Informace o regionálním operačním programu
Úspěšné projekty v oblasti kultury O podpoře školství s ředitelem SPŠOA Uherský Brod Tipy na výlet pro celou rodinu
Foto: Dominik Bachůrek
Proměny v čase
ROP Střední Morava v letech 2007–2013 125 km cyklostezek Cyklostezka podél Baťova kanálu, Napajedla
31 míst vzájemného setkávání Centrum volného času ve Zlatých Horách
21 parků Sady Československých legií v Hranicích
2
Ing. Jiří Rozbořil
Ing. Jaroslav Drozd
Předseda Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
Místopředseda Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
Vá ž e n í s p o l u o b č a n é V uplynulých sedmi letech tzv. programového období Evropské unie měli žadatelé v Olomouckém a Zlínském kraji, stejně jako v jiných krajích v ČR, možnost čerpat dotace z regionálních programů. Díky Regionálnímu operačnímu programu Střední Morava mohlo být podpořeno na 1200 projektů za 18,3 miliardy korun. Na každého obyvatele Olomouckého a Zlínského kraje tak průměrně připadá investice ve výši 14 500 korun. Více než 700 projektů už slouží svému účelu. Těch zbývajících 500 musí být ukončeno do konce roku 2015. To je termín pro závěrečné vyúčtování peněz z evropských fondů pro období 2007– 2013. Domníváme se, že můžeme konstatovat, že dotace z EU významně ovlivnily kvalitu života v regionu a v mnoha ohledech se podílely na pozitivní změně našich měst, obcí a krajů. Bylo vybudováno a opraveno téměř 130 km silnic II. a III. třídy a místních komunikací, modernizací prošlo 123 vzdělávacích zařízení. Více než 170 obcí a měst opravilo své návsi a náměstí a zrekonstruovány či zcela nově vybudovány byly i desítky zdravotních a sociálních zařízení. Na 90 kulturních památek, muzeí a galerií bylo díky ROP Střední Morava zrekonstruováno a znovu zpřístupněno veřejnosti. Pro příznivce sportů bylo vybudováno 119 sportovišť, pro cyklisty
125 km cyklostezek. A takto bychom ve výčtu mohli pokračovat. Jedním z mnohých přínosů realizace všech těchto projektů je vznik téměř 1 500 nových pracovních míst. K dnešnímu dni je z částky 18,3 miliardy korun vyplaceno již více než 13 miliard, zbývající dotace budou proplaceny ještě letos nebo v průběhu roku 2015. I v příštím roce tak bude dokončeno mnoho projektů a začnou sloužit veřejnosti. V médiích často slýcháme, že Česká republika nevyčerpá z evropských fondů desítky miliard. Dle posledních odhadů se nepodaří jen v letošním roce vyčerpat asi 20 miliard korun, celkově za celé programové období pak až 60 miliard korun. Na Střední Moravě se ale čerpání dotací daří. Přestože se díky intervencím ČNB finanční alokace programu zvýšila v řádu stovek miliónů korun a čerpání ovlivňují i úspory z veřejných zakázek, podaří se díky dobrému plánování ROP Střední Morava využít celkový finanční rámec. Náš program se tak řadí mezi programy s nejnižším rizikem. Již bylo rozhodnuto, že poslední výzvy v objemu kolem 300 milionů korun budou na Střední Moravě zaměřeny na silnice II. a III. třídy. K definitivnímu uzavření programu ale zbývá dlouhá cesta, dokončeny musí být ještě stovky projektů. Hlavním problémem jsou dnes veřejné zakázky, a to nejen z pohledu chyb, které se standardně stávají, ale i z pohledu zpřísňování kontrol auditními orgány. Pro kraje, města, obce a podnikatele to znamená nejen řadu praktických problémů, nejasností a navýšení „úřadování“, ale také značná finanční rizika, se kterými se musí vypořádat. Letošní rok je již součástí nového programového období 2014–2020. Důležitý krok byl učiněn v létě, kdy Evropská komise po tříletém jednání uzavřela s Českou republikou tzv. Dohodu o partnerství. Dohoda představuje důležitý strategický dokument, bez nějž by nebylo možné čerpat 22 miliard Eur (v přepočtu cca 616 miliard korun), které jsou pro Česko připraveny v evropských strukturálních a investičních fondech. Aktuálně probíhá příprava jednotlivých operačních programů, kterých bude ve srovnání s předchozím obdobím výrazně méně, a to pouze 9. Ze 7 Regionálními programy se již nepočítá a došlo tak k významné centralizaci fondů. Zda to povede ke zlepšenému řízení využití fondů v ČR, si budeme moci odpovědět za pár let.
9 dopravních terminálů
18,3 miliard pro region 192 zastávek veřejné dopravy
734 projektů realizováno
31 kulturních center
1436 schválených pracovních míst
13 379 milionů proplaceno
128 km silnic 23 mateřských škol 3
Projekty ROP Střední Morava v dopravě
Ulice Jiřího z Poděbrad v Šumperku /Olomoucký kraj/
Investice do dopravy dosáhly 7 miliard Regionální operační program Střední Morava disponoval v programovém období 2007–2013 finanční alokací ve výši 18,3 miliardy korun. Více než třetina z těchto prostředků podpořila projekty v oblasti dopravy. Aktuálně je to 260 projektů za více než 7 miliard korun. Dvě třetiny z této částky – přibližně 4,7 miliardy korun – směřují do rozvoje regionální silniční sítě. Díky tomu již bylo v Olomouckém a Zlínském kraji nově postaveno 5 km a zrekonstruováno 122 km silnic II. a III. třídy. Dalších 120 km komunikací pak ještě přibude do konce příštího roku.
Kromě zkvalitňování komunikací přispívají evropské peníze také na budování nových a modernizace starých přestupních terminálů a zastávek ve veřejné dopravě. V uplynulém programovém období na území Střední Moravy vzniklo nebo prošlo rekonstrukcí 9 dopravních terminálů a 192 zastávek ve veřejné dopravě, které zajišťují komfortnější a kvalitnější cestování např. do práce, školy nebo jen tak na výlet. Pohodlnější a bezpečnější cestování ve veřejné dopravě přináší také nová vozidla hromadné dopravy, která byla pořízena z dotací ROP Střední Morava. Veřejnost díky tomu může cestovat v 76 nových ekologických dopravních prostředích, 9 nových regionálních vlacích a 27 nových tramvajích a trolejbusech. Výše dotací na rozvoj veřejné dopravy dosáhla 1,5 miliardy korun. Další významnou oblastí, která díky dotacím z EU dosáhla zásadní
změny, je výstavba cyklostezek. Za posledních 7 let mnohonásobně narostl jejich počet a nové úseky cyklostezek stále vznikají. Díky ROP Střední Morava došlo k výraznému zvýšení jejich počtu a tak se Olomoucký a Zlínský kraj můžou chlubit nejvyšším počtem kilometrů nových cyklostezek. Doposud bylo postaveno 125 km cyklostezek a dalších 60 km nových ještě do konce roku 2015 vznikne. Do této chvíle poskytnul ROP Střední Morava na bezmotorovou dopravu dotace ve výši 800 milionů korun. Hlavními přínosy projektů v oblasti budování a rekonstrukce dopravní infrastruktury je snížení počtu dopravních nehod, zvýšení bezpečnosti chodců, snížení ekologického zatížení a celkové zkvalitnění dopravy. A dají se najít i další pozitivní efekty, které s sebou investice z evropských peněz do dopravy přinášejí.
Dosud vybudováno
Celkový plán
Nové silnice II. a III. třídy
5,4 km
9,8 km
Rekonstruované silnice II. a III. třídy
122,6 km
246,8 km
Místní komunikace
77 km
126,6 km
4
www.rr-strednimorava.cz Nové a rekonstruované úseky silnic podpořené z ROP Střední Morava Projekty v realizaci Zrealizované projekty Olomoucký kraj
Jeseník
Zlínský kraj
Šumperk
Zábřeh
Mohelnice
Uničov
Silnice Samotišky – Svatý Kopeček 2,2 km
Štenberk
Olomouc
Hranice Lipník nad Bečvou
Prostějov Přerov
Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm
Bystřice pod Hostýnem
Kojetín
Holešov Kroměříž
Vsetín
Hulín
Zlín Otrokovice Vizovice
Luhačovice
Valašské Klobouky
Uherský Hradiště Uherský Brod
Jihovýchodní obchvat – Holešov 3,8 km
Silnice Březolupy – Šarovy 1,8 km
5
Projekty ROP Střední Morava ve městech a obcích 119 sportovních areálů za 1,2 miliardy korun
Víceúčelové hřiště v obci Dolní Němčí Projekty realizované z ROP Střední Morava se výrazně podílejí také na rozšíření nabídky aktivního trávení volného času. Od roku 2007 bylo v obcích a městech Olomouckého a Zlínského kraje podpořeno na 119 hřišť, sportovních areálů a multifunkčních sportovních hal, které umožňují sportovní vyžití všem bez rozdílu věku.
170 návsí a náměstí za 1,5 miliardy korun
Zámecké náměstí ve Velké Bystřici Díky projektům podpořeným z ROP Střední Morava bylo ve městech a obcích Olomouckého a Zlínského kraje revitalizováno již 170 centrálních částí. V mnoha městech a obcích tak vznikla atraktivní náměstí a návsi, které slouží jako místa pro vzájemné setkávání, odpočinek a pro pořádání nejrůznějších kulturních a společenských akcí.
40 zařízení sociálních služeb za 850 milionů korun
Domov pro seniory Pohoda Chválkovice V oblasti sociálních služeb bylo z ROP Střední Morava podpořeno celkem 40 zařízení. Díky tomu se v Olomouckém a Zlínském kraji výrazně rozšířily a zkvalitnily služby nabízené domovy pro seniory či stacionáři pro osoby s postižením. Modernizace a zkvalitnění služeb se dočkaly také azylové domy a centra zaměřená na prevenci sociálního vyloučení.
6
29 zařízení krizové infrastruktury za 320 milionů korun
Výjezdní stanoviště záchranné služby ve Valašském Meziříčí Finanční prostředky z ROP Střední Morava směřují také do modernizace krizové infrastruktury. Doposud bylo ve městech a obcích Střední Moravy podpořeno 29 zařízení zaměřených na zvýšení bezpečnosti obyvatel. Jedná se o hasičské zbrojnice, varovné systémy či potřebná výjezdová stanoviště záchranné služby.
16 zdravotnických zařízení za 275 milionů korun
Zdravotní středisko Vizovice Mezi projekty podpořené z ROP Střední Morava ve městech a obcích patří také modernizace a výstavba zdravotnických zařízení. Těch bylo podpořeno prozatím 16. Obce v Olomouckém a Zlínském kraji se díky tomu dočkaly potřebných zdravotnických středisek, nemocnice ve městech zase získaly moderní vybavení a techniku.
Rozhovor „Díky rekonstrukci a dostavbě ‚povýšil‘ pavilon A na moderní výstavní halu a multifunkční objekt vhodný pro pořádání nejrůznějších kulturních, sportovních i společenských akcí.“
O proměně olomouckého výstaviště Flora a jeho dominantě pavilonu A s ředitelem výstaviště Ing. Jiřím Uhlířem Jak z pohledu ředitele Výstaviště Flora Olomouc hodnotíte přínos projektů zaměřených na jeho rekonstrukci a rozšíření? JU: Jedná se bezesporu o velmi významný a jinak nenahraditelný přínos. Díky dotacím z ROP Střední Morava mohla být v letech 2010 až 2012 zrealizována obnova mobiliáře a cestní sítě v olomouckých historických sadech, čímž se významně změnila tvář Smetanových, Čechových a Bezručových sadů, které se tak staly atraktivnější rekreační zónou pro obyvatele i návštěvníky Olomouce. Dalším velkým projektem podpořeným z ROP Střední Morava byla rekonstrukce a dostavba hlavního pavilonu A Výstaviště Flora Olomouc. Práce trvaly více než rok a pavilon z konce 60. let se díky rekonstrukci a dostavbě nového křídla dočkal moderní podoby. Otevření moderní výstavní haly navazuje na tradici výstavnictví v našem regionu a dá se říci, že ji i rehabilituje. Jak konkrétně se po realizaci projektu z ROP Střední Morava změnil hlavní výstavní pavilon A? JU: Z původního vzhledu pavilonu zůstala zachována pouze jeho základní konstrukce, která díky novému opláštění získala velmi reprezentativní vzhled. Pavilon je navíc možné zvenku i zevnitř zatemnit žaluziemi a roletami, které mají současně akustickou funkci. Tím z něj vzniká vhodný prostor pro konání nejen výstavnických, ale také kulturních a společenských akcí, jako jsou například plesy. Nové jsou také veškeré technologie – vzduchotechnika, klimatizace a vytápěné podlahy. Došlo k rozšíření celkové plochy pavilonu a k nové výstavbě sousední správní budovy s restaurací, přičemž oba objekty propojuje spojovací lávka. Součástí projektu bylo i vybudování parkoviště pro osobní auta a autobusy. Co nového dnes díky modernizaci nabízí nový pavilon A návštěvníkům?
Jarní etapa květinových výstav Flora Olomouc
JU: Jak už bylo řečeno, pavilon A díky rekonstrukci a dostavbě „povýšil“ na moderní výstavní halu a multifunkční objekt vhodný pro pořádání nejrůznějších kulturních, sportovních i společenských akcí. Sál nabízí využití moderních komunikačních technologií, důraz byl kladen na akustické požadavky, bezbariérovost a byl doplněn o výtahy a pohyblivé schodiště. Vedle pořádání vlastních výstav tak může sloužit také k hostujícím výstavám a veletrhům, kongresům, sympoziím, plesům nebo třeba koncertům. První výstavu pořádanou v nově otevřeném pavilonu A (Tourism Expo) navštívilo 3× více návštěvníků než v předchozích letech. Měly podobný úspěch i tradiční květinové výstavy pořádané v prostorách nového pavilonu? JU: Trend zvyšujícího se počtu návštěvníků našich jednotlivých akcí pokračoval po Tourism Expo během letošního roku až doposud. Naši největší akci, jarní etapu mezinárodní květinové výstavy a veletrhu Flora Olomouc, navštívilo letos oproti loňsku zhruba o 17 tisíc lidí více, o několik tisícovek vyšší byly i návštěvy letní a podzimní etapy Flory. Je samozřejmé, že krásné a kulturní prostředí zrekonstruovaného pavilonu A má na tom svůj velký podíl, věřím však, že zvyšující se návštěvy jsou zároveň i výsledkem naší společné práce na atraktivnější a poutavější nabídce námi pořádaných akcí. Na jaké akce na Výstavišti Flora Olomouc se může veřejnost do konce letošního roku ještě těšit? JU: Poslední velkou letošní akcí na Výstavišti Flora Olomouc budou tradiční prosincové trhy Vánoce Flora (13.– 22. prosince). Ty mají přispět k pohodě nejvýznamnějších tuzemských svátků nejen širokou nabídkou inspirace pro předvánoční nákup dárků, ale také bohatým programem zpestřujícím někdy až bohužel zbytečně uspěchaný adventní čas.
Pavilon A Výstaviště Flora Olomouc
7
S ROP Střední Morava za kulturou
94 kulturních památek, galerií, muzeí a expozic
Zájem o návštěvu Arcibiskupského paláce v Olomouci narůstá Arcibiskupský palác v Olomouci, oficiální sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů, byl veřejnosti zpřístupněn v roce 2011. Každý příchozí má díky tomu možnost nakouknout do historie a prohlédnout si třeba místnost, ve které se v roce 1848 ujal vlády mladý rakouský císař, český a habsburský král František Josef I. Za 3 roky provozu si prostory Arcibiskupského paláce, ve kterých se odehrála řada významných historických událostí, prohlédlo více než 55 tisíc návštěvníků. Čísla o návštěvnosti dokládají, že zájem o exkurzi po reprezentačních sálech s dobovou výzdobou a mobiliářem rok od roku roste. A zdaleka nejezdí jen hosté z České republiky, ale také z ciziny. „Co se týká zahraničních návštěvníků, nejvíce jich jezdí z Rakouska, Německa, Francie a Polska, ale zavítali k nám i turisté z Kanady a Austrálie,“ uvedl Martin Kučera z turistického centra Arcibiskupského paláce. Doplnil i zajímavost o vzácné návštěvě: „Arcibiskupský palác si přijel prohlédnout i lichtenštejnský kníže Hans Adam II., pravnuk posledního císaře Karla a císařovny Zity.“ Významné osobnosti historie přivítal Arcibiskupský palác v Olomouci i dříve, a to i v hluboké minulosti. V budově paláce pobývala již Marie Terezie nebo třeba také papež Jan Pavel II. V Arcibiskupském paláci na konci října proběhlo slavnostní předání cen vítězům letošního ročníku soutěže DestinaCZe, kterou každoročně pořádá agentura CzechTourism. Olomouc se v žebříčku nejatraktivnějších destinací umístila na třetím místě a v kategorii Trendy destinace dokonce získala příčku nejvyšší. K úspěchu Olomouce v této soutěži jistě napomohl i Arcibiskupský palác, jako jeden z významných olomouckých turistických cílů.
Interiér Arcibiskupského paláce
8
Interiér Arcibiskupského paláce
www.rr-strednimorava.cz
14|15 BAŤŮV INSTITUT má za sebou úspěšný první rok provozu
Expozice Princip Baťa
14|15 BAŤŮV INSTITUT ve Zlíně vznikl konverzí dvou továrních budov bývalého Baťova továrního areálu. V původně industriálních objektech architekta Jiřího Voženílka, budovách s baťovským označením 14 a 15, by už dnes málokdo hledal průmyslovou výrobu. Zvenku oba objekty, které prošly kompletní rekonstrukcí, znovu vypadají, jakoby se vrátily do let 1946 až 1949, kdy byly postaveny. V jejich vnitřních prostorách však došlo k rozsáhlým změnám. Dříve industriální budovy se změnily v moderní kulturní centrum, které v současných českých podmínkách nemá srovnání. Jeho součástí jsou Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy (budova 14) a Krajská knihovna Františka Bartoše (budova 15).
Víte, že… • Návštěvnost celého kulturně-vzdělávacího centra 14|15 BAŤŮV INSTITUT v letošním roce dosáhla ve třetím kvartálu 173.665
návštěvníků. Největší návštěvnost v letošním roce doposud zaznamenalo muzeum, které navštívilo 62.850 lidí. Právě v tomto muzeu lidé nejčastěji navštěvují stálou expozici Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost, která se stala nejkrásnější muzejní výstavou roku 2013 a získala tak ocenění Gloria musaealis 2013 a hlavní trofej v této národní soutěži. • Zlínský kraj získal za projekt 14|15 BAŤŮV INSTITUT ocenění v XII. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis 2013, v kategorii Muzejní počin roku si projekt vysloužil druhé místo. Ve • 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU se uskutečnila hlavní část Festivalu muzejních nocí 2014, který byl letos v květnu celonárodně zahájen právě ve Zlíně. • Krajské kulturní a vzdělávací centrum (14 |15 BAŤŮV INSTITUT) bylo vyhlášeno Stavbou roku 2013 Zlínského kraje a navíc byla této stavbě udělena nejvyšší cena Grand prix architekta Pavla Nováka. • Bývalé tovární budovy 14 a 15 nepostavili Baťové. Oba objekty totiž vznikly krátce poté, kdy bylo jejich impérium dekretem prezidenta Beneše znárodněno do podoby národního podniku Baťa, později Svit. Jako autor je pod architektonickým návrhem obou objektů podepsán Jiří Voženílek, baťovský architekt, který byl na vrcholu své kariéry hlavním architektem hlavního města Prahy. • 14|15 BAŤŮV INSTITUT se chlubí unikátní velkoplošnou platformou, která umožňuje užití moderních technologií pro zájemce z řad mladých umělců, studentů filmových škol či profesionálů, kteří mohou jako projekční plochy využít část samostatné fasády budovy 15. • Celková rozloha 14 |15 BAŤOVA INSTITUTU je 23.535 m2, z toho výstavní plochy a expozice zabírají 9.375 m2 a otevřený multifunkční prostor 3.500 m2. Zdroj: 14|15 BAŤŮV INSTITUT
9
Rozhovor
Na téma modernizace škol s ředitelem Rozhovor SPŠOA Uherský Brod PaedDr. Rostislavem Šmídem
„Peníze z evropských fondů směřující do oblasti vzdělávání jsou smysluplné a efektivní. A to jak z hlediska výukového, tak z hlediska následné konkurenceschopnosti našich firem.“
Střední průmyslová škola a Obchodní akademie (SPŠOA) v Uherském Brodě se od roku 2009 může chlubit unikátním centrem pro výuku hi-technologií. V říjnu letošního roku bylo toto centrum navíc rozšířeno o další, které je zaměřeno na CNC obrábění a robotiku. Náklady na vybudování obou center přesáhly 70 milionů korun, z toho více než 60 milionů činily dotace z ROP Střední Morava. Co tato moderní technologická centra nabízejí studentům a veřejnosti, a také proč by se měla tato centra v regionech budovat, shrnul v rozhovoru ředitel SPŠOA Uherský Brod Rostislav Šmíd. Mohl byste stručně přiblížit, co jednotlivá centra nabízejí? RŠ: Nově otevřené výukové a technologické centrum je součástí Centra pro výuku hi-technologií a bylo vybudováno v souladu s koncepcí na jeho provozování a rozvoj. Podstatou koncepce je vytvoření špičkových, technologicky i výukově nadčasových podmínek pro oblast odborného školství ve Zlínském kraji. Vedle CNC techniky a robotiky centrum nabízí nejnovější technologie a vybavení v oblastech 3D techniky a 3D vizualizace, metrologie, sběrnicových systémů a alternativních zdrojů energie. Jaký je konkrétní přínos těchto center pro studenty SPŠOA v Uherském Brodě? RŠ: Vzhledem k tomu, že se jedná v daných oblastech o nejmodernější technologie současnosti a studenti mají možnost s nimi běžně pracovat, představuje to pro ně ohromnou konkurenční výhodu. Zároveň je to i velká motivace k dalšímu studiu a jejich odbornému růstu.
10
Centrum pro výuku hi-technologií funguje na škole již 5 let. Zaznamenal jste v souvislosti s tím zvýšení zájmu studentů o studium na SPŠOA Uherský Brod? RŠ: Samozřejmě, že zvýšení zájmu o studium technických oborů je jedním z přínosů hi-tech centra. Vedle toho je však potřeba zdůraznit, že tato špičková technika do školy přivádí i daleko více nadané a motivované žáky. A jak si stojí absolventi školy? Kde mohou najít uplatnění a jaký je o ně mezi zaměstnavateli zájem? RŠ: Vysokou odbornou úroveň a kvalitu žáků školy dokládají výsledky z posledních let, kde např. v soutěžích v programování CNC se naši studenti umisťují v rámci ČR opakovaně mezi nejlepšími. Pravidelně dosahují výborných výsledků i ve Středoškolské odborné činnosti či v nejrůznějších soutěžích profesních dovedností. Naši absolventi proto nemají žádný problém s uplatněním v praxi a ze strany firem je o ně velký zájem. Ovládají totiž techniku a znají technologie, které mnohdy do firem teprve postupně přichází.
www.rr-strednimorava.cz Jsou centra svým programem přístupná i široké veřejnosti? RŠ: Všechny výukové programy mají možnost využívat i ostatní školy Zlínského kraje. Obsahově jsou výukové programy upraveny zvlášť pro první a pro druhý stupeň základních škol. Speciální nabídka programů je potom připravena i pro střední školy. Od zahájení činnosti hi-tech centra absolvovalo nejrůznější výukové programy přes 5 tisíc žáků z celého kraje.
školství může udržet krok se současným trendem inovací, špičkovými technologiemi a technikou. To, aby každá škola měla nejmodernější technické vybavení, není možné jednak z finančních, ale i z mnoha dalších důvodů.
Co si myslíte o potřebě budovat tato specializovaná přípravná pracoviště? Považujete je za nezbytná pro kvalitní přípravu studentů a jejich budoucí konkurenceschopnost na trhu práce? RŠ: Je to podle mého názoru jediná možná cesta, jak odborné
Jak z pohledu ředitele střední školy vnímáte možnost využití peněz z evropských fondů do rozvoje vzdělávání v regionu? RŠ: Jsou to smysluplně a velmi efektivně vynaložené finance. Jak z hlediska výukového, kde by školy velmi obtížně hledaly zdroje na nákup nejnovější techniky, tak i z hlediska následné konkurenceschopnosti našich firem. Špičkově připravení studenti budou totiž v budoucnu i nositeli inovací v řadě firem a organizací.
Studenti při práci s CNC stroji
Nové moderní CNC obráběcí stroje
V oblasti školství již bylo z ROP Střední Morava podpořeno 123 vzdělávacích zařízení za více než 1 miliardu korun: 23 mateřských škol
3 základní umělecké školy
66 základních škol
31 středních škol
V průběhu letošního roku bylo z ROP Střední Morava podpořeno celkem 28 projektů zaměřených na modernizaci mateřských, základních a středních škol. Se začátkem nového školního roku tak čekaly nové moderní laboratoře chemie a fyziky například na žáky pěti základních škol ve Vsetíně. Úpravami prošly i prostory Integrované střední školy – COP Valašské Meziříčí, kde byly díky realizaci projektu finančně podpořenému z ROP Střední Morava inovovány technologie pro praxi. Díky velkému projektu Olomouckého kraje se v letošním roce dočkalo nových strojů, zařízení a technologií pro modernější a kvalitnější praktickou výuku hned pět středních škol z Přerova, Šumperka a Šternberka. Základní umělecká škola v Zábřehu zase díky realizaci projektu finančně podpořenému z ROP Střední Morava získá dlouho požadované moderní prostory, které budou splňovat technické i kapacitní nároky.
Příklady aktuálně realizovaných projektů v rámci rozvoje vzdělávání z ROP Střední Morava: Rekonstrukce učeben pro výuku přírodovědných předmětů na prostějovských základních školách / Statutární město Prostějov Modernizace vybavení centra odborného vzdělávání / Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín Modernizace praktické výuky / Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Stavební úpravy a rozšíření kapacity MŠ Struhlovsko / Město Hranice Centrum odborné přípravy v gastronomických a potravinářských oborech Jeseník / Nadační fond Vincenze Priessnitze
11
Rozhovor „V oblasti využití peněz z evropských fondů pro období 2007–2013 jsou a budou nejdůležitější dosažené výsledky. A to nejen z pohledu přínosu jednotlivých projektů, ale také jak se ČR podařilo využít celkový finanční rámec.“
Přínosy a dopady evropských investic očima ředitele úřadu Regionální rady Střední Morava Ing. Ivana Matulíka ROP Střední Morava měl v programovém období 2007– 2013 k dispozici více než 18 miliard korun. Podařilo se rozdělit celou tuto částku a na jaké projekty peníze putovaly? IM: Podle dnes známých informací využije ROP Střední Morava celou finanční alokaci programu. Doposud již bylo na účty příjemců poukázáno 13,4 miliardy korun, zbývajících 5 miliard pak bude vyplaceno do konce roku 2015. Největší objem peněžních prostředků směřuje do oblasti rozvoje měst a venkova, např. na rekonstrukce veřejných prostranství nebo na podporu rozvoje veřejných služeb. V této prioritní ose již byly schváleny projekty za 7,5 miliardy korun. Významné jsou také dotace do dopravní infrastruktury a veřejné dopravy, tedy peníze na výstavbu a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, přestupní terminály a zastávky a také na obnovu vozidel veřejné dopravy. V této oblasti podpory bylo mezi veřejné a podnikatelské projekty rozděleno 7,1 miliardy korun, přičemž většina této částky putovala do veřejného sektoru – 6,5 miliardy. A v poslední oblasti, která je zaměřena na podporu rozvoje cestovního ruchu, získalo evropské peníze v objemu 3,5 miliardy korun více než 300 projektů. Je vhodné znovu uvést, že dotace z ROP Střední Morava rovněž přispěly ke vzniku téměř 1500 pracovních míst, jako důsledek realizovaných investic. Co se díky těmto projektům změnilo a jaký přínos dotace z ROP Střední Morava znamenaly pro Olomoucký a Zlínský kraj?
IM: 18,3 miliardy je velký objem peněz. Když se v roce 2006 tyto prostředky plánovaly, bylo cílem přispět ke změně kvality „služeb“, které jsme mohli financovat. Přičemž je třeba vědět, že kvalita projektů je dána nejen tím, na co byly peníze určeny, ale především schopností žadatelů takové projekty naplánovat, připravit, realizovat a poté zajistit jejich udržitelnost. To, jak se to povedlo, musí posoudit veřejnost. V obecné rovině jsem přesvědčen, že na mnoha místech došlo k velkým změnám v oblasti kvality nabízených služeb a veřejných investic. 40 let socialismu zanechalo naše obce a města podinvestované. Šlo o naši společnou příležitost, jak tyto prostředky co nejlépe využít k nové kvalitě, která by odpovídala tomu, co je na západ od naší země již dlouho běžné. Česká republika patří k zemím, které se při čerpání dotací z EU potýkají s problémy. Mnohé operační programy jsou rizikové a očekává se, že se nepodaří vyčerpat několik desítek miliard korun. IM: Myslím, že kdo problematiku fondů alespoň trochu sleduje, nemůže být spokojen s tím, jak se nám to v ČR nepovedlo. Poláci jsou v tomto udáváni za vzor. Proč se to jedněm daří a jiným ne? Za sebe bych příčiny spatřoval především v několika rovinách. Za prvé v politické – ani tady se nestalo, že by se efektivní využití fondů pro investice v České republice stalo prioritou této země. Za druhé v plánování – v České republice
Příklady již zrealizovaných projektů 107 hotelů a ubytovacích zařízení
Hotel Horal ve Velkých Karlovicích
12
125 km cyklostezek
Hvězdná cyklostezka, úsek Hlušovice
248 revitalizovaných center a ostatních částí měst a obcí
Náměstí v Mohelnici
de facto neexistuje hospodářská strategie a další z ní odvozené strategické dokumenty, které by „směřovaly“ jednotlivé subjekty – stát, kraje, města a obce a další subjekty k efektivním procesům plánování a uvažování a tím také k dopadům do hospodářského rozvoje ČR. Za třetí je to v kvalitě státní a veřejné správy – věcné, kontinuální a včasné rozhodování všech institucí v rámci kompetencí, které mají svěřené. Fondy musí na tyto procesy navazovat a nemůžeme být úspěšní ve fondech, pokud „nejsou zvládnuty“ domácí úkoly. A nakonec – očekával bych, že nejprve poctivě pojmenujeme příčiny neúspěchu a poté bude rozhodnuto o nové architektuře. To se myslím rovněž důsledně nestalo a diskuse o tom, že na vině je tzv. počet operačních programů, který se v novém období snížil, je příliš povrchní argument. V čem dnes vidíte největší problém v souvislosti s využitím EU fondů? IM: Kromě výše uvedeného bych zmínil problém veřejných zakázek. Když dnes ministerstvo, kraj nebo město poruší zákon o veřejných zakázkách, dostane od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu v řádu deseti či stovek tisíc. Pokud ale stejnou chybu udělá příjemce dotace, dostane finanční korekci v řádu procent či desítek procent. Takže finanční dopad je na příjemce v řádu milionů či desítek milionů. S tím rovněž souvisí požadavky na tzv. auditní stopu. Tedy požadavek
9 dopravních terminálů
Dopravní terminál v Uherském Brodě
na zdokumentování celého procesu, který musí být vyžadován, aby mohla být zajištěna kontrola. Jinak řečeno, proč se ke všemu chce tolik papírů? Tyto skutečnosti přinášejí žadatelům velká rizika, která zvažují při rozhodování, zda se vůbec využitím fondů zabývat. Navíc k tomu ještě dochází ke „zpřísňování“ kontroly. Do konce roku 2015 uhradíte poslední platby. V novém programovém období jsou tzv. ROPy nahrazeny IROPem. Jaké úkoly nyní před ROP Střední Morava leží a kdy bude program definitivně ukončen? IM: Naši žadatelé a příjemci musí ještě dokončit přibližně 500 projektů a do konce roku 2015 pak musíme proplatit přibližně 5 miliard korun. To je ještě spousta práce, která nás čeká. A současně běží příprava na nové programové období 2014–2020. Ano, tzv. Integrovaný regionální operační program je nástupcem Regionálních programů. Je to největší operační program, který se dnes dopracovává. Nové období a nový program přinese spoustu změn. Především zúžení podporovaných aktivit, vyloučení některých typů území z možnosti plánovat svůj rozvoj atd. A v neposlední řadě nový model řízení s větší centralizací. Každé z těchto témat má svá rizika. Nezbývá než popřát IROPu, aby byl úspěšným programem. Současně věřím, že bude navázáno na potenciál a že budou využity zkušenosti a kapacity, které byly v území v posledních letech vytvořeny.
123 vzdělávacích zařízení
Mateřská škola v Hovězí
13
ROP Střední Morava v číslech ROP Střední Morava v Olomouckém a Zlínském kraji ROP Střední Morava 2007– 2013
18,3 mld. Kč
(příspěvek EU + státní rozpočet ČR)
2353 projektů za 33,1 mld. Kč
Předloženo Schváleno
1215 projektů za 18,6 mld. Kč
Proplaceno
13,4 mld. Kč
Certifikováno
683 projektů za 12 mld. Kč
Zdroj: FO ÚRR, IS MONIT7+, data k 6.11.2014
Pohled na prioritní osy podle příjemců Příjemce
Schválená dotace
I. DOPRAVA Veřejný sektor Podnikatelé
6 586 mil. Kč 480 mil. Kč
II. MĚSTA A OBCE Veřejný sektor ve městech
3 579 mil. Kč
Veřejný sektor na venkově
2 694 mil. Kč
Regionální centra: Olomouc a Zlín
829 mil. Kč
Podnikatelé - brownfields
354 mil. Kč
III. CESTOVNÍ RUCH Podnikatelé v cestovním ruchu
2 340 mil. Kč
Veřejný sektor v cestovním ruchu
1 155 mil. Kč
IV. TECHNICKÁ POMOC Úřad Regionální rady
459 mil. Kč
Kraje
81,5 mil. Kč
CELKEM
18 557,5 mil. Kč Zdroj: IS MONIT7+, data k 4.11.2014
Kolik projektů finančně podpořených z ROP Střední Morava v Olomouckém a Zlínském kraji již slouží svému účelu? Odpověď najdete po vyluštění osmisměrky. ADAGIO, BARVY, DATEL, DOUDA, EPUNIT, HRTAN, HYENA, IKONA, IVÁNEK, KNÍŽE, KOALICE, KOLEK, KONÍČEK, KOSTÝMY, LALOK, MUFLON, NOČEK, NOETIK, OBČAN, OPATI, OVINY, PAPÍR, PAPRSEK, PIÁNO, PIKLE, PLÍNA, PLINT, PRAKY, PRŮZKUM, PYROP, RAMBO, RAŠOV, RESTY, REVUE, SEKYRA, SIFON, SKALP, SKLÍČKO, STOPA, ŠEBEKA, ŠOTCI, TONIK, TYKEV, ÚČINEK, UČITI, UFONI, UMŘÍT, ÚSEKY, VEČÍR, VERANDY, VĚRNÍ, VOZKA, VÝKRM, ZKÁZA Správné řešení osmisměrky zasílejte spolu se svou kontaktní adresnou na
[email protected]. Pro prvních 50 úspěšných luštitelů je připraven dárek.
14
S ROP Střední Morava na výlet
Tipy na výlety pro celou rodinu Jste příznivci zimních sportů nebo dáváte přednost relaxaci a wellness? Fandíte pokroku a moderním věcem nebo se spíš zajímáte o historii? Vyhledáváte vzrušení nebo raději poznáváte kouzla přírody? Inspirujte se a vyberte si svůj výlet do míst, která byla v Olomouckém a Zlínském kraji zrekonstruována, zmodernizována či zcela nově vznikla díky finančním prostředkům z ROP Střední Morava.
Lyžařský areál Kohútka v Javorníkách
Městské kulturní centrum Hvězda v Uherském Hradišti
Když hledáte sportovní zážitky:
Když chcete jít za kulturou:
Lyžařský areál Kohútka v Javorníkách disponuje 10 sjezdovkami o celkové délce 6,6 km. Pohodlnou přepravu lyžařů a snowboardistů na vrchol kopce zajišťuje čtyřsedačková lanovka a díky výkonnému zasněžovacímu systému a nové technice na úpravu sjezdovek si užijete lyžovačku i za méně příznivého počasí. Moderní odbavovací systém navíc zkracuje dobu čekání, a tím prodlužuje radost ze zimních sportů.
Multifunkční centrum města Uherské Hradiště nabízí po celý rok nejrůznější kulturní vyžití. A to nejen obyvatelům města, ale také turistům. Komfortní sál o kapacitě 351 křesel slouží k filmové projekci, divadelním představením i k pořádání seminářů. Ve foyer centra po celý rok probíhají zajímavé přednášky a výstavy pro veřejnost a za zmínku rozhodně stojí také originální zahradní respirium s malým pódiem a hledištěm.
Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích
Relax centrum Kolštejn v Branné
Když se chcete něco dozvědět:
Když se chcete nechat hýčkat:
Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích představuje historii výroby tohoto unikátního sýra s typickým aroma. V devíti výstavních místnostech se návštěvníkům postupně představí celý proces výroby tvarůžků a také významné historické osobnosti, které jsou s jejich výrobou spojeny. K vidění jsou originály výrobních strojů, historické fotografie a součástí prohlídky je také poutavá videoprojekce.
Relax centrum Kolštejn v Branné nabízí svým návštěvníkům komplexní wellness program. Na výběr je několik druhů saun, masáží a vodních procedur, mezi nimiž nechybí Kneippova koupel, masážní sprchy či hydromasážní vany. Součástí relax centra je vyhřívaný bazén se slanou vodou a unikátní první wellness čajovna v České republice. Jedinečnost relax centra spočívá v jeho působivém keltském stylu, který umocňuje zážitek z relaxace.
15
Regionální operační program Střední Morava
119 sportovních areálů 9 dopravních terminálů
18,3 miliard pro region
128 km silnic
192 zastávek veřejné dopravy
734 projektů realizováno
31 kulturních center
1 436 schválených pracovních míst
13 379 milionů proplaceno 21 revitalizovaných parků
18 domovů pro seniory
Vydavatel Magazínu ROP: Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava Jeremenkova 1211/40b, 779 00 Olomouc IČ: 75084911 Redakce: Úřad Regionální rady Jeremenkova 1211/40b, 779 00 Olomouc Kontaktní osoba: Barbora Číhalová Michaela Linhartová tel.: 587 333 315 e-mail:
[email protected] Registrace MK ČR E 18230 Neprodejné Spolufinancováno Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj. Veškerá prezentovaná místa v Magazínu ROP vznikla díky finanční podpoře Regionálního operačního programu Střední Morava. Grafická příprava: STUDIO 6.15, s.r.o. www.studio6-15.cz www.rr-strednimorava.cz
