URBOL Projekční kancelář územního plánování v OLOMOUCI Mlčochova 3, O L O M O U C, tel

URBOL Projekční kancelář územního plánování v OLOMOUCI Mlčochova 3, 77100 O L O M O U C, tel. 608 978 007 e-mail: [email protected]

OBCE

ÚZEMNÍ PLÁN S V É S E D L I C E

Pořizovatel :

Magistrát města Olomouce, OKR

Nadřízený orgán:

Krajský úřad olomouckého kraje, RRR

Kolektiv zpracovatelů: Urbanismus : + ekologie Doprava:

Ing. arch. Božena Šnyrchová

Vod.hospod. + odkanal.

Ing. Marieta Vašínová

Plyn:

Ing.Marieta Vašínová

Elektro:

Milan Hrubý, Mgr.F.Šnyrch

Vyhodnocení ZPF:

Marcela Navrátilová

Graf. práce:

Ing. Magda Stoimenova Martin Veselý

V Olomouci, září 2006

1

Seznam příloh A. Textová část B. Závazná část ÚPO - regulativy územního rozvoje C. Vyhodnocení záborů ZPF Grafická část, výkresy č.: 1. Komplexní urbanistické řešení, ÚSES

1:

5 000

2. Komplexní urbanistické řešení– výřez zast.území regulace a limity využití území

1:

2 000

3. Doprava, zásobování el.energií, plynem

1:

2 000

4. Zásobování vodou, odkanalizování obce

1:

2 000

5. Veřejně prospěšné stavby

1:

2 000

6. Vyhodnocení záborů ZPF

1:

2 000

7. Širší vztahy

1: 50 000

2

A OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI

I. 1. 2.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A KONCEPTU ŘEŠENÍ ÚPO

3. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ II.

ŘEŠENÍ SOUBORU ZMĚN Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU

4. 5.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ

6. 7. 8.

NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ

9.

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY ZÁSOBOVÁNÍ OBCE VODOU ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ ZÁSOBOVÁNÍ OBCE PLYNEM ZÁSOBOVÁNÍ OBCE EL. ENERGIÍ SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ

17. 18. 19. 20. 21.

VODNÍ TOKY A PLOCHY MELIORAČNÍ ÚPRAVY PROTIEROZNÍ ÚPRAVY ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ

22. 23. 24. 25.

NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY VYHODNOCENÍ KVALITY ŽP VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY

26. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽP, ZPF A PPFL 27. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚD

I. ÚVOD 3

1.

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ

Důvodem pořízení nové územně plánovací dokumentace /dále jen ÚPD/, v tomto případě územního plánu obce /dále jen ÚPO/ je vytvoření takového územně plánovacího podkladu, který by sloužil ke koordinaci výhledového rozvoje a řízení veškeré investiční činnosti v řešeném území, za podmínek daných pro celkové uspořádání území limity ekonomickými a technickými v technické infrastruktuře a zároveň limity přírodního prostředí včetně kostry ÚSES. Zpracování územního plánu obce Svésedlice bylo zadáno Obecním úřadem ve Svésedlicích v lednu 2006. Pořizovatelem územně plánovací dokumentace je Magistrát města Olomouce, ten projednal urbanistickou studii /dále jen US/ obce Svésedlice, která byla zpracovaná a projednaná v roce 1999, nebyla však dokončena do podoby návrhu územního plánu obce /dále jen ÚPO/. Na základě vyhodnocení procesu projednání US bylo zpracováno a projednáno zadání pro dokončení návrhu ÚPO. Hlavním cílem řešení je: - zhodnotit možnosti bezkolizního rozvoje jednotlivých funkčních složek obcí a pro rozvoj navrhnout potřebné kapacity dopravních a inženýrských zařízení. - stanovit regulační zásady s ohledem na zachování estetické úrovně obrazu sídla - navrhnout potřebná opatření pro udržení, případně zlepšení kvality přírodního a životního prostředí. 2.

ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A KONCEPTU ŘEŠENÍ ÚPO

Pro řešené území obce Svésedlice nebyla dosud zpracována žádná územní dokumentace. Zahájení pořízení ÚPD je evidováno při pořízení US v roce 1999, ta byla projednána jako koncept ÚPO a pro činnost obce se jevila v uvedeném období tato forma dostačující. Později byla zpracována dokumentace pro realizaci plynovodní a kanalizační sítě. Urbanistická studie v rozsahu konceptu ÚPO vycházela z technických, přírodních, historických a sociálních podmínek daného území, při vyhodnocení jejího projednávání byly zohledněny i současné náměty a představy zastupitelstva obce, jakož i požadavky DOSS a ostatních účastníků procesu projednávání. Jako základní informační podklad pro vypracování návrhu ÚPO byly k dispozici tyto materiály: - VÚC Olomouc - Generel ÚSES - Program odpadového hospodářství okr.Olomouc, - Aktualizace studie vodního hospodářství okr.Olomouc, Aquatis Brno 1995 - Generel plynofikace - Generel cykloturistiky pro region střední Moravy, UDIMO Ostrava 1997 - Údaje statistického sčítání z r.1991 - Splašková kanalizace IDOP Olomouc 1999 - Trasa R 35 stav,návrh, HBH projekt Brno Použité mapové podklady: Návrh územního plánu přebírá veškeré podklady, které byly k dispozici pro zpracování předcházející US, tzn. že používá mapový podklad, který byl vytvořen v roce 1999 speciálně pro US. /byla provedena digitalizace KN 1: 2000 skenováním a vektorizací dat/ Mapový podklad nebyl reambulován, situace současného stavu byla doplněna přímým zjištěním v terénu při doplňování průzkumů. Výkres „Širší vztahy“ je dokladován v podobě výřezu ÚPN VÚC, měřítko 1: 50000. 3.

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI

4

ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Návrh ÚPO Svésedlice respektuje požadavky Zadání v celém rozsahu .Návrh je vypracován v souladu s novelou Stavebního zákona /zák.č.83/1998 Sb.ve znění pozdějších předpisů/ a v souladu s prováděcími vyhláškami k novele stavebního zákona, tzn. vyhl.č.135/2001 O územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, zemědělská příloha dle vyhl.č. l3/94 Sb. Koncepce územního plánu obce tvoří kompromis pro splnění požadavků, daných SZ §1 a 2. Obecně lze konstatovat, že návrh územního plánu vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.

II. NÁVRH ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

4.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Vlastní řešené území je vymezeno zastavěnou částí obce Svésedlice s přilehlým Situace celého řešeného území - viz výkres č. 1 je zpracován v rozsahu katastrálního území obce Svésedlice. V tomto výkrese je patrna i celá kostra územního systému ekologické stability /ÚSES/ ,včetně rozlišení stávajících prvků a prvků navržených. Vazby na okolí v dopravním skeletu i ve struktuře inženýrských sítí jsou popsány v jednotlivých profesních kapitolách textové a tabulkové části elaborátu, jsou znázorněny ve výkrese č.7 Širší vztahy. Pro upřesňování výškopisných dat bylo v rámci zpracování částí technické infrastruktury použito mapy ZMO 1 : 10 000 a to tyto sekce č: 25-11-16 25-11-21 Výkres č.7 Širší vztahy je prezentován na mapě měř. 1:50000, znázorňuje hlavně situaci a dostupnost okolních sídelních jednotek .

5.

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ

Obec Svésedlice je svým založením klasifikována jako hanácká ulicová ves,s prostorem malé návsi, vzniklé na křížení dvou komunikací. Ve středu návsi stojí objekt kaple, která tvoří působivou prostorovou dominantu. Zástavba zemědělských usedlostí , majících svou jedinečnou identitu, dává tomuto prostoru charakteristický ráz hanáckého osídlení. Zástavba celého řešeného území se vyznačuje poměrně velkou architektonickou rozmanitostí. Jádro obce – prostor návsi je celkem kompaktní, další zástavba v okrajových částech má různé odlišnosti. Nejstarší objekty RD v SV části obce za potokem Beroňka jsou menšího měřítka a jsou situovány do malých shluků tak, že nemají ani dostatečné zázemí. Jsou vybaveny pouze malými dvorky bez zahrádek. Architektonická a technická úroveň většiny objektů je poměrně nízká. Původní zástavba zemědělských usedlostí je doplňována objekty vesnického charakteru, menšího měřítka. Vzhled i hmota jednotlivých stavení vykazují charakteristické znaky místního regionu. Zástavba je převážně přízemní, prostor sedlových střech je využíván jako skladovací prostor, v poslední době stále více přebudováván na podkrovní obytný prostor. V řešeném území je několik

5

negativních případů stavebních úprav.Obec si zachovala v rozsahu celého území měřítko zástavby, výjimku tvoří areál zemědělské farmy, která svým charakterem potvrzuje dobu svého vzniku. Pohledově je nejvíc vnímám tento areál právě při vjezdu od severu po silnici III.tř od Olomouce. V současné době probíhá jeho rekonstrukce, chov dobytka byl jednoznačně vymístěn a stávající objekty jsou využívány pro jiné podnikatrelské aktivity. Možnosti rozvoje území jsou limitovány přírodními podmínkami, společensko historickým vývojem a tedy i postavením obce v rámci regionu a v neposlední řadě současným technickým vybavením území. Rozvoj území je odvislý i od možnosti nabídky pracovních příležitostí . Výstavba na území obce v posledních letech stagnovala, nově realizovanými objekty jsou pouze rodinné domky. Obec Svésedlice je svým charakterem, polohou a vazbou na hlavní centra regionu tedy předurčena především k plnění funkce bydlení. Nedostatek pracovních příležitostí přímo v obci předpokládá trvalé dojíždění většiny ekonomicky aktivních obyvatel do nejbližšího okolí, výhledově se z pohledu územního plánování nepředpokládá extrémní vývoj. I když je obec jako územní celek stabilizován, dochází v současné době z mnoha důvodů k přehodnocení potřeb územního rozvoje. Nedostatek stavebních míst v Olomouci a okolí způsobuje přesun zájmu potencionálních stavebníků do dostupných lokalit a jednou z nich se právě jeví obec Svésedlice. Vyhovující dopravní dostupnost, technická vybavenost, základní občanská vybavenost a dosud přijatelná cena pozemků v obci, způsobuje zvyšování zájmu o výstavbu RD. Hlavními rozvojovými plochami jsou tedy lokality pro bydlení. Navrženým územním rozvojem však nemůže dojít ke ztrátě identity obce. Ochrana charakteru hanácké zástavby, ochrana veškeré vzrostlé zeleně i přilehlých vodních ploch , zachování územní dispozice centra obce včetně udržení měřítka zástavby, to jsou základní požadavky dalšího investic v souladu s principy udržitelného rozvoje řešené obce.

6.

NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE

Návrh respektuje dispoziční založení obce, zdůrazňuje důležitost jejího centra a kompletuje plochy chybějící vybavenosti a pěších tahů. Je navrženo doplnění skeletu místních a účelových komunikací tak, aby došlo ke zklidnění obytné zóny řešené obce. Hlavní objekty a zařízení občanské vybavenosti jsou respektována v celém rozsahu, jejich rozšíření, event.redukce, je odvislá od ekonomické situace, aktivity a potřeb obce, ale i soukromých podnikatelů této sféry. V současné době je obec vybavena nejmenším rozsahem občanské vybavenosti, prostorem kanceláře OÚ, knihovnou, hasičskou zbrojnicí, obchodem smíšeného zboží, malou vinárnou, víceúčelovým sálem a sportovním hřištěm. Vzhledem ke stávající velikosti a finančním možnostem obce se toto vybavení zdá dostačující. Případné potřeby obce v oblasti kulturněspolečenské a tělovýchovné lze uspokojit realizací nového objektu OV . V prostoru vedle budovy staré školy by mohla být realizována přístavba s doplněním potřebného vybavení. Druhou variantou se jeví přístavba do dvorního traktu objektu OÚ. Výrobní zařízení jsou rovněž v zásadě respektována, je třeba sladit zájmy podnikatelů se zájmy celospolečenskými v oblasti dopadu provozu těchto zařízení na ŽP. Je bezpodmínečně nutné řešit obsluhu výrobních zařízení tak, aby co nejméně narušovala život obcí. Úkolem návrhu územního plánu obce doplnění řešeného území chybějícími prvky technické i občanské vybavenosti tak, aby celek působil harmonicky, tzn., že funkční plochy v území jsou zastoupeny v ideální míře ve vztahu k významu, velikosti a potřebám obce. Základní demografické údaje o obyvatelstvu (sčítání k r.2001) Celkový počet obyvatel : SVÉSEDLICE

181

Věková struktura :celkem 181 obyvatel:

6

Ženy z celk.počtu 87

SVÉSEDLICE

věk: 0-14 muži a ženy 15-59 29 127

ostatní 25

Údaje o osobách ekonomicky aktivních Ekonomicky aktiv.obyvatelstvo SVÉSEDLICE

celkem 92

ek.neaktivní 88

ostatní 1

Z obce vyjíždí převážná většina pracujících, pracovní příležitostí jsou ve Velkém Týnci, Hlubočkách, Olomouci a v přilehlém okolí. Počet obyvatel pro návrhové období do r.2015 je celkem SVÉSEDLICE 240

Základní statistické údaje o bydlení (sčítání k r.2001) Stávající bytový fond a jeho kvalita

SVÉSEDLICE

Počet trv.obydl. domů 65

Počet bytů 78

neobydl. 13

neobydl.bytů. 17

Kvalita bytového fondu:. SVÉSEDLICE Obložnost /= průměr.počet obyv/bj Počet obyt.místn.na 1 b.j. Obytná plocha na 1 os. v m2 Obyt.pl. na 1 bj. v m2

2,97 obyv./byt 3,18 19,93 60,13m2

Zóna bydlení převažuje, je situována kolem silničních tahů, zde později historicky vzniká vlastně prostor návsi, další zástavba se rozšiřuje i do dalších částí, vzdálenějších od centra.Návrh respektuje veškeré objekty i plochy zóny bydlení, v řešeném území nejsou vytypovány plochy asanačních úprav. Území určené pro výstavbu rodinných domů bylo vybráno ve čtyřech lokalitách. Koncepce návrhu rozvojových ploch bydlení je přizpůsobena požadavkům obce i vlastníků pozemků, je dána i výsledkem projednávání US a vyhodnocením v zadání. Plochy určené pro výstavbu rodinných domů v obci jsou předimenzované. Neodpovídají potřebám obce, je možno poskytnout plochy pro výstavbu RD stavebníkům z příměstské oblasti Olomouce. Návrh předpokládá jejich redukci během procesu projednávání. Počet bytových jednotek /max.40 b.j./ je samozřejmě pouze orientační. Hustota zástavby bude ovlivněna charakterem výstavby rodinných domků, jejich druhem a nároky na rozsah pozemků. Doporučuje se nepřekračovat výměru parcel přes 1000 m2.

7

Pro výpočet dimenzí navržených inženýrských sítí je brána cílová velikost obce 240 obyvatel, celkem 80 b.j. Předpokládaný odpad bytového fondu, modernizace, přestavba Plošné asanace nejsou navrženy. Likvidace objektù bude probíhat pouze z důvodů zchátralosti objektù z důvodů stáří objektu nebo z důvodů radikální přestavby. Objekty, které nevyhovují z hlediska stavebního, provozního a hygienického by měly být modernizovány nebo nahrazovány novými. Veškerá nová výstavba by již měla být řízena a usměrňována alespoň stavební čarou, výškou objektu a tvarem střechy. Architektonický výraz objektù by měl respektovat charakter obce. Plocha obytného území se dá klasifikovat jako polyfunkční, je možno uvažovat s umísťováním drobných provozoven jak zařízení občanské vybavenosti, tak i drobných výrobních dílen. Lokality pro výstavbu RD: B1-B4 max. kapacita 40 míst Kapacita ostatních stavenišť: plocha navrž. přestavby = pouze náhrada pův. cca 2bj. proluky - 2 bj.

Plochy a zařízení občanské vybavenosti Rozsah stávajících zařízení: Obecní úřad + knihovna Kaplička na návsi Malá vinárna Prodejna smíš.zboží Hasičská zbrojnice Víceúčelový sál Telefonní automat + stanoviště kontejnerů Sportovní areál – hřiště kopaná Výhledově nezmění zásadně svůj rozsah. Velikost a rozsah těchto zařízení je úměrný velikosti a možnostem obce, je stabilizovaný. Návrh pouze doplňuje plochu zařízení tak, aby bylo možno výhledově rozšířit stávající vybavení. /Např.sál tělocvičny, klubovnu pro zájmové činnosti mládeže i dospělých,klub důchodců atd./ Rozvoj této zóny je odvislý od zájmu a možností podnikatelů a provozovatelů těchto zařízení. Rozvojová plocha OV: lokalita O1, za objektem staré školy, lokalita O2 je definována jako změna funkčního využití stávajících objektů v centru obce. Plochy podnikatelských aktivit Stávající jsou respektovány v celém rozsahu Největší plochu zabírá bývalá farma ZD, která je situována přímo v návaznosti na obytné území, v JZ části obce. Chov dobytka byl ve Svésedlicích zrušen, stávající objekty jsou postupně rekonstruovány a využívány pro jiné výrobně podnikatelské aktivity, které jsou řešeny tak, že nemohou negativně ovlivňovat kvalitu ŽP v obci. Ostatní Dvě další přítomné provozovny nemají čistě produkční charakter, lze je charakterizovat jako výrobní služby. Návrh ÚPO uvažuje s menší estetickou úpravou ploch i objektů, objekt situovaný přímo do návsi „O2“ by měl doznat největší úpravy tak, aby při své architektonické dominantnosti byl „včleněn“ do vybavenosti obce alespoň malým prostorem, přístupným z návsi. Předpokládá se i odpovídající úprava návesního předprostoru /dlažba,zeleň,drobná architektura apod./ Návrh ÚPOv žádném případě neredukuje možnost pracovních aktivit, výrobní prostory ve stávajících objektech zůstávají ponechány. Je třeba je pojímat jako zařízení, umožňující provoz výrobních a skladovacích aktivit takového charakteru, že nesmí v žádném případě dojít ke znečišťování ŽP nebo jiným negativním jevům.

8

Výhled: Drobné dílny menšího rozsahu je možno provozovat i v objektech RD v případě, že nebudou negativně pùsobit na okolní zástavbu svým hlukem, prašností, exhalacemi, vibracemi ap.vlivy. Rozvojová plocha : „V1“ – je situována v návaznosti na stávající výrobní areál.

Technické vybavení Stávající vybavenost je v celém rozsahu respektována, sítě jsou navrženy tak, aby bylo pokryto i území rozvojových ploch. Řešení je doplňěno návrhem o rozvojové plochy, potřebné pro realizaci čistírny odpadních vod, a vodojemu . Parkovací stání budou realizována v rámci rekonstrukce prostoru návsi /úprava povrchů komunikací a chodníků, doplnění veř. osvětlení a drobné architektury, úprava zeleně/ Rozvojové plochy : „T 1“ pro vodojem, T2-T5 plochy vsakovacích příkopů na extravilánové vody Zeleň Zeleň uvnitř obce se kromě zahrad uplatňuje ve formě zelených pásù podél komunikací v celé obci . Ve středu návsi jsou po obou stranách Beroňky dvě větší plochy vzrostlé zeleně, tvoří formu parku. "Zelené bohatství" obce by mělo být rozšířeno na všech plochách v obci v návaznosti na veřejné prostory, stávající plochy zeleně je třeba zachovat a v každém případě i upravit a rozšířit. Zeleň v okolí obce , které je na katastru obce velice málo, je vyjímečně hodnotná z hlediska biologického i estetického, je nutno ji v maximální míře udržovat a chránit. Návrh US doplňuje linie zeleně převážně kolem komunikací a pěších tras. Rozvojové plochy : „Z 1 – Z4“ izolační zeleň Rekreace Pro každodenní rekreaci obyvatel slouží hřiště v obci – velké hřiště kopané na konci obce. Menší plochu hřiště pro děti je možno realizovat v rámci plochy parčíku na východní straně Beroňky. Cykloturistika je hlavní činností rekreačních aktivit, terénní relief a charakter místních tras umožňují provozování tohoto druhu sportu.Obcí prochází regionální cyklotrasa. Cykloturistika představuje v současné době nejvýznamnější odvětví sportovního a rekreačního využívání Surovinová základna Řešené území není zatím poznamenáno těžbou surovinové základny. V sousedním katastrech se vyskytují ložiska NS. Lesní hospodářství Na území katastru se vůbec nevyskytují PPFL.

7.

NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ

Vymezení pojmů:  urbanizované území /zastavitelné/ tvoří plochy uvnitř vymezeného území obce a plochy navržené územním plánem k zastavění /Součástí urbaniz. území mohou přitom být i plochy nezastavitelné, např. veřejná zeleň/  neurbanizované území /nezastavitelné – volná krajina/ je území souvisle nezastavěné a pozemky, které nejsou územním plánem určeny k zastavění / všechny plochy mimo hranici zastavitelného území, kde zůstává zachován nebo je navrhován účel využítí ve prospěch zeleně, vodních ploch nebo jiných volných ploch např.ZPF, .../.

9

  

funkční zóny jsou prostorově ucelené části urbanizovaného nebo neurbanizovaného území, které jsou charakterizovány stávajícím nebo navrženým funkčním využitím. stabilizované plochy: plochy, na kterých funkční ani prostorové uspořádání nedozná podstatných změn rozvojové plochy: plochy, ve kterých dojde k podstatné změně funkčního nebo prostorového uspořádání (nebo obou)

Současně zastavěné území ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb. je tvořeno plochami skutečně zastavěnými a plochami s nimi funkčně souvisejícími. Hranice je stanovena k 30.3.2006. Hranice zastavitelného území území.

je obrysová hranice ploch, připouštějících výstavbu v řešeném

Hlavní výkres ÚPO znázorňuje jak všechny funkční plochy území /plochy bydlení, občanského a technického vybavení, zeleň a vodní plochy, sport a rekreace, výrobní a skladové aktivity, dopravu, prvky ÚSES a ZPF/, tak je navíc pro přehlednost vybaven i všemi limity využití území Podmínky jejich využití jsou dány v režimu příslušných funkčních regulativů, které jsou uvedeny samostatně v tabulkách závazné části ÚPO. Graficky jsou vyznačeny ve výkrese č.1 a 2 a text je tedy obsahem přílohy Závazné části ÚPO regulativů územního rozvoje – část „C“ tohoto elaborátu. Doporučené zásady prostorového uspořádání Návrh US respektuje dispoziční založení obce, znamená to tedy, že případné rekonstrukce objektů v centrálním prostoru budou i nadále zachovávat stavební čáru, podlažnost i tvary střech. Veškerá nová výstavba musí svými proporcemi a v optimální míře i architektonickým pojetím i použitými materiály odpovídat tradičnímu charakteru zástavby a v případě rekonstrukcí a přestaveb k němu směřovat. Urbanistiské podmínky a stupeň jejich závaznosti je členěn podle urbanistické exponovanosti lokality.

8.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ

Návrh dílčích změn územního plánu bere v úvahu následující limity využití území:       

Limity přírodní a kulturní ÚSES Hranice záplavového území Limity technické Limity hospodářské Limity vzniklé dosavadním vývoje Ostatní

8.1. Limity přírodní a kulturní Přírodní: V řešeném území převažují produkční zemědělské plochy , území není příliš bohaté krajinnou zelení. Na katastrálním území jsou tři vodní nádrže, vodoteče jsou zastoupeny dvěma potoky a to Beroňkou a Týnečkou. Veškeré vodní plochy jsou doplněny doprovodnou zelení, ale poměrně v malém množství. Proto je potřeba chránit veškerou zeleň i vodní plochy tak, aby lidskou činností nedocházelo k postupné likvidaci těchto biologických i estetických hodnot. Na katastru obce jsou vyčleněny lokality - viz výkr.č.1 a 6, které jsou svou důležitostí a vyjímečností charakterizovány jako významné krajinné prvky /VKP/. Jedná se o tyto plochy:

10

K 77

Soustava lesíků a křovin nad dolní částí prudkého svahu mokřadní loučky JZ od Doloplaz směrem na Svésedlice lokál.BC, KBZ 7 ha, listnaté dřeviny mokřad v polích

V 32

Vodní nádrž s přilehlými porosty stromů a křovin u Svésedlic K,V,B,Z lok.BC 3,5ha Vodní nádrž s lesíkem, a mokřadem

V 33

Tok Týnečky Doloplazy,Velký Týnec, Čechovice, Svésedlice, Hostkovice K,V,B.Z 8,5 km /celkem 18 km/ Vodní tok v zemědělské krajině

V seznamu chráněných stromů nejsou evidovány žádné stromy z katastru obce Svésedlice. Obecně platí že je třeba v každém případě chránit a udržovat veškerou vzrostlou zeleň, vodní plochy a toky vyčistit, upravit a ozelenit. Zemědělský půdní fond : na k.ú. Svésedlice převažují nejvyšší bonity zemědělské půdy, poloha obce v okrajové části Hané předurčuje její využití pro rostlinou výrobu. Z hlediska urbanistické koncepce nelze volit náhradní variantní řešení s horšími bonitními podmínkami. Limity kulturní: Ve státním Seznamu nemovitých kulturních památek jsou zapsány tyto objekty: 832

Kaple sv.Františka z Assisi kaple ze 2.pol.19.století na návsi

833

Kamenný kříž Kříž z r.1855 před kaplí

834

Kamenný kříž Kříž z r.1896 u silnice do Čechovic

835

Litinový kříž Novogotický kříž ze 2.pol.19.století u odbočky ze silnice do Lipníka nad Bečvou

1947

Smírčí kříž U čp. 43 před místní knihovnou. Velmi kvalitní datovaný smírčí kříž z r.1547

1948

Boží muka Na návrší na polní cestě ze Svésedlic do Kocourovce, hodnotná kamenická práce z r.1867

V katastru obce jsou dle sdělení Památkového ústavu v Olomouci evidovány lokality s významnými archeologickými nálezy. Celé řešené území je nutno považovat za území s archeologickými nálezy. /Zákon č.20/87 O Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů a z tohoto faktu vyplývající zákonné oznamovací povinnosti v případě zemních zásahů do terénu./ 8.2. ÚSES

11

Do řešeného území nezasahují žádné prvky nadregionálního ani regionálního ÚSES. V jihozápadní části katastru je součástí místní ekologické kostry stávající biokoridor. Tato větev systému navazuje na plochu navrženého biocentra a dále pokračuje ven z katastru směrem JZ v délce cca 400 m a potom mění směr na JV tak, že se napojuje opět na stávající biokoridor kolem Týnečky. Plocha stávajícího lokálního biocentra pod vodní nádrží je návrhem zvětšena na 3 ha. V území je třeba respektovat vymezené plochy biocenter a biokoridorů / šířka lokálního BK= 15-20m/.

8.3.Hranice záplavového území Zátopovým územím je prostor ohrožený povodněmi, vymezený záplavovou čarou maximální povodně, dále území, zaplavovaná vnitřními vodami a s přihlédnutím k zvláštním okolnostem též území, které by mohlo být ohroženo průlomovou vlnou, pod nádržemi. Zátopové území je vymezeno čarou, která je obalovou křivkou maximálních povodní všech druhů, prakticky je zátopové území totožné s inundačním územím pro stoletý průtok /Q 100/,případně s určitou bezpečností podle místních podmínek. Vzhledem k charakteru území, terénní konfiguraci a přítomnosti malých vodotečí není v řešeném území tato problematika aktuelní. Hranice zátopového území nezasahuje řešenou obec. Vodoteče na katastrálním území obce Svésedlice jsou ve správě OMS Olomouc.

8.4.Limity technické V řešeném území je řada liniových i plošných zařízení technické vybavenosti, která byla návrhem respektována a doplněna o další chybějící zařízení. Většina z nich má specifický vliv na okolí, ten je vyjádřen pokrytím území ochranným pásmem . Ta jsou vyznačena graficky jak v hlavním výkrese, tak i ve výkrese dopravy a technického vybavení /č.3-4/. Podrobně jsou ochranná pásma popsaná v kapitolách jednotlivých profesí. Jde o tyto případy: Ochranné pásmo silniční Bezpečnostní a ochranná pásma inženýrských sítí /VN, STL plynovod/ Ochranné pásmo vodních zdrojů Ochranné pásmo ČOV 5m Izolační pásmo navržené pro farmu ŽV 50m Meliorace

8.5.Limity hospodářské Řešené území není z tohoto pohledu nijak extrémně náročné. Jedná se o běžné podmínky jak v možnosti zakládání staveb, tak i v trasování liniových sítí.

8.6.Limity vzniklé dosavadním vývoje Návrh urbanistické studie respektuje především hodnoty území vzniklé dosavadním vývojem. Jsou respektovány plochy dopravy, bydlení, výrobních aktivit, občanské a technické vybavenosti , tak i plochy produkční zemědělské, vodní plochy a plochy zeleně všeho druhu. Dá se říci, že se jedná o stabilizovaný územní celek. 8.7.Ostatní

12

Problém radonového rizika je zdůrazněn i ve výkr.č.6, před výstavbou nových objektů RD je třeba provést měření intenzity a v rámci stavební technologie navrhnout konkrétní opatření.

Závěr: V řešeném území jsou tedy respektovány všechny limity, předpisů a správních rozhodnutí:

9.

vyplývající z následujících právních

-

silniční ochranná pásma dle zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

-

ochranná pásma inženýrských sítí (vedení VVN, VN, trafostanice, plynu) dle zák. č. 458/2000 Sb., a jeho novely č. 670/2004 Sb o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, energetický zákon

-

ochranné pásma vodního zdroje, dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, (vodní zákon)

-

ochranná pásma vodovodních potrubí a kanalizace dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů

-

pásmo lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, (lesní zákon)

-

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 334/92 Sb., o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů,

-

vyhl. č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany ZPF

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

PŘEVODNÍ TABULKA ROZVOJOVÝCH PLOCH V rámci přehlednosti a jednoduššího označení rozvojových ploch jednotlivých funkčních ploch došlo v rámci návrhu ÚPO ke změně v označení rozvojových ploch proti původnímu označení v urbanistické studii, následující tabulka uvádí systém převodů. URBANISTICKÁ STUDIE A1 A2 A3 A4 B1 B2 B3 C D E F G J K L M N = NOVÁ, NEBYLA VE STUDII O = NOVÁ, NEBYLA VE STUDII

NÁVRH ÚPN B1 D1 D2 Z1 ZRUŠENO ZRUŠENO ZRUŠENO O1 = UŽ STAVOVÁ PLOCHA Z2 V1 T1 T2 T3 T4 T5 B3 B4

13

B1 – výměra 0,9408 ha Kultura orná, k.ú. Svésedlice Okrajová část obce, variantní řešení rozvojové plochy pro bydlení, jedná se o jihozápadní svah, kapacita cca 12 bj, určí způsob zástavby. Nad pozemky této lokality jsou navrženy záchytné příkopy extravilánových vod. Inženýrské sítě mohou být napojeny z hlavní ulice v jižní části obce. Limity: - bonita ZPF Regulativy: objekty budou přízemní, sedlová střecha s využitím podkroví, jednotná stavební čára B2 – výměra 0, ha Kultura orná, k.ú. Svésedlice Okrajová severní část obce, rozvojová plocha pro bydlení, jedná se o rovinatý až mírně svažitý jižní svah, kapacita cca 2- 4 bj, určí způsob zástavby. Nad pozemky této lokality jsou za vymezeným zeleným ochranným pásem navrženy záchytné příkopy extravilánových vod. Inženýrské sítě mohou být napojeny přípojkami z centra obce . Limity: - bonita ZPF Regulativy: objekty budou přízemní, sedlová střecha s využitím podkroví, jednotná stavební čára B 3 – výměra 1,8532 ha Kultura orná, k.ú. Svésedlice Okrajová část zastavěného území, při silnici III. tř. ve směru od Velké Bystřice. Požadavek na zařazení do rozvojových ploch bydlení ze strany obce, je doložen zájem vlastníka pozemku na koncepčně organizované výstavbě RD, Území je dostupné pro napojení všech inženýrských sítí, kapacita cca 20 RD. Limity: - OP silnice B 4 – výměra 0,2800 ha Kultura zahrada, ostatní pl. k.ú. Svésedlice Pozemek v centru obce mezi stávající obytnou zástavbou a plochami výroby. Požadavek vlastníka pozemku na zařazení do návrhových ploch bydlení. Území je dostupné pro napojení všech inženýrských sítí , kapacita cca 2-4 RD Limity: O 1 – výměra 0,0400 ha Kultura zahrada, k.ú. Svésedlice Při vjezdu do obce od Olomouce je po levé straně navržena plocha pro event.rozšíření pozemku občanského zařízení. V objektu staré školy je víceúčelový sál, který plní funkci jak kulturně společenskou, tak i sportovně zábavní. Navržená plocha by byla dostačující pro rozšíření prostorové kapacity a vybudování potřebného zázemí tomuto zařízení. Limity : silniční OP, bonita ZPF O 2 – výměra ha Kultura zastavěná plocha, k.ú. Svésedlice V centru obce, proti budově OÚ a parčíku je navržena změna funkčního využití stávajících zemědělských objektů. Jejich poloha, prostorový rozsah a architektonický vzhled je předurčují k významnější roli v rámci dispozice návsi. Změna funkčního využití a eventuelní rekonstrukce pro potřeby sféry občanského vybavení zvýší dominantní postavení objektů a může posílit význam centra obce, navíc rozšířením oblasti zařízení občanského vybavení. D 1 – výměra 0,3762 ha Kultura orná, zahrada, ostatní, k.ú. Svésedlice Jedná se o obslužnou komunikaci pro řadu RD, většinou rozsahem stávající záhumenní cesty. Bude napojena na silnici III/4365. Platí pouze v případě výběru varianty „A“ Toto zařízení je zařazeno do seznamu veřejně prospěšných staveb.

14

Limity : D 2 – výměra 0,0306 ha Kultura zast.pl., zahrada, k.ú. Svésedlice Navržena pěší trasa z nově navržené ulice do středu obce kolem budovy OÚ. Platí pouze v případě výběru varianty „A“ Toto zařízení je zařazeno do seznamu veřejně prospěšných staveb Limity : -: bonita ZPF D 3 – výměra 0, ha Kultura ostatní, k.ú. Svésedlice Jedná se o obslužnou komunikaci pro řadu RD v lokalitě B 2, většinou rozsahem stávající záhumenní cesty. Bude napojena na silnici místní komunikace v centru obce Toto zařízení je zařazeno do seznamu veřejně prospěšných staveb. Limity : V 1 – výměra 0,7773 ha Kultura ostatní pl., k.ú. Svésedlice Plocha v západní části obce, vyčleněná pro eventuelní rozšíření zóny podnikatelských aktivit. Pozemek je obsloužen účelovou komunikací farmy ZD, na kterou celá plocha navazuje. Limity : bonita ZPF Regulativy: bude povolen pouze provoz, který nebude mít negativní vliv na ŽP obce. Z 1 – výměra 0,0584 ha Kultura orná, k.ú. Svésedlice Kolem jižního okraje navrženého obytného území je vyčleněna plocha pro výsadbu izolační zeleně. V této ploše bude vybudován i odvodňovací příkop – ozn.“M“ Limity : -: bonita ZPF Z 2 – výměra 0, ha Kultura orná, k.ú. Svésedlice Pás vysoké zeleně navržený tak, aby tvořil pohledovou clonu výrobního areálu při vjezdu do obce od Vacanovic, ale současně vytváří izolační pruh pro redukci případných pachů a exhalátů z provozu uvedeného zařízení. Limity : -: bonita ZPF Z 3 – výměra 0, ha Kultura orná, k.ú. Svésedlice Pás vysoké zeleně navržený tak, aby tvořil izolační clonu mezi výrobním areálem a navrženou rozvojovou plochou pro bydlení B3 při vjezdu do obce od Olomouce, ale současně vytváří izolační pruh pro redukci případných pachů a exhalátů z provozu uvedeného zařízení. Limity : -: bonita ZPF Z 4 – výměra 0,2760 ha Kultura orná, k.ú. Svésedlice Pás vysoké zeleně navržený tak, aby tvořil izolační clonu zastavěného ú)zemí obce proti trase rychlostní komunikace R 35 Limity : - bonita ZPF Z 5 – výměra 0,2760 ha Kultura pastvina, ostatní, k.ú. Svésedlice Pás vysoké zeleně navržený tak, aby tvořil izolační clonu plochy hřiště proti provozu na trase silnice III.tř. Limity : - silniční OP T 1 – výměra 0,0200 ha Kultura orná, k.ú. Svésedlice Na východní straně katastru v nejvyšším bodě je určená plocha pro výstavbu vodojemu. Terénní konfigurací je toto místo předurčeno .

15

Limity: bonita ZPF T 2 – výměra 0ha Kultura orná, zahrada, ostatní pl, k.ú. Svésedlice Plocha pro vybudování odvodňovacího příkopu a zachycení extravilánových vod nad lokalitou B2, šířka uvažované plochy příkopu je cca 2m. Trasa bude upřesněna výběrem variantního řešení obytného území. Limity: bonita ZPF T 3 – výměra 0 ha Kultura orná, zahrada, ostatní pl, k.ú. Svésedlice Plocha pro vybudování odvodňovacího příkopu a zachycení extravilánových vod nad lokalitou B2, šířka uvažované plochy příkopu je cca 2m. Limity: bonita ZPF T 4 – výměra 0,0720 ha Kultura orná, k.ú. Svésedlice Plocha pro vybudování odvodňovacího příkopu a zachycení extravilánových vod nad rozvojovou plochou V 1 , šířka uvažované plochy příkopu je cca 2m. Limity: bonita ZPF T 5 – výměra 0,0668 ha Kultura orná, ostatní pl. k.ú. Svésedlice Plocha pro vybudování odvodňovacího příkopu a zachycení extravilánových vod nad lokalitou B1, šířka uvažované plochy příkopu je cca 2m. Limity: bonita ZPF

10. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY

A. Železniční doprava Řešeným územím neprochází železniční trať. Nejbližší železniční stanice se nachází ve Velké Bystřici na trati č. 310 Olomouc – Krnov. Trať je v území stabilizována. V současné době je na této trati trakce dieslová a v návrhovém období nedojde k její změně. B. Silniční doprava Katastrálním územím obce Svésedlice procházejí tyto silnice: R-35 Liberec – Turnov – Hradec Králové – Mor. Třebová – Mohelnice – Olomouc – Lipník n. B. I/35 st.hr.ČR/PL – Turnov – Hradec Králové – Pardubice – Svitavy – Mohelnice – Olomouc – Lipník – Hranice n.B.- Val. Meziříčí – Rožnov – Hlavatá – Makov - Slovensko III/4365 Penčice – Vacanovice – Svésedlice – Velká Bystřice III/4366 Přáslavice – Svésedlice Rychlostní silnice R-35 prochází severním okrajem katastrálního území mimo zastavěné území obce jako směrově dělená rychlostní komunikace, která do řešeného území přichází od Olomouce, kde navazuje na jižní obchvat města. Severně od Svésedlic se nachází všesměrná styková mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/35, která zde končí.Úsek rychlostní silnice R-35 mezi Olomoucí a Lipníkem je postaven v kategorii R 26,5/120. Silnice I/35 vede mimo zastavěné území obce, severně obce zaúsťuje do R-35 v mimoúrovňové křižovatce. Silnice bude v návrhovém období upravována pouze ve stávající trase.

16

Silnice III/436 5 se odpojuje ze silnice II/436, do obce přichází od Vacanovic. Silnice prochází obcí, tvoří její komunikační osu. Silnice bude v návrhovém období upravována v kategorii S 7,5/60, úpravy budou probíhat pouze ve stávající trase s ohledem na žádanou kategorii, v zastavěném území bude komunikace upravována ve funkční skupině C v kategorii MO2 11/8/50 jako obslužná komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů. Navržena je územní rezerva pro přeložku silnice západním směrem přibližně do trasy místní komunikace vedoucí kolem rybníka (odstraní se průjezd přes náves kolem kostela), to však až po návrhovém období. Silnice mimoúrovňově křižuje trasu rychlostní silnice R-35, kříží stávající silnici I/35 a ve Velké Bystřici končí na silnici III/443 17. Silnice III/436 6 spojuje Přáslavice (jimiž prochází silnice II/437) se silnicí III/ 436 5 severně Svésedlic. Silnice je ve své trase stabilizována, neprochází zastavěným územím obce Svésedlice. Silnice je navržena v kategorii S 7,5/60. Stávající místní komunikace budou upravovány v kat. MO2 10/7/30, navržené místní komunikace v místech plánované zástavby v kat. MO2 10/7/30, ve funkční skupině C jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů, někdy ukončeny i slepě. C. Nemotorová doprava V severní části obce podél průtahu silnice je vybudováno několik menších úseků chodníku. Navrženo je jeho dobudování v celé obci. Obcí neprochází značená turistická trasa. Přes obec je směrována regionální cyklistická trasa, s označením Jantarová stezka (Olomouc – Přerov), která je vedena v řešeném území po silnici III/4365. Tato trasa tvoří část cyklistického okruhu z Olomouce přes Velkou Bystřici, Svésedlice, Trstěnice, Chlum a zpět do Olomouce. Napojení na významnou místní cyklotrasu je ve Velké Bystřici, cyklotrasa pokračuje do Mariánského Údolí, Hrubé Vody a zpět do Olomouce. Z Mariánského Údolí po sil. III/443 19 je vedena cyklistická trasa přes Posluchov na Dolany (odbočka na Sv. Kopeček) a zpět do Olomouce. D. Hospodářská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polních cest a silnic III. třídy. Komplexní pozemkové úpravy zatím nebyly zpracovány, případné změny v síti polních cest bude třeba po vyhotovení KPÚ zapracovat do návrhu ÚPO. E. Veřejná doprava Spojení obce je zajišťováno autobusovou dopravou se zastávkami u obecního úřadu a na rozcestí. Dopravu zajišťují linkové autobusy Olomouc – Grygov – Velký Týneč – Hlubočky – Mariánské Údolí, Olomouc – Přáslavice – Tršice, Olomouc – Dolany. Izochrona dostupnosti 500 m pokývá celou obec. F. Letecká doprava Řešené území není dotčeno zájmy letecké dopravy. G. Vodní doprava Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy. H. Statická doprava Odstavení vozidel je řešeno na stupeň automobilizace 1 : 3,5 a upraveno příslušnými koeficienty. Pro odstavení jsou využívány stávající individuální garáže. Vzrůstající nároky na krytá stání je třeba řešit dostavbou individuálních garáží na vlastních pozemcích majitelů rodinných domů a odstavením na parkovišti resp. podél komunikací. Pro výhledový stav 80 bytových jednotek je potřeba zajistit cca 80 odstavných stání. Pro obyvatele stávajících rodinných domů navrhujeme dostavbu individuálních garáží pro 90% odstavných stání a

17

pro 10 % odstavení na parkovišti resp. podél komunikace. Pro navržené rodinné domy navrhujeme 100%ní odstavení v garážích na vlastních pozemcích Pro parkování v obci je třeba zajistit 23 parkovacích stání, z toho pro odstavení vozidel 5 PS, pro obytný okrsek 3 PS a pro občanskou vybavenost 15 PS (potřeby stání pro občanskou vybavenost společenský sál, OÚ -10, hřiště -5 PS). Návrh parkovacích stání je na návsi, v rámci areálu hřiště, podél místních komunikací. I.

Dopravní zařízení

S výstavbou dopravních zařízení se neuvažuje, záleží pouze na aktivitě soukromých podnikatelů. J. Ochranná pásma Ochranné silniční pásmo je dáno Zákonem č. 13 o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 § 30 a činí mimo souvisle zastavěné území obce 100m od osy přilehlého jízdního pásu rychlostní silnice, 15 m od osy vozovky silnice II. nebo III. třídy. K. Intenzita silniční dopravy V řešeném území byla sčítána intenzita dopravy na 2 stanovištích. Pro výpočet jsou použity intenzity silniční dopravy převzaté z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v r. 2005. Pro stanovení intenzit v roce 2015 bylo použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR. Sčítací stanoviště 7.-.0009 na R-35, úsek mezi I/55 a MÚK T = 7059 . 1,42/1,17 = 8567 voz/24 hod O = 11113 .1,45/1,18 = 13669 voz/24 hod S = 22236 voz/24 hod Sčítací stanoviště 7.-.0760 na R-35, úsek na východ od MÚK T = 9882 . 1,42/1,17 = 11957 voz/24 hod O = 15380 .1,45/1,18 = 18917 voz/24 hod S = 30874 voz/24 hod Na silnici III/4365 nebylo v r. 2005 prováděno celostátní sčítání dopravy, a proto nelze ani stanovit výhledové intenzity dopravy.

L. Hluk z dopravy Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., jež nahrazuje Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1.června 2006. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB od silniční dopravy, pokud se nezohlední další korekce, což v případě hlavních komunikací představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění bylo novelizováno. Sčítací stanoviště 7.-.0009 na R-35, úsek mezi I/55 a MÚK T = 7059 . 1,42/1,17 = 8567 voz/24 hod

18

O = 11113 .1,45/1,18 = 13669 voz/24 hod S = 22236 voz/24 hod v = 110 km/hod DEN: F1 =152,52195 . 106 F2 = 1,13 F3 = 1,2 Laeq =73,1 dB - ve vzdálenosti 7,5 m rozhodující, Útlumu hluku na 60 dB bude dosaženo ve vzdálenosti 48,5 m od osy komunikace NOC: F1 = 21,232489 . 106 F2 = 1,13 F3 = 1,2 Laeq = 64,5 dB - ve vzdálenosti 7,5 m Útlumu hluku na 50 dB bude dosaženo ve vzdálenosti 58,4 m od osy komunikace- rozhodující pro návrh pro bydlení Sčítací stanoviště 7.-.0760 na R-35, úsek na východ od MÚK T = 9882 . 1,42/1,17 = 11957 voz/24 hod O = 15380 .1,45/1,18 = 18917 voz/24 hod S = 30874 voz/24 hod v = 110 km/hod DEN: F1 =212,42187 . 106 F2 = 1,13 F3 = 1,2 Laeq =74,5 dB - ve vzdálenosti 7,5 m rozhodující, Útlumu hluku na 60 dB bude dosaženo ve vzdálenosti 58,4 m od osy komunikace NOC: F1 = 29,533405 . 106 F2 = 1,13 F3 = 1,2 Laeq = 65,9 dB - ve vzdálenosti 7,5 m Útlumu hluku na 50 dB bude dosaženo ve vzdálenosti 70,2 m od osy komunikace- rozhodující pro návrh pro bydlení

Hluk z R-35 neomezuje výstavbu v obci. Vzhledem k velmi nízké zátěži motorovými vozidly na silnici III/4365 nebude hluk od silniční dopravy omezujícím faktorem pro výstavbu v obci.

Závazná část: M. Ochranná pásma Ochranné silniční pásmo je dáno Zákonem č. 13 o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 § 30 a činí mimo souvisle zastavěné území obce 100m od osy přilehlého jízdního pásu rychlostní silnice, 15 m od osy vozovky silnice II. nebo III. třídy.

11. ZÁSOBOVÁNÍ OBCE VODOU

Použité materiály: Vodohospodářská studie okresu Olomouc – Aquatis Brno, 1995 informace ZVHS Olomouc Údaje Obecního úřadu Splašková kanalizace a ČOV obce Svésedlice – aktualizace (IDOP, Olomouc 1999)

19

Situace skutečného provedení splaškové kanalizace (OÚ Svésedlice) situace plynovodu (JmP Olomouc) PRVK Olomouckého kraje (Voding, spol. s r.o. Hranice 2001) Průzkum v terénu Zásobování vodou Obec Svésedlice se nachází cca 10 km jihovýchodně od Olomouce, v nadmořské výšce 270–290 m. Jedná se o území bez lesů, se zemědělsky obdělávanými pozemky.se sklonem k údolnici, kterou protéká potok Beroňka. Z hydrologického hlediska je území součástí povodí středního toku Moravy, dílčí povodí Beroňka č. 4–10–03–118, ústící do toku Týnečka. Současný stav zásobování vodou Ve Svésedlicích není vybudován veřejný vodovod, zásobování obyvatel vodou je z vlastních nebo obecních studní. Kvalita vody ve větší míře neodpovídá požadavkům ČSN 75 7111 Pitná voda. Zemědělské družstvo má vlastní zdroj vody. Návrh - celková koncepce: Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací je výhledové zásobení obce vodou navrženo ze stávajícho zdroje hloubky cca 50 m jižně od zástavby. Voda ze zdroje bude čerpána do vodojemu 50 m 3 (max hladina 302,00 m n.m.) situovaného východně od zástavby. Z vodojemu bude proveden rozvod vody ke spotřebitelům v maximálně možné míře zaokruhovaný. Na vodovodních řadech budou osazeny uzavírací armatury, požární hydranty, vzdušníky, kalníky. V případě poruchy na zdroji budou obyvatelé zásobeni pitnou vodou z přivezených cisteren, balenou vodu a z vlastních studní, které i po vybudování veřejného vodovodu doporučujeme nerušit. Situace vodovodu včetně návrhu pro výhledové zástavbové plochy je patrná z výkresu zásobování vodou. Potřeba vody: Celkový výhledový počet obyvatel uvažujeme 230. Pro výhled je použita specifická potřeba vody dle Směrnice č. 9/73, snížená na hodnotu 150 l/ob.den (včetně základní vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit). Celková potřeba A) Obyvatelstvo: uvažujeme se 100% napojením, t.j. 230 obyvatel. Qp = 34,5 m3/d = 0,4 l/s Qm = 51,75 m3/d = 0,6 l/s Qh = 1,08 l/s Akumulace Velikost akumulace navrhujeme 60-100% z maximální denní potřeby vody Q m. Potřebná akumulace: Qm = 51,75 m3/d = 0,6 l/s V = 31 - 51 m3 Dostatečná akumulace za daných předpokladů činí 50 m 3, která bude zajištěna v navrženém vodojemu. Tlakové poměry Rozpětí kót zástavby 270 až 290 m n.m., tj. rozdíl 20 m Vodojem je třeba osadit tak, aby min. hladina byla na kótě minimálně: 290 + 15 m = 305 m n.m. Veřejně prospěšné stavby Za veřejně prospěšné stavby v zásobování vodou budou považovány veškeré vodovodní řady, vodojemy, zdroje vody, čerpací stanice, sloužící k zásobování obce. Pro závaznou část ÚPN v části zásobování vodou bude uvažováno s liniovými stavbami s technickým zařízením, které jsou nepostradatelné pro systém zásobování obce, plochami vodojemu, zdroje vody s oploceným PHO 1°.

12. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ

20

Současný stav V Svésedlicích jsou vybudované úseky dešťové kanalizace, vyústěné čtyřmi výustmi do potoka Beroňka, protékajícího obcí. Kanalizace byla budována v akci "Z" od roku 1955-76, převážně z betonových trub DN 300-DN 600, v hloubce 1,2 – 2,5 m. ZD má jímky na vyvážení. Od roku 2004 je v provozu splašková kanalizace s mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod u ZD na pravém břehu potoka Beroňka. Čistírna má kapacitu 30 m 3/den, 200 EO. Znečištění je převážně od obyvatelstva. Návrh: Stávající kanalizace zůstane dál ve funkci dešťové, bude doplněna podle potřeby prodloužena a eventuelně při úpravě povrchu rekonstruována. Pro nově navrhované plochy budou prodlouženy stoky splaškové kanalizace. Do kanalizace mohou být zaústěny pouze splaškové odpadní vody nezávadné (neobsahující oleje, benzin, metan, chlor, nebo vysoké znečištění, a pod.) z bytové zástavby a vybavenosti, jinak musí být předčištěny: Ochranné pásmo ČOV je v terénu dáno oplocením. Výhledové množství odpadních vod odpovídá teoreticky potřebě vody. průměrný průtok splašků Qp = 34,5 m3/den = 0,40 l/s max.průtok splašk. vod Qmax = 34,5 × 4,93 = 170,09 m3/den= 1,97l/s Množství znečištění od obyvatel: Pro výpočet byly uvažovány hodnoty specifických potřeb - BSK5 60 g/ob.den - CHSK 120 g/ob.den - NL 55 g/ob.den - Nc 11 g/ob.den - Pc 2,5 g/ob.den Pak od výhledových 230 obyvatel ve Svésedlicích: - BSK5 13,8 kg/den - CHSK 27,6 kg/den - NL 12,65 kg/den - Nc 2,53 kg/den - Pc 0,57 kg/den Množství znečištění na 1 m3 400,0 g O2/m3 Extravilánové vody U nové zástavby doporučujeme budování záchytných dešťových nádrží se zpětným využitím dešťové vody (zalévání, splachování). Z uvažované plochy střechy cca 150 m 2, odtokový koeficient  = 0,9, (pro t = 15 min, p = 1, intenzitu deště 130 l/s.ha) pak Q = 1,76 l/s Budeme-li předpokládat zadržení deště stejné intenzity v trvání 1 hodiny, pak by akumulace činila V = 6,3 m3 Roční úhrn srážek v Olomouci je cca 612 mm. Úhrn zachycených srážek bude vlivem výparu menší, budeme uvažovat snížení hodnoty o 25%, t.j. na cca 459 l/m 2. Na střeše 150 m2 se zachytí cca 68,9 m3/rok dešťové vody (průměrně 5,7 m3 za měsíc). Řešené území se nachází v Tršické pahorkatině, která je součástí Východosudetské soustavy Nízkého Jeseníku. Území, které je intenzivně zemědělsky využívané, má sklon k údolnici, kterou protéká potok Beroňka. Beroňka nemá stanovené záplavové území, podle informací správce - ZVHS, nedochází k vylití vody z koryta. Ani při povodni v roce 1997 zde nedošlo k záplavám z důvodu vybřežení vody. Nad obcí je na potoku rybník. Pro ochranu zástavby navrhujeme nad zástavbou vybudovat záchytné (vsakovací) dešťové příkopy, jak je patrno ze situace. Do potoka je za deště transportováno velké množství sedimentů, čímž dochází k zanášení koryta. Proto je třeba koryto čistit a opatřeními v celém povodí dosáhnout co nejvyrovnanějšího povrchového odtoku s maximální akumulací vody v povodí a snížení množství unášených sedimentů. Přerušení podélného-plošného odtoku a jeho převedení do příčného odtoku Rozptýlení přívalového proudu na samém jeho vzniku a odvedením vody podkritickou rychlostí do toku

21

Zadržení vody na povodí a zpoždění jejího odtoku Dodržení max. erozního smyvu pro jednotlivé zóny-t.j. provedení protierozních opatření jednak na zemědělsky obdělávané půdě a jednak na lesní půdě. opatření organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků) opatření agrotechnická (vrstevnicová orba, změna kultur) stavebně technická (příkopy, hráze, průlehy, zelené pásy) Budování nádrží a suchých poldrů pro pozdržení přívalové vlny Umožnění záplavy ve vymezených inundačních plochách v povodí Nutná je stálá údržba koryt toků, i malých svodnic protože tato zajišťují odvod vody z území a zároveň plní ekologickou funkci. Veřejně prospěšné stavby: V oblasti odkanalizování budou za veřejně prospěšné stavby považovány veškeré kanalizační řady, záchytné příkopy. Pro závaznou část v odkanalizování bude uvažováno s liniovými stavbami, které jsou nepostradatelné pro systém odkanalizování obce. Podle zákona č. 274/2001 §23 Sb. se k bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením vymezují ochranná pásma od líce stěny na obě strany: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do DN 500 včetně

1,5 m

b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad DN 500

2,5 m

13. ZÁSOBOVÁNÍ OBCE PLYNEM

Současný stav Obec Svésedlice má vybudovaný rozvod středotlakého plynu, přivedený z Přáslavic. Plynovod je v tlakové úrovni středotlaku 0,1 - 0,3 MPa. Regulace na nízkotlak, pro napojení obyvatel je domovními regulátory. Na plynovod je napojeno obyvatelstvo a jeden maloodběr. Návrh Vzhledem k tomu, že plynovod v obci je poměrně nový, nevyžaduje žádné rekonstrukce, pouze běžnou údržbu. Výhledové požadavky na plyn je možno uskutečnit napojením na vybudovaný rozvod plynovodních řadů. Plynofikací obce se vyloučilo používání tuhých paliv, které svou koncentrací jsou hlavním znečišťovatelem přízemních vrstev - hlavní podíl místních hodnot imisního zatížení ovzduší. Podle zákona č. 458/2000 Sb. a jeho novely č. 670/2004 Sb. je ochranné pásmo u NTL a STL plynovodů a přípojek v zastavěné části obce na obě strany od půdorysu 1 m. Předpokládaná potřeba plynu Obyvatelstvo Pro obec uvažujeme se 100 % napojením v jedné kategorii odběrů - kat. C, t.j. k roku 2015 výhledových 80 bytových jednotek. Specifická potřeba plynu pro vaření, TUV, topení je uvažována hodnotou: 2,0 m 3/h 3000 m3/rok předpokládaná potřeba Obyvatelstvo Maloodběr celkem

m3/h 160 3 163

m3/rok 240 000 420 240 420

22

Veřejně prospěšné stavby Za veřejně prospěšné stavby v zásobování plynem budou považovány veškeré plynovodní řady. Pro závaznou část ÚPN v části zásobování plynem bude uvažováno s liniovými stavbami, které jsou nepostradatelné pro systém zásobování sídla.

14. ZÁSOBOVÁNÍ OBCE EL. ENERGIÍ Prostorem řešeného území neprochází žádná venkovní vedení VVN 110 kV. Obec je napájena venkovním vedením VN 22 kV provozní číslo 40,v prostoru přípojky provedeným vodiči 3 x 35 mm2 Fe,jdoucím z rozvodny 110/22 kV Olomouc-Hodolany jako spojka na vedení provozní číslo 40 z rozvodny 110/22 KV Dluhonice. Přípojka pro trafostanice obec a ZD,je odbočkou z vedení číslo 40, provedenou venkovním vedením 3 x 35 mm2 AlFe 6. Druhá odbočka pro trafostanici skládka řepy cukrovaru Brodek u Přerova,je provedena také venkovním vedením 3 x 35 mm2 AlFe 6.Trafostanice je mimo obec a řešené území, bylo zjištěno,že není již provozována. STÁVAJÍCÍ TRANSFORMAČNÍ STANICE V OBCI SVÉSEDLICE PODLE OZNAČENÍ SME a.s.,RZ PŘEROV Provozní číslo trafostanice TS 6.69 001

Název Obec

Sklad řepy (Cukrovar Brodek) TS 6.69 302 Farma ZD (ZD Velký Týnec)

Typ trafostanice

Jmenovitý výkon

Instalovaný výkon

250 kVA

250 kVA

250 kVA

nepoužívána

PTS

TS 6.69 301

BTS

400 kVA

63 kVA

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ELEKTRIFIKACE Výchozím podkladem bylo urbanistické řešení území s předpokládaným výhledem počtu obyvatel, v návaznosti na bytovou výstavbou,občanskou vybavenost,výrobní a oddychovou činnost. Při řešení elektrifikace se vycházelo z energetické koncepce obce. Obec Svésedlice byla plynofikována v roce 1997.Po celkové plynofikaci obce je počítáno s postupným přechodem části domácností, používajících elektrických přímotopných spotřebičů k vytápění a přípravě TUV na plynové. Návrh sítí byl proveden tak,aby mohla být zaručena potřebná kvalita dodávky při dodržení dostatečné hospodárnosti přenosu. Byly zohledněny současné a výhledové požadavky na elektrický příkon, fyzický stav současného zařízení a reprodukci stávajících základních prostředků,v souladu s „Pravidly pro elektrizační soustavu č.2“.Ke stanovení maximálního současného příkonu bylo použito informativních realizačních hodnot měrných zatížení pro bytovou a občanskou výstavbu zvýšených podle směrnice na výhledové hodnoty požadovaným počtem procent a informativních hodnot pro občanskou výstavbu. Energetická bilance obce Svésedlice /uvažovaný počet 80 b.j./ Podíl odběru byl stanoven k časovému horizontu roku 2015 takto: 15% bytů kategorie „B1“ (elektřina pro osvětlení a drobné domácí spotřebiče do 3,5 kVA, příprava pokrmů)

12 bj.x 2,1 kVA

25 kVA

80% bytů kategorie „B2“( elektřina pro osvětlení a drobné domácí spotřebiče do 3,5 kVA ,příprava pokrmů,příprava TUV)

62 bj.x 2,6 kVA

161 kVA

23

5% bytů kategorie „C3“(elektřina pro osvětlení a drobné domácí spotřebiče do 3,5 kVA,příprava pokrmů,příprava TUV, vytápění přímotopné) Součet 20 % na rozvoj bydlení 20 % na občanskou vybavenost Celkem

6 bj.x 25 kVA

150 kVA 336 kVA

57 kVA 57 kVA 450 kVA

Při využití transformátorů na 75 % a účiníku cos φ = 0,9 je celkový požadovaný výhledový příkon Ke konci návrhového období je požadovaný příkon 500 kVA Požadovaný příkon v obci bude tedy zajištěn stávajícími trafostanicemi.V lokalitě „Záhumenky“ určené pro rezervu bytové výstavby,je počítáno s výměnou stávající stožárové trafostanice pro odběr obce za PTS Žilina s výměnou transformátoru za 400 kVA.V prostoru„Díly“,je u bývalé farmy lokalita určená pro komerční využití a lokalita pro bydlení, ve které je stávající stožárová trafostanice s venkovní přípojkou.Navrhuje se stávající trafostanici vybavit transformátorem s výkonem 100 kVA. Rozvody VN 22 kV Venkovní vedení VN jsou v současné době provedeny v řešeném prostoru na betonových stožárech a jsou vyhovující.Přenosové schopnosti vedení VN podle SME a.s.vyhovují současným i budoucím požadavkům na dodávku elektrické energie. Nové rozvody VN 22 kV nejsou v obci tedy uvažovány. Počítá se s výměnou staré příhradové trafostanice TS 6.69/001 u silnice na Tršice za novější PTS typu Žilina. Rozvody NN Rozvody NN jsou provedeny převážně venkovním vedením 3x50+35 mm2 AlFe6 na betonových stožárech,které jsou umístěny po obou stranách silnice.V některých částech sítě byly rozvody provedeny na stávajících zedních konzolách a střešnících.Přípojky jsou venkovním vedením a závěsným kabelovým vedením.Při státní silnici na Přáslavice je část rodinných domů,kde jsou distribuční rozvody NN provedeny zemními kabely. Stav distribučních vedení NN v obci je pro současné zatížení celkem vyhovující.V řešeném období se předpokládají pouze běžné opravy. Rozvody VO V obci jsou svítidla VO výbojková na ocelových výložnících,osazených převážně na stožárech distribuční sítě NN.V prostoru centra obce jsou provedeny na samostatných stožárech veřejného osvětlení s přívody závěsnými kabely a venkovním vedením.Tato síť bude doplňována postupně s uvažovanou výstavbou samostatnými rozvody zemními kabely,jinak se samostatná rekonstrukce sítě VO v obci neuvažuje. Při běžných opravách distribuční sítě NN,bude provedena i oprava zasažených venkovních rozvodů VO. Stávajícím osvětlením je v současné době dosaženo potřebné intenzity osvětlení v prostorách soustředěné výstavby i podél průjezdních komunikací a také na křižovatkách,které jsou místem zvýšeného dopravního nebezpečí. Navrhuje se důsledně dbát na ekonomický provoz osvětlení cestou snižováním spotřeby elektrické energie.Doporučuje se zavedení dostupných autonomních či centrálního regulačních systémů veřejného osvětlení a neponechávat regulaci osvětlení pouze na odpínání části svítidel. Místní rozhlas Místní rozhlas v obci je nový,je proveden závěsným kabelovým vedením MR na podpěrných bodech distribuční sítě NN.Obec je vybavena samostatnou rozhlasovou ústřednou. Rozšíření stávající sítě místního rozhlasu pro zajištění uspokojivé slyšitelnosti ve všech lokalitách,bude prováděno v návaznosti na novou výstavbu a počítá se s provedením rozvodů zemními kabely.

15. SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ

24

Dálkové kabely Prostorem obce,který je řešen územním plánem, neprochází trasa dálkového kabelu. Ve směru od Tršic jsou při státní silnici uloženy dálkové kabely trasy Olomouc 3-Vizovice a Olomouc-Kr.Pole.Tyto jsou při dotyku s obcí odkloněny do polí.Pokládání dalších dálkových kabelů v řešeném období nemá SPT Telecom v plánu. Skutečnost byla zjištěna u SPT Telecom oblast Morava o.z.v Olomouci. Při návrhu územního plánu je nutné respektovat jejich ochranná pásma. Radioreléové spoje Řešeným územím neprochází radioreléové trasy Českých radiokomunikací a.s.ani nejsou provozována žádná radioreléová zařízení. Telefonizace Obec patří do uzlového telefonního obvodu (UTO)Olomouc.V současné době jsou telefonní účastníci napojeni na digitální ústřednu ve Velké Bystřici. Telefonní rozvody v obci jsou stávající a SPT Telecom a.s.nepočítá v nejbližších letech s výstavbou nové místní telefonní sítě. Na k.ú. Svésedlice parc.č.201 je evidována realizace základnové stanice RDTF sítě „Svésedlice“. Jedná se o kónický stožár vysoký 45 m. Rozhlas po drátě Rozhlas po drátě není v obci zaveden.Do budoucna se nepočítá se zavedením sítě DR. Příjem rozhlasu a televize Pokrytí řešeného území rozhlasovými programy v SV,DV,VKV I a VKV II je vyhovující.Další rozšíření programů se počítá při privatizaci rozhlasového vysílání. Vysílání 1.a 2.programu TV je zajišťováno základním vysílačem Brno-Kojál,vysílajícím na program ČT1 na 29 kanálu,program ČT2 na 46 kanálu a program NOVA na 9 kanálu.Televizním vysílačem Jeseník-Praděd,je program ČT1 šířen na 36 kanálu,ČT2 na 50 kanálu a NOVA na 53 kanálu. Televizní program PREMIÉRA je šířen vysílačem Olomouc-Radíkov na 60 kanálu.Rozšíření televizních programů je v současné době možné privatizací a zavedením regionálního vysílání.Další rozšíření nabídky televizních programů je možné řešit zavedením vysílání společnosti CABEL PLUS Střední Morava a.s.,který má v současné době v nabídce 21 televizních programů.Podle sdělení zástupců společnosti,je možné provedení rozvodů i v individuální výstavbě RD. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranné pásmo je prostor v bezprostřední blízkosti výrobních a rozvodných zařízení,který zajišťuje jeho spolehlivý provoz k ochraně života,zdraví a majetku osob.Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní vedení,podzemní vedení a elektrické stanice.Ochranná pásma energetických zařízení jsou vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení.Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti,měřeno kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.Jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb. a jeho novely č. 670/2004 Sb Venkovní vedení u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně Ochranné pásmo elektrické stanice

10 m 30 m

U nových vedení a zařízení postavených v době účinnosti zákona 222/1994 Sb., jsou ochranná pásma stanovena takto: Venkovní vedení u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně Ochranné pásmo elektrické stanice

7m 20 m

V ochranném pásmu venkovních vedení je zakázáno: a)zřizovat stavby nebo umisťovat konstrukce a podobná zařízení,uskladňovat hořlavé a výbušné látky b)vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m c)provádět činnosti,které by ohrožovaly venkovní vedení,bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,životy zdraví a majetek osob 25

V ochranném pásmu podzemních vedení je zakázáno: a)provádět zemní práce bez souhlasu vlastníka sítě b)zřizovat stavby,umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti,které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení,nebo ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu c)vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 3 t. V ochranném pásmu elektrické stanice je zakázáno: a)provádět činnosti,které by mohly mít za následek ohrožení života,zdraví a majetku osob,bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice,nebo znemožňující nebo znesnadňující její údržbu

16. VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ Převážná většina ploch a objektů je v obci vyčleněna obytnému území. Rodinné domy jsou většinou vybaveny ústředním vytápěním s vlastním kotlem na plyn, minimální procento objektů RD zůstává způsobem vytápění v kategorii tuhá paliva. Výhled: V obci nejsou předpoklady pro zásobování teplem z centrálního zdroje. Vzhledem k realizované plynofikaci v obci je předpoklad, že zbývající tepelné zdroje budou převáděny na zemní plyn. S tím bude souviset záměna kotlových jednotek v kotelnách , nutnost kontroly profilů a výšek stávajících komínů. Stávající komíny budou vyvložkovány. Kompletace výhledové plynofikace obce přispěje jednoznačně ke zlepšení kvality ovzduší.

17. VODNÍ TOKY A PLOCHY Obcí protéká potok Beroňka, který severovýchodně od obce pramení. Je vlastně pokračováním melioračního odpadu, který vytéká od JV okraje Přáslavic. Jedná se o vodní tok znečišťovaný jednak přepadajícími odpadními vodami ze dvou septiků ze sídliště v Přáslavicích a splachy z okolních polí. Vybudováním splaškové kanalizace, odvádějící odpadní vody do ČOV, se zlepšila čistota vody v Beroňce. Na katastrálním území jsou evidovány tři vodní plochy. V rámci programu revitalizace vodních ploch budou výhledově upraveny, z hlediska kvality ŽP v obci přispívají k navýšení územního komfortu. Charakteristika současného stavu Název toku Beroňka rybník nad obcí rybník u družstva

Přímý správce toku Zemědělská vodohospodářská správa Olomouc Zemědělská vodohospodářská správa Olomouc obec Svésedlice

Hydrologické údaje Beroňky: hydrologické číslo povodí 4-10-03-118 Profil: pod Svésedlicemi Plocha povodí: 1,8 km2 Prům.dlouhodobý roční průtok 0,007 m3/s

26

Třída čistoty: IV M-denní průtoky: M 30 QM (l/s) 14

90 9

180 6

270 4

330 3

355 2

364 1

Podle sdělení Zemědělská vodohospodářská správy v Olomouci byl potok Beroňka asi v roce 1975 upraven od rybníka nad obcí, v obci, pod obcí až po Týnec je ve žlabech. Ve dně toku je nános cca 70 cm (vlivem splachů, stavby komunikace R35 nad obcí). Je třeba uvést niveletu na původní kótu. Neuvažuje se s úpravou, jen běžná údržba. V rámci revitalizace toku nejsou úpravy vyloučeny. Po konzultaci se správcem nejsou zvláštní požadavky, je třeba podél koryta vodního toku ponechat 6 m manipulační pruh pro možnost pojezdu údržbových mechanismů, je třeba udržovat hráze rybníka a příjezdnou komunikaci. Nutná je stálá údržba koryt, zvláště malých místních svodnic, poněvadž v území ohroženém erozí tyto svodnice zajišťují odvod vody z území. Podle vodního zákona č. 254/2001 Sb § 49 jsou správci toků po projednání s vlastníky užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku -

u významných vodních toků nejvýše do šířky u drobných vodních toků nejvýše v šířce

8 m od břehové hrany 6 m od břehové hrany

Vodní zdroje V řešeném území se nenachází žádné zdroje vody pro hromadné zásobování obyvatel. Jihozápadně od obce je zdroj vody využívaný areálem bývalé farmy. Výhledově je uvažováno s využitím zdroje, výstavbou vodojemu, pro zásobení obce Svésedlice. Ochranná pásma V území nejsou vodohospodářsky stanovená ochranná pásma vodních zdrojů. Zdroj vody bývalé farmy je oplocen. Při využívání zdroje pro zásobení obce bude stanoveno ochranné pásmo.

18. MELIORAČNÍ ÚPRAVY Převážná většina těchto úprav v řešeném území spadá do období kolem roku 1973, jedná se o plochy severně od zastavěného území. Poslední úpravy byly provedeny v r oce 1980, jde o plochu po levé straně silnice při vjezdu do obce od Olomouce – viz hlavní výkres č.1 a 2. Celý meliorační systém na řešeném území je ve správě ZVHS v Olomouci.

19. PROTIEROZNÍ ÚPRAVY Území okolí obce, které je intenzivně zemědělsky využívané, má mírný sklon k mělké údolnici. Do obce a do potoka je za deště transportováno určité množství sedimentů. Situace je příznivější v místech zatravněných ploch kolem zástavby, ale těch je velmi málo. Pro snížení zanášení stávajících kanalizací a tím zvýšení jejich průtočnosti je nutno ověřit stav a funkčnost stávajících lapačů splavenin na vtocích do kanalizací, případně je vyčistit a rekonstruovat. Opatřeními v celém povodí je třeba dosáhnout co nejvyrovnanějšího povrchového odtoku s maximální akumulací vody v povodí a snížení množství unášených sedimentů. Řešení odtoku dešťových vod musí být komplexní, nejen vodohospodářskými opatřeními ale a)

a)

opatřeními organizačními (osevní postupy, velikost a tvar pozemků, ) opatřeními agrotechnickými (vrstevnicová orba, změna kultur, pásové střídání

kultur) b) stavebně technickými úpravami (příkopy, hráze, průlehy, zelené pásy) d) v lesích zavedení pěstebních postupů, šetrné přibližování dříví

27

e) druhová skladba lesního porostu K příznivému efektu řešení vlivu extravilánových vod přispívá: Rozptýlení přívalového proudu na samém jeho vzniku a odvedením vody podkritickou rychlostí do toku g) Přerušení podélného-plošného odtoku a jeho převedení do příčného odtoku h) Zadržení vody na povodí a zpoždění jejího odtoku j) Dodržení max. erozního smyvu pro jednotlivé zóny-t.j. provedení protierozních opatření jednak na zemědělsky obdělávané půdě k) budování nádrží a suchých poldrů pro pozdržení přívalové vlny l) Umožnění záplavy ve vymezených inundačních plochách v povodí m) nutná je stálá údržba koryt toků, i malých svodnic protože tato zajišťují odvod vody z území a zároveň plní ekologickou funkci. f)

Závěr: Hlavní řešení : pro ochranu zástavby jak stávající tak výhledové je navrženo nad vymezenými plochami vybudování záchytných (vsakovacích) dešťových příkopů, které budou usměrňovat odtok do vodoteče, jak je patrno ze situace. U prudkých úvozových cest by měla být opatření na snížení rychlosti toku dešťových vod.

20. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Pevný domácí odpad je formou centrálního svozu vyvážen z obcí na skládku v Mrsklesích. V centru obce jsou navíc trvale umístěny kontejnery pro třídění odpadů. Výhledově je uvažováno nadále s centrálním svozem PDO. Na řešeném území byly zlikvidovány černé skládky, ty jsou ještě evidovány na sousedních katastrech. Tyto skládky musí být co nejdříve likvidovány, upraveny a provedena jejich rekultivace tak, aby nedocházelo k poškozování kvality prostředí a prosakům do spodních vod.

21. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ

Podle evidence dobývacích prostorů vedené Obvod.báňským úřadem v Brně v souladu s ustanovením § 29, odst. 3 zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon), v platném znění, v k.ú. Svésedlice nejsou evidovány žádná ložiska NS, ani žádné dobývací prostory.

22. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Předmětem řešení je zapracování generelu ÚSES do územního plánu obce Svésedlice. Návrh lokálního ÚSES byl převzat a upřesněn do parcel z generelu lokálního ÚSES pro k. ú. Velký Týnec, Suchonice, Přestavlky, Vacanovice, Lipňany, Hostkovice, Doloplazy, Svésedlice, Čechovice, zpracovaného ing. Radoslavem Sáblíkem v Agroprojektu Olomouc Popis řešeného území Řešené území se nachází ve střední části okresu olomouc.Relief terénu je tvořen odlesněnou zvlněnou plošinou s pomístnými zářezy potoků. Zastavěná část obce Svésedlic leží v údolní nivě

28

potaka Beroňka, na jižním konci katastru údolí Týnečky.. Terén většiny ploch k.ú. je členitý se svahy převážně jihozápadní expozice, v jižní části katastru od údolní části Týnečky se jedná o malou plochu se svahy severní a západní orientace.Rozpětí nadmořských výšek se pohybuje od 248 m v západní části k.ú. do 310 m v severovýchodním cípu řešeného území. Do řešeného území nezasahují žádné prvky nadregionálního ani regionálního ÚSES. V jihozápadní části katastru je součástí místní ekologické kostry stávající biokoridor. Tato větev systému navazuje na plochu navrženého biocentra a dále pokračuje ven z katastru směrem JZ v délce cca 400 m a potom mění směr na JV tak, že se napojuje opět na stávající biokoridor kolem Týnečky. Plocha stávajícího lokálního biocentra pod vodní nádrží je návrhem zvětšena na 3 ha. V území je třeba respektovat vymezené plochy biocenter a biokoridorů / šířka lokálního BK= 15-20m/. V zájmovém území se nachází VKP a to: K 77

Soustava lesíků a křovin nad dolní částí prudkého svahu mokřadní loučky JZ od Doloplaz směrem na Svésedlice lokál.BC, KBZ 7 ha, listnaté dřeviny mokřad v polích

V 32

Vodní nádrž s přilehlými porosty stromů a křovin u Svésedlic K,V,B,Z lok.BC 3,5ha Vodní nádrž s lesíkem, a mokřadem

V 33

Tok Týnečky Doloplazy,Velký Týnec, Čechovice, Svésedlice, Hostkovice K,V,B.Z 8,5 km /celkem 18 km/ Vodní tok v zemědělské krajině

Přírodní podmínky Klimatické poměry Zájmové území spadá do klimatického regionu mírně teplého a mírně vlhkého až vlhkého /MT2, MT4/ s následujícími charakteristikami: Průměrná teplota za rok: 7-8 o C Průměrný úhrn ročních srážek: 550-650 mm Vláhová jistota : 4-10 Geologické poměry Geologické podloží je tvořeno převážně spodnokarbonskými drobami a břidlicemi se sprašovými překryvy. Pedologické poměry Na geologickém podkladě se vytvořily v převážné míře hnědozemě,dále pak hnědé půdy nasycené i v malé míře kyselé, nivní půdy i oglejené a glejové, půdy oglejené a glejové. Hydrologické poměry Zájmové území patří do hlavního povodí řeky Moravy, dílčího povodí Horní Moravy, hlavním recipientem řešeného území je potok Beroňka a Týnečka. Hydrologická síť je dotvořena několika bezejmennými vodotečemi , melioračními kanály a odvodňovacími příkopy a rigoly. Fytocenologie a zoocenologie V zájmovém území nebyl celoplošně proveden fytocenologický ani zoocenologický průzkum, nejrozšířenější základní dřeviny a nejcennější botanické a živočišné druhy,které se v území nachází uvádí zpracovaný GLS. V tomto elaborátu jsou tedy uvedeny pouze orientačně.. Stručně lze říct, že na zájmovém území převažují listnaté dřeviny, které jsou v převážné míře vázány na místní vodoteče, ojedinělé meze a v nepatrné míře na polní cesty. Souvislý les se na řešeném katastru nenachází. Na těchto lokalitách se objevuje i nevhodný smrk, který však většinou živoří a umírá. Dále se na řešeném území hojně vyskytuje bříza bělokorá (Betula pendula). I původní dub letní a zimní, nachází se i dub mnohoplodý (Querzus robur, Q. petrasa, Q. polycarpa), dále habr obecný

29

(Carpinus betulus), v malé míře i buk obecný (Fagus silvatica), hojně se vyskytují různé druhy javorů (Acer platanoides, A. pseudoplataneus, A. tataricum), líska obecná (Corilus avellana), trnka obecná (Prunus spirosa), bez černý (Gambucus nigra), jilm horský a ladní (Ulmus glabra, U. minoni) třešeň ptačí (Carasus avium), keřové porosty jsou tvořeny většinou hlohem (Orataegus oxiacantha), ptačím zobem (Ligustrum vulgara), zimolezem (Lonicera xylosteum) a růží šípkovou (Rosa zanina). Z bylinného patra uvádíme pouze nejvýznamnější a nejohroženější druhy. V evidovaných lokalitách jsou to Crepis praemorea, Euforbia angulosa, Cnaphalium lutem-album, Hacguetia epipactis, Hepatica mobilis, Isopyrum thaliotroides, Lathyrus nigra, Lilium martagon, Melittis melissophylus, Viola mirabilis, Ranunkulus cassubicus, Trifolium bonanni, Vicia dumetorum, Cucubalus baccifer, Chaerophyllum bulbosum, Stachys recta, Veronica teucrium, Vincetoxicum hirundinaria, Acosta rhenana, Agrostis vinealis, Allium pleraceum, Asperula cynanchica, Seseli annuum, Barbrasa stricta, Laserpitium pruthenicum, Trollius alltisimus, Carex unbrosa, Daktylorhiza majalis, Stelaria palustris, Festuka arundinacea, Triglochin palustris. Řada z uvedených druhů je řazena mezi silně ohrožené a ohrožené taxony ČR, nebo jejich výskyt na Olomoucku je velmi vzácný. Na zájmovém území nejsou evidovány nějaké vzácnější zoologické druhy, vyskytují se běžní savci jako zajíc, srna, drobní hlodavci, bylo pozorováno káně lesní, poštolka jižní i obecná, řada druhů zpěvných ptáků, na vodní plochy jsou vázána hnízdiště vodního ptactva, bylo objeveno hnízdo volavky a nora lišky. Poměrně velké množství jedinců káněte je zřejmě vázáno na vysoký výskyt drobných hlodavců, ale ostatní druhy se vyskytují v menším počtu, vzhledem k rozsáhlým plochám zemědělsky využívané půdy, bez přirozených úkrytů a hnízdišť. Vymezení skupin typů geobiocenů Pro stanovení skupin typů geobiocenů (dále jen STG) byly použity mapové podklady se zákresy okrsků se stejným číslem BPEJ a na základě rozklíčení kódu BPEJ se určily hlavní půdní jednotky a následně dle převodního klíče se stanovily jednotlivé STG. Obdobně se postupovalo na lesních pozemcích, kde se STG určilo dle lesníckých typologických map a převodních klíčů. Stručná charakteristika STG vyskytujících se na zájmovém území: - 2.B.3 – Fagi-Querceta typica- typické bukové doubravy, hydrická řada normální, podloží středně bohaté, svěží, půdy živné. - 2.B.4.- Querceta-roboris- doubravy dubu letního, hydrická řada zamokřená, podloží středně bohaté, oglejené - 2.BC. 4 – Fraxini alueta – jasanové olšiny – hydrická řada zamokřená, podloží hlinité, půdy polobohaté dusíkem, podloží podmáčené, půdy nivní, oglejené a glejové. KONCEPCE NÁVRHU SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Při návrhu lokálního územního systému ekologické stability se vycházelo ze základní teze, že celková míra endogenní ekologické stability krajiny není dána pouze kvantitativním průměrem míry ekologické stability jejich jednotlivých segmentů krajiny, ale je významně závislá i na jejich vhodném prostorovém uspořádání. To znamená, že územní systém ekologické stability neřeší kvantitativní zvyšování ekologické stability, ale řeší kvalitativní vazby v krajině a tím se snaží prohlubovat celkovou kostru ekologické stability. To dále znamená, že ÚSES je vybraná nepravidelná síť endogenní, ekologicky stabilnějších segmentů krajiny navzájem propojených na základě současných vědomostí o vztazích mezi jednotlivými ekosystémy. Ve své nejnižší lokální úrovni má ÚSES rozhodující význam především pro ekostabilizující funkci. Koncepce lokálního ÚSES předmětného území dále opírala se o generel regionálního ÚSES severomoravské oblasti, ve kterém byly vymezeny regionální a nadregionální biocentra a biokoridory, případně byly vytyčeny směry a prostory, v kterých musí být biocentrum a biokoridor navržen. Na takto Stanovenou regionální koncepci, sloužící především k uchování a rozvoji přírodních genetických základů krajiny a k jejich dotaci do ÚSES lokální úrovně, byl navázán lokální systém ekologické stability krajiny. Při řešení ÚSES předmětných katastrů bylo nutné v prvé fázi vymezit regionální biocentrum ,,Chlum,, , které nebylo v regionálním ÚSES přesně vyčleněno (byly dány jen širší hranice( a navrhnout propojení s návaznými regionálními biocentry ,,Království,, pod Grygovem a ,,Hrubý les,, u Zábešní

30

Lhoty. Propojení bylo provedeno v návaznosti na již zpracovaný lokální ÚSES okresu Přerov, který svými katastry sousedí s řešeným územím a na ÚSES katastru obce Krčmaň, který je v současné době zpracován. Vzhledem k tomu, že mezi jmenovanými biocentry regionálního významu již nejsou Žádná obdobná biocentra stejné důležitosti, bylo nutné po trase RBK navrhnout BC s odlehlostí 700 m, aby byla splněna podmínka maximální délky úseku regionálního biokoridoru. To znamená, že tento biokoridor bude složený a bude plnit funkci prostého regionálního biokoridoru. Na takto navržený základ regionální kostry byl proveden návrh lokálního ÚSES, při kterém bylo využito co možná nejvíce již existujících segmentů krajiny s dobrou stabilitou. Při návrhu lokálního ÚSES se vycházelo z obecných kritérií ovlivňujících rozmístění a rozsah lokální kostry a mající vliv na celkové uspořádání územního systému. PŘEHLED NAVRŽENÝCH A DOPLŇOVANÝCH PRVKŮ ÚSES Pořadové číslo: BC 12 Název: Biocentrum ,,KLČE“ Ekologický význam: EVKP-ekologický významný krajinný prvek Geobiocenologická typizace (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada): 2.B.4, 2.B.3

Katastrální území: Svésedlice Mapový list: 25-11-21 Biogeografický význam: L-lokální Rozloha, délka: 3,0 ha

Charakteristika ekotopu a bioty: Jedná se o zalesněný remízek pod malým rybníčkem, částečně funkční biocentrum porostlé vzrostlými dřevinami ve složení jasan stepilý, který dominuje, déle se vyskytuje topol bílý, javor klan, osika, olše lepkavá, lípa srdčitá a dub letní. Návrh opatření: Biocentrum ,,Klče,, je nutné rozšířit do požadované výměry 3 ha a výsadbou a postupnými výchovnými a obnovnými zásahy převést stávající les na porost odpovídající příslušnému STG. Parcelní čísla: 198 Kultura:stáv.les dopl. role –změna na les

Pořadové číslo: BC 15 Název: Biocentrum ,,VRCHY“ Ekologický význam: EVKP-ekologický významný krajinný prvek Geobiocenologická typizace (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada): 2.3C.4, 2.B.3

Katastrální území: Svésedlice Mapový list: 25-11-21 Biogeografický význam: L-lokální Rozloha, délka: 3,0 ha

Charakteristika ekotopu a bioty: Navržené biocentrum je jen částečně porostlé dřevinami ve složení dřevin olše lepkavé, topol osika a topol bílý, které jsou soustředěny hlavně podél potoka Beroňky. Návrh opatření: Toto biocentrum lokálního významu je nutné teprve dotvořit a doplnit stávající porosty výsadbou dřevin ve skladbě odpovídající příslušnému STG a především zvětšit rozsah biocentra na požadovanou plochu 3,0 ha. Parcelní čísla: 243/2 louka - změna na les 242 louka - změna na les.

31

Pořadové číslo: BK 6a, b, c, d Název: Biokoridor od BK5 k BK7 a směr na BC v k.ú. Vsisko

Katastrální území: Svésedlice, Velký Týnec, Čechovice Mapový list: 24-22-25, 25-11-21

Ekologický význam: Biogeografický význam: EVLS-ekologický významné liniové společenstvo L-lokální Geobiocenologická typizace Rozloha, délka: (vegetační stupeň, trofická a hydrická řada): BK6a – 2300m 2.9.3, 2.BC.4 BK6b – 2300 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je soustředěn na tok Beroňku s přechodem na tok Týnečku. Funkční část biokoridoru je představována především břehovými porosty zastoupená především topolem, vrbou a olší, vyskytuje se i uměle vysazený smrk, který vesměs živoří a odumírá, dále pak je vtrošena bříza, jasan a lípa malolistá. Ostatní části biokoridoru jsou buď úplně bez porostu (polní trať), nebo je porost dřevin nedostačující co do rozvoje a zapojení ekotopu. Opatření:I Zalesněnou část biokoridoru je nutné udržet a nanásilnými obnovními a výchovnými zásahy zvyšovat zastoupení přirozených druhů dřevin. V polní trati je nutné biokoridor vytvořit výsadbou vhodných dřevin dle příslušného STG. Parcelní čísla: zábor BK 6a = 243/1 role – změna na les 6b = 247/1 role – změna na les Kultura: les Les

23. VYHODNOCENÍ KVALITY ŽP STAV Celková hygienická situace je ve srovnání s hodnocením všech ostatních sídelních lokalit dobrá. Charakter poměrně čistého prostředí narušuje provoz nedávno realizované silnice R 35, která se dotýká řešeného území na jeho severní straně. Tento dopravní tah způsobuje znečištění ovzduší, řešené území zatěžuje i doprovodným hlukem silniční dopravy. Provozní znečištění zastavěného území obce je způsobováno hlavně odpadními produkty z osídlení, vybudováním kanalizační sítě a ČOV dojšlo k radikálnímu zlepšení. Provoz v areálu bývalé zemědělské farmy nijak výrazně nenarušuje kvalitu životního prostředí obce, chov dobytka byl z obce vymístěn. Znečištění ovzduší - z lokálních topenišť již není tak výrazné, realizací plynovodu a napojením části domů na toto medium došlo ke zlepšení situace v obci. Svůj podíl na očištění přináší i přirozené provětrávání území. /Návrh počítá se 100% přechodem na plynové a částečně el. vytápění domácností./ - exhalacemi z dopravy - obcí Svésedlice prochází silnice III.tř. a severně od obce ve vzdálenosti cca 200-250 m dopravní tah silnice R 35, svou dopravní zátěží přispívají největším dílem ke znečištění ovzduší. Tento vliv se nedá v řešeném území nijak odstranit, dá se zmírnit např. výsadbou zeleně na ještě volných plochách kolem těchto dopravních tras. Ochrana vodních zdrojù - Vodní zdroje: Při využívání území je nutno respektovat stávající místní vodní zdroje - vybudované studny. Na k.ú. nejsou zaznamenány vodní zdroje s vyhlášeným ochr. pásmem.

32

V každém případě třeba chránit kvalitu spodních vod i vod povrchových. Zranitelná oblast Většina zemědělských pozemků obce Svésedlice patří do uvedené kategorie. ZO je území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Hluk je ve Svésedlicích zpùsoben hlavně prùjezdnou dopravou na silnici III.tř. a dopravní zátěží na silnici R 35 severně od obce, drobné podnikatelské aktivity zvýšenou hladinu hluku zatím nevykazují. NÁVRH Čistota ovzduší a emise Realizací výstavby na navržených rozvojových plochách předložených změn nedojde ke zhoršení kvality ŽP v území, nedojde ani ke zvýšení imisní zátěže v území. Obec Svésedlice se nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší /dle schváleného Programu snižování emisí a znečisťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje z roku 2004/. Hluk Realizace výstavby na plochách, přiléhajících ke komunikaci III. tř, je možná, výpočet vlivu hluku z minimální dopravní zátěže to dokladuje. Ostatní navržené plochy mají z hlediska vlivu hluku vyhovující parametry, stávající zástavba kolem pozemků i kolem silnice vytváří dostatečnou hlukovou bariéru a z územního hlediska je tento stav dostačující. Z hlediska hluku vyhovuje i rozvojová ploch B2, je nejblíže rychlostní komunikaci R 35. V obci nelze řešit krytí potřeby rozvojových ploch bydlení uvedených zařízení vhodnějším způsobem. Odpadové hospodářství – viz kap.20 Požadavky na zábor zemědělského půdního fondu /ZPF/ Podmínky ochrany ZPF jsou dány zákonem č.334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhl.č.13/1994 Sb. a metodickým pokynem MŽP č.j.OOLP/106/96, jimiž se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Základním garantem ochrany ZPF ze zákona jsou orgány ochrany ZPF. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bude sloužit k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely realizovaných změn ÚPN obce Svésedlice. Zranitelná oblast Vláda nařízením stanoví tyto zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. /viz Vodní zákon č.254/2001 Sb.,§ 33/

24. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV Veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 108 zákona č.50/1976 Sb. ve znění zák. č.103/1990 Sb. a zák. č.262/1992 Sb. Ve Svésedlicích jsou: 1./ plošné VPS 2./ liniové = inženýrské sítě

33

Vymezení ploch pro nově navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastňování pozemků nebo staveb podle § 108 odst.2 písm.a) Stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. PLOŠNÉ VPS: Označení plošných VPS ve výkrese č.5 odpovídá značení rozvojových ploch v hlavním výkrese č.1 a označení ploch záborů ZPF ve výkrese č.6, tabulková část vyhodnocení ZPF uvádí i parcelní čísla s velikostí zabírané plochy příslušných VPS. D- Dopravní zařízení D1 Svésedlice – obslužná komunikace pro lokalitu B1 D2 Svésedlice – chodník z hlavní ulice k rozvojové ploše B1 D3 Svésedlice – obslužná komunikace pro lokalitu B2 T - Technické vybavení T1 Svésedlice T2 Svésedlice T3 Svésedlice T4 Svésedlice T5 Svésedlice -

vodojem záchytný příkop na extravilánové vody u B2 záchytný příkop na extravilánové vody u B2 záchytný příkop na extravilánové vody u V1 A B3 záchytný příkop na extravilánové vody u B1

2. LINIOVÉ VPS: V - Vodovod V2V3 V4 V5

vodovodní stávající zástavby v obci vodovodní řad k lokalitě B1 vodovodní řad k lokalitě B2 vodovodní řad k lokalitě B4

K - Kanalizace K1 úsek splaškové kanalizace k rozvojové ploše B1 K2 úsek splaškové kanalizace k rozvojové ploše B2 K3 úsek splaškové kanalizace k rozvojové ploše B4 P - Plyn středotlak P1- plynovodní větev v lokalitě B1 P2- plynovodní větev v lokalitě B2 P4- plynovodní větev v lokalitě B4 ASANAČNÍ ÚPRAVY: V návrhovém období není žádný objekt určen k asanaci, plošné asanace nejsou navrženy vůbec. Likvidace objektù bude probíhat pouze z důvodů zchátralosti objektù nebo v rámci radikálních rekonstrukcí. Objekty které nevyhovují z hlediska stavebního, provozního a hygienického by měly být modernizovány nebo nahrazovány novými. Veškerá nová výstavba by již měla být řízena a

34

usměrňována alespoň stavební čarou, výškou objektu a tvarem střechy. Architektonický výraz objektù by měl respektovat charakter obcí.

25. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY Tato příloha se zabývá. úkrytem civilního obyvatelstva,vyčíslením čistého přírůstku ploch potřebných pro ukrytí vyplývajících z nárůstu počtu obyvatel do r. 2015 ve všech částech obce Svésedlice. Obec je pravděpodobně stabilizována i velikostí. Minimální uvažovaný nárůst je brán spíš jako rezerva pro dimenzování techn.vybavení. Pro stávající obyvatelstvo by měl být v obcích zpracován plán ukrytí obyvatelstva a uložen na Obecním úřadě. Pro návrhové období je stanoven výhledový počet 240 obyvatel.V současné době je v obci cca 181 obyvatel. Pro stávající počet osob je nutno zajistit potřebné prostory ukrytí a to zajištěním možností ukrytí ve sklepních prostorech stávajících budov a rovněž v prostorách navrhovaných objektů. Při číselném bilancování ploch potřebných pro ukrytí se uvažuje s potřebnou plochou 1,5 m2 úkrytové plochy/osobu. Takto vypočtená celková potřebná plocha pro ukrytí v r. 2015 činí Svésedlice: stav

240 x 1,5 = 360 potřebná plocha celkem

360 m 2

Obecní úřad zhodnotí bilanci a dá pokyny popř. doporučí akceptovat zařízení úkrytových prostor do projektové dokumentace vyšších stupňů navrhovaných objektů. Při event. výstavbě rodinných domů je třeba počítat s podsklepením objektů pro tento účel nebo lépe řešit centrálně např. v prostoru budovy Obecního úřadu,pohostinství atp. Přednostně je vždy .nutno zabezpečit ukrytí žáků ve školách (úkrytové prostory jsou součástí těchto objektů). Děti navštěvují ZŠ v Přáslavicích. Výrobní provozy zajišťují ukrytí pro svém zaměstnance ve vlastní režii v prostorách podniků a závodů. Rozsah těchto zařízení je nutno stanovit individuálně v závislosti na počtu zaměstnanců. . Při navrhování zástavby na nových plochách, při stávajících i nově navrhovaných komunikacích, je nutno dodržet předpis CO 1 - 9 / č. " Umístění rychlostních komunikací a důležitých místních komunikací musí zabezpečit jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba hraničí s těmito komunikacemi, musí jejich šířka být minimálně : Vl + V2 /2 + 6m Vl + V2 je průměrná výška budov po střešní římsu v m. Při jednostranné zástavbě se připočítávají 3 m místo 6 m." Zpracovatel územní dokumentace počítá s dodržením těchto podmínek v dalších stupních projektové dokumentace, zejména potom v procesu územního řízení. Závěr: Je nutno konstatovat, že metodika a dosavadní předpisy CO nebyly v minulých letech postupně aktualizovány tak, aby byly v souladu s dosavadním technickým i praktickým vývojem v této oblasti. Pokud v řešeních návrhu opatření pro ochranu obyvatelstva v případě ohrožení nebude brána v úvahu specifika osídlení a celková ekonomická situace státu, /tedy hlavně vybavenost,začlenění sídla do krajiny s vazbou na velké sídelní jednotky s vyšší vybaveností a veškerá další specifika možnosti jednotlivých obcí/, bude veškerý požadovaný návrh opatření pouze formální a neúčinný pro vlastní realizaci a v konečné podobě pro efektivnost a vhodnost využití. V nejbližším období dojde zcela jistě pod vlivem zářijových událostí v USA z minulých let k radikálnímu přepracování dosavadní metodiky a principů v systému návrhu opatření v oblasti ochrany obyvatelstva v případech ohrožení. Možný způsob útoků, rychlost a přesnost v zásahu cílů, použité typy zbraní atd. jsou důkazem extrémně rychlého vývoje ve způsobech nastolení situace ohrožení obyvatelstva.

35

26. ETAPIZACE VÝSTAVBY Postup výstavby, věcná a časová návaznost Postup realizace navržené bytové, občanské a ostatní výstavby závisí na vytvoření realizačních předpokladů. Nejdůležitějším předpokladem je zajištění potřebné technické infrastruktury, především odkanalizování ve všech částech obce a realizace vodovodní sítě Etapizace výstavby - reálnost pořadí výstavby na jednotlivých plochách: 1. Lokalita B4 2. Lokalita B2 3. Lokalita V1 4. Lokalita O1 5. Lokalita B2 6. Lokalita B3 Etapizaci výstavby rodinných domků je možno jen odhadovat, nelze úplně přesně stanovit. Posloupnost je odvislá od vyřešení vlastnických vztahů a celkové připravenosti území. PŘEDPOKLÁDANÉ POŘADÍ BUDOVÁNÍ TECHN.INFRASTRUKTUR   

dostavba kanalizační sítě realizace vodovodní sítě doplnění rozvojových ploch všemi sítěmi

27. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚPD Věcná a časová návaznost dokončení pořízení platné územní dokumentace: Po projednání a schválení územního plánu a po vydání schvalovací doložky bude mít obec platnou územní dokumentaci , která bude sloužit ke koordinaci výstavby v obci. Zpracovaná dokumentace bude uložena na Obecním úřadě ve Svésedlicích, na stavebním úřadě ve Velké Bystřici, na MMOl a na KÚOK. Lhůta aktualizace územního plánu Změny stavu v území zde budou samozřejmě postupně doplňovány, doporučujeme provádět aktualizaci územního plánu průběžně, vhodné by bylo provádět ji komplexně jedenkrát ročně. Během volebního období zastupitelstva by toto zhodnocení potřeb obce ve vztahu k územnímu plánu mělo proběhnout minimálně dvakrát. V případě potřeby je nutné zpracovat změnu závazné části nebo úpravu směrné části ÚPn.

36