VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Úroveň péče diabetiků o sebe sama Bakalářská práce
Autor: Eva Rakšányová Vedoucí práce: Mgr. Irena Točíková Jihlava 2011
Poděkování Mé poděkování patří Mgr. Ireně Točíkové za odborné vedení mé bakalářské práce, ochotu, věnovaný čas a cenné rady. Také bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří byli ochotní vyplnit dotazník, a tím dopomoci ke vzniku této bakalářské práce. Nakonec bych ráda poděkovala svým blízkým, kteří mě po celou dobu psychicky podporovali.
Ve Ţďáře nad Sázavou 15. 5. 2011 ……………………….. Eva Rakšányová
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20.5.2011 ...................................................... Podpis
Anotace Tématem teoreticko – výzkumné bakalářské práce je Úroveň péče diabetiků o sebe sama. Teoretická část je zaměřena na základní informace o diabetu, na terapii a prevenci komplikací. Dále jsou zde popsány chronické komplikace tohoto onemocnění a informace o edukaci. Ve výzkumné části je hlavním cílem zmapovat znalosti diabetiků, prozkoumat dodrţování/porušování dietního a léčebného reţimu. Dále zjistit kvalitu péče o končetiny a pokoţku. Prozkoumat dodrţování zdraví prospěšných zásad týkajících se prevence pozdních komplikací tohoto onemocnění.
Klíčová slova diabetes mellitus, terapie diabetu, pozdní komplikace cukrovky, edukace diabetika, inzulin
Title Level of diabetic self care
Annotation Subject of this theoretical-research bachelor paper is level of self care of people who suffer from diabetes mellitus. Theoretical part is focused on the fundamental informations about diabetes mellitus, therapy and prevention of complications. Further there are described chronical complications of this disease and informations about education. In the research part is main subject to overlook knowledge of diabetics, examine violation and comply of diet and healing regime. Examine care of limbs and skin. Examine comply with healthy principles which helps to prevent complications of diabetes mellitus.
Keyword Diabetes mellitus, diabetotherapy, late complications of diabetes, diabetic education, insulin
Obsah 1
2
Úvod.......................................................................................................................... 8 1.1
Cíl práce ............................................................................................................. 8
1.2
Hypotézy ............................................................................................................ 8
Teoretická část ........................................................................................................ 10 2.1
Diabetes mellitus .............................................................................................. 10
2.2
Mechanismus působení inzulinu a podstata vzniku ketolátek ......................... 11
2.3
Jak předcházíme pozdním komplikacím .......................................................... 12
2.4
Cíle léčby diabetu ............................................................................................. 13
2.5
Diabetický deník .............................................................................................. 13
2.6
Dietní léčba ...................................................................................................... 13
2.7
Výměnné jednotky ........................................................................................... 14
2.8
Náhradní sladidla ............................................................................................. 15
2.9
Terapie perorálními antidiabetiky (PAD) ....................................................... 15
2.10 Léčba inzulinem ............................................................................................... 15 2.10.1
Druhy inzulinu .......................................................................................... 16
2.11 Akutní komplikace diabetu .............................................................................. 16 2.11.1
Hypoglykemie ........................................................................................... 16
2.11.2
Diabetická ketoacidóza ............................................................................. 16
2.12 Chronické komplikace diabetu ......................................................................... 17 2.12.1
Diabetická angiopatie ............................................................................... 17
2.12.2
Diabetická retinopatie ............................................................................... 18
2.12.3
Diabetická nefropatie ................................................................................ 18
2.12.4
Diabetická neuropatie ............................................................................... 19
2.12.5
Diabetická noha ........................................................................................ 19
2.12.6
Léčba vlhkou metodou.............................................................................. 21
2.12.7
Ischemická choroba dolních končetin....................................................... 21
2.13 Edukace diabetika ............................................................................................ 21 2.14 Diabetické organizace ...................................................................................... 23 2.15 Psychosociální problematika DM .................................................................... 23 3
4
Praktická část .......................................................................................................... 24 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 24
3.2
Vzorek respondentů ......................................................................................... 24
3.3
Průběh výzkumu a výzkumné prostředí ........................................................... 24
3.4
Hypotézy .......................................................................................................... 25
3.5
Pouţité četnostní veličiny ................................................................................ 25
3.6
Popis vzorku respondentů ................................................................................ 26
3.7
Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................... 32
Diskuze ................................................................................................................... 55 4.1.1
Hypotéza ................................................................................................... 55
4.1.2
Hypotéza ................................................................................................... 55
4.1.3
Hypotéza ................................................................................................... 56
4.1.4
Hypotéza ................................................................................................... 56
4.1.5
Hypotéza ................................................................................................... 57
5
Závěr ....................................................................................................................... 58
6
Seznam bibliografických citací ............................................................................... 59
Příloha č. 1 - dotazník Příloha č. 2 – obrázek zobrazující slinivku břišní Příloha č. 3 – obrázek zobrazující místa vhodná pro aplikaci inzulinu Příloha č. 4 – obrázek zobrazující diabetickou ulceraci a gangrénu
1 Úvod Pro všechny pacienty, kteří onemocní diabetem je toto onemocnění velkou zátěţí. Proto je nutná ze strany zdravotnického personálu správná edukace, trpělivost a pochopení jejich problémů. Pouze správně edukovaný pacient bude dbát všech zásad léčby tohoto zákeřného onemocnění. Jde o onemocnění s plíţivým a nenápadným nástupem, které se ale za čas, při nesprávné léčbě a péči o sebe sama můţe ukázat ze své zákeřné stránky s mnoha nebezpečnými komplikacemi. Toto téma jsem si ke své bakalářské práci vybrala ze dvou hlavních důvodů. Prvním je častý výskyt diabetu v mém blízkém okolí. Dalším důvodem je četnost tohoto onemocnění a jeho stálý nárůst. Diabetes lze povaţovat za civilizační onemocnění, kterým trpí v České republice kaţdý desátý občan Toto téma je velice rozsáhlé, proto jsem se zaměřila pouze na Diabetes mellitus 2. typu. V teoretické části jsem shrnula podstatu vzniku diabetu, rozdělení diabetu a způsoby léčby. Dále jsem popsala nejzávaţnější akutní i pozdní komplikace tohoto onemocnění, nutnou edukaci diabetického pacienta a psychosociální problematiku onemocnění. Výzkumná část je zaměřena na znalosti diabetiků ohledně léčby a na dodrţování zásad péče o sebe sama převáţně v otázkách diabetické diety, aplikace inzulínu, pozdních komplikací, péče o dolní končetiny a pokoţku, fyzické aktivity a selfmonitoringu. Tyto informace jsou zjištěny od pacientů diabetologických ambulancí pomocí dotazníkového šetření.
1.1 Cíl práce Jako
cíl
jsem
si
stanovila
zmapovat
znalosti
diabetiků,
prozkoumat
dodrţování/porušování dietního a léčebného reţimu. Dále zjistit kvalitu péče o končetiny a pokoţku. Prozkoumat dodrţování zdraví prospěšných zásad týkajících se prevence pozdních komplikací tohoto onemocnění.
1.2
Hypotézy Více jak polovina mladších respondentů dodrţuje diabetickou dietu dle pokynů edukační sestry
8
Více jak polovina respondentů léčených inzulinem si aplikuje jeho mnoţství dle samovyšetření hladiny glykemie a daný počet si upravuje Více jak polovina respondentů udávajících pozdní komplikace projevující se na dolních končetinách dodrţuje zásady správné péče o nohy a vyuţívá nových trendů v této oblasti Více jak 1/4 respondentů nedbá rizik spojených s konzumací alkoholu nebo kouřením Více jak 1/3 respondentů se aktivně věnuje péči o své zdraví, předchází komplikacím a provádí selfmonitoring
9
2 Teoretická část 2.1 Diabetes mellitus Diabetes mellitus, jinak také úplavice cukrová neboli cukrovka, je onemocnění se zvýšenou hladinou glykémie (zvýšení hladiny cukru v krvi), které s sebou přináší specifické orgánové komplikace. Mezi 2 základní příčiny patří nedostatek inzulinu, nebo nedostatečný účinek inzulinu ve tkáních (i při jeho normální hladině v krvi). Je to chronické onemocnění, projevující se zvýšenou hladinou krevního cukru. Diabetes dělíme na 2 základní typy: Diabetes 1. typu (inzulin-dependentní) - je závislý na zevním přívodu inzulinu. Nazývaný i jako diabetes juvenilní. Obvykle začíná v dětském věku nebo během dospívání. Jeho vznik je moţný i po třicátém roce ţivota, ale jedná se o autoimunitní reakci LADA (anglická zkratka - Late autoimmune diabetes of adult. – diabetes mellitus dospělých s přítomností autoprotilátek). V léčbě se někdy uplatňují malé dávky inzulinu (izohormonální terapie). (Vokurka, 2009., Jirkovská, 1999). Tento typ diabetu bývá spojen s aplikací inzulinu, a nebývá spojován s obezitou. Je pro něj charakteristický náhlý začátek, projeví se např.: prudkým váhovým úbytkem, ţízní, častým močením, nechutenstvím, někdy naopak vlčím hladem, zvracením a můţe vyústit aţ v poruchy vědomí. Je třeba předcházet hypoglykémiím způsobeným aplikací vyššího mnoţství inzulinu, neţ je třeba. (Rybka, 2007). Zvláštní skupinu představuje diabetes v těhotenství (gestační diabetes) - vzniká přibliţně po 20. týdnu těhotenství, je dokázáno, ţe kompenzovaný gestační diabetes nemá špatný vliv na vývoj plodu. Třem čtvrtinám postiţených ţen se hladina glykémie po porodu upraví, u menší části ţen se diabetes projeví po pár letech ve formě diabetu mellitu 1. nebo 2. typu. (Pelikánová, 2007). Diabetes mellitus 2. typu - Tento typ diabetu v populaci převládá- má jej asi 90 % pacientů. Vzniká aţ po 40. roce ţivota. Mimo genetických faktorů vznik ovlivňuje i nadváha, nedostatečná pohybová aktivita a stres. Pacienti mohou mít nedostatek inzulinu, ale i jeho nadbytek. Důvodem není hladina inzulinu, ale tzv. inzulinová 10
rezistence. Mezi její hlavní příčiny patří nadváha, proto základem léčby je diabetická dieta a redukce hmotnosti. Začátek onemocnění má plíţivé projevy a stává se, ţe se přítomnost nemoci zjistí aţ s rozvojem komplikací. (viz kapitola Komplikace diabetu mellitu) Mezi další příznaky patří ţízeň, časté močení, hubnutí, častá únava, plísňové infekce spojené se svěděním a špatné hojení ran. Diabetes můţe být součástí dalších onemocnění - genetických a hormonálních poruch, polékové onemocnění (prednison, kontraceptiva) anebo jako následek operací slinivky břišní. (Jirkovská, 1999)
2.2 Mechanismus působení inzulinu a podstata vzniku ketolátek Inzulin je hormon produkovaný β - buňkami Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní. (příloha č. 2). Těchto ostrůvků je ve slinivce 1-2,5 milionů a k absolutnímu nedostatku inzulinu dochází teprve tehdy, kdyţ mnoţství β -buněk poklesne asi na 2010 % normy. Inzulin působí na buňky tak, ţe umoţňuje přestup krevního cukru do buněk, kde je dál vyuţíván (zásoby, energie). (Rybka, 2007). Slinivka břišní produkuje inzulin do krve z β -buněk. Zdrojem krevního cukru je strava, ale také játra a svaly, odkud se uvolňuje cukr při nedostatku v potravě. Pokud je inzulinu nedostatek, zvyšuje se hladina glykemie. Můţe vznikat hyperglykémie. Při absolutním nedostatku inzulinu můţe dojít ke vzniku ketoacidózy (větší mnoţství ketolátek, které okyselují krev). To se projeví nálezem acetonu v moči a v dechu, nevolností a zvracením nebo pro pacienta nejnepříznivějším stavem – bezvědomím. (Rybka, 2007).
11
Obr. 1 Diagram znázorňující mechanismus působení inzulinu
Mezi nejzásadnější exogenní faktory řadíme Nadměrný příjem kalorií
Nevhodné složení stravy
Nedostatečnou fyzickou aktivitu
Narůstající procento obezity
Kouření a jiné zdraví neprospěšné návyky (Rybka, 2006, str. 41)
2.3 Jak předcházíme pozdním komplikacím Sníţením tělesné hmotnosti - zlepšení citlivosti tkání k inzulinu, mnohdy ke kompenzaci stačí zhubnutí Zvýšením fyzické aktivity
12
Kompenzací diabetu - nemocný se orientuje dle výsledků hladiny glykemie pomocí testovacích prouţků (glukometrem) (Rybka, 2007)
2.4 Cíle léčby diabetu Nepřítomnost hypoglykémie nebo hyperglykémie Přiměřená hladina cukru v krvi Přiměřená hladina vykovaného hemoglobinu Nepřítomnost acetonu a cukru v moči Udrţení nebo sníţení tělesné hmotnosti Přijatelná hladina cholesterolu Nepřítomnost pozdních komplikací - popsány v dalších kapitolách Nepřítomnost bílkoviny v moči - můţe značit začínající poškození ledvin (Rybka, 2006)
2.5 Diabetický deník Sešit, kam si diabetik zaznamenává hladiny glykémie měřené jak doma, tak i u lékaře, glykosurii, aceton v moči, dávky inzulinu, poznámky (zhoršení stavu, nezvyklá aktivita), váhu, tlak krve. Tento deník by si měl pacient nosit na kaţdou kontrolu i k hospitalizaci v nemocnici. V deníku je nutná adresa diabetika i ambulance, kam dochází i telefonní čísla. (Botterman, 2008)
2.6 Dietní léčba Dietní opatření patří k nejjednodušším a současně k jedněm z nejvýznamnějších způsobů léčby, avšak pro pacienta jsou v praxi velmi obtíţná. Pomocí diety pomáháme udrţet normální hladinu glykémie, sniţujeme hladinu cholesterolu, redukujeme hmotnost a zamezujeme výskytu hypoglykémií. Je třeba brát v úvahu vzájemné 13
působení diety, inzulinu a fyzické aktivity. V dietní terapii je nutná velká spolupráce s pacientem ze strany diabetologů i edukačních sester. Vhodné jsou komplexně vázané sacharidy (vláknina), tedy potraviny s niţším glykemickým indexem (např. rýţe, zelenina ovoce). (Petrušicová, 2007) Sacharidy se dělí na více druhů cukrů: Řepný cukr - sacharóza, ta je sloţena z jednoduchých cukrů - glukózy a fruktózy. Glukóza - hroznový cukr - pouţití k okamţité pomoci při hypoglykémii. Fruktóza - ovocný cukr - obsaţen v ovoci a mléčných výrobcích. Škrob - patří mezi sloţené cukry- diabetici si musí počítat příjmy škrobů (v bramborách, rýţi a mouce). Podle J. Rybky (2007) mají sloţené sacharidy a sacharidy ve formě vlákniny tvořit 45 60 % energického příjmu, diabetikům 2. typu doporučuje stravu s podílem sacharidů rozdělit do čtyř porcí denně, pacienti závislí na léčbě inzulinem by měli sacharidy zařazovat do stravy v šesti porcích denně. Vhodné mnoţství vlákniny je 20 - 35 g, sacharózu v maximální dávce 30 g denně, avšak je třeba přihlíţet k hmotnosti pacienta. Bílkoviny mají být přijímány v 10 - 20 % celkové přijaté energie, při renální insuficienci je nutno mnoţství sníţit.
2.7 Výměnné jednotky Za jednu výměnou jednotku je u nás povaţován pokrm obsahující 12 g sacharidů. Jde o stravu rozmanitých druhů i mnoţství, to pacientům umoţňuje vyměnit jeden druh jídla za jiný. Například 1 krajíc chleba obsahuje 2 výměnné jednotky, 250 ml polotučného mléka obsahuje 1 výměnnou jednotku a 50 g vařené rýţe 1 výměnnou jednotku. Počet jednotek stravy na 1 den se liší dle věku pacienta a fyzické aktivity. Diabetik léčený inzulinem můţe sníst více výměnných jednotek, lze to kompenzovat pomocí aplikace vyšší dávky krátkodobého inzulinu. Během ranních a poledních hodin se na zvýšené mnoţství stravy o jednu jednotku zvýší dávka inzulinu o 2 jednotky, ve večerních hodinách o 1 jednotku. (Rybka, 2007) 14
2.8 Náhradní sladidla Sladidla dělíme na 2 základní skupiny: Chemicky připravovaná umělá sladidla Náhradní cukry (fruktóza, sorbit). Umělá sladidla nejsou zdrojem energie a neovlivňují glykemii. Řepný cukr (sacharóza) má mnohokrát vyšší sladivost. Aspartam není škodlivý, nesmí ho však uţívat těhotné a kojící ţeny a děti do 3 let. Sorbitol a fruktóza mají stejný obsah energie, jako má glukóza, proto nemají zásadní výhodu oproti řepnému cukru. Z tohoto důvodu se nehodí pro diabetiky, kteří musí sniţovat svůj energetický příjem. Nevýhodou je i cena. (Rybka, 2007)
2.9 Terapie perorálními antidiabetiky (PAD) Pokud se nedaří kompenzace diabetu pomocí dietní léčby v průběhu tří měsíců od diagnostikování onemocnění, je na místě zahájení léčby farmakologické. Je vhodné podávání metforminu v kombinaci s nutnou dietní terapií. V počáteční fázi onemocnění se podává medformin v nejniţší dávce (500 mg, dvakrát denně), dávka se zvyšuje postupně. Při léčbě je důleţité sledovat postprandiální glykémii, která má vliv na rozvoj aterosklerotických komplikací. Pokud pacient není dobře kompenzován, je třeba zahájit léčbu glinidy (deriváty sulfonylurey). Nejčastěji se vyuţívají u pacientů, kteří netrpí nadváhou. Inzulinové senzitiéry zvyšují citlivost na inzulin. Místo působení je především svalová a tuková tkáň. (Rybka, 2006)
2.10 Léčba inzulinem K terapii inzulinem přistupujeme aţ po neúspěšné léčbě kombinací PAD. Je moţné PAD a inzulin kombinovat „Dávka inzulinu se vyjadřuje v mezinárodních jednotkách. Od roku 2002 se v ČR používají inzuliny s koncentrací 100 jednotek/ml (100U), kdežto dříve používaná koncentrace 40 jednotek/ml (40U) byla opuštěna“ (Klener, 2006, str.858). 15
2.10.1 Druhy inzulinu Základním druhem je krystalický inzulin, který je ve formě čirého roztoku. Dalším druhem je suspenze, která je homogenně zakalená. Inzuliny se dělí na velmi krátce působící (Apidra, Humalog, NovoRapid) a krátce působící (Actrapid HM, Humulin R, Insuman Rapid). Mezi inzulíny s prodlouţenou dobou účinku řadíme Humulin M, Insulatard HM a Insuman Basal. Velmi dlouze působící analoga jsou Lantus a Levemir. Aplikace inzulinu - k aplikaci inzulinu se pouţívají inzulinové stříkačky, inzulinové pero nebo inzulinová pumpa. Místo vpichu volíme krajinu břicha, hýţdě nebo střední kvadrant stehna. Aplikace je subcutální. (Botterman, 2008). Místa vhodná k aplikaci inzulinu. (viz příloha č. 3).
2.11 Akutní komplikace diabetu Mezi akutní komplikace patří hypoglykemie a stavy spojené s hyperglykemií (diabetická ketoacidóza a hyperosmolární neketotický syndrom, nebo vzácná laktátová acidóza - při uţívání starších typů perorálních antidiabetik - PAD). (Botterman, 2008)
2.11.1 Hypoglykemie Příčinou je předávkování inzulinem a PAD, nebo případ, kdy diabetik uţije stejné mnoţství inzulinu (PAD), ale sníţí příjem jídla a zvýší fyzickou aktivitu. Hypoglykemie se projeví jako porucha vědomí, zmatenost, agresivita, v nejhorším případě kóma. „Současně se aktivují kontraregulační mechanizmy, které glykemii zvyšují. Mezi nimi je nejnápadnější aktivace sympatiku, která se projeví tachykardií, třesem a výrazným pocením (studená vlhká kůže).“ (Navrátil, 2008, str. 316). Nejvhodnější první pomocí při podezření na hypoglykemii je intravenózní (nitroţilní) podání glukózy. V lehčích případech je dostačující podání sladkého čaje.
2.11.2 Diabetická ketoacidóza Projevuje se jako hyperglykemie a nahromadění ketolátek, které sniţují pH krve. Hyperglykemie způsobí zvýšené ztráty glukózy močí, tím se krev stane hyperosmolární a tento stav můţe vyústit aţ v oběhové selhání. Typickými projevy je dehydratace, suchá kůţe a sliznice, hypotenze a tachykardie, nauzea, zvracení, zrychlené dýchání, porušené vědomí aţ kóma. Z dechu pacienta s hyperglykemií cítíme aceton. 16
Léčebné opatření je intravenózní podání inzulinu a hydratace pacienta. Také je třeba najít příčinu dekompenzace, aby této komplikaci mohlo být zabráněno v budoucnu. Hyperosmolární neketotický syndrom - rovněţ souvisí s hyperglykemií a následnou hyperosmolaritou, není však přítomna acidóza, protoţe se tvoří méně ketolátek. Porucha je zpočátku nenápadná, protoţe se neprojevují gastrointestinální příznaky. Pacient komplikaci často rozpozná pozdě, proto je více dehydrován. Glykemie i osmolarita jsou vyšší neţ u ketoacidózy. Léčbou je podání inzulinu a časná hydratace. (Navrátil, 2008)
2.12 Chronické komplikace diabetu Dlouhodobým špatně kompenzovaným diabetem vznikají různorodé změny, avšak nejvíce se projevující v pojivých tkáních. Dochází například k postiţení cévních stěn v různých úsecích manifestujících jako mikroangiopatie (poškození kapilár) nebo makroangiopatie (poškození tepenného systému). Tato poškození jsou důsledkem metabolické poruchy při diabetu. (Petrušicová, 2006)
2.12.1 Diabetická angiopatie Patogenetickým činitelem je oxidační stres, tímto způsobem je postiţena endotelová tkáň. Vysoká hladina glykémie vyvolá zvýšený přenos glukózy z plazmy do endotelové buňky. Toto v mitochondriích buňky vyvolá zvýšenou tvorbu reaktivních forem kyslíku. Ty pak aktivují syntézu glykovaných proteinů, hexosaminu a přeměnu glukózy na sorbitol nebo zvyšují aktivitu proteinkinázy C. Nastává endoteliální dysfunkce, mění se cévní stěny. V kapilárách se ztlušťuje bazální membrána. Tyto změny jsou patrné především na očním pozadí a v ledvinách. Podobně vznikají i poruchy v morfologii vasa vasorum nervů. (Klener, 2006) Onemocnění velkých cév má sloţitější genezi, protoţe je současně způsobeno i změnami
postihující
lipidy.
Oxidací
vznikají
lipoperoxidy,
které
penetrují
subendoteliálně a ukládají se do cévní stěny, jsou zdrojem ateromových plátů ve stěně tepny. Na vznik cévních poruch mimo faktorů vyplívajících z onemocnění diabetem mají vliv i genetické faktory. (Klener, 2006)
17
2.12.2 Diabetická retinopatie U diabetiků 2. typu mohou být patrné změny na sítnici jiţ v počátcích onemocnění. Diabetická retinopatie vzniká jako následek poruchy kapilárního řečiště očního pozadí. V kapilárách se mění počet pericytů v poměru s endotelovými buňkami. Ubýváním počtu pericytů se mění cytoskelet a kontraktilita kapilár. Při retinopatii mohou nastat tři abnormality: kapilární okluze, cévní dilatace a novotvorba cév. Při neproliferativní retinopatii vznikají mikroaneuryzmata a intraretinální hemoragie, v pokročilém stádiu jsou typické vatovité exsudáty na podkladě drobných infarktů nebo poklesu průtoku arteriolami, venózní abnormality (řetízkovatění ţil). Proliferativní retinopatie se projeví jako neovarkularizace s fibrotizací, hemoragiemi a odchlípením sítnice. Toto poškození vede k postiţení zraku i slepotě. Prevence spočívá v co nejlepší kompenzaci diabetu. (Klener, 2006)
2.12.3 Diabetická nefropatie Neboli
diabetická
interkapilární
glomeruloskleróza
patří
mezi
nejzávaţnější
mikroangiopatické komplikace diabetu, mohou následovat i další onemocnění např.: infekce ledvin a močových cest, neurogenní měchýř a membranózní nefropatie. Je zvýšena glomerulární filtrace a objevuje se mikroalbuminurie. Ledviny jsou zvětšené, objevuje se ztluštění bazálních membrán glomerulů a tubulů. Následně vzniká renální incuficience. Diabetická nefropatie se vyvíjí ve čtyřech stádiích. Stadium latentní (časné) - Průtok krve ledvinami a glomerulární filtrace jsou zvýšeny, ledviny jsou zvětšené. Sníţení hladiny glykémie vede k úpravě hemodynamických změn a zmenšení objemu ledviny, při dekompenzaci se objevuje mikroalbuminurie. Stadium incipientní - Mikroalbuminurie je ovlivnitelná kompenzací diabetu, úpravou hodnoty krevního tlaku a nízkoproteinovou dietou. Z pohledu histologických změn zanikají glomeruly a progredují změny bazálních membrán. Stadium manifestní - V této fázi se vyvíjí nefrotická proteinurie aţ rozvinutý nefrotický syndrom. Specifická je hypertenze. Vývoj renální incuficience nelze ovlivnit kompenzací diabetu, ale lze jej zpomalit léčbou vysokého krevního tlaku. Stadium chronické renální insuficience - V této fázi je
nezbytné
zahájení
dialyzačního
programu.
Nutná
je
léčba
hypertenze
a symptomatická terapie chronické renální incuficience. (Klener, 2006)
18
Nejdůleţitějším opatřením při počátečních známkách nefropatie je kvalitní kompenzace diabetu, lze podávat ACE inhibitory nebo blokátory angiotenzinových receptorů, tím se sníţí riziko rozvoje mikroalbuminurie a sníţí intraglomerulární tlak. Po zahájení léčby jsou nutné časté kontroly K+ v séru, dále je nutné sníţení krevního tlaku a s tím související redukce hmotnosti, nízkoproteinová dieta a omezení soli ve stravě. Prevencí nefropatie je dobrá kompenzace diabetu, kompenzace hypertenze, dodrţování diabetické diety a sanace všech infekcí močových cest jiţ od samotného počátku léčby diabetu. (Kvapil, 2007)
2.12.4 Diabetická neuropatie Periferní neuropatie se projevuje sníţenou citlivostí dolních končetin. Méně často se projevuje na horních končetinách. Vede ke svalové slabosti nohou. Periferní neuropatie se projevuje jako mravenčení a brnění nohou, především v noci. Vegetativní neuropatie vede aţ k poruchám srdečního rytmu, poklesu tlaku a otokům dolních končetin. (Jirkovská, 1999). Mezi základní příčiny diabetické neuropatie podle Rybky (2006, s. 142) patří vysoká koncentrace glukózy, předpokládá také vliv hypoxie a ischemie, neenzymatické glykace a oxidačního stresu. Neuropatie se projevuje atrofií svalů, otoky, změny na kloubech, trofickými defekty, ragádou a ulcerací. Diagnostika je zaloţena na subjektivních problémech diabetika, dále mezi vyšetřovací metody patří vyšetření citlivosti na tlak (rozlišení ostrého nebo tupého tlaku), na dotyk a vibrační citlivost pomocí kalibrované ladičky nebo biothesiometrem. Vyšetření se provádí na ploskách nohy. Léčba neuropatie. Nejdůleţitější léčbou je správná kompenzace diabetu. Mezi způsoby další léčby patří uţívání benfotiaminu, kyseliny alfa - lipové a vazoaktivních léčiv. Dále je nutné potlačení bolesti a prevence vzniku poranění nebo jiných defektů.
2.12.5 Diabetická noha „Bylo prokázáno že 40-70 % amputací dolních končetin bylo provedeno diabetikům. Je u nich 15krát vyšší počet amputací, než u pacientů bez diabetu.“ (Rybka, 2006, s. 152). Dolní končetiny jsou postiţeny defekty a gangrénami, projevujícími se jako infekce, ulcerace a destrukce tkání související s ischemickou chorobou srdeční dolních končetin. Dle pouţívané Wagnerově klasifikace diabetické nohy se rozlišuje 6 stádií: 19
0 - noha s rizikem ulcerací 1 - povrchová ulcerace (viz příloha č. 4). 2 - hluboká ulcerace zasahující šlachy nebo kloubní pouzdro 3 - hluboká ulcerace s flegmónou, abscesem nebo osteomyelitidou 4 - lokalizovaná gangréna (viz příloha č. 4). 5 - extenzivní gangréna Diabetická noha se projevuje ztrátou citlivosti na bolest, tlak i teplotu. Dojde k poklesu klenby nohy, destrukci kloubů a kostí nohy. Na dolní končetině jsou patrny trofické defekty - nerostou chlupy, zpomalí se růst nehtů. Zarudnutí a otok ukazuje na infekci, to vede k nutnosti léčby antibiotiky. Nejčastější osídlení je bakteriální - staphylococcus aureus. (Rybka, 2006). Mezi hlavní zásady v prevenci diabetické nohy patří: Správná hygiena-umývání mýdlem s pH 5,5 ve vlaţné vodě, důkladné osušení končetin, pouţití krémů, opatrné stříhání nehtů (pozor na poranění a na zarůstání nehtů), odborné odstraňování zatvrdlé kůţe, zabránění zranění DK, nošení bavlněných ponoţek bez gumičky a speciální obuvi, denní kontrola nohou (všímáme si změn - poranění a změna barvy pokoţky). (Rybka, 2007). Poţadavky na správnou profylaktickou obuv pro diabetiky dostatečný prostor pro šířku chodidla speciální řešení svršku, které vylučuje nežádoucí lokální tlak a vniknutí cizích těles pružná bandáž nártu umožňuje změnu objemu nohou během dne vkládací stélka se musí přizpůsobit individuálnímu tvaru nohy a její pružnost by měla vytvářet tzv. polštářový efekt tvarovaná podpatěnka podporuje zlepšení boční stability podšívka se speciální úpravou má udržovat vhodné mikroklima 20
protiplísňová úprava podšívek by měla zabraňovat šíření kožních onemocnění správná podešev dobře tlumí nárazy při chůzi. (Rybka, 2006, str. 159)
2.12.6 Léčba vlhkou metodou Materiál je selektivně propustný, zajišťuje pro defekt vlhké prostředí, chrání proti infekci a sniţuje frekvenci nutných převazů. Fáze terapie se dělí na exudativní a proliferační. Mezi nejnovější trendy ve vlhkém hojení ran patří enzymatické preparáty, hydrogely, hydrokoloidy, polyuretanové pěny, algináty, aktivní uhlí nanokrystalické stříbro a filmové krytí. Další moţností terapie je hyperbarická oxygenterapie, pouţití koţních štěpů, koţních laloků a růstových faktorů. Nutné je odlehčování dolních končetin (speciální obuv pro diabetiky, vloţky do bot, ortézy, berle). Mezi preventivní opatření patří důkladná hygiena, předcházení zranění, pouţívání správné obuvi a ponoţek a pravidelná kontrola stavu dolních končetin. (Edelsberger, 2007).
2.12.7 Ischemická choroba dolních končetin Diabetes patří mezi rizikové faktory ischemické choroby dolních končetin. Její stadia se rozdělují podle doby chůze, po kterou se u pacienta neobjeví bolest (klaudikační bolesti), nebo podle toho, zda se objevuje i bolest klidová. Ischemická choroba dolních končetin se diagnostikuje pomocí subjektivních příznaků, anamnézy a funkčních polohových testů - pacient leţí a končetiny má zdviţené v úhlu 90°, je vyzván provádět flexi a extenzi v talokruálních kloubech aţ do bolesti. Po svěšení končetin z lůţka je sledováno prokrvování dorsa nohy. Další vyšetřovací metodou je doppler, vyšetření pomocí ultrazvukových vln, nebo duplexní sonografie tepen, angiografie či CT angiografie. Léčba - antiagregancia, intervalový svalový trénink, chůze, cvičení, doporučení vyloučení kouření nebo rekonstrukční výkon. (Rybka, 2006).
2.13 Edukace diabetika Diabetem trpí v České republice více jak 800 tisíc lidí. Lékařskými studiemi bylo zjištěno, ţe 30 - 50 % lidí s cukrovkou ani neví, ţe ji má. (Rybka,2006). Toto onemocnění vyţaduje nutnou změnu ţivotního stylu, stravování, fyzické aktivity. Výsledek léčby převáţně závisí na zvládnutí péče samotného pacienta o své zdraví, 21
proto jsou nutné znalosti týkající se této zákeřné nemoci a selfmonitoringu (samostatná kontrola onemocnění). Jde o nezbytnou výchovu pacienta (popřípadě jeho rodiny) k samostatnému zvládání péče. Pacienti informace získávají z broţur a příruček, ze skupinové a individuální výuky v rámci edukačních programů. Nabyté znalosti diabetici musí pochopit a techniky léčby si dobře osvojit a rozumět podstatě diabetu, proto je nutná edukace ze strany diabetologa, edukační sestry nebo diabetologické sestry. Ti pacientovi doporučují individuální dietní opatření, vhodnou fyzickou aktivitu, dodrţování zdraví prospěšných zásad, zásady aplikace inzulinu nebo péči o komplikace diabetu. Je nutné systematické vedení ze strany odborníků jiţ od počátku onemocnění aţ do konce ţivota. Velké mnoţství pacientů začíná opatření dodrţovat aţ při výskytu pozdních komplikací. (Rybka, 2007). Edukace neznamená pouze znalost teorie, cílem je naučit pacienta změně ţivotního stylu, vysvětlit nutnost opatření a pacienta aktivně zapojit v péči o své zdraví a vtáhnout do problému. Je potřeba brát v potaz pacientovi obavy, úzkost a strach z budoucnosti související s onemocněním. Pacient musí edukátorovi plně důvěřovat, nebát se ho dotazovat na případné problémy a nejasnosti v léčbě. (Klener, 2006). Podle doporučení IDF (International Diabetes Federation) by měl každý diabetik obdržet následující informace: individuálně přizpůsobené rady o diabetické dietě - vhodné složení potravin, jejich množství, časy jídel apod. v případě léčby inzulinem nejen časy injekcí a dávky inzulinu, ale i doporučení, jak dávky měnit podle samostatných kontrol pacient by se měl naučit stanovit hladinu krevního cukru (selfmonitoring), měl by být poučen o akutních komplikacích diabetu, především možnosti hypoglykemie, je třeba mu podrobně vysvětlit rozpoznání hypoglykemie, její prevenci a léčbu. (Rybka, 2006, str. 109). V dalších fázích edukace by měl pacient získávat praktické zkušenosti, měly by mu být vysvětleny podrobnější informace o onemocnění, měl by mít prostor pro kladení otázek. Znalosti si má sám opakovat a ucelovat.
22
2.14 Diabetické organizace Svaz diabetiků ČR - humanitní občanské sdruţení, hájí zájmy diabetiků v ČR, vydává časopis Diaţivot Diaktiv - sdruţení propagující aktivní přístup k léčbě, zakládá si hlavně na kvalitní edukaci Diasport - portál, který se věnuje problematice sportů a fyzických aktivit při onemocnění diabetem Medispro - centrum zaměřené na fyzickou aktivitu diabetiků Diacentrum - občanské sdruţení zabývající se přednáškami, kurzy. Zaměřené na správnost edukace (www.diabetickaasociace.cz)
2.15 Psychosociální problematika DM Diabetes pacientovi můţe přivodit psychické problémy z důvodu řady mnohých omezení, neznámých situací, příliš mnoha nových informací a doporučení, strachu z komplikací a z důvodu obav o nezvládnutí péče o sebe sama. U diabetiků jsou častější deprese neţ u pacientů, kteří cukrovkou netrpí. Projevují se jako smutek, úzkostné stavy, únava a poruchy spánku. Deprese mohou vyústit v to, ţe pacient ztrácí zájem o zvládnutí diabetu a odmítá se aktivně podílet na léčbě. Deprese se také projevují při špatně kompenzovaném onemocnění. U těchto pacientů je nutný psychoterapeutický přístup a v některých případech i farmakologická léčba pomocí antidepresiv. Při jednání s úzkostným pacientem je třeba taktního jednání, úcty a porozumění. (Rybka, 2007).
23
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Předloţená bakalářská práce je výzkumného charakteru. Ke sběru dat je v ní vyuţito dotazníkového šetření. Dotazník byl rozdán pacientům diabetologických ambulancí v kraji Vysočina, kde bylo umístěno 150 dotazníků a vráceno bylo 119 dotazníků. Pro neúplné odpovědi nebo chybějící odpovědi byl výzkum prováděn ze 100 dotazníků. Coţ je 100,00%. Dotazník tvoří 18 otázek a 6 otázek je zaměřených na identifikační údaje pacienta. Nejvíce bylo otázek uzavřených - celkem 15. Respondenti si vybírali z několika moţností. Polouzavřených otázek bylo 5, ve kterých respondenti moţnosti upřesnili slovním hodnocením. Otevřené otázky byly 4, u nichţ respondenti neměli výběr moţností, ale odpovídali pouze vypsáním odpovědi. Dotazník je zobrazen v příloze. (viz příloha č. 1) Získané údaje byly statisticky zpracovány a v následující části práce pomocí tabulek a grafů znázorněny. K vytvoření tabulek bylo vyuţito absolutní a relativní četnosti.
3.2
Vzorek respondentů
Dotazníky vyplňovali pacienti diabetologických ambulancí ve Ţďáře nad Sázavou a Havlíčkově Brodě. Mezi respondenty byli muţi i ţeny ve věku 45 aţ 89 let. Dotazníky byly umístěny v čekárnách ambulancí, pro zachování anonymity měli respondenti na vyplněné dotazníky připravený box.
3.3
Průběh výzkumu a výzkumné prostředí
Dotazníkové šetření probíhalo v diabetologických ambulancích v průběhu čtrnácti dnů. Pacienti v čekárnách měli připravené dotazníky, tuţky a box na odevzdání dotazníků. Rozdáno bylo 150 dotazníků, vráceno 119. Výzkum byl prováděn ze 100 dotazníků.
24
3.4
Hypotézy
1.) Více jak polovina mladších respondentů dodrţuje diabetickou dietu dle pokynů edukační sestry 2.) Polovina respondentů léčených inzulinem si aplikuje jeho mnoţství dle samovyšetření hladiny glykemie a daný počet si upravuje 3.) Více jak polovina respondentů udávajících pozdní komplikace projevující se na dolních končetinách dodrţuje zásady správné péče o nohy a vyuţívá nových trendů v této oblasti 4.) Více jak 1/4 respondentů nedbá rizik spojených s konzumací alkoholu nebo kouřením 5.) 1/3 respondentů se aktivně věnuje péči o své zdraví, předchází komplikacím a provádí selfmonitoring
3.5
Pouţité četnostní veličiny
n ……………….. rozsah souboru ni ...…………….. absolutní četnost fi ……………….. relativní četnost Suma ()……..... celkový součet
Vzorec pro výpočet relativní četnosti v procentech: fi = ni/n x 100
25
3.6
Popis vzorku respondentů
Identifikační údaj č. 1 Věk: …….. let Tab. 1 Věk respondentů
Odpověď 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 - 79 80 - 90
n1 5 16 43 32 4
f1 (%) 5,00 16,00 43,00 32,00 4,00
100
100
Graf 1 Věk respondentů
26
Identifikační údaj je zaměřen na věk respondentů. Mezi 40-49 lety uvedlo 5 respondentů (5,00 %), věkové rozmezí mezi 50-59 lety uvedlo 16 respondentů (16,00 %). Nejvíce zastoupená věková kategorie je mezi 60-69 lety, uvedlo ji 43 respondentů (43,00 %). Moţnost 70-79 let odpovědělo 32 respondentů (32,00 %). Do nejstarší kategorie respondentů spadají pacienti mezi 80-90 lety, kterých je nejméně, pouze 4 respondenti (4,00 %). Otázka byla otevřená, aţ při vyhodnocování dotazníků byly odpovědi rozdělené do pěti kategorií. Tohoto věkového rozčlenění je vyuţito i při analýze vybraných dalších otázek.
Identifikační údaj č. 2 Pohlaví: a) muţ b) ţena Tab. 2 Pohlaví respondentů
Odpověď Muţ Ţena
n1 42 58 100
f1 (%) 42,00 58,00 100
Otázka je zaměřena na pohlaví respondentů. Bylo mezi nimi 42 muţů (42,00 %) a 58 ţen (58,00 %). Je vyuţito uzavřené otázky.
27
Identifikační údaj č. 3 Ţiji: a) doma s rodinou b) doma sám/sama c) v zařízení sociálních sluţeb
Tab. 3 Sociální zázemí
Odpověď Doma s rodinou Doma sám/sama Zařízení sociálních sluţeb
n1 55 26 19 100
f1 (%) 55,00 26,00 19,00 100
Otázka se ptá na sociální zázemí respondentů. Doma s rodinou ţije 55 dotazovaných (55,00 %). Odpověď sám/sama doma zvolilo 26 respondentů (26,00 %). Nejméně respondentů ţije v zařízení sociálních sluţeb, tuto odpověď zvolilo 19 dotazovaných (19,00 %). Otázka je uzavřená.
Identifikační údaj č. 4 S péčí o sebe sama (související s onemocnění diabetem) mi pomáhá: a) veškerou léčbu zvládám sám/sama b) rodina c) sociální sluţby Tab. 4 Pomoc při péči klienta s diabetem
Odpověď Veškerou léčbu zvládám sám/sama Rodina Sociální sluţby
n1 45 33 22 100
f1 (%) 45,00 33,00 22,00 100
28
Graf 2 Pomoc při péči klienta s diabetem
V této otázce respondenti odpovídají na dotaz, kdo jim pomáhá zvládnout péči o sebe sama (v souvislosti s onemocněním diabetem 2. typu). 45 respondentů uvedlo, ţe veškerou péči zvládají sami (45,00 %). 33 respondentů uvedlo pomoc z okruhu rodiny (33,00 %). Nejméně respondentů uvedlo vyuţívání sluţeb sociální péče. V souvislosti s věkem respondentů odpověď, ve které udávají, ţe veškerou léčbu zvládají sami, zvolili všichni dotazovaní ve věkových kategoriích 40-49 let. 50-59 let, a více neţ 1/3 dotazovaných, kterým bylo 60-69 let. Pomoc od rodinných příslušníků uvedli respondenti všech věkových kategorií od 60 let. Pomoci sociálních sluţeb vyuţívají nejvíce respondenti od 70 let. Otázka je uzavřená.
29
Identifikační údaj č. 5 Délka trvání mého onemocnění …….. let
Tab. 5 Délka trvání onemocnění
Odpověď Méně jak 2 roky 2 - 4 roky 5 - 9 let 10 - 14 let 15 - 19 let 20 let a více
n1 3 27 16 21 18 15 100
f1 (%) 3,00 27,00 16,00 21,00 18,00 15,00 100
Graf 3 Délka trvání onemocnění
30
V této otázce respondenti odpovídají na délku trvání onemocnění. Otázka byla otevřená, ale odpovědi jsou rozděleny do šesti kategorií. Odpověď méně jak 2 roky zvolili 3 respondenti (3,00 %), odpověď 2 - 4 roky zvolilo 27 dotazovaných (27,00 %), odpověď 5 - 9 let zvolilo 16 respondentů (16,00 %), 10 -14 let 21 respondentů (21,00 %), odpověď 15 - 19 let zvolilo 18 dotazovaných a více jak 20 let se léčí 15 respondentů. Nejdelší trvání onemocnění uvedla respondentka, která je léčena 27 let.
Identifikační údaj č. 6 Léčím se: a) pouze diabetickou dietou b) PAD (perorální antidiabetika) c) aplikace inzulinu Tab. 6 Léčba
Odpověď Pouze diabetickou dietou PAD (perorální antidiabetika) Aplikace inzulinu Kombinovaná léčba (PAD, inzulin)
n1 26 21 31 22 100
f1 (%) 26,00 21,00 31,00 22,00 100
31
Graf 4 Léčba
Otázka zjišťuje druh léčby u dotázaných. Odpověď pouze diabetickou dietou zvolilo 26 respondentů (26,00 %). Uţívání perorálních antidiabetik uvedlo 21 respondentů (21,00 %). Nejvíce dotázaných zvolilo odpověď aplikace inzulinu - 31 (31,00 %). Zatrţením odpovědí B i C vznikla další kategorie pacientů, kteří se léčí PADy v kombinaci s inzulinem - takto odpovědělo 22 respondentů (22,00 %).
3.7
Vlastní výsledky výzkumu
Otázka č. 1 Obdrţeli jste od diabetologické sestry individuálně přizpůsobené rady o diabetické dietě? (vhodné sloţení stravy, mnoţství stravy a doporučené časové intervaly mezi jídly) a) ano b) ne c) jiná moţnost …………………………. 32
Tab. 7 Individuální rady o dietě
Odpověď Ano Ne Jiná moţnost
n1 81 8 11
f1 (%) 81,00 8,00 11,00
100
100
Graf 5 Individuální rady o dietě
V této otázce respondenti odpovídají na to, zda obdrţeli od diabetologické sestry individuálně přizpůsobené rady o diabetologické dietě. Nejvíce respondentů zvolilo odpověď ano, celkem 81 dotázaných (81,00 %). Odpověď ne zvolilo 8 respondentů (8,00 %). A jinou moţnost uvedlo 11 respondentů (11,00 %). Všichni v této odpovědi uvedli, ţe rady ohledně diety obdrţeli od diabetologa nebo svého ošetřujícího lékaře. Otázka byla polouzavřená, dávala respondentům moţnost vyjádřit se slovně. 33
Otázka č. 2 V jakých intervalech (kolikrát denně) jíte? a) 5krát aţ 6krát denně, pravidelně b) 3krát denně, (snídaně, oběd, večeře) c) Jím v jiných časových intervalech (popište) Tab. 8 Časové rozloţení stravy
Odpověď 5krát aţ 6krát denně, pravidelně 3krát denně, (snídaně, oběd, večeře) Jím v jiných časových intervalech
n1 68 24 8
f1 (%) 68,00 24,00 8,00
100
100
Graf 6 Časové rozloţení stravy
34
V otázce zaměřené na časové rozloţení stravy během dne nejvíce respondentů 68 (68,00 %) odpovědělo, ţe jí 5krát aţ 6krát denně. Odpověď 3krát denně zvolilo 24 respondentů (24,00 %). Odpověď jím v jiných časových intervalech zvolilo 8 respondentů (8,00 %). Otázka byla polouzavřená, respondenti měli moţnost se zde slovně vyjádřit. Mezi těmito odpověďmi byla převáţně informace, ţe dotazovaní jí 2krát denně nebo ţe v rozloţení stravy nemají pravidelný reţim, který jim nedovoluje např.: zaměstnání.
Otázka č. 3 Dodrţujete uvedené časové rozloţení (z otázky č. 2) mezi pokrmy? a) ano, dodrţuji b) ano, jen výjimečně se dopustím dietní chyby c) nezvládám dodrţování časových intervalů mezi jídly
Tab. 9 Dodrţování časových intervalů mezi pokrmy
Odpověď Ano, dodrţuji Ano, jen výjimečně se dopustím dietní chyby Nezvládám dodrţování časových intervalů mezi jídly
n1 29 48 23
f1 (%) 29,00 48,00 23,00
100
100
V otázce zaměřené na dodrţování časových intervalů mezi pokrmy 29 respondentů (29,00 %) uvedlo odpověď ano, dodrţuji. 48 respondentů (48,00 %) vybralo odpověď ano dodrţuji, jen výjimečně se dopustím dietní chyby. 23 respondentů (23,00 %) uvedlo, ţe nezvládají časové rozloţení mezi pokrmy. Otázka byla uzavřená.
35
Otázka č. 4 Omezujete tuky ve stravě? a) příjem tuků neomezuji b) příjem tuků zvyšuje riziko rozvoje cévních komplikací, proto omezuji tuky ţivočišné (máslo, sádlo, slanina) c) vynechávám tuky rostlinné (margariny, jednodruhové rostlinné oleje)
Tab. 10 Omezování tuků ve stravě
Odpověď Příjem tuků neomezuji
n1 42
f1 (%) 42,00
Omezuji tuky ţivočišné (máslo, sádlo, slanina) Vynechávám tuky rostlinné (margariny, rostlinné oleje)
44 14
44,00 14,00
100
100
Graf 7 Omezování tuků ve stravě
36
Otázka je zaměřená na omezování tuků ve stravě. Odpověď příjem tuků neomezuji, zvolilo 42 respondentů (42,00 %). 44 respondentů (44,00 %) uvedlo, ţe omezují tuky ţivočišné (máslo, sádlo, slanina). Vynechání tuků rostlinných (margariny, rostlinné oleje) uvedlo 14 respondentů (14,00 %). Otázka byla uzavřená.
Otázka č. 5 Jíte ovoce a zeleninu? a) ano, ovoce i zeleninu jím neomezeně b) zeleninu jím neomezeně, u ovoce se vyhýbám příliš sladkému (banán, švestky) c) Jím málo ovoce i zeleniny Tab. 11 Příjem ovoce a zeleniny
Odpověď Ano, ovoce i zeleninu jím neomezeně Zeleninu jím neomezeně, u ovoce se vyhýbám příliš sladkému Jím málo ovoce i zeleniny
n1 31 45 24
f1 (%) 31,00 45,00 24,00
100
100
V této otázce respondenti odpovídali, zda jí ovoce a zeleninu. 31 respondentů (31,00 %) zvolilo odpověď ano, ovoce a zeleninu neomezuji. 45 respondentů (45,00 %) vybralo odpověď zeleninu jím neomezeně, u ovoce se vyhýbám příliš sladkému. 24 respondentů vybralo odpověď jím málo ovoce i zeleniny. Otázka byla uzavřená.
Otázka č. 6 Jaké hlavní jídlo preferujete? a) bůček, krkovička, houskový knedlík, uzeniny b) libové maso (kuře, králík, hovězí), brambory c) libové maso nebo ryby, zelenina d) těstoviny, moučná bezmasá jídla
37
Tab. 12 Výběr hlavních jídel
Odpověď Bůček, krkovička, houskový knedlík, uzeniny Libové maso (kuřecí, králičí, hovězí), brambory Libové maso nebo ryby, zelenina Těstoviny, moučná bezmasá jídla
n1 15 59 14 12
f1 (%) 15,00 59,00 14,00 12,00
100
100
Graf 8 Výběr hlavních jídel
Respondenti odpovídali na to, jaké preferují hlavní jídlo. 15 respondentů (15,00 %) vybralo odpověď bůček, krkovička, houskový knedlík, uzeniny. Nejvíce respondentů, 59 (59,00 %), preferuje libové maso (kuřecí, králičí, hovězí) a brambory. 14 respondentů (14,00 %) preferuje libové maso nebo ryby a zeleninu. 12 respondentů zvolilo odpověď těstoviny, moučná a bezmasá jídla. Otázka je uzavřená.
38
Otázka č. 7 Jakou preferujete svačinu? a) bílé pečivo, salám nebo párek b) tmavé pečivo, sýr do 30 % tuku c) tmavá káva, banán d) jinou (napište) Tab. 13 Výběr svačiny
Odpověď Bílé pečivo, salám nebo párek Tmavé pečivo, sýr do 30 % tuku
n1 40 31
f1 (%) 40,00 31,00
Tmavá káva, banán Jinou
11 18
11,00 18,00
100
100
Graf 9 Výběr svačiny
39
V otázce měli respondenti vybrat příklad jejich svačiny. 40 respondentů (40,00 %) zvolilo moţnost bílé pečivo, salám nebo párek. 31 respondentů (31,00 %) vybralo moţnost tmavé pečivo a sýr do 30 % tuku Nejmenší skupinu tvoří 11 respondentů (11,00 %), kteří svačí například tmavou kávu a banán. V poslední moţnosti slovně popsali výběr svačiny, tuto moţnost zvolilo 18 respondentů (18,00 %). Část respondentů z této kategorie uvedlo, ţe nesvačí, další část svačí zeleninu, mezi odpověďmi se vyskytly i buchty a oplatky. Otázka je polouzavřená.
Otázka č. 8 Vaše přibliţná hladina glykemie při poslední kontrole byla ……… mmol/l.
Tab. 14 Hladina glykemie při poslední kontrole
Odpověď 5 - 7 mmol/l 8 - 10 mmol/l 11 - 13 mmol/l více jak 14 mmol/l
n1 18 44 29 9
f1 (%) 18,00 44,00 29,00 9,00
100
100
40
Graf 10 Hladina glykemie při poslední kontrole
V otázce respondenti vypisovali svoji hladinu glykemie při poslední kontrole. Rozmezí mezi 5 -7 mmol/l zvolilo 18 respondentů (18,00 %). Rozmezí 8 - 10 mmol/l uvedlo 44 respondentů. 11 -13 mmol/l vybralo 29 dotázaných (29,00 %). Nejméně respondentů, 9 (9,00 %), uvedlo hladinu glykemie vyšší jak 14 mmol/l. Otázka je otevřená, dotazovaní hladinu glykemie vypisovali, aţ poté byla vymezena 4 rozmezí, do kterých byli rozděleni.
41
Otázka č. 9 Dodrţujete dávkování inzulinu i doporučení, jak mnoţství aplikovaného inzulinu měnit podle aktuální hladiny glykémie? a) nejsem léčen inzulinem b) uţívám dávkování určené lékařem- mnoţství jednotek inzulinu neměním, protoţe neznám zásady tohoto problému c) uţívám dávkování určené lékařem- mnoţství jednotek inzulinu neměním, protoţe mám diabetes kompenzovaný (dobře zaléčený) a velké výkyvy v hladině glykemie v krvi u sebe nepozoruji d) uţívám dávkování určené lékařem, ale pokud podle vyšetření glukometrem je moje hladina glykémie taková, ţe je třeba zvýšit/sníţit počet jednotek inzulinu, tak ji upravím.
Tab. 15 Dodrţování doporučení dávkování inzulinu
Odpověď Odpověď A Odpověď B Odpověď C Odpověď D
n1 47 25 5 23
f1 (%) 47,00 25,00 5,00 23,00
100
100
42
Graf 11 Dodrţování doporučení dávkování inzulinu
Otázka je zaměřená na dávkování inzulinu a případnou změnu dávky inzulinu na základě selfmonitoringu. 47 respondentů není léčeno inzulinem. 25 respondentů (25,00 %) zvolilo odpověď uţívám dávkování určené lékařem - mnoţství jednotek inzulinu neměním, protoţe neznám zásady tohoto problému. Nejméně respondentů – 5 (5,00 %) zvolilo odpověď uţívám dávkování určené lékařem - mnoţství jednotek inzulinu neměním, protoţe mám diabetes kompenzovaný (dobře zaléčený) a velké výkyvy v hladině glykemie v krvi u sebe nepozoruji. 23 respondentů (23,00 %) vybralo odpověď uţívám dávkování určené lékařem, pokud podle vyšetření glukometrem je moje hladina glykémie taková, ţe je třeba zvýšit/sníţit počet jednotek inzulinu, tak ji upravím.
43
Otázka č. 10 Pokud si aplikujete inzulin, jakým způsobem? a) inzulinovým perem, do koţní řasy, kolmo b) inzulinovým perem, bez koţní řasy, kolmo c) inzulinovým perem v úhlu 45° d) jinak (popište) Tab. 16 Způsob aplikace inzulinu
Odpověď Inzulinovým perem, do koţní řasy, kolmo Inzulinovým perem, bez koţní řasy, kolmo Inzulinovým perem v úhlu 45° Jinak
n1 16 18 11 8
f1 (%) 30,19 33,96 20,75 15,09
53
100
Graf 12 Způsob aplikace inzulinu
44
Tato otázka je zaměřena na způsob aplikace inzulinu. Odpovídali na ni pouze respondenti, kteří se léčí pomocí aplikace inzulinu (53 dotazovaných). 16 respondentů (30,19 %) zvolilo odpověď inzulinovým perem do koţní řasy, kolmo. 18 respondentů (33,96 %) zvolilo odpověď inzulinovým perem bez koţní řasy, kolmo. 11 respondentů (20,75 %) uvedlo aplikaci inzulinovým perem v úhlu 45°. 8 respondentů (15,09 %) zvolilo odpověď jiná aplikace inzulinu. Mezi těmito dotazovanými byli např.: klienti Home care nebo Oblastní charity Ţďár nad Sázavou, kterým aplikuje inzulin zdravotnický personál, pacienti z domova klidného stáří a klienti, jimţ aplikují inzulin rodinní příslušníci. 2 respondenti uvedli, ţe střídají způsob aplikace dle místa vpichu. Otázka je polouzavřená. Respondenti se mohli slovně vyjádřit.
Otázka č. 11 Projevily se u Vás některé z pozdních komplikací? a) ano - které? …………………. b) ne Tab. 17 Výskyt pozdních komplikací
Odpověď Ano Ne
n1 58 42
f1 (%) 58 42
100
100
Tato otázka se respondentů ptá, zda se u nich projevily pozdní komplikace diabetu. 42 respondentů (42,00 %) uvedlo odpověď ne. 58 respondentů (58,00 %) vybralo odpověď ano. Respondenti uvádějící kladnou odpověď vypisovali komplikace, které se u nich jiţ projevily. Nejčastěji se objevuje déle trvající hojení ran, nehojící se rány, poškození zraku, poškození ledvin a poškození cév. Více jak polovina respondentů, kteří některou z komplikací jmenovali, jich uvedlo 2 a více. Tato otázka je polozavřená.
45
Otázka č. 12 Pokud se u Vás jako pozdní komplikace projevilo poškození nohou (diabetická noha), zaškrtněte, které metody péče dodrţujete. hygienická péče (stručně popište) …………………………………. speciální obuv (popište jaká) ……………………………………… ponoţky (jak vypadají) ……………………………………………. mast (jaká, jak často ji pouţíváte) ………………………………… stříhání nehtů (jak předcházíte poranění?) ………………………… cvičení (jak ho provádíte) ………………………………………….
Tab. 18 Metody péče o diabetickou nohu
Hygienická péče
Speciální obuv
Ponoţky
Mast
Stříhání nehtů
Cvičení
Teplota vody
4
Osušení nohou
5
Častá hygiena
4
Beze švu
2
Speciální obuv z lékárny
3
Pohodlné, zabránění otlakům
1
Bez gumiček
5
Přírodní materiál, prodyšné
2
Světlá barva
2
Balzám na zvláčnění kůţe
8
Indulona
2
Měsíčková mast
4
Rodinní příslušníci
11
Pedikérka
7
Samostatně
4
Pata, špička, krouţení
2
V sedě na ţidli
2
Dle příručky pro diabetiky
1
19
8
9
20
22
5
46
Na otázku odpovídali respondenti, u kterých se jako pozdní komplikace projevila diabetická noha. Celkem odpovědělo 31 dotázaných. Otázka je zaměřena na způsoby péče o diabetickou nohu. Nejčastější odpovědi u prvního bodu zaměřeného na hygienickou péči jsou: přiměřená teplota vody – 4 respondenti (21,05 %), osušení nohou nebo osušení mezi prsty na nohou uvedlo 5 respondentů (26,31 %) a častou hygienu uvedli 4 respondenti (21,05 %). K bodu hygienická péče se slovně vyjádřilo 19 respondentů (61,29 %) z celkových 31 respondentů, kteří uvedli, ţe pečují o diabetickou nohu. Dále se u tohoto bodu vyskytla odpověď pouţívání roztoku proti plísním. K dalšímu bodu zaměřenému na speciální obuv se vyjádřilo 8 respondentů (25,80 %). 2 dotazovaní (25,00 %) jmenovali obuv beze švu. 3 respondenti (37,50 %) uvedli obuv z lékárny. 1 respondent (12,50 %) uvedl obuv pohodlnou, která zabrání otlakům. Jednou se vyskytla odpověď dané značky obuvi vyráběné pro diabetiky. 1 respondent uvedl, ţe obuv musí vyhovovat materiálově i tvarově. Další bod je zaměřený na ponoţky diabetiků. Na tento bod reagovalo 9 respondentů (29,03 %) z 31, kteří na tuto otázku odpovídali. 5 dotázaných (55,56 %) uvedlo ponoţky bez gumiček, nebo ponoţky, kde gumička netáhne. 2 respondenti (22,22 %) jmenovali ponoţky z přírodního materiálu, prodyšné. Další 2 dotázaní (22,22 %) uvedli, ţe ponoţky musí mít světlou barvu. Následující bod zaměřený na pouţívanou mast vyplnilo 20 respondentů (64,52 %). 8 respondentů (40,00 %) uvedlo balzám na zvláčnění kůţe. 2 respondenti (10,00 %) jmenovali indulonu. 4 respondenti (20,00 %) uvedli měsíčkovou mast. Mezi dalšími odpověďmi se objevilo např.: sádlo, borová a jitrocelová mast. V dalším bodě zaměřeném na stříhání nehtů odpovědělo 22 dotázaných (70,97 %). 11 respondentů (50,00 %) odpovědělo, ţe jim stříhají nehty rodinní příslušníci. 7 osob (31,81 %) navštěvuje pedikérku. 4 respondenti (18,18 %) uvedli, ţe si nehty stříhají sami. Na poslední bod zaměřený na cvičení odpovídalo 5 respondentů (16,13 %). 2 respondenti (40,00 %) uvedli protahování špiček, nebo krouţení chodidly. 2 dotázaní (40,00 %) cvičí v sedě na ţidli. 1 respondent (20,00 %) popsal cvičení dle příručky pro diabetiky. Otázka je otevřená, respondenti měli moţnost se ke kaţdému bodu slovně vyjádřit.
47
Otázka č. 13 Pijete alkohol? a) ano, pravidelně b) ano, příleţitostně v malých dávkách c) ne
Tab. 19 Pití alkoholu
Odpověď Ano, pravidelně Ano, příleţitostně v malých dávkách Ne
n1 6 38 56
f1 (%) 6,00 38,00 56,00
100
100
Graf 13 Pití alkoholu
48
Otázka je zaměřená na pití alkoholu při diabetu. 6 respondentů (6,00 %) vybralo odpověď ano, pravidelně. 38 respondentů odpovědělo, ţe pije příleţitostně v malých dávkách. Největší skupina - 56 respondentů (56,00 %) uvedlo, ţe alkohol nepijí. Otázka je uzavřená.
Otázka č. 14 Kouříte? a) ano b) ne
Tab. 20 Kouření
Odpověď Ano Ne
n1 9 91
f1 (%) 9,00 91,00
100
100
V otázce zaměřené na kouření 9 respondentů (9,00 %) zvolilo odpověď ano. 91 respondentů (91,00 %) zvolilo odpověď ne. Otázka je uzavřená.
Otázka č. 15 Vedete si diabetický deník? Pokud ano, zaškrtněte, co v něm máte zaznamenáno naměřenou hladinu glykemie aplikovaný počet jednotek inzulinu s časem aplikace mnoţství zkonzumovaného jídla, např.: ve výměnných jednotkách nebo gramech sacharidů poznámky (neobvyklá aktivita, změny zdravotního stavu) tělesnou hmotnost krevní tlak
49
Tab. 21 Informace v diabetickém deníku
Naměřenou hladinu glykemie
68
Aplikovaný počet jednotek inzulinu s časem aplikace
50
Mnoţství zkonzumovaného jídla
3
Poznámky
6
Tělesnou hmotnost
47
Krevní tlak
59
50
Graf 14 Informace v diabetickém deníku
Otázka je zaměřená na zaznamenávání informací do diabetického deníku. Na tuto otázku odpovídalo 90 respondentů (90,00 %). 68 respondentů (68,00 %) uvedlo, ţe do diabetického deníku zaznamenává naměřenou hladinu glykemie. 50 respondentů (50,00 %) zapisuje aplikovaný počet jednotek inzulinu s časem aplikace. Pouze 3 respondenti (3,00 %) si evidují mnoţství zkonzumovaného jídla. 6 respondentů (6,00 %) zaznamenává poznámky (neobvyklá aktivita, změny zdravotního stavu). 47 respondentů (47,00 %) si zapisuje tělesnou hmotnost. 59 respondentů (59,00 %) má v diabetickém deníku zaznamenávaný krevní tlak. Otázka je uzavřená, respondenti označovali více moţností.
51
Otázka č. 16 Máte svůj vlastní glukometr? a) ano - pouţívám ho b) ano - nepouţívám ho c) ne Tab. 22 Pouţívání glukometru
Odpověď Ano - pouţívám ho Ano - nepouţívám ho Ne
n1 42 6 52
f1 (%) 42,00 6,00 52,00
100
100
Graf 15 Pouţívání glukometru
52
Otázka se respondentů ptá, zda mají vlastní glukometr a pouţívají ho. 42 respondentů (42,00 %) vybralo odpověď ano - pouţívám ho. 6 respondentů (6,00 %) glukometr vlastní, ale nepouţívá jej. 52 respondentů (52,00 %) glukometr nemá. Otázka je uzavřená.
Otázka č. 17 Jak často se věnujete fyzické aktivitě? (cvičení, posilování, chůze – minimálně 20 minut) a) denně b) 2x aţ 3x týdně c) vůbec Tab. 23 Fyzická aktivita
Odpověď Denně 2x aţ 3x týdně Vůbec
n1 30 52 18
f1 (%) 30,00 52,00 18,00
100
100
Otázka je zaměřená na fyzickou aktivitu při diabetu. 30 respondentů (30,00 %) udává, ţe se věnuje fyzické aktivitě denně. 52 respondentů (52,00 %) se aktivitě věnuje 2x aţ 3x týdně. 18 respondentů (18,00 %) uvedlo, ţe se fyzické aktivitě nevěnuje vůbec. Otázka je uzavřená.
Otázka č. 18 Co si myslíte o zvládnutí svého onemocnění? a) léčbu nepodceňuji, aktivně pečuji o své zdraví, věnuji se prevenci komplikací, provádím self-monitoring (doma sám/sama sleduji hladinu glykemie v krvi) b) občas nemám vůli a motivaci dodrţet některé léčebné opatření i přesto, ţe informován/a jsem dobře a všechny zásady léčby znám c) nevím příliš o komplikacích diabetu, chyb v léčbě se dopouštím, chybí mi vůle a motivace, postrádám informace a edukaci k léčbě 53
Tab. 24 Zvládnutí onemocnění
Odpověď Odpověď A Odpověď B Odpověď C
n1 29 60 11
f1 (%) 29,00 60,00 11,00
100
100
Graf 16 Zvládnutí onemocnění
Poslední otázka se dotazuje pacientů na jejich sebereflexi v ohledu zvládnutí onemocnění diabetem. 29 respondentů (29,00 %) zvolilo odpověď: léčbu nepodceňuji, aktivně pečuji o své zdraví, věnuji se prevenci komplikací, provádím self-monitoring (doma sám/sama sleduji hladinu glykemie v krvi). Nejvíce - 60 respondentů (60,00 %) udalo odpověď občas nemám vůli a motivaci dodrţet některé léčebné opatření i přesto, ţe informován/a jsem dobře a všechny zásady léčby znám. Odpověď nevím příliš o komplikacích diabetu, chyb v léčbě se dopouštím, chybí mi vůle a motivace, postrádám informace a edukaci k léčbě vybralo pouze 11 respondentů (11,00 %). Otázka je uzavřená. 54
4 Diskuze V této části jsou srovnávány předem vytyčené hypotézy se získanými daty z výzkumu.
4.1.1 Hypotéza Více jak polovina mladších respondentů dodrţuje diabetickou dietu dle pokynů edukační sestry První hypotéza se váţe k otázkám 2 - 7. Těmito otázkami bylo zjišťováno, v jakých intervalech diabetici jí, zda dodrţují časové rozloţení mezi pokrmy, zda omezují tuky, jí ovoce a zeleninu a jaké preferují hlavní jídlo a svačinu. 17 respondentů (80,92 %) ve věkových kategoriích mezi 40 - 49 let a 50 - 59 let uvedlo, ţe jí 5krát aţ 6krát denně, pravidelně, a časové intervaly ve stravě dodrţují. 11 respondentů (52,38 %) z těchto mladších věkových kategorií uvedlo, ţe omezují tuky ve stravě. Na otázku, zda jí zeleninu, odpovědělo 5 mladších respondentů (23,81 %), ţe neomezeně. 10 respondentů (47,61 %) uvedlo, ţe zeleninu neomezeně, u ovoce se vyhýbají příliš sladkému (banán, švestky). 6 respondentů (28,57 %) jí málo ovoce i zeleniny. 11 respondentů (52,38 %) z mladších věkových kategorií jako příklad výběru hlavního jídla zvolilo libové maso (kuře, králík, hovězí), brambory. 6 mladších respondentů (28,57 %) preferuje libové maso nebo ryby, zeleninu. V otázce výběru svačiny 9 mladších respondentů (42,85 %) uvedlo tmavé pečivo a sýr do 30 % tuku. 2 mladší respondenti (9,52 %) uvedli, ţe svačí zeleninu. Tímto se stanovená hypotéza potvrdila. Domnívám se, ţe mladší respondenti – věkové kategorie 40 49 let a 50 – 59 dodrţují zásady diabetické diety lépe z důvodu celkové větší vůli pečovat o své zdraví. Myslím si, ţe dalším důvodem je větší tlak z jejich blízkého okolí. Naopak problémy s dodrţováním diabetické diety uvedli respondenti, kterým zaměstnání nedovoluje tak pravidelný reţim.
4.1.2 Hypotéza Více jak polovina respondentů léčených inzulinem si aplikuje jeho mnoţství dle samovyšetření hladiny glykemie a daný počet si upravuje
55
Druhá hypotéza se vztahuje k otázce č. 9. Inzulin si aplikuje 53 respondentů. 23 respondentů (43,40 %) uţívá dávkování určené lékařem, ale pokud podle vyšetření glukometrem je jejich hladina glykémie taková, ţe je třeba zvýšit/sníţit počet jednotek inzulinu, tak ji upraví. V této otázce se stanovená hypotéza nepotvrdila. Velmi málo respondentů uvádí, ţe si mění dávku inzulinu dle aktuálního vyšetření glukometrem. Domnívám se, ţe si tito pacienti nevyšetřují sami hladinu glykemie natolik často, aby mělo významnou roli mnoţství aplikovaného inzulinu měnit. U některých pacientů k tomu vede neznalost tohoto problému.
4.1.3 Hypotéza Více jak polovina respondentů udávajících pozdní komplikace projevující se na dolních končetinách dodrţuje zásady správné péče o nohy a vyuţívá nových trendů v této oblasti Tato hypotéza se vztahuje k otázce č. 12. Celkem 31 respondentů udalo, ţe trpí pozdními komplikacemi projevujícími se na dolních končetinách. Většina těchto respondentů pouţívá speciální obuv, nosí správné ponoţky a zabraňuje poranění nohou při stříhání nehtů. Ale pouze 5 respondentů (16,13 %) udává, ţe cvičí. A nikdo z respondentů neuvedl ţádné nové trendy v oblasti hygienické péče, mastí ani hojení vlhkou metodou. Tímto se stanovená hypotéza nepotvrdila Myslím si, ţe u mnoha respondentů, kteří udávají problémy s dolními končetinami panuje v tomto ohledu beznaděj, s takovými klienty se setkávám i během své praxe. Velké mnoţství pacientů staršího věku jiţ trpí i jinými komplikacemi a řadou dalších onemocnění, proto se domnívám, ţe jiţ mají menší vůli zabývat se novinkami v této oblasti. Musím podotknout, ţe i během své praxe v nemocnici se málo setkávám s léčbou vlhkou metodou či jinými novými trendy v péči o končetiny.
4.1.4 Hypotéza Více jak 1/4
respondentů nedbá rizik spojených s konzumací alkoholu nebo
kouřením 56
Tato hypotéza se vztahuje k otázkám č. 13 a 14. Alkohol pije (pravidelně i příleţitostně) celkem 44 respondentů (44,00 %). Kouří pouze 9 respondentů (9,00 %). Tímto se stanovená hypotéza částečně potvrdila. Lidé obecně znají škodlivý vliv kouření cigaret, diabetici obzvláště. Z mého výzkumu uvedlo kouření pouze 9 respondentů. Pití alkoholu udává více respondentů – většina v malém mnoţství. Lidé jsou často médii přesvědčováni, ţe pití alkoholu v malém mnoţství má dobrý vliv na jejich zdraví. Otázkou je, zda je tomu tak i u diabetiků. Domnívám se, ţe diabetiků, kteří pijí alkohol pravidelně a ve velkém mnoţství je velmi málo. Ale ţe u těchto pacientů by měly být brány v potaz i psychické nebo psychosociální aspekty onemocnění.
4.1.5 Hypotéza Více jak 1/3 respondentů se aktivně věnuje péči o své zdraví, předchází komplikacím a provádí selfmonitoring Tato hypotéza se vztahuje k otázkám č. 17 a 18. Fyzické aktivitě se pravidelně věnuje celkem 82 respondentů (82,00 %). V poslední otázce zaměřené na jejich vlastní sebereflexi se 29 respondentů (29,00 %) věnuje péči o sebe a své zdraví aktivně a 60 respondentů (60,00 %) přiznává výjimečně drobné pochybení v léčbě. Tímto se hypotéza potvrdila. Domnívám se, ţe na pacienty v tomto ohledu působí pozitivně jejich blízké okolí. Drobné prohřešky v diabetickém reţimu – především v dodrţování diety jsou nejvíce dané tím, ţe diabetický reţim je velmi přísný.
57
5 Závěr V závěru práce bych ráda zhodnotila poznatky ze své práce. V teoretické části se práce prolínala v duchu teoretických poznatků o diabetu mellitu. Tyto kapitoly byly zaměřeny především
na
léčbu
a komplikace tohoto
závaţného onemocnění,
edukaci
a psychosociální dopad onemocnění na pacienty. Výzkum jsem prováděla pomocí dotazníkového šetření v diabetologických ambulancích v kraji Vysočina. Cílem práce bylo zmapovat znalosti diabetiků, prozkoumat dodrţování/porušování dietního a léčebného reţimu. Dále zjistit kvalitu péče o končetiny a pokoţku. Prozkoumat dodrţování zdraví prospěšných zásad týkajících se prevence pozdních komplikací tohoto onemocnění. Po vyhodnocení dotazníkového šetření jsem zjistila, ţe mladší klienti diabetologických ambulancí dodrţují diabetickou dietu dle pokynů diabetické sestry. Pacienti s diabetem se umějí starat a starají se o své dolní končetiny. Více jak ¾ pacientů hodnotí kladně péči o sebe sama, aktivně se věnují svému zdraví a předchází komplikacím. Ve výzkumu jsem došla i k negativním výsledkům jako například k tomu, ţe klienti nedbají rizik spojených s pitím alkoholu. Neví, jak si dle samovyšetření změnit mnoţství aplikovaného inzulinu. I přesto pacienti zásady léčby a péče o sebe sama dobře znají. Povaţuji tento kladný výsledek jako důkaz dobré péče a edukace v diabetologických ambulancích v našem kraji. Během tvorby bakalářské práce jsem získala nové poznatky a jsem ráda, ţe jsem si toto téma zvolila.
58
6 Seznam bibliografických citací AMBLER, Zdeněk . Postgraduální medicína [online]. Univerzita Karlova v Praze 8.6.2004 [cit. 2011-05-16]. Diabetické neuropatie. Dostupné z WWW: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/diabeticke-neuropatie-161364 BERGER, M. a kol. Léčba inzulínem v každodenním životě. 1.vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995, ISBN 80-85865-45-9 BĚLOBRÁDKOVÁ, Jana; BRÁZDOVÁ, Ludmila. Diabetes mellitus. 1. vyd. Praha NCO NZO, 2006. 161 s. ISBN 80-7013-446-1. BOTTERMANN, Peter; KOPPELWIESER, Martina. Cukrovka: prevence a vhodná léčba. [s.l.] : Olympia, 2008. 167 s. ISBN 80-7376-090-8. BOULTON, MICHAEL Andrew James ; RAYMAN, Gerry. The food in diabetes. [s.l.] : John Wiley and Sons, 2006. 449 s. ISBN 0-470-01504-7. EDELSBERGER, Tomáš. Diabetická neuropatie. Praha : Maxdorf, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7345-171-4. EDELSBERGER, Tomáš. Diabetes v tabulkách. Praha : Maxdorf, 2008. 464 s. ISBN 978-80-7345-133-2. Diabetická asociace ČR [online]. 9. 9. 2010, 2011-04-28 [cit. 2011-05-16]. Diabetická asociace ČR. Dostupné z WWW: http://www.diabetickaasociace.cz/diabetickaasociace-cr HALUZÍK, Martin; SVAČINA, Štěpán . Inkretinová léčba diabetu. Praha : Mladá fronta - Medical Services, 2010. 136 s. ISBN 978-80-204-2247-7. HALUZÍK, Martin. Trendy soudobé diabetologie. Praha : Galén, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7262-549-9. JIRKOVSKÁ, A. a kol., Jak (si) kontrolovat a léčit diabetes, manuál pro edukaci diabetiků. Praha, vyd. Panax, 1999, ISBN 80-902126-6-2 KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vyd. Praha : Karolinium, 2006. 1158 s. ISBN 80-246-1252-6. 59
KVAPIL, Milan; RUŠAVÝ, Zdeněk; OLŠOVSKÝ, Jindřich. DM II z hlediska klinické praxe. Plzeň : Adéla, 2007. 173 s. ISBN 80-8709-403-4. PELIKÁNOVÁ, Terezie , et al. Trendy soudobé diabetologie. 1. vyd. [s.l.] : Galén, 2007. 279 s. ISBN 978-80-7262-467-6. PELIKÁNOVÁ, Terezie, et al. Praktická diabetologie. [s.l.] : Maxdorf, 2010. 744 s. ISBN 978-80-7345-216-2. PETRUŠICOVÁ, J., Od obezity po diabezitu. Praha: Medica Healthworld, 2007, ISBN 978-80-904002-0-7 PETRUŠICOVÁ, J., Co je nového na cestě od diabezity po kardiodiabetes. Praha Geum, 2006, ISBN 80-86256-48-0 PETRUŠICOVÁ, Jindřiška; KVAPIL, Milan. Diabetologie 2008. Praha : Triton, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7387-176-5. RYBKA, Jaroslav a kol., Diabetologie pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2006, ISBN 80-2471612-7 RYBKA, Jaroslav. Diabetes mellitus-komplikace a přidružená onemocnění. Praha Grada Publishing, 2007. 320 s. ISBN 978-80-247-1671-8. SVAČINA, Štěpán. Prevence diabetu a jeho komplikací. Praha : Triton, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7387-178-9. SVAČINA, Štěpán; BRETŠNAJDROVÁ, Alena. Obezita a diabetes. 9. Praha Maxdorf, 2000. 307 s. ISBN 80-85800-43-8. ŠKRHA, Jan, et al. Diabetologie. 1. vyd. Praha : Galén, 2009. 417 s. ISBN 978-807262-607-6. VOKURKA, Martin ; HUGO, Jan. Velký lékařský slovník. 9. vyd. Praha : Maxdorf, 2009. 1160 s. ISBN 978-80-7345-202-5.
60
