ÚP Jizerní Vtelno Textová část Odůvodnění ÚP 0 ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ÚZEMNÍ PLÁN JIZERNÍ VTELNO

ÚP Jizerní Vtelno – Textová část Odůvodnění ÚP

0

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

ÚZEMNÍ PLÁN JIZERNÍ VTELNO SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI VYDAL:

ZASTUPITELSTVO OBCE JIZERNÍ VTELNO OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA POŘIZOVATELE:

DATUM NABYTÍ ÚČINNOSTI:

ING. JITKA VÍTKOVÁ referent odd. územního plánování MAGISTRÁT MĚSTA MLADÁ BOLESLAV ODBOR STAVEBNÍ A ROZVOJE MĚSTA

PODPIS:

………..2013

RAZÍTKO

ÚZEMNÍ PLÁN

JIZERNÍ VTELNO Textová část Odůvodnění územního plánu

říjen 2013

paré č.:


Zadavatel:

Obec Jizerní Vtelno Jizerní Vtelno 71 294 31 Krnsko

Pořizovatel:

Magistrát města Mladá Boleslav Odbor stavební a rozvoje města Komenského náměstí 61 293 49 Mladá Boleslav

Projektant:

Ing. Arch. Petr Dvořák ARPOS –studie, projekty, konzultace

K Horoměřicům 561/3 165 00 Praha 6 ČKA 01184

Zpracovatelé: Urbanismus a koordinace:

Ing. Arch. Petr Dvořák vedoucí projektant

Digitální zpracování:

Tomáš Gruntorád

Voda a kanalizace:

Ing. Tomáš Hocke

ÚSES, ZPF:

Ing. Milena Morávková

Elektro:

Tomáš Netrval

Doprava:

Ing. Jaroslav Procházka

1


2

OBSAH: 

Postup při pořízení územního plánu

4

1) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

5

2) Vyhodnocení splnění požadavků Zadání

5

3) Přezkoumání souladu územního plánu pořizovatelem podle § 53, odst. 4 Stavebního zákona 3.1 Přezkoumání souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 3.2 Přezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 3.3 Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích právních předpisů 3.4 Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů

6 6

7 7 7

4) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

15

5) Stanovisko krajského úřadu podle § 50, odst. 5 Stavebního zákona

15

6) Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50, odst. 5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

15

7) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 7.1 Zdůvodnění přijatého řešení 7.1.1 Řešení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby 7.1.2 Řešení nezastavitelných ploch v nezastavěném území 7.1.2.1 Řešení krajiny 7.1.2.2 Přírodní hodnoty 7.1.2.3 Územní systém ekologické stability (ÚSES) 7.1.3 Řešení dopravy 7.1.3.1 Širší vztahy 7.1.3.2 Silniční doprava 7.1.3.3 Místní komunikace a polní cesty 7.1.3.4 Doprava autobusová 7.1.3.5 Doprava v klidu 7.1.3.6 Doprava železniční 7.1.3.7 Cyklo - a pěší doprava 7.1.3.8 Letecká doprava 7.1.3.9 Vodní doprava 7.1.4 Řešení technické infrastruktury 7.1.4.1 Zásobování elektrickou energií 7.1.4.2 Spoje 7.1.4.3 Zásobování plynem 7.1.4.4 Řešení zásobování vodou 7.1.4.5 Řešení odkanalizování 7.1.5 Protierozní opatření 7.1.6 Protipovodňová opatření 7.1.7 Opatření na ochranu životního prostředí – emise, hluk 7.1.8 Souhrn ochranných pásem technické infrastruktury a prvků v krajině a limitů využití území 7.2 Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití než stanovuje vyhláška č.501/2006 Sb. 7.3 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 7.4 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 7.5 Řešení požadavků civilní ochrany 8)

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním jejich potřeby

9) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 9.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území 9.2 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

15 15 16 17 17 20 21 24 24 24 27 29 30 30 30 32 32 32 32 35 36 36 39 40 41 41 42 43 43 44 44 45 45 45 46


3

10) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 10.1 Půdní fond 10.2 Zemědělský půdní fond 10.2.1 Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu 10.2.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 10.2.3 Investice v půdě 10.2.4 Areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby 10.2.5 Hranice územních obvodů a katastrálních území 10.2.6 Zdůvodnění navrženého řešení 10.3 Pozemky určené k plnění funkce lesa

46 46 47 47 48 51 51 53 53 56

11) Vyhodnocení připomínek a návrh na rozhodnutí o uplatněných námitkách

61

12) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů v připojené grafické části

67


4

ÚZEMNÍ PLÁN JIZERNÍ VTELNO – Textová část Odůvodnění ÚP Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno rozhodlo o pořízení územního plánu usnesením ze dne 11. 9. 2006. Územně plánovací dokumentaci pořizovala obec Jizerní Vtelno ve smyslu platných ustanovení zákona 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Obec Jizerní Vtelno požádala ve smyslu nového zákona 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) o pořízení ÚP (žádost ze dne 15 .2. 2007). Pořizovateli – Magistrátu města Mladá Boleslav, byla dokumentace předána ve fázi veřejně projednaného návrhu zadání. V souladu s ust. § 188 zákona 183/2006 Sb. bylo rozpracované zadání uvedeno po formální stránce do souladu s přílohou č. 6 vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Pořizovatel dne 11. června 2008 požádal Krajský úřad Stč. kraje o koordinované stanovisko k návrhu zadání ÚP, které bylo vydáno pod čj. 89165/2008/KUSK-OŽP/Cvr dne 7. 7. 2008. Zadání ÚP Jizerní Vtelno bylo schváleno zastupitelstvem obce usn. č. 10/2008 dne 3. 9. 2008. Schválené zadání ÚP obsahovalo požadavek na zpracování konceptu a to z důvodu nevyjasněnosti trasování obchvatu silnice I/16 při průchodu obcí. Vzhledem k tomu, že obec obdržela dne 13. 8. 2010 stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje s doporučenou variantou spočívající v tunelovém řešení procházejícím mezi zástavbou obce a zámkem (varianta A), která byla vyhodnocena procesem EIA jako nejoptimálnější, a byla převzata do návrhu Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, pominuly důvody pro vypracování konceptu. Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno na základě výše uvedených skutečností revokovalo svoje usnesení č. 10/2008 o schválení zadání v bodě č. 15 požadavek na zpracování konceptu ÚP a tento požadavek zrušilo na svém zasedání dne 16. 8. 2010 usn. č. 8/2010. Obec Jizerní Vtelno uzavřela smlouvu o dílo na zpracování návrhu územního plánu s projektantem Ing. Arch. Petrem Dvořákem. Pořizovatel po převzetí návrhu územního plánu zahájil společné jednání o návrhu územního plánu Jizerní Vtelno dle § 50 stavebního zákona tím, že jej oznámil dotčeným orgánům, obci Jizerní Vtelno a sousedním obcím jednotlivě. Jednání se uskutečnilo dne 28. 3. 2012 od 10.00 hod v budově Magistrátu města Mladá Boleslav. Lhůta pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů a připomínek sousedních obcí byla stanovena od 28. 3. 2012 do 26. 4. 2012. Pořizovatel spolu s určeným členem zastupitelstva obce Jizerní Vtelno vyhodnotil společné jednání a zajistil úpravu návrhu územního plánu Jizerní Vtelno a požádal v souladu s ust. § 51 stavebního zákona o posouzení návrhu územního plánu Jizerní Vtelno nadřízeným správním orgánem územního plánování pro obce, kterým je Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje. Souhlasné stanovisko tohoto správního orgánu bylo vydáno dne 24. 9. 2012 pod č. j. 140265/2012/KUSK. Magistrát města Mladá Boleslav, jako úřad územního plánování a pořizovatel zajistil veřejné projednání upraveného a dohodnutého návrhu ÚP Jizerní Vtelno dle § 52 stavebního zákona tak, že oznámil veřejnou vyhláškou a dotčené orgány a sousedící obce uvědomil jednotlivě o lhůtě veřejného projednání a zajistil vystavení upraveného a dohodnutého návrhu ve dnech 11. 12. 2012 – 9. 1. 2013 v hl. budově Magistrátu města Mladá Boleslav a na Obecním úřadu v Jizerním Vtelnu, a to i v elektronické podobě a na úředních deskách. Veřejné jednání s odborným výkladem projektanta Ing. Arch. Petra Dvořáka se uskutečnilo dne 9. 1. 2013 od 15.30 hodin na Obecním úřadu v Jizerním Vtelnu. Pořizovatel ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva obce Jizerní Vtelno starostou panem Václavem Kučerou vyhodnotil veřejné projednání návrhu územního plánu Jizerní Vtelno. V průběhu veřejného projednávání byly podány námitky dotčených osob a připomínky veřejnosti. K uplatněným námitkám formuloval pořizovatel ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva způsob řešení, seznámil dotčené orgány s uplatněnými námitkami a připomínkami a navrhovaným způsobem řešení a vyzval je dopisem ze dne 10. 9. 2013 pod č.j. 4506/2007 k možnosti vyjádřit se k návrhu řešení námitek a připomínek. Současně umožnil nahlédnutí do související územně plánovací dokumentace v této lhůtě na webu magistrátu. Pořizovatel zajistil úpravu návrhu územního plánu Jizerní Vtelno ve smyslu uplatněných vyjádření dotčených orgánů a ve spolupráci s projektantem přezkoumal soulad návrhu územního plánu ve smyslu ustanovení § 53 odst. 4 a doplnil odůvodnění ve smyslu ustanovení § 53 odst. 5 stavebního zákona., aby jej mohl předložit zastupitelstvu obce Jizerní Vtelno k vydání v souladu s ustanovením § 54 odst. 1 cit. zákona.


1)

Vyhodnocení koordinace využívání v území

5

území z hlediska širších vztahů

Mladá Boleslav – obec s rozšířenou působností (ORP) je zařazena do území rozvojové osy OS3 Praha-Mladá Boleslav-Liberec. Obec Jizerní Vtelno je součástí rozvojové oblasti krajského významu OBk2 Mladá Boleslav-Mnichovo Hradiště. (- Zásady územního rozvoje Středočeského kraje.) Z politiky územního rozvoje nevyplývají pro území obce Jizerní Vtelno žádné konkrétní požadavky. Komunikace I/16 není v politice územního rozvoje explicitně zmiňována, přestože se jedná o komunikaci nadregionálního významu. V Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje je potvrzen požadavek na stabilizaci trasy silnice I/16 a přeložka I/16 je navrhována jako veřejně prospěšná stavba DO27. V Územním plánu Jizerní Vtelno jsou výše uvedené požadavky splněny a respektovány. ÚP Jizerní Vtelno zajišťuje soulad se všemi dalšími aspekty Politiky a Zásad územního rozvoje zvláště v oblast ochrany přírody, kulturních a civilizačních hodnot. Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území je zajištěna územním plánem obce, kterým jsou respektovány návaznosti na sousední obce (viz výkres širších vztahů). Pro uchování této návaznosti byl v souvislosti s plánovanou přeložkou silnice I/16 navržen mimoúrovňový přechod pro bezpečný přechod chodců směrem na obec Krnsko. ÚP Jizerní Vtelno respektuje všechny systémové nadřazené požadavky vyplývající z širších vztahů (urbanistické a civilizační hodnoty, doprava, technická infrastruktura, ochrana přírody, ÚSES, včetně jejích ochranných pásem.

2)

Vyhodnocení splnění požadavků Zadání

Požadavky Zadání a jejich splnění:  Požadavky z územně analytických podkladů  Z územně analytických podkladů nevyplynuly pro řešení ÚP žádné nové požadavky.  V Zadání v souladu s obsahem ÚAP vymezené jevy – ochranná pásma, chráněná území, ÚSES, stanovení záplavového území, jsou v ÚP respektovány a obsaženy.  Požadavky na rozvoj území obce  Z hlediska širších vztahů je splněn požadavek návrhu přeložky silnice I/16  ÚP řeší demografické požadavky na budoucí stav obce – 400-500 obyvatel – návrhem nových zastavitelných ploch na západní straně obce. Zastavitelné plochy Z1 a Z2 umožní výstavbu, čímž bude naplněna možnost růstu počtu obyvatel ze stávajících 330 (12/2010) na požadovaných 500. Horní hranice je odůvodněna optimistickým výhledem na rozvoj obce vzhledem k blízkosti ekonomicky silnému významu Mladé Boleslavi, samotné hodnoty a kvality obce (zvláště po realizaci přeložky silnice I/16) a obecně kvalitnímu životnímu prostředí.  ÚP návrhem ploch s rozdílným využitím řeší možnosti včlenění ekonomických aktivit i do jiných ploch obytného charakteru různých druhů (BV, SV i BZ) a tak podpořit udržení a rozvoj zaměstnanosti. ÚP stabilizuje a rozvíjí stávající hospodářský dvůr Vančurov. Oproti tomu dále nevyužitý prostor jedné zemědělské stavby ve východní části území od hydroglobu / pod komunikací 1/16 / je navržen přestavbou na plochu pro objekt či objekty smíšeného venkovského typu.  ÚP řeší možnosti různorodého využití zámku Stránov i s návrhem na vytvoření plnohodnotného veřejného prostranství (dnes prostor se základy původních hospodářských staveb a sklepů a přerostlou vysokou zelení) parkového charakteru.   Pro dlouhodobý výhled rozvoje obce je navržena rezerva pro bydlení nad serpentinou silnice do dolního Vtelna, rezerva pro další rozvoj hospodářského dvora Vančurov a rezerva pro parkoviště před zámkem Stránov.  Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny)






 

  

  



6

Požadavky na prostorové uspořádání obce jsou splněny návrhem ploch s rozdílným využitím, které plně zachovávají a dále rozvíjí charakter a potenciál obce v šíři a kvalitě zabezpečující její plnohodnotný rozvoj Podrobné údaje o splnění požadavků Zadání jsou uvedeny v příslušných kapitolách textové části ÚP – textová část : kapitola f) -Plochy s rozdílným způsobem využití; kapitola e.2 – Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability (ÚSES); kapitola e.3 – Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny). Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Požadavky na řešení veřejné infrastruktury a jejich řešení jsou v ÚP splněny - viz textová část – kapitola d) – Koncepce veřejné infrastruktury a textová část odůvodnění – kapitola c.1.3 – Řešení dopravy a c.1.4 – Řešení technické infrastruktury. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území ÚP plní požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území.  ÚP – kapitola b) – Koncepce rozvoje obce,ochrany a rozvoje jeho hodnot; kapitola c.1 – Urbanistická koncepce. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace ÚP vymezuje dle Zadání veřejně prospěšné stavby a opatření dle stavebního zákona: textová část ÚP- kapitola g – Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (ochrana veřejného zdraví, požadavky civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, ochrany před povodněmi) Splnění požadavků je náplní textové části ÚP: kapitola e.4, e.5, e.7, e.8, e.9, e.10, e.11. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů, zájmů a problémů v území Základní střety zájmů a problémů v území jsou ÚP obce Jizerní Vtelno řešeny. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury ÚP vymezuje nové zastavitelné plochy a jednu plochu přestavbovou – kapitola c.2 Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií ÚP vymezuje 4 plochy (Z1, Z2, P1, PV3), kde je uloženo prověření jejich využití (mimo P1) územní studií – kapitola j) . Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem ÚP žádné takové plochy nenavrhuje. Požadavky na vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území Z projednání Zadání nevyplynul požadavek vypracování vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území. Případný požadavek na zpracování konceptu Požadavek Zadání na zpracování konceptu byl Zastupitelstvem obce Jizerní Vtelno zrušen, protože důvod konceptu – neurčená trasa přeložky silnice I/16 – byl do zpracování Návrhu ÚP vyřešen – úvod kapitoly b – Odůvodnění územního plánu. Požadavky na uspořádání ÚP a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení, včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Požadavky Zadání na uspořádání ÚP a jeho odůvodnění a příslušných grafických částí jsou splněny v souladu se Stavebním zákonem č.183/2006 Sb.; vyhláškou č. 500/2006 Sb. – příloha č.7 a vyhláškou č.501/2006 Sb.

3)

Přezkoumání souladu návrhu územního plánu pořizovatelem podle § 53, odst. 4 Stavebního zákona

3.1

Přezkoumání souladu návrhu územního plánu Jizerní Vtelno s politikou územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Vláda ČR schválila dne 20. července 2009 usnesením č. 929 Politiku územního rozvoje ČR (dále jen PÚR). Tento dokument je v souladu s ust. § 32 stavebního zákona členěn na kapitoly: „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky, „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, Koridory a plochy


7

dopravní infrastruktury a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury, a „Další úkoly pro územní plánování. Ze schválené Politiky územního rozvoje 2008 (dále PÚR) nevyplývají pro obec Jizerní Vtelno žádné konkrétní požadavky. Obchvat komunikace I/16 není v PÚR explicitně zmiňován, přestože se jedná o komunikaci nadregionálního významu. V Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR), které byly vydány 19. 12. 2011 je potvrzen a zpřesněn požadavek na přeložku trasy silnice I/16 (koridor pro umístění stavby D027), která je zde vymezena jako veřejně prospěšná stavba. ÚP Jizerní Vtelno zajišťuje soulad se všemi dalšími aspekty PÚR a ZÚR, zvláště v oblasti ochrany přírody: památné stromy (lípa velkolistá a platany na nádvoří zámku Stránov, lípa srdčitá v poli na Chotětov), významné krajinné prvky ze zákona ( niva Jizery a Strenického potoka, vč. vodotečí, lesní porosty, rybníky), navržený významný krajinný prvek k registraci – VKP 73 „Zámecký park Stránov“, liniové prvky doprovodné zeleně; dále ÚP důsledně chrání kulturně historické hodnoty území – historicky založenou formu zástavby obce (statky, hospodářské dvory, zvonička, novorenesanční zámek Stránov, kostel sv. Václava a památník Miroslava Tyrše, železniční viadukt Krnsko-Stránov (rep. priorita č. 14). V souladu s prioritou č. 16 územní plán řeší území komplexně, aniž by se upřednostňovaly jednostranné požadavky, které by ve svých důsledcích mohly zhoršit stav i hodnoty území. Návrh územního plánu stabilizuje v souladu s prioritou č. 22 cyklotrasy č. 241 – Jizerská cyklotrasa a cyklotrasu č. 8145 ze směru od Chotětova, které se v Krnsku napojují na cyklotrasu č. 143 vedoucí údolím Strenického potoka. Návrh urbanistické koncepce řeší v souladu s prioritou č. 24 vážné komplikace s propojením zástavby při silnici I/16 a v dolní části obce. Je zde navržen pěší podchod silnice, který zároveň umožní propojení Jizerního Vtelna se sousední obcí Krnsko (společné využití zdravotního střediska, školy, hřbitova, kostela a dalších). Podle návrhu ZÚR Středočeského kraje je obec Jizerní Vtelno zařazena do krajinného typu O03 – krajiny polní (s vysokým podílem zemědělského půdního fondu a vysokou kvalitou půdy, vhodné pro zemědělskou produkci). ZÚR stanovují pro tuto oblast zásadu zachování výhod pro zemědělské hospodaření a územním rozhodováním neohrozit podmínky pro vysokou nebo zemědělskou produkci. Ze širších vztahů s výjimkou přeložky silnice I/16 nevyplývají pro obec Jizerní Vtelno žádné další požadavky .

3.2

Přezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Územní plán Jizerního Vtelna je v souladu s cíly a úkoly územního plánování. Územním plánem jsou vytvářeny podmínky pro udržení a rozvoj území jak sociální, tak ekonomické oblasti při současném udržení dalšího rozvoje ekologické ochrany území. Návrhem územního plánu byly posouzeny kulturní a civilizační hodnoty území,v návaznosti byla určena urbanistická koncepce rozvoje území. Územní plán určuje podmínky zástavby na zastavitelných plochách. Nezastavitelné plochy jsou chráněny podmínkami přípustných činností a činností, které jsou nepřípustné.

3.3

Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích právních předpisů

Pořizování územního plánu Jizerní Vtelno bylo vedeno v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění s využitím příslušných ustanovení jeho prováděcích předpisů, zejména vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

3.4

Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů

a) Územní plán obce Jizerní Vtelno je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů definovaných ve stavebním zákoně. Toto je potvrzeno stanovisky dotčených orgánů. V těchto stanoviscích nebyly shledány zásadní rozpory dokumentace se zájmy dotčených orgánů.


8

a1) Vyhodnocení veřejného projednání návrhu zadání územního plánu Jizerní Vtelno Návrh zadání územního plánu Jizerní Vtelno byl projednáván v režii obce Jizerní Vtelno dle zákona č. 50/1976 Sb., pořizovateli byla územně plánovací dokumentace předána ve fázi veřejně projednaného návrhu zadání. V souladu s ust. § 47 odst. 2 stavebního zákona a s vyjádřením nadřízeného orgánu územního plánování uplatněným k návrhu zadání územního plánu Jizerní Vtelno dne 14. 12. 2006 pod zn. SZ 165606/2006/KUSK ÚSŘ/Nc pořizovatel požádal Krajský úřad Stč. kraje – odbor územního a stavebního řízení o stanovisko k návrhu zadání ÚP Jizerní Vtelno. Dne 15. 7. 2008 pořizovatel obdržel koordinované stanovisko k návrhu zadání ÚP Jizerní Vtelno čj. 89165/2008/KUSK-OŽP/Cvr ze dne 7. 7. 2008, kde bylo konstatováno: Odbor životního prostředí a zemědělství 1. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů – byl vyloučen významný vliv předloženého návrhu zadání ÚP Jizerní Vtelno samostatně i ve spojení s jinými projekty na EVL a ptačí oblasti 2. Dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů: požadoval orgán ochrany ZPF doplnit identifikaci jednotlivých lokalit z hlediska kultury, výměr a tříd ochrany dle BPEJ. 3. Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování na životní prostředí : orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí dle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., provedl zjišťovací řízení se závěrem, že není požadováno zpracování vlivů návrhu zadání ÚP Jizerní Vtelno z hlediska vlivů na životní prostředí. Z důvodu problematické dopravní situace v obci, kterou bude řešit plánovaná přeložka silnice I/16 bylo požadováno dodržení podmínek zpracování Konceptu územního plánu obce Jizerní Vtelno v minimálním rozsahu tak, jak bylo uvedeno v návrhu zadání. 4. Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích: požadována konkrétní specifikace dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa vč. způsobu budoucího funkčního využívání. 5. Z hlediska dalších zákonů č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší neměl KÚSK, odbor životního prostředí a zemědělství k návrhu zadání připomínky. Stanovisko odboru dopravy: žádné připomínky. Stanovisko odboru kultury a památkové péče: není příslušný k uplatnění stanoviska Vyhodnocení koordinovaného stanoviska KÚSK: všechny požadavky a připomínky uplatněné v koordinovaném stanovisku byly zapracovány do návrhu zadání územního plánu Jizerní Vtelno. a2) Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů uplatněných ke společnému jednání o návrhu územního plánu Jizerní Vtelno a2.1) KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE koordinované stanovisko ze dne 10. 4. 2012, č.j. 033798/2012/KUSK a2.1.1) Odbor životního prostředí a zemědělství: I.sděluje - z hlediska zákonů č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny: KÚSK , OŽP jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 4 písm. x) zákona sděluje, že z hlediska kompetencí svěřených úřadu tj. z hlediska regionálních a nadregionálních ÚSES, zvláště chráněných území v kategorii přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranných pásem, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, ptačích oblastí a EVL nemá připomínky k předloženému návrhu ÚP Jizerní Vtelno. Dle zákona 334/1992 Sb., o ochraně ZPF: Orgán ochrany ZPF souhlasí s nezemědělským využitím navrhovaných lokalit v celkovém rozsahu 14,26 ha. Dle zákona 289/1995 Sb., o lesích: nemá připomínky. V případě záboru PUPFL či dotčení pozemků do 50 m od okraje lesa je nutný souhlas orgánu státní správy lesů. Dle zákonů 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění bez připomínek. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh UP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění. a2.1.2) Stanovisko ODBORU DOPRAVY Odbor dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje, jako silniční správní úřad uplatňující stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic II. a III. tř. dle ust.§ 40 odst.3 písm.f) zákona


9

č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění nemá k návrhu ÚP Jizerní Vtelno připomínky. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav. a2.1.3) Stanovisko ODBORU KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE Dotčeným orgánem státní památkové péče je v tomto případě Magistrát města Mladá Boleslav odbor stavební a rozvoje města a regionu. Z hlediska ochrany památek se vyjádřil dotčený orgán: a2.2) MAGISTRÁT MĚSTA MLADÁ BOLESLAV odbor stavební a rozvoje města, odd. péče o památky, Komenského nám. 61, 293 49 Ml.Boleslav vyjádření ze dne 25. 4. 2012 čj.. 4506/2007/OStRM: z památkového hlediska je nutné respektovat areál zámku a to v celém rozsahu plochy areálu. V areálu je nevhodné umístit další zástavbu. Veškeré stavební a terénní úpravy je třeba předem projednat. Z památkového hlediska jsou rovněž námitky k navržené přeložce silnice s novým tunelem v těsné blízkosti zámeckého areálu a to z následujících důvodů: - vjezdový portál do tunelu by byl umístěn v těsné blízkosti budov zámeckého areálu v přímé pohledové vazbě na zámek a negativně by tak ovlivnil prostředí kulturní památky a celkové pohledy na zámek, - hloubení tunelu by dále narušilo situaci v místě hlavního přístupu do areálu bývalého středověkého hradu, kterou tvořil šíjový příkop s hranolovou branou s pozdně gotickým portálem, která dosud tvoří nástup do areálu, - kromě narušení terénních a archeologických situací, které by se podle nákresu týkaly i části areálu kulturní památky (např. realizace vjezdu do tunelu) nelze opominout ani riziko vlivu hloubení tunelu na podloží a stabilitu kulturní památky. Aktuální zákres památky v příloze. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: V areálu zámku Stránov – stávající lokalita bydlení zámeckého (BZ) a navrhovaná lokalita PV3 ( veřejné prostranství) se nepředpokládá umístění nové zástavby. V těchto plochách mohou být umístěny pouze prostory uvedené v kap. f.1 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ….. BZ – bydlení smíšené obytné zámecké a PV veřejná prostranství, tzn. jedná se pouze o umožnění vymezení ploch jako např. náměstíčka, náves, ulice, chodníky, veřejná zeleň a s tím spojeného vybavení. Pro bydlení smíšené obytné zámecké BZ není vymezena žádná nová návrhová plocha, jedná se o stávající stav. Veškeré stavební a terénní úpravy budou s orgánem státní památkové péče projednány předem v rámci územního a stavebního řízení. Pokud se týká námitky k přeložce I/16: pro přeložku I/16 byl vydanými Zásadami územního rozvoje (závazná nadřazená dokumentace) vymezen koridor R3-K-I/16 a R4-K-I/16 jako územní rezerva pro řešení napojení přeložky na stávající trase silnice I/16. Podmínky pro fázi přípravy a zpracování projektové dokumentace přeložky a následné podmínky pro fázi realizace jsou podrobně uvedeny v souhlasném stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje (stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí ze dne 13. 8. 2010). Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění. a2.3) MAGISTRÁT MĚSTA MLADÁ BOLESLAV - odbor životního prostředí vyjádření ze dne 28. března 2012 č.j. ŽP-336-4731/2012 - z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů doporučujeme zahájit výstavbu v nově navržených rozvojových lokalitách až po vybudování splaškové kanalizace. V opačném případě je třeba předem projednat s provozovatelem okolních ČOV možnost příjmu odpadních vod z jímek z hlediska kapacity ČOV. Případné vypouštění odpadních vod do vod podzemních přes půdní vrstvy lze povolit z jednotlivých rodinných domů jen výjimečně a to na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod (vyjádření osoby s odbornou způsobilostí), např. tam, kde z důvodu odlehlosti a malého rozsahu zástavby není technicky možné (nebo ekonomicky únosné) připojit se na veřejnou kanalizaci. Řešení odpadních vod pomocí domovních ČOV ve větším rozsahu než ve výjimečných případech, by neodpovídalo deklaraci základních principů vodního zákona uvedených v § 1,odst. 1. Rovněž s využitím domovních čistíren odpadních vod nepočítá platný Plán rozvoje a kanalizací Stč. kraje schválený pro obec Jizerní Vtelno. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Řešení splaškové kanalizace je podrobně popsáno v kap. d.2.5 Odkanalizování, kde je navrženo řešit odvedení a likvidaci splaškových vod pomocí oddílné splaškové kanalizace s centrální ČOV, která bude


10

umístěna na pravém břehu řeky Jizery v k.ú Krnsko. Likvidace splaškových vod z objektů, u kterých nebude realizována veřejná splašková kanalizace, bude řešena domovními čistírnami, jejichž povolení je podmíněno stanoviskem příslušného vodoprávního úřadu na základě posouzení vlivu vypouštěných odpadních vod přes půdní vrstvy na jakost podzemních vod. - z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů předloženým návrhem ÚP Jizerní Vtelno bude dotčen zemědělský půdní fond v rozsahu 14,26 ha v návrhovém období (Z1 a Z2 – bydlení, Z3 – zemědělská výroba a Z4 – doprava – přeložka I/16) a 7,94 ha jako územní rezerva (R1 – bydlení, R2 – zemědělská výroba a R3 doprava-parkoviště). Příslušným orgánem k projednání návrhu ÚP Jizerní Vtelno je Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, který je nutné požádat o souhlas. - z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podle § 5 odst. 3 požadujeme, aby navrhované polní cesty byly realizovány z přírodních materiálů (např. mlatové cesty) místo navrhovaných asfaltových. Cesty z přírodních materiálů jednak přispějí k zadržení vody v krajině (nižší odtok i odpar) a zároveň měli být opatřeny příkopem, aby došlo k zadržení vody v krajině. K ostatnímu bez připomínek. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: V řešeném území byly dokončeny a zapsány komplexní pozemkové úpravy. Plánem společných zařízení jsou navrženy čtyři hlavní polní cesty s asfaltovým povrchem, které návrh územního plánu převzal v celém rozsahu a tím respektuje dokončené komplexní pozemkové úpravy. Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav. - z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů bez připomínek. - z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v platném znění, (lesní zákon) je nutno postupovat tak, jak je uvedeno ve stati e.3 Pozemky určené k plnění funkcí lesa, tzn., že OSSL standardně akceptuje stavby pro bydlení popř. podnikání do 25 m od kraje lesa. Pokud jednotlivé stavby tuto podmínku nemohou splnit z důvodu hodného zřetele, pak stavebník je povinen se vypořádat s ust. § 22 lesního zákona, tzn. navrhnout a zdůvodnit alternativní nezbytně nutná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Toto závazné stanovisko dle ust. § 14 odst. 2 lesního zákona platí s podmínkou uvedenou a specifikovanou viz výše. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav. a2.4) POVODÍ LABE,s.p.,V. Nejedlého 951, Hradec Králové vyjádření ze dne 25. 4. 2012, zn. PVZ/12/6023/Fr/0 K předloženému návrhu nejsou zásadní připomínky. Řešené lokality jsou navrženy mimo záplavové území Jizery a Strenického potoka. Realizaci nové zástavby podmiňujeme řádným odkanalizováním v souladu s § 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). V území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstaly srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. aby nemohlo docházet ke zhoršování odtokových poměrů. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno řeší výše uvedenou podmínku v Textové části ÚP, kap. e.5 Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi. a2.5) VODOVODY A KANALIZACE a.s., Čechova 1151, 293 01 Mladá Boleslav, Vyjádření zn. 879/12/Ha ze dne 13. 4. 2012 V obci Jizerní Vtelno vlastní a provozuje vodovod VaK Ml. Boleslav, a.s. a to včetně vodního zdroje a vodojemu. Nově navržené rozvojové lokality se nacházejí v pásmu ochrany vodního zdroje – lokalita Z1 v pásmu II. stupně vnitřní část, Z2 a Z3 v pásmu II. stupně vnější část. Hygienické pásmo bylo vyhlášeno rozhodnutím ONV Ml. Boleslav čj. Vod/235-768/84 ze dne 4. 7. 1984- podmínky tohoto rozhodnutí musí být při povolování bytové výstavby dodrženy. Lokality výstavby se napojí na stávající vodovodní sítˇpo jejím rozšíření. Upozorňujeme, že vyhláška č. 428/2001 Sb. byla nahrazena vyhláškou č. 120/2011 Sb., ve které je snížena potřeba vody cca na 95 l/os/den. Ke stavbě kanalizace v obci bylo naší a.s. vydáno měsíci březnu 2012 písemné vyjádření ke stavebnímu řízení. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Vodní zdroj a ochranná pásma vodního zdroje vnitřní i vnější část jsou popsány v Odůvodnění ÚP kap. c.1.4.4 Řešení zásobování vodou a v koordinačním výkresu jsou zakreslena. a2.6) ZEMĚDĚLSKÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ SPRÁVA, územní pracoviště Hradec Králové, Kydlinovská 245, 500 05 Hradec Králové,


11

sdělení čj. ZVHS/453/2012/ÚPHK ze dne 9. 3. 2012: v zájmovém území se nenachází žádné zařízení ve správě ZVHS. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění. a2.7) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVSSI, Podskalská 19, 120 00 Praha 2 Stanovisko ze dne 26.4. 2012 zn. 500/500/12,16984//ENV/12: Území obce Jizerní Vtelno leží na výhradním netěženém ložisku černého uhlí B3 075 300 Mělnická pánev a jeho chráněném ložiskovém území č. 07530000 Bezno. Ložisko i chráněné ložiskové území jsou v textu dokumentace citovány. Upozorňujeme na povinnost postupu podle § 18 a § 19 zák. 44/1988 Sb. horního zákona v platném znění při realizaci staveb a zařízení netěžebního charakteru uvnitř. CHLÚ – tj. zákaz budování staveb pokud k nim nebyl vydán souhlas příslušného odboru Krajského úřadu Stč. kraje v Praze 5. V případě CHLÚ Bezno se podle rozhodnutí OBÚ Kladno o stanovení chráněného ložiskového území (č.j. 1493/90/460.2/Ha/St. ze dne 26. 11. 1990) za znemožnění nebo ztížení dobývání nepovažují všechny stavby v hranicích zastavěných částí obcí a stavby obytných a vodohospodářských objektů mimo hranice zastavěných částí obce. K návrhu územního plánu obce Jizerní Vtelno nemáme ve smyslu výše uvedených předpisů žádné další připomínky. a2.8) MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Na Františku 32 , 110 15 Praha, stanovisko ze dne 28. 2. 2012 zn. 8498/12/03100: Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona k výše uvedené územně plánovací dokumentaci připomínky, protože dokumentace akceptuje ochranu a využití nerostného bohatství v řešeném území. K problematice ochrany nerostů se dále vyjádřila: ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 sdělení odboru geologické prozkoumanosti a vlivů důlní činnosti zn. CGS630/12/03792/II-244 ze dne 1. 3. 2012: 1. V zájmovém území je evidováno výhradní ložisko černého uhlí B3 075300 Mělnická pánev a chráněné ložiskové území 07530000 Bezno (Mělnická pánev). Ochranou a evidencí ložiska je pověřena organizace Česká geologická společnost-Geofond. Upozorňujeme na odst. 1 § 13 zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích v platném znění a odst. 1 § 15 zákona č. 44/1988 Sb. horní zákon v platném znění, podle kterých musí orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace zajistit při své činnosti ochranu ložisek nerostů. 2. V zájmovém území se nenachází žádné území s předpokládanými výskyty ložisek tj. s prognózními zdroji, jejichž ochranu by byly povinny zajistit orgány územního plánování a stavební úřady ve smyslu ustanovení § 13, odst. 1 zákona č. 62/1988 o geologických pracích ve znění pozdějších předpisů a § 15 horního zákona. sdělení správy oblastních geologů zn. CGS-441/12/0257*SOG-441/099/2012 ze dne 20. 4. 2012: K projednávanému návrhu ÚP Jizerní Vtelno ČGS uplatňuje po prostudování a vyhodnocení příslušných materiálů následující informace: celou plochu řešeného území pokrývá výhradní ložisko černého uhlí B3075300 Mělnická pánev a chráněné ložiskové území 75300 Bezno (Mělnická pánev). V jihozápadní části katastrálního území Jizerní Vtelno se nachází plocha nevýhradního ložiska cihlářské suroviny D3198600 Bezno-Benátkysever. Při realizaci všech druhů staveb, navržených v ÚP je nutno se nabývat geologickou situací a konkrétními inženýrsko-geologickými podmínkami výstavby v daném místě. Z hydrogeologického hlediska nutno respektovat podmínky hospodaření v ochranném pásmu 3. stupně vodárenského zdroje Káraný. CGS neuplatňuje k předloženému návrhu ÚP Jizerní Vtelno žádné připomínky. Vyhodnocení stanovisek pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav a2.9) KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE STŘEDOČESKÉHO KRAJE se sídlem v Praze, ÚP Staroměstské nám. 150, Mladá Boleslav stanovisko ze dne 3. 4. 2012 zn. KHSSC 09499/2012 Po zhodnocení souladu předloženého návrhu s požadavky předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví vydává KHS Stč. kraje se sídlem v Praze v souladu s § 4 odst. 2 písm.b) zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu toto stanovisko: S návrhem ÚP Jizerní Vtelno se souhlasí, za podmínky, že přestavba plochy P1 s využitím pro bydlení v rodinných domech je možná až po realizaci přeložky silnice I/16.


12

Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Plocha přestavby P1 bude na základě připomínky obce Jizerní Vtelno z návrhu ÚP vypuštěna a místo ní zde budou vymezeny dvě plochy (funkční využití VZ a SV) - viz odst. b) této zprávy. a2.10) KRAJSKÁ VETERINÁRNÍ SPRÁVA pro Středočeský kraj, Inspektorát Mladá Boleslav, V.Nejedlého 797, Kosmonosy, vyjádření ze dne 3. 4. 2012 čj. SVS/3696/1/2012-KVSS: nemá námitky k návrhu ÚP Jizerní Vtelno. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav a2.11) CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU Thámova 7,186 00 Praha 8 stanovisko ze dne 23. 4. 2012, zn. UP/1084/12 Z pověření Ministerstva dopravy, které je dotčeným orgánem ve věcech dopravy pro oblast územního plánování vydáváme koordinované stanovisko: zájmy sledované sítě silniční, železniční a vodní dopravy nejsou dotčeny, ani nejsou známy žádné výhledové záměry těchto oborů dopravy, které by mohly ÚPD ovlivnit – nemáme připomínky. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav. K problematice dopravy se dále vyjádřil: a2.12) MAGISTRÁT MĚSTA MLADÁ BOLESLAV, odbor dopravy a silničního hospodářství, Havlíčkova 1307, 293 01 Mladá Boleslav stanovisko čj. ODSH 253-280/2012-24/4506 ze dne 5. 3. 2012: nemá připomínky. V případě zásahu do silničního pozemku sil. I. a III. tř. je nutno jednat s vlastníkem, kterým je Stč. kraj, nebo majetkovým správcem, kterým je KSÚS, oblast Mnichovo Hradiště a Ředitelství silnic a dálnic ČR. a2.13) ČR – STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE ÚI pro Stč.kraj, Legerova 49, 120 00 Praha 2 stanovisko ze dne 29. 3. 2012, zn. 133-28.2/12/10.103 PS: K návrhu ÚP Jizerní Vtelno vydává SEI jako dotčený orgán příslušný podle § 94 odst. (2) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění a podle § 13 odst. (23) zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů následující stanovisko: Za předpokladu respektování především požadavků §§ 46,68,69,87 zákona č. 458/2000 Sb., z 29. prosince 2000 v platném znění, nemáme z energetického hlediska k výše uvedenému návrhu ÚP Jizerní Vtelno další připomínky. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno se doplňuje v kap. d.2.1 Zásobování elektrickou energií a v Odůvodnění v kap. c.1.4.1 Zásobování elektrickou energií tento text: Pro návrh řešení, křížení a případné přeložky tras a zařízení elektrických rozvodů s ostatními inženýrskými sítěmi v území budou respektována příslušná ustanovení §§ 46,68,49,87 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, a dále příslušná ustanovení zákona č.460/2000 Sb.,o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatel dále obdržel vyjádření: ČEZ Distribuce, a.s. ze dne 15. 3. 2012 zn. JM15032012: Návrh ÚP Jizerní Vtelno požadujeme zpracovatelem konzultovat na odd. Rozvoj Sítí Střed, pracoviště Mladá Boleslav, na základě jednání budou odsouhlaseny, případně navrženy úpravy DS (distribuční soustava) podmiňující připojení budoucích záměrů, uvolnění zájmových lokalit (přeložky). Dále sděluje všeobecné podmínky: - v textové části výslovně uvést upozornění na ochranná pásma rozvodných zařízení VN, VVN, TS, podle zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů § 46, vč. jejich vzdáleností. Dle § 98 odst. 2 zůstávají zachována ochranná pásma stanovení podle předpisů platných před účinností tohoto zákona. - případné přeložky rozvodných zařízení bude ČEZ Distribuce a.s. realizovat na náklady subjektu, který jejich potřebu vyvolá. - U navrhovaných lokalit určených k zástavbě (byty, rod. Domy, podnikatelský záměr) je třeba počítat s plochami pro umístění nových trafostanic a přívodních napájecích vedení VN, pro zabezpečení dodávky el.energie. Rozvoj distribuční soustavy (DS) s možným posílením výkonu stávajících trafostanic, příp. zahuštěním dalších trafostanic do sítě DS (pro zajištění el. Energie jednotlivých lokalit), bude probíhat na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí


13

NN. Případné umístění nových trafostanic VN/NN bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru vč. tras vedení VN a NN. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: V Textové části návrhu ÚP Jizerní Vtelno kap. d.2.1 Zásobování elektrickou energií a v Odůvodnění c.1.4.1 Zásobování elektrickou energií se doplňuje tento text: Před realizací zástavby nových rozvojových ploch je nutné odsouhlasit možnost a způsob připojení požadovaných záměrů vč. umístění nových zařízení DS na oddělení Rozvoj Sítí Mladá Boleslav. a2.14) RWE GasNet, s.r.o. , Klíšská 940, 401 17 Ústí nad Labem vyjádření ze dne 2. 4. 2012 zn. 5000609370: v řešeném území se nenachází plynárenské zařízení naší společnosti. V současné době se neplánuje rozvoj distribuční sítě zemního plynu v řešeném území. Neuplatňujeme připomínky. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav. a2.15) HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR Středočeského kraje se sídlem v Kladně, územní odbor Mladá Boleslav, Laurinova 1370/III, 293 05 Mladá Boleslav vydal dne 16.3. 2012, č.j. HSKL – 2331 -2/2012 - MB k návrhu ÚP Jizerní Vtelno - souhlasné stanovisko s podmínkami: stanovisko je vázáno na splnění podmínek: obec je dle § 29 odst. 1 písm. k) zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně, zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů. Odběrní místa pro odběr vody k hašení požárů se doporučuje řešit zejména hydranty v nadzemní provedení. Pokud není v uvedeném území uvažována hydrantová síť, musí být k tomuto účelu odpovídajícím způsobem využity nebo vybudovány jiné vhodné vodní zdroje. Odběrní místa a zdroje vody pro hašení požárů musí být zajištěny k trvalé použitelnosti. Nově navrhované místní komunikace v řešeném území budou v souladu s § 9 odst. 2 a odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s ust. § 2 odst. 2 písm. e) a §169 zákona č. 183/1986 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), projektovány podle ČSN 736110 (projektování místních komunikací – leden 2006) tak, aby jejich šířky, poloměr zatáček a rozměry křižovatek vždy umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel. V případech, kdy je nezbytné v řešeném území zřizovat slepé komunikace, musí být obratiště projektována dle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb tak, aby vždy umožňovala bezpečné otočení hasičských vozidel (pozn. délka hasičského vozidla je cca 11 000 mm). Případné výhybny zřizované na obousměrných jednopruhových komunikacích pro stejný účel, musí být projektovány podle článku 14.2.3. ČSN 736110 tak, aby vždy umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Do Textové části návrhu, kap.d.1 Dopravní infrastruktura a do Odůvodnění kap. c.1.3. se doplňuje tento text: „Nově navrhované místní komunikace v řešeném území budou v souladu s § 9 odst. 2 a odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s ust. § 2 odst. 2 písm. e) a §169 zákona č. 183/1986 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), projektovány podle ČSN 736110 (projektování místních komunikací – leden 2006) tak, aby jejich šířky, poloměr zatáček a rozměry křižovatek vždy umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel. V případech, kdy je nezbytné v řešeném území zřizovat slepé komunikace, musí být obratiště projektována dle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, tak, aby vždy umožňovala bezpečné otočení hasičských vozidel (pozn. délka hasičského vozidla je cca 11 000 mm). Případné výhybny zřizované na obousměrných jednopruhových komunikacích pro stejný účel, musí být projektovány podle článku 14.2.3. ČSN 736110 tak, aby vždy umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel“. Do Textové části Návrhu bude dále doplněna stať týkající se zabezpečení zdrojů vody pro hašení požárů. a2.16) MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ – POZEMKOVÝ ÚŘAD Mladá Boleslav stanovisko ze dne 1. 3. 2012, čj. 38746/2012-MZE-130708 dle § 20 odst. 1 písm.n) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů sdělujeme, že v katastrálním území Jizerní Vtelno je dokončena a zapsána komplexní pozemková úprava. K návrhu ÚP Jizerní Vtelno nemá připomínky ani námitky. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav.


14

a3) Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů uplatněných k veřejnému projednání návrhu územního plánu Jizerní Vtelno a3.1) KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE ODB. ŽP A ZEMĚDĚLSTVÍ – Sdělení k návrhu ÚP Jizerní Vtelno ze dne 2. 1. 2013 pod č. j. 148555/2012/KUSK. K veřejnému projednání sdělujeme, že v plném rozsahu platí naše koordinované stanovisko vydané k návrhu ÚP Jizerní Vtelno dne 10. 4. 2012. Vyhodnocení pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění. a3.2) MAGISTRÁT MĚSTA Mladá Boleslav odbor životního prostředí – vyjádření ze dne 11. 12. 2012 čj. ŽP-336-23293/2012. K předložené žádosti odbor životního prostředí Magistrátu města Mladá Boleslav vydává toto stanovisko: - z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon): doporučujeme zahájit výstavbu v nově navržených rozvojových plochách až po vybudování splaškové kanalizace. V opačném případě je třeba předem projednat s provozovatelem okolních ČOV možnost příjmu odpadních vod z jímek z hlediska kapacity ČOV. Případné vypouštění odpadních vod do vod podzemních přes půdní vrstvy lze povolit z jednotlivých rodinných domů jen výjimečně a to na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod (vyjádření osoby s odbornou způsobilostí(, např. tam, kde z důvodu odlehlosti a malého rozsahu zástavby není technicky možné (nebo ekonomicky únosné) připojit se na veřejnou kanalizaci. Řešení odpadních vod pomocí domovních ČOV ve větším rozsahu než ve výjimečných případech by, mimo jiné, neodpovídalo deklaraci základních principů vodního zákona uvedených v § 1 odst. 1Rovněž odpadních vod pomocí domovních čistíren odpadních vod nepočítá platný PRVK Stč. kraje schválený pro Jizerní Vtelno. Srážkové vody musí být řešeny v souladu s ust. § 5 odst. 3 vodního zákona (soulad se stavebním zákonem), tzn., že řešení srážkových vod musí být přednostně vsakováním. Až v případě, že není vsakování možné, mohou být srážkové vody zadržovány a regulovaně odváděny do oddílné kanalizace. To platí i pro srážkové vody z veřejných ploch a komunikací v návrhových a výhledových plochách, pro které je v návrhu navrženo budování dešťové kanalizace. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Řešení splaškové kanalizace je uvedeno v Textové části územního plánu Jizerní Vtelno kap. d.2.5 Odkanalizování a v Odůvodnění kap. c.1.4.5. Byl upraven text na str. 15 Textové části takto: Likvidace splaškových vod z objektů, u kterých nebude realizována veřejná splašková kanalizace, bude výjimečně řešena domovními čistírnami odpadních vod (DČOV) s odtokem do vodoteče. U objektů vzdálených od vodoteče budou vyčištěné splaškové vody likvidovány vsakem s předřazeným biologickým nebo zemním filtrem. Tato řešení budou vždy podložena hydrogeologickým posudkem. Stejná úprava byla provedena v Odůvodnění, kap. 7.1.4.5 Řešení odkanalizování – splašková kanalizace – navrhované řešení. - z hlediska zákona č. 334/1992 Sb.,o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů: je dotčeným orgánem KÚSK, OŽP a zemědělství. - z hlediska zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: platí naše vyjádření ze dne 28. 3. 2012 čj. ŽP-336-4731/12. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav. - z hlediska zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů: bez připomínek. - z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v platném znění, platí naše vyjádření ze dne 28. 3. 2012 čj. ŽP-336-4731/12 Vyhodnocení vyjádření pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění bez úprav. a3.3) ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, správa oblastních geologů, Klárov 131/3 118 21 Praha 1 stanovisko zn. ČGS-441/12/1267*SOG-441/461/2012 ze dne 27. 11. 2012: Celou plochu řešeného území pokrývá výhradní ložisko černého uhlí B3075300 Mělnická pánev a chráněné ložiskové území 75300 Bezno (Mělnická pánev). V JZ části katastrálního území Jizerní Vtelno s nachází plocha nevýhradního ložiska cihlářské suroviny D3198600 Bezno-Benátky-sever. Žádný


15

z těchto ložiskových objektů nijak neomezuje územní plánování – ČGS neuplatňuje v rámci veřejného projednání k přeloženému návrhu ÚP Jizerní Vtelno žádné připomínky. Vyhodnocení vyjádření pořizovatelem: bez připomínek a3.4) MINISTERSTVO OBRANY VUSS PRAHA, Hradební 12/772, P.O. Box 45, Praha 1 vyjádření čj. MOCR 42152-1/62888-ÚP/2012-7103/44 ze dne 29. 10. 2012: souhlasí s návrhem ÚP Jizerní Vtelno. Vyhodnocení vyjádření pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno zůstává v původním znění a3.5) MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ – POZEMKOVÝ ÚŘAD Mladá Boleslav, Bělská 151, stanovisko ze dne 16. 10. 2012 čj. 184017/2012-MZE-130708: v katastrálním území Jizerní Vtelno jsou dokončeny a zapsány komplexní pozemkové úpravy. Bez připomínek. Vyhodnocení vyjádření pořizovatelem: Návrh ÚP Jizerní Vtelno bude KPÚ respektovat.

4)

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Z výsledku projednání Zadání územního plánu Jizerní Vtelno nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu Územního plánu na udržitelný rozvoj.

5)

Stanovisko krajského úřadu podle § 50, odst. 5 Stavebního zákona

Vyhodnocení vlivů Územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno a proto nebylo stanovisko dle § 50, odst. 5 Stavebního zákona Krajským úřadem uplatněno.

6)

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50, odst. 5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

Jelikož vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno a stanovisko podle § 50, odst. 5 Stavebního zákona nebylo uplatněno, územní plán proto žádné zohlednění stanoviska neobsahuje.

7)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

7.1

Zdůvodnění přijatého řešení

Důvodem pro zpracování ÚP Jizerní Vtelno je stanovení celkové koncepce plošného rozvoje území obce z hlediska zajištění nových ploch pro bydlení, stabilizace území v ostatních aspektech vybavení obce, včetně ochrany životního prostředí a zachování krajinného rázu. Dalším podstatným důvodem pro zpracování ÚP bylo stabilizovat v území trasu přeložky silnice I/16 v již odsouhlasené a požadované trase s následnou úpravou místních obslužných komunikací. Obec Jizerní Vtelno leží ve spádové oblasti města Mladá Boleslav, které je ekonomicky kulturním centrem celé oblasti.Obec Jizerní Vtelno vzhledem k uvedené blízkosti Mladé Boleslavi a vlastním kvalitám prostředí je perspektivním prostorem pro rozvíjení především bydlení v samostatných rodinných domech s vlastními zahradami.


16

ÚP tento záměr na rozvoj bydlení naplňuje návrhem nových rodinných domů na nově navržených zastavitelných plochách (Z1, Z2) na západní straně obce. Tím je splněn záměr zajistit bydlení až pro 500 obyvatel obce (při současném počtu 330 obyvatel (12/2010). Reálný počet rodinných domů bude upřesněn zpracováním předepsaných územních studií, které přesně vymezí parcelaci a uliční sítě. Naplnění horní hranice (500 obyvatel) z požadavku 400-500 budoucích obyvatel obce je zvoleno z důvodu umožnit případně masivnější nárůst výstavby aniž by bylo nutno měnit ÚP obce. ÚP tak především navrhuje rozvoj bydlení, aby byly vytvořeny podmínky pro bydlení pro stávající obyvatele i příchozí – migrující z okolí. Vedle prioritního řešení ploch pro bydlení je ÚP zabezpečen i obytný charakter stávající zástavby v zastavěném území, kde lze dílče na těchto plochách objekty modernizovat či nahrazovat nebo doplňovat objekty pro bydlení v rámci běžných postupů stavebního řešení při dodržení parcelace a dalších podmínek vyplývajících z charakteru příslušné obytné zástavby. Návrh zastavitelných ploch zároveň urbanisticky sceluje plochu obce do sevřenějšího tvaru, který bude vytvářet plnější obytnou strukturu zastavění. ÚP dále stabilizuje území hospodářského dvora Vančurov s návrhem na rozšíření. Území východně od hydroglobu je navrženo k přestavbě na umístění nových samostatných rodinných domů, čímž bude revitalizováno území zatížené nefunkčním areálem zemědělských objektů. ÚP dále umožňuje širokou paletu využití zámku Stránov dle kulturně historických potřeb pro zajištění jeho provozu jakož i revitalizaci volného prostoru pře komplexem zámku na plnohodnotný park. ÚP zcela zásadně mění dopravní zátěž v obci návrhem přeložky silnice I/16 (a úpravami a návrhy komunikací v obci), která vyřeší obtížný průjezd obcí a navazujícími serpentinami. Dojde tak k podstatnému zklidnění prostředí obce, což se okamžitě projeví na kvalitě životního prostředí i atraktivnosti obce samotné. ÚP dále stabilizuje a rozvíjí územní systém ekologické stability, doplňuje systém polních cest, které tak zajišťují a zvyšují průchodnost krajiny v řešeném území. Navrhované změny i stabilizace ve stávající zástavbě jsou doplněny návrhy technické infrastruktury. Rozsah funkcí i umístění navrhovaných změn v ÚP nemá negativní dopad na životní prostředí a zajištění zdravých životních podmínek. ÚP vytváří vyvážené podmínky pro soudržnost společenství obyvatel obce, pro ekonomický rozvoj i pro příznivé životní prostředí. 7.1.1 Řešení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby Návrh řešení odpovídá Zadání a následnému komplexnímu řešení území obce. ÚP určuje následující zastavitelné plochy a plochy přestavby. Zastavitelné plochy označení plochy

Z1

Z2

Z3

navržené využití

BI

BI

VZ

umístění

plocha pod stávajícím vodojemem až k silnici na Chotětov

plocha podél západní strany stávající obce – jižně pod silnicí na Chotětov severní trojúhelníková nezastavěná plocha hospodářského dvora Vančurov (severně nad silnicí I/16.

podmínky využití - využití plochy bude prověřeno územní studií - minimální velikost pozemků 2 700 m - přístup na plochu zástavby ze stávajících komunikací a silnice na Chotětov na jižní hranici plochy - využití plochy bude prověřeno územní studií - minimální velikost pozemků 2 700 m - přístup na plochu ze silnice na Chotětov s propojením na jihu na stávající místní komunikaci - přístup ze stávajícího hospodářského dvora a z nově navržených komunikací podél severní hrany navržené zástavby


označení plochy


umístění

Z4

I/16 - obchvat

přeložka – obchvat silnice I/16 mezi Stránovem a vlastní zástavbou Jizerního Vtelna na jihu

Z5

DS

pěší podchod pod silnicí I/16 v části dolního Vtelna

17

podmínky využití - podmínky využití jsou dány výsledky projednání EIA předmětné komunikace - další podmínkou je navržený pěší podchod pod silnicí I/16 v části dolního Vtelna - využití plochy bude prověřeno podrobnými dopravně inženýrskými studiemi a projekty 2

Součástí zastavitelných ploch Z1 a Z2 jsou vložené plochy veřejných prostranství (500 m na každý 1 ha budoucí zástavby). Přesná lokalizace veřejných prostranství tvořících těžiště budoucí zástavby bude určeno předepsanými územními studiemi. Plochy přestavby označení plochy


umístění

podmínky využití

SV

plocha východně od hydroglobu, plocha s nevyužitým neudržovaným objektem

plocha bude přednostně využita pro umístění služeb a maloobchodu příp. dalších činností a možností dle charakteristiky SV

P1

7.1.2

Řešení nezastavitelných ploch v nezastavěném území

7. 1. 2. 1 Řešení krajiny Přírodní podmínky Současné uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické a typologie krajiny. Klimatické podmínky - podnebí v zájmovém území je teplé, s dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou. Trvání sněhové pokrývky je velmi krátké. Dlouhodobý teplotní průměr oblasti činí 8,2 °C, průměrný srážkový úhrn 550 mm. Plošinná část území je plně vystavena převládajícímu severozápadnímu až západnímu proudění, údolní zářezy představují chráněné prostory s inverzními polohami, chladnými severními a teplými k jihu obrácenými hranami. Geomorfologické podmínky - sledované území se nalézá v soustavě České křídové tabule, oblasti Středočeská tabule, geomorfologického celku Jizerská tabule, na rozhraní podcelků Středojizerská tabule - okrsku Skalská tabule a Dolnojizerská tabule - okrsku Košátecká tabule. Skalská tabule je členitá pahorkatina, složená ze středoturonských vápenitých a slinitých, méně kaolinických pískovců, v nichž vznikl erozně denudační reliéf rozsáhlých strukturně denudačních plošin pleistocenního až staropleistocenního stáří, často se sprašovými pokryvy. Povrch je rozčleněn kaňonovitými, neckovitými a V-údolími svahového a tektonického založení, většinou bez stálých vodních toků a to ve směru SZ - JV. Celé území se plynule sklání k JV. Košátecká tabule - geomorfologicky se jedná o plochou až mírně zvlněnou pahorkatinu na středoturonských písčitých slínovcích, kaolinických a vápenitých pískovcích v povodí dolní Jizery a Košáteckého potoka. Tabule představuje sedimentární strukturní stupňovinu pliocenních a staropleistocenních plošin krytých sprašemi, svědeckých pahorků, neckovitých a úvalovitých údolí téměř bez stálých vodních toků, probíhajících od severozápadu k jihovýchodu.


18

V hrubých rysech jde o stupňovinu strukturních plošin a říčních teras, která je místy rozčleněna údolními zářezy. Charakteristický neckovitý tvar má údolí Jizery se širokou nivou a volnými meandry, na pravém břehu ohraničenou nevysokými, ale místy strmými svahy (cca 60 m vysokými), na které navazuje mírně zvlněná plošina mezi údolími Košáteckého potoka a Strenického potoka. Pro tuto oblast jsou typická ostře zaříznutá údolí jihovýchodního směru s úklonem směrem k Jizeře (údolí Strenického potoka, Čertovka), tzv. suché doly. Zastavěné území Jizerního Vtelna se pohybuje v rozmezí 245 - 265 m n.m. Nejvyšším místem jsou lokality Na doubkách, Na vrších, Mezi Hájkem a Stránovem (cca 270 m n.m.); nejnižším bodem je místo, kde Jizera opouští řešené území (cca 196 m n.m.). Geologické podmínky - z hlediska geologického náleží oblast středního a dolního Pojizeří útvaru svrchní křídy, která je součástí rozlehlé české křídové pánve, vzniklé v mezozoiku. Nejstarší křídová souvrství -cenoman a spodní turon jsou zachována často jako denudační zbytky na proterozoickém a paleozoickém podkladu, neboť naplňovala hlubší části depresí předkřídového útvaru. Jejich svrchní část tvoří slepence, jílovce a pískovce. Do centrální podkřídové pánve proniká od západu výběžek středočeského karbonu jako separátní uhelná pánvička, ve které byly ověřeny dvě uhelné sloje. Pokryvným útvarem jsou kromě kvartérních sedimentů většinou spraše a sprašové hlíny. Pedologické podmínky - plošně převažují černozemně typické a černozemě na sprašových pokryvech, hnědozemě typické, černozemní na spraši. Okrajově se vyskytují pararendziny a hnědé půdy kyselé na svahovinách. V nivě Jizery a Čertovky se vyskytují nivní půdy. Černozemě a hnědozemě v plošinné části území jsou velmi kvalitní půdy, které předurčují území pro zemědělskou výrobu. Jedná se o půdy s vysokým produkčním potenciálem zařazené do I. a II. třídy ochrany ZPF. Tyto půdy bezprostředně navazují na zastavěné území a jsou proto návrhem nejvíce dotčeny. Hydrologické podmínky - řešené území patří do širšího povodí Labe, resp. do povodí Jizery (ČHP 105-03-002 a 1-05-03-011)a do povodí Strenického potoka (ČHP 1-05-03-10), který je pravostranným přítokem Jizery, do které se vlévá v Dolním Krnsku. Část území Na doubkách a Mezi Hájkem a Stránovem spadá do dílčího povodí Hájecké svodnice (ČHP 1-05-03-009), levostranného přítoku Strenického potoka. Jižní část území je odvodňována do Čertovky, pravostranného přítoku Jizery. Čertovka je součástí povodí Jizery ČHP 1-05-03-011. Jizera a Strenický potok jsou významnými vodními toky. Jizera tvoří východní hranici řešeného území, protéká územím od severu k jihu v délce cca 2080 m. Jizera patří mezi nejvodnatější toky povodí Labe a vzhledem k vhodné geologické stavbě povodí a značným samočistícím schopnostem je ve své dolní části využívána pro vodárenské účely. Charakteristickým znakem Jizery je výskyt i několika povodňových průtoků během roku. Na vodním toku Jizera bylo vyhlášeno záplavové území. Záplavové čáry se týkají průtoků Q5, Q20 a Q100. Zároveň se stanovením záplavového území byla vodoprávně vymezena i tzn. aktivní zóna záplavového území. Strenický potok - tvoří severní hranici řešeného území v soutokové oblasti s Jizerou. Na vodním toku Strenický potok bylo stanoveno záplavové území v úseku 0,0 - 12,0 km. Stanovené záplavové území zahrnuje pozemky koryta vodního toku Strenický potok a pozemky přilehlé k vodnímu toku zaplavované při průtocích přesahující kapacitu toku a to dle zákresu záplavových ploch průtoků Q5, Q20 a Q100. Zároveň se stanovením záplavového území byla vodoprávně vymezena i tzn. aktivní zóna záplavového území. V údolních nivách Jizery ani Strenického potoka není územním plánem navržena žádná rozvojová lokalita. Část území v oblasti Mezi Hájkem a Stránovem je odvodněna systematickou drenáží. V řešeném území se nenacházejí žádné závlahové systémy ani závlahové řady. Oblast je poměrně chudá na vodní plochy. Kromě výše uvedených vodotečí se v území vyskytují pouze návesní rybníček v Jizerním Vtelně a malá vodní nádrž v areálu zámku Stránov. Řešené území spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída a ochranného pásma III. stupně vodárenského toku Jizera. Hydrogeologicky zajímavé je střednoturonské souvrství a to jeho hydrogeologicky aktivní část s předpokl. mocností 80 m. Zvoděním ve střednoturonském souboru hornin vytváří souvislou nádrž podzemní vody mírně zakleslou pod úroveň dna údolí s volnou hladinou. Hlavní spád hladiny podzemní vody a směr proudění směřuje od SSZ k JJV, k Jizeře. V řešeném území se nachází vodní zdroj zásobující vodovod Jizerní Vtelno. Zdrojem je prameniště, které je situováno při levé straně silnice Jizerní Vtelno - Bezno. Vrt je hluboký 96 m, průměr 325 mm. Vydatnost zdroje je 4 l/s. V současnosti je využíváno 1,8 l/s. Jímaná voda vyhovuje zákonným požadavkům na pitnou vodu. Vodní zdroj má vyhlášeno ochranné pásmo. Nad vrtem je postavena čerpací stanice Jizerní Vtelno (Q=4,0 l/s, H=28,0 m). Voda je ze zdroje dopravována ponorným


19

3

čerpadlem do větvené vodovodní sítě. Věžový vodojem Jizerní Vtelno 100 m (289,0/284,0 m n.m.) za spotřebištěm je umístěn na jihozápadním okraji obce. Katastrální území Jizerní Vtelno spadá pod stanovené zranitelné oblasti. Zemědělský subjekt hospodařící v této oblasti se musí řídit tzv. nitrátovou směrnicí (uplatněna v § 33 vodního zákona č. 254/2001 Sb. a prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 103/2003 Sb.). Fytogeografie a fytocenologie - zájmové území spadá převážně do 1.4 Benáteckého bioregionu, bioregion zahrnuje plošiny na vápnitých pískovcích s pokryvy spraší a úzkými místy zaříznutými suchými údolími. Bioregion je význačný teplomilnou biotou 2. buko-dubového vegetačního stupně, tvořenou dubohabrovými háji, místy teplomilnými doubravami. Acidofilní doubravy jsou zastoupeny na svazích údolí. V současné době dominují pole, větší plochy lesů zpravidla nepůvodních borovic, smrků a akátin se zbytky doubrav a dubohabřin jsou na hranách dolů a na svazích Jizery. Podle geobotanické rekonstrukční vegetační mapy (Mikyška et al. 1968) jsou dominantní jednotkou dubohabrové háje (C), na dně údolí se vyskytovalo původní rostlinné společenstvo luhů a olšin (Au), údolní svahy s jihozápadní expozicí byly porostlé acidofilními doubravami (Qa) a subxerofilními doubravami (Q). Podle původních rostlinných společenstev lze předpokládat, že dominantní zastoupení v nynější zemědělské krajině měl dub letní, doplněný dubem zimním, lípou malolistou, lípou velkolistou, javorem mléčem, klenem, babykou, habrem. Dna údolí byla porostlá jasanem, olší, vrbami a topolem černým. Jižní svahy mimo dubu byly porostlé lípou malolistou, jeřábem obecným, krušinou olšovou, topolem osikou a břízou. Typologie krajiny - z hlediska typologického členění krajiny je řešené území zahrnuto do dvou základních typů: 1Z5 (plošinná část území) a 1M15 (údolí Strenického potoka a Jizery). 1Z5 charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter využití krajiny: zemědělská krajina charakter reliéfu krajiny: krajiny rozřezaných tabulí 1M15 charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter využití krajiny: lesozemědělská krajina charakter reliéfu krajiny: krajiny zaříznutých údolí V rámci ČR se jedná o unikátní typy krajiny, které je třeba přísně chránit ve všech aspektech. Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmů ochrany přírody a ochrany priorit a potenciálů využití územních oblastí. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití i v nezastavěném území. Dochované přírodní prvky zprostředkovávají ekostabilizační působení na okolní nestabilní krajiny a jako takové jsou územním plánem chráněny. V rámci nezastavěného území jsou tyto prvky zařazeny mezi plochy přírodní (NP), popřípadě mezi plochy smíšené nezastavěného území (NSx). Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní, v - vodohospodářská, z - zemědělská, l - lesní, kh kulturněhistorická, o - ochranná, d - dopravní, u - urbanizovatelná (na území vymezeném pro rezervy). Plochy nezastavěného území v krajině tvoří dále (NZ) - plochy zemědělské, (W) - plochy vodní a vodohospodářské, (NL) - plochy lesní. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je popsáno v kap. f ) základního textu. Z hlediska ochrany a tvorby krajiny platí, že podíl zeleně ve většině vymezených ploch nezastavěného území krajiny je třeba zvyšovat, a to při realizaci návrhu územního systému ekologické stability, včetně interakčních prvků, liniové doprovodné zeleně komunikací, vodotečí a mezí, zatravněním nebo doplněním ploch nelesní zeleně s přírodní funkcí. U nově navrhované zeleně je nutno respektovat stanovištní podmínky, rodová i druhová skladba zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev: černýšová dubohabřina (převážná část území), mochnová doubrava (osluněné svahy Jizery a suchých dolů), střemchová jasenina místy v komplexu s jilmovou doubravou (nivní polohy vodních toků, zamokřené sníženiny): černýšová dubohabřina: dřeviny stromořadí - třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor mléč, ořešák královský, hrušeň obecná, hybridní topoly, méně jabloň domácí a švestka domácí


20

dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - lípa srdčitá, dub letní a zimní, habr obecný, třešeň ptačí, lípa velkolistá, svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh jenosemenný, hloh obecný, líska obecná vhodné směsi na zatravňovaná místa - kostřava červená, kostřava luční, srha říznačka, lipnice luční, lipnice obecná, v sušších polohách psineček tenkolistý, lipnice úzkolistá. mochnová doubrava: dřeviny stromořadí - třešeň ptačí, lípa srdčitá, lípa velkolistá, ořešák královský, švestka domácí, hrušeň obecná, jabloň domácí dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - dub zimní a letní, lípa srdčitá, lípa velkolistá, habr obecný, líska obecná, svída krvavá, hloh jenosemenný, hloh obecný, ptačí zob obecný vhodné směsi na zatravňovaná místa - kostřava luční, srha říznačka, ovsík vyvýšený, sveřep vzpřímený, válečka prapořitá, lipnice luční, lipnice úzkolistá, kostřava žlábkovitá střemchová jasenina: dřeviny stromořadí - hybridní druhy topolů, jasan ztepilý, méně lípa srdčitá, javor klen dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - jasan ztepilý, olše lepkavá, lípa srdčitá, příměs střemcha hroznovitá, javor klen, svída krvavá, kalina obecná, brslen evropský, líska obecná, hloh obecný. Výsadba jehličnanů je zcela nevhodná, omezit expanzi bezu černého. vhodné směsi na zatravňovaná místa - lipnice obecná, lipnice luční, psineček výběžkatý, srha říznačka, psárka luční, kostřava luční, jetel zvrhlý. jilmová doubrava: dřeviny stromořadí - dub letní, jasan ztepilý, topol černý, lípa srdčitá dřeviny pro solitérní výsadbu a rozptýlenou zeleň - dub letní, jasan ztepilý, lípa srdčitá, topol černý, javor babyka, jilm menší, jilm vaz; slabá příměs j- javor klen, javor mléč; v nejvlhčích polohách olše lepkavá, střemcha hroznovitá, kalina obecná; v nejsušších místech habr obecný, javor babyka, svída krvavá, brslen evropský. vhodné směsi na zatravňovaná místa - srha říznačka, kostřava luční, psárka luční, lipnice luční, lipnice obecná, ovsík vyvýšený, bojínek luční, jetel plazivý, jetel luční. 7.1.2.2

Přírodní hodnoty

Významné krajinné prvky (VKP), dřeviny rostoucí mimo les Chráněná území přírody a krajiny Zvláště chráněná území přírody V řešeném území se nenacházejí zvláště chráněná území přírody (dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) v kategoriích národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace a národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka (a ani sem nezasahují jejich ochranná pásma). Natura V řešeném území se nenacházejí žádné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Památné stromy 103841 Lípa na Stranově lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) Výška (m): 15 Obvod (cm): 454 nádvoří zámku Stránov; k.ú. Jizerní Vtelno, parc.č. 89 103794 Lípa srdčitá lípa malolistá (Tilia cordata Mill.) Výška (m): 20 Obvod (cm): 480 v poli nad silnici směrem na Chotětov; k.ú. Jizerní Vtelno, parc.č. 545/5 zasazena 1848 při zrušení roboty rozhodnutí OÚ Mladá Boleslav ze dne 14.01.1997, účinnost 03.02.1997 103827 Platany ve Stránově platan západní (Platanus occidentalis L.) Skupina stromů - vyhlášeno 12 ks, v současnosti 9 ks u vodní nádrže na nádvoří zámku Stránov; k.ú. Jizerní Vtelno, parc.č. 89


21

usnesení č. 294 Středočeského KNV ze dne 20.10.1981 Obecná ochrana přírody a krajiny V řešeném území jsou územním plánem respektovány a chráněny:  významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Využívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova nebo nedošlo k ohrožení jejich stabilizační funkce. Umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování, úpravy vodních toků a těžba nerostů podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany přírody. Významnými krajinnými prvky jsou, v případě řešeného území lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy /dle ustanovení §3 odst.b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Registrované významné krajinné prvky se v řešeném území nevyskytují.  navržený významný krajinný prvek k registraci - VKP 73 "Zámecký park Stránov"- předmětem ochrany jsou stráně u zámku s vysokou zelení, bližší okolí v úžlabině potoka je upraveno jako park. V areálu se nacházejí památné a významné stromy. Vedle domácích dřevin se zde nachází např. ořechovec vejčitý, dub mléčný stříhanolistý, dřezovec trojtrnný, liliovník tulipánokvětý, cypřišek hrachonosný níťovitý, cypřišek hrachonosný péřovitý aj.. Kulturně - historický význam s estetickou funkcí; V řešeném území jsou územním plánem respektovány a chráněny (bez stanovené legislativní ochrany):  

liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované čí prvky zeleně na orné půdě s ochranou funkcí (stávající i navrhované); kulturně historické hodnoty území - historicky založená forma zástavby obce v zemědělské krajině, tvořená nepravidelně uspořádanými statky a hospodářskými dvory kolem návsi s vodní nádrží a zvoničkou; novorenesanční zámek Stránov s hospodářským dvorem - stavba v sobě kombinuje stavební prvky hradu i zámku (kamenný most přes hradní příkop, dominantní šestiboká věž a oboustranně otevřené arkády v nádvoří); kostel sv. Václava a památník Miroslava Tyrše v zámeckém areálu; železniční viadukt Krnsko-Stránov.

V ÚP je respektováno základní krajinné členění řešeného území:  přírodně hodnotné krajinné celky zahrnující širokou nivu Jizery se zachovalými vodními a břehovými společenstvy, kulturní a polokulturní louky na vlhkých a středně vlhkých stanovištích, zalesněné stráně nad Jizerou s východní expozicí s příměsí akátin a se zastoupením dřevin teplomilných doubrav a se společenstvy teplomilných trávníků; zalesněné stráně nad údolím Strenického potoka s porosty přirozené druhové skladby; lesnatý sezonně zvodnělý důl Čertovky s dubohabrovými porosty a místy se suťovým lesem, olšinou a pestrou druhovou skladbou;  krajinný celek zahrnující odlesněnou intenzivně zemědělsky využívanou krajinu s účelovou sítí polních cest s doprovodnými liniovými porosty. 7.1. 2. 3 ÚSES (územní systém ekologické stability) Součástí zeleně je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na nadregionální, regionální a lokální. Je tvořen biocentry a biokoridory a na lokální úrovni též interakčními prvky. Územní plán Jizerní Vtelno závazně vymezuje prvky ÚSES na nadregionální a lokální úrovni. Regionální prvky se v řešeném území nevyskytují. Podle prostorové funkčnosti jsou prvky ÚSES funkční (existující, jednoznačně vymezené) a navržené k založení (nefunkční, vymezené). Funkční prvky jsou sítí vybraných částí kostry ekologické stability a navržené prvky doplňují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce v krajině. Pro návrh ekologických opatření byla v rámci KPÚ získána půda od státu i obce v rozsahu cca 3,0995 ha. Prvky navržené mimo obvod KPÚ jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy (VPO) - doporučeno bez předkupního práva. Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: 1. Místní generely ÚSES: 15 - k.ú. Katusice, Líny, Krásná Ves, Kovánec, Pětikozly, Rokytovec, Řehnice, Niměřice, Doubravička, Strenice,Krnsko (Zpracovali: Ing. M. Kubový, Ing. J. Matouš, Ing. V. Mackovič, U 24 spol. s r.o, Perucká 44, Praha 2, 1995)


22

16 - k.ú. Jizerní Vtelno, Písková Lhota, Hrušov, Bezno, Sovinky, Malé Všelisy, Velké Všelisy, Zamachy, Sušno, Nemyslovice (Zpracovali: Ing. M. Kubový, Ing. J. Matouš, U 24 spol. s r.o., Perucká 44, Praha 2, 1996) 2. Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR - Ministerstvo pro místní rozvoj, 1996, ÚTP NR-R ČR je který je oborovým dokumentem Ministerstva životního prostředí ČR a zároveň územně technickým podkladem Ministerstva pro místní rozvoj. V roce 1996 byl tento dokument projednán se všemi kompetentními orgány a dle stavebního zákona je stanovena povinnost vymezovat, projednávat i schvalovat regionální a nadregionální ÚSES v rámci územně - plánovací dokumentace na podkladě ÚTP. 3. Okresní generel ÚSES Mladá Boleslav, 2001 Okresní generel územního systému ekologické stability (OG ÚSES) je oborový dokument ochrany přírody a krajiny, který na území okrese Mladá Boleslav sjednocuje lokální generely zpracované v letech 1992 – 1997 s poslední verzí nadregionálního a regionálního ÚSES (Územě technický podklad Ministerstva pro místní rozvoj) v jednotné grafické, textové a tabulkové podobě. Zpracovala: Ing. M. Morávková, Praha 4. Studie ÚSES Středočeského kraje, 2009 Podklad pro návrh Zásad územního rozvoje Středočeského kraje v tématické oblasti regionální a nadregionální ÚSES. Ve studii byla koordinována návaznost regionálních a nadregionálních prvků ÚSES vymezených v ÚPD obcí a v územních plánech velkých územních celků. Takto upřesněný systém byl překontrolován a upraven dle požadovaných prostorových parametrů. Zpracovatel: U-24 s.r.o. Praha a kol. 5. Komplexní pozemkové úpravy Jizerní Vtelno ukončená v roce 2011), zpracovatel Agroplán Praha. Na základě převzatých podkladů z Okresního generelu ÚSES z roku 2001 byl do pozemkové úpravy zapracován lokální biokoridor LBK 211.Tento lokální biokoridor je veden podél cesty HPC 4, podél chotětovské silnice, podél cesty VPC 10 a podél obou stran železniční trati a dále navazuje na již funkční biokoridor LBK 211, který ústí do lokálního biocentra LBC 258 v k.ú. Hrušov nad Jizerou. Celková výměra biokoridoru LBK 211 bude 3,0995 ha , délka 2610 m. Jednotlivé prvky byly z výše uvedených prací převzaty a dále upraveny a přizpůsobeny podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Místní systém ekologické stability řešeného území je přitom koncipován tak, aby především: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve svých prvcích zajistil životní podmínky v rámci skupin typů geobiocénů zastoupených na zpracovávaném území, c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl již systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodržen požadavek minimality nároků systému ekologické stability na další území při respektování minimálních požadavků na parametry prvků územního systému ekologické stability. Nadmístní systém ÚSES Nadregionální biokoridory v celostátní síti propojují nadregionální biocentra, tvoří je osa a nárazníková (ochranná) zóna. Obě části jsou jejich neoddělitelnou součástí a po celé ploše koridoru se podporuje tzv. koridorový efekt – všechny ekologicky významné segmenty krajiny, skladebné části regionálních i lokálních ÚSES, chráněná území, významné krajinné prvky a území s vyšším stupněm ekologické stability se stávají neoddělitelnou součástí nadregionálního biokoridoru. Minimální šířka osy odpovídá šířce regionálního koridoru příslušného typu, pro luční a kombinovaná společenstva je to 50 m. Maximální šíře ochranné zóny je 2 km, na území obce Jizerní Vtelno je ochranná zóna vymezena dle Studie ÚSES Středočeského kraje. Biokoridor je složený, v jeho trase jsou v ekologicky přijatelných vzdálenostech vložena regionální biocentra (po 5-8 km) a lokální biocentra (po 400 - 700 m). Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor K32 „Příhrazské skály - K10 (Labe)“, dle OG ÚSES Mladá Boleslav označený jako NRBK 7 „Jizera“, úsek mezi regionálními biocentry RBC 18 Duškaň - RBC 22 Stará Jizera. Jedná se širší území Jizery, svazek tří os a ochranné pásmo: osa vodní (V) - samotný vodní tok s břehovými a doprovodnými porosty; osa nivní (N) - vlhké louky v nivě, osa vedena v souběhu s vodním tokem a dle situace přechází z jednoho břehu na druhý břeh;


23

osa teplomilná doubravní (T) zvaná též „Pojizeří“ zahrnuje strmé a skalnaté svahy nad Jizerou. nárazníková (ochranná) zóna je vymezena a zakreslena dle Studie ÚSES Středočeského kraje. Nadregionální biokoridor je složený, v ekologicky vhodných vzdálenostech po 400 - 700 m je v řešeném území vloženo pět lokálních biocenter, konkrétně LBC 261 „Krnsko“, LBC 262 „Stráň nad Jizerou“, LBC 264 „Za myslivcovými“, LBC 265 „Pod stráněmi“, LBC 266 „U topolu“ Charakteristika: široká údolní niva Jizery neckovitého charakteru, jde o tok řeky Jizery se zachovalými vodními a břehovými společenstvy, louky a pastviny na mokrých, vlhkých a středně vlhkých stanovištích, drobné malé vodní plochy (tůňky se společenstvy rákosin a křovitých vrb). V severní části úseku jsou louky kulturní a intenzivně využívané. Jižní část zhruba od meandru Za myslivcovými tvoří přírodě blízké a přirozené louky s odvodňovacími příkopy, tůňkami a rozptýlenou zelení. Součástí biokoridoru jsou zalesněné stráně nad Jizerou s V expozicí. Stráň je osázená listnatým lesem s příměsí nepůvodních dřevin (akát), dále jsou zde zastoupena společenstva teplomilných dřevin a teplomilných trávníků. Návrh opatření : Převedení pozemků v nivě na dvousečné nemeliorované louky, zachovat stávající luční společenstvo, nepovolovat zástavbu v nivě Jizery. Lokální systém ÚSES Nadmístní systém ÚSES je doplněn sítí lokálních prvků - biocentry, biokoridory a interakčními prvky. Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20 m (společenstvo luční). Pro společenstvo kombinované (luční + lesní) je možné přerušení do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m při ostatních kulturách. Interakční prvky nedosahují parametrů biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině. Lokální biocentra (LBC): LBC 256 "Na stráni" - lokální biocentrum funkční, reprezentativní; rozloha 8,17 ha. Les na svahu se severovýchodní expozicí nad údolím Strenického potoka na styku dolu od Hájku. Lesní typ 2H7 - svěží buková doubrava. Cílový stav - lesní společenstvo přirozené druhové skladby, biocentrum by mělo zaručit zvýšení diverzity v krajině; potlačit smrk, preferovat dub. LBC 261 „Krnsko“ - lokální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru Jizery; funkční, reprezentativní; rozloha 3,95 ha. Zalesněné svahy nad údolím Jizery u přemostění v Krnsku, přírodě blízký les s významným podílem dřevin přirozené dřevinné skladby a polokulturní les s významným podílem kulturních dřevin, mírně až středně ruderalizovaným bylinným patrem. Cílový stav - lesní společenstvo přirozené dřevinné skladby, potlačit akát LBC 262 „Stráň nad Jizerou“ - lokální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru Jizery; funkční, reprezentativní; rozloha 3,45 ha. Prudký výhřevný svah s převažující východní až jihovýchodní expozicí nad údolím Jizery mezi Krnskem a Hrušovem. Podél železniční trati liniové dřevinné společenstvo, skalní výstupy, na stráni polokulturní les s pestrou druhovou skladbou a příměsí dřevin přirozené dřevinné skladby. Cílový stav - lesní společenstvo přirozené druhové skladby. Návrh opatření : Při obnově porostu podpořit přirozenou druhovou skladbu dle typologické jednotky. LBC 264 „Za myslivcovými“ - lokální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru Jizery; částečně funkční, reprezentativní; rozloha v k.ú. Jizerní Vtelno: 3,86 ha. Intenzivně využívaná kulturní louka v nivě Jizery, břehové porosty toku mají přirozenou druhovou skladbu. Cílový stav - luční společenstvo přirozené druhové skladby (psárková louka), vodní společenstvo. Návrh opatření : Trvalé travní porosty ponechat, kosit 2x za vegetační období. Veřejně prospěšné opatření (doporučeno bez předkupního práva) LBC 265 „Pod stráněmi“ - lokální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru Jizery; 2 funkční, reprezentativní; do řešeného území zasahuje okrajově (v k.ú. Jizerní Vtelno cca 4000 m ). Polokulturní louka v nivě Jizery, břehové porosty toku mají přirozenou druhovou skladbu. Cílový stav - luční a vodní společenstvo. Návrh opatření : Trvalé travní porosty ponechat, kosit 2x za vegetační období. LBC 266 „U topolu“ - lokální biocentrum vložené v trase nadregionálního biokoridoru Jizery; 2 funkční, reprezentativní; do řešeného území zasahuje okrajově (v k.ú. Jizerní Vtelno cca 4910 m ). Polokulturní louka v nivě Jizery, břehové porosty toku mají přirozenou druhovou skladbu. Cílový stav - luční a vodní společenstvo. Návrh opatření : Trvalé travní porosty ponechat, kosit 2x za vegetační období. Lokální biokoridory LBK 209 „Podkrnsko“ - funkční lokální biokoridor vymezen po hranici lesa nad údolím Strenického potoka; prochází zámeckým parkem Stránov a po svazích Jizery nad Dolním Krnskem. Jedná se o porosty s převahou přirozené druhové skladby. Koridor přerušen silnicí I/16.


24

Návrh opatření : Běžná lesnická údržba dle LHP. LBK 211 „Stříbrný - Čertovka“ - biokoridor navržený a nefunkční podél zpevněné polní cesty a železnice v zemědělské krajině, kde jsou pouze fragmenty liniových porostů (křovin) se značně ruderalizovaným podrostem (zapracován do KPÚ - plocha 3,0995 ha, dl. 2610 m). Dále trasa vedena údolím Čertovky, zde je biokoridor funkční, je tvořen převážně dubohabrovými porosty a místy suťovým lesem s pestrou druhovou skladbou. Návrh opatření : Nově založit biokoridor v požadované šíři, z dřevin dub letní, lípa velkolistá, lípa malolistá, javor mléč, svída krvavá, ptačí zob. Na lesní půdě dle LHP. Omezit hnojení v okolí koridoru. Součástí systému jsou funkční i navržené interakční prvky: doprovodná zeleň komunikací a polních cest, remízky, označená jako ZO - zeleň izolační a ochranná v sídle i mimo sídlo.

7.1.3.

Řešení dopravy

7.1.3.1. Širší vztahy Řešené území obce Jizerní Vtelno je napojeno na vyšší silniční síť u Bezděčína na křižovatce I /10 a I /16, která leží na východní straně řeky Jizera, t.j. za Zámostím, za katastrálním územím obce Jizerní Vtelno. Silnice I. třídy č.16 umožňuje v širších vztazích dopravní vazby z Karlovarska přes Kladenskou oblast Mělník, Mladou Boleslav, Jičín až po Turnov. V kolmých směrech je silnice I /16 před Mělníkem v dotyku s dálnicí D 8 z Prahy. U Mladé Boleslavi pak se silnicí rychlostního typu pro motorová vozidla I třídy č. 10, Praha - Mladá Boleslav Liberec. Z výše popsané situace vyplývá jednoznačná důležitost silnice I / 16, která v ZV směru prochází katastrem obce Jizerní Vtelno. Dopravní význam silnice I / 16 je v současné době akcelerován růstovým potenciálem Mladoboleslavského regionu, což potvrzují i poslední data sčítání dopravní zátěže. Proto je nevyhnutelné řešení kolizního průchodu této komunikace obcí a jejího sestupu serpentinami k Jizeře. Dle sdělení ŘSaD Praha je předběžně uvažováno se zahájením přestavby v obci Jizerní Vtelno v r 2020 v délce 1,6 km v kategorii S 9,5 / 70. Tento termín je nutno brát jako informativní, neboť je podmíněn množstvím investičních prostředků na výstavbu dálnic a silnic v daných letech. Tento záměr je podchycen i v konceptu VÚC Mladoboleslavska, kde jako výhledová změna je uvedena přeložka I / 16 s vedením tunelem nebo velkým obchvatem. Vyjádření obce ze dne 27.5.2009 akceptovalo navrhované varianty řešení obchvatu – přeložky silnice I/16 předložené ŘSD pro posouzení v procesu EIA (v kterém je přiloženo). Jako nejoptimálnější varianta procesem EIA byla vyhodnocena varianta trasy A a to v obou podvariantách A1 a A2. Zastupitelstvo obce Usnesením č. 5/2010 ze dne 19.5.2010 jednohlasně schválilo vypracování studie EIA „silnice I/16 Vavřineč až R10“. To bylo následně potvrzeno i v navazujícím Stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 13.8.2010, ve kterém je uvedeno, že doporučenou variantou je varianta A (dále rozdělená na podvariantu A1 a podvariantu A2 lišícími se niveletou) spočívající v tunelovém řešení procházejícím mezi zástavbou obce a zámkem. Místní komunikační síť je poplatná rolnické společnosti, s převahou vesnických typů usedlostí, rozložitým areálem bývalého státního statku, se začleněnou pomocnou čerpací stanicí pohonných hmot a rozpadlou hasičskou zbrojnicí. Jádrem komunikační sítě je prostor náměstí okružního charakteru. Z prostoru náměstí vycházejí různá obslužná tykadla v různém prostorovém uspořádání do rodinné zástavby.

7.1.3.2. Silniční doprava V katastrálním území Jizerního Vtelna je hlavní dopravně-obslužnou komunikací silnice I / 16, která zároveň zajišťuje vysoký podíl těžké transitní dopravy. Tato komunikace je vedena v přímé trase od Bezna po rovině. V obci Jizerní Vtelno pak prochází středem obce s mnohačetnými zatáčkami a následným klesáním ostrýmí serpentinami dolů k Jizeře. Silnice dopravně zpřístupňuje větší část zastavěného území obce. Dle sdělení SÚS Mnichovo Hradiště byla homogenizována do kat. S 11,5 / 80 až do dolní části obce u Jizery. Tato kategorie nemohla být dodržena při průchodu obcí s ohledem na oboustrannou starou zástavbu. Ve středu obce se na silnici I / 16 připojuje regionální silnice III / 27221, spojující Jizerní Vtelno s Chotětovem. Tato silnice v kat S 6,5 / 60 dopravně zpřístupňuje další část zastavěného území obce.


25

Na území katastru obce se nalézá i úsek silnice III / 2753 vedoucí do Hrušova a Horek nad Jizerou a to v kat. S 6,5 / 60. Délky úseků průchozích silnic na katastru Jizerního Vtelna, měřeno z mapových situačních podkladů: I / 16 cca 3,4 km III / 27221 cca 3,8 km III / 2753 cca 0,15 km

Negativní účinky dopravy V obci Jizerní Vtelno existuje mnoho dopravních nedostatků, jako jsou nepřehledné úseky, nedostatečné poloměry zatáček, úzké úseky komunikací, nedostatečné množství přechodů, špatné osvětlení a mnohé další, pro které se Jizerní Vtelno stává stálým problémem jak projíždějících řidičů, tak samotných obyvatel. Jen dobré znalosti projíždějících řidičů místních poměrů a lokálně snížená rychlost snižují možnost kolize na minimum. To vše snižuje kvalitu životního prostředí Jizerního Vtelna oproti jiným rozvojovým obcím či městům. Dle údajů min.dopravy, vztažených k intenzitě dopravy již před 15 ti. lety, činila průměrná vzdálenost mezních izofon od osy krajního pruhu silnice I / 16 následující hodnoty: 50 dBa - 109,00 m 60 dBa 30,00 m. Přesto nebyla protihluková opatření nikde realizována. Nouzové napojení zámku Stránova pomocí želbet. silničních panelů snižuje jeho historický význam. Návrh řešení silniční dopravy a komunikačního systému v obci Po zhodnocení průzkumové a rozborové části podkladů budou řešeny následující dopravní problémy: a / realizace přeložky (obchvatu) silnice I/16 (záměr ŘSD); b / doplnění již realizované části silnice I/16 u dolního Jiz. Vtelna o chodník a podchod pro pěší; c / Komplexní řešení nového obslužného systému v zastavěném území obce; d / vyřešení definitivního napojení Stránova; e / dokončení obvodového obslužného prstence na východní straně obce. Ad a/

Přeložka silnice I/16 (veřejně prospěšná stavba VD 1) O nutnosti přeložky silnice I / 16 mimo zastavěné území Jizerního Vtelna není pochyb. Velké výškové převýšení přilehlého skalního masivu, zdolávaného pomocí výstupních serpentin o min.poloměrech a velice konfliktní průtah zastavěnou částí obce směřuje k jednomu : přeložce trasy. Popis řešení přeložky silnice I/16 – citace z dokumentace EIA: „Silnice I/16 Vavřineč – R10 Dokumentace EIA zpracovaná dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění Návrh řešení předpokládá přeložku silnice I/16 ve dvou variantách vedení trasy (Varianta A a B), přičemž první z variant bude mít dvě podvariantu (Varianta A1 a A2) vedené v jednom koridoru s malými rozdíly ve směrovém a výškovém vedení. Varianta A Varianta A předpokládá přeložku silnice I/16 severně mezi zástavbu a zámek. Kritický prostor by přeložka obcházela tunelem, na jehož portály by navazovaly v potřebných délkách zárubní zdi. Osa odbočuje z přímé silnice I/16 západně od Jizerního Vtelna severním směrem obloukem o poloměru 500 m. Po mezipřímé následuje pravostranný oblouk o poloměru 430 m. Následující levostranný oblouk o poloměru 310 m obchází hospodářské budovy zámku a ústí do tečny směřující pod zámek, kde závěrečný pravostranný oblouk o poloměru 350 m vrací osu do osy stávající. Osa v prostoru pod zámkem se ze všech navržených tras nejvíce přimyká ke stávající silnici, avšak tak, aby výstavba přeložky během stavby neznemožnila provoz po stávající silnici I/16. zásah do stávající zeleně bude relativně malý, prostor stávající vozovky pod zámkem bude plně využit. Varianta A je v dokumentaci posouzena s dvěma různými niveletami. Tyto podvarianty lze označit jako Varianta A1 (s niveletou 1) a Varianta A2 (s niveletou 2). Niveleta 1 na začátku shodně se stávající I/16 stoupá + 0,5 %. Následuje klesání 8 %. Tato tečna výškového polygonu je umístěna tak, aby vykazovala nejmenší možnou hloubku oproti terénu při daném sklonu. Poloměr vypuklého lomu je navržen 12 500 m. Je třeba konstatovat, že hodnotu umožňující předjíždění nelze s ohledem na délku tečen navrhnout a zároveň by ve směrově zakřiveném tunelu nebylo možno potřebného rozhledu dosáhnout. Naopak návrh minimálního poloměru (3 200 m) by vedl ke zkrácení tunelu o desítky metrů, avšak za cenu výrazně delšího úseku plného osmiprocentního spádu. Aby před západním portálem nevznikl zbytečně výrazný násyp, je účelné předsadit ještě jedem vypuklý lom o poloměru zaoblení cca 31 400 m. Vznikne tedy poměrně nevzhledný ale účelný složený výškový oblouk. (Niveleta 2).


26

Obě nivelety pak napřimují do klesání 4,75 %, odpovídající stávajícímu sklonu silnice I/16. na který navazují. Zakružení cca 4 000 m. V místě křížení se stávající silnicí I/16 cca v km 1,130 jsou obě nivelety o něco (1,0 až 1,7 m) nad stávajícím stavem, což je při výstavbě zvládnutelný stav přinášející výhodu ve finálním situačním řešení i v dopravně inženýrských opatřeních během výstavby. Délka tunelového úseku je pro niveletu 1 cca 334 m, pro niveletu 2 cca 214 m.“ Navrhovaná přeložka silnice I/16 je v ÚP fixována ve stopě varianty A (podvarianta A2) odsouhlasené ve stadiu studie procesem EIA a souhlasným stanoviskem Krajského úřadu Středočeského kraje. Tato trasa (i podvarianta) bude potvrzena a upřesněna budoucími stupni projektové dokumentace a následnými konečnými územními a stavebními povoleními. Pro tuto možnost určité variability definitivní trasy přeložky a prostorové potřeby při realizaci stavby samotné je v návrhu ÚP obce do doby stavby navržen ochranný koridor 50 m po obou stranách přeložky. (Územní rezerva R3-K-I/16; R4-K-I/16.) Odůvodnění a podmínky realizace přeložky silnice I/16 Popisovaný záměr a trasování přeložky silnice I/16, který prošel schvalovacím procesem EIA vedle jednoznačného pozitivního vlivu na zrušení průjezdu obcí a celkové dopravního zklidnění vyvozuje při realizaci a následném provozu řadu možných problémů a případných kolizních momentů. Tyto je nutno v předstihu a v průběhu stavby důsledně řešit, aby budoucí provoz přeložky i stav obce byl zcela bezproblémový. Podmínky pro fázi přípravy a zpracování projektové dokumentace přeložky a následné podmínky pro fázi její realizace jsou podrobně uvedeny v souhlasném stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje (Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí ze dne 13.8.2010, str. 7 a 8). Silnice III/ 27221 Chotětov – Jizerní Vtelno Stávající stav Po regionální silnici III/27221 Chotětov – Jizerní Vtelno je vedena pouze doprava místní a zemědělská, pro kterou také byla tato silnice původně vybudována. Z hlediska vývoje této silnice se nepředpokládá žádná směrová ani šířková změna. Pokud v Chotětově vzniká těžká doprava směrovaná do Mladé Boleslavi, je převedena na silnici II/272 do Bezna a dále po silnici I/16 přes Jizerní Vtelno. Návrh řešení S ohledem k možnému zintenzivnění cílové dopravy do Jizerního Vtelna je pro propojení silnice III/27221 na silnici I/16 využita nadále stávající trasa přes střed (náves) obce jako i možnost průjezdu po stávající jihoseverní místní komunikaci (odbočka před sportovním areálem). Dopravní omezení zajistí přednostně pohyb osobních automobilů a prostředků hromadné přepravy osob. Odůvodnění Navržené řešení optimálně zajišťuje rozptýlený průjezd pouze osobních automobilů (nákladní doprava musí být z Chotětova odkloněna přímo po silnici II. třídy ve směru na Bezno na silnici I/16) jak stávající zástavbou, tak i centrem obce. Po realizaci přeložky silnice I/16 bude možno na návsi pohyb osobních automobilů řešit na stávajících komunikacích formou kruhového objezdu. Tímto řešením bude dosaženo celkového zklidnění a rozptýlení osobní dopravy v obci při optimálním zajištění obslužnosti celé zástavby horní části Jizerního Vtelna. Využití realizace přeložky silnice I/16 pro budoucí komunikaci u Stránova I když způsob realizace si určí vybraný dodavatel sám, je vhodné si připomenout možnosti stavebních tras již v předstihu. Dá se předpokládat, že při odtěžování skalního masivu bude tento min. z ½ trasy odvážen směrem dolů po staré trase. Pro horní část zahloubeného úseku bude třeba vybudovat vhodnou stavební cestu, po které bude jednak odvážena těžená hornina a zároveň dováženy potřebné stavební hmoty pro výstavbu nové komunikace. Pro tento účel se nabízí vybudování takové komunikace, která by v budoucnu mohla posloužit i jako malý obchvat a současně jako obsluha další plánované výstavby v okrajové části obce (označená jako VD11). Směrové vedení je nastíněno od místa současného sídla Obecního úřadu přes proluku mezi zástavbou a trafostanicí směrem severním, podél okraje zemědělských pozemků, s napojením do staré trasy silnice I / 16 na okraji obce.


27

Realizace této trasy umožňuje několikeré napojení stavebního díla přeložky pomocí sjezdů dle potřeby dodavatele. Aby tato komunikace mohla ve výhledu plnit funkci dopravně-obslužnou, je třeba ji založit v kat. min MO 8,5 / 7,0 / 40. Současně by tato komunikace umožnila spojení s odtrženou částí obce u Stránova. Ad b/ Doplnění průtahu silnice I/16 v dolní části Vtelna o chodník Propojení vybavenosti obou části Jizerního Vtelna a sousední obce Krnsko bude realizováno spojovacím chodníkem od navrženého podchodu pro pěší směrem dolů k mostu do místa stávajícího přechodu přes komunikaci, jak je uvedeno v návrhu ÚPO. Ad c/ Nový obslužný systém v zastavěném území Jádrem komunikační sítě je prostor náměstí, z něhož vybíhají k okraji obce různě uspořádané komunikace. Budou postupně odstraňovány nejen dočasně položené panelové vozovky, ale uvolněn prostor současných křižovatek a vybudovány obslužné komunikace min. v kat. MO 8,5 / 7 / 40, nebo i v prostornějším uspořádání. Tak se prostorovou úpravou zvýší bezpečnost místní dopravy i vzhled obce. Ad d/ Spojení zámku Stránov Bude upraveno komunikační napojení lokality Stránov důstojným dopravním systémem, tj. prostorově upravenou místní komunikací doplněnou chodníkem pro pěší. Ve výhledu je naznačena rezerva přilehlého parkoviště nad budoucí zakrytou přeložkou silnice I/16. Ad e/ Obslužný prostor na východní straně obce V nově navrhovaných zastavitelných obytných plochách na východní straně obce budou vybudovány příslušné obslužné místní komunikace, jejichž návrh umístění bude dán předepsanou budoucí územní urbanistickou studií. Odůvodnění návrhu dopravních opatření je dáno především potřebou návrhem územního plánu vyřešit jak stávající především silniční komunikační závady řešeného území (včetně návazných opatření pro pěší komunikace), tak i potřeby obslužnosti nově navrhovaných zastavitelných ploch pro novou bytovou zástavbu i pro rozšíření zemědělského dvora Vančurov. Ochranná pásma silniční dopravy Ochranná pásma silniční dopravy mimo zastavěná území obce (zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích) -- silnice I. třídy, místní komunikace I. třídy: 50 m -- silnice II. třídy, místní komunikace II. třídy: 15 m /Ochranné pásmo poutačů, reklam: 250 m/

7.1.3.3. Místní komunikace a polní cesty 7.1.3.3.1. Místní komunikace Místní komunikace v obci zpřístupňují vnitřní lokality zastavěného území. Širší komunikace sběrného charakteru jsou vedeny po obvodu návsi a vytvářejí částečný prstenec kolem vzájemného propojení silnice I / 16 a III / 27221. Úzké komunikace propojují zbylé lokality zastavěné obce. Jako významná komunikace se jeví spojka na zámek Stránov, t.č. v rekonstrukci. Kategorie těchto komunikací odpovídají MO 5,5 / 40 ale i MO 3 / 20. Ostatní komunikace mají charakter účelový a pokračují směrem ven z obce. Povrch místních komunikací je většinou živičný nebo betonový ze silničních panelů. Uvádění šířkových parametrů u jednotlivých úseků by bylo nadbytečné. Skutečnost je taková, že čím užší komunikace, tím nižší průjezdná rychlost. Návrh řešení V zastavěné a zastavitelné části obce jsou navrženy nové místní komunikace (komunikace spadající do Veřejně prospěšných staveb jsou značeny VD). místní komunikace (v parku areálu Stránova) /mezi místními komunikacemi VD9 a VD7/ Nový úsek komunikace (na pozemku obce) v areálu parku propojující vjezdovou partii do Stránova (VD9) s komunikací v bytové zástavbě (VD7 – nová komunikace v neupraveném prostoru mezi stávajícími rodinnými domy. Komunikace je navržena v kategorii MO 2p - 8/6,5/30.


28

VD3 (místní komunikace na jihu obce) Místní komunikace spojující stávající komunikaci jdoucí do jižního výběžku obce s novou zastavitelnou plochou na východě obce. Navržená kategorie MO 2p -10/8/40. VD4 – neobsazeno VD5 – cesta k zámku (rozšíření místní obslužné komunikace) Rozšíření stávající cesty parc.č. 534 – úsek od OÚ Jizerní Vtelno k odbočce před bránou zámku (kategorizace MO 2p-8/6,5/30) a slepý úsek odbočky k bráně zámku VD6 (kategorizace MO 1p6,5/5/30. VD6 – úsek cesty k zámku od odbočky k bráně Úprava a rozšíření (vč. chodníku) stávající cesty – slepého úseku od odbočky k vstupní bráně do areálu zámku (kategorizace MO 1p-6,5/5/30. WD7 – nová místní komunikace v neupraveném prostoru mezi stávajícími rodinnými domy na Stránově Nová místní obslužná komunikace navržena v kategorii MO 2p-8/6,5/30. VD8 (místní obslužná komunikace) Nový úsek komunikace podél zdi nad budoucím parkovištěm (ve výhledu) a na poli podél severozápadního okraje Stránova, komunikace je navržena v kategorii MO 2p-8/6,5/30 a bude napojena na menší obchvat VD11. VD9 (místní obslužná komunikace) Nový úsek komunikace při jižním okraji Stránova, geometricky již vymezeny parcely pro komunikační síť. Komunikace propojuje cesty VD5 a VD8 a je navržena v kategorii MO 2p - 8/6,5/30. VD10 (místní obslužná – účelová komunikace) Úsek účelové komunikace od statku Jizerka k malému obchvatu VD11. Komunikace navržena v kategorii 1p - 6,5/5/30. VD11 + zeleň (místní komunikace s pásem zeleně) Malý obchvat vhodný pro výstavbu přeložky I/16 a následně pak bude využíván jako malý obchvat obce. Komunikace je navržena v kategorii MS 2p -10/8/40, součástí vyhodnocení je i plocha zeleně při západním okraji statku Jizerka a zbytková plocha mezi přeložkou I/16, která by měla být rovněž ozeleněna. Místní komunikace v zastavitelných plochách pro bydlení /Z1, Z2 – BI (obytná zástavba)/ Místní komunikace v těchto nových obytných územích budou lokalizovány a kategorizovány dle výsledku předepsaných územních a urbanistických studií. Nově navrhované místní komunikace budou v souladu s § 9 odst. 2 a 3 vyhl. Č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s ust. § 2 odst. 2 písm. e) a § 169 zákona č. 183/1986 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), projektovány podle ČSN 736110 (projektování místních komunikací – leden 2006) tak, aby jejich šířky, poloměr zatáček a rozměry křižovatek umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel. V případech, kdy je nezbytné v řešeném území zřizovat slepé komunikace, musí být obratiště projektována dle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, tak, aby vždy umožňovala bezpečné otočení hasičských vozidel (pozn.délka hasičského vozidla je cca 11 000 mm). Případné výhybky zřizované na obousměrných jednopruhových komunikacích pro stejný účel, musí být projektovány podle článku 14.2.3. ČSN 736110 tak, aby vždy umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel. Odůvodnění Navržené místní komunikace řeší dopravní obslužnost Stránova – zkvalitnění příjezdu ke Stránovu, následný průjezd areálem – parkem k nově navržené (- rekonstruované) komunikaci mezi stávajícími rodinnými domy na Stránově a následný návrat zpět další – novou komunikací na příjezd do Stránova nebo rovným pokračováním s napojením na navržený „malý“ obchvat (vybudovaný na stavební komunikaci po stavbě tunelu I/146 v oblouku kolem dvora Vančurov). Na tuto komunikaci lze v místě křížení s „malým“ obchvatem napojit novou místní účelovou komunikaci ze dvora Vančurov. Toto propojení umožní zcela vyvést zemědělskou dopravu z hospodářského dvora Vančurov na přilehlé polnosti a tak zcela zamezit používání silnice I/16 k dosažení zmíněných polností. Další místní komunikace řeší dopravní propojení jak v přestavbovém území (u hasičské zbrojnice), tak v jižním kraji obce směrem k nově navrhované obytné zástavbě.


29

7.1.3.3.2. Polní cesty - Plochy zemědělské a lesní jsou přístupné jednak historicky vzniklou sítí účelových komunikací, jednak návrhem sítě polních cest, které jsou součástí Plánu společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav schválených Pozemkovým úřadem 20.12.2010. Síť nových polních cest vyplynula s potřeby zajistit přístup k jednotlivým pozemkům navrženým v rámci pozemkových úprav. Cesty mohou být využity i jako vycházkové či cyklistické stezky. - Cesta se dle významu dělí na polní cesty hlavní, polní cesty vedlejší a plní cesty doplňkové. Cesty jsou doplněny odvodňovacími příkopy a doprovodnou zelení. Je předpoklad, že výstavba cest bude financována z podpůrných programů EU; výstavbu by měl zajišťovat Mze ČR a Pozemkový úřad v Mladé Boleslavi. Polní cesty stávající (včetně nově vzniklých provedenou platnou komplexní pozemkovou úpravou) - Hlavní polní cesty – soustřeďují dopravu z polních cest vedlejších a zároveň podchycují dopravu z přilehlých pozemků, nebo jsou napojeny na silnice I. – III. třídy. Navrženy jsou jako zpevněné s odvodněním vzhledem k údržbě a možnosti využití v celoročním provozu. Kryt je převážně živičný /penetrační makadam nebo asfalt/. Doporučeny jsou jako jednopruhové v šířce 4-5 m vč. krajnice 2x0,5 m s výhybkami po 200 – 300 m podle členitosti terénu. Návrhová rychlost 30 km/hod. V návrhu KPÚ jsou navrženy čtyři hlavní polní cesty HPC 1-4 o celkové délce 3685 m. Bližší popis viz. odůvodnění ÚP /kap. e.2.3./. - Vedlejší polní cesty – podchycují dopravu z přilehlých pozemků, jsou napojeny na polní cesty hlavní a silnice III. třídy. Polní cesty vedlejší jsou navrženy zpevněné i nezpevněné (travnaté se zpevněným podkladem). Budou jednopruhové v šířce 4-5 m (vč. krajnice) s výhybkami. Celkem je navrženo 12 polních cest vedlejších VPC 1-12 v celkové délce 7140 m. Bližší popis viz. Odůvodnění ÚP (kap. e.2.3.). - Doplňkové polní cesty – sezónní komunikační propojení mezi pozemky držby jednoho vlastníka nebo vytváří hranici mezi vlastnickými pozemky. Doplňkové cesty jsou jednopruhové, nezpevněné, popř. zatravněné o šířce 3-3,5 m. Navrženy jsou dvě doplňkové polní cesty DPC1 a DPC2 v celkové délce 216 m. Bližší popis viz. Odůvodnění ÚP (kap. e.2.3.). Navrhované řešení (Polní komunikace navržené v Územním plánu obce mimo zastavěné území obce) VD2 (polní cesta – HPC) Komunikace propojuje cesta HPC1 a HPC2 při jihovýchodním okraji území, čímž je spolu s cestami VD3 a VP12 zajištěno zokruhování a propojení cestní sítě po jižním obvodu území. VD3 (polní cesta – HPC Komunikace propojuje cesty HPC2 a VPC12, je vedena po obvodu rozvojové lokality Z2 a umožňuje tak zokruhování cestní sítě při jižním okraji zastavěného a zastavitelného území. VD12 (polní cesta) Propojení lokality územní rezervy R1 směrem od serpentiny stávající I/16. (Polní cesta v šířkových parametrech 5 m (až 8 m) obvyklých pro MS 2p-10/8/40 – případná komunikace v budoucnu pro výhledovou rezervu R1 na bytovou zástavbu). Odůvodnění Návrh nových polních cest umožní zokruhovat systém polních cest po východní a jižním obvodu obce tak, aby nedocházelo k samotným průjezdům zemědělských strojů obcí a byla zároveň zajištěna obslužnost přilehlých obdělávaných pozemků. Polní cesta k výhledové – rezervní ploše pro bytovou výstavbu nad údolím je navržena jako přístupová na stávající polnosti; teprve v případě případné budoucí zástavby by se využila jako podklad pro místní komunikaci.

7.1.3.4. Doprava autobusová Dopravní obslužnost je v současnosti zajištěna autobusovou dopravou. Jedná se o 6 linek vedených většinou ve směru silnice I / 16, se zastávkami v centru obce a v dolní části obce na hranici s Krnskem u železničního viaduktu: spoj - Mělník – Mělnické Vtelno – Mladá Boleslav spoj - Mladá Boleslav – Bezno – Velké Všelisy – Kadlín spoj - Mladá Boleslav - Bezno – Boreč – Želivce spoj - Louny – Roudnice n / Labem – Mělník – Mladá Boleslav spoj - Mladá Boleslav - Vtelno – Nemyslovice


30

spoj - Mladá Boleslav - Bezno – Benátky n / Jizerou Návrh řešení autobusových zastávek Dvě nové autobusové zastávky budou vybudovány proti sobě na silnici III. třídy z Chotětova mezi navrženými plochami pro bydlení Z1 a Z2. Po realizaci přeložky silnice I/16 bude autobusová zastávka v centru obce na rohu proti penzionu Jizerka přemístěna na východní stranu návsi. Odůvodnění Nové autobusové zastávky na silnici III. třídy z Chotětova zajistí dostupnost jak nové tak stávající zástavby obce v její východní a jižní části. Přemístěná autobusová zastávka v centru – na návsi (v současném směru z Bezna) bude lokalizována na východní stranu, protože po realizaci přeložky silnice I/16 bude možno provoz na stávajících komunikacích v centru přeorganizovat na formu kruhového objezdu, z kterého bude vyloučena nákladní doprava. Nákladní doprava bude odkloněna z Chotětova přímo ve směru na Bezno na silnici I/16.

7.1.3.5. Doprava v klidu Vzhledem k počtu obyvatel (k 12/2010 330 obyvatel; v návrhu ÚP – cca 500 obyvatel) , by mělo mít možnost parkovat cca 170 – 200 osobních vozidel. Protože vozidla až na výjimky neparkují na komunikacích, jsou parkovány na soukromých pozemcích rodinných domů. Volné parkovací plochy jsou na náměstí u restaurace Jizera, malá plocha je u budovy Obecního úřadu a na přídavném pruhu v dolní části Jiz.Vtelna. Vozidla dále parkují na volných prostorech na komunikační síti, nebo v zámecké zahradě. Záchytné parkoviště pro zámek Stránov však chybí. Návrh řešení Ve výhledu po realizaci silnice I/16 vybudovat v budoucnu záchytné parkoviště v mezeře mezi Stránovem a vlastní obcí (= výhled. rezerva R5-DS).

7.1.3.6 . Železniční doprava Přestože železniční jednokolejná trať č. 70 - Praha – Turnov obchází obec velkým obloukem po jižní straně, železniční zastávka v obci nebyla vybudována. Nejbližší železniční stanice je v sousední obci Krnsko. Výhledově je plánovaná elektrifikace železniční tratě (zařazené jako celostátní), která dle vyjádření může mít i územní dopady a to v rámci tělesa dráhy nebo v jejím ochranném pásmu. Železniční trať a její ochranné pásmo nebude nijak návrhem územního plánu porušeno, veškeré případné další činnosti jsou podmíněny dodržením příslušných zákonných předpisů a podmínkami z projednání se správou tratě. Ochranné pásmo Ochranné pásmo dráhy (dráhy regionální a celostátní -zák. č.266/1994 Sb. – o drahách): -- 60 m od osy krajní koleje (ale nejméně 30 m od hranice obvodu dráhy)

7.1.3.7. Cyklo - a pěší doprava Řešeným územím procházejí cyklotrasy: č. 241 – Jizerská cyklotrasa: Praha – Benátky n. J. – Ml. Boleslav – Klášter Hradiště – Mimoň – Stráž pod Ralskem – Lemberk – Petroviče (CZ/D); cyklotrasa III. třídy. V Krnsku je možné napojení na cyklotrasu č. 143 vedoucí údolím Strenického potoka v trase Ráj – Nosálov –Mladá Boleslav – Jabkenice. Cykltrasa č. 241 je územním plánem stabilizována. č. 8145 – Křenek – Konětopy – H. Slivno – Chotětov – Jizerní Vtelno – Krnsko; cyklotrasa vede silnicemi III. třídy a po účelových komunikacích; v Krnsku je možno se napojit na Jizerskou cyklotrasu a cyklotrasu č. 143. Cyklotrasa je územním plánem stabilizována. Jizerská cyklotrasa je součástí projektu Greenways Jizera. Záměrem projektu je vybudovat páteřní cyklostezku podél toku řeky Jizery, která bude provázaná se sítí tras pro různé druhy bezmotorové lokální i rekreační dopravy (pěší, vodní atd.). Dále je nutné vybudovat dopravní a turistickou infrastrukturu a zajistit dlouhodobou udržitelnost projektu prostřednictvím funkčního managementu. Statutární město mladá Boleslav je garantem úseku Bakov nad Jizerou – Horky nad Jizerou.


31

Pěší doprava Stávající stav Pěší doprava v obci je stabilizována stávajícími chodníky. Nutnost pěšího spojení obou územních částí Jizerního Vtelna po obou stranách silnice I/16 s pokračováním do obce Krnsko (škola, knihovna, kostel, zdravotní středisko, hřbitov) je jednoznačná. Spojení horní části obce Jizerní Vtelno s dolní částí a pěší vazbou na sousední obec Krnsko umožňuje stávající pěší cesta, která vede od Obecního úřadu dolů s částečným využitím chodníků rodinných domů u silnice I/16, dále pokračuje lesním porostem podél horní točky silnice I/16 až k prvnímu rodinnému domu v dolní části Jizerního Vtelna u silnice I/16. Cesta je řádně osvětlena a pomocí přechodu v dolní části obce Jizerní Vtelno po povrchu vozovky převedena na opačnou stranu zástavby podél silnice I/16. Za předpokladu značného nárůstu automobilové dopravy, vzhledem ke zrychlení vozidel při nájezdu do stoupání a po realizaci přeložky silnice I/16 bude tento stávající přechod pro pěší zcela nevyhovující! Návrh řešení Podchod silnice I/16 (veřejně prospěšná stavba VD13) Jedinou možností jak zvýšit bezpečnost chodců, je realizace mimoúrovňového řešení. S ohledem k horskému terénu je pro převedení chodců navržen podchod a to hned na samém styku horní cesty s komunikací I/16. Navrhuje se řešení vložením protispádu o sklonu 8,3 % o délce 23,00 m při dodržení podchodové výšky 2,10 m a ponechání výškové rezervy pro konstrukci vozovky nad přechodem cca 1,00 m. Podélný sklon vozovky v daném úseku dnes činí 5 %. Šířka podchodu se navrhuje 2,50 m, délka zaklenutého podchodu vychází na 10,00 m. Pro realizaci se nabízí použití želet. Prefabrikovaných rámů o průchozí velikosti 2,5/2,1 m. Šířka přístupových chodníků se uvažuje 2,00 m. Vybudování chodníku na východní straně silnice za ocelovým svodidlem ve svahu si vyžádá zabezpečení pomocí ocelových štětovnic druhu „I an“ o velikosti 400/220/6000 zaberaněných přímo do svahu a to v délce 100,00 m. Jako varianta se nabízí možnost využití ocelového vícevrstvého svodidla do prodloužených sloupků (náklady nižší až o polovinu). Podchod bude sloužit obyvatelů pro cestu do školy, na poštu, do zdravotního střediska - všechna tato zařízení jsou umístěna v dolní části Jizerního Vtelna a v sousední obci Krnsko. Realizace pěšího podchodu bude silnice I/16 uskutečněna v předstihu (maximálně v souběhu) s realizací samotného obchvatu (přeložky) silnice I/16 ve zvolené a odsouhlasené variantě A (A1, A2). Odůvodnění Mimoúrovňové řešení přechodu přes silnici I/16 je podmínkou pro bezkolizní provoz automobilové dopravy a dopravy pěší, které se v řešeném místě protínají. Budoucímu nárůstu dopravy po realizaci přeložky silnice I/16 stávající přechod v úrovni vozovky nevyhoví především z důvodu bezpečnosti chodců i samotné plynulosti pohybu automobilů po vozovce. Přeložka je dle ŘSD investičně zajištěna pouze v trase budoucího tunelu a zapojovacích úseků na stávající trasu silnice I/16 a tudíž již nezahrnuje navrhovaný podchod pro pěší. Z výše uvedených důvodů je proto zapotřebí bezpodmínečně podchod pro pěší realizovat jako veřejně prospěšnou stavbu WD13 v předstihu (nebo minimálně v souběhu) před samotnou realizací přeložky silnice I/16. Řešení pěší obslužnosti stávající zástavby v dolním Vtelně podél jižní strany silnice I/16 Stávající stav pěší obslužnosti podél jižní hrany silnice v dolním Vtelně je zcela nevyhovující, neboť v daném prostoru před stávajícími domy není žádný souvislý chodník a výstupy z předzahrádek rodinných domů ústí přímo na silnici. Před zmíněnou zástavbou se sice nalézají u komunikace dílčí malé volné prostory, které však neumožňují provedení souvislého chodníku (různé až nulté šířky, svah terénu jdoucí až ke komunikaci, elektropilíře, opěrné zídky, náletové dřeviny). Důsledkem současného stavu je přebíhání obyvatel přes komunikaci s rizikem střetu s projíždějícími automobily. Návrh řešení V úseku silnice I/16 v dolním Vtelně podél stávající zástavby po její jižní straně v délce neexistujícího chodníku bude vybudována pěší komunikace tak, že budou odstraněny případné stávající pozůstatky různě vyčnívajících obrub až do úrovně nivelety vozovky a na vozovce se oddělí tlustou čarou pruh pro pěší o šířce minimálně 1,20 m a tento nebezpečný úsek se označí dopravní značkou DZ – E13 – Pozor chodci na vozovce (s omezením rychlosti na 40 km/hod a to až k autobusovým zastávkám dole u viaduktu). Takto vytvořený pěší pruh propojí stávající chodníky na této straně mezi horní a dolní částí Jizerního Vtelna. V dolní části u železničního viaduktu v prostoru autobusových zastávek je navržen nový přechod pro pěší (v úrovni vozovky).


32

Odůvodnění Přesto, že na stávající zástavbu po jižní straně silnice I/16 v řešené oblasti je navržena stavební uzávěra, je nutno umožnit pohyb pěších ze stávajících objektů k novým přechodům v horní a dolní části obce. Návrh vymezeného pěšího pruhu do vozovky je jediné možné řešení, neboť vybudování klasického chodníku 1,50 m širokého nelze realizovat ( nedostatek prostoru, svah až ke krajnici vozovky, opěrné zídky, oplocení, elektropilíře, sloupy veřejného osvětlení). Navržené řešení spolu s omezením rychlosti na 40 km/hod. přispěje k základní obslužnosti úseku pro pěší z jižně položené zástavby s poskytnutím alespoň základní bezpečnosti pro chodce.

7.1.3.8. Letecká doprava V řešeném území se nenalézá zařízení a objekty pro leteckou dopravu. Řešení území obce je zasaženo ochranným pásmem náletového kužele dráhy letiště Mladá Boleslav. ÚP obce Jizerní Vtelno je toto ochranné pásmo náletového kužele dráhy letiště respektováno a nezasaženo.

7.1.3.9. Vodní doprava Řeka Jizera nemá z dopravního hlediska žádný význam a ekonomicky řešené území nijak neovlivňuje.

7.1.4 7.1.4.1

Řešení technické infrastruktury Zásobování elektrickou energií

Základní podklady Územně analytické podklady Zadání územního plánu Jizerního Vtelna – červenec 2008 Konzultace se správcem sítě ČEZ distribuce a.s. Stávající stav Tranzitní vedení VVN - 220kV Stávající venkovní tranzitní vedení VVN – 220kV je vedeno po jihozápadním výběžku katastrálního území Jizerního Vtelna. Územní plán se nijak nedotýká tohoto vedení žádnou z lokalit, ani se nemění účely pozemků umístěných pod tímto vedením a v ochranném pásmu vedení. Napájecí vedení VN - 22kV Venkovní vedení VN 22kV je vedeno po západním a severozápadním okraji obce. Z hlavního vedení VN 22kV jsou provedeny odbočky k jednotlivým trafostanicím : 1. V severní části trasy je provedena odbočka ke zděné trafostanici (označené ve výkrese T1) označené - Zámek Stránov. 2. V severozápadní části je provedena odbočka k příhradové trafostanici (označené ve výkrese T2) označené - U Vodojemu 3. V jihozápadní části je vedení VN 22kV ukončeno sloupovou trafostanicí (označená ve výkrese T3) označené – U hřiště 4. V dolní části obce (oddělená část) je provedeno napojení z trafostanice (ve výkrese neoznačené) označené – U Viaduktu (leží na katastrálním území obce Krnsko) Technické parametry stávajících trafostanic : označ.

číslo

název

typ

výkon

poznámka zděná - po úpravě max.400kVA příhradová - po úpravě max.400kVA sloupová - po úpravě max.630kVA katastrální území Krnsko

T1

Zámek Stránov

TS

250kVA

T2 T3 T6

U Vodojemu U Hřiště U Viaduktu

PTS BTS BTS

250kVA 250kVA 630kVA

(typy TS: VTS = věžová zděná, PTS = příhradová stožárová, BTS = betonová stožárová)


33

Celkový instalovaný výkon všech stávajících transformačních stanic na území obce je 750 kVA. Ostatní zdroje el.energie Pod zámkem Stránov je na břehu Strenického potoka (u jezu) umístěna malá vodní elektrárna v soukromém vlastnictví o výkonu 15kW. Technický popis návrhu Územní plán navrhuje pro obec koncepci rozšíření elektrorozvodné sítě tak, aby bylo možné připojit nové rozvojové lokality, řešené v této části. Na západní straně obce v trase stávajícího vedení VN 22kV bude vybudována nová sloupová trafostanice (označená ve výkrese T4). Umístěna bude ve stávající trase venkovního vedení VN – 22kV a touto novou trafostanicí bude stávající venkovní vedení VN 22kV ukončeno. Pro výstavbu této nové trafostanice bude nutné provést úpravu stávajícího nadzemního vedení VN 22kV doplněním odpojovacích prvků (řešeno ČEZ Distribuce a.s.). V jihozápadní části obce bude v lokalitě Z2 umístěna nová kabelová trafostanice (označená ve výkrese T5). Ze stávajícího vedení VN 22kV před novými odpojovacími prvky vybudovanými pro trafostanici T4 bude proveden dvojitý kabelový svod (smyčka) a od tohoto místa bude vybudován nový kabelový rozvod 22kV, vedený : 1. svod (vývod) A bude veden ke komunikaci mezi rozvojovými lokalitami Z1 a Z2. Dále v prostoru rozvojové lokality Z2 v části pro pěší (mimo komunikace pro vozidla). V nejvhodnějším místě pak bude kabel zaveden prostorem chodníků do nové kabelové trafostanice T5, umístěné u nezastavitelné plochy (uprostřed plochy Z2). 2. svod (vývod) B bude veden ke komunikaci mezi rozvojovými lokalitami Z1 a Z2. Dále prostorem komunikace v části pro pěší (mimo silnice pro vozidla) až do obce na křižovatku u pozemku č.k.545/11. Kabelové vedení VN 22kV bude dále pokračovat v chodníku u komunikace vedené jižním směrem. Ukončení kabelu bude provedeno ve stávajícím místě s trafostanicí (označenou T3 – U Hřiště). Tato stávající sloupová trafostanice bude nahrazena novou kabelovou trafostanicí, posílenou tak, aby bylo možné zajistit napájení v jižní části obce s požadavkem na elektrické vytápění objektů. 3. smyčka – mezi trafostanicí označenou T5 – nová a trafostanicí označenou T3 – U Hřiště – stávající bude uloženo stejné kabelové vedení VN 22kV jako jsou oba svody. Kabel bude veden ze stávající trafostanice T3 společně s kabelem (ozn. svod B) do místa kde jsou vedeny společně kabely označené svod A a B. Dále bude smyčka VN 22KV vedena společně kabelem označeným jako vývod A do prostoru rozvojové lokality Z2 a ukončena v nové trafostanici označené T5. Pro návrh řešení, křížení a případné přeložky tras a zařízení elektrických rozvodů s ostatními inženýrskými sítěmi v území budou respektována příslušná ustanovení §§ 46, 68, 49, 87 zákona č. 458/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Před realizací zástavby nových rozvojových ploch je nutné odsouhlasit možnost a způsob připojení požadovaných záměrů vč. umístění nových zařízení DS na oddělení Rozvoj sítí Mladá Boleslav. Svod B bude řešen jako přeložka stávajícího nadzemního vedení VN 22kV vyvolaná investorem v rozvojovém území Z2. Zbytek vedení VN 22kV bude řešen jako nové vedení ČEZ. Touto úpravou vedení VN 22kV bude rozvojové území Z2 zbaveno nadzemního vedení a bude možné lépe koncepčně řešit rozdělení území z hlediska zastavitelnosti bez ohledu na ochranná pásma nadzemního vedení VN 22kV. Energetická bilance Pro celkový návrh nové výstavby cca 70 RD bude potřeba navýšení elektrického příkonu o 1,41MW. Pro přechod ze stávajícího vytápění objektů pevnými palivy na vytápění el.energií bude nutné zvýšit elektrický výkon stávajících transformátorových stanic dle požadavků odběratelů. Při provádění úprav na vedení VN 22kV budou tyto požadavky v předstihu sděleny ČEZ Distribuce a.s. a dořešeny konkrétní výkony jednotlivých transformátorových stanic.


34

Koncepce zásobování jednotlivých rozvojových lokalit přibližný uvažovaný počet napojení příkon pro Označ.lokality RD z trafa lokalitu

poznámka

Z1 Z2 Z3

připojeno z nové sloupové trafostanice připojeno z nové kabelové trafostanice připojeno ze stávající zděné trafostanice

23 T4 40 T5 7 T1

460 kW 800 kW 150 kW

Seznam navrhovaných nových a úprav stávajících transformačních stanic. T1 – trafostanice zděná – posílení stávající TS na hodnotu 400kVA (pro lokalitu Z3) T3 – trafostanice kabelová – náhrada za TS sloupovou T4 – trafostanice sloupová - nová – umístění Jizerní Vtelno – ZÁPAD T5 – trafostanice kabelová – nová – umístění Jizerní Vtelno – JIH Výkony jednotlivých transformačních stanic nových nebo nahrazených budou určeny v dalších stupních dokumentace využití návrhových území ve spolupráci s ČEZ. Přeložka silnice I/16 Vzhledem k budoucí realizaci přeložky silnice I/16 bude nutné provést přeložku trafostanice označené T1 – Zámek Stránov, která se nachází v koridoru územní rezervy, nutné pro vybudování přeložky. Stejně tak bude nutné řešit přeložení části trasy kvůli stávajícímu podpěrnému bodu nadzemního vedení VN 22kV, umístěném taktéž v oblasti územní rezervy. Veškeré tyto přeložky budou řešeny v rámci budoucí dokumentace vlastní přeložky silnice I/16. Stejným způsobem bude řešeno připojení odběrů pro budoucí přeložku (osvětlení a větrání tunelu, telematika atd..). Napojení všech vývodů pro přeložku silnice I/16 je možné právě ze stávající trafostanice T1, která umožňuje navýšení výkonu až na 400kVA ze současných 250kVA. Vedení NN V nové zástavbě budou provedeny kabelové rozvody NN v zemi v pochůzích komunikacích (chodnících). V obci jsou již pouze dvě ulice, kde jsou objekty připojeny nadzemním vedením NN. Při postupných úpravách a rekonstrukcích v obci dojde k uložení těchto vedení NN do země. Veřejné osvětlení V obci je proveden stávající rozvod veřejného osvětlení. Pro novou zástavbu bude tento stávající rozvod doplněn novými svítidly. Spínání veřejného osvětlení v nových lokalitách bude řešeno novými spínacími body, umístěnými u nových transformátorových stanic (pro zónu Z1 a Z2). Zóna Z3 bude osvětlena novými svítidly napojenými na stávající systém veřejného osvětlení. Ochranná pásma Zákon č. 91/2005sb. Stanoví ochranná pásma nadzemního vedení jako souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými od krajního vodiče po obou stranách vedení : -

1kV-35kV včetně, zřízeného do 31.12.1994 – 10m od krajního vodiče 1kV-35kV včetně, zřízeného po 1.1.1995 – 7m od krajního vodiče 110kV-220kV včetně, zřízeného do 31.12.1994 – 20m od krajního vodiče 110kV-220kV včetně, zřízeného po 1.1.1995 – 15m od krajního vodiče

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110kV je 1m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů po celé délce trasy Ochranné pásmo trafostanic venkovního provedení : -

u trafostanice do 52kV zřízené do 31.12.1994 je 30m od oplocené nebo obezděné hranice stanice u trafostanice stožárové do 52kV, zřízené po 1.1.1995 je 7m okolo stanice u trafostanice kabelové kompaktní nebo zděné, zřízené po 1.1.1995 je 2m okolo stanice

Šíře ochranných pásem podél venkovních vedení určuje celkovou plochu ve které je omezena veškerá činnost ohrožující plynulost a bezpečnost provozu vedení.


7.1.4.2

35

Spoje

Základní podklady Územně analytické podklady Zadání územního plánu Jizerního Vtelna – červenec 2008 Konzultace se správcem sítě Telefónica CZ Stávající stav Dálkové optické kabely Obcí Jizerní Vtelno prochází tranzitní dálkový optický kabel. V obci Krnsko je na něj připojena digitální telefonní ústředna. Tranzitní optický kabel je uložen podél silnice I/16 a v obci Jizerní Vtelno je z této trasy odkloněn a veden částečně středem obce za objekty. Tranzitní trasa spojuje obce Krnsko a Bezno. Místní telefonní síť Obec Jizerní Vtelno je napojena ze stávající automatické digitální telefonní ústředny, umístěné na poště v obci Krnsko. Tato ústředna je napojena na dálkový optický kabel vedený tranzitně i obcí Jizerní Vtelno. Ve společné trase s tranzitním optickým kabelem je veden metalický kabel pro připojení účastníků v obci Jizerní Vtelno. V trase tranzitního optického kabelu a s ním souběžného metalického kabelu jsou jednotlivé objekty napojeny podzemním vedením. Ostatní rozvody a přípojky jsou vedeny vrchem po stávajících sloupech a dále přípojkami do objektů. Stávající požadavky na připojení k telekomunikační síti jsou v obci Jizerní Vtelno pokryty. V obci je stávající místní telekomunikační rozvod členěn na hlavní síťové rozvaděče SR, účastnické rozvaděče ÚR, přípojky k objektům a kabelové rezervy. Radioreléové trasy V jižní části obce prochází trasa radioreléového paprsku Armády České Republiky, který zasahuje do řešeného území. Technický popis návrhu Územní plán navrhuje pro obec koncepci rozšíření telekomunikační sítě tak, aby bylo možné připojit nové rozvojové lokality, řešené v této části. Lokalita Z1 a Z2 : V trase stávajícího telekomunikačního metalického kabelu (kabelová rezerva), uloženého ve společné trase s dálkovým optickým kabelem bude u pozemku 529/7 (v ohybu) vysazeno odbočení z metalické kabelové rezervy. Místo napojení je na výkrese označeno UN1 (účastnické napojení). Z místa napojení bude nový kabel uložen v trase podél komunikace vedené jižním směrem. Kabel bude uložen v kabelové chráničce v zemi (uložení do chodníku). U pozemku 545/11 (křižovatka) bude kabel veden v chodníku podél komunikace vedené na západ. Na hranici každého rozvojového území bude osazen účastnický rozvaděč pro hlavní rozvětvení budoucí telekomunikační sítě v uvažované lokalitě. Kabel vedený z kabelové rezervy bude zaveden do účastnického rozvaděče ÚRN1 (účastnický rozvaděč nový) a dále do ÚRN2, kde bude trasa ukončena. Vlastní rozvod telekomunikační sítě bude předmětem dalších stupňů projektové dokumentace využití území. Lokalita Z3 : U odbočky k Zámku je u komunikace osazen účastnický rozvaděč ÚR 22/15. Z tohoto účastnického rozvaděče bude provedeno připojení rozvojové lokality Z3 Kabel bude veden podél posledních zastavěných pozemků do rozvojového území Z3. Trasa pokládky kabelu je vedena společně s přípojkami vody a kanalizace a bude vybudována až po dokončení přeložky silnice I/16. Kabel bude ukončen v účastnickém rozvaděči (označeném URN3), jehož umístění bude dáno konkrétním řešením rozvojového území Stávající části obce : Při provádění oprav a rekonstrukcí místních komunikací bude již uvažováno s uložením stávajícího telekomunikačního vedení, do země (stávající vedení po sloupech).


36

Přeložka silnice I/16 Vzhledem k budoucí realizaci přeložky silnice I/16 bude pro případnou potřebu napojení na telekomunikační rozvod využito stávajícího účastnického rozvaděče ÚR 22/15, ze kterého bude připojena i rozvojová lokalita Z3. Konkrétní způsob napojení bude řešen v projektové dokumentaci přeložky silnice I/16 Ochranná pásma Ochranná pásma pro telekomunikační vedení stanoví zákon č. 127/2005sb. Podzemní kabelové vedení : ochranné pásmo o šíři 1,5m po stranách krajního vedení. Nadzemní komunikační vedení : ochranné pásmo stanoví na žádost vlastníka příslušný stavební úřad. Radiová zařízení : ochranné pásmo stanoví na žádost vlastníka příslušný stavební úřad

7.1.4.3

Zásobování plynem

Obec o plynofikaci neuvažuje. Perspektivně ve výhledu dle možností připadá v úvahu využití plynu z obnovitelných zdrojů.

7.1.4.4

Řešení zásobování vodou Stávající stav:

Vodovod Jizerní Vtelno byl uveden do provozu roku 1971 a jeho vlastník a provozovatel je VaK Mladá Boleslav a.s.. Vodovod slouží k zásobování obce Jizerní Vtelno pitnou vodou. Počet zásobených obyvatel je k datu 12/2010 330 obyvatel. Zdrojem vody je prameniště, které je situováno při levé straně silnice Jizerní Vtelno - Bezno. Vrt je hluboký 96 m, průměr 325 mm. Vydatnost zdroje je 4 l/s. V současnosti je využíváno 1,8 l/s. Nad vrtem je postavena čerpací stanice. Stav zdroje je vyhovující. Ochranné pásmo je vyhlášeno ve dvou stupních. Pásmo hygienické ochrany (PHO) 1. stupně je vymezeno oplocením místa vrtu, technolog. zařízení a samotného hydroglobu o rozměru 60 x 75 m (pozemek parc.č.117/6). Pásmo hygienické ochrany (PHO) 2. stupně Rozhodnutím VLHZ ONV Mladá Boleslav bylo PHO 2. stupně rozděleno na 2 části:  vnitřní část - plocha kruhu určena od zdroje vody o poloměru R 50 = 200,34 m.  vnější část - zbytek území do hranic PHO 2 se bude řídit podle předpisů pro PHO 2. stupně – vnější část. Plocha PHO 1. a 2. stupně je celkem 3,85 ha. Toto území zahrnuje území vymezené na jihu silnicí na Chotětov, na východě pokračováním silnice z Chotětova a pokračující silnicí I/16 a dále místní komunikací k hraně zámeckého areálu; na severu pak hranici tvoří cesta vycházející z areálu zámku; východně je hranice dána cestou kolmou na I/16, poté probíhá polnostmi k silnici do Chotětova. V této ploše PHO 1 a PHO 2 leží i část zástavby obce (vč. návsi) a hospodářský areál (Vančurov) nyní obhospodařovaný společností Jizerka. Regulaci činností v tomto území zpracoval v roce 1985 Agroprojekt – Návrh hospodaření v pásmech hygienické ochrany zdrojů podzemní vody vodovodu Jizerní Vtelno (Líny a Koryta). Tento návrh reguluje v území činnosti jako hospodaření s hnojivy, posypy silnic, meliorace (jen na základě hydrogeolog. posudku) atd. V závěru tohoto návrhu jsou uvedena následná opatření, která je nutno dodržet: a) hnojiva a pesticidy – používat dle seznamu v příloze návrhu b) zajistit denní vývoz c) vzhledem k propustnosti půd zvýšit podíl pšenice d) soukromé osoby o opatřeních uvědomit přes MNV (nyní Obvodní úřad) e) průběžně by měla být kontrolována kvalita jejich odpadních jímek V zápisech z projednání PHO byly dále řešeny způsoby chemického posypu, dopravního značení a příslušných omezení (materiál je uložen na VaK Mladá Boleslav). Vzhledem k důležitosti vodního zdroje je nutné, aby obec dbala a zasazovala se o dodržování podmínek pro PHO (včetně dohledu a kontroly pozemků v soukromém vlastnictví). Každá nová stavba, nebo nová hospodářská činnost musí být projednána a schválena příslušnými vodohospodářskými orgány. Jímaná voda vyhovuje ČSN 757111 „Pitná voda“. Ochranné pásmo je vyhlášeno. Voda je dopravována ze zdroje ponorným čerpadlem do větvené vodovodní sítě. V čerpací stanici je osazeno ponorné čerpadlo U-BA-1/U (Q=250l/min) s automatickým provozem podle výšky hladin ve


37

VDJ. Na výtlaku čerpadla je osazen manometr, šoupě, zpětná klapka a vodoměr DN 80. Budova čerpací stanice je zděná o dvou místnostech. Stav čerpací stanice je vyhovující. Zdravotní zabezpečení vody je prováděno chlornanem sodným, který je z dávkovače přiváděn od vrtu. Vodojem typu HYDROGLOBUS za spotřebištěm o objemu 100 m³ je umístěn na jihozápadním okraji obce. Vodojem tvoří nádrž kulovitého tvaru a nosný válcový dřík. VDJ je dvoutrubkový – jedno potrubí plnění + odběr, druhé přepad z vodojemu. Minimální hladina ve vodojemu je na kótě 284,00 m n. m. a maximální hladina je na kótě 289,00 m n. m.. Stav vodojemu je vyhovující. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1983. Větevná vodovodní síť o celkové délce 2 812 m je tvořena potrubím z litiny DN 100, 80 a PE DN 110, 90, 63 a 2“. Stav vodovodních řadů z litiny je převážně vyhovující. Část řadu je podmíněně vyhovující a z toho důvodu dochází ke značným únikům pitné vody. Dolní část zastavění Jizerního Vtelna podél silnice za železničním viaduktem u řeky Jizery je zásobována z veřejného vodovodu obce Krnsko. Vodovodní řad je odbočen u Obecního úřadu Krnska a uličkou převeden do krajnice zrekonstruované silnice. Tento vodovodní řad byl realizován v roce 1991 a byl proveden v polyetylénu. Z celkového fakturovaného množství je 23% spotřebováno v zemědělství. Navrhované řešení V současné době je na stávající vodovodní síť napojena téměř celá stávající zástavba obce. Stávající objekty dosud nenapojené budou postupně dle potřeby dopojovány na stávající řady. Z tohoto důvodu návrh uvažuje pouze s napojením nových rozvojových ploch na stávající vodovodní síť obce. Napojení rozvojových ploch dle návrhu územního plánu bude provedeno na stávající vodovodní řady procházející kolem těchto rozvojových ploch. Pro plochy, kde stávající vodovodní řady neprocházejí kolem hranic těchto ploch, budou realizovány nové vodovodní řady napojené na stávající vodovodní síť. Předpokládá se s dostavbou vodovodních řadů DN 80 – 100 v celkové délce cca 550 m. V návrhových plochách budou položeny nové vodovodní řady v dimenzích DN 80 – 100. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Vzhledem k nižším dimenzím stávajících vodovodních řadů budou nové vodovodní řady v lokalitách pokud možno co nejvíce zpruhovány jak v lokalitě samé, tak se stávajícími vodovodními řady. V dohledné době je nutno přikročit k opravě podmíněně vyhovující části vodovodního řadu. Zásobování vodou výhledových ploch (rezerv) je v územním plánu zakresleno pouze z důvodu prověření technického řešení možnosti napojení těchto ploch na stávající vodovodní řady. Z hlediska kapacity bude nutno po upřesnění zástavby výhledových ploch provést kapacitní posouzení stávajícího zdroje a zásobního objemu vodojemu. Na základě tohoto kapacitního posouzení budou přijata příslušná opatření. Celková délka řadů ve výhledu bude cca 540 m. Výpočet potřeby vody Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou vybavenost, objekty rekreace, průmysl a zemědělství je proveden podle Směrnice č. 9 ze dne 20. července 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů. Vzhledem k charakteru zástavby a velikosti sídla je podle této směrnice uvažována pro byty 1 -1 v bytových domech s koupelnou a lokálním ohřevem teplé vody potřeba vody cca 150 l.os .den . Specifická potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost je dle uvedené směrnice pro -1 obce do 1000 obyvatel na jednoho obyvatele 20 l.d . Potřeba vody pro rodinnou rekreaci v rekreačních objektech a ostatních zařízeních rekreace je počítána na základě konkrétních údajů o počtu rekreantů. Specifická potřeba je uvažována pro -1 -1 rodinnou rekreaci 80 l.os .den . Potřeba vody pro průmysl je počítána pro stávající zařízení dle konkrétních údajů o počtech zaměstnanců v jednotlivých firmách. Specifická potřeba vody je určena dle charakteru výroby (čistý a špinavý provoz). Potřeba vody pro zaměstnance v zemědělství a živočišnou výrobu je počítána dle stávajících zaměstnanců a kusů dobytka. Koeficient denní nerovnoměrnosti k d = 1,5 Koeficient hodinové nerovnoměrnosti k h = 1,8


A.1. Obyvatelstvo (stav) 330 obyvatel x 150 l

49.500 l/den = 49,5 m /d

A.2. Obyvatelstvo (návrh) 170 obyvatel x 150 l

25.500 l/den = 25,5 m /d

Obyvatelstvo celkem

38

3

3

(500 obyvatel)

3

75.000 l/den = 75,0 m /d

B.1. Občanská a technická vybavenost 3 500 obyv. x 20 l celkem 10.000 l/den = 10,0 m /d C. Průmysl - sociální a hygienická zařízení pro 3

10 zaměstnanců x 80 l

800 l/den = 0,8 m /d

D. Zemědělství 3

22 kusů skotu x 50 l 1.100 l/den = 1,1 m /d 3 28 kusů vepřového dobytka x 20 560 l/den = 0,56 m /d -------------------------------------------------------------------------------------------------3

celkem

1.660 l/den = 1,66 m /d

Součet

87.460 l/den = 87,46 m /d

3

3

3

Průměrná denní potřeba vody Qp = 87,46 m /d = 3,6 m /h = 1,0 l/s 3

3

Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 131,2 m /d = 5,47 m /h = 1,5 l/s 3

Maximální hodinová potřeba vody Q h = 1,8 x Qm = 9,85 m /h = 2,7 l/s Pro posouzení objemu vodojemů se vychází dle ČSN 73 6650 z 60 % maximální denní potřeby jako dolní hranice. Z výše uvedeného výpočtu je hodnota maximální denní potřeby pro celé spotřebiště celkem 3 131,2 m /den. 3 Stávající vodojem má celkový akumulační objem 100,0 m , což je cca 76% výhledové maximální denní potřeby. Na základě tohoto porovnání je možno konstatovat, že plánovaný rozvoj ploch dle územního plánu nevyvolá potřebu zvětšení akumulačních objemu stávajícího vodojemu. Rezerva v objemu stávajícího vodojemu je na základě výše uvedeného cca 24%. Vydatnost zdroje pro zásobování spotřebiště je cca 4,0 l/s přičemž výpočtová maximální hodinová potřeba je cca 2,7 l/s. Na základě porovnání uvedených hodnot lze konstatovat, že vydatnost zdroje je i pro plánovaný rozvoj ploch dle návrhu územního plánu dostatečná. Posouzení tlakových poměrů Zásobování obce je řešeno v jednom tlakovém pásmu z vodojem typu HYDROGLOBUS za spotřebištěm o objemu 100 m³. Minimální hladina ve vodojemu je na kótě 284,00 m n. m. a maximální hladina je na kótě 289,00 m n. m. Stávající zástavba obce se nachází na kótách v rozmezí 248,00 - 266,00 m n. m. Na základě výše uvedených hodnot lze dopočítat, že hydrostatický tlak v obci se pohybuje v rozmezí hodnot 0,18 – 0,41 MPa, hydrodynamický tlak je závislý na průběhu odběru vody a vzdálenosti spotřebiště od vodojemu. Nově navržená zástavba se bude nacházet na kótách 238,00 - 266,00 m n. m. Hodnoty hydrostatického tlaku se budou pohybovat v rozmezí 0,18 – 0,51 MPa. Tyto hodnoty, včetně té na spodní hranici, jsou dostatečné pro zásobování navržené zástavby s objekty do dvou nadzemních podlaží, neboť se převážná část rozvojových lokalit s nižším tlakem nachází v bezprostřední blízkosti od vodojemu a tak hodnoty hydrodynamického tlaku nebudou zásadně negativně ovlivněny průběhem spotřeby vody ani tlakovými ztrátami v potrubí.


7.1.4.5

39

Řešení odkanalizování

SPLAŠKOVÁ KANALIZACE Stávající stav: Obec Jizerní Vtelno nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou zachycovány z jednotlivých usedlostí buď v bezodtokových jímkách, ale i v septicích s přepadem do dešťové kanalizace. Část bezodtokových jímek je ve špatném stavu a dochází k průsaku odpadních vod do podloží. Splaškové odpadní vody jsou z jímek a septiků vyváženy na ČOV v Mladé Boleslavi. Odkanalizování zámku je řešeno svodem splašků do tříkomorové jímky (umístěné severně v parku pod zámkem), z které jsou kaly odhadem dvakrát za rok vyváženy do městské čistírny odpadních vod v Mladé Boleslavi. Přepad z jímky je sveden podzemním potrubím svahem do Strenického potoka. V současné době je na odkanalizování celé obce oddílnou splaškovou kanalizací s centrální ČOV společnou také pro obce Krnsko a Písková Lhota vydáno územní rozhodnutí (č.j. OSt.1761-3192/2000328 ze dne 19.10.2000) a také vodoprávní povolení (č.j. OSt. 6091/2004-330 ze dne 6.4.2004). V současné době (2011) probíhá výběrové řízení na dodavatele stavby. Odvedení a likvidace splaškových vod z obce je navrženo řešit pomocí oddílné splaškové kanalizace s centrální ČOV (viz. územní rozhodnutí a vodoprávní povolení výše). Centrální ČOV je umístěna na pravém břehu řeky Jizery v katastrálním území Krnsko. Centrální ČOV je navržena s kapacitou 1850 EO a bude sloužit k čištění splaškových vod z obcí Krnsko, Jizerní Vtelno a Písková Lhota. Poměr napojení EO z jednotlivých obcí včetně výhledů je následující – Krnsko 676 EO, Jizerní Vtelno 571 EO, Písková Lhota 603 EO – celkem tedy 1850 EO. Odkanalizování stávající zástavby v obci bude řešeno gravitačně a vyžádá si výstavbu kanalizačních řadů v celkové délce cca 3.600 m o DN 300 a výstavbu cca 152 kanalizačních přípojek DN 150 o celkové délce cca 910,0 m. Tato kanalizace je pouze splašková a do Krnska je svedena gravitačně. Navrhované řešení: Odkanalizování navrhovaných ploch v rámci územního plánu bude provedeno do výše uvedeného systému splaškové kanalizace. Předpokládá se s dostavbou stok DN 300 v celkové délce cca 380,0 m (pouze úseky k okrajům navrhovaných ploch). Vedení kanalizace v návrhových plochách bude řešeno v rámci navazujících územních studií. Vzhledem k tomu, že územní plán předpokládá rozvoj obce na celkový počet cca 500 obyvatel a tím bude dosaženo celkového počtu ekvivalentních obyvatel 583 EO a v návrhu ČOV je pro Jizerní Vtelno „rezervováno“ 571 EO, lze konstatovat, že nebude nutno kapacitu navržené ČOV pro potřeby tohoto územního plánu zvětšovat, neboť drobné převýšení rezervované kapacity je v toleranci přesnosti vstupních údajů a nebude mít na provoz čistírny vliv. Likvidace splaškových vod z objektů, u kterých nebude realizována veřejná splašková kanalizace, bude řešena výjimečně domovními čistírnami odpadních vod (DČOV) s odtokem do vodoteče. U objektů vzdálených od vodoteče budou vyčištěné splaškové vody likvidovány vsakem s předřazeným biologickým nebo zemním filtrem. Tato řešení budou vždy podložena hydrogeologickým posudkem. Do doby realizace ČOV a kanalizace je nutno věnovat zvýšenou pozornost opravám části nevyhovujících bezodtokových jímek a zamezit přepadům odpadních vod ze septiků do stávající dešťové kanalizace. Odvedení splaškových vod z výhledových ploch (rezerv) je v územním plánu zakresleno pouze z důvodu prověření technického řešení možnosti napojení těchto ploch na splaškovou kanalizaci. Z hlediska kapacity bude nutno po upřesnění zástavby výhledových ploch provést kapacitní posouzení čistírny odpadních vod. Na základě tohoto kapacitního posouzení budou přijata příslušná opatření. Celková délka řadů ve výhledu bude cca 580 m. Výpočet produkce splaškových vod (viz. tabulka na následující straně)


40

DEŠŤOVÁ KANALIZACE Stávající stav: Likvidace dešťových vod v obci je prováděna jak zásakem v přilehlé komunikační zeleni a zatravněných příkopech, tak stávající dešťovou kanalizací, která je vedena téměř pod celým územím obce a odvodňuje tak většinu veřejných zpevněných ploch. Odvodnění vozovek je realizováno pomocí uličních vpustí. Do této kanalizace jsou také napojeny přepady z jímek splaškových vod od jednotlivých nemovitostí. Tato kanalizace je ve správě obce. Trasování kanalizací bylo provedeno z dostupných mapových podkladů a z místního řešení pouze na základě povrchových znaků jelikož neexistuje ucelený a přesný podklad o průběhu a dimenzích jednotlivých stok. Dešťová kanalizace z „horního“ Jizerního Vtelna je vyústěna pod stávající zástavbou v místě serpentin silnice I/16 odkud je vedena po povrchu a soustavou propustků pod zámkem Stránov do Strenického potoka. Dešťová kanalizace v „dolním“ Jizerním Vtelně je vedena pod vozovkou silnice č. I/16 a slouží k jejímu odvodnění pomocí uličních vpustí. Vyústění této kanalizace je v místě autobusové zastávky do přilehlé zeleně, odkud je povrchově vedena do Strenického potoka. Celková délka celého systému dešťové kanalizace se dle dostupných podkladů a průzkumů pohybuje někde kolem 2.500 m. Navrhované řešení: Stávající dešťová kanalizace v obci bude ponechána ve stávajícím stavu. S ohledem na chybějící podklady o stávajícím stavu by bylo do budoucna vhodné pořídit pasport této kanalizace včetně kamerového průzkumu aby byl zjištěn technický stav potrubí a dle výsledků provedena případná rekonstrukce. V návrhových a výhledových plochách bude budována dešťová kanalizace pouze pro potřeby odvodnění veřejných ploch a komunikací. Tato dešťová kanalizace bude na základě posouzení stavu a kapacity stávající dešťové kanalizace pomocí retencí a regulovaných odtoků zaústěna do této stávající dešťové kanalizace. V místech, kde se stávající dešťová kanalizace nenachází, nebo kde konfigurace terénu neumožní jejich odvod do stávající kanalizace, budou tyto vody vsakovány. Vzhledem k vodnímu zdroji a jeho vyhlášeným ochranným pásmům bude nutno na toto zasakování vždy vypracovat hydrogeologické posouzení s ohledem na možnost ovlivnění tohoto zdroje. V územním plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím. Řešení bude navrženo v souladu s hydrogeologickým posouzením reálné možnosti vsaku a posouzením s ohledem na možnost ovlivnění stávajícího vodního zdroje. Řešení technické infrastruktury v souvislosti s přeložkou silnice č. I/16: V souvislosti s navrhovanou variantní přeložkou silnice č. I/16 bude nutno v rámci zpracování studií a dalších stupňů projektové dokumentace provést návrh případných přeložek splaškové a dešťové kanalizace a vodovodu, které zohlední výslednou variantu. Odvedení dešťových vod z této přeložky silnice č. I/16 bude nutno řešit v rámci projektových dokumentací na tuto přeložku bez možnosti napojení na systém dešťové kanalizace v obci. Z tohoto důvodu bude nutno vyřešit odvedení dešťových vod přímo do Strenického potoka. Samozřejmostí musí být zajištění jejich retence a havarijní zabezpečení proti případným haváriím a únikům ropných látek do recipientu.

7.1.5 Protierozní opatření  Území řešené pozemkovou úpravou je sice intenzivně využívanou zemědělskou krajinou s nepřerušenými mnoha hektarovými pozemky, ale má rovinatý charakter a půdy jsou charakterizovány jako hluboké, proto vypočítané hodnoty erozního smyvu nejsou vysoké - pozemky nejsou ohroženy vodní erozí. Návrh nového uspořádání zemědělského půdního fondu s návrhem nové cestní sítě rozdělí velké bloky půdy a zmírní možnost povrchového odtoku.  Protierozní funkci budou zejména plnit pásy zeleně na svazích bočního údolíčka směřujícího do údolí Čertovky.  V rámci územního plánu jsou stabilizovány interakční prvky- doprovodné porosty podél vybrané cestní sítě v poli.  Protierozní funkce bude zesílena návrhem nezastavitelných smíšených ploch s ochrannou a vodohospodářskou funkcí, kde by měly být přednostně zakládány trvalé travní porosty s protierozní funkcí.


41

 V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. 7.1.6 Protipovodňová opatření Vodní toky jsou popsány v předcházející kapitole c.1.2.1 – Řešení krajiny (přírodní podmínky – část Hydrologické podmínky.  Jizera je povodňově aktivní tok, který se při tání sněhu na horách a při přívalových srážkách rychle zvedá. Na vodním toku Jizera bylo vyhlášeno záplavové území. Záplavové území bylo stanoveno KÚ Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství 13.5.2004 podle studie “Povodňový model Jizery“ zpracované v prosinci 2002 společností DHI Hydroinform a.s. Stanovené záplavové území nahradilo záplavové území stanovené Okresním úřadem Mladá Boleslav dne 8.2.2001. Záplavové čáry se týkají průtoků Q5, Q20 a Q100. Zároveň se stanovením záplavového území byla vodoprávně vymezena i tzn. aktivní zóna záplavového území.  Na vodním toku Strenický potok bylo stanoveno záplavové území v úseku 0,0 - 12,0 km. Stanovené záplavové území zahrnuje pozemky koryta vodního toku Strenický potok a pozemky přilehlé k vodnímu toku zaplavované při průtocích přesahující kapacitu toku a to dle zákresu záplavových ploch průtoků Q5, Q20 a Q100. Záplavové čáry vycházejí ze Studie zpracované společností ATELIÉR AURUM s.r.o., Pardubice z 12/2008. Zároveň se stanovením záplavového území byla vodoprávně vymezena i tzn. aktivní zóna záplavového území.  Omezení činností v aktivní zóně záplavového území je dáno ustanoveními § 67 vodního zákona. Mimo aktivní zónu může stanovit omezující podmínky vodoprávní úřad (nejčastěji v rámci řízení o udělení souhlasu podle § 17 vodního zákona).  Povolení zřízení jakékoliv stavby v záplavovém území může být uděleno pouze tehdy, jestli záměr nebude mít negativní vliv na povodňovou retenci, tzn: nepříznivě neovlivní vodní stav a odtok při povodni, negativně neovlivní stávající ochranu před povodněmi, bude realizován s přizpůsobením pro případ povodně. Záměr musí být vždy projednán se správcem toku, tj. Povodí Labe s.p.; Pro stavby v záplavovém území platí obecné podmínky a ustanovení vyhl. MMR č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby (část III. §9, odst. 5.).  V údolních nivách Jizery ani Strenického potoka není územním plánem navržena žádná rozvojová lokalita.  v území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní. Odvodnění nutno řešit kombinovaným systémem přirozené / umělé retence, např. vsakem na pozemcích, odvedením obvodovým drenážním systémem do jímek v nejnižším místě plochy (regulovaný odtok do recipientu, popř. následné využití vody pro zálivku v době přísušku); 7.1.7 Opatření na ochranu životního prostředí – emise, hluk  emise - na území obce se nenalézají velké zdroje znečištění - území obce je zatěžováno vlastními malými zdroji na uhlí pro vytápění rodinných domů ÚP navrhuje novou zástavbu s dostatečnou rezervou v příkonech elektrické energie pro vytápění rodinných domů. Rezervy jsou taktéž možné pro přechod stávajících rodinných domů na vytápění el. energií. Emisní zatížení obce tak výhledově bude klesat oproti stávajícímu stavu. Alternativně jsou doporučeny alternativní zdroje energie (ekologická paliva, slunce, vítr, bioplyn) pro vytápění bez emisních zátěží pro okolí. - stávající emisní zatížení v horní části obce z provozu na silnici I/16 bude odstraněno přeložkou (obchvatem) v tunelové variantě  hluk - území v současné době je zatíženo především hlukem z automobilové dopravy na silnici I/16 procházející obcí. Přeložkou (obchvatem) silnice I/16 v tunelové variantě dojde k podstatnému snížení této zátěže. (Hlukové poměry související s přeložkou silnice I/16 jsou podrobně dokumentovány ve studii EIA zpracovanou pro ověření vlivu na životní prostředí.) V horní části obce i v oblasti dolního Vtelna je nutno chránit stávající objekty zvukově izolačními opatřeními (trojskla, přeřešení dispozic domů apod.). Na jižní část zástavby od silnice I/16 je navrhovaná stavební uzávěra, Nově navrhovaná zástavba bude respektovat odstupové vzdálenosti od hluku vznikajícího dopravním zatížením tak, aby nebylo nutno realizovat protihlukové stěny.


7.1.8 Souhrn ochranných využití území

pásem technické

42

infrastruktury a prvků v krajině a limitů

Územní plán a Odůvodnění (výkresy a textové části) plně respektují a vymezují v souladu s ÚAP (územně analytické podklady) a Zadáním ÚP ochranná pásma technické infrastruktury a limity využití území:

1.) Ochranná pásma stanovená obecně závaznými právními předpisy Jedná se zejména o ochranná pásma technického charakteru. Jsou to obecně vymezená území podél sítí a příslušných zařízení technické infrastruktury. Podmínky pro činnosti v tomto území jsou stanoveny příslušnými platnými zákony, vyhláškami a normami. Sítě a zařízení

Ochranné pásmo OP Bezpečnostní pásmo BP ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Elektrická infrastruktura  venkovní vedení VVN 110-220 kV – od krajních vodičů  napětí nad 1 kV do 35 kV včetně – od krajních vodičů venkovní vedení v lesních průsecích volný pruh po jedné straně základu podpěrných bodů  trafostanice – zděná/stožárová



OP 15 m (20 m) 7 m (10 m) 4m 2/7, (20) m

Vodohospodářská infrastruktura OP  vodovodní řady a kanalizační stoky do DN 500 od vnějšího okraje potrubí 1,5 m  na každou stranu  drobné vodní toky max. 6 m od břehové čáry  významné vodní toky max. 8 m od břehové čáry  ochranné pásmo ČOV individuální stanoví se na základě technologie čištění a kapacity  vzdálenost žumpy od studny či vodovodu 5 – 12 m od potrubí  studny od zdroje znečištění dle ČSN 755115  vodojemy 1 – 2 m od paty svahu násypu Spoje a radiokomunikace  obecně kabely spojů –od krajních trubek průběhu  radioreléové trasy – výšková ochrana se stanovuje rozhodnutím dle stavebního zákona

OP 1,5 m

Dopravní infrastruktura  silnice I. třídy – od osy vozovky mimo zastavěné území silnice II. třídy a místní komunikace II. třídy – od osy vozovky dráha celostátní a regionální od osy krajní koleje, nejméně ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy

OP 50 m 15 m 60 m

Pozemky určené k ochraně lesa  podmínka souhlasu k dotčení pozemků do vzdálenosti od kraje lesa do

OP 50 m

2.) Ochranná pásma a chráněná území vyhlášená orgány státní správy Ochranná pásma a chráněná území jsou vyhlášena stavebním úřadem z podnětu jiných orgánů státní správy (OHS, Báňský úřad), jiným správním orgánem (vodoprávní úřad) nebo orgány ochrany přírody. Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů  ochranné pásmo prameniště – vrt 96 m/325 mm 

- PHO 1. stupně - PHO 2. stupně, rozdělené na vnitřní a vnější

PHO 3. stupně pro zdroje pitné vody Káraný

Památné stromy a ochranné pásmo  lípa srdčitá – u silnice k Chotětovu  lípa srdčitá – v areálu zámku Stránov  11 platanů západních – v areálu zámku Stránov Chráněná ložisková území  výhradní netěžené ložisko černého uhlí - B 3075300 Mělnická pánev - a jeho chráněné ložiskové území č. 0753000 Bezno Dle §18 a §19 horního zákona 44/1988 Sb: Při realizaci staveb a zařízení uvnitř CHLÚ je nutný


43

souhlas příslušného odboru Středočeského krajského úřadu, Praha 5, Zborovská 11. Nemovité kulturní památky zapsané ve jmenném seznamu  1 památkově chráněný areál zámku Stránov (s 15 zapsanými jednotlivými kulturními památkami)

3.) Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability vymezený biocentry a biokoridory na nadregionální, regionální a místní úrovni, vymezuje minimální rozsah ochrany ekosystémů. Územní systém ekologické stability se stává závazným limitem rozvoje území až po zapracování, projednání a schválení územního plánu.

4.) Stanovená záplavová území Východní hranici k.ú. Jizerní Vtelno tvoří řeka Jizera, pro kterou bylo, v souladu s § 66. odst.1, 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, na návrh správce vodního toku Jizera, tj. Povodí Labe s.p., Krajským úřadem Středočeského kraje, jako příslušným vodoprávním úřadem:  stanoveno záplavové území řeky Jizery na území okresů Praha – východ a Mladá Boleslav v říčním km 0,000 – 72,000  vymezena aktivní zóna záplavového území v celé délce stanoveného záplavového území  ve stanoveném území je nutno respektovat ustanovení § 67 vodního zákona – omezení v záplavových územích

5.) Limity využití území vyplývající z charakteru řešeného území Charakter území ovlivňující rozvoj a koncepci území či omezení ve využití území, vyplývající z jeho vlastností nebo vzniklé v důsledku lidské činnosti. Tedy ta, která nevyplývají z právních předpisů či správních rozhodnutí a nejsou zakreslena ve výkresu limitů využití území. Limity přírodní  chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV severočeské křídy  navržené prvky ÚSES  ochrana zemědělského půdního fondu – půdy I. a II. třídy ochrany  plochy odvodnění  hranice záplavového území Q100

7.2

Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití než stanovuje vyhláška č. 501/2006 Sb.

Plochy s rozdílným způsobem využití jsou v návrhu ÚP dále podrobněji členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území. Důvodem rozšíření druhů ploch s rozdílným způsobem využití je důslednější a hlubší zohlednění charakteru území a jeho specifických podmínek. Dle § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 je použita jiná plocha s rozdílným využitím oproti vyhlášce – plochy zeleně v sídle z důvodu jejich ochrany před zastavěním.

7.3

Vyhodnocení předpokládaných udržitelného rozvoje území

důsledků

řešení

ve

vztahu

k rozboru

Rozbor udržitelného rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou pravomocí (SO ORP) Mladá Boleslav (=územně analytické podklady) byl pořízen Magistrátem města Mladá Boleslav v r.2012. Na základě rozborů udržitelného rozvoje vztažených k řešenému území obce je následně zpracováno vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ÚP ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. Vyhodnocení udržitelnosti území je komplexní posouzení stavu území, možnosti rozvoje území na jedné straně a potřeb pro vyvážený sociální rozvoj, udržení ekonomických parametrů rozvoje při současném zachování případně posílení ekologické stability. Rozbory udržitelného rozvoje území SO ORP Mladá Boleslav vyhodnocují základní pilíře udržitelnosti území – pilíře ekonomické, sociální a enviromentální s následným zhodnocením vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro sociálně vyvážený rozvoj. Klasifikace hodnocení stavu (udržitelnosti) pilířů rozvoje území SO ORP Mladá Boleslav je relativním hodnocením jak v rámci ČR, tak v rámci Středočeského kraje a porovnáním stavu jednotlivých obcí uvnitř SO ORP. Z územně analytických podkladů a hodnocení udržitelnosti rozvoje SO ORP Mladá Boleslav vztažených k řešenému území vyplývají následné závěry:


44

 pozitiva pro formování urbanistické a funkční struktury obce: -- dobrá dostupnost Mladé Boleslavi -- veřejný vodovod  negativa pro formování urbanistické a funkční struktury obce: -- neřešení trasy obchvatu I/16 je brzdou pro rozvoj obce PROBLÉMY, STŘETY, RIZIKA: PROBLÉMY  problémy hygienické - doprava, odkanalizování  koncepční - nevyjasněnost trasy obchvatu I/16 STŘETY  dopravní závada - neodpovídající šířkové parametry silnice I/16 v centru obce RIZIKA  zranitelná oblast  záplavové území - možnost ve výjimečných případech ohrožení části zástavby v dolním Jizerním Vtelně Navržené řešení ÚP popsané v textových částech a Odůvodnění komplexním řešením zachovává a posiluje výše uvedená pozitiva při řešení všech problémů, střetů a rizik. Problémy hygienické jsou řešeny návazností navrhovaných kanalizačních řadů na nyní započatou realizaci kanalizace celé obce s ČOV na území Krnska. Problémy a střety v dopravě a ztížených podmínkách při průjezdu obcí jsou řešeny návrhem přeložky silnice I/16 s následnými úpravami dopravy v centru obce. Rizika u zranitelnosti území především v otázce ekologické stability krajiny jsou řešena návrhem územního systému ekologické stability (ÚSES). Riziko záplavového území je řešeno vyznačením hranice záplavového území a hranic aktivní zóny s předepsáním příslušných zákonných omezení. ÚP Jizerní Vtelno rozvíjí a podporuje vyvážený soulad všech tří pilířů v ekonomické, sociální a enviromentální rovině tak, aby byl zabezpečen rovnoměrný rozvoj obce, který v důsledku bude v souladu s rozborem udržitelného rozvoje území nastíněného v územně analytických podkladech obce.

7.4

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

ÚP Jizerní Vtelno plně respektuje požadavky na cíle a úkoly územního plánování, jak jsou definovány stavebním zákonem (§ 18, § 19 zák. 183/2006 Sb. – níže uvedené použité citace). ÚP Jizerní Vtelno plní hlavní cíle územního plánování. -- Vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. -- Řešením zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. -- Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. ÚP Jizerní Vtelno stanoví koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Dále stanoví urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména pak pro umístění, uspořádání a řešení staveb. Stejně tak stanoví podmínky pro provedení změn v území, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb.

7.5

Řešení požadavků civilní ochrany

Obec má zpracovaný a zabezpečený územní systém varování obyvatelstva. Dle požadavků §20 zákona č.380/2002Sb. k přípravě a provádění úkolů civilní ochrany a zákonů navazujících je navržen návrh řešení civilní ochrany obyvatelstva:


45

 ukrytí obyvatelstva - individuální úkryty ve vlastních nebo sousedních objektech (sklepech)  evakuace a ubytování obyvatelstva - obec nemá kapacity pro ubytování většího počtu obyvatelstva - budou využity prostory v Mladé Boleslavi  skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci - prostory v zemědělském areálu Jizerka – dvůr Vančurov  vyvezení nebezpečných látek mimo zástavbu - nebezpečné látky lze vyvést polními cestami mimo zástavbu a skladovat je dočasně podél polních cest  ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území - v území obytné zástavby obce se nenacházejí žádné nebezpečné látky - stávající čerpací stanice pohonných hmot se nalézá mimo obytnou zástavbu v hosp. dvoře Vančurov  nouzové zásobování vodou, elektřinou - obec má k dispozici veřejný vodovod , částečně studny, dále budou použity mobilní cisterny na pitnou vodu - obec je napojena na veřejnou el. síť, v případě potřeby bude zásobována naftovými generátory pro výrobu el. proudu  dekontaminace obyvatelstva, zvířat, vozidel - bude prováděna v hospodářském dvoře Vančurov (zpevněné kapacitně dostatečné volné plochy)  plochy pro bezodkladné pohřební služby - obec nemá vlastní hřbitov, používá hřbitov v sousedním Krnsku, kde se budou provádět i bezodkladné pohřební služby

8)

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním jejich potřeby

Územní plán Jizerní Vtelno nenavrhuje žádné záměry s charakterem nadmístního záměru. Navrhovaný rozvoj obce bude realizován pouze na správním území obce.

9)

9.1

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vyhodnocení účelného využití zastavěného území

Obec Jizerní Vtelno sestává ze tří stávajících částí – hlavní částí je samotné území Jizerního Vtelna, severně pak položená část zámku Stránov s okolím a na sestupu k řece Jizeře podél silnice I/16 část Dolního Jizerního Vtelna (naproti – přes silnici - Dolnímu Krnsku). Zastavěná území těchto částí jsou výsledkem plynulého zastavování daného historickým kontextem zástavby podél základní komunikační sítě a kolem samostatně založeného zámku. -- Hlavní zastavěné území obce Jizerní Vtelno je intenzivně zastavěno rodinnými domy a zemědělskými objekty v areálu mezi silnicí I/16 a zámkem Stránov. Pro další výstavbu rodinných domů v zastavěném území je možné využití několika dosud nezastavěných zahrad rozptýlených po území obce, které však pokryjí pouze přirozenou potřebu obnovy bytového fondu a případný nárůst potřeby rodinných domů pro štěpící se domácnosti stávajících obyvatel (při zmenšujícím se počtu obyvatel na


46

domácnost). Taktéž areál zemědělské výroby pod Stránovem umožňuje další zástavbu a intenzifikaci zemědělské výroby. Ve stávajících stabilizovaných plochách pro bydlení a zemědělské hospodářské využití je umožněna další zástavba za podmínky vyhovění platným předpisům a regulativům stanoveným územním plánem obce. -- Zastavěná část zámku Stránov a jeho okolí je stabilizovaným územím, jehož další intenzifikace zastavění není možná především vzhledem k nutné ochraně kulturní a urbanistické hodnoty zámku Stránov. V tomto území proto územní plán předpokládá pouze kultivaci stávajících volných ploch v areálu zámku a jeho okolí. -- Sídelní část dolního Jizerního Vtelna na sestupu silnice I/16 k Jizeře nemá žádné předpoklady k další zástavbě vzhledem ke stíněným a nevyhovujícím hlukovým a hygienickým poměrům daným omezující silnící I/16 i strmými skalnatými úbočími údolí omezujícími zadní podélnou hranu zástavby. Proto územní plán navrhuje pro tuto část stavební uzávěru, která by měla zamezit případným stavbám v tomto zastavěném, ale nevyhovujícím území.

9.2

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Územní plán řeší prognózu 400 až 500 budoucích obyvatel při současném počtu 330 obyvatel (12/2012). Nárůst obyvatel obce je zdůvodněn především těsnou blízkostí města Mladá Boleslav, která je ekonomickým a kulturním centrem celé oblasti. Zájem o bydlení v nových rodinných domech se zahradami je vedle blízkosti města Mladá Boleslav dán i dobrým životním prostředím a vlastním typickým rázem obce venkovského charakteru. Potřeba vymezit nové zastavitelné plochy je dána i tím, že v lokalitách části Stránov a dolního Jizerního Vtelna je další zástavba v zastavěném území limitována vlastními omezeními i pro přirozenou obnovu stávajícího bytového fondu. Zastavitelné plochy pro rodinné domy Z1 a Z2 na západní straně obce tak umožňují předpokládaný nárůst až k horní hranici budoucích 500 obyvatel. Naplnění horní hranice 500 budoucích obyvatel a navržení plochy zastavitelných území pro tyto obyvatele byly zvoleny z důvodu umožnit případně masivnější nárůst výstavby aniž by bylo nutno měnit územní plán obce. Případné určité naddimenzování zastavitelných ploch je žádoucí i z toho důvodu, že nelze vyhovět využití některých parcel jen jako zahrad. Nabídka pozemků na zastavitelných plochách je tak dostatečná, aby byla možnost výběru dle zájmu o bydlení v obci jak z místních, tak i z příchozích zájemců a nebyli odrazování ze záměru nastěhovat se do obce z důvodů nedostatku parcel a možnosti jejich výběru. Vymezení zastavitelných ploch odpovídá potřebám rozvoje obce, jejíž atraktivita pro bydlení je již v současné době vysoká a v případě dobré ekonomické situace celého státu se bude ještě více a rychleji navyšovat. Popis a zdůvodnění zastavitelných ploch je dále podrobněji popsáno v kapitole 7) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení .

10)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

na

10.1 Půdní fond Území je intenzivně obhospodařováno. Zemědělská půda o výměře 589,1762 ha tvoří 85,1 % celkové plochy, z toho orná půda 559,7631 ha (95 %), zahrady 13,6681 ha (2,3 %), ovocné sady 5,5284 ha (0,9 %) a TTP 10,2166 ha (1,7 %). Lesy jsou v řešeném území zastoupeny na svazích Jizery, Strenického potoka a v údolí Čertovky. Jedná se o zbytky dubohabřiny, teplomilné a acidofilní doubravy s nepůvodní akátinou a porosty olšin v nivních polohách potoků. Celková výměra lesního porostu činí 40,4103 ha, tj. 5,8 %. Vodní plochy jsou zastoupeny vodními toky - Jizerou a Strenickým potokem. Čertovka není katastrálně vedená, po většinu roku je suchá. Vodní plochy typu rybník či vodní nádrž v řešeném území chybí. Podkladem pro hodnocení jsou úhrnné hodnoty druhů pozemků katastru nemovitostí k.ú. Jizerní Vtelno k datu 31.12.2010


druh pozemku orná půda zahrada ovocný sad trvalý travní porost celkem ZPF lesní pozemek vodní plocha zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha celkem k.ú.

47

k.ú. Jizerní Vtelno výměra (ha) 559,7631 13,6681 5,5284 10,2166 589,1762 40,4103 4,4080 14,0534 44,2546 692,3025

10.2 Zemědělský půdní fond 10.2.1 Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu Pro hodnocení přírodních podmínek pro zemědělskou výrobu vycházíme z údajů, které vyplývají z bonitovaných půdně ekologických jednotek ( BPEJ). Klimatické podmínky Pro účely bonitace ZPF byly vyčleněny klimatické regiony (KR), které zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Řešené území převážně spadá do klimatického regionu KR 3, který je charakterizován jako teplý, mírně vlhký. Jen okrajově v nivě Jizery se vyskytuje klimatický region KR2, který je charakterizován jako teplý, mírně suchý. Klimatické regiony mají následující charakteristiky : KR

suma teplot nad 10 °C

průměrná roční teplota °C

2 3

2600 -2800 2500-2800

8-9 (7)8-9

průměrný roční úhrn srážek v mm 500-600 550-650 (700)

pravděpodob. suchých vegetač. období % 20-30 10-20

Půdní podmínky V řešeném území jsou zastoupeny dále uvedené hlavní půdní jednotky (HPJ), což je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekonomickými vlastnostmi. V kódu BPEJ se jedná o 2. a 3. číslo. Dále je uvedeno, která půdní jednotka a v jakém rozsahu je návrhem dotčena. Skupina půd černozemního charakteru: návrhové období 13,9386 ha, rezervy 5,0352 ha HPJ 01 - černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem (BPEJ 3.01.00 návrhové období 11,1374 ha, rezervy 5,0352 ha; BPEJ 3.01.10 není dotčena) HPJ 02 - černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bez skeletu, převážně s příznivým vodním režimem (BPEJ 3.02.00 - návrhové období 2,8012 ha; BPEJ 3.02.10 není dotčeno) HPJ 08 - černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti (BPEJ 3.08.10, 3.08.50 - nejsou dotčeny) Skupina hnědozemních půd: návrhové období 0,3241 ha, rezervy 0,2771 ha HPJ 10 - hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší (BPEJ 3.10.00 není dotčeno; BPEJ 3.10.10 - návrhové období 0,3241 ha, rezervy 0,2771 ha) HPJ 13 - hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období (BPEJ 3.13.10 - není dotčena)


48

Skupina rendzin rezervy 2,6601 ha HPJ 19 - pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené (BPEJ 3.19.01 není dotčena, BPEJ 3.19.11 - rezervy 2,6601 ha) Skupina hnědých půd (kambizemí): návrhem nejsou tyto půdy dotčeny HPJ 30 - kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší (BPEJ 3.30.01) Skupina půd nivních poloh: návrhem nejsou tyto půdy dotčeny. HPJ 55 - fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné (BPEJ 2.55.00) HPJ 56 - fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé (BPEJ 3.56.00) Skupina hydromorfních půd: návrhem nejsou tyto půdy dotčeny HPJ 77 - mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, různé zrnitosti, bezskeletovité až silně skeletovité, pro zemědělské využití málo vhodné (BPEJ 3.77.69). Z uvedené podrobné charakteristiky a mapových podkladů vyplývá, že posuzovaná část území tvoří převážně černozemně typické a na sprašových pokryvech (HPJ 01, HPJ 02, HPJ 08) a hnědozemě typické, černozemní na spraši (HPJ 10). Okrajově se vyskytují pararendziny a hnědé půdy kyselé na svahovinách. V nivě Jizery a Čertovky se vyskytují nivní půdy. Černozemě a hnědozemě v plošinné části území jsou velmi kvalitní půdy, které předurčují území pro zemědělskou výrobu. Tyto půdy bezprostředně navazují na zastavěné území a jsou proto návrhem nejvíce dotčeny. Terénní poměry, skeletovitost a hloubka V kódu BPEJ jsou vyjádřeny posledním dvojčíslím. Rovina a mírný svah (4.číslice kódu tzn.0;1) a hluboký až středně hluboký půdní profil a žádná až slabá skeletovitost (5. číslice kódu tzn 0; 1; 2) jsou vhodné pro zemědělskou výrobu (mimo intravilán). Podmínky pro zemědělství Oblast se řadí z hlediska zemědělského do výrobního typu I.b,d – kukuřičného a II.b – řepařského. Zde zastoupené černozemě a hnědozemě jsou velmi příznivé pro zemědělskou činnost a vhodné pro mechanizaci. Sledované území je tradiční zemědělskou oblastí s pěstováním nejintenzivnějších plodin. Charakteristické plodiny jsou řepa, kukuřice, obilniny, řepka olejka. 10.2.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF V návrhu ÚP Jizerní Vtelno byly prověřeny a zapracovány veškeré požadavky na rozvojové lokality ze strany obce i jednotlivých žadatelů na základě schváleného zadání. Nový rozvoj se týká zejména ploch určených pro bydlení individuální, zemědělskou výrobu, místní komunikace a přeložka I/16. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu (kultuře) dotčené půdy V rámci návrhového období je dotčeno celkem 14,2627 ha zemědělské půdy, tj. 2,4 % z celkové výměry zemědělské půdy, vše v zastavitelném území. Z celkové požadované plochy 15,55 ha pro všechny rozvojové lokality činí zemědělská půda 91,7 %. V rámci územní rezervy bude dotčeno celkem 7,9434 ha ZPF.

katastrální území Jizerní Vtelno

celkový rozsah (ha) 15,5500

návrhové období zemědělská půda (ha) ostatní plocha (ha) zastavitelné celkem zastavěné území území 14,2627 1,2181 14,2627 0


katastrální území

celkový rozsah (ha)

Jizerní Vtelno

7,9745

49

územní rezervy zemědělská půda (ha) ostatní plocha (ha) zastavitelné celkem zastavěné území území 7,9434 0,0021 7,9434 0

K odnětí ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s výjimkami (viz § 9, odst.2, zák.231/1999 Sb.). Žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu bude podávat ten, v jehož zájmu bude mět k tomuto odnětí dojít. Plochy, které se v návrhovém období dotýkají ZPF, tvoří pozemky v kultuře orná (75,6 %), zahrada (0,9 %), ovocný sad (23,4 %) a TTP (0,1 %). V rámci územních rezerv převažuje orná půda (99,6 %), pouze okrajově jsou dotčeny trvalé travní porosty.

k.ú.

Jiz.Vtelno

k.ú.

Jiz.Vtelno

výměra celkem 2 m 155500


ostatní nezem. 2 m 12181

ostatní nezem. 2 m 21

návrhové období 2 ZPF - kultura (m ) ZPF orná zahrada ovoc.sad 142627

107833

1347

33345

územní rezervy 2 ZPF - kultura (m ) ZPF orná zahrada ovoc.sad 79724

79434

0

0

TTP 102

TTP 290

Údaje o celkovém rozsahu dotčené půdy dle jednotlivých rozvojových lokalit a dle parcelního vymezení jsou uvedeny v tabulkových přehledech. Údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a tříd ochrany ZPF V grafické příloze a v následující tabulce jsou uvedeny údaje, z nichž lze charakterizovat zemědělského půdního fondu vyplývající z BPEJ:   



  

kvalitu

třídy ochrany zemědělské půdy (možné rozpětí I. - V.; vyhláška MŽP 48/2011 Sb. o stanovení tříd, ze dne 8.3.2011). základní hodnotový ukazatel dle sazebníku odvodů za odnětí půdy ze ZPF přílohy k zákonu ČNR č.334/92 Sb., v platném znění, část A) tato úřední sazba může být v daném místě zvýšena 5x, dojde-li k odnětí zemědělské půdy na území bez platné územně plánovací dokumentace. Další 5ti násobné zvýšení je v ploše významných krajinných prvků, v chráněných ložiskových územích; 10ti násobné zvýšení je v ploše územního systému ekologické stability, v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod a v ochranných pásmech vodních zdrojů II.stupně. Ekologická váha vlivu více faktorů se sčítá. důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF mohou být učeny dle přílohy části C na základě podrobnějšího průzkumu (zemědělská půda poškozená spady z prům.exhalací, úniky pevných nebo tekutých toxických látek, ropnými látkami, větrnou nebo vodní erozí nebo nalézající se v současně zastavěném území sídelního útvaru). výsledná sazba odvodů se zjistí tak, že se základní sazba odvodů za odnětí půdy ze ZPF zjištěná dle části B) a části C) vynásobí koeficientem třídy ochrany: I. třída - koef. 9; II. třída - koef. 6; III. třída - koef. 4; IV. třída - koef. 2; V. třída - koef. 2. celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku. odvody za trvale odnímanou půdu se nepředepisují, jde-li o odnětí půdy pro stavby zemědělské prvovýroby, pro výstavbu zemědělských účelových komunikací, pro zřizování chovných rybníků, pro meliorační zařízení; výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod;


50

komunikace, nádvoří, zpevněné plochy a zeleň při bytové výstavbě a pro výstavbu občanského a technického vybavení a pro účely vyjmenované v § 9 odst.2 č.334/92 Sb., v platném znění. Návrhem jsou dotčeny následující BPEJ: kód BPEJ 2.55.00 3.01.00 3.01.10 3.02.00 3.02.10

třída ochrany

kód BPEJ

IV. I. II. I. II. třída ochrany

3.08.10 3.08.50 3.10.00 3.10.10 3.13.10 3.19.01 3.19.11 3.30.01 3.31.01 3.56.00 3.77.69 celkem

II. III. I. II. III. III. III. III. IV. I. V. -

zákl. hodn. ukazatel tis/ha 42 120 120 117 117 zákl. hodn. ukazatel tis/ha 81 81 111 111 75 69 69 51 44 111 5 -

návrhové období ha

územní rezervy ha

výměra celkem ha

0 11,1374 0 2,8012 0 návrhové období ha 0 0 0 0,3241 0 0 0 0 0 0 0 14,2627

0 5,0352 0 0 0 územní rezervy ha 0 0 0 0,2771 0 0 2,6601 0 0 0 0 7,9724

0 16,1726 0 2,8012 0 výměra celkem ha 0 0 0 0,6012 0 0 2,6601 0 0 0 0 22,2351

-

do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popř. pro liniové stavby zásadního významu. Návrhem jsou tyto půdy nejvíce dotčeny, v návrhovém období celkem 13,9386 ha, tj. 97,7 %; v rámci územní rezervy 5,0357 ha, tj. 63,2 %. Je to dáno tím, že okolo obce v návaznosti na zastavěné území se vyskytují pouze bonitně nejcennější půdy.

-

do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci klimatického regionu nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy jsou dotčeny okrajově a to v návrhovém období 0,3241 ha, tj. 2,3 % a v rámci územní rezervy 0,2770 ha, tj. 3,5 %.

-

do III. třídy jsou sloučeny půdy v klimatickém regionu s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné v územním plánování využít pro event.výstavbu. V návrhovém období nejsou tyto půdy dotčeny, v rámci územní rezervy je dotčeno 2.6601 ha, tj. 33,4 % do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu, s jen omezenou ochranou a využitelné i pro výstavbu. Návrhem jsou tyto půdy dotčeny okrajově.

-

-

do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, vč. půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské pozemky pro zemědělské účely postradatelné, lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Návrhem nejsou tyto půdy dotčeny.

k.ú.

Jiz.Vtelno


ZPF 142627

návrhové období 2 třídy ochrany ZPF (m ) I. II. III. IV. 139386

3241

0

V. 0

0


k.ú.

Jiz.Vtelno


ZPF 79724

51

územní rezervy 2 třídy ochrany ZPF (m ) I. II. III. IV. 50352

2770

26601

V. 0

0

Údaje dle jednotlivých lokalit jsou uvedeny v příloze 2 - parcelní vymezení. 10.2.3

Investice v půdě

Dle podkladů ÚAP ORP Mladá Boleslav je malá část pozemků na k.ú. Jizerní Vtelno odvodněna systematickou drenáží. Jedná se o tři nespojité lokality v lokalitě U Stránova a V koutě. Celková výměra odvodněných ploch činí 24,3 ha, tj. 4,1 % z celkové výměry katastru. Odvodněné plochy nejsou návrhem ÚP dotčeny. 10.2.4 Areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby Organizace zemědělské prvovýroby, pozemkové úpravy Zemědělské pozemky na území obce jsou obhospodařovány převážně společností Jizerka a.s. se sídlem v Jizerním Vtelně, Rolnickým družstvem Bezno a soukromými zemědělci. V řešeném území byly provedeny Komplexní pozemkové úpravy (dále KPÚ) na základě projektu fy. Agroplan s.r.o., Praha 4. Hlavním důvodem zpracování, resp. zahájení KPÚ bylo řešení užívacích a vlastnických vztahů a zpřístupnění pozemků. V rámci pozemkových úprav je celkem řešeno 588,39 ha (108 listů vlastnictví při úvodním jednání). Je schválen návrh pozemků, vytvořena je digitální katastrální mapa a po nabytí právní moci příslušných rozhodnutí se nový stav projeví v evidenci katastru nemovitostí. Pozemková úprava byla zahájena 23.07.2007 a bude ukončena v roce 2011 zápisem do katastru nemovitostí. Současně s digitální mapou byly zpracovány nové linie bonitovacích půdně ekologických jednotek (BPEJ). Digitální mapa a obvody pozemkových úprav jsou závazným podkladem pro zpracování územního plánu Jizerního Vtelna. Součástí návrhu KPÚ je plán polyfunkční kostry, resp. plán společných zařízení, který řeší zpřístupnění pozemků všech vlastníků zahrnutých do pozemkové úpravy, protierozní opatření pro ochranu zemědělského půdního fondu, vodohospodářská opatření navrhovaná ke zlepšení vodních poměrů, zejména k odvádění povrchových vod z území a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Základní struktura návrhové části plánu společných zařízení je:  opatření ke zpřístupnění pozemků Navržen systém zemědělských komunikací, které kromě základní funkce v zemědělském hospodaření slouží i ostatním potřebám obyvatel venkova a rozvoji agroturistiky. Cesty se dle významu dělí na polní cesty hlavní, polní cesty vedlejší a polní cesty doplňkové. V rámci návrhu ÚP Jizerní Vtelno jsou v souvislosti s rozvojem nově doplněny místní komunikace v oblasti Stránova a při jižním okraji Jizerního Vtelna. Cesty navržené v rámci ÚP jsou zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby. Hlavní polní cesty - soustřeďují dopravu z polních cest vedlejších a zároveň podchycují dopravu z přilehlých pozemků, nebo jsou napojeny na silnice I.- III. třídy. Navrženy jsou jako zpevněné s odvodněním vzhledem k údržbě a možnosti využití v celoročním provozu. Kryt je převážně živičný / penetrační makadam, nebo asfalt/. Doporučeny jsou jako jednopruhové v šířce 4-5 m vč. krajnice 2x0,5 m s výhybnami po 200 - 300 m podle členitosti terénu. Návrhová rychlost 30 km/hod. V návrhu KPÚ jsou navrženy čtyři hlavní polní cesty HPC 1-4 o celkové délce 3685 m. HPC 1 – jedná se o původní cestu, která bude prodloužena podél hranice upravovaného území, až k remízu a na druhé straně k VPC 6. Cesta je navržena jako zpevněná asfaltová, jednopruhová, v šířce vozovky 4m, 2x 0,5m krajnice a 2m příkop. Napojením na VPC 6 se zlepší průjezdnost pro zemědělskou mechanizaci z obce. HPC 2 – stávající původní cesta je ve špatném technickém stavu, vychází z obce směrem na jih, až k železniční trati, je navržena k rekonstrukci. Cesta je navržena jako zpevněná asfaltová v šířce vozovky 4m, 2x 0,5m krajnice, s příkopem a doprovodnou zelení.Cesta zlepší přístup k pozemkům v jihovýchodní části katastru a přístup k drážnímu domku.


52

HPC 3 – původní kamenitá cesta, která vychází u staré lípy z chotětovské silnice a vede k podjezdu pod železnicí a dále do k.ú. Hrušov nad Jizerou, kde bude navazovat na již vybudovanou novou asfaltovou cestu. Cesta bude zrekonstruována na zpevněnou o šířce 4m, 2x0,5m krajnice, s příkopem a doprovodnou liniovou zelení. Celková šířka bude 10 m. HPC 4 – jedná se o stávající tzv. hrušovskou cestu, která pokračuje z k.ú. Bezno, až na křižovatku se silnicí III. tř. Jizerní Vtelno – Chotětov. Cesta je ve velmi špatném technickém stavu, bude nutná její rekonstrukce, možno spojit s rekonstrukcí cesty v k.ú. Bezno. Cesta bude jednopruhová , asfaltová v šířce vozovka 4 m, 2x 0,5 m krajnice, s příkopem a doprovodnou zelení, která bude součástí lokálního biokoridoru LBK 211, vedoucí podél cesty. Vedlejší polní cesty - podchycují dopravu z přilehlých pozemků, jsou napojeny na polní cesty hlavní a silnice III. třídy. Polní cesty vedlejší jsou navrženy zpevněné i nezpevněné (travnaté se zpevněným podkladem). Budou jednopruhové v šířce 4-5 m (vč. krajnice) s výhybnami. Celkem je navrženo 12 polních cest vedlejších VPC 1-12 v celkové délce 7140 m. VPC 1 – nová cesta vychází ze silnice I. tř. podél řady modřínků, u lesa se napojí na cestu v k.ú. Bezno. Propojení cestní sítě obou katastrů umožní odvést část zemědělské dopravy ze silnice I. tř. a může sloužit cykloturistice. Cesta je navržena zpevněná s příkopem v šířce 5 m. VPC 2 – jedná se o původní vyjetou cestu v soukromém vlastnictví, která je za oplocením. Cesta bude ponechána v původním stavu. VPC 3 – stávající cesta je v soukromém vlastnictví ing. Šimonka. Cesta odbočuje ze silnice I. tř. Jizerní Vtelno – Bezno, vede na sever a pak se stáčí doprava směrem k zámku Stránov. Protože je cesta v soukromém vlastnictví, nejsou navrženy žádné změny. VPC 4 – jedná se o krátkou vyjetou nezpevněnou cestu vedoucí kolem oplocených zahrad k lesu. V návrhu se nepočítá s její změnou. VPC 5 – cesta je stávající, asfaltová, odbočuje na kraji obce ze silnice od Chotětova. Vzhledem k možnosti rozšíření výstavby je pravděpodobné její rozšíření. VPC 6 – jedná se o cestu, která vychází z obce a vede k lesu nad železnicí. V návrhu se počítá s jejím zpevnění a propojením s HPC 1 a tím bude umožněn přístup na pozemky „Za humny“. Šířka cesty bude 5 m včetně krajnice s jednostranným osázením. VPC 7 – cesta odbočuje na jihu obce z cesty HPC 2 na východ,až k lesu a železniční zastávce. Cesta je navržena ke zpevnění v šířce 5 m s jednostranným osázením. VPC 8 – jedná se o cestu odbočující z HPC 2 a umožňující přístup k lesu a železničnímu podjezdu. Cesta je navržená v šířce 4 m včetně krajnice. VPC 9 – jedná se částečně o nově navrženou cestu, odbočující z HPC 2 na západ, která navazuje na původní cestu, která ústí v údolíčku na silnici z Jizerního Vtelna do Chotětova. Tímto napojením se propojí lokality pozemků kolem cest VPC 7, VPC 8, HPC 2 s pozemky v okolí chotětovské silnice a cesty HPC 3 a dále na Bezno - VPC 12, VPC 1. Výstavbou této cesty vznikne objízdná trasa mimo intravilán. Cesta bude zpevněná o šířce 5m včetně krajnice s příkopem. VPC 10 – jedná se o krátkou cestu k drážnímu domku u železnice. Podél je navržen lokální biokoridor LBK 211, vedoucí z Bezna a dále podél železniční trati a lesem do LBC 258 v k.ú. Hrušov. Cesta bude široká 4 m. VPC 11 – nově navržená cesta, která vede podél keřové části a kříží trasu vysokonapěťovému elektrickému vedení. Tato cesta zpřístupňuje pozemky v západní části katastrálního území a umožní přes cestu VPC 1 propojení s cestní sítí k.ú. Bezno. Cesta je navržena zpevněná s výhybnami o celkové šířce 5 m. VPC 12 - jedná se o stávající cestu, která bude rozšířena. Cesta vychází na jižní straně obce z cesty HPC 2 a je ukončena na chotětovské silnici.Umožní přístup k velkému množství drobných pozemků a hlavně jízdou po této cestě bude vyloučena zemědělská doprava z obce.Cesta je navržena zpevněná o celkové šířce 5 m. Doplňkové polní cesty - sezónní komunikační propojení mezi pozemky držby jednoho vlastníka nebo vytváří hranici mezi vlastnickými pozemky. Doplňkové cesty jsou jednopruhové, nezpevněné, popř. zatravněné o šířce 3-3,5 m. Navrženy jsou dvě doplňkové polní cesty v celkové délce 216 m. DPC 1 – tato cesta bude sloužit k přístupu k louce a lesu. Cesta bude zatravněná o šířce 3,5 m. DPC 2 – nově navržená cesta, která umožní přístup k jinak nepřístupnému pozemku. Cesta bude zatravněná a její šířka bude 3 m. Všechny cesty jsou ve vlastnictví obce Jizerní Vtelno.


53

 protierozní opatření Území řešené pozemkovou úpravou je sice intenzivně využívanou zemědělskou krajinou s nepřerušenými mnoha hektarovými pozemky, ale má rovinatý charakter a půdy jsou charakterizovány jako hluboké, proto vypočítané hodnoty erozního smyvu nejsou vysoké - pozemky nejsou ohroženy vodní erozí. Návrh nového uspořádání zemědělského půdního fondu s návrhem nové cestní sítě rozdělí velké bloky půdy a zmírní možnost povrchového odtoku. Protierozní funkci budou zejména plnit pásy zeleně na svazích bočního údolíčka směřujícího do údolí Čertovky. Protierozní funkce bude zesílena návrhem nezastavitelných smíšených ploch s ochrannou a vodohospodářskou funkcí, kde by měly být přednostně zakládány trvalé travní porosty s protierozní funkcí.  vodohospodářská opatření Většina půd má dobrou vnitřní drenáž, jsou středně vodopropustné a dobře vododržné. V návrhu polyfunkční kostry se kromě příkopů podél cestní sítě s budováním vodohospodářských opatření neuvažovalo.  opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Koeficient ekologické stability je velmi nízký, krajina je nadprůměrně využívána, je to úděl typicky zemědělské krajiny s bonitačně vysokou cenou půdy. V návrhu projektu je počítáno s výsadbou biokoridorů a osázením nově vybudovaných cest. Na základě převzatých podkladů z Okresního generelu ÚSES z roku 2001 (Ing. Morávková) byl do pozemkové úpravy zapracován lokální biokoridor LBK 211. Tento lokální biokoridor je veden podél cesty HPC 4, podél chotětovské silnice, podél cesty VPC 10 a podél obou stran železniční trati a dále navazuje na již funkční biokoridor LBK 211, který ústí do lokálního biocentra LBC 258 v k.ú. Hrušov nad Jizerou. Celková výměra biokoridoru LBK 211 bude 3,0995 ha, délka 2610 m. Bližší vymezení ÚSES je popsáno v příslušných kapitolách základního textu a v odůvodnění. Prvky řešené v rámci KPÚ jsou již parcelně vymezeny; navržené prvky mimo obvod KPÚ jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření. Zemědělská účelová výstavba V obci jsou tři areály zemědělské výroby: - lokalita Vančurov - sídlo společnosti Jizerka a.s. a dalších soukromých zemědělců. V rámci ÚP je navrženo rozšíření areálu směrem k přeložce I/16 (lokalita Z3, územní rezerva R2) - jedná se o náhradu ploch za plochu přestavby P1; - lokalita naproti Vančurovu - v současné době zemědělské objekty (stodoly) v zastavěném území obce v horším stavebním a technickém stavu. V rámci ÚP navržena plocha přestavby P1 na bytovou výstavbu; - lokalita Za humny - porodna prasat. Zemědělský areál zůstane zachován, regulativy umožňují přeměnu na zemědělskou výrobu jiného typu. 10.2.5 Hranice územních obvodů a katastrálních území Obvod zastavěného území tvoří území vymezené a schválené obcí v březnu 2008. Celkem je v řešeném území vymezeno sedm samostatných lokalit zastavěného území (1 - Jizerní Vtelno, 2 - Na dole u Krnska, 3 - Stránov, 4 - Na dole u Strenického potoka; 5-7 drážní domky u železniční trati). Pozemky nalézající se uvnitř hranice jsou zastavěným územím vždy, i když nesplňují kriteria §12 vyhlášky vyhl.13/94. Do zastavěného území sídla jsou zahrnuty pozemky, na nichž byla realizována výstavba nebo na které bylo vydáno územní rozhodnutí. Nově je navržena hranice zastavěného území dle nových hranic navrhovaných lokalit. Rozvojové plochy určené pro výstavbu jsou označeny jako zastavitelné. 10.2.6 Zdůvodnění navrženého řešení Pro vyhodnocení jsou již použita nová parcelní čísla dle Komplexní pozemkové úpravy a to v ploše obvodu KPÚ. Návrhové období Lokalita Z1 /BI výměra celkem: 3,4256 ha výměra ZPF: 3,4036 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.01.00, 3.02.00) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení individuální včetně zahrad, příjezdové a obslužné komunikace


54

a veřejné prostranství. Lokalita navazuje na západním okraji na zastavěné území obce Jizerní Vtelno, vymezena je na parc. st.218 a st.219 (zastavěná plocha a nádvoří) části 666 (ovocný sad), části 64/17 a 64/1 (zahrady). Lokalita je umístěna v OP II. stupně vodního zdroje a svým severním okrajem hraničí s oploceným areálem PHO I. stupně vodního zdroje. Na jihu do lokality zasahuje ochranné pásmo silnice III. třídy č. 27221. Lokalita Z2 /BI výměra celkem: 7,0478 ha výměra ZPF: 6,9792 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.01.00) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení individuální včetně zahrad, příjezdové a obslužné komunikace a veřejné prostranství. Lokalita navazuje na jihozápadním okraji na zastavěné území obce Jizerní Vtelno, vymezena je na parc. 771-775 a 802 -806 (orná půda), 786 (ost. pl. komunikace). Severní část lokality zasahuje do ochranného pásma silnice III. třídy č. 27221 Lokalita Z3 /VZ výměra celkem: 0,4421 ha výměra ZPF: 0,4421 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.01.00) Jedná se o lokalitu určenou pro zemědělskou výrobu v návaznosti na stávají zastavěné území, resp. na areál Vančurov. Lokalita spolu s rezervou R2 vyplňuje niku mezi zastavěným územím a přeložkou silnice I/16. Důvodem je náhrada za vymístěnou zemědělskou výrobu ze zastavěného území (za plochu přestavby P1). OP II. stupně vodního zdroje. Lokalita Z4 /přeložka silnice I/16 výměra celkem: 2,9963 ha (cca 3 ha) výměra ZPF: 1,9934 ha (cca 2 ha) třída ochrany ZPF: I. - 92 %(BPEJ 3.01.00, 3.02.00) II. - 8% (BPEJ 3.10.10) PUPFL: 0,0692 ha Pro účely vyhodnocení ZPF a PUPFL byla použita průměrná šířka komunikace 20 m, tj. 10 m na obě strany od osy budoucí trasy komunikace, včetně tunelu. Odsouhlasená je varianta A, ale bez určení podvarianty 1/ tunel 334m dlouhý / nebo 2 / tunel 214 m dlouhý. Je předpoklad, že návrhem budou dotčeny následující pozemky: 879 a 561/1 (ost.pl. silnice), 609 (ost.pl.). 607, 15/1, 15/26 a 580/1 (orná půda), 14/1 (TTP), 534 (ost.pl. kom.), 6/2 a 4/1 (ost. pl. zeleň), 6/12 a 16/5 (lesní pozemky). Jedná se o záměr, který je posuzován z hlediska vlivu na životní prostředí (dokumentace EIA, 11/2009); dle této dokumentace je předpokládán zábor ZPF 3,49 ha a PUPFL 0,18 ha (varianta A1); ZPF 2,81 ha a PUPFL 0,17 ha (varianta A2). Záměr se dotýká VKP ze zákona - lesních pozemků a bezejmenné vodoteče ve strži mezi zámkem Stránov a horní části Jizerního Vtelna, dále VKP 73 navrženého k registraci - zámecký park Stránov, tj. území historického a archeologického významu (zámek Stránov a zeleň v jeho oboře a na přilehlých pozemcích), křížení s lokálním biokoridorem LBK 209. Stavba zasahuje do lesních pozemků a ochranného pásma lesa. OP II. stupně vodního zdroje. Stavba naopak řeší odstranění negativních účinků dopravy na průtahu horní částí obce Jizerní Vtelno a propojení (zelení nad tunelem) Jizerního Vtelna se Stránovem. Místní komunikace navržené mimo zastavěné území obce hodnoceny jsou pouze místní komunikace označené jako veřejně prospěšné stavby VD2, VD3, VD5, VD8, VD9, VD10, VD11, VD12. Ostatní VD nejsou hodnoceny VD2 výměra celkem: 0,1848 ha výměra ZPF: 0,1848 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.01.00, 3.02.00) Komunikace propojuje cesty HPC 1 a HPC 2 při jihovýchodním okraji území, čímž je spolu s cestami VD3 a VP12 zajištěno zokruhování a propojení cestní sítě po jižním obvodu území. Komunikace je vymezena na parc. č. 810 (zahrada) , 821 a 748 (orná půda). VD3 výměra celkem: 0,0889 ha výměra ZPF: 0,0889 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.01.00) Komunikace propojuje cesty HPC2 a VPC 12, je vedena po obvodu rozvojové lokality Z2 a umožňuje


55

tak zokruhování cestní sítě při jižním okraji zastavěného a zastavitelného území. Komunikace je vymezena na parc. č. 771, 773-775 (orná půda). VD5 - cesta k zámku výměra celkem: 0,0675 ha výměra ZPF: třída ochrany ZPF: Rozšíření stávající cesty parc.č. 534 - úsek od OÚ Jizerní Vtelno k odbočce před bránou zámku (kategorizace MO 2p - 8 / 6,5 / 30) a slepý úsek od odbočky k bráně zámku (kategorizace MO 1p - 6,5 / 5 / 30). Rozšíření je navrženo na parc. č. 6/2 (ost.pl. zeleň). Ochranné pásmo lesa. VD8 výměra celkem: 0,1447 ha výměra ZPF: 0,1447 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.01.00) Nový úsek komunikace podél zdi nad budoucím parkovištěm a na poli podél severozápadního okraje Stránova, komunikace je navržena v kategorii MO 2p - 8 / 6,5 / 30 bude napojena na menší obchvat VD11. Trasa je vymezena parc.č. 607 a 608 (orná půda). OP II. stupně vodního zdroje. VD9 výměra celkem: výměra ZPF: třída ochrany ZPF:

0,1574 ha 0,1574 ha I. - 42,8 % (BPEJ 3.01.00) II. - 57,2 % (BPEJ 3.10.10) Nový úsek komunikace při jižním okraji Stránov, geometricky již vymezeny parcely pro komunikační síť. Komunikace propojuje cesty VD5 a VD8 a je navržena v kategorii MO 2p - 8 / 6,5 / 30. Trasa je vymezena parc. č. 608, 15/26, 580/1, 580/2, 15/27 (orná půda). OP II. stupně vodního zdroje. VD10 výměra celkem: 0,0883 ha výměra ZPF: 0,0883 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.01.00) Úsek účelové komunikace od statku Jizerka k malému obchvatu VD11. Komunikace navržena v kategorii MO 1p - 6,5 / 5 / 30. Trasa je vymezena parc.č. 607 (orná půda). OP II. stupně vodního zdroje. VD11 + zeleň výměra celkem: výměra ZPF: třída ochrany ZPF:

0,7803 ha 0,7803 ha I. - 90,9 % (BPEJ 3.01.00) II. - 9,1% (BPEJ 3.10.10) Malý obchvat vhodný pro výstavbu přeložky I/16 a následně pak bude využíván jako malý obchvat obce. Komunikace je navržena v kategorii MS 2p - 10 / 8 / 40, součástí vyhodnocení je i plocha zeleně při západním okraji statku Jizerky a zbytková plocha mezi přeložkou I/16, která by měla být rovněž ozeleněna. Trasa je vymezena na parc. č. 607 a 15/1 (orná půda) a 14/1 (TTP). Ochranné pásmo lesa, OP II. stupně vodního zdroje. VD12 výměra celkem: 0,1263 ha výměra ZPF: třída ochrany ZPF: Propojení lokality územní rezervy R1 směrem od serpentiny stávající I/16. Komunikace je vymezena na parc. č. 17/2 (ost.pl. dobývací prostor) a 830 (ost.p. kom.). Ochranné pásmo lesa. Územní rezervy Lokalita R1 /BI výměra celkem: výměra ZPF: třída ochrany ZPF:

7,1176 ha 7,1176 ha I. - 59,9 % (BPEJ 3.01.00, 3.02.00) III. - 40,1 % (BPEJ 3.19.11) Jedná se o lokalitu výhledově určenou pro bydlení individuální. Lokalita navazuje na východním okraji přes HPC1 na zastavěné území obce Jizerní Vtelno, vymezena je na parc. č. 831-837 nad lesem. Do lokality zasahuje ochranné pásmo lesa a částečně i hranice nadregionálního biokoridoru (na parc. 837).


56

Lokalita R2 /VZ výměra celkem: 0,3297 ha výměra ZPF: 0,3297 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.01.00) Jedná se o lokalitu výhledově určenou pro zemědělskou výrobu v širším koridoru přeložky silnice I/16 v návaznosti na rozvojovou lokalitu Z3/VZ. Lokalita vyplňuje niku mezi zastavitelným územím určeným pro zemědělskou výrobu a malým obchvatem VD11 a je vymezena na parc.č. 607 (orná půda). OP II. stupně vodního zdroje. Lokalita R3 /DS výměra celkem: výměra ZPF: třída ochrany ZPF:

0,5272 ha 0,5251 ha I. - 47,2 % (BPEJ 3.01.00) II. - 52,8 % (BPEJ 3.10.10) Jedná se o lokalitu ve výhledu určenou pro parkoviště k zámku Stránov. Lokalita bude umístěna nad tunelem přeložky I/16 a ve skutečnosti je její rozloha větší než je uvedeno v hodnocení a to celkem 0,7355 ha. Je to z toho důvodu, že část o výměře 0,2083 ha je již započítána do návrhového období k přeložce I/16. Lokalita je vymezena na parc. č. 15/1 (orná půda), st. 189 (zastavěná plocha a nádvoří), 14/1 (TTP). Ochranné pásmo lesa, OP II. stupně vodního zdroje.

10. 3 Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesy jsou v řešeném území zastoupeny na svazích Jizery, Strenického potoka a v údolí Čertovky. Jedná se o zbytky dubohabřiny, teplomilné a acidofilní doubravy s nepůvodní akátinou a porosty olšin v nivních polohách potoků. Celková výměra lesního porostu činí 40,4103 ha, tj. 5,8 % z celkové výměry katastru. Lesní porosty jsou zařazeny do kategorie 21a - lesy ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích a 32e - lesy zvláštního určení se zvýšenou půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou funkcí. Lesy v řešeném území jsou převážně ve vlastnictví soukromých osob a soukromých společností a lesy obecní. Zařazeny jsou do LHC Dvůr Lobeč a LHO Mladá Boleslav. Platnost lesního hospodářského plánu a lesních hospodářských osnov je na období deseti let (do 31.12.2011). Urbanistický rozvoj obce se dotýká lesní půdy pouze okrajově a to v souvislosti s návrhem přeložky I/16. Při započítání průměrné šířky 20 m, tj. 10 m na každou stranu od osy budoucí trasy komunikace je předpoklad, že budou dotčeny lesní pozemky parc. č. 6/12 a 16/5 v rozsahu 0,0692 ha. Dokumentace vyhodnocení vlivu na ŽP (EIA) předpokládá zábory lesa v rozsahu 0,18 ha (varianta A1) a 0,17 ha (varianta A2). Podrobná projektová dokumentace teprve prověří v jakém rozsahu se bude jednat o odnětí lesa a zda bude možné převážnou část lesních porostů zachovat či zábory minimalizovat. V ochranném pásmu lesa, tj. ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa, se nacházejí části těchto lokalit: návrhové období: Z4 /přeložka I/16, VD5, VD11, VD12 územní rezervy: R1/BI, R3/DS U lokalit navržených pro výstavbu je nutno dodržet ochranné pásmo lesa 50 m - zástavbu situovat až za touto hranicí, směrem k lesu pak situovat zahrady a sady. V případě potřeby zmenšit toto pásmo, nebo umístit stavbu do tohoto pásma je nutno postupovat podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) - §14, odst. (2). U případných staveb do 50 m od kraje lesa musí být veškeré stavby navrženy do vzdálenosti větší, než je průměrná výška přiléhajícího porostu, které může daný porost dosáhnout v mýtním věku. K dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je vždy třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Součástí územního plánu je zákres skladebných částí ÚSES. Některé jeho prvky jsou navrženy částečně jako lesní společenstva (navržené lokální biokoridory, navržená lokální biocentra) - cílový stav je luční společenstvo s dřevinami. Po realizaci ÚSES by mělo tedy dojít k nárůstu výměry lesní půdy v řešeném území, především v plošinné zemědělsky využívané části katastru. Dle komplexních pozemkových úprav výměra ekologických opatření činí celkem 3,0995 ha. Příloha č. 1 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení ÚP Jizerní Vtelno na ZPF a PUPFL sumární tabulky Příloha č. 2 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení ÚP Jizerní Vtelno na ZPF a PUPFLparcelní vymezení


57

Příloha 1. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení ÚP Jizerní Vtelno na ZPF a PUPFL - sumární tabulky -

Návrhové období Zastavitelné území k.ú. Jizerní Vtelno lokalita

Z1/BI Z2/BI Z3/VZ Z4/přelož.I/16 VD2 /MK VD3/ MK VD5/ cesta VD8/ MK VD9/ MK VD10/ MK VD11/ MK VD12/ MK celkem

výměra celkem m2 34256 70478 4421 29963 1848 889 675 1447 1574 883 7803 1263 155500

ostatní nezem. m2

ZPF - kultura (m2) orná zahrada sad

ZPF

220 686 0 9337 0 0 675 0 0 0 0 1263 12181

34036 69792 4421 19934 1848 889 0 1447 1574 883 7803 0 142627

0 69792 4421 19892 1192 889 0 1447 1574 883 7743 0 107833

691 0 0 0 656 0 0 0 0 0 0 0 1347

třídy ochrany ZPF (m2) I. II. III. IV. V.

TTP

33345 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 33345

0 0 0 42 0 0 0 0 0 0 60 0 102

34036 69792 4421 18300 1848 889 0 1447 673 883 7097 0 139386

0 0 0 1634 0 0 0 0 901 0 706 0 3241

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

lesní poz. m2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 692 0 0 0 0 0 0 0 0 692

Poznámka: hodnoceny jsou pouze místní komunikace označené jako veřejně prospěšné stavby VD2, VD3, VD5, VD8, VD9, VD10, VD11, VD12 ostatní WD nejsou hodnoceny: VD1 - totožná se Z4 / přeložka I/16 VD4 - neobsazeno VD6 - veřejný prostor před zámkem v zastavěném území Stránova VD7 - komunikace v zastavěném území Stránova VD13 - mostek pro pěší přes I/16 v Dolním Krnsku

Územní rezervy Zastavitelné území k.ú. Jizerní Vtelno lokalita výměra celkem 2 m

ostatní nezem. 2 m

71176 3297 5272 79745

0 0 21 21

R1/BI R2/VZ R5/DS celkem

ZPF

ZPF - kultura (m2) orná zahrada sad

71176 3297 5251 79724

71176 3297 4961 79434

0 0 0 0

0 0 0 0

2

TTP 0 0 290 290

třídy ochrany ZPF (m ) I. II. III. IV. 44575 0 3297 0 2480 2770 50352 2770

26601 0 0 26601

Poznámka: hodnoceny jsou územní rezervy R1, R2 a R5 nejsou hodnoceny R3-K a R4-K - jedná se o široký koridor určený pro umístění přeložky I/16.

0 0 0 0

lesní poz. 2 m

V. 0 0 0 0

0 0 0 0


Příloha 2.

58

Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení ÚP Jizerní Vtelno na ZPF a PUPFL - parcelní vymezení

Návrhové období Z1/BI č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území .218 104 .219 116 666 č. 33345 64/17 č. 64/1 celkem

490 201 34256

Z2/BI č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 771 č. 423 772 30 773 č. 1100 774 č. 1167 775 č. 1010 802 č. 547 803 č. 1498 804 2047 805 4800 806 č. 57170 786 č. 686 celkem 70478 Z3/VZ č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 607 č. 4421 Z4/přeložka I/16 č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 879 č. 2295 609 č. 250 607 č. 16680

druh pozemku

kód BPEJ

zast.pl. zast.pl. ovocný sad zahrada zahrada

3.01.00 3.02.00 3.02.00 3.02.00

druh pozemku

kód BPEJ

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ost.pl.

3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 -

druh pozemku

kód BPEJ

orná půda

3.01.00

druh pozemku

kód BPEJ

ost.pl.silnice ost.pl. orná půda

3.01.00 3.02.00 3.01.00 3.10.10 3.10.10 3.10.10 3.10.10 -

15/1 č.

3098

orná půda

15/26 č. 580/1 č. 14/1 č. 534 č. 6/2 č. 6/12 č. 561/1 č. 16/5 č. 4/1 č. celkem

4 110 42 130 1755 52 4700 640 207 29963

orná půda orná půda TTP ost.pl.kom. ost.pl.zeleň lesní poz. ost.pl.silnice lesní poz. ost.pl.zeleň

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. I. I. I.

0 0 12387 20958 490 201 34036

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. -

423 30 1100 1167 1010 547 1498 2047 4800 57170 0 69792

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I.

4421

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. I. I. II. II. II. II. -

0 0 11725 4955 1620 1478 4 110 42 0 0 0 0 0 0 19934

ZPF 2 celkem m 0 0 33345 490 201 34036

ZPF 2 celkem m 423 30 1100 1167 1010 547 1498 2047 4800 57170 0 69792

ZPF 2 celkem m 4421

ZPF 2 celkem m 0 0 16680 3098 4 110 42 0 0 0 0 0 0 19934


VD2 - místní komunikace č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 810 č. 656 821 č. 752 748 č. 440 celkem 1848

VD3 - místní komunikace č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 771 č. 306 773 č. 198 774 č. 205 775 č. 180 celkem 889

VD5 - cesta k zámku č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 6/2 č. 675

VD8 - místní komunikace č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 607 č. 1400 608 č. 47 celkem 1447

VD9 - místní komunikace č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 608 č. 100 15/26 č. 1083 580/1 č. 580/2 č. 15/27 č. celkem

311 55 25 1574

druh pozemku

kód BPEJ

zahrada orná půda orná půda

3.02.00 3.02.00 3.01.00

druh pozemku

kód BPEJ

orná půda orná půda orná půda orná půda

3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00

druh pozemku

kód BPEJ

ost.pl.zeleň

-

druh pozemku

kód BPEJ

orná půda orná půda

3.01.00 3.01.00

druh pozemku

kód BPEJ

orná půda orná půda

3.01.00 3.01.00 3.10.10 3.10.10 3.10.10 3.10.10

orná půda orná půda orná půda

VD10 - místní komunikace č. parcely výměra druh 2 dle KN m pozemku Zastavitelné území 607 č. 883 orná půda

kód BPEJ 3.01.00

59

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. I. I.

ZPF 2 celkem m

656 752 440 1848

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. I. I. I.

ZPF 2 celkem m

306 198 205 180 889

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m -

0

1400 47 1447

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. I. II. II. II. II.

100 573 510 311 55 25 1574


306 198 205 180 889

ZPF 2 celkem m

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. I.

656 752 440 1848

883

0

ZPF 2 celkem m 1400 47 1447

ZPF 2 celkem m 100 1083 311 55 25 1574

ZPF 2 celkem m 883


VD11 - místní komunikace + zeleň č. parcely výměra druh 2 dle KN m pozemku Zastavitelné území 607 č. 6290 orná půda 15/1 č. 1453 orná půda 14/1 č. celkem

60 7803

TTP

VD12 - místní komunikace č. parcely výměra druh 2 dle KN m pozemku Zastavitelné území 17/2 č. 1160 ost.pl. 830 č. 103 ost.pl. celkem 1263

kód BPEJ 3.01.00 3.01.00 3.10.10 3.10.10

kód BPEJ -

60

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. I. II. II.

ZPF 2 celkem m

6290 807 646 60 7803

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m -

6290 1453 60 7803

ZPF 2 celkem m 0 0 0

0 0 0

Územní rezervy R1/BI č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 831 6291 832 11680 833 11881

druh pozemku

kód BPEJ

orná půda orná půda orná půda

3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.02.00 3.02.00 3.19.11 3.02.00 3.19.11 3.02.00 3.19.11 3.02.00 3.19.11

834

16504

orná půda

835

3659

orná půda

836

9181

orná půda

837 č.

11980

orná půda

celkem

71176

R2/VZ č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 607 č. 3297

R5/DS č. parcely výměra 2 dle KN m Zastavitelné území 15/1 č. 4961 .189 14/1 č. celkem

druh pozemku

kód BPEJ

orná půda

3.01.00

druh pozemku

kód BPEJ

orná půda

3.01.00 3.10.10 3.10.10

21 zast.pl.a nádv. 290 TTP 5272

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. I. I. I. I. III. I. III. I. III. I. III.

6291 11680 7494 4387 8999 7505 998 2661 3441 5740 1285 10695 71176


3297

k.ú. Jizerní Vtelno třída výměra 2 ochrany m I. II. II.

2480 2481 0 290 5251

ZPF 2 celkem m 6291 11680 11881 16504 3659 9181 11980 71176

ZPF 2 celkem m 3297

ZPF 2 celkem m 4961 0 290 5251


11)

61

Vyhodnocení připomínek a návrh na rozhodnutí o uplatněných námitkách

Připomínky obce Jizerní Vtelno uplatněné ke společnému jednání: 1) změnit navrhované funkční využití pozemku parc.č. 69/1 zeleň soukromá vyhrazená (ZS) na funkční využití výroba a skladování (VZ), neboť na uvedeném pozemku hodlá majitel nadále skladovat zemědělská krmiva a produkty). 2) na poz. parc. č. 596 a st. 9/1 změnit navrhované funkční využití výroba a skladování (VZ) na funkční využití pro bydlení smíšené obytné venkovské (SV). 3) změnit původně navrhovanou přestavbovou plochu P1 tak, že navržená cesta bude zrušena a bude vymezena plocha pro výrobu a skladování – zemědělská výroba VZ (tj. 2/3 původní přestavbové plochy P1 západním směrem) a plocha pro bydlení smíšené obytné venkovské SV (1/3 původní přestavbové plochy P1 východním směrem). Vyhodnocení připomínek: ad1) připomínce se vyhovuje, v návrhu ÚP Jizerní Vtelno se mění navrhované funkční využití pozemku parc. č. 69/1 zeleň soukromá vyhrazená (ZS) na funkční využití výroba a skladování (VZ), pozemek navazuje na stávající funkční zemědělský areál, na pozemku budou skladovány zemědělská krmiva a produkty; ad2) připomínce se vyhovuje, v návrhu ÚP Jizerní Vtelno se mění navrhované funkční využití výroba a skladování (VZ) na funkční využití pro bydlení smíšené obytné venkovské (SV). Pozemek je situován v zastavěném území v centrální části obce obklopen stávající zástavbou pro bydlení. ad3) připomínce lze vyhovět v tomto smyslu: vzhledem k tomu, že v předmětné lokalitě se v současnosti nacházejí funkční zemědělské stavby pro skladování zemědělských strojů a krmiv bude původně navržená přestavbová plocha P1 s funkčním využitím pro bydlení v rodinných domech (BI) redukována tak, že bude zmenšena na cca 1/3 původně navrhované plochy s funkčním využitím pro bydlení smíšené obytné venkovské (SV). Zbývající 2/3 budou ponechány jako stávající plocha s funkčním využitím pro výrobu a skladování – zemědělská výroba (VZ). Návrh na rozhodnutí o námitkách uplatněných k veřejnému projednání a vyhodnocení připomínek: 1) Vlastník pozemků parc. č. 75/12, st. p. č. 164 a 170 v k.ú. Jizerní Vtelno nesouhlasil se zařazením uvedených pozemků do ploch s funkčním využitím výroba a skladování – zemědělská výroba VZ a žádal o zařazení pozemků do ploch s možností skladování truhlářského materiálu. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno vyhovuje námitce tak, že v kap. f).1 textové části ÚP Jizerní Vtelno: Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání – VZ Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba se v přípustném využití doplňuje v bodě - stavby pro výrobu z obnovitelných zdrojů, (bioplynové hospodářství, „dřevovýroba“). Odůvodnění: Pozemek parc. č. 75/12 je součástí stávajícího výrobního areálu. Celá jeho plocha je využita pro zemědělskou výrobu, jsou zde umístěny skladovací haly, haly pro zemědělskou techniku, opravárenské služby techniky apod. Pozemek pro uskladnění truhlářského materiálu je situován přibližně v centrální části areálu, nenavazuje tedy na plochu bydlení smíšeného venkovského na východní straně areálu. 2) Vlastník nemovitosti č.p. 20 na pozemku st. 22 v k.ú. Jizerní Vtelno žádal o změnu navrženého funkčního využití bydlení smíšené obytné venkovské SV na funkční využití výroba a skladování – zemědělská výroba VZ. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno vyhovuje námitce tak, že v kap. f).1 textové části ÚP Jizerní Vtelno: Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání – SV plochy smíšené obytné venkovské se v podmínečně přípustném využití doplňuje v posledním odstavci za chovatelské, pěstitelské a zahradnické činnosti text: „výdělečného charakteru“. Odůvodnění: Územní plán Jizerní Vtelno navrhuje obec rozvíjet jako venkovské sídlo s převažující funkcí bydlení a také s důrazem na zachování tradičních hodnot obce. Jizerní Vtelno je historicky obcí orientovanou podnikatelsky na zemědělství. Zemědělská prvovýroba a velkovýroba je situována na okrajích sídla. Pozemek st. p. 22 se nachází v zastavěné části obce. Vlastník provozuje zemědělskou činnost menšího rozsahu, spíše prodej výpěstků a produktů pro zemědělství eventuelně drobné chovatelství. Námitce se proto navrhuje vyhovět úpravou regulativu ploch smíšených obytných venkovských SV.


62

3) Vlastník pozemku p.č. 15/22 v k.ú. Jizerní Vtelno nesouhlasil s navrženým funkčním využitím NSpvzo – plochy smíšené nezastavěného území s funkcí přírodní vodohospodářskou, zemědělskou a ochrannou a žádal zařazení pozemku do ploch pro bydlení BI. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno nevyhovuje námitce. Odůvodnění: Pozemek p.č. 15/22 v k.ú. Jizerní Vtelno je situován mimo hranice intravilánu tj. v nezastavěném území, navíc v blízkosti koridoru navrhovaného pro řešení napojení přeložky silnice 1/16 i pro potřeby stavby přeložky samotné. Pozemky umístěné v blízkosti vymezeného koridoru mohou být ohroženy možnými negativními vlivy - nadměrnou dopravní zátěží, prašností, hlučností, exhalacemi, vibracemi a hlukem z výstavby plánované přeložky komunikace I/16 i z jejího následného provozu. Z tohoto důvodu nelze námitce vyhovět. 4) Vlastník pozemku p.č. 821 v k.ú. Jizerní Vtelno nesouhlasil se situováním veřejně prospěšné stavby VD2 – obslužné komunikace vedoucí přes výše uvedený pozemek. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno nevyhovuje námitce. Odůvodnění: Na části pozemku p. č. 821 v k.ú. Jizerní Vtelno při jeho západním okraji je navržena veřejně prospěšná stavba – VD2 polní cesta – spojnice polních cest mezi východní a západní stranou jižního cípu obce. Toto řešení bylo zvoleno z důvodu optimálního obsloužení pozemků na hranici zastavěného území zemědělskou technikou a z důvodu vytěsnění této dopravy z obydlených částí obce. 5) Vlastník nemovitostí: 5.1) čp. 24, (st. p. č. 39) a čp. 25 žádal o změnu navrženého funkčního využití pozemku z plochy smíšené obytné venkovské SV na funkční využití plochy pro výrobu a skladování-zemědělská výroba VZ. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno vyhovuje námitce tak, že v kap. f).1 textové části ÚP Jizerní Vtelno: Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání – SV plochy smíšené obytné venkovské se v podmínečně přípustném využití doplňuje v posledním odstavci za chovatelské, pěstitelské a zahradnické činnosti text: „výdělečného charakteru“. Odůvodnění: Územní plán Jizerní Vtelno navrhuje obec rozvíjet jako venkovské sídlo s převažující funkcí bydlení a také s důrazem na zachování tradičních hodnot obce. Jizerní Vtelno je historicky obcí orientovanou podnikatelsky na zemědělství. Zemědělská prvovýroba a velkovýroba je situována na okrajích sídla. Stavby se nachází v zastavěné části obce. Vlastník provozuje zemědělskou činnost menšího rozsahu, spíše prodej výpěstků a produktů pro zemědělství eventuelně drobné chovatelství. Námitce se proto navrhuje vyhovět úpravou regulativu ploch smíšených obytných venkovských SV. 5.2) pozemku parc. č. 837, při okraji kterého je navržena polní cesta, nesouhlasil s jejím situováním na předmětném pozemku. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno námitce nevyhovuje. Odůvodnění: Polní cesta je převzata z již dokončených a zapsaných komplexních pozemkových úprav. Polní cesta mimo jiné umožňuje přístup na pozemek parc. č. 838 jiného vlastníka. 5.3) nesouhlasil s navrženým funkčním využitím pozemku 837 jako plochy smíšené nezastavěného území s funkcí zemědělskou urbanizovatelnou NSzu a přírodní ochrannou NSpo a žádá o vymezení funkčního využití jako plochy zemědělské NZ na celém pozemku. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno nevyhovuje námitce. Odůvodnění: Pozemek p.č. 837 je situován mimo zastavitelné území. Na východním okraji se nachází nadregionální biokoridor NRBK 7 a lokální biocentrum LBC 261. Z tohoto důvodu je východní část pozemku p.č. 837 navržena do ploch nezastavitelného území s funkcí přírodní (územní ochrana chráněných území podle zákona č.114/1992Sb. ve znění zákonného opatření č.347/1992 Sb., územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (zejména ekologické kostry území); ostatní plochy krajinné zeleně, extenzivní sady a zahrady s travním krytem, pozemky ochranné zeleně) a ochranné (- prostor mezi různými druhy funkčního využití (např. izolační prostor mezi obytnými a intenzivně zemědělsky využívanými plochami, izolační prostor mezi obytnými plochami a dopravními stavbami, ochrana ploch mezi těžebním prostorem a krajinou zónou ap.) NSpo. Západní část pozemku je navržena do ploch nezastavitelného území s funkcí zemědělskou (pozemky zemědělského půdního fondu (mimo velkovýrobní formy) s upřednostněním mimoprodukčních funkcí, včetně účelových komunikací sloužících k jejich obhospodařování, extenzivní sady a zahrady s travním krytem – připouštějí se nezbytně utná opatření a výstavba pro zajištění zemědělské produkce) a urbanizovatelnou (na území vymezeném pro rezervu) - územní ochrana pozemků pro budoucí rozvoj) NSzu.


63

5.4) vlastník pozemku p.č. 849 v k.ú. Jizerní Vtelno nesouhlasil s umístěním navržené plochy s funkčním vymezením zeleň přírodního charakteru na tomto pozemku a žádá pro celý pozemek navrhnout funkční využití - plocha zemědělská NZ. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno námitce vyhovuje částečně tak, že navržené funkční využití nezastavitelné území s funkcí zemědělskou a ochrannou NSzo se mění na funkční využití zeleň soukromá a vyhrazená ZS. Odůvodnění: Pozemek p.č. 849 v k.ú. Jizerní Vtelno je situován zčásti v zastavěném území. Navrhuje se změnit funkční využití plochy na ZS /zeleň soukromá a vyhrazená/, která mimo jiné umožňuje v hlavním využití cit: „využití plochy soukromé nebo vyhrazené zeleně, převážně zahrad a sadů a další zemědělské půdy související s obytným územím – stabilizace zeleně v sídle“. V přípustném využití umožňuje vybavení zahrad mobiliářem pro relaxaci a údržbu zahrad, využití jako pozemky související dopravní infrastruktury – účelové komunikace sloužící převážně k obhospodařování zemědělských pozemků, nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sítě. 5.5) jako vlastník pozemků p.č. 849 a p.č. 825 žádal změnit funkční využití pozemku p.č. 825 a západního okraje pozemku 849 tak, že místo NSzo – plochy smíšené nezastavěného území s funkcí zemědělskou a ochrannou budou tyto plochy navrženy jako plochy smíšené s funkcí zemědělskou urbanizovatelnou NSzu případně plochy zemědělské NZ. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno nevyhovuje námitce. Odůvodnění: Pozemek p.č. 825 a západní část pozemku 849 jsou navrženy jako plochy s funkčním využitím NSzo (plochy smíšené nezastavěného území s funkční zemědělskou a ochrannou) z důvodu ochrany plochy stávajícího bydlení na západě a dále jako ochranná a izolační zeleň navržené obslužné komunikace VD2. Navrhovaný regulativ NSzo umožňuje využití pro zemědělskou výrobu (mimo velkovýrobních forem), vč. účelových komunikací a dále extenzivní sady a zahrady, připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění zemědělské produkce – tedy funkce příbuzné s regulativem pro plochy zemědělské NZ. 6) Vlastník pozemků p.č. 12/2 a 12/3 žádal, aby uvedené pozemky zeleně soukromé a vyhrazené SZ byly zařazeny do ploch s funkčním vymezením plochy smíšené obytné venkovské SV. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno námitce nevyhovuje. Odůvodnění: Pozemky p. č. 12/2 a 12/3 jsou situovány v zastavěném území, navazují na stávající bydlení s navrženým funkčním využitím plochy smíšené obytné venkovské SV na jižním okraji a na stávající zemědělský areál (VZ) na straně západní. Východním směrem jsou přimknuty ke stávající páteřní komunikaci I/16 procházející centrem obce, navíc jsou situovány v nepřehledné zatáčce. V obci Jizerní Vtelno hluk ze silnice I/16 překračuje hodnoty pro starou hlukovou zátěž (70/60 dB pro den/noc) stanovených v nařízení vlády 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tyto pozemky jsou zasaženy dlouhodobě těmito nepříznivými vlivy a pro umístění obytné zástavby jsou nevhodné. Zástavbu ploch pro bydlení je možné povolit až po realizaci přeložky silnice I/16. (viz stanovisko k uplatněným námitkám zn. KHSSC 42473/2013 ze dne 25. 9. 2013). 7) Vlastník 7.1) pozemků parc. č. 59/1 a 59/2 žádal o změnu funkčního využití zeleň soukromá vyhrazená ZS na využití pro smíšené využití obytné venkovské SV. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno vyhovuje námitce. Odůvodnění: Pozemky parc. č. 59/1 a 59/2 jsou situovány v zastavěném území v centrální části obce se současným využitím jako zahrady. Přístup je zajištěn z komunikace III/27221. Pozemky navazují na navržené plochy s funkčním využitím BV – bydlení venkovské v rodinných domech a SV – plochy smíšené obytné venkovské. 7.2) stavební parcely st. p.112 žádal o změnu funkčního využití zeleň soukromá vyhrazená ZS na plochu pro smíšené využití obytné venkovské SV. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno vyhovuje námitce. Odůvodnění: Výše uvedená stavba st. p. 112 zastavěná plocha a nádvoří - objekt bývalé sušírny, nyní zahradní domek je umístěna na pozemku parc. č. 59/2 – viz námitka 7.1). Připomínka 7.3) požadavek na zpřístupnění lesa Stařechov vymezením nové polní cesty: Vyhodnocení připomínky: Bylo provedeno šetření na místě za účasti zástupce obce Jizerní Vtelno a bylo zjištěno, že přístup do lesa Stařechov je umožněn po polní cestě p.č. 709 (ostatní komunikace), vedoucí podél trati. Komunikace je ve vlastnictví obce . Při řešení komplexních pozemkových úprav na území katastru Jizerní Vtelno nebyl tento požadavek vznesen. Komplexní pozemkové úpravy byly dokončeny a zapsány.


64

8) Vlastník stavebních pozemků 192/1,192/2, 192/3 a 192/4. Požadoval ponechat dostatečnou vzdálenost od haly situované na výše uvedených pozemcích pro nutnou obslužnost haly z jižní strany. Návrh na rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce námitce nevyhovuje. Odůvodnění: stavby na stavebních pozemcích 192/1 (parc. č. 889), 192/2, 192/3 (parc. č. 890) a 192/4 výše uvedeného vlastníka navazují jižně na pozemek parc. č. 64/17 jiného vlastníka. Stavby a pozemky jsou přístupné ze silnice I. třídy I/16 přes pozemek parc. č. 668 jehož vlastníkem je žadatel. Obslužnost pozemků lze tedy zajistit z vlastního pozemku. 9) Vlastník 9.1) pozemků parc. č. 15/23, 15/24, 15/25, 15/27 vznesl námitku proti zařazení výše uvedených pozemků do ploch smíšených nezastavěného území s funkcí přírodní, vodohospodářskou zemědělskou a ochrannou NSpvzo a požadoval zařazení těchto pozemků do ploch pro bydlení BI. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno námitce nevyhovuje. Odůvodnění: Výše uvedené pozemky jsou situovány mimo zastavěné území, nacházejí se v blízkosti koridoru R5-DS vymezeného pro napojení přeložky silnice I/16 – a to přímo v blízkosti navrhovaného tunelu. Lze předpokládat, že při výstavbě přeložky a tunelu (a následně i při jejím provozu) budou v blízkosti stavby detekovány negativní vlivy jako nadměrná dopravní zátěž, prašnost, hlučnost, exhalace, vibrace. Z toho důvodu nelze vyhovět požadavku vlastníka pozemků na změnu navrženého funkčního využití. Při veřejném projednání územního plánu byly tyto problémy s žadatelem konzultovány a byly mu vysvětleny. Žadatel poté na veřejném projednávání návrhu ÚP Jizerní Vtelno dne 28. března 2013 informoval přítomné, že na námitce netrvá. Písemně však zpětvzetí námitky nepodal. 9.2) Vlastník vznesl námitku k pozemku p.č. 75/19 – je označen jako veřejně prospěšná stavba (komunikace) VD9 a zároveň plocha zeleně izolační ZO. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno námitce vyhovuje. Odůvodnění: Plocha VD9 je veřejně prospěšná stavba – místní a obslužná komunikace při jižním okraji Stránova (spojnice VD5 a VD8). Jedná se o grafickou chybu, která bude ve všech výkresech územně plánovací dokumentace opravena. Připomínka 9.3) požadováno z regulativu pro bydlení individuální BI – nepřípustné využití vypustit text: „zástavba jinými typy objektů pro bydlení (řadové domy, atriová hnízda)“ a zařadit ho do využití podmínečně přípustného. Vyhodnocení připomínky: Jizerní Vtelno je historicky založená obec v zemědělské krajině, tvořená nepravidelně uspořádanými statky, hospodářskými dvory a drobnými hospodářstvími a rodinnými domky. Dominantou obce je zámek Stránov se zámeckou věží, která vytváří ve spojení s volnou krajinou zajímavé průhledy. Koncepce rozvoje obce je založena na udržení kompaktní zástavby venkovského charakteru obce dané historickým vývojem. Územní plán navrhuje rozvíjet obec jako venkovské sídlo s převažující funkcí bydlení a důrazem na zachování kulturních a přírodních hodnot území. Územní plán respektuje republikové priority zejména v bodě 14 (PÚR ČR 2008), kdy ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, vč. urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Výstavbu navrhuje tak, aby byla zachován ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Řadové domy a atriová hnízda nelze považovat za typické stavby v daném území. Z tohoto důvodu jsou oba typy staveb zařazeny do nepřípustného využití. Připomínka 9.4): požadováno neuvádět v textové části návrhu územního plánu Jizerní Vtelno minimální velikost ploch na rozvojových plochách Z1 a Z2, příp. uvést výměru jednotlivých parcel pro rodinné domy o velikosti min. 700 m2, u dvojdomu min. 450 m2 a u řadového domu min. 180 m2. Vyhodnocení připomínky: Připomínce lze vyhovět. Textová část územního plánu Jizerní Vtelno se v kap. f1) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, podkapitola BI bydlení v rodinných domech v odstavci Podmínky prostorového uspořádání se upravuje tak, že se vypouští body: „ – rodinné domy budou odpovídat ve hmotách a výškách okolní zástavbě podobného typu – objekty se sedlovou střechou o nadzemní výšce 1-2 podlaží s podkrovím; totéž platí i v plochách nově zastavitelných,“ „- rodinné domy s pultovou či jinou atypickou střechou a atypickým hmotovým a materiálovým řešením budou v architektonické části projektu řešeny autorizovaným architektem a vyhodnoceny podrobným územním a stavebním řízením,“ „- obvyklá velikost nových pozemků v zastavitelných plochách 1200 – 1500 m2“, „- dělitelnost pozemků ve stávajícím zastavěném území zachová minimální velikost 800 m2“ a nahrazuje se tímto textem:


65

„ - rodinné domy budou odpovídat ve hmotách a výškách okolní zástavbě podobného typu, s nadzemní výškou 1-2 podlaží s podkrovím; totéž platí i v plochách nově zastavitelných, rodinné domy s atypickým hmotovým a materiálovým řešením budou v architektonické části projektu řešeny autorizovaným architektem a vyhodnoceny podrobným územním a stavebním řízením,“ - minimální velikost stavebních pozemků – 700 m2, výstavba nesmí výškově a objemově překročit stávající zástavbu v polohově i pohledově navazujícím území. V Textové části kap. c.2.1 Zastavitelné plochy v tabulce se vypouští u rozvojových ploch Z1 a Z2 v podmínkách využití tento text: „minimální velikost stavebních pozemků 1200 m2“. V Odůvodnění kap. c.1.1. Řešení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby se vypouští u rozvojových ploch Z1 a Z2 v podmínkách využití tento text: „minimální velikost stavebních pozemků 1200 m2“. Připomínka 9.5) požadováno na základě připomínky 9.4) v Textové části upravit počty rodinných domů a obyvatel v rozvojových plochách Z1 a Z2 ve všech kapitolách návrhu ÚP. Vyhodnocení připomínky: Připomínce se vyhovuje tím, že v Textové části kap. b.1 Koncepce rozvoje území – Hranice a rozsah stávající části území – současně zastavěné území se vypouští tento text: „Koncepce rozvoje obce proto především obsahuje návrh zastavitelných území pro výstavbu přibližně 54 rodinných domů po východní straně současné zástavby a dalších cca 7 rodinných domů v ploše přestavby východně od hydroglobu“ a dále v Odůvodnění kap. c.1 Zdůvodnění přijatého řešení se vypouští celý třetí odstavec začínající slovy: „Návrh ÚP tento záměr …….“ . Připomínka 9.6): Požadováno plochu veřejného prostranství PV1 přesunout z rozvojové plochy Z1 s funkčním využitím pro bydlení individuální BI do ploch zeleně ochranné ZO a ploch smíšených nezastavěného území. Vyhodnocení připomínky: Připomínku lze akceptovat. Situování veřejného prostranství v rámci ploch Z1 a Z2 bude řešeno předepsanou územní studií pro tyto vymezené lokality. Grafická část územního plánu bude upravena. 9.7) Požadováno zrušení navržené veřejně prospěšné stavby VD11 - obslužné komunikace od křižovatky s VD8 ke křižovatce se stávající komunikací I/16 z důvodu jejího nevyužití. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno námitce nevyhovuje. Odůvodnění: Veřejně prospěšná stavba VD11 – místní obslužná komunikace kolem hospodářského dvora Vančurov je navržena jako spojnice silnice I/16 k cestě do zámku. Je součástí dopravního systému pro budoucí stavbu D027 – silnice I/16 - obchvat Jizerního Vtelna. Připomínka 9.8) – týkající se navrhovaného odkanalizování Jizerního Vtelna do společné ČOV s obcemi Krnsko a Písková Lhota, cit. připomínky: „Dle dostupných informací nebude takto navrhovaná ČOV v dohledné době realizována a je nutné doplnit do popisu odkanalizování rozvojových ploch způsob likvidace splaškových vod formou žump“. Vyhodnocení připomínky: Řešení splaškové kanalizace je uvedeno v Textové části územního plánu Jizerní Vtelno kap. d.2.5 Odkanalizování a v Odůvodnění kap. c.1.4.5. Byl upraven text na str. 15 Textové části takto: Likvidace splaškových vod z objektů, u kterých nebude realizována veřejná splašková kanalizace, bude výjimečně řešena domovními čistírnami odpadních vod (DČOV) s odtokem do vodoteče. U objektů vzdálených od vodoteče budou vyčištěné splaškové vody likvidovány vsakem s předřazeným biologickým nebo zemním filtrem. Tato řešení budou vždy podložena hydrogeologickým posudkem. Stejná úprava byla provedena v Odůvodnění, kap. 7.1.4.5 Řešení odkanalizování – splašková kanalizace – navrhované řešení. 9.9) vlastník pozemků požadoval, aby plocha zeleně soukromé vyhrazené ZS v severní části lokality Stránov (parc. č. 10/1, 10/2,10/4, 10/7, st. 179) byla doplněna v textové části o možnost parkování v době kulturně společenských akcí na zámku Stránov. Toto požaduje minimálně do doby, než bude provedena a zprovozněna záchytná parkovací plocha nad uvažovaným tunelem přeložky I/16. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno námitce nevyhovuje. Odůvodnění: Plocha ZS v severní části lokality Stránov je stabilizované území navazující na plochu s významným krajinným prvkem VKP 73 Zámecký park Stránov, pro který jsou charakteristické zalesněné stráně u zámku, jehož bližší okolí v úžlabině podél potoka je upraveno jako park. V zámeckém areálu se nacházejí památné stromy. V blízkosti se nachází oplocená obora s chovem bílých daňků. Na západním okraji pozemky navazují na nezastavitelné území. Protože v obci chybí záchytné parkoviště pro zámek Stránov, územní plán navrhuje ve výhledu po dokončení obchvatu silnice I/16 vybudovat záchytné parkoviště v mezeře mezi Stránovem a obcí Jizerní Vtelno (výhled. rezerva R5-DSp).


66

Připomínka 9.10) požadováno zrušit podmínku vypracování studie na ploše PV3 do doby 5 let. Vyhodnocení připomínky: připomínku lze akceptovat. V Textové části územního plánu Jizerní Vtelno, kap. j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování se mění text takto: „Návrh ÚP Jizerního Vtelna určuje, že územní studií budou řešeny návrhy nových území pro bydlení – Z1; Z2. Předmětné územní studie budou zpracovány a vloženy do evidence územně plánovací činnosti do pěti let od vydání ÚP“. Připomínka 9.11) požadováno odstranit podrobný popis využití v regulativu bydlení smíšené zámecké BZ. Taxativním vymezení možností využití se výrazně omezuje možnost jiného vhodného využití, které není vyjmenováno a přesto by bylo v souladu s památkovou ochranou objektu a v souladu s názorem Ústavu památkové péče. Vyhodnocení připomínky: Plocha BZ – bydlení smíšené zámecké zahrnuje plochy zámku Stránov s nejbližším okolím a budovami na severní straně předsunutého zámeckého parku. Funkční využití je členěné na plochy s hlavním využitím pro bydlení soukromé, muzeum, výstavní prostory, výstavní expozice, knihovnu, vzdělávací činnost a obřadní síň. V přípustném využití se uplatňují tyto služby: ubytování turistického typu, hudební produkce a soutěže, relaxační a kosmetické služby, obchodně prodejní činnost souvisící s propagací zámku a obsluhou návštěvníků, školení, archivace, související (zámecká) technická a dopravní infrastruktura plochy souvisejících veřejných prostranství . V podmínečně přípustném využití služby: ubytování hotelového typu, kongresová jednání a workshopy, vědeckovýzkumná pracoviště v oboru památek a památkové ochrany, umělecké ateliéry a umělecká malovýroba, depozitáře zámeckého mobiliáře a potřebného technického vybavení pro provoz zámku. Z výše citovaných funkcí vyplývá, že regulativ pro uvedené plochy je vymezen dostatečně široce, aby pokryl požadavky na provozování činností souvisejících s objekty pod památkovou ochranou. Připomínka 9.12) požadováno vypustit požadavek na odstranění pozůstatků sklepů hospodářských budov v prostoru před objektem zámku. Finální podoba plochy PV3 bude předmětem dalších architektonických studií. Vyhodnocení připomínky: V textové části kap. B.1 koncepce rozvoje území se upravuje věta v odstavci Hranice a rozsah stávající části území takto: Přestavba v předpolí zámku Stránov navrhuje vybudování plnohodnotného zámeckého vstupního parku. 10.) Vlastník nemovitosti čp. 10 (pozemek č. st. 10 v k.ú. Jizerní Vtelno) nesouhlasil se zahrnutím pozemku do navržené plochy pro bydlení smíšené venkovské SV a navrhuje pozemek zařadit do ploch s funkčním využitím pro výrobu a skladování – zemědělská výroba VZ. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno námitce vyhovuje částečně. Odůvodnění: Pozemek je situován v zastavěném území, v centrální části obce – na návsi. Ačkoli je obec Jizerní Vtelno historicky zemědělskou obcí. Intenzivní zemědělská výroba provozovaná ve velkoplošných zemědělských areálech je situována na okrajích sídla a je pro ni vymezen regulativ Zemědělská výroba VZ. V případě žadatele se však nejedná o intenzivní zemědělskou výrobu. Žadateli lze vyhovět tak, že regulativ navrženého bydlení smíšeného venkovského SV se však rozšiřuje v podmínečně přípustném využití o chovatelskou, pěstitelskou a zahradnickou činnost výdělečného charakteru – viz odůvodnění námitky č. 2.). 11.) Vlastník nemovitosti č.p.26 (st. č. 43 v k.ú. Jizerní Vtelno) nesouhlasil se zahrnutím předmětného pozemku do ploch pro bydlení smíšené venkovské SV a požaduje změnit kategorii funkčního využití na plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ. Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Jizerní Vtelno námitce vyhovuje částečně. Odůvodnění: Pozemek st. č. 43 je situován v zastavěném území v centrální části obce. Zde se obecně vyskytují původní zemědělské usedlosti, z nichž některé již ztratily jsou zemědělskou funkci, slouží k bydlení, byly přebudovány na podnikatelské objekty nebo slouží dosud pro pěstitelství, chovatelství a zahradnictví a s tím spojenou technickou a dopravní infrastrukturu. Z tohoto důvodu lze námitce vyhovět tak, že v kap. f. 1 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání - Plochy smíšené obytné SV doplňuje v podmínečně přípustném využití tento text: „—ostatní podnikatelské nerušící aktivity“. V odstavci Nepřípustné využití se mění text v pátém odstavci takto: „odstavná stání pro nákladní automobily, autobusy, autobazary, čerpací stanice pohonných hmot, objekty a plochy pro skladování odpadů“. Připomínka 12.) Byla podána připomínka obyvatel dolní části Jizerního Vtelna k návrhu územního plánu, ve které požadují řešit problémy s cit: „již nyní obtížnou dopravní situací, která bude ještě zhoršena realizací obchvatu Jizerního Vtelna“. Připomínají současný neúnosný provoz na komunikaci


67

I/16 a žádají přijmout opatření, aby se dopad silniční dopravy na lokalitu v dolní části Jizerního Vtelna co nejvíce snížil (zvláště kamionové dopravy), např. omezením rychlosti a úpravou povrchu vozovky apod. Vyhodnocení připomínky: Řešení dopravní situace na území obce Jizerní Vtelno je navrženo v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací – Zásadami rozvoje Středočeského kraje a Politikou územního rozvoje 2008. Záměr a trasování přeložky, který prošel schvalovacím procesem EIA vedle jednoznačného pozitivního vlivu na zrušení průjezdu obcí a celkové dopravní zklidnění vyvozuje při realizaci a následném provozu řadu možných problémů a případných kolizních momentů. Situace je zčásti řešena navrženým podchodem pro pěší přes silnici I/16 v dolním Krnsku – veřejně prospěšná stavba WD 13. V úseku silnice I/16 v dolním Vtelně podél stávající zástavby po její jižní straně v délce neexistujícího chodníku je navržena pěší komunikace tak, že budou odstraněny případné stávající pozůstatky vyčnívajících obrub až do úrovně nivelety vozovky a na vozovce bude vymezen pruh pro pěší o šířce minimálně 1,20 m a tento nebezpečný úsek bude označen dopravní značkou DZ – E13 - Pozor chodci na vozovce (s omezením rychlosti na 40 km/hod a to až k autobusovým zastávkám u viaduktu). Takto vytvořený pěší pruh propojí stávající chodníky na této straně mezi horní a dolní částí Jizerního Vtelna. V dolní části u železničního viaduktu v prostoru autobusových zastávek je navržen nový přechod pro pěší (v úrovni vozovky). ÚP Jizerní Vtelno je zpracován v měřítku 1:5000 a nelze jím řešit podrobnosti v území jako např. povrch vozovky , umístění kanálů, omezení rychlosti apod. To je předmětem územního a stavebního řízení u konkrétních záměrů.

12)

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů v připojené grafické části

Odůvodnění ÚP Jizerní Vtelno je zpracováno dle přílohy č. 7 vyhl. 500/2006 Sb. ve 4 výtiscích. Každý výtisk obsahuje: -- Textová část -- Grafická část O1 - koordinační výkres M 1 : 5 000 O1b - koordinační výkres (výřez) M 1 : 2 500 O2 - širší vztahy M 1 : 20 000 O3 - výkres předpokládaných záborů půdního fondu M 1 : 5 000 Textová část ÚP Jizerní Vtelno - Odůvodnění --- počet listů 68 a 1 tabulka (A3) Grafická část ÚP Jizerní Vtelno - Odůvodnění --- počet listů 4 (2 x A0; 2 x A1)

Poučení Proti Územnímu plánu Jizerní Vtelno vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád)

……………………………. Václav Kučera starosta

Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Nabytí účinnosti dne:

………………………………. Marie Huková místostarostka

ÚP Jizerní Vtelno Textová část Odůvodnění ÚP 0 ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ÚZEMNÍ PLÁN JIZERNÍ VTELNO

Recommend Documents