností, zájmů, či zaměstnání) • uveďte slangové výrazy z prostředí vám blízkého • proč používáme v běžné komunikaci také původně tajná slova z argotu?
19
Prameny • DAVIDOVÁ, Dana. Kapitoly z dialektologie. Ostrava: Filozofická fakulta OU, 1992.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Ondra. 20
