únor 2015
Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství
Teplá zima
strašák pro zahrádkáře, včelaře i rybáře
Masopustní průvod
Rakytník léčí i chutná
Pastinák
na dvorku a zahradě
Rakytník léčí i chutná
Nenápadná rostlina s oranžovými bobulemi, která si v posledních letech získává stále větší oblibu. Není se co divit, vždyť rakytník řešetlákový působí blahodárně na celý lidský organismus. Zajímá vás, jak třeba právě vám může pomoci?
V
yužití rakytníku je opravdu široké. „Velký nárůst kardiovaskulárních chorob, obezity, diabetu a komplexně metabolického syndromu ukazuje, že právě v této oblasti mohou některé bioaktivní látky přírodního charakteru racionálně a průkazným způsobem zamezit důsledkům civilizačních
rizik. Rakytník řešetlákový je z lékařského hlediska velmi významným zdrojem dosud neprobádaných bioaktivních látek, které mohou být velmi efektivně využity v přípravě výživových doplňků, funkčních potravin a funkčních nápojů,” píše se v publikaci Genetické zdroje rostlin a zdravá výživa, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství.
Plody rakytníku obsahují vitamíny A, B, C, D, F, K, hořčík, železo, síru, pektiny, bioflavonoidy s antioxidačním efektem, třísloviny či organické kyseliny. Zní to skoro jako pohádka o zázračném léku a nebude to daleko od pravdy. Odborníci navíc zjistili, že látky jako kyselina ursolová, oleanolová, triterpeny a sengenin zastavují obezitu, zabraňují ztukovatění jater
Rakytníkový med
a jsou také základem pro snížení rizika diabetu 2. typu. Mastné kyseliny omega-3 zase pozitivně působí proti srdečním chorobám. Vyskytují se především v rakytníkovém oleji, který výrazně pomáhá také pokožce. Podpoří například hojení jizev nebo omezí tvorbu vrásek. A rozhodně není problém vyrobit si rakytníkový olej doma. Plody pomalu usušíte, rozdrtíte, zalijete olejem (použít můžete sezamový, mandlový i olivový) a necháte měsíc odstát na teplém místě. Jen je potřeba ho každý den protřepat, aby se látky z rakytníku snadno přenesly do oleje. Po čtyřech týdnech scedíme, nalijeme do tmavé lahve a máme hotovo!
V zimě nás často trápí rýmy, nachlazení a kašel. Dobrým pomocníkem je rakytníkový med. Plody rakytníku důkladně omyjte, usušte a rozmixujte. Přes sítko nebo plátěnou látku pak přeceďte a šťávu smíchejte s medem. Doporučujeme pořídit med přímo od včelaře a nespoléhat se na výrobky ze supermarketu. Stačí pak jedna lžička denně a nemusíte se obávat zdravotních nepříjemností.
Už jsme si popsali účinky rakytníku na lidské tělo, ale zapomenout bychom neměli ani na psychiku člověka. Jeho konzumace totiž chrání před depresemi a naopak
zlepšuje náladu. Může za to alkaloid hippophein. Ten se v organismu přemění na serotonim, kterému se přezdívá hormon štěstí. Jestli jsme vás po přečtení výše uvedených řádků nalákali rakytník vyzkoušet, doporučujeme tři výrobky, jež jsou nositeli loga Regionální potravina a garantují tak konkrétní regionální původ. Jedná se o Hostětínský mošt jablko & rakytník BIO, Lhenickou ovocnou šťávu jablko-rakytník a Rakytníkovou ovocnou náplň vhodnou do jogurtu, na pečivo, pečení nebo k osvěžení zmrzlinových pohárů. Ať si vyberete cokoliv, přejeme příjemný gurmánský zážitek!
Foto: Thinkstock
na dvorku a zahradě
Teplá zima strašák pro zahrádkáře, včelaře i rybáře Pro někoho starost, pro někoho radost. Už druhá teplá zima v řadě může výrazně narušit plány zahrádkářů na hojnou a zdravou úrodu. Pojďme si přiblížit, na co všechno se musí pěstitelé připravit, když ne a ne pořádně mrznout.
H
lavním problémem jsou škůdci. Pokud teploty pořádně neklesnou pod bod mrazu, housenky, mšice i jiný hmyz v klidu přezimuje a může na jaře způsobit nedozírné škody. V podobných případech lze bojovat chemickými prostředky, ale určitě ne každý je chce na své zahrádce používat. Pokud i vy patříte mezi ně, tak doporučujeme využít přírodní prostředky na bázi oleje. Je jen na rozhodnutí každého zahrádkáře, zda a k jakým postřikům se uchýlí. Další hrozbou je krátká doba vegetačního klidu. Řada rostlin potřebuje delší chladné období, aby si mohla odpočinout a potom v pořádku vykvést. Příkladem mohou být kanadské borůvky, kterým
Už druhá teplá zima v řadě může výrazně narušit plány zahrádkářů na hojnou a zdravou úrodu.
vyhovuje až tisíc hodin pod pěti stupni pod nulou. Teplý prosinec a leden vyčerpá půdu, proto nezapomínejme na důkladné jarní hnojení. To by mělo být bohaté na dusík, pokud jsme ho opomněli na podzim. V předtuše tuhé zimy jsme také zřejmě část květin a rostlin přikryli, ať už textilní fólií nebo chvojím. Při teplejším průběhu zimy by nás mohlo napadnout tento kryt odstranit, aby mohly rostliny dýchat. Byla by to ale chyba. Vždy nás může překvapit ranní a večerní mrazík, který při slabé ochraně vegetace
může způsobit pořádnou neplechu. Delší teplé počasí může mít osudné následky také pro včelaře. Takové klimatické podmínky totiž náramně vyhovují roztočům, kteří mohou celé včelstvo zdecimovat. A není to jediný strašák. Kvůli vyšším teplotám mohou včely předčasně vyletět z úlů, mají ale málo síly a v přírodě paradoxně zahynou. V klidu nemohou být ani rybáři, ostatně podobnou situaci zažili už vloni. Kapři se např. při klasickém průběhu zimy dostávají do klidu, podléhají určité hibernaci. Drží se u dna a nevyvíjejí žádnou aktivitu. Jenže pokud je teplo, jsou v pohybu a spalují energii a tím jsou mnohem víc oslabení a náchylní k nemocem.
Foto: Thinkstock
z lesů a vod
Kamenici zaplnila hnízda
a inkubátory plné jiker
Celkem 18 tisíc lososích jiker je umístěno v říčce Kamenici v Národním parku České Švýcarsko. Je to další krok k návratu lososů obecných do českých vodních toků.
Na návrat lososů do českých vod může od roku 2009 přispět i široká veřejnost prostřednictvím dárcovských SMS zpráv. Stačí zaslat krátkou textovou zprávu ve tvaru DMS(mezera)NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. Cena dárcovské SMS je 30 Kč, projekt obdrží 28,50 Kč. Adoptivní rodiče mohou lososy adoptovat také celoročně, zasláním SMS ve tvaru DMS(mezera) ROK(mezera)NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. V takovém případě bude dárci po dobu jednoho roku každý měsíc odečtena částka 30 Kč.
D
eset tisíc jiker se líhne v inkubátorech, dalších osm vložili odborníci do tzv. umělých hnízd. „Inkubační schránky a umělá hnízda umožňují jikrám a rybičkám vývoj v jejich přirozeném prostředí, mohly by proto mít lepší výchozí podmínky pro život v řece. A to by se v příštích letech mohlo také odrazit ve vyšším počtu navrátilců do Kamenice,” uvedl ředitel Správy národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.
Není to poprvé, co jsou použity inkubátory. Velmi dobře se osvědčily už loni, kdy úspěšnost líhnutí jiker přesáhla 95 %. Jsou to schránky (zakopané do říčního koryta) se dvěma komorami – jedna se plní jikrami, druhá pak slouží vykuleným rybičkám a poskytuje jim ochranu před vypuštěním do řeky. „Pokud se podaří úspěšnost inkubačních schránek prokázat také letos, bude je možné zařadit jako pevnou součást návratového programu,” doplnila správa parku. Úplnou novinkou jsou tzv. umělá hnízda. Jedná se o jamky vyhloubené do koryta řeky, které se naplní jikrami a přehrnou se hrubým štěrkem.
Úspěšnost je sice nižší (25-30 %), ale rybky pak mohou místo opustit bez asistence člověka. Snahy o návrat lososa probíhají už od roku 1998. „Jádro návratového programu spočívá v každoročním jarním vypouštění plůdku lososa obecného. Tato aktivita byla od roku 2008 doplněna o podzimní vypouštění odrostlejších rybiček. V posledních letech jsou však testovány také další přístupy, které by mohly přispět ke stabilizaci stávající populace lososů,” vysvětlila správa NP České Švýcarsko. Ještě doplňme, že od roku 2002 se vrací každoročně desítky lososů.
Foto: npcs.cz
za plotem
Do soutěže
České Vánoce dorazilo přes 100 tisíc hracích karet
P
ředčila očekávání. I tak by se dala krátce shrnout soutěž České Vánoce, kterou na podporu prodeje kvalitních potravin uspořádalo Ministerstvo zemědělství. Spotřebitelé poslali přesně 111 093 kompletně vyplněných hracích karet. „Když jsem v říjnu zahajoval soutěž České Vánoce, měl jsem představu, že nám dorazí zhruba 100 tisíc hracích karet. Moji spolupracovníci byli skeptičtější. Jejich odhady se pohybovaly na úrovni 75 tisíc. Výsledek je tedy pro mě osobně velmi milým překvapením,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Úkolem soutěžících bylo koupit 30 libovolných výrobků označených logy Regionální potravina, Klasa, Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu, Zaručená tradiční specialita, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou, Bio „zebra“ a EU „Bio list“, příslušná loga vystřihnout, nalepit je na hrací kartu a poslat na soutěžní adresu.
„Právě oslovujeme společnosti a podniky, které jsou držiteli označení kvality, zda by nám byli ochotni dodat čísla porovnání prodejů za koncová období let 2013 a 2014, abychom si udělali přesnější obrázek, nakolik soutěž reálně pomohla prodeji kvalitních českých potravin. Vedlejším efektem soutěže byla rovněž propagace méně známých označení kvality, aby se s nimi seznámilo více lidí,“ doplnil ministr zemědělství. Celkem se v rámci této akce prodalo přes 3,2 milionu kusů různých produktů. Soutěž probíhala od 27. října 2014 do 4. ledna 2015. Náklady na kampaň dosáhly částky 32 milionů korun. „Hlavní cenu soutěže České Vánoce, osobní automobil Škoda Rapid Spaceback, pak předal ministr zemědělství Jurečka formou symbolického klíče od vozu paní Alžbětě W. z Prahy,” uzavřel mluvčí Ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Foto: Ministerstvo zemědělství ČR
za plotem
Ministr Jurečka Při exportu musíme být aktivnější
O
dborníci, obchodníci i běžní návštěvníci zavítali od 16. do 25. ledna do Berlína na mezinárodní veletrh potravinářství, zemědělství a zahradnictví Internationale Grüne Woche (IGW), na kterém mělo svoji expozici i Ministerstvo zemědělství. „Veletrhu v Berlíně se účastním hlavně proto, že chci pomoc českým exportérům na zahraniční trhy. Všichni jistě víte, jak dopadají ruské sankce na zemědělce a potravináře, kteří patří mezi nejvíce postiženou skupinu. Svou účastí na významných mezinárodních veletrzích chci hledat proexportní možnosti a zprostředkovat následná jednání. Ostatně Ministerstvo zemědělství v této věci podniká řadu kroků, například zřízení zemědělských diplomatů. Ti budou ve vybraných regionech světa pomáhat českým potravinářům a agropodnikatelům navazovat obchodní spolupráci,“ uvedl v Berlíně ministr zemědělství Marian Jurečka. IGW má již velmi dlouhou tradici. Poprvé byla uspořádána v roce 1926, letos se konal už jubilejní 80. ročník. Výstava je určena jak pro odborné návštěvníky, tak pro širokou
veřejnost. Charakter této výstavy je kontraktační i prodejní a účast na ní je pro vystavovatele vysoce prestižní záležitostí. Českou republiku v expozici Ministerstva zemědělství reprezentovalo i pět potravinářských firem. Zájemci tak mohli ochutnat kvalitní české mléčné výrobky, nebo třeba české sušené maso. Tvůrci naší expozice ale mysleli i na pobavení návštěvníků. Kdo chtěl, mohl si přímo na místě vyzkoušet dojení krávy na dokonalém trenažeru. Každý rok je jeden ze států účastnící se veletrhu prezentován jako partnerský. Letos to bylo Lotyšsko, které tak navázalo na Nizozemí, Rumunsko, Polsko a Maďarsko. Česká republika takto vystupovala v roce 2005, kdy Ministerstvo zemědělství organizovalo zahajovací ceremoniál. Na něm tehdy vystoupil například Karel Gott nebo balet Národního divadla. O významu celé akce svědčí to, že na výstavu přijelo 1 658 vystavovatelů z 68 zemí a zavítalo na ni na 415 tisíc návštěvníků. Příští ročník se uskuteční od 15. do 24. ledna 2016.
Foto: Ministerstvo zemědělství ČR
Vystavující firmy z ČR INDIANA Sušené maso vepřové, hovězí, krůtí a kuřecí PAVEL CVRČEK Rakytníkové, brusinkové a borůvkové produkty JIŘÍ VOCELKA Lázeňské oplatky a typické české zmrzliny POLABSKÉ MLÉKÁRNY Tvarohy (ovocné a zeleninové), tvarohové dezerty, tvarohové pomazánky PRECIMAT Trdelníky různých příchutí RUDOLF JELÍNEK Ovocné destiláty (hruškovice, třešňovice, meruňkovice, jablkovice), tradiční borovička (destilát z jalovce), ochucená plum vodka, bylinné a ovocné likéry, griotka a brandy
na talíři
Cibule čtyřikrát jinak
Polévka, roštěná, rohlíčky a štrůdl Naprostý a nepostradatelný základ. Přesně to je cibule pro tuzemskou kuchyni. Připravili jsme pro vás čtyři recepty, kde cibule je nejen nezastupitelná, ale hraje v nich hlavní roli. Vychutnejte si skvělou polévku, netradiční rohlíčky, roštěnou i cibulový štrůdl. Dobrou chuť!
Hovězí roštěnka s cibulí
Co budeme potřebovat: 0,8 kg hovězí roštěnky, 250 g cibule, 1 dl zakysané smetany, špetku hladké mouky, 6 lžic oleje, hořčici, sůl, pepř Jak na to: Maso nakrájíme na plátky, odřízneme okrajové blány, osolíme a posypeme moukou. Řízky zprudka opečeme v rozehřátém oleji z obou stran a vyndáme z pánve. V ní pak osmahneme na stejném oleji cibuli nakrájenou na kolečka a maso dáme zpět. Přidáme hořčici, sůl, pepř a dusíme. Pokud bude potřeba, tak podlijeme vodou. Nakonec vmícháme smetanu a ještě krátce povaříme. Podáváme s rýží.
Cibulový štrůdl
Co budeme potřebova t: 1 balení listového těsta, 0,5 kg cibule, 4 stroužk y česneku, 150 g slaniny, 0,5 dl olivového oleje, 1 ve jce, 0,5 dl piva, 200 g tvrdé ho uzeného sýra, 50 g tvr dého neuzeného sýra, kari ko ření, lístky bazalky Jak na to: Těsto rozválíme na plát. Cibuli nakrájíme na koleč ka, česnek na plátky a slanin u na kostky. Tyto tři surov iny pak ve stejném pořad í osmahneme na olivové m oleji, přidáme kari, pokrá jenou bazalku a 10 minu t mícháme. Pak necháme vychladnout, mezitím sm ícháme pivo s vejcem a nastrouháme si sýr. Na těsto rovnoměrně rozložíme cibulovou směs, posype me strouhaným uzeným sý rem, zavineme a konce přitlačíme k sobě, aby náplň nevytekla. Dáme na peká č, potřeme vejcem a vložím e do trouby vyhřáté na 220 °C. Když štrůdl zhně dne, posypeme ho neuz eným sýrem a dopečeme . Dobrou chuť!
Zapečená cibulová polévka
Co budeme potřebova t: 50 g cibule, 2 lžíce olivo vého oleje, 2 lžíce másla , 1 l hovězího vývaru, pů l lžičky soli, větší strouže k česneku, 4 krajíce bíléh o chleba, 80 g strouhané ho sýru (nejlépe ementál)
Cibulové rohlíčky
Co budeme potřebovat: 2 velké cibule, 200 g polohrubé mouky, 100 g hladké mouky, 50 g droždí, 2 lžíce cukru krystal, 2 dl mléka, 2 vejce, 1 dl oleje, lžičku soli Jak na to: Do poloviny mléka rozdrobíme droždí, přidáme cukr a necháme vykynout. Všechnu mouku smícháme s polovinou oleje, vejce, solí a kváskem. Doplníme ještě o zbytek mléka, vypracujeme těsto, poprášíme ho moukou a necháme znovu vykynout. Velikost bochníku by měla být po vykynutí asi dvojnásobná. Na oleji osmahneme cibuli nakrájenou na kolečka a necháme ji vychladnout. Těsto si rozdělíme na čtyři díly a znovu necháme asi 15 minut odpočívat. Poté si z každého bochníčku vyválíme placku, tu rozdělíme na 8 dílů, každý naplníme osmaženou cibulí, těsto zavineme a vytvarujeme rohlíčky. Ty pak položíme na vymaštěný plech, potřeme rozšlehaným vejcem a v předehřáté troubě pečeme do červena.
Jak na to: Cibuli oloupeme a nakrá jíme na velmi tenké plá tky. V hrnci rozehřejeme má slo a lžíci olivového ole je a přidáme mírně osoleno u cibuli. Podusíme do zlatohněda a nezapome neme často míchat. Až cibule dosáhne požadované ba rvy, zalijeme vývarem a vaříme na mírném ohni. M ezitím si opečeme chléb tak, aby byl křupavý. Každý krajíc pak potřeme olivo vým olejem a rozetřeným če snekem. Polévku podle chuti dosolíme a přelijeme do menších zapékacích mi sek. Do každé z nich ještě po ložíme krajíc chleba s če snekem a posypeme sýrem . Dáme do trouby a peče me, dokud se sýr nerozteče.
na talíři
Pastinák sladší bratr petržele
Koupíte si petržel do polévky, ale doma zjistíte, že vypadá trochu jinak. Pak ochutnáte a zjistíte, že chuť je o něco sladší, než by měla být. Pokud se vám něco takového stalo nebo stane, určitě nemusíte zoufat. Koupili jste pastinák, kořenovou zeleninu pěstovanou a používanou už od starověku.
P
astinák je plný vitamínů (má nejvíce vitamínu C ze všech kořenových zelenin), minerálů (zejména draslíku) a vlákniny, takže se určitě nemusíte bát jeho konzumace. Působí močopudně, zlepšuje chuť k jídlu a má uklidňující účinky. Pěstuje se už neuvěřitelných 3 000 let a v Evropě
se ještě před příchodem brambor používal jako příloha, hlavní jídlo, surovina pro polévku i jako lék proti revmatismu a neurózám. Staří Římané dokonce věřili, že pastinák spolehlivě funguje jako silné afrodiziakum. Ještě než se pustíme do přípravy pastináku v kuchyni, musíme se
ubezpečit, že zakoupená zelenina je skutečně pastinák. Jak už jsme naznačili v úvodu, je velmi podobný petrželi. „Petržel má nať přes skoro celý vršek kořene a po seříznutí má fialový tenký lem po obvodu, kde nať rostla. Pastináku nať vyrůstá ze středu vršku kořene a nezabírá tak velkou část.
Po seříznutí budí dojem, jako by nať vyrůstala zevnitř. Vršek seříznutí je světlý, stejnobarevný,” uvedla biofarmářka Ludmila Pospíšilová. Rozdíl je také v chuti. Pastinák je výraznější a také sladší, v tomto ohledu spíše podobný mrkvi. Když už opravdu pastinák máme, můžeme se pustit do jedné z mnoha možností jeho přípravy. Jako kořenová zelenina se báječně hodí do polévek, kaší, koláčů, dortů, salátů, nebo klidně jen tak – syrový. Velmi jednoduše si můžeme uvařit pastinákovou kaši. Šest pastináků si očistíme, nakrájíme na kolečka, orestujeme na másle spolu s malou lžičkou cukru, osolíme, opepříme, podlijeme vodou a vaříme doměkka. Pak přidáme
Máte i vy osvědčený recept s pastinákem? Podělte se o něj na naší facebookové stránce www.facebook.com/jentodobre. Budeme rádi lžíci másla, 125 ml smetany a rozmixujeme. Podle konzistence můžeme ještě zjemnit vývarem nebo ještě kapkou smetany a je hotovo. Jako příloha je vynikající také pečený pastinák s medem. Pastinák si uvaříme do poloměkka a v míse smícháme s medem a tymiánem. Pak směs dáme na plech vyložený pečícím papírem, osolíme a vložíme do trouby přede-
hřáté na 220 °C. Pečeme dozlatova. Zkusit bychom mohli i polévku, která nejen výborně chutná, ale v zimě také zahřeje. Na másle osmahneme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme stejně nakrájené 4 pastináky, dvě lžičky kari koření a zprudka osmahneme. Asi po minutě směs podlijeme horkým zeleninovým vývarem, přivedeme k varu a vaříme asi 10 minut. Pak přidáme oloupané a nakrájené jedno jablko a vaříme dalších asi 5 minut. Opět rozmixujeme, osolíme, ochutíme bílým pepřem, přilijeme 100 ml smetany, citrónovou šťávu podle chuti a chvíli povaříme. Podáváme s pečivem.
Foto: Thinkstock
na cestách
Masopustní průvod v Praze
Krásné masky, veselý průvod, zdarma přístupné výstavy, vystoupení kouzelníka a skvělá zábava. Tak bude vypadat druhý ročník Letenského masopustu, který se uskuteční 7. února pod názvem Slet masek na Letenském Montmartru a v Národním zemědělském muzeu Praha.
T
o nejdůležitější vám sdělíme hned na začátek – sraz masek bude mezi půl dvanáctou a půl jednou před galerií Scarabeus na Letenském Montmartru v ulici Jana Zajíce 7. Pokud vám tato jména nic neříkají, je to poblíž stadionu Sparty a stejnojmenné zastávky tramvají. „Zde bude maskám a jejich doprovodu zdarma přístupná nejen výstava Masky, ale také expozice nazvaná Genius loci – Letenský Montmartre,
která byla uspořádána k 130. výročí Prahy 7. Volně přístupná bude i stálá expozice Muzea kávy Alchymista. Především děti se zde mohou těšit na vystoupení kouzelníka,” informovalo Národní zemědělské muzeum (NZM), které se na organizaci akce také podílí. A protože je sraz masek kolem poledne, pořadatelé mysleli i na mlsné jazýčky všech účastníků. Kdo bude chtít, může si zajít na něco dobrého do blízké kavárny Alchymista. Až
dorazí všichni účastníci na úvodní slet, vydají se na průvod do centra Prahy. Jeho první zastávkou bude mezi 13. a 14. hodinou NZM v Kostelní ulici. „Všechny masky zde budou mít možnost bezplatně si prohlédnout stálou expozici JEDE TRAKTOR v přízemí budovy, připraven je i malý doprovodný program,” zvou organizátoři do zemědělského muzea. Průvod se dále vydá přes Letenskou pláň na nádvoří Clam-Gallasova
paláce v Husově ulici, kde se uskuteční atraktivní soutěž o nejkrásnější masku. Poté se bude pokračovat až do úplného centra metropole k orloji na Staroměstském náměstí, kam by měly masky dorazit okolo půl třetí. Pak už je na řadě slavnostní předání karnevalového práva a pro diváky asi ta nejzajímavější část celého programu, tedy defilé Masek přímo na Staroměstském náměstí. Jestli váháte, zda se na přehlídku nápadů, tvarů, barev a kreativity vydat, tak vás možná nalákáme na téma letošního ročníku, které zní „Na vlnách blankytných“. A pokud přemýšlíte nad účastí v průvodu, určitě nebude na škodu využít lektorské centrum. V něm vám výtvarnice a autorka knihy Maska v proměnách času a kultur Kateřina Ebelová v prostorách Galerie Scarabeus poradí s technikou výroby masek. Ozvat se jí můžete na e-mail
[email protected]. Celá akce se koná s podporou Ministerstva zemědělství a osobní záštitu poskytl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Foto: kudyznudy.cz
na cestách
Moravské uzené provoní Eden a hrad Veveří
Moravské uzené. Růžová pochoutka z vepřového masa je typická svou příjemnou zauzenou vůní a chutí. Pokud patříte mezi její milovníky, máme pro vás skvělou zprávu. Moravské uzené má vlastní slavnosti!
A
aby toho uzeného nebylo málo, akce se uskuteční hned dvakrát a na dvou místech. První termín od 7. do 8. února bude patřit centru Eden v Bystřici nad Pernštejnem, podruhé se labužníci milující uzené maso sejdou od 28. února do 1. března na hradě Veveří u Brna. Těšit se můžete na pestrý program, který je šitý na míru celým rodinám. Děti jistě ocení spoustu her, soutěží, prohlídku hospodářských zvířat v mini ZOO či divadelní představení, na rodiče čekají masopustní sladkosti, zabijačkové speciality z kotlíků a hlavně vůně masa z udírny. Mistři uzenáři představí své výrobky, které vznikly podle tradičních
Vstupenka na slavnosti stojí v předprodeji 80 korun, na místě bude o 20 korun dražší. A ještě jedno drobné lákadlo na závěr. V ceně každého lístku je kromě ochutnávky uzeného také ovarová polévka. receptur a bez použití chemie. Sami návštěvníci pak budou mít možnost všechna uzená masa ochutnat a vybrat to nejlepší a nejchutnější. „Cílem je ukázat hostům, že tradiční moravská kuchyně má stále co nabídnout, ať už se jedná o výbornou chuť, nebo kvalitu masných výrobků. Slavnosti jsou ukázkou toho, jaké potraviny máme ve svém okolí k dispozici. Chceme, aby se lidé naučili dávat těmto tradičním moravským a českým výrobkům přednost,“ uvedl
organizátor Pavel Pichler. A to rozhodně ještě nebude všechno. Kromě Moravského uzeného se budou nabízet také klobásy, šunky, zabijačkové speciality (polévka, jitrnice, jelita, tlačenka, vařené maso s jablečným křenem, prejt se zelím) a také něco sladkého na zub. Mezi masopustními sladkostmi nebudou chybět koblihy nebo boží milosti. A když už jsme u toho masopustu, součástí programu bude také tradiční masopustní průvod a vodění medvěda. A komu by nebylo po chuti uzené, jitrnice ani koblihy, může se podívat na výrobu čerstvého chleba přímo ve speciální peci.
Foto: Václav Šámal
na cestách
Nejlepším vínem Česka: Rulandské bílé z Bzence
I
ntenzivní vůně bílých květů a čerstvě oloupaného pomeranče, v závěru aromatického vjemu lehké stopy masité broskve, plná šťavnatá chuť s tóny grapefruitu a broskve. Takový je absolutní Šampion Salonu vín, kterým se stalo Rulandské bílé Ego75, výběr z hroznů 2013 ze Zámeckého vinařství Bzenec. O vítězi a 100 nejlepších českých vínech rozhodli degustátoři v Mikulově. „Zámecké vinařství Bzenec slaví už třetí titul šampiona v řadě a není bez zajímavosti, že letošním šampionem se stalo víno ze stejné viniční tratě jako v roce 2013. Viniční trať Klínky je výjimečná a milovníci moravských vín mají to štěstí, že její potenciál dokážou v Zámeckém vinařství Bzenec bezezbytku využít,“ uvedl sommelier Národního vinařského centra Marek Babisz. Na práci porotců se přijel podívat také ministr zemědělství Marian Jurečka. „Chtěl jsem se stavit na některé z vinařských akcí už před Vánocemi, ale časově to nevyšlo. Jsem z Moravy, kde se pije pivo, víno a slivovice. Vybírám spíše podle toho, k jakému jídlu alkohol piju nebo na jaké společenské akci se nacházím,“ uvedl Jurečka. Do letošního ročníku Salonu vín – národní soutěže vín 2015 se přihlásilo celkem 112 vinařů a vinařských firem. Samotnému finále předcházel seriál hodnocení Národní soutěže vín ve Vinařské oblasti Čechy a slovácké, mikulovské, znojemské a velkopavlovické podoblasti.
Součástí valtické výstavy je i naučná expozice o tuzemském vinařství a vinařských oblastech a prodejna dárkového balení na lahve, vinařské literatury, degustátorských skleniček nebo sommelierských potřeb.
Z výsledků těchto kol vzešlo 722 semifinalistů, ze kterých hodnotitelé vybrali 200 finalistů. Právě ty posuzovaly odborné komise a ur-
čily 100 nejlepších. Celkem se do všech nominačních podoblastních soutěží zapojilo rekordních 1 646 vín. Jen pro srovnání, v předchozím ročníku jich bylo 1 526. Stovka nejhodnotnějších vín bude umístěna v Salonu vín na zámku ve Valticích, kam si je může přijít ochutnat každý milovník vína od soboty 28. února. „Ve zrekonstruovaném sklepení státního zámku ve Valticích je Salon vín prezentován v podobě celoroční degustační expozice. Vína zde jsou k dispozici veřejnosti, která má možnost ochutnat kterékoliv ze zde uložených vín. Vína jsou určena výhradně ke vzdělávání návštěvníků o víně a propagaci a podpoře našeho vinařství tím, že široká veřejnost, včetně zahraničních návštěvníků, má možnost naše nejlepší vína ochutnat na jednom místě a v důstojných podmínkách. Zároveň se dozví všechny podstatné informace o každém víně i výrobcích, jejichž vína budou v Salonu vín České republiky zastoupena,” vysvětlil ředitel Národního vinařského centra Pavel Krška. Všechny vzorky je možné si v Salonu vín také zakoupit. Součástí valtické výstavy je i naučná expozice o tuzemském vinařství a vinařských oblastech a prodejna dárkového balení na lahve, vinařské literatury, degustátorských skleniček nebo sommelierských potřeb.
Foto: vinarskecentrum.cz
Pranostiky na únor
› Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží. › Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. › Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí. › Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto. › Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky. › Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen. › V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá. 2. 2.
Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
3. 2.
Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.
4. 2.
Svatá Veronika seká ledy z rybníka.
13. 2. O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří. 14. 2.
Na svatého Valentinka sej přísadu do záhonka.
20. 2.
Konec masopustu jasný – len krásný.
24. 2. Na svatého Matěje, každá myší díra se zavěje.
Radíte, jak na to
Krabice od mléka pomohou na zahradě i v dětském pokoji
M
léko je nedílnou součástí našeho jídelníčku. Obvykle ho kupujeme v lahvích nebo krabicích a právě ty by byla velká škoda vyhazovat. Prozradíme vám proč. Před začátkem jara se tento pevný obal bude hodit jako miska pro výsev semen. Stačí odstřihnout horní polovinu krabice, do dna udělat několik děr, vložit substrát a vysít vaše oblíbené plodiny. Stejně uříznutá krabice, ale bez dna, dobře poslouží také jako ochrana
před škůdci například pro mladé rostlinky paprik nebo rajčat. Kromě zahrádkářů a pěstitelů se krabice od mléka (případně džusů) mohou hodit také dětem. Když jednu krabici vsunete dnem vzhůru do druhé, vznikne krásná kuželka. Pak už jí jen ozdobíte krepovým papírem, najdete míček a může se bavit celá rodina. en, jistotou je nákup ptačího zobu v obchodech.
Foto: Thinkstock
Máte i vy užitečnou radu nebo nápad, o který byste se chtěli podělit s ostatními čtenáři a poradit jim? Napište nám na
[email protected] a my váš tip rádi zveřejníme v dalším čísle. Na stejnou adresu se nám také ozvěte, pokud si nevíte rady s problémem při chování domácích zvířat či pěstování na zahrádce. Rádi pomůžeme!
JEN TO DOBRÉ Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství Vydává: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Redakce: 4 Elements Group s.r.o., Bořivojova 878/35, 130 00 Praha 3 Šéfredaktor: Václav Šámal,
[email protected]
© Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu Ministerstva zemědělství, je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce (tištěnou i elektronickou formou) jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného v tomto PDF zpravodaji.
