ČÍSLO 6
ROČNÍK 20
ÚNOR 2015
BÉDA
5,ŠKOLNÍ ČASOPIS ZÁKLADNÍ ŠKOLY BEDŘICHA SMETANY MĚSTA LANŠKROUN
Obrázek, Lambada
3
Sbírka plastových víček
4
Tonda Obal
4
Silvestr na školičce
4
Vánoční besídka druháčků
5
Jak jsme si pochutnávali na cukroví
5
O tradici vánočního cukroví
5
Konverzační soutěž v německém jazyce
5
Adopce na dálku
6
Dárek pro Farridulláha
7
Novinky z Canis Centra
8
Kvíz: PSI
8
Exkurze v planetáriu Brno
9
Známí zpěváci zdraví Bédu
9
Vánoční příběh
10
Zimní luštěnka
10
Německá luštěnka
10
11
Žáci:
Učitelé:
Grafika:
Další luštěnka
IV. A: Markéta Stejskalová Adéla Šemberová IV. B: Zdeněk Hudec Kateřina Chládková VI. A: Kristýna Hanzlová Natálie Müllerová VI. B: Anna Kaňová Vendula Kocourková VII. A: Valérie Anna Volosová VIII. B: Jan Kollert Anna Vavřínová ZŠ Al. Jiráska IX. A: Eva Cinková Iva Fibikarová Veronika Skalická IX. B: Tereza Kaupová Adéla Koubová Nikol Piechulská
11
Eva Doubravská Pavel Dobšíček Iveta Kantorová Miloslav Zubík
Další německá luštěnka
Petr Motl
Luštěnka 11
TG TISK S. R. O.
jméno:
Třída:
Autor obrázku: Karolína Krumlová ze III. B VybarvI dle libosti, Vhoď do bédovy schránky a možná vyhraješ.
Třída:
Příjmení:
BŘEZEN 2015
Jméno:
Nechceš být zkoušen nebo psát písemku? Lehká pomoc! Zkus Lambadu! Doplň své jméno, příjmení a třídu, vystřihni a vhoď do Bédovy schránky
LAM BA DA
Tonda Obal
V prosinci se na 1. stupni naší školy uskutečnila velmi zajímavá ekologická beseda. Pořádala ji firma EKO - KOM. Zástupkyně této společnosti si velmi zajímavou formou povídala s dětmi o odpadech. Děti potom bez problémů přiřadily názvy k barevným kontejnerům. Samy si vyzkoušely, kam který odpad patří. Dostaly velkou pochvalu za jeho správné roztřídění. Na závěr všichni obdrželi tématické pexeso. Teď už je jen na nich, zda si i v reálném životě poradí s opravdovým odpadem tak dobře jako s názornými obrázky při besedě.
No a proč ne? Na Silvestra se přeci schází ti, co jsou spolu rádi a chtějí spolu oslavit příchod nového roku. Je samozřejmé, že v ten pravý Silvestr musíme být doma u maminek, ale proč si neužít dvakrát? „Ano, ano, jsme pro!“ volali žáci II. A Sešli jsme se ve čtvrtek před vánočními prázdninami. Spacáky a dobrou náladu jsme si vzali s sebou! Byl to věru dlouhý den. Ráno jsme si užívali v kině při pohádce Tři bratři, potom ve školičce něco málo učeníčka a především generální zkouška na naši besídku. Pak následoval oběd a po něm už jsme spěchali na bowling. Odtud vedla naše cesta k panu Šilarovi, lanškrounskému řezbáři, kde jsme obdivovali překrásnou práci se dřevem. Největším pokladem potom bylo, když jsme si odnášeli kousíček dřeva, který odpadl z kusu, ze kterého se vyloupl Josef z vánočního betlému. A zase do akce! Zbývala necelá hodinka do premiéry naší besídky. Všechno nachystat, převléknout se, dát vše tak, abychom to našli. A už přichází první rodiče. Třída byla naplněná k prasknutí. Myslím, že program se vydařil. A už nás čekal další bod programu silvestrovského dne. Napsali jsme si lístečky s nákupem na občerstvení. Každá skupinka dostala vedoucího a peníze na nákup.
Vyrazili jsme do Lidlu, nakoupili dobroty a už ve velké tmě jsme se vraceli zpět do školičky, abychom připravili jednohubky a pečená jablíčka. Předem jsme si však raději nachystali pelíšky na spaní, abychom po oslavách mohli v mžiku do teplíčka. Venku už byla ta pravá tma a my se vydali za město, kde jsme si ve společném kruhu a se svíčkami říkali přáníčka do nového roku. Když se nám podařilo vypustit létající balon, bylo to doslova kouzelné, když se vznášel vzhůru k nebi. Po procházce už následovalo rozbalování dárků, který si každý vylosoval. K silvestrovské zábavě patří diskotéka a plno jídla, které jsme předem nachystali. Ještě nám doslova vykouzlily raut naše maminky. Půlnoc se blížila a my už drželi v rukou hrnečky na šampaňské. Vypily se celkem čtyři lahve šampanského!!! A hurá na pohádku a do pelíšků. „Posledníci“ usnuli hluboko po půlnoci. Ráno nás po šesté hodině vzbudila paní vychovatelka, abychom uklidili družinku pro první děti. Oči se ještě lepily, ale nedalo se nic dělat. Pátek byl vánočně naladěný, zpívali jsme koledy, lili vosk, abychom viděli budoucnost, pálili františky a četli vánoční příběhy. Tak do nového roku vstupme s radostí a úsměvem!!!
Autor: žáci II. A a p. uč. D. Kačerovská
SILVESTR NA ŠKOLIČCE
Autor: p. uč. L. Zachařová
I v tomto školním roce se naše škola zapojila do sbírky plastových víček. Celkem jsme jich během listopadu a prosince nasbírali čtyři velké pytle. Rozhodli jsme se je předat Pájovi Kvapilovi z Dolního Třešňovce, který trpí svalovou dystrofií Dachennova typu. Sbírka pro Páju trvala do konce roku 2014 a celý výtěžek připadne na jeho léčebné pomůcky. 12. prosince 2014 odvezla a předala paní učitelka Fiebigerová nasbíraná víčka panu Kvapilovi. Pavlíkův dědeček byl z nasbíraných víček velice překvapen a potěšen. Chtěla bych poděkovat všem sběratelům a požádat je, aby sbírali víčka i nadále. Rádi je předáme někomu dalšímu, kdo sbírku potřebuje
Autor: p. uč. Jana Felcmanová
SBÍRKA PLASTOVÝCH VÍČEK
4
se blížily a my VÁNOČNÍ BESÍDKA DRUHÁČKŮ Vánoce stále přemýšleli, jak to
Autor: Žáci II. A a p. uč. D. Kačerovská
Jak jsme si pochutnávali na cukroví
Autor: p. uč. Romana Prokopová a žáci I. B
dopadne s vánoční besídkou. Loni se nám tolik povedla a co letos? Každé ráno si čteme knížku a právě teď jsou to Děti z Bullerbynu. A nápad byl na světě! Uděláme Vánoce, jaké by mohly mít děti v Bullerbynu. Scénář byl na sedm stran, rozdělili jsme si role, navrhli kostýmy a scénu. A potom už jsme se učili své dialogy a zkoušeli. Není to jednoduché pamatovat si text, hrát s druhými, dívat se k divákům, mluvit nahlas a nesplést se. Vánoční příběh z Bullerbynu se nám vydařil. V druhé části jsme hráli příběh o narození Ježíška. I to bylo krásné! Třída byla plná a doufáme, že jsme do dušiček diváků přinesli kus vánoční atmosféry!
Rok s rokem se sešel a žáci I. B si poprvé „ochutnali vánoční atmosféru“ ve škole. A aby to ochutnávání bylo opravdové, upekli si linecké cukroví. Těsto jim připravila paní učitelka. Ostatní činnosti už zvládli malí cukráři sami. Vyvalovali, vykrajovali, mazali marmeládu, slepovali a ochutnávali svoje první pochoutky. Největším překvapením byly dárečky pod stromečkem ve třídě. Ježíšek jim nadělil stavebnice, ze kterých rostou domečky, letadla, stolečky, židličky, kočárky apod.
9. třída:
5
Autor: Veronika Skalická a Eva Cinková, IX. A
tématu (Ich, Meine Familie, Ferien, Hobbys, Meine Freunde…). Na závěr nás ještě čekaly doplňující otázky k obrázku, který jsme popisovali. Nejúspěšnější soutěžící:
7. třída:
13. ledna 2015 se konalo Konverzační Dne školní kolo Konverzační soutěže jazyce. Soutěže pro soutěž v vžákyněmeckém 7. – 9. tříd se zúčastnilo 25 První nás čekal poslech, německém zájemců. poté následovala konverzace s učitelkou Doubravskou a jazyce paní Felcmanovou k vylosovanému
1. místo: Bára Vindušková, VIII. B 2. místo: Veronika Tenenková, VIII. B 3. místo: Jan Kollert, VIII. B
Rozmanitost cukroví, tak jak ho známe dnes, je typická až pro 20. století. Peče se až 12 druhů.
Připálené cukroví znamenalo neštěstí v rodině.
8. třída:
Z těst se slévala voda a dávala se do krmení kravám, aby příští rok hodně dojily.
1. místo: Eva Cinková, IX. A 2. místo: Veronika Skalická, IX. A 3. místo: Ivo Ulrich, IX. A
Původ každoročního vánočního pečení hledejme v pohanské minulosti a v oslavách zimního slunovratu. Novodobá historie vánočního cukroví, stejně jako tradice vánočního stromečku, se začala psát až v 19. století. Prapůvod cukroví byl ve výrobě figurek z ovoce, se kterými si děti mohly hrát a později je sníst. Také se cukroví věšelo přímo na stromeček. Často bylo drahou záležitostí i pro majetnější rodiny. Pekly se hlavně perníky slazené medem, mlsalo se sušené ovoce nebo ořechy.
1. místo: Karin Školníková, VII. A 2. místo: Jasmína Braiková, VII. A 3. místo: Udita Yatskanych, VII. B a Valérie Volosová, VII. A
Hospodyňka si při zadělávání těsta otírala ruce o stromy, aby dobře plodily.
O tradici vánočního cukroví
Autor: p. uč. Romana Prokopová
Cukroví se mělo péct jen z vlastní úrody, aby přišel hojný rok.
Adopce na dálku aneb snaha pomoci dětem v Ugandě Autor: p. uč. Martina Fiebigerová V pátek dne 9. ledna 2015 jsem s kamarádkou zavítala do lanškrounského kina na besedu o Ugandě, kterou vedla Libuše Dostálová z nezávislého projektu Bwindi Orphans. Věděla jsem, že nám představí svou organizaci a ukáže nám, jak se žije v jedné z nejchudších zemí Afriky i světa a také jak lze prostřednictvím adopce na dálku pomoci. Mohu říci, že tato beseda předčila má očekávání. Bwindi Orphans o.p.s. je český projekt, který se stará o sirotky (angl. orphan = sirotek) nebo děti z extrémně chudých rodin ve dvou ugandských oblastech – Bwindi a Soroti. Adoptivní rodiče z ČR platí dětem školní docházku, uniformy, stravu a základní lékařskou péči. Dále podporuje snahu rodin dětí o vylepšení jejich životní úrovně – vykupuje tradiční výrobky jako jsou pletené košíky, náramky, náhrdelníky, vyřezávané předměty či kávu a buráky. Lidé pracující pro tuto organizaci jsou vlastně dobrovolníci, mají svá normální zaměstnání. Jenom mají „netradiční hobby“ – zasvětili svůj život pomoci druhým. V dnešní době existuje mezi lidmi určitá skepse k různým projektům, lidé mnohdy nevěří, že jejich peníze jsou využity opravdu na dané účely. Ale s touto organizací se můžete sami seznámit a vydat se do Ugandy s nimi – jezdí tam pravidelně každý rok i s některými „adoptivními rodiči“. Mohu říci, že si ani neumíme představit, jak tam lidé žijí. Mnozí otcové rodin padli v občanské válce. Některé děti nemají ani jednoho rodiče. Chodit do školy je pro ně tudíž obrovský luxus, mnohdy nedokážou ani uživit sami sebe. Tím, že se děti dostanou do školy, mají zajištěnou i stravu – jako snídaní mají tekutou sladkou kukuřičnou kaši a na oběd hustou kukuřičnou slanou kaši a k tomu luštěniny – tedy výživné jídlo. Pro mnohé děti je to jediné jídlo, které za den mají. Když je úroda, mohou si dát ještě banán nebo pár buráčků. Pro pitnou vodu si musí chodit několik kilometrů – pak si velmi rozmyslíte, jak s takovou vodou naložit (zatímco my vyléváme hektolitry pitné vody do záchodu). Muži zde mají tvrdou práci – mnozí vyrábí štěrk. Dvanáct hodin rozbíjejí kameny buď kladivem,
nebo pouze jiným kamenem. Za tuto práci dostanou asi 25 Kč za den, a přitom chléb zde stojí i 30 Kč. Ugandské děti tudíž netuší, co jsou sladkosti, mnohdy neokusí za celý svůj život ani maso. Za peníze od adoptivních rodičů dostávají několik kusů oblečení a boty, matraci, pytel rýže a kukuřičné mouky, olej a sůl, což jejich celé rodině pomůže přežít velké prázdniny – tedy dobu bez pravidelného přísunu potravy ve škole. Samozřejmě dostávají i veškeré školní pomůcky, ale pozor, učebnice zde nehledejme. Učebnici má pouze učitel – Uganda na to zkrátka nemá peníze. Žáci si vše zapisují do sešitů, a to bývá ve státní škole i 200 žáků ve třídě! Je skvělé, že díky tomuto projektu se již několik ugandských dětí dostalo až na vysokou školu a mají tedy velkou šanci změnit svůj život a pomáhat nadále ostatním. My měli to štěstí, že jsme se narodili v „lepším“ světě. Každý z nás by měl ale vidět, jak to funguje i jinde ve světě a začít si tak vážit svého života a přestat se nesmyslně upínat na materiální hodnoty. Budu velice ráda, když paní Libuše Dostálová zavítá i k nám do školy se svou foto přednáškou a osobními zkušenostmi přímo z cest. Byla bych také nesmírně hrdá na to, kdyby se i naše škola zapojila do tohoto projektu a pomohla alespoň jednomu dítěti změnit svůj život a dovolit mu chodit do školy. Co vy na to?
Více o projektu a jak pomoci dětem se můžete dovědět na: http://bwindiorphans.org/
6
DÁREK PRO FARRIDULLÁHA
Autor: p. uč. Dana Kačerovská
Žijeme ve světě, který je neuvěřitelně rozdílný. My, tady v České republice, máme ohromné štěstí. Máme co jíst a dokonce si vybíráme, můžeme chodit do školy a nechce se nám, máme mnoho dalších věci a především svoji postel v čistém a pohodlném domově. Vesměs všichni, co se potkáváme, jsme zdraví a šikovní. Jaký dar jsme dostali! Jak odlišný život žijí lidé a děti v chudých zemích světa! Jak jinak žijí děti s handicapem? Festival „Jeden svět na školách“ je nádhernou sondou do světa, který si ani nedovedeme představit. V krátkých dokumentech představuje životy daleko anebo naopak i nedaleko nás, ale v jiných životních podmínkách a možnostech. Je to nádherně hozená kotva k tomu, abychom zapřemýšleli nad sebou a druhými. Festival jsem navštívila již několikrát, naposledy loni s mojí novou první třídou. Možná je to zvláštní, protože tento festival je doporučován dětem od 8 let. „Ale kout se má železo, dokud je žhavé“ a vychovávat děti, dokud jsou přijímající a rozeznávající dobro a zlo. Zhlédli jsme několik dokumentů, ale největší dojem na nás udělal příběh chlapce Farridullaha, který celý svůj život žil se svou rodinou v nelidských podmínkách cihelny. Ty malinké děti musely vlastníma ručičkama vytláčet ve formách cihly, Farridullah vozil na kolečku jako malinký kluk těžkou hlínu na cihly. Dřely se v neuvěřitelných podmínkách jen pro to, aby se neumyté vyspaly na podlaze nuzného příbytku a dostaly velmi skromné jídlo. Farridullah by chtěl do školy, ale nemohl a jeho život byl nalinkován tak, aby se udřel v cihelně. Byl to velmi zasahující příběh. Děti z mé třídy si o Farridullahovi chtěly neustále něco povídat, vymýšlely, jak ho dostat k nám, jak to udělat, aby už takto nemusel tento hoch žít. Bylo to úžasné, jak tomu rozuměly, dojemné a moc jsem chtěla, abychom něco mohli udělat. Spojila jsem se tedy s p. Kulhavým, který má u nás v Lanškrouně „Jeden svět“ na starosti, on mi poslal další kontakt a mezitím jsme sbírali pro Farriduláha dárky. Byly to věci, které bude mít do školy - tužky, sešity, pastelky, knihy o lidském těle a naší zemi. Bylo krásné sledovat, jak vše děti neustále přerovnávaly a balily, jak přinášely další a další dárky. Potom jsme balík společně poslali p. Hodulákové, která nám
umožnila předat dar až do dalekého Afghánistánu. A pak už jsme jenom čekali. Občas jsem se ptala p. Hodulákové, jaký je stav a ona mi odpovídala, že se režisér snaží balík předat. Před letošními Vánoci jsem otevřela mail a tam mě čekal úžasný dárek! Byly tam fotografie z předávání našeho daru a dokument o Farriduláhhovi, jak se má dnes. Jsou v něm i naše fotografie! Chlapec se díky našemu zájmu a zájmu dánských dětí a dospělých může pomocí konta zřízeného na jeho pomoc učit ve škole a dokonce se stane automechanikem! Měli byste vidět děti, když jsme si film pouštěli, chtěly ho vidět snad třikrát. „Je to úžasné,“ říkala jsem si, když jsem je sledovala. Ti malincí špunti pomohli zachránit jiného človíčka daleko od naší země a mají z toho takovou radost!
7
Novinky z Canis Centra Příběh bernardýna Bohouška
Nejmenší pes na světě je: A Doga B Buldok C Čivava
Pes, který je přizpůsoben zimě, se nazývá: A Maltézský pinč B Bišonek C Husky
Kříženec retrívra a labradora je: A Retríverský labrador B Labradorský retrívr C Labrador a Retrívr
Nikol Vondrová z VI. B
„Po měsíčním pobytu v útulku přibral Bobo krásných 6kg a jsme za to strašně moc rádi. Díky Vaší pomoci se nám pomalinku daří postavit Boba opět na vlastní nohy. Již teď víme, že z něho bude za pár měsíců opět krásný pejsek, který již konečně najde tu pravou, milující rodinu. Bobo je velký pohodář, pejsek s velkým srdíčkem. I po tom, co si prožil, stále věří lidem - vždyť ON je PŘÍTEL ČLOVĚKA a zatím nikdy nikoho nezklamal. ON to totiž ani neumí. Velký dík všem dětem a jejich rodičům za podporu! Velké poděkování si zaslouží i paní učitelka Martina Fiebigerová, která jako vždy vše dobře zorganizovala. Za to jí patří velké opravdu velké poděkování.“ A my jsme moc rádi, že jsme mohli alespoň trošku pomoci. Spokojený výraz Bohouška mluví za vše.
Pes menšího vzrůstu s protáhlou tlamou je: A Buldok B Bullteriér C Pittbul
y: esb kr
Druh kolie – nejvhodnější pro výcvik: A Dlouhosrstá kolie B Šeltie C Border kolie
Vhodným policejním psem je: A Vlčák B Retrívr C Husky
Největší pes na světě je: A Pudl B Doga C Čivava
Kvíz: PSI
Pes s nejmenším ocasem na světě je: A Čivava B Australský ovčák C Retrívr
Tady vidíte, že pomáhat MÁ SMYSL!
Auto r
A nyní čerstvé zprávy o tom, jak se Bohouškovi daří v novém roce, a to přímo od Renaty Kristkové:
Autor: p. uč. M. Fiebigerová a R.Kristková
Pamatujete si na Bohouška - bernardýna, který se do útulku dostal před Vánocemi a kterému jsme věnovali naši sbírku z Plackománie? Zde je jeho příběh: Život měl Bohoušek (Bobo) krutý. Dne 11. října 2013 byl jako roční pejsek odchycen v obci Bratrušov a umístěn do útulku Zábřeh. Jelikož se nepodařilo dohledat majitele, byl (dříve Nero) Bobo nabídnut novému majiteli. Nový majitel, jestli se mu dá tak říkat, si Boba z útulku vyzvedl 24. prosince 2013 asi jako VÁNOČNÍ DÁREK a doslova ho „odrovnal“. Bobo při příjmu do útulku vážil pouhých 37 kg (měl by mít min. 70 kg), dle zprávy veterináře pejsek jevil známky značné podvýživy, měl vystouplá žebra, kyčelní a sedací hrboly, na pohmat i zrakově patrný hřeben lopatkových kostí. Srst měl zplstnatělou, kůži bez známek onemocnění. Jeho výživový stav byl na úrovni vysokého stupně. Bohoušek-Bobo dostával a stále dostává jíst 5x denně a je mu přidáván preparát Alavis ve velkých dávkách, protože potřebuje i kloubní výživu.
Autor: Kristýna Hanzlová ze VI. A
8
Exkurze v planetáriu Brno Autor: Simona Habigerová z V. B
Autor: Radek Janeček z V. B
Ráno jsme se všichni sešli před školou, dali paní učitelce lísteček a nastoupili do autobusu, který už na nás čekal. Po příjezdu do Brna jsme šli kousek pěšky do hvězdárny, na kterou jsem se těšila. V hale si všichni odložili oblečení, nasvačili se a čekali na průvodce. Šli jsme po schodech dolů, kde byla velká místnost a všude kolem nás byly na obrazech hvězdy, planety, komety, ke kterým nám náš průvodce řekl mnoho zajímavostí. Nejvíce se mi líbila velká koule, která se měnila v planety pomocí mobilu. Také jsme dostali pracovní list, kde jsme řešili otázky. Potom následovalo digitárium.Všichni jsme si sedli do sedadel a sledovali úžasně modrý strop obloukového tvaru, na který se promítalo. Viděli jsme vesmír, různá souhvězdí, planety, hvězdy, mléčnou dráhu atd. K tomu všemu jsme poslouchali zajímavosti. Dostávali jsme i otázky, na které jsme museli odpovídat a) b) nebo c). Pan průvodce nám ukazoval pomocí leaseru souhvězdí, jejichž názvy jsme hádali a měli je i na obrázku. Je jich celkem asi 82. Po skončení celé exkurze jsme se najedli, něco hezkého na památku koupili, oblékli se a vrátili se zpátky k autobusu, který nás zavezl zpátky ke škole.
Dne 18. 12. 2014 jsme se školou jeli na exkurzi do planetária v Brně. Odjezd byl v 7.45 hodin od naší školy v Lanškrouně. Cesta do Brna utekla celkem rychle a v pořádku. Po příjezdu autobusu na parkoviště poblíž planetária jsme po krátké cestě do kopce došli na místo exkurze. Před planetáriem si nás vyzvedl pan průvodce, který nás zavedl do místnosti, kde byly nakresleny na stěnách plány naší sluneční soustavy. Dostali jsme odborný výklad o naší sluneční soustavě, kometách, hvězdách a planetách. Poté nám ukázal váhu, která dokázala přepočítat naší hmotnost na planetách a různých hvězdách. Následně jsme došli k meteoritu, se kterým jsme se mohli vyfotografovat. V další místnosti jsme se posadili do výklopných křesel, díky kterým jsme viděli na strop, na kterém nám promítali příběh o tělesech, která se nacházejí v naší sluneční soustavě. Po malém občerstvení jsme nastoupili do autobusu a odjeli domů.
Petr Spálený Miluška Voborníková
Známí zpěváci zdraví Bédu
9
Vánoční příběh
„Panebože! No výborně, tak jsi zavalil něhoho jinýho!" řekne Kiky. Vikyho vyprostí ze sněhu. „Promiň, kámo.“ „Příště se koukej na cestu,“ řekne se smíchem Viky. „Postavíme sněhuláka,“ navrhne Meli. Začali tvarovat sníh. Malou kuličku Viky koulel nahoru. „Koukněte na sněhulákovu hlavu!" křičel Viky z kopce a ukazoval na své mistrovské dílo. „Jdu za váma!“ křičí. Najednou Vikymu sklouzla noha a společně se sněhulákovou hlavou se kutálel dolů. Když zastavil těsně před nedodělaným sněhulákem, lehl si do sněhu. Všichni mu obdivně zatleskali. „Super jízda, Viky, ale kde je sněhulákova hlava?“ směje se Kiky. Všichni se ohlédnou po obrovské kouli, která svým kutálením nabrala mnohem víc sněhu. „No tak bude trochu větší," řekla Meli a všichni se zasmáli. „Tak má někdo mrkev a uhlí?“ zeptal se Jirka. Všichni zavrtí hlavou. „Mám nápad!" vykřikne Meli. Z domu přinesla vše, co potřebovala a začala sněhuláka zkrášlovat. Vzala okurek a dala mu ho místo nosu. Ředvičky místo očí, hrášky jako knoflíky. Na hlavu hrnec, do ruky koště a na pusu pár malých fazolí. „Ještě mu něco chybí," řekla Meli tajemně. Nakonec měl sněhulák ještě kravatu. „To je ale fešák!“ řekla uznale Kiky. Najednou na ni doletěla sněhová koule. „Tak vy takhle!“ A v tom začala velká bitva. Koulovali se dlouho. Ten den tak rychle utekl. A už tu byl najednou Štědrý večer...
Byla hluboká a temná noc. Ve vesničce byla téměř úplná tma, pouze v jednom malém domě svítilo světlo z hořícího krbu. Do hluboké noci šeptal starý děda svůj příběh vnoučatům a všichni ho napjatě poslouchali. „Jirko! Vylez už z té postele!“ Jirka se lenivě protáhl a vykoukl z okna. „Páni! Venku je úplně bílo!“ Rychle na sebe hodí teplé oblečení, do pusy si strčí perník, dá mamce pusu a už běží ven. „Čau mami!“ „No počkej!“ Z chodby vykoukne Jirkova hlava. „Kam ten spěch? Zítra jsou přece Vánoce." „No právě!“ A už byl pryč. Jirka se bořil sněhem a cítil se asi jako když superhrdina zachránil celé město. Popadne sáňky. Rozběhne se a už sviští z kopce takovou rychlostí, až se stromy prohnuly a oklepaly ze sebe sníh. Jízda se ale vymyká kontrole. Sáňky zatáčí z jedné strany na druhou. Najednou před sebou Jirka nevidí nic jiného než velký skokánek. Sáňky na něj najedou a letí vzduchem přímo do velké hromady sněhu. „Au,“ zvedne se a je celý od sněhu. „Jirko,“ řekne káravě holka s rezavými copánky, „ty jsi nám zbořil iglů.“ „Promiň, Meli, ale jinak to nešlo.“ „Hele, kdo se tu ukázal?“ řekla další holka s hnědými vlasy. Málem jsi mě zavalil, víš to?“ „Promiň Kiky,“ zasměje se Jirka. „A kde je Viky?“ „Tady,“ uslyší tlumený hlas. Autor: Valérie Volosová ze VII. A
Máme 2 Zmrzlá voda 12 měsíců Co dýcháme Babička a Pes a
německá LUŠTĚNKA Pět Otec Matka Já Pomalý Dva Jmenovat se
zimní LUŠTĚNKA Autor: Markéta Stejskalová
Autor: Lukáš Kristek ze VII. B
10
Osobní zájmeno
Prostředek k hubení myší
Protiklad ano
Místo, kde rostou houby
DALŠÍ luštěnka
Autor: Daniel Kutyň z VIII. B Auto r
Autor: Zdeněk Hudec ze IV. B
Polní známá rostlina (…kopinatý)
Zelený skřet ze Spidermana
Hračka pro holky
Modrá tekutina do pera
Malé děťátko
Pijeme z …….
Dopravní prostředek
Italská značka aut
luštěnka Auto r
nádraží nemocnice most kostel křižovatka město ulice
y: esb kr
německá luštěnka Lukáš Kristek ze VII. B
Autor: Veronika Skalická z IX. A
y: esb kr
Jakub Čabák ze VII. B
11
dopravní prostředek horní končetina slouží k otvírání dveří skáče přes překážky polní pták
[email protected]
Str. 12 – Test z NJ trochu jinak (1c, 2b, 3c, 4a, 5c) Michaela Skalická, VII. A (Výprachtice)
Str. 12 – Zvířecí luštěnka (Zvířátka) 1. místo: Stela Vaníčková, IV. A 2. místo: Lucie Šuláková, III. A 3. místo. Tadeáš Dařílek, II. A
Str. 12 – Školní luštěnka (Škola) 1. místo: Šárka Hejlová, IV. B 2. místo. Dan Ščučka, II. A 3. místo: Tereza Kopecká, VII. A
Str. 11 – Zeměpisná luštěnka (Evropa) 1. místo: Eliška Marková, IV. A 2. místo: Matěj Čížek, I. A 3. místo: Klára Šípková, II. B
Str. 11 – Lednová luštěnka (Vysvědčení) 1. místo: Eliška Janková, VI. B 2. místo: Kateřina Sommerová, III. A 3. místo: Vojtěch Čížek, IV. B
Str. 10 – Řečtí bohové (Morfeus, Apaté, Hélios, Dionýsos, Melpomené) 1. místo: Petr Vlček, IV. A 2. místo: Veronika Skalická, IX. A 3. místo: Adéla Klimešová, III. A
Str. 9 – Znáš pranostiky? (1b, 2c, 3c, 4a, 5c) 1. místo: Agáta Křivohlávková, III. A 2. místo: Lenka Melicharová, VIII. A 3. místo: Natálie Faltusová, I. B
Str. 15 – Poznáte nás? (pan učitel Zubík byl pod číslem 9) Petr Šípek, IV. B
Výherci z minulého čísla
Str. 3. – Lambada 1. místo: Monika Voborníková, III. B 2. místo: Tomáš Beneš, IV. B 3. místo: Vojta Hubálek, II. B
Str. 3 – Obrázek 1. místo: Eliška Skalická, I. A 2. místo: Jakub Beneš, II. A 3. místo: Matěj Holčák, I. B
Distribuci školního časopisu žáků ZŠ B. Smetany zajištuje pro veřejnost novinový stánek na ul. 5. května
SPON ZO ŘI
Veškerá řešení soutěží vhazujte do Bédovy schránky nejpozději do 25. února 2015. Pozor: Řešení každého úkolu pište na samostatný papír, uveďte své jméno a příjmení.
